Humanitární pomoc EU na vzdělávání: pomáhá potřebným dětem, ale měla by být dlouhodobější a dostávat se k většímu počtu dívek

Shrnutí

I

Vzdělávání je prioritou pro miliony dětí, které nechodí do školy a které žijí v oblastech zasažených krizí. Poskytuje jim nejen možnosti učit se, ale také zvyšuje jejich odolnost. Rovněž je pomáhá chránit a umožňuje jim rozvinout kvality, které budou prospěšné pro jejich budoucnost.

II

EU poskytuje, prostřednictvím Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoc (GŘ ECHO), na základě potřeb humanitární pomoc osobám zasaženým katastrofami. Snaží se řídit humanitární operace v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Další základní zásadou je rovnost pohlaví.

III

EU v nedávné době zvýšila svůj objem pomoci na vzdělávání na 10 % své celkové humanitární pomoci, což v roce 2019 představovalo 160 milionů EUR. Cílem této pomoci je obnovit a udržet přístup k bezpečnému a kvalitnímu vzdělání v průběhu humanitárních krizí. Podporuje mnoho typů činností, například budování a modernizaci učeben, dodávky učebních materiálů a nábytku, školení učitelů a pomoc dětem s návratem do školy poskytnutím peněžní pomoci rodinám a pomoc dětem dohnat výuku pomocí urychlených výukových programů.

IV

Hlavním účelem auditu bylo posoudit, zda humanitární pomoc EU pro oblast vzdělávání účinně pomáhala dětem a zda byla prováděna efektivně. Audit se týkal projektů v Jordánsku a Ugandě realizovaných v letech 2017–2019. Zpráva si klade za cíl přispět ke zkvalitnění řízení prováděného Komisí v oblasti, kde objem financování v posledních letech trvale rostl.

V

Zjistili jsme, že projekty byly relevantní a dobře koordinované a Komise řešila problémy, které zjistila v průběhu monitorovacích návštěv. Projekty dosáhly většiny svých plánovaných výsledků. Jen omezeně se však u nich využívaly příslušné pokyny k programu „Zlepšení kapacity pro odezvu“ GŘ ECHO, který poskytuje financování partnerům na tvorbu metodik a pokynů na posílení účinnosti humanitárních akcí.

VI

Rovněž jsme zjistili, že se projekty v dostatečné míře nezaměřovaly na dívky, ačkoli ty čelí většímu znevýhodnění (např. riziku předčasného sňatku). Kromě toho několik z projektů ve vzorku nedosáhlo cílového podílu dívek.

VII

Většina z projektů v našem vzorku měla původně trvat 10–12 měsíců. To však nebyla dostatečná doba na to, aby se mohly vyřešit vzdělávací potřeby dětí ve vleklých krizích, a některé projekty byly prodlouženy. Krátké trvání projektu zvyšovalo pro prováděcí partnery administrativní zátěž, v důsledku čehož bylo poskytnutí pomoci méně efektivní.

VIII

Komise neanalyzovala dostatečně projektové náklady, aby identifikovala možnosti větší nákladové efektivnosti. Neporovnávala náklady činností ani podíl zboží a služeb poskytovaných příjemcům s podobnými projekty nebo předcházejícími fázemi stejného projektu. Tak tomu bylo nejen u výběru projektových návrhů, ale rovněž při monitorování provádění projektů.

IX

Většina projektů zajišťovala přínosy pro děti i po svém ukončení. U vzorku projektů na poskytnutí peněžní podpory na vzdělávání však GŘ ECHO nevyvinulo dostatečné úsilí ke snížení závislosti příjemců na peněžní pomoci. Mnoho z těchto projektů vyžadovalo opakované financování, neboť u nich chybělo propojení na dlouhodobější programy pomoci a jen v malé míře orientovaly příjemce, co se týče možností obživy.

X

Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby Komise:

• více využívala výsledků projektů v rámci programu „Zlepšení kapacity pro odezvu“,
• poskytovala větší podporu dívkám,
• zajišťovala dlouhodobé financování pro vzdělávání ve vleklých krizích,
• zkvalitnila analýzu nákladu při výběru a monitorování vzdělávacích projektů,
• zvýšila udržitelnost projektů poskytování peněžní podpory na vzdělání.

Úvod

Vzdělávání je prioritou pro miliony dětí, které nechodí do školy a které žijí v oblastech zasažených krizí

01

Odhaduje se, že v rozvojových zemích nenavštěvuje základní školu 64 milionů dětí¹. Polovina z těchto dětí, které nechodí do školy, žije v oblastech zasažených krizí. Dívky jsou celkově více znevýhodněné, protože je u nich pravděpodobnější, že v zemích zasažených konflikty nebudou chodit do školy².

02

Průměrná humanitární krize v současnosti trvá přes devět let. Téměř tři čtvrtiny osob, kterým byla v roce 2018 poskytnuta humanitární pomoc, se nacházely v zemích zasažených krizí trvající sedm a více let³.

03

Vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích (EiE) zajišťuje nejen vzdělávací příležitosti, ale také posiluje odolnost dětí. Může rovněž poskytnout okamžitou fyzickou ochranu a také znalosti a vědomosti, které mohou zachránit život⁴. Jedním z hlavních důvodů pro poskytování organizovaných vzdělávacích činností v časné fázi mimořádných situací je snížit psychosociální dopad traumat na děti. Narušení a nejistota, které se s uprchlickými situacemi přirozeně pojí, mohou poškodit fyzický, intelektuální, psychologický, kulturní a společenský vývoj dětí. Vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích však může dětem dát naději pro budoucnost, pocit normálnosti a bezpečí a také zajistit osvojení základních dovedností⁴.

04

U dětí, které krizí zasaženy, se vyjevuje důležitost vzdělávání⁵. Rodiče a čelní představitelé komunit, kteří jsou zasaženi konfliktem, považují také vzdělávání dětí za jednu ze svých nejdůležitějších priorit a někdy ho řadí ještě nad jiné základní služby^6 7.

Komise v nedávné době zvýšila svůj objem pomoci na vzdělávání na 10 % své celkové humanitární pomoci

05

EU, prostřednictvím svého Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoc (ECHO), poskytuje humanitární pomoc osobám zasaženým katastrofami⁸. ECHO obvykle nezasahuje přímo v terénu. Akce humanitární pomoci financované GŘ ECHO jsou prováděny partnerskými organizacemi, jako jsou humanitární nevládní organizace (NGO), mezinárodní organizace (IO) a agentury Organizace spojených národů pro pomoc. Za strategii a provádění humanitární pomoci Evropské unie nese i nadále odpovědnost GŘ ECHO. Financuje akce navrhované partnery a monitoruje provádění těchto akcí.

06

Z nařízení o humanitární pomoci a finančního nařízení vyplývá pro Komisi povinnost řídit humanitární operace v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Dalším určujícím principem humanitární pomoci EU je rovnost pohlaví⁹.

07

EU stanovila svůj rámec politiky pro vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích ve svém sdělení z května 2018¹⁰. Členské státy EU tento rámec schválily v závěrech Rady ze dne 26. listopadu 2018. Tento rámec se zaměřil na čtyři strategické prioritní oblasti (viz obrázek 1). V předchozím období se podpora řídila sdělením z roku 2008, které prosazovalo zařazení vzdělávání do humanitární pomoci¹¹.

