KAPITOLA 4
Přechod ke klimaticky neutrální Evropě
Zobrazit titulek fotografie
Zelená dohoda pro Evropu je reakcí Evropské unie na trojí planetární krizi v podobě změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. V zájmu ochrany lidí a planety se EU zavázala stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, tj. ekonomikou s nulovými čistými emisemi a bez škodlivého znečištění, a to zejména prostřednictvím snižování emisí, investování do ekologických technologií a ochrany přírodního prostředí. To je součástí nového modelu růstu pro Evropu založeného na čistém a oběhovém hospodářství, který podporuje přechod na čistou energii, jenž je hospodářsky zdravý a sociálně spravedlivý. V roce 2024 se pozornost zaměřila na provádění právního rámce Zelené dohody pro Evropu s cílem dosáhnout klimatického cíle EU pro rok 2030 a připravit půdu pro cíl pro rok 2040 podle evropského právního rámce pro klima. V dalším roce vyznačujícím se extrémními povětrnostními jevy a jejich ničivými dopady byl význam posilování odolnosti vůči změně klimatu zdůrazněn zveřejněním posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě, po němž byl oznámen Evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu.
V dalším roce, kdy globální teploty opět dosáhly rekordních hodnot, se Evropa nadále potýkala s drsnou realitou rychle se měnícího klimatu. Členské státy a regiony EU čelily četným klimatickým extrémům – od přetrvávajícího sucha v jižní Evropě a rozsáhlých přírodních požárů v Portugalsku a Středomoří až po smrtící záplavy ve střední a východní Evropě a ve Španělsku, které si vyžádaly dohromady více než 250 životů.
Mechanismus civilní ochrany EU - otevřít v nové záložce zaznamenal v reakci na povětrnostní extrémy výrazný nárůst aktivací. Tyto trendy poukazují na stupňující se dopad změny klimatu na kontinent, což vyvolává větší poptávku po koordinované odezvě na katastrofy. S tím, jak dopady změny klimatu zesilují, zintenzivnily evropské národy vzájemnou spolupráci a v dobách krize ukázaly svoji solidaritu. EU v roce 2024 podnikla další kroky k posílení svého mechanismu civilní ochrany v zájmu lepšího předcházení katastrofám v celé EU i za jejími hranicemi a lepší připravenosti a odezvy na ně. Tato opatření zahrnovala posílení hasičské flotily rescEU - otevřít v nové záložce a strategické rozmístění hasičů na klíčových místech v Evropě s cílem podpořit místní hasičské sbory.
Výroční zpráva o stavu klimatu v Evropě - soubor PDF, otevřít v nové záložce poukázala na znepokojivý trend růstu teplot s tím, že Evropa se ve srovnání s celosvětovým průměrem otepluje dvakrát rychleji, a upozornila na to, že je třeba, aby se EU stala klimaticky neutrální a odolnou vůči změně klimatu. Povětrnostní extrémy jsou stále častější a závažnější a vedou k většímu počtu úmrtí v důsledku horka, k silným vlnám mořských veder a k narušení zemědělství, dodávek vody a infrastruktury.
Cesta k větší odolnosti vůči změně klimatu
Spoušť a zkáza způsobené povětrnostními extrémy nás upozorňují na to, že je nezbytně nutné, abychom byli lépe připraveni a dokázali dopady změny klimatu předvídat a reagovat na ně. Stejně jako EU přijímá opatření ke snížení svých emisí skleníkových plynů a k omezení změny klimatu, musí také budovat odolnost vůči dopadům, které jsou nevyhnutelné. V reakci na vůbec první posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě - otevřít v nové záložce, zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí, stanovila Evropská komise klíčové iniciativy - otevřít v nové záložce pro řízení klimatických rizik a budování Evropy odolné vůči změně klimatu s cílem chránit lidi a zachovat prosperitu.
Politický rámec pro posílení odolnosti vůči změně klimatu
SPRÁVA
- Jasněji určená odpovědnost a upřesnění toho, která rizika jsou řízena na úrovni EU a která na úrovni členských států.
- Postupy na úrovni EU pro lepší zahrnutí aspektu klimatických rizik do plánování a tvorby politik.
- Členské státy by měly zajistit odpovídající kapacity pro řešení rizik.
NÁSTROJE
- Lepší přístup k údajům, modelům a scénářům potřebným pro informované rozhodování, a to od systémů včasného varování až po dlouhodobé plánování.
- Pokračující podpora pro budování kapacit a pro poskytování pokynů a lepší využívání stávajících nástrojů.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKY
- Členské státy by měly zohlednit klimatická rizika v rozhodnutích o územním plánování a opatřeních na ochranu kritické infrastruktury.
- Silnější mechanismy solidarity EU, které budou více motivovat k předvídání rizik.
FINANČNÍ ODOLNOST
- Zajistit, aby odolnost vůči změně klimatu byla ústředním bodem všech rozhodnutí EU o financování.
- Veřejné a soukromé finanční instituce a průmysl by měly zlepšit mobilizaci soukromých investic.
- Členské státy by měly zohledňovat aspekt odolnosti při zadávání veřejných zakázek.
Tato činnost navazuje na úspěšně pokračující provádění Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021 - otevřít v nové záložce. Členské státy zahrnují odolnost vůči změně klimatu do svých návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu - otevřít v nové záložce a obdržely doporučení Komise ke zlepšení svých adaptačních opatření v souladu s evropským právním rámcem pro klima - otevřít v nové záložce. Cílem zvláštní mise EU „Přizpůsobení se změně klimatu“ - otevřít v nové záložce je doprovázet nejméně 150 regionů a komunit na jejich cestě k tomu, aby do roku 2030 lépe porozuměly klimatickým rizikům, našly způsoby k dosažení lepší připravenosti a realizovaly inovativní řešení.
Ve své zvláštní zprávě o přizpůsobování se změně klimatu v EU - otevřít v nové záložce, zveřejněné v říjnu, dospěl Evropský účetní dvůr k závěru, že hrozí, že adaptační politika EU nemusí udržet krok se změnou klimatu. V uvedené zprávě zaznělo několik doporučení: zlepšit způsob, jakým členské státy podávají zprávy o přizpůsobení se změně klimatu; lépe využívat nástroje EU související s přizpůsobováním se změně klimatu a zajistit, aby bylo financování EU přizpůsobeno budoucím výzvám v oblasti změny klimatu. Komise tato doporučení přijala, případně částečně přijala. Jednou z priorit nové Komise bude navrhnout Evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu, který členským státům a EU pomůže výrazně posílit odolnost vůči změně klimatu.
