KAPITOLA 3
Posílení evropské obrany a bezpečnosti
Zobrazit popisek fotografie
Posledních několik let bylo důraznou připomínkou toho, jak křehký je mír, a varovným signálem pro Evropu. Evropská unie stupňuje své úsilí o ochranu občanů a zajištění toho, aby Evropa měla prostředky k zachování míru prostřednictvím věrohodného odstrašení. V roce 2025 přišla EU se souborem nových iniciativ, aby členským státům v krátkodobém horizontu pomohla naléhavě podpořit Ukrajinu a zároveň řešila, jak urychleně posílit bezpečnost a obrannou připravenost Evropy z dlouhodobého hlediska. Současně EU stanovila novou Strategii unie připravenosti.
Názory Evropanů na téma bezpečnosti a obrany
69 %
souhlasí, že EU je prostorem stability v neklidném světě.
78 %
pociťuje znepokojení, pokud jde o obranu a bezpečnost EU v příštích pěti letech.
81 %
je pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku mezi členskými státy.
77 %
souhlasí, že ruská invaze na Ukrajinu je hrozbou pro bezpečnost EU.
Zdroj: Evropská komise, standardní Eurobarometr 103 - otevřít na nové kartě, květen 2025.
Cílem EU je prohloubit spolupráci mezi členskými státy v oblasti obrany a využít přidanou hodnotu, kterou EU a jednotný trh nabízejí, aby se podařilo vybudovat skutečnou obrannou unii. NATO je i nadále základem evropské bezpečnosti a obrany, celkem 23 členských států je rovněž členem NATO. EU však přebírá větší díl odpovědnosti za svou vlastní bezpečnost a v roce 2025 podnikla v tomto směru důležité kroky.
EU v roce 2025 rovněž uzavřela dvě klíčová partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany - otevřít na nové kartě, a to s Kanadou a Spojeným královstvím, čímž prokázala společné odhodlání posílit celosvětový mír a bezpečnost a zintenzivnit společné úsilí v oblastech, jako je řešení krizí, kybernetické otázky, námořní bezpečnost, boj proti terorismu a odolnost kritické infrastruktury.
Větší investice do obrany
EU v roce 2025 výrazně zvýšila investice do obrany prostřednictvím plánu Připravenost 2030 - otevřít na nové kartě, což je komplexní plán na mobilizaci až 800 miliard EUR na bezpečnost a obranu pomocí dvou hlavních pilířů: nástroje SAFE (Bezpečnostní akce pro Evropu) a nového ustanovení o národní únikové doložce. Nástroj SAFE poskytne úvěry ve výši až 150 miliard EUR na podporu společného zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a posílení průmyslové a operační připravenosti Evropy, zatímco národní úniková doložka umožní členským státům zmobilizovat dalších 650 miliard EUR na investice do obrany, aniž by byla porušena rozpočtová pravidla EU podle Paktu o stabilitě a růstu - otevřít na nové kartě.
K dalším investicím patří více než 1 miliarda EUR na kooperativní výzkum a vývoj v oblasti obrany z Evropského obranného fondu - otevřít na nové kartě, které lze použít na všechny vojenské oblasti, a 300 milionů EUR v rámci nástroje na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společného pořizování - otevřít na nové kartě, které podpoří pět mezinárodních projektů v oblastech, jako je munice, protivzdušná a protiraketová obrana a tradiční vojenské platformy. Cílem Plánu transformace obranného průmyslu EU - otevřít na nové kartě je usnadnit obranným společnostem přístup k financování prostřednictvím obranného fondu fondů ve výši až 1 miliardy EUR, zkrátit čas potřebný k uvádění výrobků na trh a zadávání veřejných zakázek, hlavně pro startupy a scaleupy, a umocnit rozvoj dovedností a talentu v celém odvětví obrany.
