Nástroje internacionalizace malých a středních podniků
velký počet podpůrných opatření, která však nejsou plně soudržná nebo koordinovaná

Shrnutí

I Malé a střední podniky (MSP) jsou páteří hospodářství EU. Představují přibližně 99 % všech podniků a připadá na ně 65 % všech pracovních míst v nefinančním podnikatelském sektoru.

II Mezinárodní obchod je klíčovou hybnou silou hospodářství EU a na vývozu závisí více než 90 milionů pracovních míst. Navzdory svému významu pro hospodářství však MSP nepřispívají k mezinárodnímu obchodu ve stejném rozsahu jako větší společnosti: MSP představují pouze 30 % celkového vývozu (co do hodnoty) směřujícího do zemí mimo EU.

III Na nástroje specificky zaměřené na internacionalizaci MSP přispěla EU v období 2014–2020 přibližně částkou 850 milionů EUR, která zahrnuje i přibližně 450 milionů EUR z finančních prostředků EU pro síť Enterprise Europe Network a 30 milionů EUR pro Startup Europe. Vedle těchto nástrojů přijala EU i doplňující opatření, která se týkají internacionalizace malých a středních podniků jako jedné z mnoha oblastí, jako evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro strategické investice, program Horizont 2020 nebo nástroje zahraniční politiky.

IV Tato zvláštní zpráva je nejnovější v řadě publikací EÚD, které se zabývají finanční podporou pro inovativní MSP. Zaměřuje se na dva klíčové nástroje EU na podporu internacionalizace MSP na jednotném trhu EU i ve třetích zemích v programovém období 2014–2020: síť Enterprise Europe Network a iniciativu Startup Europe. Internacionalizace MSP je pro Evropský parlament a další příslušné zúčastněné strany významným tématem, neboť je důležitá pro maximalizaci růstového potenciálu EU, a to zejména prostřednictvím vývozu. Očekává se, že audit přispěje ke zvýšení soudržnosti a koordinace programů EU v této důležité oblasti politiky a posílí systémy Komise pro monitorování celkového provádění strategie pro internacionalizaci MSP od začátku programového období.

V Kontrolovali jsme strategii EU pro internacionalizaci MSP a dvě klíčové iniciativy, které v této oblasti přímo řídí Komise, konkrétně síť Enterprise Europe Network a Startup Europe. Hlavní auditní otázkou bylo to, zda byla podpora EU pro internacionalizaci MSP soudržná a koordinovaná a zda úspěšně přispěla k internacionalizaci MSP.

VI Zjistili jsme, že strategie EU správně určila hlavní překážky internacionalizace MSP a že EU a členské státy zavedly velký počet opatření na podporu internacionalizace MSP. Důležitá opatření, která jsou součástí této strategie, však nebyla úspěšně provedena. Neexistuje především aktuální soupis všech příslušných opatření v této oblasti, který by umožnil určit mezery, překryvy a potenciální synergie mezi stávajícími opatřeními. Někdy se také nepodařilo uspokojivým způsobem vyřešit otázku finanční udržitelnosti opatření EU, což vedlo k tomu, že některá opatření byla navzdory pozitivním výsledkům ukončena.

VII Síť Enterprise Europe Network (EEN) splnila své cíle, ale do jaké míry podporuje internacionalizaci MSP, zůstává nejasné. Výkonnost sítě EEN se navíc v jednotlivých zemích a konsorciích liší a v některých oblastech, jako je přístup ke zdrojům financování, potřebují členové sítě EEN dodatečnou podporu. Spolupráce mezi sítí EEN a dalšími nástroji funguje na úrovni EU dobře, méně však mezi nástroji EU a vnitrostátními nástroji.

VIII Iniciativa Startup Europe řeší potřeby začínajících podniků, ale pouze v krátkodobém horizontu, neboť všechny financované projekty skončily s koncem grantového financování a činnosti se obecně potýkaly s problémem udržitelnosti. Komise nemá celkovou strukturu pro koordinaci iniciativy a důsledkem toho je pouze omezená spolupráce nejen mezi jednotlivými projekty, ale i mezi iniciativou Startup Europe a dalšími nástroji EU a vnitrostátními nástroji. Monitorování výsledků je účinné pouze na úrovni jednotlivých projektů, takže o celkových výsledcích iniciativy Startup Europe jsou k dispozici jen omezené informace. V některých případech vedla navíc iniciativa k tomu, že začínající podniky byly prostřednictvím akvizice převedeny pod subjekty mimo EU.

IX Komisi doporučujeme:

• zvýšit informovanost, soudržnost, koordinaci a udržitelnost podpory internacionalizace MSP,
• zvýšit viditelnost sítě Enterprise Europe Network, její spolupráci s jinými podobnými programy, dosah jejích činností v oblasti odborné přípravy a zeměpisné zastoupení klíčových obchodních partnerů EU ve třetích zemích,
• zlepšit monitorování a dlouhodobou účinnost iniciativy Startup Europe.

Úvod

01 Malé a střední podniky (MSP) jsou páteří hospodářství EU. Přibližně 99 % všech podniků v EU, které vytvářejí o něco více než polovinu hospodářského výstupu EU z nefinančního sektoru, jsou MSP. Těchto 21 milionů podniků zaměstnává přibližně 100 milionů lidí, a zajišťuje tak 65 % všech pracovních míst v nefinančním podnikatelském sektoru¹.

02 Internacionalizace je v EU významnou hnací silou růstu. Růst podniků, k němuž vede mezinárodní obchod, má také pozitivní vliv na zaměstnanost. Na obchodu uvnitř EU je v EU závislých 56 milionů pracovních míst² a na vývozu do zemí mimo EU je to více než 38 milionů pracovních míst³. Ačkoli přesné údaje o podílu zaměstnanosti MSP na mezinárodním obchodu (se zeměmi EU i mimo EU) nejsou k dispozici, odhaduje se, že vyvážející MSP představují pouze 30 % hodnoty celkového vývozu do zemí mimo EU⁴.

03 Evropské a celosvětové trhy jsou proto pro růst MSP důležité. Z toho, že mají menší velikost, neplyne, nebo by nemělo plynout, že nemají usilovat o stejný prospěch z přeshraničního obchodu jako větší společnosti. A vzhledem k rozsahu odvětví MSP mohou mít opatření napomáhající jejich růstu významný dopad na zaměstnanost a růst v EU.

Překážky internacionalizace MSP

04 Internacionalizace je proces zvyšování účasti podniků na mezinárodních trzích (v zemích EU i mimo EU), především prostřednictvím vývozu, ale také prostřednictvím dovozu a technické spolupráce. Tomu, aby se MSP zapojily do internacionalizace stejně snadno jako větší podniky, může bránit řada vnitřních a vnějších faktorů. Patří mezi ně obecný nedostatek znalostí o mezinárodním obchodu nebo obchodních příležitostech v zahraničí, složité zahraniční zákony, celní režimy a další administrativní překážky, omezené zdroje a kapacity (včetně možností získání zdrojů financování), neochota podstupovat riziko a nedostatečné povědomí o režimech veřejné podpory. Pomáhat MSP s překonáváním těchto překážek je jednou z priorit agendy EU a na jejich potřeby se zaměřuje řada iniciativ.

Strategie EU pro internacionalizaci MSP

05 Celková politika EU zaměřená na internacionalizaci MSP, a to jak na jednotném trhu, tak i mimo EU, vychází z iniciativy Small Business Act (SBA)⁵. Je zastřešujícím rámcem pro podporu MSP a jejím cílem je zajistit soudržnost mezi množstvím různých nástrojů a opatření EU na podporu mezinárodního růstu evropských MSP. Stanoví rovněž zásady, jimiž se řídí iniciativy EU v této oblasti (viz rámeček 1), a vybízí členské státy, aby se ve svých vlastních politikách na podporu internacionalizace MSP řídily podobnými zásadami a prioritami.

06 V návaznosti SBA, ve kterém byly tyto zásady stanoveny, vydala Komise v roce 2011 sdělení nazvané „Malé podniky, velký svět“, které stanovilo strategii EU pro internacionalizaci malých a středních podniků. Cílem této strategie bylo řešit výzvy (obrázek 1), zajistit soudržnost řady různých stávajících opatření na podporu mezinárodního růstu evropských MSP a stanovit zásady, jimiž by se měly řídit veškeré iniciativy EU v této oblasti od roku 2014.

