Transparentnost prostředků EU prováděných nevládními organizacemi: je zapotřebí větší úsilí

Shrnutí

Komise provádí odhadem 1,7 % rozpočtu EU a 6,8 % evropských rozvojových fondů (ERF) prostřednictvím nevládních organizací. V mnoha oblastech politiky, jako je humanitární a rozvojová pomoc, životní prostředí a výzkum a inovace, nevládní organizace Komisi pomáhají koncipovat, realizovat a monitorovat programy EU. V období 2014–2017 přijala Komise závazky k odhadem 11,3 miliardy EUR, za jejichž plnění odpovídaly nevládní organizace. Evropský parlament mnohokrát vyjádřil zájem o nevládní organizace a jejich financování.

Cílem našeho auditu bylo posoudit transparentnost prostředků EU poskytnutých nevládním organizacím ve formě zakázek. V prvé řadě jsme posuzovali, na co byly prostředky EU na činnosti prováděné nevládními organizacemi využívány a zda Komise související informace transparentním způsobem zveřejnila. Náš audit zahrnul hlavní oblasti politik, v nichž nevládní organizace provádí prostředky EU; zaměřil se zejména na největší oblast: vnější činnost.

Dospěli jsme k závěru, že Komise nebyla, pokud jde o provádění prostředků EU nevládními organizacemi, dostatečně transparentní.

Přiznávání statusu nevládní organizace v účetním systému Komise na základě vlastních prohlášení a omezené kontroly prováděné Komisí vedly k tomu, že klasifikace subjektů jako nevládních organizací není spolehlivá.

U vnější činnosti jsme zjistili, že Komise vybírala projekty vedené nevládními organizacemi obecně transparentním způsobem. Různé odbory Komise však neuplatňovaly postupy pro udělování dílčích grantů stejným způsobem a postupy orgánů OSN pro výběr nevládních organizací nebyly vždy transparentní.

Informace shromažďované o prostředcích EU prováděných nevládními organizacemi nejsou jednotné. Zejména u vnější činnosti neměla Komise k dispozici ucelené informace. K tomu docházelo především u sítí mezinárodních organizací a projektů v režimu nepřímého řízení. U nepřímého řízení kontroly vykázaných nákladů, prováděné Komisí, dále komplikovala nedostatečnost dostupných informací.

Informace o prostředcích EU prováděných nevládními organizacemi se zveřejňují v několika systémech, ale zveřejňované informace jsou omezené. U vnější činnosti Komise obvykle vykazovala údaje o humanitární a rozvojové pomoci v souladu s mezinárodními standardy pro transparentnost.

Orgány OSN buďto zakázky udělené nevládním organizacím u pěti ze šesti kontrolovaných projektů nezveřejňovaly, nebo je zveřejňovaly pouze zčásti a/přičemž Komise nekontrolovala, zda orgány OSN tuto povinnost splnily.

Na základě připomínek uvedených v této zprávě vyjadřujeme řadu doporučení, jejichž cílem je zlepšit transparentnost prostředků EU prováděných nevládními organizacemi. Komisi doporučujeme, aby:

1. zlepšila spolehlivost informací o nevládních organizacích ve svém účetním systému;
2. kontrolovala uplatňování pravidel a postupů pro udělování dílčích grantů nevládním organizacím;
3. shromažďovala lepší informace o prostředcích prováděných nevládními organizacemi;
4. přijala jednotnou koncepci pro zveřejňování údajů o prostředcích poskytovaných nevládním organizacím a ověřovala, zda orgány OSN zveřejňují úplné a přesné údaje o zakázkách financovaných EU udělených nevládním organizacím.

Úvod

Koncept NO

Zájem o transparentnost nevládních organizací a jejich financování roste. Evropský parlament například zveřejnil na toto téma několik studií¹ a „návrh zprávy o rozpočtové kontrole financování nevládních organizací z rozpočtu EU“².

Nevládní organizace plní při provádění programů důležitou úlohu. Komise s nimi, jakož i s dalšími partnery, spolupracuje na koncipování, realizaci a monitorování programů v mnoha oblastech politiky EU. To platí zvláště u rozvojové a humanitární pomoci, ale i v jiných oblastech, jako je životní prostředí, výzkum, vzdělání a kultura. V současné době však neexistuje žádná společná definice nevládních organizací (viz rámeček 1).

Financování EU a nevládní organizace

Nevládní organizace dostávají většinu prostředků EU z titulu své role provádějících subjektů, které realizují programy a projekty jménem Komise⁵. Mohou rovněž být konečnými příjemci opatření EU, například u programů posilování občanské společnosti.

Podle účetního systému Komise (ABAC) činily prostředky přidělené na závazky na období 2014–2017 související s prováděním činností nevládními organizacemi 11,3 miliardy EUR (viz obrázek 1). To je však pouze odhad, jak bude zřejmé z připomínek uvedených v této zprávě.

Podle systému ABAC je většina prostředků EU přidělených nevládním organizacím určena na vnější činnost. Nevládní organizace v této oblasti dostávají prostředky z okruhu 4 – Globální Evropa víceletého finančního rámce (VFR) a z Evropského rozvojového fondu (viz obrázek 1). K hlavním příslušným útvarům Komise patří Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI) (viz obrázek 2).

Koncept transparentnosti

Transparentnost je jednou z rozpočtových zásad stanovených ve finančním nařízení. V souladu s touto zásadou je Komise povinna vhodným a včasným způsobem zpřístupnit informace o příjemcích prostředků EU, a to i případě, kdy tyto prostředky podporují činnosti prováděné nevládními organizacemi⁶. Z širšího pohledu by se transparentnost měla uplatňovat v celém procesu a na všech prováděcích úrovních, od výběru opatření vedených nevládními organizacemi přes shromažďování informací o těchto opatřeních až po jejich zveřejňování.

V rámci vnější činnosti je transparentnost jednou z klíčových a dlouhodobých zásad podporujících účinnost rozvojové pomoci. Zlepšování transparentnosti u všech relevantních zúčastněných stran rovněž zlepšuje koordinaci dárců a povinnost všech příjemců odpovídat se, včetně nevládních organizací (viz rámeček 2).