Komise rovněž navrhla, aby v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (viz kapitola 8) byl v rámci Evropského fondu pro konkurenceschopnost navýšen rozpočet na obranu a vesmír na 131 miliard EUR - otevřít na nové kartě, což oproti stávajícímu rozpočtu představuje pětinásobný nárůst. Současně s tím EU prosazuje ambiciózní program zjednodušení s cílem urychlit rozvoj obranných schopností a investice. Ke klíčovým opatřením v roce 2025 patřily návrhy na zjednodušení pravidel pro investice do obrany - otevřít na nové kartě, souhrnný balíček o obranné připravenosti - otevřít na nové kartě, který byl zveřejněn v červnu s cílem zjednodušit právní předpisy EU a umožnit v příštích čtyřech letech investice ve výši až 800 miliard EUR, a Plán obranné připravenosti - otevřít na nové kartě, který stanoví jasné cíle, milníky a ukazatele k dosažení připravenosti do roku 2030, a zároveň zdůrazňuje význam výzkumu a inovací u technologií dvojího užití, jak je uvedeno v bílé knize o budoucnosti evropské obrany - otevřít na nové kartě. Tato opatření doplňuje balíček opatření ve prospěch vojenské mobility - otevřít na nové kartě.
Zvýšení bezpečnosti ve vzduchu a na moři
Vzhledem k tomu, že vesmír a družice hrají v našem každodenním životě stále strategičtější úlohu, byl v červnu přijat návrh aktu EU o kosmu - otevřít na nové kartě. Má za cíl vytvořit harmonizovaný a jednotný regulační rámec pro kosmické činnosti v EU, přičemž hlavním cílem je zvýšit bezpečnost, udržitelnost, kybernetickou bezpečnost a odolnost v celém kosmickém ekosystému EU. Vize pro evropskou kosmickou ekonomiku - otevřít na nové kartě zároveň vytyčila strategický rámec pro posílení konkurenceschopnosti, odolnosti a strategické autonomie Evropy na globálním kosmickém trhu, jehož hodnota by do roku 2035 měla dosáhnout 1,6 bilionu EUR.
V červenci 2025 byla funkce otevřené služby systému Galileo pro ověření navigačních zpráv - otevřít na nové kartě prohlášena za uvedenou do provozu – jednalo se o světovou premiéru. Tato funkce zavádí mechanismus pro ověřování pravosti navigačních údajů přenášených z družic Galileo, který pomáhá chránit před tzv. spoofingem (přenosem falešných signálů) a značně zvyšuje důvěru v družicový systém EU Galileo, který je jediným systémem na světě s tímto bezpečnostním prvkem. Bezpečnostní zpráva Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) z roku 2024 uvádí, že se výskyt spoofingu v obchodní letecké dopravě zvýšil o 500 %, přičemž denně se tyto incidenty týkaly 1 500 letů. V listopadu byla rovněž oznámena vládní služba pro pozorování Země, která zlepší průzkumné schopnosti.
V roce 2025 se EU věnovala i klíčovému tématu bezpečnosti v oceánech a mořích a v únoru přijala svůj akční plán pro bezpečnost kabelů - otevřít na nové kartě. Během roku byla zveřejněna přelomová zpráva o kabelové infrastruktuře - otevřít na nové kartě a poskytnuty čerstvé finanční prostředky ve výši 20 milionů EUR na posílení bezpečnosti evropských podmořských kabelů - otevřít na nové kartě. Toto financování z programu Digitální Evropa - otevřít na nové kartě podpoří vytváření regionálních kabelových uzlů a zátěžové testování odolnosti podmořské kabelové infrastruktury.
Na základě doporučení z Niinistöovy zprávy - otevřít na nové kartě vysoká představitelka a Komise v roce 2025 předložily Strategii unie připravenosti - otevřít na nové kartě, která uvádí 30 zásadních opatření na zvýšení připravenosti EU a její schopnosti odolat budoucím krizím. Cílem je, aby se EU dokázala kolektivně a účinně co nejlépe vyrovnat s problémy, jako jsou pandemie, dopad změny klimatu, hybridní hrozby a geopolitická nestabilita. Toto úsilí si vyžádá zapojení všech úrovní správy (místní, regionální, celostátní a unijní) spolu s občany, místními komunitami a občanskou společností, podniky a sociálními partnery a vědecko-akademickou obcí.
