Podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků z EFRR: Nedostatky v koncepci snižují účinnost financování

Shrnutí

I Malé a střední podniky jsou hlavním pilířem hospodářství EU a cílem politiky EU je zvýšit jejich konkurenceschopnost. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) k tomuto cíli přispívá. Zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků bylo v programovém období 2014–2020 druhým největším tematickým cílem EFRR s rozpočtem ve výši přibližně 40,3 miliardy EUR.

II Prověřovali jsme, zda EFRR přispěl v období 2014–2020 ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, posouzením toho, jak se na potřeby malých a středních podniků zaměřují programy EFRR, programové výzvy a výběrová řízení zajišťující zvýšení konkurenceschopnosti těchto podniků, které jsou příjemci prostředků. Vybrali jsme programy EFRR zaměřené na tematický cíl 3 „Zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ v Německu, Itálii, Polsku a Portugalsku. Náš vzorek sestával celkem z 24 projektů.

III V období 2014–2020 nebyly členské státy povinny slaďovat opatření týkající se konkurenceschopnosti malých a středních podniků v programech EFRR s národními/regionálními strategiemi.

IV Do konce roku 2019 bylo z EFRR plánováno přímo podpořit 0,8 milionu malých a středních podniků z celkového počtu téměř 25 milionů takových podniků v celé EU (3,3 %). Z našeho auditu vyplynulo, že členské státy přistoupily k financování prostřednictvím svých národních nebo regionálních programů EFRR různě. Několik členských států se zaměřilo spíše na financování velkého počtu malých a středních podniků než na klíčové faktory, které konkurenceschopnost takových podniků omezují. Výsledkem pak často byly projekty malého rozsahu, které postrádaly kritický objem finančních prostředků nutný ke skutečnému zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

V Celkově jsme u čtyř členských států, jichž se tento audit týkal, dospěli k závěru, že podpora z EFRR na období 2014–2020 stimulovala ochotu malých a středních podniků investovat. Ale pokud jde o zvyšování jejich konkurenceschopnosti, byla její účinnost kvůli nedostatkům v koncepci financování, kterou přijaly řídicí orgány členských států, omezená. Konkrétně jsme zjistili, že:

• Ve většině programů EFRR se výzvám k předkládání projektů nedařilo řešit všechny dané překážky v oblasti konkurenceschopnosti, s nimiž se malé a střední podniky, které jsou příjemci podpory, potýkají. Místo toho pouze spolufinancovaly specifické produktivní investice, jako je nákup nových strojů. Projekty EFRR tak v mnoha případech nevedly k prokazatelnému zlepšení situace z hlediska konkurenceschopnosti malých a středních podniků, jejich operací a postavení na trhu, internacionalizace, finanční situace ani schopnosti inovovat.
• Financování projektů z EFRR probíhalo většinou prostřednictvím nekonkurenčních výzev a výběrových řízení, v nichž byla k financování schválena každá žádost, která splňovala minimální výběrová kritéria.
• Financování z EFRR mělo spíše formu grantů než finančních nástrojů, tj. vratných forem podpory, jako jsou úvěry, záruky nebo vlastní kapitál. Žádný z kontrolovaných malých a středních podniků však neuvedl potíže s přístupem k financování jako klíčový faktor omezující konkurenceschopnost. Využívání vratných forem podpory by fondu umožnilo podpořit více podniků.

VI Některým přijímajícím malým a středním podnikům v našem vzorku se díky projektu financovanému z EFRR podařilo zlepšit konkurenceschopnost, ve většině případů tomu tak však nebylo. Několik z nich by realizovalo stejnou investici i bez financování z prostředků EU. V některých případech financování z EFRR negativně ovlivnilo hospodářské vyhlídky malých a středních podniků, které nejsou příjemci podpory a soutěží na stejných trzích jako přijímající malé a střední podniky. Celkový účinek podpory EU se tak snížil.

VII Svá zjištění prezentujeme v kontextu zahájení příští generace programů EFRR na období 2021–2027 a doporučujeme, aby Komise podněcovala a podporovala členské státy, aby:

• přezkoumaly koncepci výzev EFRR;
• přezkoumaly výběrová řízení EFRR pro udělování grantů;
• upřednostnily využití vratné podpory pro konkurenceschopnost malých a středních podniků.

Komisi a členským státům by to mělo pomoci lépe využívat financování z EFRR ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v programovém období 2021–2027.

Úvod

Malé a střední podniky v EU

01 V roce 2018 bylo v členských státech EU‑28 téměř 25 milionů podniků. Téměř všechny (99,8 %) byly klasifikovány jako malé a střední podniky (malé a střední podniky) a 92,9 % mělo méně než 10 zaměstnanců. Malé a střední podniky působí téměř ve všech hospodářských odvětvích a ve velmi rozmanitém místním a národním prostředí. Může se jednat o inovativní začínající podniky nebo tradiční podniky. Mohou mít také různé vlastnické struktury (viz rámeček 1).

02 Malé a střední podniky jsou důležitým zdrojem pracovních míst a hospodářského růstu, zaměstnávají 63 % pracovní síly EU a vytvářejí 52 % přidané hodnoty v EU (viz tabulka 1). V roce 2018 se jejich počty v jednotlivých členských státech různily, přičemž největší počet malých a středních podniků měla Itálie (3,7 milionu) a nejmenší Malta (31 700).

Politika EU v oblasti malých a středních podniků se zaměřuje na konkurenceschopnost

03 V souladu se zásadou subsidiarity¹ sdílejí odpovědnost za podporu malých a středních podniků členské státy a Komise. Tato politika EU vychází z článku 173 SFEU² a jejím cílem je posílit konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím iniciativ na zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení produktivity průmyslové základny s potenciálem konkurovat v celosvětovém měřítku a zároveň zajistit vytváření pracovních míst a efektivní využívání zdrojů. Primární odpovědnost za provádění politik týkajících se malých a středních podniků nesou členské státy. Komise podporuje malé a střední podniky prostřednictvím regulačních iniciativ, financování EU, zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů.

04 Hlavním strategickým rámcem politiky EU v oblasti podpory malých a středních podniků na období 2014–2020 je iniciativa na podporu malých a středních podniků (SBA – Small Business Act)³ pro Evropu, jejímž cílem je zlepšit podnikatelské prostředí, v němž malé a střední podniky působí. Rámec byl rozšířen prostřednictvím:

• iniciativy pro začínající a rychle se rozvíjející podniky⁴ v roce 2016;
• strategie pro malé a střední podniky⁵ z roku 2020, která se více zaměřuje na pomoc malým a středním podnikům s ekologickou a digitální transformací.

05 Malé a střední podniky jsou rovněž zohledňovány v zastřešujících politikách, jako je průmyslová politika EU⁶, strategie Evropa 2020⁷ a v poslední době i Zelená dohoda pro Evropu⁸.

Malé a střední podniky ve srovnání s velkými podniky ztrácejí konkurenceschopnost

06 Komise popisuje konkurenceschopnost podniku jako schopnost získat výhodu na trhu snížením nákladů, zvýšením produktivity, zlepšením, diferenciací a inovací, pokud jde o kvalitu výrobků/služeb, a zlepšením marketingu a značky⁹.