Rozsah a koncepce auditu

Prostředky EU přidělované Komisí na realizaci činností nevládními organizacemi často procházejí několika úrovněmi. V tomto kontextu a zejména při výběru žadatelů o financování hrozí nedostatek transparentnosti. Hrozí také, že informace, jež má Komise k dispozici o částkách a účelu financování pro nevládní organizace, nejsou úplné ani spolehlivé, a také riziko, že se všemi druhy nevládních organizací nebude nakládáno rovným způsobem.

Hlavním cílem našeho auditu bylo posoudit transparentnost prostředků EU poskytnutých nevládním organizacím ve formě zakázek. Abychom dosáhli tohoto cíle, v prvé řadě jsme posuzovali, jak Komise identifikuje subjekty jako nevládní organizace. Následně jsme zkoumali, na co byly prostředky EU na činnosti prováděné nevládními organizacemi vynaloženy a zda Komise tyto informace transparentním způsobem zveřejnila.

Hledali jsme odpověď na následující otázku: Je financování EU na činnosti prováděné nevládními organizacemi transparentní? Abychom mohli odpovědět, rozdělili jsme tuto hlavní auditní otázku na tři dílčí otázky:

1. Je identifikace subjektů jako nevládních organizací, jak ji provádí Komise, spolehlivá?
2. Je výběr nevládních organizací pro realizaci opatření financovaných EU v oblasti vnější činnosti transparentní?
3. Shromažďuje Komise informace o financování EU nevládních organizací a zveřejňuje je vhodným způsobem?

Zkoumali jsme, jak Komise identifikuje nevládní organizace ve svých systémech (dílčí otázka 1). Posuzovali jsme transparentnost výběru nevládních organizací, a to jak v případech, kdy Komise zadávala zakázky nevládním organizacím přímo, tak v případech, kdy se prostředky EU dále rozdělovaly mezi dílčí zakázky (dílčí otázka 2). Rovněž jsme posuzovali, zda Komise shromažďovala informace o opatřeních prováděných nevládními organizacemi, zda je náležitým způsobem kontrolovala a zveřejňovala (dílčí otázka 3).

Předmětem auditu byly hlavní oblasti politiky z hlediska objemu prostředků přidělených na závazky vůči nevládním organizacím (viz obrázek 2), zejména hlavní generální ředitelství, která se podílela na vnější činnosti (GŘ ECHO, GŘ DEVCO a GŘ NEAR), a dvě další GŘ, která rozdělovala nevládním organizacím významné prostředky: Generální ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) a Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (GŘ EAC). Audit rovněž zahrnul Generální ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENV), neboť toto GŘ má zvláštní program pro podporu nevládních organizací v oblasti životního prostředí a klimatu. Kontrolovali jsme i Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG), protože jde o útvar odpovědný za účetní systém Komise používaný pro vykazování financování nevládních organizací.

Důkazy jsme shromažďovali pomocí dokumentárních přezkumů a rozhovorů s pracovníky několika generálních ředitelství (GŘ BUDG, GŘ DEVCO, GŘ NEAR, GŘ ECHO, GŘ RTD, GŘ EAC a GŘ ENV) a Výkonné agentury pro výzkum (REA), Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) a Výkonné agentury pro malé a střední podniky (EASME).

Soustředili jsme na zejména na oblast vnější činnosti, neboť zde byl podle účetního systému přidělen na závazky vůči nevládním organizacím největší objem prostředků EU (viz obrázek 1). Provedli jsme přezkum postupů pro výběr opatření prováděných nevládními organizacemi, nástrojů používaných ke shromažďování informací o financování nevládních organizací a k jejich následnému zveřejnění.

V rámci oblasti vnější činnosti jsme se soustředili především na prostředky, které byly přiděleny na závazky od roku 2014, abychom mohli zkoumat opatření ve stávajícím programovém období. Zkoumali jsme 14 projektů vedených nevládními organizacemi v režimu přímého řízení⁹ (viz příloha I) a šest projektů prováděných orgány OSN v režimu nepřímého řízení¹⁰, v souvislosti s nimiž bylo vybráno 10 nevládních organizací, které obdržely dílčí granty (viz příloha II).

Tyto projekty byly vybrány ve dvou fázích. Napřed jsme vybrali dvě země s úmyslem je navštívit (Etiopie a Libanon), a to na základě kritérií jako odpovědné GŘ, vykázaný objem prostředků přijatých na závazky vůči nevládním organizacím a proveditelnost auditní návštěvy. Následně jsme na základě velikosti rozpočtů, dosažené míry plnění, rozšíření nástrojů financování, uplatňovaných režimů řízení a řady prováděcích úrovní, na nichž nevládní organizace fungovaly, sestavili vzorek projektů k auditu.

Auditní návštěvy v Etiopii a Libanonu proběhly v únoru 2018, kdy jsme navštívili terénní kanceláře GŘ ECHO, delegace EU, národní pobočky několika agentur OSN a zástupce různých mezinárodních a místních nevládních organizací, které se účastní provádění projektů financovaných EU.

Připomínky

Identifikace subjektů jako nevládních organizací, jak ji ve svých systémech provádí Komise, není spolehlivá

Zkoumali jsme různé postupy odborů Komise pro registraci nevládních organizací, které mohou být vybrány pro provádění prostředků EU, v systémech Komise. Zjišťovali jsme, zda existují specifické systémy a programy pro nevládní organizace, zda jsou mezi nimi v navštívených odborech rozdíly, jak jsou využívány a jak jsou jednotlivé subjekty v těchto systémech identifikovány a registrovány jako nevládní organizace.

Ve většině případů způsobilost pro financování ze strany EU na statusu nevládní organizace nezávisí

Obecně platí, že nevládní organizace žádají Komisi o financování stejným způsobem jako ostatní organizace, které provádějí prostředky Komise. Je tomu tak proto, že finanční nařízení o souhrnném rozpočtu EU nerozlišuje mezi příjemci se statusem nevládní organizace a jinými příjemci. Komise dále nemá žádnou strategii, která by se konkrétně zaměřovala na nevládní organizace, a její odbory nedisponují společnými kritérii pro to, co představuje nevládní organizace.

