EVROPSKÁ UNIE DOSÁHLA OD SVÉHO ZALOŽENÍ MNOHA ÚSPĚCHŮ. PŘINESLA VÍCE NEŽ PŮL STOLETÍ MÍRU, STABILITY A PROSPERITY. POMÁHÁ ZVYŠOVAT ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ. ZAVEDLA NEJVĚTŠÍ JEDNOTNÝ TRH NA SVĚTĚ A TAKÉ EURO. A CO BUDE DÁL? V TÉTO KAPITOLE ZJISTÍTE VÍCE O TOM, JAK EU ŘEŠÍ PROBLÉMY SOUČASNOSTI A JAKÉ JSOU JEJÍ HLAVNÍ PRIORITY V NADCHÁZEJÍCÍCH LETECH.
Žijeme v náročné době. Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a škody na životním prostředí ohrožují Evropu i celý svět. Nové digitální technologie zároveň mění způsob, jakým žijeme, pracujeme a podnikáme. Tyto nové digitální technologie přinášejí nové příležitosti, ale také nová rizika. Globální pandemie COVID 19 v letech 2020 a 2021 a ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 navíc obrátily naše životy vzhůru nohama. Ukázalo se, jak rychle se může svět dostat do krize a jak důležité je, aby byla EU připravena reagovat na nové výzvy a zároveň řešit ty stávající.
Když se v roce 2019 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ujala funkce, představila šest hlavních cílů pro Evropu pro nadcházející roky. Tyto cíle sahají od vedení přechodu ke zdravé planetě a novému digitálnímu světu až po posílení role EU jako světového lídra. V reakci na globální pandemii zavedla EU plán na podporu oživení Evropy s cílem zajistit, aby EU po pandemii COVID-19 byla ekologičtější, digitálnější a odolnější a poskytovala mladým lidem mnoho příležitostí. Tento plán na podporu oživení se nazývá NextGenerationEU. Tato kapitola popisuje, co EU dělá v každé prioritní oblasti, aby toho dosáhla.
„Nemůžeme nahradit ztracený čas, který pandemie vzala mladým lidem, ale můžeme pro ně i s nimi vybudovat něco lepšího a spravedlivějšího. Musíme jednat nyní a mladí lidé musí hrát v této změně ústřední roli.“
Více informací o politických prioritách EU najdete na adrese: ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024_cs
Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi a útočnou válku proti Ukrajině.
Evropská unie na tuto invazi rychle reagovala. 27 členských států a jejich partneři po celém světě odsoudili tuto nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku a jednali rychle a důrazně s cílem hospodářsky izolovat Rusko a prostřednictvím tvrdých sankcí oslabit jeho schopnost vést válku.
EU rovněž úzce spolupracovala se zeměmi, které sousedí s Ukrajinou, aby je podpořila při poskytování ochrany lidem prchajícím před invazí.
V červnu 2022 získala Ukrajina status kandidátské země, jenž pro ni představuje vyhlídku na členství v EU.
Mnoho Ukrajinců uprchlo ze své země a našlo útočiště v zemích EU. EU jim poskytuje rozsáhlou podporu zahrnující pomoc na hranicích, podporu systémů zdravotní péče, ochranu dětí a přístup ke školnímu vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.
Více informací o přijímání osob prchajících z Ukrajiny v zemích EU.
Odhaduje se, že na Ukrajině má neodůvodněná ruská agrese dopad na 5,7 milionu dětí ve školním věku a že byly poškozeny tisíce škol a zařízení. Pro děti má bezpečná docházka do školy prvořadý význam, jelikož jim dává pocit normálnosti a je zásadní pro jejich blaho a budoucnost. V roce 2022 vyčlenila EU 100 milionů EUR na obnovu poškozených ukrajinských škol a darovala 14 milionů EUR na nákup a dodání školních autobusů pro děti na Ukrajině. Evropská komise rovněž uspořádala solidární kampaň, v níž vyzvala veřejné subjekty a soukromé společnosti, aby Ukrajině darovaly školní autobusy.
EU usiluje o nápravu hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií tím, že investuje do projektů a iniciativ s cílem učinit Evropu zdravější, ekologičtější, digitálnější a schopnější lépe se vypořádat s budoucími výzvami. Na podporu oživení využívá rozpočet EU na období 2021–2027 společně se zvláštním plánem na podporu oživení, známým jako NextGenerationEU. Dohromady to bude činit něco přes dva biliony EUR (2 018 miliard EUR) na podporu oživení.
Většina finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU bude použita na poskytnutí finanční podpory zemím EU, která jim pomůže překonat tuto krizi a stát se ekologičtějšími, digitálnějšími a silnějšími. Mělo by se toho dosáhnout investicemi do oblastí, které se týkají všech Evropanů, jako jsou rychlejší připojení k internetu, čistá energie a doprava, vzdělávání a odborná příprava a zvýšení energetické účinnosti budov.
Více viz část „Hospodářství ve prospěch lidí“.
Více informací na adrese: ec.europa.eu/info/strategy/recovery-plan-europe_cs
Informace o plánech na podporu oživení vaší země: europa.eu/!wYRggt
Výdaje EU v letech 2021–2027: celkovou částku 2 018 miliard eur tvoří sedmiletý rozpočet EU (1 211 miliard eur) a 807 miliard eur z nástroje NextGenerationEU, což je balíček na podporu oživení po krizi COVID-19.
