V roce 2024 Evropská unie významně pokročila při upevňování své globální konkurenceschopnosti prostřednictvím řady iniciativ na podporu udržitelného hospodářského růstu a posílení průmyslových inovací. Vzhledem k naléhavým výzvám, jako jsou hospodářské závislosti, geopolitické napětí a rostoucí celosvětová konkurence, se EU zaměřila na strategická opatření k zajištění životně důležitých zdrojů, podpoře vedoucího postavení v oblasti technologií a ochraně svých trhů. Mezi její hlavní snahy patřilo rozvíjení obchodních partnerství a dohod, reforma hospodářské soutěže a obchodní politiky a zajištění odolnější ekonomiky. Přijetím komplexního přístupu chtěla posílit svoji pozici světového lídra v oblasti udržitelného a spravedlivého obchodu a zároveň zajistit hospodářskou bezpečnost a podpořit konkurenceschopné průmyslové prostředí.

Budoucnost konkurenceschopnosti EU zůstala v průběhu roku naléhavým tématem a byla označena za jednu z priorit nové Komise - soubor PDF, otevřít v nové záložce (viz kapitola 0). I když je Evropa jedním z nejkonkurenceschopnějších a nejinovativnějších regionů na světě, stále se potýká s některými strukturálními problémy. Podniky v EU působí v turbulentním světě a čelí nemalým úskalím, jako je nekalá konkurence, vysoké ceny energií, nedostatek dovedností a pracovních sil a obtížný přístup ke kapitálu. V roce 2024 představila nová Komise Kompas konkurenceschopnosti - otevřít v nové záložce, což je významná iniciativa, která bude tvořit rámec pro budoucí činnost v oblasti konkurenceschopnosti EU.

Výzvy týkající se konkurenceschopnosti EU jsou četné a složité, a proto vyžadují komplexní a moderní řešení. Na posílení konkurenceschopnosti svých podniků a průmyslových odvětví již EU zavedla několik iniciativ. Průřezová opatření, od předvídání budoucích potřeb normalizace - otevřít v nové záložce v oblastech, jako jsou suroviny a kvantové technologie, až po Nástroj pro technickou podporu - otevřít v nové záložce zaměřený na klíčové projekty přispívající ke zvýšení průmyslových výrobních kapacit, mají kupříkladu EU umožnit, aby dosáhla svého cíle a stala se světovým lídrem v oblasti strategických technologií.

Posilování konkurenceschopnosti by navíc nemělo být na úkor lidí či planety. EU dbá o to, aby její přístup k růstu zůstal v souladu s jejími hodnotami. To zahrnuje prosazování oběhového hospodářství (viz kapitola 4), usilování o vedoucí postavení v oblasti strategických a ekologických technologií (viz kapitoly 4 a 5) a zajištění toho, aby lidé byli neustále vybavováni dovednostmi, které odpovídají vyvíjejícím se potřebám průmyslu (kapitola 6).

Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti

Pro lepší pochopení a posouzení fungování jednotného trhu a konkurenceschopnosti EU zveřejnila Komise výroční zprávu o jednotném trhu a konkurenceschopnosti - otevřít v nové záložce za rok 2024. Oproti zprávám z předchozích let se toto vydání na problematiku konkurenceschopnosti zaměřilo podrobněji. Zpráva za rok 2024 vychází z devíti hnacích sil hospodářské soutěže uvedených ve sdělení o dlouhodobé konkurenceschopnosti z roku 2023 - otevřít v nové záložce. Tyto hnací síly budou využity ke sledování pokroku EU v jednotlivých letech. Zpráva též zdůraznila silné stránky jednotného trhu, které lze využít ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, a zdůraznila, že financování ekologické a digitální transformace vyžaduje inteligentní kombinaci nástrojů. To zahrnuje inovativnější využívání finančních prostředků EU na podporu a ochranu soukromých investic spolu s využíváním veřejných zakázek na podporu udržitelnosti, odolnosti, inovací a sociálně odpovědných postupů.

Lettova a Draghiho zpráva

Kromě vlastních analýz Komise byly v roce 2024 vydány dvě nezávislé zprávy s doporučeními k posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti EU. Zpráva Mnohem více než jen trh - otevřít v nové záložce, kterou vypracoval bývalý italský premiér Enrico Letta pro belgické předsednictví Rady Evropské unie, nastínila, že je třeba, aby se jednotný trh vyvíjel a přijal digitální a ekologickou transformaci, v jejichž rámci budou posouzeny nové příležitosti pro rozšíření a zvýšena bezpečnost EU.

