HISTORIE BUDOVÁNÍ EVROPY

Připomínat si víc naše počátky

Počátky Evropy, kterou známe dnes, sahají hluboko do minulosti.

Abychom pochopili, co pro nás znamená dnešní Evropa, je třeba něco vědět o tom, jak vlastně vznikla.

První pokusy…

Už v minulosti se někteří panovníci, jako byl například Karel Veliký a Napoleon, pokusili sjednotit všechny země Evropy tak, aby tvořily jen jeden národ. Ale většinou byla taková Evropa výsledkem krvavých válek.

Ve dvacátém století vypukly v Evropě dvě války, které postupně zachvátily celý svět. Proto je nazýváme světové války.

První světová válka probíhala v letech 1914 až 1918, druhá světová válka vypukla o zhruba dvacet let později.

Věděli jste, že původ jména Evropa musíme hledat až v řecké mytologii?

Europa byla překrásná princezna, která žila ve městě Týros na asijském pobřeží Středozemního moře (v dnešním Libanonu). Byla tak krásná, že se do ní zamiloval samotný král bohů Zeus. Nakonec princeznu svedl a unesl ji do Řecka. Z jejich lásky se pak narodily tři děti a princeznino jméno se stalo jménem celého světadílu: Evropa.

Druhá světová válka

Když v roce 1945 skončila druhá světová válka, zbývala z Evropy jen hromada trosek.

Tato strašlivá válka zuřila šest let a zanechala po sobě 20 milionů sirotků, napadrť rozbité silnice, lidi umírající hladem a opouštějící svou vlast. Evropa byla úplně zpustošená. Bylo třeba všechno vybudovat znovu.

Dva znepřátelené bloky

Po roce 1945 sice v Evropě zavládl mír, ale Evropa se rozdělila na dvě části, kterým se říkalo také „bloky“: na východní Evropu a na západní Evropu. Dělicí čára mezi nimi procházela Německem.

Neexistovalo už jen jedno Německo, ale dvě Německa: východní a západní.

Život lidí v obou těchto blocích se od sebe hodně lišil.

Jak to udělat, aby navzdory všemu mohla žít západní Evropa v míru?

Možná se teď ptáte, jak to všechno souvisí s Evropskou unií?

Dne 9. května 1950 dostal francouzský politik Robert Schuman geniální nápad: kdyby západní Německo a Francie spolupracovaly při těžbě uhlí a výrobě oceli, určitě by je přešla chuť na to, aby spolu válčily.

A tak začala mírová obnova západní Evropy.

Vyjmenujte, aniž byste je nakreslili, předměty, které se dají vyrobit z oceli:

Časová osa událostí v Evropě, které jsou důležité pro vytváření EU. 742: narodil se Karel Veliký. 1769: narodil se Napoleon. 1914–1918: probíhala 1. světová válka. 1939–1945: probíhala 2. světová válka. 1951: vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli. 1957: bylo založeno Evropské hospodářské společenství. 1961: stavba Berlínské zdi. 1989: pád Berlínské zdi. 1992: byla podepsána Maastrichtská smlouva. 1995: k Evropské unii přistoupily Finsko, Rakousko a Švédsko. 2004: k Evropské unii přistoupily Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. 2007: byla podepsána Lisabonská smlouva. 2007: k Evropské unii přistoupily Bulharsko a Rumunsko. 2013: k Evropské unii přistoupilo Chorvatsko.

Evropské společenství uhlí a oceli

Brzy se do projektu spolupráce při těžbě uhlí a výrobě oceli zapojily i další země: Belgie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko.

Dne 18. dubna 1951 podepsalo těchto šest zemí smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Zase o krok blíž na cestě k míru!

Zakladatelé Evropské unie

Budování sjednocené Evropy však nebylo nijak snadné. Naštěstí tu byly výjimečné osobnosti hluboce přesvědčené o správnosti této myšlenky a díky nim se ji podařilo obhájit a vytvořit z ní opravdu společný projekt. Když si tyto osobnosti dnes připomínáme, hovoříme o „zakladatelích Evropské unie“. Kdo to vlastně byl?

Víte, z jaké země pocházejí „zakladatelé EU“? Zde je několik z nich: Belgie: Paul-Henri Spaak. Francie: Jean Monnet, Robert Schuman, Simone Veilová. Itálie: Alcide De Gasperi, Nilde Iottiová. Lucembursko: Joseph Bech. Nizozemsko: Marga Klompéová. Západní Německo: Konrad Adenauer, Ursula Hirschmannová.