Evropské země projevily skutečnou solidaritu tím, že se během pandemie COVID-19 vzájemně podporovaly. Například nemocnice v celé EU přijímaly pacienty z jiných zemí a vysílaly lékařské týmy na pomoc svým sousedům. EU rovněž koordinovala dodávky ochranných prostředků tam, kde jich bylo nejvíce zapotřebí, a organizovala společné nákupy očkovacích látek. EU se také zavázala zajistit, aby se bezpečné očkovací látky dostaly do všech koutů světa. Komise a země EU jsou hlavními dárci v rámci nástroje COVAX, celosvětové iniciativy, jejímž cílem je zajistit rovný přístup k očkovacím látkám proti COVID-19. Podporují také očkovací kampaně v partnerských zemích.
Další informace o evropské solidaritě v akci: europa.eu/!4J8yFh
Více informací o reakci EU na koronavirovou krizi najdete na adrese: europa.eu/!FX33xM
Změna klimatu je jednou z největších výzev, jakým lidstvo dnes čelí. Z osmi milionů druhů žijících na této planetě je jeden milion ohrožen vyhynutím. Dochází ke znečišťování a ničení lesů a oceánů. Není divu, že mladí lidé v obavě o stav planety, kterou zdědí, vedli výzvy k větším opatřením v oblasti klimatu.
Evropská unie stojí v čele celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu. V roce 2015 sehrála klíčovou úlohu při zajišťování přelomové celosvětové dohody o klimatu v Paříži. EU je nyní odhodlána stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, na němž neprodukujeme více skleníkových plynů, než kolik je možné absorbovat.
Zelená dohoda pro Evropu je akčním plánem EU, jehož cílem je dosáhnout tohoto cíle a přeměnit EU v moderní, konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje. Bude to mimo jiné znamenat ambiciózní snížení emisí skleníkových plynů, investice do ekologických technologií a ochranu našeho přírodního prostředí. Bude také třeba vypořádat se s nevyhnutelnými důsledky změny klimatu tím, že se zvýší odolnost společností.
Cíl EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním byl vytyčen díky vůbec prvnímu evropskému právnímu rámci pro klima. Tento právní rámec rovněž stanoví právní povinnost splnit průběžný cíl EU, kterým je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. EU rovněž zahájila práci na stanovení cíle pro rok 2040 a na jaře 2023 byla uspořádána veřejná konzultace.
Dosažení závazků EU v oblasti klimatu bude vyžadovat opatření ve všech oblastech – od průmyslu, energetiky a dopravy až po výrobu potravin, zemědělství a stavebnictví. To bude zahrnovat větší využívání čisté energie, snížení míry znečištění, zvýšení energetické účinnosti našich budov a zavedení čistší dopravy spolu s palivy a infrastrukturou na její podporu. V červenci 2021 navrhla Evropská komise řadu opatření, která mají EU nasměrovat k dosažení jejího cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Patří k nim:
EU poskytne finanční podporu těm, kteří čelí největším výzvám, aby zajistila, že žádná osoba nebo region nebudou opomenuty. Aby EU zdůraznila svůj závazek, vynakládá v letech 2021 až 2027 nejméně 30 % svých výdajů na iniciativy v oblasti klimatu.
Výrobky prodávané v EU by měly být navrhovány tak, aby vydržely déle a aby se snadněji opakovaně používaly, opravovaly a recyklovaly. Měly by také obsahovat co nejvíce recyklovaného materiálu. Cílem nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, jedné z hlavních částí Zelené dohody, je učinit z udržitelných výrobků v EU normu.
Novým cílem je snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % (ve srovnání s úrovněmi z roku 1990). Dlouhodobou strategií EU je dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.
Informace o návrhu Komise na realizaci Zelené dohody pro Evropu: europa.eu/!d3jWxq
V reakci na obtížnou situaci a narušení globálního trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu představila Evropská komise plán REPowerEU, který má napomoci k
Opírá se o finanční a právní opatření na vybudování nové energetické infrastruktury a systému, které Evropa potřebuje.
Více informací o REPowerEU Plan
Je něco, co můžete jako třída nebo škola udělat, abyste přispěli k budování ekologičtější Evropy? Váš učitel může najít inspiraci pro třídní diskuse v sadě pro učitele „Ekologická výzva“ níže. Rozdělte se do skupinek a diskutujte o svých nápadech.
Sada nástrojů „Ekologická výzva“ pro učitele: europa.eu/!KDd3Vt
Budovy jsou odpovědné za 40 % spotřeby energie EU a 36 % emisí CO2 souvisejících se spotřebou energie. Dobrou zprávou je, že do roku 2030 by mohlo být renovováno 35 milionů budov v EU, čímž by se výrazně snížily emise a vytvořilo 160 000 nových pracovních míst ve stavebnictví.
Výroba a využívání energie představuje 75 % emisí EU. Úspora energie prostřednictvím opatření v oblasti energetické účinnosti a rozsáhlé rozšíření energie z obnovitelných zdrojů přímo sníží emise, znečištění ovzduší a závislost na fosilních palivech.