08

Komise podporuje mnoho typů vzdělávacích činností. Patří sem budování nebo modernizace učeben, ubytovacích prostor pro zaměstnance a toalet, dodávky učebních materiálů a nábytku, školení učitelů, poskytování urychleného vzdělávání, které má pomoci dětem s návratem do škol, zvyšování povědomí rodičů o důležitosti vzdělání, poskytování peněžní podpory rodinám, aby tak děti mohly navštěvovat školu, zajišťování psychosociální podpory pro děti.

09

Prostřednictvím svého financování v rámci „Zlepšení kapacity pro odezvu“ (ERC) si GŘ ECHO klade za cíl umožnit humanitárnímu odvětví efektivnější poskytování pomoci. Z ERC se poskytuje financování pro iniciativy, které zavádějí a rozvíjejí nové způsoby práce (například metodiky a pokyny).

10

GŘ ECHO přiděluje finanční prostředky pro případy krizí na základě kvalitativního posouzení potřeb. Toto přidělení finančních prostředků rovněž zohledňuje faktory jako objem předchozích alokací, počet partnerů přítomných v terénu, přístup k příjemcům a koordinaci mezi humanitárními partnery. Bere také v úvahu závazek stanovený ve sdělení z května 2018 věnovat na oblast vzdělávání 10 % rozpočtu EU na humanitární pomoc.

11

GŘ ECHO zahájilo zvyšování finančních prostředků na vzdělávání již v roce 2016, kdy ve srovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu výdajů o 51 milionů EUR (viz obrázek 2). V souladu se sdělením z roku 2018 GŘ ECHO i nadále přidělovalo významně více finančních prostředků na vzdělávání, a v roce 2019 tyto prostředky tak dosáhly 10 % rozpočtu EU na humanitární pomoc.

12

Deset největších příjemců mimořádné pomoci EU na vzdělávání v období 2017–2019 obdrželo celkovou částku 188 milionů EUR. Čtyřmi největšími příjemci byly Turecko (84 milionů EUR), Jordánsko (18 milionů EUR), Sýrie (16 milionů EUR) a Uganda (16 milionů EUR).

Rozsah a koncepce auditu

13

V rámci auditu jsme prověřovali, jak Komise řídila svůj zvýšený objem podpory na vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích. V roce 2019 dosáhla výše podpory Komise určené na oblast vzdělávání své cílové hodnoty 10 % celkového objemu humanitární pomoci EU. Náš audit si kladl za cíl ověřit, zda tento nový objem financování byl využit efektivně a účinně, a předložit případná doporučení ke zlepšení na základě našich zjištění.

14

Při auditu se posuzovala efektivnost a účinnost pomoci EU pro vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích. Zabývali jsme se těmito otázkami:

• Byla humanitární činnost EU účinná při pomoci dětem?
• Realizovala Komise svou pomoc efektivně?

15

Audit se týkal dvou zemí, Jordánska a Ugandy, což nám umožnilo prověřit reakci GŘ ECHO na vleklé krize ve dvou rozdílných kontextech. Závazky EU na financování vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích v Jordánsku a Ugandě v letech 2017–2019 činily 15 milionů EUR v případě Jordánska a 16 milionů EUR v případě Ugandy (viz bod 12). Turecko, které je největším příjemcem financování v rámci EiE, do rozsahu našeho auditu zahrnuto nebylo, neboť příslušné výdaje byly již předmětem auditu EÚD v roce 2018¹².

16

Prověřovali jsme sedm projektů v Jordánsku a čtyři v Ugandě, které byly zahájeny v letech 2017, 2018 a 2019 (viz příloha I). Tyto země jsme vybrali na základě částky financování EU poskytnuté pro oblast EiE v letech 2017–2019. Mezi dodatečná kritéria patřila potřeba pokrýt různé prováděcí partnery a být schopen do vzorku zařadit jak uzavřené, tak ještě probíhající projekty.

17

Audit jsme prováděli v období od listopadu 2019 do června 2020. Vzhledem k pandemii covid-19 jsme projekty nemohli navštívit na místě. Před zavedením cestovních omezení jsme realizovali pohovory s pracovníky Komise v Bruselu. Následně jsme uskutečnili videokonference se zaměstnanci Komise a prováděcích partnerů jak v jejich ústředí, tak v terénu v Jordánsku a Ugandě. Naše připomínky a závěry tedy vycházejí z přezkumu dokumentace (např. projektových návrhů, monitorovacích zpráv a ukazatelů výsledků) a komunikace s Komisí a prováděcími partnery.

Připomínky

Humanitární pomoc EU pro vzdělávání pomohla potřebným dětem, ale dostala se méně k dívkám než ke chlapcům

18

Pro účinnou pomoc dětem by Komise měla¹³:

• směřovat svou pomoc tam, kde je relevantní a nejvíce potřebná,
• spolupracovat s partnery a dalšími humanitárními organizacemi v terénu,
• monitorovat projekty a řešit všechny překážky, které brání dosažení výsledků,
• zajistit, aby projekty dosahovaly svých plánovaných výstupů a efektů a využívat výsledky projektů v rámci programu „Zlepšení kapacity pro odezvu“,
• zohledňovat genderové otázky při posuzování potřeb tak, aby podíl dívek, na které je pomoc zacílena a ke kterým se dostane, odrážela větší znevýhodnění, kterému jsou vystaveny.

19

Zkoumali jsme proto, zda byly projekty v souladu s rámcem politiky Komise a byly zacíleny na potřebné děti. Prověřovali jsme, zda Komise spolupracovala s dalšími zainteresovanými stranami na maximalizaci doplňkovosti a také to, zda její monitorování projektů identifikovalo hlavní problémy pro nápravná opatření. Posuzovali jsme, zda projekty dosáhly svých zamýšlených výstupů a efektů a využily pokyny, které byly výsledkem iniciativ financovaných z programu „Zlepšení kapacity pro odezvu“ GŘ ECHO. Rovněž jsme prověřovali, zda projekty poskytovaly dostatečnou podporu dívkám.

20

Na obrázku 3 jsou shrnuta zjištění z naší kontroly projektů ve vzorku v době auditu, týkající se jejich relevantnosti, koordinace, monitorování, výsledků a podpory pro dívky.

Projekty byly relevantní

21

Zjistili jsme, že všechny projekty v našem vzorku byly v souladu s příslušným rámcem politiky. V rámečku I jsou uvedeny různé činnosti prováděné v rámci projektů. GŘ ECHO však před vytvořením rámce politiky v roce 2018 významně zvýšilo dosah a úroveň své podpory pro oblast vzdělávání (viz obrázek 2). To u jednoho projektu z našeho vzorku přispělo k tomu, že financování Komise nemělo dostatečnou kontinuitu. V rámci projektu 9 byl podporován rozvoj v raném dětství v Ugandě v roce 2017 a 2018, což nebylo součástí národního plánu pro odezvu ve vzdělávání. GŘ ECHO pozastavilo podporu poté, co se sdělení z května 2018 zaměřilo více na základní vzdělávání a programy urychleného vzdělávání.

22

U našeho vzorku projektů jsme zjistili, že Komise a její partneři provedli posouzení potřeb za použití participativního přístupu s místními obyvateli. Byly například realizovány diskuse s učiteli, rodiči a dětmi v cílových skupinách, jejichž účelem bylo dozvědět se o specifických problémech, kterým čelí, a získat jejich názor na obsah příslušného projektu. Tyto informace byly následně použity při plánování projektu.

