Zvláštní zpráva
č.14 2018

Střediska excelence EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti: je třeba dalšího pokroku

O zprávě Iniciativa EU týkající se středisek excelence je hlavním programem omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (CBRN) pocházejících ze zemí mimo EU. I když jsou tato rizika malá, podle všech známek narůstají a pokud by se měla stát skutečností, jejich dopad na celosvětové zdraví, životní prostředí a hospodářství by mohl být velký. Cílem iniciativy je posílit schopnosti partnerských zemí prostřednictvím projektů budování kapacit a sítě pro spolupráci. Prověřovali jsme, zda Iniciativa EU týkající se CBRN hrozbu CBRN zmírnila, a dospěli jsme k závěru, že ano, ale že před ní stojí ještě mnoho úkolů. Předkládáme řadu doporučení, jak iniciativu zlepšit.

Tato publikace je k dispozici ve 23 jazycích v tomto formátu:
PDF
PDF General Report

Shrnutí

I

EU usiluje od roku 2010 o omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN) rizik pocházejících ze zemí mimo její hranice, a to prostřednictvím iniciativy EU týkající se středisek excelence v oblasti CBRN (dále jen „iniciativa“). Jedná se o největší civilní program vnější bezpečnosti EU, který je financován z nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru s rozpočtem 130 milionů EUR na období 2014–2020. Iniciativa je jedním z hlavních nástrojů1 pro zmírňování hrozeb a rizik CBRN pocházejících ze zemí mimo EU.

II

Zaměřili jsme se na přístup k řízení rizika, provádění iniciativy v partnerských zemích a monitorovací a hodnoticí systémy, abychom posoudili, nakolik iniciativa přispěla ke zmírňování rizik CBRN pocházejících ze zemí mimo EU. Během auditu jsme kontrolovali plnění doporučení ze zvláštní zprávy EÚD č. 17/2014 („Může iniciativa EU týkající se středisek excelence účinně přispět k omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik pocházejících ze zemí mimo EU?“), která se zabývala ustavením programu.

III

Dospěli jsme k závěru, že iniciativa přispěla ke zmírňování těchto hrozeb CBRN, ale že před ní stojí ještě mnoho úkolů. Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) realizovaly v plném rozsahu tři ze šesti doporučení z této předchozí zvláštní zprávy č. 17/2014 a dvě z nich realizovaly částečně. Partnerské země jsou nyní více zapojeny do zahajování a provádění projektů, byla posílena organizace na regionální úrovni a zlepšila se spolupráce mezi rozhodovacími a prováděcími orgány. Třebaže bylo dosaženo určitého pokroku, úloha delegací EU a rychlost provádění projektů jsou stále neuspokojivé. Jedno z našich dřívějších doporučení, v němž se navrhovalo soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější, Komise přijala, avšak nerealizovala.

IV

Ve fázi výběru projektů a zjišťování potřeb partnerských zemí nebyl pro činnosti prováděné v rámci iniciativy dosud stanoven odpovídající přístup k řízení rizika, který by se vztahoval na celou iniciativu.

V

Komise poskytuje partnerským zemím nástroje a metodiku, které jim pomáhají posoudit vlastní potřeby a vypracovat národní akční plán na zmírňování rizik CBRN. Neposkytuje však dostatečné pokyny k tomu, jak rizika zjišťovat a jak stanovit jejich priority. Přes tento nedostatek jsou dotazník pro posouzení potřeb a národní akční plán stále klíčovými prvky, o něž se iniciativa opírá. Komise však nemůže reagovat dostatečně rychle na všechny žádosti partnerských zemí o pomoc se zjišťováním jejich potřeb a stanovením jejich priorit. Hrozí tedy riziko, že vypracování jak dotazníků, tak akčních plánů se výrazně opozdí.

VI

Kromě zlepšení plynoucích z našich předchozích doporučení byla v partnerských zemích rozvinuta řada aspektů iniciativy. Iniciativa podporovala atmosféru bezpečnosti a spolupráce. Ve většině partnerských zemí byly jmenovány národní týmy CBRN. Projekty vytvořily většinu výstupů a zúčastněné subjekty zejména oceňovaly projekty zaměřené na operační aspekty budování kapacit.

VII

Byla zahájena regionální spolupráce, je jí však stále málo, neboť interakce mezi partnerskými zeměmi je nedostatečná a partnerské země se chtějí nejprve zaměřit na vlastní potřeby.

VIII

Zapojení delegací EU do iniciativy se od naší předchozí zvláštní zprávy č. 17/2014 zlepšilo. Delegace EU si však nepočínaly dostatečně aktivně při propagaci iniciativy a mobilizaci politické vůle. Problematika CBRN nebyla systematicky zařazována do dialogu o politikách a bezpečnosti a do politického dialogu. Interakce mezi generálními ředitelstvími Komise a se společenstvím dárců, zejména v otázce dostupných možností financování, byla omezená.

IX

Nedostatek jednoznačných cílů, relevantních ukazatelů a údajů shromážděných v terénu ztěžoval posouzení efektů a dopadu projektů a iniciativy celkově.

X

Internetový portál CBRN má značný potenciál jako operační databáze pro provádění a řízení činností iniciativy, avšak ještě není účinným, úplným, aktuálním a strukturovaným archivem činností, získaných zkušeností a osvědčených postupů.

XI

Komisi a ESVČ tedy doporučujeme:

  • stanovit pořadí činností podle priorit na základě vyhodnocení systémového rizika,
  • posílit regionální rozměr iniciativy,
  • dále posílit úlohu delegací EU v iniciativě,
  • určit možné synergie a další dostupné zdroje financování,
  • lepším monitorováním a hodnocením zvýšit odpovědnost za činnosti a výsledky a jejich viditelnost,
  • reorganizovat internetový portál, aby umožňoval snadný přístup ke všem informacím o činnostech iniciativy.

Úvod

01

Události jako nedávné použití sarinu a plynného chlóru v Iráku a Sýrii a nervové látky VX na letišti v Kuala Lumpuru v únoru 2017, propuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe v letech 2014–2016 a nehoda jaderného reaktoru ve Fukušimě v roce 2011 neúprosně připomínají nebezpečí, jež mohou v souvislosti s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými (CBRN) riziky vzniknout. Náhodně či záměrně uvolněné chemické látky, pandemické a epizootické biologické choroby a radiologické a jaderné látky mohou být závažnými hrozbami pro celosvětové zdraví, životní prostředí a hospodářství.

02

Komise hodnotí pravděpodobnost, že se rizika CBRN stanou skutečností, jako nízkou, ovšem dopad takové události může být velký2. Dohody a úmluvy3 upravující používání zbraní a materiálů CBRN sice podepsala většina členů mezinárodního společenství, určitý počet států je však dosud nerealizoval a další státy je ještě musí ratifikovat. Dochází k získávání a zneužívání komponentů CBRN a předpokládá se, že tato hrozba bude v následujících letech sílit4. Kromě zneužívání látek CBRN může také docházet k nehodám způsobeným přírodními jevy a člověkem.

03

Na úrovni EU koordinuje domácí politiku EU v oblasti CBRN, jejímž cílem je zmírňovat související hrozby a rizika, Generální ředitelství Komise pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME)5. Jelikož hrozby CBRN neznají hranice, EU nemůže svou činnost omezovat pouze na území EU. Evropská rada, Rada Evropské unie6 a Evropský parlament7 opakovaně zdůraznily, že je důležité vytvářet vazby mezi vnitřními a vnějšími bezpečnostními politikami, které se týkají CBRN. Evropská komise rovněž uvedla, že vnější činnost EU musí odrážet a doplňovat vnitřní bezpečnost EU a přispívat k ní8. Rostoucí podpora bezpečnostních sektorů se opírá o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU z roku 20169.

04

Iniciativa EU týkající se středisek excelence v oblasti CBRN (dále jen „iniciativa“), kterou řídí Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), je hlavním, avšak nikoliv jediným programem zmírňování hrozeb CBRN, které mají původ mimo EU. GŘ DEVCO provádí další zmírňující činnosti, k nimž patří posilování systémů kontroly vývozu zboží dvojího užití (materiál CBRN s civilním i vojenským využitím) a přeorientování vědců se znalostmi technologií dvojího užití.

05

Hlavním cílem iniciativy je posílit dlouhodobou kapacitu celostátních a regionálních orgánů a správních subjektů odpovědných za opatření proti hrozbám CBRN a podporovat jejich dlouhodobou spolupráci10. Iniciativa slouží hlavně k financování projektů v oblasti budování kapacit, ale její přínosy se neomezují jen na projekty. Jejím hlavním záměrem je ustavit a upevnit sítě CBRN (neboli střediska excelence) pro spolupráci mezi partnerskými zeměmi a v rámci partnerských zemí. Kostrou sítě jsou regionální sekretariáty, v nichž dochází k výměně vědomostí a odborných znalostí.

06

Z finančního hlediska je iniciativa největším opatřením v rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP)11 a největším civilním programem vnější bezpečnosti EU. IcSP řeší otázky související s konflikty, mírem a bezpečností, „které nelze účinně řešit pomocí jiných nástrojů spolupráce EU“12.

07

Rozpočet iniciativy činil 109 milionů EUR na období 2009–2013 a 130 milionů EUR na období 2014–2020. Znamená to, že roční průměr mezi oběma obdobími poklesl z 22 milionů EUR na 19 milionů EUR (viz příloha I).

08

Iniciativa byla zahájena v květnu 201013. Její ustavení jsme zkoumali ve zvláštní zprávě č. 17/2014: „Může iniciativa EU týkající se středisek excelence účinně přispět k omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik pocházejících ze zemí mimo EU“? Dospěli jsme k závěru, že by mohla, ale že je stále potřeba dokončit několik prvků (viz příloha II). Ačkoli se organizační struktura iniciativy od posledního auditu lehce změnila, zůstává složitá, protože se opírá o rozsáhlou síť jak subjektů EU (Evropská služba pro vnější činnost – ESVČ, GŘ DEVCO, Společné výzkumné středisko – JRC), tak subjektů mimo EU (Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti – UNICRI, řídicí tým, regionální sekretariáty, národní týmy), odborníků na CBRN, civilních a vojenských subjektů a dalších mezinárodních organizací (viz obrázek 1). Nejvýznamnější změnou od našeho posledního auditu bylo větší zapojení JRC i odborníků na místě, které najalo GŘ DEVCO.

Obrázek 1

Přehled uspořádání iniciativy týkající se středisek excelence

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

09

Toto uspořádání, které zahrnuje mnoho subjektů v oblasti CBRN, a přístup „zdola nahoru“ a vnitrostátní a regionální přístup činí z iniciativy jedinečný mechanismus podpory. Vlády partnerských zemí určí tzv. národní kontaktní místo (NKM), které je jejich prvotním zástupcem pro iniciativu a které odpovídá za styky se subjekty v oblasti CBRN na národní (národní tým, příjemci projektů a další místní subjekty) i mezinárodní úrovni.

10

Střediska excelence jsou soustředěna kolem osmi regionálních sekretariátů (viz příloha III). Regionální sekretariáty jsou platformou pro podporu a usnadňování spolupráce na regionální a mezinárodní úrovni. Jednají v součinnosti s národními kontaktními místy ve svém regionu a podporují je a pořádají regionální jednání u kulatého stolu, napomáhají sdílení informací, do určité míry monitorují regionální činnosti a podporují iniciativu.

Rozsah a koncepce auditu

11

Jedním z hlavních cílů tohoto výkonnostního auditu iniciativy EU týkající se středisek excelence v oblasti CBRN bylo prověřit opatření, kterými ESVČ a Komise realizovaly doporučení ve zvláštní zprávě č. 17/2014; jednalo se o tato doporučení:

  1. soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější;
  2. zvýšit kapacity regionálních sekretariátů;
  3. zvýšit roli delegací EU;
  4. zapojit partnerské země do zahájení a provádění projektů;
  5. snížit časovou prodlevu mezi navržením projektů a jejich realizací;
  6. zlepšit spolupráci mezi rozhodovacími a prováděcími orgány.
12

Zatímco náš dřívější audit se soustředil na ustavení iniciativy, tentokrát jsme rozsah auditu rozšířili a posuzovali metody řízení rizik, provádění iniciativy v partnerských zemích a systémy hodnocení. Hledali jsme odpověď na následující otázku: Přispěla iniciativa týkající se středisek excelence významně k omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik pocházejících ze zemí mimo EU?

13

Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, zabývali jsme se třemi dílčími otázkami:

  1. Zavedly Komise a ESVČ přiměřené metody řízení rizik?
  2. Rozvinula se iniciativa uspokojivým způsobem v partnerských zemích?
  3. Byly zřízeny účinné monitorovací a hodnoticí systémy, aby bylo možno určovat, posuzovat a vykazovat výsledky iniciativy týkající se středisek excelence?
14

Audit probíhal od února do října 2017. Přezkoumali jsme příslušnou dokumentaci a provedli pohovory se zástupci Komise (GŘ DEVCO, JRC, ECHO, NEAR a HOME), ESVČ, UNICRI, řídicího týmu a s účastníky 5. mezinárodního setkání národních kontaktních míst v Bruselu.

15

Vykonali jsme kontrolní návštěvy ve třech partnerských zemích: Gruzii (červen 2017), Jordánsku a Libanonu (září 2017). Tyto země patří mezi země evropského sousedství, což je prioritní oblast iniciativy, a v prvních dvou sídlí regionální sekretariáty14. Provedli jsme pohovory s vedoucími regionálních sekretariátů, regionálními koordinátory, odborníky na technickou pomoc na místě, zástupci národních kontaktních míst a delegací EU, 15 příjemci projektů a třemi dodavateli EU (realizátory projektů). Provedli jsme průzkum u všech (osmi) regionálních sekretariátů a vzorku dalších zainteresovaných subjektů (uvedených níže), abychom získali obecné informace o iniciativě. Analyzovali jsme všechny písemné odpovědi od:

  1. regionálních sekretariátů (odpovědělo pět z osmi);
  2. národních kontaktních míst (odpovědělo 11 z 18);
  3. delegací EU (odpovědělo 14 z 18);
  4. realizátorů projektů (odpovědělo šest ze sedmi);
  5. kontaktních míst EU pro oblast CBRN (odpovědělo pět z deseti).

Připomínky

Stále se nestanovují priority pro činnosti na základě rizika

Naléhavá potřeba stanovit priority pro činnosti a výdaje

16

Aby se co nejlépe využily omezené zdroje, ve zvláštní zprávě č. 17/2014 jsme doporučili zaměřit finanční prostředky přednostně na oblasti, které mají pro bezpečnost EU největší význam. Podle GŘ HOME leží nejbezprostřednější rizika CBRN pro bezpečnost EU v blízkovýchodních zemích a zemích Východního partnerství15, následovaných zeměmi severní Afriky, které společně představují 20 % partnerských zemí. Přesto zeměpisné priority GŘ DEVCO (jihovýchodní a východní Evropa, Blízký východ, severní Afrika a Sahel, atlantské pobřeží Afriky a východní a střední Afrika) pokrývají 70 % partnerských zemí, z nichž mnohé nejsou považovány za země s nejbezprostřednějšími riziky CBRN pro EU.

17

GŘ DEVCO a ESVČ přitom vyzvaly další země, aby se k iniciativě připojily. Počet partnerských zemí tak dále rostl, místo aby se úsilí soustředilo na menší počet zemí16. V září 2017 se od našeho posledního auditu počet partnerských zemí zvýšil o 15 ze 43 na 58 (viz příloha IV) a zájem o iniciativu stále roste17. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou omezené, zeměpisné rozšíření znamená, že každá země získá v průměru méně konečné podpory.

