V roce 2024 se svět i nadále potýkal s konflikty, humanitárními krizemi a přírodními katastrofami. Evropská unie zaujala aktivní úlohu a znovu potvrdila své odhodlání prosazovat mír, bezpečnost a lidskou důstojnost. Ve třetím roce ruské agrese vůči Ukrajině pokračovala EU v posilování své obrany a bezpečnosti. Spolupracovala rovněž s kandidátskými zeměmi, včetně Ukrajiny, na jejich nezbytných reformách a s potenciálními kandidátskými zeměmi na přípravě na budoucí přistoupení. EU je i nadále odhodlána nalézt řešení různých krizí na Blízkém východě, včetně Gazy a Sýrie, a poskytuje do těchto oblastí humanitární pomoc. V průběhu roku EU posilovala svá mezinárodní partnerství, pomáhala lidem v nouzi a reagovala na katastrofy po celém světě. Přizpůsobením svých snah v oblasti pomoci novým rizikům a budováním silnějších partnerství upevnila EU svou vedoucí úlohu v rámci celosvětové pomoci. Tento jednotný přístup dokládá odolnost EU a její vizi otevřeného a prosperujícího kontinentu, a to i tváří v tvář globálním výzvám.

Rozšíření

Současné geopolitické napětí, zejména útočná válka Ruska proti Ukrajině, zdůraznilo význam politiky rozšíření. Rozšíření je investicí do dlouhodobého míru, bezpečnosti a stability pro náš kontinent. Každý nový členský stát posiluje hospodářství EU a vytváří růst a pracovní místa.

V roce 2024 jsme si připomněli 20. výročí rozšíření z roku 2004, největšího rozšíření v dějinách EU. Před dvaceti lety EU přivítala deset nových členských států, a stala se tak jedním z největších jednotných trhů na světě. Od té doby z nových příležitostí, pracovních míst a programů po celé EU těžily miliony lidí.

VIDEO: Proč je oslava rozšíření EU v roce 2004 tak důležitá?

• Více než 2,7 milionu mladých lidí z deseti členských států, které přistoupily v roce 2004, se od roku 2004 zúčastnilo programu Erasmus+.
• 26 milionů tolik nových pracovních míst od roku 2004 v EU vzniklo.
• 79 % občanů v těchto členských státech je přesvědčeno, že jejich země má z členství v EU prospěch.

Dveře k členství zůstávají otevřené evropským zemím, které přijímají hodnoty EU a splňují klíčová kritéria. Aspirující členové musí mimo jiné prokázat silné demokratické postupy, dodržovat zásady právního státu, udržovat své ekonomiky stabilní a zlepšit svoji správu (viz také kapitola 9).

EU pokrok všech zemí procesu rozšíření pravidelně vyhodnocuje. V říjnu EU zveřejnila svůj výroční balíček týkající se rozšíření - otevřít v nové záložce, v němž hodnotí pokrok, jehož dosáhly kandidátské země (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Ukrajina) a potenciální kandidátská země Kosovo (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova). Výroční zprávy se zaměřují na klíčové reformy v oblastech, jako je právní stát, veřejná správa, demokratické instituce a plnění hospodářských kritérií pro vstup do EU.

Jednání o přistoupení poté, co jsou zahájena, probíhají mezi ministry a velvyslanci členských států a kandidátskou zemí jednající o svém přistoupení na mezivládních konferencích. První taková konference s Moldavskem - otevřít v nové záložce a Ukrajinou - otevřít v nové záložce, na níž byla formálně zahájena jednání o jejich přistoupení, se uskutečnila v červnu 2024. Proces prověřování - otevřít v nové záložce započal v červenci a bude pokračovat během celého roku 2025, přičemž Moldavsko a Ukrajina musí během této doby ukázat, jak plánují přijmout a provádět pravidla a politiky EU, a nastínit plány dalšího sbližování.

Pokrok západního Balkánu na cestě k členství v EU v roce 2024

Albánie a Severní Makedonie - otevřít v nové záložce dokončily proces prověřování, který je prvním krokem k přistoupení k EU.

• Byla předložena zpráva o prověření prvního ze šesti tematických okruhů pravidel, pro něž musí obě země splňovat specifické požadavky (kritéria), jako jsou reformy jejich soudního systému, veřejné správy, správy věcí veřejných atd.
• Otevření prvního tematického okruhu s Albánií se uskutečnilo v říjnu na mezivládní konferenci.
• K otevření prvního tematického okruhu se Severní Makedonií dojde, jakmile tato země splní požadované podmínky.

V březnu začala jednání o přistoupení Bosny a Hercegoviny - otevřít v nové záložce k EU. Na fóru na vysoké úrovni se poté diskutovalo o reformách potřebných pro to, aby byly zahájeny další kroky.

Černá Hora - otevřít v nové záložce pokročila ve svém procesu přistoupení k EU a v červnu splnila klíčové požadavky týkající se právního státu a základních práv, jak bylo potvrzeno ve zprávě o této zemi. EU od té doby začala prozatímně uzavírat kapitoly jednání, jakmile byly příslušné podmínky splněny, počínaje třemi kapitolami v prosinci.

