NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ INSTITUCE V EU A JEJÍCH ČLENSKÝCH STÁTECH – PŘEHLED

ÚVOD

Veřejná kontrola je nedílnou součástí demokratických systémů. Všech 27 zemí, které nyní tvoří Evropskou unii (EU), zavedlo mechanismy zajišťující, aby se veřejné výdaje prováděly odpovědně, transparentně a byl nad nimi vykonáván spolehlivý dohled. Zde vstupují do hry nejvyšší kontrolní instituce (NKI) jako externí auditoři veřejného sektoru.

NKI nezávisle prošetřují efektivní, účinné a hospodárné využívání veřejných zdrojů a to, zda veřejné výdaje a výběr příjmů probíhají v souladu s platnými pravidly. Prostřednictvím objektivních a nestranných zpráv založených na faktech podporují parlamentní kontrolu vlád a tak přispívají ke zlepšení politik, programů, veřejné správy a řízení financí ve svých zemích. To napomáhá rozvoji důvěry spotřebitelů v systém kontrol a protivah naší společnosti a dalšímu rozvoji řádně fungujících demokracií.

Kromě prosazování a rozvíjení povinnosti odpovídat se a transparentnosti ve státní správě nejvyšší kontrolní instituce v EU rovněž aktivně podporují budování kapacit orgánů pro audit veřejných prostředků v třetích zemích.

Řada NKI, o nichž tento portál pojednává, se může pochlubit bohatou minulostí (v některých případech stovky let), zatímco jiné byly ve své stávající podobě zřízeny teprve nedávno. Struktura, působnost a pravomoci většiny NKI se v průběhu času vyvíjely, někdy jako výsledek politických změn nebo reformy veřejné správy. Existence nezávislé NKI je podmínkou vstupu do EU.

TYPY NKI A SPRÁVA A ŘÍZENÍ NKI

Existují různé způsoby klasifikace NKI. Tradičně jsou zřízeny jako subjekty, jejichž organizační struktura je zakotvena v románské, anglosaské nebo germánské tradici. V dnešní době však rozlišujeme především subjekty se soudní pravomocí a subjekty bez této pravomoci. Dále je možné tyto orgány dělit na monokratické NKI, v jejichž čele stojí jedna osoba (prezident, generální auditor nebo kontrolor účtů a generální auditor), a NKI, které řídí kolektivní orgán (např. rada, kolegium, senát nebo plénum).

V této široké škále je možné dále rozlišovat například podle pravomoci NKI provádět audity na nižších úrovních státní správy nebo podle vztahu mezi NKI a příslušným národním parlamentem.

NEZÁVISLOST

NKI v EU jsou nezávislé orgány veřejné správy. Jejich nezávislost na zákonodárné, výkonné a soudní moci je zakotvena v ústavě. V závislosti na svém mandátu mohou NKI provádět kontroly ex ante nebo ex post, jež jim umožňují posuzovat legalitu a správnost příjmů a výdajů a hospodárnost, efektivnost a účinnost politik, programů a opatření nebo fungování veřejné správy. Některé NKI rovněž hodnotí dopad veřejných politik a programů.

VZTAH S PARLAMENTEM

Vztahy NKI s parlamenty jsou v různých státech EU stejně rozdílné jako tyto instituce samotné. Přestože jsou všechny NKI nezávislými subjekty, některé jsou součástí dohledových struktur parlamentu.

Bez ohledu na tyto rozdíly je běžné, že NKI členských států EU udržují se svými příslušnými parlamenty úzký kontakt. Ten spočívá především v tom, že NKI zasílají parlamentu své auditní zprávy. Zprávy se obvykle projednávají ve zvláštním výboru a v závislosti na předmětu auditu někdy také ve výborech, které se zabývají konkrétními tématy. Obecně mají zástupci NKI právo se těchto debat zúčastnit. V některých členských státech má vedoucí představitel NKI v rámci parlamentních debat rovněž právo na slyšení ve věcech, které se týkají práce NKI.

Parlamenty mají také rozhodující roli při nominaci anebo jmenování prezidenta/generálního auditora či řídicího orgánu NKI. Některé parlamenty dále navrhují a schvalují rozpočet NKI nebo jmenují externího auditora účtů NKI.

Některé, ale nikoliv všechny NKI mají pravomoc provádět audit správních výdajů svých národních parlamentů.

ZAMĚSTNANCI A ROZPOČTY

Personální a finanční zdroje NKI se v jednotlivých zemích výrazně liší, a to i po přihlédnutí k počtu obyvatel nebo kontrolovanému rozpočtu. Tyto rozdíly odrážejí nejen mandát NKI a její organizaci, ale také širší charakteristické rysy členského státu a jeho státní správy.

Celkově pracuje pro NKI v EU a jejích členských státech více než 15 000 osob. NKI čtyř největších členských států EU (Německo, Francie, Itálie a Španělsko reprezentující téměř 260 milionů obyvatel) dohromady zaměstnávají přibližně 5 000 pracovníků, zatímco NKI zbývajících členských států (se 190 miliony obyvatel) zaměstnávají přibližně 9 500 osob.

Obecně lze říci, že pro větší západoevropské NKI je typický nižší podíl žen mezi zaměstnanci a vyšší průměrný věk zaměstnanců, zatímco průměrný věk zaměstnanců východoevropských NKI je nižší a mezi jejich zaměstnanci převažují ženy.

V EU jako celku připadá jeden zaměstnanec NKI na medián 19 000 občanů. Mezi jednotlivými členskými státy jsou však významné rozdíly. Téměř ve všech případech představují vlastní rozpočty NKI méně než 0,1 % celkového rozpočtu státní správy.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

NKI v EU hrají ústřední roli v procesu vyvozování odpovědnosti při správě veřejných prostředků. Jako externí auditoři exekutivy posuzují, nakolik vládní opatření a výdaje dosahují zamýšlených cílů, kontrolují finanční správu veřejných prostředků, předkládají zprávy o účtech orgánů veřejné správy, a poskytují tak parlamentům nezávislé informace a jistotu.

NKI pečlivě kontrolují příjmy a výdaje státních rozpočtů na ústřední či federální úrovni a v některých členských státech mohou také provádět audity na regionální, místní či obecní úrovni státní správy. I když se jejich audity zaměřují primárně na ministerstva a správní orgány, kontrolované subjekty mohou také zahrnovat podniky v majetku státu, jako vysílací společnosti, instituce vyššího vzdělávání nebo národní banky.

Většina NKI je oprávněna kontrolovat veškeré veřejné příjmy a výdaje, včetně jakýchkoliv příjmů a výdajů na úrovni soukromých společností či jednotlivých příjemců.

VÝBĚR KONTROLNÍCH TÉMAT A PLÁNOVÁNÍ ČINNOSTI

Při výběru a plánování auditu jsou brána v úvahu různá kritéria jako riziko dopadu a budoucí vývoj konkrétních oblastí politiky. Řada NKI využívá roční programovací postupy a auditní plány, které vypracovávají na základě víceleté strategie a ročních posouzení rizika. Kombinace střednědobého a dlouhodobého plánování umožňuje NKI pružně reagovat na nepředvídaný vývoj.

V některých zemích mohou být NKI požádány o provedení auditu parlamentem (poslanci anebo výbory), ministry vlády a dokonce i soukromými osobami či organizacemi. Až na několik výjimek však NKI nejsou povinny takové audity provádět.

U NKI, v jejichž čele stojí jedna osoba, obvykle přijímá konečné rozhodnutí o tom, jaké audity se budou provádět, vedoucí představitel NKI. Ve všech ostatních případech rozhoduje kolektivně správní rada nebo kolegium.

DŮKAZNÍ INFORMACE A NÁSLEDNÁ KONTROLA

Za účelem shromáždění důkazních informací prověřují NKI dokumenty, analyzují data, provádějí pohovory a kontroly na místě, například v prostorách kontrolovaných subjektů nebo v lokalitách, kde se realizují projekty. Aby byly NKI schopny tuto práci vykonávat, mají přístup ke všem informacím, které považují za nutné pro provádění svých úkolů, a zaměstnanci kontrolovaných subjektů jsou povinni s auditory NKI spolupracovat.

Tato svoboda přístupu NKI a jejich zaměstnanců k informacím je vyvážena konkrétním závazkem zachovávat mlčenlivost, pokud jde o informace získané v průběhu auditů.

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

NKI na základě svých auditů vypracovávají zprávy, v nichž prezentují svá zjištění a připomínky, upozorňují na nesrovnalosti, formulují závěry auditu a vyslovují doporučení k řešení nedostatků. Tato doporučení jsou důležitým prvkem každé auditní zprávy, neboť tvůrcům politik poskytují cenné vodítko. Mohou jim pomoci zlepšit účinnost, efektivnost a hospodárnost veřejných výdajů a jejich soulad s platnými pravidly a předcházet chybám, nesrovnalostem a nesprávným výdajům.

Některé NKI mají rovněž právo vydávat stanoviska k právním předpisům (resp. jejich návrhům), jež se týkají témat v jejich působnosti, jako je finanční řízení, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost normotvůrců.

PUBLIKACE

NKI zveřejňují o svém auditu státních účtů a plnění státního rozpočtu výroční zprávy. Některé NKI dále vydávají zprávy o finančních výkazech konkrétních orgánů nebo subjektů (jako je parlament, hlava státu nebo systémy sociálního zabezpečení). Jiné NKI k těmto finančním výkazům a roční účetní závěrce předkládají i výroky auditora.

Dále vydávají auditní zprávy o konkrétních tématech, stanoviska k (návrhům) právních předpisů, publikace vycházející z přezkumů a zprávy o následných kontrolách. Několik NKI rovněž zveřejňuje diskusní dokumenty, analýzy a studie nebo spisy uvádějící základní informace k auditům relevantních témat.

Některé NKI dále pravidelně zveřejňují zprávy o řízení a čerpání prostředků EU ve svých zemích.

Několik NKI také vydává výroční zprávy o činnosti, periodika nebo jiné dokumenty uvádějící základní informace o jejich práci.

INFORMOVÁNÍ O VÝSLEDCÍCH

NKI své zprávy předkládají parlamentu, obvykle těm výborům, které odpovídají za rozpočtové záležitosti anebo jiná témata, jimiž se audit zabýval. NKI zpravidla většinu svých auditních zpráv zveřejňují. Výjimkou mohou být zprávy o citlivých tématech (jako je obrana) nebo případy, na něž se vztahuje zvláštní závazek zachovávat mlčenlivost.

K zapojení občanů a přímé diskusi s nimi jsou hojně využívána sociální média.

SPOLUPRÁCE

Spolupráce s ostatními nejvyššími kontrolními institucemi

SPOLUPRÁCE NKI V EU

Mezi NKI členských států EU a EÚD funguje síť úzké spolupráce. Probíhá v rámci Kontaktního výboru, který je složen z vedoucích představitelů NKI v EU a EÚD. Kontaktní výbor EU může zřizovat pracovní skupiny a úkolové skupiny pro konkrétní auditní témata týkající se EU a zaměstnancům NKI v členských státech EU nabízí aktivní síť profesních kontaktů.

Týž článek SFEU, který EÚD ukládá povinnost spolupracovat s NKI členských států EU, také umožňuje auditorům těchto NKI účastnit se (jako pozorovatelé) auditů prováděných EÚD na území jejich členského státu. EÚD informuje národní NKI o každé auditní návštěvě plánované v její zemi standardními postupy. Národní NKI se následně mohou rozhodnout, zda vyšlou své pracovníky, aby se společně s auditním týmem EÚD účastnili kontrol na místě. Kromě toho mohou NKI v EU rovněž provádět společné nebo koordinované audity na vybraná témata.

NKI v EU také tradičně spolupracují na bilaterálním základě. To například obnáší sdílení auditních metodik nebo dočasné výměnné stáže auditorů.

Spolupráce s jinými NKI mimo EU

NKI v EU mohou provádět nezávislé vzájemné přezkumy nebo se účastnit činností budování kapacit, např. twinningových projektů, jejichž cílem je pomáhat NKI třetích zemí rozvíjet jejich právní a instituční rámec.

Na podporu NKI z kandidátských zemí byla ustavena zvláštní síť, jejímž cílem je podporovat a usnadňovat spolupráci mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi, především prostřednictvím praktické přímé spolupráce v menším měřítku.

Řada NKI v EU rovněž úzce spolupracuje s auditními subjekty z veřejného sektoru v zemích, s nimiž jejich členské státy udržují úzké vztahy z historických důvodů anebo které jsou součástí jejich jazykového společenství.

Spolupráce s jinými orgány pro audit veřejných prostředků na národní úrovni

V závislosti na své správní struktuře pověřily členské státy EU prováděním auditu veřejných orgánů subjekty, které fungují na federální, národní, regionální, krajské či obecní úrovni. V zemích s plnohodnotnými regionálními auditními úřady NKI běžně zaměřují své audity na ústřední úroveň státní správy a případně spolupracují s jinými orgány pro audit veřejných prostředků z veřejného sektoru ve svém členském státě.

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Všechny NKI v EU jsou členy organizací INTOSAI a EUROSAI.

NKI v EU se dále účastní projektů v oblasti veřejného auditu vedených celou řadou organizací a některé fungují jako externí auditoři mezinárodních, mezivládních nebo nadnárodních organizací, jako je OSN a její specializované agentury, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Světová obchodní organizace (WTO). Tímto způsobem také zajišťují řádné a efektivní využívání finančních příspěvků, které jejich země těmto organizacím poskytují.

NKI v EU se dále běžně účastní iniciativ spolupráce s mezinárodními organizacemi (například OECD, Meziparlamentní unie (IPU), Institut interních auditorů (IIA), Mezinárodní federace účetních (IFAC)). Spolupráce tohoto typu se obvykle zaměřuje na tematické záležitosti související s auditem veřejných subjektů a v jejím rámci mohou být vysíláni pracovníci k pracovním pobytům v jiných subjektech, probíhat kurzy odborné přípravy, sdílení znalostí nebo jiné formy profesní výměny.

PŘEHLEDY

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Evropský účetní dvůr (EÚD) prověřuje veškeré příjmy a výdaje Evropské unie a institucí a jiných subjektů, které EU zřídila.

Posuzuje, zda se s finančními prostředky EU řádně hospodařilo a zda veškeré příjmy a výdaje byly provedeny v souladu s příslušnými předpisy. EÚD předkládá Evropskému parlamentu (EP) a Radě prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti využívání finančních prostředků EU. Informuje též o veškerých zjištěných nesrovnalostech.

Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje EÚD výroční zprávu. Dále může kdykoli předkládat své připomínky k jednotlivým otázkám, zejména ve formě zvláštních zpráv, a vydávat stanoviska.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• články 285 až 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
• nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

EÚD kontroluje všechny aspekty plnění rozpočtu EU. Hlavním kontrolovaným subjektem EÚD je Evropská komise. EÚD ji informuje o své kontrolní činnosti a o koncepci a výsledcích svých auditů.

EÚD kromě generálních ředitelství Evropské komise kontroluje:

• evropské rozvojové fondy,
• agentury a výkonné agentury EU, společné podniky a další subjekty,
• Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond,
• Evropskou centrální banku,
• výpůjční a úvěrové operace EU (například evropský mechanismus finanční stabilizace),
• jednotný mechanismus dohledu a jednotný mechanismus pro řešení krizí.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní struktura bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

EÚD je externím auditorem Evropské unie. Je jedním ze sedmi orgánů EU a své audity provádí zcela nezávisle.

EÚD stanoví svůj vlastní jednací řád, který musí schválit Rada.

VZTAHY S EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU A PARLAMENTY ČLENSKÝCH STÁTŮ

EÚD předkládá všechny své zprávy a stanoviska, včetně své výroční zprávy, EP a Radě. Tyto zprávy jsou základem pro roční udílení absolutoria za plnění rozpočtu EU a normotvůrci je mohou využívat při své práci.

EVROPSKÝ PARLAMENT

Předseda EÚD předkládá výroční zprávu Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) a na jeho plenárním zasedání a je zván k účasti na plenárním zasedání EP o udílení absolutoria. Členové EÚD jsou pravidelně zváni, aby předkládali příslušné zprávy EÚD na jednání výboru CONT a dalších výborů a pracovních subjektů EP.

RADA EU

Předseda EÚD předkládá výroční zprávu Radě pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) a může být pozván, aby představil vybrané zvláštní zprávy ke konkrétním tématům.

Na pracovní úrovni je hlavním partnerem EÚD Rozpočtový výbor Rady, který má na starosti všechny finanční záležitosti včetně udílení absolutoria. Zprávy EÚD se předkládají příslušným přípravným orgánům Rady, které odsouhlasí návrh závěrů Rady, jež se poté přijímají na vyšší úrovni Rady.

PARLAMENTY ČLENSKÝCH STÁTŮ EU

EÚD rovněž se svými zprávami a stanovisky seznamuje příslušné parlamentní výbory v členských státech. Kromě toho mohou členové EÚD představovat v parlamentech členských států publikace EÚD, zejména výroční a zvláštní zprávy.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Kolektivní orgán složený z 27 členů, přičemž každý členský stát je zastoupen jedním členem.

Členové EÚD vykonávají své povinnosti zcela nezávisle a v obecném zájmu EU. Při nástupu do úřadu skládají v tomto smyslu přísahu před Soudním dvorem.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

6 let, obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy EÚD jmenuje Rada EU po poradě s Evropským parlamentem na základě nominace příslušného členského státu.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Organizační struktura EÚD se skládá z pěti auditních senátů a výboru pro řízení kvality auditu (AQCC), administrativního výboru a generálního sekretariátu. Předseda, každý auditní senát a AQCC se opírají o práci ředitelství, do nichž jsou přidělováni auditoři.

Kolegiu v plném složení tvořenému 27 členy EÚD předsedá předseda. Kolegium se obvykle schází dvakrát měsíčně a projednává a přijímá dokumenty, jako jsou zprávy o souhrnném rozpočtu EU a o evropských rozvojových fondech, které jsou hlavními každoročními publikacemi EÚD.

PŘEDSEDNICTVÍ

Předsedu v jeho práci podporuje ředitelství pro předsednictví (DOP), jež odpovídá za strategický rozvoj, pracovní program, plánování a řízení výkonnosti, vztahy s orgány, komunikaci a vztahy se sdělovacími prostředky.

Kromě toho jsou předsedovi přímo podřízeny právní služba a oddělení interního auditu.

AUDITNÍ SENÁTY

Členové EÚD jsou přiděleni k jednomu z pěti auditních senátů.

Každý senát se ve své práci zaměřuje na téma odvozené od politik EU a vede jej předsedající, kterého ze svého středu volí členové daného senátu na obnovitelné funkční období dvou let. Každý člen odpovídá za konkrétní auditní úkoly.

Každý senát odpovídá za dvě oblasti:

• přijímá zvláštní zprávy, specifické výroční zprávy a stanoviska,
• sestavuje výroční zprávu o souhrnném rozpočtu EU a o evropských rozvojových fondech, které pak přijímá kolegium EÚDÚčetního dvora.

VÝBOR PRO ŘÍZENÍ KVALITY AUDITU

Výbor se skládá z člena odpovědného za řízení kvality auditu a z pěti dalších členů (jednoho člena za každý auditní senát). Zabývá se auditními zásadami, standardy a metodikou, podporou a rozvojem auditu a řízením kvality auditu. Odpovídá za metodické aspekty a provádí prověrky kvality zakázek v rámci celého EÚD.

ADMINISTRATIVNÍ VÝBOR

Rozhodnutí o širších strategických a správních záležitostech přijímá administrativní výbor a případně kolegium členů.

Administrativní výbor se skládá z předsedy EÚD (který mu předsedá), předsedajícího každého senátu, člena odpovědného za vztahy s ostatními orgány a institucemi a člena odpovědného za řízení kvality auditu. Zabývá se všemi správními záležitostmi a rozhodnutími o otázkách souvisejících se strategií, vnějšími vztahy a komunikací.

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK

Generálního tajemníka jmenuje kolegium EÚD na obnovitelné funkční období šesti let.

Je odpovědný především za sekretariát Účetního dvora a útvary podpory auditu (lidské zdroje, finance a obecné služby, informace, pracovní prostředí a inovace, překlady, jazykové služby a publikace).

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 923,2 (31.12.2019) (z toho si 62,3 % v auditu)
• Zaměstnanci pocházejí ze všech členských států EU a obvykle se přijímají na základě otevřených výběrových řízení pro celou EU.
• Podíl mužů a žen: ♂ 49 %, ♀ 51 %

ROZPOČET

• EÚD je financován ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
• 153 milionů EUR (2020), vše správní výdaje
• Rozpočet EÚD představuje méně než 0,1 % celkových výdajů EU a přibližně 1,5 % všech správních výdajů EU.

KONTROLNÍ ČINNOST

— KONTROLNÍ PRAVOMOC

Kontrola se provádí na základě účetních dokladů a podle potřeby také na místě v ostatních orgánech EU a v prostorách jakékoli instituce nebo jiného subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem EU. Zvláštní ujednání platí pro činnosti Evropské investiční banky (EIB) při správě příjmů a výdajů EU.

V členských státech se kontrola provádí v součinnosti s vnitrostátními NKI nebo, nemají-li potřebné pravomoci, v součinnosti s příslušnými vnitrostátními místy. EÚD spolupracuje s NKI členských států v duchu důvěry a při zachování nezávislosti obou stran.

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

EÚD rozhoduje o svém pracovním programu nezávisle. Má postup ročního plánování, který je založen na víceletém hodnocení rizika v různých oblastech.

EP a Rada mohou Účetnímu dvoru předkládat návrhy témat pro audit.

Svůj pracovní program zveřejňuje EÚD na svých internetových stránkách.

— METODY AUDITU

EÚD při své práci zkoumá, nakolik se plní cíle politik EU, a posuzuje stav rozpočtového účetnictví EU a finančního řízení.

EÚD provádí různé druhy auditu:

• výkonnostní audity účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti politik a programů EU. Tyto audity finanční efektivity jsou zaměřeny na konkrétní témata týkající se rozpočtu či řízení. Vybírají se na základě kritérií jako veřejný zájem, možnosti zlepšení, riziko špatné výkonnosti nebo riziko nesrovnalostí;
• finanční audity a audity souladu s předpisy zaměřené na spolehlivost účetní závěrky a legalitu a správnost uskutečněných operací (především prohlášení o věrohodnosti) a také posouzení souladu systémů a operací v konkrétní rozpočtové oblasti s příslušnými pravidly a předpisy.

EÚD provádí své audity v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI), které uplatňuje na specifický kontext EU, a s vlastním etickým kodexem.

Používá manuál pro audit výkonnosti a manuál pro audit souladu s předpisy, které jsou zveřejněny na jeho internetových stránkách.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

Portfolio publikací EÚD zahrnuje:

• výroční zprávy, které obsahují hlavně výsledky finančního auditu a auditu souladu s předpisy ve vztahu k rozpočtu EU a evropským rozvojovým fondům, ale také k aspektům rozpočtového řízení a výkonnosti;
• specifické výroční zprávy o agenturách, decentralizovaných subjektech, společných podnicích a dalších subjektech EU;
• zvláštní zprávy, jež informují o výsledcích vybraných auditů zaměřených na konkrétní politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu a řízení;
• stanoviska k novým nebo novelizovaným právním předpisům s výrazným dopadem na finanční řízení, vydávaná buď na základě žádosti jiného orgánu, nebo z vlastní iniciativy;
• přezkumy, jejichž cílem je poskytnout popis stávajícího stavu a analýzu, často v průřezové perspektivě a na základě předchozí auditní práce nebo jiných veřejně dostupných informací.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Všechny publikace EÚD jsou dostupné na jeho internetových stránkách ve všech úředních jazycích EU. EÚD své zprávy aktivně šíří také prostřednictvím řady informačních kanálů, včetně sociálních médií.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

EÚD udržuje těsné styky s národními NKI a mezinárodními kontrolními organizacemi, provádí vzájemná hodnocení, spolupracuje s expertními skupinami a výzkumnými organizacemi a účastní se akademických diskusí.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Belgický účetní dvůr (BÚD) kontroluje příjmy a výdaje a to, jak výkonná moc provádí politiky. Má také soudní pravomoc ve vztahu k veřejným účetním a plní další zvláštní úkoly.

Při plnění svých úkolů má právo přístupu ke všem dokumentům a informacím, které považuje za nutné. Může též provádět kontroly na místě.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• belgická ústava z roku 1831: článek 180,
• zvláštní zákon z 16. ledna 1989 o financování společenství a regionů: články 50 a 71,
• zákon z 29. října 1846 o ustavení Účetního dvora,
• zákon z 16. května 2003, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se rozpočtů, kontroly dotací a účetnictví společenství a regionů a organizace kontroly Účetního dvora: články 2 a 10,
• jednací řád Účetního dvora,
• Smlouva o fungování EU: čl. 287 odst. 3.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

BÚD kontroluje:

• federální stát,
• společenství,
• regiony,
• provincie,
• instituce veřejných služeb na výše uvedených správních úrovních.

Do jeho působnosti nespadá kontrola obcí.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní nejvyšší kontrolní instituce se soudní pravomocí.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

BÚD je nezávislý na subjektech, které kontroluje. Je rovněž nezávislý na parlamentních shromážděních: pro splnění svého poslání si stanoví vlastní priority a témata kontroly si vybírá na základě objektivních výběrových kritérií.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

BÚD kontroluje orgány veřejné správy a hodnotí provádění a dopad veřejných politik s cílem informovat parlamentní shromáždění.

Ve vztahu k rozpočtu plní zvláštní poslání, kterým je poskytovat informace parlamentním shromážděním.

