V posledních letech Evropská unie, stojíc tváří v tvář globálním výzvám, jako je pandemie COVID-19, krize spojená s nárůstem životních nákladů, změna klimatu a digitální revoluce, zdvojnásobila své úsilí o ochranu a posílení postavení lidí a komunit. V roce 2024 pokračovala její práce na zlepšení životních a pracovních podmínek pro všechny. Na závěr úspěšného Evropského roku dovedností představila Evropská komise nový akční plán, jehož cílem je řešit nedostatek pracovních sil a dovedností, a podpořit tak udržitelný růst EU, jenž bude podporovat začlenění a zajistí Evropě konkurenceschopnost. EU nadále podporovala nová opatření, aby pracovníci mohli užívat svých sociálních práv. Nová pravidla kupříkladu začínají zajišťovat, že jsou pracovníci chráněni odpovídající minimální mzdou, přičemž nová práva a ochrana zlepší podmínky pro pracovníky v tzv. gig ekonomice. Kromě toho EU schválila průlomový zákon o boji proti násilí na ženách a zavedla nové průkazy, které usnadní cestování osobám se zdravotním postižením.

EU vytyčila ambiciózní směr pro spravedlivou a inkluzivní Evropu, která chrání své občany a vytváří příležitosti. Její politiky se zaměřují na zlepšení životních a pracovních podmínek pro všechny v EU tím, že posilují množství a kvalitu pracovních míst a dovednosti, ale i rovnost, sociální ochranu a začlenění.

Politiky EU a členských států se v těchto klíčových oblastech řídí 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv - otevřít v nové záložce a Akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv - otevřít v nové záložce, který tyto zásady promění v konkrétní opatření. Na dubnové konferenci na vysoké úrovni - otevřít v nové záložce v belgické obci La Hulpe EU, její sociální partneři a organizace občanské společnosti obnovili svůj závazek k silnější sociální Evropě podpisem prohlášení, v němž pilíř potvrdili jako hlavní rámec sociální politiky EU. Prohlášení z La Hulpe o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv rovněž vítá nadcházející přezkum příslušného akčního plánu v roce 2025. Tento přezkum také poslouží jako základ pro další opatření k dosažení hlavních cílů EU a členských států v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030.

Pokrok při plnění cílů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni je podrobně sledován ve společné výroční zprávě o zaměstnanosti. Z poslední zprávy - otevřít v nové záložce vyplývá, že EU je po hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst na dobré cestě ke splnění svého cíle v oblasti zaměstnanosti. Výrazným způsobem je ale zapotřebí podpořit dosažení cílů v oblasti snižování chudoby. Pokrok v této oblasti se však mírně zlepšil, a to i s ohledem na různé krize v posledních několika letech, a zejména i navzdory vysoké inflaci. Je rovněž zapotřebí dalšího úsilí v oblasti vzdělávání dospělých, přičemž dopady politického úsilí EU v této oblasti se ve většině členských států teprve projeví.

Tři celounijní cíle

• Do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % obyvatel ve věku 20 až 64 let.
• Nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo do roku 2030 každoročně účastnit odborné přípravy.
• Počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by se měl do roku 2030 snížit alespoň o 15 milionů.

Bezdomovectví je jednou z nejextrémnějších forem sociálního vyloučení a týká se všech členských států. V únoru se na neformální ministerské konferenci - otevřít v nové záložce sešli zástupci členských států a Evropského parlamentu společně s odborníky a sdruženími aktivně bojujícími proti bezdomovectví. Delegáti vyjádřili podporu Evropské platformě pro boj proti bezdomovectví - otevřít v nové záložce a ocenili výsledky, kterých se dosud dosáhlo. Zdůraznili, že je třeba zvýšit úsilí, politické nasazení a zdroje vynakládané na řešení problematiky bezdomovectví, aby se dosáhlo cíle Lisabonského prohlášení, kterým je ukončení bezdomovectví do roku 2030. Závěry konference byly zohledněny v prohlášení z La Hulpe.

V roce 2024 bylo zahájeno několik projektů doplňujících práci Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví a podporovaných ze zdrojů EU, včetně Evropského sčítání osob bez domova - otevřít v nové záložce, souboru nástrojů OECD pro boj proti bezdomovectví - otevřít v nové záložce a čtyř pilotních projektů zaměřených na řešení problematiky bezdomovectví.

