Audit postupu při makroekonomické nerovnováze

Shrnutí

Postup při makroekonomické nerovnováze

Postup při makroekonomické nerovnováze byl zřízen s cílem napravit makroekonomické nerovnováhy v EU, a reagovat tak na absenci politických nástrojů, které by umožnily vyhnout se nárůstu těchto nerovnováh před krizí z roku 2008.

Postup při makroekonomické nerovnováze se uplatňuje v ročních cyklech. Na jeho začátku Komise zveřejní ekonomické a finanční posouzení, známé pod názvem „zpráva mechanismu varování“, uvádějící členské státy, které jsou ohroženy nerovnováhou a v nichž je potřeba provést další analýzu formou hloubkového přezkumu. Účelem hloubkového přezkumu je dospět k závěru o tom, zda se ve vybraném členském státě projevuje nerovnováha a zda je třeba ji považovat za nadměrnou. Na základě analýzy v rámci hloubkového přezkumu by pak Komise měla navrhnout doporučení pro jednotlivé země, která jsou následně přijata Radou a předložena členskému státu k nápravě nerovnováhy.

Je-li nerovnováha považována za „nadměrnou“, Komise v souladu s nařízením o postupu při makroekonomické nerovnováze navrhne, aby Rada aktivovala „postup při nadměrné nerovnováze“. Jedná se o mechanismus posíleného dohledu, jehož součástí je možnost sankcí pro členské státy eurozóny.

Co jsme kontrolovali

Hlavní auditní otázka zněla: „Je postup při makroekonomické nerovnováze patřičně koncipován a náležitě uplatňován?“ Posuzovali jsme, nakolik účinně Komise uplatňovala postup při makroekonomické nerovnováze v období od roku 2012 do roku 2017.

Co jsme zjistili

Přestože je postup při makroekonomické nerovnováze obecně dobře koncipován, Komise jej neuplatňuje takovým způsobem, který by zajišťoval účinnou prevenci a nápravu nerovnováh.

Komise používá jako hlavní nástroj k řešení makroekonomické nerovnováhy doporučení pro jednotlivé země. Míra jejich plnění je však nízká. Přestože za realizaci doporučení nesou odpovědnost členské státy, způsob, jakým je Komise vypracovala, má také určité nedostatky. Chybí systematická vazba mezi konkrétními nerovnováhami zjištěnými při hloubkovém přezkumu a navrhovanými doporučeními. V některých případech jsou doporučení pro jednotlivé země označena z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze za relevantní, přestože s makroekonomickou nerovnováhou souvisejí jen vzdáleně (pokud vůbec), a pro členské státy je pak obtížnější přijmout patřičná nápravná opatření. Doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze navíc dostatečně nezohledňují fiskální politiku ani v případech, kdy je to pro nefiskální nerovnováhu relevantní. Mezi doporučeními pro jednotlivé členské státy a doporučeními vydanými pro eurozónu jako celek existuje jistý nesoulad. V neposlední řadě Komise někdy stanoví pro plnění doporučení velice náročný časový harmonogram.

Souhlasíme s názorem dotazovaných zúčastněných stran, že analýza v hloubkových přezkumech má dobrou kvalitu a že nerovnováhy jsou identifikovány správně. V posledních letech však ve zprávách Komise hloubkové přezkumy stále více ustupují do pozadí, protože analýza relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze a související doporučení byly začleněny do zpráv o zemi, které se zabývají zejména celkovou hospodářskou koordinací strukturálních politik. Postup při makroekonomické nerovnováze byl také oslaben rozhodovacím procesem Komise, pokud jde o klasifikaci nerovnováh podle závažnosti. Nerovnováhy se sice určují na úrovni útvarů na základě jednoznačných technických kritérií, ale hloubkové přezkumy neobsahují jasné posouzení jejich závažnosti. Kritéria, podle nichž sbor komisařů přijímá konečná rozhodnutí, nejsou transparentní.

Je třeba uvést, že Komise zatím nikdy nedoporučila aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze, přestože od té doby, co se začal uplatňovat postup při makroekonomické nerovnováze v roce 2012, byla v několika členských státech zjištěna přítomnost nadměrné nerovnováhy po delší časové období.