Posuzuje rovněž účetnictví orgánů veřejné správy.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Valné shromáždění skládající se z 12 členů je tvořeno francouzskojazyčným senátem a nizozemskojazyčným senátem. Každý senát se skládá z prezidenta, čtyř členů a generálního tajemníka. Služebně starší prezident je jmenován vrchním prezidentem (premier président nebo eerste voorzitter) a služebně starší ze dvou generálních tajemníků hlavním generálním tajemníkem (greffier en chef nebo hoofdgriffier).

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Členové BÚD jsou jmenováni na obnovitelné období šesti let.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy BÚD volí Poslanecká sněmovna.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Útvary BÚD se skládají z deseti ředitelství, která vedou vyšší ředitelé auditu, rozdělených do tří sekcí.

Rozdělení na sekce odpovídá pravomocím valného shromáždění a francouzskojazyčného a nizozemskojazyčného senátu.

Valné shromáždění BÚD odpovídá za záležitosti týkající se federálního státu, Regionu Brusel-hlavní město, Společné komise společenství regionu Brusel a Německojazyčného společenství a také za výklad unijních a federálních předpisů.

Francouzskojazyčný senát má výhradní odpovědnost za záležitosti týkající se Frankofonního společenství, Komise frankofonního společenství regionu Brusel, Valonského regionu, provincií v tomto regionu a subjektů veřejné správy s nimi souvisejících.

Nizozemskojazyčný senát má výhradní odpovědnost za záležitosti týkající se Vlámského společenství, vlámských provincií a subjektů veřejné správy s nimi souvisejících.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 447,55 FTE (2020) (přibl. 69 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 59 %, ♀ 41 %. Průměrný věk: 49

ROZPOČET

• BÚD je financován z federálního státního rozpočtu
• 51,3 milionu EUR (2020), vše určeno na správní výdaje
• < 0,01 % celkových výdajů vládních institucí (2020)

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

BÚD plánuje svou činnost v těchto třech druzích dokumentů:

• víceletý strategický plán,
• roční provozní plány (podle jednotlivých ředitelství),
• roční plány řízení (podle jednotlivých útvarů).

Uvedené plány vypracovává podle těchto zásad:

• plnění svých povinností vyplývajících ze zákona,
• analýza rizika,
• zájmy parlamentů,
• finanční a sociální zájmy,
• přidaná hodnota auditu,
• dostupnost zdrojů,
• pokrytí kontrolovaných oblastí.

— METODY AUDITU

BÚD provádí audit výkonnosti, finanční audit a audit legality a správnosti.

Má typizované auditní postupy vycházející z manuálů a elektronických spisových dokumentů.

BÚD provádí své kontroly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI).

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

BÚD zveřejňuje:

• výroční kontrolní zprávy,
• zvláštní zprávy o konkrétních tématech,
• stanoviska k rozpočtovým návrhům,
• výroční zprávy o činnosti.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

BÚD informuje o výsledcích svých auditů parlamenty, ministry a orgány veřejné správy. Všechny publikace BÚD jsou dostupné na jeho internetových stránkách.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

BÚD poskytuje obecné informace o své strategii, pracovních postupech a výsledcích svých kontrol na svých internetových stránkách, ve svých publikacích a během studijních dní.

Udržuje pravidelné kontakty s dalšími subjekty v oblasti kontroly veřejných financí v Belgii, zejména za účelem výměny užitečných zkušeností a plánování svých kontrolních činností.

S Evropským účetním dvorem a nejvyššími kontrolními institucemi v jiných zemích pořádá výměnné a vzdělávací programy a společné audity. Podílí se na činnostech mezinárodních organizací.

BÚD se aktivně zapojuje do vývoje v oblasti své kontroly a činnosti.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Bulharský nejvyšší kontrolní úřad (BNKÚ) kontroluje plnění rozpočtu a hospodaření s dalšími veřejnými zdroji a provádění činností v souladu se zákonem o BNKÚ a mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

Hlavním úkolem BNKÚ je kontrolovat spolehlivost a důvěryhodnost finančních výkazů rozpočtových organizací a zákonné, účinné, efektivní a ekonomické řízení veřejných zdrojů a činností a dále poskytovat Národnímu shromáždění spolehlivé a objektivní informace o své práci.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• článek 91 ústavy Bulharské republiky (1991),
• zákon o Bulharském nejvyšším kontrolním úřadě z 13. února 2015.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

BNKÚ kontroluje:

• státní rozpočet, rozpočet sociálního zabezpečení a Národního fondu zdravotního pojištění, rozpočty 265 obcí, další rozpočty schválené Národním shromážděním, rozpočty jejich výdajových oddělení a správu jejich majetku;
• rozpočet Bulharské akademie věd, státních institucí vysokoškolského vzdělávání, Bulharské telegrafní agentury, Bulharské národní televize a Bulharského národního rozhlasu;
• veřejné prostředky poskytované osobám vykonávajícím hospodářskou činnost, účetnictví fondů EU a dalších mezinárodních programů a dohod, včetně jejich správy vykonávané příslušnými subjekty a konečnými uživateli prostředků;
• rozpočtové výdaje Bulharské národní banky a její řízení, vytváření ročního přebytku příjmů nad náklady banky, které souvisí se státním rozpočtem, a další vztahy se státním rozpočtem;
• zdroje a správu státního dluhu, dluh zajištěný státem, dluhy obcí a využívání dluhových nástrojů;
• privatizaci státního a obecního majetku a oprávnění k jeho provozování a také veřejné prostředky a veřejný majetek poskytovaný osobám mimo veřejný sektor;
• plnění mezinárodních dohod, smluv, úmluv a dalších mezinárodních aktů, je-li tak stanoveno v příslušném mezinárodním aktu nebo vydal-li k tomu pověření oprávněný orgán;
• státní podniky, které nejsou obchodními společnostmi;
• obchodní společnosti s nejméně 50 % kapitálovou účastí státu anebo obce;
• právnické osoby se závazky zaručenými státem nebo státním anebo obecním majetkem;
• další veřejné prostředky, majetek a činnosti, pokud k tomu byl pověřen právním aktem.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí prezident.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

Činnost BNKÚ je nezávislá na jakémkoli orgánu veřejné správy.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

BNKÚ se zodpovídá parlamentu ze své činnosti v předchozím roce.

Roční účetní závěrku BNKÚ ověřuje nezávislá komise registrovaných auditorů jmenovaná parlamentem.

Národní shromáždění může BNKÚ zadat až pět kontrol ročně.

BNKÚ parlamentu předkládá zprávy o provádění kontrol, které mu parlament zadal, a kontrolní zprávy a stanoviska, která mu má ze zákona předkládat.

BNKÚ předkládá z vlastní iniciativy nebo na žádost Národního shromáždění parlamentním výborům k posouzení kontrolní zprávy, které mají zvláštní význam pro zlepšování rozpočtové disciplíny a řízení rozpočtu a dalších veřejných prostředků a činností.

V rámci rozpočtového a finančního výboru Národního shromáždění byl zřízen stálý podvýbor pro kontrolu veřejného sektoru, který zajišťuje užší spolupráci a vztahy mezi BNKÚ a parlamentem.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Vedení BNKÚ se skládá z prezidenta, dvou viceprezidentů a dvou členů, kteří zastupují Institut autorizovaných veřejných auditorů a Institut interních auditorů.

Vedení BNKÚ je založeno na zásadě „otevřené správy“.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Viceprezidenti: 7 let, obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Viceprezidenty a členy volí parlament na návrh prezidenta BNKÚ.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

BNKÚ se skládá ze šesti ředitelství (finanční audit (2), audit souladu finančního řízení s předpisy (2), audit výkonnosti (1) a zvláštní audity (1)).

Každý ze dvou viceprezidentů odpovídá za tři ředitelství. Kromě toho má úřad dalších sedm ředitelství pro různé správní oblasti, které podléhají přímo prezidentovi BNKÚ.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 411 FTE (2019) (75 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 26 %, ♀ 74 %. Průměrný věk: 46

ROZPOČET

• BNKÚ je financován ze státního rozpočtu.
• 9,4 milionu EUR (2019)
• 0,138 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

BNKÚ rozhoduje o svém pracovním programu nezávisle. Roční program své kontrolní činnosti schvaluje na základě prioritních oblastí a kritérií.

Vypracovává roční pracovní programy na základě tříletého strategického kontrolního plánu, který vymezuje kontrolní oblasti, z nichž se každoročně vybírají konkrétní kontrolní úkoly do ročního kontrolního programu. Výběr kontrolních úkolů se řídí kritérii, která přijímá BNKÚ.

Parlament může BNKÚ zadat až pět dalších kontrol ročně.

Svůj pracovní program zveřejňuje BNKÚ na svých internetových stránkách.

— METODY AUDITU

BNKÚ provádí:

• finanční audity,
• audity souladu s předpisy,
• audity výkonnosti,
• zvláštní audity.

BNKÚ provádí své kontroly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI) a osvědčenými postupy.

BNKÚ se ve své kontrolní činnosti řídí svým auditním manuálem, který vychází z mezinárodně uznávaných auditorských standardů.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

BNKÚ zveřejňuje:

• všechny kontrolní zprávy podle zákona o BNKÚ kromě zpráv obsahujících důvěrné informace a částí zpráv, které se předkládají státnímu zastupitelství;
• výroční zprávu o činnosti BNKÚ;
• zprávu o ověření roční účetní závěrky BNKÚ;
• informace o předložení návrhu kontrolní zprávy – jedná se o postup, který umožňuje, aby dřívější vedoucí pracovníci kontrolovaných organizací byli informováni, když byl proveden audit vztahující se k době, kdy byli v řídicí funkci;
• zprávy o provádění doporučení vydaných BNKÚ, včetně informací o nerealizovaných doporučeních;
• roční účetní závěrky politických stran a seznamy jejich dárců;
• zprávy o finanční kontrole politických stran podle zákona o politických stranách;
• informace vedené v Jednotném rejstříku stran, koalic stran a výborů iniciativ zaregistrovaných k účasti ve volbách. Informace zahrnují financování volebních kampaní včetně dárců, reklamních agentur atd.;
• kontrolní zprávy o financování volebních kampaní podle volebního kodexu;
• souhrnné kontrolní zprávy o roční účetní závěrce;
• zprávy s výrokem o výkazu plnění státního rozpočtu, rozpočtu veřejného sociálního zabezpečení, rozpočtu Národního fondu zdravotního pojištění a rozpočtových výdajích Bulharské národní banky za předchozí rok;
• standardy ISSAI přeložené do bulharštiny.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Veškeré publikace BNKÚ, včetně všech kontrolních zpráv, jsou veřejně dostupné na jeho internetových stránkách, které jsou hlavní platformou zajišťující transparentnost a informování veřejnosti o jeho celkové činnosti.

BNKÚ zveřejňuje tiskové zprávy a krátké videoklipy o kontrolních zprávách a pořádá tiskové konference a neformální setkání se zástupci sdělovacích prostředků. Zástupci BNKÚ se účastní televizních pořadů a rozhovorů a BNKÚ pořádá kulaté stoly a konference, kterých se také účastní.

BNKÚ je aktivní v sociálních médiích.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

BNKÚ spolupracuje s ostatními orgány státní správy v zájmu zvyšování efektivnosti kontrolního systému a boje proti zločinnosti a korupci a s profesními a nevládními organizacemi za účelem výměny osvědčených postupů a profesního rozvoje.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřuje hospodaření se státním majetkem, finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob (například zdravotní pojištění) a s prostředky získanými ze zahraničí (včetně fondů EU). Vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad nemá ve své působnosti kontrolu prostředků obcí, měst a krajů, ani kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samosprávy.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava České republiky (1993),
• zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (ve vztahu k činnostem a pravomocím NKÚ).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

NKÚ kontroluje:

• organizační složky státu,
• právnické a fyzické osoby (pokud dostávají finanční prostředky od státu),
• hospodaření České národní banky v oblasti výdajů na pořízení majetku a výdajů na její provoz.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní instituce bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

NKÚ je nezávislý kontrolní subjekt České republiky. Existence NKÚ je zakotvena přímo v ústavě České republiky, která zaručuje jeho nezávislost jak na moci zákonodárné, tak na moci výkonné i soudní.

Úřad má samostatnou rozpočtovou kapitolu ve státním rozpočtu, která je součástí zákona o státním rozpočtu České republiky a zajišťuje finanční nezávislost NKÚ.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dolní komora parlamentu).

NKÚ předkládá návrh svého rozpočtu Poslanecké sněmovně a parlament schvaluje rozpočet a jeho základní strukturu. Vláda nemůže o rozpočtu NKÚ rozhodovat.

Všechny schválené kontrolní závěry zasílá prezident NKÚ vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu (horní komora parlamentu).

Prezident NKÚ je oprávněn účastnit se schůze parlamentu a vlády v záležitostech, které se vztahují k činnosti Úřadu. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.

Vláda projednává všechny kontrolní závěry za přítomnosti prezidenta NKÚ a ke každé kontrole přijímá usnesení vlády (které zpravidla obsahuje nápravná opatření).

Hlavním partnerem na parlamentární úrovni je kontrolní výbor dolní komory.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Kolegium NKÚ (které tvoří prezident, viceprezident a 15 členů).

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Výkon funkce člena NKÚ končí dosažením 65 let věku. Členové NKÚ skládají slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny a jeho složením se ujímají funkce.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Poslanecká sněmovna volí 15 členů Úřadu na návrh prezidenta NKÚ.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

NKÚ je kolegiální institucí složenou z orgánů, sekcí, odborů a oddělení. V čele NKÚ stojí prezident, kterého zastupuje viceprezident.

Kolektivními orgány NKÚ jsou kolegium, senáty a kárná komora. Řídí se zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu a vlastními jednacími řády, které projednává a schvaluje Kolegium.

NKÚ se dělí na sekci kontrolní a sekci správní a kancelář prezidenta NKÚ. Sekce se skládají ze specializovaných odborů, které se dále dělí na jednotlivá oddělení.

Vedoucí pracovníci NKÚ jsou podřízení přímo prezidentovi. Mezi vedoucí pracovníky patří vrchní ředitel kontrolní sekce, vrchní ředitel správní sekce, ředitel kanceláře prezidenta, tajemník kolegia, ředitel bezpečnostního odboru a ředitel odboru interního auditu.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 465 FTE (2019) (přibl. 69 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 38 %, ♀ 62 % (♂ 53 %, ♀ 47 % ve vedoucích funkcích). Průměrný věk: 47

ROZPOČET

• Výdaje NKÚ jsou financovány ze státního rozpočtu České republiky.
• 35,73 milionu EUR (2018)
• 0,06 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

NKÚ plánuje svou práci v plánu kontrolní činnosti, který vychází z podnětů prezidenta a členů Kolegia, vnitřní analýzy nebo externích podnětů.

Podněty ke kontrole může dát vláda, Poslanecká sněmovna či Senát Parlamentu ČR a jejich orgány a o jejich využití rozhoduje dle vlastního uvážení Kolegium NKÚ.

Podnět ke kontrole shrnuje předmět a cíle kontroly, kdo bude kontrolován, harmonogram kontroly, její zdůvodnění, informace o právním a ekonomickém postavení navrhovaných kontrolovaných osob, údaje o stejně či podobně zaměřených dřívějších kontrolních akcích, základní charakteristiky kontrolované oblasti, kontrolní hypotézy a další.

— METODY AUDITU

V rámci svých vymezených pravomocí provádí NKÚ kontroly v souladu se svými kontrolními standardy, které vycházejí z mezinárodních standardů nejvyšších kontrolních institucí. NKÚ provádí kontroly v souladu s právními předpisy. Kontroly zahrnují kontrolu legality, finanční audit a audit výkonnosti. Kontrola se skládá z přípravné fáze, výkonu kontroly a fáze kontrolních závěrů. Kontrola trvá v průměru deset měsíců a podle počtu kontrolovaných subjektů se jí účastní pět až několik desítek kontrolorů.

NKÚ prověřuje, jestli jsou kontrolované činnosti v souladu s právními předpisy, přezkoumává věcnou a formální správnost těchto činností a posuzuje, zda jsou účelné, efektivní a hospodárné.

Finančními kontrolami NKÚ prověřuje, zda finanční výkazy kontrolovaných subjektů podávají věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a jsou v souladu s právními předpisy.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

Hlavními výstupy NKÚ jsou kontrolní závěry, které se zveřejňují na internetových stránkách NKÚ a ve Věstníku NKÚ poté, co je schválilo kolegium NKÚ. Všechny schválené kontrolní závěry zasílá prezident NKÚ Poslanecké sněmovně, Senátu a vládě.

NKÚ je ze zákona povinen zveřejňovat tyto publikace:

• Věstník NKÚ, což je úřední publikace, v níž vychází kontrolní závěry za dané období. Jedna částka rovněž obsahuje roční plán kontrolní činnosti a další částky mohou odrážet jeho změny;
• výroční zprávu, která obsahuje zejména vyhodnocení kontrol za uplynulý rok a jejich výsledků. Dále výroční zpráva obsahuje popis ostatních činností, jako například informace o tom, jak NKÚ spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, s finančními úřady a s veřejností, údaje o aktivitách v oblasti mezinárodní spolupráce a informace o hospodaření NKÚ a o personálním zajištění;
• stanovisko k plnění státního rozpočtu, v němž NKÚ na základě svého posouzení toho, jakým způsobem stát prvních šest měsíců daného roku spravoval státní rozpočet, vydává stanovisko ke zprávě vlády o plnění státního rozpočtu;
• stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu, v němž se NKÚ vyjadřuje k návrhu státního závěrečného účtu za příslušný rok a hodnotí vývoj ekonomické situace v zemi a výsledky hospodaření státu za celý rok;
• závěrečný účet, který obsahuje informace o hospodaření NKÚ za uplynulý rok. Závěrečný účet ověřený nezávislým auditorem předkládá prezident NKÚ parlamentu.

Kromě toho vydává NKÚ také další publikace, například EU Report (v němž NKÚ srovnává a hodnotí, jak je Česká republika úspěšná při čerpání peněz z EU a jak s těmito penězi hospodaří), souhrnné zprávy z kontrol v určitých oblastech, příručky, tematické publikace a zprávy o kontrolách, které NKÚ provedl souběžně s jinými NKI.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

NKÚ usiluje o to, aby byly informace o výsledcích kontrol snadno dostupné pro veřejnost. Na svých internetových stránkách a v sociálních médiích proto zveřejňuje kontrolní závěry, tiskové zprávy a další relevantní dokumenty. Zveřejňuje zde též výsledky svých kontrol, analýzy a zprávy, videa o svých auditech a další informace o svých činnostech.

NKÚ se hlásí k zásadám transparentnosti, a zveřejňuje proto na internetu své smlouvy, podrobnosti o svém rozpočtu a další údaje.

Organizuje také různé akce. Od roku 2017 pořádá NKÚ každoročně hackathon veřejné správy; v roce 2019 se jej účastnilo 20 veřejných institucí, včetně organizací místní samosprávy. V březnu 2020 pořádal NKÚ první ročník mezinárodního hackathonu nejvyšších kontrolních institucí, do něhož se zapojilo 23 účastnických zemí, převážně z Evropy.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Sdílení znalostí je jedním z hlavních cílů NKÚ v mezinárodním prostředí. Podporuje proto sdílení znalostí prostřednictvím mezinárodních aktivit a společných auditů.

NKÚ pořádá každý rok několik konferencí, seminářů a dalších odborně zaměřených aktivit. Tyto aktivity, které jsou určeny pro zaměstnance NKÚ i pro odbornou veřejnost a zástupce státních orgánů, pomáhají zlepšovat veřejnou správu.

Mají vytvářet platformu pro sdílení znalostí a osvědčených postupů nejen mezi zástupci veřejnosti, ale také mezi akademickými pracovníky, odborníky v dané oblasti, studenty a dalšími zainteresovanými skupinami.

Na mezinárodní úrovni NKÚ pravidelně vysílá své auditory, aby se účastnili práce kontrolních orgánů mezinárodních organizací. NKÚ měl své zástupce v subjektech jako Eurocontrol, Evropská obranná agentura a Evropská kosmická agentura.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Dánský národní kontrolní úřad (DNKÚ) prověřuje účty vládních institucí a zkoumá, zda jsou prostředky státu spravovány v souladu se záměry a rozhodnutími dánského parlamentu.

Má právo přístupu k veškerým informacím, jež ke své práci potřebuje.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

Zákon o dánském generálním auditorovi – původní znění z roku 1976, současná novelizace z roku 2012.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

DNKÚ kontroluje:

• veškeré účty vládních institucí,
  • ministerstva: 18 (květen 2020);
  • vládní agentury: 131,
• účty institucí, sdružení nebo nadací, jejichž výdaje nebo účetní schodky jsou financovány granty poskytovanými státem,
• účty nezávislých správních subjektů zřízených zákonem,
• účty obchodních společností a podniků, v nichž má stát přímý či nepřímý podíl jako společník, nebo v nichž je obchodním společníkem s ručením.

Mandát DNKÚ se nevztahuje na kontrolu Dánské centrální banky.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

DNKÚ je nezávislou organizací v rámci dánského parlamentu. Generální auditor DNKÚ nemůže být poslancem parlamentu.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

DNKÚ je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Jediným subjektem, který může DNKÚ požádat, aby provedl audit určité oblasti, je Výbor pro veřejné účty, který je jmenován dánským parlamentem.

DNKÚ předkládá všechny své zprávy Výboru pro veřejné účty a generální auditor předkládá zprávy na měsíčních zasedáních tohoto výboru.

DNKÚ úzce spolupracuje s příslušnými ministerstvy a poskytuje jim podporu ve formě doporučení pro jejich účetnictví a pro kontrolní postupy v oblasti účetnictví.

Rozpočet DNKÚ stanoví parlament.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

DNKÚ vede generální auditor, kterému pomáhá poradní sbor složený ze čtyř zástupců generálního auditora a hlavního poradce.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Zástupci generálního auditora a hlavní poradce nejsou jmenováni na dobu určitou.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Zástupce a hlavního poradce jmenuje generální auditor.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

DNKÚ má čtyři útvary, které vedou zástupci generálního auditora.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 287 (na konci roku 2019)
• Podíl mužů a žen: ♂ 47,5 %; ♀ 52,5 %

ROZPOČET

• Přibl. 30 milionů EUR (2019)
• 37 % auditních zdrojů DNKÚ je určeno na velké studie konkrétních oblastí (audity výkonnosti) a 63 % na roční audit účtů vládních institucí.
• < 0,01 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Generální auditor a čtyři zástupci generálního auditora se scházejí každý týden, aby jednali o strategii a plánování činností DNKÚ.

DNKÚ je povinen provádět kontroly a podávat o nich zprávy, když jej o to požádá Výbor pro veřejné účty. Tyto úkoly představují průměrně asi třetinu předmětů kontroly ve velkých studiích DNKÚ.

Všechny kontroly se plánují na základě hodnocení významnosti a rizika.

Kontrolní činnosti a velké studie DNKÚ se plánují s ročním předstihem. Plán se však průběžně aktualizuje, aby reagoval na nové skutečnosti.

— METODY AUDITU

DNKÚ rozhoduje o své kontrolní koncepci a metodice nezávisle.

Svou práci provádí v souladu s dánskými právními předpisy a dánskými auditorskými standardy pro veřejný sektor, které vycházejí z mezinárodních standardů nejvyšších kontrolních institucí (ISSAI).

Provádí finanční audit, audit souladu s předpisy a audit výkonnosti.

DNKÚ ověřuje dopad svých auditů tak, že spolu s Výborem pro veřejné účty kontroluje, jak kontrolované subjekty plní jeho doporučení.

Kromě toho musí ministerstva reagovat na kontrolní zprávy DNKÚ.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

DNKÚ zveřejňuje:

• výroční zprávu o účtech dánských vládních institucí,
• výroční zprávu o auditu dánských vládních institucí,
• zprávy o velkých studiích konkrétních oblastí (přibl. 23 ročně),
• výroční zprávu o činnostech, výkonnosti a účetní závěrce DNKÚ,
• memoranda o následné kontrole všech kontrolních zpráv,
• další memoranda o určitých tématech,
• dánské auditorské standardy pro veřejný sektor.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

V souladu s dánským zákonem o přístupu k veřejným informacím předkládá DNKÚ memoranda a kontrolní zprávy před jejich zveřejněním na internetu Výboru pro veřejné účty.

První kapitola velkých studií a vybrané kontrolní zprávy a memoranda se překládají do angličtiny.

DNKÚ se zaměřuje na externí sdílení znalostí, aby zlepšoval kvalitu služeb, které poskytuje veřejnému sektoru.

DNKÚ pořádá každý rok čtyři až pět informačních seminářů pro externí subjekty.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

DNKÚ spolupracuje s útvary interního auditu ministerstev a dalších kontrolovaných subjektů.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Estonský národní kontrolní úřad (ENKÚ) provádí kontroly veřejného sektoru a ověřuje, zda byly veřejné prostředky použity hospodárně, efektivně, účinně a v souladu s právními předpisy.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• zákon o Národním kontrolním úřadu (2002),
• kapitola XI ústavy Estonské republiky (1992) – Národní kontrolní úřad.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

ENKÚ kontroluje činnost těchto subjektů:

• kanceláře parlamentu, úřadu prezidenta republiky, soudů, Estonské centrální banky, úřadu vlády a úřadu kancléře pro spravedlnost;
• vládních orgánů a státních orgánů, které spravují;
• orgánů místní správy, pokud jde o vlastnictví a užívání obecního majetku (pouze finanční audit a audit souladu), movitého a nemovitého majetku státu převedeného do jejich vlastnictví, účelově vázaných prostředků a dotací ze státního rozpočtu a prostředků přidělených na plnění funkcí státní správy (finanční audit, audit souladu a výkonnostní audit), a disponování s nimi;
• nadací a neziskových sdružení založených orgánem místní správy, nebo jejichž je orgán místní správy členem;
• právnických osob veřejného práva;
• nadací a neziskových sdružení založených státem nebo právnickou osobu veřejného práva, nebo jejichž je stát nebo právnická osoba veřejného práva členem;
• společností, v nichž stát, právnické osoby veřejného práva nebo výše uvedené nadace společně či jednotlivě vykonávají rozhodující vliv díky většinovému podílu nebo jiným způsobem, a jejich dceřiných společností;
• společností, které získaly úvěry od státu nebo jejichž úvěry nebo smluvní závazky zajišťuje stát;
• společností, v nichž orgány místní správy vykonávají rozhodující vliv díky většinovému podílu nebo jiným způsobem, a jejich dceřiných společností;
• jiných osob plnících veřejné funkce související s užíváním a správou majetku státu.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

ENKÚ je nezávislým orgánem státu podle estonské ústavy.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Rozpočet ENKÚ schvaluje parlament.