Přechod na společnost dlouhověkosti

Vzhledem k tomu, že Evropané dnes žijí déle a zdravěji, je třeba, aby se politiky EU a členských států zaměřovaly na budoucnost s cílem posílit postavení lidí všech věkových kategorií a zajistit dobré životní podmínky budoucích generací. To znamená koncipovat politiky, které podporují aktivní a zdravé stárnutí a mají pozitivní dopad na to, jak Evropané stárnou. Na základě závěrů Zprávy o stárnutí obyvatelstva 2024 - otevřít v nové záložce a Zprávy o přiměřenosti důchodů 2024 - otevřít v nové záložce se sešli odborníci a zúčastněné strany, aby se společně zamysleli nad klíčovými výzvami souvisejícími s dlouhověkostí v Evropě. Účastníci konstatovali, že k zajištění přiměřených a udržitelných důchodů a k řešení socioekonomických a genderových nerovností ve stáří jsou zapotřebí další reformy. Součástí řešení budou investice do aktivního a zdravého stárnutí, prodloužení pracovního života a podpora přizpůsobených a flexibilních pracovních úvazků spolu s účinnými a efektivními důchodovými systémy a systémy dlouhodobé péče.

Řešení nedostatku pracovních sil a dovedností

Nedostatek pracovních sil a dovedností ve všech členských státech narůstá již téměř deset let. Je to do značné míry způsobeno demografickými změnami a rostoucí poptávkou po dovednostech v rámci ekologické a digitální transformace, ale také špatnými pracovními podmínkami v některých profesích a odvětvích. Komise identifikovala více než 40 profesí v různých odvětvích, které v celé EU čelí tomuto nedostatku - otevřít v nové záložce, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují určité rozdíly. Řešení tohoto problému je klíčové pro zvýšení inovační kapacity EU, uvolnění jejího růstového potenciálu, zvýšení její konkurenceschopnosti, podporu vytváření kvalitních pracovních míst a zvýšení hospodářské a sociální odolnosti.

• Do roku 2030 se očekává vytvoření 3,5 milionu nových pracovních míst v odvětvích energie z obnovitelných zdrojů.
• Téměř dvě třetiny (63 %) malých a středních podniků nemohou najít potřebné talenty.
• V celé EU čelí tomuto nedostatku čtyřicet dva profesí.

Komise v březnu představila akční plán - otevřít v nové záložce, který připravila v úzké spolupráci se sociálními partnery, kteří mají k trhu práce nejblíže, a hrají proto klíčovou roli při zavádění řešení tohoto problému. Plán poskytuje komplexní rámec pro řešení nedostatků v pěti hlavních oblastech politiky na úrovni EU, členských států a sociálních partnerů.

Provádění akčního plánu bude mít zásadní význam pro dosažení hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti a dovedností do roku 2030. Plán vychází z mnoha politických a finančních opatření, která již byla na úrovni EU zavedena, jako je Pakt pro dovednosti - otevřít v nové záložce. Partnerství v oblasti dovedností se zavázala nabídnout do roku 2030 příležitosti k rekvalifikaci a prohlubování dovedností pro více než 25 milionů lidí v produktivním věku v celé EU. Členové Paktu pro dovednosti navíc od jeho zahájení v roce 2020 společně investovali více než 150 milionů EUR do činností v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace. EU navíc investuje přibližně 65 miliard EUR do programů zaměřených na dovednosti, zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost - otevřít v nové záložce (viz kapitola 3) a Evropského sociálního fondu plus - otevřít v nové záložce.

Evropský rok dovedností, který probíhal od 9. května 2023 do 8. května 2024, byl novým impulsem pro celoživotní učení, neboť do popředí zájmu postavil dovednosti a pomohl sladit aspirace a dovednosti lidí s příležitostmi na trhu práce. Místní informační kampaně oslovily miliony lidí a přispěly k výraznému zvýšení povědomí o politikách EU v oblasti dovedností.

VIDEO: Evropský rok dovedností – příprava pro zajištění kvalifikovanější pracovní síly.

V dubnu byla zahájena Akademie Nového evropského Bauhausu - otevřít v nové záložce, jejímž cílem je posílit dovednosti v oblasti udržitelnosti ve stavebnictví. Akademie bude spojovat hodnoty udržitelnosti, estetiky a inkluzivnosti a podpoří provádění Zelené dohody pro Evropu - otevřít v nové záložce. V příštích dvou letech bude sdružovat odborníky na vzdělávání a odbornou přípravu a propojí pět místních a regionálních center v celé Evropě.