07 Za účelem řešení zjištěných problémů stanovila strategie EU pro internacionalizaci MSP tyto cíle:

• poskytovat evropským malým a středním podnikům snadno dostupné a přiměřené informace o tom, jak rozšířit jejich podnikání na mezinárodních trzích;
• zlepšit vzájemné skloubení stávajících podpůrných činností;
• zlepšit koordinaci, spolupráci a nákladovou efektivnost stávajících programů EU, programů EU a členských států a veřejných a soukromých iniciativ;
• vyplnit stávající mezery v podpůrných službách;
• vytvořit rovné podmínky a poskytovat MSP ve všech členských státech EU stejnou podporu.

08 Strategie stanovila také hlavní orientační zásady, jimiž se mají řídit veškeré iniciativy na úrovni EU v této oblasti:

• Zásada komplementarity a adicionality: veškerá opatření přijatá na úrovni EU by měla doplňovat činnosti na podporu podnikání, které již provádějí členské státy anebo soukromé organizace, a neměla by je duplikovat;
• Subsidiarita a vhodná dělba práce: jakákoli činnost EU by měla zaplňovat mezery nebo posilovat stávající podpůrné služby v případech, kdy jiné veřejné nebo soukromé organizace nejsou schopny uspokojit potřeby nebo je nejsou schopny uspokojit v dostatečné míře;
• Udržitelnost: služby EU na podporu podnikání by měly vycházet z prokázané poptávky trhu. Mohou být v krátkodobém horizontu financovány z veřejných prostředků, na něž se vztahuje finanční nařízení, ale v dlouhodobějším horizontu by měly být pokud možno samofinancovány, aby se zabránilo hospodářské soutěži se soukromými poskytovateli služeb;
• Efektivnost ve využívání veřejných prostředků: v souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být pro každou činnost stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené cíle (SMART) a mělo by být naplánováno odpovídající hodnocení;
• Rovné podmínky ve všech členských státech: malým a středním podnikům z celé Evropy by měla být poskytována stejná podpora.

09 Komise se zavázala, že v rámci provádění této strategie a dosažení výše uvedených cílů podnikne řadu opatření. Tato opatření zahrnovala zahájení hloubkového mapování a následné analýzy stávajících podpůrných opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, posílení sítě Enterprise Europe Network (EEN) jako hlavního nástroje EU pro poskytování přímé podpory internacionalizaci MSP a pro podporu klastrů a sítí pro internacionalizaci MSP.

10 Od roku 2015 do roku 2021 byla iniciativa Small Business Act a strategie internacionalizace doplněna řadou sdělení týkajících se mezinárodního obchodu, jednotného trhu, začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, přístupu k financování a dalších témat, která mají dopad na internacionalizaci MSP (příloha I). Ty všechny společně se SBA tvoří celkový rámec politiky Komise v této oblasti.

Hlavní nástroje, úlohy a povinnosti EU v oblasti podpory internacionalizace MSP

11 EU má k dispozici různé nástroje na podporu internacionalizace MSP, které se mezi sebou značně liší ve svých přístupech a cílech. Patří mezi ně podpůrné sítě pro poskytování obecných informací a poradenství, ale i finanční pomoc a nástroje IT, jakož i portály a asistenční služby poskytující informace o regulačních požadavcích na mezinárodní obchod. Některé nástroje se zaměřují výhradně na MSP (a to i na jejich internacionalizaci), zatímco pro jiné nástroje představují MSP jen jednu z několika oblastí podpory. Na nástroje, které se specificky zaměřují na internacionalizaci MSP (síť EEN, iniciativa Start-up Europe, Evropská síť klastrů, Středisko pro průmyslovou spolupráci mezi Unií a Japonskem, Středisko EU pro malé a střední podniky v Číně, síť ELAN-LATAM, ENRICH NETWORK, EU Gateway, Eurostars a asistenční služby v oblasti práv duševního vlastnictví) poskytla EU v období 2014–2020 příspěvek v přibližné výši 850 milionů EUR.

12 Velkému množství nástrojů a opatření v této oblasti odpovídá i velký počet organizací a služeb, které je řídí. Přehled hlavních nástrojů a odpovědných útvarů EU obsahuje tabulka 1 podrobnější popis jednotlivých nástrojů je uveden v příloze II. Vedle nástrojů EU existují i vnitrostátní režimy podpory, přičemž většinu těchto režimů zajišťují celostátní a regionální organizace na podporu obchodu a sdružení MSP.

13 Mezi mnoha nástroji EU pro internacionalizaci MSP má zvláštní význam síť EEN a iniciativa Startup Europe. Jsou prvním kontaktním místem pro MSP a začínající podniky, které mají zájem o poradenskou podporu a vytváření sítí za účelem internacionalizace. Náš audit se proto zaměřil konkrétně na tyto dva nástroje.

Síť Enterprise Europe Network

14 Síť EEN je hlavním nástrojem Komise pro internacionalizaci MSP a největší světovou podpůrnou sítí pro MSP, které mají mezinárodní ambice. Jejím hlavním cílem je poskytovat služby s přidanou hodnotou, které pomohou evropským malým a středním podnikům posílit jejich kapacity v oblasti konkurenceschopnosti, udržitelnosti a inovací a růst a podnikat v Evropě i za jejími hranicemi.

15 Provoz sítě EEN byl zahájen v roce 2008. V rámci programu COSME bylo na síť EEN přiděleno 385 milionů EUR po dobu trvání období 2015–2021, tedy přibližně 55 milionů EUR ročně. V průběhu téhož období poskytl program Horizont 2020 souběžně s financováním zajištěným hostitelskými organizacemi sítě EEN na služby pro malé a střední podniky související s inovacemi 11 milionů EUR (spolufinancování EU až 60 % rozpočtu EEN).

16 V letech 2015–2021 sestávala síť EEN z více než 600 členských organizací ve více než 60 zemích. Patří mezi ně agentury pro regionální rozvoj, technologické póly, organizace na podporu inovací, univerzity a výzkumné ústavy a obchodní a průmyslové komory. Jsou seskupeny do regionálních konsorcií, která jsou vybírána na základě otevřených výzev k předkládání návrhů. Všechna konsorcia musí být schopna poskytovat podnikům vysoce kvalitní podpůrné služby a jejich členové by měli mít prokazatelné zkušenosti s prací s MSP.

17 Podpůrné služby sítě EEN zajišťují širokou škálu činností, jejichž účelem je pomáhat MSP v EU inovovat, růst a zvětšovat měřítko vlastní činnosti, a to jak v EU, tak i v zahraničí. Patří mezi ně nabídka odborných znalostí, kontaktů a akcí na podporu mezinárodních partnerství a poradenství v oblasti mezinárodních trhů a inovací (obrázek 2).

Startup Europe

18 V roce 2012 zahájila Komise iniciativu Startup Europe s cílem pomoci začínajícím podnikům v oblasti vyspělých technologií růst na evropských a mezinárodních trzích. Potřeby začínajících podniků se liší od potřeb již zavedených MSP a je u nich vyšší riziko, že budou odkoupeny ještě před tím, než se jim podaří plnohodnotně prosadit na mezinárodní úrovni.

19 Iniciativa Startup Europe pomáhá začínajícím podnikům dosáhnout úspěchu na trhu v rámci EU i mimo ni a poskytuje za tímto účelem financování tvůrcům ekosystémů, což jsou organizace, které propojují začínající podniky v EU s investory a dalšími zúčastněnými stranami a poskytují jim informace a podporu, které potřebují k růstu a internacionalizaci. V programovém období 2014–2020 vynaložila iniciativa Startup Europe 30 milionů EUR na podporu 22 projektů, které oslovily více než 1 000 podniků v přibližně 60 ekosystémech začínajících podniků v celé EU.

Rozsah a koncepce auditu

20 Tato zvláštní zpráva je nejnovější z řady publikací EÚD zabývajících se finanční podporou pro MSP⁶. Zaměřuje se na internacionalizaci MSP na jednotném trhu EU i ve třetích zemích a na činnosti, které byly za tímto účelem prováděny během programového období 2014–2020. Realizace tohoto auditu byla koordinována s naším auditem podpory konkurenceschopnosti malých a středních podniků z EFRR.

21 Evropský parlament i Rada zdůraznily, že je důležité podporovat inovační MSP a začínající podniky, aby se maximálně využil růstový potenciál EU. Pokud jde o Parlament, významný dopad internacionalizace MSP na růst a zaměstnanost byl obzvláště důležitým tématem pro výbory pro mezinárodní obchod a průmysl, výzkum a energetiku. Očekáváme, že připomínky a doporučení tohoto auditu přispějí ke zvýšení soudržnosti a koordinace mezi mnoha nástroji, které v EU v této oblasti existují, zejména mezi sítí EEN a iniciativou Startup Europe. Kromě toho se očekává, že audit posílí systémy Komise pro monitorování celkového provádění její strategie internacionalizace MSP v této rané fázi programového období.

