Předvstupní pomoc EU Turecku: dosud pouze skromné výsledky

Shrnutí

I

Finanční pomoc EU plánovaná pro Turecko od roku 2007 do roku 2020 prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP) činí více než 9 miliard EUR. Našim cílem bylo posoudit koncepci a účinnost NPP v Turecku, jehož účelem je přiblížit kandidátskou zemi acquis a posílit její správní kapacitu. Zkoumali jsme programové období NPP I (2007–2013) a NPP II (2014–2020) a zaměřili se na prioritní odvětví právního státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů (tj. politiky v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a sociální politiku), na které byl vyčleněn rozpočet 3,8 miliardy EUR. Jelikož provádění NPP II je v prodlení, mohli jsme prověřovat jen provádění NPP I, a to hlavně prostřednictvím 15 projektů NPP I v celkové hodnotě 112 milionů EUR z částky 1,5 miliardy EUR, která byla v NPP I na tato odvětví vyčleněna.

II

Dospěli jsme k závěru, že Komise cíle NPP navrhla dobře, protože především řádně stanovila požadavky nutné pro pokrok na cestě ke vstupu do EU a provedla průkazná odvětvová posouzení. V praxi se však prostředky investované z NPP nedostatečně zaměřovaly na některé základní potřeby v oblasti právního státu a správy věcí veřejných, v nichž již měly být provedeny některé zásadní reformy. Projekty NPP I přispěly ke sbližování Turecka s acquis a k posilování jeho správní kapacity v oblastech, kde existovala větší politická vůle, jako jsou cla, zaměstnanost a zdanění. Udržitelnost těchto výsledků je však ohrožena kvůli obtížím při čerpání dostupných prostředků z NPP a zhoršení situace v oblasti reforem. Domníváme se tudíž, že účinnost NPP byla pouze omezená.

III

Pokud jde o koncepci NPP, zjistili jsme, že Komise stanovila cíle NPP řádně, protože byly konkrétní a v souladu s právním rámcem. Konkrétněji řečeno, cíle NPP pro oblast právního státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů byly relevantní a vycházely z potřeb, jež Turecko označilo pro sbližování s acquis a pro posilování své správní kapacity.

IV

Ve skutečnosti však prostředky vynaložené na cíle NPP I stěží řešily některé základní potřeby: nezávislost a nestrannost soudnictví, boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, svobodu tisku, předcházení střetům zájmů a posilování externího auditu a občanské společnosti. Podle vlastní analýzy Komise je pokrok v těchto oblastech již po několik let neuspokojivý, neboť tureckým orgánům chybí politická vůle.

V

Komise se rozhodla provádět NPP II pomocí odvětvového přístupu, při němž se z NPP podporují reformy celého odvětví, a nikoli samostatné projekty. Před tím, než Komise tento nový přístup uplatnila, posoudila připravenost odvětví absorbovat prostředky z NPP II. Tato odvětvová posouzení představovala relevantní a průkaznou analýzu, díky které bylo možno určit oblasti, kde by se NPP II mohl využít při uplatnění odvětvového přístupu. Posouzení však nebyla vždy vyčerpávající, zejména v případě tří z pěti použitých kritérií pro posuzování: koordinace dárců v Turecku, analýzy odvětvových rozpočtů a rámce Turecka pro posuzování výkonnosti.

VI

Kromě financování z EU může reformnímu procesu napomáhat také podmíněnost v rámci NPP. Přesto, že Komise ve svých zprávách o Turecku upozorňuje na trvale neuspokojivý pokrok, zjistili jsme, že jen málo využívala podmíněnost NPP, aby podpořila reformy v prioritních odvětvích, v nichž by pokrok neuspokojivý. Komise zejména zřídkakdy využívala podmínky, jako je možnost opětovně centralizovat řízení projektů NPP nebo nápravná opatření, pokud nebyly splněny podmínky projektu. Kromě toho se v nařízeních o NPP II výslovně neodrazila možnost pozastavit financování z NPP I, pokud nejsou dodrženy zásady demokracie a právního státu.

VII

Pokud jde o provádění NPP, kontrolované projekty obecně přinesly zamýšlené výstupy, což přispělo ke sbližování Turecka s acquis a posílení jeho správní kapacity, třebaže byly často v prodlení. Zjistili jsme, že udržitelnost těchto pozitivních výsledků je ohrožena hlavně kvůli nedostatku politické vůle, přičemž situaci ještě zhoršují rozsáhlá propouštění, suspendování státních úředníků a omezování občanské společnosti.

VIII

V monitorování výkonnosti projektů byly nedostatky: projekty například nebyly vybrány rámcem ROM Komise a ukazatele byly někdy irelevantní či nespolehlivé nebo k nim chyběla příslušná výchozí hodnota.

IX

Dalším zdrojem obav je skutečnost, že kvůli rozsáhlým zpožděním při programování a realizaci byl NPP výrazně v prodlení. Tento stav vedl k omezení peněžních prostředků a času, které turecká ministerstva měla na realizaci následného rozpočtu a projektů NPP II, a budou dále přispívat k prodlením při zadávacích řízeních a udílení zakázek na projekty. Důvody těchto zpoždění byly známy: slabá správní kapacita některých ministerstev při přípravě projektových návrhů, přechod na odvětvový přístup a nadměrná fluktuace pracovníků v jednotce CFCU, která spravuje většinu finančních prostředků z NPP v Turecku.

X

Ve zprávě se předkládá pět měřitelných doporučení, jak zlepšit koncepci a provádění předvstupní pomoci pro Turecko. Kromě toho výsledky auditu budou pro Komisi podkladem pro přezkum NPP II v polovině období a také pro koncepci budoucích programů předvstupní pomoci ve prospěch kandidátských zemí EU.