Analýza nazvaná Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – strategie konkurenceschopnosti pro Evropu - otevřít v nové záložce, kterou na žádost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vypracoval bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, dále uvádí, že EU by měla využít přechod na čistou energii ke zvýšení konkurenceschopnosti a snížení cen energií. Zpráva též zdůrazňuje, že je třeba stimulovat inovace a urychlit digitální transformaci mobilizací veřejných a soukromých investic, zlepšením podnikatelského prostředí a snížením byrokracie a tím, že lidi vybavíme dovednostmi pro nové trhy práce. V neposlední řadě zpráva zdůrazňuje, že vzhledem k současné geopolitické situaci je třeba zlepšit celkovou odolnost, obranu a bezpečnost EU.

Závěry Draghiho zprávy přispěly k práci Komise na novém plánu pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy. Tři hlavní body - otevřít v nové záložce Draghiho zprávy budou také základem výše zmíněného Kompasu konkurenceschopnosti, a to odstranění rozdílů v oblasti inovací mezi EU na jedné straně a Čínou a USA na straně druhé; vytvoření společného plánu pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost a zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí. Zpráva bude též hrát klíčovou úlohu při rozvoji dohody o čistém průmyslu pro konkurenceschopná průmyslová odvětví a kvalitní pracovní místa.

Další výzvou, které EU čelí, je nalezení rovnováhy mezi otevřeností obchodu a hospodářskou bezpečností. Aby se EU nestala příliš závislou na výhradních dodavatelích, musí podporovat svoji konkurenceschopnost, chránit své hospodářství před riziky a spolupracovat s partnery, kteří sdílejí její hospodářské zájmy.

Tyto tři oblasti činnosti (podpora, ochrana a partnerství) tvoří základ Evropské strategie hospodářské bezpečnosti - otevřít v nové záložce. Od zavedení strategie v červnu 2023 podnikla Komise několik kroků k posouzení a snížení rizik. Zahájila první přezkum rizik souvisejících s účelovým využíváním hospodářských závislostí nebo hospodářským nátlakem a zahájila hlubší analýzu těchto otázek.

Kromě toho je nyní v platnosti protinátlakový nástroj - otevřít v nové záložce. To EU pomáhá přijímat opatření – v souladu s mezinárodním právem – v případě, že země, které nejsou členy EU, vyvíjejí na EU nebo její členské státy hospodářský nátlak.

Výzkum a inovace jsou průřezovými prioritami a mají zásadní význam nejen pro konkurenceschopnost EU - otevřít v nové záložce, ale také pro ekologickou a digitální transformaci, hospodářskou bezpečnost a otevřenou strategickou autonomii.

Na podporu inovací, zejména deep tech inovací, spustila EU v roce 2022 Nový evropský program inovací - otevřít v nové záložce. Zpráva - otevřít v nové záložce zveřejněná v roce 2024 ukázala, že 17 z 25 opatření tohoto programu bylo dokončeno, zatímco zbývajících osm opatření stále probíhá. Přívlastkem „deep tech“ se označují technologie, které jsou tak inovativní, že často narušují nebo zcela mění způsoby fungování průmyslových odvětví, ekonomik nebo dokonce společností.

Kromě toho program EU pro financování výzkumu a inovací Horizont Evropa - otevřít v nové záložce nadále posiluje konkurenceschopnost EU tím, že usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací. Podporuje též vytváření a lepší šíření technologií. (Více o programu Horizont Evropa viz kapitola 6) Jednou z iniciativ vytvořených v rámci programu Horizont Evropa je i výše zmíněná Evropská rada pro inovace, která je inovačním programem s rozpočtem 10,1 miliardy EUR na identifikaci, vývoj a rozšíření průlomových technologií a inovací - otevřít v nové záložce.

Další klíčovou součástí posilování konkurenceschopnosti EU je její politika hospodářské soutěže - otevřít v nové záložce, konkrétně pravidla a právní předpisy určené k zajištění účinné hospodářské soutěže mezi podniky. Prosazováním politiky hospodářské soutěže vytváří Komise prostředí, které podporuje podniky ve zvyšování efektivity, adaptability a inovativnosti a vede k lepším a nákladově efektivnějším výrobkům pro spotřebitele. Připravuje také podniky EU na globální úspěch tím, že podporuje investice do výzkumu, vývoje výrobků a zefektivnění procesů ve snaze překonat konkurenty. Významný vliv na odrazování společností od praktik narušujících hospodářskou soutěž mají donucovací opatření.