Strategie EU pro vytváření zásob - otevřít na nové kartě vůbec poprvé přinese komplexní přístup EU k zajištění základního zboží v krizových situacích – potravin, vody, paliv a léků. Kromě toho Strategie pro lékařská protiopatření zajistí Evropě větší zdravotní bezpečnost, neboť urychlí vývoj, výrobu a dostupnost životně důležitého zdravotnického vybavení. Rovněž navržený akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích - otevřít na nové kartě zlepší dostupnost těchto přípravků v EU tím, že motivuje k diverzifikaci dodavatelského řetězce a podporuje výrobu léčiv v EU. V neposlední řadě Komise v souladu s širším rámcem EU pro připravenost a řešení krizí pokročila se dvěma stěžejními iniciativami, které byly přijaty v červnu – Evropskou strategií pro vodohospodářskou odolnost - otevřít na nové kartě a Evropským paktem pro oceány - otevřít na nové kartě, – a jejichž cílem je posílit schopnost EU předvídat narůstající rizika související s životním prostředím a klimatem, předcházet jim a reagovat na ně.
Hlavní rizika a hrozby
- Přírodní katastrofy:
povodně, přírodní požáry, zemětřesení, extrémní povětrnostní jevy. - Katastrofy způsobené člověkem:
průmyslové havárie, technologická selhání, pandemie. - Hybridní hrozby:
kybernetické útoky, dezinformační kampaně, zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, sabotáže kritické infrastruktury. - Geopolitické krize:
ozbrojené konflikty, včetně ozbrojené agrese vůči členským státům.
Více informací naleznete v komplexní analýze rizik, kterou vypracovala Komise: Analysis of Risks Europe is Facing - otevřít na nové kartě (Analýza rizik, kterým Evropa čelí).
Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události - otevřít na nové kartě funguje nepřetržitě. Zajišťuje rychlé nasazení mimořádné podpory a funguje jako koordinační centrum pro členské státy, dalších 10 zúčastněných států, postiženou zemi a odborníky v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci. V roce 2025 byl Mechanismus civilní ochrany EU - otevřít na nové kartěcelosvětově aktivován celkem 64krát; od roku 2001 už toto středisko koordinovalo pomoc ve více než 830 případech.
Přehled k mimořádným opatřením v souvislosti s klimatem v roce 2025
Mechanismus civilní ochrany EU byl v boji proti přírodním požárům v Evropě i mimo ni aktivován celkem osmnáctkrát, což je dosavadní rekord v počtu aktivací za rok v souvislosti s přírodními požáry.
V průběhu léta bylo do boje s lesními požáry v 11 členských státech nasazeno 58 letadel – 38 letounů a 20 vrtulníků – a více než 740 hasičů a záchranářů.
Byl předložen návrh na přidělení 280 milionů EUR z Fondu solidarity na podporu úsilí o obnovu v Bosně a Hercegovině, Česku, Moldavsku, Polsku, Rakousku a na Slovensku po povodních, které v roce 2024 způsobila bouře Boris.
V rámci přípravy - otevřít na nové kartě na léto bylo ve Řecku, Španělsku, Francii a Portugalsku rozmístěno 650 hasičů z 14 členských států.
Španělsku byla z Fondu solidarity Evropské unie - otevřít na nové kartě vyplacena záloha 100 milionů EUR na pomoc s financováním úsilí o obnovu po katastrofické povodni ve Valencii, kterou v roce 2024 způsobila bouře.
Aby si mohla poradit s narůstajícími bezpečnostními a hybridními hrozbami, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a útoky na kritickou infrastrukturu, potřebuje EU nový přístup ke své vnitřní bezpečnosti, ochraně hranic a řízení migrace. Podpora ze strany EU v těchto oblastech má pomoci členským státům při provádění Paktu o migraci a azylu - otevřít na nové kartě, který vstoupí v platnost v červnu 2026 (např. zavedení rychlejších azylových řízení a účinnějšího navracení). Cílem podpory je rovněž pomoci členským státům s digitalizací řízení ochrany hranic, lépe vybavit příslušníky pohraniční stráže a posílit spolupráci se zeměmi mimo EU. V neposlední řadě má vybavit donucovací orgány moderními prostředky k boji proti terorismu a organizované trestné činnosti online i offline.
