KAPITOLA 6

Prosazování evropské demokracie a evropských hodnot

Na fotografii je obrovský dav lidí. Uprostřed je veliká evropská vlajka, kterou lidé drží nad hlavami. Zobrazit popisek fotografie
Pochod hrdosti Pride Parade v Budapešti, Maďarsko, 28. června 2025. © Attila Kisbenedek/AFP via Getty Images

V prosperující demokracii mohou občané svobodně vyjadřovat a vytvářet si vlastní názor. Mohou se podílet na demokratickém životě, vybírat si své politické zástupce a rozhodovat o své budoucnosti ve veřejném prostoru, kde zaznívají různé hlasy a jemuž je vlastní rozmanitost. V roce 2025 Evropská unie zintenzivnila své úsilí o posílení demokracie a její odolnosti vůči vnitřním a vnějším tlakům. Také dále posilovala postavení občanů, aby se mohli aktivně účastnit demokratického procesu a utvářet politiky, které ovlivňují jejich životy a komunity.

Evropský štít pro demokracii

V návaznosti na práci již vykonanou v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii - otevřít na nové kartě a balíčku opatření na obranu demokracie - otevřít na nové kartě byl v listopadu představen Evropský štít pro demokracii - otevřít na nové kartě. Jeho cílem je posílit evropské demokracie a umožnit Evropanům uplatňovat jejich práva, svobodně si vytvářet názory a vyjadřovat je a aktivně a bezpečně se podílet na demokratickém životě EU. Opatření, která jsou jeho součástí, posílí demokratické instituce, ochrání integritu voleb a podpoří svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Klíčové priority Evropského štítu pro demokracii

  • Zlepšení situačního povědomí a podpora schopnosti reakce k zajištění integrity informačního prostoru.
  • Posílení demokratických institucí, svobodných a spravedlivých voleb a svobodných a nezávislých médií.
  • Budování odolné společnosti podporou výchovy k občanství, dovedností pro demokracii a mediální gramotnosti a posílení zapojení občanů do demokratického života.

Jako operační centrum nového Evropského štítu pro demokracii má být zřízeno Evropské středisko pro odolnost demokracie, které bude předvídat a odhalovat hrozby, vydávat včasná varování a koordinovat rychlou reakci. Středisko, jehož jádrem budou členské státy, bude fungovat jako rámec pro snazší sdílení informací a podporu budování kapacit s cílem odolávat vyvíjejícím se společným hrozbám, zejména zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dezinformacím.

Michael McGrath sedí mezi dvěma dalšími lidmi při panelové diskusi v čele místnosti a hovoří k publiku mladých lidí. Na plakátu za ním jsou uvedena slova „We talk“ (Mluvíme spolu).
Michael McGrath, evropský komisař pro demokracii, spravedlnost, právní stát a ochranu spotřebitele (uprostřed), pořádá dialog s mladými lidmi za účelem výměny názorů o demokratickém posílení jejich postavení v rámci práce Komise na Evropském štítu pro demokracii, Dublin, Irsko, 3. března 2025. Hlavním cílem těchto dialogů o politice je povzbudit mladé lidi, aby vyjádřili své názory na iniciativy EU prostřednictvím interakce s komisaři, a integrovat je do politické agendy EU (viz také kapitola 4).

V roce 2025 se Komise rovněž zavázala posílit svou spolupráci s občanskou společností, její ochranu a podporu, přičemž uznala důležitou úlohu, kterou tato část společnosti hraje při posilování demokracie a společenské odolnosti. Nová Strategie EU pro občanskou společnost - otevřít na nové kartě má tyto tři hlavní cíle:

Hlavní cíle Strategie EU pro občanskou společnost

  1. Posílit účinnou a smysluplnou spolupráci s občanskou společností jako partnerem ve správě věcí veřejných.
  2. Zajistit otevřený, bezpečný a příznivý občanský prostor poskytováním podpory a ochrany organizacím občanské společnosti.
  3. Podporovat organizace občanské společnosti odpovídajícím, udržitelným a transparentním financováním.