Dne 15. července jsme si v EU druhým rokem připomněli každoroční Den obětí globální klimatické krize a s tím i všechny, jež klimatická krize zasáhla. U příležitosti tohoto dne byla rovněž propagována opatření ke zmírnění dopadu budoucích katastrof. Mnoho členských států se stále zotavuje z katastrofických povětrnostních událostí. V srpnu Komise navrhla - otevřít v nové záložce, aby byla Řecku, Francii, Itálii, Rakousku a Slovinsku poskytnuta pomoc z Fondu solidarity EU - otevřít v nové záložce v hodnotě přesahující 1 miliardu EUR na vypořádání se s dopadem povodní, které je zasáhly v roce 2023. V reakci na ničivé povodně a přírodní požáry, které na podzim roku 2024 postihly střední, východní a jižní Evropu, Komise navrhla usnadnit využívání Fondů soudržnosti - otevřít v nové záložce na pomoc členským státům zasaženým katastrofami souvisejícími s klimatem. V listopadu byl schválen balíček pomoci ve výši 116 milionů EUR - otevřít v nové záložce z Fondu solidarity EU na podporu Německa a Itálie po jarních ničivých přírodních katastrofách.
Změna klimatu a zdraví
Téměř 500 výzkumných pracovníků, činitelů s rozhodovací pravomocí a organizací zajišťujících financování z celého světa se v únoru setkalo na konferenci na vysoké úrovni v Bruselu - otevřít v nové záložce v Belgii, kde se věnovali potřebám výzkumu v oblasti změny klimatu a zdraví. Účastníci diskutovali o nejdůležitějších výzvách a prioritách v této oblasti a zahájili přípravy na ambiciózní, progresivní a inkluzivní evropskou agendu výzkumu a inovací s globálním zaměřením.
Dopady změny klimatu vedly v Evropě ke zvýšenému výskytu komárů, kteří mohou přenášet závažná onemocnění. V reakci na to EU schválila - otevřít v nové záložce vůbec první vakcínu proti viru Chikungunya. Zpráva - otevřít v nové záložce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí potvrdila výskyt komára tygrovaného (Aedes albopictus), který toto onemocnění přenáší, ve třinácti evropských zemích. K šíření onemocnění virem Chikungunya může přispívat také komár tropický (Aedes aegypti), který se nedávno usídlil na Kypru a je rovněž přenašečem ziky, dengue a žluté zimnice. Registrace vakcíny byla jednomyslně schválena členskými státy na základě přísného posouzení - otevřít v nové záložce provedeného Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. S cílem dále omezit riziko šíření onemocnění přenášených komáry v Evropě oznámila Komise vyčlenění finančních prostředků ve výši 500 000 EUR z programu EU pro zdraví na pilotní projekt, který má pomoci komáry Aedes aegypti na Kypru eradikovat.
Na stránkách evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví - otevřít v nové záložce jsou k dispozici informace o tom, jak Evropa buduje odolnost vůči zdravotním rizikům souvisejícím se změnou klimatu.
Zelená dohoda pro Evropu - otevřít v nové záložce přináší změnu potřebnou k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Právní předpisy pro splnění, a dokonce překročení střednědobého cíle EU, jímž je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 %, jsou již nyní zavedeny.
Díky přijetí evropského právního rámce pro klima - otevřít v nové záložce a právních předpisů souvisejících se Zelenou dohodou pro Evropu - otevřít v nové záložce má nyní EU právně závazné klimatické cíle pro všechna klíčová odvětví hospodářství. To připravuje EU na dosažení svých cílů pro rok 2030 spravedlivým, nákladově efektivním a konkurenceschopným způsobem. V zájmu zajištění rovných podmínek pro evropské společnosti nový mechanismus - otevřít v nové záložce zaručuje, aby se za dovážené zboží v cílových odvětvích platila rovnocenná cena uhlíku. Kromě toho v nejvíce postižených regionech bude poskytována podpora pro pracovníky, aby mohli rozvíjet nové dovednosti, a sociální podpora pro zranitelné občany a podniky.
Jako další krok na cestě ke klimatické neutralitě předložila - otevřít v nové záložce Komise své posouzení pro klimatický cíl EU pro rok 2040. Doporučuje se v něm snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 v souladu s nedávnými vědeckými doporučeními a se závazky EU podle Pařížské dohody - otevřít v nové záložce. Posouzení bude sloužit nové Komisi jako podklad při přípravě legislativního návrhu týkajícího se cíle pro rok 2040 podle evropského právního rámce pro klima.
Vedle výrazného a trvalého snížení emisí budou pro splnění doporučeného 90% snížení zapotřebí opatření k odstranění oxidu uhličitého z atmosféry. To znamená, že EU bude potřebovat technologie, které dokáží oxid uhličitý zachycovat nebo přímo z atmosféry odstraňovat a následně ukládat nebo využít. Strategie průmyslového hospodaření s uhlíkem - otevřít v nové záložce, předložená v březnu, určuje soubor iniciativ, které mají být přijaty na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, aby bylo možné tyto technologie a infrastrukturu nezbytnou k vytvoření jednotného trhu s oxidem uhličitým v Evropě v nadcházejících desetiletích zavést. V listopadu bylo přijato - otevřít v nové záložce nařízení - otevřít v nové záložce, kterým se vytváří první celounijní dobrovolný rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku, uhlíkového zemědělství a ukládání uhlíku do produktů v celé Evropě. To usnadní investice jak do inovativních technologií pohlcování uhlíku, tak do udržitelných řešení v oblasti uhlíkového zemědělství - otevřít v nové záložce.
Pomoc pro průmysl v EU při dosahování nulových čistých emisí
Akt o průmyslu pro nulové čisté emise - otevřít v nové záložce, jenž vstoupil v platnost v červnu, vytváří regulační rámec pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu a technologií, který pomůže EU dosáhnout jejích klimatických cílů. Připravuje EU na to, aby posílila domácí výrobu klíčových čistých technologií. Vytvořením jednotného a předvídatelného podnikatelského prostředí pro odvětví výroby čistých technologií zvýší jistotu plánování a investic a podpoří vznik kvalitních pracovních míst a kvalifikovanou pracovní sílu (viz také kapitola 2).
Na podzim začala EU přijímat žádosti - otevřít v nové záložce o uznání projektů výroby čistých technologií za „strategické projekty pro nulové čisté emise“ podle aktu o průmyslu pro nulové čisté emise. Schválené projekty posílí odvětví čistých technologií v EU, podpoří konkurenceschopnost a opatření v oblasti klimatu a současně budou těžit z rychlejšího povolování, prioritního zacházení na vnitrostátní úrovni a pokynů v oblasti financování.
Červnové zahájení činnosti Evropské solární akademie - otevřít v nové záložce bude hrát klíčovou úlohu při tom, aby pracovníci získali dovednosti potřebné pro odvětví solární energie, které má zásadní význam pro splnění cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Jedná se o první z řady akademií EU, které jsou v rámci tohoto aktu zakládány.
Globální trh s technologiemi pro nulové čisté emise se má do roku 2030 ztrojnásobit a jeho roční hodnota má činit přibližně 600 miliard EUR.