Pouze dvě z navštívených generálních ředitelství měla programy, které cílily výhradně na nevládní organizace.

• GŘ ENV má akční program pro provozní granty na podporu evropských nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a klimatu. V tomto kontextu považuje¹¹ nevládní organizaci za neziskovou právnickou osobu, která je jak finančně, tak politicky nezávislá zejména ve vztahu ke správním a veřejným orgánů a politickým či obchodním zájmům a je zákonně registrována.
• GŘ ECHO provádí humanitární pomoc prostřednictvím řady nevládních organizací, s nimiž uzavřel rámcové dohody o partnerství. Řídí se definicí uvedenou v nařízení Rady č. 1257/96 o humanitární pomoci, v níž se uvádí, že nevládní organizace způsobilé pro financování musí být neziskové autonomní organizace působící v členském státě v souladu s právními předpisy platnými v této zemi¹².

Komise provádí omezené kontroly vlastních prohlášení, jimiž se subjekty prohlašují za nevládní organizace, při jejich registraci v účetním systému

Společný registrační systém pro žadatele zatím neexistuje

Žadatelé o financování EU, včetně nevládních organizací, se musí registrovat, aby mohli žádat o financování v různých oblastech politiky. Generální ředitelství, která jsme kontrolovali, však společný registrační systém pro žadatele nemají (viz rámeček 3).

Protože tyto systémy nejsou vzájemně propojené, nevládní organizace se musí u každého generálního ředitelství, s nímž jsou v kontaktu, registrovat zvlášť.

Komise v současné době pracuje na projektu jednotného prostoru pro elektronickou výměnu údajů (SEDIA – Single Electronic Data Interchange Area), který by měl žadatelům, uchazečům a účastníkům zadávacích řízení nabídnout jednotné správní místo pro komunikaci s odbory Komise. Bude se využívat pro zadávání veřejných zakázek a grantová řízení.

Komise provádí kontroly správné registrace subjektů jako nevládních organizací pouze v omezené míře

Když registrovaný žadatel o financování poprvé s Komisí uzavírá smlouvu, mají poskytované informace formu vlastního prohlášení. Komise zkontroluje informace poskytnuté žadatelem v různých registračních systémech a v systému ABAC vytvoří složku právního subjektu.

Právní subjekty v ABAC mohou být „označeny“ jako nevládní organizace. Aby organizace mohla být takto kategorizována, musí prohlásit, že je nevládní organizací, při registraci v jednom ze systémů Komise. Předpokladem pro to, aby organizace byla označena jako NO, je kategorizace subjektu jako soukromé právnické osoby a neziskové organizace. Tuto kategorizaci kontrolují validační útvary Komise. Kromě toho však již dále neověřuje, zda se daná organizace kvalifikuje jako nevládní organizace, pokud generální ředitelství nestanoví, že takové ověření je podmínkou účasti ve výzvě k předkládání návrhů¹³.

Skutečnost, že status nevládní organizace se neověřuje, vede k tomu, že informace Komise o financování poskytnutém nevládním organizacím jsou nespolehlivé. Například v případě VFR 1.1 – Konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost jsou největšími příjemci označenými jako nevládní organizace v ABAC především výzkumné instituty a univerzity, včetně jednoho družstva. Tyto typy subjektů však nelze vždy považovat za nevládní organizace. I když termíny „nevládní organizace“ a „organizace občanské společnosti“ se často používají jako synonyma, nevládní organizace jsou podskupinou organizací občanské společnosti, která zahrnuje širší skupinu organizací, jako jsou výzkumné instituty a družstva¹⁴.

Dále jelikož vyplnění pole pro nevládní organizace v ABAC není povinné, Komise ve svých informačních systémech takto všechny nevládní organizace soustavně neidentifikuje. Například u dvou z námi auditovaných projektů¹⁵ nebyly dvě účastnící se nevládní organizace označeny za nevládní organizace v systému ABAC, i když byly takto registrovány v registračním systému žadatelů (PADOR).

U vnější činnosti byl výběr projektů vedených nevládními organizacemi celkově transparentní, ale pokud výběr prováděly třetí strany, vyskytovaly se nedostatky

Výběr projektů vedených nevládními organizacemi, jak jej provádí Komise, byl obecně transparentní

Auditovali jsme vzorek projektů vedených nevládními organizacemi z oblasti vnější činnost, které byly přímo řízeny Komisí (viz příloha I). Transparentnost výběrového procesu jsme posuzovali tak, že jsme kontrolovali, zda jsou provedené činnosti a stanovené cíle v souladu se strategií, zda jsou výběrové postupy spolehlivé, dobře zdokumentované a založené na srozumitelných výběrových kritériích a zda byly vhodným způsobem zohledněny předchozí zkušenosti nevládních organizací. Shrnutí posouzení naleznete v příloze III.

Prověřované výběrové postupy v oblasti rozvojové pomoci byly většinou výzvy k předkládání návrhů¹⁶. Řídily se požadavky finančního nařízení a strategií Komise a celkově uplatňovaly srozumitelná výběrová kritéria, informovaly o nich všechny zainteresované strany a zajišťovaly rovné zacházení s příjemci.

V prověřovaných výběrových postupech GŘ ECHO, realizovaných v letech 2014, 2015 a 2016, jsme zjistili určité nedostatky v oblasti transparentnosti. Tyto problémy, týkající se dokumentace výběrového procesu, již byly identifikovány při předchozím auditu EÚD¹⁷. Ve výsledku přijalo GŘ ECHO nápravná opatření, která vedla k vypracování akčního plánu a nové šablony pro shrnutí posouzení pro rok 2017, které byl následně revidovány pro rok 2018, aby se lépe demonstrovalo zvláštní posouzení každého výběrového kritéria.

Jedním z kritérií, které GŘ DEVCO a GŘ NEAR uplatňují v rámci výběrových řízení, je operační kapacita žadatele. Hodnoticí výbory posuzují tuto kapacitu na základě předchozích zkušeností uvedených žadateli, zřídkakdy ale požadovaly důkazy o takových zkušenostech. GŘ ECHO rovněž považuje předchozí zkušenosti za relevantní hodnoticí kritérium.