22 V rámci auditu se posuzovalo, zda byla podpora EU soudržná a koordinovaná a zda úspěšně přispěla k internacionalizaci MSP. Jeho cílem bylo zejména odpovědět na otázky, zda:

• podpora EU pro internacionalizaci MSP podniků je soudržná a koordinovaná;
• sítě EEN a Startup Europe jakožto dvě z klíčových opatření řízených přímo Komisí úspěšně přispívají k internacionalizaci MSP.

23 Audit vycházel z důkazních informací pocházejících z mnoha různých zdrojů:

• setkání s odborníky a zástupci zúčastněných stran, včetně významných sdružení na podporu MSP v EU;
• dokumentárního přezkumu: písemné dotazníky a strukturované rozhovory s útvary Komise (GŘ GROW, GŘ TRADE, GŘ RTD, GŘ CONNECT, GŘ REGIO a INTPA, Evropská služba pro vnější činnost, Služba nástrojů zahraniční politiky), Evropskou radou pro inovace a Výkonnou agenturou Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky (EISMEA), EIB, EIF, organizace na podporu obchodu a sdružení MSP; průzkum mezi členy sítě EEN o přínosu EEN k internacionalizaci MSP a její koordinaci/spolupráci s hlavními nástroji EU v této oblasti (bližší informace o metodice průzkumu jsou uvedeny v příloze II);
• průzkum mezi organizacemi na podporu obchodu týkající se hlavních nástrojů EU pro internacionalizaci MSP a jejich doplňkovosti ve vztahu k vnitrostátním nástrojům v této oblasti (bližší informace o metodice průzkumu jsou uvedeny v příloze II);
• analýza finanční udržitelnosti a kontinuity vybraných zeměpisných nástrojů EU uvedených v tabulce 2 a projektů Startup Europe; analýza jejich koordinace a spolupráce se sítí Enterprise Europe Network.

Připomínky

Komise neprovedla strategii internacionalizace MSP v plném rozsahu

24 Strategie internacionalizace MSP identifikovala řadu problémů pro internacionalizaci MSP (viz bod 4). Za účelem řešení těchto problémů stanovila strategie mimo jiné tyto cíle:

• poskytovat MSP snadno dostupné a přiměřené informace o možnostech rozšíření jejich podnikání;
• zlepšit vzájemné skloubení podpůrných činností;
• vyplnit stávající mezery v podpůrných službách.

25 K dosažení těchto cílů se Komise ve strategii internacionalizace MSP zavázala k řadě opatření, včetně:

• mapování stávající nabídky podpůrných služeb s cílem umožnit v budoucnosti racionálnější a jednotnější přístup,
• vytvoření jednotného místa internetového přístupu k informacím pro MSP, které hodlají podnikat za hranicemi EU,
• zajištění vyšší soudržnosti podpůrných programů na úrovni EU, aby tak byl zlepšen jejich dopad,
• propagace klastrů a sítí pro internacionalizaci MSP.

Neexistuje úplný přehled o podpoře internacionalizace MSP a chybí koordinace

26 Když Komise v roce 2011 zahájila strategii internacionalizace MSP, určila více než 300 podpůrných programů s rozpočtem vyšším než 2 miliony EUR na podporu internacionalizace podniků v EU a jejích členských státech⁷. Počet těchto programů se od té doby stále zvyšuje, což vyvolává obavy, že v této oblasti bude vznikat stále větší množství podpůrných režimů, které budou špatně koordinovány⁸.

27 Za účelem zvýšení soudržnosti mezi velkým množstvím nástrojů a odhalení možných duplicit, roztříštěnosti, mezery a synergií se Komise zavázala provést hloubkovou studii, která zmapuje stávající činnosti na podporu MSP na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, a to jak ve veřejné, tak i v soukromé sféře, a následnou analýzu, která umožní objevit duplicity, roztříštěnost, mezery a potenciální synergie ve stávajících činnostech na podporu MSP. Studie⁹ zahrnovala všech 27 členských států EU a 25 vybraných dalších zemí a jejím výsledkem byl soupis 1 156 podpůrných služeb (734 v EU a 422 v ostatních zemích). Navzdory širokému záběru této studie dospěla Komise k závěru, že stále existují stovky podpůrných služeb, které se do tohoto soupisu nepodařilo zahrnout.

28 V roce 2015 zveřejnila Komise omezenější „Přehled nástrojů EU přispívajících k internacionalizaci evropského podnikání“, který byl následně aktualizován v letech 2017, 2019 a 2020¹⁰. Tento přehled je sice užitečný, ale to, že nezahrnuje vnitrostátní nástroje, omezuje jeho hodnotu, pokud jde o zajištění soudržnosti velkého množství podpůrných činností, které podporuje jak EU, tak i její členské státy.

29 Činnosti podporované v členských státech prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) jsou z hlediska soudržnosti a koordinace s ostatními opatřeními EU v této oblasti obzvláště důležité. Zjistili jsme, že ačkoli EFRR představoval největší část rozpočtu EU určeného na konkurenceschopnost MSP včetně internacionalizace¹¹, Komise nestanovila žádný zvláštní kód kategorie intervencí pro opatření podporující internacionalizaci MSP prostřednictvím EFRR v programovém období 2014–2020. V důsledku toho nebyly informace o konkrétních projektech v této oblasti systematicky dostupné a nebyly využity pro účely analýzy a koordinace. Pro programové období 2021–2027 uvádí nařízení EU 2021/1060¹² zvláštní kód kategorie intervencí: „Rozvoj podnikání a internacionalizace malých a středních podniků“, což pravděpodobně zvýší transparentnost akcí, které EU v této oblasti spolufinancuje.

30 Navzdory velkému počtu opatření, které jsou v této strategii ohlášeny, a průřezové povaze politiky internacionalizace MSP nebyl určen žádný zvláštní útvar Komise, který by provádění strategie centralizoval a koordinoval. V důsledku toho fungovala koordinace mezi útvary Komise v některých oblastech velmi dobře (např. kapitoly o MSP v dohodách o volném obchodu), ale v případě různých sítí spolufinancovaných z prostředků EU, jako je síť EEN, Startup Europe nebo síť ELAN, fungovala naopak hůře, jak je doloženo v následujících oddílech této zprávy.

Dostupnost informací o podpoře internacionalizace MSP se zvýšila, ale povědomí o přínosech dohody o volném obchodu zůstává omezené

31 Komise se zavázala k řadě opatření na zlepšení přístupnosti informací, které MSP potřebují ke vstupu na nové trhy. V roce 2014 zřídila Komise portál pro internacionalizaci MSP, jehož účelem je poskytovat užitečné a přístupné informace o všech službách, které mohou v této oblasti využít. Zjistila však, že je velmi obtížné udržovat aktuální informace o veřejných a soukromých podpůrných službách v rámci EU i mimo ni. Další problémy právní povahy představovalo navíc poskytování údajů od soukromých podpůrných služeb prostřednictvím veřejného portálu, za které by Komise nemohla být odpovědná. Tyto potíže vedly k tomu, že v roce 2017 byl tento portál uzavřen.

32 V roce 2020 spustila Komise portál Access2Markets, který sloučil bývalou databázi Market Access a asistenční službu EU pro obchod a zahrnuje i databázi „pravidla původu“ a nástroj pro vlastní posouzení výrobků podle „pravidel původu“ (ROSA) v rámci jediného nástroje¹³ (viz rámeček 2). Respondenti našeho průzkumu z řad členů sítě EEN a vnitrostátních neziskových organizací hodnotili oba nástroje velmi kladně.

33 Významným úspěchem v oblasti internacionalizace MSP v období 2014–2020 bylo zavedení zvláštních kapitol o MSP v rámci dohod o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi¹⁵. Jak se zdůrazňuje ve strategii internacionalizace MSP, smyslem těchto kapitol je pomoci malým a středním podnikům využít přínosů dohod o volném obchodu plynoucích z odstranění celních i necelních překážek a vytvořit komplexní regulační rámec a institucionální mechanismy pro odhalování problémů spojených s prováděním pravidel.

34 Mají-li mít MSP prospěch z dohod o volném obchodu uzavřených Evropskou unií, musí být informovány jak o možných výhodách, které jim tyto dohody mohou přinést, tak o tom, jak splnit složité požadavky, jako jsou požadavky na pravidla původu. Za zvyšování povědomí a komunikaci nesou kolektivní odpovědnost Komise, členské státy, podnikatelská sdružení a organizace na podporu obchodu.

