V roce 2024 dosáhla Evropská unie významných úspěchů ve svém úsilí o posílení hospodářství a odolnosti v reakci na nedávné globální výzvy. V polovině provádění plánu oživení v podobě nástroje NextGenerationEU posoudila EU jeho dopad ve všech členských státech, zatímco členské státy i nadále dosahovaly pokroku při provádění svých plánů pro oživení a odolnost. Kromě toho vstoupil v platnost reformovaný rámec pro správu ekonomických záležitostí a postoupili jsme kupředu v oblasti daňových reforem a modernizace celní unie. Všechny tyto reformy pomohly posílit dlouhodobou konkurenceschopnost a podpořit hospodářský růst a zároveň zajistit udržitelnost dluhu. EU též zavedla nové rámce pro řešení klimatických rizik, daňových úniků a udržitelnosti podniků. Tyto iniciativy prokazují odhodlání EU usilovat o udržitelný růst, inovace a vedoucí postavení v celosvětovém měřítku a zajistit, aby členské státy zůstaly konkurenceschopné a zároveň byly připravené na hospodářskou, environmentální a sociální transformaci.

Trendy

V roce 2024 hospodářství EU obnovilo postupný růst - otevřít v nové záložce, přičemž hrubý domácí produkt vzrostl o 0,9 %. Celková inflace se snížila na 2,6 %, což je výrazný pokles oproti 6,4 % v roce 2023. V příštích dvou letech by měla hospodářská aktivita při dalším zpomalení inflace ještě zrychlit. Trh práce v EU zůstává silný, zaměstnanost se trvale zvyšuje a míra nezaměstnanosti dosáhla v říjnu historického minima 5,9 %.

Zesílila však nejistota a rizika v důsledku eskalace geopolitického napětí (viz kapitoly 1 a 8) a domácí politické roztříštěnosti. Problémy pro hospodářskou činnost představuje také rostoucí četnost a závažnost přírodních rizik (viz kapitola 4).

Úspěch Nástroje pro oživení a odolnost

V roce 2021 EU vytvořila NextGenerationEU - otevřít v nové záložce, bezprecedentní plán, který uvolnil finanční prostředky na pomoc členským státům při zotavování se z ekonomických dopadů pandemie COVID-19 a na zvýšení jejich odolnosti. Od té doby se v rámci tohoto plánu dařilo řešit také socioekonomické výzvy, které přinesla ruská agresivní válka proti Ukrajině, jako je například energetická krize.

Největší část těchto prostředků z fondu NextGenerationEU je členským státům rozdělována prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost - otevřít v nové záložce (RRF). Nástroj pro oživení a odolnost je koncipován tak, aby podporoval socioekonomické oživení členských států a zvýšil jejich konkurenceschopnost a zároveň jim pomáhal při ekologické a digitální transformaci. Finanční prostředky jsou vypláceny na základě toho, jak dobře členské státy provádějí reformy a investice, které si stanovily ve svých plánech pro oživení a odolnost.

V roce 2024 jsme byli v provádění plánu oživení na půli cesty - otevřít v nové záložce, a proto bylo na čase zhodnotit, jak je tento plán úspěšný. Hodnocení - otevřít v nové záložce ukázalo, že nástroj NextGenerationEU umožnil ekonomice EU vrátit se do třetího čtvrtletí roku 2021 na úroveň produkce před pandemií, tedy mnohem rychleji než po hospodářské a finanční krizi v letech 2007–2008, kdy úplné zotavení trvalo sedm let. Díky výdajům z Nástroje pro oživení a odolnost byl hrubý domácí produkt EU v roce 2022 též o 0,4 % vyšší, než by byl bez těchto výdajů.

V rámci hodnocení se též zjistilo, že plán NextGenerationEU má potenciál zvýšit reálný hrubý domácí produkt EU v roce 2026 až o 1,4 % ve srovnání se scénářem bez plánu. Do tohoto údaje nejsou zahrnuty pozitivní účinky reforem prováděných prostřednictvím RRF, které se postupně projeví v průběhu několika příštích let.

Dalším měřítkem plnění RRF je výše vyplacených prostředků. Do konce roku 2024 bylo vyplaceno 306 miliard EUR, tj. 47 % vyčleněných prostředků.