23

Při posouzení potřeb se rovněž zohledňovaly otázky ochrany dětí. Například součástí projektu 4 v Jordánsku byla služba doprovodu do školy. Z diskusí v cílové skupině totiž vyplynulo, že jedním z důvodů pro neúčast na vyučování je bezpečnost na cestě do školy. U projektu 2 bylo zařazeno školení učitelů v problematice šikany poté, co při diskusi v cílové skupině vyšlo najevo, že existuje tento problém.

Projekty byly dobře koordinovány

24

Rychlý nárůst u financování GŘ ECHO pro oblast vzdělávání – z 12 milionů EUR v roce 2015 na 166 milionů EUR v roce 2019 – s sebou nesl to, že pro zajištění doplňkovosti a zabránění zdvojování byla obzvlášť důležitá kvalitní koordinace. Prováděcí partneři GŘ ECHO se podíleli na práci klastrů nebo pracovních skupin vzdělávacího odvětví v Jordánsku a Ugandě. Ty měly za cíl zajistit kvalitní koordinaci mezi všemi aktéry EiE (viz rámeček 1).

25

Ačkoli koordinace celkově fungovala dobře, zjistili jsme některé případy nedostatečné doplňkovosti:

1. Projekt 8 v Ugandě měl nižší míru účasti, než bylo v jeho programu urychleného vzdělávání (AEP) zamýšleno. Částečnou příčinou bylo to, že jiné organizace u těchto svých programů rozšířily rozsah. Například Generální ředitelství Evropské komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO) rovněž financovalo urychlené vzdělávání prostřednictvím nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku. S tím, jak střediska urychleného vzdělávání získala více podpory než základní školy, narostlo napětí. Rozdíly v podpoře byly takové, že studie o možnostech přechodu pro účastníky programů urychleného vzdělávání v Ugandě odhalila, že ani jedno z dotazovaných dětí nechtělo přejít na formální běžnou základní školu.
2. V Ugandě chyběla doplňkovost mezi základní školou podporovanou v rámci projektu 8 z našeho vzorku a projektem na vodu, sanitární a hygienická zařízení, který nefinancovalo ECHO. V důsledku toho nebyla původně škola napojena na zdroj vody zajišťovaný partnerem tohoto projektu.

GŘ ECHO monitorovalo projekty a řešilo problémy, které zjistilo

26

Terénní pracovníci GŘ ECHO provádějí u projektů monitorovací návštěvy. O výsledcích těchto návštěv (včetně všech zjištěných problémů) předkládají svým partnerům zprávy, aby mohla být přijata nápravná opatření. Například:

1. Monitorování projektu 8 na základní škole v Ugandě prováděné ECHO poukázalo na nedostatečnou koordinaci s partnery na projekt vody, sanitárních a hygienických zařízení (WASH) (viz bod 25). Po monitorovací návštěvě provedené osm měsíců po zahájení projektu byl tento problém následně řešen a škola byla napojena na dodávky vody.
2. Při monitorování projektu rozvoje v raném dětství v Ugandě prováděném ECHO (projekt 9) bylo zjištěno, že rodiče byli nuceni zakoupit pro své děti plášť na ceremoniál slavnostního ukončení školy, aby jejich děti získaly nezbytné osvědčení pro nástup do školy. Po monitorovací návštěvě se od této praxe ustoupilo, neboť vzdělávací orgány v Ugandě ve skutečnosti osvědčení pro nástup do základní školy nepožadovaly.

27

GŘ ECHO však partnery systematicky písemně neinformovalo o zjištěních z monitorovacích návštěv. Například v říjnu 2018 GŘ ECHO realizovalo monitorovací návštěvu u projektu v Jordánsku (projekt 5). O svých zjištěních informovalo partnera ústně, a nikoli písemně a vyjádřilo žádost o písemné nebo video komunikační produkty. Partner této žádosti špatně porozuměl a požadovaný komunikační materiál připravil až v druhé fázi projektu o sedm měsíců později (projekt 6). Rovněž jsme zjistili určité nedostatky týkající se nákladů na monitorování (viz bod 57) a podílu dívek, které se účastnily projektu ve srovnání s cílovou hodnotou (viz bod 38).

Projekty dosáhly svých očekávaných výsledků

28

GŘ ECHO používá na měření výsledků projektů dva typy ukazatelů. Ukazatele výsledků měří výstupy projektů (tj. produkty a služby zajištěné projektem, například postavené učebny, realizované kurzy nebo poskytnuté vybavení). Specifické ukazatele cílů měří efekty (tj. zlepšení situace u příjemců – např. přístup ke vzdělávacím možnostem, zvýšení vědomostí nebo zlepšení dobrého životního pocitu).

29

V našem vzorku bylo šest uzavřených projektů (viz příloha I). Tyto projekty měly celkem 30 ukazatelů výsledků. U 27 z těchto ukazatelů (90 %) projekty dosáhly 100 % či více cílových výstupů (viz obrázek 4).

30

Zjistili jsme jeden projekt, u nějž výstupy překonaly cílovou hodnotu, ale nebyly použity tak, jak bylo zamýšleno. V rámci projektu 10 v Ugandě byly vybudovány učebny pro základní školy ve dvou lokalitách: v Bidibidi, což je existující obce, a v Omugo, kde se očekával velký příliv uprchlíků. Očekávaných 40 000 uprchlíků však do Omugo nedorazilo a ke konci projektu v březnu 2018 fungovaly dle plánů pouze tři z pěti škol vybudovaných v této lokalitě. Ze dvou zbývajících škol zůstala jedna prázdná až do nového školního roku 2019 a druhá byla používána jako střední škola financovaná z projektu „Education Cannot Wait“.

31

Ačkoli měření výstupů je relativně jednoduché (např. počet vybudovaných učeben nebo vyškolených učitelů), je měření změn v životech příjemců, tedy efekt projektů, těžší. Projekty v našem vzorku však obsahovaly některé dobré příklady toho, jak lze toto měření provádět (viz rámeček 2).

32

Uzavřené projekty v našem vzorku měly 11 specifických ukazatelů cílů. Tyto ukazatele měřily výstupy jako například procentní počet chlapců a dívek školního věku, kteří mají nepřerušený přístup ke kvalitním a chráněným vzdělávacím možnostem (projekty 1, 2, 10 a 11), nebo procentní počet zdravotně postižených dětí, které vykazují zlepšení psychosociálního dobrého pocitu v důsledku intervencí projektu (projekt 5). U devíti z těchto ukazatelů (82 %) projekty dosáhly 100 % či více cílových výstupů (viz obrázek 5).

33

Posilování systémů a partnerství bylo jednou ze čtyř strategických priorit Komise v jejím rámci politiky z roku 2018 (viz bod 07). Z programu „Zlepšení kapacity pro odezvu“ GŘ ECHO byly financovány dva projekty relevantní pro oblast vzdělávání ve vleklých krizích v letech 2018–2019:

1. projekt „Improving Learning Environments Together (ILET)“ (0,6 mil. EUR), který měl za cíl odstranit problémy při měření kvality EiE. Při projektu byla vytvořena metodika, která učí, jak sbírat údaje, analyzovat je a používat je ke zlepšení fungování škol. Zpráva, která obsahovala přehled výsledků projektu, byla zveřejněna v květnu 2018;
2. projekt „Strengthening Coordination in Education in Emergencies” (1 mil. EUR), který měl za cíl vybudovat lepší pochopení pomoci formou peněžní podpory nebo voucherů, aby se umožnilo systematičtější využívání peněžní podpory ve vzdělávání. Výsledkem projektu bylo to, že v únoru 2019 byly zveřejněny pokyny popisující klíčové prvky, které je třeba zohledňovat v jednotlivých fázích projektů peněžní pomoci.