35 V roce 2019 se na základě průzkumu, který provedl Výbor regionů a sdružení Eurochambres mezi zástupci regionálních a místních zúčastněných stran a celostátních a regionálních obchodních komor v EU¹⁶ ukázalo, že MSP jsou o dohodách o volném obchodu stále nedostatečně informovány, přičemž více než 70 % respondentů uvedlo, že nemají „dostatečné praktické informace o tom, jak dohodu využívat“¹⁷.

36 Také naše rozhovory s Komisí a její odpovědi na písemné dotazníky ukázaly, že informovanost o výhodách dohod o volném obchodu pro MSP je stále nedostatečné. Konkrétněji řečeno jde o to, že dohody o volném obchodu nejsou dosud v dostatečné míře propagovány a portál Access2Market není propojen s jinými informačními portály, které se týkají obchodu, jako jsou internetové stránky vnitrostátních organizací na podporu obchodu. V našem průzkumu vnitrostátních organizací na podporu obchodu navíc téměř 80 % respondentů uvedlo, že by si přáli větší harmonizaci mezi EU a členskými státy, pokud jde o podporu dohod o volném obchodu, a že by za tímto účelem měl existovat konzultační orgán, který by se touto konkrétního otázkou zabýval.

Některé projekty nejsou udržitelné a nemají dlouhodobou kontinuitu

37 Vytvoření potřebných vazeb v rámci sítí financovaných z prostředků EU v souvislosti s internacionalizací MSP vyžaduje delší čas a tyto sítě musí být široce známy, aby mohly MSP poskytovat cennou podporu. Této kontinuity lze v zásadě docílit dvěma různými způsoby: podpůrné služby jsou buď dlouhodobě financovány z veřejných zdrojů, nebo se jim daří generovat vlastní příjem, a dosáhnout tak finanční udržitelnosti.

38 Strategie internacionalizace MSP výslovně dává přednost těmto finančně udržitelným podnikům, protože jednou z klíčových zásad strategie je právě udržitelnost. Podle této zásady je nezbytné, aby služby EU na podporu podnikání vycházely z prokázané poptávce na trhu. V krátkodobém horizontu mohou být financovány z veřejných prostředků, na něž se vztahuje finanční nařízení, ale v dlouhodobějším horizontu by měly být pokud možno samofinancovány. To nebrání pokračování dlouhodobého financování jiných nástrojů Komise na podporu internalizace MSP, jako je síť EEN.

39 Jedním z příkladů podpůrných služeb s dlouhodobými mechanismy veřejného financování, které jsou dohodnuty od samého začátku, je Středisko pro průmyslovou spolupráci mezi EU a Japonskem a iniciativa EU Gateway / podnikatelské mise v Japonsku, které fungují již více než 30 let (viz rámeček 3).

40 Na druhé straně jsme zjistili, že kontinuita byla obecně problémem u projektů spolufinancovaných v období 2014–2020 v rámci sítě ELAN, ICI+ v jihovýchodní Asii (ICI+SEA) a iniciativy Startup Europe. Všechny tyto projekty se potýkaly s problémy se zajištěním dostatečných příjmů, které by jim umožnily dosáhnout finanční udržitelnosti v souladu s požadavky grantové dohody. V důsledku toho byly zastaveny, i když některé byly v monitorovacích zprávách hodnoceny spíše kladně (viz rámeček 4, kde jsou uvedeny příklady projektů financovaných v rámci sítě ELAN a iniciativy ICI+SEA, a body 67–70, které se týkají diskontinuity projektů financovaných v rámci iniciativy Startup Europe).

41 Míra spokojenosti hlavních zúčastněných stran, jako jsou členové sítě EEN, byla u krátkodobých nástrojů a opatření nižší než 45 %, tj. byla podstatně menší než u nástrojů a opatření, jež dosáhly dlouhodobé kontinuity (viz tabulka 2).

Strategie internacionalizace MSP nebyla systematicky vyhodnocena

42 Za účelem řízení provádění všech opatření oznámených ve strategii internacionalizace MSP se Komise zavázala sledovat dosažený pokrok a pravidelně hodnotit účinnost strategie za účasti všech hlavních zúčastněných stran.

43 Byla zorganizována pravidelná setkání a fóra se zástupci MSP a dalšími zúčastněnými stranami (např. Evropský týden malých a středních podniků, shromáždění MSP a pravidelná setkání s vnitrostátními organizacemi na podporu obchodu), avšak výše uvedené konkrétní a ucelené hodnocení provádění strategie neproběhlo. O jejím provádění proto nebyla podána žádná ucelená zpráva.

44 V květnu 2021 vydala Komise pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Výroční zpráva o jednotném trhu“. Jedná se o zprávu o stavu pokroku dosaženého při provádění průmyslových strategií a strategií EU pro MSP z roku 2020. Informace o konkrétních opatřeních na podporu internacionalizace MSP, které tato zpráva přináší, jsou však velmi obecné a pro účely monitorování a hodnocení nedostatečné.

Síť EEN plní své hlavní cíle, ale viditelnost a zastoupení ve třetích zemích je nedostatečné

Síť EEN splnila své celkové cíle, dosud ale není dostatečně viditelná

45 Pro období 2015–2021 pro ni byly stanoveny dva soubory cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti:

• ukazatele uvedené v nařízení o programu COSME¹⁸, které stanoví cíle na vysoké úrovni, které platí pro síť EEN jako celek (viz tabulka 3),
• cíle „systému pro zvýšení výkonnosti“, které byly dohodnuty na nižší úrovni mezi agenturou EISMEA a jednotlivými konsorcii.

46 Ve své poslední zprávě o činnosti sítě EEN za rok 2020 Komise uvedla, že bylo dosaženo souhrnných rámcových cílů, ale neuvedla žádné informace o pokroku, pokud jde o povědomí o síti EEN mezi malými a středními podniky.

47 Na úrovni konsorcií sítě EEN se v závěrečné zprávě o činnosti za rok 2020 uvádí, že síť EEN společně překročila své cíle pro ukazatele, pro něž byly cíle stanoveny. Čísla týkající se počtu podepsaných dohod o partnerství a poradenských služeb poskytovaných konsorcii však ukazují, že výkonnost se v jednotlivých zemích značně liší: od 24 splněných výsledků na jednoho vedoucího pracovníka (ekvivalent plného pracovního úvazku) v Irsku a 20 v Litvě po dva, tři nebo čtyři splněné výsledky v mnoha jiných zemích. Tyto rozdíly ve výkonnosti jsou vysvětlovány jako důsledek problémům spojených s řízením konsorcií, nepříznivých změn ovlivňujících fungování koordinujících organizací a odchodu klíčových zaměstnanců.

48 Ačkoliv síť EEN svých celkových cílů obecně dosáhla, nelze s určitostí říci, do jaké míry se díky tomu podařilo dosáhnout skutečného zlepšení z hlediska růstu MSP na jednotném trhu i za jeho hranicemi. V závěru průběžného hodnocení programu COSME z roku 2017²⁰ se uvádí, že i když síť EEN byla účinná, v dané době nebylo možné změřit její plný dopad. Jinými slovy, ačkoli služby, které poskytuje síť EEN, mohou mít řadu pozitivních výsledků, jako je rozšiřování činnosti, posílení inovací a posílení kapacit, vykázat u všech těchto jednotlivých výsledků přímou vazbu je obtížné, protože služby EEN hrají pouze podpůrnou úlohu a dosažení konkrétních výsledků pak stále závisí na samotných MSP.

49 Zvyšování povědomí zúčastněných stran o síti EEN je i nadále cílem Komise. Za tímto účelem jsou hostitelské organizace povinny zajistit, aby jejich činnosti v rámci sítě EEN měly co nejvyšší viditelnost. V roce 2015 vědělo o síti EEN pouze 8 % MSP, které byly toho roku dotázány v rámci průzkumu pro Eurobarometr, a jejich počet se v jednotlivých členských státech značně lišil. Audit komunikace agentury EASME provedený v letech 2017–2018 ukázal, že požadavky týkající se viditelnosti, které se vztahovaly na internetové stránky řadu členů sítě EEN, nejsou systematicky plněny. Náš audit tento stav potvrdil: pouze deset z 30 internetových stránek, které jsme prověřovali, mělo na své domovské stránce logo sítě EEN a odkaz na její služby. Komise nezveřejnila aktualizovaný údaj pro srovnání s referenční hodnotou pro informovanost.