Komise ne vždy ověřuje správnost prohlášení o předchozích zkušenostech, protože její řídicí informační systémy neuchovávají všechny relevantní informace o financování, které nevládní organizace obdržely, ani o činnostech, které prováděly. Míra, v níž lze tyto informace využít při výběru, je tedy poněkud omezená.

Při auditu dvou kontrolovaných projektů jsme zjistili, že Komise akceptovala nesrovnalosti a nepravdivá prohlášení o předchozích zkušenostech¹⁸.

Rozdělování grantů nevládním organizacím, které jsou třetí stranou, nebylo vždy transparentní

Zkoumali jsme, jak transparentně byly nevládní organizace vybírány, pokud výběr neprováděla přímo Komise. Zvažovali jsme, zda různé útvary Komise soustavně uplatňovaly postupy zajišťující transparentnost výběru nevládních organizací, kterým jsou granty přerozdělovány. Dále jsme posuzovali, zda jejich výběr nevládních organizací zajišťuje rovné zacházení s uchazeči, zda při výběru zohledňovaly předchozí zkušenosti a vyhodnocovaly, zda nevládní organizace mají dostatečnou kapacitu provádět financované činnosti.

Různé odbory Komise neuplatňují prostupy pro další rozdělování grantů stejným způsobem

V režimu přímého řízení, kdy Komise nastavuje dohody a rozhodnutí týkající se dodavatelů, včetně nevládních organizací, existuje mezi těmito dvěma stranami právní vztah. V některých případech jsou však fondy EU dále rozdělovány jako granty třetím stranám. Na takové rozdělování grantů se vztahují specifické a transparentní podmínky¹⁹, například existuje horní limit ve výši 60 000 EUR pro částky, které může uhradit třetí strana, pokud je finanční podpora primárním cílem opatření²⁰.

I když většina kontrolovaných odborů Komise soustavně uplatňuje obecná pravidla finančního nařízení a pokyny pro granty vydané GŘ BUDG²¹, GŘ ECHO používá jiný výklad. S ohledem na nutnost reflektovat specifické potřeby a rysy humanitární pomoci má GŘ ECHO za to, že primárním cílem všech opatření, na něž byly prováděcím partnerům poskytnuty granty, bylo poskytnout finanční pomoc třetím stranám. To znamená, že v praxi se horní limit 60 000 EUR neuplatňuje, protože se má za to, že na všechny dílčí granty se vztahuje výše uvedená výjimka.

Smyslem tohoto výkladu je umožnit dílčí rozdělování grantů bez omezení smluvní částky nebo počtu dalších prováděcích úrovní. Absence takových omezení v GŘ ECHO ovlivňuje transparentnost udělování dílčích grantů.

Výběrová řízení pro nevládní organizace prováděná orgány OSN nebyla vždy transparentní

V režimu přímého řízení musí orgán OSN, který žádá o prostředky EU, prokázat, že je schopen provádět finanční řízení a chránit finanční zájmy EU na stejné úrovni jako Komise. Pokud tak učiní, může si zvolit prováděcí partnery (rozdělit grant na dílčí části) v souladu s vlastními postupy a řízeními²².

Zjistili jsme, že u poloviny přímo řízených projektů, které byly vybrány ke kontrole (viz příloha II), nebyly postupy orgánů OSN pro výběr nevládních organizací transparentní. A to navzdory tomu, že Komise je hodnotila pozitivně. V těchto třech případech ²³ orgány OSN přímo udělily dva dílčí granty nevládním organizacím, aniž by se řídily svými vlastními interními postupy (viz rámeček 4).

Komise ne vždy vhodným způsobem shromažďuje a kontroluje informace o prostředcích EU prováděných nevládními organizacemi

Posuzovali jsme, zda Komise ví, jak se prostředky EU prováděné nevládními organizacemi využívají, a zda jsou tyto informace vhodným způsobem shromažďovány a kontrolovány. Abychom v tomto ohledu získali jistotu, prověřovali jsme, zda Komise má ucelené informace o všech financovaných nevládních organizacích, včetně prováděných činností a obdržených prostředcích, a zda byly zavedeny vhodné systémy pro jejich shromažďování. Rovněž jsme zjišťovali, zda tyto informace Komisi umožnily kontrolovat vykázané výdaje.

Systémy Komise ne vždy evidují informace o prostředcích, které všichni příjemci zakázky obdrželi

Zjistili jsme, že odbory Komise, které jsme kontrolovali, řídily granty pomocí různých systémů, které evidovaly informace o financování poskytnutém příjemcům v různé míře (viz čtyři příklady v rámečku 5).

Informace shromažďované v různých systémech Komise tedy nejsou standardizovány a ne vždy umožňují evidovat, jak byly prostředky rozděleny mezi všechny příjemce zakázky.

V oblasti vnější činnosti nemá Komise ucelené informace o všech podporovaných nevládních organizacích

Jak u režimu přímého řízení, tak u režimu nepřímého řízení jsme v našem vzorku zjistili několik projektů, kdy Komise měla o různých aktérech provádějících financované opatření nesprávné informace. Týkalo se to především sítí mezinárodních nevládních organizací, kdy byly v systémech Komise uvedeny informace o struktuře provádějících subjektů, které neodrážely skutečné uspořádání.

U čtyř ze 14 kontrolovaných projektů v režimu přímého řízení²⁵ jsme zjistili, že nevládní organizace, které podepsaly grantové dohody, granty na provádění projektů dále rozdělily jiným subjektům z téže sítě, aniž by tato informace byla zaevidována v systémech Komise (viz obrázek 3).

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

U těchto 14 projektů²⁶ jsme rovně zjistili tři případy, kdy identifikace partnerů v systémech Komise byla matoucí nebo odkazovala na různé právní subjekty v téže síti mezinárodních nevládních organizací. Informace o tom, které subjekty prováděly opatření a které obdržely financování, nebyly jasné.

Dále u pěti ze šesti projektů v režimu nepřímého řízení, které jsme zkoumali²⁷, nám informace, které Komise obdržela od orgánů OSN, neumožnily určit, jaké financování bylo poskytnuto ani jaké činnosti každá nevládní organizace s dílčím grantem prováděla (viz příloha III).