18

V době zvláštní zprávy č. 17/2014 jsme prověřovali systémy pro výběr a realizaci prvních 40 projektů. Porovnávali jsme prostředky přidělené na projekty 1 až 40 (první období) s prostředky přidělenými na projekty 41 až 60 (druhé období). Z obrázku 2 vyplývá, že jihovýchodní a východní Evropa, která je pro EU prioritou, byla největším celkovým příjemcem finančních prostředků na projekty (21 %), avšak v posledním období jich získala méně. Od projektu 41 je největším příjemcem atlantské pobřeží Afriky, které s výjimkou Maroka není součástí evropského sousedství. Třetím největším finančním příjemcem je jihovýchodní Asie, která však není jednou z vysoce prioritních rizikových oblastí. Ačkoli rizika na Blízkém východě a v severní Africe a Sahelu jsou vyšší (viz bod 16)18, tyto regiony (vyjma regionu Rady pro spolupráci v Zálivu) získaly v druhém období nejnižší podíl finančních prostředků. Celkově získaly 13 % a 9 % peněžních prostředků určených na projekty. Regiony představující pro EU nejbezprostřednější rizika CBRN (viz bod 16) získaly úhrnem 43 % prostředků vyčleněných na projekty. Projekty tedy nejsou řazeny podle priorit na základě rizik souvisejících se zeměpisným umístěním. Je to v rozporu s naším předchozím doporučením, s nímž Komise souhlasila.

19

Regiony předkládají GŘ DEVCO návrhy projektů v souladu s přístupem založeným na poptávce neboli přístupem „zdola nahoru“19. Projekty k financování vybírá ovšem Komise, ale neuplatňuje výběrová kritéria založená na riziku, třebaže ve vlastním pracovním dokumentu konstatovala, že bezpečnosti EU by prospělo, kdyby se šířeji využívala posouzení hrozeb a rizik20. Namísto toho se návrhy projektů přijímají v pořadí, v jakém přicházejí, což, jak Komise doufá, stimuluje konkurenci mezi regiony. V praxi se tak finanční prostředky vyčleněné na iniciativu rozdělují mezi větší počet partnerských zemí.

Obrázek 2

Přidělené financování podle regionů od roku 2010 do října 2017

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů získaných ze systému CRIS a portálu CBRN a poskytnutých JRC.

20

Kromě toho nebyla přiřazena priorita žádné tematické oblasti. Zatímco původní vnitřní politika EU v oblasti CBRN se zaměřovala na preventivní opatření21, právní rámec IcSP22 neuvádí, která zmírňující opatření by měla být prioritní (připravenost, prevence, odhalování či reakce). Odborníci GŘ HOME a GŘ DEVCO nicméně doporučují, že prvním krokem by měla být identifikace a zajištění materiálu CBRN. Nalezli jsme pouhé tři projekty, které se zaměřovaly na identifikaci zařízení CBRN a materiálu v nich. Pouze pět projektů z 66, představujících 9 % výdajů, se navíc soustředilo výhradně na chemická rizika (viz příloha V), přestože Zpravodajské a informační centrum EU (INTCEN) to považuje za hrozbu, u níž je nejvyšší pravděpodobnost, že se uskuteční.

21

V roce 2017 začala Komise iniciativu využívat k řešení oblastí těsněji souvisejících s bezpečností, jako je boj proti terorismu, boj proti kybernetické kriminalitě, ochrana kritické infrastruktury, obchodování s padělanými léčivými přípravky, námořní bezpečnost a výbušniny. Protože zdroje, jež má iniciativa k dispozici, jsou omezené, hodlá Komise tyto nové činnosti financovat z jiných rozpočtových položek a současně využívat struktury středisek excelence. Je tu však stále velké množství opatření, která jsou nutná k řešení tradičních rizik CBRN23. Národní kontaktní místa zvýšila úsilí v oblasti CBRN a očekávají, že uvidí výsledky. Rozšíření iniciativy do dalších tematických oblastí vyžaduje další práci, zatímco v oblasti CBRN je ještě třeba mnohé vykonat.

Stanovení potřeb a priorit partnerských zemí stále trvá příliš dlouho a není založeno na vyhodnocení systémového rizika

22

JRC vypracovalo dotazník pro posouzení potřeb (DPP) pro partnerské země. Otázky v něm byly obecné a týkaly se témat jako existence či neexistence vnitrostátního právního rámce a institucionálního rámce pro bezpečnost a zabezpečení materiálů a zařízení CBRN v partnerské zemi. Pojem rizika součástí metodiky JRC nebyl a chyběly dostatečné pokyny, jak by měla být rizika identifikována a seřazena podle priorit. Nedostatky zjištěné pomocí dotazníku jsou základem pro vypracování národního akčního plánu CBRN (NAP) na zmírňování těchto rizik.

23

S odpověďmi na otázky pomáhali národním týmům CBRN v partnerských zemích24 odborníci JRC, avšak DPP zůstává sebehodnocením, které provádějí samy partnerské země. Komise doporučuje, aby při odpovídání na DPP a vypracovávání NAP byli členy národních týmů zástupci různých ministerstev (viz obrázek 1) a dalších uznávaných kontaktních míst25. Z naší analýzy plyne, že národní týmy se na odborníky ze všech oblastí CBRN systematicky neobracely.

24

Do října 2017 dokončilo DPP 26 partnerských zemí z 58 (45 %) a pouze 18 partnerských zemí (31 %) vypracovalo NAP. Čtyři partnerské země při tom neuplatnily metodiku DPP (viz příloha I).

25

Jedním z důvodů, proč ne všechny partnerské země prošly procesem DPP/NAP, je to, že se jedná o dobrovolný proces vyžadující politickou vůli. Dalším důvodem, proč své DPP a NAP dokončil jen malý počet partnerských zemí, je politická nestabilita v některých z nich, která komplikuje plánování. A konečně, JRC nemohlo rychle zareagovat na všechny žádosti o pomoc s DPP/NAP.

26

Množící se žádosti partnerských zemí o provedení procesu DPP/NAP a probíhající expanze iniciativy jednoznačně zatěžují lidské zdroje JRC. Zdroje přidělené na iniciativu se snížily z 200 osoboměsíců v roce 2015 na 105 v roce 2017. Protože JRC nebylo s to zvládat svůj objem práce, semináře, které organizovalo, nabíraly výrazné zpoždění. K 31. říjnu 2017 činila průměrná doba čekání na seminář DPP nebo NAP 19 měsíců od podání žádosti nebo účastni na předchozím semináři. Nebudou-li se DPP a NAP realizovat včas, hrozí, že iniciativa ochabne, a bude tak ohrožena její důvěryhodnost.

Určité aspekty iniciativy se v partnerských zemích rozvinuly uspokojivým způsobem

Iniciativa pomohla posílit řízení a správu oblasti CBRN v partnerských zemích a zvýšit regionální spolupráci…

27

Dvěma velkými úspěchy iniciativy je zřízení národních týmů CBRN a zahájení regionální spolupráce. Trvalo dlouho, než byly zřízeny vnitrostátní struktury, čímž se zdrželo provádění činností. Do října 2017 však již naprostá většina zemí (viz příloha I) určila národní kontaktní místo a vytvořila národní tým, aby zajistila spolupráci mezi agenturami a zlepšila vnitrostátní správu a řízení v oblasti CBRN. Správu a řízení dále posiluje proces DPP a NAP (viz body 22 a 24).

28

Regionální sekretariáty26 pomáhají partnerským zemím posuzovat a řešit jejich potřeby a usnadňují jejich koordinaci. Podílí se na vytváření sítě CBRN. Ve zvláštní zprávě č. 17/2014 jsme však konstatovali, že jim chybí odborné znalosti. GŘ DEVCO realizovalo v plném rozsahu naše doporučení a do sedmi regionálních sekretariátů vyslalo šest odborníků na technickou pomoc na místě (označovaných jako „OSA“, v této zprávě dále jen „odborníci na místě“)27. Tito odborníci na místě se podílí na budování správy a řízení v oblasti CBRN v partnerských zemích tím, že národním týmům, národním kontaktním místům a regionálním sekretariátům poskytují odbornou podporu. Pořádají školení a cvičení a pomáhají při jednáních národních týmů a připravují a navštěvují semináře týkající se DPP a NAP. Přispívají také ke zlepšování regionální spolupráce tím, že formulují potřeby a projekty, vypracovávají zadání a monitorují provádění regionálních projektů. Partnerské země tyto odborníky na místě vnímají pozitivně.

29

Regionální sekretariáty rovněž zlepšily spolupráci a koordinaci s dalšími mezinárodními organizacemi28 (viz rámeček 1). Například šesti partnerským zemím pomáhaly se získáním podpory od útvaru na podporu provádění Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní.

Rámeček 1

Rostoucí spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi

Po krizi způsobené virem Ebola italské předsednictví globálního partnerství zemí G7 a střediska excelence EU v oblasti CBRN uspořádaly seminář s 11 africkými zeměmi, jehož cílem bylo stanovit opatření na zmírnění rizik pro biologickou bezpečnost a ochranu v Africe.

Poprvé byly srovnány posouzení potřeb a akční plány vypracované v souladu s několika mezinárodními iniciativami a závazky29, což umožnilo koordinovat a konsolidovat existující informace o jednotlivých iniciativách. Plánem GŘ DEVCO je pokračovat v této činnosti a dále zpřesnit opatření týkající se hlavních priorit v oblasti biologické bezpečnosti a ochrany, aby mohla být v budoucnosti realizována.

30

Ve zvláštní zprávě č. 17/2014 jsme uvedli, že partnerské země nejsou dostatečně zapojeny do výběru projektů, ačkoli iniciativa má mít povahu „zdola nahoru“.

31

Od projektu 33 (březen 2013) se o projektech diskutuje na regionálních jednáních u kulatého stolu a projektů typu „zdola nahoru“30 (20) je dvakrát více než projektů typu „shora dolů“ (9) navržených GŘ DEVCO (viz příloha VI). Na realizaci nejméně poloviny projektů31 se podílejí místní odborníci. Naše doporučení z dřívější zvláštní zprávy č. 17/2014 tak bylo realizováno v plném rozsahu. Projekty realizované v rámci iniciativy nyní rozvíjejí větší smysl pro místní odpovědnost a konsensuální přístup.

32

Časová prodleva mezi návrhy projektů a jejich realizací, jejíž zkrácení jsme doporučili, je stále dlouhá (viz příloha VI) – v průměru delší 18 měsíců. Komise nedávno změnila způsob, jakým se stanovují konkrétní potřeby příjemců, je však ještě příliš brzy na to říci, nakolik tato nová metoda urychlí zahájení projektových činností. Uzavíráme tedy, že doporučení bylo realizováno částečně.

33

Regionální akční plány dosud neexistují. Národní akční plány, které byly dokončeny, podnítily diskusi o možných regionálních aktivitách či projektech. Kromě toho regionální sekretariáty, někdy s podporou odborníků na místě, shromažďují a slučují informace o vnitrostátních potřebách, aby se mohly stanovit regionální priority. Ve třech regionech se začal objevovat spontánní regionální přístup, který je výsledkem zvýšené důvěry a většího pocitu odpovědnosti (viz rámeček 2).

Rámeček 2

Zjišťování regionálních potřeb

V dubnu 2016 se poprvé setkali národní odborníci ze všech partnerských zemí jihovýchodní Asie, aby jednali o regionálních prioritách (na základě analýzy DPP, NAP, předchozích a probíhajících projektů a seznamů priorit). Výsledkem jednání bylo sedm návrhů regionálních projektů. I když se jedná o pozitivní jev rostoucí iniciativy, návrhy bylo nutno zásadně revidovat, což vedlo k rozhodnutí vyslat počínaje rokem 2018 do regionu odborníka na místě.

Sekretariát pro jihovýchodní a východní Evropu analyzoval existující NAP v regionu a minulé návrhy projektů, včetně těch odmítnutých. Rovněž vyzval národní kontaktní místa, aby vypracovala seznamy svých priorit. Na základě těchto informací přijal region v roce 2016 regionální strategii s deseti prioritami. Region dokončuje zadání návrhu projektu, který se týká nakládání s chemickým a biologickým odpadem.

V regionu atlantského pobřeží Afriky národní kontaktní místa usoudila, že činnosti navrhované realizátory projektů neodpovídají místním potřebám, protože jejich zadání nebylo dostatečně konkrétní. Byli najati místní odborníci, aby shromáždili informace, analyzovali a vymezili skutečné potřeby a vypracovali návrhy projektů. Na tomto základě byla vypracována zadání pro dva nedávné návrhy projektů32. Tento postup by mohl zkrátit délku počáteční fáze.

34

Projekty dosáhly některých nebo všech plánovaných výstupů. Mnohé se týkaly odborné přípravy, od obecného úvodu a zvyšování informovanosti po školení zaměřená na operační aspekty budování kapacit. Projekty někdy spočívaly ve studijních návštěvách v členských státech EU, dodávkách vybavení CBRN, tvorbě vzdělávacích materiálů – rukovětí, pokynů pro osvědčené postupy, metodických příruček a národních plánů reakce – a vedly k přijetí či přepracování legislativy a předpisů (viz rámeček 3).

Rámeček 3

Ceny za dosažené úspěchy

Národní kontaktní místa a vedoucí regionálních sekretariátů mají propagovat úspěchy iniciativy. Některé z těchto úspěchů byly na 5. výročním zasedání národních kontaktních míst odměněny cenou středisek excelence.

Cenu za nejúspěšnější zemi získala Zambie za revizi svého právního rámce pro řízení rizik v oblasti CBRN. Výsledkem byla novela zákona o boji proti terorismu č. 2 z roku 2015, které vedla k ustavení národního střediska pro boj proti terorismu, mezi jehož úkoly patří zjišťování a řízení rizik CBRN a reakce na ně.

35

Partnerské země velmi oceňují simulační cvičení a cvičné kontroly na místě33, které se provádějí pod záštitou iniciativy34 (viz rámeček 4). Dotazované subjekty uvedly, že by si přály, aby bylo financováno více cvičných kontrol na místě (s příslušnou předchozí odbornou přípravou), neboť je považují za nejlepší způsob praktického učení.

Rámeček 4

Simulační cvičení FALCON I

Posledním regionem, který se k iniciativě připojil, byly země sdružené v Radě pro spolupráci v Zálivu. I když zatím nebyl připraven žádný regionální projekt, regionální sekretariát uvedl v regionu věci do pohybu, když v únoru 2016 uspořádal seminář a simulační cvičení, které se zaměřily na detekci a reakci v oblasti jaderných materiálů a které byly financovány hlavně Spojenými arabskými emiráty a Globální iniciativou pro boj proti jadernému terorismu. Cvičení FALCON, které bylo první svého druhu, mělo posílit regionální spolupráci a výměnu informací a zlepšit národní scénáře přijaté jednotlivými zeměmi35. Akce se jako pozorovatelé zúčastnily Globální iniciativa pro boj proti jadernému terorismu, Mezinárodní agentura pro atomovou energii a Světová celní organizace.

Druhá fáze je naplánována na roky 2018–2019. FALCON II se soustředí nejprve na budování kapacit pro radiologickou detekci a reakci a poté na simulační cvičení a cvičné kontroly na místě.

… ale významné překážky stále brání tomu, aby iniciativa rozvinula svůj plný potenciál…

36

Přes dosažené výsledky popsané v předchozím oddíle stále přetrvávají významné překážky. Brání iniciativě rozvinout její plný potenciál, totiž vytvořit vzájemně propojené společenství v oblasti CBRN na národní, regionální a mezinárodní úrovni.

… v partnerských zemích

37

Nakolik byly v partnerských zemích posíleny správa a řízení v oblasti CBRN a zmírněna rizika, ovlivnila negativně řada faktorů. Patřil k nim omezený mandát a právní postavení národního týmu jako celku a zvlášť národního kontaktního místa. Dalšími překážkami byla nedostatečná disponibilita členů národního týmu, politická nestabilita a výpadky ve financování. Odborníci na místě v řadě zemí pomáhali s organizací jednání národních týmů, avšak tato podpora není z dlouhodobého hlediska udržitelná.

38

Národní kontaktní místa hrají v síti klíčovou úlohu, neboť koordinují práci prováděnou subjekty v oblasti CBRN ve svých zemích a jsou pro iniciativu kontaktními pracovišti. Komise si přeje, aby se národní kontaktní místa stala jediným správním místem pro všechny otázky související s CBRN. Různé instituce, které jsou zastoupeny v národním týmu, a jejich vlastní vlády jim však často neposkytují dostatečně výsadní postavení a kompetence.