Možnosti koordinace mezi sítí EEN a vnitrostátními nástroji nejsou v plné míře využívány

50 Koordinace mezi sítí EEN a dalšími unijními, celostátními a regionálními nástroji je důležitá pro zajištění soudržného, komplexního a doplňkového rozsahu podpory internacionalizace MSP. Ačkoli se nejedná o formální požadavek, konsorcia EEN by měla přizvat ke spolupráci organizace podporující MSP ve svém regionu, aby rozšířila svůj dosah do podnikatelské sféry. Kromě toho musí žadatelé ucházející se o členství v síti EEN zajistit, aby v rámci své činnosti neposkytovali služby, které již poskytují jiné organizace ve stejné zeměpisné oblasti, a jsou proto být vybízeni k tomu, aby jednali v úzké součinnosti se zástupci jiných sítí EU ve svém regionu, jako jsou národní kontaktní místa rámcového programu pro výzkum a zprostředkující subjekty a řídicí orgány EFRR, a aby s nimi pravidelně spolupracovali. V příručce sítě EEN pro žadatele je zdůrazněno²¹, že jedním z úkolů bude i vysoká míra pravidelného zapojení zúčastněných stran do činností sítě EEN na všech úrovních (místní, regionální a celostátní) a neustálý dialog s ostatními poskytovateli podpůrných služeb.

51 Téměř 70 % respondentů našeho průzkumu vnitrostátních a regionálních neziskových organizací se domnívalo, že síť EEN poskytuje evropským MSP adicionalitu nad rámec kapacity vnitrostátních struktur pro podporu internacionalizace. Bylo však také žádoucí, aby síť EEN byla ve větší míře integrována do celostátních a regionálních organizací členských států EU. Pokud jde o spolupráci s mnoha nástroji EU na podporu internacionalizace MSP, byla míra spokojenosti vysoká (viz tabulka 2), ale převažoval názor, že spolupráci by bylo možné posílit, a to zejména pomocí podpůrných nástrojů, jako jsou iniciativa Startup Europe a sítě ELAN a ENRICH.

52 Aby podpořila činnosti sítě EEN a posílila spolupráci na úrovni EU mezi Komisí a organizacemi působícími v oblasti internacionalizace MSP v období 2015–2021 uzavřela Komise samostatné dvoustranné dohody s těmito organizacemi, které se staly přidruženými členy poskytujícími služby síti EEN. Kromě toho mohla Komise uzavřít zvláštní memoranda o porozumění s příslušnými mezinárodními organizacemi.

53 Do konce roku 2020 uzavřela síť EEN dvoustranné dohody nebo zvláštní dohody se sedmi přidruženými evropskými členy, dvěma evropskými agenturami, asistenčními službami v oblasti práv duševního vlastnictví a řadou vnitrostátních přidružených členů. Síť EEN rovněž podepsala prohlášení o záměru spolupracovat s evropskými centry pro digitální inovace (EDIH). Do konce roku 2021 však stále ještě nebyly formalizovány žádné dohody s větším počtem nástrojů a sítí, včetně sítě národních kontaktních míst, sítě Startup Europe, ENRICH, EIB a EIF (na podporu finančních nástrojů EU prostřednictvím sítě EEN) a celostátních a regionálních neziskových organizací členských států.

Zúčastněné strany zjistily nedostatky v zastoupení ve třetích zemích a kvalita služeb je podle zpráv členů sítě EEN proměnlivá

54 Celosvětové rozšíření sítě EEN má zásadní význam pro její schopnost pomáhat MSP se získáváním přístupu na celosvětové trhy. Díky zřizování středisek pro obchodní spolupráci (BCC) sahá činnost sítě EEN i do zemí, které nejsou zapojeny do programu COSME. Tato střediska dostávají od Komise nefinanční podporu na činnosti v rámci sítě EEN, jako je zejména technická pomoc a podpora a možnost využívání nástrojů IT, intranetu sítě EEN, databází a dalších online služeb. Síť EEN nemá prostředky ani oprávnění k tomu, aby poskytovala finanční podporu středisek pro obchodní spolupráci (BCC) v zemích mimo EU. V důsledku toho jsou tato střediska částečně závislá na případném finančním zajištění ze strany vnitrostátních orgánů i z jiných zdrojů.

55 Na konci roku 2020 byla síť EEN zastoupena v 65 zemích (zejména v zemích, s nimiž má EU zájem na hospodářské spolupráci a s nimiž má obvykle uzavřenu obchodní dohodu), a to prostřednictvím 625 partnerských organizací. Z toho bylo 427 organizací z členských států EU, 92 z dalších zemí zapojených do programu COSME, 23 ze Spojeného království a 73 (jako střediska pro obchodní spolupráci) z 29 dalších zemích (viz obrázek 3).

56 Ačkoli není stanoven žádný cílový počet středisek pro obchodní spolupráci (BCC), naši respondenti dotázaní v rámci průzkumu provedeného mezi členy sítě EEN a v rozhovorech se zúčastněnými stranami často uváděli různé země, kde by si přáli posílit přítomnost středisek pro obchodní spolupráci. Jednalo se o Jihoafrickou republiku (s níž EU uzavřela dohodu o volném obchodu), Austrálii (v současné době probíhají obchodní jednání s EU), Čínu a Spojené arabské emiráty. Evropské sdružení organizací na podporu obchodu navíc označilo Afriku za ideální region pro rozvoj nových forem spolupráce a získávání přístupu na trh pro MSP z EU²², protože organizace členských států na podporu obchodu jsou na africkém kontinentu zastoupeny v nedostatečné míře.

57 Pokud jde o kvalitu služeb, průzkum ukázal, že členové sítě EEN jsou s některými středisky pro obchodní spolupráci velmi spokojeni. Poukazovalo se na proměnlivou schopnost reagovat, kvalitu a užitečnost služeb poskytovaných jinými subjekty a na případy nedostatečné spolupráce či integrace s evropskými organizacemi na podporu obchodu a příliš malý zájem mezi evropskými vývozci. Ve své nové výzvě k vyjádření zájmu pro „partnery mezinárodní sítě“ (nový název pro střediska pro obchodní spolupráci)²³ Komise výslovně zahrnula celostátní a regionální organizace na podporu obchodu do oddílu o „typu hledaných organizací“, čímž se do budoucna zvýší potenciální přínosy sítě.

Členové sítě EEN by uvítali dodatečné školení nebo informace, pokud jde o přístup k prostředkům financování a dohod o volném obchodu

58 Spolehlivý přístup k prostředkům financování je jednou z nejvyšších priorit MSP bez ohledu na to, zda mají či nemají zájem o internacionalizaci²⁴. V reakci na to Komise vyvinula značné úsilí, aby malým a středním podnikům poskytla širokou škálu finančních nástrojů, které Komise, EIB, EIF nebo finanční zprostředkovatelé různým způsobem používají.

59 Cílem sítě EEN je poskytovat informace a poradenství ohledně finančních nástrojů EU a různých portálů EU, které nabízejí informace o přístupu k financování, zejména ohledně portálu Komise a Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH). Viditelnost a dostupnost těchto informací na internetu je však u různých členů sítě EEN velmi různá. Kromě toho portál EIAH i portál Komise pro přístup k financování neobsahují informace o síti EEN a související odkazy.

60 Připomínky, které uvedli respondenti v našich dvou průzkumech, svědčí o tom, že je nutné podporovat informovanost a uvádět snadno dostupné odkazy na informace o přístupu k financování pro MSP a že za tímto účelem je nutné zejména posílit úlohu sítě EEN v koordinaci s režimy EU, jako je portál Komise pro přístup k financování a EIAH.

61 V roce 2019 vypracovala Komise příručku s řadou konkrétních doporučení²⁵. Některá z hlavních doporučení, včetně určení stálých kontaktních míst pro dohody o volném obchodu a zvláštních školení o provádění dohod o volném obchodu pro členy sítě EEN (jež slouží jako klíčové zdroje informací a poradenství pro malé a střední podniky), však dosud nebyla provedena.

62 Nástroje IT a budování kapacit jsou stále důležitější, protože umožňují, aby služby sítě EEN lépe vycházely vstříc zákazníkům a odpovídaly specifickým požadavkům MSP. Náš průzkum ukázal, že síť EEN musí s ohledem na tento účel zlepšit své nástroje IT a pracovat na jejich dalším vývoji, protože jeden z pěti respondentů vyjádřil v této věci svou nespokojenost (což je vyšší míra nespokojenosti než v jiných oblastech podpory).