Další informace o energii najdete v této sérii krátkých videí: europa.eu/learning-corner/eu-energy-policy_cs
Oblasti sítě Natura 2000 jsou vymezeny v celé Evropě.
Změna klimatu je celosvětový problém, který nemůže EU vyřešit sama. Evropská unie spolupracuje s ostatními zeměmi a regiony světa na dosažení cílů Pařížské dohody. Tato dohoda si klade za cíl udržet globální oteplování „výrazně pod úrovní 2 °C“ nad teplotami zaznamenanými před průmyslovou revolucí a zároveň usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C. Země se setkávají, aby každoročně jednaly o pokroku při plnění těchto cílů na konferenci OSN o změně klimatu, známé jako konference smluvních stran (COP).
Příroda je naším největším spojencem v boji proti změně klimatu a propuknutí nemocí. Síť života, na které jsme závislí, je však ohrožena neudržitelnými lidskými činnostmi. Opětovné uzdravení přírody je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu. EU hodlá dosáhnout tohoto cíle mimo jiné rozšířením sítě chráněných oblastí na pevnině a na moři (síť známá jako Natura 2000), výsadbou miliard stromů a podporou udržitelných zemědělských postupů. Snaží se také zajistit, aby naše potraviny byly zdravé, cenově dostupné a vyráběné způsobem šetrným k životnímu prostředí. To zahrnuje omezení škodlivých pesticidů a rozšíření ekologického zemědělství.
Více informací o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 najdete na adrese: europa.eu/!877qjd
EU a země EU jsou společně největšími poskytovateli prostředků na financování opatření v oblasti klimatu na světě. V roce 2021 přispěly částkou více než 23 miliardy EUR na podporu rozvojových zemí v jejich úsilí v boji proti změně klimatu.
Další informace o změně klimatu naleznete na internetových stránkách „Naše planeta, naše budoucnost“: europa.eu/learning-corner/our-planet-our-future_cs
Více informací o Zelené dohodě pro Evropu najdete na adrese: europa.eu/!vT73pp
Pandemie COVID-19 urychlila přesun Evropy do digitálního světa. Digitální technologie udržovaly rodiny a přátele ve spojení, třídy ve výuce a podniky v chodu. Nyní se staly nedílnou součástí našich životů. Ne každý však má stejný přístup k těmto technologiím nebo dovednosti, aby je mohl naplno využívat.
EU usiluje o to, aby příštích deset let bylo digitální dekádou Evropy. Snaží se zajistit, aby digitální transformace fungovala pro všechny, a ne jen pro některé. To například znamená zajistit, aby měl každý vysokorychlostní přístup k internetu a dovednosti nezbytné k tomu, aby mohl využívat možností digitálního světa. Nové technologie, jako je umělá inteligence, zároveň mění náš svět tím, že přinášejí mnohé výhody, ale i nové obavy. EU si klade za cíl stát v čele vývoje nových celosvětových norem, aby zajistila, že Evropané budou moci důvěřovat tomu, co tyto technologie nabízejí.
Digitální transformace a inteligentnější využívání technologií budou mít rovněž zásadní význam pro to, aby EU pomohly dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a cílů Zelené dohody pro Evropu.
V březnu 2021 představila Evropská komise vizi digitální transformace Evropy do roku 2030 spolu s řadou konkrétních cílů a plánem, jak zajistit jejich splnění. Cíle se zaměřují na dosažení čtyř hlavních cílů: technologicky vyspělý kontinent – s obyvatelstvem s digitálními dovednostmi a s vysoce kvalifikovanými odborníky v oblasti digitálních technologií; špičkové, důvěryhodné a bezpečné digitální infrastruktury; vysoký podíl digitalizovaných podniků v Evropě a modernizované veřejné služby, které reagují na potřeby společnosti. Vůbec první program Digitální Evropa s rozpočtem ve výši 7,5 miliardy EUR na období 2021–2027 poskytne finanční prostředky na projekty v důležitých oblastech, jako jsou umělá inteligence, superpočítače, kybernetická bezpečnost a pokročilé dovednosti. V rámci plánu EU na podporu oživení musí země EU investovat nejméně 20 % prostředků, které obdrží z fondu NextGenerationEU, do digitálních iniciativ.
Další informace o digitálních cílech pro rok 2030: europa.eu/!JYQbbV
Digitální know-how je pro studium a práci nezbytné. Je rovněž nezbytné k získání přístupu k rostoucímu počtu online veřejných služeb – od otevření bankovního účtu po podání žádosti o studium v zahraničí. Přesto v současnosti více než jeden z pěti mladých lidí nemá základní digitální dovednosti. Třebaže odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu nesou jednotlivé země EU, poskytuje EU v této oblasti podporu. Podporuje země EU tím, že investuje do programů, jako jsou Evropská agenda dovedností a akční plán digitálního vzdělávání, jejichž cílem je příprava Evropanů a rozšíření talentového potenciálu Evropy.
Evropská komise disponuje širokou škálou projektů, jejichž cílem je pomoci zemím EU zlepšit úroveň digitálních dovedností. Patří mezi ně každoroční stáže v rámci Evropského týdne programování a „digitálních příležitostí“, které vysokoškolským studentům dávají příležitost získat praktické odborné zkušenosti v digitálních oblastech vyžadovaných trhem práce.