U dvou z těchto pěti projektů si Komise od orgánů Komise vyžádala dodatečné informace a vysvětlení, ale odpovědi, které obdržela, byly buď neuspokojivé, nebo byly zaslány teprve po opakovaných upomínkách, až když byly projektové činnost dokončeny²⁸.

U nepřímého řízení nedostatečnost dostupných informací Komisi komplikovala kontroly vykázaných nákladů

U projektů, které Komise spravuje nepřímo, smlouvy obvykle uvádějí v souhrnném rozpočtu procenta určené na pokrytí režijních nákladů, maximálně 7 %. U pěti²⁹ ze šesti zkoumaných případů jsme zjistili, že režijní náklady se vykazovaly na různých prováděcích úrovních: pro prováděcí subjekt a pro nevládní organizaci provádějící dílčí grant³⁰.

Z důvodu nedostatku náležitých informací o nákladech vykázaných nevládními organizacemi, které obdržely dílčí částky grantů, Komise neměla vždy možnost kontrolovat náklady vykazované všemi financovanými nevládními organizacemi. To jí znemožnilo odhalit případy možného nadměrného účtování nákladů.

Informace o prostředcích EU prováděných nevládními organizacemi se zveřejňují v několika systémech, ale zveřejňované informace jsou omezené

Posuzovali jsme, zda Komise zveřejnila ucelené a včasné informace o prostředcích poskytnutých na základě smluv s nevládními organizacemi pro oblasti politiky, které jsme kontrolovali. V oblasti vnější činnosti jsme zkoumali, zda Komise při zveřejňování informací o fondech EU prováděných nevládními organizacemi dodržuje mezinárodní normy pro transparentnost pomoci. Sledovali jsme, zda kontrolovala vhodnost zveřejňování informací třetími stranami o nevládních organizacích, kterým byly poskytnuty dílčí granty a které využívají prostředky EU. Dále jsme u projektů, které jsme auditovali, kontrolovali jednotnost dat zveřejněných na různých portálech pro transparentnosti.

Informace o smlouvách s nevládními organizacemi se zveřejňují v systému pro finanční transparentnost, ale nejsou úplné

Komise každoročně zveřejňuje údaje o příjemcích financování EU v režimu přímého řízení ve všech oblastech politiky ve svém systému pro finanční transparentnost³¹ (viz rámeček 7). Publikováním informací o příjemcích prostředků v SFT ex post plní Komise požadavky finančního nařízení³².

SFT nicméně neposkytuje ucelené informace o financování nevládních organizací, neboť:

• se nezveřejňují žádné informace o skutečných platbách;
• „nevládní organizace“ jako kategorie příjemců byla zavedena teprve v roce 2016 a zatím se soustavně nepoužívá, protože chybí kritéria pro identifikaci nevládních organizací;
• subjekty, které obdrží financování prostřednictvím dílčích grantů, se nezveřejňují.

Odbory Komise uplatňují při zveřejňování financování v SFT různé přístupy. Při uzavírání smluv s více příjemci zveřejňují GŘ RTD, GŘ ENV a GŘ EAC (prostřednictvím EACEA) jména všech příjemců a uvádějí rozpis poskytnutých prostředků. GŘ ECHO zveřejňuje informace o finanční částce a název nevládní organizace, s níž Komise podepsala grantovou smlouvu, nezveřejňuje informace o žádných dalších prováděcích partnerech, kteří provádějí celé opatření nebo jeho část (viz obrázek 3). GŘ NEAR a GŘ DEVCO uvádějí názvy nevládních organizací, s nimiž Komise podepsala grantovou dohodu, a spolužadatele. Částka grantu je však zcela spojena s hlavním partnerem a rozpis podle příjemců není k dispozici.

Zjistili jsme, že u všech 14 kontrolovaných projektů v režimu přímého řízení jsou částky zveřejněné v SFT v souladu s částkami, k nimž byly v grantových dohodách přijaty závazky. Nicméně v pěti případech³³ některé zveřejněné údaje týkající se typu opatření nebo zeměpisné polohy nebo odpovědného útvaru chyběly nebo nebyly správné.

Dodatečné informace, včetně informací o výsledcích, se zveřejňují na různých portálech zaměřených na transparentnost

Kromě SFT zveřejňuje Komise informace o financovaných opatřeních týkajících se různých oblastí politiky na různých platformách. Například v oblasti výzkumu Komise zveřejňuje informace o svém financování prostřednictvím systému CORDIS, veřejné databáze a portálu zaměřeném na výzkumné projekty EU a jejich výsledky³⁴.

V oblasti vnější činnosti Komise zveřejňuje informace o financování nevládních organizací prostřednictvím několika internetových portálů pro transparentnost pomoci: EU Aid Explorer³⁵, Společný komunikační a informační systém pro případy mimořádných událostí (EDRIS)³⁶ a Útvar pro sledování finančních prostředků³⁷. Zveřejňované informace o projektech byly obecně v souladu se skutečně poskytnutými částkami financování.

Informace o humanitární a rozvojové pomoci se obecně zveřejňují v souladu s mezinárodními standardy pro transparentnost

Komise vykazuje údaje o humanitární a rozvojové pomoci, aby mohla splnit závazky v oblasti transparentnosti mezinárodní pomoci. V souladu se společnými mezinárodními standardy poskytuje údaje do ohlašovacího systému věřitelů OECD³⁸, přehledu OECD o budoucím výdajovém plánování³⁹ a rejstříku iniciativy pro transparentnost mezinárodní pomoci (IATI)⁴⁰.

Komise zveřejnila údaje o humanitární a rozvojové pomoci podle společného standardu IATI, některé z těchto dat však vykazují nedostatky

Komise zveřejňuje údaje o humanitární a rozvojové pomoci v souladu se společným rámcem pro standardní výkaznictví vypracovaným v rámci IATI⁴¹ – globální iniciativy, která usiluje o transparentnost a účinnost rozvojové spolupráce.

Komise obvykle zveřejňuje údaje v souladu se standardem IATI. Zjistili jsme nicméně, že údaje o svěřenských fondech EU a informace o výsledcích financovaných projektů se do údajů vykazovaných podle IATI nezahrnují⁴².