Úvod

01

Turecká republika, nacházející se na křižovatce mezi Evropou a Blízkým východem (obrázek 1), tradičně hrála jednu z vedoucích rolí v mezinárodních vztazích. Je klíčovým partnerem EU v oblasti obrany, zahraniční politiky a obchodu. V souvislosti s uprchlickou krizí získalo Turecko pro EU ještě větší význam a naopak (například dialog o uvolnění vízového režimu, nástroj pro uprchlíky v Turecku).

02

Turecko je s více než 80 miliony obyvatel jednou ze zemí s největším počtem muslimského obyvatelstva, dále má velké kurdské a romské společenství a řadu náboženských menšin (křesťané, Židé).

03

Od 50. let minulého století se Turecko pomalu, ale důsledně přibližuje EU. Uznává pravomoc Evropského soudu pro lidská práva a od roku 1999 je kandidátskou zemí na členství v EU¹. Od všeobecných voleb v roce 2002 je vládnoucí stranou konzervativní Strana pro spravedlnost a rozvoj neboli AKP², která zemi vládne pod vedením předsedy vlády a od roku 2014 prezidenta republiky Recepa Tayyipa Erdoğana.

04

Jednání o přistoupení k EU bylo zatím velmi zdlouhavé a do roku 2017 bylo pro přístupová jednání otevřeno jen 16 z 35 kapitol (a pouze jedna kapitola byla uzavřena). Stav procesu přistoupení Turecka podle kapitol zachycuje příloha II.

05

Proces přistoupení doprovází předvstupní pomoc EU spočívající v nástroji předvstupní pomoci (NPP), jenž má s ohledem na členství v EU za cíl podporovat kandidátské země při postupném sbližování s normami a politikami EU, které se běžně označují jako acquis (viz rámeček 1).

06

Předvstupní pomoc se provádí ve spolupráci s tureckými orgány tak, že Komise financuje projekty v mnoha různých oblastech, jako je právní stát, správě, zemědělství, infrastruktura (například životní prostředí či doprava) a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím politik v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a sociální politiky. Naplánované prostředky na NPP I (2007–2013) ve výši 4,58 miliardy EUR a na NPP II (2014–2020) ve výši 4,49 miliardy EUR (viz příloha III) činí z Turecka největšího příjemce pomoci EU mimo EU. NPP řídí Komise s pomocí členských států EU jako členů Výboru pro NPP II³.

07

Celkovou odpovědnost za řízení NPP nese sice Komise, avšak ta na základě nepřímého způsobu řízení rozpočtu EU pověřila řízením větší části NPP turecké orgány. Při tomto způsobu rozpočtového řízení Komise na vlastní odpovědnost a v souladu se zásadou řádného rozpočtového řízení svěřila rozpočtové řízení tureckým orgánům⁴. Decentralizovaný přístup k řízení NPP je podobný sdílenému řízení většiny fondů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj nebo Evropský sociální fond, které provádí Komise a členské státy EU.

08

V Turecku tento přístup vyžaduje, aby turecké orgány plánovaly, prováděly, monitorovaly a kontrolovaly fondy NPP v souladu jak s předpisy EU, tak i vnitrostátními předpisy. Zatímco za koordinaci mezi jednotlivými tureckými zainteresovanými subjekty odpovídá národní koordinátor NPP, 87,2 % prostředků NPP I a 84,2 % prostředků NPP II⁵ řídí Centrální finanční a kontraktační jednotka (CFCU) ministerstva financí za dohledu vnitrostátní schvalující osoby.

09

NPP I prováděla Komise tradičním projektovým způsobem tak, že rozhodovala o financování jednotlivých projektů. Strategickou volbou Komise pro realizaci NPP II je odvětvový přístup. Při tomto přístupu se o financování rozhoduje podle vnitrostátních cílů jednotlivých odvětvových politik. Účelem je doplňovat činnosti vlády v daném odvětví, a zvyšovat tak synergické efekty a vnitrostátní odpovědnost za vládní politiku a rozhodnutí o přidělování zdrojů v příslušném odvětví. Financování z NPP se proto zaměřuje na cíle a výsledky vnitrostátních odvětvových politik, které mají význam pro přistoupení⁶. Odvětvový přístup se uplatňuje u jednotlivých odvětví poté, co Komise provede příslušné posouzení.

10

Od roku 2013 se reformy v Turecku zpomalily. Zejména od pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 oslabilo vyhlášení výjimečného stavu v Turecku spolu s rozsáhlým suspendováním, propouštěním a zadržováním osob postavení země vůči EU. Tato opatření provedená po převratu, která turecká vláda označuje za protiteroristická, ovlivnila celé spektrum turecké společnosti: soudnictví, policii, četnictvo, armádu, státní službu, akademickou obec, učitele, právníky, sdělovací prostředky i podnikatele⁷.

11

Samotný rozsah těchto opatření ovlivnil správní kapacitu Turecka a rovněž zkomplikoval a zdržel jeho přizpůsobování se acquis. Rámeček 2 obsahuje tři příklady těchto opatření ve třech odvětvích, kterých se týkal tento audit. V listopadu 2016, v situaci zhoršujících se politických vztahů mezi EU a Tureckem, vyzval Evropský parlament Komisi a členské státy EU, aby daly podnět k dočasnému pozastavení probíhajících jednání o přistoupení Turecka⁸.

Rozsah a koncepce auditu

12

Našim cílem bylo posoudit koncepci a účinnost provádění NPP v Turecku, jehož účelem bylo přiblížit kandidátskou zemi acquis a posílit její správní kapacitu. Při auditu se hledala odpověď na tuto otázku: „Byla předvstupní pomoc Turecku dobře koncipována a byla účinná?“ Tato otázka byla rozdělena na dvě hlavní otázky:

1. Koncipovala Komise NPP v Turecku dobře?
2. Podporoval NPP v Turecku účinně jeho prioritní odvětví?

13

Poslední zpráva EÚD o předvstupní pomoci pro Turecko byla zveřejněna v roce 2009¹². Od té doby byl NPP použit ve dvou po sobě jdoucích programových obdobích a vztahy mezi EU a Tureckem zaznamenaly výrazný vývoj. Tato zpráva by měla být jedním ze zdrojů pro přezkum NPP II v polovině období prováděný Komisí a také pro strategii EU pro přidělování finančních prostředků na předvstupní pomoc Turecku z NPP II (2014–2020) a pro nastávající programové období.

