Evropská unie je i nadále odhodlána podporovat Ukrajinu během nevyprovokované a neodůvodněné útočné války, kterou proti této zemi rozpoutalo Rusko, a jeho nezákonných pokusů o anexi ukrajinského území. EU pomáhá Ukrajině odolávat této agresi, podporuje její finanční potřeby a hraje významnou úlohu při její obnově, rekonstrukci a modernizaci, aby jí pomohla dosáhnout zelené, digitální a inkluzivní ekonomiky. Podílí se rovněž na podpoře reforem Ukrajiny na její cestě k členství v EU a na užším sladění ukrajinského hospodářství s jednotným trhem. V roce 2024 pokračovala EU ve své politické, finanční, humanitární a vojenské podpoře Ukrajiny. Bude i nadále prosazovat spravedlivý a dlouhodobý mír v souladu s mezinárodním právem – včetně zásad Charty OSN –, který zachová svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.

Finanční pomoc

EU byla odhodlána podporovat Ukrajinu od samého začátku ruské útočné války. Přijetí mimořádných balíčků makrofinanční pomoci - otevřít v nové záložce za účelem stabilizace ukrajinského hospodářství, využití Evropského mírového nástroje - otevřít v nové záložce na vojenskou a obrannou podporu a poskytnutí specializovaných vojenských výcvikových misí - otevřít v nové záložce – to jsou prvky rychlé reakce EU, která poskytla mimořádnou finanční a vojenskou podporu Ukrajině.

V roce 2024 EU z této podpory vycházela a rozhodla, že by mohla Ukrajině poskytnout komplexnější a dlouhodobou pomoc. Tato země v současné době čelí dvěma výzvám: musí obnovit své hospodářství a infrastrukturu a zároveň provést reformy, jelikož se vydává na cestu ke vstupu do EU (viz kapitola 8). Vzhledem ke složitosti obnovy i reforem nezbytných pro přistoupení k EU je zjevné, že ze strany EU potřebuje trvalou a strukturovanou podporu. Za tímto účelem vytvořila EU Nástroj pro Ukrajinu - otevřít v nové záložce, který má Ukrajině v letech 2024 až 2027 poskytnout stabilní a předvídatelnou finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR.

Nástroj pro Ukrajinu prokazuje odhodlání EU posílit odolnost Ukrajiny, podpořit její oživení a usnadnit její cestu k udržitelnému rozvoji a členství v EU. V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2024 vyplaceno do ukrajinského státního rozpočtu 16,5 miliardy EUR s cílem pomoci financovat mzdy ve veřejném sektoru, důchody a základní veřejné služby a dalších 19,6 miliardy EUR bylo mobilizováno v rámci tří pilířů tohoto nástroje.

Nástroj pro Ukrajinu

Kromě finanční pomoci poskytované z Nástroje pro Ukrajinu byl v říjnu přijat balíček opatření - otevřít v nové záložce k plnění závazků ze summitu skupiny G7 - otevřít v nové záložce, které EU a partneři ze skupiny G7 přijali ve Fasanu v Apulii (Itálie) s cílem poskytnout Ukrajině dalších 45 miliard EUR ve formě půjček. Z celkové částky 45 miliard EUR a v návaznosti na příspěvky dalších partnerů ze skupiny G7 EU potvrdila, že jako svůj podíl poskytne úvěr v rámci makrofinanční pomoci ve výši 18,1 miliardy EUR. Tyto úvěry mají být spláceny z mimořádných příjmů z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky.

Od začátku totální ruské invaze do konce roku 2024 poskytly EU a její členské státy Ukrajině a Ukrajincům hospodářskou, humanitární a vojenskou podporu v hodnotě více než 130 miliard EUR.

Podpora Ukrajiny a Ukrajinců (2022–2024)

Z celkové podpory Ukrajině a Ukrajincům v letech 2022–2024, která činila více než 130 miliard EUR, bylo více než 64,3 miliardy EUR poskytnuto na finanční, hospodářskou a humanitární pomoc a 47,3 miliardy EUR na vojenskou podporu, 17 miliard EUR bylo poskytnuto členským státům na podporu osob prchajících před válkou a 1,5 miliardy EUR bylo uvolněno z výnosů z ruských imobilizovaných aktiv.