63 Z průzkumu a našich rozhovorů s útvary Komise a EIB/EIF vyplynulo, že je potřeba další odborná příprava s účastí EIP a odborníků EIF. Omezené jsou i možnosti interaktivního učení, které by mohlo posílit schopnost MSP řešit konkrétní a techničtější otázky, jako jsou dohody o volném obchodu a přístup k financování.

Iniciativa Startup Europe umožnila řešit důležité potřeby, ale udržitelnost, monitorování a koordinace mají proměnlivou úroveň

64 Obecným cílem iniciativy Startup Europe je rozšířit možnosti vytváření sítí pro rychle se rozvíjející podniky působící v oblasti vyspělých technologií a pro tvůrce ekosystémů a urychlit tak růst celého podnikatelského ekosystému EU. To naopak podpoří rozvoj místních komunit začínajících podniků, protože propojuje začínající a rychle se rozvíjející podniky, investory, urychlovače, korporátní sítě a univerzity.

65 Během programového období 2014–2020 byla iniciativa Startup Europe realizována prostřednictvím tří výzev k předkládání návrhů (v roce 2014, 2017 a 2019). Rozpočet každé výzvy byl omezen přibližně na 10 milionů EUR. Zatímco výzva z roku 2014 se zaměřila na pobídky určené podnikatelům na webu, které je měly motivovat k založení podniku v EU a k podnikatelskému růstu na mezinárodní úrovni, výzvy z roku 2017 a 2019 rozšířily oblast působnosti iniciativy Startup Europe na všechny začínající podniky v oblasti vyspělých technologií a na inovativní MSP, u nichž podporovaly růst a rozšiřování podnikatelské činnosti v rámci celé EU i mimo ni.

66 Na základě těchto tří výzev vybrala Komise 22 projektů. Doba trvání projektů je obvykle dva roky. Každý z nich provádí konsorcium, které propojuje partnery z různých ekosystémů začínajících podniků v rámci celé EU a poskytuje příležitosti k vytváření sítí pro začínající a rychle se rozvíjející podniky. Počet partnerů v konsorciích se pohybuje od tří do 15. V rámečku 5 je uvedeno několik příkladů projektových cílů a činností realizovaných díky iniciativě Startup Europe. Příloha IV obsahuje krátké vlastní popisy všech projektů financovaných v rámci iniciativy Startup Europe během programového období 2014–2020.

Projekty iniciativy Startup Europe nemají kontinuitu

67 Všechny vybrané projekty se zaměřily na odstranění jedné nebo více překážek, které brání podnikům v růstu a nedovolují jim další rozšiřování či růst do velikosti celoevropské nebo globální společnosti. Jednoznačně souvisely s typickými problémy, jimž čelí začínající a rychle se rozvíjející podniky, jako je konkrétně přístup k financování, přístup na nové trhy, nábor kvalifikovaných zaměstnanců a hledání partnerů.

68 Přínosy těchto projektů k plnění cílů iniciativy Startup Europe však byly krátkodobé. Projektové činnosti a opatření z větší části skončily s koncem příslušného grantového období, a to navzdory tomu, že ve výzvách z let 2017 a 2019 bylo stanoveno, že projekty musejí prokázat udržitelnost opatření i po skončení projektu.

69 Koordinátoři projektů a zaměstnanci Komise uvedli v rozhovorech, které jsme s nimi vedli, některé možné důvody:

• začínající podniky nejsou ochotny nebo schopny za služby platit,
• tytéž služby jsou jinde poskytovány zdarma,
• začínající podniky se zdráhají využít externího poradenství.

70 Všechny grantové dohody navíc obsahovaly pravidlo neziskovosti, což znamená, že z grantu musí být odečteny veškeré případné zisky. Průměrný finanční příspěvek EU na projekty byl velmi vysoký: činil 88 % celkových nákladů a v některých případech i 100 % nákladů. Pokud by tedy vznikly nějaké příjmy, mohlo by to znamenat automatické snížení příspěvku EU. Ačkoli je pravidlo neziskovosti odůvodněné, může konsorcia odrazovat od vytváření příjmů, což snižuje šance na finanční udržitelnost a v konečném důsledku i na zachování kontinuity projektů.

Nedostatečné monitorování iniciativy Startup Europe jako celku

71 Každý návrh projektu v rámci iniciativy Startup Europe musí obsahovat seznam výstupů, milníků a klíčových ukazatelů výkonnosti specifických pro jednotlivé projekty, pomocí nichž se měří pokrok a výsledky. O projektech se podávají pravidelné zprávy o pokroku, na které Komise reaguje formou závěrů a doporučení na základě přezkumů jednotlivých projektů. Dosažené výsledky projektů hodnotí Komise obecně kladně. Nebyli jsme však schopni posoudit, do jaké míry iniciativa Startup Europe splnila své celkové cíle, neboť jednotlivé projekty mají zcela odlišné klíčové ukazatele výkonnosti, které nelze agregovat.

Omezená koordinace v rámci iniciativy Startup Europe a i ve vztahu k jiným iniciativám

72 Komise zveřejňuje informace o projektech iniciativy Startup Europe a akcích, které organizuje, na svých internetových stránkách. Nenalezli jsme však žádný ústřední kontrolní mechanismus, nástroj nebo subjekt, který by iniciativu směroval k jejím obecným cílům. Každý projekt byl realizován samostatně a ke spolupráci docházelo pouze příležitostně, například v situacích, kdy někteří členové konsorcia byli partnery ve více než jednom projektu.

73 Zaměstnanci Komise, kteří měli provádějící iniciativy Startup Europe na starost, se příležitostně setkávali s kolegy z jiných generálních ředitelství (např. na projektových akcích). Neprobíhala však žádná pravidelná a strukturovaná koordinace činností jednotlivých generálních ředitelství zaměřených na podporu začínající a rychle se rozvíjejících podniků. Komise nekoordinovala ani činnosti realizované v rámci iniciativy Startup Europe s vnitrostátními programy, které poskytují podporu začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům. Sdělení Komise z roku 2016 na toto téma zdůraznilo potřebu posílit spolupráci mezi projekty sítě EEN a iniciativy Startup Europe. Ani tato spolupráce však neprobíhala strukturovaným způsobem a kontakty mezi oběma sítěmi jsou poměrně málo časté. Pouze 35 % respondentů našeho průzkumu mezi členy sítě EEN prohlásilo, že je spokojeno s úrovní spolupráce mezi sítí EEN a iniciativou Startup Europe.

Přínos pro strategii pro MSP jako celek se neposuzoval

74 Jedním z cílů politik a strategií EU v této oblasti je pomoci začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům zůstat v Evropě a růst, aby se mohly dostat na světovou špičku a vytvářet pracovní místa v EU²⁶.

75 V některých svých dokumentech²⁷ však Komise upozornila na to, že slibným začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům z EU v Evropě se nedaří dosáhnout postavení světového lídra, protože je už v rané fázi koupí společnosti ze zemí mimo EU. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu americké společnosti, které v letech 2010 až 2018 získaly v EU 12 780 začínajících podniků (27 % všech akvizic začínajících podniků v EU). Pokud jde o investovaný kapitál, americké společnosti představovaly 55 % celkové hodnoty obchodů²⁸.

76 Zjistili jsme, že dva projektoví partneři iniciativy Startup Europe, kteří se účastnili 10 z 22 projektů, se podíleli na mapování situace ve prospěch korporátních klientů, mezi nimiž byly i podniky ze zemí mimo EU. Součástí jejich práce bylo mapování ekosystémů začínajících podniků v oblasti špičkových technologií, které jsou pro jejich klienty potenciálně zajímavé kvůli jejich inovačním potřebám. Výsledná spolupráce mezi podniky a začínajícími a rychle se rozvíjejícími podniky má mnoho podob, od udělování licencí a partnerství až po akvizice v plném rozsahu. Aktivity související s navazováním kontaktů v rámci jednoho takového projektu iniciativy Startup Europe vedly k 27 fúzím a akvizicím, přičemž pouze 12 z nich se odehrálo v rámci EU (s tím, že sedm nástupnických společností bylo ze Spojeného království, které v této době stále ještě bylo součástí EU).

77 Spolupráce může být sice přínosná pro obě strany, avšak akvizice začínajících nebo rychle se rozvíjejících podniků ze zemí mimo EU jsou v rozporu s politickým a strategickým cílem EU, tj. pomáhat podnikům v jejich mezinárodním růstu a zároveň je udržet v EU.