14

Zaměřili jsme se na tři prioritní odvětví vymezená Radou a platná jak pro programové období NPP I (2007–2013), tak NPP II (2014–2020), na něž připadalo celkově 3,8 miliardy EUR¹³:

1. právní stát, včetně základních práv, vnitřních věcí a spravedlnosti, s celkovým financováním ve výši 1,2 miliardy EUR;
2. správě věcí veřejných, včetně podpory občanské společnosti, reformy veřejné správy a správy veřejných financí, s celkovým financováním ve výši 1,6 miliardy EUR;
3. Lidské zdroje, včetně vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začleňování, s celkovým financováním ve výši 1 miliardy EUR.

15

V rámci NPP I byly v těchto odvětvích uzavřeny smlouvy ve výši 1,5 miliardy EUR. Z nich jsme prověřovali 15 projektů v celkové hodnotě 112 milionů EUR (7,5 %)¹⁴, které tvořily náš vzorek. Tyto projekty jsme vybrali tak, abychom rovnoměrně pokryli jednotlivé politiky a zeměpisné oblasti, do nichž šla předvstupní pomoc v oblasti právního státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů. Zaměřili jsme se na realizaci projektů a také na typy realizačních partnerů (turecké organizace nebo organizace OSN).

16

Důležitou součástí naší práce bylo posoudit, čeho programy a projekty EU dosáhly, pokud jde o výsledky¹⁵. Důkazní informace jsme získali z dokumentárních kontrol a pohovorů s různými útvary Komise, delegací EU v Ankaře, tureckými orgány, mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti¹⁶. Součástí auditu byla také dvoutýdenní návštěva Turecka v březnu 2017. Jeho součástí nebyla pomoc poskytovaná prostřednictvím „nástroje pro uprchlíky v Turecku“¹⁷.

17

Všechny odkazy na NPP v této zprávě se týkají jak NPP I, tak NPP II, pokud není uvedeno jinak. Protože plánování a realizace projektů v rámci NPP II v odvětvích vybraných k tomuto auditu, na něž připadají 2 miliardy EU, se v mnoha případech zdrželo, tyto projekty jsme nemohli posoudit.

Připomínky

Komise koncipovala cíle NPP dobře, avšak setkávala se s obtížemi při podpoře odvětvových reforem a málo využívala podmíněnost

18

V tomto oddíle posuzujeme, zda Komise dobře koncipovala NPP v Turecku tak, aby byla schopna podporovat reformy nutné pro pokrok směrem ke vstupu do EU. Zaměřili jsme se zejména na to, zda Komise:

1. sladila strategické cíle pro Turecko s regulačními cíli NPP a zaměřila se na potřeby Turecka v prověřovaných odvětvích;
2. řádně uplatnila odvětvový přístup a financování z NPP II poskytovala na základě relevantních, průkazných a úplných odvětvových posouzení pro účely NPP;
3. stanovila a uplatnila relevantní podmínky, které by napomáhaly nutným reformám v Turecku.

Komise stanovila cíle NPP řádně, avšak některé základní potřeby v oblasti právního státu a správy věcí veřejných nebyly v praxi dostatečně řešeny

19

Komise ve svých strategických dokumentech vymezila konkrétní programové cíle NPP, které spočívají v posílení schopnosti Turecka plnit závazky plynoucí z členství v EU a v podpoře politických reforem a dále hospodářského, sociálního a územního rozvoje¹⁸. Tyto strategické cíle NPP byly dále rozpracovány v dohodách o financování uzavřených mezi Komisí a tureckými orgány. Všechny tyto cíle byly v souladu s právním základem NPP, který stanoví cíle, pokud jde o sbližování kandidátské země s acquis, včetně kodaňských kritérií, a posilování správní kapacity¹⁹.

20

Cíle NPP pro tři prioritní oblasti, tj. právní stát, správu věcí veřejných a lidské zdroje, byly relevantní, neboť vycházely z potřeb, které Turecko jasně označilo ve svých národních plánech pro sbližování s acquis, víceletých rozvojových plánech a více než 40 národních strategiích vypracovaných od roku 2007 na posílení jeho správní kapacity.

21

Zkoumali jsme prostředky z NPP I, které byly vydány na tyto tři prioritní oblasti, a zjistili jsme, že v praxi nebyly kvůli chybějící politické vůli tureckých orgánů dostatečně řešeny některé základní reformy v oblasti právního státu a správy věcí veřejných nutné pro přistoupení Turecka²⁰.

Nebyly dostatečně řešeny základní potřeby v oblasti právního státu

22

Podpora z NPP v oblasti právního státu byla koncipována tak, aby s acquis sblížila množství různých citlivých státních subjektů, jako jsou ministerstva, agentury, policie a soudy, a to především prostřednictvím poradenství a odborné přípravy v oblastech vymezených v národních plánech Turecka pro sbližování se s acquis, víceletých rozvojových plánech a národních strategiích.

23

Avšak na následující oblasti, jejichž pokrok byl ve zprávách Komise o Turecku od roku 2014 pravidelně označován za neuspokojivý, bylo z celkové částky NPP I, na kterou byly v odvětví právního státu uzavřeny smlouvy, vydáno pouze 4,4 %²¹:

1. nezávislost a nestrannost soudnictví²² (uzavřeny smlouvy na 7,6 milionu EUR);
2. boj proti korupci a organizované trestné činnosti²³ (9,5 milionu EUR);
3. svoboda tisku²⁴ (2,7 miliony EUR, viz rámeček 3).