Vojenská podpora

Kromě toho, že EU a její členské státy poskytují Ukrajině vojenské vybavení, podporují ji rovněž poskytováním vojenského výcviku. Cílem vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny - otevřít v nové záložce je posílit schopnost ukrajinských ozbrojených sil bránit územní celistvost Ukrajiny. Mise úzce spolupracuje s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery na poskytování výcvikové podpory ukrajinským ozbrojeným silám. Všechny činnosti mise probíhají na půdě EU. Celkem 24 členských států dosud nabídlo výcvikové moduly a personál a vycvičilo více než 65 000 ukrajinských vojáků.

V roce 2024 EU rovněž podnikla kroky ke spolupráci s Ukrajinou v oblasti obrany. V květnu bylo uspořádáno Fórum obranného průmyslu EU-Ukrajina - otevřít v nové záložce, které je jedním z prvních výsledků nové Strategie pro evropský obranný průmysl - otevřít v nové záložce. Kromě toho v září zahájil svou činnost Úřad EU pro obranné inovace v Kyjevě - otevřít v nové záložce na Ukrajině. Cílem je podpořit přeshraniční spolupráci mezi obranným průmyslem v EU a na Ukrajině a sblížit je.

Humanitární pomoc a pomoc v oblasti civilní ochrany pro Ukrajinu

Finanční prostředky EU určené na humanitární pomoc podporují lidi na Ukrajině prostřednictvím peněžní pomoci, pomoci v oblasti civilní ochrany, zdravotní péče, nouzového a zimního přístřeší, zdravotnického vybavení, potravin, vody, vybavení pro odminování a odborné přípravy a vzdělávání.

Tyto prostředky zahrnují dalších 100 milionů EUR na humanitární pomoc, která je Ukrajině poskytována od července. Většina těchto prostředků má pomoci nejzranitelnějším osobám připravit se na zimu.

Odborníci odhadují, že útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v roce 2024 vedly ke ztrátě přibližně 9 gigawattů kapacity na výrobu energie, což je polovina toho, co Ukrajina potřebuje k překonání této zimy. Aby elektřina dále fungovala, uvolnila EU přibližně 100 milionů EUR - otevřít v nové záložce na opravu energetické infrastruktury a na vývoz více než 2 gigawattů elektřiny na Ukrajinu. Tato částka bude pokryta z mimořádných příjmů z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky v EU. (Více informací o příspěvku EU k energetické bezpečnosti Ukrajiny viz oddíl „Obnova Ukrajiny“ níže.)

Všech 27 členských států spolu se šesti třetími zeměmi nabídlo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU - otevřít v nové záložce věcnou pomoc, od zdravotnických potřeb po vozidla a energetické vybavení.

Dary, které byly prostřednictvím tohoto mechanismu dosud poskytnuty:

• více než 9,9 milionu LED žárovek,
• více než 360 000 zařízení pro nouzové dodávky energie, mimo jiné:
  • 3 473 transformátorů,
  • pět autotransformátorů,
  • 8 809 generátorů na výrobu elektřiny.

Tento mechanismus podpořil i dodávky vybavení pro odminování a požárních vozidel. S využitím unijních nouzových kapacit rescEU - otevřít v nové záložce bylo Ukrajině zasláno další zdravotnické vybavení a energetická pomoc.

Za účelem účinné distribuce kritických dodávek zřídila EU logistická centra v Polsku, Rumunsku a na Slovensku. K dnešnímu dni bylo dodáno více než 152 000 tun podpory.

EU rovněž koordinuje zdravotnické evakuace ukrajinských pacientů, kteří naléhavě potřebují léčbu. Ve 22 zemích byla dosud poskytnuta specializovaná péče téměř 4 000 pacientům.

Humanitární pomoc přesahuje rámec darů a finančních prostředků. Humanitární kanceláře EU na Ukrajině hrají zásadní úlohu při usnadňování humanitární koordinace a sdílení informací mezi různými organizacemi. Humanitární odborníci EU rovněž provádějí pravidelné terénní mise téměř ve všech postižených regionech, aby posoudili potřeby a sledovali iniciativy financované EU. V ukrajinském Charkově působí partneři EU na místě a poskytují lidem, kteří prchají před útoky, kritickou pomoc, jako je hotovost, voda a teplé oděvy.