Zpráva mechanismu varování, která v rámci celého procesu vzniká jako první, dostatečně neumožňuje včasnou identifikaci nerovnováh, protože využívá ukazatele založené na údajích z minulosti a pohyblivých průměrných hodnotách, které nezohledňují poslední vývoj. Text zprávy mechanismu varování je navíc spíše popisný než analytický. Efektu přelévání dopadů do dalších členských států a vlivu na eurozónu se nevěnuje přílišná pozornost, i když k určitým zlepšením v tomto směru došlo.

Co doporučujeme

1. Komise by měla systematicky vytvářet vazbu mezi doporučeními pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a makroekonomickou nerovnováhou. Navrhovaná opatření by měla být dostatečně podrobná a zaměřená na snížení nerovnováhy v krátkodobém až střednědobém horizontu. Kdykoliv je to možné, měla by Komise ex ante a ex post provádět posouzení dopadů těchto opatření na nerovnováhy.
2. Hloubkové přezkumy by měly uvádět jasnou charakteristiku závažnosti nerovnováh v členském státě. Komise by měla zvýšit transparentnost tím, že přijme, zveřejnění a bude uplatňovat jasná kritéria pro klasifikaci nerovnováh. S výjimkou zvláštních okolností by Komise měla doporučit aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze, jakmile důkazy nasvědčují tomu, že členský stát se s takovou nerovnováhou potýká. Pokud se Komise v konkrétních případech na základě vlastního uvážení rozhodne tento postup neuplatnit, měla by jasně vysvětlit své důvody a zveřejnit je.
3. Komise by měla provádět komplexní hloubkový přezkum, následně prezentovaný samostatně, v rozsahu a míře podrobnosti, která odpovídá závažnosti situace a výzvám dané politiky. Komise by neměla srovnávací přehled zveřejňovat spolu s hloubkovým přezkumem, ale měla by poskytnout přístup k databázi obsahující proměnné, které ve své analýze použila ve vztahu k jednotlivým zemím.
4. Komise by měla systematicky analyzovat dopad fiskální politiky na vnější nerovnováhu a konkurenceschopnost a na základě postupu při makroekonomické nerovnováze by měla předkládat doporučení členským státům, pokud mají fiskální záležitosti na vnější nerovnováhu přímý vliv.
5. Během postupu při makroekonomické nerovnováze by se měly výslovně zohledňovat politiky, které mají nadnárodní dopad a mohou zesílit symetrické obnovování rovnováhy v rámci eurozóny. Doporučení pro jednotlivé země by měla odpovídat doporučením, která byla ohledně nerovnováhy vydána pro eurozónu, včetně doporučení k celkové orientaci fiskální politiky, je-li to relevantní.
6. Komise by měla v komunikaci s veřejností klást na postup při makroekonomické nerovnováze větší důraz. V zájmu účinné komunikace by příslušní komisaři měli být k dispozici parlamentům členských států, kdykoliv se Komise bude domnívat, že nerovnováha je nadměrná, aby mohli vysvětlit důvody jejích rozhodnutí a z nich plynoucí doporučení.

Úvod

Ekonomické zdůvodnění a právní rámec

Před krizí 2008–2009 se rámec EU pro správu ekonomických záležitostí (soubor pravidel, jimiž se řídí hospodářské politiky členských států) zaměřoval na udržitelnost fiskálních politik. V zásadě se omezoval na udržování veřejného deficitu a veřejného dluhu pod kontrolou. Řízení EU v oblasti nefiskálních politik bylo omezeno na ustanovení Smlouvy o nezávazné koordinaci hospodářských politik¹.

Krize a následný vývoj ukázaly, že tento rámec nedokázal odhalit postupný nárůst ekonomické nerovnováhy a předejít mu. V několika členských státech vedl značný příliv kapitálu a neudržitelná expanze úvěrů v soukromém sektoru ke zhoršení platebních bilancí a konkurenceschopnosti, k přeinvestování v určitých oblastech ekonomiky a nadměrnému zadlužení v privátní sféře. Neudržitelný hospodářský vzestup před krizí navíc deformoval posuzování fiskální situace, která se tak často jevila lepší, než jaká ve skutečnosti byla. V okamžiku, kdy nerovnováhy nakonec vedly k bolestivým úpravám, přelily se do ostatních členských států, a ohrozily tak finanční stabilitu a hospodářskou výkonnost celé EU.