Objevte svět digitálních možností prostřednictvím tohoto animovaného seriálu o „digitálních průzkumnících“: europa.eu/!HTP6Rk
Podle srovnávacího přehledu zapojení žen do digitální oblasti za rok 2021 tvoří v EU ženy pouze 19 % specialistů v oboru IKT. EU podniká kroky k posílení účasti žen v digitálním odvětví, a to tím, že bojuje proti stereotypům, podporuje vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti digitálních dovedností a povzbuzuje větší účast podnikajících žen v tomto odvětví.
Umělá inteligence (UI) nám může v mnoha ohledech pomoci, například prostřednictvím přesnější lékařské diagnózy a minimalizací dopadu zemědělství na životní prostředí. Někteří lidé se však obávají, že jejich pracovní místa mohou být umělou inteligencí ohrožena, nebo si kladou otázku, zda lze této technologii důvěřovat. Za účelem řešení těchto obav Komise navrhla nová pravidla, která mají zajistit, aby systémy umělé inteligence používané v EU byly bezpečné, transparentní, etické, nestranné a pod lidskou kontrolou.
Jaké jsou výhody a rizika spojené s umělou inteligencí? Diskutujte o tom ve skupinkách.
Vega, první superpočítač světové úrovně, byl spuštěn v dubnu 2021 ve slovinském Mariboru. Dokáže provést neuvěřitelných 6,9 milionu miliard výpočtů za sekundu. Je pojmenován po slavném matematikovi Juriji Vegovi a je jedním z osmi špičkových superpočítačů, které pomohou evropským výzkumným pracovníkům, průmyslu a podnikům dosáhnout pokroku v mnoha oblastech – od navrhování léků a nových materiálů až po boj proti změně klimatu.
EU zavedla některá z nejpřísnějších pravidel pro ochranu údajů a soukromí na světě. Pomáhají zajistit, aby on-line prostředí bylo bezpečné a spravedlivé. Také pomáhají chránit lidi, zejména děti, před nezákonným a škodlivým obsahem. On-line platformy však mohou být zneužity k šíření nezákonného obsahu, jako jsou nenávistné projevy nebo teroristický obsah, nebo k prodeji nebezpečného zboží a padělaných výrobků. Evropská komise se snaží zajistit, aby to, co je nezákonné off-line, bylo nezákonné i na internetu. Rovněž přijímá opatření na posílení kybernetické bezpečnosti v celé EU a na ochranu jejích vlád, občanů a podniků před celosvětovými kybernetickými hrozbami. V rámci této činnosti EU pomohla zřídit společnou kybernetickou jednotku, která sdružuje zdroje a odborné znalosti dostupné EU a jejím zemím. Cílem je účinně předcházet hromadným kybernetickým incidentům a kybernetickým krizím, odrazovat od nich a reagovat na ně.
Síť center pro bezpečnější internet financovaná EU pomáhá zvyšovat povědomí o bezpečnosti na internetu. Každé z těchto center má panel mládeže, kde mladí lidé poskytují cenné tipy a rady svým vrstevníkům na základě vlastních zkušeností s on-line technologiemi.
Další informace o Evropě připravené na digitální věk najdete na adrese: europa.eu/!BDVM6n
Pandemie COVID-19 způsobila evropským ekonomikám velký šok, který se dotkl živobytí lidí a podniků ve všech odvětvích. Ztráta zaměstnání se dotkla především mladých lidí, z nichž mnozí pracují v těžce zasažených odvětvích, jako jsou cestovní ruch a pohostinství.
Kromě opatření na ochranu podniků a pracovníků před hospodářským dopadem pandemie navrhla EU také plán na podporu oživení s cílem postavit Evropu zpět na nohy. Tento plán, nazvaný NextGenerationEU, se zaměřuje nejen na nápravu škod způsobených pandemií, ale také, jak jeho název napovídá, na investice do příští generace Evropanů a na dlouhodobou budoucnost EU. Financování projektu NextGenerationEU doplňuje rozpočet EU na období 2021–2027 a poskytuje jedinečnou příležitost pro všechny země EU, aby urychlily oživení a ekologickou a digitální transformaci v celé EU. Celkový soubor opatření na podporu oživení má hodnotu více než dva biliony EUR.
EU se snaží posílit hospodářství ve všech zemích a regionech, přičemž se silně zaměřuje na podporu mladých lidí. Snaží se také snížit nerovnosti a zlepšit životní úroveň všech Evropanů.
Fond na podporu oživení NextGenerationEU má hodnotu více než 800 miliard EUR. Do roku 2026 bude z velké části financovat reformy a investice v členských státech. Evropská komise si bude v tomto období půjčovat na kapitálových trzích jménem EU. Získané finanční prostředky budou rozděleny mezi země EU, aby mohly být využity na projekty a iniciativy. Aby mohly země EU využívat finanční podporu, musely vypracovat národní plány, které ukazují, jak budou tyto peníze investovat. Ty musely zahrnovat konkrétní podíl jejich výdajů na iniciativy v oblasti klimatu a digitálních technologií. To EU pomůže dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050 a přispět k digitální transformaci Evropy, vytváření pracovních míst a podpoře hospodářského růstu v tomto procesu.