Léčba ukrajinských pacientů v Evropě

Ochrana a podpora osob prchajících před válkou na Ukrajině

Více než čtyřem milionům lidí prchajících před válkou na Ukrajině byl v EU udělen status dočasné ochrany. V červnu EU tuto ochranu, která zaručuje pobyt, zdravotní péči, vzdělávání a práva související s prací ve všech členských státech, prodloužila - otevřít v nové záložce, a sice do března 2026.

- otevřít Facebook v nové záložce

VIDEO: Dvanáctiletý Denys sní o tom, že bude psychologem, ale jeho škola na Ukrajině je zavřená. Díky partnerství EU a UNICEF se může i nadále učit online. © UNICEF

Vnitrostátní orgány v celé EU rovněž vyvinuly obrovské úsilí na podporu začleňování vysídlených účastníků vzdělávání na všech úrovních a ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy. Děti z Ukrajiny musí navštěvovat místní školy ve více než polovině členských států a další se připravují na zahájení své povinné školní docházky v budoucnu. Ve školním roce 2023–2024 bylo v celé EU zapsáno do škol přibližně 700 000 - otevřít v nové záložce vysídlených dětí z Ukrajiny, a to od předškolního vzdělávání a péče až po vyšší sekundární vzdělávání.

Program Erasmus+ rovněž podporuje členské státy při integraci vysídlených ukrajinských studentů a zaměstnanců. Ukrajina i nadále využívá mezinárodního rozměru programu Erasmus+, přičemž v roce 2024 bylo pro tuto zemi poprvé zpřístupněno budování kapacit pro mládež - otevřít v nové záložce a sportovní projekty - otevřít v nové záložce. V červnu Evropská komise rovněž zveřejnila zprávu nazvanou Začlenění vysídlených dětí z Ukrajiny do vzdělávacích systémů EU - otevřít v nové záložce.

V návaznosti na oznámení výzvy k předkládání návrhů z roku 2024 v rámci iniciativy programu Erasmus+ s názvem „Evropské univerzity“ - otevřít v nové záložce týkající se vytváření nebo rozšiřování univerzitních aliancí se přibližně 35 ukrajinských univerzit připojilo jako přidružení partneři k aliancím Evropských univerzit. Tato iniciativa umožňuje studentům a zaměstnancům studovat a pracovat v různých evropských zemích. Kromě toho Evropský sbor solidarity podporuje osoby vysídlené v důsledku války na Ukrajině prostřednictvím dobrovolnických projektů - otevřít v nové záložce.

Dalších 10 milionů EUR bylo přiděleno - otevřít v nové záložce na podporu vysídlených výzkumných pracovníků z Ukrajiny prostřednictvím programu MSCA4Ukraine - otevřít v nové záložce v rámci základního programu EU pro financování výzkumu a inovací Horizont Evropa. Tyto prostředky umožní nejméně 50 dalším výzkumným pracovníkům bezpečně pokračovat v práci na výzkumných projektech na univerzitách, v podnicích, výzkumných střediscích a dalších institucích se sídlem v EU a v zemích přidružených k programu Horizont Evropa. Tato částka doplňuje 25 milionů EUR, které již byly vyčleněny na podporu 125 výzkumných pracovníků - otevřít v nové záložce vysídlených v důsledku války v rámci stipendijního programu MSCA4Ukraine.

EU rovněž usiluje o to, aby se Ukrajinci snadno začlenili do společnosti v členských státech, kde se nacházejí. Díky unijnímu Nástroji pro technickou podporu - otevřít v nové záložce například města v Polsku, Rumunsku a na Slovensku vytvářejí dlouhodobější strategii na podporu rodin ukrajinských uprchlíků. To umožní rodinám využívat udržitelného a nepřetržitého přístupu k základním službám, jako je vzdělávání a pracovní příležitosti.