24

O tom, že Komise a turecké orgány těmto oblastem nevěnovaly dostatečnou pozornost, svědčí také skutečnost, že chybí ukazatele, které by měřily pokrok v prevenci střetů zájmů²⁵ a v boji proti velké korupci²⁶.

Nebyly dostatečně řešeny základní potřeby v oblasti správy věcí veřejných

25

V rámci správy věcí veřejných podporovala Komise velmi konkrétní potřeby, pokud jde o reformu veřejné správy, a několik složek rozpočtového cyklu, jako je výběr daní, interní audit a statistika, a to hlavně v podobě poradenství a odborné přípravy.

26

Avšak přes to, jaký význam mají externí audit a organizace občanské společnosti v procesu přistoupení a jakou roli hrají v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, NPP neřešil posilování externího auditu a jen málo se zabýval schopností Turecka spolupracovat s občanskou společností²⁷. Navzdory rozsahu potřeb tureckých organizací občanské společnosti, jichž si Komise byla vědoma, zůstala přidělená částka nízká, protože schopnost tureckých orgánů čerpat prostředky byla omezená (viz rámeček 4).

Přes některé nedostatky poskytla odvětvová posouzení Komise relevantní informace, které pomohly určit, kde by se mohl odvětvový přístup použít

27

Ačkoli právní základ NPP II odvětvový přístup výslovně nedefinuje (viz bod 9) a tento přístup není pro příjemce právně závazný³⁰, začlenila jej Komise do své strategie rozšíření³¹. Připravenost země přijmout odvětvový přístup se určuje pomocí odvětvových posouzení, která provádí Komise ve spolupráci s tureckými orgány. Podle Komise je odvětvový přístup nepřetržitý proces, který je třeba provádět během celého programového cyklu³². Toto posouzení se provádí na základě pěti klíčových posuzovacích kritérií:

1. jasně definované národní odvětvové strategie;
2. uspořádání institucí a jejich schopnost vést a provádět odvětvovou strategii;
3. koordinace dárců včetně koordinace na odvětvové úrovni³³;
4. provádění politik na základě analýzy odvětvových rozpočtů a realistických finančních přídělů pro jednotlivá odvětví;
5. rámce pro posuzování výkonnosti, jejichž pomocí se monitoruje výkonnost.

28

Pokud se týče kontrolovaných odvětví, odvětvová posouzení umožnila Komisi dospět k závěru, že připravena čerpat financování z NPP II prostřednictvím odvětvového přístupu byla pouze oblast lidských zdrojů a v oblasti právního státu dílčí oblast spravedlnosti a vnitřních věcí³⁴. Přestože odvětvová posouzení poskytla relevantní a jednotnou analýzu založenou na pěti klíčových kritériích, při našem přezkumu jsme našli tyto nedostatky:

1. V oblasti právního státu nebylo posouzení dílčí oblasti vnitřních věcí provedené Komisí jednoznačné, pokud jde o skutečnou připravenost Turecka na odvětvový přístup;
2. Odvětvová posouzení Komise se řádně nezabývala dopadem některých výrazných nedostatků v turecké veřejné správě (viz rámeček 5) na tři z pěti klíčových posuzovacích kritérií (viz bod 27).

29

Dále jsme zjistili, že Komise ve svých odvětvových posouzeních nemohla ještě zohlednit dopad, který mělo na správní kapacitu Turecka rozsáhlé propouštění a suspendování po pokusu o převrat v červenci 2016 (viz rámeček 2).

Komise v NPP málo využívala podmíněnost na podporu reformního procesu v prioritních odvětvích

30

Kromě financování, dialogu o politikách a politického dialogu je dalším prostředkem, kterým může Komise podporovat reformy v prioritních odvětvích, podmíněnost. Podmíněnost znamená stanovení a uplatnění určitých podmínek před zadáním zakázky nebo výplatou podpory. V případě NPP se Komise ve svých následujících strategiích rozšíření opakovaně zmiňovala o „přísné podmíněnosti“, aniž by však tento výraz konkrétněji definovala³⁹. V rámci NPP lze podmíněnost využívat na politické úrovni, zejména stanovením kritérií pro zahájení a uzavření jednání, a také na úrovni projektů.

31

Přezkoumali jsme právní rámec NPP, abychom zjistili, jaké typy podmíněnosti jsou k dispozici. Prověřovali jsme, do jaké míry je Komise skutečně v Turecku uplatnila, aby podpořila reformní proces v prioritních oblastech právního, státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů.

32

Na politické úrovni má normotvůrce EU jako rozpočtový orgán pravomoc snížit budoucí pomoc. Kromě toho v rámci NPP I měla Rada možnost pozastavit pomoc z NPP, pokud by nebyly dodržovány zásady demokracie a právního státu, aniž by však pozastavila přístupová jednání⁴⁰. Evropský parlament nedávno vyzval k pozastavení prostředků předvstupní pomoci, pokud budou ukončena přístupová jednání⁴¹. Jak jsme však zjistili, normotvůrce EU pro NPP II takovou možnost výslovně nestanoví⁴².

33

Nařízení o NPP dávají Komisi možnost použít k podpoře reforem dva hlavní druhy podmíněnosti:

1. Na konci roku 2017 a 2020 (v případě NPP II) mohla rozhodnout neposkytnout zemi přijímající podporu z NPP výkonnostní odměnu za pokrok při přibližování se EU, účinné provádění NPP a za dosahování dobrých výsledků⁴³;
2. Mohla „opětovně centralizovat“ řízení projektů NPP, přičemž Komise může v zásadě převzít jejich řízení od vnitrostátních orgánů.

V době auditu Komise přes pokračující neuspokojivý pokrok, na nějž poukazují zprávy o Turecku (viz bod 23), kroky ohledně výkonnostní odměny ještě neučinila. Následně se však rozhodla převzít správu 18 milionů EUR na projekty organizací občanské společnosti, které měly podle jejího původního plánu spravovat turecké orgány⁴⁴.