ENKÚ se zodpovídá parlamentu a své zprávy předkládá zvláštnímu parlamentnímu výboru pro kontrolu státního rozpočtu.

Generální auditor se může účastnit jednání vlády a vzít si slovo v záležitostech týkajících se jeho povinností.

Činnost ENKÚ prověřuje každoročně auditorská společnost jmenovaná parlamentem na návrh finančního výboru.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

ENKÚ se člení do tří částí. Kontrolní útvar provádí finanční audit, audit souladu s předpisy a audit výkonnosti a skládá se ze sedmi kontrolních skupin. Analytický útvar připravuje přezkumy a zvláštní činnosti. Útvar rozvoje a administrativy podporuje kontrolní útvar a generálního auditora při plnění jejich funkcí a koordinuje činnost ENKÚ.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 82,3 FTE (2020) (přibl. 76 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 35 %; ♀ 65 %. Průměrný věk: 41

ROZPOČET

• 5,4 milionu EUR (2020)
• 67 % zaměstnanci, 33 % administrativa (z toho polovina připadá na nemovitosti a IKT)
• 0,05 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

ENKÚ rozhoduje nezávisle a výlučně, jaká témata kontroluje, jaké druhy kontroly provádí a kdy je provádí.

O svém kontrolním programu a postupu probíhajících kontrol podrobně informuje na svých internetových stránkách.

— METODY AUDITU

ENKÚ provádí různé druhy auditu:

• při finančním auditu ENKÚ hodnotí, zda finanční výkazy institucí správně a spolehlivě odráží jejich finanční situaci. ENKÚ zkoumá, zda je účetnictví správně vedeno a zda bylo vyloučeno možné zneužití finančních prostředků. Při finančním auditu se rovněž prověřuje legalita operací;
• v případě auditu výkonnosti ENKÚ zkoumá, zda veřejný sektor peněžní prostředky využívá hospodárně, efektivně a účinně. Audit výkonnosti lze rovněž definovat jako proces, při němž se zjišťuje, zda kontrolované instituce dosáhly zamýšlených cílů a zda tak činí řádně s co nejnižšími náklady. Při auditu výkonnosti se hodnotí, jak činnosti veřejného sektoru přispívají k řešení problémů na strategické úrovni, podrobně se analyzují důvody problémů a předkládají se návrhy jejich řešení. Cílem auditu výkonnosti je určit nejlepší správní praxi a přispět k jejímu šíření;
• V případě auditu souladu s předpisy ENKÚ zkoumá legalitu činností. Jedná se o hlavní metodu kontroly místní správy.

ENKÚ má právo přístupu k veškerým informacím, které potřebuje k plnění svých funkcí, včetně utajovaných informací, a všechny kontrolované subjekty jsou povinny na vyzvání informace poskytnout.

ENKÚ provádí své kontroly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI) a auditním manuálem ENKÚ.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

ENKÚ zveřejňuje kontrolní zprávy, které se dělí na finanční audity a audity výkonnosti.

Kromě kontrolních zpráv vydává ENKÚ také zvláštní zprávy, které nutně nevycházejí z klasických auditních postupů, ale zaměřují se na analýzu jediné otázky.

ENKÚ každý rok parlamentu předkládá dvě významné zprávy:

• přehled užívání a správy majetku státu během předchozího rozpočtového roku;
• hodnocení konsolidované výroční zprávy státu, v němž ENKÚ kromě jiného posuzuje, zda je roční účetní závěrka správná a hospodářské operace byly v souladu se zákonem.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Publikace ENKÚ jsou dostupné na jeho internetových stránkách se shrnutím v angličtině. ENKÚ své zprávy také aktivně šíří také prostřednictvím sociálních médií.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

ENKÚ spolupracuje s orgány místní správy a vládou s cílem zlepšovat systémy vnitřní kontroly a interního auditu orgánů státní správy a jimi spravovaných subjektů.

Kromě toho jsou právnické osoby veřejného práva povinny ENKÚ zaslat kopii své ověřené výroční zprávy.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Finský národní kontrolní úřad (FNKÚ) je nezávislým orgánem, který kontroluje finance ústředních vládních institucí, hodnotí fiskální politiku a dohlíží na financování volebních kampaní a politických stran.

Jeho kontrola se vztahuje na finance ústředních vládních institucí jako celku a na základě finské ústavy má široká práva přístupu k informacím.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• finská ústava (1919 a 1999),
• zákon o Národním kontrolním úřadě (676/2000),
• zákon o právu Národního kontrolního úřadu kontrolovat některé úhrady mezi Finskem a Evropskými společenstvími (353/1995),
• zákon o provádění Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a o výdajových omezeních vládních institucí (869/2012),
• zákon o financování volebních kandidátů (273/2009),
• zákon o politických stranách (10/1969).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

FNKÚ kontroluje:

• vládu a ministerstva,
• vládní agentury,
• mimorozpočtové prostředky,
• státní podniky a společnosti ve vlastnictví státu,
• převody a dotace ústředních vládních institucí vyplácené obcím, společnostem a dalším subjektům,
• převody prostředků mezi Finskem a Evropskými společenstvími.

FNKÚ nekontroluje:

• finance parlamentu,
• prostředky spravované parlamentem,
• Finskou národní banku nebo Úřad pro dohled nad finančními službami,
• Úřad sociálního zabezpečení.

— STRUKTURA

TYP NKI

Nezávislý národní kontrolní úřad, v jehož čelo stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

FNKÚ je nezávislý orgán, který je přidružen k parlamentu.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Generálního auditora jmenuje a odvolává parlament. Auditor, který ověřuje účetnictví parlamentu, ověřuje také účetnictví FNKÚ. Parlament rovněž stanoví úkoly FNKÚ v právních předpisech, projednává návrh jeho rozpočtu, rozhoduje o jeho zdrojích a jedná o jeho výroční zprávě a samostatných zprávách.

Mandát FNKÚ se nevztahuje na účetnictví parlamentu.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Generální auditorka FNKÚ schvaluje plán auditu a přijímá rozhodnutí o zprávách předkládaných parlamentu a o kontrolních pokynech.

Užší vedení FNKÚ se skládá z ředitelů klíčových oblastí, a to pro udržitelné vládní finance, pro bezpečnou, zdravou a blahobytnou společnost, pro informační řízení a pro udržitelné řízení a veřejnou správu. FNKÚ má také ředitele pro správní záležitosti a zdroje.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Ředitelé pro klíčové oblasti jsou jmenováni na dobu určitou.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Za jmenování ředitelů klíčových oblastí odpovídá generální auditorka.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Zaměstnanci FNKÚ jsou přiděleni do čtyř kompetenčních útvarů: finanční a hospodářské řízení, digitalizace, metody a útvar pro přístup orientovaný na zákazníka. Tyto útvary odpovídají za rozvíjení kompetencí personálu.

Kromě toho má FNKÚ vědeckou radu, kárný výbor a poradní radu, které přímo podléhají generální auditorce.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 140 zaměstnanců na plný pracovní úvazek a 6 zaměstnanců na částečný pracovní úvazek (2019) (77 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 45 %; ♀ 55 %. Průměrný věk: 47,2

ROZPOČET

• 16,2 milionu EUR (2019)
• 0,03 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

FNKÚ plánuje svou činnost v obecném kontrolním plánu, který platí na období čtyř let. Tento plán se dvakrát ročně aktualizuje. FNKÚ si vybírá svá kontrolní témata na základě analýzy rizika, která se týká státních financí a hospodářství, přičemž se zaměřuje na témata a problémy, které jsou důležité z hlediska financí ústřední správy a společnosti, a na významná rizika pro finance ústřední správy. Kontrolní činnost FNKÚ je soustředěna do čtyř základních oblastí (udržitelné vládní finance, bezpečná, zdravá a blahobytná společnost, informační řízení a udržitelné řízení a veřejná správa).

Některá auditní témata nebo hlediska přesahují do dalších tematických oblastí.

— METODY AUDITU

FNKÚ plní své úkoly stanovené v ústavě prostřednictvím finančního auditu, auditu souladu s předpisy, výkonnostního auditu a auditu fiskální politiky. FNKÚ také kombinuje různé druhy auditu.

Při svých kontrolách se FNKÚ řídí vnitřními kontrolními pokyny, které vycházejí z auditorských standardů ISSAI, vydávaných Mezinárodní organizací nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI). Auditorské standardy ISSAI jsou založeny na mezinárodních auditorských standardech (ISA). Doplňují je jednotlivé manuály pro každý druh auditu.

Auditní manuál FNKÚ je k dispozici na jeho internetových stránkách.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

FNKÚ zveřejňuje:

• zprávy o kontrole závěrečného účtu ústředních vládních institucí,
• zprávy o finančních auditech, auditech souladu s předpisy, výkonnostních auditech a auditech fiskální politiky,
• zprávy o hodnocení fiskální politiky,
• samostatné zprávy pro parlament,
• monitorovací zprávy o financování volebních kampaní,
• monitorovací zprávy o financování politických stran,
• výroční zprávy,
• následné zprávy:
• informační dokumenty:
• stanoviska,
• další publikace, například mezinárodní publikace.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Kontroly, které FNKÚ provádí, se oznamují na jeho internetových stránkách. Zde se rovněž upozorňuje na připravované publikace. K většině kontrol se vydávají tiskové zprávy pro média. K vybraným kontrolám se vytvářejí videa. Tiskové zprávy shrnují nejdůležitější kontrolní výsledky a obsahují informace o klíčových osobách, které se na kontrole podílely. Informace o kontrolách se rovněž umisťují na sociální média.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Kromě své kontrolní činnosti plní FNKÚ také odborné a poradní úkoly, například v parlamentních výborech a pracovních skupinách vlády.

Účastní se obecných diskusí o veřejných financích a vývoji státní správy. FNKÚ usiluje o dobrou spolupráci a aktivní dialog se svými zainteresovanými subjekty a klienty.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Francouzský účetní dvůr (FÚD), který se opírá o 17 regionálních a zámořských senátů (chambres régionales et territoriales des comptes – CRTC), provádí tyto činnosti:

• posuzuje veřejné účty,
• provádí audit souladu s předpisy a výkonnostní audit všech veřejných organizací a veřejných prostředků nebo jejich ekvivalentů,
• osvědčuje účetní závěru státu a sociálního zabezpečení,
• hodnotí veřejné politiky.

Přidružený Dvůr pro rozpočtovou a finanční kázeň (Cour de discipline budgétaire et financière – CDBF) posuzuje nesrovnalosti způsobené vedoucími osobami, které nakládají s veřejnými prostředky jakéhokoli druhu nebo jejich ekvivalenty.

FÚD a CRTC mají přístup ke všem dokumentům, které potřebují k plnění svých funkcí. Udělují též absolutorium veřejným účetním.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• francouzská ústava (článek 47-2),
• zákoník o finančních soudech,
• zvláštní zákony a předpisy o kontrole.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

FÚD a CRTC (které společně s CDBF tvoří orgány se soudní pravomocí) kontrolují:

• veškeré hospodaření a účetnictví státu,
  • účetnictví kanceláře prezidenta republiky, Národního shromáždění, Senátu,
  • ministerstva (ústřední správu, orgány se zodpovědností na celostátní úrovni a decentralizované orgány);
  • vládní agentury a jejich regionální síť,
  • podniky ve veřejném vlastnictví,
• hospodaření sociálního zabezpečení a jeho účty,
• hospodaření orgánů místní správy a jejich účty (od regionální po obecní úroveň) a jejich agentury, veřejné nemocnice, střední školy atd.,
• veřejné prostředky poskytnuté soukromým subjektům,
• prostředky dobročinných organizací, pokud byly darovány díky veřejným kampaním,
• prostředky soukromých subjektů, pokud pocházejí ze soukromých příspěvků osvobozených od daní.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní NKI se soudní pravomocí.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

FÚD je nezávislý na francouzské vládě a parlamentu a udržuje si od obou stejný odstup.

První předseda FÚD je zároveň předsedou:

• Dvora pro rozpočtovou a finanční kázeň (CDBF),
• Nejvyšší rady pro veřejné finance (Haut Conseil des finances publiques – HCFP),
• Rady pro povinné odvody (Conseil des prélèvements obligatoires – CPO)

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

FÚD je nezávislý na vládě a parlamentu a předkládá jim kontrolní zprávy a poskytuje poradenství.

FÚD osvědčuje účty obou komor parlamentu.

V rámci svého poslání hodnotit a kontrolovat parlament úzce spolupracuje s FÚD při sledování toho, jak se plní doporučení. Parlament může FÚD požádat, aby provedl určitý počet kontrol, a vláda a parlament mohou FÚD požádat, aby hodnotil veřejné politiky.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

FÚD řídí kolegium složené z prvního předsedy a šesti předsedů senátů. Jednání kolegia se účastní generální prokurátor (který je nezávislý).

CRTC předsedají předsedové, kteří jsou členy FÚD. Nejvyšší radě CRTC předsedá první předseda.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

První předseda a předsedové senátů jsou úředníci, jejichž funkční období je omezené pouze zákonným důchodovým věkem.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Předsedy senátů a generálního prokurátora jmenuje prezident republiky výnosem vydaným radou ministrů na návrh předsedy vlády.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

FÚD se dělí na šest odvětvových senátů, útvar pro strategické plánování a publikace a generální sekretariát.

Generální prokurátor, generální advokáti a regionální finanční prokurátoři jsou nezávislí na FÚD, CDBF a CRTC a vystupují jako veřejní prokurátoři.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 1 798 (782 ve FÚD a 1 016 v CRTC) (2019) (73 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 49 %; ♀ 51 %. Průměrný věk: 49,5

ROZPOČET

• 220,7 milionu EUR (2019) (51 % připadá na FÚD, 49 % na CRTC)
• < 0,022 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

První předseda, když se vyžádá stanovisko generálního prokurátora, rozhoduje o organizaci FÚD, plánuje audity a přiděluje zdroje jednotlivým senátům. Program se rozpracovává na jednotlivé kontroly na úrovni týmů v každém senátu.

Tentýž proces probíhá v každém CRTC.

Témata kontroly se vybírají na základě hodnocení rizika, časového plánu pro povinné kontroly jednotlivých subjektů, kontrolních zkušeností a s přihlédnutím k míře veřejného zájmu.

Soudní činnosti zahrnují vybrané účty, které se kontrolují a posuzují za období několika let.

— METODY AUDITU

Všechny druhy kontrol jsou založeny na metodách, které stanoví FÚD a CRTC v souladu s mezinárodními standardy.

Soudní činnosti se důsledně řídí jednacím řádem.

Metodika FÚD pro hodnocení veřejných politik je stanovena v odborných pokynech a v rámci odborné přípravy.

Všechny druhy činností jsou v souladu se zásadami kolektivního rozhodování a sporného řízení.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

FÚD zveřejňuje:

• souhrnnou výroční zprávu o 15 až 20 tématech, která se rovněž předkládá prezidentovi republiky,
• výroční zprávu o plnění a výsledcích státního rozpočtu za předchozí rok,
• výroční osvědčení státního účtu za předchozí rok,
• výroční hodnocení situace veřejných financí a výhled na daný rok,
• výroční zprávu o plnění rozpočtu systému sociálního zabezpečení a výroční osvědčení odpovídajících účtů za předchozí rok,
• výroční zprávu o veřejných financích na místní úrovni za předchozí rok,
• pět až deset tematických zpráv každý rok,
• všechny zprávy o využívání soukromých příspěvků dobročinnými organizacemi,
• všechny hlavní zprávy zasílané vládě (a předané příslušnému ministrovi).

CRTC zveřejňují:

• zprávy o hospodaření pro orgány místní správy,
• některé zprávy v rámci obecné výroční zprávy FÚD.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

FÚD má ústavou stanovenou povinnost informovat veřejnost. Zveřejňuje proto stále větší část své práce ve sdělovacích prostředcích, na svých internetových stránkách a na Twitteru.

FÚD zasílá všechny své hlavní zprávy vládě a parlamentu a informuje o nich veřejnost.

Parlament dostává a využívá šest výročních zpráv FÚD a jeho tematické zprávy. FÚD rovněž zveřejňuje zprávy o následné kontrole doporučení.

FÚD zveřejňuje všechny zprávy o financích dobročinných organizací.

CRTC zasílají své zprávy o hospodaření orgánům místní správy, kde musí být nahlas přečteny na jednáních zastupitelstev, která jsou přístupná veřejnosti a sdělovacím prostředkům.

FÚD, CRTC a CDBF vyhlašují svá soudní rozhodnutí na veřejných jednáních.

Rozhodnutí CDBF se zveřejňují v Úředním věstníku Francouzské republiky a na jeho internetových stránkách.

— SPOLUPRÁCE

FÚD těsně spolupracuje s CRTC, které provádějí svou činnost samostatně. FÚD určuje směr šetření prováděných společně s CRTC v oblastech sdílené pravomoci.

FÚD spolupracuje s parlamentními výbory, Státní radou, soudy (prostřednictvím generálního prokurátora), dalšími nezávislými správními orgány a generálními inspektoráty vlády.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Chorvatský Státní kontrolní úřad (CHSKÚ) kontroluje příjmy a výdaje, aktiva a pasiva, finanční výkazy, finanční operace a programy, projekty a činnosti subjektů určených v zákoně o Státním kontrolním úřadě a v zákoně o financování politické činnosti a volebních kampaní.

Posuzuje, zda finanční výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční situace a výsledků finančních činností v souladu s uznávanými účetními standardy, soulad se zákony a předpisy a hospodárnost, efektivnost a účinnost programů a projektů financovaných ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů místních a regionálních samosprávných jednotek.

CHSKÚ provádí své kontroly na ústřední, regionální a místní úrovni.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava z roku 1990,
• zákon o Státním kontrolním úřadě (2011),
• zákon o financování politické činnosti a volebních kampaní (2011, ve znění z roku 2017).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

Do působnosti CHSKÚ spadají:

• subjekty státního sektoru;
• jednotky místní a regionální samosprávy;
• právnické osoby financované ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů místních a regionálních samosprávných jednotek;
• právnické osoby zřízené státem nebo místními a regionálními samosprávnými jednotkami;
• společnosti a další právnické osoby, v nichž mají stát nebo místní a regionální samosprávné jednotky většinový podíl;
• právnické osoby, které čerpají fondy Evropské unie a dalších mezinárodních organizací či institucí, které financují veřejné potřeby;
• politické strany, nezávislí zástupci a nezávislí členové zastupitelských sborů jednotek místní správy.

Do kontrolní působnosti CHSKÚ spadá přibližně 14 500 subjektů.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí hlavní revizor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

Podle ústavy Chorvatské republiky je CHSKÚ nejvyšší kontrolní institucí státu a vykonává svou činnost samostatně a nezávisle.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Právní rámec upravující vztahy mezi CHSKÚ a parlamentem je stanoven v zákoně o Státním kontrolním úřadě, zákoně o financování politické činnosti a volebních kampaní a jednacím řádu chorvatského parlamentu.

CHSKÚ parlamentu předkládá výroční zprávu o činnosti, kontrolní zprávu o plnění státního rozpočtu a kontrolní zprávy (jednotlivě nebo jako soubor tematických zpráv). Zprávy se projednávají na jednáních příslušných výborů a na plenárních zasedáních. Před rozpravou o kontrolních zprávách ve výborech nebo na plenárních zasedáních si parlament vyžádá stanovisko vlády.

O kontrolních zprávách jedná v přítomnosti hlavního revizora a zástupců CHSKÚ parlamentní výbor pro finance a státní rozpočet a v závislosti na tématu kontroly též další výbory. Příslušný výbor pak přijímá ke kontrolním zprávám usnesení.

Po rozpravě na plenárním zasedání přijme parlament usnesení, které vládu zavazuje, aby v dané lhůtě projednala realizaci doporučení CHSKÚ.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

CHSKÚ sídlí v Záhřebu a má 21 regionálních úřadů. Jeho činnost se vztahuje na celé území Chorvatské republiky.

Odbory v ústředí se člení podle typů subjektů a typů kontrol, včetně právního, personálního a účetního odboru a rovněž odboru interního auditu. Do působnosti ústředí spadají také vztahy s veřejností a mezinárodní spolupráce.

Činnosti, úkoly a povinnosti CHSKÚ jsou stanoveny v zákoně o Státním kontrolním úřadu a ve stanovách Státního kontrolního úřadu.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 290 FTE (2019) (přibl. 83,44 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 18,3, ♀ 81,7 %. Průměrný věk: 47,3

ROZPOČET

• CHSKÚ je financován ze státního rozpočtu Chorvatské republiky.
• CHSKÚ samostatně plánuje finanční prostředky nutné pro svou činnost a chorvatský parlament je stanoví ve státním rozpočtu.
• 8,4 milionu EUR (2019)
• 0,046 % celkového státního rozpočtu (2018)

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

CHSKÚ plánuje a provádí své kontroly podle svého ročního programu a pracovního plánu. Parlament může CHSKÚ požádat, aby do svého pracovního plánu zařadil určité kontroly, avšak v praxi se to stává zřídka.

Roční kontrolní program a pracovní plán i pokyny k jejich přípravě schvaluje hlavní revizor. Roční program i pracovní plán obsahují povinné kontroly a kontroly dalších subjektů.

Kontrola plnění státního rozpočtu je povinnou kontrolou, která je stanovena v zákoně o Státním kontrolním úřadě, zatímco další povinné kontroly jsou stanoveny v zákoně o financování politické činnosti a volebních kampaní.

O dalších kontrolách, které spadají do působnosti CHSKÚ, se rozhoduje na základě kritérií stanovených v zákoně o Státním kontrolním úřadě. Jedná se o tyto:

• hodnocení rizika,
• finanční význam předmětů kontroly,
• výsledky předchozích kontrol – vydané stanovisko,
• informace získané o činnosti a řízení kontrolovaných subjektů,
• další kritéria, která určí CHSKÚ ve svých vnitřních předpisech (neprovedená doporučení, informace ze sdělovacích prostředků).

— METODY AUDITU

CHSKÚ provádí tyto audity:

• finanční audit, při němž se kontrolují dokumenty, zprávy, systémy vnitřní kontroly, interního auditu a účetnictví a finanční postupy a další záznamy a ověřuje se, zda finanční výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční situace a zda jsou výsledky finančních činností v souladu s uznávanými účetními standardy a zásadami;
• audit souladu s předpisy, při němž se zkoumá, zda byly při finančních operacích prostředky využívány v souladu se zákonem;
• audit výkonnosti, při němž se posuzuje hospodárnost a efektivnost operací a to, jak byly splněny obecné cíle nebo cíle jednotlivých finančních operací, programů a projektů.

CHSKÚ provádí své kontroly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI) a vlastním etickým kodexem. Řídí se manuálem pro audit výkonnosti a manuálem pro finanční audit a dalšími pokyny.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

CHSKÚ vypracovává tyto zprávy:

• výroční zprávu o činnosti obsahující informace o výsledcích kontrolní činnosti CHSKÚ za vykazované období a jeho dalších činnostech;
• kontrolní zprávy o finančních auditech, auditech souladu s předpisy a výkonnostních auditech;
• kontrolní zprávy o tematických auditech, které se zveřejňují současně se zprávami o samostatných auditech a obsahují výsledky samostatných auditů na určitá témata (například kontrola nemocnic či národních parků).

CHSKÚ zveřejňuje oznámení o nových kontrolních zprávách a dalších svých činnostech na svých internetových stránkách.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Všechny dokončené kontrolní zprávy se zveřejňují na internetových stránkách. Současně se vydává tisková zpráva a pořádá tisková konference.

CHSKÚ předkládá kontrolní zprávy parlamentu ihned po jejich dokončení a zveřejnění.

CHSKÚ zveřejňuje svou výroční zprávu o činnosti a svůj strategický plán a roční plán na svých internetových stránkách (první z nich teprve poté, co o ní byl informován parlament).

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

CHSKÚ spolupracuje při plnění svých úkolů s dalšími orgány státní správy, aniž by byla dotčena jeho samostatnost a nezávislost. V souladu s tímto požadavkem spolupracuje Státní kontrolní úřad se soudními a státními orgány.

Po předložení parlamentu se kontrolní zprávy předkládají státnímu zastupitelství.

CHSKÚ také předkládá požadované kontrolní zprávy a dostupnou dokumentaci ministerstvu vnitra na jeho žádost.

Po kontrolách politických stran, nezávislých zástupců a členů zastupitelských sborů jednotek místní správy zvolených z volebních seznamů musí CHSKÚ informovat o jakémkoli porušení zákona státní zastupitelství. Úřad spolupracuje se Státní volební komisí, daňovou správou, Úřadem pro potlačování korupce a organizované trestné činnosti, ministerstvem vnitra a se soudy a dalšími státními orgány.

CHSKÚ také udržuje těsné styky s dalšími národními NKI a mezinárodními auditorskými organizacemi a aktivně se účastní činností jejich orgánů a pracovních skupin. CHSKÚ rovněž spolupracuje s různými národními a mezinárodními profesními organizacemi, subjekty a institucemi, akademickou obcí a s širokou veřejností.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Úřad kontrolora a generálního auditora (ÚKGA) hraje ústřední roli v procesu vyvozování odpovědnosti za veřejné prostředky tím, že parlamentu prostřednictvím výboru pro veřejné finance poskytuje ujištění o způsobu, jakým byly veřejné prostředky spravovány, a předkládá zprávy o skutečnostech zjištěných při auditech a dalších kontrolách.