Podpora pro členské státy

Nástroj EU pro technickou podporu - otevřít v nové záložce pomáhá 12 členským státům s reformami týkajícími se dovedností. Poskytovaná podpora sahá od pomoci při navrhování učebních osnov založených na schopnostech a od rozvoje mikrocertifikátů (které osvědčují výsledky krátkodobých studijních zkušeností) až po začlenění dětí uprchlíků do vzdělávacího systému.

Příklady projektů

Nástroj podpořil dvouletý projekt v Belgii, který má pomoci školám při účinném využívání informačních a komunikačních technologií pro učení a výuku. Cílem bylo umožnit školám rozvíjet týmové přístupy ke koordinaci IKT a digitálnímu vzdělávání.

- otevřít v nové záložce

VIDEO: Digitální transformace ve vlámském vzdělávacím systému. © Knowledge Centre Digisprong

Podpora pracovníků

Do 15. listopadu měla být do vnitrostátních právních předpisů začleněna nová pravidla - otevřít v nové záložce, jejichž cílem je zajistit, aby minimální mzdy zaručovaly pracovníkům důstojný život. Většina členských států Komisi oznámila, že tuto povinnost splnila. Provádění směrnice o přiměřených minimálních mzdách přispěje ke zlepšení životních a pracovních podmínek tím, že zlepší přiměřenost zákonem stanovených minimálních mezd a podpoří kolektivní vyjednávání o mzdách. Rovněž zlepší přístup pracovníků k ochraně formou minimální mzdy prostřednictvím lepšího prosazování, informovanosti a mechanismů nápravy. Směrnice již začala mít pozitivní dopad a vyvolala diskuse na vnitrostátní úrovni o přiměřenosti minimálních mezd. V důsledku toho se v posledních dvou letech ve většině členských států výrazně zvýšily zákonem stanovené minimální mzdy, což pomáhá kompenzovat dopad vysoké inflace na kupní sílu zaměstnanců s nízkými příjmy.

V červenci 2024 se minimální mzda v členských státech EU pohybovala od 477 EUR měsíčně v Bulharsku po 2 571 EUR měsíčně v Lucembursku.

EU zavedla v roce 2024 nová pravidla - otevřít v nové záložce, která mají zlepšit pracovní podmínky 28 milionů pracovníků platforem v EU. Směrnice o práci prostřednictvím platforem zajistí, aby byl zaměstnanecký status osob pracujících prostřednictvím digitálních pracovních platforem správně klasifikován. Po změně klasifikace budou moci pracovníci platforem využívat pracovních práv a sociálních výhod, na které mají nárok. Nová pravidla rovněž posilují transparentnost a odpovědnost, pokud jde o automatizované systémy, které podporují nebo nahrazují manažerské funkce v práci, včetně práva napadnout rozhodnutí řízená algoritmy. Členské státy mají dva roky na to, aby tato nová pravidla provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech.

Kromě toho v roce 2024 pokročilo úsilí o posílení orgánů, které zastupují evropské pracovníky v nadnárodních společnostech. Cílem nového návrhu - otevřít v nové záložce na revizi stávajících pravidel je posílit úlohu evropských rad zaměstnanců - otevřít v nové záložce, které konzultují pracovníky a informují je o rozhodnutích, která by mohla ovlivnit jejich zaměstnání nebo pracovní podmínky. Cílem je usnadnit zřizování těchto orgánů, zlepšit jejich genderovou vyváženost a zajistit, aby byli pracovníci před přijetím rozhodnutí konzultováni.

Rozšířila se práce na dálku, a to zejména od pandemie COVID-19. Podle šetření pracovních sil v EU - otevřít v nové záložce se celkový podíl osob pracujících z domova v EU v posledních několika letech více než zdvojnásobil, a to z 11,1 % v roce 2019 na 22,4 % v roce 2023. Zároveň se věnovalo více pozornosti dopadům kultury „nepřetržitého připojení“ na duševní zdraví pracovníků. V březnu byla zahájena - otevřít v nové záložce dvoufázová konzultace se sociálními partnery o spravedlivé práci na dálku a o právu odpojit se.