Ukrajinská uprchlice Inna zahájila stáž v místní pekárně v dánském městě Randers v rámci projektu Inclusive Restart, který je podporován financemi z Evropského sociálního fondu plus. Nyní je oficiálně zaměstnána.

VIDEO: V Rumunsku pomohl Nástroj pro technickou podporu financovat online platformu, která funguje jako jednotné kontaktní místo, kde mají ukrajinští uprchlíci přístup k veřejným službám.

Kromě podpory integrace uznává EU, že je důležité vybavit Ukrajince znalostmi potřebnými k tomu, aby pochopili a uplatňovali svá práva jakožto obyvatelé EU se statusem dočasné ochrany. V roce 2024 zahájila EU speciální kampaň - otevřít v nové záložce, jež má informovat vysídlené Ukrajince v šesti členských státech o právech spotřebitelů v EU. To jim pomáhá zajistit rovný přístup ke spravedlivému zacházení, ochraně a transparentnosti jejich každodenních spotřebitelských transakcí. Druhým hlavním cílem kampaně bylo umožnit vysídleným Ukrajincům vyhledat pomoc a uplatňovat svá práva tím, že budou nasměrováni k příslušné spotřebitelské organizaci v členském státě, v němž žijí.

V neposlední řadě si EU klade za cíl chránit, rozvíjet a podporovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost a dědictví a uvědomuje si význam kulturního projevu při vytváření pocitu společenství a vzájemného porozumění. V prosinci se Ukrajina připojila ke složce MEDIA - otevřít v nové záložce programu Kreativní Evropa - otevřít v nové záložce, která ukrajinským filmovým a audiovizuálním tvůrcům umožňuje požádat o finanční podporu jejich práce.

EU pokračovala v úzké spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem, aby těmto zemím pomohla zlepšit dopravní obslužnost prostřednictvím iniciativy „trasy solidarity - otevřít v nové záložce“. Trasy solidarity, které byly původně zřízeny za tím účelem, aby bylo možné obejít ruskou blokádu ukrajinských černomořských přístavů, jež jsou hlavní bránou pro vývoz obilí, dnes slouží pro obchod napříč všemi odvětvími. Umožňují Ukrajině a Moldavsku vyvážet všechny druhy zboží na světové trhy a zároveň zajišťují, aby se na Ukrajinu dostaly nejdůležitější dovážené komodity. V dlouhodobém horizontu budou hrát zásadní úlohu při obnově Ukrajiny a její další integraci do jednotného trhu EU.

VIDEO Trasy solidarity v akci.

V rámci tras solidarity financuje EU rovněž vybavení na podporu pohraničních a celních orgánů. V červnu byl na hraniční přechod v ukrajinském Čopu na hranici s Maďarskem dodán nový mobilní skener nákladu financovaný EU - otevřít v nové záložce, který urychlí kontroly a zkrátí čekací doby řidičů nákladních automobilů a logistických společností.

Kromě tras solidarity byla rozšířena transevropská dopravní síť - otevřít v nové záložce, klíčová iniciativa EU zaměřená na posílení dopravní infrastruktury a propojení mezi členskými státy, tak aby zahrnovala Ukrajinu a Moldavsko. To rovněž umožnilo subjektům z obou zemí přístup k Nástroji pro propojení Evropy - otevřít v nové záložce, primárnímu mechanismu EU pro financování rozvoje infrastruktury.

EU pokračovala v podpoře Ukrajiny prodloužením výhodných obchodních dohod - otevřít v nové záložce, dohod o dopravě a dohod o roamingu.

V průběhu roku EU znovu prodloužila opatření na podporu obchodu - otevřít v nové záložce, kterými pozastavila dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz, tentokrát do 5. června 2025.

Avšak s přihlédnutím k významnému nárůstu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v letech 2022 a 2023 obsahují prodloužená podpůrná opatření posílený ochranný mechanismus. Ten umožňuje přijmout v případě významného narušení trhu EU nebo trhů jednoho či více členských států rychlá nápravná opatření.