34

Výsledky naší analýzy jsou uvedeny v tabulce 2. Zjistili jsme, že ačkoli se jednalo o strategickou prioritu, GŘ ECHO využívalo výsledky projektů Zlepšení kapacity pro odezvu jen omezeně:

1. Projekt ILET byl relevantní plně pro pět projektů a částečně pro dva projekty. Tyto projekty měly za cíl zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a byly realizovány v době, kdy výsledky projektu ILET byly k dispozici. Pouze jeden projekt však fakticky využil výsledků projektu ILET k měření kvality (projekt 8).
2. Pokyny ERC pro peněžní pomoc byly relevantní a dostupné pro čtyři z našich projektů. Žádný z těchto projektů však konkrétně na pokyny ERC neodkazoval a v žádném z nich ani nebyl v praxi uplatněn postup podobný postupu, jaký uvádějí dané pokyny (projekty 3, 6, 7 a 8).

Projekty se dostaly k menšímu počtu dívek než chlapců

35

V rámci politiky ECHO se zdůrazňuje disproporční účinek, jaký mimořádné situace a vleklé krize mají na vzdělávání dívek. To bylo potvrzeno analýzou potřeb u některých projektů v našem vzorku. Například:

1. V rámci projektu 6 v Jordánsku byly podporovány děti se zdravotním postižením. Bylo zjištěno, že zejména dívky čelí překážkám v přístupu ke vzdělávání (např. z důvodů stigmatu, obtěžování nebo špatného zacházení ze strany učitelů);
2. posouzení potřeb u tří projektů peněžní pomoci v Jordánsku (projekty 1–3) poukázaly na rizika opuštění školy kvůli předčasnému sňatku, který je používán jako metoda zvládání krize, ale který má na život dívek nevratné dopady.
3. analýza potřeb pro projekt v Ugandě z roku 2018 zjistila, že v prvních ročnících základních škol jsou chlapci a dívky zastoupeni rovným dílem, ale postupem času dívky školu opouštějí více (projekt 8);
4. při hodnocení návrhu na projekt v uprchlickém táboře v Jordánsku vyjádřilo GŘ ECHO připomínku, že dívky čelí riziku opuštění školy, práce v domácnosti a násilí a předčasnému sňatku (projekt 4).

36

V rámci daných projektů existovaly určité činnosti, které byly specificky zaměřeny na ženy a dívky a které se zaměřovaly na překážky, jimž musí čelit zranitelné skupiny, jako např. nezletilé matky (viz rámeček 3).

37

Podíl dívek, na které cílí některé z projektů v našem vzorku, však neodrážel větší znevýhodnění, jemuž jsou vystaveny (viz bod 35). Například předčasný sňatek je těžké zvrátit, a proto jsou obzvláště důležitá preventivní opatření. Navzdory tomu osm z jedenácti projektů v našem vzorku mělo za cíl podpořit 50 % dívek. Ze zbývajících tří projektů měl jeden za cíl podpořit 60 % dívek vzhledem k jejich zranitelnějšímu postavení (projekt 4). Další dva projekty ve vzorku měly za cíl dosáhnout ještě na menší procento dívek. Jeden, v Jordánsku měl cíl pouze 40 % dívek (projekt 3) a druhý v Ugandě měl cílovou hodnotu 44 % dívek (projekt 11). Cílová hodnota 40 % u projektu 3 byla nižší než cílová hodnota 50 % ve dvou předchozích fázích (projekt 1 a 2). Cílová hodnota 40 % nebyla v souladu s politickými závazky GŘ ECHO ani s posouzením potřeb provedeným samotným partnerem, v němž se doporučovalo zvýšit podporu pro zranitelné dívky, zejména ty, kterým hrozí předčasný sňatek.

38

Ačkoli existovaly cílové hodnoty pro podíl dívek, nebyly tyto hodnoty zahrnuty do formálních ukazatelů projektů (viz bod 29). Kromě toho několik opatření financovaných ECHO těchto cílových hodnot nedosáhlo.Obrázek 6 uvádí cílový procentní poměr dívek u projektů v našem vzorku ve srovnání s procentním poměrem, kterého se skutečně podařilo dosáhnout. Projekt 1 mohl například podpořit o 132 dívek více, kdyby své cílové hodnoty dosáhl.

39

GŘ ECHO má nástroj – ukazatel pohlaví a věku – na posouzení toho, do jaké míry humanitární akce integrují genderové aspekty. Cílem tohoto ukazatele je zlepšit kvalitu akcí humanitární pomoci. ECHO uděluje hodnocení 0, 1 nebo 2 ve fázi koncipování akce, ve fázi průběžné zprávy o ní a ve fázi konečné zprávy, a to v závislosti na tom, kolik ze čtyř kritérií souvisejících s pohlavím akce splňuje. Těmito čtyřmi kritérii jsou: analýza potřeb a jejich vykazování podle pohlaví; zabránění negativních účinků na genderové skupiny nebo jejich zmírnění; účast genderových skupin při koncipování/realizaci akce; přizpůsobení akce potřebám dané genderové skupiny.

40

Ačkoli řada projektů v našem vzorku necílila na dostatek dívek nebo tohoto dostatečného počtu nedosáhla, neovlivnilo to jejich hodnocení, neboť genderový podíl nebyl specifickým kritériem. GŘ ECHO udělilo maximální hodnocení 2 sedmi z jedenácti projektů v našem vzorku. Maximální hodnocení by přitom mělo být používáno pouze u projektu, který splní všechna čtyři kritéria (viz tabulka 3). I v případech, že ECHO udělilo hodnocení nižší, netýkalo se to cílového nebo dosaženého procentního podílu dívek. GŘ ECHO systematicky nemonitorovalo podíly pohlaví. Ukazatel pohlaví a věku tedy nevedl k potřebným nápravným opatřením v případech, kdy projekty necílily na dostatečný podíl dívek nebo tohoto podílu nedosáhly.

Projekty byly příliš krátkodobé, což přispělo k případům neefektivnosti

41

Aby Komise mohla poskytovat humanitární pomoc pro oblast vzdělávání ve vleklých krizích efektivně, měla by¹⁴:

• poskytovat dětem jak krátkodobou, tak dlouhodobou podporu v souladu se svým závazkem víceletého financování z roku 2016 ve „Velké dohodě“.
• Dosáhnout optimálního využití prostředků používaných při humanitárním financování.
• Plánovat, aby výsledky byly po konci humanitární pomoci udržitelné, například podporou soběstačnosti a možností obživy.

42

Posuzovali jsme proto, zda Komise v praxi prováděla víceleté financování a zda projekty byly dostatečně dlouhé na to, aby ve vleklých krizí řešily vzdělávací potřeby. Analyzovali jsme, jak Komise zajistila optimální využití prostředků a přiměřenost nákladů projektů. Kde to bylo relevantní, provedli jsme srovnání nákladů podobných činností u různých projektů v našem vzorku. Rovněž jsme zkoumali, zda děti měly z projektů po jejich konci i nadále prospěch, zda projekty vedly ke snížení závislosti příjemců na peněžní pomoci a zda byly provázány s dlouhodobou rozvojovou pomocí.