Klíčové technologie pro nulové čisté emise
- SOLÁRNÍ FOTOVOLTAICKÉ A SOLÁRNÍ TEPELNÉ SYSTÉMY
- ELEKTROLYZÉRY A PALIVOVÉ ČLÁNKY
- VĚTRNÁ ENERGIE NA PEVNINĚ A OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE NA MOŘI
- UDRŽITELNÝ BIOPLYN/BIOMETAN
- BATERIE A UKLÁDÁNÍ ENERGIE
- ZACHYCOVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ UHLÍKU
- TEPELNÁ ČERPADLA A GEOTERMÁLNÍ ENERGIE
- TECHNOLOGIE SÍTÍ
Pokrok při přechodu na čistou energii
V reakci na narušení globálního trhu s energií a na těžkosti způsobené nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zahájila EU plán REPowerEU - otevřít v nové záložce s cílem urychlit přechod na čistou energii a rapidně snížit svou závislost na ruských fosilních palivech. Během posledních dvou let plán REPowerEU pomohl EU šetřit energii, diverzifikovat dodávky, vyrábět čistou energii a chytře kombinovat investice a reformy.
Šetření energií a zlepšení energetické účinnosti pomohly snížit spotřebu. Významného pokroku bylo dosaženo také v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V první polovině roku 2024 bylo v EU z obnovitelných zdrojů vyrobeno 50 % elektřiny. Norsko nahradilo Rusko na pozici hlavního dodavatele plynu do EU. Došlo rovněž k významnému posunu v oblasti dovozu zkapalněného zemního plynu, přičemž hlavním dodavatelem EU jsou nyní Spojené státy. Zásadní je, že se EU podařilo čelit kritickým rizikům ohrožujícím bezpečnost dodávek energie, znovu získat kontrolu nad trhem s energií a cenami energie a urychlit přechod ke klimatické neutralitě.
- V roce 2024 větrná energie poprvé předčila výrobu elektřiny z plynu a stala se druhým největším jednotlivým zdrojem elektřiny v EU po jaderné energii.
- Dovoz ruského plynu (z plynovodu a zkapalněného zemního plynu) klesl ze 45% podílu na celkovém dovozu do EU v roce 2021 na pouhých 19 % v roce 2024.
- V období od srpna 2022 do listopadu 2024 se EU podařilo dosáhnout snížení poptávky po plynu o 18 %. Tím se ušetřilo přibližně 165 miliard metrů krychlových plynu.
- Opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu jsou nyní mnohem nižší a stabilnější než na vrcholu energetické krize.
- Emise skleníkových plynů v EU se mezitím ve srovnání s rokem 1990 snížily o 37 %, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o 68 %.
Reforma trhu s elektřinou
Podmínky na trzích s energií jsou opět stabilnější a ceny jsou nižší než v letech 2022 a 2023. V návaznosti na přijetí nových právních předpisů, jako je nové nařízení a směrnice o reformě trhu s elektřinou - otevřít v nové záložce, by maloobchodní ceny měly být více nezávislé na krátkodobých tržních cenách. Pokud by v budoucnu došlo ke krizi v oblasti cen plynu, mohou členské státy zavést opatření na ochranu spotřebitelů a zajistit přístup k cenově dostupné energii a základním sociálním službám. Reforma trhu s elektřinou rovněž zajišťuje spotřebitelům větší výběr, pokud jde o smlouvy, a jasnější informace před jejich podpisem. Trhy s energií, které obstojí i v budoucnu, rovněž podnítí investice do čisté energie a přispějí k nižším a stabilnějším cenám, které jsou klíčové pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu EU v globálním měřítku.
Reforma trhu s elektřinou v EU:
- podpoří investice do energie z obnovitelných zdrojů,
- lépe ochrání spotřebitele v EU a posílí jejich postavení,
- zvýší konkurenceschopnost průmyslu EU.
Zvyšování energetické účinnosti budov
Stavebnictví má pro splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu zásadní význam. Revidovaná směrnice o energetické náročnosti budov - otevřít v nové záložce, která vstoupila v platnost v květnu, pomůže v EU zvýšit míru renovací, zejména u energeticky nejnáročnějších budov. Nová legislativa stanoví rámec pro snížení emisí a spotřeby energie budov v členských státech EU, od obytných budov po obchodní prostory a veřejné budovy, čímž přispívá ke zlepšení zdraví a kvality života lidí a ke snižování účtů za energie.
- Přibližně 40 % spotřeby elektrické energie v EU připadá na budovy.
- Více než třetina emisí skleníkových plynů v EU spojených s energií pochází z budov.
- Přibližně 80 % energie se v domácnostech v EU spotřebuje na vytápění, chlazení a teplou vodu.
Posílení evropského trhu s vodíkem
Dekarbonizace plynárenského odvětví EU a vytvoření trhu s vodíkem významně přispějí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Trh s vodíkem podpoří nová pravidla - otevřít v nové záložce vztahující se na vodík a nízkouhlíkový plyn, která EU přijala v květnu, včetně Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí - otevřít v nové záložce a pilotního mechanismu - otevřít v nové záložce, který pomůže propojit odběratele a dodavatele. Očekává se, že nové pobídky pro obnovitelný vodík, jako je první aukce v rámci Evropské vodíkové banky - otevřít v nové záložce a schválení - otevřít v nové záložce čtyř významných projektů společného evropského zájmu - otevřít v nové záložce zaměřených na vodík, přinesou více investic. EU se zavázala, že do roku 2030 vznikne alespoň 50 vodíkových údolí - otevřít v nové záložce, kde bude probíhat místní výroba čistého vodíku a ten pak budou využívat domácnosti, doprava a průmysl.
Při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu pomáhají členským státům pravidla státní podpory, jako jsou například pokyny pro podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí - otevřít v nové záložce. Tyto pokyny podporují zavádění energie z obnovitelných zdrojů tím, že členským státům umožňují poskytovat veřejné financování společnostem, které provádějí nezbytné investice s nejnižšími možnými náklady pro daňové poplatníky a aniž by docházelo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže.
Pokrok v akčním plánu pro nulové znečištění
Znečištění s sebou nese řadu rizik pro zdraví lidí, zvířat a ekosystémů. V zájmu pokroku při plnění cíle nulového znečištění EU přijímá opatření k tomu, aby lépe monitorovala znečištění ovzduší, vod a půdy a škody způsobené chemickými látkami, podávala o nich zprávy, předcházela jejich vzniku a napravovala stávající situaci.
VODA
V roce 2024 bylo přijato několik nových opatření k zajištění kvality pitné vody pro všechny v EU. Nové normy a postupy - otevřít v nové záložcetýkající se materiálů a výrobků, které přicházejí do styku s pitnou vodou, mají za cíl předcházet růstu mikroorganismů a snižovat riziko škodlivých látek uvolňujících se z materiálů do pitné vody. Rovněž byla přijata nová metoda - otevřít v nové záložce pro měření mikroplastů a byly stanoveny technické pokyny - otevřít v nové záložce pro monitorování chemických látek s dlouhou dobou rozkladu.
Městské odpadní vody jsou jedním z hlavních zdrojů znečištění vody, nejsou-li odváděny a čištěny v souladu s právními předpisy EU. Bylo dosaženo dohody - otevřít v nové záložce na nových pravidlech pro další snižování znečištění z městských zdrojů a pro řešení problematiky nových znečišťujících látek, včetně mikroplastů a mikropolutantů. V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ byla zavedena rozšířená odpovědnost výrobce. To znamená, že znečišťovatelé musí hradit náklady na odstranění mikropolutantů. Byly vydány nové pokyny - otevřít v nové záložce pro orgány v členských státech, které mají zajistit, aby bylo opětovné využívání vyčištěných odpadních vod v zemědělství bezpečné.