Kosovo - otevřít v nové záložce v lednu dosáhlo bezvízového styku s EU, což znamená, že jeho občané mohou nyní cestovat do EU za účelem krátkodobého pobytu, aniž by potřebovali vízum.

Srbsko - otevřít v nové záložce pokročilo v reformách soudnictví a boji proti korupci, avšak stále musí plně provést právní předpisy o sdělovacích prostředcích, dosáhnout lepšího sladění se zahraniční politikou EU, podporovat občanskou společnost a sdělovací prostředky a splnit svůj závazek normalizovat vztahy s Kosovem.

Snahy Gruzie o vstup do EU však v roce 2024 zaznamenaly posun o krok zpět, když byl přijat kontroverzní zákon zaměřený na organizace financované ze zahraničí, což vyvolalo obavy ohledně záměrného potlačování nezávislých hlasů a omezování demokratických svobod. V důsledku toho a vzhledem k dalšímu negativnímu vývoji, pokud jde o pokrok Gruzie na cestě ke vstupu do EU, se proces přistoupení fakticky zastavil.

Přístupová jednání s Tureckem jsou od roku 2018 pozastavena kvůli přetrvávajícím obavám ohledně demokracie, právního státu, nezávislosti soudnictví a dodržování základních práv.

Vyhlídky na rozšířenou EU budou mít dopady na způsob, jakým EU funguje. S ohledem na to bylo v březnu přijato sdělení o předvstupních reformách a přezkumech předvstupní politiky - otevřít v nové záložce, které se zabývá důsledky rozšířené EU v oblasti hodnot, politik, rozpočtu a správy věcí veřejných. Tento proaktivní přístup má zajistit, aby byla EU na budoucí rozšíření připravena.

Podpora reforem, růstu a integrace zemí procesu rozšíření

Zmenšení hospodářských rozdílů mezi EU a jejími budoucími členy pomáhá připravit země procesu rozšíření na hladší přechod. EU aktivně podporuje rozvoj budoucích členů prostřednictvím nových nástrojů financování, jako je Nástroj pro Ukrajinu (viz kapitola 1), plán růstu pro Moldavsko - otevřít v nové záložce a plán růstu pro západní Balkán - otevřít v nové záložce, a v zájmu urychlení reforem poskytuje odborné znalosti od stávajících členských států.

Od roku 2021 poskytla EU Moldavsku finanční pomoc ve výši 2,2 miliardy EUR na podporu energetické nezávislosti, reforem soudnictví a silnějších vazeb s EU. Nový plán růstu, který byl navržen v říjnu, podpoří cestu Moldavska k členství v EU a v období 2025–2027 poskytne až 1,8 miliardy EUR na růst jeho hospodářství a urychlení reforem souvisejících s přistoupením k EU.

V důsledku zhoršování stavu demokracie v Gruzii snížila EU politické kontakty a pozastavila poskytování prostředků ve výši 30 milionů EUR z Evropského mírového nástroje a 121 milionů EUR ve formě přímé pomoci její vládě. To neovlivnilo podporu EU pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky, neboť mají zásadní význam pro prosazování demokracie. Dne 20. prosince 2024 EU rovněž navrhla - otevřít v nové záložce, aby gruzínští diplomaté a úředníci spolu s rodinnými příslušníky, kteří jsou držiteli diplomatických nebo úředních pasů, museli pro cesty do EU v případě krátkodobého pobytu získat vízum.

Navzdory pokroku zemí západního Balkánu v procesu přistoupení odpovídá jejich hrubý domácí produkt na osobu čtvrtině až polovině průměru EU. K překlenutí těchto rozdílů přijala EU plán růstu pro západní Balkán, jehož cílem je posílit hospodářské vazby jak s EU, tak v rámci regionu a do deseti let potenciálně zdvojnásobit velikost západobalkánských ekonomik. Provádění plánu růstu bylo zahájeno a v květnu vstoupil v platnost Nástroj pro reformy a růst s rozpočtem ve výši 6 miliard EUR. Pět z šesti partnerů na západním Balkáně od té doby předložilo ambiciózní programy reforem, které podrobně uvádí klíčová zlepšení, jichž je třeba dosáhnout v oblastech, jako je právní stát, správa věcí veřejných, lidský kapitál, energetická a digitální transformace a soukromý sektor, spolu s orientačním seznamem projektů pro investice. Tyto programy reforem byly schváleny v říjnu.

Vedoucí představitelé ze západního Balkánu uspořádali v průběhu roku několik zasedání ministrů věnovaných plánu růstu, na nichž se diskutovalo o integračním úsilí (v lednu v Severní Makedonii, v únoru v Albánii a v květnu v Černé Hoře). Na podzim předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila šest partnerů ze západního Balkánu a 18. prosince se konal summit EU – západní Balkán - otevřít v nové záložce.

Na summitu berlínského procesu - otevřít v nové záložce v roce 2024 byl přijat nový akční plán pro společný regionální trh za účelem posílení regionální hospodářské integrace, což je rovněž jedním z hlavních cílů plánu růstu.