Úřad plní tyto hlavní úkoly:

• kontroluje účetnictví veřejných subjektů a podává o tom zprávy,
• prověřuje, zda jsou operace veřejných subjektů v souladu s příslušnými předpisy a zda se finanční prostředky používají k zamýšlenému účelu,
• zjišťuje, zda veřejné subjekty nakládají se zdroji hospodárně a efektivně a mají mechanismy, jejichž pomocí vyhodnocují účinnost svých činností,
• schvaluje uvolňování prostředků ze státní pokladny pro zákonem povolené účely.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• irská ústava: článek 33 (1922, nahrazena v roce 1937),
• zákon o státní pokladně a kontrolních orgánech z roku 1866,
• zákon o kontrolorovi účtů a generálními auditorovi z roku 1923 ve znění z roku 1993,
• zákon o kontrolorovi účtů a generálními auditorovi a o výborech parlamentu (zvláštní ustanovení) z roku 1998.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

ÚKGA kontroluje:

• účetní závěrky orgánů státní správy: 42,
• státní fondy: 26,
• finanční subjekty: 32,
• zdravotnické subjekty: 29,
• společné subjekty Irska a Severního Irska: 7,
• vzdělávací subjekty: 45,
• polostátní subjekty: 105.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí kontrolor účtů a generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

Plně nezávislá.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Vztah s parlamentem spočívá především v podávání zpráv. O výsledcích kontrolních činností je parlament informován v kontrolních osvědčeních a zprávách o hospodaření. Výbor pro veřejné finance zkoumá také zvláštní zprávy ÚKGA. ÚKGA s výborem pro veřejné finance úzce spolupracuje. ÚKGA se účastní jednání výboru pro veřejné finance jako stálý svědek. Výsledky nezávislé kontroly ÚKGA jsou základem pro šetření výboru.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Kontrolní výbor se skládá z kontrolora účtů a generálního auditora, tajemníka a ředitelů kontroly, a správní rada se skládá z ředitelů kontroly a jejich náměstků.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Kontrolní výbor nezávisle dohlíží na Úřad kontrolora účtů a generálního auditora a zodpovídá za vypracování a realizaci strategie. Správní rada koordinuje činnost úřadu.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 184,5 FTE (prosinec 2019)
• Podíl mužů a žen: ♂ 50,4 %; ♀ 49,6 %. Průměrný věk: 42

ROZPOČET

• 14,6 milionu EUR (2019)
• < 0,022 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

ÚKGA rozhoduje nezávisle o programu svých výkonnostních auditů. Činí tak na základě celkové strategie a zvláštních odvětvových strategií. Program finančních auditů je koncipován tak, aby splňoval případné lhůty stanovené zákony.

— METODY AUDITU

ÚKGA provádí finanční audity a audity výkonnosti. Realizují se v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI) a vlastním etickým kodexem.

ÚKGA používá manuály pro finanční audit a audit výkonnosti a také praktické pokyny.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

ÚKGA vypracovává tyto zprávy:

• výroky o veřejných účtech,
• zprávy o významných skutečnostech týkajících se výkonnosti a hospodaření s veřejnými prostředky,
• zprávy pro vedení o kontrolách týkající se skutečností, které souvisí s vnitřní finanční kontrolou, řízením a správou,
• povolení k uvolnění státních prostředků irskou centrální bankou k účelům stanoveným v zákoně.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Subjekty veřejného sektoru jsou povinny předkládat své finanční výkazy parlamentu. Jejich součástí je i kontrolní zpráva ÚKGA.

ÚKGA předkládá každý rok parlamentu finanční výkazy vládních úřadů a subjektů a zprávu o účetní závěrce veřejných výdajů. Kromě toho se příslušným ministrům zasílají zvláštní zprávy, které jsou ministři povinni předložit parlamentu.

Zprávy jsou k dispozici na internetové stránce ÚKGA a v knihovně irského parlamentu. Ke všem zveřejňovaným zvláštním zprávám se vydávají tiskové zprávy.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

ÚKGA spolupracuje s Úřadem pro kontrolu místní správy v Irsku. Úřad pro kontrolu místní správy odpovídá za kontrolu orgánů místní správy. Úřad pro kontrolu místní správy poskytuje všechny své zprávy ÚKGA.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

V italské ústavní struktuře je Italský účetní dvůr (IÚD) orgánem externí kontroly státu nezávislým na parlamentu a vládě, který zajišťuje řádné a správné hospodaření s veřejnými finančními prostředky, jejichž stabilitu posuzuje.

SOUDNÍ PRAVOMOC

Italský účetní dvůr je součástí soudnictví a v souladu s čl. 103 odst. 2 italské ústavy má příslušnost v oblasti veřejných účtů a v dalších záležitostech stanovených zákonem.

V případě zjištěné škody způsobené veřejným financím se tedy odpovědnost vedoucích pracovníků, zaměstnanců a účetních a jakýchkoli dalších osob v pracovním poměru ve veřejné správě neřídí běžnými předpisy občanského zákoníku, ale spadá pod zvláštní režim správní a účetní odpovědnosti.

Dojde-li ke ztrátě či plýtvání v souvislosti s veřejnými prostředky, lze stanovit odpovědnost správních úředníků (státních orgánů nebo jakéhokoli orgánu veřejné správy) a veřejných či soukromých subjektů anebo jednotlivců pověřených správou veřejných prostředků ve veřejném zájmu.

Způsobené škody mohou být materiální (ztráta hmotného nebo finančního majetku) či nehmotné povahy (nemateriální škoda).

Pouze prokurátoři v regionálních kancelářích prokurátora IÚD mohou zahájit řízení o odpovědnosti u regionálních soudních senátů IÚD.

IÚD vykonává soudní pravomoc také nad činností účetních, tj. osob odpovědných za správu veřejných prostředků a majetku (například pokladníků apod.)

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

Pravomoci v oblasti kontroly:

• články 81, 97, 100, 117 a 119 italské ústavy (1948),
• zákon č. 20/1994,
• zákon č. 131/2002,
• zákon č. 266/2005,
• zákon č. 213/2012.

Soudní pravomoc:

• články 103 a 108 italské ústavy,
• zákon o účetnictví podle zákonné vyhlášky č. 174/2016,
• zákon č. 19/1994,
• zákon č. 639/1996.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

IÚD kontroluje:

• ministerstva,
• veřejné orgány a státní agentury včetně nezávislých orgánů,
• subjekty financované z veřejných prostředků,
• regiony, provincie, obce, metropolitní oblasti a jejich podniky,
• soukromé společnosti, v nichž italský stát, regiony nebo místní subjekty vykonávají kontrolu.

— STRUKTURA

TYP NKI

IÚD vykonává jak kontrolní, tak soudní pravomoci.

Kromě toho vykonává i poradenskou funkci pro parlament, vládu, regiony, obce, provincie a metropolitní oblasti.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

Podle italské ústavy je IÚD autonomním orgánem, který je nezávislý na jiných pravomocích státu.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Jako auditní orgán předkládá IÚD zprávy o výsledcích svých kontrol parlamentu.

Vykonává kontrolu a audit týkající se činnosti a řízení státních orgánů s cílem zachovat zákonnost a rovnováhu veřejných financí.

Jestliže jednání výkonné moci není v souladu se zákonem, IÚD může vydat záporné stanovisko, které takové jednání zneplatní.

IÚD vykonává poradenskou funkci v účetních záležitostech na žádost vlády, regionů, provincií, obcí a metropolitních oblastí. Také parlamentu a vládě předkládá stanoviska týkající se zákonů, návrhů zákonů, správních opatření a předpisů a jejich návrhů. Stanovisko IÚD se vyžaduje pro přijetí předpisů týkajících se účetního systému a pro revizi nebo zrušení stávajících předpisů a také při změně či zavedení účetních vzorů, dokumentů a záznamů.

IÚD je účastníkem řízení, které vede k přijetí zákona o rozpočtu a dalších dokumentů hospodářského plánování.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Rada předsednictví IÚD má 11 členů: prezidenta a viceprezidenta IÚD, generálního prokurátora IÚD, čtyři členy jmenované parlamentem a čtyři soudce IÚD.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

4 roky.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Čtyři soudce jmenují ze svého středu soudci IÚD. Externí členy jmenuje Poslanecká sněmovna (2) a Senát (2) z profesorů práva anebo právníků s nejméně dvacetiletou praxí.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

IÚD se dělí na kontrolní a soudní senáty na ústřední a regionální úrovni a má také úřad generálního prokurátora a regionální kanceláře prokurátora.

IÚD má sídlo v Římě a úřady na celém území státu. V každém z 19 regionů a ve dvou autonomních provinciích jsou regionální auditní senáty, regionální soudní senáty a regionální kanceláře prokurátora.

IÚD má dále několik ústředních kontrolních senátů a tři ústřední odvolací soudní senáty se sídlem v Římě a jeden pro region Sicílie. Odvolací senáty fungují jako soudy druhého a posledního stupně.

Při soudních senátech funguje úřad generálního prokurátora. Generální prokurátor IÚD sídlí v Římě a regionální prokurátoři pracují při regionálních soudních senátech s pravomocí pro svůj příslušný region.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: soudci 448, státní zaměstnanci 1 975 FTE (únor 2020)
• Podíl mužů a žen: ♂ 64,5 %, ♀ 35,5 % (soudci), ♂ 38 %, ♀ 62 % (státní zaměstnanci)
• Průměrný věk: 55 (soudci), 54 (státní zaměstnanci)

ROZPOČET

• 363,7 milionu EUR (2020)
• < 0,01 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

IÚD nezávislým způsobem stanovuje každoročně schvalovaný obecný plán kontrolní činnosti. Tento programový dokument obsahuje politiku, strategii a kritéria kontroly pro ústřední kontrolní senáty a také pokyny pro regionální auditní senáty. Kromě toho každý ústřední a regionální kontrolní senát schvaluje svůj vlastní kontrolní plán.

Každý plán zohledňuje parametry, jako je finanční význam, možné riziko nesrovnalostí, výsledky předchozích auditů, konkrétní žádosti či návrhy veřejných orgánů a lidské a technické zdroje.

IÚD svůj kontrolní plán předkládá předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu a na regionální úrovni předsedům regionů a regionálních rad a také kontrolovaným subjektům.

Roční kontrolní plán obsahuje:

• plánování činností,
• subjekty, které jsou předmětem kontrolní činnosti IÚD,
• zvolené parametry, kritéria a způsob sestavení vzorku,
• činnosti a skutečnosti, které jsou předmětem kontroly IÚD.

— METODY AUDITU

IÚD provádí:

• audity souladu s předpisy ex ante týkající se finančně nejvýznamnějších opatření a správních aktů vydaných státními orgány, které jsou vyjmenovány v zákoně, s cílem zabránit případnému nelegitimnímu jednání státních orgánů,
• audity výkonnosti ex post týkající se veškeré činnosti veřejné správy, při nichž se posuzuje, zda výsledky odpovídají cílům stanoveným zákonem,
• finančně-ekonomické audity subjektů, včetně společností, které jsou financovány státem a orgány regionální nebo místní správy.

Subjekty kontrolované IÚD mají před schválením konečné zprávy právo se ke zjištěním IÚD vyjádřit.

V rámci tohoto sporného řízení IÚD:

• informuje kontrolované subjekty o svém ročním kontrolním plánu a poskytuje jim informace o předmětech, podmínkách, postupech a plánování kontrol,
• udržuje stálý a konstruktivní dialog s kontrolovanými subjekty a s vedoucími oddělení interního auditu,
• zveřejňuje svou závěrečnou zprávu a předkládá své připomínky v rámci veřejné rozpravy na veřejném jednání příslušného kontrolního senátu.

V souvislosti s audity výkonnosti zveřejňuje IÚD dokumenty s hodnoceními, připomínkami a doporučeními. Kontrolované subjekty musí tato doporučení plnit, aby odstranily nedostatky v řízení veřejných financí, a zaručily tak řádnou správu. Musí také IÚD informovat o opatřeních, která přijaly k plnění jeho doporučení.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

IÚD informuje parlament prostřednictvím:

• výročních zpráv o státním závěrečném účtu,
• čtyřměsíčních zpráv podle zákonů o výdajích (o výdajích podle těchto zákonů),
• zvláštních jednání, na nichž IÚD předkládá svoje stanovisko k hospodářskému a finančnímu plánování státu a k jeho návrhu zákona o rozpočtu,
• zvláštních zpráv o financování na regionální či místní úrovni,
• výroční zprávy o koordinaci veřejných financí,
• zprávy o osobních nákladech ve státní správě,
• zprávy o hospodaření s fondy EU,
• zprávy o hospodaření veřejných orgánů a subjektů.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Zprávy IÚD se zveřejňují na jeho internetové stránce.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Na ústřední kontrolní systém státu dohlíží Hlavní účetní kancelář státu (na ministerstvu hospodářství a financí), kterou vede hlavní účetní.

Nezávislá ústřední účetní oddělení spadající pod Hlavní účetní kancelář státu na každém ministerstvu kontrolují, zda jsou správní postupy v souladu s příslušnými finančními zákony a směrnicemi ministerstev (například zákonnost plánovaných výdajů). Ověřují, zda jsou navrhované výdaje zákonné, schvalují je a nesrovnalosti hlásí ministrovi, který může Hlavní účetní kancelář státu požádat, aby operace ověřila. Tyto případy se automaticky předávají IÚD.

Generální finanční inspektorát provádí kontroly na místě zaměřené na činnost ministerstev a veřejných subjektů a může navrhovat nápravná opatření. Prověřuje také, zda v každém subjektu řádně funguje mechanismus interního auditu. Zprávy generálního inspektorátu se postupují hlavnímu účetnímu, a pokud byly zjištěny finanční ztráty, generálnímu prokurátorovi IÚD, který může státní úředníky stíhat.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Podle ústavy kontroluje Kontrolní úřad Kyperské republiky (KÚKR) veškeré příjmy a výdaje veřejného sektoru a veškerá peněžní a další aktiva vlastněná veřejným sektorem. Může rovněž kontrolovat veškeré závazky vzniklé státu nebo jeho jménem.

KÚKR není při svých kontrolách jakkoli omezen a má právo přístupu k veškerému účetnictví, záznamům a místům, kde se nacházejí aktiva, které považuje za nutné pro výkon své činnosti.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava Kyperské republiky (1960): část 6, kapitola 2, články 115–117,
• zákona o fiskální odpovědnosti a finančním rámci (zákon č. 20(I)/2014),
• zákon o poskytování dokladů a informací generálnímu auditorovi (zákon č. 113(I)/2002).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

KÚKR kontroluje činnost:

• veřejných subjektů:
  • ministerstev,
  • vládních úřadů, útvarů a agentur,
• subjektů zřízených zákonem,
• orgánů místní správy:
  • obcí,
  • samosprávných obcí,
• dalších organizací, podniků či fondů v širším veřejném sektoru.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

KÚKR je nezávislým státním orgánem.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

KÚKR je strukturálně nezávislý na parlamentu, ale oba orgány spolu těsně spolupracují. Parlamentní výbor pro rozvojové plány a kontrolu veřejných výdajů pravidelně projednává doporučení a připomínky KÚKR, aby mohl sledovat reakci kontrolovaných subjektů na připomínky a doporučení KÚKR.

Kromě toho téměř všechny parlamentní výbory KÚKR pravidelně žádají o součinnost v otázkách týkajících se jejich úkolů. KÚKR příležitostně přispívá k legislativnímu procesu. Parlament může KÚKR požádat, aby provedl zvláštní šetření či kontroly.

Generální auditor provádí kontroly a předkládá roční zprávy prezidentovi Kyperské republiky a další kontrolní zprávy kontrolovaným subjektům.

Rozpočet KÚKR schvaluje rada ministrů a parlament.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

KÚKR řídí výhradně generální auditor a neexistuje žádný další řídicí orgán.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

KÚKR je rozdělen do čtyř divizí (tři pro finanční audit, audit souladu s předpisy a výkonnostní audit a jednu pro technické audity). Každou divizi vede ředitel auditu, zatímco jednotlivé útvary vedou vedoucí auditoři.

Kromě toho má KÚKR oddělení metodiky a zajišťování kvality a podpůrná oddělení jako administrativu a účetnictví.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 139 (2020) (83 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 35 %; ♀ 65 %. Průměrný věk: 44

ROZPOČET

• KÚKR je financován z ústředního státního rozpočtu,
• 7,4 milionu EUR (2020),
• přibl. 88 % připadá na osobní náklady, zbytek na provozní výdaje,
• přibl. 0,08 % celkových výdajů vládních institucí.

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Divize KÚKR vypracovávají svůj roční pracovní program samostatně. Neexistuje jediný roční kontrolní plán pro celý KÚKR.

Součástí kontrolního plánování je počet dní stanovený v rozpočtu na každý plánovaný audit, který se odhaduje na základě počtu disponibilních pracovníků, objemu a významu práce, kontrolního rizika a minulých zjištění.

— METODY AUDITU

KÚKR provádí různé druhy auditu:

• finanční audit,
• audit souladu s předpisy,
• audit výkonnosti,
• technický audit, kam v prvé řadě patří audity veřejných zakázek (podmínky stanovené v zadávací dokumentaci, posouzení projektových nákladů a hodnoticí zprávy), audity probíhajících stavebních projektů na místě, audity smluv na pronájem budov pro vládní úřady a audity IT (tj. audity informačních technologií a systémů elektronického zpracování dat);
• environmentální audit, který obvykle spojuje finanční audit, audit souladu a výkonnostní audit konkrétního předmětu, který se týká životního prostředí. Provádějí se v souladu se specializovanými metodickými pokyny a standardy vydávanými organizací INTOSAI;
• zvláštní šetření, která se obvykle provádějí na zvláštní žádost parlamentu nebo policie a která pomáhají při vyšetřování možných trestných činů.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

KÚKR zveřejňuje především:

• výroční zprávu, která informuje zejména o zvláštních kontrolních zprávách vydaných během roku a zjištěních auditu a obsahuje výrok auditora o účetní závěrce Kyperské republiky;
• zvláštní zprávy, vydávané po ukončení významných kontrol, včetně kontrol veřejných subjektů, subjektů zřízených zákonem nebo místních orgánů a také auditů výkonnosti nebo environmentálních auditů.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

KÚKR informuje o zjištěních ze svých kontrol přímo příslušné subjekty a předkládá relevantní doporučení.

Výroční zpráva se předkládá prezidentovi a parlamentu Kyperské republiky.

Kromě toho zveřejňuje KÚKR všechny kontrolní zprávy, které nejsou důvěrné, na svých internetových stránkách a vydává příslušná tisková sdělení.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Vedle těsné spolupráce s parlamentem spolupracuje KÚKR také s občany, odborníky a organizacemi občanské společnosti, díky nimž získává lepší poznatky o předmětech kontroly.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Litevský národní kontrolní úřad (LNKÚ) dohlíží na zákonnost a účinnost řízení a využívání státního majetku a plnění státního rozpočtu.

LNKÚ má právo přístupu ke všem informacím, které považuje za nutné pro provádění svých kontrol, a také právo vstupovat do prostor kontrolovaných subjektů.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava republiky: kapitola o LNKÚ (1992),
• zákon o Národním kontrolním úřadě (1995).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

LNKÚ kontroluje:

• státní instituce a podniky,
  • ministerstva: 14,
  • vládní agentury: 14,
  • agentury zřizované ministerstvy: 77,
• obce, obecní podniky, instituce a jejich peněžní fondy,
• státní peněžní a daňové fondy,
• podniky všech typů, v nichž stát nebo obce vlastní nejméně 50 % hlasovacích práv,
• všechny subjekty, jimž stát nebo obecní instituce přidělily prostředky nebo na něž převedly majetek,
• plnění státního rozpočtu,
• rozpočet Státního fondu sociálního zabezpečení,
• rozpočet Fondu povinného zdravotního pojištění.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

LNKÚ je nezávislá instituce, která se zodpovídá parlamentu a která není formálně přidružená k jiným orgánům státní správy.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

LNKÚ se zodpovídá parlamentu a napomáhá mu při provádění parlamentní kontroly. Parlament a LNKÚ proto udržují těsné vztahy.

Nejtěsnější vztah má s parlamentním výborem pro kontrolu. Výbor projednává zprávy LNKÚ a svými rozhodnutími přispívá k plnění doporučení vydaných LNKÚ.

Parlament může LNKÚ požádat o provedení určitých kontrol, které jsou v jeho působnosti.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

LNKÚ je řízen orgánem, který se skládá ze tří zástupců generálního auditora.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

5 let, jednou obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Zástupce generálního auditora jmenuje prezident republiky na doporučení generálního auditora.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

LNKÚ spojuje v jedné instituci tři funkce:

• nejvyšší kontrolní instituci, skládající se z útvaru rozvoje auditu, čtyř kontrolních útvarů a podpůrných oddělení,
• kontrolní instituci investic Evropské unie, skládající se z útvaru pro kontrolu investic Evropské unie a jeho podpůrných oddělení,
• fiskální instituci, skládající se z útvaru pro kontrolu rozpočtové politiky a jeho podpůrných oddělení.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 293 zaměstnanců na plný úvazek (prosinec 2019) (82 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 21 %, ♀ 79 %. Průměrný věk: 42

ROZPOČET

• 9,2 milionu EUR (2019)
• < 0,08 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

LNKÚ plánuje svou činnost samostatně v ročních kontrolních programech. Ve fázi plánování se sleduje činnost veřejného sektoru, shromažďují se údaje a analyzují se existující i možná rizika. Zainteresované subjekty LNKÚ mohou předkládat náměty na kontrolu.

Pracovní program se může průběžně upravovat, aby odrážel současný vývoj.

— METODY AUDITU

LNKÚ provádí finanční audit, audit souladu s předpisy a audit výkonnosti. Veškerá používaná metodika je v souladu se ISSAI a mezinárodními osvědčenými postupy.

Kontrolované subjekty mají právo vyjadřovat se k návrhům kontrolních zpráv.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

LNKÚ zveřejňuje každoročně:

• zprávu o činnosti,
• stanoviska a kontrolní zprávy o konsolidované účetní závěrce:
  • státu,
  • Fondu povinného zdravotního pojištění,
  • Státního fondu sociálního zabezpečení,
• stanovisko a kontrolní zprávu o účetní závěrce státních peněžních fondů,
• stanovisko a kontrolní zprávu o národní účetní závěrce, která obsahuje informace o veřejném dluhu,
• zprávy o auditech výkonnosti.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

LNKÚ předkládá svou výroční zprávu a všechny kontrolní zprávy parlamentu.

LNKÚ zveřejňuje všechny své zprávy na svých internetových stránkách.

LNKÚ se řídí zásadou transparentnosti a otevřenosti, která zahrnuje dialog s občany v sociálních médiích.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

LNKÚ spolupracuje s parlamentem, ministerstvem financí, Litevskou komorou auditorů, Sdružením interních auditorů a Sdružením obecních kontrolorů, s nimiž se vyměňuje zkušenosti a vyvíjí společné standardy.

LNKÚ uzavřel dohody o spolupráci s ministerstvem financí, Generální prokuraturou, Úřadem pro veřejné zakázky, Zvláštní vyšetřovací službou, Úřadem pro vyšetřování finanční kriminality, Ekonomickou fakultou Vilniuské univerzity, Univerzitou Mykolase Romerise, Sdružením obecních kontrolorů, Litevskou komorou auditorů, Sdružením interních auditorů a Litevskou národní bankou.

Pravidelně se provádí vzájemná hodnocení zajišťující kvalitu kontrol LNKÚ.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Státní kontrolní úřad Lotyšské republiky (SKÚL) provádí finanční audity, audity souladu s předpisy a výkonnostní audity, při nichž kontroluje:

• příjmy a výdaje státního rozpočtu a obecních rozpočtů, včetně čerpání fondů finanční pomoci EU a fondů dalších mezinárodních organizací či institucí,
• činnosti prováděné se státním majetkem a majetkem obcí.

Každý rok předkládá SKÚL parlamentu výrok auditora o plnění státního rozpočtu a rozpočtů obcí a výroky o tom, zda ministerstva a ústřední vládní instituce řádně vypracovaly roční finanční zprávy.

SKÚL předkládá parlamentu a vládě zprávu:

• o finančních auditech v kontrolovaných subjektech, k nimž SKÚL vydal výrok s výhradou nebo záporný výrok nebo k nimž odmítl vydat výrok,
• o všech auditech výkonnosti,
• o zvláště důležitých a významných zjištěních.

Pokud se při kontrole zjistí jakékoli porušení právních předpisů, SKÚL o tomu musí uvědomit příslušné donucovací orgány.

SKÚL je pověřen vydávat doporučení kontrolovaným subjektům a dohlížet na jejich plnění, když během kontrol zjistí nedostatky, které by se měly odstranit.

Má právo přístupu k veškerým informacím, jež ke své práci považuje za potřebné.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava Lotyšské republiky (1922),
• zákon o Státním kontrolním úřadu (2002).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

SKÚL kontroluje:

• státní instituce (13 ministerstev a 137 jim podřízených institucí, 13 ústředních státních institucí),
• orgány místní správy (110 okresů a 9 měst) a jim podřízené instituce,
• podniky ve vlastnictví státu nebo orgánů místní správy nebo soukromé společnosti s vlastnickým podílem státu,
• jiné obchodní společnosti, sdružení, nadace a fyzické osoby: 1) nakládají-li se zdroji místní správy nebo je spravují, 2) jsou-li financovány ze zdrojů státu nebo místní správy nebo 3) zadávají-li veřejné zakázky na celostátní nebo místní úrovni.