Odhaduje se, že v EU je přibližně 3,1 milionu stážistů. Kvalitní stáže mohou mladým lidem pomoci v tom, aby získali praktické pracovní zkušenosti a osvojili si nové dovednosti, a zároveň umožňují zaměstnavatelům získat, vyškolit a udržet si zaměstnance. V březnu Komise předložila iniciativu ke zlepšení pracovních podmínek stážistů v EU, kde řešila mimo jiné otázky odměňování, inkluzivnosti a kvality stáží. Kromě revize stávajícího rámce kvality stáží - otevřít v nové záložce s cílem řešit záležitosti, jako je spravedlivé odměňování a přístup k sociální ochraně, navrhuje rovněž legislativní opatření ke zlepšení pracovních podmínek stážistů a k boji proti zastírání pracovních poměrů stážemi.

Pro další podporu trhu práce zavedla EU prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus nové finanční prostředky - otevřít v nové záložce ve výši 23 milionů EUR na inovativní projekty zaměřené na snížení dlouhodobé nezaměstnanosti a pomoc lidem při hledání práce. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům - otevřít v nové záložce rovněž poskytl podporu téměř 1 600 pracovníkům propuštěným v Belgii, Dánsku a Německu.

Posílení sociálního dialogu

Sociální partneři – organizace zastupující zájmy pracovníků a zaměstnavatelů v EU – hrají důležitou úlohu při zlepšování pracovních podmínek a produktivity, podpoře konkurenceschopnosti podniků EU a posilování prosperity a odolnosti EU. To je důležité zejména s ohledem na změny, které s sebou přinášejí nové technologie, a na potřebu spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě. Na lednovém zasedání v belgickém Val Duchesse se EU a její sociální partneři dohodli na obnovení - otevřít v nové záložce svého závazku posílit sociální dialog na úrovni EU a spojit síly při řešení klíčových výzev v oblasti ekonomik a trhů práce EU. Sociální partneři diskutovali o problémech trhu práce také na březnové trojstranné sociální vrcholné schůzce - otevřít v nové záložce.

Evropský prostor vzdělávání

Evropský prostor vzdělávání - otevřít v nové záložce je hlavní politickou strategií EU v oblasti vzdělávání, která má členským státům pomoci spolupracovat na budování inkluzivnějších a robustnějších systémů vzdělávání a odborné přípravy. Cílem je odstranit překážky učení a zlepšit přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení pro všechny. V rámci této vize zahájila EU iniciativu na vytvoření aliancí mezi vysokoškolskými institucemi z celé Evropy.

VIDEO: Iniciativa „Evropské univerzity“.

V posledních pěti letech iniciativa „Evropské univerzity“ - otevřít v nové záložce, financovaná z programu Erasmus+ - otevřít v nové záložce, slaví jeden úspěch za druhým. Díky tomu, že se k 50 dříve vybraným aliancím připojilo 14 aliancí nových - otevřít v nové záložce, dosáhla tato iniciativa cíle - otevřít v nové záložce mít do poloviny roku 2024 nejméně 60 aliancí evropských univerzit a více než 500 zapojených univerzit. Na základě spolupráce a sdružování zdrojů mohou vysokoškolské instituce nabídnout inovativní programy a špičkové dovednosti potřebné pro ekologickou a digitální transformaci v celé EU. Univerzity budou moci nabízet atraktivní a konkurenceschopné programy ukončené společným diplomem a přilákat a udržet talenty z celého světa.

V návaznosti na snahu o vytvoření většího počtu společných programů v odvětví vysokoškolského vzdělávání, včetně mnoha evropských univerzitních aliancí, navrhla Komise konkrétní cestu spolupráce - otevřít v nové záložce mezi členskými státy a tímto odvětvím vedoucí k vytvoření evropského diplomu. Plán - otevřít v nové záložce nového typu programu, realizovaný na vnitrostátní, regionální nebo institucionální úrovni, vychází ze šesti projektů, do nichž je zapojeno více než 140 vysokoškolských institucí z celé EU. Tato vize, jak realizovat evropský diplom, byla představena spolu se dvěma návrhy doporučení Rady na podporu odvětví vysokoškolského vzdělávání. První - otevřít v nové záložce má zlepšit postupy zajišťování kvality a automatické uznávání kvalifikací ve vysokoškolském vzdělávání a druhý - otevřít v nové záložce zvýšit atraktivitu a udržitelnost akademických profesí.