Výroční zpráva - otevřít v nové záložce EU o stavu pláží a oblastí určených ke koupání ukázala, že evropské vody ke koupání zůstávají bezpečné a více než 85 % jich splňuje normu vynikající kvality.
EU přijala - otevřít v nové záložce čtyři nové právní předpisy, které jí poskytnou nové nástroje na podporu čisté a moderní lodní dopravy. Cílem těchto předpisů je rovněž pomoci předcházet nezákonnému vypouštění znečišťujících látek a chránit mořské ekosystémy.
VZDUCH
V prosinci vstoupil v platnost - otevřít v nové záložce nový právní předpis - otevřít v nové záložce, který má v zájmu lepší ochrany zdraví lidí a životního prostředí posílit normy EU pro kvalitu ovzduší, které mají být splněny do roku 2030. Tato revidovaná pravidla snižují roční mezní hodnotu pro hlavní znečišťující látku, tj. jemné částice, o více než polovinu. Osoby trpící v důsledku znečištění ovzduší poškozením zdraví budou mít v případě, že došlo k porušení předpisů EU o kvalitě ovzduší, rovněž právo na náhradu škody.
PRŮMYSLOVÉ EMISE
Velká část znečištění v EU pochází z průmyslových výrobních procesů, včetně emisí látek znečišťujících ovzduší, vypouštění odpadních vod a produkce odpadů. Nová pravidla - otevřít v nové záložce dále sníží emise klíčových látek znečišťujících ovzduší, vodu a půdu, neboť se vztahují na další zdroje emisí a zjednodušují podmínky pro udělování povolení k provozu příslušných průmyslových zařízení a zemědělských podniků. Zavádějí povinnosti a opatření, které zlepší veřejně dostupné informace o emisích a využívání zdrojů největšími průmyslovými zařízeními v EU. Inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise - otevřít v nové záložce, jež zahájilo činnost v červenci, má za cíl urychlit vývoj a zavádění inovativních řešení pro omezování znečištění.
PŮDA
V rámci svého úsilí o ozdravení půdy v Evropě chce EU do roku 2030 zřídit 100 živých laboratoří - otevřít v nové záložce a majákových projektů - otevřít v nové záložce (míst sloužících jako názorná ukázka příkladných řešení). V rámci unijní iniciativy mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ - otevřít v nové záložce bylo vybráno a spuštěno 25 prvních živých laboratoří, jež jsou místem setkání řady partnerů, kteří společně v reálných podmínkách vytvářejí a testují řešení a obchodní modely. Kromě toho deset projektů mise „Dohoda o půdě pro Evropu“ se věnuje konkrétně vývoji sanačních strategií, modelů a řešení s cílem monitorovat a řešit znečištění a dekontaminaci půdy a vody v městských, venkovských a pobřežních oblastech.
CHEMICKÉ LÁTKY
EU stanovila orientační zásady - otevřít v nové záložce pro určování toho, co představuje „zásadní použití“ nejškodlivějších chemických látek pro společnost. Cílem je urychlit postupné ukončení těch použití nejškodlivějších látek, která nejsou zásadní, a zároveň ponechat více času na postupné ukončení použití, která jsou pro společnost zásadní a pro něž dosud neexistují alternativy.
Nová pravidla - otevřít v nové záložce, která zakáží poslední zbývající záměrná použití rtuti, začala v EU platit v roce 2024. Tato nová pravidla od 1. ledna 2025 zakazují používání a vývoz zubního amalgámu. Členským státům, které potřebují více času na přizpůsobení svých vnitrostátních systémů zdravotní péče, může být pro používání, výrobu a dovoz zubního amalgámu poskytnuta omezená a dočasná odchylka (do 30. června 2026). Zubní výplňové materiály tedy časem budou bez obsahu rtuti, s výjimkou zvláštních léčebných potřeb, u nichž to bude lékař považovat za nezbytně nutné.
EU rovněž přijala - otevřít v nové záložce nová opatření, která v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí omezují použití určitých škodlivých chemických látek s dlouhou dobou rozkladu v textilních výrobcích, kosmetických přípravcích a obalech.
V prosinci vstoupil v platnost - otevřít v nové záložce revidovaný právní předpis o klasifikaci, označování a balení chemických látek. Cílem EU je těmito novými pravidly chránit pracovníky, spotřebitele a životní prostředí před nebezpečnými chemickými látkami prostřednictvím lepší komunikace o existujících rizicích ve všech částech dodavatelských řetězců.
EU v roce 2024 pokračovala ve svém přechodu k oběhovému hospodářství a úsilí o snížení tlaku na přírodní zdroje, omezení odpadu a vytváření udržitelného růstu a pracovních míst. Nově přijatá legislativa pomůže zvýšit produktivitu zdrojů a posílit dlouhodobou konkurenceschopnost a odolnost hospodářství EU.
Celkem 78 %
lidí v EU se domnívá, že životní prostředí má přímý vliv na jejich každodenní život a zdraví.
Nejúčinnějším způsobem řešení environmentálních problémů je podle nich:
17 %
podpora oběhového hospodářství snižováním množství odpadu a opětovným používáním nebo recyklací výrobků
15 %
obnova přírody
14 %
zajištění toho, aby se právní předpisy v oblasti životního prostředí dodržovaly
14 %
zajištění toho, aby výrobky prodávané na trhu EU nepřispívaly k poškozování životního prostředí
Zdroj: Evropská komise, Zvláštní průzkum Eurobarometr 550 - otevřít v nové záložce, květen 2024.
Udržitelné výrobky normou
Výrobky a způsob, jakým je používáme, mohou mít značný dopad na životní prostředí, ale díky novým pravidlům EU se udržitelné výrobky postupně stanou normou. Navazuje to na vstup v platnost nových pravidel - otevřít v nové záložce, která zajistí, aby běžné spotřební zboží a průmyslové výrobky vydržely déle, účinněji využívaly energii a zdroje, daly se snáze opravit a recyklovat a obsahovaly více recyklovaného materiálu. Kupující také budou moci dělat udržitelnější rozhodnutí, a to díky digitálním pasům výrobků - otevřít v nové záložce – štítkům na výrobcích, po jejichž naskenování získají snadný přístup k informacím o udržitelnosti. Podle těchto nových pravidel bude zakázáno ničení neprodaných oděvů a obuvi.
V březnu vstoupila v platnost nová pravidla EU - otevřít v nové záložce, která posilují postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace. To znamená, že spotřebitelé před zakoupením výrobku obdrží lepší informace o jeho trvanlivosti a opravitelnosti a o svých právech spojených s právní zárukou. Společnosti již nebudou moci označovat výrobky jako „zelené“, nemohou-li prokázat uznaný vynikající environmentální profil. Dále budou zakázány například takové nekalé obchodní praktiky, které se pojí s předčasným zastaráváním nebo s nepravdivými tvrzeními o udržitelnosti výrobku. Tato nová pravidla začnou platit v září 2026.