07 Hlavním ukazatelem odrážejícím konkurenceschopnost podniku je jeho produktivita. Existují ale i další způsoby hodnocení konkurenceschopnosti¹⁰:

• aktuální konkurenceschopnost i konkurenceschopnost v minulosti lze měřit ziskovostí podniků, podílem na trhu včetně vývozu, přežitím a růstem;
• další ukazatele odrážejí dynamickou povahu trhů a zachycují potenciál pro budoucí konkurenceschopnost, zejména pokud jde o kapacitu podniku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

08 Statistiky Eurostatu¹¹ za EU jako celek od roku 2011 do roku 2018 ukazují, že konkurenceschopnost malých a středních podniků (tj. podniků s méně než 250 zaměstnanci) ve srovnání s velkými podniky výrazně poklesla. Tento trend ilustrují tři klíčové ukazatele:

• zvýšení obratu bylo u malých a středních podniků osmkrát nižší než u velkých podniků, což vedlo ke značné ztrátě podílu malých a středních podniků na trhu (viz obrázek 1);

• téměř všechna nová pracovní místa byla vytvořena velkými podniky, takže podíl malých a středních podniků na celkové zaměstnanosti klesl z 67 % na 63 % (viz obrázek 2);

• přidaná hodnota, která odráží příjmy z provozu, vzrostla ve velkých podnicích o 11 %, ale u malých a středních podniků stagnovala. Na malé a střední podniky tak v roce 2018 připadalo 52 % přidané hodnoty ve srovnání s 58 % v roce 2011 (viz obrázek 3).

09 V roce 2018 dále působilo na mezinárodní úrovni jen několik evropských malých a středních podniků, přičemž 2,7 % vyváželo mimo EU a 4,9 % vyváželo do jiných členských států. Pro srovnání: mimo EU vyváželo 59 % velkých podniků a do jiných členských států vyváželo 58 %¹².

Financování EU pro malé a střední podniky

EFRR je jedním z největších zdrojů financování EU pro malé a střední podniky se specifickým tematickým cílem v oblasti konkurenceschopnosti

10 Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), jsou jedny z největších programů EU poskytujících finanční podporu malým a středním podnikům. V období 2014–2020 bylo z programů financovaných z EFRR přiděleno 54,4 miliardy EUR na opatření týkající se malých a středních podniků, a to prostřednictvím specifických priorit nazývaných „tematické cíle“ (TC).

11 Většina tematických cílů EFRR na období 2014–2020 může přímo či nepřímo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Tematický cíl č. 3 „Zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ je druhým největším tematickým cílem, pokud jde o přidělené prostředky z EFRR: 40,3 miliardy EUR z celkové částky 201,5 miliardy EUR z rozpočtu EU k červnu 2021 (viz obrázek 4).

12 Různé druhy opatření pro financování malých a středních podniků v rámci EFRR podle intervenčních kódů ve vztahu k několika tematickým cílům shrnuje příloha I. Cíl 3 podporuje především rozvoj potenciálu malých a středních podniků v oblasti konkurenceschopnosti tím, že řeší tyto investiční priority:

• podpora podnikání;
• rozvoj nových obchodních modelů, zejména pokud jde o internacionalizaci;
• podpora pokročilých kapacit pro vývoj produktů a služeb;
• podpora schopnosti malých a středních podniků růst na regionálních, národních a mezinárodních trzích a zapojit se do inovačních procesů.

13 Celkem tři čtvrtiny objemu prostředků na financování z EFRR pro malé a střední podniky (75 %) jim poskytují přímou podporu.

14 Financování poskytla rovněž skupina EIB a tyto programy EU: COSME (konkurenceschopnost malých a středních podniků)¹³, Horizont 2020 (výzkum a inovace)¹⁴ a Kreativní Evropa (kultura)¹⁵.

Dodatečné finanční prostředky EU uvolněné pro malé a střední podniky v reakci na pandemii COVID-19

15 V roce 2020 přijala EU nařízení o investičních iniciativách CRII/CRII+¹⁶, aby zbývající finanční prostředky na období 2014–2020 mohly být využívány pružněji ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie COVID-19. Iniciativy rovněž zavedly flexibilní opatření, která členským státům umožňují snadněji vynakládat finanční prostředky EU. Nejdůležitějšími změnami v tomto ohledu byly do října 2021:

• navýšení prostředků z EFRR na obecné produktivní investice s vyčleněním dalších 5,8 miliardy EUR, tj. o 38 % více, než se plánovalo v roce 2019;
• převod 1,6 miliardy EUR (přibližně 5 %) z prostředků EFRR do rozvinutějších regionů¹⁷;
• důraz na podporu provozního kapitálu a pomoc malým a středním podnikům, které se dostaly do potíží.

16 V prosinci 2020 přijaly Rada a Evropský parlament návrh Komise na iniciativu Next Generation EU (NGEU)¹⁸, který zahrnuje nástroj REACT-EU. Cílem tohoto nástroje je překlenout potenciální mezeru ve financování v letech 2021 a 2022, dokud nebudou přijaty programy na období 2021–2027. V říjnu 2021 bylo na konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvoj jejich podnikání přiděleno 6,6 miliardy EUR z EFRR (19 % celkového rozpočtu REACT-EU¹⁹). V současné době provádíme audit okamžité reakce Komise na pandemii COVID-19 prostřednictvím CRII, CRII+ a REACT-EU²⁰.

17 V programovém období 2021–2027 bude EU i nadále financovat opatření na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků:

• EFRR²¹ bude podporovat konkurenceschopnost malých a středních podniků v rámci téhož politického cíle jako výzkum, vývoj a inovace, informační a komunikační technologie a posilování dovedností;
• z nástroje REACT-EU bylo do října 2021 vyčleněno dalších 6,6 miliardy EUR na financování podniků z EFRR na období 2014–2020 (v cenách roku 2020);
• v rámci programu Horizont Evropa bylo specificky vyčleněno 7,1 miliardy EUR na inovace²² malých a středních podniků a program InvestEU bude financovat podnikové investice pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;
• podporu malým a středním podnikům poskytne rovněž Nástroj pro oživení a odolnost²³. Tyto finanční prostředky musí být přiděleny do roku 2023 a vynaloženy do roku 2026.

Rozsah a koncepce auditu

18 V rámci našeho auditu jsme prověřovali roli EFRR při zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků v programovém období 2014–2020. Zejména jsme pak posuzovali, zda:

• řídicí orgány členských států přistoupily ke koncipování opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v rámci svých národních a regionálních programů EFRR obdobným způsobem, pokud jde o zaměření fondů tematického cíle 3 a splnění celkového cíle pro dosah programů;
• podpora z EFRR pomohla zvýšit konkurenceschopnost těchto podniků;
• přístup k financování programu EFRR ve čtyřech členských státech reagoval na potřeby malých a středních podniků;
• programy EFRR organizovaly výzvy a výběrová řízení a vyplácely finanční prostředky tak, aby se maximalizoval dopad výdajů EFRR na konkurenceschopnost malých a středních podniků.

19 Náš audit se zaměřil na období 2014–2020 do konce roku 2019:

• vybrali jsme programy EFRR zaměřené na tematický cíl 3 „Zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ v Německu, Itálii, Polsku a Portugalsku. Jednalo se o čtyři členské státy s nejvyšší absolutní částkou plánovanou v rámci tematického cíle 3 (viz obrázek 5). V každém členském státě jsme zkoumali dva regionální operační programy na období 2014–2020. U těchto osmi programů jsme posuzovali 16 výzev a výběrových řízení k tematickému cíli 3. Prověřovali jsme také jeden národní nebo tematický operační program za každý členský stát, abychom posoudili koordinaci a doplňkovost s regionálními operačními programy, s výjimkou Německa, které žádný národní program nemá.
• u každého regionálního operačního programu jsme kontrolovali tři projekty, náš vzorek tedy celkem čítal 24 projektů (viz příloha II). Z toho ve 22 případech šlo o přímo podporované investice do malých a středních podniků a ve zbývajících dvou případech podporované subjekty poskytovaly pomoc malým a středním podnikům.
• projekty byly vybrány s cílem poskytnout ilustrativní příklady o fungování výzvy.