Antimonopolní pravidla

Prosazování antimonopolních pravidel - otevřít v nové záložce se obvykle zabývá praktikami společností, jejichž cílem je vytlačit konkurenty z trhu, což v konečném důsledku poškozuje spotřebitele. Je to běžné v odvětví digitálních technologií, zejména u velkých technologických společností. Například v roce 2024 Komise uložila společnosti Meta pokutu ve výši 797,72 milionu EUR - otevřít v nové záložce za zneužívání jejího dominantního postavení prostřednictvím vázaného prodeje a vnucování nerovných obchodních podmínek poskytovatelům služeb online inzerátů ve prospěch vlastní platformy. V jiném případě Komise přijala navrhované závazky společnosti Apple - otevřít v nové záložce k odstranění překážek v přístupu k technologii pro bezkontaktní platby v obchodě prostřednictvím mobilních zařízení.

Pravidla hospodářské soutěže lze též použít k přímému zásahu proti vysokým cenám a nerovným obchodním podmínkám, které potlačují hospodářskou soutěž na úkor spotřebitelů. V průběhu roku Komise uložila společnosti Apple pokutu v částce přes 1,8 miliardy EUR - otevřít v nové záložce za zneužití jejího dominantního postavení tím, že zavedla nespravedlivé obchodní podmínky pro vývojáře hudebních aplikací, což mohlo vést k tomu, že uživatelé platili výrazně vyšší ceny za předplatné streamování hudby.

Antimonopolní úsilí Komise se neomezuje pouze na odvětví technologií. V květnu uložila společnosti Mondelēz pokutu ve výši 337,5 milionu EUR - otevřít v nové záložce na základě antimonopolních pravidel za to, že bránila obchodu s čokoládou a sušenkami uvnitř EU (mezi známé značky pod kontrolou společnosti Mondelēz patří Milka, Côte d‘Or, Toblerone, Oreo, LU a Belvita).

V dalším významném případě z roku 2024 uložila Komise farmaceutické společnosti Teva pokutu ve výši 462,6 milionu EUR - otevřít v nové záložce za zdržení hospodářské soutěže v případě jejího léčivého přípravku Copaxone určeného k léčbě roztroušené sklerózy. Společnost Teva tak učinila tím, že uměle rozšířila patentovou ochranu Copaxonu a systematicky šířila zavádějící informace o konkurenčním přípravku, aby bránila jeho vstupu na trh a jeho přijetí.

Spojování podniků

EU též chrání konkurenční trhy prostřednictvím kontroly spojování podniků. Ať už se jedná o horizontální fúze mezi přímými konkurenty, vertikální spojení v rámci dodavatelských řetězců nebo konglomerátní fúze zahrnující doplňkové výrobky nebo služby, Komise provádí šetření, aby zabránila negativním důsledkům, jako je zvyšování cen a potlačování inovací.

Nařízení EU o spojování podniků, od jehož vstupu v platnost uplynulo v roce 2024 dvacet let - otevřít v nové záložce, je právním základem Komise pro přezkum spojování podniků s unijním rozměrem a určování jejich slučitelnosti s jednotným trhem. Během roku společnost Amazon stáhla svůj plán koupit podnik iRobot - otevřít v nové záložce poté, co Komise vyjádřila obavy, že by dohoda mohla omezit hospodářskou soutěž tím, že by omezila přístup ostatních dodavatelů na tržiště společnosti Amazon, což by mohlo vést k vyšším cenám, nižší kvalitě a omezení inovací pro spotřebitele. Naproti tomu spojení společností Microsoft a Activision - otevřít v nové záložce je příkladem toho, že Komise schválila transakci podléhající závazkům. Spojující se strany nabídly závazky, které řešily všechny obavy z narušení hospodářské soutěže, a zavedly opatření, která oproti současnému stavu výrazně zlepší streamování her v cloudu.

Komise též v únoru přijala revidované sdělení o vymezení trhu - otevřít v nové záložce, aby držela krok s dynamikou trhu. Revidované sdělení aktualizuje pokyny, jak vymezit příslušné trhy v souvislosti s případy spojování podniků a antimonopolními řízeními. Podnikům to usnadňuje pochopení toho, jak Komise prosazuje zákony o hospodářské soutěži, a zlepšuje dodržování předpisů.

Státní podpora

Nařízení o zahraničních subvencích

EU nejen zajišťuje, aby vnitřní hospodářská soutěž byla spravedlivá, ale také prověřuje, zda podniky v EU mají dobrou šanci uspět, pokud čelí mezinárodní konkurenci. Nařízení o zahraničních subvencích - otevřít v nové záložce, které začalo platit v červenci 2023, řeší možná narušení vnitřního trhu způsobená zahraničními subvencemi. Ty mohou společnostem poskytnout nespravedlivou výhodu při získávání firem se sídlem v EU, při zadávání veřejných zakázek nebo při přijímání investičních a obchodních rozhodnutí na trzích EU.