Nový rámec správy ekonomických záležitostí

Nejambicióznější a nejrozsáhlejší reforma rámce správy ekonomických záležitostí - otevřít v nové záložce, jakou EU uskutečnila od krize v letech 2007–2008, vstoupila v platnost v roce 2024. Tento rámec zahrnuje pravidla a postupy, jimiž se řídí makroekonomické politiky v členských státech.

Reformovaný rámec, který se v současné době provádí, zajišťuje, aby ekonomiky členských států byly stabilní a usilovaly o dosažení společných cílů, jako je předcházení nadměrnému zadlužení a schodkům, a zároveň prosazuje udržitelný růst podporující začlenění prostřednictvím reforem a investic. Dosažení ekologické a digitální transformace za současného posílení odolnosti a konkurenceschopnosti EU vyžaduje značné a trvalé investice, a to i ze strany subjektů veřejného sektoru.

Reforma řeší nedostatky starého rámce: reformovaný rámec je jednodušší, transparentnější a účinnější, s větším zapojením jednotlivých států a lepším prosazováním. Nový rámec také rozlišuje mezi členskými státy na základě jejich individuální situace a umožňuje pomalejší fiskální korekci, je-li podepřena reformami a investičními závazky, které podporují růst, fiskální udržitelnost a priority EU. Tento přístup zároveň zabraňuje tendenci fiskální politiky zesilovat hospodářské výkyvy, a naopak ekonomiku stabilizuje.

Jádrem nového rámce jsou střednědobé fiskálně-strukturální plány, které do jednotného přístupu začleňují fiskální, reformní a investiční cíle. Tato provázanost zefektivňuje proces, uvádí vnitrostátní reformní a investiční úsilí do souladu s RRF a zajišťuje soulad mezi vnitrostátními politikami a politikami EU. Plány kladou důraz na odpovědnost členských států a poskytují jim větší flexibilitu při definování jejich cest fiskální korekce a jejich reformních a investičních závazků.

Evropský semestr

Evropský semestr je každoroční proces, v jehož rámci EU identifikuje nejnaléhavější hospodářské a sociální výzvy, kterým členské státy čelí, a poskytuje jim politické pokyny, které jim pomohou plně využít jejich potenciálu.

Jarní balíček evropského semestru 2024 - otevřít v nové záložce se zaměřil na dlouhodobou konkurenceschopnost a prosperitu EU a jejích členských států. Rovněž zhodnotil, jak členské státy provádějí své plány pro oživení a odolnost a programy politiky soudržnosti. Na základě této analýzy navrhla Komise doporučení pro jednotlivé země, která mají členským státům pomoci při řešení klíčových výzev.

Kromě toho EU zintenzivnila své úsilí o snížení sociálních rozdílů mezi regiony a členskými státy a o diverzifikaci dodávek energie. Rámec evropského semestru poprvé zahrnoval posílené posouzení pokroku dosaženého při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv - otevřít v nové záložce spolu s rámcem - otevřít v nové záložce pro identifikaci rizik pro sociální konvergenci. Tato analýza, která je součástí společné zprávy o zaměstnanosti 2024 - otevřít v nové záložce, posoudila fungování trhu práce spolu s dovednostmi a sociálními problémy ve všech členských státech s cílem určit potenciální rizika pro vzestupnou sociální konvergenci.

Komise nakonec posoudila makroekonomickou nerovnováhu u dvanácti členských států, které byly ve zprávě mechanismu varování 2024 - otevřít v nové záložce vybrány pro hloubkový přezkum. Na základě souhrnné zprávy - otevřít v nové záložce Komise též navrhla zahájit postupy při nadměrném schodku pro sedm členských států.

Podzimní balíček evropského semestru 2024 - otevřít v nové záložce se zaměřil na zajištění zdravých veřejných financí a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Zahájil provádění nového rámce pro správu ekonomických záležitostí, který obsahuje doporučení týkající se střednědobých fiskálních plánů a posouzení rozpočtových plánů eurozóny. Rovněž přezkoumal dodržování pravidla EU týkajícího se schodku hrubého domácího produktu ve výši 3 % a vydal doporučení k řešení nadměrných schodků v osmi členských státech a v pěti členských státech zprávy o dohledu po ukončení programu. Kromě toho balíček nastínil priority hospodářské a sociální politiky pro rok 2025, včetně návrhů týkajících se politik eurozóny, zaměstnanosti a hospodářských varování.