39

Od zvláštní zprávy č. 17/2014 vyslalo GŘ DEVCO dlouhodobé úředníky pro regionální spolupráci zodpovědné za IcSP pouze do čtyř delegací EU36 (Nairobi, Manila, Dakar a Islámábád). V prvních dvou z těchto zemí sídlí regionální sekretariáty, zatímco v druhých dvou nikoli. Dlouhodobí úředníci pro regionální spolupráci zodpovědní za IcSP jednají v součinnosti s dalšími delegacemi EU v regionech, do nichž byli vysláni. Neodpovídají ovšem pouze za oblast CBRN, ale též za další činnosti související s bezpečností37.

40

Delegace EU se do podpory iniciativy a mobilizace politické vůle zapojily více, ale toto zapojení je stále nedostatečné. Otázky CBRN nebyly systematicky zařazovány do dialogu o politikách a bezpečnosti a do politického dialogu. Informovanost delegací EU často závisela na přítomnosti dlouhodobého úředníka pro regionální spolupráci zodpovědného za IcSP v regionu. V některých zemích v prioritních regionech se delegace EU do oblasti CBRN nezapojily vůbec. Celkově konstatujeme, že ESVČ a Komise naše předchozí doporučení realizovaly jen částečně.

… nebo v regionech a mimo ně

41

Naše plošná analýza ukázala, že ve většině projektů nebyla regionální spolupráce stanovena jako přednostní cíl, neboť všechny partnerské země chtějí nejprve řešit své vlastní potřeby. I když je samozřejmě třeba hledat rovnováhu mezi rozvojem vnitrostátní kapacity pro zmírňování rizik CBRN a posilováním regionální spolupráce, poměr mezi národními a regionálními činnostmi u projektů, o nichž jsme měli dostatek informací, byl 70 : 30.

42

Aby byla v případě události související s látkami CBRN zajištěna odpovídající reakce, je klíčově důležité posilovat sítě CBRN na národní i regionální úrovni. Cílem iniciativy je pomáhat partnerským zemím při jejich spolupráci. Regionální interakce však nebyly časté. Regionální jednání u kulatého stolu (viz obrázek 1 a příloha I), na nichž se jedná o projektech, se obvykle konají dvakrát ročně, ale národní odborníci jsou zváni pouze jednou, takže odborné znalosti účastníků jsou omezené. GŘ DEVCO rovněž pořádá roční jednání jen s vedoucími regionálních sekretariátů. Zástupci národních kontaktních míst a odborníci na místě uvedli, že je třeba pořádat pravidelnější regionální jednání, zvát mezinárodní odborníky, organizovat krátké semináře a školení a provádět více simulačních cvičení a cvičných kontrol na místě.

43

V současnosti neexistuje žádné diskusní fórum nebo prostor, kde by bylo možné vyměňovat si s partnerskými zeměmi v oblasti CBRN pokyny, osvědčené postupy, studie nebo zkušenosti z mezinárodních organizací či z projektů EU financovaných z jiných programů (například Předcházení trestné činnosti a boj proti ní, sedmý rámcový program pro výzkum, Fond pro vnitřní bezpečnost – policie a Horizont 2020).

… při hledání dalších možností financování

44

Budoucnost iniciativy do velké míry závisí na provádění národních akčních plánů. V těchto NAP jsou uvedena opatření (viz příklady v příloze V), jež nelze v plném rozsahu realizovat jen z vnitrostátních rozpočtů a ze zdrojů iniciativy, přičemž existují a mohou být využity další zdroje financování, jako je například evropský nástroj sousedství, Evropský rozvojový fond nebo nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

45

NAP je klíčový dokument, který usnadňuje koordinaci dárců v oblasti CBRN, a umožňuje tak získávat další zdroje určené na budování kapacit v jednotlivých zemích (viz rámeček 5).

Rámeček 5

Vypracování gruzínského národního akčního plánu

V roce 2015 přijala Gruzie svůj národní akční plán CBRN na období 2015–2019. Ačkoli nebyl vypracován za použití metodiky iniciativy pro posuzování potřeb, byla Gruzie jednou z prvních partnerských zemí, která NAP schválila.

Obsahuje 30 priorit a 118 konkrétních opatření. Každoročně se schází Meziagenturní koordinační rada Gruzie, aby o provádění NAP jednala. Na jednání jsou zváni i dárci.

Jedním z hlavních výsledků zvláštního jednání o koordinaci dárců v listopadu 2017 bylo posouzení potřeb, vypracované gruzínskou stranou, které by mělo dárcům, včetně EU, pomáhat při plánování jejich pomoci v oblasti CBRN. Dva členské státy nabídly pomoc v souvislosti s pohotovostní zdravotnickou reakcí a civilní ochranou a školení vojenských jednotek CBRN. Kromě toho velký dárce mimo EU oznámil, že veškerá budoucí pomoc Gruzii v oblasti CBRN bude v souladu s NAP.

46

Významnou úlohu při vyhledávání jiných zdrojů financování mohou hrát delegace EU. Ty mohou začleňovat témata CBRN, jako je bezpečnost potravin, biologická bezpečnost, biologická ochrana, chemické znečištění, bezpečnostní normy či právní rámec pro oblast CBRN, do projektů financovaných v tradičních rozvojových odvětvích (například zemědělství, životní prostředí, zdravotnictví, spravedlnost). Většina dotazovaných delegací EU však dodatečné zdroje pro činnosti CBRN nehledala.

47

Velká většina dotazovaných delegací EU uvedla, že setkání s členskými státy EU s cílem koordinovat dárce se dosud nekonala.

48

Přestože země evropského sousedství jsou pro iniciativu a pro EU obecně prioritou, dosavadní zapojení GŘ NEAR bylo omezené. Větší interakce GŘ DEVCO s dalšími generálními ředitelstvími Komise, například GŘ NEAR a GŘ ECHO, by také usnadnila vyplnit zjištěné mezery, které iniciativa dosud nebyla schopna vyřešit.

Nedostatečné monitorování a hodnocení

49

Iniciativa by měla zveřejnit dosažené výsledky, aby z nich mohla vycházet při budoucím strategickém a operačním rozhodování a aby vzbudila takový zájem a politickou angažovanost, které jsou k jejímu úspěchu třeba.

50

I když celkovou odpovědnost za monitorování iniciativy nese GŘ DEVCO, pokud jde o potřebnou zpětnou vazbu, spoléhá se na jiné zainteresované subjekty. Ty shromažďují informace a monitorují a hodnotí činnosti iniciativy těmito prostředky:

  1. internetový portál středisek excelence v oblasti CBRN (dále jen „portál“);
  2. jednání řídicího výboru s realizátory projektů;
  3. koordinační výbory s ESVČ, JRC, UNICRI, řídicím týmem a odborníky na místě;
  4. zprávy od UNICRI, řídicího týmu, odborníků na místě a realizátorů projektů;
  5. monitorovací návštěvy na místě zaměřené na výsledky;
  6. hodnoticí zprávy JRC.

Portál: potenciální informační a monitorovací nástroj

51

Portál je internetová platforma s omezeným přístupem, která by podle GŘ DEVCO měla obsahovat veškerou projektovou dokumentaci. Měla by také sloužit k informování zainteresovaných subjektů o plánovaných činnostech a ke zveřejňování zápisů z klíčových jednání a kontaktních seznamů. Ovšem zveřejňované informace jsou sporadické, neúplné, špatně strukturované a nesnadno přístupné v uživatelsky přívětivém formátu (nebo formátu použitelném pro mobilní zařízení). Za správu portálu odpovídá JRC, ale projektovou dokumentaci poskytuje GŘ DEVCO. V současné podobě portál nenaplňuje svůj potenciál jako operační a řídicí nástroj (viz příloha VII) nebo jako diskusní fórum (viz bod 43).

52

Chtějí-li realizátoři projektů získat poznatky z předchozích projektů, jsou odkázáni na portál. Jelikož je však portál neúplný a neobsahuje soupis projektových výstupů, realizátoři projektů nemají k těmto informacím systematický přístup. Výsledkem bylo určité zdvojování činností. Například některé úvodní školicí programy v oblasti CBRN se u některých projektů opakovaly, aniž byly znovu využity podobné již vypracované materiály, což mohlo snížit náklady na projekty.

Další monitorovací nástroje

53

GŘ DEVCO, JRC, regionální sekretariáty a národní kontaktní místa systematicky neshromažďovaly a nekonsolidovaly informace ani nikde mimo portál. Vysoký počet zúčastněných subjektů, slabé vedení evidence a neúplné informace o projektech komplikují a narušují práci Komise při dohledu, monitorování a hodnocení projektů.

54

GŘ DEVCO sledovalo projektové činnosti na jednáních řídicího výboru. Protože však GŘ DEVCO vede evidenci nedostatečně, nemohli jsme potvrdit, že se konala pravidelná jednání a že byly dodrženy smluvní závazky.

55

Ve zvláštní zprávě č. 17/2014 jsme doporučili, aby se zlepšila spolupráce mezi rozhodovacími a prováděcími orgány, například obnovením koordinačního výboru. Tato jednání byla obnovena v roce 2014 a obvykle se konala dvakrát ročně. Napomáhala řízení iniciativy, protože poskytovala celkový přehled o činnostech prováděných jednotlivými hlavními subjekty38. Doporučení z naší předchozí zvláštní zprávy č. 17/2014 se považuje za realizované v plném rozsahu.

56

GŘ DEVCO také monitoruje výsledky na základě návštěv na místě, které provádějí externí odborníci. V době auditu bylo dokončeno jen šest zpráv o monitorování zaměřeném na výsledky z 60 projektů, které byly díky iniciativě realizovány, přičemž jedna z nich se týkala technické pomoci na místě. Monitorovací návštěvy zaměřené na výsledky nebyly provedeny u projektů realizovaných JRC, přestože JRC samotné je nemůže hodnotit.

Hodnocení výsledků je neuspokojivé

57

Nedostatek jasných a dobře vymezených cílů spolu s chybějícími relevantními ukazateli efektů a dopadů jak na úrovni iniciativy, tak na úrovni projektů39, neumožňovaly posoudit výsledky, pokud jde o lepší schopnost zmírňovat rizika a hrozby CBRN a připravovat se na ně. Nadto nešlo měřit výsledky iniciativy, protože efekty a dopad projektů nebyly propojeny s rámcovými cíli.

58

Za hodnocení všech projektů zodpovídá JRC, avšak od září 2016 zadává většinu hodnocení projektů externím odborníkům. Všechna hodnocení byla dokumentární povahy a vycházela z informací od JRC. Zjistili jsme, že třetina hodnocení nebyla kvůli nedostatečné dostupnosti projektové dokumentace dokončena (viz bod 51).

59

Přestože byla hodnocení dokumentární, závěrečné hodnocení trvalo v průměru 19 měsíců po zveřejnění závěrečné zprávy (a ještě déle po dokončení projektu). Hodnocení v polovině období byla hotová, až když byly projekty téměř dokončeny. Pokud byla předložena doporučení, byla často prakticky nepotřebná, neboť na jejich realizaci již bylo pozdě40.

60

Skutečnost, že většina projektů jsou samostatné činnosti, k nimž se neváže žádný dlouhodobější plán, nenapomáhá jejich udržitelnosti. U velké většiny projektů, které jsme prověřovali, chyběla opatření zajišťující udržitelnost jejich výsledků. I když u některých projektů bylo záchranným jednotkám poskytnuto vybavení CBRN, v mnoha zemích chybí základní vybavení, takže realizované činnosti jsou pro jejich technické schopnosti často příliš pokročilé. Protože CBRN není nejvyšší prioritou, je vnitrostátní financování omezené, což ohrožuje pokračování dosažených výsledků. Po dokončení projektu pokračovalo jen několik málo činností v oblasti odborné přípravy, včetně školení školitelů.

Závěry a doporučení

61

Iniciativa je největším civilním programem vnější bezpečnosti EU. Její koncepce zahrnuje jedinečný regionální a meziagenturní přístup se zapojením mnoha subjektů (viz body 8–10). Celkově je iniciativa jedním z hlavních nástrojů pro zmírňování hrozeb a rizik CBRN s původem v zemích mimo EU (bod 4). Dospěli jsme k závěru, že iniciativa přispěla ke zmírňování těchto hrozeb CBRN, ale že před ní stojí ještě mnoho úkolů (viz body 16–60).

62

Komise a ESVČ realizovaly v plném rozsahu tři ze šesti doporučení z naší zvláštní zprávy č. 17/2014 a dvě z nich realizovaly částečně (příloha II a body 11, 16–21, 28, 30–32, 39–40 a 55). Partnerské země jsou nyní více zapojeny do zahajování a provádění projektů, byla posílena organizace na regionální úrovni a zlepšila se spolupráce mezi rozhodovacími a prováděcími orgány. Třebaže bylo dosaženo určitého pokroku, úloha delegací EU a rychlost provádění projektů jsou stále neuspokojivé (body 27–48). Jedno z našich dřívějších doporučení, v němž se navrhovalo soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější, Komise přijala, avšak nerealizovala (viz body 16–21).

63

Úspěch iniciativy závisí na její schopnosti přizpůsobit se a řešit hlavní problémy, před nimiž stojí. Smyslem následujících doporučení, která mají řešit nedostatky zjištěné během auditu, je iniciativu dále posílit a učinit udržitelnou.

64

Ve fázi výběru projektů a zjišťování potřeb partnerských zemí nebyl pro činnosti prováděné v rámci iniciativy dosud stanoven odpovídající přístup k řízení rizika, který by se vztahoval na celou iniciativu (body 18–23).

65

Komise poskytuje partnerským zemím nástroje a metodiku, které jim pomáhají posoudit vlastní potřeby a vypracovat národní akční plán na zmírňování rizik CBRN (viz body 22–23). Neposkytuje však dostatečné pokyny k tomu, jak rizika zjišťovat a jak stanovit jejich priority (viz bod 23). Přes tento nedostatek jsou dotazník pro posouzení potřeb a národní akční plán stále klíčovými prvky, o něž se iniciativa opírá. Komise však nemůže reagovat dostatečně rychle na všechny žádosti partnerských zemí o pomoc se zjišťováním jejich potřeb a stanovením jejich priorit. Hrozí tedy riziko, že vypracování jak dotazníků, tak akčních plánů se výrazně opozdí (viz bod 26).

Doporučení 1 – Na základě vyhodnocení systémového rizika stanovit pořadí činností podle priorit

Komise a ESVČ by měly:

  1. provést společnou analýzu EU, díky níž by byla zjištěna vnější rizika pro EU v oblasti CBRN, aby bylo možno komplexně propojit vnitřní a vnější činnost.

Komise by měla:

  1. do metodiky pro posouzení potřeb a pro národní akční plány začlenit vyhodnocení systémového rizika;
  1. rychle reagovat na žádosti všech partnerských zemí o pomoc s dokončením jejich vyhodnocení rizik a národních akčních plánů.

Termín pro splnění doporučení: červen 2019.

66

Kromě zlepšení plynoucích z našich předchozích doporučení byla v partnerských zemích rozvinuta řada aspektů iniciativy. Iniciativa podporovala atmosféru bezpečnosti a spolupráce (viz body 22 a 31). Ve většině partnerských zemí byly jmenovány národní týmy CBRN. Projekty vytvořily většinu výstupů a zúčastněné subjekty zejména oceňovaly projekty zaměřené na operační aspekty budování kapacit (viz body 34–35).

67

Byla zahájena regionální spolupráce, je jí však stále málo, neboť interakce mezi partnerskými zeměmi je nedostatečná a partnerské země se chtějí nejprve zaměřit na vlastní potřeby (viz body 33, 41–43).

Doporučení 2 – Posílit regionální rozměr iniciativy

Komise by měla rozšířit počet regionálních činností, jako jsou cvičné kontroly na místě a simulační cvičení.

Termín pro splnění doporučení: prosinec 2019.

68

Zapojení delegací EU do iniciativy se od naší předchozí zvláštní zprávy č. 17/2014 zlepšilo. Delegace EU si však nepočínaly dostatečně aktivně při propagaci iniciativy a mobilizaci politické vůle (viz body 39–40). Problematika CBRN nebyla systematicky zařazována do dialogu o politikách a bezpečnosti a do politického dialogu.

Doporučení 3 – Dále posílit úlohu delegací EU v iniciativě

Komise a ESVČ by společně měly:

  1. ve všech delegacích EU pověřit odpovědností za oblast CBRN určená kontaktní místa anebo dlouhodobé úředníky pro regionální spolupráci zodpovědné za IcSP;
  2. zařadit oblast CBRN do dialogu o politikách a bezpečnosti a do politického dialogu.