Většina finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU (723,8 miliardy eur v běžných cenách) bude vynaložena prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Tento program sestává z rozsáhlé finanční podpory veřejných investic a oblastí, jako jsou ekologické a digitální projekty. Podpora bude poskytována ve formě grantů (338 miliard eur) a půjček (385,8 miliardy eur) v běžných cenách. Zbývajících 83,1 miliardy eur je investováno do několika dalších programů
EU se snaží zajistit, aby mladí lidé měli dovednosti a schopnosti, které potřebují pro rychle se měnící svět práce – zejména ty, které jim umožní prosperovat při ekologické a digitální transformaci. Komise předložila cílené iniciativy na podporu členských států při snižování nezaměstnanosti a na pomoc mladým lidem, kteří vstupují na trh práce. Prostřednictvím iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí byl posílen systém záruk pro mladé lidi, který nyní zahrnuje širší cílovou skupinu mladých lidí ve věku 15–29 let. Poskytuje také podporu pro učňovskou přípravu, včetně obnovy Evropské aliance pro učňovskou přípravu, která je nyní výhodnější jak pro zaměstnavatele, tak pro mladé lidi, a reforem s cílem učinit odborné vzdělávání a přípravu modernější, atraktivnější a flexibilnější.
Nová iniciativa EU nazvaná ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle) pomůže mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, nalézt cestu na trh práce. Bude kombinovat podporu vzdělávání, odborné přípravy nebo zaměstnání v jejich domovské zemi se stáží v jiné zemi EU.
Komise také pracuje na zlepšení podmínek pro osoby v nestandardním zaměstnání, jako je práce organizovaná prostřednictvím digitálních platforem, které jsou mezi mladými lidmi stále rozšířenější.
Celkovým cílem je, aby země EU v letech 2021 až 2027 investovaly nejméně 22 miliard eur z finančních prostředků EU do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Prostředky EU mohou být například použity na odměny pro malé podniky za zaměstnávání učňů, půjčky pro začínající podniky a granty pro začínající podnikatele a školení s cílem pomoci mladým lidem získat nové dovednosti potřebné na trhu práce.
Další informace o podpoře zaměstnanosti pro mladé lidi: europa.eu/!YnwXbY
Evropský pilíř sociálních práv stanoví dvacet zásad, jejichž cílem je vybudovat spravedlivé trhy práce a systémy sociálního zabezpečení prospěšné pro každého a k nimž patří právo na rovné příležitosti, podpora zaměstnanosti či spravedlivé mzdy zajišťující důstojnou životní úroveň. Jejich plnění je společnou odpovědností orgánů EU, vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti.
Soubor cílů, jichž má EU do roku 2030 dosáhnout, má zajistit, aby více Evropanů mělo přístup k dovednostem, které potřebují, i k rovným příležitostem v digitálnějším, udržitelnějším a inkluzivnějším hospodářství.
Být inkluzivní znamená zajistit, že jsou zohledňovány potřeby všech lidí ve společnosti. Znamená to také, že každý by měl mít možnost pracovat a vydělat si vlastní peníze. Evropská komise bude například usilovat o to, aby se lidé se zdravotním postižením mohli účastnit kurzů odborné přípravy a učit se novým dovednostem a aby si mohli najít práci a být nezávislí.
Komise rovněž navrhuje nová opatření s cílem zajistit, aby ženy a muži dostávali stejnou odměnu za stejnou práci. Tato opatření zvýší informovanost o mzdových podmínkách v rámci společnosti a poskytnou zaměstnavatelům a pracovníkům více nástrojů k řešení platové diskriminace.
Nový Evropský sociální fond plus podpoří lidi, regiony a země v EU, které čelí výzvám zahrnujícím vše od zotavení se z pandemie až po splnění cílů EU v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, vzdělávání a klimatu (europa.eu/!GrM7Fj).
Další informace o iniciativách Komise, jejichž cílem je realizovat dvacet zásad evropského pilíře sociálních práv: europa.eu/!rCxcQX.
Rok 2023 je Evropským rokem dovedností. Záměrem je pomoci lidem získat ty správné dovednosti pro kvalitní zaměstnání a pomoci společnostem, zejména malým a středním podnikům, vypořádat se s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v EU.
Více informací najdete na této stránce: Evropský rok dovedností (europa.eu)
Níže naleznete seznam oblastí, na které se vztahuje evropský pilíř sociálních práv. Vyberte tři oblasti, které považujete za nejdůležitější, a poté o nich diskutujte ve skupinkách.
Další informace o plánech EU pro hospodářství ve prospěch lidí: europa.eu/!jwmjWc
Evropská unie je domovem zhruba 447 milionů lidí – představuje tak třetí největší populaci na světě po Číně a Indii – a hraje důležitou úlohu na světové scéně. EU, fungující jako jednotný trh s 27 zeměmi, je největším obchodním blokem na světě. Mezinárodní obchodní dohody vytvářejí hospodářský růst pro Evropu a její partnery. Rovněž pomáhají prosazovat evropské zásady a hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva, sociální práva a boj proti změně klimatu.
Vztahy EU s ostatními částmi světa jsou založeny na solidaritě a spolupráci. Problémy, k nimž patří změna klimatu, násilný extremismus, nezákonné obchodování a nelegální migrace, nerespektují hranice a extrémní chudobu lze řešit pouze spoluprací s partnerskými zeměmi v rozvojovém světě.