43

Na obrázku 7 jsou shrnuta zjištění z naší kontroly projektů ve vzorku, týkající se jejich trvání, analýzy nákladů a udržitelnosti.

Většina z projektů v našem vzorku trvala 10–12 měsíců, což nebylo dostatečné na to, aby se řešily dlouhodobé vzdělávací potřeby v situaci vleklých krizí

44

Navzdory svému závazku víceletého humanitárního financování a skutečnosti, že vzdělávací potřeby jsou ve vleklých krizích středně- a dlouhodobé, Komise přiděluje finanční prostředky regionům a zemím ročně na základě výročního celosvětového rozhodnutí (WWD). Celosvětovým rozhodnutím na rok 2019 byla přidělena celková částka 1,5 miliardy EUR, která zahrnovala:

1. 260 milionů EUR na krizi v Sýrii (Sýrie, Libanon, Jordánsko a Egypt), z čehož 16,5 milionů EUR (6 %) bylo pro oblast vzdělávání;
2. 113 milionů EUR pro oblast Afrického rohu (Džibuti, Etiopie, Keňa, Somálsko a Uganda), z čehož 22,5 milionů EUR (20 %) bylo pro oblast vzdělávání.

45

Reakci GŘ ECHO na konkrétní krizi nebo region pak definují roční plány provádění humanitární pomoci (HIP). Existují například roční plány HIP pro syrskou krizi a Africký roh.

46

Nástroje GŘ ECHO jsou koncipovány pro reakci na krizi. V současné době může GŘ ECHO financovat projekty EiE z jednoho plánu HIP na maximální dobu 24 měsíců. Stejný projekt pak může po této době 24 měsíců návazně financovat z následného HIP, ale toto rozhodnutí může být učiněno jen později, nikoliv době původního výběru projektu. Tento programovací cyklus zajišťuje pružnost v reakci na mimořádné situace, ale omezuje zároveň počet financovaných dlouhodobých projektů.

47

V nařízení o humanitární pomoci¹⁵ není pro dobu financovaní GŘ ECHO žádný limit stanoven. Limity stanovené ve WWD nebo HIP jsou výsledkem interních rozhodnutí (viz obrázek 8). Z regulačního hlediska by bylo možné, aby GŘ ECHO dlouhodobější projekty v oblasti EiE financovalo z jednoho HIP.

48

Náš vzorek obsahoval 11 projektů. Sedm z nich bylo v Jordánsku a čtyři v Ugandě. Původní plánovaná doba devíti z 11 projektů činila 12 měsíců nebo méně. Průměrné původní trvání projektů v obou uvedených zemích bylo 13 měsíců. V Ugandě se zvýšilo na 21 měsíců po prodloužení projektů (viz obrázek 9). Krize v obou těchto zemích jsou dlouhodobé. Syrská krize započala v roce 2012 a do Ugandy od roku 2016 přichází významný počet uprchlíků. Projekty, které jsme kontrolovali, trvaly od roku 2017 do roku 2019.

49

Praxe financování projektů na dobu jednoho roku není v souladu se závazkem ve „Velké dohodě“ zvýšit víceleté plánování. Závazek ECHO alokovat 10 % humanitární pomoci na oblast vzdělávání (viz bod 10) dále znamenal, že dlouhodobé financování bylo k dispozici. Jednoroční projekty nepokrývají víceleté vzdělávací potřeby dětí nacházejících se v oblastech dlouhodobých krizí. To prokázala skutečnost, že GŘ ECHO řadu z těchto projektů financovalo v dodatečných letech. Z nedávného hodnocení humanitární pomoci EU vyplynulo, že se s ročním cyklem financování používaným GŘ ECHO pojí vysoké správní náklady. V hodnocení se doporučilo, aby ECHO tam, kde to je možné, realizovalo víceleté programování¹⁶.

50

Financování akcí na jeden rok zvyšuje administrativní zátěž jak pro GŘ ECHO tak, a to zejména, pro prováděcí partnery. ECHO musí posuzovat více návrhů, zatímco partner musí připravovat návrhy a předkládat je ministerstvu školství ke schválení (viz tabulka 4). Jednoroční projekty mohou být na překážku delším smlouvám se zaměstnanci a způsobovat zvýšenou fluktuaci pracovníků¹⁷. Víceleté humanitární financování může snížit správní náklady¹⁸. Kromě toho v Jordánsku musí partneři žádat ministerstvo školství o schválení každého z projektů. Tento proces si může vyžádat 3–5 měsíců, což u 12měsíčního projektu může mít významný dopad.

51

Další nevýhodou krátkodobého financování je omezený čas, který poskytuje na poskytnutí kvalitní odezvy. Je méně času k řešení genderových otázek i k poskytnutí udržitelnějších řešení. Ve zprávě o Velké dohodě z roku 2019 („Three Years On“) se uvádí, že víceleté financování nejen snižuje u humanitární pomoci administrativní zátěž, ale také zvyšuje jeho efektivnost a účinnost. Všichni prováděcí partneři z projektů v našem vzorku uvedli, že trvání projektu delší než rok by lépe uspokojovalo vzdělávací potřeby dětí ve vleklých krizích. Navrhovali v kontextu Jordánska a Ugandy projekty v délce od dvou do pěti let, které by umožnily lepší plánování a měly za výsledek lepší kvalitu reakce na krizi.

GŘ ECHO dostatečně neanalyzovalo náklady projektů

52

Pro výběr projektů GŘ stanovuje v plánech HIP obecné zásady (viz bod 45). Tyto plány poskytují partnerům informaci o objemu financování GŘ ECHO, které je k dispozici, o typu akcí, jež bude ECHO financovat, a také o tom, jak bude GŘ ECHO posuzovat návrhy partnerů. Partneři koncipují své vlastní projekty v souladu s obecnými zásadami v HIP a navrhují je GŘ ECHO k financování.

53

Standardní ověřování vhodnosti partnerů a způsobilosti nákladů, které GŘ ECHO provádí, může poskytnout určité ujištění, že jsou náklady přiměřené. Před podpisem rámcové dohody o partnerství provádí GŘ posouzení vhodnosti partnera ex ante. Partneři musí projít tímto posouzením své technické a logistické kapacity. Ačkoli toto poskytuje určité ujištění o postupech daného partnera, nikterak to nezaručuje, že náklady v jejich projektových nákladech jsou konkurenceschopné. ECHO rovněž systematicky ověřuje způsobilost projektových nákladů, což může vést k úsporám nákladů. V Ugandě to například vedlo k vyřazení vozidla Land Cruiser v hodnotě 37 000 EUR z rozpočtu projektu (projekt 10).

54

GŘ ECHO rovněž provádí určitou analýzu nákladové efektivnosti, aby získalo ujištění o konkurenceschopnosti a přiměřenosti projektových nákladů. Projekt 7 v našem vzorku, který byl realizován v Jordánsku, představuje dobrý příklad toho, jak analýza nákladů může přispět k nákladové efektivnosti. GŘ ECHO považovalo náklady na jednoho příjemce v projektovém návrhu na příliš vysoké (2 700 EUR na jedno dítě). Částka byla snížena na 1 700 EUR na jedno dítě, což zvýšilo efektivnost projektu. Tento typ analýzy nákladů může rovněž snížit riziko podvodu, protože neobvyklé poměry nákladů nebo neobvyklé změny v průběhu času mohou být znakem nesprávné činnosti.