— STRUKTURA

TYP NKI

SKÚL je nezávislá kolektivní nejvyšší kontrolní instituce, v jejímž čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

SKÚL je jedním ze šesti ústavních orgánů v Lotyšsku. Je plně nezávislý a je ustaven jako kolektivní nejvyšší kontrolní instituce, která tvoří klíčový prvek ve finančním kontrolním systému státu a slouží veřejnému zájmu tím, že poskytuje nezávislé ujištění o zákonném, řádném, hospodárném, efektivním a účinném využívání zdrojů ústřední a místní správy a podporuje řádné finanční řízení a transparentní rozhodování ve veřejném sektoru.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

SKÚL předkládá své zprávy a stanoviska lotyšskému parlamentu (Saeima) a kabinetu ministrů.

PARLAMENT

SKÚL spolupracuje s různými parlamentními výbory, avšak nejvíce s výborem pro veřejné výdaje a kontrolu, který je hlavním příjemcem zpráv SKÚL. SKÚL informuje výbor o výsledcích všech provedených kontrol, nedostatcích v činnostech příslušných odvětví a porušení předpisů zjištěných při kontrolách a také o pokroku při plnění doporučení. Výbor také ze své vlastní iniciativy sleduje, jak jsou plněna doporučení SKÚL.

KABINET MINISTRŮ

SKÚL své kontrolní zprávy a stanoviska zasílá kabinetu ministrů. SKÚL kabinetu ministrů předkládá zprávy o finančních kontrolách v kontrolovaných subjektech, v nichž vyjádřil výrok s výhradou nebo záporný výrok nebo v nichž odmítl vydat výrok, a rovněž zprávy o všech výkonnostních auditech a všechna obzvláště důležitá a významná zjištění.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

SKÚL řídí generální auditor a rada SKÚL, která se skládá z ředitelů pěti kontrolních útvarů a útvaru kontroly a metodiky.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

4 roky, nanejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy rady jmenuje parlament na doporučení generálního auditora.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Generální auditor organizuje a řídí činnost SKÚL, včetně kanceláře generálního auditora, podpůrných divizí a sekretariátu, který odpovídá za finanční plánování a účetnictví, organizaci a vedení evidence, údržbu a informační technologie.

Rada SKÚL se skládá z generálního auditora (předseda) a šesti členů rady, kterými jsou ředitelé kontrolních útvarů. Rada schvaluje většinu dokumentů, kterými se řídí činnost SKÚL.

SKÚL má pět kontrolních útvarů a útvar kontroly a metodiky, který provádí kontroly a rovněž vytváří, aktualizuje a realizuje kontrolní metodiku SKÚL. Každý kontrolní útvar je složen z ředitele a dvou či tří kontrolních úseků. Kontrolní útvary provádí kontroly v souladu s ročním kontrolním plánem, který schvaluje rada SKÚL. Každý kontrolní útvar odpovídá za určité stanovené kontrolované subjekty a kontrolní oblasti.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 170,8 (FTE) (2019) (přibl. 75 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 21,6 %, ♀ 78,7 %. Průměrný věk: 41

ROZPOČET

• 6,71 milionu EUR (2019)
• Asi 0,068 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Kontrolní činnost se plánuje na každý rok a schvaluje ji rada SKÚL.

Při práci na obecném kontrolním programu SKÚL se postupuje v následujících krocích:

• vypracování strategie SKÚL;
• strategické vyhodnocení kontrolních oblastí;
• příprava kontrolních témat;
• vypracování plánu práce SKÚL.

Plán práce SKÚL je určen pouze pro vnitřní potřebu, ale předseda parlamentu je informován o zaměření plánovaných kontrol v daném roce.

Kontrolní útvary pak pracují v souladu s plánem. Ředitelé útvarů a vedoucí úseků rozhodují o rozsahu a auditních otázkách dané kontroly a o zdrojích přidělených na ni.

— METODY AUDITU

SKÚL provádí:

• finanční audity, při nichž posuzuje, zda byly finanční výkazy sestaveny v souladu s příslušnými předpisy;
• audity souladu s předpisy a výkonnostní audity, při nichž se posuzuje, zda kontrolovaný subjekt funguje v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech a zda své činnosti a operace provádí hospodárně a účinně.

SKÚL provádí všechny své kontroly v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISSAI). O konkrétních přístupech a metodách rozhoduje SKÚL sám dle vlastního uvážení. Kontrolované subjekty mohou na kontrolní zjištění SKÚL reagovat. Dále jsou povinny předkládat zprávy o pokroku při plnění doporučení.

Pro průběžné interní a externí řízení kvality existuje rozsáhlý rámec.

SKÚL rovněž používá manuály pro finanční a výkonnostní audit a audit souladu s předpisy, praktické kontrolní pokyny a vnitřní postupy, které SKÚL vytvořil. Tyto dokumenty jsou určeny pouze pro vnitřní použití.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

SKÚL zveřejňuje:

• stanovisko k finanční zprávě o provádění státního rozpočtu a rozpočtů místní samosprávy,
• stanoviska k tomu, zda ministerstva a další ústřední státní instituce řádně vypracovaly své výroční zprávy,
• zprávy o auditech výkonnosti a auditech souladu s předpisy,
• diskusní dokumenty založené na zjištěních z provedených auditů výkonnosti a souladu s předpisy,
• výroční zprávu SKÚL.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

V souladu se zákonem o SKÚL informuje úřad veřejnost a občany o provedených kontrolách tím, že zveřejňuje všechny kontrolní zprávy a stanoviska na své internetové stránce, jakmile vstoupí v platnost. Nejobvyklejším způsobem šíření informací o auditu je oficiální internetová stránka SKÚL a sdělovací prostředky – novináři a sociální média (Facebook, Twitter, YouTube, PodBean). Zveřejňované kontrolní zprávy vždy doprovází tiskové zprávy a tiskové konference. V některých případech, když téma kontroly vyvolává zvýšený zájem veřejnosti, se při další komunikaci využívají vizuálně přístupná a snadno srozumitelná shrnutí kontrolních zpráv. Kromě výsledků kontrol je veřejnost seznamována i s pokrokem při plnění doporučení plynoucích z kontrol. V tomto případě slouží ke komunikaci hlavně sociální média. Na internetové stránce SKÚL jsou k dispozici shrnutí kontrolních zpráv v angličtině a ruštině.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

SKÚL úzce spolupracuje s vysokými školami, například se Stockholm School of Economics v Rize, na zachování certifikačního systému pro auditory veřejného sektoru v Lotyšsku.

SKÚL spolupracuje s auditory v soukromém sektoru, zejména s Lotyšským sdružením autorizovaných auditorů, s cílem průběžně posilovat systém, který umožňuje účinně využívat práci autorizovaných auditorů při finančních auditech, které SKÚL provádí v obcích.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Lucemburský účetní dvůr (LÚD) kontroluje hospodaření státních orgánů, administrativy a subjektů. Je rovněž oprávněn kontrolovat veřejné právnické osoby, pokud nepodléhají jiné finanční kontrole stanovené v předpisech. LÚD může také kontrolovat všechny veřejné právnické osoby a soukromé právnické a fyzické osoby, zda využívají veřejné prostředky, které jim byly přiděleny k určitému účelu, v souladu s tímto zamýšleným účelem.

Při provádění své činnosti má LÚD právo přístupu ke všem dokumentům, které považuje za nutné. Kromě své kontrolní činnosti může být LÚD požádán parlamentem, aby se vyjádřil k návrhu zákonů.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• revidovaný článek 105 lucemburské ústavy (1868),
• zákon o Účetním dvoře (8. června 1999), v platném znění.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

LÚD kontroluje:

• státní orgány, administrativu a subjekty,
• ministerstva,
• vládní agentury,
• další veřejné instituce,
• části veřejných a soukromých subjektů financované z veřejných dotací,
• politické strany.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní struktura bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

LÚD je nezávislým orgánem.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Vztah s parlamentem je poradní. LÚD předkládá všechny své zprávy parlamentu. LÚD může být také požádán o stanovisko k navrhovaným zákonům. Dále může parlament LÚD požádat, aby provedl kontrolu na konkrétní téma.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

LÚD řídí kolegium složené z prezidenta, viceprezidenta a tří radů.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

6 let, obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy kolegia LÚD jmenuje velkovévoda na návrh parlamentu, který sestaví seznam kandidátů.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

LÚD rozhoduje kolektivně většinou hlasů. Jednání předsedá prezident a při rovnosti hlasů má rozhodující hlas.

LÚD je rozdělen na kontrolní útvar a administrativní útvar. Kontrolní útvar je rozdělen na čtyři kontrolní oddělení a každému z nich předsedá jeden z členů.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 36 (2019)
• Podíl mužů a žen: ♂ 64 %, ♀ 36 %

ROZPOČET

• 4,99 milionu EUR (2019)
• Ve státním rozpočtu je na činnost LÚD vyčleněna částka na základě jeho odhadů.

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

LÚD rozhoduje o svém ročním pracovním programu nezávisle. Postup plánování stanoví kolegium LÚD, které přijímá svůj pracovní program na konci předchozího roku.

Parlament může LÚD požádat, aby provedl kontrolu v určitých oblastech.

— METODY AUDITU

LÚD provádí finanční audity a audity výkonnosti.

V rámci kontroly předkládá LÚD svá zjištění kontrolovaným subjektům, které mohou ve stanovené lhůtě před tím, než se zprávy předloží parlamentu, odpovědět s připomínkami.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

LÚD zveřejňuje:

• obecnou zprávu o státních účtech,
• zvláštní zprávy o konkrétních oblastech finančního řízení, vypracované z vlastní iniciativy nebo na žádost parlamentu,
• stanoviska k návrhům zákonů a plnění rozpočtu.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

LÚD předkládá své výroční zprávy a zvláštní zprávy parlamentu a také je zveřejňuje na své internetové stránce.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

LÚD úzce spolupracuje s kontrolovanými subjekty a příslušnými ministerstvy.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Maďarský státní kontrolní úřad (MSKÚ) je nejvyšší finanční a hospodářskou kontrolní institucí Národního shromáždění, kterému se zodpovídá. Jeho kontrolní mandát se vztahuje na využívání veřejných finančních prostředků a národního majetku.

Odpovídá za finanční a hospodářskou kontrolu a kontrolu provádění ústředního rozpočtu, správu a využívání veřejných financí a správu národního majetku. Své kontroly MSKÚ provádí podle kritérií legality, účinnosti a efektivnosti.

MSKÚ může kontrolovat finanční řízení veřejných prostředků i majetku na úrovni ústřední a místní správy. Svými zjištěními, doporučeními a radami, které vycházejí z jeho kontrolních zkušeností, je nápomocen Národnímu shromáždění, jeho výborům i kontrolovaným subjektům, čímž přispívá k řádnému fungování státní správy.

MSKÚ může na základě svých zjištění zahájit u příslušného orgánu řízení proti odpovědným kontrolovaným subjektům a osobám. Zprávy MSKÚ a zjištění i závěry v nich obsažené nelze napadnout u soudů či jiných orgánů.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• zákon LXVI z roku 2011 o MSKÚ,
• maďarská ústava.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

MSKÚ kontroluje:

• veřejné instituce,
• instituce financované z centrálního rozpočtu,
• fondy sociálního zabezpečení, samostatné státní fondy,
• orgány místní správy, samosprávné orgány menšin a jejich sdružení,
• organizace (instituce) financované z centrálního rozpočtu,
• hospodářské organizace zcela nebo zčásti vlastněné státem nebo orgány místní správy,
• finanční úřad, celní úřad,
• Maďarskou národní banku,
• politické strany a jejich nadace,
• provádění voleb,
• účty organizací jmenujících kandidáty určené na kampaň,
• církevní organizace,
• národní bezpečnostní služby.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí prezident.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

MSKÚ je nejvyšší finanční a hospodářskou kontrolní institucí Národního shromáždění, kterému se také zodpovídá.

Ve struktuře centrálního rozpočtu představuje MSKÚ samostatnou kapitolu.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

MSKÚ je nápomocen Národnímu shromáždění, jeho výborům i kontrolovaným subjektům, čímž přispívá k řádnému fungování státní správy.

Prezident MSKÚ informuje národní shromáždění o pracovním programu MSKÚ a jeho případných změnách.

Národní shromáždění i vláda mohou MSKÚ požádat, aby provedl určité kontroly.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Pracovní struktura MSKÚ je založena na projektech. Většina auditorů je jmenována do projektové kanceláře, kde se podílejí na jednotlivých kontrolách na základě plánu přidělování kontrol MSKÚ. MSKÚ má několik útvarů podpory. Jejich úkolem je zajišťovat provádění kontrol z finančního, právního, monitorovacího či logistického hlediska.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 506 (2020) (130 v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 36 %, ♀ 64 %. Průměrný věk: 45,72

ROZPOČET

• 11,3 miliardy HUF (2020) (32,1 milionu EUR)
• MSKÚ sestavuje svůj vlastní rozpočet, který musí předložit Národnímu shromáždění, aniž by jej vláda měnila, jako součást návrhu zákona o centrálním rozpočtu.
• < 0,05 % celkových výdajů vládních institucí, 0,02 % HDP

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Prezident MSKÚ připravuje pracovní program a informuje o něm a o jeho případných změnách Národní shromáždění.

Kontrolní plán se zveřejňuje a předkládá Národnímu shromáždění každých šest měsíců.

MSKÚ vytvořil systém plánování kontrol, v němž se klade větší důraz na výběr témat a na kontroly na místě, které je třeba zařadit do kontrolního plánu.

Přidělování kontrolních úkolů předchází několikastupňový přípravný a schvalovací postup, přičemž efektivnost kontrol zajišťuje průběžné plánování.

Při vymezování kontrolních témat a souvisejících kontrol na místě usiluje MSKÚ o účinné a efektivní využívání svých zdrojů na každé kontrolní téma a zohledňuje přitom aktuální kontrolní témata, která jsou zajímavá pro veřejnost.

Kontrolní plán se může změnit v závislosti na nových okolnostech, které se v souvislosti s kontrolami objeví.

— METODY AUDITU

MSKÚ provádí audity souladu s předpisy, audity výkonnosti a následné audity. Jeho kontroly se zaměřují na legalitu a správnost veškerých příjmů a výdajů centrálního rozpočtu.

Svou činnost provádí v souladu s právními předpisy, kontrolním programem a profesionálními pravidly a metodami a etickými standardy pro auditory.

Metodika MSKÚ je stanovena a zveřejněna v souladu s odbornými standardy INTOSAI (rámcem ISSAI).

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

MSKÚ zveřejňuje:

• stanovisko k závěrečnému účtu centrálního rozpočtu,
• zprávu o plnění centrálního rozpočtu,
• kontrolní zprávy (audity souladu s předpisy, výkonnostní audity a následné audity),
• výroční zprávu o činnosti,
• analýzy a studie.

MSKÚ kromě toho více než 50 let rediguje a vydává Čtvrtletník veřejných financí. Ten se zabývá tématy, jako jsou finanční systémy, fungování veřejného sektoru a národního hospodářství a snahy dostihnout hospodářsky rozvinuté země, a souvisejícími odbornými diskusemi.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

MSKÚ zveřejňuje své zprávy, studie a další dokumenty a také organizační zprávy a informace o hlavních fázích svých kontrolních postupů na svých internetových stránkách a zpravodajském portálu.

MSKÚ uzpůsobuje informování o svých zprávách a analýzách cílovým skupinám.

MSKÚ je rovněž aktivní v různých sociálních médiích a využívá několika komunikačních nástrojů, z nichž některé si vyvíjí sám:

• internetové stránky MSKÚ (maďarsky, anglicky),
• zpravodajský portál (maďarsky, anglicky, německy, francouzsky, španělsky) – hlavní zdroj informací o činnostech instituce,
• stručná tisková shrnutí (vydávají se ke každé kontrolní zprávě),
• tradiční a elektronické tiskové konference,
• shrnující videa o prioritních kontrolách, zveřejňovaná na kanálu YouTube a zpravodajském portálu MSKÚ,
• rozhovory o přínosech auditů MSKÚ,
• zprávy v sociálních médiích.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Od svého založení klade MSKÚ zvláštní důraz na vědeckou spolupráci s profesními orgány a národními institucemi vysokoškolského vzdělávání s cílem dosáhnout co nejširšího uplatnění činností MSKÚ a rozvíjet odborný a vědecký dialog ve společnosti.

MSKÚ se aktivně účastní činností mezinárodní odborné veřejnosti v oblasti auditu. Důležitá je mezinárodní výměna zkušeností v oblasti auditu a spolupráce s národními nejvyššími kontrolními institucemi a mezinárodními organizacemi.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Maltský národní kontrolní úřad (MNKÚ) je národní kontrolní institucí, která zodpovídá za externí kontrolu ústřední a místní státní správy. Ze zákona je povinen provádět finanční audit a audit souladu s předpisy ústřední státní správy.

Kromě toho může provádět kontroly jakýchkoli skutečností souvisejících se státními financemi nebo prostředky spravovanými nebo ovládanými státními institucemi a úřady.

MNKÚ může rovněž kontrolovat účetnictví anebo činnosti veřejných orgánů nebo subjektů, které spravují nebo používají prostředky patřící přímo či nepřímo státu či s nimi hospodaří. Dále může kontrolovat činnost společností nebo jiných subjektů, v nichž má stát většinový podíl.

Právní předpisy dávají MNKÚ pravomoc provádět audity výkonnosti, při nichž posuzuje hospodárnost, efektivnost a účinnost programů, funkcí, iniciativ a dalších činností veřejného sektoru.

Zodpovídá také za audit místní správy tím, že jmenuje soukromé auditory jako auditory místních zastupitelstev a poskytuje jim odbornou a správní podporu.

MNKÚ má právo přístupu k veškerým informacím, jež ke své práci považuje za potřebné.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• maltská ústava: článek 108 (1964),
• zákon o generálním auditorovi a Národním kontrolním úřadu (1997),
• jednací řád č. 120 Poslanecké sněmovny (1995),
• zákon o místní samosprávě (1995).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

MNKÚ kontroluje:

• ministerstva, 15 (povinné),
• všechny vládní úřady a subjekt (povinné),
• orgány místní správy (povinné v souladu se zákonem o místních zastupitelstvech), jak je uvedeno v oddíle „Mandát“ výše,
• veřejné orgány nebo subjekty, které spravují nebo používají prostředky patřící přímo či nepřímo státu nebo s nimi hospodaří (není povinné, pokud tak není výslovně stanoveno v příslušných předpisech),
• subjekty, které drží nebo používají prostředky patřící státu (není povinné, pokud tak není výslovně stanoveno v příslušných předpisech),
• společnosti nebo jiné subjekty, v nichž má stát většinový podíl (není povinné).

Poznámka: MNKÚ je v první řadě povinen provádět finanční audity a audity souladu s předpisy ústřední státní správy a může též provádět jakýkoli druh auditu ústřední a místní státní správy a také dalších subjektů, které hospodaří s veřejnými prostředky nebo je spravují. Veřejné subjekty a další subjekty nepatřící do ústřední státní správy kontrolují auditoři soukromého sektoru.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí hlavní revizor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

MNKÚ je externí auditor státu. Své kontroly provádí zcela nezávisle. Generální auditor nepodléhá pravomoci ani kontrole žádného jiné osoby.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Generální auditor je zodpovědný přímo předsedovi Poslanecké sněmovny.

Výbor parlamentu pro veřejné účty a ministr zodpovědný za finance mohou MNKÚ požádat, aby provedl kontroly v jakékoli věci, která spadá do působnosti MNKÚ. Pokud jde o předpisy o místní správě, ministr zodpovědný za místní správu může také generálního auditora požádat, aby provedl kontroly hospodaření místních zastupitelstev.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Oficiální řídicí orgán sice neexistuje, ale generálnímu auditorovi pomáhají zástupce a tři náměstci generálního auditora.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Generálního auditora i jeho zástupce jmenuje prezident, jak je uvedeno výše.

Náměstci generálního auditora se vybírají na základě interního nebo externího výběrového řízení. S kandidáty na toto místo vede pohovory výběrová komise (jejíž jeden člen je nezávislý na MNKÚ), která podává o výběrovém řízení zprávu. Úspěšného kandidáta jmenuje na doporučení výběrové komise generální auditor.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

MNKÚ má čtyři útvary, z nichž tři vedou náměstci generálního auditora. Jedná se o tyto:

• útvar finančního auditu a auditu souladu s předpisy, který analyzuje finanční zprávu vlády, kontroluje řadu ministerstev a institucí vlády, místní správu a řadu nevládních organizací,
• útvar výkonnostního auditu, který provádí výkonnostní audit / audit finanční efektivity,
• útvar zvláštních auditů a vyšetřování, který zodpovídá za zprávy o vyšetřování, které obvykle zadává výbor pro veřejné účty nebo ministr zodpovědný za finance,
• útvar IKT, který zodpovídá za audity IT a za poskytování informačnětechnologické podpory ostatním auditním útvarům při provádění jejich auditů.

Kromě auditních útvarů má MNKÚ ještě další útvar – finanční a správní útvar vedený vedoucím –, který je zodpovědný za oblast financí, správy a lidských zdrojů.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 57 FTE (prosinec 2019) (84 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 40 %, ♀ 60 %. Průměrný věk: 42

ROZPOČET

• 3,5 milionu EUR (2019)
• Rozpočet MNKÚ se v plné výše financuje ze státního rozpočtu Malty.
• Asi 0,07 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

MNKÚ si vybírá předměty kontroly dle svého uvážení. Výbor pro veřejné účty a ministerstvo zodpovědné za finance jej může požádat, aby provedl šetření týkající se veřejných prostředků. Ačkoli MNKÚ těmto žádostem obvykle vyhoví, není to jeho povinností.

MNKÚ sestavuje roční kontrolní plány obsahující seznam plánovaných kontrol na daný rok, které schvaluje generální auditor a jeho zástupce.

Při výběru oblastí, které budou do ročního kontrolního plánu zahrnuty, zohledňuje MNKÚ různá kritéria, jako jsou vnímaná rizika související s danou oblastí, aktuálnost, sociální a finanční významnost, rozsah zájmu parlamentu, vlády, médií a veřejnosti a rovněž proveditelnost navrhovaných kontrolních témat.

— METODY AUDITU

MNKÚ provádí finanční audit, audit souladu s předpisy, audit výkonnosti, vyšetřovací audit a audit IT.

Zprávy o finančních auditech a auditech souladu s předpisy se zveřejňují každoročně nejpozději dvanáct měsíců po konci rozpočtového roku, který končí 31. prosince. Ostatní audity se zveřejňují po dokončení.

MNKÚ navíc každoročně ke konci roku zveřejňuje shrnutí zjištění z auditních zpráv, které vypracovali auditoři místní správy (název: Zpráva generálního auditora o fungování místní správy).

MNKÚ své audity provádí v souladu s příslušnými mezinárodními auditorskými standardy a má vlastní auditní manuály pro finanční audit, audit souladu s předpisy a výkonnostní audit.

Při výkonnostních auditech se MNKÚ řídí metodikou pro analýzu problematiky a vyvození závěrů (Issue Analysis and Drawing Conclusions – IADC).

Má také vlastní kodex profesní etiky, jímž se jeho zaměstnanci musí řídit.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

MNKÚ zveřejňuje:

• výroční zprávu o veřejných účtech,
• výroční zprávu o fungování místní správy,
• výroční zprávu o následných auditech,
• výroční zprávu a zprávu o finančních výkazech MNKÚ,
• samostatné zprávy o výkonnostních auditech, zprávy o vyšetřování a další druhy auditních zpráv, které nebyly uvedeny výše.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

MNKÚ předkládá všechny své kontrolní a další zprávy předsedovi Poslanecké sněmovny. Každá zpráva obsahuje shrnutí, které je stručnou syntézou zprávy, a doprovází ji tisková zpráva obsahující nejdůležitější informace. Poté, co zprávy předloží předsedovi Poslanecké sněmovny, zveřejňuje MNKÚ všechny své zprávy na své internetové stránce a na Facebooku.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

MNKÚ udržuje těsné dvoustranné vztahy s NKI několika dalších členských států EU. Je rovněž členem sítě generálních auditorů Společenství národů.

MNKÚ se dále aktivně podílí na činnosti řady mezinárodních sítí.

Spolupracuje též s Maltskou univerzitou a je členem několika vládních výborů jako pozorovatel.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Německý Spolkový účetní dvůr (SÚD) kontroluje všechny spolkové příjmy a výdaje, včetně reprezentačních fondů a tajných výdajů, a ověřuje, zda byl spolkový rozpočet plněn řádně a efektivně.

Má veškerá práva přístupu vůči všem osobám a informacím, které potřebuje pro svou kontrolní činnost, včetně nespolkových subjektů, pokud hospodaří se spolkovými finančními prostředky.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava (čl. 114 odst. 2 základního zákona) (1949),
• zákon o spolkovém rozpočtu (článek 88 a násl.) (1969),
• zákon o rozpočtových zásadách (článek 53 a násl.) (1969),
• zákon o Spolkovém účetním dvoře.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

SÚD má přístup k dokumentům všech institucí nebo subjektů, které hospodaří se spolkovými finančními prostředky, například:

• ministerstva vlády a jim podřízené subjekty,
• státní agentury,
• instituce sociálního zabezpečení,
• veřejné podniky,
• příjemci spolkových dotací,
• správní útvary ústavních orgánů.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní struktura bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

SÚD je jedním z nejvyšších spolkových úřadů a v hierarchii stojí na stejné úrovni jako spolková ministerstva.

Je plně nezávislý a nemůže být nikým pověřen provádět konkrétní kontrolní činnosti. Parlament však může SÚD navrhnout určité kontroly.