34

Na úrovni projektů může Komise před zadáním zakázky nebo platbou stanovit podmínky projektu, a pokud nejsou splněny, může přijmout nápravná opatření, jako je zrušení projektu nebo omezení jeho rozsahu a financování. Komise podmínky skutečně stanovila u čtyř z 15 prověřovaných projektů, přičemž tyto čtyři projekty se všechny týkaly právního státu. Komise nestanovila podmínky⁴⁵ u jednoho projektu z této oblasti⁴⁶ a u žádného z pěti projektů z oblasti lidských zdrojů a z pěti projektů z oblasti správy věcí veřejných. Nalezli jsme tři projekty, u nichž Komise ve svém rozhodnutí nestanovila podmínky před zadáním zakázky, což negativně ovlivnilo jejich výsledky (viz rámeček 6).

Přestože byla jejich realizace opožděna, vytvořily projekty NPP zamýšlené výstupy, avšak jejich udržitelnost je ohrožena kvůli nedostatku politické vůle

35

NPP je od roku 2007 jediným nástrojem EU pro financování, který byl zřízen k tomu, aby podporoval Turecko při sbližování s acquis a posiloval jeho správní kapacitu. Posuzovali jsme, jak účinně byl NPP prováděn v prioritních oblastech právního státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů, a hodnotili, zda Komise a turecké orgány:

1. vytvořily zamýšlené výstupy projektů a monitorovaly výsledky;
2. tyto výstupy vytvořily bez zpoždění nebo zpoždění zmírňovaly;
3. vytvořily udržitelné výsledky

36

Posoudili jsme 15 projektů NPP I, které byly všechny prováděny na základě nepřímého řízení a jejichž konečnými příjemci byly turecké veřejné organizace⁴⁹. Z našeho vzorku jich bylo 14 realizováno v rozsahu, který umožňoval posoudit dosažené výsledky⁵⁰.

NPP obecně vytvořil zamýšlené výstupy, avšak ty byly často zpožděné

37

Naše práce vycházela z analýzy monitorovacích ukazatelů, zpráv dodavatelů, zpráv z monitorovacích návštěv delegace EU v Ankaře a tureckých orgánů, zápisů z jednání řídicích výborů nebo dalších rovnocenných subjektů odpovědných za řízení projektů, zpráv ROM⁵¹, návštěv na místě⁵² a pohovorů se zástupci Komise a příjemci podpory na projekty⁵³.

38

Celkově jsme zjistili, že u 13 z těchto 14 projektů NPP I Komise a turecké orgány vytvořily smluvně plánované výstupy. Projekty tak posílily správní kapacitu země v příslušných odvětvích. Osm ze 14 probíhajících projektů však bylo zpožděno (viz příloha IV).

39

I když Komise a turecké orgány výstupy projektů monitorovaly, při přezkumu dostupné monitorovací dokumentace jsme zjistili následující nedostatky v monitorování výkonnosti:

1. Rámec ROM, jak byl uplatňován v případě Turecka, nezahrnoval žádné zakázky na dodávky, ani zakázky v oblasti lidských zdrojů⁵⁴;
2. U šesti z 15 kontrolovaných projektů NPP I byly ukazatele výsledků někdy neurčité a nespolehlivé. Kromě toho často chyběly související výchozí hodnoty těchto ukazatelů, takže výsledky nemohly být poměřovány s výchozím stavem⁵⁵. Příklad takového projektu je v rámečku 7.

Projekty NPP pro lidské zdroje

40

Aby se Turecko přiblížilo požadavkům kapitoly 19 – sociální politika a zaměstnanost, podporovaly se z NPP projekty v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začleňování. Zaměřovaly se na budování kapacit, jak tomu bylo v případě orgánu sociálního zabezpečení a jeho boje proti neregistrované práci (viz projekt č. 13, rámeček 6), nebo měly naplnit potřeby cílových skupin tureckého obyvatelstva (viz projekty č. 11, 12, 14 a 15). V případě posledně uvedených projektů měly cílové skupiny možnost využívat pomůcky pro učení (například učební plány, vybavení IT) a také poradenství a odbornou přípravu:

1. Ženy závislé na neregistrované práci v regionu Trabzon, kde se pěstují lískové ořechy (projekt č. 11);
2. Mladí podnikatelé a malé podniky v regionu hlavního města Ankary (projekty č. 12 a 14);
3. Romské děti v celé zemi (projekt č. 15, viz rámeček 7).

41

Pět kontrolovaných projektů bylo provedeno v plném rozsahu, ačkoli tři měly zpoždění více než dva měsíce (projekty č. 11, 13 a 15⁵⁶). Třebaže tato zpoždění neměla dopad na výsledky projektů, byla příznačná pro slabou správní kapacitu tureckého ministerstva práce a sociálního zabezpečení realizovat projekty NPP včas (viz bod 46).

Projekty NPP pro řádnou správu věcí veřejných

42

V tomto odvětví se z NPP financoval malý počet individualizovaných projektů, u nichž byly turecké orgány ochotny využít prostředky z NPP tak, aby se země sblížila s acquis⁵⁷ a posílila svou správní kapacitu. Kontrolované projekty byly zaměřeny na posílení spolupráce mezi veřejným sektorem a občanskou společností (viz projekt č. 8, rámeček 6) nebo na budování kapacit veřejných institucí jako:

1. Vnitrostátní schvalující osoby v souvislosti s dohledem nad řízením NPP v Turecku (projekt č. 6);
2. Daňové správy v souvislosti s bojem proti daňovým únikům v důsledku nepřiznaných mezd (projekt č. 7, který nebyl v době auditu ještě realizován);
3. Ministerstva vnitra v souvislosti s posílením územního plánování (projekt č. 9);
4. Turecké celní správy (projekt č. 10, viz rámeček 8).