55

V analýze nákladů 11 projektů vybraných do našeho vzorku jsme však zjistili nedostatky. Analýza nákladů v projektových návrzích, prováděná GŘ ECHO, nebyla prováděna jednotně. Prováděná analýza nákladů byla omezená a GŘ ECHO ji dostatečně nevyužívalo ke zvýšení efektivnosti projektů (viz rámeček 4).

56

Od prosince 2018 GŘ ECHO při výběru projektových návrhů posuzuje jejich nákladovou efektivnost jako „nízkou“, „střední“ nebo „vysokou“. Neexistují však žádné pokyny pro kritéria tohoto hodnocení ani ohledně typu analýzy nákladů potřebné pro toto hodnocení. Náš kontrolovaný vzorek obsahoval tři projekty z roku 2019 (projekty 3,6 a 7), všechny v Jordánsku, kde GŘ ECHO uplatnilo tento přístup. U všech tří projektů hodnotilo GŘ ECHO jejich nákladovou efektivnost jako „střední“. Avšak ani v případě projektu 7, který GŘ ECHO považovalo za příliš nákladný (viz bod 54), nebylo provedeno žádné srovnání s jednotkovými náklady jiných podobných projektů.

57

Srovnání nákladů s podobnými projekty může pomoci zjistit příležitosti k větší nákladové efektivnosti – a to nejen při plánování projektů, ale také během jejich provádění. Při monitorování projektů však GŘ ECHO náklady těchto projektů neanalyzovalo.

58

Identifikovali jsme dva typy analýzy, které GŘ ECHO mohlo při plánování a realizaci projektů provést, aby identifikovalo možnosti zvýšit nákladovou efektivnost těchto projektů, ale které neprovedlo:

1. srovnání nákladů na činnosti s náklady v podobném projektu nebo v dřívějších fázích stejného projektu (viz rámeček 5);
2. srovnání podílu zboží a služeb poskytovaných příjemců s tímto podílem v podobných projektech nebo v dřívějších fázích stejného projektu (viz rámeček 6).

Mnoho činností vytvářelo přínosy pro děti po konci projektů, ale projekty peněžní pomoci příliš nepřispěly ke snížení závislosti příjemců

59

V rámci projektů byla realizována celá škála činností, z nichž měly děti prospěch i po ukončení těchto projektů. Patří sem:

1. podpora formálního vzdělávání či poskytnutí urychleného vzdělávání;
2. školení pro učitele týkající se inkluzivního vzdělávání, urychleného vzdělávání, psychosociálních dovedností nebo životních dovedností na zvýšení jejich vědomostí a zlepšení vzdělávacího prostředí;
3. vybudování škol, vzdělávacích středisek, toalet nebo ubytování pro učitele;
4. zajištění vybavení pro děti se zdravotním postižením;
5. zajištění aktovek a uniforem;
6. psychosociální podpora na zlepšení psychosociálního dobrého pocitu;
7. zvýšení povědomí a budování kapacit pro různé zainteresované strany, aby se vytvořilo příznivější a podpůrnější vzdělávací prostředí;
8. vytvoření národní politiky pro inkluzivní vzdělávání a podpora jejího přijetí ve školním systému.

60

Mnohé z těchto činností jsou obvykle spojeny s rozvojovou pomocí. DEVCO a EUTF skutečně rovněž budovaly učebny a poskytly učitelům školení na programy urychleného vzdělávání v Ugandě. Projekty DEVCO a EUTF však trvaly čtyři roky, zatímco projekty ECHO byly kratší a musely být prodlužovány, aby splnily své cíle.

61

Existovalo několik případů, kdy byla humanitární pomoc EU přímo provázána s rozvojovou pomocí Unie. Například v rámci projektů ECHO byly vybudovány školy v Ugandě a následně projekty financované z programu Education Cannot Wait financovaly platy učitelů a zajistily nábytek. Někteří z účastníků programů urychleného vzdělávání, který byl podporován z projektu financovaného ECHO v Ugandě (projekt 8), následně pokračovali v odborné přípravě financované EUTF.

62

GŘ ECHO ale nevyužilo některé možnosti k dalšímu posílení vazby na rozvojovou pomoc:

1. Jeden partner poskytoval urychlené vzdělávání (financované z EUTF) a psychosociální podporu pro děti ze základních škol (financovanou ECHO) v některých stejných lokalitách. Tento partner však realizoval akce v oblasti obživy, které měly příjemcům poskytnout prostředky na zajištění své obživy. Tyto akce byly financovány EUTF a prováděny v různých zónách osídlení, ale nevyužila se u nich možnost uvést do praxe propojení humanitární/rozvojové pomoci, o které EU usiluje, tedy tzv. propojený přístup. V konečné zprávě GŘ ECHO o tomto projektu je uvedeno, že projekt měl vytvořit strategické propojení s dlouhodobějšími rozvojovými iniciativami (jako např. programem EUTF), aby zvýšil svou účinnost (projekt 11).
2. V analýze konečné zprávy za projekt v Ugandě provedené GŘ ECHO se uvádí, že partner nerozvinul dostatečně možnosti propojit opatření s dlouhodobými rozvojovými opatřeními (projekt 10).
3. V hodnocení jednoho projektu v Jordánsku z roku 2018 GŘ ECHO uvádí, že projekt nedostatečně podporoval dlouhodobé strategie na snížení humanitárních potřeb. Jediným návrhem bylo, aby činnosti financovali další dárci, k čemuž nedošlo (projekt 5).
4. V monitorovacích zprávách ECHO týkajících se jiného projektu v Jordánsku se uvádí, že projekt nedostatečně využil možností na podporu dlouhodobých strategií na snížení humanitárních potřeb a souvisejících slabých stránek (hlavně v táboře Azraq) (projekt 4).
5. Studie zkoumala pokrok 2 971 žáků po jejich účasti na programu urychleného vzdělávání v Ugandě v roce 2018. Zjistila, že 2 015 (68 %) účastníků se nikde nevzdělává. Pouze 956 (32 %) úspěšně přešlo na primární, sekundární nebo odborné vzdělávání. Zpráva poukázala na potřebu více investic a podpory, aby se dětem umožnil přechod k možnostem následujícím po programu urychleného vzdělávání (projekt 8).

63

HIP vyzývají k opatření, které mají vazby na dlouhodobější programy, aby byla zajištěna větší udržitelnost. Například technická příloha k HIP z roku 2018 pro regionální krizi v Sýrii vyžaduje opatření v oblasti vzdělávání, aby se zajistila kontinuita učení, a to řádným plánováním včetně strategií pro ukončení pomoci a přechod na rozvojovou pomoc. GŘ ECHO však nevyvinulo dostatečné úsilí na to, aby snížilo závislost příjemců na peněžní pomoci, což byla hlavní činnost u pěti projektů v našem vzorku (čtyři v Jordánsku a jeden v Ugandě, viz příloha I). Cílem peněžní pomoci bylo umožnit dětem přístup ke vzdělání. Po ukončení projektů bylo však peněžní pomoc i nadále nutné poskytovat, aby děti mohly ve školní docházce pokračovat. Například v rámci projektů 1, 2 a 3 v našem vzorku byly podpořeny stejné děti v Jordánsku v letech 2017, 2018 a 2019. 1 290 příjemců projektu 7 v Jordánsku bylo podporováno i v předchozí fázi projektu.