Prezident SÚD z titulu svého úřadu zároveň vykonává funkci pověřence spolkové vlády pro hospodárnost ve správě. Předkládá doporučení, zprávy a stanoviska, které mají zvyšovat efektivnost spolkové správy. Může také parlamentu poskytovat doporučení k legislativě.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Prostřednictvím své kontrolní a poradní činnosti podporuje SÚD spolkovou vládu a parlament, pro které je výroční zpráva SÚD základem pro udělení absolutoria spolkové vládě.

SÚD podává zprávy jak spolkové moci výkonné, tak zákonodárné, které se s ní mohou před konečným rozhodnutím radit.

Účastní se rovněž jednání o rozpočtu mezi spolkovým ministerstvem financí a jednotlivými ministerstvy a může se vyjádřit k rozpočtovému odhadu každého ministerstva. Kromě toho poskytuje doporučení během plnění rozpočtu.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Rozhodnutí týkající se kontrolních činností přijímají na úrovni oddělení kolektivní orgány, k nimž náleží členové SÚD, tj. vedoucí kontrolního oddělení a vedoucí kontrolní oblasti, a v některých případech také prezident nebo viceprezident. Členové SÚD mají soudní nezávislost.

Některá rozhodnutí, například o záležitostech souvisejících s výroční zprávou, jsou vyhrazena senátu. Senát je hlavním rozhodovacím orgánem.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Vedoucí kontrolních oddělení jsou státní zaměstnanci. Jejich funkční období je omezeno důchodovým věkem státních zaměstnanců stanoveným zákonem, který je v současné době 67 let.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

SÚD se skládá z devíti auditních oddělení s 51 kontrolními oblastmi. Další oddělení zodpovídá za mezinárodní auditní činnost a podporuje prezidenta v jeho funkci člena rady auditorů OSN. Oddělení podpory je zodpovědné za ústřední správní úkoly.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Celkem: 1 153 (prosinec 2019) (82 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 58 %, ♀ 42 %. Průměrný věk: > 51

ROZPOČET

• 162 milionů EUR (2019)
• 0,045 % celkového spolkového rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Na plánování strategie a činnosti SÚD se podílí jeho prezident, viceprezident, senát a všechny kolektivní orgány.

Kontrolní oddělení SÚD pravidelně analyzují rizika a úkoly, což tvoří základ střednědobého kontrolního plánu a kontrolní strategie na další tři až pět let.

Kontrolní oddělení plánují své auditní úkoly v ročních kontrolních plánech koordinovaným způsobem a z těchto plánů pak vychází celkový kontrolní plán SÚD.

O žádostech parlamentu nebo jeho výborů o provedení kontroly může SÚD rozhodovat dle svého uvážení.

— METODY AUDITU

SÚD provádí audit výkonnosti, audit souladu s předpisy a finanční audit, a to jak ex post, tak v reálném čase, a aktivně poskytuje poradenství a doporučení. O čase a povaze kontrol rozhoduje nezávisle a může provádět kontroly na místě.

Klíčovým úkolem jsou audity výkonnosti, které se obvykle spojují s prvky auditu souladu nebo finančního auditu do jednoho celkového auditu. Jako další strategické kontrolní kritérium používá SÚD udržitelnost.

Mezi činnosti SÚD patří také:

• výběrové kontroly, při nichž se podrobným šetřením získávají důkazní informace o konkrétním aspektu předmětu kontroly;
• horizontální kontroly, při nichž se na reprezentativním vzorku vládních institucí zkoumá konkrétní téma a výsledkem jsou kontrolní zjištění o vymezené oblasti činností a operací státu;
• hodnoticí studie, které slouží k získání znalostí o konkrétních oblastech, postupech či vývoji. Nepředstavují konečné hodnocení činností a operací státu, nýbrž jsou vhodnou možností pro přípravu nových kontrolních úkolů;
• následné kontroly, při nichž se zjišťuje, zda orgány s pravomocí dohledu reagovaly na zjištění či na usnesení parlamentu;
• kontroly hospodaření (nebo obecné kontroly), jejichž výsledkem je komplexní přehled o hospodaření kontrolovaného subjektu;
• kontroly v reálném čase, které SÚD umožňují prověřovat množství jednotlivých rozhodnutí, která jsou součástí významných programů, samostatně a v každé fázi projektu. Tento postup mu umožňuje odhalit nedostatky v počátečním stádiu a informovat o nich včas orgány s rozhodovací pravomocí.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

SÚD vydává:

• sdělení o kontrole s kontrolními zjištěními, která zasílá kontrolovaným subjektům k připomínkám;
• výroční zprávu, která se skládá z hlavního svazku (I) a dodatkového svazku (II). Svazek I se zveřejňuje na podzim každého roku a svazek II na jaře roku následujícího. Společně tvoří aktuální základ pro parlamentní postup udílení absolutoria;
• poradní zprávy;
• zvláštní zprávy.

Poradní a zvláštní zprávy se předkládají parlamentu a spolkové vládě.

Kromě toho prezident ve své funkci pověřence spolkové vlády pro hospodárnost ve správě zveřejňuje stanoviska a zásady dobré praxe.

SÚD do svých sdělení o kontrole zařazuje také doporučení ke zlepšení a vyjadřuje se k aktuálním tématům, jako jsou návrhy předpisů a významné veřejné zakázky, či poskytuje odborné poradenství.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

SÚD představuje svou výroční zprávu veřejnosti na spolkové tiskové konferenci a své publikace (včetně výroční zprávy, zvláštních zpráv a závěrečných sdělení o kontrole) zveřejňuje na internetu.

Na internetových stránkách SÚD lze rovněž nalézt publikace pověřence spolkové vlády pro hospodárnost ve správě.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Jelikož Německo má federální správní strukturu, ostatní správní úrovně kontrolují zemské kontrolní instituce a kontrolní orgány obcí. Avšak finanční systém na spolkové úrovni a systémy šestnácti spolkových zemí jsou do velké míry propojeny, takže SÚD a nezávislé zemské kontrolní instituce spolu těsně spolupracují.

Tato spolupráce se zaměřuje hlavně na programy, které financuje spolková vláda a země společně, nebo na úkoly, kterými ústřední vládní instituce pověřily země.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Nizozemský účetní dvůr (NÚD) ověřuje, zda ústřední vláda vynakládá peníze daňových poplatníků rozumně, hospodárně a obezřetně. Jeho zákonnou povinností je kontrolovat příjmy a výdaje ústřední vlády a o této kontrole podává jednou ročně, v tzv. den odpovědnosti (třetí středa v květnu), zprávu parlamentu. Na základě stanoviska NÚD může parlament rozhodnout, zda vládě udělí absolutorium. NÚD kromě toho informuje parlament o jednotlivých auditech, což poslancům umožňuje určit, zda je politika příslušného ministerstva účinná.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• články 76, 77, 78 nizozemské ústavy (1814),
• zákon o účtech vládních institucí (2016).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

NÚD kontroluje:

• 21 oddílů státního rozpočtu, hlavně ministerstva a státní fondy,
• 121 (skupin) právnických osob s povinnostmi danými zákonem.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní struktura bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

NÚD je externí auditor ústřední vlády. Jedná se o nezávislý orgán, který má ústavní postavení vysoké státní rady, což je národní veřejný orgán, jehož cílem je zajišťovat demokratický právní stát.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Pracovní vztah mezi NÚD a nizozemským parlamentem je založen na spolupráci. Na institucionální úrovni má kolegium pravidelná jednání se stálým finančním výborem parlamentu. Jejich zaměstnanci jsou také v každodenním kontaktu.

NÚD svá auditní zjištění zveřejňuje hlavně v podobě zpráv a dopisů, které zasílá parlamentu. Parlament má před zveřejněním zprávy možnost využít nabídku na soukromou informativní schůzku. Pokud tuto nabídku přijme, soukromá informativní schůzka je nabídnuta i příslušnému ministrovi.

S ohledem na konkrétní odborné znalosti NÚD parlament občas NÚD vyzve, aby se zúčastnil parlamentního jednání.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

NÚD řídí kolegium skládající se z prezidenta a dvou členů. Členové kolegia rozhodují ve všech věcech společně.

Každý člen kolegia je zároveň zpravodajem za část činností NÚD a prezident dohlíží na celkovou organizaci NÚD.

NÚD má také dva externí mimořádné členy kolegia, kteří mohou být povoláni, aby se podíleli na určitých činnostech: například dohlíželi na kontroly, prováděli externí činnosti nebo zastupovali členy kolegia.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Všichni členové kolegia NÚD jsou jmenováni doživotně do dovršení zákonného důchodového věku 70 let.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy kolegia jmenuje hlava státu. Rozhodnutí o jmenování vypracují společně kolegium a parlament.

Kolegium vybere v otevřeném výběrovém řízení nejméně čtyři uchazeče. Seznam uchazečů se předkládá Poslanecké sněmovně. Sněmovna není tímto seznamem vázána. Sněmovna následně předloží hlavě státu seznam tří uchazečů a hlava státu jmenuje uchazeče s největší parlamentní podporou.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Kolegium NÚD je podporováno organizací, kterou vede generální tajemník, jenž je jmenován podle zákona a jehož do úřadu uvádí hlava státu. V čele týmu vedoucích pracovníků NÚD stojí generální tajemník a jeho dalšími členy je šest ředitelů auditu a jeden ředitel podpůrných služeb. Tento tým vedoucích pracovníků odpovídá za kvalitu organizace a kontrol.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 245 FTE (říjen 2019)
• Podíl mužů a žen: ♂ 52 %, ♀ 48 %. Průměrný věk: 47

ROZPOČET

• 32,1 milionu EUR (2019)
• 0,1 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

Ačkoli o prováděných kontrolách rozhoduje ze své vlastní iniciativy NÚD, o provedení určité kontroly mohou NÚD požádat parlament, ministři a státní tajemníci.

NÚD má průběžný kontrolní program, který se přezkoumává několikrát ročně v souladu s výsledky strategického dialogu. Část kontrolní kapacity NÚD je určena na víceleté kontrolní programy zaměřující se na témata, která se z finančního a sociálního hlediska považují za velmi významná.

NÚD se soustředí především na kontrolní oblasti, v nichž může být jeho činnost přínosem díky jeho zvláštním pravomocem (například právu přístupu k důvěrným informacím) a díky jeho nezávislosti a nestrannosti, nebo protože kontroly v dotyčných oblastech nemůže provést žádná jiná organizace.

— METODY AUDITU

NÚD provádí finanční audit a audit výkonnosti.

Experimentuje s novými kontrolními metodami a technikami, ale též s novými způsoby zveřejňování informací.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

NÚD zveřejňuje:

• výroční zprávu,
• kontrolní zprávy,
• tematické zprávy,
• sdělení k rozpočtu,
• tzv. web dossiers,
• informační přehledy.

NÚD svá kontrolní zjištění a získané zkušenosti předává vládě, parlamentu a osobám odpovědným za řízení subjektů, které kontroluje.

NÚD omezuje své publikace v období před všeobecnými volbami, během voleb a po volbách, dokud není jmenována nová vláda.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

NÚD zveřejňuje zprávy na svých internetových stránkách a informuje o svých publikacích v sociálních médiích.

Třetí středu v květnu (která se označuje jako tzv. den odpovědnosti) vyjadřuje NÚD nezávislý výrok o účtu ústředních vládních institucí a provozním řízení, finančním řízení a kvalitě informací o politikách, které ministři poskytují parlamentu.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

NÚD aktivně spolupracuje s kontrolními institucemi Nizozemského království a vyměňuje si s nimi zkušenosti. Patří k nim místní kontrolní úřady, kontrolní výbory a kontrolní instituce v karibské části Nizozemska.

NÚD se také aktivně podílí na činnostech mezinárodní odborné veřejnosti v oblasti auditu. Má rozsáhlé zkušenosti s posilováním institucionálního rozvoje prostřednictvím projektů budování kapacit s nejvyššími kontrolními institucemi v zahraničí. NÚD rovněž spolupracuje a vyměňuje si odborné znalosti se sesterskými institucemi a je institucionálním členem organizací INTOSAI, EUROSAI, Kontaktního výboru EU a Global Audit Leadership Forum.

K příkladům těsné spolupráce patří společné nebo souběžné audity prováděné NÚD a dalšími nejvyššími kontrolními institucemi.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Polský nejvyšší kontrolní úřad (PNKÚ) kontroluje činnost orgánů státní správy, Polské národní banky, státních právnických osob a jiných státních organizačních jednotek s ohledem na legálnost, hospodárnost, účelnost a řádnost. PNKÚ může kontrolovat činnost orgánů místní samosprávy, právnických osob místní samosprávy a jiných organizačních jednotek místní samosprávy s ohledem na legálnost, hospodárnost a řádnost.

PNKÚ může rovněž kontrolovat činnost jiných organizačních jednotek a hospodářských subjektů s ohledem na legálnost a řádnost v rozsahu, v jakém využívají státní či veřejný majetek či prostředky, a s ohledem na plnění jejich finančních závazků vůči státu.

PNKÚ má právo přístupu ke všem informacím, které potřebuje, a jeho pracovníci mají právo přístupu do všech objektů a prostor kontrolovaných subjektů a také právo nahlížet do příslušných dokumentů a jiných materiálů. PNKÚ má právo předvolat si svědky z kontrolovaných nebo jiných subjektů, přijímat od nich důkazní informace, žádat od pracovníků kontrolovaných subjektů písemné či ústní vysvětlení, využívat pomoci odborníků a specialistů a rovněž účastnit se jednání vedení kontrolovaných subjektů.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadě (zákon o PNKÚ) z 23. prosince1994, ve znění pozdějších předpisů.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

PNKÚ kontroluje mimo jiné:

• rozpočtové jednotky (například ministerstva a státní agentury),
• státní fondy zvláštního určení,
• výkonné agentury a další státní právnické osoby v sektoru veřejných financí,
• státní banky, včetně Polské národní banky,
• orgány místní samosprávy,
• další subjekty realizující veřejné výdaje, včetně subjektů mimo sektor veřejných financí.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad, v jehož čele stojí prezident a který funguje kolektivně, což znamená, že existuje speciální orgán, kolegium PNKÚ, který schvaluje a přijímá nejdůležitější dokumenty.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

PNKÚ je nejvyšším orgánem státní kontroly, je nezávislý na vládě, avšak podřízený Sejmu.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

PNKÚ předkládá zprávy Sejmu a spolupracuje s téměř všemi jeho výbory, které mají ve své působnosti projednávat většinu informací o výsledcích kontroly PNKÚ. Výbor Sejmu pro státní kontrolu také projednává výsledky kontrol PNKÚ a předkládá stanoviska k otázkám souvisejícím s rozpočtem PNKÚ a navrhuje možné oblasti kontroly PNKÚ předložené jinými výbory Sejmu (40–60 ročně). PNKÚ také výbor pro státní kontrolu informuje o svém ročním plánu práce.

Sejm rovněž projednává nejdůležitější zprávy PNKÚ: výroční zprávu o činnosti a analýzu plnění státního rozpočtu a zásad peněžní politiky.

Sejm a jeho orgány mohou PNKÚ nařídit provedení kontroly, avšak k těmto situacím dochází zřídkakdy (1–3 ročně).

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Řídicím orgánem PNKÚ je prezident a kolegium. Je to kolektivní orgán, který se skládá z prezidenta, všech viceprezidentů, generálního ředitele a 14 členů (sedmi představitelů právní či ekonomické vědy, nezávislých na PNKÚ, a sedmi ředitelů kontrolních organizačních oddělení nebo poradců prezidenta).

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Prezident, viceprezidenti a generální ředitel jsou členy kolegia po dobu svého funkčního období, zatímco ostatní členové jsou jmenováni na obnovitelné období tří let.

ZPŮSOB VÝBĚRU

14 členů kolegia PNKÚ jmenuje maršálek Sejmu na žádost prezidenta PNKÚ poté, co obdrží stanovisko výboru Sejmu pro státní kontrolu.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Oddělení PNKÚ se dělí na kontrolní oddělení (14 útvarů a 16 regionálních kanceláří) a oddělení organizační a správní (4). Územní příslušnost jednotlivých regionálních kanceláří, které mají totéž postavení jako kontrolní oddělení, odpovídá správnímu rozdělení Polska (vojvodstvím).

Na kontroly, které provádí kontrolní oddělení nebo regionální kanceláře, dohlíží prezident PNKÚ nebo jeden z viceprezidentů.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 1 602 FTE (2018) (71 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 54 %, ♀ 46 %. Průměrný věk: nad 41 (auditoři)

ROZPOČET

• Rozpočet PNKÚ: 282,1 milionu PLN / přibl. 66 milionů EUR (2018)
• Přidělení prostředků: kolegium PNKÚ přijímá návrh rozpočtu. Ministr financí rozpočet začlení do návrhu státního rozpočtu, který poté projednává a schvaluje parlament.
• Přibl. 0,07 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

PNKÚ vykonává kontroly na základě ročního plánu práce. Na prvním místě v plánování stojí kontrola plnění státního rozpočtu jako základní povinnost PNKÚ.

PNKÚ monitoruje legislativní změny, zkoumá statistické údaje a ověřuje plány a programy vlády a také tiskové zprávy a stížnosti občanů. Toto monitorování má významné místo v ročním i dlouhodobém plánování. Na tomto základě se vypracovává plán práce a stanoví kontrolní priority.

Výběru oblastí navržených ke kontrole předchází všestranná analýza rizika, která se mimo jiné opírá o zprávy a publikace mezinárodních institucí, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Světová banka nebo Rada EU, národní strategické dokumenty, finanční plány veřejného sektoru, statistiky, stížnosti doručené PNKÚ, výsledky průzkumů veřejného mínění a zprávy sdělovacích prostředků.

— METODY AUDITU

PNKÚ provádí finanční audity, audity souladu s předpisy a výkonnostní audity (plánované i jednorázové) a také komplexní audity, které zahrnují všechny tři oblasti.

PNKÚ uplatňuje kontrolní standardy vycházející z polských právních předpisů, auditorských standardů INTOSAI, evropských prováděcích pokynů pro auditorské standardy INTOSAI, standardů Mezinárodní federace účetních (IFAC) a z vlastních dlouholetých zkušeností.

Metodické směrnice (manuál auditora), vycházející z výše uvedených standardů, obsahují podrobné pokyny pro provádění kontrol.

Etický kodex PNKÚ je v souladu s obecně přijímanými mezinárodními auditorskými standardy.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

PNKÚ zveřejňuje:

• analýzy plnění státního rozpočtu a zásad peněžní politiky (výroční zpráva),
• stanoviska ve věci absolutoria pro radu ministrů,
• zprávy z každé kontroly jednotlivého subjektu (kontrolní výstupy),
• souhrnné zprávy (tzv. informace o výsledcích kontrol) ze všech plánovaných kontrol a některých jednorázových kontrol,
• výroční zprávy o činnosti,
• analýzu využívání závěrů plynoucích z kontrol, které se týkají tvorby a uplatňování právních předpisů,
• roční plány práce.

PNKÚ taktéž vypracovává:

• návrhy legislativních změn (návrhy de lege ferenda),
• analýzy návrhů a stížností občanů.

Následná kontrola auditních výsledků:

• PNKÚ informuje kontrolované subjekty o svých zjištěních a doporučeních a také systematicky ověřuje, zda se realizují. Výsledky těchto ověřování se předkládají ve zprávách o následných kontrolách.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ KONTROLY

PNKÚ zveřejňuje informace o výsledcích kontroly, související dokumenty a informace o probíhajících činnostech na své internetové stránce (www.nik.gov.pl) a ve Věstníku veřejných informací (https://bip.nik.gov.pl/).

ZPRÁVY VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH

PNKÚ vytváří velké množství informačních materiálů pro šíření ve sdělovacích prostředcích. V roce 2018 bylo v tisku, rozhlase a v televizi zveřejněno celkem 12 980 zmínek o PNKÚ.

VZTAHY S OBČANY

PNKÚ je ze zákona povinen poskytovat informace o svém fungování, činnosti, výsledcích práce atp. a také umožňuje občanům předkládat žádosti týkající se například kontrol. Všechny kontrolní zprávy (s výjimkou důvěrných) se zveřejňují na internetové stránce PNKÚ. PNKÚ rovněž vydává dvouměsíčník „Státní kontrola“.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

PNKÚ těsně spolupracuje s jinými – celostátními či místními – kontrolními, revizními a inspekčními orgány (které PNKÚ poskytují výsledky svých kontrol a společně s PNKÚ pod jeho vedením provádějí určité kontroly).

PNKÚ rovněž pravidelně spolupracuje s univerzitami a výzkumnými institucemi a systematicky využívá konzultací s externími odborníky, včetně organizování expertních panelů.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

V souladu s ústavou a zákony Portugalský účetní dvůr (PÚD):

• kontroluje legalitu a správnost veřejných příjmů a výdajů a veřejného dluhu,
• vydává výrok o obecných státních účtech a účtech autonomních oblastí a od roku 2023 bude obecné státní účty osvědčovat,
• posuzuje hospodaření s veřejnými prostředky,
• vymáhá finanční závazky.

PÚD má právo přístupu ke všem informacím, jež považuje za nutné, a kontrolované subjekty jsou povinny s ním spolupracovat.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava Portugalské republiky (1976): článek 107, čl. 209 písm. c) a články 214 a 216,
• zákon o organizaci a fungování Účetního dvora: zákon 98/97 z 26. srpna 1997,
• zákon o rozpočtovém rámci: zákon 151/2015 z 11. září 2015, čl. 66 odst. 6.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

PÚD kontroluje:

• stát a jeho různé subjekty,
• autonomní oblasti Azory a Madeiru a jejich různé subjekty,
• orgány místní správy a jejich sdružení či federace, včetně metropolitních oblastí,
• veřejné ústavy,
• instituce sociálního zabezpečení,
• veřejná sdružení, sdružení veřejných subjektů nebo sdružení smíšených veřejných a soukromých subjektů, která jsou převážně financována veřejnými subjekty nebo jsou jimi řízena,
• společnosti ve vlastnictví státu,
• regionální společnosti,
• společnosti patřící více obcím a obecní společnosti,
• subjekty s účastí veřejných prostředků, které dostávají dotace nebo jsou částečně ve vlastnictví státu,
• společnosti s oprávněním řídit společnosti ve vlastnictví státu nebo společnosti s podílem veřejného kapitálu nebo smíšené soukromé a veřejné společnosti kontrolované veřejným sektorem, společnosti s oprávněním nebo společnosti, které poskytují veřejné služby, a společnosti s oprávněním provádět veřejné práce,
• ostatní subjekty čerpající veřejné prostředky nebo s nimi hospodařící.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kolektivní model s kontrolními a soudními funkcemi, skládající se z prezidenta a 18 členů (soudců s týmž postavením jako soudci nejvyššího soudu).

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

Podle ústavy je PÚD nejvyšším soudem a jako takový je svrchovaným orgánem na stejné úrovni s prezidentem republiky, parlamentem, vládou a ostatními soudy. Je nezávislým nejvyšším kontrolním orgánem provádějícím externí kontrolu a audit a dohlížejícím na plnění státního rozpočtu vládou.

Členové PÚD, kteří jsou soudci, jsou neodvolatelní a s určitými výjimkami stanovenými zákonem nemohou být za svá rozhodnutí voláni k zodpovědnosti.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

PÚD je nezávislý na všech ostatních orgánech, avšak v právních předpisech jsou stanoveny mimo jiné tyto způsoby spolupráce:

• parlament a vláda mohou PÚD požádat, aby provedl kontroly konkrétních subjektů nebo finančních oblastí, avšak taková žádost není pro PÚD závazná,
• parlament může požádat o zaslání existujících zpráv,
• parlament může PÚD požádat o informace získané při provádění kontrol,
• kontrolní zprávy a výroční zpráva PÚD se obvykle zveřejňují a zasílají parlamentu a dalším zainteresovaným subjektům.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

PÚD je samosprávným orgánem.

Instituci vede její prezident.

PÚD je oprávněn stanovit si vlastní rozpočet a má při jeho plnění finanční samostatnost. Rozpočet schvaluje parlament.

O návrhu ročního rozpočtu a strategickém plánu rozhoduje plenární zasedání PÚD, které se skládá z prezidenta a všech členů.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Členové jsou jmenováni doživotně.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy vybírá ve veřejném výběrovém řízení výběrová komise.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

PÚD se dělí na tři senáty a dva regionální senáty (pro Azory a Madeiru). Kontrolní senáty se skládají z kontrolních a správních oddělení.

Kromě toho má PÚD oddělení interního auditu, které podléhá přímo prezidentovi PÚD, a komisi pro auditorské standardy.

Členové PÚD jsou přiděleni do jednotlivých senátů na základě akademických a odborných kritérií.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 553 (ústředí: 459, Azory: 47, Madeira: 47 (2020)
• Podíl mužů a žen: ♂ 33 %, ♀ 67 %. Průměrný věk: 52

ROZPOČET

• PÚD je financován ze souhrnného státního rozpočtu a z vlastních zdrojů (poplatků účtovaných kontrolovaným subjektům)
• Celkový rozpočet (2020): 28,6 milionu EUR
• 0,014 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

PÚD schvaluje každé tři roky strategický plán na základě participačního postupu, jehož výsledkem je analýza SWOT (hlavní nedostatky, silné stránky, příležitosti, výzvy a hrozby), a analýzy rizika popisující cíle a priority.

Na totéž strategické období PÚD rovněž schvaluje tříletý program, který vede ke střednědobému provoznímu plánu shrnujícímu roční plány na dané období.

Kromě toho naprosto nezávisle schvaluje podrobný roční pracovní program.

— METODY AUDITU

PÚD provádí všechny druhy auditu.

Používané postupy a metodika jsou stanoveny v auditních manuálech PÚD, které vychází z mezinárodních auditorských standardů (ISSAI) a osvědčených postupů.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

PÚD zveřejňuje všechny své zprávy a rozhodnutí, zejména:

• výroční zprávy a výroky o obecných státních účtech a účtech autonomních oblastí,
• kontrolní zprávy,
• výroční zprávu o činnosti.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

PÚD zveřejňuje zprávy, rozhodnutí a příslušné dokumenty a informace o událostech a činnostech na své internetové stránce.