43

Projekty č. 6, 9 a 10 v oblasti správy věcí veřejných byly realizovány včas. Přispěly k dobré správě tureckých veřejných financí a k reformě jejich řízení. Avšak v případě projektu č. 8 (viz rámeček 6) byl dopad zpoždění zmírněn jen tím, že Komise povolila změnu projektové koncepce a jeho prodloužení o 18 měsíců, což je příznačné pro slabou správní kapacitu ministerstva pro záležitosti EU realizovat projekty NPP včas (viz bod 46).

Projekty NPP pro právní stát

44

Pět kontrolovaných projektů, které měly za cíl přiblížit Turecko acquis⁵⁸ a posílit správní kapacitu ve vybraných oblastech právního státu, se zaměřilo na budování kapacit v těchto oblastech:

1. Spravedlnost: zřízení sítě soudních mluvčích (projekt č. 2, viz rámeček 9) a poskytování odborných znalostí a odborné přípravy pro odborníky v oblasti trestního soudnictví (projekt č. 4);
2. Vnitřní věci: odminování a zvyšování kapacity pro ostrahu východních hranic Turecka (projekt č. 1), vytvoření sítě výborů civilního dohledu (projekt č. 3) a poskytování vybavení, odborného poradenství a odborné přípravy v oblasti IT pro boj proti praní peněz a financování terorismu (projekt č. 5).

45

Zatímco čtyři z pěti kontrolovaných projektů byly realizovány, projekt č. 1 realizován nebyl a nepřinesl předpokládané výsledky (viz rámeček 10). Kromě toho čtyři projekty v oblasti právního státu měly zpoždění více než dva měsíce (projekty č. 1, 2, 3 a 5)⁵⁹. V jednom případě mělo zpoždění vážný dopad na projektové výsledky (projekt č. 1) a naznačovalo, že turecké orgány nejsou dostatečně připraveny projekt realizovat. V jiném případě (projekt č. 5) bylo zpoždění zmírněno tím, že Komise povolila prodloužení projektu o pět měsíců. Celkově byla tato zpoždění příznačná pro slabou správní kapacitu ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti realizovat projekty NPP včas (viz bod 46).

Programování NPP bylo výrazně opožděno

46

Kromě zdržení při realizace projektů NPP I byla výrazná a škodlivá také zpoždění při programování NPP I, neboť způsobila snížení zbývajících finančních prostředků a času, které mohla turecká ministerstva využít pro realizaci následného rozpočtu a projektů NPP II.

47

Například v roce 2017 na základě dohody o financování z NPP z roku 2014 měly turecké orgány ještě uzavřít smlouvy na více než 93 % prostředků (viz tabulka 1), což svědčí o tom, že realizace projektů byla významně opožděna. Toto opoždění již bylo patrné z rozsahu zrušených závazků v souvislosti se dvěma předchozími dohodami o financování, které dosáhly více než 110 milionů EUR⁶⁰.

Tabulka 1

Procentní podíl zrušených závazků a ročních prostředků z NPP, na něž zbývá uzavřít smlouvy, podle programových let

Dohoda o financování	Prostředky EU (EUR)	Částka zrušených závazků (EUR)	Zrušené závazky v %	Částka, na niž zbývá uzavřít smlouvy v %
2012	225,749,161	56,437,290	25 %	Vypršelo
2013	236,750,014	53,979,003	23 %	Vypršelo
2014	366,040,000	Dosud nebylo stanoveno	–	93 %
2015	255,100,000	Dosud nebylo stanoveno	–	92 %
2016	477,890,000	Dosud nebylo stanoveno	–	100 %

Zdroj: Komise, září 2017.

48

Důvody tohoto zpoždění přetrvávají, a Komise a turecké orgány si jich jsou proto dobře vědomy⁶¹. Tři hlavní důvody v roce 2017 jsou tyto:

1. Podle CFCU i delegace EU, slabá správní kapacita některých ministerstev při přípravě projektových návrhů, zejména otevřených zadávacích řízení, která způsobovala velká zpoždění;
2. Obtíže Turecka zajistit hladký přechod z NPP I na NPP II, především při přecházení na odvětvový přístup a vykonávání náročnějších úkolů pro provozní struktury vedoucích institucí (viz příloha VI), přičemž Turecko muselo řídit projekty, jež byly stále složitější a početnější;
3. Nadměrná fluktuace pracovníků v CFCU. Jak ukazuje obrázek 2, roční fluktuace pracovníků CFCU byla od roku 2002 často vyšší než 20 %.

49

Přetrvávající problémy CFCU se zaměstnanci jsou zásadní komplikací při provádění NPP v budoucnosti: fluktuace zaměstnanců je vysoká a časté najímání nových pracovníků znamená, že významnou část pracovní doby je třeba věnovat zapracování a zaškolení nově příchozích.

50

Zatímco národní koordinátor NPP koordinuje a monitoruje všechny programy NPP, čímž napomáhá jejich provádění, vnitrostátní schvalující osoba akredituje, monitoruje a kontroluje CFCU a také provozní struktury pro NPP v Turecku⁶². Ačkoli bylo zřejmé, že národní koordinátor NPP i vnitrostátní schvalující osoba mohly jednat, nikdo z nich se rozsáhlými zpožděními při programování nezačal včas zabývat. Problémy se zaměstnanci tak přetrvávaly. Tyto obtíže při účinném řešení nadměrné fluktuace zaměstnanců CFCU budou dále přispívat k prodlením při zadávacích řízeních a udílení zakázek na projekty.

51

Teprve v druhé polovině roku 2016 začalo ministerstvo financí podrobně analyzovat objem práce a zároveň pracovat na strategiích pro nábor a udržení zaměstnanců pro každou z provozních struktur NPP s cílem snížit nahromaděnou a nevyřízenou práci⁶³. Na posouzení výsledků těchto opatření je tudíž ještě příliš brzy.