Vzdělávací mobilita

EU rovněž spolupracuje s vládami na tom, aby bylo vysokoškolské vzdělávání v Evropě inkluzivnější a dostupnější, a to na základě boloňského procesu - otevřít v nové záložce, jehož se společně účastní země patřící do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Komise. V květnu 47 zástupců ministerstev vysokoškolského vzdělávání a EU znovu potvrdili své odhodlání podporovat mobilitu studentů a zaměstnanců. V Tiranském komuniké - otevřít v nové záložce zhodnotili spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání a stanovili cíle pro období 2025–2027. Dohodli se rovněž na aktualizovaných závazcích týkajících se odstranění překážek mobility ve vzdělávání, internacionalizace vysokoškolského vzdělávání a vysoce kvalitního vzdělávání, čímž se zajistí silné vazby na stěžejní iniciativy EU, jako je iniciativa „Evropské univerzity“ a plán pro evropský diplom.

Program Erasmus+

Program EU pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport

• 37 let programu Erasmus+ - otevřít v nové záložce.
• Více než 16 milionů účastníků projektů vzdělávací mobility.
• Od roku 2014 se zúčastnilo více než 900 000 organizací.
• Rozpočet v roce 2024: 4,65 miliardy EUR.

V roce 2024 uplynulo 20 let od zahájení programu Erasmus Mundus - otevřít v nové záložce, což je iniciativa evropské spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání financované z programu Erasmus+, která podporuje zakládání mezinárodních společných magisterských studijních programů. Od jeho zahájení se magisterských programů Erasmus Mundus zúčastnilo téměř 50 000 studentů ze 179 zemí. Více než 34 000 studentů získalo stipendium z EU. Úspěchy programu a jeho přínos k rozvoji mezinárodního rozměru programu Erasmus+ jsme oslavili na květnové konferenci - otevřít v nové záložce.

Podpora výzkumu a inovací

V roce 2024 uplynulo 40 let - otevřít v nové záložce od zahájení prvního programu financování EU zaměřeného na výzkum a inovace. Od roku 1984 investovala EU do vědy, výzkumu a inovací více než 280 miliard EUR a poskytla více než 120 000 grantů přibližně 75 000 příjemcům. Toto financování vytvořilo kvalitní pracovní místa, podpořilo inovativní společnosti a posílilo konkurenceschopnost EU a její vedoucí postavení v oblasti technologií. V posledních čtyřech desetiletích EU zvýšila své investice v oblasti výzkumu a inovací a rozšířila své zaměření na řešení globálních výzev, využití potenciálu technologií a uspokojení měnících se potřeb společnosti. Výsledkům této práce se také dostalo uznání v podobě udělení více než 30 Nobelových cen výzkumným pracovníkům financovaným EU.

VIDEO: Oslava 40 let výzkumu a inovací.

„Podpora z rámcových programů EU pro výzkum byla pro mě velmi důležitá po celou dobu mé kariéry, od jejích začátků ve Švédsku, a umožnila mi vybudovat výzkumnou skupinu, zakoupit potřebné laboratorní vybavení a zabývat se inovativními nápady.“

Profesorka Anne L’Huillierová, držitelka Nobelovy ceny za fyziku za rok 2023.

David Baker, který obdržel finanční prostředky v rámci programu EU akce „Marie Curie-Skłodowska“ - otevřít v nové záložce, získal Nobelovu cenu za chemii za rok 2024 „za počítačový návrh proteinů“, stejně jako Demis Hassabis a John M. Jumper „za předpověď struktury proteinů“. Připojil se tak ke slavnému seznamu 18 spolupracovníků, vědců a školitelů z tohoto programu, kteří od roku 2010 obdrželi Nobelovu cenu.

Horizont 2020

Horizont Evropa

Novým prvkem stávajícího rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 Horizont Evropa - otevřít v nové záložce je zavedení strategických plánů vypracovaných Komisí ve spolupráci s členskými státy, přidruženými zeměmi a Parlamentem za přispění zúčastněných stran a občanů. Druhý strategický plán programu Horizont Evropa - otevřít v nové záložce zveřejněný v březnu stanoví zaměření na poslední tři roky programu (2025–2027). To nasměruje financování výzkumu a inovací v Evropě i mimo ni k řešení klíčových globálních výzev, jako je změna klimatu, znečištění a ztráta biologické rozmanitosti, digitální transformace a stárnutí obyvatelstva. Tímto novým strategickým plánem EU zvyšuje ambice programu v oblasti biologické rozmanitosti tím, že se zavazuje vyčlenit 10 % celkového rozpočtu programu Horizont Evropa na období 2025–2027 na témata související s biologickou rozmanitostí. To doplňuje stávající cíle pro výdaje v oblasti klimatu (35 % za dobu trvání programu Horizont Evropa) a hlavní digitální činnosti (13 miliard EUR za stejné období).