Posílení vnitřní bezpečnosti
Kriminalita je čím dál rychlejší, digitálnější a lépe organizovaná. Hybridní hrozby ohrožují naši demokracii a společnost. Míra teroristických hrozeb zůstává vysoká, přiživují ji regionální krize. V souladu s politickými prioritami - otevřít na nové kartě Komise přišla hlavní část odezvy EU na tyto nové skutečnosti na jaře roku 2025, kdy byla představena nová Evropská strategie vnitřní bezpečnosti – ProtectEU - otevřít na nové kartě. Součástí tohoto komplexního celospolečenského přístupu k bezpečnostním hrozbám online i offline (včetně terorismu, organizované trestné činnosti, kyberkriminality, útoků na kritickou infrastrukturu a hybridních hrozeb) jsou občané, podniky, výzkumní pracovníci a občanská společnost. Bezpečnost se tak stane nedílnou součástí právních předpisů a politik EU.
ProtectEU – stručný přehled
Hlavní zásady
Celospolečenský přístup zahrnující občany, podniky, občanskou společnost, vědeckou i akademickou obec a soukromé subjekty.
Začleňování bezpečnosti do všech iniciativ EU s automatickou kontrolou nových iniciativ z hlediska bezpečnosti.
Mocnější investice do bezpečnosti s větším objemem prostředků na prosazování práva, lepší vybavení, investice do technologií a silnější role agentur EU.
Prioritní oblasti a klíčová opatření
Zvyšování povědomí o hrozbách díky propracovanějšímu sdílení informací.
Navýšení kapacit k vymáhání práva, včetně toho, aby se z Europolu stala opravdová operativní policejní agentura a aby se početní stav Frontexu postupně zvýšil až o 30 000 nových pracovníků.
Budování odolnosti proti hybridním hrozbám, včetně podpory na pomoc při zajišťování veškeré fyzické a digitální kritické infrastruktury členských států.
Boj proti organizované trestné činnosti včetně lepší ochrany mladých lidí.
Boj proti terorismu včetně nového souboru nástrojů k předcházení radikalizaci.
Prohloubení globální spolupráce včetně urychlené integrace kandidátských zemí do bezpečnostní architektury EU.
Investicí ve výši 30 milionů EUR z Fondu pro vnitřní bezpečnost - otevřít na nové kartě na 13 vybraných projektů - soubor PDF, otevřít na nové kartě upevnila EU svůj závazek chránit své občany, předcházet budoucím útokům a prosazovat bezpečnější a lépe chráněnou Evropu. Tento krok pomůže zvýšit ochranu veřejných prostor, jako jsou nákupní centra, veřejná doprava nebo místa určená k zábavě či zasvěcená bohoslužbám.
Opatření na boj proti obchodu s drogami, organizované trestné činnosti a terorismu
- Nový Akční plán EU proti obchodu s drogami - otevřít na nové kartě se zaměřuje na operativní opatření v šesti oblastech: reakce na vývoji tras a metod, jež využívají zločinecké sítě, předcházení trestné činnosti a potlačování násilí spojeného s drogami, posílení spolupráce mezi donucovacími, justičními a celními orgány, řešení problému syntetických drog a prekursorů, podpora výzkumu, vývoje a inovací, včetně nového kampusu pro bezpečnost a inovace, který má být zahájen v roce 2026, a prohloubení mezinárodní spolupráce.
- V říjnu byly na okraji zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci podepsány dohody s Islandem - otevřít na nové kartě a Norskem - otevřít na nové kartě o předávání údajů ze jmenné evidence cestujících; cílem je prohloubit spolupráci v oblasti prosazování práva a zintenzivnit společné úsilí v boji proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s drogami, palnými zbraněmi a lidmi.
- Byl přijat plán EU pro řízení kybernetické bezpečnosti - otevřít na nové kartě, který obsahuje pokyny pro reakci EU na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty nebo kybernetické krize.