- otevřít v nové záložce

VIDEO: S podporou EU oslavují tisíce projektů dynamické a jedinečné kulturní dědictví západního Balkánu a podporují tvořivost a spolupráci.

Po napětí v souvislosti s protiprávními vrtnými činnostmi ve východním Středomoří EU postupně obnovuje vazby s Tureckem prostřednictvím návštěv na vysoké úrovni a dialogů o zdraví, výzkumu, inovacích a obchodu. Kromě toho EU v roce 2024 přislíbila značné finanční zdroje na podporu země v různých oblastech.

Východní partneři

EU rovněž pomáhá posilovat ekonomiky ve svém východním sousedství a těsněji je propojovat s Evropskou unií.

V dubnu byl na zasedání na vysoké úrovni mezi EU, USA a Arménií oznámen - otevřít v nové záložce plán odolnosti a růstu pro Arménii s rozpočtem 270 milionů EUR. Tato iniciativa má za cíl posílit arménské hospodářství a podpořit vysídlené osoby. Posílit spolupráci prostřednictvím ambicióznějšího plánu partnerství mají také jednání o programu partnerství mezi EU a Arménií.

Ázerbájdžán je i nadále cenným partnerem v oblasti energetiky, který přispívá k diverzifikaci zdrojů plynu EU, jež nepocházejí z Ruska. Pokračující podpora EU ázerbájdžánskému odvětví obnovitelné energie v souvislosti s 29. konferencí OSN o změně klimatu (COP29) v Baku napomáhá rozvoji užší spolupráce v oblasti ekologické transformace.

EU je i nadále odhodlána podporovat mírová jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem a prostřednictvím hospodářského a investičního plánu financuje mírové úsilí, včetně podpory mírových dividend. Cílem je vytvořit hmatatelné hospodářské a sociální přínosy, které podporují trvalý mír v regionu.

Úzké hospodářské vazby mezi Běloruskem a Ruskem umožnily Rusku obcházet některé sankce, jež na něj byly uvaleny. V reakci na zapojení Lukašenkova režimu do války proti Ukrajině byly v červnu 2024 zavedeny další sankce vůči Bělorusku. Tato nová opatření vůči Bělorusku odrážejí mnohá opatření, která již byla zavedena vůči Rusku, čímž se sankce EU vůči Rusku stávají ještě účinnější (viz kapitola 1).

Investice EU do Východního partnerství od roku 2021

Od roku 2021 dosáhly finanční prostředky EU určené na Východní partnerství 2,539 miliardy EUR, přičemž se očekávají mobilizované investice v celkové výši 13,919 miliardy EUR. To představuje významný pokrok při plnění cíle očekávaných mobilizovaných investic ve výši 17 miliard EUR do konce roku 2027, přičemž k dosažení tohoto cíle je stále zapotřebí 3,081 miliardy EUR.

Jižní sousedství

Na komplexní partnerství s jižními sousedy byl kladen větší důraz s cílem zlepšit jejich životní úroveň a posílit jejich makroekonomickou stabilitu. Tato individuálně uzpůsobená partnerství činí region bezpečnější tím, že řeší základní příčiny migrace a otevřeně se zabývají složitými otázkami, jako je bezpečnost.

EU a Egypt v březnu navázaly komplexní partnerství, které pokrývá politické vztahy, migraci, hospodářskou stabilitu, udržitelné investice a obchod. V červnu uspořádaly investiční konferenci EU–Egypt - otevřít v nové záložce, která přilákala nové investice v hodnotě 49 miliard EUR.

Podpis významného komplexního partnerství s Tuniskem v roce 2023 vedl v červnu k velké investiční konferenci EU–Tunisko - otevřít v nové záložce, na níž bylo dohodnuto memorandum o porozumění (formální rámec pro spolupráci) se zaměřením na energetiku, včetně obnovitelné energie.

Nedávné události na Blízkém východě zvýšily nejistotu ohledně jeho politické, sociální a hospodářské stability. EU a Palestinská správa se dohodly na balíčku krátkodobé mimořádné finanční podpory ve výši 400 milionů EUR, který má řešit nejnaléhavější finanční potřeby a podpořit reformy. Tato krátkodobá finanční podpora připraví půdu pro víceletý program, jehož cílem je zajistit dlouhodobou finanční stabilitu Palestinské správy a provádění jejího programu reforem.

Předsedkyně von der Leyenová přislíbila Libanonu - otevřít v nové záložce během své květnové návštěvy země 1 miliardu EUR. První část ve výši 500 milionů EUR, přijatá v srpnu, podpoří Libanon v letech 2024 a 2025. Toto financování se zaměří na základní služby, jako je zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrana, spolu s vodou a sanitárními a hygienickými opatřeními pro zranitelné skupiny, včetně syrských uprchlíků a zranitelných Libanonců. Dále podpoří klíčové reformy, bezpečnostní sektor, správu hranic (včetně boje proti obchodování s lidmi a převaděčství), hospodářskou odolnost a ekologickou transformaci. Kromě toho EU nadále odhodlaně podporovala syrské uprchlíky prostřednictvím pokračující humanitární a rozvojové pomoci (viz oddíl „Humanitární pomoc a civilní ochrana“ níže).