V roce 2024 zahájila Komise několik šetření v oblasti veřejných zakázek, což vedlo k tomu, že vyšetřované čínské společnosti odstoupily ze souvisejících nabídkových řízení. Komise též zahájila předběžný přezkum možných zahraničních subvencí v odvětví větrné energie v EU. Tento předběžný přezkum právě probíhá.

Kromě toho Komise provedla hloubkové šetření navrhované akvizice společnosti PPF Telecom Group BV, telekomunikačního operátora se sídlem v EU v Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku, společností e&, telekomunikačním operátorem se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Komise měla předběžné obavy, že společnosti e& mohly být poskytnuty zahraniční subvence, které mohly narušit jednotný trh. V září Komise tuto transakci schválila s výhradou řady závazků, které zúčastněné strany nabídly k řešení vznesených obav.

Průmyslová politika - otevřít v nové záložce obecně označuje politiky, které podporují hospodářskou činnost. Může zahrnovat vše od provádění strukturálních změn v různých odvětvích a vytvoření prostředí, které podporuje podniky, zejména malé a střední podniky, až po lepší využívání průmyslového potenciálu výzkumu, nových technologií a inovací. Cílem průmyslové politiky EU - otevřít v nové záložce je posílit konkurenceschopnost průmyslu EU a podpořit udržitelnější, odolnější a digitalizovanější ekonomiku, která vytváří pracovní místa.

V průběhu roku EU svůj rámec průmyslové politiky přepracovala, přičemž v platnost vstoupilo několik aktů a nařízení. Akt o kritických surovinách - otevřít v nové záložce zajišťuje přístup ke strategickým surovinám, zatímco akt o průmyslu pro nulové čisté emise - otevřít v nové záložce podněcuje výrobu čistých technologií. Tyto dva akty jsou součástí průmyslového plánu Zelené dohody - otevřít v nové záložce, který byl zaveden v roce 2023 a jehož cílem je posílit konkurenceschopnost technologií pro nulové čisté emise v EU a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Kromě toho nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků - otevřít v nové záložce zavádí nové požadavky na design a recyklaci výrobků a revidovaná směrnice o průmyslových emisích - otevřít v nové záložce posiluje kontrolu znečištění. V neposlední řadě sdělení o pokročilých materiálech pro vedoucí postavení v průmyslu - soubor PDF, otevřít v nové záložce podporuje výzkum a inovace v oblasti špičkových materiálů v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (viz kapitola 4) a cíli stanovenými pro průmyslové odvětví.

Tyto iniciativy jsou klíčem k posílení konkurenční výhody EU a jejího vedoucího postavení při globálním přechodu k udržitelnému hospodářství. Průmyslové politiky EU jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám trhu EU a zajistily, aby EU zůstala lídrem v ekologické transformaci.

Průmyslová politika je též zásadní pro účinné provádění Zelené dohody pro Evropu a také pro využívání jejích přínosů. V roce 2024 EU zhodnotila dialogy o čisté transformaci - otevřít v nové záložce, které byly zahájeny v roce 2023 jako nový způsob, jakým EU spolupracuje s průmyslovými a sociálními partnery, aby pochopila jejich současné problémy a posílila a podpořila provádění Zelené dohody. Uskutečnilo se devět dialogů, které se zaměřily na vodík, energeticky náročná průmyslová odvětví, čisté technologie, energetickou infrastrukturu, kritické suroviny, bioekonomiku založenou na lesnictví, města, čistou mobilitu a ocelářství. Z dialogů vyplynula potřeba zjednodušené regulace, dostatku čisté energie za dostupné ceny, moderní infrastruktury, snadnějšího přístupu k financování a silnějšího jednotného trhu v globálně konkurenčním prostředí.

Diplomacie v oblasti surovin

Přístup k surovinám - otevřít v nové záložce na světových trzích je jednou z priorit EU. V roce 2024 učinila EU významné kroky k rozšíření spolupráce s mezinárodními partnery v oblasti kritických surovin, které mají zásadní význam pro celosvětovou ekologickou a digitální transformaci.

V dubnu oznámily EU, Spojené státy a země Partnerství pro zabezpečení nerostných surovin, k nimž se připojily Kazachstán, Namibie, Ukrajina a Uzbekistán, zahájení Fóra Partnerství pro zabezpečení nerostných surovin - otevřít v nové záložce, nové platformy pro spolupráci v oblasti kritických surovin. V roce 2024 se připojilo dalších jedenáct zemí a území: Argentina, Demokratická republika Kongo, Dominikánská republika, Ekvádor, Grónsko, Mexiko, Peru, Filipíny, Srbsko, Turecko a Zambie.