Naše analýza neobsáhla nouzové režimy zavedené v důsledku pandemie COVID-19 (viz body 15–16), ale zahrnula přezkum pozměněných programů. Vyloučili jsme také výzvy a příjemce v oblasti cestovního ruchu, finanční zprostředkovatele a opatření, v nichž byly použity finanční nástroje, neboť jsme se těmito tématy již zabývali v předchozích auditech²⁴.

20 U 22 projektů, u nichž byla z EFRR poskytnuta přímá finanční podpora malým a středním podnikům, jsme zkoumali, jak se celková konkurenceschopnost společností vyvíjela po dokončení projektu. Posuzovali jsme zejména jejich fungování a postavení na trhu, internacionalizaci²⁵, finanční situaci a schopnost inovovat. Pokud to bylo možné, použili jsme rovněž databáze ke srovnání výkonnosti přijímajících malých a středních podniků s podobnými podniky (s podobným obratem a počtem zaměstnanců a soutěžícími na stejných místních a regionálních trzích) (viz bod 36).

21 Prověřovali jsme dokumenty Generálního ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW).

22 Rovněž jsme prověřovali relevantní dokumenty poskytnuté řídicími orgány, přijímajícími malými a středními podniky a třetími stranami ve čtyřech členských státech, analyzovali zprávy a posuzovali údaje týkající se projektů financovaných EU.

23 Zaslali jsme dotazníky orgánům ve vybraných členských státech a všem 24 příjemcům v našem vzorku a vedli jsme s nimi pohovory, konzultovali jsme také příslušné univerzity a výzkumná střediska malých a středních podniků, podnikatelská sdružení a další regionální, národní a unijní subjekty.

24 Vzhledem k zavedeným zdravotním a hygienickým omezením byly všechny pohovory virtuální, včetně rozhovorů s přijímajícími malými a středními podniky, a nebylo možné provádět kontroly na místě. Nebyli jsme proto schopni plně posoudit realitu spolufinancovaných investic. Rovněž jsme nemohli zkontrolovat přesnost informací z monitorování, které Komisi oznámily vnitrostátní orgány provádějící programy EFRR.

25 Vzhledem k hospodářskému významu malých a středních podniků pro hospodářství EU a k výši příslušné podpory z EFRR má naše zpráva potenciál poskytnout užitečné informace, které Komisi a členským státům pomohou lépe využívat finanční prostředky z EFRR ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v období 2021–2027.

Poznámky

Využívání EFRR členskými státy ke zlepšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků není dostatečně cílené

26 Přezkoumali jsme, jak členské státy koncipovaly své programy EFRR a svůj přístup k financování na podporu opatření zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Zejména jsme zjišťovali, zda se přístupy členských států k financování zaměřují na oblasti s největším růstovým potenciálem, na dosažení plánovaného podílu zapojených malých a středních podniků v programovém období 2014–2020 a na průměrnou částku financování, kterou mohli příjemci z řad malých a středních podniků očekávat.

Jelikož programy se nemusely zaměřovat na oblasti s největším růstovým potenciálem, hrozí, že podpora z EFRR nedosáhne kritického objemu

27 Nařízení o EFRR pro programové období 2014–2020 nevyžadovalo, aby členské státy stanovily strategie, jak co nejlépe podpořit konkurenceschopnost svých malých a středních podniků v rámci tematického cíle č. 3. Pro srovnání: pokud jde o financování z EFRR v rámci tematického cíle „výzkum a inovace“ (TC1), členské státy musely jako východisko pro určení oblastí s největším potenciálem konkurenční výhody vypracovat strategie pro inteligentní specializaci (RIS3) a své programy odpovídajícím způsobem koncipovat.

28 U tematického cíle 3 Komise pouze členské státy požádala, aby prokázaly, že jejich opatření v rámci EFRR jsou v souladu se strategickým rámcem SBA²⁶, jehož cílem je zlepšit podnikatelské prostředí malých a středních podniků. Komise vyzvala členské státy, aby při přidělování finančních prostředků na konkurenceschopnost malých a středních podniků upřednostňovaly oblasti určené v jejich strategiích pro inteligentní specializaci. Jelikož však neexistoval právní závazek sladit opatření EFRR s národními/regionálními strategiemi pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, měla Komise pouze omezené prostředky, jimiž by mohla zaměření financování z EFRR na oblasti s nejvyšším růstovým potenciálem zajistit.

29 Pro programové období 2021–2027 byly stanoveny základní podmínky pro financování malých a středních podniků v rámci specifických cílů 1.1 (Výzkum, vývoj a inovace) a 1.4 (Rozvoj dovedností), pro případy, kdy programy EFRR přidělují prostředky na specifický cíl 1.3 (Konkurenceschopnost malých a středních podniků²⁷), ale žádná základní podmínka stanovena nebyla.

30 V programovém období 2014–2020 přistupovaly členské státy k přidělování podpory z EFRR na konkurenceschopnost malých a středních podniků v rámci tematického cíle 3 různě. Lucembursko a Nizozemsko nepřidělily z EFRR na konkurenceschopnost malých a středních podniků žádné prostředky, zatímco jiné země přidělily významnou část svých finančních prostředků z EFRR. Největší absolutní částky přidělily Polsko, Itálie a Portugalsko, zatímco největší podíl prostředků z EFRR přidělilo Portugalsko, Spojené království a Švédsko (viz obrázek 5).

31 Cílem podpory z EFRR na období 2014–2020 bylo poskytnout podporu 3,3 % všech malých a středních podniků v EU do roku 2023 a 6,1 % po revizi programu v roce 2020 (viz bod 33). Do konce roku 2019 EFRR přímo podpořil 0,5 milionu malých a středních podniků z téměř 25 milionů podniků v EU (1,9 %).

32 Přístup programů členských států spadajících pod EFRR se rovněž různil, pokud jde o počet financovaných malých a středních podniků v rámci tematického cíle 3 (viz obrázek 6). Například v Irsku se očekávalo, že v roce 2019 obdrží finanční prostředky více než 67 000 malých a středních podniků (nebo více než 25 % všech malých a středních podniků). V absolutních číslech se Francie zaměřila na většinu podniků (téměř 160 000 malých a středních podniků). Oproti tomu jiné členské státy, jako například Rakousko, zamýšlely podpořit pouze několik set společností (435 financovaných malých a středních podniků)²⁸.

33 Programy EFRR poskytly příjemcům z řady malých a středních podniků v průměru přibližně 42 000 EUR. Z naší analýzy však vyplývá, že mezi členskými státy existovaly značné rozdíly, pokud jde o skutečnou výši finančních prostředků, které každý přijímající malý a střední podnik obdržel: částky se pohybovaly od přibližně 392 000 EUR na projekt v Rakousku po méně než 1 000 EUR v Irsku. V roce 2019 celkem šest členských států EU přidělilo na projekt v průměru méně než 30 000 EUR (Irsko, Francie, Dánsko, Švédsko, Španělsko a Spojené království). Projekty s tak nízkým objemem finančních prostředků čelí riziku, že se jim nepodaří dosáhnout kritického objemu financí potřebného ke skutečnému zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

34 V roce 2019 probíhalo provádění programů EFRR dobře a byla již podpořena více než polovina cílových malých a středních podniků (viz příloha III). Rozšíření onemocnění COVID-19 vedlo k revizi programů na podporu malých a středních podniků během pandemie (viz rovněž body 15–16). Cíle byly proto revidovány směrem nahoru a počet malých a středních podniků, na něž se podpora zaměřuje, se téměř zdvojnásobil (z přibližně 800 000 malých a středních podniků v roce 2019 na 1,5 milionu malých a středních podniků v roce 2020). K tomuto vývoji přispěla zejména Itálie, jejímž cílem bylo podpořit šestkrát více malých a středních podniků; to je o půl milionu podniků, které mají být podpořeny, více. Pět dalších členských států rovněž více než zdvojnásobilo své cíle. V době auditu jsme ještě nebyli schopni posoudit, zda jsou revidované cíle realistické a zda budou mít tyto členské státy kapacitu poskytnout účinnou podporu tak velkému počtu malých a středních podniků.