Investice EU do jižního sousedství od roku 2021

Od roku 2021 dosáhly finanční prostředky EU určené pro jižní sousedství 5,698 miliardy EUR, přičemž se očekávají mobilizované investice v celkové výši 26,686 miliardy EUR. To představuje významný pokrok při plnění cíle očekávaných mobilizovaných investic ve výši 30 miliard EUR do konce roku 2027, přičemž k dosažení tohoto cíle je stále zapotřebí 3,314 miliardy EUR.

Západoevropští partneři

V roce 2024 zůstal jedním z hlavních témat vztah mezi EU a Spojeným královstvím, založený na plném, důsledném a včasném provádění dohody o vystoupení, včetně Windsorského rámce, a dohody o obchodu a spolupráci. Toto úsilí chrání práva milionů občanů EU a státních příslušníků Spojeného království žijících v zahraničí, podporuje hospodářskou stabilitu a usnadňuje obchod. Pokračovala rovněž jednání o dokončení dohody mezi EU a Spojeným královstvím ohledně Gibraltaru.

EU zahájila a dokončila jednání se Švýcarskem o rozsáhlém balíčku dohod, jejichž cílem je prohloubit a rozšířit dvoustranné vztahy. Dosáhla rovněž pokroku na cestě k podpisu dohody o přidružení s Andorrou a San Marinem.

Informace o obchodních a technologických dohodách naleznete v kapitole 2.

Global Gateway

Prostřednictvím své globální investiční strategie Global Gateway pokračovala EU v roce 2024 v navazování partnerství po celém světě. EU, její členské státy, rozvojové banky a evropské finanční instituce společně usilují o to, aby do roku 2027 poskytly investice ve výši až 300 miliard EUR, které přispějí ke zmenšení globální investiční mezery a podpoří celosvětovou ekologickou a digitální transformaci.

Global Gateway podporuje projekty zaměřené na zlepšení digitální konektivity, usnadnění přístupu k udržitelné energii, rozvoj dopravních tras a posílení zdraví, vzdělávání a výzkumu. Cílem je trvalá prosperita partnerských zemí i EU.

• Investice ve výši až
  300 miliard EUR v letech 2021 až 2027.
• Dosud více než
  200 stěžejních projektů po celém světě.
• Celkem
  3,2 miliardy EUR na projekty v oblasti obnovitelné energie v Africe.

• EU a její členské státy jsou společně i nadále největším poskytovatelem oficiální rozvojové pomoci na světě. V roce 2023 (poslední rok, za který jsou k dispozici údaje) to bylo 95,9 miliardy EUR, což představuje 42 % celkové pomoci. EU je rovněž největším přispěvatelem iniciativy Světové obchodní organizace Pomoc na podporu obchodu.

Subsaharská Afrika

V roce 2024 dosáhla EU významného pokroku ve svých partnerstvích s Afrikou s důrazem na udržitelný rozvoj, zdraví a hospodářský růst. EU také pokročila při zavádění investičního balíčku Global Gateway Afrika–Evropa s rozpočtem 150 miliard EUR, který se zaměřuje na oblasti, jako je čistá energie, digitální infrastruktura, doprava, zdravotnictví a vzdělávání.

Na akci strategie Global Gateway na vysoké úrovni k tématu vzdělávání - otevřít v nové záložce byly podepsány dohody o programech s celkovým rozpočtem 245 milionů EUR, které zahrnují:

• mobilitu ve vzdělávání a výzkumu v Nigérii,
• podporu vzdělávání dívek v Zambii,
• novou iniciativu Týmu Evropa věnovanou odbornému vzdělávání a přípravě v Africe,
• zahájení Africko-evropské akademie mládeže,
• 15 nových projektů akademické mobility v Africe.

Tyto iniciativy odrážejí trvalý závazek EU podporovat v rámci Global Gateway inkluzivní a kvalitní vzdělávání.

Na třetím podnikatelském fóru Uganda–EU pořádaném ve dnech 6. a 7. března bylo zahájeno osm nových projektů v hodnotě více než 200 milionů EUR. Cílem těchto projektů je podpořit malé podniky, mladé podnikatelky, zemědělské podniky a digitální infrastrukturu. Na fóru se setkalo dvanáct členských států, osm finančních institucí, včetně Evropské investiční banky, a 193 evropských společností.

EU v průběhu roku pomohla posílit africké zemědělství prostřednictvím ochrany místních potravinářských výrobků na základě zeměpisných označení, tj. značek kvality, které dokládají původ daného výrobku a nabízejí přístup na evropský trh. Partnerství pro zabezpečení potravin a výživy a udržitelné zemědělství - otevřít v nové záložce pracovalo na vytvoření výzkumného konsorcia pro změna klimatu, biologickou rozmanitost a genderovou rovnost v zemědělství, se zaměřením na praktická řešení týkající se zemědělství a sdílení poznatků.