V roce 2011 byl v rámci balíčku šesti právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí² zaveden nový mechanismus, tzv. postup při makroekonomické nerovnováze, s cílem předejít podobnému vývoji v budoucnosti a podpořit politiky na snížení nerovnováhy mající kořeny v době rozmachu před krizí.

Hlavním právním základem pro postup při makroekonomické nerovnováze je nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (dále v této zprávě nazývané jako „nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze“)³.

Postup při makroekonomické nerovnováze se vztahuje na všechny členské státy EU (s výjimkou těch, které dostávají finanční podporu z EU v rámci ekonomických ozdravných programů), a uplatňuje se od roku 2012 jako součást ročního cyklu koordinace hospodářských politik a dohledu nad nimi.

Konkrétně se postup při makroekonomické rovnováze zaměřuje na odhalování „nerovnováhy“ a „nadměrné nerovnováhy“ a jejich prevenci a nápravu. Tyto termíny jsou definovány v článku 2 nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze:

1. „nerovnováhou“ se rozumí jakékoli směřování k makroekonomickému vývoji, který nepříznivě ovlivňuje nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku;
2. „nadměrnou nerovnováhou“ se rozumí vážná nerovnováha včetně nerovnováhy, která ohrožuje nebo by mohla ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie.“

Čl. 4 odst. 3 téhož nařízení pak definuje povahu nerovnováhy:

1. „vnitřní nerovnováha, včetně nerovnováhy vznikající v důsledku veřejného a soukromého zadlužení, vývoje na finančních trzích a trzích s aktivy, a to i na trzích s nemovitostmi, vývoje toku úvěrů v soukromém sektoru a vývoje nezaměstnanosti;
2. vnější nerovnováha, včetně nerovnováhy vznikající v důsledku vývoje běžného účtu a čistých investičních pozic členských států, reálných směnných kurzů, podílů na vývozních trzích, změn ve vývoji cen a nákladů a necenové konkurenceschopnosti, a to s ohledem na různé složky produktivity.“

Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze tak plní dvojí cíl: řeší problém nerovnováh, které mají dopad na hospodářství jednotlivých členských států, a zároveň brání jejich přelévání⁴ do dalších členských států eurozóny a EU.

Postup při makroekonomické nerovnováze je nedílnou součástí evropského semestru, což je rámec zavedený v roce 2010 pro širší koordinaci hospodářských politik v zemích EU. Evropský semestr zahrnuje kromě postupu při makroekonomické nerovnováze opatření, jimiž se provádí Pakt o stabilitě a růstu, a strukturální politiky zaměřené na oživení dlouhodobého růstu v kontextu strategie Evropa 2020 prostřednictvím plnění cílů, hlavní směry hospodářských politik a hlavní směry politik zaměstnanosti. Každoroční proces evropského semestru vrcholí návrhem doporučení pro jednotlivé země ve všech těchto oblastech, který Komise předkládá Radě. Jakmile je Rada schválí, od členských států se očekává, že tato doporučení realizují.

Obecně řečeno je rozdíl mezi postupem při makroekonomické nerovnováze a Paktem o stabilitě a růstu následující: postup při makroekonomické nerovnováze se soustředí na makroekonomickou nerovnováhu obecně, zatímco Pakt o stabilitě a růstu se zaměřuje pouze na fiskální udržitelnost. Jakmile navíc členské státy splní požadavky na výši veřejného dluhu a deficitu, v rámci paktu o stabilitě a růstu se již doporučení k jejich fiskální politice nevydávají. Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze zase počítá s tím, že reakce na makroekonomickou nerovnováhu zjištěnou v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze může zahrnovat opatření v oblasti fiskální a mzdové politiky⁵. Uvedené dva nástroje politiky jsou si podobné v tom, že Komisi dávají pravomoc prosazovat plnění podmínek, a mají tak preventivní i nápravnou složku. V plnění strategie Evropa 2020 však Komise podobnou prosazovací pravomoc nemá.