EU usiluje o to, aby se svět stal bezpečnějším místem, kde je s lidmi zacházeno spravedlivě a kde jsou dodržovány zákony. Její vnější činnost se řídí zásadami, které inspirovaly její vlastní založení a rozvoj, včetně míru, demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod. EU se snaží posílit svá partnerství s nejbližšími sousedy na východě – zejména se západním Balkánem – i s těmi vzdálenějšími (podrobnosti o kandidátských zemích na členství v EU viz kapitola 1 „Co je Evropská unie?“).
EU má více než 45 platných obchodních dohod s téměř 80 partnery na celém světě. V roce 2020 EU dosáhla nové dohody o obchodu s Mexikem a vstoupila v platnost její obchodní dohoda s Vietnamem.
Po odchodu Spojeného království z Evropské unie dne 31. ledna 2020 podepsaly EU a Spojené království dne 30. prosince 2020 dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.
Více než 35 milionů evropských pracovních míst je přímo či nepřímo podporováno obchodem se zeměmi mimo EU.
Obchodní dohody usnadňují zemím vzájemné obchodování a pomáhají vytvářet více pracovních míst, čímž podporují hospodářský růst. Zákazníkům v EU také poskytují větší výběr výrobků z různých částí světa spolu s nižšími cenami. Kromě toho pomáhají společnostem EU konkurovat v zahraničí. EU sjednala obchodní dohody s mnoha zeměmi na světě. Vystupuje-li jednotně, má při jednáních o mezinárodním obchodu mnohem větší váhu, než jakou by měla kterákoli její jednotlivá země.
Obchodní politika může hrát důležitou úlohu v boji proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí. EU usiluje o to, aby se dodržování Pařížské dohody o změně klimatu stalo základním prvkem budoucích obchodních a investičních dohod.
EU stojí v čele úsilí o reformu pravidel světového obchodu s cílem zajistit, že budou schopna lépe reagovat na dnešní výzvy.
EU úzce spolupracuje se svými sousedy a s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako jsou Organizace spojených národů a Světová zdravotnická organizace, na řešení společných problémů, k nimž patří COVID-19 a změna klimatu. Jejím cílem je vytvořit nová spojenectví se zeměmi mimo EU a posílit spolupráci s mnohostrannými a regionálními organizacemi.
Global Gateway je nová strategie EU, která má zlepšit propojení v digitálním odvětví, energetice a dopravě a posílit zdravotnické, vzdělávací a výzkumné systémy po celém světě. Investice ve výši 300 miliard EUR zajistí, aby tyto vazby byly demokratické, transparentní, ekologické, bezpečné a inteligentní.
Více informací na adrese: europa.eu/!fnCdJp
Summit EU a USA v červnu 2021 znamenal začátek obnoveného transatlantického partnerství a stanovil společný program spolupráce v období po pandemii.
EU spolufinancuje obchodní školu, která umožňuje mladým Afričanům stát se piloty, členy letové posádky nebo palubními techniky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila Etiopskou leteckou akademii v Addis Abebě dne 27. února 2020.
EU buduje silnější a hlubší spolupráci s Afrikou. Navrhla řadu partnerství založených na společných zájmech a hodnotách, která se zaměřují na klíčové oblasti, jako jsou zelená transformace, digitální transformace, migrace a mobilita.
EU má na celém světě 140 kanceláří, tzv. delegací. Jejich role je podobná roli velvyslanectví. Hrají zásadní úlohu při zastupování EU a jejích občanů a při budování sítí a partnerství.
Tady je několik příkladů toho, jakou roli EU ve světě má. Vyberte si tři, které jsou pro vás nejdůležitější, a svůj výběr vysvětlete. Své odpovědi porovnejte s odpověďmi spolužáků.
Další informace o činnosti EU ve prospěch silnější Evropy ve světě: europa.eu/!4ty4Kd
Evropská unie je více než jednotný trh se zbožím a službami. Jedná se o unii lidí, kteří sdílejí soubor společných hodnot. Tyto hodnoty jsou stanoveny ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie, které zaručují práva lidem žijícím v EU. Tyto hodnoty, včetně demokracie a právního státu, jsou základem našich společností. Žádná demokracie například nemůže vzkvétat bez nezávislých soudů, které by zaručovaly ochranu základních práv a občanských svobod, ani bez aktivní občanské společnosti a svobodných médií.
Evropský způsob života je inkluzivní, což znamená, že nikdo nesmí být opomenut. Každý, kdo žije v EU, by měl mít možnost uspět, podílet se a vést, a to bez ohledu na rozdíly na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Evropská komise zavádí politiky a opatření, která zpochybňují diskriminaci a stereotypy, jež se ve společnosti vyskytují až příliš často.
Na základě zkušeností získaných z pandemie COVID-19 se EU snaží posílit svou reakci na zdravotní krize a zároveň přijímá opatření ke zlepšení všech aspektů zdraví občanů.
