Evropská unie je i nadále neochvějně odhodlána podporovat Ukrajinu během nevyprovokované a neodůvodněné útočné války, kterou proti této zemi rozpoutalo Rusko, a jeho nezákonných pokusů o anexi ukrajinského území. Svoboda Ukrajiny znamená svobodu Evropy, a proto bude EU v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery a spojenci Ukrajině a jejímu lidu i nadále poskytovat komplexní politickou, finanční, hospodářskou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu.

EU poskytla ukrajinským ozbrojeným silám bezprecedentní vojenskou podporu a přijala více než 4 miliony Ukrajinců, kteří našli útočiště v členských státech. Podílí se rovněž na podpoře reforem Ukrajiny na její cestě k členství v EU a na její postupné integraci do jednotného trhu. EU rovněž přispěla významnou finanční podporou na posílení odolnosti, oživení a rekonstrukci země. Evropská komise v neposlední řadě nadále prosazuje spravedlivý a dlouhodobý mír v souladu s mezinárodním právem – včetně zásad Charty OSN –, který zachová svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny.

Uplynuly téměř čtyři roky od vypuknutí plošné útočné války Ruska proti Ukrajině. EU je i nadále odhodlána Ukrajinu a její lid podporovat, a to tak dlouho, jak bude třeba. V tomto úsilí pokračovala i v roce 2025, přesvědčena o tom, že Ukrajina bude brzy mírovou a prosperující zemí pro všechny své občany a plnohodnotným členem EU. Na konci roku 2025 činila podpora poskytnutá ze strany EU - otevřít na nové kartě a jejích členských států od začátku války 193,3 miliardy EUR. Jen v roce 2025 pokryla EU 84 % potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování. Komise pokračovala v koordinaci své pomoci s dalšími klíčovými podporovateli prostřednictvím platformy pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině. Na zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. prosince se vedoucí představitelé EU rozhodli uvolnit dalších 90 miliard EUR na financování na období 2026–2027 prostřednictvím společných výpůjček zajištěných rozpočtem EU.

EU nadále podporovala životně důležitou humanitární pomoc jak na Ukrajině, tak v Moldavsku, přičemž finanční prostředky směřovaly na mimořádnou pomoc. Tato částka zahrnuje 40 milionů EUR - otevřít na nové kartě přidělených v září na pomoc Ukrajincům, kteří zažívají čtvrtou zimu ruské útočné války, na pomoc partnerům EU v oblasti humanitární pomoci při poskytování přístřeší, opravě poškozených domů a středisek pro vysídlené osoby a zlepšení přístupu k vodě, hygienickým zařízením a vytápění.

Od začátku totální ruské invaze v únoru 2022 vyčlenila Komise na programy humanitární pomoci na Ukrajině více než 1 miliardu EUR, z čehož 220 milionů EUR v roce 2025.

Za účelem poskytnutí mimořádné pomoci Ukrajincům koordinuje EU svou dosud nejrozsáhlejší aktivaci Mechanismu civilní ochrany EU - otevřít na nové kartě. Dosud všech 27 členských států spolu se šesti zúčastněnými zeměmi (Island, Moldavsko, Norsko, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko) poskytují Ukrajině hmotnou pomoc, od zdravotnického materiálu a přístřeší až po vozidla a energetické vybavení. Na Ukrajinu bylo zasláno celkem více než 156 000 tun pomoci. Kromě toho bylo od roku 2022 do nemocnic po celé Evropě za účelem léčby převezeno více než 4 700 pacientů.

EU rovněž nadále přijímá osoby prchající před válkou. Členské státy se v roce 2025 dohodly na prodloužení stávajícího statusu dočasné ochrany - otevřít na nové kartě, který Ukrajincům umožňuje žít, pracovat a studovat v EU, do 4. března 2027. Od roku 2022 přijaly členské státy více než 4 miliony lidí. V červnu Komise navrhla, aby se členské státy začaly připravovat na přechod od systému dočasné ochrany k jiným právním formám a aby těm, kdo se chtějí vrátit domů na Ukrajinu, usnadnily návrat a repatriaci.

V červenci Komise rovněž oznámila svůj závazek poskytnout Ukrajině přidružené členství v programu Erasmus+ a rozšířit příležitosti ke vzdělávání a mobilitě pro ukrajinské studenty a učitele. Kromě toho program Erasmus+ ve školním roce 2025/2026 podpoří distribuci 2 milionů nových učebnic ukrajinským žákům.