Termín pro splnění doporučení: prosinec 2018.

69

Interakce mezi generálními ředitelstvími Komise a se společenstvím dárců, zejména v otázce dostupných možností financování, byla omezená (viz body 44–48).

Doporučení 4 – Určit možné synergie a další dostupné zdroje financování

GŘ DEVCO a ESVČ společně s dalšími dotyčnými generálními ředitelstvími Komise, především GŘ NEAR, a také s dalšími dárci by měli spolupracovat při hledání možných synergií a dostupných zdrojů financování, které by mohly být lépe využity na podporu činností v oblasti CBRN.

Termín pro splnění doporučení: červen 2019.

70

Monitorování a hodnocení prováděné Komisí bylo nedostačující kvůli neúplným a sporadickým informacím, slabě vedené evidenci a nedostatečnému zapojení partnerských zemí (viz body 51–60). Nedostatek jednoznačných cílů, relevantních ukazatelů a údajů shromážděných v terénu ztěžoval posouzení efektů a dopadu projektů a iniciativy celkově.

Doporučení 5 – Lepším monitorováním a hodnocením zvýšit odpovědnost za činnosti a výsledky a jejich viditelnost

Komise by měla:

  1. převést celkový cíl iniciativy do konkrétnějších cílů, které lze použít pro jednotlivé projekty, což by umožnilo měřit výsledky od úrovně projektů až po národní a regionální úroveň a úroveň celé iniciativy;
  2. vymezit ukazatele efektů a dopadů, které by umožňovaly posoudit účinnost iniciativy s ohledem na stanovené cíle.

Termín pro splnění doporučení: prosinec 2019.

71

Internetový portál CBRN má značný potenciál jako operační databáze pro provádění a řízení činností iniciativy, avšak ještě není účinným, úplným, aktuálním a strukturovaným archivem činností, získaných zkušeností a osvědčených postupů (viz body 51–59).

Doporučení 6 – Reorganizovat internetový portál, aby umožňoval snadný přístup ke všem informacím o činnostech iniciativy

Komise by měla zajistit, aby:

  1. na jejím internetovém portálu byly dostupné veškeré relevantní informace s příslušnou úrovní přístupových práv;
  2. portál CBRN umožňoval přístup k osvědčeným postupům a pokynům.

Termín pro splnění doporučení: prosinec 2018.

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Karel PINXTEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 24. dubna 2018.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE
předseda

Přílohy

Příloha I

Iniciativa v číslech

Období 2009–2013 2014–2017 2020
Rozpočet 109 milionů EUR
Roční průměr = ± 22		 76 milionů EUR
Roční průměr = ± 19
130 milionů EUR
Přiděleno 97 milionů EUR na projekty
41 milionů EUR na pomoc (budování kapacit a správa a řízení)

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů ze systému CRIS.

8 regionů a 58 partnerských zemí v říjnu 2017

Počet APA SAS JVVE BV GCC VSA SA JVA Celkem
partnerských zemí 10 6 (+1) 10 3 3 11 5 10 58
NKM 10 6 10 3 3 11 5 9 57
národních týmů 10 1 9 3 0 10 3 8 46
jednání u kulatého stolu 12 7 14 9 5 9 6 13 –
dokončených dotazníků pro posouzení potřeb 6 1 4 2 1 5 3 4 26
dokončených národních akčních plánů 4 0 3 1 0 4 0 6 18

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě dokumentů JRC, zpráv o technické pomoci na místě, jednání u kulatého stolu a systému CRIS.

Příloha II

Kontrola realizace doporučení ze zvláštní zprávy č. 17/2014

Doporučení Současný stav Body v textu
Soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější, aby se přínosů dosáhlo co nejpřímější cestou. Nebylo realizováno Body 16–21
Zvýšit kapacity regionálních sekretariátů doplněním technických odborných znalostí. Realizováno v plném rozsahu Bod 28
Zvýšit roli delegací EU, zejména v zemích, kde byl zřízen regionální sekretariát. Částečně realizováno Body 39–40
Přijmout opatření, jejichž cílem je zapojit partnerské země nejen do zahájení projektů, ale také do jejich provádění. To by zvýšilo vlastnickou odpovědnost za opatření a zajistilo jejich udržitelnost. Realizováno v plném rozsahu Body 30–31
Pokračovat v úsilí o zlepšování postupů s cílem snížit časovou prodlevu mezi navržením projektů a jejich realizací. Částečně realizováno Bod 32
Zlepšit spolupráci mezi rozhodovacími a prováděcími orgány, například obnovením činnosti koordinačního výboru. Realizováno v plném rozsahu Bod 55

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

Příloha III

Regionální sekretariáty a partnerské země v říjnu 2017

Zkratka Region Účastnické země
JVA jihovýchodní Asie Brunej, Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam
APA atlantské pobřeží Afriky Benin, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Gabon, Libérie, Mauritánie, Maroko, Senegal, Sierra Leone, Togo
SAS severní Afrika a Sahel Alžírsko, Burkina Faso, Libye, Mali, Maroko, Niger, Tunisko
JVVE jihovýchodní a východní Evropa Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Moldavsko, Černá hora, Srbsko, Ukrajina
SA Střední Asie Afghánistán, Kyrgyzstán, Pákistán, Tádžikistán, Uzbekistán
BV Blízký východ Irák, Jordánsko, Libanon
VSA východní a střední Afrika Burundi, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Ghana, Keňa, Malawi, Rwanda, Seychely, Tanzanie, Uganda, Zambie
GCC země Rady pro spolupráci v Zálivu Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů GŘ DEVCO a ESVČ.

Příloha IV

Zeměpisné rozšíření iniciativy

Příloha V

Příklady priorit v oblasti CBRN z národních akčních plánů čtyř partnerských zemí

Zdroj: plakáty UNICRI využívající informace poskytnuté Pobřežím slonoviny, Libanonem, Laoskou lidově demokratickou republikou a Gruzií.

Příloha VI

Seznam projektů

Č. Název projektu Rozpočet (EUR) Region Zdola nahoru Zformulování návrhu Datum zahájení Datum ukončení Dotyčné oblasti CBRN
66 MEDISAFE – Boj proti nezákonnému obchodu a zvyšování bezpečnosti léčivých přípravků ve východní a střední Africe připravuje se VSA hybridní CB
65 Posílení nakládání s chemickým a biologickým odpadem ve Střední Asii pro lepší zmírňování rizik pro bezpečnost a zabezpečení 3 000 000 SA A 2.6.16 CB
64 EU P2P – Program kontroly vývozu zboží dvojího užití 2017 3 000 000 SAS, JVVE N RN
63 Poskytnutí specializovaného vybavení CBRN pro školení zaměstnanců zodpovědných za přeshraniční kontroly 1 000 000 SAS A souvisí s projektem 55 CBRN
62 Technická podpora na místě pro středisko excelence v oblasti CBRN připravuje se JVA – CBRN
61 Správné nakládání s chemickými látkami a souvisejícím odpadem v jihovýchodní Asii (SEACHEM) 2 999 815 JVA A 3.4.14 1.9.17 1.9.20 C
60 Podpora střediska excelence východní a střední Afriky v oblasti jaderného zabezpečení 3 500 000 VSA A 8.11.16 7.11.19 RN
59 Posílení regionálního sekretariátu střediska excelence v oblasti CBRN pro region Rady pro spolupráci v Zálivu 285 000 GCC – 15.9.15 14.9.16 CBRN
58 Poskytnutí specializovaného vybavení pro forenzní vědu v oblasti CBRN v regionu středisek excelence JVVE 1 871 115 JVVE A 8.4.14 souvisí s projektem 57 15.1.17 30.4.18 CBRN
57 Posílení forenzních schopností vyšetřovat na místě události CBRN v regionu středisek excelence jihovýchodní a východní Evropa 1 399 670 JVVE A 8.4.14 14.1.20 CBRN
56 Technická pomoc na místě 2 Technická pomoc na místě poskytovaná sekretariátům středisek excelence v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti v Alžíru a Taškentu 2 130 250 SA, SAS – 10.11.19 CBRN
55 Posílení přeshraničních schopností kontrolovat a detekovat látky CBRN 3 500 000 SAS, APA A 2.7.13 30.9.19 CBRN
54 Budování kapacit pro zdravotnickou připravenost a reakci na události CBRN 2 999 965 BV A 26.2.14 17.7.19 CBRN
53 Posílení národního právního rámce a poskytnutí specializovaného školení o biologické bezpečnosti a biologické ochraně ve středoasijských zemích 5 000 000 SA A 25.3.15 22.12.15 21.12.18 B
52 Poskytnutí specializovaného vybavení CBRN pro záchranné jednotky v regionu středisek excelence JVVE 1 697 563 JVVE A 10.7.13 souvisí s projektem 44 11.12.15 10.6.18 CBRN
51 Technická pomoc na místě poskytovaná sekretariátům středisek excelence v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti v Gruzii, Keni a Maroku 2 969 700 JVVE, SA, APA – 15.9.15 14.9.18 CBRN
50 Poskytnutí specializovaného vybavení pro zvýšení připravenosti a schopnosti reagovat na situace v oblasti CBRN 2 634 042 APA, VSA A 1.4.14 1.10.15 30.6.19 CBRN
49 Projekt Jedno zdraví v Pákistánu 927 608 SA N 5.1.15 4.1.18 B
48 Zlepšení regionálního řízení při propuknutí nákaz v partnerských zemích center excelence v oblasti CBRN v regionu atlantského pobřeží Afriky 3 499 600 APA A 1.6.14 1.1.16 31.12.18 B
47 Informační program EU v oblasti zboží dvojího druhu – jihovýchodní Asie 3 472 100 JVA A 3.4.14 1.9.15 31.8.18 CBRN
46 Zvyšování kapacity jihoasijských zemí v oblasti CBRN při zmírňování rizik, pokud jde o první reakci v oblasti CBRN, biologickou bezpečnost a ochranu, osvětovou činnost a právní rámec 3 000 000 JVA A 3.4.14 10.7.15 9.7.18 CBRN
45 Zřízení mobilní laboratoře pro zásahy v místech propuknutí VHH ve spojení s budováním kapacit v oblasti CBRN v západní Africe (EUWAM-Lab) 2 579 854 APA N 18.9.14 17.11.17 B
44 Posilování schopnosti první reakce v oblasti CBRN a regionální spolupráce v jihovýchodní Evropě, na jižním Kavkaze, v Moldavsku a na Ukrajině 2 953 550 JVVE A 10.7.13 1.1.15 30.4.18 CBRN
43 Informační program EU v oblasti zboží dvojího druhu 2 249 250 JVVE, BV, GCC, SAS, SA N 1.9.15 30.6.17 CBRN
42 Chemická bezpečnost a chemické zabezpečení v regionu střední a východní Afriky 2 978 000 VSA, APA A 6.5.14 5.1.15 4.1.18 C
41 Vysoce riziková chemická zařízení a zmírňování rizik v regionu APA 3 000 000 APA, SAS A 1.6.14 1.1.15 31.12.17 C
40 Posilování zdravotnických laboratoří s cílem minimalizovat potenciální biologická rizika 4 495 712 JVVE, SAS, BV, SA N 18.12.13 17.12.17 B
39 Posilování zdravotní bezpečnosti v přístavech, na letištích a na pozemních přechodech 1 432 757 SA, GCC, BV, SAS N 24.7.13 23.11.15 B
38 Informační program pro kontrolu vývozu zboží dvojího druhu 3 500 000 SA, BV N 30.12.13 29.7.19 CBRN
37 Prevence chorob přenášených vektory ve Středomoří a černomořském regionu vytvořením nových sítí MEDILABSECURE 3 626 410 JVVE, BV, SAS N 6.1.14 5.7.18 B
36 Další rozvoj a upevnění středomořského programu pro výcvik v intervenční epidemiologii (MediPIET) 6 400 000 JVVE, BV, SAS N 1.1.14 31.12.17 B
35 APA – Nakládání s odpady 3 871 800 APA A 20.3.13 1.1.14 31.12.17 CB
34 Posílení způsobilosti reagovat na situace spojené s CBRN a v případech chemických a zdravotních výjimečných situací 3 914 034 BV A 1.9.12 23.12.13 22.6.17 CBRN
33 Posílení vnitrostátního právního rámce pro oblast CBRN a poskytnutí specializovaného odborného školení na posílení připravenosti a způsobilosti reagovat na vzniklé situace v oblasti CBRN 2 699 069 APA, VSA A 20.3.13 15.9.13 28.2.17 CBRN
32 Zřízení programu pro školení v oblasti epidemiologické intervence ve Středomoří (MediPIET) 400 000 BV, SAS, JVVE, APA N 1.1.13 31.12.14 B
31 Síť univerzit a institutů za účelem zvyšování informovanosti o dvojím užití chemických materiálů 614 883 SA, BV, APA, SAS, JVVE, JVA A 21.12.12 20.4.15 C
30 Síť excelence pro jadernou forenzní vědu v regionu jihovýchodní Asie 600 000 JVVE, JVA A 21.12.12 20.12.16 RN
29 Regionální rozvoj lidských zdrojů pro jadernou bezpečnost, ochranu a řízení bezpečnostních záruk prostřednictvím univerzitního magisterského programu v Thajsku 624 451 JVA A 21.12.12 20.3.16 RN
28 Podpora rozvoje národního integrovaného bezpečnostního systému v oblasti jaderných a radioaktivních materiálů 1 000 000 JVA A 21.12.12 20.12.16 RN
27 Řízení biologických rizik 480 000 JVA A 21.12.12 30.6.15 B
26 Předpoklady pro posílení vnitrostátních právních rámců pro oblast CBRN 299 936 BV, SAS A 17.12.12 16.12.14 CBRN
25 Rozvoj poznatků a přenos osvědčených postupů v oblasti řízení biologické bezpečnosti, biologické ochrany a biologických rizik 434 010 BV N 12.12.12 11.4.15 B
24 Vývoj metodiky pro detekci radiologických a jaderných materiálů, nakládání s nimi a ochranu veřejnosti 599 830 APA A 18.12.12 17.12.17 RN
23 Budování kapacit pro identifikaci hrozeb spojených s chemickými, radiologickými, biologickými a jadernými látkami a pro reakci na ně 492 405 APA, JVVE, BV,SAS, JVA N 10.12.12 9.12.14 CBRN
22 Poskytování specializovaného odborného školení zaměřeného na posílení způsobilosti záchranných jednotek reagovat na incidenty týkající se CBRN 677 766 APA, JVA A 17.12.12 16.12.14 CBRN
21 Budování kapacit v oblasti regionální hraniční kontroly pro identifikaci a odhalování materiálů CRN 700 000 APA, JVA A 21.12.12 20.12.16 CRN
20 nebylo zadáno
19 Rozvoj postupů a pokynů s cílem vytvořit a zlepšit bezpečný systém řízení informací a mechanismy výměny údajů v případě materiálů CBRN, na které se vztahuje regulatorní kontrola 400 000 APA, SA, VSA, BV, SAS, JVVE, JVA N 1.3.13 30.6.15 CBRN
18 Mezinárodní síť univerzit a institutů na zvyšování informovanosti o dvojím užití biotechnologií 399 719 APA, SA, BV, SAS, JVVE, JVA N 1.3.13 31.12.14 B
17 Vytvoření národního plánu reakce v Ghaně a Keni zaměřeného na reakci na nepovolené události související s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály (CBRN) 240 000 VSA, APA A 15.5.13 15.5.15 CBRN
16 Podpora rozvoje národního integrovaného systému jaderné bezpečnosti 400 000 SAS, APA A 1.1.13 30.9.15 RN
15 Posílení biologické bezpečnosti a biologické ochrany v laboratořích prostřednictvím laboratorního systému banky izolátů 480 000 JVA N 1.8.13 30.6.15 CBRN
14 Poskytování specializovaných a odborných školení pro posílení způsobilosti pro první reakci (CBRN FRstCap) 400 000 JVVE N 1.4.13 31.3.15 CBRN
13 Budování kapacit a zvyšování informovanosti s cílem identifikovat hrozby plynoucí z chemického, radiologického, biologického a jaderného materiálu v zemích subsaharské Afriky a reagovat na ně 319 924 VSA N 1.1.13 30.6.15 CBRN
12 Výměna zkušeností mezi EU a zeměmi jihovýchodní Asie v oblasti posílení právních předpisů a regulace týkajících se biologické bezpečnosti a biologické ochrany a také příslušných systémů řízení laboratoří prostřednictvím regionálního střediska excelence – fáze 2 320 000 JVA N 1.4.13 31.3.15 B
11 Podpora osvědčených postupů a meziagenturních postupů na posuzování rizik zneužití chemických, biologických, radiologických a jaderných látek 1 915 452 APA, SV, SAS, JVVE, JVA N 1.1.13 31.12.14 CBRN
10 Vývoj kurzů elektronického vzdělávání v oblasti zmírňování rizik CBRN 399 806 APA, SA, VSA, BV, SAS, JVVE, JVA A 1.1.13 31.3.15 CBRN
9 Národní plán reakce pro oblast CBRN v Libanonu 159 900 BV N 1.1.13 31.12.14 CBRN
8 Předpoklady pro posílení vnitrostátních právních rámců pro oblast CBRN 800 000 JVA A 1.1.13 30.6.15 CBRN
7 Pokyny, postupy a standardizace v oblasti biologické bezpečnosti a biologické ochrany 1 199 576 JVVE, JVA A 1.1.13 31.3.15 B
6 Rozvoj poznatků a přenos osvědčených postupů v oblasti nakládání s chemickým a biologickým odpadem 480 000 JVA A 1.1.13 31.12.14 CB
5 Rozvoj poznatků a převod osvědčených postupů v oblasti monitorování dovozu a vývozu CBRN 1 440 000 APA, SA, BV, SAS N 1.1.13 31.12.14 CBRN
4 Meziagenturní program reakce na CBRN (ICP) 959 675 JVVE, JVA A 1.1.13 31.12.14 CBRN
3 Rozvoj poznatků a přenos osvědčených postupů v oblasti řízení biologické bezpečnosti, biologické ochrany a biologických rizik 1 920 000 APA, SAS, JVVE, JVA A 1.1.13 30.6.15 B
2 Budování kapacit pro identifikaci hrozeb spojených s chemickými, radiologickými, biologickými a jadernými látkami a pro reakci na ně (CBRNcap) 160 000 JVVE N 1.1.13 31.3.15 CBRN
1 Identifikace a posilování forenzních kapacit v oblasti předcházení organizované trestné činnosti a nelegálního obchodování s chemickými látkami včetně školení a vybavení pro celníky v první linii 640 000 JVVE N 1.1.13 31.3.15 C