- Nový akční plán - otevřít na nové kartě na zvýšení kybernetické bezpečnosti nemocnic a poskytovatelů zdravotní péče povede k vytvoření bezpečnějšího a zabezpečenějšího prostředí pro pacienty a zdravotnické pracovníky.
- Byly učiněny první kroky - otevřít na nové kartě, aby EU mohla podepsat a ratifikovat Úmluvu OSN proti kyberkriminalitě.
- Jednotné kontaktní místo - otevřít na nové kartě, kde budou moci společnosti oznamovat kybernetické bezpečnostní incidenty spadající pod několik různých právních předpisů, uleví subjektům od zátěže a urychlením a zefektivněním procesu oznamování posílí kybernetickou bezpečnost.
Nejnovější dostupné údaje o obchodování s lidmi na území EU
- V roce 2024 bylo zaznamenáno 9 678 obětí obchodování s lidmi.
-
Pokles oproti předchozímu roku činí
8 %. - 63 % tvořily ženy nebo dívky.
Zdroj: Eurostat, „Trafficking in human beings statistics - otevřít na nové kartě“ (Statistika obchodování s lidmi), leden 2026.
Prostřednictvím nástroje ProtectEU se Komise chystá vypracovat novou strategii boje proti obchodování s lidmi, která se bude zabývat všemi fázemi od prevence až po stíhání.
Během své návštěvy Egypta se komisař Brunner zúčastnil slavnostního podpisu pracovního ujednání mezi Europolem a Egyptem - otevřít na nové kartě, které posílí spolupráci donucovacích orgánů v boji proti terorismu, obchodu s drogami, převaděčství migrantů a organizované trestné činnosti. Tato přelomová dohoda, vůbec první se zeměmi severní Afriky, prohloubí spolupráci v oblasti prosazování práva mezi oběma břehy Středozemního moře. Komisař se rovněž zúčastnil druhé ministerské konference chartúmského procesu, který podporuje spolupráci mezi zeměmi, jež leží na migračních trasách mezi oblastí Afrického rohu a Evropou.
Posílit společné hranice
V případě společných hranic kladla EU v roce 2025 důraz hlavně na zvýšení jejich bezpečnosti zavedením plně funkčního digitálního systému řízení hranic, uplatňováním integrovaného řízení hranic a strategie vízové politiky EU a zajištěním úplného a plně funkčního schengenského prostoru.
Další práce bude probíhat v těchto oblastech:
- posílení politického a operačního řízení účinným prováděním dohodnutých pravidel a využíváním společných informačních systémů, zdrojů a infrastruktury, které poskytuje architektura interoperability,
- rychlejší zavedení rámce pro digitalizaci s cílem předcházet bezpečnostním rizikům,
- další investice do výzkumu a inovací,
- průběžné přizpůsobování vývoji bezpečnostního prostředí se společným zpravodajským přehledem, společnými operativními opatřeními a těsnější spoluprací mezi donucovacími orgány, a to i v pohraničních regionech uvnitř schengenského prostoru,
- účinná opatření pro navracení osob, které nemají zákonné oprávnění k pobytu v EU.
Komise bude i nadále sledovat pokrok prostřednictvím každoročního srovnávacího přehledu stavu Schengenu - otevřít na nové kartě a dále konsolidovat schengenský hodnoticí a monitorovací mechanismus - otevřít na nové kartě. Tato činnost se týká systémů nejen v zemích schengenského prostoru, ale i v kandidátských zemích EU. S podporou schengenského koordinátora bude Komise nadále podporovat členské státy, aby byla zajištěna účinná spolupráce při přeshraničním operativním prosazování práva.
-
KVĚTEN
- Konal se - otevřít na nové kartě první Evropský den bezpečného cestování do zahraničí.
- Byla spuštěna sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů - otevřít na nové kartě, která je důležitým milníkem ve snaze EU o posílení vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a řízení migrace.
-
ČERVEN
- Agentura Frontex podepisuje s Bosnou a Hercegovinou dohodu o postavení jednotek - otevřít na nové kartě s cílem posílit spolupráci v oblasti migrace a správy hranic.