64

Jedním z důvodů toho, že tyto projekty vyžadují opětovné financovaní, je to, že jim chyběly strategie ukončení pomoci s vazbou na udržitelnější programy. Projekty jen v malé míře orientovaly příjemce, co se týče možností obživy, aby se tak snížila jejich závislost na peněžní pomoci. Z hodnocení konečné zprávy za projekt 2 v Jordánsku v roce 2018 provedeného GŘ ECHO vyplývá, že partner dosud nezmínil možnou strategii ukončení peněžní pomoci, na níž nejzranitelnější rodiny (například s ženami jako hlavou rodiny) závisely. V hodnocení GŘ ECHO týkajícím se návrhu na projekt 3 v roce 2019, který měl stejného partnera jako projekt 2, se uvádí, že partner neprokázal dostatek možností na přechod k rozvojovým opatřením v budoucnu.

65

Dva projekty peněžní pomoci z roku 2019 měly za cíl, aby se příjemci posunuli k řešením zajišťujícím obživu. Projekt 3 v Jordánsku stanovil cílovou hodnotu 8 % příjemců, kteří do konce roku přejdou k udržitelnějšímu řešení své obživy, aby už nepotřebovali peněžní pomoc. Projekt 7 v Jordánsku měl tuto cílovou hodnotu ve výši 5 % (65 z 1 290 příjemců). Tyto cílové hodnoty byly skromné a znamenaly, že více než 90 % příjemců u obou projektů zůstane závislých na peněžní pomoci. Při monitorování projektu 7 v Jordánsku GŘ ECHO zjistilo, že některé z dětí i nadále pracují, ačkoli dostávají peněžní pomoc, a to z důvodů chybějících možností obživy u nich v rodině a nedostatečných finančních zdrojů. Další tři projekty peněžní pomoci (projekty 1, 2 a 8) neměly pro oblast řešení způsobu obživy žádné cílové hodnoty.

66

Jeden z ukazatelů odolnosti používaný GŘ ECHO posuzuje, zda projekty využívají možnosti na podporu dlouhodobých strategií, jejichž cílem je snížení humanitárních potřeb. ECHO zjistilo, že většina projektů toto kritérium naplňuje nedostatečně, což má za výsledek konečné hodnocení 1 u tohoto ukazatele. Jen málo projektů dostalo od GŘ ECHO plnou známku 2 (viz tabulka 5).

Závěry a doporučení

67

Pomoc EU celkově pomáhala potřebným dětem a projekty dosáhly svých očekávaných výsledků. Projekty však nezahrnuly v dostatečné míře dívky. Kromě toho byla většina projektů v našem vzorku příliš krátká ve srovnání se vzdělávacími potřebami dětí. To snížilo jejich efektivnost. Zjištění z našeho přezkumu 11 projektů jsou shrnuta v příloze II.

68

Projekty byly relevantní a dobře koordinované a Komise problémy, které zjistila v průběhu monitorovacích návštěv, řešila. Projekty dosáhly většiny svých plánovaných výsledků. Komise však jen v omezené míře využila výsledky svých projektů „Zlepšení kapacity pro odezvu“. Kromě toho se Komise nedostatečně zaměřovala na dívky, i když ty čelí většímu znevýhodnění. Navíc několik z projektů nedosáhlo u podílu dívek cílové hodnoty (body 18–40).

Doporučení 1 – Komise by měla více využívat výsledků projektů v rámci „Zlepšení kapacity pro odezvu“

Komise by měla systematičtěji využívat pokyny relevantní pro humanitární pomoc pro vzdělání vycházející z iniciativ financovaných z jejích fondů pro „Zlepšení kapacity pro odezvu“.

Datum realizace: projekty financované od ledna 2022.

Doporučení 2 – Komise by u vzdělávacích projektů měla poskytovat větší podporu dívkám

Komise by měla poskytovat větší podporu dívkám tím, že:

1. partnery bude prostřednictvím plánu provádění humanitární pomoci informovat, že bude upřednostňovat financování projektů, které jsou alespoň z 50 % zaměřeny na dívky, nebude-li existovat odůvodnění, proč tomu tak nemůže být, vyplývající z daného kontextu;
2. začlení do projektů jako standardní ukazatel podíl dívek;
3. bude systematicky monitorovat genderové podíly a genderovou citlivost vzdělávacích projektů financovaných EU během svých monitorovacích návštěv a přijme nezbytná opatření pro řešení potřeb dívek.

Datum realizace: projekty financované od ledna 2022.

69

Většina z projektů v našem vzorku měla původní trvání 10–12 měsíců, což nebylo dostatečné na to, aby se řešily dlouhodobé vzdělávací potřeby dětí v situaci vleklých krizí. Krátké trvání projektu zvyšovalo pro prováděcí partnery administrativní zátěž, v důsledku čehož byla realizace projektu méně efektivní (body 41–51).

Doporučení 3 – Komise by měla zajišťovat dlouhodobější financování vzdělávání ve vleklých krizích

Aby Komise účinně naplňovala vzdělávací potřeby dětí ve vleklých krizích, měla by:

1. podporovat vzdělávací projekty po dobu nejméně dvou let, neexistuje-li odůvodnění pro kratší dobu trvání vycházející z konkrétních potřeb nebo kontextu;
2. na počátku opatření stanovit dobu trvání těchto projektů, aby se mohly uskutečnit přínosy z dlouhodobého financování.

Datum realizace: projekty financované od ledna 2022.

70

Komise neanalyzovala dostatečně projektové náklady, aby identifikovala možnosti větší nákladové efektivnosti. Neporovnávala náklady činností ani podíl zboží a služeb poskytovaných příjemcům s podobnými projekty nebo předcházejícími fázemi stejného projektu. Tak tomu bylo nejen u výběru projektových návrhů, ale rovněž při monitorování provádění projektů (body 52–58).

Doporučení 4 – Komise by při výběru a monitorování vzdělávacích projektů měla zlepšit analýzu nákladů

Při analýze navrhovaných rozpočtů projektů či skutečných nákladů by Komise měla:

1. systematicky porovnávat náklady hlavních činností s náklady u podobných projektů nebo u ranější fáze stejného projektu;
2. porovnávat podíl zboží (včetně peněžních částek) a služeb poskytnutých příjemcům s podílem u podobných projektů nebo u ranější fáze stejného projektu;
3. používat výsledky této analýzy nákladů při výběru projektů a pozměňovat jejich rozpočet, aby se zvýšila efektivnost nebo mohly odmítnout neefektivní návrhy.

Datum realizace: projekty financované od ledna 2022.

71

Většina projektů i po svém ukončení zajišťovala přínosy pro děti. U vzorku projektů na poskytnutí peněžní podpory na vzdělávání však Komise příliš nepřispěla ke snížení závislosti příjemců na peněžní pomoci. Mnoho z těchto projektů vyžadovalo opakované financování, neboť u nich chybělo propojení na dlouhodobější programy pomoci a jen v malé míře orientovaly přijímající rodiny, co se týče možností obživy (body 59–66).

Doporučení 5 – Komise by měla zvýšit udržitelnost projektů peněžní podpory pro vzdělávání ve vleklých krizích

Při financování projektů peněžní podpory pro vzdělávání ve vleklých krizích by Komise měla posílit vazby na dlouhodobější rozvojové programy a orientovat více přijímajících rodiny, co se týče možností obživy.

Datum realizace: projekty financované od ledna 2022.

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina JAKOBSENOVÁ, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 8. prosince 2020.