Roční proces postupu při makroekonomické nerovnováze, kdy se zjišťují nerovnováhy, posuzuje jejich závažnost a zahajují nápravná opatření, má několik etap. Proces uvedený v nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze je znázorněn na obrázku 1 (podrobněji viz příloha I) a související dokumenty jsou uvedeny v příloze II.

První etapa: zpráva mechanismu varování

První etapou tohoto procesu je vydání zprávy mechanismu varování. Hlavním účelem této zprávy je určit členské státy, které jsou podle Komise ohroženy nerovnováhou, a u nichž je proto potřeba provést další analýzu formou hloubkového přezkumu (viz druhá etapa). Ve zprávě mechanismu varování se využívá srovnávací přehled ukazatelů, které zobrazují vnitřní a vnější nerovnováhy (viz příloha III)⁶. Z čl. 3 odst. 2 nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze však jasně vyplývá, že rozhodnutí zahájit hloubkový přezkum by se nemělo přijímat na základě mechanického vyvozování závěrů ze srovnávacího přehledu.

Zdroj: EÚD.

Druhá etapa: hloubkové přezkumy

Hloubkový přezkum spočívá v podrobné analýze okolností v dané zemi s využitím široké škály analytických nástrojů (jako jsou například ukazatele obchodních vazeb mezi členskými státy a míry jejich vzájemných expozic), kvalitativních informací o konkrétní zemi (jako je specializace na určité výrobky a mechanismy vyjednávání o mzdách) a v mnoha případech také proměnných, které se liší od ukazatelů ve srovnávacím přehledu zprávy mechanismu varování.

Komise tyto informace shromažďuje v průběhu návštěv v členských státech. Je také povinna zvážit jakékoliv další informace, které členský stát předložil Komisi jako relevantní. Dále Komise musí zohlednit plánovanou politiku členského státu a všechna předchozí doporučení Rady nebo Evropské rady pro systémová rizika.

Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze vyžaduje, aby se při hloubkovém přezkumu vyhodnotilo, zda se v daném členském státě projevuje nerovnováha, a pokud ano, zda jde o nadměrnou nerovnováhu. Zvážit se přitom musí také dopady vnitrostátních hospodářských politik na ekonomiky okolních států. Pokud Komise žádnou nerovnováhu v členském státě nezjistí, proces postupu při makroekonomické nerovnováze v tomto státě daným rokem končí. Pokud nerovnováhu zjistí, v závislosti na její závažnosti uplatní pro daný členský stát preventivní nebo nápravnou složku tohoto procesu.

Od roku 2015 jsou hloubkové přezkumy součástí každoročních zpráv o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru. Obsahují rozsáhlá analytická hodnocení hlavních strukturálních otázek, jež mají dopad na členský stát v oblastech, jako je zdanění a výdaje, zaměstnanost, veřejná správa a podnikatelské prostředí, a také pokrok členského státu při plnění doporučení pro jednotlivé země a cílů strategie Evropa 2020.

Třetí etapa: prevence a náprava

Preventivní opatření

Pokud Komise dospěje k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, musí o tom informovat Radu a Evropský parlament. Rada pak může na návrh Komise vydat doporučení pro jednotlivé země s cílem napravit nerovnováhu a předejít tomu, aby se stala „nadměrnou“ (dále označovaná také jako „doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze“). Tato doporučení se přijímají v červenci a každoročně se musejí přezkoumat a v případě potřeby upravit. Za tímto účelem se provádí systematické a veřejné posouzení pokroku při plnění doporučení pro jednotlivé země, které se zveřejňuje v příloze zprávy o zemi v únoru. Aby Komise mohla plnění těchto doporučení sledovat, musí udržovat trvalý dialog s orgány členských států a sociálními partnery a provádět informační návštěvy, zpravidla jednou ročně.

Nápravná složka: postup při nadměrné nerovnováze

Pokud Komise považuje nerovnováhu za nadměrnou, opět o tom musí v souladu s článkem 7 nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze informovat Evropský parlament a Radu. Rada se pak může na návrh Komise rozhodnout zahájit „postup při nadměrné nerovnováze“, kdy se na členský stát vztahují přísnější požadavky a monitorování a v případě států eurozóny také případné finanční sankce⁷.