Bezpečnost Ukrajiny je neoddělitelně spjata s bezpečností Evropy. Proto je nejvyšší prioritou EU ukončit útočnou válku Ruska a jeho nezákonné pokusy o anexi ukrajinského území a zajistit spravedlivý a trvalý mír. V průběhu roku 2025 podnikla EU několik významných kroků k dosažení tohoto nesmírně náročného a složitého cíle, včetně poskytování pokračující vojenské podpory a spuštění po sobě jdoucích balíčků sankcí, které ruskému hospodářství způsobily skutečné náklady.

Novými sankcemi EU dále omezila přístup Ruska k technologiím používaným na bojišti, oslabila jeho vojensko-průmyslový komplex a zintenzivnila boj proti jeho stínové flotile. EU rovněž zpřísnila omezení na ruské příjmy z energetiky a od 1. ledna 2027 zavedla zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu.

EU a její členské státy poskytly od začátku plošné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině vojenskou podporu ve výši přibližně 66 miliard EUR, z čehož 6,4 miliardy EUR bylo poskytnuto prostřednictvím Evropského mírového nástroje - otevřít na nové kartě. EU rovněž poskytla 3,4 miliardy EUR z výnosů z imobilizovaného ruského majetku, přičemž je zásadním poskytovatelem výcviku ukrajinských ozbrojených sil prostřednictvím vojenské pomocné mise EU na podporu Ukrajiny - otevřít na nové kartě, v jejímž rámci bylo dosud vycvičeno přibližně 85 000 příslušníků ukrajinského vojenského personálu. Všechny tyto formy vojenské podpory pomáhají posílit postavení Ukrajiny na bojišti i u jednacího stolu, čímž chrání ukrajinské životy.

V průběhu roku 2025 se EU dále zasazovala o to, aby ruské vedení bylo pohnáno k odpovědnosti za kruté zločiny spáchané na Ukrajině a proti ní. V únoru položila Komise, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Rada Evropy a Ukrajina spolu s dalšími 37 zeměmi základy pro zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině. V červnu byla podepsána dohoda mezi Radou Evropy a Ukrajinou o zřízení tribunálu. Tribunál bude zmocněn volat k odpovědnosti čelní politické a vojenské představitele Ruska, kteří nesou největší odpovědnost za zvěrstva páchaná na Ukrajině. V prosinci podepsala Komise jménem EU Úmluvu o zřízení Mezinárodní komise pro posuzování nároků Ukrajiny. Podpis této dohody znamenal zásadní okamžik v kolektivních snahách Evropy zajistit odpovědnost a spravedlnost pro Ukrajinu a její obyvatelstvo a zaručit, že oběti brutální útočné války Ruska budou náležitě odškodněny.

Aby bylo zajištěno plné uplatňování sankcí EU, byly posíleny právní předpisy EU s cílem umožnit členským státům konfiskaci majetku spojeného s trestnými činy. Díky pracovní skupině „Freeze and Seize“ - otevřít na nové kartě zmrazily členské státy do konce roku 2025 soukromý majetek ruských a běloruských oligarchů a jejich společníků v hodnotě více než 27 miliard EUR.

EU zřídila Nástroj pro Ukrajinu - otevřít na nové kartě, specializovaný finanční nástroj ve výši až 50 miliard EUR, který má Ukrajině na období 2024–2027 poskytnout předvídatelnou a flexibilní podporu na podporu její obnovy, rekonstrukce a modernizace v souladu s její cestou do EU.

V únoru 2025 nabídla EU Ukrajině nový podpůrný balíček - otevřít na nové kartě, který má umožnit její plnou integraci do evropského trhu s energií do začátku roku 2027 společně s Moldavskem a další integraci do plynárenského odvětví EU za předpokladu, že Ukrajina výrazně urychlí nezbytné reformy trhu.