Klub pro kritické suroviny, který byl oznámen v roce 2023, se stal součástí Fóra Partnerství pro zabezpečení nerostných surovin. Fórum sdružuje země bohaté na zdroje a země s vysokou poptávkou po těchto zdrojích.

EU též podepsala dvoustranná memoranda o porozumění s Austrálií, Norskem, Rwandou, Srbskem a Uzbekistánem, která dále rozšířila její síť partnerů v oblasti kritických surovin a zajistila diverzifikované a udržitelné dodávky těchto materiálů jak pro EU, tak pro její partnerské země.

Silnější dohody pro usnadnění obchodu

Diverzifikace přístupu podniků EU k obchodním partnerům prostřednictvím obchodních dohod posiluje odolnost hospodářství EU vůči stále nejistějšímu geopolitickému klimatu. Vývoz navíc podporuje více než 30 milionů pracovních míst v EU. Z toho je téměř deset milionů míst výsledkem zahraničních investic v rámci jednotného trhu.

V roce 2024 uzavřela EU dohodu o digitálním obchodu se Singapurem - otevřít v nové záložce, která posílí přeshraniční toky údajů a bude přínosem pro podniky a spotřebitele zapojené do digitálního obchodu. Jedná se o první dohodu EU svého druhu.

Komise též dokončila jednání - otevřít v nové záložce o průlomové dohodě o partnerství mezi EU a Mercosurem - otevřít v nové záložce. Tato dohoda přichází v době pro obě strany kritické a nabízí příležitosti k významným vzájemným přínosům prostřednictvím posílené geopolitické, hospodářské, udržitelnostní a bezpečnostní spolupráce.

EU též posílila své vztahy s podobně smýšlejícími partnery, včetně Kanady - otevřít v nové záložce a zemí indicko-tichomořského regionu, s cílem podpořit spravedlivou digitální transformaci, která respektuje základní práva.

Dne 26. března uspořádaly EU a Jižní Korea v Bruselu (Belgie) druhé zasedání Rady pro digitální partnerství - otevřít v nové záložce, v němž znovu potvrdily svůj závazek spolupracovat na klíčových digitálních technologiích ve prospěch občanů a ekonomik.

Ochrana podniků v EU před nekalým obchodem

V roce 2024 přijala EU významná opatření na ochranu podniků v EU před nekalými obchodními praktikami. Komise v průběhu roku zahájila celkem 33 nových případů v rámci nástroje na ochranu obchodu - otevřít v nové záložce, čímž se celkový počet případů, včetně přezkumů, zvýšil na 63. To je výrazný nárůst ve srovnání s 12 novými případy, které byly zahájeny v roce 2023. Komise též uložila 10 prozatímních opatření (včetně jednoho antisubvenčního opatření) a sedm konečných opatření (včetně jednoho antisubvenčního opatření). Tyto případy a opatření hrají klíčovou úlohu při ochraně konkurenceschopnosti a pracovních míst v EU, přičemž v roce 2024 bylo takto chráněno 629 655 pracovních míst.

Komise též uložila konečná vyrovnávací cla na dovoz bateriových elektrických vozidel - otevřít v nové záložce z Číny. Rozhodnutí následovalo po šetření, které zjistilo, že hodnotový řetězec bateriových elektromobilů v Číně využívá nespravedlivého subvencování, které hrozí hospodářskou újmou výrobcům v EU. Pokračují kontakty na technické úrovni mezi EU a Čínou s cílem dosáhnout možného výsledku jednání o cenových závazcích. Komise je i nadále plně odhodlána nalézt vzájemně přijatelné řešení a zároveň důrazně bránit podniky v EU před neodůvodněnými odvetnými opatřeními. O další dva roky byla též prodloužena ochranná opatření na dovoz oceli - otevřít v nové záložce s cílem chránit výrobce oceli v EU před vysokou úrovní nadbytečné globální kapacity oceli.

Dalšího pokroku bylo dosaženo také při odstraňování překážek vývozu z EU do zemí mimo EU, a to odstraněním 41 překážek, které se týkají zboží v odvětvích, jako je zemědělství, farmaceutický a automobilový průmysl. Komise se úspěšně zabývala tureckými právními předpisy, které diskriminovaly vývoz traktorů z EU, a uvolnila tak přístup na trh v hodnotě 2,5 miliardy EUR.