Závěry

78 V rámci auditu jsme zjistili, že EU a členské státy zavedly velký počet podpůrných opatření, která mají řešit potřeby MSP v oblasti internacionalizace, tato opatření však nejsou plně soudržná a koordinovaná. Síť EEN plní svých hlavní cíle, ale ve třetích zemích nemá dostatečnou viditelnost a zastoupení. Iniciativa Startup Europe vykazuje v menším měřítku určité pozitivní výsledky na úrovni projektů, ale postrádá kontinuitu a celkové měřitelné výsledky.

79 Dospěli jsme k závěru, že provádění strategie EU pro internacionalizaci MSP z roku 2011 je stále neúplné. Klíčová opatření, jako je posílení sítě Enterprise Europe Network a rozvoj portálu Access2Market, byla sice alespoň zčásti provedena, ale některá klíčová opatření pro zlepšení soudržnosti v nepřehledném prostředí iniciativ EU a členských států nebyla úspěšná (body 24–29).

80 Na více úrovních chybí koordinace velkého množství opatření EU a členských států, která řeší potřeby MSP v oblasti internacionalizace. Ačkoli koordinace mezi jednotlivými útvary Komise je v některých klíčových oblastech její činnosti (např. spolupráce na kapitolách týkajících se MSP v rámci dohod o volném obchodu) velmi účinná, v jiných případech tomu tak není, zejména pokud jde o internacionalizační sítě a nástroje EU poskytující přístup ke zdrojům financování (body 30–36).

81 Finanční udržitelnost řady opatření EU zahájených v programovém období 2014–2020 nebyla dostatečně řešena, a v důsledku toho bylo několik opatření navzdory jejich pozitivním výsledkům ukončeno. Nebylo navíc zajištěno pravidelné podávání konkrétních zpráv a monitorování ani komplexní hodnocení provádění strategie internacionalizace MSP (body 37–44).

82 Síť Enterprise Europe Network dosáhla svých hlavních cílů, je však třeba vynaložit další úsilí, pokud jde o viditelnost, koordinaci, zastoupení ve třetích zemích a budování kapacit (bod 45).

83 Síť EEN většinou splnila své souhrnné cíle na vysoké úrovni, ale míra plnění cílů na nižších úrovních je proměnlivá. Kromě toho je mnohdy obtížné zjistit, do jaké míry dosažené výsledky souvisejí s opatřeními sítě EEN. I přesto, že se měření výkonnosti zlepšilo, mnoho členů sítě EEN dosud systematicky neplní požadavky týkající se viditelnosti a komunikace zaměřené na větší informovanost a přístupnost (body 45–49).

84 Koordinace mezi sítí EEN a dalšími nástroji internacionalizace na úrovni EU a na celostátní a regionální úrovni je předpokladem soudržné, komplexní a komplementární škály podpůrných služeb. Ačkoli spolupráce mezi sítí EEN a dalšími nástroji EU je v některých případech dobrá, ne vždy byly uzavřeny formální dohody o spolupráci (body 50–53).

85 Mimo EU funguje síť EEN především díky práci středisek pro obchodní spolupráci. Práce některých těchto středisek byla velmi oceňována, ale jiná byla kritizována za špatnou kvalitu služeb a malou schopnost reagovat. Členové EEN si rovněž stěžovali na podle jejich názoru nedostatečnou působnost středisek pro obchodní spolupráci v zemích, které jsou klíčovými obchodními partnery, jako je Austrálie, Čína, Jihoafrická republika či Spojené arabské emiráty (body 54–57).

86 Členové sítě EEN se domnívají, že podpora poskytovaná Komisí, a zejména agenturou EISMEA, je užitečná. V konkrétních oblastech přístupu ke zdrojům financování a dohod o volném obchodu je zapotřebí další odborné přípravy a užší spolupráce s Komisí a EIB/EIF, která posílí budování kapacit a zvýší technické odborné znalosti. Další oblastí, v níž by členové sítě EEN uvítali zlepšení (body 58–63), jsou nástroje IT.

87 Iniciativa Startup Evropa se zaměřuje na příslušné potřeby začínajících podniků, ale jeho přínos pro internacionalizaci MSP jako celku je nejasný a je nepříznivě ovlivněn problémy týkajícími se udržitelnosti a správy (body 64–70).

88 Komise nemá celkovou strukturu pro koordinaci iniciativy a jejích vztahů s jinými programy. V důsledku toho existuje jen omezená spolupráce mezi projekty Startup Europe a iniciativou Startup Europe a dalšími nástroji EU a vnitrostátními nástroji (body 72–73).

89 I když jsou k dispozici dostatečné informace o pokroku a výsledcích jednotlivých projektů, omezený počet obecných cílů, milníků a ukazatelů na úrovni iniciativy jako celku vede k tomu, že ve výsledku se celková účinnosti iniciativy Startup Europe posuzuje obtížně (bod 71).

90 V některých případech se partneři v konsorciích a projekty iniciativy Startup Europe podíleli na mapování situace a vyhledávání inovativních společností s vysokým potenciálem v zájmu některých společností, což vedlo k akvizicím začínajících podniků v EU do zemí mimo EU (body 74–77).

Doporučení

Doporučení 1 – Zvýšit informovanost, soudržnost a udržitelnost podpory internacionalizace MSP

Komise by měla:

1. zpřístupnit informace o stávajících nástrojích a projektech, které EU spolufinancuje v oblasti internacionalizace, a to i z evropských strukturálních a investičních fondů;
2. na základě doporučení uvedeného pod písm. a) provést analýzu všech spolufinancovaných nástrojů a projektů a určit tak případné mezery a překryvy a podpořit součinnost;
3. systematicky uplatňovat hledisko finanční udržitelnosti, prokazatelné tržní poptávky a koordinace se stávajícími opatřeními a službami EU a členských států v rámci předběžných hodnocení nebo posouzení dopadů nových nástrojů internacionalizace MSP;
4. provést externí hodnocení s cílem posoudit účinnost strategie internacionalizace MSP.

Časový rámec: pro doporučení a) a c) konec roku 2023, pro doporučení b) konec roku 2024 a pro doporučení d) konec roku 2025

Doporučení 2 – Zvýšit viditelnost sítě Enterprise Europe Network a posílit její spolupráci s jinými podobnými programy, zintenzivnit její činnosti v oblasti odborné přípravy a rozšířit její zeměpisné zastoupení

Komise by měla:

1. zlepšit viditelnost sítě EEN a za tímto účelem ověřovat, že její členové na svých internetových stránkách poskytují jasné a zřetelně vyznačené informace všem příslušným službám, a zajistit, aby i portály Evropského centra pro investiční poradenství a Komise, které nabízejí přístup ke zdrojům financování, obsahovaly jasné a zřetelně vyznačené odkazy na síť EEN;
2. ve všech případech, kdy je to možné, uzavírat dohody o spolupráci nebo vytvářet jiné mechanismy spolupráce mezi EEN a dalšími unijními, celostátními a regionálními programy na podporu internacionalizace MSP;
3. v rámci sítě EEN zintenzivnit dosah odborné přípravy týkající se přístupu ke zdrojům financování a dohod o volném obchodu;
4. podporovat důvěryhodné způsobilé strany, aby se staly partnery mezinárodní sítě ve třetích zemích, kde je to v souladu s obchodními prioritami EU.

Časový rámec: pro doporučení a), b) a c) konec druhého čtvrtletí roku 2022 a pro doporučení d) konec druhého čtvrtletí roku 2025

Doporučení 3 – Zlepšit monitorování a dlouhodobou účinnost iniciativy Startup Europe

Komise by měla zlepšit řízení iniciativy Startup Europe a za tímto účelem by měla:

1. vypracovat specifické ukazatele a cíle pro měření celkové účinnosti iniciativy, včetně udržitelnosti projektových činností;
2. zajistit koordinaci a spolupráci s dalšími nástroji EU a členských států, které podporují růst a internacionalizaci začínajících podniků;
3. stanovit kritéria pro výběr prioritních projektů, které pomáhají začínajícím podnikům plně rozvíjet jejich potenciál a konkurenceschopnost, a přispívají tak k růstu a zaměstnanosti v EU.

Časový rámec: pro doporučení a) a c) konec čtvrtého čtvrtletí roku 2022 a pro doporučení v bodě b) konec prvního čtvrtletí roku 2023

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Evropského účetního dvora, v Lucemburku dne 5. dubna 2022.

Přílohy

Příloha I – Politické dokumenty s dopadem na internacionalizaci MSP

Příloha II – Hlavní nástroje EU na podporu internacionalizace MSP

Zdroj: EÚD na základě dokumentu Komise „Přehled nástrojů EU pro internacionalizaci evropských podniků“ (listopad 2020) a dalších zdrojů Komise.