Zdroj: portál CBRN a systém CRIS.

Příloha VII

Informace dostupné a nedostupné na portálu

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

Odpovědi Komise a ESVČ

Shrnutí

III

Komise a ESVČ souhlasí se závěrem Účetního dvora. Nesouhlasí však s připomínkami Účetního dvora, které se týkají neprovedení doporučení soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější.

Dobrovolný přístup založený na všech rizicích a prováděný „zdola nahoru“ je hlavním rysem iniciativy středisek excelence v oblasti CBRN, zatímco propagování a podpora regionální spolupráce v oblasti CBRN s cílem přispět k ochraně EU před vnějšími hrozbami představují zastřešující cíl iniciativy.

Cíl 3 revidovaného akčního plánu EU v oblasti CBRN (sdělení COM(2017) 610) s názvem „Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika“ uznává veškerý potenciál a úspěchy iniciativy, zejména v souvislosti s vytvořením „zrcadlového efektu“ při posilování spolupráce s iniciativou a dalšími mezinárodními aktéry s cílem přispět k vnitřní bezpečnosti EU.

Podle těchto základních rysů by iniciativa měla být vnímána jako dlouhodobé úsilí budovat účinné regionální kapacity pro zmírňování rizik v oblasti CBRN. První roky provádění iniciativy byly zaměřené na budování důvěry v partnerských zemích a mezi nimi, aby byly položeny základy pro jednání o bezpečnostních záležitostech a návrhy regionálních projektů zaměřujících se na čím dál citlivější oblasti týkající se bezpečnosti. S ohledem na dobrovolný přístup zdola nahoru však tento proces nelze vynutit, aby iniciativa neztratila důvěryhodnost. Iniciativa během posledních let dosáhla vyspělosti a vysoké míry důvěry partnerských zemí, a proto je nyní možná úzká spolupráce v oblasti CBRN bezpečnosti. Větší důvěra, účast a podpora iniciativy ze strany partnerských zemí umožnila Komisi zahájit řízení regionálních jednání u kulatého stolu a poskytovat pokyny k návrhům projektů. Nejednalo se o stejnorodý vývoj, jelikož každý z osmi regionů je specifický a pod vlivem řady faktorů, které ovlivňují rozhodnutí Komise, pokud jde o přidělování prostředků. Ačkoli si je Komise vědoma a je přesvědčena, že iniciativa se musí zaměřit na sousedství EU a první její projekty musí být z této oblasti, byly zohledněny i situace v některých sousedních regionech a dopad iniciativy na proveditelnost některých opatření.

Například na Blízkém východě zájem partnerských zemí o regionální spolupráci narušuje krize v Sýrii, situace v Iráku a z toho pramenící příliv uprchlíků a vysídlených obyvatel. Vlivem těchto událostí se Jordánsko, Irák a Libanon (členové blízkovýchodního střediska excelence) musely více zaměřit na domácí záležitosti spíše než na regionální spolupráci.

Region severní Afriky a Sahelu (NAS), ve kterém byla spolupráce zahájena později než v ostatních regionech, je také ovlivněn regionálními krizemi spojenými se situací v Libyi. I za tak náročných podmínek se regionálnímu sekretariátu střediska excelence podařilo nejenom zajistit, aby spolupráce pokračovala, ale také zahájit projekt v oblasti ochrany hranic, kde je budování regionálních kapacit klíčové pro posílení bezpečnosti EU před hrozbami spojenými s organizovanou trestnou činností, drogami a obchodováním s lidmi.

Citlivá témata se začala řešit také v jihovýchodní a východní Evropě (JVVE), kde byl nedávno zahájen projekt s názvem „Strengthening crime scene forensics capabilities in investigating CBRN incidents in the South East and Eastern Europe region“ zaměřený na posilování kriminalistických kapacit při vyšetřování incidentů v oblasti CBRN v jihovýchodní a východní Evropě prostřednictvím sdílení informací a pořádáním subregionálních cvičení.

Pokud jde o regiony středisek excelence nacházející se za hranicemi evropského sousedství, je potřeba upozornit na to, že jejich význam pro bezpečnost EU by se neměl podceňovat, co se týče CBRN. To platí zejména pro biologickou bezpečnost: lidská a zvířecí onemocnění, jako jsou ebola a ptačí chřipka, vznikla za hranicemi evropského sousedství, ale představovala konkrétní rizika pro veřejné zdraví a hospodářství Unie. Střediska excelence přispěla k prevenci těchto rizik prostřednictvím několika projektů zabývajících se zvládáním ohnisek v regionu atlantského pobřeží Afriky a v jihovýchodní Asii. Z tohoto pohledu stojí za povšimnutí, že vzdálenost není zárukou ochrany. To je také důvodem, proč Komise (GŘ DEVCO) zvažuje vybudování mostu mezi evropským sousedstvím a ostatními regiony v oblasti biologické bezpečnosti a biologické ochrany: činnosti mimo evropské sousedství by měly odrážet činnosti uvnitř. Příkladem by mohl být úspěšný středomořský program pro výcvik v intervenční epidemiologii (MediPIET).

Například je důležité provádění činností zaměřených na zmírňování rizik v oblasti CBRN ve východní a střední Africe (VSA), jelikož CBRN bezpečnost v této části světa by mohla snadno ovlivnit ostatní regiony, včetně EU. Projekt 60 zaměřený na posílení jaderného zabezpečení v regionu VSA pomáhá posilovat režimy jaderné politiky v zájmu zamezení obchodování s nebezpečnými radiologickými a jadernými materiály, včetně opuštěných radiologických a jaderných zdrojů. U takto vysoce rizikových radiologických a jaderných materiálů hrozí nebezpečí obchodování do celého světa prostřednictvím přístavů. Totéž platí pro laboratoře v regionu VSA, odkud by mohly být ukradeny patogeny a biologické látky (vzhledem k nedostatečným bezpečnostním opatřením na ochranu těchto laboratoří).

Kromě uvedeného úsilí akční plán pro změnu klimatu na rok 2018 předpokládá, že střediska excelence budou hrát zásadní úlohu, a to úlohu platformy, jejímž cílem je zlepšit povědomí partnerských zemí o bezpečnosti v souvislosti se změnou klimatu prostřednictvím národních týmů a národních kontaktních míst v těchto zemích. Uvedený dokument též poskytuje střediskům excelence dodatečné zdroje, aby mohla zahájit a financovat nové projekty zabývající se riziky, která pro EU a sousední země představuje migrace přenašečů nemocí vyvolaná změnou klimatu. Toto opatření bude vycházet ze sítí v oblasti biologické bezpečnosti vytvořených v rámci projektu 37 MEDILABSECURE a projektů 32 a 36 podporujících program MediPIET.

S ohledem na uvedené úvahy se Komise domnívá, že posouzení toho, zda lze toto doporučení považovat za splněné či nikoli, musí být založeno na komplexnější a podrobnější definici „oblastí, které mají pro bezpečnost EU největší význam“, s přihlédnutím k povaze a rozsahu rizik a hrozeb CBRN i základním rysům iniciativy týkající se středisek excelence v oblasti CBRN.

IV

Komise a ESVČ souhlasí, že komplexní a systematický přístup k posuzování rizik zahrnující úmyslná, přírodní a náhodná rizika (který již začal být uplatňován) bude ku prospěchu této iniciativy a lépe ukáže její význam jak pro partnerské země a regiony, tak pro samotnou Unii.

Nástroje a odborné znalosti, které Komise poskytuje v rámci oblasti působnosti iniciativy partnerským zemím, umožňují odhalovat nebezpečí (na základě 300 otázek dotazníku pro posouzení potřeb – DPP) a rizika na základě výčtu schopností, které chybí nebo vyhovují jen částečně (označené jako nedostatky ve výsledcích DPP). Na základě uvedených zjištění je vypracován národní akční plán (NAP) v oblasti CBRN za účelem zmírnění zjištěných rizik. Během jednání se od národního týmu žádá, aby určil prioritu těchto opatření podle předběžných informací o pravděpodobnosti výskytu určitého rizika v dané zemi. Tento přístup vyvolal zájem partnerských zemí a týmů Komise o komplexnější a objektivnější metodiku posuzování rizik (za podpory asistence na místě), o které se jednalo a nyní probíhá její zařazení do procesu DPP-NAP. Tento vylepšený nástroj pro posuzování rizik bude sladěn s riziky zjištěnými v rámci průzkumu za použití DPP a bude zařazen na program jednání o národním akčním plánu v oblasti CBRN v zájmu podpory určování priorit opatření NAP.

Za účelem posílení přístupu založeného na rizicích útvary Komise a ESVČ začaly využívat další zdroje informací a posouzení rizik z otevřených, komerčních či tajných zdrojů.

Nutno však podotknout, že zdroje bezpečnostních informací zahrnují zejména úmyslná rizika, a tudíž nezahrnují celé spektrum rizik CBRN (přírodní, náhodná), jimiž se iniciativa středisek excelence zabývá. Neúmyslná rizika (náhodná, přírodní) jsou proto posuzována za použití doplňkových metodik, které se postupně začleňují do metodiky středisek excelence.

V

Složka posuzování rizik bude posílena a zakomponována do metodiky posuzování potřeb a tvorby národních akčních plánů. To by mělo zvýšit povědomí partnerských zemí o důležitosti posuzování rizik, pomoci jim zavést možné přístupy a pokyny i poskytnout lepší podporu při určování priorit opatření.

Mimo to rostoucí význam a počet simulačních cvičení a cvičných kontrol na místě zlepší posuzování rizik, jelikož pomohou odhalit chybějící kapacity v partnerských zemích a rizika s tím spojená.

VI

Kromě toho iniciativa vytvořila konsolidovanou regionální a celosvětovou síť kontaktních míst zabývajících se problémy v oblasti CBRN, která si vzájemně důvěřují a vyměňují informace i mimo oficiální zasedání středisek excelence.

Čerstvý (březen 2018) důkaz úspěchu (nepřímého dopadu sítě středisek excelence) pochází z atlantského pobřeží Afriky (APA), kde národní kontaktní místo Burkiny Faso, které informovaly místní orgány o krádeži radiologického materiálu v zemi, okamžitě informovalo národní kontaktní místo na Mali s cílem projednat možná opatření k řešení daného problému a aktivovat spolupráci na hranicích prostřednictvím střediska excelence.

VII

Regionální sekretariáty a národní kontaktní místa chápou, že se postupně mohou stát jediným správním místem v regionu zabývajícím se regionálními a národními záležitostmi CBRN. Hrají klíčovou úlohu v této koordinaci, při podpoře přípravy regionálních akcí (např. seminář v západoafrickém Rabatu věnovaný fázi po skončení krize způsobené virem ebola konaný v říjnu 2017), při sestavování regionálních akčních plánů nebo přípravě podkladů pro regionální simulační a přeshraniční cvičení.

Příkladem takové regionální spolupráce je návrh předsedy sdružení BACAC (Biosafety Association for Central Asia and the Caucasus [Sdružení střední Asie a Kavkazu pro biologickou bezpečnost]) sekretariátu střediska excelence pro střední Asii podílet se na organizaci roční regionální konference konané ke konci roku 2018, v úzkém spojení s Mezinárodním střediskem pro vědu a techniku a probíhajícím projektem 53 střediska excelence, předložený v březnu 2018.

VIII

Proces zlepšování zapojení delegací EU do iniciativy zahájily útvary Komise společně s ESVČ. Bylo dosaženo jistého pokroku, jelikož delegace jsou nyní v pravidelném a užším kontaktu s regionálními sekretariáty, realizátory a řídicím týmem. Některé delegace poskytly stěžejní podporu při zapojení klíčových partnerských zemí (Etiopie, Mongolsko, Pákistán, Sierra Leone) nebo posílení jejich účasti zvyšováním pozornosti, kterou iniciativě věnují politické kruhy.

Dosažení plného zapojení všech delegací v 59 partnerských zemí středisek excelence je poměrně ambiciózní cíl s ohledem na snižující se rozpočet, rostoucí pracovní zátěž a čas potřebný k dokončení tohoto procesu. Komise a ESVČ však s jistotou potvrzují, že se na splnění uvedeného cíle pracuje.

V lednu 2018 byli příslušní vedoucí delegací formou úředního sdělení vyzváni k přijetí konkrétních opatření k zajištění systémovějšího zapojení delegací EU v partnerských a potenciálních partnerských zemích a většímu politickému zviditelnění iniciativy v zemích akreditace vedoucích delegací.

Navíc od konce roku 2017 byla iniciativa zařazena na program politických dialogů / „bezpečnostních klastrů“.

Díky činnosti úředníků pro regionální spolupráci působících v Dakaru, Islámábádu, Manile a Nairobi jsou delegace v těchto regionech mnohem lépe informovány o činnostech středisek excelence v oblasti CBRN.

IX

ESVČ po jednání s Komisí zařadila do víceletého orientačního programu nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru na období 2018–2020 pozměněné dílčí cíle a ukazatele výkonnosti.

Úkol zlepšit ukazatele a programové rámce byl zahájen za pomoci externího poradce s cílem vylepšit programové dokumenty, mandát a podávání zpráv.

X

Portál středisek excelence v oblasti CBRN v EU je důležitým nástrojem pro spolupráci v rámci iniciativy, který je plně decentralizován a působí v osmi regionech na světě. Má se za to, že již dosáhl svého kapacitního limitu. Portál je z podstaty kolaborativním portálem a vyvíjel se s tím, jak se iniciativa rozšiřovala do současných šedesáti zemí, proto je potřeba jej upravit. Struktura současného portálu se aktualizuje.

Vzhledem k rychlému vývoji informačních technologií bylo přijato rozhodnutí souběžně pracovat na rozvoji podpůrné administrativy, která je založena na jiném standardizovaném softwarovém protokolu, který zlepší přenositelnost, údržbu, aktualizace a udržitelnost portálu. JRC nyní provádí studii proveditelnosti zaměřenou na tento vývoj.