Doporučení pro eurozónu pro rok 2025 vyzvalo členské státy, aby jednaly jak individuálně, mimo jiné prostřednictvím provádění svých plánů pro oživení a odolnost, tak kolektivně v rámci Euroskupiny s cílem zlepšit konkurenceschopnost, posílit hospodářskou odolnost a pokračovat v zajišťování makroekonomické a finanční stability.

Rozpočet EU: příprava EU na současné a budoucí výzvy

Od přijetí dlouhodobého rozpočtu Evropské unie na období 2021–2027 - otevřít v nové záložce v roce 2020 čelí EU mimořádným výzvám. Důsledky ruské útočné války proti Ukrajině, prudký nárůst úrokových sazeb a migrační tlaky, to vše vedlo ke zvýšeným nárokům na rozpočet - otevřít v nové záložce. V reakci na to se Evropský parlament a Rada Evropské unie dohodly na vůbec první revizi dlouhodobého rozpočtu EU (známého jako víceletý finanční rámec) v polovině období. V důsledku toho jsou k dispozici dodatečné finanční prostředky ve výši 64,6 miliardy EUR na řešení nových výzev a splnění právních závazků EU, které již nebylo možné splnit v rámci původních rozpočtových stropů.

Pokud jde o roční rozpočet, v listopadu byl schválen - otevřít v nové záložce rozpočet EU na rok 2025 ve výši 192,8 miliardy EUR. Doplňovat jej bude ještě zhruba 72 miliard EUR vyplácených v rámci nástroje NextGenerationEU. Návrh ročního rozpočtu na rok 2025 směruje finanční prostředky tam, kde mohou mít největší význam: na podporu ekologické a digitální transformace, vytváření pracovních míst a posilování strategické autonomie a globální úlohy Evropy. Bude též financovat kritické technologie prostřednictvím Platformy strategických technologií pro Evropu a poskytovat trvalou podporu uprchlíkům, sousedním zemím a Ukrajině.

Soudržná Evropská unie

Devátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti - otevřít v nové záložce ukázala, jak politika soudržnosti pomáhá snižovat územní, sociální a hospodářské rozdíly v EU. Zaznamenala významný pokrok v novějších členských státech, kde hrubý domácí produkt na osobu vzrostl z 52 % průměru EU v roce 2004 na téměř 80 % v roce 2023.

Politika soudržnosti pomohla zvýšit konkurenceschopnost a udržitelnost hospodářství EU tím, že podpořila výzkum a vývoj, inovace a ekologickou a digitální transformaci ve všech členských státech. Zlepšila také život občanů tím, že financovala dokončení základních infrastrukturních projektů, jimž dříve chyběly prostředky, jako jsou kritická dopravní a užitková spojení. Postupné zavádění mechanismu podpory talentů - otevřít v nové záložce slouží regionům také prostřednictvím technické pomoci a dalších činností, které mají zmírnit dopady demografických změn a odlivu mozků.

Jednotný trh EU zůstává základním kamenem hospodářské stability a růstu, umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy a zároveň zvyšuje konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU.

Aby jednotný trh zůstal odolný, konkurenceschopný a zaujal vedoucí postavení v celosvětové ekologické a digitální transformaci, spolupracuje EU s průmyslovými partnery na vytvoření individuálně uzpůsobených cest transformace pro každý průmyslový ekosystém - otevřít v nové záložce. Tyto ekosystémy - otevřít v nové záložce sdružují podniky, výzkumné pracovníky, tvůrce politik a poskytovatele služeb s cílem dosáhnout společných hospodářských cílů nebo řešit specifické potřeby trhu. Cesty transformace poskytují každému odvětví strategické pokyny, jak přijmout inovativní technologie, snížit uhlíkovou stopu a posílit digitální kapacity.

Má-li navíc jednotný trh účinně fungovat, musí být pravidla řádně prováděna a prosazována. EU se zaměřuje na oblasti, které zvýší investice, urychlí oživení a posílí konkurenceschopnost, jako je řešení problému pozdních plateb - otevřít v nové záložce veřejných orgánů podnikům, zejména malým a středním podnikům. Prostřednictvím pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu - otevřít v nové záložce Komise a členské státy odstranily překážky, například usnadněním profesní mobility v rámci EU a řešením administrativních překážek v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Komise též zlepšuje transparentnost a stávající regulační nástroje, aby nevznikaly překážky nové.

EU chce také zajistit, aby byly malé a střední podniky podporovány ve všech členských státech. Za tímto účelem analyzovala hospodářskou situaci malých a středních podniků v celé EU a v červenci zveřejnila výroční přezkum výkonnosti malých a středních podniků - otevřít v nové záložce.