Strategický plán rovněž zavádí nástroj Nový evropský Bauhaus - otevřít v nové záložce, což je nový nástroj financování pro oživení čtvrtí v EU i mimo ni. Od roku 2025 do roku 2027 bude prostřednictvím programu Horizont Evropa uvolněno 120 milionů EUR ročně na projekty Nového evropského Bauhausu v oblasti výzkumu a inovací, přičemž se očekává, že podobná úroveň financování bude pocházet z jiných programů EU na podporu zavádění. Průkopnická iniciativa Nový evropský Bauhaus spojuje občany, veřejné orgány, odborníky, podniky, univerzity a instituce s cílem přetvořit a společně podporovat udržitelný a inkluzivní život.

Evropská rada pro výzkum - otevřít v nové záložce pomáhá v rámci programu Horizont Evropa prostřednictvím svých prestižních grantových programů posouvat hranice znalostí napříč všemi vědními obory. V roce 2024 byly na projekty vybrané na základě jejich vědecké excelence uděleny granty v celkové výši 2,3 miliardy EUR.

V průběhu roku bylo oznámeno financování ve výši 1,25 miliardy EUR na podporu výzkumu v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“, stěžejního programu EU pro doktorské a postdoktorandské vzdělávání. Finanční prostředky zajistí podporu a pracovní místa pro přibližně 10 000 talentovaných výzkumných pracovníků z celého světa ve všech fázích jejich kariéry.

S cílem zlepšit podmínky pro profesní rozvoj a přilákat a udržet výzkumné pracovníky v Evropě byla v červnu spuštěna platforma pro talenty Evropského výzkumného prostoru - otevřít v nové záložce. Bude fungovat jako hlavní centrum, které výzkumným pracovníkům nabídne snadný přístup k profesnímu rozvoji, financování a nástrojům mezinárodní spolupráce a podpoří jejich mobilitu a kariérní postup v celé Evropě.

Rovnost a nediskriminace jsou ústředními hodnotami a základními právy v EU. Pro zajištění otevřené a inkluzivní společnosti zavedla EU řadu specializovaných strategií s konkrétními opatřeními a finančními prostředky, které jsou k dispozici, aby změnily život lidí v celé EU.

Evropský průkaz a parkovací karta zdravotně postižených

V říjnu byla schválena - otevřít v nové záložce nová pravidla, kterými se zavádí evropský průkaz osob se zdravotním postižením a evropská parkovací karta pro osoby se zdravotním postižením. Průkazy se budou vztahovat na občany EU a rodinné příslušníky s uznaným zdravotním postižením a na občany třetích zemí s uznaným zdravotním postižením žijící v EU.

Při cestách do jiných členských států poskytne evropský průkaz osob se zdravotním postižením rovný přístup ke zvláštním podmínkám a přednostnímu zacházení, které nabízí široká škála služeb. To může zahrnovat například přednostní nebo bezplatný přístup, osobní asistenci na místech konání, průvodce v Braillově písmu nebo zvukové průvodce a bezplatné nebo zlevněné jízdné. Držitelé evropské parkovací karty budou mít přístup k parkovacím podmínkám a zařízením pro osoby se zdravotním postižením v jiných členských státech. Nová pravidla se budou vztahovat na krátkodobé pobyty v délce až tří měsíců nebo v určitých případech na delší období, například pro držitele karet, kteří se účastní programů mobility EU (jako jsou projekty Erasmus+ a Evropský sbor solidarity - otevřít v nové záložce). Členské státy mohou tuto směrnici uplatňovat i na delší období pro ostatní držitele karet.

Evropský průkaz osob se zdravotním postižením doplní vnitrostátní průkazy nebo osvědčení pro osoby se zdravotním postižením a nová parkovací karta nahradí stávající parkovací kartu EU pro osoby se zdravotním postižením. Očekává se, že obě karty budou funkční v celé EU v roce 2028.

Zlepšujeme přístupnost našich měst

Přístupné prostory jsou prvním zásadním krokem k tomu, abychom dosáhli rovnosti. V roce 2024 se již po patnácté udělovala cena Access City Award - otevřít v nové záložce, což je prestižní cena, která oceňuje mimořádné úsilí, které města EU vyvíjejí s cílem upřednostnit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

V listopadu vyhrála cenu Access City Award za rok 2025 - otevřít v nové záložce Vídeň (Rakousko) jako příklad toho, jak mohou velká hlavní města úspěšně zakomponovat hledisko přístupnosti do všech aspektů městského života. U příležitosti olympijských a paralympijských her v roce 2024 získal německý Norimberk zvláštní ocenění za přístupnou sportovní infrastrukturu za investice do inkluzivních sportovních center s přizpůsobeným vybavením, školení trenérů pro přizpůsobené sporty a inkluzivních plaveckých programů.