- V návaznosti na interinstitucionální jednání o pravidlech pro pozastavení bezvízového styku pro občany zemí mimo EU bylo dosaženo dohody - otevřít na nové kartě mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.
-
ŘÍJEN
- Postupné spouštění unijního systému vstupu/výstupu - otevřít na nové kartě, který zachycuje biometrické údaje, jako jsou otisky prstů, zobrazení obličeje a další cestovní informace, a postupně nahradí stávající systém razítkování cestovních pasů.
40 let bezvízového cestování
Dne 14. června oslavila Evropa 40. výročí podpisu Schengenské dohody. V uplynulých čtyřech desetiletích tato dohoda přinesla větší svobodu, lepší bezpečnost a nové ekonomické příležitosti. Schengenský prostor není pouhou zeměpisnou oblastí: je živoucím důkazem závazku Evropy k vybudování svobodného, sjednoceného, prosperujícího a bezpečného kontinentu. Schengenský prostor je největší oblastí na světě s volným pohybem přes státní hranice, a je proto naprostým základem evropské identity se strategickou důležitostí pro Evropu.
- 29 zemí schengenského prostoru (25 členských států EU a čtyři přidružené země).
- V schengenském prostoru žije více než 450 milionů lidí.
- Státní hranice uvnitř Schengenu denně překračuje více než 3,5 milionu lidí.
- Pro více než 32 milionů podniků znamená Schengen rychlejší dopravu, nižší náklady a větší objem obchodu.
Rozhodné a spravedlivé řízení migrace
Migrace je pro Evropu stále výzvou, pro niž je třeba najít společné, evropské řešení založené na solidaritě. Migrační vzorce se průběžně mění. Počet nelegálních vstupů do schengenského prostoru neustále klesá, ale tlak, který se v Evropě během let nahromadil, nadále členským státům odčerpává zdroje. Nápor na jednotlivé země se sice liší, účinky jsou však společné – přímo se dotýkají škol, bydlení a místních služeb a vytvářejí tlak na místní společenství.
Zásadní je robustní právní rámec, uplatňovaný rovnoměrně v celé EU. V roce 2025 bylo nutné zintenzivnit úsilí na politické a technické úrovni, aby se podařilo náležitě připravit všechny členské státy na provádění právních aktů tvořících Pakt o migraci a azylu v souvislosti se společným prováděcím plánem - otevřít na nové kartě předloženým Komisí. EU i nadále výrazně postupovala v provádění právních aktů, z nichž je pakt složen, a Komise nepolevovala v poskytování účinné podpory členským státům. Navrhla několik opatření v zájmu rychlejší realizace prováděcího plánu. Patřilo k nim zavedení dvou důležitých pravidel paktu s cílem usnadnit uplatňování koncepce „bezpečné třetí země“, urychlit azylová řízení a snížit tlak na azylové systémy, přitom však zachovat právní záruky pro žadatele a zajistit dodržování základních práv.
Komise rovněž navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu - otevřít na nové kartě. Některé členské státy již mají své vlastní seznamy, které by seznam EU doplnil a podpořil jednotnější uplatňování této koncepce. Žádosti o azyl státních příslušníků zemí uvedených na seznamu by tak členské státy mohly zpracovat ve zrychleném řízení, neboť by vycházely z toho, že tyto žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné.
Nová zásadní pravidla pro urychlení azylových řízení
- 20% prahová hodnota míry uznaných žádostí Členské státy mohou uplatnit řízení na hranicích nebo zrychlené řízení v případě osob pocházejících ze zemí, v nichž je mezinárodní ochrana v EU přiznána v průměru 20 % nebo menšímu podílu žadatelů.
- Na bezpečné třetí země a bezpečné země původu lze uplatnit výjimky. Členské státy tímto získávají větší flexibilitu tím, že jsou vyloučeny konkrétní regiony nebo jasně rozlišitelné kategorie jednotlivců.
V březnu Komise navrhla vytvořit společný evropský systém navracení - otevřít na nové kartě s rychlejším, jednodušším a účinnějším řízením o navrácení v celé EU. Součástí navrhovaných pravidel navracení jsou ustanovení o osobách, které představují bezpečnostní hrozbu. Stanoví rovněž možnost navracení osob do zemí mimo EU na základě dohody nebo ujednání za podmínek zajišťujících dodržení mezinárodních lidskoprávních norem a zásady nenavracení.