Podpora opravování zboží přispívá k udržitelné spotřebě. V červenci vstoupila v platnost nová pravidla - otevřít v nové záložce, která mají zvýšit množství zboží opravovaného v rámci právní záruky i mimo ni. Výrobci výrobků, na něž se podle právních předpisů EU vztahují požadavky na opravitelnost (např. chladničky a chytré telefony), budou muset výrobky opravit v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu. V rámci zákonné záruční doby budou prodejci povinni nabídnout opravu s výjimkou případů, kdy je oprava dražší než výměna. Vedle zákonné záruční doby budou mít spotřebitelé k dispozici nový soubor práv a nástrojů, aby se opravy staly snadnou a přístupnou možností. Spotřebitelé budou mít rovněž právo na další rok právní záruky, pokud se místo výměny výrobku rozhodnou pro jeho opravu. Tato nová pravidla budou platit od července 2026.
Recyklace nejen šetří energii a peníze, ale může být také dobrým zdrojem kritických surovin. Zajištění spolehlivého a neomezeného přístupu k některým surovinám je důvodem stále většího znepokojení. Akt o kritických surovinách, který vstoupil v platnost - otevřít v nové záložce v květnu, stanoví referenční hodnotu, podle níž má být alespoň 25 % roční spotřeby těchto surovin v EU získáváno recyklací. Rovněž obsahuje pravidla pro zlepšení udržitelnosti a oběhovosti kritických surovin na trhu EU.
Obyvatelé EU vyprodukují každý den v průměru asi půl kilogramu obalového odpadu. Nová pravidla - otevřít v nové záložce přijatá v prosinci zvýší udržitelnost obalů tím, že omezí zbytečné obaly a nadměrné používání obalů a vzroste počet systémů zálohování a zpětného odběru plastových lahví a kovových plechovek. Každý člověk by mohl ušetřit až 100 eur ročně, pokud podniky promítnou své úspory do cen.
Vývoz odpadu z EU do třetích zemí se od roku 2004 zvýšil o 88 % a v roce 2023 dosáhl 35 milionů tun. V květnu vstoupila v platnost nová pravidla, která mají zajistit, aby EU za svůj odpad nesla větší odpovědnost. Cílem nového nařízení - otevřít v nové záložce je zajistit, aby EU nevyvážela svůj odpad do třetích zemí a aby přispívala k nakládání s odpady, které bude šetrné k životnímu prostředí.
Během festivalu Nového evropského Bauhausu, který se uskutečnil v dubnu, byli návštěvníci pozváni na zvláštní den věnovaný udržitelné módě, jehož součástí byla inkluzivní módní přehlídka zaměřená na oběhovou módu, na níž šestnáct návrhářů z osmi zemí předvedlo své kreace zohledňující šetrnost k životnímu prostředí. Tato akce se nezaměřovala pouze na estetickou atraktivitu udržitelné módy, ale i na její úlohu při propagaci životního stylu v souladu s naším životním prostředím.
Životní prostředí a příroda
Přezkum v polovině období týkající se 8. akčního programu pro životní prostředí - otevřít v nové záložce, podle něhož se bude orientovat evropská environmentální politika do roku 2030, potvrdil, že cíle EU v rámci Zelené dohody pro Evropu jsou splnitelné, budou-li plně provedena všechna plánovaná opatření. Zdůrazňuje rovněž pozitivní hospodářský a sociální dopad plnění klimatických a environmentálních cílů, mimo jiné z hlediska dobrých životních podmínek, zdraví, odolnosti, konkurenceschopnosti a zajištění bezpečnosti dodávek všech materiálů.
V srpnu vstoupil v platnost průlomový unijní právní rámec pro obnovu přírody - otevřít v nové záložce, jehož cílem je zvrátit závažný úbytek biologické rozmanitosti a přispět k boji proti změně klimatu. Vychází ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti - otevřít v nové záložce a stanoví cíle pro obnovu poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet dopadům přírodních katastrof a omezovat je. Tento nový právní rámec zavádí opatření k obnově nejméně 20 % pevninských a mořských oblastí v EU do roku 2030. Do roku 2050 by měla být zavedena opatření pro všechny ekosystémy, které potřebují obnovu. Členské státy mají do poloviny roku 2026 předložit své národní plány na obnovu přírody, v nichž uvedou, jak budou cíle plnit. Právní rámec pro obnovu přírody, první svého druhu na světě, rovněž pomůže EU a jejím členským státům při plnění mezinárodních závazků v oblasti biologické rozmanitosti podle celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu - otevřít v nové záložce.
Projekt - otevřít v nové záložce obnovy řeky Isar v Německu a jejích záplavových území prostřednictvím jedinečné spolupráce bavorských vodohospodářských orgánů a orgánů ochrany přírody získal cenu LIFE 2024 za přírodu. Téměř deset let po zahájení projektu teče řeka opět volně a ohrožené druhy jsou zpět.
Projekt financovaný z prostředků EU - otevřít v nové záložce pomáhá Dánsku, Německu a Nizozemsku při monitorování a ochraně stěhovavých vodních ptáků na migrační trase podél východního Atlantiku.
Síť chráněných oblastí Natura 2000 je již 30 let páteří politiky EU v oblasti ochrany přírody. V roce 2024 se ceny sítě Natura 2000 - otevřít v nové záložce zaměřily na širokou škálu nových iniciativ – od ochrany a řízení populace čápa černého v Polsku až po ochranu portugalských podmořských „modrých lesů“.
V roce 2024 rovněž pokračovalo poskytování podpory na posílení stávajících iniciativ, například byla vydána nová příručka - otevřít v nové záložce pro koncepci lepších politik využívání půdy. To by mělo pomoci všem příslušným zúčastněným stranám lépe se seznámit s právními předpisy týkajícími se využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a s osvědčenými postupy. Toto odvětví má zásadní význam pro ochranu přírody a boj proti změně klimatu prostřednictvím odstraňování uhlíku ve velkém měřítku. Před březnovým Mezinárodním dnem lesů uspořádala Komise konferenci - otevřít v nové záložce s cílem posílit snahy o vysazení tří miliard stromů - otevřít v nové záložce do roku 2030 v zájmu větší odolnosti vůči klimatickým a environmentálním hrozbám.
Trestná činnost proti životnímu prostředí je rostoucím problémem, který způsobuje značné škody na životním prostředí, zdraví občanů a hospodářství v EU i mimo ni. Revidovaný právní předpis - otevřít v nové záložce, který vstoupil v platnost v květnu, bude řešit nejzávažnější porušení environmentálních povinností v EU. Bylo stanoveno několik nových kategorií trestných činů, jako je protiprávní recyklace lodí a odběr vody. Tato nová pravidla posílí řetězec vymáhání práva a podpoří ochránce životního prostředí i odborníky z praxe v boji proti trestné činnosti proti životnímu prostředí. Členské státy mají dva roky na to, aby přizpůsobily své vnitrostátní právní předpisy.