XI

Komise a ESVČ přijímají všechna doporučení Účetního dvora.

Úvod

02

CBRN představuje vyvíjející se hrozbu a objevují se náznaky rostoucího trendu, zejména pokud jde o chemické látky.

04

GŘ DEVCO ve skutečnosti zajišťuje propojení uvedených činností a zamezení jejich duplikování, přičemž všechny činnosti mají za cíl zmírňovat rizika CBRN. GŘ DEVCO v rámci středisek excelence v oblasti CBRN řídí zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, která je složkou partnerské iniciativy EU (projekty 38, 43, 47, 64); zatímco Mezinárodní středisko pro vědu a techniku a Středisko pro vědu a techniku na Ukrajině se jako realizátoři podílela na několika projektech (53, 52, 50), činnostech a cvičeních (Sunkar, Lionshield) a využila jejich podpory.

09

Součástí úlohy delegací EU v souvislosti s iniciativou středisek excelence je jednat s vnitrostátními orgány a ambasádami členských států EU v příslušných zemích s cílem zajistit, aby byly o síti národních kontaktních míst dobře informovány a podporovaly ji. Politická podpora je klíčová k tomu, aby byla koordinace národních kontaktních míst v oblasti CBRN účinná.

Připomínky

16

Viz též odpověď na bod III.

GŘ HOME se zaměřuje zejména na úmyslná rizika a logicky na bezprostřední hrozby pro EU a hranice Unie. Iniciativa středisek excelence je dlouhodobý program, jehož cílem je prevence všech nebezpečí a rizik (nejenom úmyslných, ale také náhodných a přírodních). Činnosti středisek excelence zahrnují regionální projekty, ale také technickou pomoc na místě, DPP, NAP a podporu celkové správy a řízení v oblasti CBRN. Všechny činnosti slouží témuž účelu a vzájemně se doplňují. Projektová část z hlediska financování by tudíž neměla být posuzována odděleně od ostatních činností.

Sousedství jižního Středomoří (SAS a BV) je skutečně prioritní, ale také velmi složitou oblastí, kde je obtížné zahajovat regionální projekty, dokud se nepodaří dosáhnout dostatečné úrovně důvěry a vyspělosti, jak je vysvětleno níže.

BV je region, který se již roky potýká s velmi složitou bezpečnostní situací. Vzhledem k takovým podmínkám je extrémně náročné plnit cíl posilování regionální spolupráce partnerských zemí středisek excelence. Libanon, Irák a Jordánsko se spíše mnohem více zaměřují na své vnitrostátní záležitosti a potřeby. Nicméně jednání a výměna informací pokračují: Komise se domnívá, že už to by mělo být považováno za úspěch iniciativy.

Kromě toho GŘ DEVCO již začalo oslovovat partnery blízkovýchodního střediska excelence přednostně v rámci svého nového programu odborné přípravy a tutorství podporovaného střediskem excelence (projekt 68) s cílem rozšiřovat jejich kapacity v oblasti CBRN. GŘ DEVCO zároveň tlačí na delegace EU, aby podněcovaly používání jiných finančních nástrojů (zejména nástroje pro rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství) k dvoustrannému uspokojování vnitrostátních potřeb. Podnětem k oběma uvedeným činnostem je využívat jiné prostředky k plnění stejných cílů budování kapacit středisek excelence; jsou-li totiž řešeny potřeby partnerů, jsou partneři též v pravý čas připraveni obnovit regionální spolupráci. Vzhledem k tomuto plánu je nepochybně nanejvýš důležité, aby jednání v rámci středisek excelence i přes relativní ustání projektů a činností dále pokračovala.

Pokud jde o region JVVE, který čítá deset zemí včetně zemí západního Balkánu a Kavkazu, tento region efektivně řeší problémy, které jsou v zájmu EU, jelikož země se začaly zaměřovat na témata týkající se „tvrdé bezpečnosti“, včetně radiologické a jaderné forenzní vědy a první reakce na incidenty CBRN, přičemž též uspořádaly společná cvičení testující dopad projektů.

V regionu SAS byla spolupráce zahájena později než v ostatních regionech, ale rychle dospěla k otázkám, které jsou stěžejní pro samotný region i pro bezpečnostní zájmy EU. Projekt 55 (Strengthening cross-border capacity for control and detection of CBRN substances) zaměřený na posilování přeshraniční kapacity pro kontrolu a odhalování látek CBRN má vliv na boj proti terorismu a organizované trestné činnosti. Potíže, s nimiž se projekt potýkal, byly způsobeny tím, že se zabývá velice citlivými tématy a řeší struktury „tvrdé bezpečnosti“ (včetně vojenských) partnerských zemí.

17

Komise a ESVČ si jsou vědomy toho, že dostupné zdroje jsou omezené. To je důvodem rozhodnutí nerozšiřovat střediska excelence v oblasti CBRN zeměpisně tak, aby byla zahrnuta i jižní část Afriky (Jižní Afrika, Namibie atd.) a Jižní nebo Střední Amerika, a to i přes celosvětovou oblast působnosti iniciativy a její cíle. Iniciativa cílí pouze na velmi malý počet potenciálních partnerských zemí, zejména v (širším) sousedství EU, které představují hlavní „mezery“ v pokrytí iniciativy v rámci stávajících regionálních sekretariátů, jelikož tyto země přinášejí důležitá rizika/přínosy týkající se CBRN (např. Kazachstán) nebo jsou přínosem samy o sobě s ohledem na jejich předpokládanou kapacitu stimulovat stagnující regionální spolupráci/rozvoj iniciativy (Kuvajt).

Věcný příspěvek partnerských zemí napomáhá zvyšovat úroveň zdrojů dostupných pro zmírňování rizik CBRN, stejně tak dodatečné finanční prostředky z dvoustranné pomoci zemí EU nebo mimo EU (např. Polsko a Spojené státy v JVVE, Francie a Německo v APA).

Přestože je pravdou, že zeměpisné rozšiřování znamená menší průměrnou finanční pomoc na zemi, je také pravda, že oblastí působnosti a cílem iniciativy je podporovat regionální spolupráci, jelikož rizika CBRN ze své podstaty neuznávají vnitrostátní hranice. Novými partnerskými zeměmi středisek excelence jsou Etiopie, Kuvajt, Pákistán nebo Ázerbájdžán, čímž se zvyšuje dopad regionální spolupráce středisek excelence. Během posledního jednání u kulatého stolu ve střední Asii konaného v Dušanbe (březen 2018) například Pákistán nabídl, že bude sdílet své kapacity v oblasti biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi ve střední Asii.

Pokud by se projekty omezovaly na menší počet zemí, neměly by tak účinný dopad na CBRN bezpečnost jako v případě pokrytí celého regionu. Zvýšení počtu partnerských zemí je tudíž potřeba vnímat spíše jako způsob dokončení iniciativy a zlepšení výsledků při plnění cílů iniciativy v oblasti zmírňování rizik CBRN a tím pádem také bezpečnosti EU.

Komise dále využila dobré jméno středisek excelence v oblasti CBRN u partnerských zemí a jeho síť k zacílení na země, na spolupráci s nimiž má EU strategický zájem: to byl případ Afghánistánu, Pákistánu a Etiopie (které jsou nyní členy), ale také Nigérie a Egypta, které Komise zapojila do dvoustranných rozhovorů, přestože se k iniciativě ještě nepřidaly.

A konečně je potřeba připomenout samotnou povahu iniciativy středisek excelence: vzhledem k dobrovolnému přístupu zdola nahoru by bylo nepřirozené, kdyby útvary Komise / ESVČ odmítaly země, které se zavážou k účasti na regionálních aktivitách zaměřených na zmírňování rizik CBRN a boj proti hrozbám CBRN.

18

Tento posun ve financování projektů lze vysvětlit dvěma způsoby.

Za prvé, pokud jde o oblast CBRN, pojetí „rizika pro EU“ by nemělo být omezováno na evropské sousedství. Jak je vysvětleno v odpovědi na bod III, nejnovější rizika pro EU v oblasti biologické bezpečnosti představovaly lidské a zvířecí nemoci (ebola a ptačí chřipka) pocházející z oblastí za hranicemi sousedství. V těchto případech projekty určené pro regiony APA a JVA skutečně upřednostnily bezprostřední zájem EU, byť mimo evropské sousedství. Tento příklad ukazuje, že zejména v oblasti biologické bezpečnosti vzdálenost není zárukou bezpečnosti. Komise je proto přesvědčena, že zaměření na sousedství je velmi důležité, ale nemělo by být vzhledem k povaze rizik CBRN vnímáno tak doslovně. Společně s tím GŘ DEVCO prověřuje možnost využít program MediPIET (projekt 36) probíhající v sousedství jako vzor k zahájení podobných projektů v ostatních regionech v zájmu prevence a zmírňování rizik v oblasti biologické bezpečnosti.

Provádění činností zaměřených na zmírňování rizik v oblasti CBRN ve východní a střední Africe (VSA) je důležité, jelikož CBRN bezpečnost v této části světa by mohla snadno ovlivnit ostatní regiony, včetně EU. Projekt 60 zaměřený na posílení jaderného zabezpečení v regionu VSA pomáhá posilovat režimy jaderné politiky v zájmu zamezení obchodování s nebezpečnými radiologickými a jadernými materiály, včetně opuštěných radiologických a jaderných zdrojů. U takto vysoce rizikových radiologických a jaderných materiálů hrozí nebezpečí obchodování do celého světa prostřednictvím přístavů. Totéž platí pro laboratoře v regionu VSA, odkud by mohly být ukradeny patogeny a biologické látky (vzhledem k nedostatečným bezpečnostním opatřením na ochranu těchto laboratoří).

Za druhé, specifické podmínky v některých sousedních regionech EU, které vysvětluje odpověď na bod III, nepříznivě ovlivnily kapacitu kulatých stolů formulovat regionální projekty i rozhodnutí Komise o možnosti jejich financování. Například vnitrostátní zaměření partnerských zemí v regionu BV nepodporovalo návrhy projektů s regionální oblastí působnosti, která je konečným cílem iniciativy. V regionu severní Afriky a Sahelu byla spolupráce zahájena později než v ostatních regionech, ale i v tomto regionu, který vyžaduje jemné zacházení, byl zahájen projekt zaměřený na velmi citlivé a důležité téma, jako je ochrana hranic. Obtížné situace v obou těchto oblastech pro Komisi byly jednak příležitostí zahájit projekty zaměřené na témata týkající se „tvrdé bezpečnosti“ a jednak skutečnou výzvou z hlediska počtu projektů.

V regionu JVVE je situace odlišná. Tento region patří mezi nejvyspělejší z osmi regionů středisek excelence, pokud jde o odhodlání a ochotu partnerů spolupracovat a společně se zabývat citlivými tématy (stejně jako nedávno v oblasti radiologické a jaderné forenzní vědy). Uvedený region byl vybrán, aby testoval novou iniciativu Komise pro výběrové řízení v oblasti výzkumu zaměřeného na CBRN, které bude zahájeno v červnu 2018 na výročním zasedání všech národních kontaktních míst. Region JVVE byl prvním regionem, který těžil z užšího spojení se střediskem NATO pro CBRN ve Vyškově v roce 2017, a prvním regionem, který začlenil projekty GŘ HOME v rámci programu Horizont 2020, jako je EDEN a elektronické oznámení posilující vnitřní a vnější rozměr CBRN, což je prioritou stanovenou v novém akčním plánu EU v oblasti CBRN. GŘ DEVCO již zapojilo svá geografická ředitelství a GŘ NEAR s cílem využít finančních prostředků nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství k financování projektů zabývajících se dvoustrannými otázkami.

19

Výběr projektů v pořadí, v jakém přicházejí, by neměl být nutně vnímán stricto sensu. Je to spíše známka toho, že jsou upřednostňovány projekty, které jsou nejzralejší k financování oproti jiným projektům, které si zaslouží další konzultace nebo regionální spolupráci (jako v regionu SAS, kde na sebe první vyzrálý regionální projekt (projekt 55) nechal chvíli čekat. Jedním z nejvíce uznávaných úspěchů středisek excelence je to, že dokázala vytvořit skutečně celosvětovou komunitu v oblasti CBRN. V tomto smyslu je podněcováno konstruktivní napodobováni rozhodnutím podporovat finančními prostředky nejaktivnější členy a regiony.

Stimulace pozitivního konkurenčního tlaku mezi 59 partnerskými zeměmi byla nakonec také cílem soutěže o ceny udělované „úspěšným případům“, která byla vyhlášena na posledním výročním zasedání národních kontaktních míst.

Co se týče zvyšování počtu partnerských zemí, viz odpověď na bod 17.

20

Povaha iniciativy založená na přístupu „zdola nahoru“ celkově umožňuje Komisi řídit a vést jednání, nikoli však nutit partnerské země, aby projednávaly témata a zahajovaly projekty (i v celém spektru CBRN), které se nepovažují za společné regionální potřeby. To by ohrozilo důvěryhodnost iniciativy a pokrok, jehož bylo v rámci iniciativy dosaženo, a to i v citlivých oblastech.

Ve skutečnosti několik projektů na seznamu zařazených do kategorie „CBRN“ se zabývá složkou chemické a biologické a (někdy) také radiologické a jaderné bezpečnosti. Například projekt 54 s názvem „Capacity building for medical preparedness and response to CBRN incidents“ zahrnuje celé spektrum CBRN, ale byl vypracován na základě požadavků regionu po chemických útocích sarinem v Sýrii; v tomto případě odborná příprava v chemické oblasti přispěla také k budování kapacit v oblasti biologické bezpečnosti. Stejnou argumentaci lze uplatnit na projekty 34, 46 a 54. Navíc projekty zaměřené na posilování vnitrostátních právních rámců v oblasti CBRN by měly být též považovány za projekty zabývající se problémy z celé této oblasti (tj. projekt 33).

Komise však souhlasí s tím, že pokud jde o vývoj iniciativy směrem k tématům, která jsou více zaměřena na bezpečnost, je nutno posílit spolupráci se Zpravodajským a informačním centrem EU (INTCEN). Vzhledem k začlenění cíle 3 s názvem „posílení vnitřních a vnějších vazeb v oblasti CBRN bezpečnosti s klíčovými regionálními a mezinárodními partnery EU“ do nového „Akčního plánu pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika“ ze dne 18. října 2017 (viz COM (2017) 610 final) se počítá se systematičtější interinstitucionální spoluprací.

21

Komise souhlasí s Účetním dvorem, že je zapotřebí nenarušovat iniciativu jejím rozšiřováním dalece nad její tematický dosah, zejména pokud jde o strukturální práci, která je se zaměřením na nová témata spojena z hlediska rozšiřování kapacit v národních týmech.

Komise a ESVČ se však domnívají, že potenciál struktur středisek excelence podporovat další činnosti v zájmu EU financované z jiných rozpočtových položek by měl být využit v nejlepším zájmu EU sledovat cíle týkající se CBRN bezpečnosti.

V tomto smyslu rozšiřování iniciativy do dalších tematických oblastí (jmenovitě do oblasti výbušnin) přímo souvisí se zadáváním politických úkolů, které je výsledkem provádění „zrcadlového“ účinku globální strategie EU, viz „Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika“, COM (2017) 610 final.

Přístup zdola nahoru, který iniciativa používá, by tak mohl být vnímán jako pojištění proti riziku přílišného překročení rámce CBRN: několik partnerských zemí a regionálních sekretariátů již ve skutečnosti vyjádřilo obavu, že by se to mohlo stát.

Vzhledem k těmto úvahám a vývoji se Komise též domnívá, že by výklad oblasti CBRN neměl být příliš rozsáhlý a měl by se omezovat na rizika na pomezí mezi CBRN a organizovanou trestnou činností (jako jsou padělané léčivé přípravky a obchodování s nimi) a v každém případě by měl být posuzován případ od případu.

22

Komise začlení složku posuzování rizik do metodiky posuzování potřeb a tvorby národních akčních plánů. To by mělo zvýšit povědomí partnerských zemí o důležitosti posuzování rizik, pomoci jim zavést možné přístupy a pokyny i poskytnout lepší podporu při určování priorit opatření.