Příloha III – Metodika průzkumu

V rámci auditu byly provedeny dva průzkumy: jeden mezi členy sítě EEN a druhý u organizací na podporu obchodu.

Průzkum mezi členy sítě EEN

Průzkum mezi členy EEN se zaměřil na přínos sítě EEN k internacionalizaci MSP a její koordinaci / spolupráci s hlavními nástroji EU v této oblasti. Bylo osloveno 94 koordinátorů sítě EEN a 436 jejích partnerů a míra odpovědí činila v prvním případě 83 %, ve druhém případě 31 %.

Možné odpovědi na každou otázku byly „velmi spokojeni“, „spokojeni“, „neuspokojeni“, „velmi nespokojeni“, „nevím / bezpředmětná otázka“. Kromě standardních odpovědí měli respondenti rovněž možnost napsat vlastní návrhy nebo obecné připomínky.

Průzkum mezi organizacemi na podporu obchodu

Dotazník určený organizacím na podporu obchodu byl zaslán 32 evropským organizacím na podporu obchodu, z nichž 13 (41 %) odpovědělo. Průzkum se zaměřil na hlavní nástroje EU pro internacionalizaci MSP a jejich doplňkovost vůči vnitrostátním nástrojům používaným v této oblasti.

Příloha IV – Cíle projektů iniciativy Startup Europe

Zkratková slova a zkratky

Glosář

Dohody o volném obchodu: dohody EU o volném obchodu se třetími zeměmi, které umožňují vzájemné otevření trhů s rozvinutými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami založené na udělení preferenčního přístupu na trhy.

Ekosystém začínajících podniků: sdílený soubor zdrojů, které se obvykle nacházejí v okruhu 100 kilometrů kolem určitého centrálního bodu a které jsou přínosné pro místní začínající podniky. Zahrnují politické činitele, urychlovače, inkubátory, společné pracovní prostory, vzdělávací instituce a skupiny poskytující financování.

Evropské sdružení organizací na podporu obchodu: je evropské sdružení celostátních a regionálních organizací na podporu obchodu.

Horizont 2020 (H2020) Program EU pro výzkum a inovace na období 2014–2020.

Malý nebo střední podnik (MSP): definice velikosti, která se vztahuje na společnosti a jiné organizace a vychází z počtu zaměstnanců a určitých finančních kritérií. Malé podniky mají méně než 50 zaměstnanců a jejich obrat nebo bilanční sumu nepřesahují 10 milionů EUR. Střední podniky zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a mají obrat do 50 milionů EUR nebo bilanční sumu do 43 milionů EUR.

Nástroj pro MSP: finanční nástroj spravovaný Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (EASME) v rámci programu Horizont 2020, který poskytuje malým a středním podnikům snadný přístup k finančním prostředkům pro výzkumné a inovační projekty.

Pokyny Evropská komise pro zlepšování právní úpravy: soubor interních pokynů pro zaměstnance Komise připravených za účelem plnění cílů „zlepšování právní úpravy“, včetně komplexních hodnocení a posouzení dopadů, jejichž cílem je zajistit, aby právní předpisy a výdajové programy byly efektivní, účinné, relevantní a soudržné a aby intervence na úrovni EU přinášela reálnou přidanou hodnotu.

Portál Access2Markets: databáze EU pro vyvážející společnosti, která poskytuje informace o clech, daních, pravidlech pro výrobky a dalších regulačních požadavcích všech zemí EU a více než 135 dalších trhů po celém světě.

Pravidla původu: pravidla původu jsou kritéria používaná k určení země, z níž daný výrobek pochází. Uplatňování preferenčních celních sazeb v rámci dohody o volném obchodu se zemí, která není členským státem EU, závisí na osvědčení o původu předmětného zboží.

Rychle se rozvíjející podnik: malý podnik, který se z počátečního stádia posunul do stadia růstového, které je definováno více než 20% průměrným ročním růstem během tříletého období.

Začínající podnik (startup): nový podnikatelský subjekt, zejména malý nebo střední podnik nebo mikropodnik vyžadující kapitálové investice.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61072

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61072

Auditní tým:

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedla členka EÚD Ivana Maletićová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Sandra Dieringová, tajemnice kabinetu Tea Japunčićová a vyšší manažer John Sweeney.

Vedoucím úkolu byl Alvaro Garrido-Lestache a členy auditního týmu byli auditoři Wayne Codd, Christian Detry, Satu Levelä-Ylinenová, Juan Antonio Vazquez a Wolfgang Schwender. Jazykovou podporu zajišťoval Thomas Everett.

Zleva doprava: Tea Japunčićová, Satu Levelä-Ylinenová, Christian Detry, Sandra Dieringová, Alvaro Garrido-Lestache Angulo, Wayne Codd, Ivana Maletićová, Thomas Everett, Wolfgang Schwender, Juan Antonio Vazquez, John Sweeney.

Poznámky na konci textu

¹ Výroční zpráva o MSP za rok 2020/2021. Přezkum výkonnosti malých a středních podniků – 2020/2021. Evropská komise, červenec 2021.

² Højbjerre Brauer Schultz, na základě tabulek vstupů a výstupů WIOT a Eurostatu. Studie z roku 2018. 25 years of the European Single Market.

³ Vydání z roku 2021. Studie Generálního ředitelství pro obchod. EU Exports to the World: Effects on Employment.

⁴ Statistická příručka GŘ pro obchod. Evropská komise, srpen 2021..

⁵ Sdělení Komise „Zelenou malým a středním podnikům“. „Small Business Act pro Evropu“, COM(2008) 394 v konečném znění a v revidovaném znění COM(2011) 78.

⁶ Zvláštní zprávy EÚD č. 20/2017 o záručním mechanismu pro malé a střední podniky, č. 17/2019 o rizikovém kapitálu, č. 2/2020 o nástroji pro malé a střední podniky, č. 25/2020 o unii kapitálových trhů.

⁷ Opportunities for the internationalisation of European SMEs. Zadáno Evropskou komisí v roce 2010.

⁸ Studie Evropského parlamentu „How to support the internationalisation of SMEs and microenterprises“, 2017.

⁹ Study on Support Services for SMEs in International Business, Evropská komise, 2013.

¹⁰ Přehled nástrojů EU přispívajících k internacionalizaci, Evropská komise.

¹¹ Čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

¹² Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

¹³ „Rules of origin in Access2Markets“, GŘ TRADE, Evropská komise.

¹⁴ SMEunited Statement on the World Trade Organisation’s MSMEs Workstream: How to Make International Trade Fit for MSMEs, 19. února 2020.

¹⁵ Zpráva Komise o provádění obchodních dohod EU, COM(2020) 705 final ze dne 17. ledna 2013.

¹⁶ „Provádění dohod o volném obchodu“, Výbor regionů a Eurochambres, 2019.

¹⁷ Výsledky průzkumu výboru ECON a Eurochambres – Zpráva o provádění dohod o volném obchodu.

¹⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013, kterým se zavádí program COSME.

¹⁹ Údaje z průzkumu spokojenosti zákazníků sítě EEN z roku 2021.

²⁰ Interim Evaluation of the COSME Programme, příloha B návrhu závěrečné zprávy: Tematická oblast řízení podnikových kapacit (EEN), skupina Technopolis pro Evropskou komisi, prosinec 2017.

²¹ Příručka pro žadatele. Výzva k předkládání návrhů: COS-WP2014-2-1. COSME Enterprise Europe Network 2015–2020.

²² Towards a joint EU-Member States agenda for the internationalisation of SMEs, stanovisko Evropského sdružení organizací na podporu obchodu (ETPOA), listopad 2020.

²³ Program pro jednotný trh, Call for expressions of interest for International Network Partners of the Enterprise Europe Network, SMP-COSME-2021-EEN-INTERNATIONAL.

²⁴ Evropská komise. Bleskový průzkum Eurobarometru č. 421 – Zpráva o internacionalizaci malých a středních podniků. Říjen 2015.

²⁵ Příručka Komise pro síť EEN „Enhancing services to improve the export & import performance of European companies under EU Free Trade Agreements (FTA)“, listopad 2019.

²⁶ Internetové stránky EK o vedoucím postavení v průmyslu.

²⁷ Internetová stránka EK Funding & tender opportunities.

²⁸ MTB & Crunchbase, Tech Startup M&As – 2018 Report, s. 11 a 13.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-7719-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/40028	QJ-AB-22-005-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7692-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/362744	QJ-AB-22-005-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv:

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.