Udržitelnost projektů je ohrožena kvůli nedostatku politické vůle

52

Aby NPP plnil svoje cíle, totiž posílit správní kapacitu Turecka a přiblížit zemi k acquis, je nutné, aby pozitivní příspěvky projektů NPP, jak jsou popsány v bodech 40–44 (například budování kapacit, šíření osvědčených postupů EU), byly zachovány. Tak tomu je například tehdy, když jsou zavedeny a zachovány legislativní a správní reformy, používají se kodexy chování, pokyny a příručky a vyškolení pracovníci zůstávají činní v oblastech, pro něž byli vyškoleni.

53

Udržitelnost svého vzorku 15 projektů jsme posuzovali pomocí hloubkového přezkumu projektové dokumentace, návštěv na místě a pohovorů se zainteresovanými subjekty projektů. Zjistili jsme, že ze 14 projektů ve vzorku, které byly dokončeny, se Komisi a tureckým orgánům v šesti případech podařilo přetvořit výstupy projektů na výsledky, které mohou být udržitelné: jedná se o jeden projekt právního státu, tři projekty správy věcí veřejných a dva projekty lidských zdrojů⁶⁴.

54

V rámečku 11 je uveden příklad kontrolovaného projektu správy věcí veřejných s vysvětlením, proč bude dle všeho udržitelný.

55

U osmi ze zbývajících 13 realizovaných projektů jsme však zjistili, že jejich výstupy jsou ohroženy nebo je málo pravděpodobné, že budou zachovány⁶⁵. Důvody jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2

Realizované projekty NPP I v Turecku: příčiny ohrožené udržitelnosti

Projekt č.	Nedostatečná politická vůle	Vysoká fluktuace pracovníků	Slabá správní kapacita	Chybějící nebo nedostatečná podmíněnost
1	✗	✗	✗	-
2	✗	✗	-	-
3	✗	✗	✗	-
4	✗	✗	-	✗
8	✗	-	✗	✗
11	-	-	✗	-
13	✗	-	-	✗
15	✗	✗	-	-

Zdroj: EÚD, září 2017.

56

Zjistili jsme, že hlavním důvodem, proč těmto osmi projektům NPP I hrozí, že nebudou udržitelné, je nedostatek politické vůle, který se ještě zhoršil v souvislosti s negativním vývojem v Turecku (například rozsáhlé propouštění a suspendování státních úředníků, omezování občanské společnosti). Příklad takového projektu je uveden v rámečku 12 a na fotografii 3.

57

Navíc omezení zbývajících peněžních prostředků a času, který turecká ministerstva na realizaci projektů NPP mají (viz body 46 a 47), sníží jejich schopnost uzavírat následné smlouvy související s týmž projektem nebo řešit potřeby, kterými se NPP nebo Turecko zatím nezabývaly. Zpoždění při programování v Turecku tak má také přímý vliv na celkovou udržitelnost projektů NPP.

Závěry a doporučení

58

Dospěli jsme k závěru, že Komise cíle NPP navrhla dobře, protože především správně stanovila požadavky nutné pro pokrok na cestě ke vstupu do EU a provedla průkazná odvětvová posouzení. V praxi se však prostředky investované z NPP nedostatečně zaměřovaly na některé základní potřeby v oblasti právního státu a správy věcí veřejných, v nichž již měly být provedeny některé zásadní reformy. Projekty NPP I přispěly ke sbližování Turecka s acquis a k posilování jeho správní kapacity v oblastech, kde existovala větší politická vůle, jako jsou cla, zaměstnanost a zdanění. Udržitelnost těchto výsledků je však ohrožena kvůli obtížím při čerpání dostupných prostředků z NPP a zhoršení situace v oblasti reforem. Domníváme se tudíž, že účinnost NPP byla pouze omezená.

59

Pokud jde o koncepci NPP, zjistili jsme, že Komise stanovila cíle NPP řádně, protože byly konkrétní a v souladu s právním rámcem. Konkrétněji řečeno, cíle NPP pro oblast právního státu, správy věcí veřejných a lidských zdrojů byly relevantní a vycházely z potřeb, jež Turecko označilo pro sbližování s acquis a posilování své správní kapacity (body 19–20).

60

Ve skutečnosti však prostředky vynaložené na cíle NPP I stěží řešily některé základní potřeby: nezávislost a nestrannost soudnictví, boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, svobodu tisku, předcházení střetům zájmů a posilování externího auditu a občanské společnosti. Podle vlastní analýzy Komise je pokrok v těchto oblastech již po několik let neuspokojivý, neboť tureckým orgánům chybí politická vůle (body 21–26).

Doporučení 1 – Lépe zaměřit prostředky z NPP na stanovené cíle

Počínaje programem NPP na rok 2018 by Komise měla lépe zaměřovat finanční prostředky v oblastech, v nichž ještě nebyly provedeny reformy, které jsou nutné pro věrohodný pokrok směrem ke vstupu do EU, zejména pokud jde o nezávislost a nestrannost soudnictví, boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, posílení svobody tisku, předcházení střetům zájmů a posílení vnějšího auditu a občanské společnosti.

Cílové datum realizace: počínaje programem NPP na rok 2018.

61

Komise se rozhodla provádět NPP II pomocí odvětvového přístupu, při němž se z NPP podporují reformy celého odvětví, a nikoli samostatné projekty. Před tím, než Komise tento nový přístup uplatnila, posoudila připravenost odvětví absorbovat prostředky z NPP II. Tato odvětvová posouzení představovala relevantní a průkaznou analýzu, díky které bylo možno určit oblasti, kde by se NPP II mohl využít při uplatnění odvětvového přístupu. Posouzení však nebyla vždy vyčerpávající, zejména v případě tří z pěti použitých kritérií pro posuzování: koordinace dárců v Turecku, analýzy odvětvových rozpočtů a rámce Turecka pro posuzování výkonnosti (body 27–29).