Jednotný trh je důležitý nejen pro podniky v EU, ale také pro 450 milionů spotřebitelů. EU v průběhu roku zavedla pravidla, která mají zvýšit udržitelnost výrobků prodávaných v EU, - otevřít v nové záložce posílit postavení spotřebitelů pro ekologickou - otevřít v nové záložce a digitální transformaci a usnadnit a zatraktivnit opravy zboží - otevřít v nové záložce. Pravidla zajistí, že spotřebitelé budou mít k dispozici lepší informace o výrobcích, a budou řešit problém „lakování nazeleno“ a plánovaného zastarávání (viz kapitola 4).

V neposlední řadě jednotný trh s postupným přistupováním kandidátských zemí nadále roste. Rozšíření vytváří významné příležitosti pro podniky v EU tím, že posiluje přeshraniční dodavatelské řetězce a snižuje obchodní náklady. Rozšíření navíc umožňuje domácnostem v nových i stávajících členských státech využívat snazší přístup ke zboží a službám a lepší cenovou dostupnost, což vede ke zvýšení životní úrovně. Například iniciativa zelené pruhy mezi EU a západním Balkánem - soubor PDF, otevřít v nové záložce ušetří cestujícím a nákladní dopravě přibližně 20 let čekací doby ročně. Začlenění tohoto regionu do Aliance pro kriticky důležité léčivé přípravky - otevřít v nové záložce navíc rozšířilo hodnotové řetězce EU a posílilo růst a účinnost.

Unie kapitálových trhů

EU též pracuje na dalším rozvoji svého jednotného trhu s cílem umožnit lepší přeshraniční tok kapitálu. Jedná se o unii kapitálových trhů - otevřít v nové záložce. Volnější pohyb kapitálu v EU znamená nižší transakční náklady, nižší regulační zátěž a silnější trhy, což podnikům z EU, včetně malých a středních podniků, umožňuje přístup k více zdrojům financování a zvyšuje konkurenceschopnost EU.

V roce 2024 byla přijata opatření - otevřít v nové záložce, která posílí unii kapitálových trhů a přispějí k dosažení cíle EU, jímž je zjednodušení oznamovacích povinností a snížení administrativní zátěže (viz kapitola 9). Nový akt o kotování - otevřít v nové záložce mění pravidla týkající se prospektů, zneužívání trhu, finančního výzkumu a struktur zahrnujících akcie s násobným hlasovacím právem. Zjednoduší požadavky, kterým společnosti čelí v době kotování i po jejich uvedení na seznam, a zároveň zachová transparentnost, ochranu investorů a integritu trhu. Akt se bude též zabývat otázkou roztříštěnosti vnitrostátních právních předpisů, která omezuje flexibilitu společností při vydávání akcií s násobným hlasovacím právem po uvedení na veřejný trh, což bude přínosné zejména pro inovativní podniky.

V průběhu roku bylo též dosaženo pokroku při vytváření vhodných podmínek pro poskytovatele konsolidovaných obchodních informací (CTP), aby mohli poskytovat konsolidovaný přehled o obchodování v celé EU. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy - otevřít v nové záložce zveřejnil 16. prosince zprávu o technických normách pro CTP - soubor PDF, otevřít v nové záložce. Zpráva uvádí konečné technické normy pro CTP, jejichž cílem je zvýšit transparentnost trhu a kvalitu údajů, a tím pomoci unii kapitálových trhů tím, že se podpoří integrovanější a efektivnější finanční trh.

Kromě toho EU dosáhla pokroku při řešení překážek způsobených různými právními předpisy členských států upravujícími insolvenční řízení. Různé právní předpisy vedou k roztříštěné unii kapitálových trhů. V zájmu odstranění překážek a zvýšení konkurenceschopnosti navrhla Komise v roce 2022 hmotněprávní insolvenční právní předpisy členských států harmonizovat. Další impuls poskytly závěry Evropské rady z dubna 2024, které urychlily jednání.

V zájmu účinného fungování unie kapitálových trhů zvyšuje EU atraktivitu a odolnost svých clearingových služeb - otevřít v nové záložce. Jedná se o služby nabízené ústředními protistranami, které se začleňují mezi protistrany transakcí s finančními nástroji a stávají se kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího. Zajištěním smluvních závazků v případě selhání mají ústřední protistrany zásadní význam pro zachování stability trhu, zmírnění systémových rizik a zlepšení důvěry v trh.