Aby Ukrajina mohla vyvážet své zboží na trhy EU a na světové trhy, EU a Ukrajina v červnu prodloužily a aktualizovaly svou dohodu o silniční dopravě - otevřít v nové záložce. Tato dohoda výrazně usnadnila silniční obchod mezi EU a Ukrajinou, což je přínosem pro obě ekonomiky od začátku války. Byla rovněž prodloužena - otevřít v nové záložce podobná dohoda uzavřená mezi EU a Moldavskem.

V zájmu posílení spolupráce v oblasti dopravy byl zahájen dialog na vysoké úrovni mezi EU a Moldavskem o dopravě. To pomůže posílit propojení mezi všemi druhy dopravy a dosáhnout společného pokroku v oblasti udržitelné a digitální transformace.

EU uznává, že hospodářské oživení Ukrajiny rovněž vyžaduje silnou podporu obnovy země. Cílem EU je účinně koordinovat zdroje vzájemným propojením Ukrajiny, EU, zemí skupiny G7 a dalších partnerů. Cílem je zajistit, aby pomoc Ukrajině byla plánována a poskytována účinně, soudržným, transparentním a inkluzivním způsobem a zároveň se zabránilo zdvojování úsilí.

Podle zprávy Světové banky s názvem Rychlé posouzení škod a potřeb na Ukrajině - otevřít v nové záložce, zveřejněné v únoru 2024, bude rekonstrukce a obnova Ukrajiny v příštím desetiletí stát 486 miliard USD. Nejnaléhavějšími potřebami jsou bydlení, doprava, obchod a průmysl, zemědělství, energetika, sociální ochrana a zajištění zdrojů obživy.

Navzdory náročným okolnostem zaznamenalo ukrajinské hospodářství v roce 2023 celkem 5% růst. Podle základních prognóz - soubor PDF, otevřít v nové záložce se očekává, že růst v nadcházejících letech bude vyšší než 4 %. I kdyby se ovšem splnily předpovědi, že válka na konci roku 2024 začala spět ke svému konci, reálný hrubý domácí produkt Ukrajiny by dosáhl předválečné úrovně až v roce 2030.

S cílem pomoci Ukrajině při obnově zahájila EU v rámci Nástroje pro Ukrajinu v dubnu nový Investiční rámec pro Ukrajinu - otevřít v nové záložce. Tím se uvolní 9,3 miliardy EUR na investiční nástroje (7,8 miliardy EUR ve formě úvěrových záruk a 1,51 miliardy EUR na granty kombinovaného financování), které by mohly mobilizovat až 40 miliard EUR v podobě dodatečného financování od evropských finančních institucí a soukromého sektoru. První dohody o grantech a zárukách podle zmíněného rámce v hodnotě 1,4 miliardy EUR byly podepsány v červnu na konferenci o obnově Ukrajiny v Berlíně - otevřít v nové záložce v Německu. Ty mají potenciál uvolnit 6 miliard EUR na investice do projektů kritické obnovy a modernizace, zejména v oblastech, jako je energetika a obecní infrastruktura. Na této konferenci byl rovněž založen Poradní sbor pro obchod - otevřít v nové záložce, který bude podporovat platformu pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině - otevřít v nové záložce tím, že bude poskytovat poradenství ohledně podnikání, aby se zlepšilo investiční prostředí této země a bylo možné přilákat investice soukromého sektoru.

Kromě toho byla v listopadu na investiční konferenci EU-Ukrajina ve Varšavě (Polsko) zveřejněna výzva k vyjádření zájmu zaměřená na soukromé společnosti se sídlem v EU, které mají zájem investovat na Ukrajině. Konference přilákala více než 5 500 účastníků z 32 zemí, včetně zástupců společností a bank.

S cílem podpořit ekologičtější a sociálně inkluzivní obnovu Ukrajiny podepsaly - otevřít v nové záložce EU a Mezinárodní finanční korporace dohodu o záruce ve výši 90 milionů EUR na podporu inkluzivní a udržitelné obnovy na Ukrajině. Cílem tohoto programu je mobilizovat více než 500 milionů EUR na investice soukromého sektoru do kritické infrastruktury, výroby zboží, dekarbonizace a zachování zdrojů obživy.

V souvislosti s tím se na prvním obchodním summitu EU-Ukrajina - otevřít v nové záložce, který se konal 18. dubna, sešlo více než 400 účastníků ze soukromého sektoru, aby jednali o klíčových odvětvích ukrajinského hospodářství s cílem podpořit ekologičtější rozvoj.