VIDEO: San Cristóbal de La Laguna, Španělsko – vítěz ceny Access City Award pro rok 2024. © Adobe Stock

U příležitosti 15. výročí ceny Access City Award se setkali zástupci minulých vítězných měst, organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a sdružení zúčastněných stran, aby si vyměnili osvědčené postupy. Shromáždili rovněž zpětnou vazbu pro druhou fázi Evropské strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 - otevřít v nové záložce.

Rovnost žen a mužů

V prosazování rovnosti žen a mužů dosáhla EU v posledních letech významného pokroku. K milníkům patří nová pravidla pro transparentnost odměňování - otevřít v nové záložce, která posílí uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci, nová práva na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem - otevřít v nové záložce a cíle pro zlepšení genderové vyváženosti ve správních radách podniků - otevřít v nové záložce.

I přes značný pokrok je však k dosažení rovnosti žen a mužů ještě dlouhá cesta. Podle Zprávy o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2024 - soubor PDF, otevřít v nové záložce stále existují značné rozdíly mezi muži a ženami na trhu práce a v rozhodovacích pozicích, včetně politického zastoupení, přičemž problémem zůstávají i genderové stereotypy o úloze žen ve společnosti. Kromě toho jsou ženy a dívky i nadále obzvláště zranitelné vůči důsledkům války a konfliktů. Zpráva rovněž upozorňuje na rostoucí překážky bránící svobodě projevu, zejména na internetu, a na rostoucí odpor proti právům žen v různých částech světa.

V roce 2024 byl přijat průlomový právní předpis EU - otevřít v nové záložce proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí. Nový zákon konkrétně kriminalizuje určité formy násilí páchaného na ženách, zejména mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky a nejrozšířenější formy kybernetického násilí (např. sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez souhlasu, kybernetické pronásledování a kybernetické obtěžování), jakož i genderově podmíněné kybernetické podněcování k násilí nebo nenávisti.

Každá třetí žena v EU zažila fyzické násilí, sexuální násilí nebo vyhrožování.

Pouze jedna z osmi žen, které zažily násilí, ohlásila incident policii.

Pouze jedna z pěti žen, které zažily násilí, se obrátila na poskytovatele zdravotní péče nebo sociálních služeb s žádostí o pomoc.

Zdroje: Eurostat - otevřít v nové záložce; Evropský institut pro rovnost žen a mužů - otevřít v nové záložce; Agentura Evropské unie pro základní práva - otevřít v nové záložce.

Nové normy pro orgány pro rovné zacházení

Posílení rovnosti LGBTIQ osob v Evropě

Výsledky třetího průzkumu ohledně LGBTIQ - otevřít v nové záložce, které v květnu zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva - otevřít v nové záložce, ukazují, že lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové, intersexuálové a queer lidé (LGBTIQ) hovoří o své sexuální orientaci, genderové identitě nebo pohlavních charakteristikách ve svém sociálním prostředí otevřeněji než v minulosti. Čelí však častěji obtěžování a násilí. Zároveň zůstává vysoký počet nehlášených případů diskriminace, násilí a obtěžování.

Zpráva - soubor PDF, otevřít v nové záložce o provádění strategie pro rovnost LGBTIQ osob ukazuje, že tato strategie měla na situaci LGBTIQ osob v EU pozitivní dopad. Dvanáct členských států má zavedené strategie nebo akční plány pro rovnost LGBTIQ osob, které doplňují strategii EU, zatímco další státy v současné době připravují své první specializované národní strategie nebo akční plány. Spolupráce s členskými státy bude posílena prostřednictvím výměny osvědčených postupů při vypracovávání a provádění národních akčních plánů.

Každá druhá LGBTIQ osoba se nyní otevřeně hlásí ke své identitě.

Každá třetí LGBTIQ osoba zažívá diskriminaci.

Každá druhá LGBTIQ osoba je obětí obtěžování.

2 ze 3 LGBTIQ osob byly během školní docházky obětí šikany.

Každá sedmá LGBTIQ osoba je obětí násilí.