Komise a Jižní Afrika společně s organizací Global Citizen – mezinárodní skupinou pro prosazování zájmů – zahájily roční dárcovskou kampaň „Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie v Africe - otevřít v nové záložce“. Tato kampaň mobilizuje veřejné a soukromé investice za účelem urychlení projektů v oblasti obnovitelné energie po celém kontinentu a s cílem poskytnout lidem v Africe přístup k cenově dostupné energii a přispět ke snížení celosvětových emisí v souladu se závazky oznámenými na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2023 (COP28).

Asie a Tichomoří

V rámci iniciativy Global Gateway usiluje EU rovněž o to, aby se Transkaspický dopravní koridor stal rychlou moderní trasou spojující Evropu a Asii. EU také posílila své vztahy se zeměmi v regionu podpisem nové dohody o partnerství s Kyrgyzstánem - otevřít v nové záložce a memoranda o porozumění a akčního plánu pro kritické suroviny s Uzbekistánem - otevřít v nové záložce.

EU rovněž prohloubila své partnerství s jihovýchodní Asií, a to i prostřednictvím užší spolupráce se Sdružením národů jihovýchodní Asie, a podpořila takové projekty, jako je školení v oblasti dovedností a odborná příprava v Kambodži - otevřít v nové záložce; udržitelné zemědělství a renovace státní silnice v Laosu - otevřít v nové záložce a balíček pro digitální ekonomiku na Filipínách - otevřít v nové záložce.

Kromě toho EU dále rozšířila svou spolupráci v Asii. V dubnu se v Tokiu uskutečnil významný politický dialog s Japonskem - otevřít v nové záložce věnovaný vzdělávání, kultuře a sportu a Jižní Korea - otevřít v nové záložce byla zahrnuta do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Partnerství mezi EU a Tichomořím posílilo zahájení Regionálního protokolu pro Tichomoří, regionální dohody podle Samojské dohody - otevřít v nové záložce (rámce pro partnerství EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi na příštích dvacet let, podepsaného v roce 2023). EU pokračovala v podpoře tichomořských ostrovních zemí v souvislosti s odolností vůči změně klimatu, modrou ekonomikou a udržitelným zemědělstvím.

Amerika a Karibik

V roce 2024 EU pokročila ve své investiční agendě strategie Global Gateway - otevřít v nové záložce v Latinské Americe a Karibiku zahájením iniciativy na podporu spravedlivé společnosti podporující začlenění. Rovněž zahájila program EL PAcCTO 2.0 - otevřít v nové záložce zaměřený na boj proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Tento program podporuje systémy prosazování práva a soudnictví při řešení problémů, jako je obchod s drogami, obchodování s lidmi a kyberkriminalita. Spolu s projekty zaměřenými na drogovou politiku (program spolupráce mezi Latinskou Amerikou, Karibikem a Evropskou unií v oblasti drogové politiky - otevřít v nové záložce) a správu hranic (Eurofront - otevřít v nové záložce) toto úsilí vytváří bezpečnější komunity a silnější partnerství v regionu.

Zámořské země a území

EU podepsala pět nových dohod o spolupráci se zámořskými zeměmi a územími, které se zaměřují na digitalizaci, vodu a hygienu, ochranu mořských ekosystémů, udržitelný cestovní ruch a vnitroregionální spolupráci. V rámci strategie EU pro Arktidu - otevřít v nové záložce byla zřízena nová kancelář EU v grónském Nuuku za účelem posílení partnerství mezi EU a tímto územím.

Na summitech skupin G7 a G20 se setkávají hlavy států a předsedové vlád nejdůležitějších světových ekonomik, aby se zabývali globálními výzvami, koordinovali politická opatření a přijímali důležité závazky v souvislosti s globálními otázkami.

Červnový summit G7 - otevřít v nové záložce ve Fasanu v italské Apulii potvrdil silnou podporu skupiny G7 Ukrajině. Vedoucí představitelé se dohodli, že Ukrajině poskytnou další půjčku ve výši 45 miliard EUR, pro niž využijí mimořádné příjmy z imobilizovaných ruských státních aktiv. Vedoucí představitelé skupiny G7 rovněž zahájili iniciativy, které mají za cíl posílit hospodářskou bezpečnost, zintenzivnit spolupráci v odvětví energetiky (zejména s Afrikou), zlepšit potravinového zabezpečení a bojovat proti převaděčství osob.

Skupina G7 je rovněž odhodlána podporovat bezpečnou, zabezpečenou a důvěryhodnou umělou inteligenci (AI). Chystá se zahájit akční plán pro využívání AI na pracovišti a vytvořit značku na podporu mezinárodního kodexu chování pro organizace vyvíjející pokročilé systémy AI. Akt EU o AI (viz kapitola 5) a podpis - otevřít v nové záložce Rámcové úmluvy Rady Evropy o umělé inteligenci stanoví rámce pro zajištění toho, aby AI respektovala lidská práva a demokratické hodnoty.