Rozsah, cíle a koncepce auditu

Rozsah a cíle auditu

Základní auditní otázka zněla „Je postup při makroekonomické nerovnováze patřičně koncipován a náležitě uplatňován?“ Během auditu jsme proto posuzovali, nakolik účinně Komise uplatňovala postup při makroekonomické nerovnováze v období od roku 2012 do roku 2017⁸, a v relevantních případech také některé koncepční prvky tohoto postupu. Postup při makroekonomické nerovnováze jsme podrobně zkoumali na vzorku čtyř členských států (Bulharsko, Španělsko, Francie a Slovinsko) a na ostatní členské státy jsme se v příslušných případech zaměřili v menší míře⁹.

Konkrétně jsme prověřovali:

1. účinnost provádění postupu na základě vývoje klasifikace nerovnováh v členských státech a důvodů, které vedly k nízké míře plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze,
2. proces klasifikace makroekonomické nerovnováhy v členských státech,
3. využití analytických nástrojů a ekonomické analýzy k identifikaci a hodnocení nerovnováh a průběžnou prezentaci výsledků,
4. vhodnost srovnávacího přehledu a zprávy mechanismu varování jako celku z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze.

Neposuzovali jsme přiměřenost prahových hodnot stanovených pro ukazatele ve srovnávacím přehledu ani kvalitu statistických údajů, z nichž vycházejí. Stejně tak jsme nezkoumali postup hodnocení pokroku v plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze¹⁰.

Kritéria pro audit jsme čerpali z:

1. požadavků právních předpisů (zejména nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze);
2. interních pravidel a postupů Komise (např. pokynů a dokumentů uvádějících hlavní směry);
3. dokumentů vydaných řadou institucí EU a dalšími mezinárodními organizacemi (zejména MMF a OECD) nebo vypracovaných na základě výzkumu osvědčených postupů.

Tato auditní zpráva je druhou z plánovaných zpráv, jejichž cílem zajistit patřičné pokrytí rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. První z tohoto souboru zpráv se týkala postupu při nadměrném schodku¹¹ a byla zveřejněna v roce 2016.

Koncepce

V březnu 2016 jsme zaslali internetový dotazník členům Výboru pro hospodářskou politiku z členských států, v nichž byl uplatněn postup při makroekonomické nerovnováze. Dotazník se vztahoval na období od vydání zprávy mechanismu varování v roce 2012 do hloubkových přezkumů v roce 2016. Obsahoval 46 otázek kvalitativního i kvantitativního charakteru týkajících se názorů členů výboru na postup při makroekonomické nerovnováze. Průzkum byl ukončen v prosinci 2016, přičemž do té doby odpovědělo 19 z 20 členů výboru. Výsledky průzkumu pro nás byly vodítkem při auditní práci a v některých svých připomínkách se na ně odvoláváme. Souhrn odpovědí na kvantitativní otázky obsahuje příloha VI.

Vedli jsme pohovory se zaměstnanci tří útvarů Komise (GŘ ECFIN, GŘ EMPL a generálního sekretariátu) a kabinetů komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla a místopředsedy pro euro a sociální dialog. Přezkoumali jsme nejrůznější dokumenty vydané Komisí i její interní záznamy. Setkali jsme se také se zástupci institucí, které se podílejí na provádění a monitorování postupu při makroekonomické nerovnováze ve vybraných členských státech (seznam institucí viz příloha VII).

Postup při makroekonomické nerovnováze jsme projednávali se zástupci několika organizací, jejichž stanoviska byla z hlediska našeho auditu relevantní (včetně Evropské centrální banky (ECB), MMF, OECD, Světové banky, Evropského parlamentu a v Německu spolkového ministerstva hospodářství a energetiky a spolkového ministerstva financí). Ustavili jsme také poradní výbor a požádali o stanovisko nezávislé odborníky.

Zjištění

O nerovnováhách v členských státech se ví již několik let, přičemž nápravné politiky se uplatňují v nedostatečné míře

Tato část zprávy pojednává o vývoji v počtu členských států, v nichž byla od zavedení postupu při makroekonomické nerovnováze zjištěna nerovnováha. Dále uvádí, do jaké míry byla podle hodnocení Komise zavedena doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, a analyzuje související důvody.