U projektů ve vzorku jsme srovnávali informace zveřejněné na internetovém portálu pro uživatele IATI se skutečnými údaji. Byly zveřejněny informace ke všem auditovaným projektům, zjistili jsme však několik chyb ve smluvních částkách⁴³, výplatách⁴⁴ a datech ukončení projektu⁴⁵ (viz rámeček 8).

Informace o zakázkách udělených nevládním organizacím zveřejněné orgány OSN byly neadekvátní

Komise pověřuje plněním projektů v rámci nepřímého řízení třetí stranu. V těchto případech je za zveřejňování grantů udělených v souvislosti s financováním EU odpovědný pověřený subjekt⁴⁶.

Ověřovali jsme údaje, které pověřené orgány OSN zveřejnily v souvislosti se šesti projety ze vzorku v režimu nepřímého řízení (viz příloha II). Zjistili jsme, že v pěti případech orgány OSN buď informace o grantech financovaných z prostředků EU a udělených nevládním organizacím nezveřejnily⁴⁷, nebo je zveřejnily pouze zčásti⁴⁸ (viz rámeček 9). Komise dále nekontrolovala, zda subjekty OSN tuto povinnost splnily.

Závěry a doporučení

V rámci našeho auditu jsme zkoumali, zda je financování EU provádění nevládními organizacemi transparentní, zda Komise spolehlivě identifikuje subjekty jako nevládní organizace a zda je výběr nevládních organizací provádějících opatření financovaná z prostředků EU transparentní. Rovněž jsme zkoumali proces shromažďování, kontroly a náležitého zveřejňování informací o nevládních organizacích. Náš audit obsáhl hlavní oblasti politik, v nichž nevládní organizace provádí prostředky EU, a zaměřil se zejména na největší oblast financování: vnější činnost.

Dospěli jsme k závěru, že pokud jde o provádění prostředků EU nevládními organizacemi, Komise nebyla dostatečně transparentní.

Způsobilost pro financování ze strany EU ve většině případů na statusu nevládní organizace nezávisí. Klasifikace subjektu jako nevládní organizace je nespolehlivá, neboť přiznání statusu nevládní organizace v účetním systému Komise se opírá o vlastní prohlášení organizace a kontroly, které Komise uplatňuje, jsou omezené (viz body 18–27).

Komise neměla obecný systém pro registraci žadatelů o financování. Dále různé systémy využívané k registraci žadatelů o financování, včetně nevládních organizací, nebyly vzájemně propojené (viz bod 22).

Doporučení 1 – Zlepšit spolehlivost informací o nevládních organizacích

Komise by měla posílit svou výkonnost a transparentnost výkazů a zpráv týkajících se nevládních organizací, které provádí opatření EU. Za tímto účelem by měla obdržet náležité informace a zlepšovat spolehlivost informací o nevládních organizacích provádějících fondy EU ve svém účetním systému tím, že

1. ve svých interních pokynech k potvrzování platnosti právních subjektů specifikuje srozumitelná kritéria pro identifikaci nevládních organizací v ABAC;
2. v rámci jednotného registračního systému stanoví žadateli povinnost (nebo možnost, v případě nevládních organizací, které mají obavy v oblasti bezpečnosti) oznamovat, že je nevládní organizací, a zveřejní kritéria, která se budou k uznání tohoto statusu používat.

Časový rámec: konec roku 2020.

V oblasti vnější činnosti jsme zjistili, že Komise vybírala projekty vedené nevládními organizacemi obecně transparentním způsobem. V některých případech však byly nedostatky (viz body 28–33).

Zjistili jsme, že různé odbory Komise neuplatňují prostupy pro další rozdělování grantů stejným způsobem. Interpretace pravidel pro finanční podporu třetích stran uplatňovaných GŘ ECHO byla širší než u ostatních GŘ a umožňovala plnění na několika úrovních bez omezení částek rozdělovaných jako dílčí granty (viz body 35 a 37).

Postupy orgánů OSN pro výběr nevládních organizací nebyly vždy transparentní (viz body 38 a 39).

Doporučení 2 – Kontrolovat uplatňování pravidel pro poskytování dílčích grantů

Pokud provedení opatření v rámci přímého řízení vyžaduje dílčí rozdělení grantu, Komise by měla:

1. uplatňovat ve svých jednotlivých útvarech jednotnou interpretaci platných pravidel finančního nařízení zohledňující odvětvová specifika, zejména pokud provádění opatření vyžaduje finanční podporu třetí strany. Podmínky pro takovou podporu by měly být v souladu s ustanoveními revidovaného finančního nařízení z roku 2018 definovány v grantové dohodě.

Pokud orgány OSN vybírají příjemce v režimu nepřímého řízení, Komise by měla:

2. ověřovat, zda orgány OSN správně uplatňují svá pravidla a postupy pro výběr prováděcích partnerů.

Časový rámec: od poloviny roku 2019 dále.

Komise ne vždy vhodným způsobem shromažďovala a kontrolovala informace o nevládních organizacích. Tyto systémy konkrétně ne vždy umožňovaly účtovat o prostředcích, které obdrželi všichni smluvní příjemci (viz body 41–42).

V oblasti vnější činnosti Komise neměla ucelené informace o obdrženém financování a činnostech realizovaných všemi prováděcími subjekty. K tomu docházelo především u sítí mezinárodních organizací a projektů v režimu nepřímého řízení. Nedostatečné informace u nepřímého řízení Komisi dále komplikovaly kontroly vykázaných nákladů (viz body 43–49).

Doporučení 3 – Zlepšit informace o prostředcích prováděných nevládními organizacemi

Komise by měla zlepšit informace shromažďované o financovaných nevládních organizacích tak, že:

1. zajistí, aby různé systémy pro řízení grantů umožňovaly účtovat o financování obdrženém všemi příjemci, s nimiž EU uzavřela smlouvu, a nejen hlavním příjemcem, což umožní využít tyto informace k analýze a dalšímu zpracování.