Doporučení 2 – Zlepšit odvětvová posouzení

Při další aktualizaci svých odvětvových posouzení by se Komise měla vyčerpávajícím způsobem zabývat všemi klíčovými prvky koordinace dárců v Turecku, analýzou odvětvových rozpočtů a zejména rámcem pro posuzování výkonnosti.

Cílové datum realizace: 31. března 2019.

62

Kromě financování z EU může reformnímu procesu napomáhat také podmíněnost v rámci NPP. Přesto, že Komise ve svých zprávách o Turecku upozorňuje na trvale neuspokojivý pokrok, zjistili jsme, že jen málo využívala podmíněnost NPP, aby podpořila reformy v prioritních odvětvích, v nichž by pokrok neuspokojivý. Komise zejména zřídkakdy využívala podmínky, jako je možnost opětovně centralizovat řízení projektů NPP nebo nápravná opatření, pokud nebyly splněny podmínky projektu. Kromě toho se v nařízeních o NPP II výslovně neodrazila možnost pozastavit financování z NPP I, pokud nejsou dodrženy zásady demokracie a právního státu (body 30–34).

63

Pokud jde o provádění NPP, kontrolované projekty obecně přinesly zamýšlené výstupy, což přispělo ke sbližování Turecka s acquis a posílení jeho správní kapacity, třebaže projekty byly často v prodlení. Zjistili jsme, že udržitelnost těchto pozitivních výsledků je ohrožena hlavně kvůli nedostatku politické vůle, přičemž situaci ještě zhoršují rozsáhlá propouštění, suspendování státních úředníků a omezování občanské společnosti (body 35–38, 40–45 a 52–57).

Doporučení 3 – Více využívat podmíněnost

Vzhledem k dopadu, který již má zhoršující se situace v Turecku na udržitelnost projektů, měla by Komise více využívat politickou a projektovou podmíněnost tím, že:

1. Výboru pro NPP II navrhne upravit celkové finanční příděly určené na NPP na rok N, včetně přesměrování či snížení prostředků NPP II, s cílem řešit případy negativního vývoje v oblasti právního státu a správy věcí veřejných uvedené ve výroční zprávě Komise o Turecku v roce N–1;
2. do konce roku 2017 a 2020 rozhodne, zda Turecku poskytnout výkonnostní odměnu. Toto rozhodnutí by mělo přesně odrážet pokrok směrem k rozšíření, efektivní provádění NPP a dosahování dobrých výsledků;
3. Bude stále více využívat přímého řízení na řešení základních potřeb, pokud chybí politická vůle, zejména pokud jde o boj proti velké korupci a organizované trestné činnosti, posílení svobody tisku, předcházení střetům zájmů a posílení občanské společnosti.
4. U nových projektů ve vhodných případech stanoví podmínky v podobě minimálních požadavků s cílem podpořit včasné vytvoření předpokládaných výstupů a udržitelnost. Pokud podmínky nebudou splněny, mělo by to vést k nápravným opatřením (například pozastavení plateb, zrušení projektu).

Cílové datum realizace: a): počínaje 31. prosincem 2018, b): 31. prosince 2018 a 31. prosince 2020, c) a d): 31. prosince 2018.

64

V monitorování výkonnosti projektů byly nedostatky: projekty například nebyly vybrány rámcem ROM Komise a ukazatele byly někdy irelevantní či nespolehlivé nebo k nim chyběla příslušná výchozí hodnota (bod 39).

Doporučení 4 – Lépe monitorovat výkonnost projektů

Komise by měla rozšířit rozsah svých zpráv o monitorování zaměřeném na výsledky, které se týkají činností financovaných EU v Turecku, a zlepšit relevantnost a spolehlivost svých projektových ukazatelů tím, že v příslušných případech zohlední údaje o výchozích hodnotách.

Cílové datum realizace: počínaje rokem 2018.

65

Dalším zdrojem obav je skutečnost, že kvůli rozsáhlým zpožděním při programování a realizaci byl NPP výrazně v prodlení. Tento stav vedl k omezení peněžních prostředků a času, které turecká ministerstva měla na realizaci následného rozpočtu a projektů NPP II, a bude dále přispívat k prodlením při zadávacích řízeních a udílení zakázek na projekty. Důvody těchto zpoždění byly známy: slabá správní kapacita některých ministerstev při přípravě projektových návrhů, přechod na odvětvový přístup a nadměrná fluktuace pracovníků v CFCU, která spravuje většinu finančních prostředků z NPP v Turecku (body 46–51).

Doporučení 5 – Snížit objem nahromaděných prostředků výběrovým uplatněním nepřímého řízení

V rámci NPP II by Komise měla výběrově používat nepřímé řízení a přihlížet přitom k objemu souvisejících finančních prostředků, složitosti projektů, které mají turecké orgány připravit a zadat, a ke kapacitě CFCU.

Cílové datum realizace: postupně, zahájení okamžitě.

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Karel PINXTEN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 6. února 2018.

Zkratková slova a zkratky

CFCU: Centrální finanční a kontraktační jednotka (Central Finance and Contracts Unit)

NPP: Nástroj předvstupní pomoci

ROM: monitorování zaměřené na výsledky (results-oriented monitoring)

UNDP: Rozvojový program OSN (United Nations Development Program)

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá člen EÚD Karel Pinxten. Audit vedla členka Účetního dvora Bettina Jakobsenová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katja Mattfolková a tajemník kabinetu Kim Storup, vyšší manažer Alejandro Ballester Gallardo, vedoucí úkolu Dennis Wernerus a auditoři Nicola Berloco, Cyril Messein a Alexandre Tan. Jazykovou podporu zajišťovala Fiona Urquhartová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-872-9599-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/714309	QJ-AB-18-006-CS-N
HTML	ISBN 978-92-872-9556-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/128055	QJ-AB-18-006-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/web/general-publications/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs/home?) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.