Evropská unie má jedny z nejrozsáhlejších antidiskriminačních právních předpisů na světě. K řešení nerovností, které v EU přetrvávají, a k zajištění toho, aby se do evropského života mohl zapojit každý, je však třeba učinit ještě více. Komise zintenzivňuje svou práci ve všech oblastech – od boje proti rasismu a antisemitismu až po opatření, která zajistí, aby lidé přicházející do Evropy a příslušníci etnických menšin nebyli odsunuti na okraj společnosti nebo z ní vyloučeni. Komise rovněž pokračuje ve své práci s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly požívat svých práv a měly stejné životní příležitosti jako všichni ostatní, a bojovat proti diskriminaci LGBTIQ osob.
Více informací o plánech EU pro boj proti všem formám diskriminace: europa.eu/!vG4463
Přibližně 87 milionů osob v EU má určitou formu zdravotního postižení.
Zjistěte, jak EU plánuje chránit práva osob se zdravotním postižením v příštím desetiletí: europa.eu/!DDgCJ6
Téměř šest z deseti Evropanů se domnívá, že je v jejich zemi rozšířená diskriminace na základě etnického původu nebo barvy pleti.
Zdroj: Eurobarometr 2251
Vzpomínáte si na okamžik, kdy jste viděli – nebo možná zažili – diskriminaci? Co je podle vás možné proti ní učinit? Diskutujte o tom ve skupinkách a představte své úvahy třídě.
Právní stát má přímý dopad na životy všech občanů. Je nezbytný pro zajištění rovného zacházení před zákonem a pro ochranu práv jednotlivců. Je rovněž nezbytný k tomu, aby zabránil zneužívání pravomoci veřejnými orgány a zajistil, aby osoby s rozhodovací pravomocí nesly odpovědnost.
Zjistěte, co EU dělá pro podporu, ochranu a prosazování právního státu v Evropě: europa.eu/!7wmuFC
Více než osm občanů z deseti uvádí, že účinná soudní ochrana nezávislými soudy, rovnost před zákonem a řádné vyšetřování a stíhání korupce jsou pro ně důležité.
Zdroj: Eurobarometr 2235
Evropská unie je prostorem ochrany osob, které prchají před pronásledováním nebo vážnou újmou v jejich zemi původu. Každý rok přicházejí do Evropy tisíce lidí, kteří hledají mezinárodní ochranu nebo lepší život. EU spolupracuje se zeměmi EU na způsobech, jak lépe zvládat příliv lidí, kteří přicházejí k jejím břehům. V roce 2020 Komise předložila návrhy na zlepšení migračního a azylového systému v Evropě. Tyto návrhy zahrnují hledání způsobů, jak zlepšit spolupráci se zeměmi původu a tranzitu, úspěšnou integraci uprchlíků a návrat osob, které nemají právo na pobyt. Po ruské invazi na Ukrajinu podnikla EU mimořádné kroky a vůbec poprvé aktivovala režim dočasné ochrany; tento režim zahrnuje celou řadu opatření umožňujících poskytovat okamžitou a účinnou pomoc lidem prchajícím před válkou. Umožňuje poskytnout uprchlíkům společná práva v celé EU, jako je právo na pobyt, ubytování, lékařskou pomoc a přístup dětí ke vzdělávání.
Další informace o solidaritě EU s Ukrajinou: europa.eu/!kPxkn3
Migranti a občané EU z přistěhovaleckého prostředí hrají důležitou úlohu v evropské společnosti a v různých odvětvích našeho hospodářství. EU se snaží zajistit, aby se mohli plně zapojit do společnosti prostřednictvím opatření v oblastech, jako jsou vzdělávání, pracovní místa, zdravotní péče a bydlení.
Suaad Alshlehová přišla do Evropy jako uprchlice ze Sýrie. Nyní si plní svůj sen stát se lékařkou v Irsku.
EU se snaží zajistit, aby se země EU připravovaly na zdravotní krize a společně na ně reagovaly a aby byly k dispozici cenově dostupné zdravotnické prostředky. Snaží se také zlepšit prevenci, léčbu a následnou péči u nemocí, jako je rakovina. Tato práce, která stojí za evropskou zdravotní unií, umožní EU lépe předcházet budoucím pandemiím a řešit je, posílit evropské zdravotnické systémy a lépe chránit zdraví občanů.
EU investuje více než 5 miliard EUR do činností s přidanou hodnotou EU, které doplní politiky EU v oblasti zdraví v rámci jejího programu financování „EU pro zdraví“ na období 2021–2027.
ec.europa.eu/health/funding/eu4health_cs
Oblasti činnosti:
Více informací o programu EU4Health najdete v tomto krátkém videu: europa.eu/!qGjXnY
V roce 2020 byla rakovina v Evropské unii diagnostikována u 2,7 milionu lidí a dalších 1,3 milionu lidí kvůli ní přišlo o život, včetně více než 2 000 mladých lidí.
Zjistěte, jak se Evropský plán boje proti rakovině snaží snížit počet úmrtí na tuto nemoc a zlepšit prevenci, léčbu a péči v případě rakoviny: europa.eu/!Rn79Fn
Zdravotník nastavuje přístroj na vyšetření magnetickou rezonancí, Univerzitní nemocnice v Lutychu, Belgie, 24. ledna 2020.
Další informace o práci EU na podpoře našeho evropského způsobu života najdete na adrese: europa.eu/!B9Bf8k
Demokracie je základem, na němž je Evropská unie vybudována. Ve zdravém a prosperujícím demokratickém systému mohou občané svobodně vyjadřovat své názory, vybírat si své politické vůdce nebo se jimi sami stát a rozhodovat o své budoucnosti.