Zdroj: Agentura Evropské unie pro základní práva, LGBTIQ Equality at a Crossroads – Progress and challenges - otevřít v nové záložce, 2024.

Boj proti rasismu ve všech jeho podobách

V roce 2024 byla zveřejněna první zpráva o pokroku - otevřít v nové záložce Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života na období 2021–2030. Vyplývá z ní, že od útoků Hamásu na Izrael 7. října 2023 a od vypuknutí války v Gaze byla Evropa svědkem nejvyššího počtu případů nenávisti a násilí namířeného proti židovskému obyvatelstvu od založení EU. Podle průzkumu - otevřít v nové záložce Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2023 byla úroveň antisemitismu vysoká již před útoky Hamásu a ještě ji zhoršila pandemie COVID-19 a ruská agresivní válka proti Ukrajině. Zpráva uvádí, jak EU a její členské státy bojují proti antisemitismu a jaká opatření přijaly k posílení bezpečnosti židovských komunit. Představuje pokrok v budování udržitelných struktur EU a členských států pro prevenci antisemitismu a boj proti němu. V důsledku strategie EU přijalo 23 členských států národní strategii proti antisemitismu a 20 členských států jmenovalo národního koordinátora pro antisemitismus.

Podle zprávy „Being Muslim in the EU – Experiences of Muslims - soubor PDF, otevřít v nové záložce“ (Život muslimů v EU – zkušenosti muslimů), kterou v říjnu zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva, téměř každý druhý muslim v EU čelí rasismu a diskriminaci ve svém každodenním životě – prudký nárůst od roku 2016. Muslimské ženy, muži a děti jsou terčem útoků online i offline, a to nejen z důvodu svého náboženského vyznání, ale také z důvodu barvy pleti a etnického nebo přistěhovaleckého původu. Údaje použité ve zprávě byly shromážděny před útoky Hamásu ze dne 7. října 2023 a před válkou, která následně vypukla v Gaze, což zvýšilo nenávist vůči muslimům.

Zpráva o provádění vnitrostátních strategických rámců pro Romy - otevřít v nové záložce zdůrazňuje pokrok, jehož dosáhly členské státy a země procesu rozšíření při vytváření nezbytných struktur, procesů a programů pro účinné provádění svých vnitrostátních rámců pro Romy. Ačkoli toto úsilí představuje významný krok vpřed, stále existuje prostor pro zvýšení úrovně ambicí, aby bylo plně dosaženo cílů EU pro rok 2030 - soubor PDF, otevřít v nové záložce, které monitorují, jak dobře byly dosaženy cíle strategického rámce EU pro Romy v oblasti rovnosti, socioekonomického začlenění a smysluplné účasti Romů. EU je i nadále odhodlána podporovat členské státy prostřednictvím pokynů a sledováním provádění jejich vnitrostátních rámců pro Romy.

Oslava inkluzivních společností

Evropský měsíc rozmanitosti v květnu reprezentuje dlouhodobý závazek EU týkající se rozmanitých a inkluzivních pracovišť a společností. V roce 2024 se v celé EU uskutečnilo více než 50 akcí. Jedním ze zlatých hřebů programu byl třetí ročník soutěže o cenu „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“ - otevřít v nové záložce, která je vyznamenáním za úsilí měst, obcí a regionů EU o prosazování inkluze a vytváření společnosti bez diskriminace. Letos byla zařazena zvláštní kategorie pro orgány, které se zasazují o bezpečné obce, města a regiony tím, že se zabývají problémem násilí na ženách.

Cena „Evropská hlavní města začleňování a rozmanitosti“ v roce 2024 - otevřít v nové záložce

MÍSTNÍ ORGÁNY S VÍCE NEŽ 50 000 OBYVATELI

Záhřeb, Chorvatsko
© Adobe Stock

Växjö Kommun, Švédsko
© Marcus Lindstrom/E+ via Getty Images

La Laguna, Španělsko
© Adobe Stock

MÍSTNÍ ORGÁNY S MÉNĚ NEŽ 50 000 OBYVATELI

Corbetta, Itálie
© AleksandarGeorgiev/E+ via Getty Images

Miranda de Ebro, Španělsko
© Abuela Pinocho/Moment Open via Getty Images

Casares, Španělsko
© Adobe Stock

ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ

Lublaň, Slovinsko
© Adobe Stock

Miranda de Ebro, Španělsko
© Abuela Pinocho/Moment Open via Getty Images

Växjö Kommun, Švédsko
© Marcus Lindstrom/E+ via Getty Images