Podpora z EFRR konkurenceschopnost podporovaných malých a středních podniků významně nezlepšila

35 Prověřovali jsme vzorek 22 dokončených projektů zahrnujících přímou finanční podporu z EFRR pro malé a střední podniky, abychom zjistili, jak se vyvíjela jejich stávající a potenciální konkurenceschopnost po dokončení projektu. Posuzovali jsme:

• operace malých a středních podniků a jejich postavení na trhu (růst tržeb, podíl na trhu, náklady, ziskovost, produktivita práce);
• jejich internacionalizaci (intenzita vývozu, podíl vývozu, přítomnost na nových zahraničních trzích),
• finanční situaci (finanční autonomii, její současný poměr);
• schopnost inovovat (inovace výrobků nebo služeb, výzkum a vývoj).

Posuzovali jsme také, zda se podpora z EFRR uceleným způsobem zaměřuje na faktory konkurenceschopnosti, aby byly malé a střední podniky připraveny na budoucnost.

36 Pokud to bylo možné, porovnávali jsme hospodářskou a finanční výkonnost přijímajících malých a středních podniků s referenčními hodnotami odvětví a s výkonností podobných podniků (z hlediska obratu a počtu zaměstnanců), které soutěží na stejném regionálním nebo národním trhu. Pro tuto analýzu jsme použili evropské a národní statistiky a obchodní databáze (podrobnější údaje o ukazatelích viz příloha IV).

Některé z prověřovaných malých a středních podniků měly z podpory z EFRR prospěch, ale většina nikoli

37 Podpora z EFRR stimulovala investice do přijímajících malých a středních podniků z našeho vzorku: příjemci ji využili k rozšíření své výrobní kapacity nákupem nového zařízení (14 z 22 projektů) nebo rozšířením výrobních závodů (6 ze 22).

38 Většina kontrolovaných malých a středních podniků zaznamenala malé přírůstkové změny konkurenceschopnosti, nedošlo však ke zlepšení všech faktorů konkurenceschopnosti, jako je vývoz a kapacita výzkumu a vývoje. Příspěvek projektů EFRR ke konkurenceschopnosti dvou přijímajících malých a středních podniků znázorňuje rámeček 2. Oba projekty umožnily malým a středním podnikům zůstat na trhu díky postupnému zlepšování navzdory intenzivní hospodářské soutěži.

39 Z našeho celkového posouzení vyplývá, že většina prověřovaných projektů vedla v nejlepším případě k postupnému zlepšování konkrétních produktů, služeb nebo procesů přijímajícího podniku. Ačkoli podpora z EFRR mohla některé aspekty zlepšit, na celkovou konkurenceschopnost malých a středních podniků neměla znatelný vliv. To vyvolává pochybnosti o přínosech podpory z EFRR (viz body 40–46).

Ziskovost u téměř poloviny přijímajících malých a středních podniků vzrostla

40 Financování z EFRR pomohlo zvýšit tržby u 14 z 22 malých a středních podniků zařazených do vzorku a 10 podniků vykázalo zvýšení ziskovosti. Ostatní tři kritéria, která jsme použili k posuzování jejich činnosti a postavení na trhu, vykázala menší zlepšení. Čtvrtina podniků zvýšila svůj podíl na trhu, zatímco přibližně třetina snížila své náklady anebo zlepšila produktivitu práce (viz obrázek 7). Většina dotazovaných malých a středních podniků, které byly příjemci podpory, uvedla, že dopady vnějších faktorů (nové výrobky a značky vstupující na trh, měnící se trendy na trhu, vnitřní reorganizace) často převažují nad dopadem projektu.

Pouze o něco více než třetina analyzovaných malých a středních podniků zvýšila svou vývozní činnost

41 Ne všechny malé a střední podniky se orientují na export. Před zahájením projektu EFRR prodávalo 17 z 22 malých a středních podniků zařazených do vzorku své výrobky především na místním, regionálním nebo národním trhu. Polovina vyvážela méně než 10 % svého prodeje nebo nevyvážela vůbec.

42 Z naší analýzy vyplynulo, že devět z 22 přijímajících malých a středních podniků po obdržení pomoci z EFRR zvýšilo svou mezinárodní expozici. Sedmi z těchto malých a středních podniků se podařilo zvýšit intenzitu vývozu, pět zvýšilo svůj podíl mezinárodních tržeb a čtyřem se podařilo vstoupit na nové zahraniční trhy (viz obrázek 8).

43 Když podniky usilovaly o expanzi nebo diverzifikaci prostřednictvím zvláštních iniciativ s cílem dosáhnout nových mezinárodních trhů, ne vždy to vedlo k nárůstu vývozu. Jejich iniciativy sestávaly převážně z projektů zahrnujících účast malých a středních podniků na veletrzích. Nebyly však doplněny strategií internacionalizace nebo pronikání na vývozní trh, hloubkovou analýzou cílových trhů nebo odbornou přípravou zaměstnanců v mezinárodním obchodě.

Svou finanční situaci zlepšila méně než třetina přijímajících malých a středních podniků

44 Znaší analýzy rovněž vyplynulo, že finanční ukazatele osmi z 22 malých a středních podniků v našem vzorku se zlepšily. Podniky zdokonalily svou schopnost plnit dlouhodobé závazky (finanční autonomie) a šest z nich rovněž zlepšilo svou schopnost splácet krátkodobé dluhy (současný poměr). Finanční situace ostatních malých a středních podniků se buď výrazně nezměnila, nebo se po projektu zhoršila (viz obrázek 9).

Téměř všechny projekty usilovaly o inovace produktů/služeb, avšak jen málo z nich bylo plně využilo výzkum, vývoj a inovace

45 Z22 projektů investovalo 21 do inovací, zejména do výrobků nebo služeb, ale také do procesů. Většina projektů vyvinula přírůstkové inovace pořízením nového vybavení, které malým a středním podnikům umožnilo rozvíjet specifické technické vlastnosti jejich stávajících produktů. V devíti případech jsme se domnívali, že projekt EFRR má potenciál zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků (viz obrázek 10). V šesti z devíti případů vyvinuly malé a střední podniky výrobky, které dosud na trhu, na němž působily, nebyly (jeden výrobek má registrovaný patent na ochranu duševního vlastnictví).

46 Tři projekty EFRR měly rovněž pozitivní dopad na dlouhodobou kapacitu malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje (viz obrázek 10). Zbývajících 19 projektů se tímto klíčovým faktorem nezabývalo, což omezilo konkurenceschopnost malých a středních podniků. Rovněž jsme zjistili, že pokud jde o výzkum, vývoj a inovace, velká většina malých a středních podniků v našem vzorku nespolupracovala s jinými subjekty (viz bod 62).

Podpora z EFRR v řadě případů vedla k „efektu vytěsnění“

47 Cílem pravidel EU pro státní podporu je omezit narušení hospodářské soutěže a jakékoli negativní účinky veřejné intervence²⁹. Podpora z EFRR na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků představuje výhodu pro vybraný soubor podniků poskytnutou orgány veřejné správy za použití státních prostředků. Podpora z EFRR však může být vyňata z pravidel státní podpory, pokud se příslušné orgány domnívají, že nenarušuje hospodářskou soutěž³⁰.