Na listopadovém summitu skupiny G20 - otevřít v nové záložce v brazilském Riu de Janeiru se vedoucí představitelé zaměřili na nerovnost, reformu globální správy a změnu klimatu a zahájili Globální alianci proti hladu a chudobě. EU se k alianci připojila jako zakládající člen spolu s 82 zeměmi, Africkou unií, 24 mezinárodními organizacemi, 9 mezinárodními finančními institucemi a 31 dobročinnými organizacemi a nevládními organizacemi. Na summitu předsedkyně von der Leyenová oznámila zahájení celoroční dárcovské kampaně týkající se obnovitelných zdrojů energie v Africe. V zájmu podpory většího pokroku při plnění cílů dohodnutých na konferenci COP28 vyzvala předsedkyně von der Leyenová vedoucí představitele skupiny G20, jakož i další vedoucí představitele, aby spojili své síly v rámci nového Globálního fóra pro transformaci energetiky. To sjednotí vlády, mezinárodní organizace a finanční subjekty v jejich snaze o posílené provádění.

EU, založená na ideálech míru a spolupráce, pokračovala ve spolupráci se svými spojenci na řešení hlavních globálních výzev s cílem zachovat mír, posílit obranu a chránit své obyvatelstvo. V tomto duchu nabylo partnerství mezi EU a NATO - otevřít v nové záložce v roce 2024 nového významu, neboť pomáhá zachovat stabilitu na obou stranách Atlantiku a poskytuje podporu Ukrajině. EU a NATO usilovaly o lepší koordinaci civilních a vojenských akcí, zvýšení odolnosti nezbytné infrastruktury a zlepšení toho, jak rozumí krizím a katastrofám a jak na ně reagují. Nové strukturované dialogy se nyní rovněž zabývají otázkami, jako jsou kybernetické hrozby, vesmírné činnosti, disruptivní technologie, dopady změny klimatu a obranný průmysl.

Dalším důležitým partnerem EU v boji za mír, bezpečnost a stabilitu je OSN. Společně na celém světě usilují o předcházení konfliktům, podporu mírových misí a usnadnění postkonfliktní rekonstrukce. V průběhu roku pokročilo strategické partnerství mezi EU a OSN pro mírové operace a řešení krizí na období 2022–2024.

EU uznává, že pro zachování míru a stability, zejména v dobách krize, jsou zapotřebí rozhodná opatření. Události za hranicemi EU mohou mít přímý dopad na bezpečnost jejích obyvatel. Společná bezpečnostní a obranná politika umožňuje EU reagovat na bezpečnostní výzvy nasazením misí a operací v zahraničí. Tím EU pomáhá předcházet konfliktům, zlepšuje schopnost partnerských zemí řešit bezpečnostní otázky a minimalizuje hrozby, které by mohly zasáhnout Evropu.

V rámci této politiky zahájila EU v roce 2024 iniciativu v oblasti bezpečnosti a obrany - otevřít v nové záložce, která má za cíl podpořit západoafrické země podél pobřeží Guinejského zálivu a pomoci jim řešit bezpečnostní problémy, jež se šíří ze Sahelu, jako jsou terorismus a nezákonné činnosti.

Angažovanost EU v oblasti bezpečnosti a obrany po celém světě

• 5 probíhajících vojenských misí/operací.
• 12 probíhajících civilních misí.
• 3 probíhající vojenské námořní operace.
• 1 civilní a vojenská iniciativa.
• Integrovaný přístup Bezpečnostní a obranná opatření EU jsou zaváděna a realizována ve shodě s dalšími nástroji EU za účelem dosažení strategického dopadu.
• Cíle Udržování míru, předcházení konfliktům, posilování mezinárodní bezpečnosti, podpora právního státu, předcházení obchodování s lidmi a pirátství, přispívání k námořní bezpečnosti a poskytování vojenského vybavení a bezpečnostní infrastruktury partnerům EU.

V únoru 2024 spustila EU také operaci Eunavfor Aspides - otevřít v nové záložce, námořní operaci na ochranu lodí plujících přes Rudé moře před útoky hútijských povstalců, ozbrojené skupiny v Jemenu. Tato operace pomáhá zajistit bezpečný pohyb lodí a posiluje bezpečnost v Rudém moři a v nedaleké oblasti Perského zálivu.

Krize na Blízkém východě

Humanitární situace v Pásmu Gazy se od října 2023, kdy stávající krizi prohloubily brutální teroristický útok Hamásu proti Izraeli, následná eskalace nepřátelských akcí mezi stranami a plošné izraelské vojenské operace, dramaticky zhoršila.

V roce 2024 EU pokračovala ve výzvách k okamžitému příměří v Gaze, bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, naléhavému navýšení humanitární pomoci pro Gazu a trvalému ukončení nepřátelských akcí. Rovněž opakovaně apelovala na všechny strany, včetně Izraele, aby dodržovaly mezinárodní právo a mezinárodní humanitární právo, zejména Ženevské úmluvy, a aby učinily vše, co je v jejich silách, pro to, aby chránily nevinné civilisty a nepůsobily jim újmu. EU se neúnavně zasazuje o to, aby se zabránilo dalšímu rozšíření konfliktu do širšího regionu. Je i nadále plně odhodlána dosáhnout nastolení trvalého a udržitelného míru založeného na dvoustátním řešení a příslušných rezolucích Rady bezpečnosti OSN, a to prostřednictvím obnoveného úsilí v rámci mírového procesu na Blízkém východě.