V únoru 2024 bylo dosaženo politické dohody o balíčku opatření - otevřít v nové záložce, který ústředním protistranám umožní rychleji uvádět na trh EU nové produkty a motivovat účastníky trhu k provádění clearingu a budování likvidity u ústředních protistran z EU. Posílí též rámec EU pro dohled nad ústředními protistranami a zvýší bezpečnost a odolnost clearingových systémů. Rámec sníží nadměrnou závislost na systémových ústředních protistranách v zemích mimo EU tím, že bude vyžadovat, aby všichni příslušní účastníci trhu měli aktivní účty u ústředních protistran z EU a zúčtovávali reprezentativní část některých systémových derivátových smluv v rámci jednotného trhu.

Digitální finance

V dubnu vstoupila v platnost - otevřít v nové záložce nová pravidla - otevřít v nové záložce pro okamžité platby v eurech pro všechny občany a podniky s bankovním účtem v EU, která budou uplatňována postupně od ledna 2025. Tato pravidla mají zajistit, aby byly okamžité platby v eurech cenově dostupné a bezpečné a aby byly bez potíží zpracovávány po celé EU.

Okamžité platby nabízejí lidem v každodenních situacích rychlá a pohodlná řešení, jako je rychlé přijímání finančních prostředků (do 10 sekund) během mimořádných situací, platby za nákup zboží a služeb online a v obchodech a okamžité rozdělení sdílených nákladů v sociálních uspořádáních. Zlepšují též řízení peněžních toků pro orgány veřejné správy a podniky, zejména malé a střední podniky, charitativním organizacím a nevládním organizacím umožňují rychlý přístup k finančním prostředkům a podporují banky a další poskytovatele platebních služeb ve vývoji inovativních finančních služeb a produktů.

Kromě toho vstoupilo v roce 2024 v platnost nařízení o trzích kryptoaktiv - otevřít v nové záložce, čímž byla zavedena jednotná pravidla trhu EU pro kryptoaktiva. To podpoří integritu a inovace trhu regulací veřejných nabídek kryptoaktiv a zprostředkovatelů kryptoaktiv poskytujících služby spotřebitelům, čímž se zajistí, aby byli lépe chráněni před souvisejícími riziky.

Nástroj EU pro technickou podporu též pomáhá 37 orgánům finančního dohledu z 26 členských států zvýšit jejich schopnost řídit rizika spojená s digitálními financemi. V průběhu roku 2024 poskytla Akademie EU pro dohled nad digitálními financemi prezenční i online kurzy odborné přípravy více než 1 000 orgánů dohledu v celé EU.

Boj proti praní peněz

Legislativní balíček pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) - otevřít v nové záložce byl přijat v roce 2024 a zahrnuje první nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu - otevřít v nové záložce a šestou směrnici o boji proti praní peněz a financování terorismu - otevřít v nové záložce. Tyto návrhy poslouží jako základ pro práci Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu - otevřít v nové záložce.

Nová pravidla stanoví celounijní požadavky pro soukromý sektor s cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel na celém jednotném trhu. Harmonizují též úkoly a pravomoci vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek s cílem umožnit účinnou přeshraniční spolupráci. Tento rámec navíc posiluje pravomoci registrů skutečných majitelů s cílem zajistit transparentnost, pokud jde o osoby, které vlastní nebo ovládají právnické osoby a svěřenské fondy. V neposlední řadě harmonizuje pravidla pro přístup k těmto informacím a umožňuje zúčastněným stranám s oprávněným zájmem, včetně novinářů a občanské společnosti, přispívat k boji proti finanční trestné činnosti.

Co přinese nový rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu?

Praktické příklady

V listopadu přijaly Parlament a Rada nařízení o zvýšení transparentnosti činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního ratingu - otevřít v nové záložce, které řeší otázky lakování nazeleno. Jedná se o součást širšího balíčku - otevřít v nové záložce opatření na rozvoj základů rámce EU pro udržitelné financování a na podporu soukromého financování transformačních projektů a technologií.

Nová pravidla poskytnou investorům a finančním institucím spolehlivé údaje o environmentálních, sociálních a správních výsledcích společností a pomohou jim činit informovanější rozhodnutí o udržitelných investicích a řízení rizik souvisejících s těmito faktory. Ratingy též objasní činnosti poskytovatelů ratingů a to, zda přijali nezbytná opatření k předcházení střetům zájmů a jejich zmírnění.