48 Zjistili jsme pět případů, kdy podpora z EFRR mohla nepříznivě ovlivnit hospodářské vyhlídky malých a středních podniků, které nejsou příjemci podpory a soutěží na stejných trzích, a tudíž i celkovou konkurenceschopnost malých a středních podniků, dva konkrétní případy (viz rámeček 3). Jedná se o tzv. „efekt vytěsnění“ a riziko je obzvláště vysoké, pokud se podpora zaměřuje na malé a střední podniky působící především na místních anebo regionálních trzích.

Podpora samostatných projektů omezuje potenciální dopad EFRR

49 Posuzovali jsme, zda přístup k financování programů EFRR ve čtyřech kontrolovaných členských státech uspokojuje potřeby malých a středních podniků a zda pomáhá zvýšit jejich konkurenceschopnost.

Většina podpory z EFRR byla přidělena na samostatné projekty, aniž by řešila klíčové faktory omezující konkurenceschopnost malých a středních podniků

50 Celkově bylo na programové období 2014–2020 a několik tematických cílů dohromady vyčleněno 40,6 miliardy EUR (75 % celkového financování z EFRR) na podporu malých a středních podniků prostřednictvím samostatných projektů zaměřených na jednotlivé malé a střední podniky (viz příloha I). Z naší analýzy vzorku 11 programů EFRR, 24 projektů podpořených z EFRR v rámci tematického cíle 3 a souvisejících 16 výzev (viz také bod 63) vyplývá, že efekt přelévání generovaný těmito projekty byl pouze omezený. To znamená, že výhody podpory z EFRR pro prověřované jednotlivé malé a střední podniky se nevztahovaly na ty malé a střední podniky, které žádnou přímou finanční podporu neobdržely.

51 Požádali jsme rovněž malé a střední podniky z našeho vzorku, aby uvedly hlavní faktory, které jim brání zvýšit jejich konkurenceschopnost (viz obrázek 11). Většina malých a středních podniků v našem vzorku odpověděla, že existuje několik překážek. Nejčastěji uváděnými byly obtíže při hledání kvalifikované pracovní síly, regulační překážky a administrativní zátěž. Tyto výsledky odpovídají zjištěním dalších nedávných studií Komise, ECB a EIB³¹.

52 U všech osmi prověřovaných regionálních programů EFRR jsme zjistili, že projekty obvykle řeší specifický faktor konkurenceschopnosti, aniž by se zabývaly širšími potřebami podniků, což může účinnost podpory z EFRR ohrozit.

53 Většina projektů v našem vzorku se zaměřila na pořízení nových výrobních strojů nebo technologicky vyspělejších zařízení. Příjemcům to umožnilo zvýšit výrobní kapacitu a vyrábět výrobky vyšší kvality a s technologicky pokročilejšími prvky. Ne všechny projekty však se dostatečně zabývaly zásadními podmínkami k zajištění účinnosti projektů a v některých případech malé a střední podniky nakonec investovaly značné zdroje, aniž by se jejich celková konkurenceschopnost zlepšila (viz příklad v rámečku 4).

54 Z naší analýzy rovněž vyplynulo, že žádný z kontrolovaných projektů se nezabýval otázkou přístupu ke kvalifikované pracovní síle (což byl hlavní faktor, o němž se malé a střední podniky v našem vzorku domnívaly, že omezuje jejich konkurenceschopnost). Například ani jeden podnik nekombinoval podporu investic se zvýšením dostupných dovedností v podniku. Ačkoliv ESF takovéto činnosti obecně podporuje, zaznamenali jsme, že kombinovat podporu z EFRR a ESF v jednom projektu umožňovaly pouze dvě výzvy.

55 Zkoumali jsme také, zda řídicí orgány proaktivně určují, jak nejlépe identifikovat a řešit potřeby malých a středních podniků s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost. Z naší analýzy vyplývá, že u většiny prověřovaných výzev existoval prostor pro uplatnění komplexnějšího přístupu, který by mohl vyřešit několik překážek konkurenceschopnosti malých a středních podniků kombinováním možností. Většina výzev například vyžadovala, aby malé a střední podniky do své projektové žádosti zahrnuly podnikatelský plán uvádějící jejich konkrétní potřeby a problémy.

56 Zjistili jsme však, že většina řídicích orgánů tyto podnikatelské plány nevyužila k navržení balíčku finanční a nefinanční podpory. Byly využity především k posouzení relevantnosti navrhované investice.

57 Většina výzev neumožňovala předkládat návrhy projektů zaměřené na různé složky konkurenceschopnosti malých a středních podniků (např. výzkum a inovace, produktivní inovace, kvalifikace a internacionalizace) současně. Pouze tři ze 14 prověřovaných výzev se zaměřovaly na různé faktory (viz příklad v rámečku 5). To znamenalo, že malé a střední podniky, pokud chtěly řešit řadu faktorů, které omezují jejich konkurenceschopnost, musely předkládat nabídky v rámci různých samostatných výzev.

58 Řídicí orgány se nesnažily navrhovat výzvy kombinující finanční a nefinanční podporu, s jedinou výjimkou (viz rámeček 6).

Omezené zaměření na inovační a výzkumnou kapacitu malých a středních podniků

Neambiciózní cíle pro financování z EFRR pro produkty, které jsou na trhu nebo pro podnik nové

59 Do roku 2020 bylo cílem EFRR podpořit do roku 2023 23 153 podniků při zavádění pro podniky nových produktů³² a 8 209 podniků při zavádění nových výrobků na trh³³. To znamená, že pouze přibližně 2 % přijímajících malých a středních podniků by podle plánu měly v období 2014–2020 získat finanční prostředky z EFRR.

60 Většina výzev, které jsme prověřovali, pomohla malým a středním podnikům vyvíjet výrobky, služby nebo procesy, které byly pro podnik inovativní (viz bod 45). Účinně však nemotivovaly malé a střední podniky k tomu, aby uváděly na trh nové výrobky, rozvíjely výzkum a vývoj nebo spolupracovaly se subjekty z nepodnikatelského prostředí. Jeden z mála příkladů v našem vzorku se silným zaměřením na výzkum, vývoj a inovace ilustruje rámeček 7.

Třetina zkoumaných příjemců z řad malých a středních podniků spolupracovala s výzkumnými institucemi

61 Spolupráce s výzkumnými institucemi má potenciál řešit jeden z klíčových nedostatků ovlivňujících konkurenceschopnost malých a středních podniků, tj. nedostatečný přenos výstupů výzkumu, vývoje a inovací do podnikatelských produktů nebo služeb. Zjistili jsme, že šest z 22 malých a středních podniků v našem vzorku uvedlo, že již spolupracovaly s výzkumnými institucemi nebo se účastnily společných projektů v oblasti výzkumu a inovací (viz příklad v rámečku 8).

Projekty podporující více malých a středních podniků jsou výjimkou, i když mnoho malých a středních podniků využívá poradenské služby

62 Kolektivní projekty, které řeší společné potřeby a příležitosti více malých a středních podniků, mají potenciál umožnit malým a středním podnikům sdílet rizika, snižovat averzi k riziku, sdílet náklady a rychleji dosahovat cílů. Z naší analýzy však vyplynulo, že pouze několik projektů v našem vzorku bylo realizováno skupinami podniků nebo jinými subjekty (např. podnikatelskými sdruženími, technologickými centry atd.). Příklad takového kolektivního projektu s pozitivními vedlejšími účinky na velký počet dalších malých a středních podniků uvádí rámeček 9.