Lidská daň krize v Gaze (k září 2024)

• 40 000obětí na životech
• 88 000zranění
• 1,9 milionuvysídlených osob

Krize zasáhla více než 2,2 milionu lidí, přičemž stovky tisíc se potýkají s vážným nedostatkem základních potřeb, jako jsou potraviny, voda a přístřeší. Přístup k životně důležitým službám dále ovlivnily škody na školní a nemocniční infrastruktuře. Největší zátěž dopadá na děti. Řada z nich se potýká s fyzickým i psychickým traumatem. Se zhoršující situací se potýká i Západní břeh Jordánu, neboť rozšířené násilí osadníků - otevřít v nové záložce zvyšuje humanitární potřeby palestinských komunit.

Uprostřed těchto výzev je EU i nadále odhodlána plnit své humanitární poslání a poskytovat životně důležitou přímou pomoc a značnou finanční podporu. Tato rozsáhlá pomoc poskytuje základní služby – od potravin a čisté vody až po lékařskou péči, přístřeší, vzdělávání a ochranu – pro ty, kteří to v postižených oblastech nejvíce potřebují. Unijní systém reakce na mimořádné události – mechanismus civilní ochrany EU - otevřít v nové záložce – byl v roce 2024 také aktivován desetkrát, a to za účelem poskytnutí pomoci Gaze, koordinace evakuací a podpory sousedních zemí postižených touto krizí.

Navzdory značným bezpečnostním rizikům pokračuje EU v poskytování podpory v rámci mechanismu, mimo jiné pomocí kyperského námořního koridoru - otevřít v nové záložce – klíčové námořní trasy, jejímž prostřednictvím Německo, Kypr, Rumunsko a Slovensko poskytly potraviny a materiál pro přístřeší. Devět členských států poskytlo podporu egyptskému ministerstvu zdravotnictví ve formě věcné pomoci. Mechanismus také podporuje partnery vysíláním expertů a koordinací zdravotních evakuací - otevřít v nové záložce vážně nemocných palestinských pacientů do Evropy.

Více než 20 let podpory EU pro Palestince

EU je největším mezinárodním poskytovatelem pomoci palestinskému obyvatelstvu.

PODPORA ROZVOJE

• 2014–2020Přiděleno 2,2 miliardy EUR
• 2021–2024Přiděleno 1,36 miliardy EUR (více než 920 milionů EUR z této částky bylo schváleno)

HUMANITÁRNÍ POMOC

• Od roku 2000 Více než1,1 miliardy EUR
• V roce 2024Vyčleněno 238 milionů EUR na humanitární pomoc (*) Více než 4 000 tun humanitárních dodávek pro Palestince v nouzi v Gaze.

(*) Včetně dodatečného navýšení o 45 milionů EUR, které v září oznámila předsedkyně von der Leyenová.

VIDEO: Pomoc Gaze – lékařská pomoc Palestincům v nouzi. © WHO

Na Západním břehu Jordánu spolupracuje EU a několik členských států s humanitárními partnery na místě na ochraně komunit ohrožených nuceným vysídlením a násilím osadníků.

VIDEO: Čistá voda pro Palestince na Západním břehu Jordánu – EU se spojila se 13 zeměmi s cílem vybudovat vodovodní sítě, jako je síť Masafer Yatta, aby měly tisíce Palestinců přístup k čisté a cenově dostupné vodě. © West Bank Protection Consortium

Humanitární pomoc

Když dojde k přírodním katastrofám nebo vypuknou konflikty, ocitnou se miliony lidí v nebezpečí. V takové situaci se pak humanitární pomoc stává záchranným lanem sloužícím k zajištění potravin, přístřeší a lékařské péče pro ty nejzranitelnější.

EU stojí v čele tohoto úsilí a je jedním z předních světových poskytovatelů humanitární pomoci. Poskytuje pomoc založenou na potřebách lidem po celém světě postiženým krizemi způsobenými člověkem a přírodními katastrofami. V roce 2024 vyčlenila EU 2,49 miliardy EUR na pomoc více než 300 milionům lidí v nouzi.

Komise zahajuje novou operaci humanitárního leteckého mostu pro ty nejpotřebnější v Sýrii, jejímž prostřednictvím bude dodávána neodkladná zdravotní péče a další základní potřeby, a navyšuje své financování humanitární pomoci.