Trestná činnost proti životnímu prostředí:
- je čtvrtou největší organizovanou trestnou činností na světě,
- roste ročně o 5 až 7 %,
- nese s sebou roční celosvětovou ztrátu ve výši 80 až 230 miliard EUR.
Zdroj: Program OSN pro životní prostředí, The Rise of Environmental Crime – A growing threat to natural resources, peace, development and security - otevřít v nové záložce (Nárůst trestné činnosti proti životnímu prostředí – rostoucí hrozba pro přírodní zdroje, mír, rozvoj a bezpečnost), 2016.
Podpora evropských zemědělců
V posledních několika letech se evropští zemědělci potýkali s mimořádnou řadou problémů a nejistot – od pandemie a prudkého nárůstu cen energií, který zhoršila neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině, až po stále častější povětrnostní extrémy. V roce 2024 EU přijala další opatření, aby je podpořila a také aby jim pomohla překonat výzvy, které vyvstaly od reformy společné zemědělské politiky - otevřít v nové záložce.
V březnu Komise navrhla změny některých ustanovení společné zemědělské politiky, přičemž si zachovává svoji úlohu při podpoře přechodu evropského zemědělství k udržitelnému zemědělství. Tento krok doprovázela další opatření s cílem snížit administrativní zátěž zemědělců v rámci širší politiky racionalizace povinností podávat zprávy, která byla zahájena v roce 2023. Názory zemědělců v EU ohledně administrativní zátěže v souvislosti se společnou zemědělskou politikou, včetně povinností podávat zprávy, zjišťovala rovněž online konzultace, v jejímž rámci bylo obdrženo 27 000 odpovědí.
Podpora zemědělců v EU
- Alespoň o 50 % méně kontrol prováděných vnitrostátními správními orgány v souvislosti se společnou zemědělskou politikou v zemědělských podnicích.
- Celkem 98 miliard EUR vyčleněných na dobrovolná opatření ve prospěch životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat.
- Vynětí zemědělských podniků s rozlohou do 10 hektarů z kontrol a sankcí souvisejících s požadavky podmíněnosti - otevřít v nové záložce.
Zdroj: Evropská komise, „Jak EU reaguje na obavy zemědělců - otevřít v nové záložce“, 2024.
Komise dále navrhla opatření, která mají zlepšit odměňování zemědělců. V červenci zahájilo činnost Středisko EU pro sledování zemědělsko-potravinového řetězce - otevřít v nové záložce, které se zaměřuje na výrobní náklady, marže a obchodní praktiky. Cílem je posílit pomocí zveřejňování údajů a výměny informací transparentnost a důvěru mezi zúčastněnými stranami. Rovněž byly představeny možnosti pro nová pravidla k nápravě nerovnováhy v potravinovém řetězci. V dubnu Komise také předložila zprávu - otevřít v nové záložce o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách - otevřít v nové záložce v potravinovém řetězci, která bude podkladem pro probíhající hodnocení tohoto právního předpisu. V prosinci navrhla nová opatření - otevřít v nové záložce k posílení postavení zemědělců v zemědělsko-potravinovém řetězci a zlepšení přeshraničního vymáhání práva v rámci boje proti nekalým obchodním praktikám.
V průběhu roku 2024 byla zemědělcům postiženým v Bulharsku, Česku, Německu, Estonsku, Řecku, Itálii, Rakousku, Polsku, Rumunsku a Slovinsku přírodními katastrofami a povětrnostními extrémy poskytnuta podpora ve výši 233 milionů EUR. Dále byla zavedena podpůrná opatření s cílem řešit narušení trhu v odvětví vína v Portugalsku a negativní dopad na trhy s drůbeží a vejci v důsledku ptačí chřipky v Itálii.
V lednu byl zahájen strategický dialog o budoucnosti zemědělství v EU - otevřít v nové záložce, na němž se sešlo 29 klíčových zúčastněných stran ze zemědělsko-potravinářského odvětví, aby vytvořily společnou vizí pro budoucnost zemědělského a potravinového systému EU.
V září byla předložena závěrečná zpráva o dialogu. Nese název Společná perspektiva pro zemědělství a potraviny v Evropě - otevřít v nové záložce a obsahuje posouzení výzev a příležitostí, jež doplňuje čtrnáct doporučení. Tyto návrhy poslouží Komisi při práci na utváření Vize pro zemědělství a potraviny, která má být předložena během prvních 100 dnů nového funkčního období (viz kapitola 0).
V květnu vstoupilo v platnost nové nařízení o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty - otevřít v nové záložce. Vytváří jednotný soubor pravidel a postupů ochrany pro všechna zemědělská zeměpisná označení. Posiluje rovněž jejich ochranu, zejména online a v souvislosti s internetovými doménovými jmény.
V roce 2024 vyjednala EU odstranění obchodních překážek pro vývoz irského a francouzského hovězího masa do Jižní Koreje, čímž umožnila producentům z těchto členských států přístup na jeden z největších dovozních trhů s hovězím masem na světě.
Udržitelný rybolov a akvakultura
Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění oceánů a sladkých vod ohrožují udržitelnost rybolovných a akvakulturních zdrojů. V rámci balíčku pro rybolov a oceány - otevřít v nové záložce z roku 2023 Komise předložila soubor opatření, který tyto problémy řeší prostřednictvím provádění společné rybářské politiky - otevřít v nové záložce. Byla zahájena konzultace - otevřít v nové záložce za účelem hodnocení nařízení o společné rybářské politice a výsledná zpráva se očekává do konce roku 2025.
Pro provádění společné rybářské politiky, zejména pro sledování využívání rybolovných kvót a pro zajištění toho, aby nežádoucí úlovky nebyly nezákonně vhazovány zpět do moře, mají zásadní význam pravidla kontroly. V lednu vstoupila v platnost nová pravidla - otevřít v nové záložce, která modernizují způsob kontroly rybolovných činností, a to jak v případě plavidel EU, tak i v případě plavidel ze zemí mimo EU lovících ve vodách EU. Pomohou předcházet nadměrnému rybolovu, vytvoří účinnější a harmonizovanější systém kontroly rybolovu a zajistí rovné podmínky mezi různými mořskými pánvemi a loďstvy. Tato nová pravidla rovněž zmírní administrativní zátěž prostřednictvím digitalizace a podpoří využívání technologií.
V prosinci dosáhli ministři rybolovu zemí EU dohody - otevřít v nové záložce o rybolovných právech pro rok 2025. Součástí dohody je dvanáct opatření pro zajištění udržitelnosti - otevřít v nové záložce, která budou-li uplatňována, přinesou značný počet dnů rybolovu navíc.
Komise rovněž reagovala na výzvy ke snížení administrativní zátěže spojené se zřizováním a provozem zařízení pro akvakulturu v EU. Členským státům za tím účelem poskytla podporu při provádění strategických zásad pro zvýšení udržitelnosti a konkurenceschopnosti akvakultury.
