OD SVÉHO VZNIKU V ROCE 1957 SE EU ROZROSTLA Z ŠESTI NA 27 ZEMÍ. TYTO ZEMĚ SPOJILY SVÉ SÍLY PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST. KTERÉ ZEMĚ JSOU ČLENY EU A KDY SE K NÍ PŘIPOJILY? V TÉTO KAPITOLE SE DOZVÍTE, JAK SE EU STALA TÍM, ČÍM JE DNES, A DÍKY ČEMU JE TAK JEDINEČNÁ.

CO JE EVROPSKÁ UNIE?

Členské státy EU

Evropská unie je jedinečným partnerstvím mezi 27 evropskými zeměmi, nazývanými členské státy nebo země EU. Společně zaujímají velkou část evropského kontinentu. V EU žije zhruba 447 milionů lidí, což je přibližně 6 % světové populace. Občané zemí EU jsou zároveň občany EU.

ÚKOL 1 KDO JE ČLENEM EU?

Podívejte se na seznam vlajek a názvů zemí uvedený vpravo. Všechny jsou evropské, ale ne všechny patří do Evropské unie. Jakmile určíte země EU, najděte je na mapě. Pokud potřebujete pomoc, podívejte se na tyto internetové stránky: europa.eu/!XnnJRp

Mapa Evropy se seznamem vlajek 43 evropských zemí.

ALBÁNIE

ANDORRA

BELGIE

BĚLORUSKO

BOSNA
A HERCEGOVINA

BULHARSKO

ČERNÁ HORA

ČESKO

DÁNSKO

ESTONSKO

FINSKO

FRANCIE

CHORVATSKO

IRSKO

ISLAND

ITÁLIE

KYPR

LICHTENŠTEJNSKO

MAĎARSKO

MALTA

LITVA

LOTYŠSKO

LUCEMBURSKO

MOLDAVSKO

NĚMECKO

NIZOZEMSKO

NORSKO

POLSKO

PORTUGALSKO

RAKOUSKO

RUMUNSKO

ŘECKO

SEVERNÍ MAKEDONIE

SLOVENSKO

SLOVINSKO

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

SRBSKO

ŠPANĚLSKO

ŠVÉDSKO

ŠVÝCARSKO

TURECKO

UKRAJINA

VATIKÁN


Poznámka Spojené království zvolilo odchod z EU v národním referendu v červnu 2016 a vystoupilo v roce 2020.

ÚKOL 2 KOLIK TOHO VÍTE O RŮZNÝCH ZEMÍCH EU?

Představte si, že pracujete pro turistickou informační kancelář. Vyberte si dvě země EU, které znáte nejlépe, a napište o nich krátký text pro turisty. Například kolik obyvatel žije v těchto dvou zemích a jaká jsou jejich hlavní města? Co mohou návštěvníkům nabídnout (jídlo, kultura, jazyk atd.)?

VĚDĚLI JSTE, ŽE…?

EU má devět regionů, které se nacházejí daleko od evropského kontinentu. Tato zámořská území (kterým se také říká „nejvzdálenější regiony“) jsou: Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion a Svatý Martin (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko).

Úřední jazyky EU

Evropská unie má 24 úředních jazyků.

Proč tolik? EU by bez svých členských států a obyvatel neexistovala. Jako demokratická organizace EU musí komunikovat s vládami jednotlivých členských států a jejich obyvateli, společnostmi a veřejnými subjekty v jejich vlastních jazycích. Všichni, kdo žijí v EU, mají právo vědět, co se děje jejich jménem a s jejich daněmi a jaká pravidla musí dodržovat. Měli by mít také možnost podílet se na záležitostech EU, aniž by se nejdřív museli naučit nějaký jiný jazyk.

Dobró útro / Buenos días
Dobré ráno / Godmorgen
Guten Morgen / Tere hommikust
Kalimera / Good morning
Bonjour / Dia DUIT
Dobro jutro / Buongiorno
Labas rytas / Labrīt
JÓ NAPOT / L-Għodwa t-Tajba
Goedemorgen / Dzień dobry
Bom dia / Bună dimineaţa
Dobré ráno / Dobro jutro
Hyvää huomenta / God morgon

VĚDĚLI JSTE, ŽE…?

Orgánům EU můžete napsat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU a ve stejném jazyce dostanete odpověď.

Evropské hodnoty

Už jste někdy slyšeli výraz „Jednotná v rozmanitosti“? Je to motto EU a shrnuje, v čem spočívají hodnoty EU. Každá země EU má svou vlastní kulturu, jazyk a tradice, ale všechny sdílí stejné společné hodnoty, které jako členové Evropské unie musí respektovat.

Základní hodnotou, která spojuje všechny země EU, je demokracie. To znamená, že členy EU mohou být pouze demokratické země. Ostatní hodnoty, které jsou společné pro všechny země EU, zahrnují úctu k lidské důstojnosti, svobodu, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin.