Nerovnováha v členských státech většinou trvá několik let

Počet členských států, v nichž byla prostřednictvím postupu při makroekonomické nerovnováze zjištěna makroekonomická nerovnováha, mezi lety 2012 a 2015 postupně narůstal (z 12 na 16). Bereme nicméně na vědomí, že tento počet se zvýšil rovněž v důsledku vystoupení několika států z ekonomických ozdravných programů a vstupu Chorvatska do EU. V poslední době se tento všeobecný trend obrátil, což je zřejmě odrazem cyklického oživení ekonomik EU. Přesto se počet členských států s nadměrnou nerovnováhou nesnížil (viz obrázek 2 a příloha VIII).

Zdroj: EÚD.

Z obrázku 3 je vidět, že klasifikace jednotlivých členských států většinou zůstala meziročně stejná. Ke zlepšení dochází poměrně málo. Během prvních pěti let uplatňování postupu při makroekonomické nerovnováze (2012 až 2016) byla v členských státech celkem 67krát zjištěna nerovnováha (51) nebo nadměrná nerovnováha (16). Ve 39 z 51 případů nerovnováhy nedošlo v následujícím roce k žádné změně, u pěti členských států bylo hodnocení sníženo na „nadměrná nerovnováha“ a sedm členských států svou nerovnováhu napravilo. Z 16 členských států s nadměrnou nerovnováhou se pouze dvěma podařilo v následujícím roce z této kategorie vystoupit.

Pozn.: Šipky znázorňují, jak se klasifikace nerovnováhy v členských státech během daného období každoročně měnila, tj. zda došlo k jejímu zlepšení, zhoršení nebo zda zůstala beze změny. Součet těchto změn se rovná 67.

Zdroj: EÚD.

Tento setrvačný stav lze ukázat na 12 členských státech, v nichž byla zjištěna nerovnováha v roce 2012, prvním roce uplatňování postupu při makroekonomické nerovnováze. V šesti z nich se v určitém okamžiku nerovnováha stala nadměrnou (Bulharsko, Kypr, Francie, Itálie, Slovinsko a Španělsko). Pouze dvěma státům se podařilo vrátit k „běžné“ nerovnováze (Slovinsko a Španělsko), zatímco ostatní čtyři nadále zůstávají v kategorii „nadměrná nerovnováha“ (čtyři po sobě jdoucí roky v případě Itálie, tři roky v případě Francie a Bulharska, dva roky v případě Kypru¹²). Žádný členský stát se zatím nedostal z kategorie „nadměrná nerovnováha“ do kategorie „žádná nerovnováha“. Příloha VIII uvádí vývoj klasifikace každého členského státu od roku 2012.

I přes časté a intenzivní monitorování byla míra plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze nízká

Monitorování ze strany Komise na dobré úrovni

Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze¹³ od Komise vyžaduje, aby mimo jiné monitorovala plnění doporučení pro jednotlivé země a v členských státech shromažďovala informace a udržovala stálý dialog s orgány a sociálními partnery. Podle našich zjištění Komise při svých častých informačních návštěvách členských států vedla na vnitrostátní úrovni plnohodnotný a otevřený dialog s dostatečně širokým množstvím zainteresovaných stran.

V roce 2013 Komise zavedla ve vztahu k členským státům s nadměrnou nerovnováhou tzv. zvláštní monitorování. V roce 2014 bylo rozšířeno také na vybrané členské státy eurozóny, v nichž se projevila určitá nerovnováha systémového významu, a v roce 2016 na všechny členské státy, v nichž byla zjištěna nerovnováha. Zvláštní monitorování se v současné době provádí formou každoroční informační návštěvy každého členského státu, na základě které se následně zveřejňuje zpráva o pokroku.