VIDEO: Projekt Nad Dzherelom, vítěz „Zvláštní ceny za úsilí o rekonstrukci a obnovu Ukrajiny“.

Ceny Nového evropského Bauhausu - otevřít v nové záložce, které zviditelňují inovativní projekty a koncepty občanů z Evropy i mimo ni, byly v roce 2024 poprvé zpřístupněny i pro ukrajinské projekty. Cena spočívající ve zvláštním uznání úsilí o rekonstrukci a obnovu Ukrajiny byla udělena dvěma iniciativám, které poskytují přístřeší a společné prostory pro vnitřně vysídlené osoby a rodiny v nouzi. Tato zvláštní cena uznává odolnost ukrajinského lidu a podporuje proces rekonstrukce a obnovy.

V reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a z ní vyplývající krizi cen energií přijala Komise cílené nástroje státní podpory, konkrétně dočasný krizový rámec a jeho nástupce, dočasný krizový a transformační rámec - otevřít v nové záložce. Ty sehrály významnou úlohu při zmírňování dopadu vysokých nákladů na energii a podpoře ekologické transformace v členských státech. V květnu Komise prodloužila platnost některých ustanovení dočasného krizového a transformačního rámce o dalších šest měsíců, tj. do konce roku 2024, aby řešila přetrvávající narušení trhu, zejména v odvětví zemědělství a rybolovu.

Obavy zemědělců EU týkající se rostoucího dovozu zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny byly vyřešeny tím, že do opatření na podporu obchodu byla začleněna posílená ochranná doložka a nouzová brzda pro sedm citlivých produktů. Tato opatření byla prodloužena do 5. června 2025. Rusko zůstává velmi významným světovým vývozcem obilovin a jeho vývoz přímo i nepřímo financuje válečné úsilí. Hrozba narušení trhu EU vedla k přijetí - otevřít v nové záložce vyšších cel na produkty z obilovin dovážené do EU z Ruska a Běloruska. Toto zvýšení činilo až 50 % a nabylo účinnosti dne 1. července. V souladu se základní zásadou EU nepřijímat omezující opatření, která by mohla negativně ovlivnit celosvětové potravinové zabezpečení, se tato zvýšená celní ochrana vztahuje pouze na dovoz na trh EU.

EU v průběhu roku na Rusko nadále uvalovala přísné sankce, jejichž cílem je omezit jeho schopnost financovat svou útočnou válku proti Ukrajině. Od února 2022 zavedla EU vůči Rusku celkem 15 balíčků omezujících opatření. Sankce EU se zaměřují nejen na konkrétní osoby a subjekty, ale také na finanční odvětví, odvětví energetiky, dopravy, technologií a obrany.

13. balíček sankcí - otevřít v nové záložce přijatý v únoru 2024 se soustředil na další omezení přístupu Ruska k vojenským technologiím, jako jsou drony. Na jeho základě jsou také sankcionovány další společnosti i jednotlivci zapojení do ruského válečného úsilí. 14. balíček omezujících opatření - otevřít v nové záložce přijatý v červnu se zabýval otázkami prosazování a úsilím Ruska o obcházení sankcí EU. Obsahoval důležitá nová opatření v oblasti energetiky zaměřená na zkapalněný zemní plyn. EU poprvé přijala opatření zaměřené na konkrétní plavidla napomáhající Rusku ve válce proti Ukrajině, kterým je zakázán přístup do přístavů a poskytování služeb.

14. balíček rovněž výrazně posílil finanční sankce zavedením zákazu pro banky EU mimo Rusko, které používají systém pro převod finančních zpráv, což je ruský ekvivalent sítě SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Tento balíček navíc zavedl zákaz transakcí s bankami a poskytovateli kryptoaktiv, kteří zprostředkovávají transakce na podporu ruské obranné a průmyslové základny. Aby se Rusku ještě více znemožnil přístup ke zboží a technologiím, které podléhají omezením, bylo zavedeno několik opatření, jejichž cílem je podnítit soukromý sektor k dodržování předpisů, podpořit příslušné vnitrostátní orgány při jejich prosazování a zabránit obcházení sankcí, a to mimo jiné průběžnou kontrolou zahraničních dceřiných společností hospodářských subjektů EU.