EU je založena na šesti základních hodnotách, které tvoří základ naší společnosti:

  • úcta k lidské důstojnosti
  • svoboda
  • demokracie
  • rovnost
  • právní stát
  • dodržování lidských práv, včetně práv menšin

Za tyto hodnoty, které utvářely společnost, v níž dnes žijeme, se bojovalo mnoho let.

Hodnoty EU jsou stanoveny ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie. Jedná se o důležité právní texty, které všechny země EU schválily, a musí je tedy dodržovat.

play video Podívejte se na video: Hodnoty EU vysvětlené v jedné minutě europa.eu/!uwrcHp

Smlouvy EU obsahují pravidla, jimiž se řídí činnost EU. Občas se mění, například při přistoupení nových zemí nebo při změnách týkajících se fungování EU. Nejnovější smlouvou je Lisabonská smlouva, která byla podepsána v portugalském hlavním městě v roce 2007.

Více informací o smlouvách EU najdete na adrese: europa.eu/!xMj7xB.

Listina základních práv Evropské unie vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou. Stanoví práva a svobody, kterých požívají všichni lidé žijící v EU, jako jsou osobní, hospodářská a sociální práva. Aby byla zohledněna moderní společnost, obsahuje listina novější základní práva, jako jsou ochrana údajů a záruky v oblasti bioetiky. Obsahuje rovněž zvláštní ustanovení o právech osob mladších 18 let, která zajišťují, že práva dětí jsou součástí lidských práv, která jsou EU a její členské státy povinny dodržovat a chránit.

Další informace o Listině základních práv EU: fra.europa.eu/cs/eu-charter a Strategii EU pro práva dítěte: ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/rights-child_cs

Z šesti na 27 zemí EU

EU se skládá z velmi odlišných států. Zemí EU s největším počtem obyvatel je Německo, které má přibližně 83 milionů obyvatel, a nejmenší, Malta, má 500 000 obyvatel. Lidé v EU mluví různými jazyky, které používají tři různé abecedy (latinku, řeckou abecedu a cyrilici). V každé zemi jsou různé tradice, kultury, jídla a lidové slavnosti.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…?

Evropskou vlajku tvoří dvanáct zlatých hvězd v kruhu na modrém pozadí. Byla přijata v roce 1984 Evropskou unií (která se v té době nazývala Evropské hospodářské společenství) a nyní vlaje nad budovami, parky a památkami po celé Evropě. Počet hvězd se nikdy nemění – je jich stále dvanáct. Symbolizují jednotu, solidaritu a harmonii mezi evropskými občany.

ÚKOL 3 CO KONKRÉTNĚ ZNAMENAJÍ HODNOTY A ZÁSADY EU?

Část 1. Zakřížkujte správný sloupec pro každou z níže uvedených osmi otázek. Ve skupinkách diskutujte o tom, co podle vás země může a nemůže udělat, pokud chce být součástí EU.

Země, … A
Může se stát členem EU
B
Nemůže se stát členem EU
1. která nezaručuje svobodu tisku
2. která používá trest smrti
3. která občanům umožňuje, aby protestovali proti vládě
4. kde se pravidelně volí parlament
5. kde politiku určuje armáda, která dokonce může zasáhnout vojenskou mocí do vnitřní politiky
6. kde jsou lidé považováni za nevinné tak dlouho, dokud o jejich vině nerozhodne soud
7. kde existuje jen jedna politická strana, která vládne stále
8. která chrání menšiny, jež jsou vystaveny diskriminaci a předsudkům ze strany většinových skupin

Část 2. Ve skupinkách si vyberte dvě ze šesti níže uvedených hodnot EU a diskutujte o tom, co pro vás znamenají.

Jak to všechno začalo?

Po dvou ničivých světových válkách v první polovině dvacátého století (1914–1918 a 1939–1945) byli lidé rozhodnuti, že nic takového se už nikdy nesmí opakovat.

V letech 1945 až 1950 zahájili někteří evropští politici (např. Robert Schuman, Konrad Adenauer, Alcide De Gasperi a Winston Churchill) proces budování Evropské unie, v níž dnes žijeme. Jejich vizí bylo hospodářsky a politicky sjednotit evropské země, aby byl zajištěn trvalý mír a prosperita.

Dne 9. května 1950 navrhl francouzský ministr zahraničí Robert Schuman sloučení evropské těžby uhlí a výroby oceli. V té době to byly suroviny používané pro válečné účely – uhlí jako zdroj energie a ocel pro výrobu zbraní a strojů. Spojením jejich výroby se žádná země nemohla tajně vyzbrojit proti ostatním. Na základě tohoto návrhu se v roce 1952 zrodilo Evropské společenství uhlí a oceli. Bylo založeno šesti sousedícími zeměmi – Belgií, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem – a položilo základy EU, jak ji známe dnes.