V oblasti vnější činnosti by Komise měla zlepšit vysledovatelnost prostředků:

2. u opatření prováděných sítěmi mezinárodních nevládních organizací tak, že bude ve svých systémech identifikovat subjekty, které financovaná opatření skutečně provádějí;
3. u projektů prováděných v režimu nepřímého řízení prostřednictvím orgánů OSN tak, že bude ověřovat, zda jsou poskytovány dostatečné informace o nepřímých nákladech vykazovaných nevládními organizacemi a zda je možné posuzovat náklady vykazované všemi prováděcími subjekty.

Časový rámec: polovina roku 2021.

Informace o prostředcích EU prováděných nevládními organizacemi se zveřejňují v několika systémech, avšak s výjimkou oblasti vnější činnosti jsou zveřejňované informace omezené (viz body 51–56).

Komise obecně zveřejňuje údaje o humanitární a rozvojové pomoci v souladu s mezinárodními standardy pro transparentnost, některé tyto údaje však vykazovaly nedostatky (viz body 58–60).

V pěti případech pověřené orgány OSN buďto zakázky udělené nevládním organizacím nezveřejňovaly, nebo je zveřejňovaly pouze zčásti a Komise nekontrolovala, zda orgány OSN tuto povinnost plnily (viz bod 62).

Doporučení 4 – Standardizovat a zlepšit přesnost zveřejňovaných informací

Komise by měla:

1. přijmout jednotný přístup, který budou při zveřejňování údajů v systému pro finanční transparentnost uplatňovat všechny útvary a který bude zajišťovat identifikaci všech příjemců grantu, s nimiž EU uzavřela smlouvu, a uvádět výši financování, kterou obdrželi.

Časový rámec: polovina roku 2021.

V oblasti vnější činnosti by Komise měla:

2. dále posílit soulad s mezinárodními standardy pro transparentnost pomoci vykazováním výsledků financovaných projektů a údajů o svěřenských fondech EU;
3. ověřovat, zda orgány OSN plní své závazky, pokud jde o náležité zveřejňování udělených zakázek, které jsou financovány EU.

Časový rámec: polovina roku 2021.

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Lazaros S. LAZARU, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 5. prosince 2018.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner LEHNE

Zkratková slova a zkratky

ABAC Systém akruálního účetnictví Komise

CORDIS Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj

COS Organizace občanské společnosti

CRIS Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů

EACEA Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

EACEA Evropský informační systém reakce na mimořádné události

EASME Výkonná agentura pro malé a střední podniky

ERCEA Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum

ERF Evropský rozvojový fond

GŘ BUDG Generální ředitelství pro rozpočet

GŘ DEVCO Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

GŘ EAC Generální ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu

GŘ ECHO Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci

GŘ ENV Generální ředitelství pro životní prostředí

GŘ NEAR Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření

GŘ RTD Generální ředitelství pro výzkum a inovace

IATI Mezinárodní iniciativa na podporu transparentnosti rozvojové pomoci

NO Nevládní organizace

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

PADOR Systém on-line registrace údajů potenciálních žadatelů

REA Výkonná agentura pro výzkum

SFT Systém pro finanční transparentnost

UNICEF Dětský fond OSN

VFR Víceletý finanční rámec

Poznámky na konci textu

¹ Generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky, „Financování nevládních organizací z prostředků EU v oblasti vnitřních věcí, bezpečnosti a migrace“; výzkumná služba Evropského parlamentu, „Finanční odpovědnost organizací občanské společnosti“, květen 2015; oddělení Evropského parlamentu pro politiky v oblasti rozpočtových záležitostí, „Demokratická odpovědnost a rozpočtová kontrola nevládních organizací financovaných z rozpočtu EU“, leden 2017.

² V dokumentu „Návrh zprávy o rozpočtové kontrole financování nevládních organizací z rozpočtu EU“ (2015/2345(INI)) byl Evropský účetní dvůr vyzván, aby vypracoval zvláštní zprávu o transparentnosti financování nevládních organizací Evropskou unií.

³ Mezinárodní organizace používají různé definice. Například OSN popisuje nevládní organizaci jako jakoukoliv neziskovou, dobrovolnickou organizaci občanů, které je organizována na místní, národní a mezinárodní úrovni (https://outreach.un.org/ngorelations/content/about-us-0).

⁴ COM(1997) 241 final ze dne 6. června 1997 Promoting the role of voluntary organisations and foundations in Europe (Podpora role dobrovolnických organizací a nadací v Evropě), odstavec 2.3 body a-e.

⁵ 95 % prostředků v souhrnném rozpočtu EU poskytnutých prostřednictvím zakázek nevládním organizacím (6,3 miliardy EUR z celkové částky 6,6 miliardy EUR) v období 2014–2016 připadalo na granty na opatření.

⁶ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1), kapitola 8, článek 35: „Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací“.

⁷ Závěry Rady o společném postoji EU pro čtvrté fórum na vysoké úrovni o účinnosti pomoci přijaté dne 14. listopadu 2011.

⁸ Evropský konsensus o rozvoji je společné prohlášení Evropské unie a jejích členských států, které uvádí ucelený společný rámec pro evropskou rozvojovou spolupráci.

⁹ V režimu přímého řízení odpovídá za všechny úkoly plnění rozpočtu EU Komise a tyto úkoly provádějí – v jejím ústředí, nebo v delegacích EU – přímo její útvary nebo výkonné agentury EU.

¹⁰ V režimu nepřímého řízení pověřuje Komise úkoly plnění rozpočtu mezinárodní organizace, rozvojové agentury členských států EU, partnerské země nebo jiné subjekty.

¹¹ Viz výzvy k podávání návrhů na provozní granty pro nevládní organizace primárně působící v oblasti životního prostřední anebo klimatu (např. označení výzvy LIFE-NGO-EASME-2014, LIFE-NGO-FPA-EASME-2017).

¹² Druhým požadavkem na způsobilost nevládních organizací podle tohoto nařízení je povinnost mít hlavní ústředí v členském státě nebo ve třetí zemi, která je příjemcem pomoci. Výjimečně může být sídlo v jiné dárcovské třetí zemi.

¹³ Například „Pokyny GR DEVCO pro žadatele u výzev k podávání návrhů“ vyžadují, aby nevládní organizace předkládaly své stanovy a podpůrnou dokumentaci. Výbory pro hodnocení ověřují, že právní dokumenty odpovídají tomuto typu subjektu.