Současně EU pokračovala v postupné integraci Ukrajiny do jednotného trhu, zejména prostřednictvím příležitostí, které nabízí prohloubená a komplexní zóna volného obchodu mezi EU a Ukrajinou. V důsledku toho se Ukrajina 1. ledna 2026 připojila k prostoru roamingu za domácích podmínek - otevřít na nové kartě. Kromě toho EU a Ukrajina až do března 2027 obnovily svou dohodu o silniční dopravě - otevřít na nové kartě, což umožňuje hladší přeshraniční tranzit nákladní dopravy ve prospěch obou ekonomik. Komise rovněž dokončila přepravu celé tepelné elektrárny z Litvy na Ukrajinu s cílem podpořit energetické potřeby obyvatelstva. Jedná se o dosud největší jednotlivou operaci v rámci Mechanismu civilní ochrany EU.

Trasy solidarity - otevřít na nové kartě, které byly zavedeny v květnu 2022, nadále zajišťují, aby Ukrajina mohla dovážet zboží, které potřebuje, a vyvážet některé zemědělské a jiné produkty. Do poloviny roku 2023 byly tyto trasy nezbytné pro vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny, ale od té doby země úspěšně bojovala proti Rusku, aby zajistila svůj černomořský koridor. EU podporuje ukrajinský obchod spojený s Černým mořem tím, že podporuje tento koridor, který ukrajinským plavidlům umožňuje pokračovat ve vývozu. Současně EU investovala do infrastruktury a koordinace s cílem zajistit, aby tato námořní trasa zůstala životaschopná a bezpečná.

EU v průběhu roku nadále využívala nástroje vývozních úvěrových záruk na podporu obchodu. Například v červnu byla uzavřena první dohoda - otevřít na nové kartě v rámci nástroje EU pro vývozní úvěrové záruky pro Ukrajinu, která poskytla záruky ve výši 20 milionů EUR na vývoz z EU na Ukrajinu prostřednictvím dánského úřadu pro vývoz a dovoz.

V rámci svého pokračujícího závazku k obnově Ukrajiny zkombinovala EU v roce 2025 finanční nástroje, záruky, granty a podporu podmíněnou reformami s cílem posílit odolnost a hospodářskou stabilitu země a podpořit její dlouhodobě udržitelné oživení. Ústředním prvkem tohoto úsilí je Nástroj pro Ukrajinu na období 2024–2027. Investiční rámec pro Ukrajinu, což je investiční složka Nástroje pro Ukrajinu, získal podporu EU v celkové výši 9,5 miliardy EUR a je určen k mobilizaci veřejných a soukromých investic ve výši až 40 miliard EUR na obnovu a rekonstrukci Ukrajiny. Dosud bylo přiděleno 6,9 miliardy EUR na financování investičních programů, z nichž mají přímý prospěch obyvatelé Ukrajiny – vytváření nových pracovních míst, dodávky elektřiny, tepla a čisté vody, podpora cenově dostupného bydlení, výstavba bombových přístřešků, obnova válkou poškozené infrastruktury a další.

V březnu byla zveřejněna výzva k předkládání návrhů - otevřít na nové kartě na podporu malých podniků, komunit postižených válkou a investic do oživení. Záměrem bylo rozšířit přístup k finanční podpoře pro mikropodniky a malé a střední podniky prostřednictvím bank s cílem posílit sociálně-ekonomickou soudržnost Ukrajiny. Následovala nová výzva k vyjádření zájmu, která skončila v říjnu.

Za účelem zlepšení dopravních spojení mezi EU, Ukrajinou a Moldavskem EU dosud uvolnila více než 2,3 miliardy EUR, včetně 1,55 miliardy EUR na nevratnou grantovou podporu z Nástroje pro propojení Evropy. Například v září Ukrajina otevřela svou první železniční trať s evropským standardním rozchodem - otevřít na nové kartě, která umožňuje přímou vlakovou dopravu z Ukrajiny do měst jako Budapešť a Vídeň. V červenci byl v rámci tohoto nástroje vybrán nový projekt v hodnotě 73,5 milionu EUR na výstavbu železničního spojení standardní rozchodu EU z Polska do Sknylivu (v blízkosti Lvova) na Ukrajině. To přispěje k další integraci Ukrajiny do železniční sítě EU.

Kromě přímého financování se EU v rámci procesu obnovy zaměřuje na strukturální a institucionální reformy. Ukrajina má za úkol provádět plán obnovy a reforem, dodržovat demokratické mechanismy, právní stát a lidská práva a zachovávat transparentní a odpovědnou správu věcí veřejných.