63 Malé a střední podniky, s nimiž jsme vedli rozhovory, zdůraznily potřebu společných opatření na podporu nebo ochranu místní produkce, ale v podnikatelských sítích viděly jen malou přidanou hodnotu. Žádný z nich nepovažoval přístup k těmto sítím za konkurenční výhodu.

64 Ve srovnání s velkými podniky jsou vnitřní řídicí struktury malých a středních podniků méně komplexní a méně rozvinuté. Jedním z klíčových potřeb malých a středních podniků je proto přístup k vysoce kvalitnímu poradenství, koučingu a vytváření sítí³⁴ (viz příklad v rámečku 10).

65 V roce 2019 byla z EFRR poskytnuta nefinanční podpora (poradenství a konzultační služby) 44 % podpořených podniků (382 000 z 861 600 podniků). V roce 2020 z důvodu změny programu a následného zvýšení počtu malých a středních podniků podporovaných z EFRR poklesl tento podíl na 27 % (přibližně 400 000 z 1,5 milionu malých a středních podniků)³⁵.

Výběrová řízení EFRR nejsou dostatečně konkurenceschopná a většina podpory je poskytována spíše prostřednictvím grantů než prostřednictvím vratné podpory

66 Za výběr operací odpovídají řídicí orgány provádějící programy EFRR v členských státech³⁶. Při výběru operací by měly zajistit, aby operace přispívaly k dosažení specifických cílů a výsledků příslušné priority. Typ výzvy (konkurenční nebo nekonkurenční) by měl být zvolen v závislosti na specifickém cíli a očekávaným výsledkům podpory. Nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 konkrétně stanoví, že uplatněná výběrová kritéria musí maximalizovat příspěvek přidanou hodnotu vytvořenou díky příspěvku fondů ESI.

67 Zkoumali jsme způsob, jakým byla u programů EFRR organizována výběrová řízení, a zvažovali jsme, zda jsou z programů poskytovány finanční prostředky EU pouze těm nejzajímavějším projektovým návrhům. Prověřovali jsme také, do jaké míry programy využívaly různé formy financování projektů EFRR pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, včetně finančních nástrojů (tj. vratné pomoci, jako jsou půjčky, záruky nebo vlastní kapitál) a grantů, a zda se zvažovalo, jaký druh financování malé a střední podniky, které jsou příjemci podpory, potřebují.

Výběrová řízení u většiny programů EFRR nejsou koncipována tak, aby poskytovala finanční prostředky nejkonkurenceschopnějším návrhům projektů

68 Z naší analýzy vyplynulo, že většina kontrolovaných výzev nezajišťovala hospodářskou soutěž mezi žadateli, neboť převážná většina žádostí musela splňovat pouze minimální výběrové požadavky (viz rámeček 11). Většina výzev vybrala všechny projekty, které dosáhly minimálního počtu bodů bez ohledu na bodové hodnocení jiných projektů. Na nedostatečnou konkurenci mezi projektovými žádostmi během výběrových řízení jsme upozornili již v předchozí zprávě³⁷.

69 Dalším faktorem, který může zabránit výběru nejslibnějších projektů, je načasování výzev:

• uzavřené výzvy (tj. časově omezené postupy) motivují podniky k podávání žádostí, když jsou finanční prostředky k dispozici, a nikoli když jsou zapotřebí. To je obzvláště důležité, pokud jde o podporu inovací, neboť uzavřené výzvy nemusí být vhodné k řešení potřeb podniků v oblasti pravidelných inovací a synchronizace s tržními trendy³⁸. Většina kontrolovaných výzev se týkala uzavřených výzev;
• otevřené výzvy, které probíhají nepřetržitě, s průběžným výběrem projektů a financováním, nezajišťují hospodářskou soutěž mezi jednotlivými žádostmi. Všechny projekty, které dosáhnou minimálního výběrového skóre, obdrží financování, pokud budou prostředky k dispozici, což zvyšuje důležitost načasování oproti přínosům.

Otevřené výzvy s průběžnými lhůtami mohou tyto nevýhody překonat a zároveň zajistit hospodářskou soutěž žádostí i financování projektů s nejvyšším hodnocením.

EFRR převážně podporuje konkurenceschopnost malých a středních podniků prostřednictvím grantů, i když finanční nástroje a vratné granty by mohly být účinnější

70 Již mnoho let Komise řídicím orgánům členských států nedoporučuje poskytovat malým a středním podnikům pouze granty, neboť existují náznaky, že podpora EU je stejně účinná (nebo téměř stejně účinná), pokud je grant snížen nebo nahrazen finančními nástroji (tj. vratnou podporou, jako jsou půjčky a záruky)³⁹.

71 V programovém období 2014–2020 byly granty přesto i nadále zdaleka nejpoužívanější formou přímé finanční podpory konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Celkově na ně připadalo 66 % celkových finančních prostředků EFRR přidělených na konkurenceschopnost malých a středních podniků (viz obrázek 12).

72 Z naší analýzy vyplynulo, že 18 z 22 přijímajících malých a středních podniků v našem vzorku využilo výhradně grantů. V této souvislosti jsme v Portugalsku zjistili inovativní přístup, který kombinuje granty a vratnou podporu a motivuje malé a střední podniky, aby překročily cíle projektu za předpokladu, že tyto cíle jsou dostatečně ambiciózní (viz rámeček 12).

73 Ani jeden z malých a středních podniků neuvedl, pokud byl dotázán, že přístup ke kapitálu je potenciální překážkou konkurenceschopnosti (viz obrázek 11). Podniky však obdržely granty na nákup nových strojů, které potenciálně snížily náklady, i když celou investici nebo alespoň její část mohly pokrýt úvěry s nulovou nebo nízkou úrokovou sazbou, což by umožnilo využít pákového efektu dostupných finančních prostředků z EFRR a podpořit podstatně více malých a středních podniků.

Většina přijímajících malých a středních podniků by uskutečnila podobné investice i bez EFRR nebo jiného veřejného financování

74 Z naší analýzy rovněž vyplynulo, že 19 z 22 malých a středních podniků by realizovalo stejné nebo podobné investice i bez EFRR nebo jiného veřejného financování (viz bod 50). Dva malé a střední podniky uvedly, že by investovaly naprosto stejným způsobem, zatímco 17 uvedlo, že by investovaly později nebo by omezily rozsah investice.

75 Pouze tři malé a střední podniky z řad příjemců podpory uvedly, že by investici bez veřejné podpory neuskutečnily. To potvrzuje riziko efektu mrtvé váhy u tohoto typu režimů podpory z EFRR, na které již upozornily předchozí zprávy⁴⁰. Efektu mrtvé váhy lze zabránit pouze tehdy, pokud se financování zaměří na projekty, které by soukromý subjekt jinak neprovedl, neboť náklady by přesáhly finanční přínosy.

Závěry a doporučení

76 Pro programové období 2014–2020 nařízení o EFRR nevyžaduje, aby členské státy sladily opatření týkající se konkurenceschopnosti malých a středních podniků v programech EFRR s národními/regionálními strategiemi. Komise tak měla k tomu, aby zajistila zaměření financování z EFRR na oblasti s největším růstovým potenciálem, pouze omezené prostředky (viz body 26–29).