Parlament a Rada se též dohodly - otevřít v nové záložce na odložení lhůty pro přijetí evropských odvětvových standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti z poloviny roku 2024 na polovinu roku 2026. Kromě toho, že se tím poskytne více času na vývoj těchto standardů, budou mít společnosti také více času zaměřit se na provádění prvního souboru horizontálních norem přijatých v červenci 2023.

Kromě dodržování standardů pro podávání zpráv budou velké společnosti, které splňují určitá kritéria, povinny provádět hloubkovou kontrolu svých vlastních činností, jakož i činností svých dceřiných společností a obchodních partnerů v rámci svých globálních řetězců činností, aby zjistily a řešily skutečné a potenciální nepříznivé dopady na životní prostředí a lidská práva. Nová směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti - otevřít v nové záložce vyžaduje, aby společnosti provedly nezbytné změny svých celkových strategií a činností, včetně nákupních, projektovacích a distribučních postupů. Nedodržování předpisů může mít za následek správní vymáhání, včetně sankcí a občanskoprávní odpovědnosti.

Zdravý bankovní systém má zásadní význam pro všechny občany EU a pro stabilitu a prosperitu hospodářství EU. Od finanční krize v letech 2007–2008 se evropští a mezinárodní vedoucí představitelé dohodli na mezinárodních bankovních standardech – tzv. standardech Basel III - otevřít v nové záložce – s cílem zajistit větší odolnost bank a snížit pravděpodobnost budoucích finančních krizí.

Konečné znění posledního bankovního balíčku - otevřít v nové záložce (nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích) vstoupilo v platnost dne 9. července 2024 a představuje klíčový milník na cestě k důslednému plnění standardů Basel III v rámci EU. To znovu potvrzuje vůli EU splnit její mezinárodní závazek a uplatňovat obezřetnostní pravidla od 1. ledna 2025, jak bylo již dříve oznámeno. Datum použitelnosti jedné části standardů Basel III, tj. základního přezkumu obchodního portfolia - otevřít v nové záložce, však bylo odloženo na 1. leden 2026, aby byly zachovány celosvětově rovné podmínky pro mezinárodně působící evropské banky a aby byly sladěny s harmonogramy provádění v jiných významných jurisdikcích.

V zájmu dalšího posílení bank přijaly Parlament - otevřít v nové záložce i Rada - otevřít v nové záložce své postoje k reformě rámce pro krizové řízení bank a pojištění vkladů - otevřít v nové záložce a zahájily o této reformě jednání.

Kromě toho byla v prosinci 2023 dohodnuta revidovaná směrnice Solventnost II. Nová pravidla - otevřít v nové záložce posilují regulační rámec v oblasti pojištění tím, že poskytují lepší pobídky pro odvětví pojišťovnictví a zajištění (tj. pojištění pojišťoven), aby investovalo do dlouhodobého kapitálu. Nová pravidla lépe zohlední makroekonomická rizika, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, a učiní finanční pozici pojišťoven méně citlivou vůči krátkodobým výkyvům trhu. Tyto změny zajistí, aby toto odvětví zůstalo silné v obtížných hospodářských dobách a chránilo zájmy spotřebitelů.

Zároveň byla dohodnuta nová směrnice o ozdravných postupech a řešení krize pojišťoven - otevřít v nové záložce. Tato směrnice zajišťuje finanční stabilitu a chrání pojistníky a daňové poplatníky v případě selhání pojistitele nebo zajistitele. Vyžaduje, aby pojistitelé a zajistitelé a jejich orgány příslušné k řešení krize byli vybíráni na základě rizik, aby formulovali preventivní plány ozdravných postupů a plány řešení krize, a zajistili tak, že budou připraveni na krize.

Reforma celní unie

Reforma celní unie - otevřít v nové záložce EU navržená v roce 2023 počítá se špičkovým celním systémem založeným na datech, který výrazně zjednoduší celní postupy pro podniky a zároveň poskytne orgánům nezbytné nástroje k zastavení dovozu, který představuje skutečné riziko pro EU, její občany a její hospodářství. V roce 2024 bylo dosaženo pokroku - otevřít v nové záložce v souvislosti s návrhem na vytvoření Celního úřadu Evropské unie a centralizovaného datového centra, které představují hlavní ze tří pilířů reformy (spolu s elektronickým obchodem).