¹⁴ COM(2012) 492 final ze dne 12. září 2012, („Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ klasifikuje jako organizace občanské společnosti mimo jiné nevládní organizace, komunitní organizace, organizace věřících, nadace, výzkumné instituty, družstva, profesní organizace a obchodní komory.

¹⁵ Projekty 7 a 16.

¹⁶ Projekt 4 byl vybrán postupem přímého udělování grantů.

¹⁷ Zvláštní zpráva č. 15/2016: „Řídila Komise účinně humanitární pomoc poskytovanou obyvatelstvu zasaženému konflikty v oblasti afrických Velkých jezer?“, body 27 až 29 (https:eca.europa.eu).

¹⁸ Projekty 16 a 17.

¹⁹ Stanovených v článku 137 finančního nařízení a článku 210 prováděcích pravidel.

²⁰ Je třeba upozornit, že nové finanční nařízení z roku 2018 mění formulaci těchto pravidel a v článku 204 uvádí: „maximální výš[e] finanční podpory, kterou lze vyplatit třetí osobě […] činí nejvýše 60 000 EUR […].“ „Prahová hodnota […] může být překročena, pokud by dosažení cílů akcí bylo jinak nemožné či příliš obtížné.“

²¹ GŘ RTD, ENV, EAC, NEAR a DEVCO.

²² V čl. 60 odst. 2 písm. d) finančního nařízení se uvádí, že pověřené subjekty „používají náležitá pravidla a postupy pro poskytování finančních prostředků Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek a finančních nástrojů“. To se ověřuje posouzením ex ante („posouzení pilířů“), prováděném nezávislým auditorem v souladu se zadáním, které připraví každé generální ředitelství.

²³ Projekty 9, 18 a 20.

²⁴ Operační granty pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a klimatu jsou vždy určeny pouze jednomu příjemci.

²⁵ Projekty 4, 11, 12 a 13.

²⁶ Projekty 11, 12 a 15.

²⁷ Projekty 8, 9, 10, 18 a 19.

²⁸ Projekt 8. Orgán OSN poskytl uspokojivé odpovědi až na třetí žádost GŘ ECHO po návštěvě auditorů na místě.

²⁹ Projekty 8, 9, 18, 18 a 20.

³⁰ Účetní dvůr již označil riziko dvojího účtování nákladů u projektů nepřímého řízení prováděných nevládními organizacemi, které jsou třetími stranami, ve zvláštní zprávě EÚD č. 4/2018 „Pomoc EU pro Myanmar/Barmu“. Viz také bod 48 zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 11/2017 „Svěřenský fond EU Bêkou pro Středoafrickou republiku: navzdory určitým nedostatkům nadějný začátek“.

³¹ Systém pro finanční transparentnost: http://ec.europa.eu/budget/fts/index_en.htm.

³² Článek 35 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie a článek 21 jeho prováděcích pravidel: „Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací“.

³³ Projekty 1, 2, 5, 14 a 15.

³⁴ Zdroj: https://cordis.europa.eu/

³⁵ https://euaidexplorer.ec.europa.eu/

³⁶ https://webgate.ec.europa.eu/hac/

³⁷ https://fts.unocha.org/ – spravován Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (UNOCHA).

³⁸ https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CRS1

³⁹ https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=FSS

⁴⁰ https://www.iatiregistry.org/

⁴¹ Iniciativa IATI zahájila provoz v roce 2008 po třetím rámcovém fóru o účinnosti pomoci v Accra.

⁴² DEVCO vykázalo v IATI první soubor dat o výsledcích z více než 700 projektů v únoru 2018.

⁴³ Projekty 4, 5, 6, 7, 14, 15, 16 a 17.

⁴⁴ Projekty 1, 2, 11, 12, 33 a 13.

⁴⁵ Projekty 7, 14 a 15.

⁴⁶ V souladu s obecnými podmínkami, jimž se řídí dohody, které Komise uzavřela s pověřenými subjekty, jsou pověřené subjekty povinny na svých internetových stránkách a ve svých systémech zveřejňovat podrobné informace o grantech financovaných EU. Dále jsou povinny uvádět název zakázky / projektu, její/ jeho povahu a účel, název a sídlo příjemce grantu a smluvní částku. V případě opatření, na nichž se podílí více dárců, se uveřejňování informací řídí pravidly pověřeného subjektu.

⁴⁷ Projekty 9, 18 a 20.

⁴⁸ Projekty 8 a 19.

⁴⁹ COM(2012) 492 final ze dne 12. září 2012, „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ klasifikuje jako organizace občanské společnosti mimo jiné nevládní organizace, komunitní organizace, organizace věřících, nadace, výzkumné instituty, družstva, profesní organizace a obchodní komory.

⁵⁰ Pozn.: způsobilí žadatelé v rámci programu LIFE nemusí být registrováni jako nevládní organizace. Musí splňovat všechna kritéria způsobilosti, aby se mohli podílet na akčním programu LIFE pro granty na provozní náklady na podporu evropských nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a klimatu.

⁵¹ Mezinárodní organizace používají různé definice. Například OSN popisuje nevládní organizaci jako jakoukoliv „neziskovou, dobrovolnickou organizaci občanů, která je organizována na místní, národní a mezinárodní úrovni“ (https://outreach.un.org/ngorelations/content/about-us-0).

⁵² Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce D: rozpočtové záležitosti, studie „Demokratická odpovědnost a rozpočtová kontrola nevládních organizací financovaných z rozpočtu EU“, 17. listopadu 2016.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Lazaros S. Lazaru. Audit vedl členka Účetního dvora Annemie Turtelboomová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Dennis Wernerus, vedoucí manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Roberto Ruiz Ruiz a auditoři Eva Maria Coria Paramasová, Erika Katalin Sövegesová, Maria-Luisa Gomez Valcarcelová a Francesco Zoia Bolzonello. Jazykovou podporu zajišťovala Hannah Critophová.

Zleva doprava: Hannah Critophová, Roberto Ruiz Ruiz, Annemie Turtelboomová, Erika Katalin Sövegesová, Dennis Wernerus.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.