1A – 2D – 3E – 4B – 5E – 6F – 7C – 8A – 9D – 10E

Evropské hospodářské společenství (EHS)

Když se těmto šesti zemím povedlo nastolit spolupráci v oblasti uhlí a oceli, rozhodly se, že vytvoří jeden velký trh bez hranic. V roce 1957 proto založily Evropské hospodářské společenství (EHS). „Hospodářské“ se mu říká proto, že se týká peněz, podnikání, práce a obchodu.

Podařilo se oživit ekonomiku. Povedlo se zažehnat válku. Západní Evropa konečně žila v míru.

Berlínská zeď (viz mapa)

Vzpomínáte si ještě, že se Evropa po skončení druhé světové války rozdělila na dva bloky, které se navzájem ne a ne dohodnout?

V roce 1961 postavilo východní Německo ve městě Berlíně zeď, která ho rozdělila na východní a západní Berlín. Jeho obyvatelé už nemohli volně přecházet z východu na západ … Berlínská zeď se stala symbolem studené války a rozdělení Evropy na Východ (komunistický) a Západ (kapitalistický).

Na Východě všechno patří státu a stát také všechno řídí: zemědělskou a průmyslovou výrobu i distribuci zboží. Na Západě žijí lidé svobodně, mohou říkat, co si myslí, podnikat, cestovat, vybírat si, kdo jim bude vládnout, a taky volit.

První rozšíření

Západní Evropa se rozrůstá a k původním šesti členům EHS se chtějí připojit další země. V roce 1973 se členy tohoto společenství stávají Dánsko, Irsko a Spojené království(1). Rozšiřování směrem na jih Evropy začíná vstupem Řecka v roce 1981; v roce 1986 přistupuje Španělsko a Portugalsko.

(1) Spojené království vystoupilo v roce 2020 z Evropské unie.
Mapa znázorňující šest zemí, které založily Evropskou unii. Jsou jimi Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. 1. ledna 1973 přistoupily k Evropské unii Dánsko, Irsko a Spojené království, čímž se počet zemí Evropské unie zvýšil na devět. Řecko přistoupilo v roce 1981 a Portugalsko a Španělsko následovaly v roce 1986. V roce 1995 přistoupily k Evropské unii Finsko, Rakousko a Švédsko. V roce 2004 přistoupilo k Evropské unii 10 zemí: Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Bulharsko a Rumunsko přistoupily v roce 2007 a poslední zemí, která se k Evropské unii připojila v roce 2013, bylo Chorvatsko.

Pád Berlínské zdi

V roce 1989 se v samém srdci Evropy odehrála nesmírně důležitá událost: východní Evropa se znovu spojila s Evropou západní.

Padla Berlínská zeď, která tyto dva světy od sebe až doposud symbolicky oddělovala. Tisíce Berlíňanů ji začínají rozebírat a znovu se připojují ke svým krajanům: Německo se opět sjednocuje. Celá Evropa má důvod k pořádné oslavě!

Tahle událost znamená konec komunismu v Německu. V následujících letech se k Evropské unii postupně přidá celá řada východoevropských zemí.

Mapa znázorňuje, jak bylo po stavbě Berlínské zdi Německo rozděleno na dvě části: Spolkovou republiku Německo neboli Západní Německo a Německou demokratickou republiku neboli Východní Německo. Rovněž Berlín byl rozdělen na dvě části: jednou z nich byl sovětský sektor (Východní Berlín) a druhou pak Západní Berlín, který se skládal z francouzského, britského a amerického sektoru.

Vznik Evropské unie

V roce 1992 se Evropské hospodářské společenství na základě Maastrichtské smlouvy mění v Evropskou unii.

Postupné rozšiřování

V letech 1995 až 2013 přistoupilo k Evropské unii 16 zemí. Poté, co Spojené království v roce 2020 z Evropské unie vystoupilo, ji nyní tvoří 27 členských států.

Evropská unie má více než 447 milionů obyvatel. Je to více než Spojené státy americké, které mají 329 milionů obyvatel, a Japonsko, které má 126 milionů obyvatel.

 

EVROPSKÉ SMLOUVY

Podepisovat víc dohod

Smlouvy

Ať už se potřebujeme domluvit s kamarády na hřišti nebo v celé Evropě, vždycky platí, že čím víc nás je, tím těžší je se dohodnout. Každý má pocit, že právě jeho nápad je ze všech nejlepší.

Proto je třeba, abychom o řešeních mezi sebou diskutovali. Řešení, na kterých jsme se vzájemně dohodli, jsou zakotvena ve „smlouvách“.