23

Za složení národního týmu i za zapojení dalších národních odborníků, kteří nejsou součástí národního týmu, do procesu DPP/NAP plně odpovídá partnerská země a národní kontaktní místo. Komise však často navrhuje další účastníky, které může národní kontaktní místo zvážit.

Komise nabírá týmy pro pomoc na místě také na základě specifických potřeb v každém regionu i s cílem doplnit zjištěné chybějící kapacity.

V současné době je pomoc na místě nabízena ve všech regionech.

25

Má se za to, že větší politické zviditelnění iniciativy podnítí politickou vůli partnerských zemí provádět procesy DPP/NAP.

Vzhledem k provádění celkové politiky snižování počtu zaměstnanců, která ovlivnila i zaměstnance přidělené na iniciativu středisek excelence, bylo v roce 2017 obzvlášť náročné vyhovět všem partnerským zemím, pokud jde o jejich žádost o pomoc s DPP a NAP.

JRC připravuje orientační harmonogram na rok 2018 a 2019 týkající se řešení různých žádostí obdržených od partnerských zemí. Při zajišťování, aby při poskytování pomoci partnerským zemím ze strany Evropské komise byla v plném rozsahu dodržována metodika DPP-NAP a aby procesy probíhaly pod vedením Komise, se JRC spolehne na podporu odborníků pro pomoc na místě nebo externích odborníků. Zdroje (dostupnost odborníků a rozpočet na cesty a zasedání) na provádění DPP a NAP byly na období 2018 a 2019 navýšeny.

26

Skutečnost, že partnerské země nyní čekají ve frontě na pomoc s DPP a NAP, by měla být vnímána jako pozitivní známka pokroku iniciativy. Údaje týkající se vnitrostátních potřeb v oblasti CBRN jsou často citlivé, a proto chvíli trvalo, než partnerské země získaly důvěru a projevily ochotu sdílet tyto informace s vnějším aktérem, jako je EU. Zdá se však, že tato fáze váhání je již za námi a nahradila ji pozitivní, soutěživá snaha dávat najevo závazek vůči iniciativě nebo prezentovat NAP jako úspěch.

V tomto ohledu je iniciativa středisek excelence trochu obětí svého vlastního úspěchu, protože Komise nyní musí navýšit vlastní kapacitu, aby mohla vyhovět žádostem o technickou podporu, a to i přes nedostatek zdrojů.

37

Institucionální uznání a politická podpora národního kontaktního místa často závisí na tom, jaký význam iniciativě středisek excelence připisují politické orgány na vysoké úrovni. Ve snaze o větší zviditelnění iniciativy v politických kruzích se systematičtěji zapojují delegace EU do propagování iniciativy i diplomatické podpory úlohy národních kontaktních míst. Důležitá je také úloha úředníka pro regionální spolupráci, pokud byl jmenován.

Viditelnost regionálních sekretariátů je rovněž důležitá. Proto se GŘ DEVCO rozhodlo od roku 2018 navýšit rozpočet na činnost regionálních sekretariátů.

38

Pokyn, který dne 26. ledna 2018 zaslala ESVČ vedoucím delegací EU v partnerských zemích středisek excelence, výslovně sleduje tento cíl, jelikož mimo jiné požaduje rozvíjet činnosti zaměřené na „increasing awareness of the Initiative, its objectives and outcome among EU Member States, relevant international organisations and other important donors“ (zvyšování povědomí členských států EU, příslušných mezinárodních organizací a dalších důležitých dárců o iniciativě, jejích cílech a výsledcích), „exercise that could also result in the progressive transformation of the NFP/National Team in the single point of entry for all CBRN related projects and activities in their respective countries“ (aktivitu, která by mohla rovněž vést k progresivní transformaci národního kontaktního místa / národního týmu v jediné správní místo pro všechny projekty a činnosti spojené s CBRN v příslušných zemích).

V zájmu zvýšení významu národních kontaktních míst je nezbytné, aby GŘ DEVCO a ESVČ spolupracovaly na zlepšování koordinace a spolupráce mezi samotnými národními kontaktními místy, regionálními sekretariáty a delegacemi EU. Výchozím bodem by mohla být jednoduchá koordinace logistiky: Delegace EU je nutno podněcovat k tomu, aby pořádaly jednání u kulatého stolu nebo neformální setkání ad hoc s vedoucím regionálního sekretariátu a některými národními kontaktními místy v regionu delegací a aby zapojily také ambasády členských států EU i místní orgány. Náklady by byly udržovány v patřičných mezích, zejména pokud jde o navýšení rozpočtu na zviditelnění/logistiku pro regionální sekretariáty, ale dopad by byl významný z hlediska viditelnosti a autority národního kontaktního místa.

39

Za účelem zdůraznění významu úlohy úředníků pro regionální spolupráci pro iniciativu zaslaly ESVČ a GŘ DEVCO dne 21. února 2018 společné sdělení delegacím EU, kde byla tato podpora považována za nezbytnou.

40

Proces zlepšování zapojení delegací EU do iniciativy zahájily GŘ DEVCO společně s ESVČ. Bylo dosaženo jistého pokroku. Delegace jsou nyní v pravidelném a užším kontaktu s regionálními sekretariáty, realizátory a řídicím týmem. Některé delegace poskytly stěžejní podporu při zapojení klíčových partnerských zemí nebo posílení jejich účasti zvyšováním politické pozornosti věnované iniciativě.

Dosažení plného zapojení všech delegací v 59 partnerských zemí středisek excelence během tří až čtyř let je poměrně ambiciózní cíl s ohledem na snižující se rozpočet, rostoucí pracovní zátěž a čas potřebný k dokončení tohoto projektu. Komise a ESVČ však s jistotou potvrzují, že se na splnění uvedeného cíle pracuje.

Generální tajemník ESVČ tento proces nedávno ještě urychlil zasláním úředního sdělení adresovaného vedoucím delegací v partnerských zemích středisek excelence (leden 2018) s cílem zvýšit zapojení delegací EU a sdělení adresovaného zástupci generálního tajemníka ESVČ pro politické záležitosti a regionálním ředitelům (listopad 2017) v zájmu většího zviditelnění iniciativy.

Díky činnosti úředníků pro regionální spolupráci působících v Dakaru, Islámábádu, Manile a Nairobi jsou delegace v těchto regionech mnohem lépe informovány o činnostech středisek excelence v oblasti CBRN. V jihovýchodní Asii se stalo běžnou praxí, že delegace mají zahajovací projev na akcích projektů. Díky úředníkům byla též oslovena diplomatická zastoupení členských států EU.

Ke zviditelnění iniciativy v politických kruzích došlo, když se panel středisek excelence v oblasti CBRN spolu s národními kontaktními místy, regionálním sekretariátem, UNICRI a JRC EK v září 2015 na Filipínách zúčastnily semináře EU s názvem „Raising awareness and promoting ARF cooperation on chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) risk mitigation“ (Zvyšování povědomí a podpora spolupráce regionálního fóra ARF v oblasti zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik), jemuž spolupředsedalo regionální fórum ASEAN.

Iniciativa byla součástí opatření uvedených v akčním plánu z Bandar Seri Begawanu na prohloubení nadstandardního partnerství zemí ASEAN a EU (2013–2017) a je součástí akčního plánu ASEAN a EU, který je nástupcem prvně zmíněného plánu. Byla též součástí pracovního plánu ASEAN a EU pro boj proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (2014–2017). O opatřeních středisek excelence v oblasti CBRN byly soustavně podávány zprávy s ohledem na uvedené plány.

41

Přestože GŘ DEVCO uznává, že několik projektů se nakonec více zaměřovalo na rozvoj kapacit v partnerských zemích než na regionální úrovni, je také pravdou, že regionální přístup nelze uplatňovat bez dostatečných vnitrostátních kapacit.

Kromě toho několik realizovaných projektů bylo skutečně regionálních z hlediska oblasti působnosti a přístupu – MediPIET byl zaměřen na celé evropské sousedství; projekt 41 s názvem High Risk Chemical Facilities and Risk Mitigation in the AAF Region (Vysoce riziková chemická zařízení a zmírňování rizik v regionu APA) a projekt 48 s názvem Improved regional management of outbreaks in the CBRN Centres of Excellence Partner Countries of AAF (Zlepšení regionálního řízení ohnisek nákazy v partnerských zemích středisek excelence v oblasti CBRN v regionu APA).

42

Pořádání jednání patří k činnostem regionálních sekretariátů, na které se GŘ DEVCO rozhodlo regionálním sekretariátům navýšit rozpočet od roku 2018.

Od roku 2016 GŘ DEVCO začalo zahrnovat simulační cvičení a cvičné kontroly do všech příslušných projektů.

Cílem intenzivnější výměny informací mezi útvary GŘ DEVCO, GŘ ECHO a GŘ NEAR, které se zabývají regionálními programy zvládání katastrof a zkoumáním možností společných cvičení a školení, počínaje zeměmi společného zájmu, kde jsou střediska zřízena (Alžírsko, Maroko, Jordánsko, Gruzie), bude konsolidovat iniciativu a transformovat ji v jednotnou a silnou síť.

44

Komise a ESVČ s touto připomínkou zcela souhlasí. Ve skutečnosti již začaly angažovat příslušná geografická ředitelství v GŘ DEVCO i GŘ NEAR s cílem zajistit součinnost a navýšit finanční prostředky pro iniciativu.

Tento proces usnadňuje skutečnost, že regionální síť, která byla prostřednictvím středisek excelence vytvořena, umožňuje ostatním orgánům EU využívat iniciativu jako platformu pro své programy a projekty.

Příkladem adaptability středisek excelence je návrh akčního plánu pro změnu klimatu na rok 2018 předpokládá, že střediska excelence budou hrát zásadní úlohu, a to úlohu platformy, jejímž cílem je zlepšit povědomí partnerských zemí o bezpečnosti v souvislosti se změnou klimatu prostřednictvím národních týmů a národních kontaktních míst v těchto zemích. Uvedený dokument též poskytuje střediskům excelence dodatečné zdroje, aby mohla zahájit nový projekt zabývající se riziky, která pro EU a sousední země představuje migrace nemocí a jejich přenašečů vyvolaná změnou klimatu.

Kromě toho probíhají předběžná jednání o možnosti převedení programu MediPIET (aktuálně financovaného v rámci projektů 32 a 36 střediska excelence) pod GŘ NEAR po roce 2019 jakožto přínosu pro evropské sousedství. Bude-li tento model úspěšný, lze jej zopakovat i u dalších projektů středisek excelence, zejména v evropském sousedství.

46

Tento cíl výslovně sleduje pokyn, který ESVČ zaslala dne 26. ledna 2018 vedoucím delegací EU v partnerských zemích středisek excelence (viz též odpověď k bodu 38). Výzva „appoint a staff member within the political section of the Delegation to work as a contact point in the country(ies) of your accreditation“ (jmenovat zaměstnance politického útvaru delegace jako kontaktní osobu v zemi či zemích vaší akreditace) delegace EU rovněž podnítí k realizaci uvedeného úkolu.

Delegace EU v regionu JVA poskytují partnerským zemím podporu v souvislosti s používáním jejich (návrhů) národních akčních plánů ke zkoumání možností financování od jiných dárců. Například na semináři EU s názvem „Raising awareness and promoting ARF cooperation on chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) risk mitigation“ (Zvyšování povědomí a podpora spolupráce regionálního fóra ARF v oblasti zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik), jemuž spolupředsedalo regionální fórum ASEAN a který proběhl v září 2015, byl vyčleněn čas na navazování kontaktů, kdy se partnerské země mohly setkat s potenciálními dárcovskými zeměmi a mezinárodními organizacemi (Světová zdravotnická organizace – WHO, Organizace pro zákaz chemických zbraní – OPCW, Mezinárodní agentura pro atomovou energii).

48

Komise s připomínkou souhlasí. Mezi GŘ DEVCO a GŘ NEAR/ECHO již probíhá výměna informací, ale mohla by být formalizována.

Co se týče Gruzie, GŘ ECHO se v lednu 2018 připojilo k identifikační misi vedené GŘ NEAR pro roční akční program týkající se bezpečnosti, právního státu a prevence a zvládání krizí. Rovněž na základě posouzení potřeb, které poskytla gruzínská vláda GŘ NEAR v ročním akčním plánu na rok 2018 vymezuje pomoc v oblasti CBRN. V rámci dalších úkolů se bude EU zabývat strukturálními nedostatky koordinace CBRN na vnitrostátní úrovni.

Kromě toho od konce roku 2017 GŘ NEAR a GŘ DEVCO zkoumají proveditelnost převedení projektu MediPIET pod GŘ NEAR od roku 2020.

50

Jedním z hlavních úkolů úředníků pro regionální spolupráci (zaměstnanci GŘ DEVCO) je monitorovat iniciativu v příslušných regionech. Jejich informace se kombinují s monitorováním zakázek, které provádí projektový manažer v GŘ DEVCO. Přihlíží se také k informacím od ostatních zúčastněných subjektů včetně nástrojů, které zmínil Účetní dvůr.

Komise souhlasí, že je zapotřebí lépe definovat celkový projektový rámec (včetně ukazatelů výstupů/dopadů) od úrovně projektů až po úroveň iniciativy. Toho bude možné zanedlouho dosáhnout pomocí komplexního a systematického přístupu k hodnocení rizik a použití DPP a NAP jako nástrojů pro měření pokroku v partnerských zemích.

Zapojení partnerských zemí do monitorování projektů roste. Několik regionálních sekretariátů se nedávno rozhodlo pořádat pravidelná jednání o pokroku (dvakrát až čtyřikrát ročně) na sekretariátech, na nichž se sejdou všichni realizátoři projektů, spolu s jednáním o pokroku s Evropskou komisí, která se konají jednou za půl roku.

51

Portál středisek excelence v oblasti CBRN v EU je důležitým nástrojem pro spolupráci v rámci iniciativy, který je plně decentralizován a působí v osmi regionech na světě. Portál je z podstaty kolaborativním portálem a vyvíjel se s tím, jak se iniciativa rozšiřovala do současných šedesáti zemí, proto je potřeba jej upravit. Struktura současného portálu se aktualizuje.

Vzhledem k rychlému vývoji informačních technologií bylo přijato rozhodnutí souběžně pracovat na rozvoji podpůrné administrativy, která je založena na jiném standardizovaném softwarovém protokolu, který zlepší přenositelnost, údržbu, aktualizace a údržbu portálu. JRC nyní provádí studii proveditelnosti zaměřenou na tento vývoj. To zahrnuje zjednodušení úrovní přístupu a úloh registrovaných uživatelů, reorganizaci struktury modulu úložiště dokumentů a opětovnou aktivaci diskusního fóra. JRC bude pokračovat v aktualizování portálu středisek excelence, jakmile bude mít k dispozici projektovou dokumentaci a výstupy projektů, které se uchovávají s odpovídající úrovní přístupu.

Prostřednictvím portálu středisek excelence budou zpřístupněny osvědčené postupy a pokyny z ostatních projektů EU v oblasti CBRN (financovaných buď v rámci akčního plánu EU v oblasti CBRN, nebo případně v rámci programu pro výzkum v otázkách bezpečnosti).

52

Regionálnímu sekretariátu a národním kontaktním místům jsou zpřístupněny zprávy o pokroku (předkládané jednou za půl roku). Přístup ke konkrétním projektovým výstupům musí předem schválit partnerské země (doložka o zachování mlčenlivosti v souvislosti s citlivými informacemi dané země).

Projektová dokumentace a výstupy středisek excelence jsou uloženy na portálu středisek excelence s odpovídajícími úrovněmi přístupu a práv týkajících se zobrazování a upravování dokumentů. V zájmu vytvoření uživatelsky přívětivějšího úložiště dokumentů nyní probíhá reorganizace struktury modulu úložiště dokumentů a zároveň se pracuje na zjednodušení systému práv pro zobrazování/upravování dokumentů.

53

Jak bylo uznáno v odpovědi na bod 51, systematické shromažďování informací a vedení záznamů od všech zainteresovaných subjektů by mělo být a bude zlepšeno. To však bude obtížné, dokud nebude portál plně funkční a spolehlivý. V minulosti tomu tak vždy nebylo, což vedlo k nejasnostem a zmíněné neúplnosti informací.

54

Viz odpovědi na body 51 a 53.