Společný systém EU pro navracení
Jednotný unijní systém
- Cílem nařízení je vytvořit společný systém pro navracení a dále uvést do souladu pravidla pro navracení.
- Evropský příkaz k návratu standardizuje postupy.
Vzájemné uznávání
- Rozhodnutí o navrácení, která lze uznat ve všech členských státech.
- Povinně od července 2027.
Dobrovolný návrat jako první možnost, v případě potřeby nucený
- Pobídky k dobrovolnému návratu.
- Povinný nucený návrat v případě nedostatečné spolupráce, útěku nebo bezpečnostních rizik.
Jasné povinnosti a důsledky
- Nutnost spolupráce s orgány.
- Sankce za odmítnutí spolupráce.
- Pobídky ke spolupráci: podpora při dobrovolném návratu.
Záruky a práva
- Právo na účinnou soudní ochranu.
- Ochrana zranitelných osob, nezletilých a rodin.
- Plné dodržování lidských práv a zásady nenavracení.
Přísnější donucovací nástroje
- Finanční záruky a oznamovací povinnosti.
- Požadavky na určené místo pobytu.
- Zadržení až na 24 měsíců (lze prodloužit z důvodu bezpečnostních rizik).
Ustanovení o bezpečnostním riziku
- Včasné prověřování hrozeb.
- Delší zákazy vstupu a přísnější režim při zajištění.
- Při zjištění rizika povinný nucený návrat.
Zpětné přebírání a návratová centra
- Zemím mimo EU se systematicky zasílají žádosti o zpětné převzetí.
- Bezpečné sdílení údajů pro účely prosazování.
- Navracení na základě dohod nebo ujednání (s výjimkou nezletilých osob a rodin).
První roční zpráva o azylu a migraci v Evropě - otevřít na nové kartě ukazuje, že situace v oblasti migrace se během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025) nadále zlepšovala, přičemž počet případů nedovoleného překročení hranic klesl o 35 %, částečně díky hlubší spolupráci s partnerskými zeměmi.
Důležitým krokem k plnému provedení paktu bylo zahájení prvního ročního cyklu řízení migrace a nový mechanismus solidarity, který kombinuje povinnou solidaritu s flexibilitou. Znamená to větší podporu pro členské státy, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, a větší flexibilitu pro přispívající členské státy, pokud jde o povahu jejich příspěvků. Tyto příspěvky zahrnují relokaci žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, finanční příspěvky, včetně příspěvků na opatření v zemích mimo EU nebo ve vztahu k těmto zemím, a alternativní solidární opatření, jako je nasazení personálu nebo opatření na budování kapacit.
Komise rovněž nadále spolupracovala s členskými státy na otevření legálních cest k migraci na základě toho, v jakých oborech chybějí našemu hospodářství a regionům kvalifikovaní pracovníci. V červnu iniciativa Partnerství a financování začleňování migrantů - otevřít na nové kartě úspěšně ukázala, jak lze tvůrčím přístupem k financování a spolupráci usnadnit integraci státních příslušníků třetích zemí v členských státech.
Iniciativa Partnerství a financování začleňování migrantů podporuje integraci migrantů v Evropě
- 4 pilotní projekty (Belgie, Itálie, Nizozemsko, Finsko).
- Integračních činností se zúčastnilo více než 600 rodin migrantů.
- 848 odborníků bylo proškoleno z hlediska začleňování migrantů po finanční stránce.
- Více než 1 200 migrantům se dostalo individualizované podpory, včetně odborné přípravy a koučování.
- Na podporu samostatné výdělečné činnosti a ekonomické nezávislosti bylo přiděleno 77 mikroúvěrů.
Odstraňování překážek v těchto oblastech:
- začlenění do trhu práce;
- sociální začleňování a diskriminace;
- přístup ke vzdělávání a odborné přípravě;
- orientace v administrativně-právních záležitostech.