Cesta k udržitelnému oceánu
EU opětovně potvrdila svůj závazek v oblasti mezinárodní správy oceánů tím, že v Řecku na konferenci „Náš oceán“ - otevřít v nové záložce oznámila 40 závazků k činnosti pro rok 2024 - otevřít v nové záložce podporovaných finančními prostředky EU ve výši 3,5 miliardy EUR. Uvedené závazky se zaměřují mimo jiné na oblasti udržitelného rybolovu, chráněných mořských oblastí, změny oceánů a klimatu, udržitelné modré ekonomiky a znečištění moří.
Nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov je jednou z nejzávažnějších hrozeb pro udržitelné využívání živých vodních zdrojů a ohrožuje jak celosvětové úsilí o podporu lepší správy oceánů, tak společnou rybářskou politiku EU. V květnu EU vystavila Senegalu „žlutou kartu - otevřít v nové záložce“, která slouží jako upozornění, že je třeba boj proti tomuto rybolovu vystupňovat. Celosvětová hodnota nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu se odhaduje na 10 až 20 miliard EUR ročně. Každý rok se nezákonně uloví 11 až 26 milionů tun ryb, což představuje nejméně 15 % světových úlovků.
Důležitá rozhodnutí - otevřít v nové záložce, včetně rozhodnutí o řízení plovoucích zařízení používaných k lovu tuňáka a jiných ryb, přispějí k větší udržitelnosti rybolovu v Indickém oceánu. V květnu bylo na 28. výročním zasedání Komise pro tuňáky Indického oceánu na základě návrhu EU přijato usnesení, kterým se do roku 2030 postupně provádí úplná biologická rozložitelnost unášených zařízení s uzavíracím mechanismem. V zájmu zvýšení sledovatelnosti a souladu byl rovněž zdokonalen regulační rámec, který se na tato zařízení vztahuje.
EU je připravena ratifikovat Dohodu o volném moři - otevřít v nové záložce, známou také jako Dohoda o biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce. Učiní tak společně s několika členskými státy před třetí konferencí OSN o oceánech v červnu 2025. Cílem této dohody je chránit oceány, podporovat rovnost a spravedlnost, řešit zhoršování stavu životního prostředí, bojovat proti změně klimatu a předcházet úbytku biologické rozmanitosti na volném moři. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile ji ratifikuje 60 stran. EU se na provádění této dohody aktivně připravuje a podporuje další země v jejich úsilí o její ratifikaci a provádění.
Na dopravu připadá téměř čtvrtina emisí skleníkových plynů v EU. V rámci Zelené dohody pro Evropu si EU klade za cíl snížit do roku 2050 emise související s dopravou o 90 %. Plán, jak tohoto ambiciózního snížení emisí dosáhnout, je obsažen ve Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu - otevřít v nové záložce. V posledních pěti letech bylo dosaženo značného pokroku při zvyšování udržitelnosti odvětví dopravy v EU.
Více než 90 % z 82 iniciativ v rámci Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu již bylo dokončeno, nebo probíhá.
Více než 21,2 miliardy EUR bylo v rámci Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 přiděleno na 630 projektů dopravní infrastruktury v celé EU.
Členské státy v rámci svých národních plánů obnovy vyčlenily na dopravu téměř 100 miliard EUR.
Do výzkumu a inovací v oblasti dopravy byly investovány 4 miliardy EUR.
Nařízení o Iniciativě pro letecká paliva ReFuelEU - otevřít v nové záložce prosazuje využívání udržitelných leteckých paliv a do roku 2050 přinese podstatné snížení emisí oxidu uhličitého o více než 60 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V platnost vstoupilo v lednu 2024.
Dobrovolný systém štítku - otevřít v nové záložce pro výpočet letových emisí zavedený podle nařízení umožní cestujícím činit při porovnávání různých nabídek letů informovaná rozhodnutí.
Nařízení o námořních palivech FuelEU - otevřít v nové záložce pomůže snížit emise z lodní dopravy podporou využívání obnovitelných nízkouhlíkových paliv a čistých technologií pro plavidla. Použije se od ledna 2025.
Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva - otevřít v nové záložce podpoří nárůst počtu elektrických dobíjecích stanic a vodíkových čerpacích stanic. Začalo se používat v dubnu.
V průběhu roku bylo vybráno 42 nových projektů, které získají více než 424 milionů EUR z finančních prostředků Unie - otevřít v nové záložce na zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (instalace elektrických dobíjecích stanic a vodíkových čerpacích stanic; elektrifikace pozemního provozu na letištích).
SNIŽOVÁNÍ
EMISÍ
Z DOPRAVY
Revidované cíle snížení emisí oxidu uhličitého pro těžká vozidla (nákladní vozidla, autobusy a autokary), které vstoupily v platnost v červenci, sníží emise o 45 % do roku 2030, o 65 % do roku 2035 a o 90 % do roku 2040.
Nová pravidla - otevřít v nové záložce, která stanoví mezní hodnoty emisí pro silniční vozidla a požadavky na životnost baterií, budou upravovat částice z brzd a pneumatik všech vozidel, což omezí emise a mikroplasty.
Vnitrozemská vodní doprava je energeticky účinná a téměř při ní nedochází ke kongesci. Nový návrh - otevřít v nové záložce na zlepšení řízení dopravy na řekách a kanálech v EU posílí účinnost a spolehlivost vnitrozemské plavby a přispěje k cíli EU přesunout na evropské řeky a kanály větší podíl nákladu.
Velký pokrok při snižování emisí z dopravy učinila EU také přijetím Evropského prohlášení o cyklistice - otevřít v nové záložce, které oficiálně uznává cyklistiku jako udržitelnou, přístupnou a cenově dostupnou formu dopravy.
Členové Aliance pro letectví s nulovými emisemi - otevřít v nové záložce představili ambiciózní cíl, jímž je do roku 2050 provozovat 36 % až 68 % letů uvnitř EU za použití letadel na vodíkový nebo elektrický pohon. Tím by se na těchto trasách mohly snížit emise oxidu uhličitého o 12 % až 31 %. EU zřídila tuto alianci jako dobrovolnou iniciativu, která umožní soukromým a veřejným partnerům spolupracovat s cílem poskytnout cestujícím v Evropě nové formy udržitelné dopravy.
Udržitelná a odolná dopravní síť
V zájmu zlepšení dopravních spojení v celé Evropě investuje EU rekordních 7 miliard EUR - otevřít v nové záložce do udržitelné, bezpečné a inteligentní dopravní infrastruktury. Více než 80 % těchto finančních prostředků podpoří projekty, které plní cíle EU v oblasti klimatu a zlepšují a modernizují síť železnic, vnitrozemských vodních cest a námořních tras v EU. Finanční prostředky budou poskytnuty na velké projekty, které zlepší přeshraniční železniční spojení. Mezi ně patří projekt Rail Baltica, jenž propojí pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litvu - otevřít v nové záložce, a projekt Tunel Fehmarnbelt - otevřít v nové záložce, který vytvoří spojení mezi Německem a Dánskem.
Díky novým pravidlům - otevřít v nové záložce, která stanoví ambiciózní cíle pro evropskou dopravní infrastrukturu, se blíží doba, kdy budou vlaky jezdit vyšší rychlostí. Do roku 2040 se osobní železniční tratě na hlavních osobních železničních spojeních v EU musí připravit na provoz vlaků, které budou jezdit rychlostí nejméně 160 km/h.