77 Do konce roku 2019, který byl posledním rokem před propuknutím pandemie onemocnění COVID-19, bylo cílem EFRR poskytnout přímou podporu 0,8 milionu malých a středních podniků z celkového počtu téměř 25 milionů takových podniků v celé EU (3,3 %). Zjistili jsme, že přístupy členských států se lišily: některé členské státy zaměřily podporu z EFRR na několik set společností, zatímco jiné rozdělovaly financování v širším rozsahu. Například v Irsku se očekávalo, že EFRR poskytne finanční prostředky více než 67 000 malých a středních podniků (tedy více než 25 % všech malých a středních podniků v zemi), zatímco rakouský program EFRR podpořil pouze 435 společností. V důsledku toho se výše financování jednotlivých malých a středních podniků v jednotlivých členských státech značně liší. Pokud programy EFRR rozdělují dostupné finanční prostředky mezi příliš mnoho malých a středních podniků, existuje potenciálně vysoké riziko, že podpora z EFRR nedosáhne kritického objemu potřebného ke skutečné změně konkurenceschopnosti malých a středních podniků (viz body 30–33).

78 V roce 2020 v reakci na pandemii COVID-19 mnoho členských států přeprogramovalo své programy EFRR v rámci iniciativ CRII/CRII+ a REACT-EU. Toto přeprogramování vedlo k dodatečnému financování pro malé a střední podniky a k výraznému zvýšení počtu malých a středních podniků, na něž podpora cílí. Bylo tomu tak zejména v Itálii, kde se podpora z EFRR nyní zaměřuje na více než 630 000 malých a středních podniků (tj. více než půl milionu dalších podniků) (viz bod 34).

79 Ve čtyřech kontrolovaných členských státech stimulovala podpora z EFRR zaměřená na konkurenceschopnost malých a středních podniků na období 2014–2020 ochotu těchto podniků investovat. Její účinnost při zvyšování konkurenceschopnosti však omezovaly nedostatky v koncepci financování, kterou přijaly řídicí orgány členských států (viz body 35-48):

• většina výzev k předkládání projektů se nezabývala všemi relevantními překážkami konkurenceschopnosti, s nimiž se malé a střední podniky, které jsou příjemci podpory, potýkají, a pouze spolufinancovala specifické produktivní investice (např. nákup nových strojů). V mnoha prověřovaných případech projekty EFRR nevedly k prokazatelnému zlepšení konkurenční situace malých a středních podniků, pokud jde o jejich fungování a postavení na trhu, internacionalizaci, finanční situaci nebo schopnost inovovat.
• Z výzev byly jen zřídkakdy financovány investice do jiných procesů vytvářejících přidanou hodnotu s cílem zvýšit dlouhodobou konkurenceschopnost malých a středních podniků (např. zvýšení kapacit malých a středních podniků v oblasti výzkumu a inovací nebo jejich pronikání na nové trhy). Jen málo projektů nabízelo malým a středním podnikům individualizované poradenské služby k překonání konkrétních překážek konkurenceschopnosti.
• Projekty podporovaly především jednotlivé malé a střední podniky spíše než skupiny podniků, což omezovalo dosah EFRR směrem k malým a středním podnikům.
• Financování projektů probíhalo většinou prostřednictvím nekonkurenčních výzev a výběrových řízení, v nichž obdržela financování každá žádost, která splňovala minimální výběrová kritéria.
• Financování mělo povětšinou formu grantů, méně často šlo o vratné formy podpory (např. půjčky nebo záruky). Žádný z kontrolovaných malých a středních podniků však neuvedl potíže s přístupem k financování jako hlavní překážku pro zvýšení konkurenceschopnosti. Využívání vratných forem podpory by fondu umožnilo podpořit více podniků

80 Rovněž jsme zjistili, že několik přijímajících malých a středních podniků by realizovalo stejné investice i bez financování z EU. V některých případech podpora z EFRR negativně ovlivnila hospodářské vyhlídky malých a středních podniků, které nebyly příjemci podpory a soutěží na stejných regionálních nebo národních trzích jako přijímající malé a střední podniky. Tato skutečnost snižuje celkový čistý dopad podpory EU (viz body 49–75).

Doporučení 1 – Přezkum koncepce výzev v rámci EFRR

Komise by měla povzbuzovat a podporovat členské státy při přípravě výzev, které podpoří předkládání návrhů, u nichž je větší pravděpodobnost, že budou účinné při zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků. V praxi by to znamenalo organizovat výzvy zaměřené na:

1. řešení několika faktorů, které omezují konkurenceschopnost v rámci projektu. Mohlo by jít například o kombinaci výzkumu a inovací s investicemi, podporu odborné přípravy a budování kapacit, vypracování strategie vývozního trhu atd.;
2. posílení spolupráce mezi malými a středními podniky a dalšími subjekty (např. jinými malými a středními podniky, podnikatelskými sdruženími, univerzitami/výzkumnými organizacemi);
3. podporu účasti malých a středních podniků na poradenských službách a sítích (např. Enterprise Europe Network, klastry organizací, Business Innovation Centres, European Business and Innovation Centre Network atd.).

Časový rámec: do konce roku 2023.

Doporučení 2 – Přezkum výběrových řízení EFRR na udělování grantů

Komise by měla povzbuzovat a podporovat členské státy při revizi výběrových prostupů v rámci EFRR, zejména u financování grantů, s cílem vybrat projekty:

1. prostřednictvím nesoutěžního řízení, pouze pokud bude takový postup řádně odůvodněn,
2. na základě ambiciózních výběrových kritérií a prahů, aby byl zajištěn nejlepší možný poměr mezi částkou podpory, prováděnými činnosti a dosažením cílů.

Časový rámec: do konce roku 2023.

Doporučení 3 – Upřednostnit využívání vratné podpory pro konkurenceschopnost malých a středních podniků

Komise by měla povzbuzovat a podporovat členské státy v tom, aby:

1. byly upřednostňovány finanční nástroje, tj. vratná pomoc, jako jsou úvěry nebo záruky nebo vlastní kapitál;
2. využití grantů bylo omezeno na případy zjevné potřeby (např. řešení selhání trhu) nebo na případy, kdy je to nutné k dosažení konkrétních cílů politiky (například lepší normy pro oběhové, ekologické a spravedlivější hospodářství). Kdykoli je to možné, měly by být granty poskytovány ve spojení s finančními nástroji.

Časový rámec: do konce roku 2023.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanovová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 6. dubna 2022.

Přílohy

Příloha I – období 2014–2020: financování malých a středních podniků z EFRR podle kódu intervence (v mil. EUR)

Příloha II – Seznam vybraných projektů

Příloha III – Financování z EFRR pro tematický cíl 3 a plánovaný/skutečný počet malých a středních podniků na členský stát (do konce roku 2019), jehož má být dosaženo do roku 2023; změny provedené v roce 2020 v reakci na pandemii onemocnění COVID-19

Příloha IV – Ukazatele používané k posouzení změny konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Zkratková slova a zkratky

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF: Evropský sociální fond

ESI fondy: evropské strukturální a investiční fondy

NGEU: Nástroj Next Generation EU

OP: operační program

RIS3: strategie pro inteligentní specializaci

RRF: Nástroj pro oživení a odolnost

SBA: Small Business Act

TC: tematický cíl

TC1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

TC3: Posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Glosář

Efekt vytěsnění: zlepšení výkonnosti malého a středního podniku vyplývající z veřejné podpory na úkor jeho konkurentů.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které společně podporují hospodářský rozvoj v celé EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Konkurenceschopnost: ve vztahu k podniku výhoda získaná díky nižším nákladům, vyšší produktivitě, zlepšení, diferenciaci a inovacím v oblasti výrobků a služeb a lepšímu marketingu a lepší značky.

Mrtvá váha: situace, kdy by určitá činnost financovaná z prostředků EU pokračovala i bez veřejné podpory.

Nástroj pro oživení a odolnost: mechanismus finanční podpory EU pro zmírnění hospodářského a sociálního dopadu pandemie onemocnění COVID-19 a stimulaci oživení za současné podpory ekologické a digitální transformace.