56

Hodnocení monitorovacích návštěv zaměřených na výsledky (které řídí ústředí GŘ DEVCO pro všechna oddělení) se neprovádějí u všech projektů, ale pouze u omezeného vzorku projektů na základě priorit, které každoročně uvedou vedoucí oddělení, a s rozpočtem přesahujícím 1 milion EUR.

To samozřejmě neznamená, že Komise nemusí zajistit přiměřené doplňující nástroje pro monitorování a hodnocení projektů v zájmu ochrany výsledků projektů. Právě proto bylo JRC pověřeno prováděním systematického technického hodnocení všech projektů středisek excelence.

57

Komise si je vědoma tohoto nedostatku z hlediska cílů a ukazatelů i potřeby zřetelně je propojit. GŘ DEVCO a JRC již v zájmu odstranění tohoto nedostatku vyvíjejí ukazatele, přičemž vycházejí z práce provedené v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití. Přínosem bude v tomto ohledu také větší zaměření iniciativy na pořádání regionálních a subregionálních simulačních cvičení a cvičných kontrol, jelikož cvičení mohou sloužit jako ukazatele dopadu projektů.

58

Je vyvíjeno další úsilí s cílem zajistit pravidelnou aktualizaci portálu středisek excelence spočívající v doplňování projektových dokumentací, které má JRC k dispozici. Portál středisek excelence se používá jako úložiště dokumentů vypracovaných v rámci procesu hodnocení.

V některých případech hodnocení doplňuje zpětná vazba z jiných zdrojů než projektové dokumentace.

Informace pro účely hodnocení se shromažďují systematicky v řídících výborech projektů a prostřednictvím specifických formulářů pro poskytování zpětné vazby (u školicích složek). Již dva roky se zapojují odborníci z členských států na vysoké úrovni a odborníci pro pomoc na místě a využívá se zpětná vazba, kterou poskytnou.

59

Vzhledem k provádění celkové politiky snižování počtu zaměstnanců, která má dopad i na zaměstnance JRC přidělené na iniciativu středisek excelence, JRC po dohodě s GŘ DEVCO jmenovalo nezávislé odborníky pro výzkum a inovace v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti pro hodnocení realizace projektů podle metodiky hodnocení schválené GŘ DEVCO a koordinuje jejich činnost.

Tým odborníků přidělený na tento úkol ke každému projektu vypracoval hodnotící zprávu pod dohledem pracovní skupiny JRC. JRC se dále snaží, aby hodnocení projektů středisek excelence bylo aktuální a aby hodnotící zprávy byly vydávány včas s ohledem na konkrétní opatření, která je třeba přijmout na základě případných doporučení, a již bylo dosaženo zlepšení.

60

Doufáme, že udržitelnost výsledků, jichž bylo při realizaci projektů v rámci iniciativy dosaženo, zlepší i větší zapojení delegací EU.

Závěry a doporučení

62

Komise nesouhlasí s tím, že doporučení soustředit financování EU do oblastí, kde to je z hlediska bezpečnosti EU nejrelevantnější, nebylo realizováno.

Viz též odpověď na bod III i odpovědi na body 16, 17, 18 a 19.

65

Komise začlení složku posuzování rizik do metodiky posuzování potřeb a tvorby národních akčních plánů. To by mělo zvýšit povědomí partnerských zemí o důležitosti posuzování rizik, pomoci jim zavést možné přístupy a pokyny i poskytnout lepší podporu při určování priorit opatření.

Doporučení 1

Komise a ESVČ doporučení přijímají.

  1. ESVČ a útvary Komise prozkoumají možnost provést takovou analýzu.

    Interakce s GŘ HOME a jeho poradní skupinou pro CBRN zahrnující nově jmenované koordinátory CBRN z členských států EU bude pokračovat a bude posílena tam, kde je to vhodné a kde existuje prostor pro součinnost (např. mapování stávajících výcvikových zařízení a odborníků CBRN; zapojení do přeshraničních simulačních cvičení a cvičných kontrol).
  2. Složka posuzování rizik bude zakomponována do metodiky středisek excelence pro posuzování potřeb a tvorbu národních akčních plánů. To by mělo zvýšit povědomí partnerských zemí o důležitosti posuzování rizik, pomoci jim zavést možné přístupy a pokyny i poskytnout lepší podporu při určování priorit opatření.
  3. Komise (GŘ DEVCO a JRC) připravila orientační harmonogram na rok 2018 a 2019 týkající se řešení různých žádostí obdržených od partnerských zemí. Při zajišťování, aby při poskytování pomoci partnerským zemím ze strany Evropské komise byla v plném rozsahu dodržována metodika DPP-NAP a aby procesy probíhaly pod vedením Komise, se JRC spolehne na podporu odborníků pro pomoc na místě nebo externích odborníků a pro mise budou vyčleněny odpovídající zdroje.
Doporučení 2

Komise přijímá doporučení a již zahájila provádění regionálních opatření včetně cvičných kontrol a simulačních cvičení na regionální a subregionální úrovni.

Regionální jednání středisek excelence u kulatého stolu ukazují rostoucí míru smyslu pro místní odpovědnost a počet iniciativ zaměřených na regionální tvorbu sítí, spolupráci a přípravu opatření i oslovování mezinárodních nebo regionálních organizací (Africká unie, ASEAN, Mezinárodní středisko pro vědu a techniku, Středisko pro vědu a techniku na Ukrajině, WHO, OPCW, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, výbor Rady bezpečnosti Organizace spojených národů zřízený rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540, úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní, BACAC atd.).

Možnost pořádání společných cvičení a školení s probíhajícími programy zaměřenými na zvládání katastrof, které řídí GŘ ECHO a GŘ NEAR, bude dále prozkoumána.

Doporučení 3

Komise a ESVČ doporučení přijímají.

  1. ESVČ a Komise prověří možnost rozšířit odpovědnost v oblasti CBRN na odborníky na boj proti terorismu v delegacích, kde byli jmenováni.
  2. CBRN je již součástí některých dialogů o bezpečnosti. V budoucnosti je možné to provádět pravidelněji.
Doporučení 4

Komise a ESVČ doporučení přijímají.

GŘ DEVCO již zahájilo jednání s GŘ NEAR a vlastními příslušnými geografickými ředitelstvími i s GŘ ECHO na téma zvládání katastrof.

Doporučení 5

Komise s tímto doporučením souhlasí.

JRC a stávající externí podpůrný tým GŘ DEVCO pro monitorování zaměřené na výsledky poskytují podporu GŘ DEVCO v souvislosti se zlepšením a zjednodušením ukazatelů a sladěním víceletého orientačního programu, ročních akčních programů a realizovaných projektů.

Doporučení 6

Komise s tímto doporučením souhlasí.

Portál středisek excelence v oblasti CBRN v EU je důležitým nástrojem pro spolupráci v rámci iniciativy, který je plně decentralizován a působí v osmi regionech na světě. Portál je z podstaty kolaborativním portálem a vyvíjel se s tím, jak se iniciativa rozšiřovala do současných šedesáti zemí, proto je potřeba jej upravit. Struktura současného portálu se aktualizuje.

Vzhledem k rychlému vývoji informačních technologií bylo přijato rozhodnutí souběžně pracovat na rozvoji podpůrné administrativy, která je založena na jiném standardizovaném softwarovém protokolu, který zlepší přenositelnost, údržbu, aktualizace a udržitelnost portálu. JRC nyní provádí studii proveditelnosti zaměřenou na tento vývoj.

  1. Struktura současného portálu středisek excelence se aktualizuje. To zahrnuje zjednodušení úrovní přístupu a úloh registrovaných uživatelů, reorganizaci struktury modulu úložiště dokumentů a opětovnou aktivaci diskusního fóra. JRC bude pokračovat v aktualizování portálu středisek excelence, jakmile bude mít k dispozici projektovou dokumentaci a výstupy projektů, které se uchovávají s odpovídající úrovní přístupu.
  2. Prostřednictvím portálu středisek excelence budou zpřístupněny osvědčené postupy a pokyny z ostatních projektů EU v oblasti CBRN (financovaných buď v rámci akčního plánu EU v oblasti CBRN, nebo případně v rámci programu pro výzkum v otázkách bezpečnosti).

Zkratky a zkratková slova

APA: atlantské pobřeží Afriky

BV: Blízký východ

CBRN: chemické, biologické, radiologické a jaderné (chemical, biological, radiological and nuclear)

DPP: dotazník pro posouzení potřeb

ESVČ: Evropská služba pro vnější činnost

GCC: Rada pro spolupráci v Zálivu (Gulf Cooperation Council)

GŘ DEVCO: Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj

GŘ ECHO: Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci

GŘ NEAR: Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření

IcSP: nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Instrument contributing to Stability and Peace)

INTCEN: Zpravodajské a informační centrum EU (EU Intelligence and Situation Centre)

JRC: Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre)

JVA: jihovýchodní Asie

JVVE: jihovýchodní a východní Evropa

NAP: národní akční plán

NKM: národní kontaktní místo

SA: Střední Asie

SAS: severní Afrika a Sahel

UNICRI: Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (United Nations Interregional Crime and Justice Research Institute)

VSA: východní a střední Afrika

Poznámky na konci textu

1 Existují další opatření, k nimž patří posilování systémů kontroly vývozu zboží dvojího užití (materiál CBRN s civilním i vojenským využitím) a přeorientování vědců se znalostmi technologií dvojího užití.

2 COM(2017) 610 final ze dne 18. října 2017 „Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika“.

3 Například rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540, Úmluva o chemických zbraních, Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní a Smlouva o zákazu jaderných zbraní.

4 Zajišťovna Pool Reinsurance Company, Terrorism threat and mitigation report (Zpráva o teroristických hrozbách a jejich zmírňování), srpen–září 2016, Clingendael Strategic Monitor 2017.

5 Závěry Rady o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti. Dokument 15505/1/09 REV 1, 12. listopadu 2009.
COM(2014) 247 final „Sdělení o novém přístupu EU k odhalování a zmírňování rizik CBRNE“.
COM(2017) 610 final.

6 Návrh závěrů Rady o obnovené strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie 2015–2020, 10. června 2015, dokument 9798/15.
Závěry Rady o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 17/2014 „Může iniciativa EU týkající se středisek excelence účinně přispět k omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik pocházejících ze zemí mimo EU?“, 26. října 2015, dokument 13279/15.
Společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance, společné prohlášení EU a NATO z roku 2016.
Závěry Rady o vnější činnosti EU v oblasti boje proti terorismu, dokument 10384/17, 19. června 2017.

7 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2013, dokument P8_TA(2015)0119.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost, P8_TA(2015)0269.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky, P8_TA(2016)0440.

8 SWD(2017) 278 final „Komplexní posouzení bezpečnostní politiky EU, průvodní dokument k dokumentu: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě – Devátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“.

9 Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU, červen 2016.

10 Roční akční program 2017 pro článek 5 nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru: akční plán pro zmírňování rizik a připravenost na rizika související s materiály či látkami CBRN.

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 1).

12 Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), tematický strategický dokument 2014–2020, víceletý orientační program 2014–2017 (příloha).

13 Pilotní projekty a plánování byly financovány z ročního akčního programu pro zmírňování rizik a připravenost na rizika související s materiály či látkami CBRN na rok 2009.

14 Regionální sekretariáty pro jihovýchodní a východní Evropu a Blízký východ.

15 Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

16 V roce 2017 se k iniciativě připojily Etiopie, Kuvajt, Pákistán a Sierra Leone a v březnu roku 2018 Mongolsko.

17 Zájem o přistoupení k iniciativě vyjádřil Kazachstán.

18 Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru, ročenka 2017.

19 Partnerské země (národní tým) určí své vlastní potřeby a na regionální úrovni jednají o opatřeních, kterými by se mohla řešit společná rizika a hrozby CBRN.

20 SWD(2017) 278 final, část 1/2, s. 13.

21 Závěry Rady o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti. Dokument 15505/1/09 REV 1, 12. listopadu 2009.

22 Nařízení (EU) č. 230/2014.
Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), tematický strategický dokument 2014–2020.

23 Analogicky se v prvním akčním plánu CBRN od členských států vyžadovalo provést 124 opatření týkajících se prevence, odhalování, připravenosti a reakce.

24 Národní týmy CBRN ve svých zemích koordinují činnosti a zprostředkují výměnu informací mezi institucemi, jako jsou ministerstva, agentury a výzkumná a vzdělávací zařízení, která jsou na různých úrovních zapojena do zmírňování rizik CBRN.

25 Například kontaktní místa pro tyto organizace: INTERPOL, Světová zdravotnická organizace, Výbor rezoluce RB OSN 1540, Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Organizace pro zákaz chemických zbraní, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, program pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, mírnění jejich následků a jejich zvládání atd.

26 Regionální sekretariát se skládá z jednoho vedoucího sekretariátu a jednoho regionálního koordinátora UNICRI.

27 Na jednoho odborníka na místě připadají dva regiony: severní Afrika a Sahel a Blízký východ.

28 Světová zdravotnická organizace, Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní, Úmluva o chemických zbraních, Interpol a Rada bezpečnosti OSN.

29 Iniciativa EU týkající se středisek excelence v oblasti CBRN, Mezinárodní zdravotnické předpisy Světové zdravotnické organizace, rezoluce č. 1540 Rady bezpečnosti OSN a Úmluva o zákazu biologických a toxinových zbraní.

30 Náš audit se vztahoval na všechny projekty do projektu 60 včetně. Do tohoto výpočtu jsme však zahrnuli všechny projekty až do projektu 66. Nebyly zohledněny projekty technické pomoci na místě.

31 Kromě projektů technické pomoci na místě a zakázek na dodávky zařízení.

32 Přeprava nebezpečného zboží a bezpečnost potravin.

33 Simulační cvičení spočívají v diskusi mezi účastníky s cílem určit a navrhnout způsoby reakce. Cvičnými kontrolami na místě se testuje operační schopnost reakce na událost CBRN.

34 Například projekty 4, 9, 17, 21, 22, 23, 33, 34, 42, 44, 46 a 47.

35 Akce se konala ve Spojených arabských emirátech a účastnily se jí Jordánské hášimovské království, Marocké království, Stát Katar, Království Saúdská Arábie, Stát Kuvajt, Sultanát Omán a Království Bahrajn.

36 Místo dlouhodobého úředníka pro regionální pomoc zodpovědného za IcSP přidělené do Ammánu bylo převedeno do GŘ NEAR.

37 Jedná se o boj proti terorismu, ochranu kritické infrastruktury a boj proti nezákonnému obchodování.

38 GŘ DEVCO, ESVČ, odborník na místě, UNICRI a řídicí tým.

39 U téměř 70 % projektů.

40 Například v závěrečném hodnocení projektu 6 se doporučovalo „zlepšit nakládání s časem a finančními zdroji. Jsou-li zdroje nedostatečné, je třeba to včas oznámit subjektu provádějícímu dohled nad projektem“. V hodnocení ex post projektu 22 se doporučovalo „rozšířit definice disciplín v oblasti odezvy na mimořádné události, aby se rozšířila základna zúčastněných subjektů, a to i o poskytovatele zdravotní péče“.

Činnost Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu 25.4.2017
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu) 2.3.2018
Přijetí závěrečné zprávy po řízení o sporných otázkách 24.4.2018
Obdrželi jsme oficiální odpovědi Komise a ESVČ ve všech jazycích
 25.5.2018

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo.
V době přijetí auditní zprávy byl předsedajícím senátu a členem odpovědným za zprávu Karel Pinxten. Po konci jeho funkčního období dne 30. dubna 2018 převzala odpovědnost za zprávu a předsednictví senátu Bettina Jakobsenová. Členy auditního týmu byla vyšší manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Aurelia Petlizová a auditoři Michiel Sweerts a Dirk Neumeister. Jazykovou podporu zajišťovala Hannah Critophová.

Zleva doprava: Dirk Neumeister, Aurelia Petlizová, Bettina Jakobsenová, Michiel Sweerts.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF ISBN 978-92-872-4648-6 ISSN 1977-5628 doi:10.2865/019764 QJ-AB-18-011-CS-N
HTML ISBN 978-92-872-6545-6 ISSN 1977-5628 doi:10.2865/570171 QJ-AB-18-011-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

  • prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
  • e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact/write-to-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs/home?) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.