Bezpečnější silnice
Bezpečnost silničního provozu v EU se v posledních desetiletích výrazně zlepšila. Před dvaceti lety zemřelo na silnicích v EU přibližně 50 000 osob, přičemž nyní toto číslo kleslo zhruba na 20 400 osob. Aby však bylo možné splnit do roku 2050 cíl EU, jímž je nulový počet úmrtí, jsou na unijní, vnitrostátní i místní úrovni zapotřebí další opatření - otevřít v nové záložce.
Nová pravidla - otevřít v nové záložce pro zlepšení obecné bezpečnosti vozidel nabyla účinku pro všechna motorová vozidla prodávaná v EU. Pravidla stanoví řadu nových technologií a pokročilých asistenčních systémů pro řidiče ve všech nových vozidlech. Od roku 2022, kdy se tato opatření začala poprvé uplatňovat na nové modely vozidel, přispívají k lepší ochraně cestujících, chodců a cyklistů v celé EU. Do roku 2038 by tato pravidla měla podle předpokladů zachránit více než 25 000 životů a zabránit nejméně 140 000 vážných zranění.
Kooperativní, propojená a automatizovaná mobilita - otevřít v nové záložce má zásadní význam pro to, aby se doprava v Evropě stala ekologičtější, bezpečnější a konkurenceschopnější. EU ve spolupráci se soukromými partnery investuje prostřednictvím programu Horizont Evropa 500 milionů EUR na podporu výzkumu zaměřeného na tyto technologie.
I v roce 2024 pokračovala EU ve spolupráci s klíčovými mezinárodními partnery na tom, jak čelit trojí krizi změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znečištění. Uskutečnila se tři důležitá mnohostranná jednání – v Ázerbájdžánu se konala konference OSN o změně klimatu, v Kolumbii konference OSN o biologické rozmanitosti a v Saúdské Arábii konference OSN o boji proti desertifikaci.
Konference OSN o změně klimatu
29. konference OSN o změně klimatu (COP29) proběhla ve dnech 11. až 24. listopadu v ázerbájdžánském Baku. Na summitu se sešly strany, aby urychlily snahy o dosažení cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.
Konference se zaměřila na zajištění rozsáhlých finančních investic potřebných ke snížení emisí a ochraně zranitelných skupin obyvatelstva. EU sehrála klíčovou úlohu - otevřít v nové záložce v dosažení dohody na novém cíli pro financování opatření v oblasti klimatu za účelem podpory klimatických opatření rozvojových zemí.
Strany stanovily nový ambiciózní kolektivní kvantifikovaný cíl navýšit všechny zdroje financování opatření v oblasti klimatu na 1,3 bilionu dolarů ročně do roku 2035. V rámci tohoto širšího cíle se rozvinuté země zavázaly ujmout se vedení při mobilizaci nejméně 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Tento cíl rovněž úspěšně rozšířil celosvětovou základnu přispěvatelů, neboť více zemí je povzbuzováno k tomu, aby přispěly, což odráží jejich rostoucí emise a ekonomickou váhu. Zdůraznil také transformační úlohu mezinárodních bank při posilování opatření v oblasti klimatu.
Kromě toho hrála EU důležitou úlohu při dokončování souboru pravidel Pařížské dohody pro trhy s uhlíkem. Dohoda, na které se pracovalo devět let, zprovozní mezinárodní trhy s uhlíkem - otevřít v nové záložce a zajistí pevný rámec pro transparentnost, odpovědnost a větší ekologickou vyváženost. Dalším důležitým výsledkem bylo úspěšné prodloužení platnosti rozšířeného Limského pracovního programu týkajícího se genderu, který zdůrazňuje význam opatření v oblasti klimatu zohledňujících genderové aspekty mezi stranami.
Během konference COP29 zveřejnila EU, před termínem stanoveným na konec roku, svou vůbec první dvouletou zprávu o transparentnosti. Jedná se o významný milník v provádění Pařížské dohody, který znamená začátek nové éry odpovědnosti a spolupráce při globálním boji proti změně klimatu.
Konference OSN o biologické rozmanitosti
16. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se konala v říjnu v kolumbijském Cali, vyslala povzbudivý impulz, pokud jde o provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost - otevřít v nové záložce s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030. Na této konferenci, přezdívané „COP lidí“, bylo přijato několik důležitých rozhodnutí - otevřít v nové záložce, včetně dohody o rozšíření úlohy původních obyvatel a místních komunit při záchraně biologické rozmanitosti a průlomové dohody o tom, jak sdílet přínosy digitálních genetických informací. EU představila balíček nových iniciativ v hodnotě téměř 160 milionů EUR na podporu partnerských zemí a ochranu biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku, čímž dala jasně najevo svůj závazek plnit globální cíle pro financování na ochranu přírody.
Konference OSN o boji proti desertifikaci
EU na 16. konferenci smluvních stran Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci úzce spolupracovala s mezinárodními partnery na plnění globálních závazků v oblasti boje proti desertifikaci, degradaci půdy a suchu. V rámci konference byl představen první Světový atlas sucha - otevřít v nové záložce, vypracovaný Společným výzkumným střediskem Komise a úmluvou. Cílem atlasu je ilustrovat všechny rozměry sucha a jeho rostoucí globální rizika. Kromě toho, že upozorňuje na problémy, nabízí také odpovědi, které tvůrcům politik umožní přijmout opatření k posílení odolnosti vůči suchu.
Velké sucho s příklady postižených systémů (2022–2024)
V roce 2022 byly na západě Spojených států zasaženy ekosystémy, zemědělství, hydroelektrická energie a dodávky vody. Ve Střední Asii bylo narušeno zemědělství a dodávky vody, zatímco ve východní Asii bylo postiženo zemědělství, vnitrozemská plavba, průmysl a výroba. Ve stejném roce bylo narušeno i zemědělství v jihovýchodní Asii. V letech 2022 až 2023 byla v Evropě zasažena vnitrozemská plavba, hydroelektrická energie, zemědělství, dodávky vody, ekosystémy a zdravotnictví. V západní Africe se vyskytly problémy se zemědělstvím a potravinovým zabezpečením, zatímco ve východní Africe byly největším problémem oblasti zemědělství, potravinového zabezpečení a vysídlování osob. V extratropických Andách a povodí La Platy se potýkali s nedostatkem vody a došlo k narušení vnitrozemské plavby a dopadům na zemědělství. V letech 2023 až 2024 bylo zasaženo zemědělství a dodávky vody ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Brazilské povodí Amazonky zaznamenalo dopady na ekosystémy, vnitrozemskou plavbu a hydroelektrickou energii. Středomořský region se v roce 2024 potýkal s nedostatkem vody a zemědělskými problémy, zatímco v jižní Africe a v povodí Zambezi bylo zasaženo zemědělství, potravinové zabezpečení, hydroelektrická energie a ekosystémy. V Afghánistánu došlo k narušení zemědělství a dodávek vody.