Operační program: základní rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Podnik: subjekt vykonávající hospodářskou činnost.

Programové období: období, v němž je plánován a prováděn výdajový program EU.

Řídicí orgán: (veřejný nebo soukromý) národní, regionální nebo místní orgán pověřený členským státem, aby řídil program financovaný EU.

Strategie pro inteligentní specializaci: národní nebo regionální strategie, která stanoví priority pro budování konkurenční výhody rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich přizpůsobením potřebám podniků a zajištěním konvergence inovační výkonnosti.

Tematický cíl: zamýšlený celkový výsledek investiční priority, rozdělený pro účely realizace na specifické cíle.

Víceletý finanční rámec: výdajový plán EU, v němž jsou stanoveny priority (na základě cílů příslušných politik) a stropy pro šest hlavních okruhů, povětšinou na sedm let. Zajišťuje strukturu, v rámci níž se stanovují roční rozpočty EU a omezení pro výdaje v jednotlivých výdajových kategoriích. Stávající VFR se vztahuje na období 2021–2027, předchozí na období 2014–2020.

Základní podmínka: předpokladem je efektivní a účinné provádění specifických cílů.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61108

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61108

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování a jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová. Audit vedl člen EÚD Pietro Russo a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Chiara Ciprianiová, tajemník kabinetu Benjamin Jakob, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp, vedoucí úkolu Enrico Grassi a auditoři Angela Ramallo Rosová, Angelika Zychová a Sara Pimentelová.

Zleva doprava: Sara Pimentelová, Enrico Grassi, Pietro Russo, Angela Ramallo Rosová, Benjamin Jakob, Niels-Erik Brokopp.

Poznámky na konci textu

¹ Článek 5 SEU.

² Článek 173 SFEU („Unie a členské státy zajistí, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie“).

³ „Zelenou malým a středním podnikům“, „Small Business Act“ pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění ze dne 25. června 2008 a jeho revize KOM(2011) 78 v konečném znění ze dne 23. února 2011.

⁴ „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“, (COM(2016) 733 final.

⁵ Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM(2020) 103 final.

⁶ „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace, Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, KOM(2010) 614 v konečném znění ze dne 28. října 2010 a jeho aktualizovaná verze „Nová průmyslová strategie pro Evropu“, COM(2020) 102 final ze dne 10. března 2020 a „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

⁷ Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 ze dne 3.3.2010.

⁸ Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

⁹ Komise, Draft thematic guidance fiche for desk officers on SME competitiveness, verze 2 ze dne 13. března 2014.

¹⁰ Viz například zpráva, jejímž vypracováním byla pověřena Komise, Background documents for the European Semester – Measuring Competitiveness, Ref. Ares (2018)1159686, ze dne 1. března 2018.

¹¹ Statistiky Eurostatu jsou k dispozici pouze pro různé velikosti podniků podle počtu zaměstnanců.

¹² Na základě údajů Eurostatu o obchodní činnosti klasifikující podniky podle velikostní třídy.

¹³ Nařízení č. 1287/2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33–49).

¹⁴ Nařízení č. 1291/2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104–173).

¹⁵ Nařízení č. 1295/2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221–237).

¹⁶ Nařízení 2020/460, kterým se mění nařízení 1301/2013 a 1303/2013, 30.3.2020 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus – CRII) a nařízení 2020/558, kterým se mění nařízení 1301/2013 a 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19, 23.4.2020 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus – CRII+).

¹⁷ Přehled Komise „Přehled aktualit o koronaviru:politika soudržnosti EU v reakci na krizi“.

¹⁸ Sdělení Komise „Chvíle pro Evropu:Náprava škod a příprava na příští generaci“, COM(2020) 456 final ze dne 27. května 2020.

¹⁹ Portál veřejně přístupných dat, informační panel REACT-EU.

²⁰ EÚD; pracovní program na rok 2022 a následující období; prosinec 2021.

²¹ Nařízení 2021/1058 ze dne 24. června 2021 (OJ L 231, 30.6.2021, s. 60–93).

²² Nařízení 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Horizont Evropa. 70 % rozpočtu bylo přiděleno Evropské radě pro inovace.

²³ Nařízení 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75): „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky“.

²⁴ Zvláštní zpráva č. 19/2016 „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů“ a zvláštní zpráva č. 27/2021 „Podpora EU pro cestovní ruch: potřeba nové strategické orientace a lepšího přístupu k financování“.

²⁵ Viz také zvláštní zpráva č. 7/2022 „Nástroje internacionalizace malých a středních podniků“.

²⁶ Předběžná podmínka 3.1 „Byla provedena zvláštní opatření, o něž se opírá podpora podnikání, zohledňující Small Business Act (SBA)“.

²⁷ Viz článek 15 a související příloha IV o tematických základních podmínkách nařízení (EU) č. 2021/1060 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159-706).

²⁸ Společný ukazatel EFRR „Všechny společnosti, které dostávají podporu“ (CO01). Údaje z portálu veřejně přístupných dat ESI fondů.

²⁹ Hlava VII kapitoly 1 SFEU a nařízení Rady č. 994/98 o nařízeních o blokových výjimkách pro státní podporu ze dne 7. května 1998.

³⁰ Viz pravidla „podpory de minimis“ (nařízení Komise č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o podpoře de minimis – Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1) a obecné nařízení o blokových výjimkách (nařízení Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem – Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

³¹ Evropská komise, bleskový průzkum Eurobarometr 486, SMEs, start-ups, scale-ups and entrepreneurship, září 2020; Evropská centrální banka, Survey on the access to finance of enterprises (SAFE), červen 2021; Evropská investiční banka, Regional Cohesion in Europe 2020–2021 - Insights from the EIB Investment Survey, září 2021.

³² Cíl stanovený v roce 2020 pro rok 2023 týkající se společného ukazatele výstupů CO29 „Výzkum, inovace: počet podniků, kterým byla poskytnuta podpora na zavádění pro podniky nových produktů“ v souvislosti s tematickým cílem 3.

³³ Cíl stanovený v roce 2020 pro rok 2023 týkající se společného ukazatele výstupů CO28 „Výzkum, inovace: počet podniků, kterým byla poskytnuta podpora na zavádění nových výrobků na trh“ v souvislosti s tematickým cílem 3.

³⁴ Ex post evaluation of Cohesion Policy programmes 2007–2013, Support to SMEs – Increasing Research and Innovation in SMEs and SME Development, únor 2016.

³⁵ Portál veřejně přístupných dat ESI fondů. Cíl stanovený v roce 2020 pro rok 2023, pokud jde o společný ukazatel výstupů „CO04:podniky, které dostávají nefinanční podporu (poradenství)“ týkající se tematického cíle 3.

³⁶ Viz článek 125 nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320-469).

³⁷ Zvláštní zpráva č. 21/2018 „Výběr a monitorování projektů EFRR a ESF v programovém období 2014–2020 se stále zaměřují převážně na výstupy“.

³⁸ Evropská komise, Regional policy for smart growth of SMEs, Guide for Managing Authorities and bodies in charge of the development and implementation of Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation, 2013.

³⁹ Evropská komise, What are counterfactual impact evaluations teaching us about enterprise and innovation support, 2012, GŘ REGIO.

⁴⁰ Zvláštní zpráva č. 4/2011 „Audit záručního mechanismu malých a středních podniků“; výroční zpráva Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013, (Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1–288); zvláštní zpráva č. 8/2018 „Podpora z EU pro produktivní investice v podnikání – je zapotřebí více se zaměřit na otázku udržitelnosti“.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-7954-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/94421	QJ-AB-22-010-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7956-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/421842	QJ-AB-22-010-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné soukromé osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.