Zajištění informační integrity

Nové technologie umožnily nepřátelským aktérům dávat do oběhu a šířit dezinformace v dosud nebývalém rozsahu a dosud nevídanou rychlostí. Boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a posílení společenské odolnosti vůči těmto hrozbám mají proto pro EU a její členské státy naléhavý význam.

Evropský kodex zásad boje proti dezinformacím - otevřít na nové kartě, který byl zaveden v roce 2018, je celosvětově prvním dobrovolným samoregulačním nástrojem pro online platformy a internetové vyhledávače. Od února 2025 je formálně začleněn - otevřít na nové kartě do společného regulačního rámce nařízení o digitálních službách jako kodex chování..

Celkem 82 % Evropanů souhlasí s tím, že existence zpráv nebo informací, které zkreslují realitu nebo jsou nepravdivé, je problém pro demokracii.

Celkem 77 % Evropanů souhlasí s tím, že existence takových zpráv nebo informací představuje problém v jejich zemi.

Zdroj: Evropská komise, standardní průzkum Eurobarometr 102 - otevřít na nové kartě, listopad 2024.

Modely umělé inteligence pro obecné účely se stávají základem mnoha systémů umělé inteligence v EU. Aby se zajistila bezpečnost a důvěryhodnost umělé inteligence, zavádí akt o umělé inteligenci - otevřít na nové kartě pravidla pro poskytovatele těchto modelů. Na pomoc odvětvím s dodržováním těchto pravidel, která začala platit v srpnu, byl zveřejněn dobrovolný kodex zásad - otevřít na nové kartě za přispění více než 1 000 zúčastněných stran, včetně poskytovatelů modelů, malých a středních podniků, akademických pracovníků, odborníků na bezpečnost umělé inteligence, držitelů práv a organizací občanské společnosti.

Důležitou oporou úsilí EU při získávání poznatků o evropském online informačním prostoru a posilování odolnosti společnosti vůči dezinformacím je Evropské středisko pro sledování digitálních médií - otevřít na nové kartě. V roce 2025 zahájilo svou činnost nové regionální Evropské středisko pro sledování digitálních médií nazvané FACT - otevřít na nové kartě s cílem podpořit v boji proti dezinformacím Moldavsko, Ukrajinu a další země. Středisko FACT v rámci své mise rovněž v roce 2025 monitorovalo volební období v Moldavsku, čímž přispělo k zajištění integrity tamních voleb.

Henna Virkkunenová drží mikrofon a hovoří v rámci diskuse, vedle ní z každé strany sedí jedna žena. Na velkém panelu za nimi se několikrát opakují písmena MSC a nápis „Munich Security Conference“ (Mnichovská bezpečnostní konference).
Henna Virkkunenová (uprostřed), výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii, se účastní panelové diskuse na téma „Dezinformace a AI-pokalypsa pro demokracie“ během Mnichovské bezpečnostní konference, Mnichov, Německo, 14. února 2025.

Posílení volebních pravidel

Usnadnění volební účasti pro všechny občany je zásadním předpokladem pro zajištění zdravé demokracie a budování důvěry v EU. Proto EU v červnu přijala nová pravidla - otevřít na nové kartě, která posilují práva mobilních občanů volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu bez ohledu na to, kde v EU žijí. Členské státy nyní musí do června 2027 tato pravidla provést do vnitrostátního práva.

Klíčovým prvkem svobodných a spravedlivých voleb je neomezený přístup voličů k informacím. Nová pravidla EU týkající se transparentnosti a cílení politické reklamy - otevřít na nové kartě, která platí od října, zajišťují otevřenou diskusi, spravedlivé kampaně a svobodné volby. Podporují rovněž odpovědnost politických aktérů a právo občanů na informace. Podle těchto pravidel musí být politická reklama jasně označena jako reklama a musí uvádět, kdo a kolik za ni zaplatil a zda má nějakou konkrétní cílovou skupinu. Občané tak budou moci politickou reklamu snadno identifikovat a informovaně se rozhodovat.