Smlouva je dohoda, kterou uzavřeli a podepsali vedoucí představitelé států nebo vlád zemí Unie. Je to vlastně takový „návod k obsluze“ Evropské unie.

Zatím bylo postupně uzavřeno 7 důležitých smluv. Tyto smlouvy se zpravidla nazývají podle města, ve kterém byly podepsány. Nejnovější z nich je Lisabonská smlouva.

Jak se stát členem Evropské unie

O vstup do Evropské unie může požádat každý evropský stát, ale musí splňovat určité podmínky:

  • má demokratické zřízení, což znamená, že občané volí své vedoucí představitele ve volbách,
  • dodržuje lidská práva, svobodu tisku a svobodu projevu,
  • jeho hospodářství je v dobrém stavu,
  • dodržuje všechna evropská rozhodnutí a předpisy.

 

EVROPSKÉ SYMBOLY

Víc uplatňovat naši rozmanitost

Vlajka Evropské unie

Vlajku Evropské unie tvoří 12 zlatých hvězd v kruhu na modrém pozadí.

Hymna EU

Evropská hymna je „Óda na radost“, která je převzata z Deváté symfonie slavného německého skladatele Ludwiga van Beethovena.

Tato hymna nemá žádná slova a symbolizuje ideály svobody, míru a solidarity, které EU ztělesňuje.

Motto EU „In varietate concordia

V roce 2000 použila Evropská unie poprvé své motto, které v překladu znamená „Jednotná v rozmanitosti“.

Toto motto připomíná způsob, jakým Evropská unie vznikla, a jak ji obohacují různé kultury, tradice a jazyky evropského kontinentu.

Hledejte na této mapě Evropy malé obrázky s pamětihodnostmi, osobnostmi, pokrmy a dalšími národními znaky a tradicemi, které jsou typické pro každou zemi EU.

9. květen – Den Evropy

9. května slavíme Den Evropy, kterým si připomínáme takzvanou Schumanovu deklaraci z roku 1950, kterou považujeme za počátek budování Evropy. U příležitosti Dne Evropy zpřístupňují všechny instituce Evropské unie své prostory veřejnosti.

 

MAPA EVROPY

Rozumět víc našemu společnému prostoru

Když se řekne „Evropa“, může to mít celou řadu různých významů.

Evropa je především světadíl. Světadíly jsou rozlehlé plochy pevniny, které od sebe navzájem oddělují oceány.

Světadíl Evropa se skládá z mnoha zemí a území. Sedmadvacet těchto zemí se rozhodlo stát se součástí společného prostoru, který známe pod názvem „Evropská unie“.

Mapa světa ukazuje, kde leží Evropa ve vztahu k jiným kontinentům.

Některé z těchto zemí Evropské unie se rozhodly, že se v nich bude platit stejnou měnou: eurem. Ty patří do takzvané „eurozóny“.

  • Označte křížkem zemi, ve které žijete. Jako pomůcku můžete použít přiloženou mapku.

 

BUDOUCNOST EVROPSKÉ UNIE

Vidět dál do budoucnosti

Evropská unie vznikala postupně díky myšlenkám statečných mužů a žen, kteří usilovali o to, abychom všichni mohli žít v míru. Má za sebou dlouhou historii, jejíž součástí jsme my všichni.

Samozřejmě se ještě všechno nedaří úplně dokonale: Evropa je projekt, který se každým dnem vyvíjí. A v budoucnu ho převezmou mladí lidé, kteří ho pomohou rozvinout ještě dál.

Zatím se nám ještě nepodařilo vyřešit všechny důležité problémy – to se může povést jen tehdy, pokud budou všechny země spolupracovat.

Ale kdo bude vlastně tuto Evropu budoucnosti vytvářet? BUDOVAT Evropu ještě víc společně bude vaše generace!

  • Představte si sami sebe v budoucnosti. Jak by vypadala vaše Evropa budoucnosti?

Jestli chcete získat bližší představu, jak vypadá každodenní organizace a fungování Evropy, můžete se podívat do některé z těchto dvou brožurek:

Dostupné formáty

Tato online publikace je k dispozici ve 24 jazycích a v následujících formátech:

PDF PRINT HTML

 

Rukopis aktualizován v březnu 2023

Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Redakční služba a cílená osvěta
1049 Brusel
BELGIE

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023
op.europa.eu/cs/publications

Připadá vám tato publikace užitečná? Napište nám:
comm-publi-feedback@ec.europa.eu

© Evropská unie, 2023
Logo CC

Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.

K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.

Veškerá zobrazení © Evropská unie, pokud není uvedeno jinak.