Může se také rozhodnout zveřejnit své zprávy v portugalském úředním věstníku a šířit je prostřednictvím sdělovacích prostředků. PÚD také komunikuje s veřejností prostřednictvím sociálních médií.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

PÚD vede pracovní skupinu organizace EUROSAI pro audit a etiku a je členem správní rady organizace INTOSAI, organizace EUROSAI a Organizace NKI portugalsky hovořících zemí (CPLP). Prezident PÚD je členem správní rady IDI. PÚD se podílí se na projektech budování kapacit NKI zejména v portugalsky hovořících zemích a je externím auditorem, který osvědčuje účetní závěrku CPLP a organizace EUMETSAT.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Rakouský účetní dvůr (RÚD) je nezávislá nejvyšší kontrolní instituce na spolkové, zemské a obecní úrovni.

Ověřuje, zda jsou státní finanční prostředky řádně spravovány, včetně státních výdajů veřejných institucí a státních fondů využívaných soukromými institucemi (zásada jednotné finanční kontroly).

RÚD prověřuje, zda se dostupné zdroje využívají hospodárně, efektivně a účinně. Kromě kontroly a poradenství, což je jeho nejdůležitější strategická funkce, plní též další důležité státněpolitické úkoly a řadu notářských funkcí.

RÚD rozhoduje o typech, tématech a metodice svých kontrol z vlastní iniciativy a nezávisle.

RÚD je ústavou pověřen provádět zvláštní audity. Například:

• na základě usnesení rakouského spolkového parlamentu nebo některého zemského sněmu,
• na žádost poslanců rakouského spolkového parlamentu nebo některého zemského sněmu,
• na základě odůvodněné žádosti spolkové vlády, zemské vlády nebo spolkového ministra.

Aby byla zajištěna nezávislost kontrolního plánování RÚD, ústava počet těchto žádostí omezuje.

Kromě toho plní RÚD další důležité úkoly:

• sestavuje spolkovou účetní závěrku,
• podílí se na výkazu finančního dluhu,
• odborně posuzuje návrhy zákonů a předpisů,
• plní úkoly v souvislosti se zákonem o neslučitelnosti, zákonem o omezení příjmů a zákonem o politických stranách,
• plní úkoly související se zprávou o průměrných příjmech a starobních důchodech vyplácených spolkovými podniky a institucemi,
• vypracovává odborné posudky pro rozhodčí komise podle paktu stability z roku 2008.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

Činnost, funkce, organizaci a postavení RÚD upravuje:

• oddíl VI spolkového ústavního zákona (1920);
• spolkový zákon o Rakouském účetním dvoře (1948 – RHG);
• zákon o ústavním soudu (pokud mezi RÚD a některým právním subjektem vzniknou názorové neshody ohledně kompetencí a pravomocí, může RÚD požádat ústavní soud, aby rozhodl);
• spolkový zákon o jednacím řádu Národní rady a zemských sněmů (upravuje strategicky důležitou účast RÚD na jednáních výborů a plenárních zasedáních);
• Smlouva o fungování Evropské unie (přímo se vztahuje na kontrolu zdrojů EU a spolupráci s Evropským účetním dvorem).

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

RÚD kontroluje tyto subjekty a jejich finanční hospodaření (tj. finanční činnost):

• stát, země, sdružení obcí, obce s více než 10 000 obyvatel a jiné subjekty stanovené zákonem;
• nadace, fondy a ústavy, které jsou spravovány spolkovými, zemskými nebo obecními orgány, či osoby, které jsou samy členy spolkového, zemského nebo obecního orgánu;
• organizace, v nichž má stát, země nebo obec s nejméně 10 000 obyvateli de facto kontrolu nebo drží podíl, akcie nebo vlastní kapitál ve výši nejméně 50 %, nebo které provozují stát, země nebo obec samy nebo společně s jinými smluvními stranami;
• spolkové, zemské nebo obecní veřejnoprávní osoby, které hospodaří se spolkovými, zemskými nebo obecními prostředky;
• subjekty sociálního zabezpečení a statutární sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců a profesní sdružení (komory);
• právnické osoby zřízené zákonem, např. ORF (Rakouská rozhlasová a televizní společnost).

— STRUKTURA

TYP NKI

Specifický model v čele s prezidentkou, provádí kontrolu na spolkové, zemské a obecní úrovni podle westminsterského modelu.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

RÚD je nejvyšší kontrolní institucí Rakouska a je odpovědný přímo národnímu parlamentu. Vystupuje jako orgán:

• národního parlamentu v záležitostech týkajících se spolkového hospodaření s veřejnými prostředky a finančního hospodaření statutárních profesních sdružení na základě výkonné pravomoci Rakouské spolkové republiky;
• zemských sněmů v záležitostech týkajících se spolkových zemí, sdružení obcí a hospodaření obcí s veřejnými prostředky a také finančního hospodaření statutárních profesních sdružení na základě výkonné pravomoci spolkových zemí;

RÚD je nezávislý na spolkové vládě a zemských vládách a podléhá pouze ustanovením zákonů, a je tudíž součástí zákonodárné moci.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Prezident RÚD komunikuje s národním parlamentem a jeho výbory přímo a osobně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby.

Prezident RÚD má právo účastnit se rozprav národního parlamentu a jeho výborů a podvýborů ke zprávám RÚD, účetní závěrce státního rozpočtu, návrhům týkajícím se provádění konkrétních opatření při kontrole hospodaření s veřejnými prostředky, kterou provádí RÚD, a k příslušným kapitolám vztahujícím se k RÚD v zákoně o spolkovém rozpočtu.

Prezident RÚD má vždy právo na svoji žádost a v souladu s podrobnými ustanoveními spolkového zákona o jednacím řádu národního parlamentu vzít si slovo v rozpravách o výše uvedených tématech.

RÚD předkládá národnímu parlamentu, zemským sněmům a zastupitelstvu města Vídně výroční zprávu o své činnosti. Národnímu parlamentu, zemským sněmům a obecním zastupitelstvům může kdykoli předkládat připomínky, případně návrhy k jednotlivým skutečnostem. RÚD informuje spolkovou vládu o všech svých zprávách současně s tím, když je předkládá národnímu parlamentu.

Kromě toho jmenuje národní parlament stálý výbor, který projednává zprávy RÚD. Výbor je jmenován podle zásady poměrného zastoupení.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

RÚD nemá řídicí orgán. Výhradní rozhodovací pravomoc má jeho prezident.

RÚD nemá stálého viceprezidenta. Pokud prezident nemůže vykonávat své povinnosti, zastupuje jej nejvýše postavený úředník RÚD. To platí i tehdy, je-li funkce prezidenta neobsazena.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

RÚD se skládá z pěti divizí (jedné řídicí a správní divize a čtyř kontrolních divizí). Kontrolní divize se dělí na dvě kontrolní oddělení a v každém z nich jsou tři až čtyři tematické úseky (tedy čtyři kontrolní divize s osmi auditními odděleními a celkem 34 kontrolními úseky).

Organizační struktura umožňuje mezidivizní strategii a kontrolní plánování a podporuje a zlepšuje výměnu znalostí mezi divizemi.

Každé oddělení je také střediskem excelence pro tematické mezidivizní oblasti, jako jsou dotace, prevence podvodů, soulad s předpisy, kybernetická bezpečnost apod.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 276 (1. ledna 2020) (přibl. 75 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 51 %; ♀ 49 %. Průměrný věk: 49,2

ROZPOČET

• 34,9 milionu EUR (2019)
• 0,04 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

RÚD plánuje svou činnost ročně.

RÚD může být v Rakousku také vyzván, aby provedl zvláštní kontrolu. Stává se tak na základě usnesení Národní rady nebo zemského sněmu nebo na žádost poslanců Národní rady nebo zemského sněmu nebo na základě odůvodněné žádosti spolkové nebo zemské vlády nebo spolkového ministra. Aby však byla zajištěna nezávislost kontrolního plánování RÚD, ústava počet žádostí omezuje.

V roce 2017 zahájil RÚD iniciativu s cílem poprvé zapojit do své činnosti prostřednictvím Facebooku veřejnost. Občané byli vyzváni, aby se podíleli na vypracování kontrolních témat tím, že posílali náměty, jež je zajímaly. Pokud to bylo možné, byly při plánování kontrolní činnosti jejich návrhy zohledněny a projednány na ročním jednání o plánu kontrolní činnosti.

RÚD provádí každoročně na spolkové, zemské a obecní úrovni asi 90 kontrol.

— METODY AUDITU

Kontrolními kritérii RÚD jsou zákonem dané zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti na základě správnosti a legality.

RÚD provádí audity spojující:

• výkonnostní audity a
• finanční audity.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

RÚD předkládá své zprávy na spolkové, zemské a obecní úrovni.

Kromě toho zveřejňuje zprávy:

• o šetření a hodnocení konkrétních témat,
• poukazující na možná zlepšení spolu s jejich vyčíslením,
• popisující a vyčíslující finanční záležitosti,
• obsahující konkrétní a proveditelná doporučení.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

RÚD zveřejňuje své publikace:

• na svých internetových stránkách,
• v sociálních médiích,
• v tiskových zprávách.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Na vnitrostátní úrovni spolupracuje RÚD se zemskými kontrolními orgány a koordinuje s nimi jejich roční kontrolní plány.

RÚD zajišťuje od roku 1963 činnost generálního sekretariátu organizace INTOSAI.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Rumunský účetní dvůr (RÚD) kontroluje výběr, správu a využívání finančních zdrojů státního a veřejného sektoru. Svou činnost provádí samostatně, jak je stanoveno v ústavě, a je členem několika mezinárodních organizací NKI.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• Ústava Rumunska (1991, revidované znění z roku 2003)
• Zákon č. 94/1992 o organizaci a fungování Účetního dvora, následně znovu vydaný se změnami a dodatky

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

RÚD kontroluje:

• veřejné orgány a instituce,
• územněsprávní jednotky (župní rady, starosty měst a obcí),
• Rumunskou národní banku,
• veřejné podniky,
• obchodní společnosti, v nichž stát, územněsprávní jednotky, veřejné orgány nebo samosprávné subjekty drží jednotlivě či společně většinový podíl,
• orgány sociálního zabezpečení, které hospodaří s veřejným majetkem, zdroji nebo prostředky,
• právnické osoby, které využívají státní záruky za půjčky nebo čerpají dotace nebo jinou státní finanční pomoc od orgánů ústřední nebo místní správy nebo jiných veřejných institucí.

— STRUKTURA

TYP NKI

Organizace s kolektivní správou a řízením bez soudní pravomoci.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

RÚD je nezávislou veřejnou institucí, která je odpovědná pouze parlamentu.

Jako nejvyšší kontrolní instituce Rumunska kontroluje výběr, správu a využívání finančních zdrojů státního a veřejného sektoru.

Na žádost parlamentu schvaluje návrh státního rozpočtu a legislativní návrhy v oblasti veřejných financí a účetnictví a rovněž návrhy, které by vedly k nižším příjmům nebo vyšším výdajům, než jaké jsou uvedeny v zákoně o rozpočtu. Schvaluje také zřízení specializovaných orgánů v gesci vlády nebo ministerstev.

Spory vyplývající z činnosti RÚD rozhodují soudy.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

RÚD předkládá parlamentu výroční zprávu o roční účetní závěrce, v níž informuje o využití veřejných rozpočtů. Ve zprávě jsou uvedeny závěry a doporučení auditu.

Parlament je jediným orgánem, který může RÚD požádat o provedení kontrol veřejného sektoru.

RÚD je jediným orgánem, který kontroluje, jak obě komory parlamentu a vláda plní svůj rozpočet.

RÚD sestavuje a schvaluje svůj vlastní rozpočet a zasílá jej vládě, aby jej začlenila do návrhu státního rozpočtu předkládaného ke schválení parlamentu. V rámci schvalování ročního rozpočtu však vláda nebo parlament mohou do rozpočtu přijatého plenárním zasedáním RÚD zasáhnout.

To, jak RÚD plní svůj vlastní rozpočet, přezkoumává zvláštní parlamentní výbor.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

RÚD řídí plenární zasedání 18 členů, označovaných jako účetní radové, které jmenuje parlament v souladu s ústavou a zákonem o organizaci a fungování RÚD.

Prezident odpovídá za výkonné řízení RÚD. V této pozici mu pomáhají dva viceprezidenti jmenovaní parlamentem z řad účetních radů.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Po třech letech je třetina členů plenárního zasedání obměněna.

9 let, neobnovitelné

ZPŮSOB VÝBĚRU

Členy RÚD jmenuje parlament na období devíti let. Členové plní své povinnosti nezávisle a odvolat je může pouze parlament za podmínek stanovených zákonem o organizaci a fungování RÚD. Účetní radové jsou vysokými představiteli státu a podléhají týmž zákonným omezením jako soudci. Během svého funkčního období tak členové RÚD nesmějí být členy politických stran ani vykonávat veřejnou činnost politické povahy.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

RÚD je centrálně řízenou organizací rozdělenou na devět kontrolních divizí, dvě koordinační divize, jednu právní divizi a generální sekretariát, jehož úkolem je poskytovat podporu ve specifických oblastech činnosti RÚD. Dále má 42 regionálních kontrolních senátů a kontrolní senát města Bukurešť. V rámci RÚD existuje také provozně nezávislý kontrolní subjekt, který má na starosti kontrolu finančních prostředků, které Rumunsko získalo od EU.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 1 966 pracovních míst (2020), včetně 1 621 pracovních míst pro externí auditory veřejného sektoru (82,45 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 39 %, ♀ 61 %. Průměrný věk: 48

ROZPOČET

• RÚD je financován ze státního rozpočtu.
• 79,7 milionu EUR (2020), včetně správních výdajů
• Přibl. 0,20 % celkových výdajů ze státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

O svých pracovních programech rozhoduje RÚD.

Plánování provádí jednak na roční a jednak na víceleté úrovni. Pracovní programy schvaluje plenární zasedání.

Víceleté pracovní programy se týkají období tří let.

— METODY AUDITU

RÚD provádí:

• finanční audity účtů plnění rozpočtu,
• audity výkonnosti subjektů, projektů, procesů a operací využívajících veřejné prostředky,
• audity souladu s předpisy.

Kontroly se provádí jednak v souladu se standardy organizace INTOSAI a jednak na základě právních norem, příruček a pokynů vypracovaných pro konkrétní činnosti a dalších vnitřních předpisů.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

RÚD předkládá parlamentu výroční veřejnou zprávu o kontrole účtů plnění konsolidovaného souhrnného rozpočtu za předcházející finanční rok.

Jedná se o nejdůležitější a nejviditelnější dokument, který RÚD zveřejňuje. Shrnuje jeho hlavní kontrolní zjištění, závěry a doporučení.

Dále RÚD vypracovává výroční zprávu o činnosti, v níž informuje o své strategii, mandátu, povinnostech, poslání a vztazích s jednotlivými zainteresovanými stranami. Tato zpráva obsahuje také údaje a informace o jeho organizaci, práci, školení zaměstnanců, plánu odborných činností, dosažených výsledcích, mezinárodní činnosti a jeho lidských a finančních zdrojích za příslušný rok.

Jednou ročně RÚD zasílá rozhodovacím orgánům místní samosprávy zprávy o místních veřejných financích. Tyto zprávy jsou výsledkem kontrol rozpočtových účtů územněsprávních jednotek, které provádějí regionální kontrolní senáty.

Z vlastní iniciativy dále vypracovává kontrolní zprávy o klíčových oblastech veřejného zájmu. Tyto zprávy zasílá parlamentu a zainteresovaným subjektům.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Zprávy a další publikace RÚD spolu se shrnutími veřejné výroční zprávy a výroční zprávy o činnosti v angličtině jsou k dispozici elektronicky na oficiálních internetových stránkách RÚD (www.curteadeconturi.ro).

Výroční zpráva RÚD se zveřejňuje v Rumunském úředním věstníku, části a III-a.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Na mezinárodní úrovni udržuje RÚD vztahy s dalšími NKI prostřednictvím výměny zkušeností, účasti na konferencích, seminářích a v pracovních skupinách a zveřejňováním studií v mezinárodních publikacích.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Řecký účetní dvůr (ŘÚD) kontroluje výdaje a účty státu, místních agentur a právnických osob, jak to stanoví zákon, nebo pokud jsou příjemci veřejných finančních prostředků.

Do jeho působnosti spadají orgány státní správy a ministerstva, orgány místní správy a další organizace veřejného sektoru. Může se rovněž účastnit kontrol účetnictví subjektů, které jsou soukromými společnostmi.

ŘÚD má právo úplného přístupu ke všem účetním záznamům ústředních i místních orgánů státní správy, související dokumentaci a zaměstnancům. Může také žádat o relevantní informace ode všech příslušných orgánů, které jsou povinny s ním spolupracovat.

SOUDNÍ PRAVOMOC

ŘÚD rozhoduje o právních řízeních v souvislosti s:

• důchody,
• kontrolou účetnictví,
• občanskoprávní odpovědností státních zaměstnanců za ztráty, které způsobili státu, místním agenturám nebo veřejnoprávním subjektům úmyslně nebo hrubou nedbalostí při výkonu svých povinností,
• odpovědností státních zaměstnanců za neodůvodněné zvýšení majetku, které se považuje za důsledek korupce (nebo za neodůvodněné podle auditu jejich ročního majetkového prohlášení).

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

Článek 98 řecké ústavy (1975) obecně vymezuje (soudní, kontrolní a konzultační) úkoly ŘÚD. ŘÚD tyto úkoly vykonává v souladu se zákonem (viz zejména zákon č. 4129/2013, č. 4270/2014, č. 4389/2016 a č. 4700/2020) a prezidentským výnosem č. 1225/1981.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

Pravomoci ŘÚD se vztahují na všechny subjekty státní správy, tj.:

• úřad prezidenta republiky,
• 18 ministerstev,
• 7 decentralizovaných správ,
• 5 nezávislých ústavních orgánů a 18 nezávislých správních orgánů, které nejsou zakotveny v ústavě,
• 332 obcí (orgány místní správy první úrovně),
• 13 regionů (orgány místní správy druhé úrovně),
• 26 organizací sociálního zabezpečení,
• 106 státních nemocnic.

ŘÚD rovněž kontroluje účetnictví přibližně 450 dalších právnických osob veřejné správy a veřejných a soukromých subjektů vlastněných orgány místní správy (755) a dotace poskytnuté soukromým subjektům.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad se soudní a kontrolní pravomocí.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

ŘÚD je nejvyšší veřejná kontrolní instituce v řeckém soudním systému.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

ŘÚD je povinen předkládat parlamentu výroční zprávu o své kontrolní činnosti a zprávu o účetní závěrce, rozvaze a dalších finančních výkazech státu (prohlášení).

Vedoucí představitel ŘÚD každoročně předkládá roční kontrolní program parlamentu, který může některé plánované kontroly upřednostnit a podat námět na provedení až tří dalších kontrol, zaměřených především na nedostatky v systémech veřejné správy. Tyto kontroly se provádějí ve kterémkoliv roce vedle již plánovaných auditů.

Parlament rovněž na základě doporučení ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti schvaluje rozpočet ŘÚD.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

Nejvyšším soudním orgánem je plénum ŘÚD, které se skládá z prezidenta, osmi viceprezidentů a 33 vrchních soudců. Plénum zasedá jednak v podobě velkého pléna a jednak v podobě tří menších. Velké plénum tvoří prezident, viceprezidenti a 20 vrchních soudců, kteří se vybírají losem. Menší plénum tvoří prezident ŘÚD a 14 viceprezidentů a vrchních soudců.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Členové jsou soudci a jako takoví jsou nezávislí a jejich funkční období je neomezené.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Viceprezidenti jsou jmenováni prezidentským výnosem na návrh rady ministrů a vrchní soudci jsou jmenováni rozhodnutím Nejvyšší soudní rady.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Nejvyšším představitelem ŘÚD je prezident. Prezidentovi je podřízeno osm viceprezidentů v aktivní službě, z nichž sedm předsedá jedné ze soudních sekcí.

Jmenování do funkce prezidenta a viceprezidentů je založeno na služebním věku. ŘÚD má pozice pro 149 soudců. V současné době na ŘÚD pracuje 33 vrchních soudců, 46 justičních čekatelů a 40 soudců zpravodajů.

Nedílnou součástí organizační struktury ŘÚD je úroveň úřadu generálního advokáta, kterou tvoří generální advokát, náměstek generálního advokáta a tři zástupci náměstka. Všichni jsou soudci ŘÚD.

ŘÚD se skládá z pléna (s výše uvedenou strukturou), sedmi sekcí (každá má pět členů a předsedá jí viceprezident) se soudními pravomocemi a nově zřízeného oddělení auditu (jemuž předsedá prezident), které je odpovědné za veškeré záležitosti týkající se plánování, výkonu jakéhokoliv typu auditu a zpracování prohlášení a výroční zprávy.

Organizační struktura zahrnuje také šest soudních oddělení (Klimakia) (která se skládají ze tří soudců, jimž předsedá vrchní soudce). Tři z nich odpovídají za předsmluvní audity, dvě oddělení odpovídají za provádění auditů a otázky soudní povahy a poslední oddělení má na starosti zejména mezinárodní vztahy ŘÚD.

Na ministerstvech, prefekturách a ve větších obcích se nacházejí kontrolní úřady pod vedením komisařů ŘÚD (tj. soudních zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním a s více než patnáctiletou praxí a ve funkci vedoucího divize), které mají kontrolní a sankční pravomoci. V současnosti je 55 úřadů komisařů v Aténách a dalších 56 v celém Řecku. Na ŘÚD v současné době pracuje 647 soudních zaměstnanců.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 647 (vedení: 15 %, audit: 65 %, správa: 20 %) + 133 soudců (2020)
• Podíl mužů a žen: ♂ 35 %; ♀ 65 %. Průměrný věk: 50

ROZPOČET

• 34,3 milionu EUR (2020)
• Přibl. 95 % rozpočtu je určeno na odměny a platy.
• < 0,01 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

ŘÚD svou činnost plánuje ve víceletém a v ročním pracovním programu, které schvaluje plenární zasedání. Víceletý program obsahuje seznam kontrolních témat podle strategických priorit a vymezuje cíle a priority plánovaných auditů.

Roční pracovní program zohledňuje strategické priority víceletého pracovního programu, opakující se kontrolní činnosti ŘÚD, které jsou povinné, veškeré případné žádosti parlamentu, zástupců orgánů nebo občanů o audity, které se týkají vyšetřování stížností, a také navrhovanou spolupráci s evropskými a mezinárodními kontrolními institucemi.

— METODY AUDITU

ŘÚD provádí předsmluvní audity a audity ex post, včetně cílených auditů oblastí s vysokým rizikem (mohou to být finanční audity, audity souladu s předpisy i výkonnostní audity) a také následné audity v souladu s auditním manuálem ŘÚD a mezinárodními auditorskými standardy (INTOSAI).

ŘÚD provádí:

• audity před uzavřením zakázek s vysokou finanční hodnotou, které uděluje stát nebo jiné rovnocenné právnické osoby, jež stanoví zákon (předsmluvní audit);
• audity ex post účetní závěrky státních účetních a orgánů místní správy nebo jiných právnických osob, jejichž výsledkem je rozhodnutí příslušného komisaře ŘÚD, kterým se účetní závěrka buďto schvaluje jako řádná, nebo odmítá jako v rozporu se zákonem. V druhém případě se schodek vymáhá;
• cílené audity (finanční audity, audity souladu s předpisy i výkonnostní audity) zaměřené na oblasti s vysokým rizikem podle ročního pracovního programu ŘÚD a mezinárodních standardů a zásad nejvyšších kontrolních institucí (Rámec pro profesní standardy organizace INTOSAI (INTOSAI Framework of Professional Pronouncements, IFPP)).

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

ŘÚD zveřejňuje:

• povinné kontrolní zprávy:
  • výroční zprávu o kontrolní činnosti ŘÚD, včetně výsledků jeho činností, připomínek plynoucích z jeho práce a návrhů reforem a zlepšení (včetně příslušných zákonů);
  • prohlášení o roční účetní závěrce a rozvaze státu (prohlášení);
• kontrolní zprávy z vlastní iniciativy: ŘÚD rovněž zveřejňuje kontrolní zprávy podle ročního pracovního programu;
• zprávy o kontrolách provedených na námět parlamentu, které nebyly původně plánovány (maximálně tři ročně), s důrazem na nedostatky v systémech veřejné správy;
• stanoviska k zákonům: ŘÚD vydává stanoviska k návrhům zákonů o důchodech nebo k uznávání služebních let pro důchodové nároky a také na žádost ministrů nebo podle zákona k otázkám spadajícím do jeho ústavních kompetencí.
• Další role:
  • Následná kontrola auditních výsledků: ŘÚD vydává zprávy o následných kontrolách.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Výše uvedené prohlášení a výroční zpráva ŘÚD se zveřejňují a jsou dostupné veřejnosti na internetové stránce ŘÚD (výroční zpráva je zveřejněna také v Řeckém úředním věstníku). Na internetové stránce ŘÚD jsou k dispozici také zprávy o cílených auditech. Tyto zprávy se mohou projednávat v příslušných výborech parlamentu.

Na internetové stránce ŘÚD a v dalších právnických publikacích se rovněž zveřejňují rozsudky a rozhodnutí bez osobních údajů.

ŘÚD může pořádat konference, na nichž představuje svou kontrolní činnost kontrolovaným subjektům a dalším zainteresovaným stranám.