Doplňkem k tomu je jednotný portál EU pro oblast celnictví - otevřít v nové záložce, který se již postupně zavádí a jehož cílem je harmonizovat administrativní postupy mezi celními úřady a dalšími odvětvími, jako je zdravotnictví a životní prostředí. To zlepší digitální výměny mezi vládami na hranicích EU a zjednoduší proces clearingu zboží.

Kromě toho systém kontroly dovozu 2 - otevřít v nové záložce nyní vyžaduje, aby hospodářské subjekty předkládaly údaje o bezpečnosti a zabezpečení pro všechny druhy dopravy. Díky tomuto systému belgické celní orgány ve spolupráci s ostatními členskými státy v březnu na letišti v Liège zabavily největší množství prekurzorů drog (chemikálií používaných k výrobě nelegálních drog) v historii.

V neposlední řadě byla v rámci plánu EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti zřízena Evropská aliance přístavů - otevřít v nové záložce (viz kapitola 7). Zlepší koordinaci mezi celními orgány a usnadní spolupráci s dalšími donucovacími orgány a soukromým sektorem.

Rovné podmínky v oblasti daní

V lednu 2024 zavedla EU nová pravidla, která stanoví minimální efektivní daňovou sazbu ve výši 15 % - otevřít v nové záložce pro nadnárodní společnosti působící v rámci jejích hranic. Vstup těchto pravidel v platnost formalizuje provádění rámce druhého pilíře, který je součástí historické mezinárodní dohody o daňové reformě - otevřít v nové záložce, jíž dosáhla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v roce 2021. Zatímco se k těmto pravidlům přihlásilo bezmála 140 jurisdikcí po celém světě, EU je průkopníkem při jejich převádění do právních předpisů. Tato pravidla odrazují podniky od přesouvání zisků do jurisdikcí s nízkým zdaněním a omezují praxi „závodu ke dnu“, kdy země snižují sazby daně z příjmu právnických osob s cílem přilákat investice.

Dne 28. října přijala Komise návrh - otevřít v nové záložce na změnu směrnice o správní spolupráci v oblasti daní - otevřít v nové záložce. Pozměněná směrnice stanoví pravidla a postupy pro vzájemnou úzkou spolupráci daňových orgánů členských států v oblasti přímých daní, čímž společnostem usnadňuje plnění jejich povinností podávat daňové přiznání podle směrnice druhého pilíře - otevřít v nové záložce, která provádí výše uvedený rámec druhého pilíře.

Potírání daňových úniků a daňových podvodů

Centrální elektronický systém platebních informací - otevřít v nové záložce nyní poskytuje daňovým správám členských států údaje, které jim pomáhají snadněji odhalovat podvody v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH), zejména v souvislosti s činnostmi elektronického obchodu. Podle nových pravidel musí poskytovatelé platebních služeb nabízející služby v EU sledovat příjemce přeshraničních plateb. Jsou též povinny předávat informace o přeshraničních platbách daňovým správám členských států.

Boj proti daňovým podvodům a zneužívání byl též posílen novým právním předpisem, který byl schválen v prosinci. Směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní - otevřít v nové záložce zavádí pravidla, která zvýší účinnost a bezpečnost postupů srážkové daně v EU pro investory, finanční zprostředkovatele a vnitrostátní daňové správy. Tím se urychlí proces, v němž investoři získají úlevu z nadměrných srážkových daní z přeshraničních dividend a úrokových plateb. Sníží se též riziko dvojího zdanění daňových poplatníků a usnadní se přeshraniční investice a posílí unie kapitálových trhů.

Kromě toho EU realizuje digitální transformaci s cílem pomoci v boji proti podvodům a podpořit podniky v EU. Návrh týkající se DPH v digitálním věku - otevřít v nové záložce, který byl dohodnut dne 5. listopadu, sníží potřebu vícenásobné registrace k DPH v různých členských státech a rozšíří stávající model jednoho správního místa pro DPH. Tento návrh též pomůže využít nové digitální technologie, jako je elektronická fakturace a digitální výkaznictví, v boji proti podvodům v oblasti DPH. Nová pravidla představují první krok k řešení výzev, které přináší rozvoj ekonomiky platforem, a pomáhají zajistit rovné podmínky mezi online a tradičními krátkodobými ubytovacími a dopravními službami. Budou přínosem pro veřejné finance členských států a sníží administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů pro obchodníky z EU.