PODCAST: Podcast o účinnosti sankcí EU.

15. balíček sankcí - otevřít v nové záložce, který byl přijat v prosinci, se zaměřil na boj proti ruské stínové flotile, obcházení sankcí a ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. EU poprvé uvalila plné sankce – včetně zákazu cestování, zmrazení majetku a zákazu hospodářských zdrojů – na několik čínských subjektů. Balíček se navíc zaměřil na ruské výrobce vojenského vybavení, rejdařské společnosti a subjekty napomáhající vyhýbání se sankcím a zavedl změny s cílem řešit rostoucí počet soudních sporů a odvetných opatření v Rusku proti centrálním depozitářům cenných papírů z EU. Balíček rovněž zahrnoval zařazení dalších 84 položek na sankční seznam – 54 osob a 30 subjektů, čímž se celkový počet sankcionovaných zvýšil na více než 2 300. To znamená, že aktiva těchto osob a subjektů uvedených na seznamu, která se nacházejí v EU, byla předmětem zmrazení majetku a na fyzické osoby se začal vztahovat zákaz cestování.

EU rovněž přijala sankce vůči Bělorusku - otevřít v nové záložcev reakci na jeho úlohu v nezákonné, nevyprovokované a neodůvodněné útočné válce Ruska proti Ukrajině. Tato komplexní opatření odrážejí několik omezení, která již byla Rusku uložena, a řeší rizika obcházení v důsledku těsné integrace ruské a běloruské ekonomiky.

EU usilovně pracuje na zajištění účinného uplatňování sankcí. Nástroj pro technickou podporu, který členským státům poskytuje individuálně uzpůsobené odborné znalosti, nadále podporoval členské státy tím, že jim pomáhal zmapovat příslušné pravomoci a organizace v souvislosti se zmrazením majetku. V rámci pracovní skupiny „Freeze and Seize“ - otevřít v nové záložce si členské státy nadále vyměňovaly osvědčené postupy, a to mezi sebou navzájem i s mezinárodními partnery, ohledně způsobu, jak zlepšit uplatňování sankcí EU. V květnu vstoupila v platnost směrnice harmonizující vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření EU - otevřít v nové záložce. Tím se dále posílí účinnost sankcí EU. A konečně v průběhu roku 2024 pokračoval David O’Sullivan, zvláštní vyslanec pro uplatňování sankcí EU, ve spolupráci se třetími zeměmi na zajišťování toho, aby účinnost sankcí EU nebyla oslabována praktikami obcházení.

V návaznosti na sankce EU byla imobilizována aktiva ruské centrální banky v EU v hodnotě více než 210 miliard EUR. Mimořádné příjmy plynoucí ze správy těchto aktiv činí přibližně 2,5–3 miliardy EUR ročně. V květnu přijala EU právní akty - otevřít v nové záložce, které umožňují použití těchto čistých zisků ve prospěch Ukrajiny, přičemž první platba ve výši 1,5 miliardy EUR byla poskytnuta - otevřít v nové záložce v červenci a druhá platba je naplánována na jaro 2025.

Svojí neodůvodněnou, nezákonnou a nevyprovokovanou útočnou válkou proti Ukrajině Rusko soustavně porušuje mezinárodní právo, přičemž četné zprávy o incidentech svědčí o tom, že jsou páchány mezinárodní zločiny. Sedmnáct členských států zahájilo vyšetřování mezinárodních zločinů spáchaných na Ukrajině. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech - otevřít v nové záložce (Eurojust) hraje zásadní úlohu při podpoře společného vyšetřovacího týmu pro mezinárodní zločiny spáchané na Ukrajině - otevřít v nové záložce, který se skládá z Ukrajiny a šesti členských států, přičemž účastníky jsou Mezinárodní trestní soud a Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva - otevřít v nové záložce. Vyšetřování podporuje specializovaná databáze Eurojustu, Databáze důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech - otevřít v nové záložce, která byla zřízena za účelem uchovávání, ukládání a analýzy důkazů týkajících se mezinárodních trestných činů.