Sdělovací prostředky ŘÚD v současné době nevyužívá.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky (NKÚ) kontroluje hospodaření s finančními prostředky a majetkem státu, místních orgánů a Evropské unie. Kontroluje též příjmy státního rozpočtu a způsob vybírání celních a daňových poplatků.

Při vykonávání kontroly má NKÚ právo vstupu do všech prostor a přístupu k dokumentům, které jsou potřebné k provedení kontroly.

Kromě vlastní kontrolní činnosti se NKÚ na požádání Národní banky Slovenska podílí na procesu jmenování nezávislého externího auditora, který ověřuje účetní závěrky Národní banky Slovenska.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• články 60–63 ústavy Slovenské republiky (1992),
• zákon č. 39/1993, Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu Slovenské republiky.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

NKÚ kontroluje:

• vládu,
• ministerstva: 14,
• ostatní ústřední orgány státní správy,
• veřejné instituce,
• právnické osoby zřízené ústředními orgány státní správy nebo jinými orgány státní správy,
• orgány místní samosprávy a vyšší územní celky, jimi zřízené rozpočtové organizace a právnické osoby s jejich majetkovou účastí,
• státní subjekty zřízené ke zvláštním účelům,
• fyzické a právnické osoby, kterým jsou poskytnuty státní, veřejné, evropské a jiné finanční prostředky ze zahraničí.

— STRUKTURA

TYP NKI

Struktura westminsterského typu (monokratická) bez soudní funkce

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

NKÚ je nezávislý státní orgán.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

NKÚ předkládá Národní radě Slovenské republiky (parlamentu) výroční souhrnnou zprávu o výsledcích všech kontrol. Předkládá též příslušným parlamentním výborům úplné zprávy z kontrol.

Parlament může svým usnesením nařídit NKÚ vykonat konkrétní kontrolu v rozsahu jeho působnosti, přičemž NKÚ je povinen tuto kontrolu uskutečnit.

NKÚ vypracovává stanoviska k návrhům státního rozpočtu a státního závěrečného účtu Slovenské republiky a předkládá je parlamentu.

Předsedu a dva místopředsedy volí a odvolává parlament.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

NKÚ řídí předseda jako statutární orgán podporovaný dvěma místopředsedy.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

7 let, jednou obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Místopředsedy volí poslanci parlamentu tajným hlasováním.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Ústředí NKÚ v Bratislavě se skládá ze sekce kontroly a kanceláře předsedy poskytující podpůrné služby. V regionálních centrech se nachází sedm regionálních expozitur, které provádějí zejména kontrolu samosprávných krajů a okresních a místních samospráv.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 300 (2020) (77 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 39 %, ♀ 61 %. Průměrný věk: 49

ROZPOČET

• 12,8 milionu EUR (2020)
• 0,07 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

NKÚ plánuje svou kontrolní činnost formou ročních plánů kontroly, které schvaluje poradní orgán předsedy na základě tříletého rámcového plánu.

Seznam kontrol se sestavuje zejména na základě analýzy rizik, strategických cílů NKÚ a návrhů od veřejnosti.

— METODY AUDITU

NKÚ provádí tři hlavní typy auditu:

• finanční audity,
• audity souladu s předpisy,
• audity výkonnosti.

Na základě výsledků kontroly posílá NKÚ kontrolovanému subjektu návrh protokolu o výsledku kontroly, který může k němu vyjádřit svoje stanovisko, jež bude zahrnuto do závěrečného protokolu formou dodatku.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

NKÚ zveřejňuje:

• výroční zprávu,
• zprávy z finančních auditů,
• zprávy z auditů souladu s předpisy,
• zprávy z auditů výkonnosti,
• souhrnnou zprávu o výsledcích všech kontrol.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

NKÚ zasílá všechny své kontrolní zprávy kontrolovanému subjektu a parlamentu a jeho příslušným výborům. O zásadních zjištěních informuje prezidentku republiky, předsedu vlády a předsedu parlamentu.

Kromě toho na internetových stránkách NKÚ zveřejňuje shrnutí závěrečné zprávy.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

NKÚ spolupracuje s mnohými institucemi na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Vnitrostátními partnery jsou mimo jiné univerzity a veřejné orgány jako generální prokuratura, komora auditorů, Protimonopolní úřad Slovenské republiky a Úřad pro veřejné zakázky.

Cílem spolupráce NKÚ na vnitrostátní a mezinárodní úrovni je přispívat k vývoji metodik a kvalitě práce a též k lepšímu plnění poslání NKÚ v Slovenské republice.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Účetní dvůr Slovinské republiky (ÚDSR) dohlíží na státní účty, státní rozpočet a veškeré veřejné příjmy a výdaje.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava (1991) Slovinské republiky: články 150 až 151
• zákon o Účetním dvoře

Zákony, podle nichž ÚDSR vykonává své pravomoci, nemohou být napadeny u soudu ani u žádného jiného státního orgánu.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

ÚDSR kontroluje:

• všechny právnické osoby veřejného práva či jakékoli jejich složky,
• všechny právnické osoby soukromého práva, které:
  • obdržely podporu z rozpočtu Evropské unie, státního rozpočtu nebo rozpočtu místní správy,
  • jsou držitelem koncese,
  • jsou společností, bankou nebo pojišťovnou, v níž má stát nebo místní správa většinový podíl,
• fyzické osoby, které:
  • obdržely podpory z rozpočtu Evropské unie, státního rozpočtu nebo rozpočtu místní správy,
  • poskytují veřejnou službu nebo veřejné statky na základě koncese.

— STRUKTURA

TYP NKI

Specifický model v čele s předsedou, provádí kontrolu na ústřední, regionální a místní úrovni, nemá soudní pravomoc.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

ÚDSR vykonává své poslání nezávisle a je vázán ústavou a dalšími zákony. Jeho členy jmenuje Národní shromáždění.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

ÚDSR zasílá všechny své zprávy Národnímu shromáždění a předkládá mu rovněž svou výroční zprávu o činnosti.

Když rozhoduje o tom, jaké kontroly v určitém kalendářním roce provede, zohledňuje návrhy předložené poslanci a pracovními orgány Národního shromáždění, ústřední vládou, ministerstvy a orgány místní správy. Musí posoudit nejméně pět návrhů Národního shromáždění, z nichž nejméně dva musí být od opozičních poslanců a další dva od pracovních orgánů parlamentu.

Parlament jmenuje externího auditora, který ověřuje účetní závěrku ÚDSR.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

ÚDSR řídí senát, který se skládá z předsedy a dvou místopředsedů.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

9 let, obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Místopředsedy ÚDSR jmenuje nadpoloviční většinou hlasů Národní shromáždění na návrh prezidenta republiky.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Předseda je generálním revizorem, který reprezentuje ÚDSR a odpovídá za jeho činnost. Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje první místopředseda a spolu s druhým místopředsedou z pověření předsedy vykonávají úkoly generálního revizora. Oddělení, která jsou rozdělena podle oblastí veřejného sektoru, vedou vrchní státní revizoři. Jedno oddělení se zaměřuje na výkonnostní audit a audit IT.

Předseda a místopředsedové tvoří senát, který je nejvyšším řídicím orgánem. Senát ve shodě s Národním shromážděním přijímá jednací řád a rozhoduje o nejdůležitějších kontrolách a strategických otázkách.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 133 FTE (v říjnu 2020) (2020) (67,4 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 29 %, ♀ 71 %. Průměrný věk: 47,9

ROZPOČET

• 6,85 milionu EUR (2020)
• 0,051 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

ÚDSR přijímá svůj pracovní program nezávisle a program je důvěrný. ÚDSR musí vybrat nejméně pět návrhů na kontrolu předložených Národním shromážděním.

— METODY AUDITU

ÚDSR provádí různé druhy auditu:

• audity výkonnosti zaměřené na to, jak účinně, efektivně a hospodárně kontrolované subjekty plní stanovené cíle a programy; vybírají se na základě kritérií jako jejich možný příspěvek ke zlepšení finančního řízení, veřejný zájem a riziko nedostatečné výkonnosti a nesrovnalostí;
• finanční audity a audity souladu s předpisy zaměřené na spolehlivost účetní závěrky a legalitu a správnost uskutečněných operací (prohlášení o věrohodnosti) a také posouzení souladu systémů a operací v konkrétních rozpočtových oblastech s příslušnými pravidly a předpisy.

Tyto dva typy kontrol se při auditech často kombinují.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

ÚDSR zveřejňuje:

• kontrolní zprávy a zprávy o následné kontrole,
• výroční zprávu o činnosti,
• stanoviska,
• vybrané odpovědi na žádost o konzultaci.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

ÚDSR předkládá předsedovi Národního shromáždění výroční zprávu o činnosti. O zprávě se pak jedná ve výboru pro dohled nad veřejnými financemi na zasedání, které je přístupné novinářům a dalším zástupcům sdělovacích prostředků.

Všechny kontrolní zprávy a zprávy o následné kontrole se zveřejňují na internetové stránce ÚDSR v den následující po dni, kdy byly formálně přijaty a předloženy kontrolovaným subjektům a parlamentu.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

Prvotním cílem ÚDSR je poskytovat objektivní a spolehlivé informace o veřejných výdajích, a napomáhat tak lepšímu hospodaření a poskytování veřejných služeb. ÚDSR za tímto účelem spolupracuje s různými subjekty ve veřejném sektoru a udržuje těsné pracovní vztahy s Národním shromážděním a jeho výbory. Aby podpořil řádné hospodaření a seznamoval se svými zjištěními širší publikum, často se účastní akcí pořádaných profesními sdruženími a veřejnými subjekty.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Španělský účetní dvůr (ŠÚD) kontroluje – externě, průběžně a na bázi ex post – finanční a hospodářské činnosti ve veřejném sektoru, výroční účetní závěrky politických stran, které dostávají dotace na provozní výdaje, a volební procesy (kontrolní funkce). Rovněž posuzuje účetní odpovědnost osob, které hospodaří s veřejnými prostředky nebo majetkem (soudní funkce) v souvislosti s politickými stranami, může též ukládat sankce politickým stranám a má také omezenou poradní funkci.

Jeho pravomoci se vztahují na celé území Španělska.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• španělská ústava (1978), oddíly 136 a 153.d,
• ústavní zákon o ŠÚD 2/1982,
• zákon o fungování ŠÚD 7/1988,
• ústavní zákon o financování politických stran 8/2007,
• ústavní zákon o všeobecném volebním systému 5/1985.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

ŠÚD kontroluje:

• Státní veřejný sektor: 451 subjektů, včetně:
  • obecnou administrativu státu (včetně 22 ministerstev);
  • 139 společností v majetku státu;
  • 73 konsorcií;
  • 59 autonomních subjektů,
  • 36 veřejných nadací,
• regionální veřejný sektor: 17 autonomních regionů a dvě autonomní města, zahrnující přibližně 1 151 subjektů,
• místní veřejný sektor: zahrnující 12 930 subjektů,
• politické strany: strany s parlamentním zastoupením (30 politických stran) a další.

— STRUKTURA

TYP NKI

Účetní dvůr se soudní pravomocí.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

ŠÚD je nejvyšší kontrolní institucí ve Španělsku. Odpovídá za kontrolu účtů a finančního a hospodářského řízení státu a veřejného sektoru, ročních účetních závěrek politických stran, které dostávají dotace na provozní výdaje, a účtů volebních procesů.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

VZTAHY SE ŠPANĚLSKÝM PARLAMENTEM

ŠÚD je přímo odpovědný parlamentu, aniž by byla dotčena nezávislost jeho dohledových a soudních pravomocí, a je pověřen vykonávat funkce spočívající v kontrole a ověřování všeobecných státních účtů. Parlament může ŠÚD navrhovat kontroly.

ŠÚD je ve stálém styku s parlamentem prostřednictvím společného výboru Kongresu a Senátu pro vztahy s ŠÚD.

Po schválení plenárním zasedáním se společnému výboru pro vztahy s ŠÚD předkládá kontrolní program ŠÚD.

Výsledky kontrol (obsažené ve zprávách, memorandech, návrzích a připomínkách schválených plenárním zasedáním ŠÚD) se zasílají španělskému parlamentu. Společný výbor Kongresu a Senátu pro vztahy s ŠÚD na jednání s prezidentem ŠÚD projednává všechny zprávy, memoranda, návrhy a připomínky a přijímá příslušná rozhodnutí.

ŠÚD může parlament upozornit na případy, kdy subjekty povinné poskytovat součinnost tak neučinily (aniž by byla dotčena další opatření stanovená v zákonech).

VZTAHY S VLÁDOU

ŠÚD je při výkonu svých funkcí nezávislý.

Po schválení se jeho kontrolní zprávy předávají národní vládě, vládám autonomních oblastí, případně plenárnímu zasedání místních orgánů.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ŘÍDICÍ ORGÁN

ŠÚD řídí plenární zasedání, kolektivní orgán složený z 12 účetních radů (z nichž jeden je předseda) a vrchního prokurátora ŠÚD.

ŠÚD má navíc správní radu, která se skládá z předsedy ŠÚD a vedoucích kontrolních a soudních oddělení ŠÚD. Zodpovídá za vztahy s parlamentem, personální otázky a plánování činností. Má disciplinární pravomoc ve věcech hrubých přestupků a připravuje a navrhuje body pro jednání plenárního zasedání.

FUNKČNÍ OBDOBÍ

Radové: devět let, obnovitelné. Mají postavení soudců, jsou nezávislí a nemohou být odvoláni.

Vrchní prokurátor: pět let, obnovitelné.

ZPŮSOB VÝBĚRU

Rady jmenuje španělský král (šest Kongres a šest Senát třípětinovou většinou v obou komorách). Vrchního prokurátora jmenuje vláda.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

Kontrolní sekce ŠÚD se skládá z osmi oddělení: pěti odvětvových oddělení (zaměřených na finanční a hospodářskou činnost ve veřejném sektoru), dvou územních oddělení (jednoho pro kontrolu finanční a hospodářské činnosti autonomních oblastí a autonomních měst a jednoho pro kontrolu provinčních a obecních orgánů) a oddělení, které provádí kontrolu politických stran.

— ZDROJE

ZAMĚSTNANCI

• Počet: 740 FTE (2019) (přibl. 45 % v auditu a 8 % se soudními úkoly)
• Podíl mužů a žen: ♂ 39 %, ♀ 61 %. Průměrný věk: 53

ROZPOČET

• 63 milionů EUR (2019), součást souhrnného státního rozpočtu
• Rozdělení: přibl. 92 % na odměny
• 0,01 % celkového státního rozpočtu

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

ŠÚD svou kontrolní činnosti plánuje v podobě ročního programu na základě svého střednědobého a dlouhodobého plánování. Roční kontrolní program schvaluje plenární zasedání ŠÚD, které jej pak zasílá společnému výboru Kongresu a Senátu španělského parlamentu, který zodpovídá za vztahy s ŠÚD.

Program obsahuje kontroly, které musí být provedeny na základě zákonného mandátu ŠÚD, vlastní kontrolní iniciativy ŠÚD a kontroly navržené španělským parlamentem (a zákonodárnými shromážděními autonomních oblastí, pokud je to v jejich působnosti). Plenární zasedání může kontrolní úkoly během roku přidávat, upravovat, pozastavovat či rušit.

Roční program se zveřejňuje na internetové stránce ŠÚD.

— METODY AUDITU

ŠÚD provádí:

• audity souladu s předpisy, při nichž ověřuje, zda hospodářské a finanční řízení kontrolovaného subjektu, činnosti či programu splňuje platná ustanovení právních předpisů;
• finanční audity, které vedou k výroku o spolehlivosti informací obsažených v účetní závěrce subjektu, tj. zda jsou v souladu s platnými zásadami, kritérii a účetními standardy;
• audity výkonnosti, při nichž se hodnotí všechny operace, řídicí systémy a postupy kontrolovaného subjektu nebo jejich část, programy nebo činnosti z hlediska jejich hospodářského a finančního opodstatnění a to, zda jsou v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

Pokud se jednotlivé typy auditů kombinují, jde o:

• audity správnosti, které se zaměřují na cíle auditu souladu a finančního auditu, nebo
• komplexní audity, které zahrnují všechny výše uvedené typy auditů.

ŠÚD dále provádí následné audity, při nichž se výhradně ověřuje, nakolik se plní doporučení vydaná ŠÚD v předchozích kontrolních zprávách.

Kromě toho provádí ŠÚD horizontální audity, při nichž kontroluje několik subjektů v téže oblasti veřejného sektoru nebo různé oblasti veřejného sektoru se společnými charakteristikami a týmiž cíli a časovým rozsahem.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

ŠÚD vydává následující zprávy a publikace, které musí schválit plenární zasedání:

• zvláštní zprávy, obsahující výsledky, závěry a doporučení jednotlivých kontrol,
• roční memorandum o výkonnosti, obsahující shrnutí kontrolních a soudních činností ŠÚD za daný rok a hlavní výsledky,
• závěrečné prohlášení o všeobecných státních účtech, které obsahuje výrok o hospodaření státu a jeho veřejného sektoru,
• výroční kontrolní zprávu o regionálním veřejném sektoru,
• výroční kontrolní zprávu o místním veřejném sektoru,
• návrhy opatření, která by dle názoru ŠÚD mohla zlepšit finanční řízení ve veřejném sektoru,
• připomínky, což jsou dokumenty, v nichž se analyzuje konkrétní otázka kvůli svému specifickému významu nebo svým jedinečným charakteristikám.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

Výsledky kontrol se poté, co je schválí plenární zasedání, zveřejňují na internetové stránce ŠÚD a zasílají příjemcům:

• španělskému parlamentu,
• zákonodárným shromážděním autonomních oblastí,
• případně plenárním zasedáním místních orgánů.

Předávají se rovněž národní vládě, vládám autonomních oblastí, případně plenárnímu zasedání místních orgánů.

Poté, co kontrolní zprávu analyzuje parlament, zpráva se spolu s usnesením přijatým společným výborem zveřejňuje v Úředním státním věstníku (případně v úředním věstníku autonomní oblasti).

ŠÚD rovněž na své internetové stránce zveřejňuje tiskové zprávy, které umožňují rychle se seznámit s posledními informacemi o zprávách a dokumentech ŠÚD.

Kromě toho se zveřejňuje čtvrtletní zpravodaj, který informuje o činnosti ŠÚD.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

ŠÚD své činnosti těsně koordinuje s orgány regionální externí kontroly, které byly zřízeny v některých autonomních oblastech.

 

 

OBECNÉ INFORMACE

— PRÁVNÍ ZÁKLAD

MANDÁT

Švédský národní kontrolní úřad (ŠNKÚ) je součástí systému parlamentní kontroly a je jediným orgánem, který může kontrolovat veškeré státní finance. Kontroluje celý řetězec výkonné moci, a zajišťuje tak, aby švédský parlament (Riksdag) měl k dispozici koordinované a nezávislé informace o kontrole státních financí a činností vlády.

ŠNKÚ navíc zastupuje Švédsko na mezinárodních fórech v oblasti kontroly, kde podporuje a rozvíjí veřejnou kontrolu, a parlament jej pověřil, aby spolupracoval s NKI v rozvojových zemích s cílem posilovat jejich odbornost a kapacitu v oblasti kontroly.

ZÁKLADNÍ PŘEDPISY

• ústava z roku 1809, nahrazena roku 1974,
• zákon o kontrole činností státu (2002),
• zákon obsahující pokyny pro Švédský národní kontrolní úřad,
• další podrobné právní předpisy.

KONTROLOVANÉ SUBJEKTY

Prostřednictvím svých výkonnostních auditů ŠNKÚ kontroluje:

• účty vlády, vládních úřadů, soudů a všech ministerstev a vládních agentur,
• vládní agentury: 345,
• správu a agentury parlamentu,
• královskou domácnost,
• společnosti s ručením omezeným ve vlastnictví státu nebo pod jeho kontrolou,
• prostředky Švédského pozůstalostního fondu a nadace vytvořené nebo zčásti či zcela řízené státními orgány,
• společnosti s nadpoloviční majetkovou účastí státu.

Prostřednictvím svých finančních auditů ŠNKÚ kontroluje:

• všechny vládní účty, včetně vládních úřadů a vládních agentur, s výjimkou veřejných penzijních fondů (AP fonderna);
• správu parlamentu a ombudsmany, Švédskou banku (Riksbanken) a Jubilejní nadaci Švédské banky,
• královskou domácnost a správu královského Djurgårdenu (oblasti města Stockholmu).

ŠNKÚ může také jmenovat auditory do společností či nadací s nadpoloviční majetkovou účastí státu.

ŠNKÚ se dále může účastnit kontrol mezinárodních organizací, jichž je Švédsko členem.

— STRUKTURA

TYP NKI

Kontrolní úřad nezávislý na vládě, v jehož čele stojí generální auditor.

MÍSTO NKI V SYSTÉMU STÁTNÍCH ORGÁNŮ

ŠNKÚ je nezávislá organizace podléhající švédskému parlamentu a je součástí systému parlamentní kontroly.

VZTAHY S PARLAMENTEM A VLÁDOU

Parlament rozhoduje o rozsahu a zaměření kontrolní činnosti ŠNKÚ a o ročním financování.

Parlament také posuzuje efektivnost samotného ŠNKÚ a každý rok jmenuje externího auditora, který ŠNKÚ kontroluje, a dále parlamentní radu pro dohled a vztahy (parlamentní radu pro Švédský národní kontrolní úřad).

ŠNKÚ předkládá své zprávy o finančním auditu vládě a zprávy o výkonnostním auditu parlamentu, který je zase předává vládě, aby se písemně vyjádřila k provedené kontrole. Zpráva o následné kontrole se zasílá stálému parlamentnímu výboru pro finance.

Pokud ŠNKÚ zjistí nedostatky, uvede je ve zprávě a zpravidla vydá doporučení. Příslušné subjekty jsou konzultovány již během kontroly a musí odpovědět na dotazy. ŠNKÚ má při plnění svých úkolů právo přístupu ke všem informacím.

— ORGANIZACE

VEDOUCÍ PŘEDSTAVITEL

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

ŠNKÚ se dělí na oddělení pro výkonnostní audit a oddělení pro finanční audit.

Dalších šest oddělení zodpovídá za mezinárodní vztahy, lidské zdroje, komunikaci, právní služby a manažerskou a provozní podporu.

ŠNKÚ má také parlamentní a vědeckou radu a oddělení interního auditu.

— ZDROJE

STAFF

• Počet: 316 FTE (2020) (81 % v auditu)
• Podíl mužů a žen: ♂ 41 %, ♀ 59 %. Průměrný věk: 45

ROZPOČET

• 401 milionu SEK (38 milionů EUR), z toho 49,3 milionu SEK (4,7 milionu EUR) na mezinárodní rozvojovou spolupráci (2020).
• < 0,15 % celkových výdajů vládních institucí

KONTROLNÍ ČINNOST

— PLÁNOVÁNÍ KONTROLNÍ ČINNOSTI

V rámci stanoveném parlamentem, který vymezuje rozsah a zaměření kontrolní činnosti, rozhoduje ŠNKÚ o tématech, která bude kontrolovat, nezávisle.

Zaměření kontroly vychází z analýzy rizik významných nesprávností a poměrného finančního významu kontrolovaného subjektu. Pokud však hrozí, že i malá nesprávnost by mohla oslabit důvěru v ústřední státní správu, je možno ji považovat za významnou.

Dalším cílem je podporovat rozvoj obecně, aby veřejnost dostala za své investice efektivní protihodnotu. U auditů výkonnosti se posuzují další kritéria, jako je výše přidané hodnoty, načasování a proveditelnost auditu.

Kromě svého vlastního plánu musí ŠNKÚ každoročně provést finanční audit konsolidované účetní závěrky vlády a agentur.

— METODY AUDITU

ŠNKÚ provádí roční finanční audit, při němž hodnotí správnost účetní závěrky, a výkonnostní audity, při nichž posuzuje efektivnost činností. ŠNKÚ při kontrolních činnostech, komunikaci a v etických otázkách uplatňuje mezinárodní standardy a interní směrnice.

Všechny zprávy podléhají vnitřnímu a vnějšímu hodnocení kvality.

VÝSTUPY

— ZPRÁVY A DALŠÍ PUBLIKACE

MNKÚ zveřejňuje:

• výroční zprávu,
• výroční kontrolní zprávu,
• zprávy o auditech výkonnosti,
• výroky auditora a zprávy o finančních auditech,
• předběžné výroky auditora a zprávy o finančních auditech,
• výroční zprávu o následné kontrole.

— INFORMAČNÍ ČINNOSTI

ŠNKÚ zveřejňuje všechny své zprávy na své internetové stránce a vydává pravidelné tiskové zprávy o své činnosti. Používá různé komunikační kanály včetně některých sociálních médií.

Vydává též zpravodaj pro zájemce z řad občanů a zainteresovaných subjektů.

— SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY

ŠNKÚ se věnuje celé řadě aktivit v mezinárodním kontextu a zastupuje Švédsko na mezinárodní scéně. ŠNKÚ má rovněž mandát parlamentu podporovat rozvoj auditních orgánů v jiných zemích v rámci švédské mezinárodní pomoci.

ŠNKÚ má zvláštní rozpočtový příděl na mezinárodní rozvojovou spolupráci, která přispívá k transparentnosti, demokratickému rozvoji a posilování parlamentní kontroly v partnerských zemích. Tato spolupráce probíhá bilaterálně a formou regionálních projektů. Cílem činností musí být zvýšení odborných kompetencí spolupracujícího partnera v oblasti auditu, individuální kapacity tyto dovednosti uplatňovat a schopnosti efektivně přiřazovat zaměstnance s konkrétním dovednostmi na odpovídající úkoly. ŠNKÚ může zajistit základní odbornou přípravu v oblasti auditu, další odbornou přípravu ve specializovaných oblastech, podporu při budování systémů pro zajišťování a řízení kvality a pokyny k posilování kapacit organizace v oblasti vedení, strategického plánování, komunikace atd.