Další informace o lidech a politicích, kteří v průběhu let formovali Evropskou unii, naleznete v naší sérii Průkopníci evropského projektu zde:

europa.eu/european-union/about-eu/history/eu-pioneers_cs

Návaznost na Evropské společenství uhlí a oceli

O několik let později se šest zakládajících zemí rozhodlo rozšířit svou spolupráci na další hospodářská odvětví. V roce 1957 byla podepsána Římská smlouva, kterou bylo založeno Evropské hospodářské společenství, a v platnost vstoupila v roce 1958. Jejím původním cílem bylo podporovat obchod a další hospodářskou integraci mezi zúčastněnými zeměmi.

Noví členové

V roce 1973 přistoupily k Evropskému hospodářskému společenství Dánsko, Irsko a Spojené království (*). O několik let později, po zániku pravicových diktatur v jižní Evropě, se staly způsobilými k požádání o členství tři země. První z nich bylo Řecko, které se připojilo v roce 1981. Portugalsko a Španělsko následovaly v roce 1986. V roce 1993 byla vytvořena Evropská unie a o dva roky později se připojily Rakousko, Finsko a Švédsko. Tím se počet členů EU zvýšil na 15.

Brzy po druhé světové válce rozdělila železná opona Evropu na Východ a Západ. Začala studená válka, která trvala 40 let. Symbolem tohoto rozdělení byla Berlínská zeď, protože rozdělila město Berlín na dvě části. Po pádu komunismu v roce 1989 zahájily dříve komunistické země střední a východní Evropy proces demokratizace a požádaly o vstup do EU.

V roce 2004 přistoupilo k EU osm zemí ze střední a východní Evropy: Česko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Ve stejném roce se členy staly také středomořské ostrovy Kypr a Malta. V roce 2007 se připojily Bulharsko a Rumunsko, v roce 2013 následovalo Chorvatsko.

Připojení nových členských států EU rozšířilo společný trh a pomohlo v Evropě udržet mír a prosperitu. Každý nový člen musí být připraven podepsat smlouvy a přijmout celý soubor právních předpisů EU. Musí respektovat hodnoty EU, jako jsou zásady demokracie, právní stát a úcta k lidským právům a základním svobodám.

EU také udržuje silné vztahy se sousedními zeměmi za svými hranicemi. Evropská politika sousedství podporuje bezpečnost, stabilitu a prosperitu zemí na východ a jih od EU. Politika rozšíření EU navíc zahrnuje potenciální nové členy. Kromě „sousedního“ regionu jsou globální vztahy EU obvykle založeny na obchodních dohodách, partnerstvích a mnohostranné spolupráci.

(*) Spojené království opustilo EU v roce 2020.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…?

Současnými kandidátskými zeměmi na členství v EU jsou: Albánie, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko. Bosna a Hercegovina a Kosovo (*) jsou potenciálními kandidátskými zeměmi.

(*) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Infografika znázorňující rok vstupu jednotlivých členských států do EU.
Šesti zakládajícími zeměmi jsou Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. Dne 1. ledna 1973 k Evropské unii přistoupily Dánsko, Irsko a Spojené království, a počet členských států se tak zvýšil na devět. Řecko se připojilo v roce 1981 a v roce 1986 následovaly Portugalsko a Španělsko. V roce 1995 přistoupily k Evropské unii Finsko, Rakousko a Švédsko. K největšímu rozšíření došlo v roce 2004, kdy k EU přistoupilo deset zemí: Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Bulharsko a Rumunsko přistoupily v roce 2007 a poslední zemí, která se připojila k EU v roce 2013, bylo Chorvatsko.

Nobelova cena míru

EU byla zřízena, aby mezi svými členy zajistila trvalý mír. Od jejího založení byly násilné vnitřní konflikty a příležitosti k vypuknutí války mezi Evropany značně omezeny. V roce 2012 bylo uznáno úsilí Evropské unie o mír, demokracii a lidská práva v Evropě i ve světě a byla jí udělena Nobelova cena míru. Finanční odměnu, která je s touto cenou spojena, ve výši 930 000 EUR – plus dalších 930 000 EUR od samotné EU – se rozhodla věnovat dětem, kterým byla odepřena možnost vyrůstat v míru.

EU V PRŮBĚHU LET

Sledujte cestu EU od kontinentu ve válce k mírové unii na časové ose EU.

ÚKOL 4 CO PRO VÁS EVROPSKÁ UNIE ZNAMENÁ?

Jak jsme viděli, počátky Evropské unie sahají do začátku 50. let 20. století, kdy ji založili lidé, kteří prožili ukrutnosti jedné, nebo dokonce dvou světových válek. Tyto války způsobily smrt desítek milionů lidí na celém kontinentě. Ambice sjednotit země a lidi, kteří mezi sebou nedávno měli konflikt, byla v té době vizionářská.

V době, kdy jste se vy a vaši přátelé narodili, si EU užívala už více než 50 let míru a prosperity, i když jste během této doby možná slyšeli nebo četli příběhy o obtížných zkušenostech v jiných částech světa. Co si jako mladí lidé myslíte o tomto dlouhotrvajícím míru v Evropě? Považujete to za samozřejmost nebo máte někdy obavy o budoucnost? Je demokracie sama o sobě dostatečnou zárukou míru? Diskutujte o tom se svými spolužáky.