Od roku 2023 Eurojust provozuje Mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině - otevřít v nové záložce. Toto středisko bylo zřízeno na podporu přípravy případných budoucích stíhání zločinu agrese bez ohledu na jurisdikci, pod kterou budou tato stíhání vedena. Státní zástupci ze společného vyšetřovacího týmu, včetně Ukrajiny a Spojených států, spolupracují na místě, což jim umožňuje rychle si vyměňovat důkazy a dohodnout se na společném postupu ve vyšetřování. Aktivně se zapojil i Mezinárodní trestní soud.

Kromě toho se EU, Rada Evropy - otevřít v nové záložce a přibližně 40 zemí, společně známé jako hlavní skupina, od roku 2023 aktivně zapojily do diskusí o zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině. Dne 22. listopadu 2024 tato hlavní skupina znovu potvrdila svůj závazek k tomuto úsilí zveřejněním prohlášení Vídeň-Riga - soubor PDF, otevřít v nové záložce. Toto prohlášení nastiňuje zřízení zvláštního tribunálu v rámci Rady Evropy na základě dvoustranné dohody mezi Ukrajinou a Radou Evropy.

Rusko musí rovněž nést odpovědnost za škody, které způsobilo a nadále způsobuje Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. V květnu 2023 zřídilo 43 zemí a EU registr škod způsobených agresí Ruské federace vůči Ukrajině - otevřít v nové záložce v rámci Rady Evropy, jehož účelem je zaznamenávat nároky na náhradu za škody, ztráty a újmy způsobené ruskou invazí. Tento registr byl zpřístupněn pro podávání první kategorie nároků - otevřít v nové záložce na konferenci s názvem „Nastolit spravedlnost pro Ukrajinu“ - otevřít v nové záložce, která se konala dne 2. dubna 2024 v nizozemském Haagu. K říjnu bylo do rejstříku zapsáno více než 10 000 nároků. Dne 13. prosince oznámil registr škod svá první rozhodnutí o zápisu nároků, která se týkala 832 nároků na náhradu za škody nebo zničení obytných nemovitostí. V roce 2024 se navíc více než 50 zemí spolu s EU a Radou Evropy zúčastnilo tří přípravných zasedání s cílem zřídit komisi pro posuzování nároků. Tato setkání představovala důležitý krok k vytvoření komplexního mechanismu odškodnění, který by přezkoumal a potvrdil nároky zapsané v registru.

EU pevně podporuje Ukrajinu v dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru v souladu s mezinárodním právem a zásadami Charty OSN. Na summitu o míru na Ukrajině - otevřít v nové záložce, který se konal ve dnech 15. a 16. června ve Švýcarsku, se EU zavázala - otevřít v nové záložce prosazovat tyto zásady a podporovat mír, který obnoví svrchovanost, politickou nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.

EU bude Ukrajinu nejen podporovat při úsilí o dosažení spravedlivého míru za jejích vlastních podmínek, ale bude rovněž pokračovat v poskytování mezinárodní podpory Ukrajině. Dne 27. června podepsaly EU a Ukrajina společné bezpečnostní závazky mezi Evropskou unií a Ukrajinou - soubor PDF, otevřít v nové záložce. Podpisem této dohody - otevřít v nové záložce se EU a její členské státy zavázaly poskytovat Ukrajině a jejímu lidu veškerou nezbytnou politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu, kterou potřebuje, po dobu deseti let. To zahrnuje pomoc Ukrajině při získávání mezinárodní podpory, zejména ze strany klíčových rozvojových zemí a rozvíjejících se ekonomik.

Na 33. summitu NATO v červenci EU spolu s několika zeměmi rovněž podepsala pakt pro Ukrajinu - otevřít v nové záložce. Tento dokument zdůrazňuje, jak důležitá je bezpečnost Ukrajiny pro bezpečnost celého euroatlantického regionu a jakou hrozbou je vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině pro mezinárodní mír a bezpečnost. Signatáři potvrdili, že mají v úmyslu podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud v boji proti ruské agresi nezvítězí.