Poslední roky ukázaly, že politická angažovanost občanů opět roste a jejich účast ve volbách se zvyšuje. Stejně jako v mnoha částech světa se však demokracie v EU a v zemích EU potýká s problémy. K těmto problémům patří narůstající extremismus a vměšování do voleb a také výhrůžky novinářům a vnímaný odstup mezi lidmi a jejich volenými zástupci.
EU chce posílit demokratické procesy a vybízí občany, aby se zapojili do utváření své budoucnosti v EU. Usiluje také o to, aby její vlastní struktury byly transparentnější a demokratičtější.
Další informace o tom, jak se můžete zapojit, najdete v části „Váš hlas v rozhodovacím procesu EU“.
Práva a svobody jednotlivců, transparentnost a odpovědnost jsou jádrem plánu Evropské komise posílit demokracie v EU. Plán se zaměřuje na opatření na podporu svobodných a spravedlivých voleb, na podporu svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a na boj proti dezinformacím. Evropská unie a země EU zintenzivňují svou činnost v boji proti snahám těch, kdo se snaží využívat krizí, jako je pandemie COVID-19, jakož i těch, kteří šíří propagandu nebo nenávist. Jedním ze způsobů, jak toho dosahují, je odhalování dezinformací a spolupráce s on-line platformami s cílem omezit šíření falešných zpráv.
73 % novinářek na celém světě zažilo v průběhu své práce násilí na internetu (průzkum UNESCO/ICEF).
Každé dítě v Evropě – a všude jinde – by mělo mít stejná práva a mělo by žít bez diskriminace a zastrašování. Účelem vůbec první Strategie EU pro práva dítěte je zajistit ochranu a podporu všem dětem (mladým lidem do 18 let) bez ohledu na jejich prostředí, původ, sociální postavení nebo status pobytu. Navrhuje opatření v několika oblastech, včetně těch, které se týkají práva dětí na ochranu před násilím a na bezpečnost na internetu. Zároveň se EU snaží prolomit koloběh chudoby a znevýhodnění napříč generacemi. Cílem nové evropské záruky pro děti je zajistit, aby děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením měly přístup ke zdravé stravě, vzdělání, zdravotní péči a odpovídajícímu bydlení.
Více než 10 000 dětí a mladých lidí přispělo svými nápady a pomohlo vytvořit Strategii EU pro práva dítěte.
V roce 2019 žilo 22,2 % dětí v EU v domácnostech ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. To je téměř 18 milionů dětí v nouzi.
Aby byl váš hlas více slyšet, vytvořila EU platformu pro účast dětí. Jedná se o bezpečné místo, na kterém můžete sdělit svůj pohled na důležité otázky činitelům s rozhodovací pravomocí. Můžete tam kontaktovat jiné děti, komunikovat či diskutovat s nimi a dozvědět se více o svých právech. Na této platformě můžete také získat – v jazykové podobě srozumitelné dětem – informace o právních předpisech a politických strategiích nebo kontaktovat příslušné organizace v blízkosti vašeho bydliště.
Více informací najdete na adrese: europa.eu/!v3BWjK
V květnu 2021 zahájila EU debatu, která dala lidem v celé EU možnost říci, v jaké Evropě chtějí žít. Diskuse a akce byly organizovány jak on-line, tak osobně ve všech zemích. Tato zpětná vazba je důležitá, protože pomůže utvářet budoucnost EU.
Další informace o Konferenci o budoucnosti Evropy: futureu.europa.eu/?locale=cs
Evropské společnosti se mění, a to od delší průměrné délky života po nižší porodnost. Řešení demografických změn je klíčem k budování odolnější, udržitelnější a spravedlivější Evropské unie. Například ve venkovských oblastech v celé EU často klesá počet obyvatel a obyvatelé jsou zároveň v průměru starší než v městských oblastech. Venkovské oblasti nám poskytují potraviny, domovy, pracovní místa a nezbytné ekosystémové služby. Aby bylo zajištěno, že tyto nezbytné úlohy budou moci plnit i nadále, stanovila Evropská komise akční plán, který má venkovským komunitám a podnikům v nadcházejících desetiletích pomoci plně využít jejich potenciál.
Podívejte se, jak bude Evropa vypadat v nadcházejících desetiletích: europa.eu/!3GhUJF
Panelové diskuse občanů mezi komisaři a veřejností probíhají pravidelně v celé EU. Jestliže se nemůžete některé z těchto akcí zúčastnit, proč si neuspořádat vlastní ve třídě? Tři nebo čtyři studenti, kteří převezmou roli komisaře, by si měli vybrat jedno z témat uvedených v této kapitole jako výchozí bod diskuse. V individuálním studijním čase se mohou podívat na podrobnosti zvolené politiky, aby připravili pětiminutové prohlášení. Jakmile „komisař“ ve třídě představí své krátké prohlášení, následuje patnáctiminutová diskuse moderovaná učitelem, kdy je prostor pro otázky a odpovědi.
Více informací o novém impulsu EU pro evropskou demokracii najdete na adrese: europa.eu/!HH33pBh