Přílohy

Příloha I – Projektové činnosti

Číslo projektu	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11
Země	Jordánsko	Jordánsko	Jordánsko	Jordánsko	Jordánsko	Jordánsko	Jordánsko	Uganda	Uganda	Uganda	Uganda
Typ partnera	Mezinárodní NO	Mezinárodní NO	Mezinárodní NO	NO	Mezinárodní NO	Mezinárodní NO	Mezinárodní NO	Mezinárodní NO	OSN	NO	NO
Stav	uzavřený	uzavřený	probíhá*	probíhá**	uzavřený	probíhá*	probíhá*	probíhá*	uzavřený	uzavřený	uzavřený
Financování ECHO pro vzdělávání (MEUR)	1,7	2,4	1,0	2,0	1,2	1,0	2,3	10,0	1,3	1,5	0,4
Prvky podporující formální vzdělávání	X	X	X	X	X	X	X	X		X	X
Neformální vzdělávání (doučovací hodiny / program urychleného vzdělávání)	X	X		X				X	X	X	X
Výstavba/modernizace		X						X	X	X
Vybavení a materiál pro děti					X	X		X		X	X
Peněžní podpora na vzdělávání	X	X	X				X	X
Pomoc při dopravě do školy (peněžní pomoc, doprovod do školy)				X	X	X
Psychosociální podpora pro děti	X	X		X				X		X	X
Školení učitelů / výukových pracovníků	X	X		X	X	X		X		X	X
Učební pomůcky/vybavení				X	X	X		X		X
Zvyšování povědomí / Budování kapacit (v komunitě) / Propagace a prosazování politiky		X	X		X	X		X	X	X	X

* projekty probíhající ke dni 31. 5. 2020 případně konečná zpráva o projektu nebyla k 31. 5. 2020 ještě k dispozici.
** konečná zpráva byla k dispozici k 31. 8. 2020.

Příloha II – Shrnutí zjištění z projektů zařazených do našeho vzorku

Glosář

Education Cannot Wait (ECW, „Vzdělání nepočká“): globální fond, prostřednictvím něhož spolupracují vlády a zainteresované strany mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci, aby mohly rychle reagovat na vzdělávací potřeby dětí a mladých lidí postižených krizemi.

Urychlené vzdělávání: poskytování vzdělávání ve zkráceném časovém rámci pro děti a mladé lidi, jimž se částečně nedostalo vzdělání v důsledku chudoby, marginalizace, konfliktu nebo krize.

Velká dohoda: dohoda mezi největšími dárci a organizacemi humanitární pomoci, která má za cíl odstranit nedůvěru v sektor humanitární pomoci a zvýšit účinnost a efektivitu jejich práce.

Zkratková slova a zkratky

AEP: program urychleného vzdělávání (Accelerated Education Programme)

DEVCO: Generální ředitelství Evropské komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

ECHO: Generální ředitelství Evropské komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci

EiE: vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích (Education in Emergencies and Protracted Crises)

ERC: program Zlepšení kapacity pro odezvu (Enhanced Response Capacity)

EUTF: nouzový svěřenský fond Evropské unie pro Afriku

HIP: plán provádění humanitární pomoci (Humanitarian Implementation Plan)

ILET: společné zlepšování výukového prostředí (Improving Learning Environments Together)

OSN: Spojené národy

UNHCR: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

WASH: podpora pro vodu, sanitární a hygienická zařízení (Water, Sanitation and Hygiene assistance)

WWD: celosvětové rozhodnutí (Worldwide Decision)

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit vedl člen Účetního dvora Hannu Takkula a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Turo Hentilä, tajemník kabinetu Nita Tennilä, vyšší manažeři Sabine Hiernaux-Fritschová a Alejandro Ballester Gallardo, vedoucí úkolu Helka Nykänenová a Mark Marshall a auditorka Eva Coriaová.

Poznámky na konci textu

¹ Unesco Institute of Statistics, obrázek týkající se roku 2017, http://uis.unesco.org/en/news/new-education-data-sdg-4-and-more#slideoutmenu.

² COM(2018) 304 final ze dne 18. května 2018 „Sdělení Komise o vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích“.

³ Global humanitarian overview 2019, United Nations coordinated support to people affected by disaster and conflict, s. 4.

⁴ Dokument GŘ ECHO o politikách č. 10 (březen 2019), vzdělávání v mimořádných situacích.

⁵ Save the Children (2015), What children tell us they want in times of emergency and crisis? 16 studií od osmi organizací působících v 17 různých mimořádných situacích, které obsahují názory celkem 8 749 dětí. Save the Children/Norwegian Refugee Council (2014), Hear it from the children/why education in emergencies is critical.

⁶ Save the Children/Norwegian Refugee Council (2014), Hear it from the children/why education in emergencies is critical.

⁷ COM(2008) 55 final ze dne 5. února 2008 „Zvláštní místo pro děti v rámci vnější činnosti EU“ a související pracovní dokument útvarů Komise Children in Emergency and Crisis situations (SEC(2008) 135).

⁸ Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996.

⁹ Pracovní dokument útvarů Komise o genderovém hledisku v rámci humanitární pomoci, SWD(2013) 290 final.

¹⁰ COM(2018) 304 final.

¹¹ COM(2008) 55 final a SEC(2008) 136.

¹² Zvláštní zpráva EÚD č. 27/2018 – Nástroj pro uprchlíky v Turecku.

¹³ Nařízení Rady (ES) o humanitární pomoci č.1257/96 ze dne 20. června 1996, rámec politiky EU pro vzdělávání v mimořádných situacích (COM(2018) 304 final, COM(2008) 55 final a SEC(2008) 136), a Evropský konsensus o humanitární pomoci (Úř. věst. C 25 ze dne 30.1.2008).

¹⁴ „Velká dohoda“, článek 30 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie (2017) a článek 33 finančního nařízení (2018), JOIN (2017) 21 final ze dne 7. června 2017 „A Strategic Approach to Resilience in the EU's external action“.

¹⁵ Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci.

¹⁶ Comprehensive evaluation of European Union humanitarian aid, 2012–2016, konečná zpráva, International Development Consulting (ICF).

¹⁷ Mezinárodní záchranný výbor: The Grand Bargain: Three years on: Multi-year humanitarian financing.

¹⁸ SWD(2019)3 final ze dne 10. ledna 2019, Comprehensive Evaluation of EU Humanitarian Aid, 2012–2016, a zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) za rok 2017, http://www.fao.org/3/a-i8040e.pdf, s. 15.

¹⁹ Zpráva o mapování projektu vzdělávání v mimořádných situacích (květen 2020), k dispozici na https://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/eie_mapping_report.pdf.

²⁰ Institut pro zámořský rozvoj (ODI) (2016), „A common platform for education in emergencies and protracted crises: Evidence paper“ (Společná platforma pro vzdělávání v mimořádných situacích a vleklých krizích: důkazní dokument). ODI, Londýn.

²¹ „Tematický politický dokument GŘ ECHO č. 10. Vzdělávání v mimořádných situacích v operacích humanitární pomoci financovaných EU“ (červenec 2019), https://ec.europa.eu/echo/files/news/eie_in_humanitarian_assistance.pdf.

Harmonogram

Etapa	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	12. 11. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	13. 10. 2020
Přijetí konečné verze zprávy po řízení o sporných otázkách	8. 12. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	14. 1. 2021

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-5575-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/60992	QJ-AB-21-002-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-5552-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/310592	QJ-AB-21-002-CS-Q

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.