Demokracie, bezpečnost a ekonomika Evropy se opírají o právní stát. Jeho prostřednictvím hodnoty EU nabývají hmatatelný přínos pro všechny, kdo žijí v EU, a tím se podporuje stabilita, sociální soudržnost, konkurenceschopnost a hospodářská prosperita. Dodržovat zásady právního státu je třeba i při čerpání finančních prostředků EU. Evropská unie je odhodlána prosazovat právní stát, aby lidé a podniky v celé EU mohli požívat práv a svobod, na něž mají nárok.

Význam dodržování hodnot EU, včetně zásad právního státu, uznává celkem 89 % občanů EU.

Zdroj: Evropská komise, zvláštní průzkum Eurobarometr 553 - otevřít na nové kartě, červenec 2024.

Zpráva o právním státu za rok 2025 - otevřít na nové kartě, která se zabývá členskými státy a čtyřmi kandidátskými zeměmi (Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko), potvrdila, že v mnoha členských státech probíhá pozitivní vývoj, neboť byly provedeny důležité reformy. Problémy ale přetrvávají a v několika případech je situace vážná. Ve zprávě se klade zvláštní důraz na rozměr jednotného trhu, který může pomoci určit a řešit problémy v oblasti právního státu, které mají přímý dopad na to, jak společnosti v Evropě investují, soutěží a rostou. Srovnávací přehled EU o soudnictví - otevřít na nové kartě za rok 2025 předkládá nové ukazatele relevantní pro jednotný trh a zdůrazňuje zásadní úlohu účinných a nezávislých systémů soudnictví při podpoře spravedlivého a konkurenčního tržního prostředí.

V celosvětovém měřítku zůstává EU nadále baštou svobodných sdělovacích prostředků a určuje standard pro demokracii. Jsou tu ale i stále znepokojivější trendy, které potvrzují, že je zapotřebí, aby EU přijala důraznější opatření na ochranu této zásady evropské demokracie. Za tímto účelem začala od 8. srpna platit většina ustanovení evropského aktu o svobodě médií - otevřít na nové kartě. Cílem těchto pravidel je lépe chránit sdělovací prostředky a novináře před politickým vměšováním a zajistit, aby mohli snadněji působit přes hranice a bez nepřiměřeného tlaku. Nový Evropský sbor pro mediální služby - otevřít na nové kartě, jenž byl tímto aktem zřízen, má za cíl posílit spolupráci na úrovni EU, a to i v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, a podpořit účinné a jednotné uplatňování právního rámce EU pro sdělovací prostředky.

Podpora svobodných sdělovacích prostředků ze strany EU

900 000 EUR na posílení postavení tiskových a mediálních rad v integrovaném mediálním prostředí.

500 000 EUR na zavedení monitoru vlastnictví sdělovacích prostředků - otevřít na nové kartě s cílem poskytnout jednotlivým zemím databázi.

2 miliony EUR ve formě grantů na podporu inovací místních a regionálních sdělovacích prostředků a na posílení plurality.

3 miliony EUR na mechanismus rychlé reakce - otevřít na nové kartě s cílem poskytnout praktickou pomoc při ochraně ohrožených novinářů.

1,1 milionu EUR na zavedení nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků - otevřít na nové kartě s cílem určit potenciální rizika pro pluralitu médií.

5,2 milionu EUR na podporu přerozdělování grantů pro mediální odvětví se zvláštním významem pro demokracii - otevřít na nové kartě (jako je místní a investigativní žurnalistika, žurnalistika ve veřejném zájmu a komunitní sdělovací prostředky).

2,9 milionu EUR na centrum svobody sdělovacích prostředků - otevřít na nové kartě s cílem podpořit stávající a zavedené nezávislé běloruské a ruské sdělovací prostředky působící v EU.

3 miliony EUR na Evropský festival žurnalistiky a svobody sdělovacích prostředků - otevřít na nové kartě.

Sacharovova cena za rok 2025

Parlament každoročně uděluje Sacharovovu cenu výjimečným jednotlivcům a organizacím, kteří hájí lidská práva a základní svobody, chrání práva menšin a bojují za dodržování mezinárodního práva, demokracie a právního státu.

Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2025 byla udělena běloruskému novináři Andrzeji Poczobutovi a gruzínské novinářce Mzii Amaglobeliové, kteří byli uvězněni za to, že konfrontovali představitele moci s pravdou. Oba se stávají symboly boje za svobodu a demokracii. EU stojí na jejich straně a na straně všech, kdo nepřestávají volat po svobodě.

Roberta Metsolová stojí mezi dvěma ženami – Janou Poczobutovou a Irmou Dimitradzeovou. Každá z těchto dvou žen drží v rukou orámovanou modře zbarvenou Sacharovovu cenu. Za nimi aplaudují poslankyně a poslanci Evropského parlamentu.
Roberta Metsolová, předsedkyně Evropského parlamentu (uprostřed), s Janou Poczobutovou (vpravo), dcerou uvězněného novináře Andrzeje Poczobuta z Běloruska, a Irmou Dimitradzeovou (vlevo), zástupkyní uvězněné novinářky Mzii Amaglobeliové z Gruzie, během slavnostního předávání Sacharovovy ceny za svobodu myšlení v Evropském parlamentu, Štrasburk, Francie, 16. prosince 2025.

Klíčem ke zdravé demokracii je posílení postavení občanů. EU je odhodlána pozorně naslouchat občanům a zúčastněným stranám a zajistit účast veřejnosti na procesu tvorby politik. Toho dosahuje prostřednictvím řady iniciativ, jako jsou veřejné konzultace a zpětná vazba - otevřít na nové kartě, evropská občanská iniciativa - otevřít na nové kartě a evropské panelové diskuse občanů - otevřít na nové kartě. Těchto panelových diskusí, které jsou nyní pravidelnou součástí demokratického života v EU, se účastní 150 náhodně vybraných občanů ze všech 27 členských států, aby jednali o kritických dlouhodobých výzvách a předkládali doporučení tvůrcům politik. V průběhu roku EU rovněž zahájila strategické dialogy s klíčovými průmyslovými odvětvími a vytvořila inkluzivní fórum pro řešení konkrétních výzev.

V roce 2025 také Komise navázala na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu z roku 2023 „Zastavme odstraňování žraločích ploutví – zastavme obchodování s nimi“, která vyzvala EU, aby přijala opatření k zastavení mezinárodního obchodu se žraločími ploutvemi. V lednu 2025 EU zavedla 13 nových celních kódů pro žraloky a žraločí ploutve, díky čemuž zintenzivnila sledování obchodu s produkty ze žraloků.

  • V roce 2025 bylo zahájeno 98 veřejných konzultací

    Byla obdržena zpětná vazba týkající se:

    • 201 výzev k předložení faktických podkladů,
    • 51 legislativních návrhů,
    • 224 návrhů prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci.

  • Byly zahájeny 4 nové evropské občanské iniciativy

    • „HouseEurope! Dejme prioritu renovacím“
    • „Potraviny jsou lidským právem pro všechny! Zajištění zdravých, spravedlivých a udržitelných potravinových systémů“
    • „Chraňte své právo na let!“
    • „Požadujeme úplné pozastavení platnosti dohody o přidružení mezi EU a Izraelem s ohledem na porušování lidských práv ze strany Izraele“

  • Byly uspořádány 2 nové panelové diskuse občanů

    • Evropská panelová diskuse občanů o rozpočtu EU
    • Evropská panelová diskuse občanů o mezigenerační spravedlnosti
Různorodá skupina lidí sedí v řadách u stolů. Všichni účastníci mají nasazena sluchátka. V popředí sedí mladá žena, směje se a upravuje si sluchátka.
Evropská panelová diskuse občanů o mezigenerační spravedlnosti, Brusel, Belgie, září 2025. Jejím cílem bylo diskutovat o tom, jak by měla vypadat mezigeneračně spravedlivá, udržitelná a inkluzivní EU. Doporučení občanů budou přímo podkladem pro nadcházející strategii mezigenerační spravedlnosti, která by měla být vypracována v roce 2026.
Strategické dialogy 2025