Humanitární pomoc EU ve světě v roce 2024

Rozpočet na celosvětovou humanitární pomoc ve výši 2,5 miliardy EUR zahrnuje 956 milionů EUR pro subsaharskou Afriku, 665 milionů EUR pro Blízký východ a severní Afriku, 447 milionů EUR pro Asii, Latinskou Ameriku, Tichomoří a Karibik, 214 milionů EUR pro Ukrajinu, západní Balkán a Kavkaz a 205 milionů EUR pro příděly bez zeměpisného určení. V oblasti Sahelu v důsledku konfliktů, klimatických krizí a epidemií poskytla EU životně důležitou pomoc v oblasti podvýživy, vysídlování, zdraví a vzdělávání. EU podporovala lidi postižené vleklými konflikty a extrémními povětrnostními jevy ve východní a jižní Africe. V Afghánistánu, kde více než polovina obyvatelstva potřebuje humanitární pomoc v důsledku konfliktů, chudoby a změny klimatu, poskytla EU kritickou pomoc jak v rámci země, tak v sousedních zemích se zaměřením na potravinové zabezpečení, zdravotní péči a ochranu. Uprostřed stupňujícího se konfliktu v Myanmaru/Barmě pomohla EU uspokojit rostoucí potřeby místního obyvatelstva a podpořit rohingyjské uprchlíky v Bangladéši. Podporu obdržely i oběti konfliktů a katastrof v celé Asii. Na americkém kontinentu EU pomáhala řešit humanitární krizi ve Venezuele, podporovala oběti konfliktu v Kolumbii, pomáhala lidem postiženým násilím a trestnou činností ve Střední Americe i jinde, pomáhala vysídleným osobám v celém regionu a v roce 2024 pomohla zorganizovat vůbec první humanitární letecký most na Haiti v reakci na rostoucí násilí páchané gangy.

Kapacita pro evropskou humanitární reakci v roce 2024

• Reakce na šestnáct krizí v sedmnácti zemích (Afghánistán, Burkina Faso, Čad, Demokratická republika Kongo, Haiti, Jemen, Kuba, Laos, Libanon, Mali, Niger, Palestina, Rwanda, Somálsko, Súdán, Svatý Vincenc a Grenadiny a Sýrie)
• Kapacita pro evropskou humanitární reakci podpořila iniciativy Týmu Evropa při pěti krizích a spolupracovala s osmi členskými státy na společných operacích.
• 93 charterových letů.
• 5 402 metrických tun přepravené pomoci (letecky, moři a po zemi).
• 16 683 cestujících přepravených lety humanitární pomoci EU.
• Otevřeny tři sklady.
• Mobilizováno 817 tun zásob.
• Vysláno třináct expertů.

V průběhu roku 2024 EU rovněž uspořádala různé akce na vysoké úrovni s cílem maximalizovat humanitární dopad. V březnu se v Bruselu v Belgii konalo třetí Evropské humanitární fórum - otevřít v nové záložce, kde EU oznámila, že v roce 2024 na globální krize vyčlení více než 7,7 miliardy EUR.

Následující měsíc EU, Německo a Francie společně uspořádaly mezinárodní konferenci o Súdánu - otevřít v nové záložce. V dubnu 2023 vypukla v zemi občanská válka, která vedla k rozsáhlému vysídlení a vážné humanitární krizi. V reakci na výzvu OSN z února 2024 přislíbili mezinárodní dárci na konferenci více než 2 miliardy EUR. To zahrnovalo téměř 900 milionů EUR od EU a jejích členských států na podporu civilního obyvatelstva v Súdánu a uprchlíků v sousedních zemích.

Farchana v Čadu čelí humanitární krizi způsobené přílivem súdánských válečných uprchlíků a následky opakujících se přírodních katastrof. Více než 800 000 lidí nyní čelí akutnímu nedostatku potravin a naléhavě potřebuje humanitární pomoc. 28. a 29. dubna 2024.

V květnu EU s pokračujícím odhodláním zabývat se globálními humanitárními výzvami předsedala ministerskému zasedání na vysoké úrovni v rámci osmé bruselské konference o podpoře budoucnosti Sýrie a okolního regionu - otevřít v nové záložce. Účastníci zdůraznili potřebu mírového politického řešení syrského konfliktu a nepřetržité finanční podpory pro postižené. EU a její členské státy přislíbily granty ve výši 3,8 miliardy EUR a zůstávají největším poskytovatelem pomoci pro Sýrii. Tyto finanční prostředky jsou vyčleněny na naléhavé potřeby Syřanů v Sýrii, uprchlíků v sousedních zemích a jejich hostitelských komunit.

Sýrie se v současnosti nachází ve 13. roce krize a potýká se s humanitárními potřebami nebývalého rozsahu. Přibližně 7,2 milionu Syřanů je i nadále vnitřně vysídleno a potřeba humanitární pomoci dosahuje historicky nejvyšší úrovně. Ženy a děti, které tvoří více než dvě třetiny vysídleného obyvatelstva, jsou v důsledku probíhajícího konfliktu z velké části odříznuty od formálního vzdělávání.

© GOAL

Pomoc ostatním s prevencí katastrof a s připraveností a reakcí na ně

Závazek EU utvářet budoucnost celosvětového řešení krizí byl jasně vyjádřen v červnu na fóru civilní ochrany - otevřít v nové záložce a na konferenci o řešení krizí - otevřít v nové záložce. Tento závazek silně odráží veřejné mínění, které podporuje jednotnou reakci na katastrofy.

EU v roce 2024 podnikla další kroky k posílení svého mechanismu civilní ochrany v zájmu lepšího předcházení katastrofám v celé EU i za jejími hranicemi a lepší připravenosti a odezvy na ně (viz kapitoly 4 a 7).