Míra plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze však byla nízká

Komise posuzuje, do jaké míry byla plněna doporučení pro jednotlivé země, pomocí kvalitativní stupnice (viz příloha V). V roce 2017 Evropský parlament tato posouzení využil k tomu, aby vyhodnotil celkové plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze v období 2012–2016¹⁴). Obrázek 4 shrnuje toto hodnocení. Dospěli jsme k závěru, že plnění těchto doporučení bylo od roku 2012 setrvale nedostatečné, neboť podíl doporučení realizovaných v plné míře nebo z větší části je velice malý¹⁵.

Zdroj: EÚD na základě hodnocení Evropského parlamentu (oddělení pro podporu správy ekonomických záležitostí (EGOV)) a Evropské komise.

Na plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze se podepsalo několik nedostatků

Řízení procesu postupu při makroekonomické nerovnováze negativně ovlivnily následující nedostatky v plnění souvisejících doporučení pro jednotlivé země: i) chyběla systematická vazba mezi doporučeními pro jednotlivé země a nerovnováhami; ii) chyběl systematický odhad dopadu doporučení pro jednotlivé země na nerovnováhy; iii) panoval nesoulad doporučení pro eurozónu jako celek s doporučeními pro jednotlivé země; iv) časový rámec pro plnění doporučení pro jednotlivé země byl velmi náročný.

Chyběla systematická vazba mezi doporučeními pro jednotlivé země a nerovnováhami

Aby se zvýšila vnitrostátní odpovědnost a členské státy byly motivovány k tomu, aby plnily doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze svědomitěji, musí být jasné, jakým způsobem se při ekonomické analýze a posouzení nerovnováh dospělo ke konkrétním doporučením. Ve vlastních pokynech Komise se uvádí, že hloubkové přezkumy by měly poskytovat analytický základ pro vyjádření doporučení¹⁶, ale v praxi je tato vazba málokdy zřejmá¹⁷. Náš průzkum mezi členy Výboru pro hospodářskou politiku tento dojem potvrdil: na dotaz „Je jasné, která doporučení se vztahují k postupu při makroekonomické nerovnováze?“ pouze čtvrtina členů výboru odpověděla „vždy jasné“ (viz obrázek „g“ v příloze VI). V posledních letech byla tato souvislost ještě více zastřena v důsledku zestručnění jak doporučení pro jednotlivé země (viz body 40–42), tak hloubkových přezkumů (viz body 67–73).

Zaprvé, tato vazba často není zřejmá nebo je slabá. Je to dáno tím, že Komise svůj návrh doporučení pro jednotlivé země nevypracovává s cílem napravit konkrétní nerovnováhu, jak to vyžaduje čl. 6 odst. 1 nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze. Místo toho se s členským státem projednávají strukturální reformy v kontextu strategie Evropa 2020, které jsou následně zahrnuty do návrhu Komise, a za relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze mohou být označeny i tehdy, pokud s nerovnováhami souvisejí jen vzdáleně.

Při analýze čtyř vybraných členských států jsme navíc našli celou řadu doporučení, jejichž označení za relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze bylo nepatřičné, protože žádné z doporučovaných opatření se nezabývalo řešením nerovnováhy zjištěné při hloubkovém přezkumu. Příklady viz rámeček 1.

Tabulka 1 uvádí, v jakém rozsahu jsou doporučení pro jednotlivé země označena za relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze. V roce 2016 bylo 80 % doporučení určených pro jednotlivé členské státy potýkající se s nerovnováhou a všechna doporučení pro členské státy s nadměrnou nerovnováhou označeno za relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze. Označování příliš mnoha doporučení pro jednotlivé země za relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze oslabilo účinnost a důvěryhodnost tohoto postupu. To potvrdila i řada zúčastněných stran, s nimiž jsme během informačních návštěv jednali.

Zdroj: EÚD.

Zestručnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a hloubkových přezkumů navíc ještě více zastřelo jejich souvislost se zjištěnými nerovnováhami.

Proces zestručnění doporučení pro jednotlivé země byl zahájen v roce 2015 po té, co se členské státy vyjádřily v tom smyslu, že přílišný počet a délka doporučení mají negativní vliv na jejich pocit odpovědnosti a omezují účinnost plnění. Komise od té doby počet svých každoročních doporučení pro jednotlivé země snížila. Přibližně o polovinu také zkrátila jejich průměrnou délku (viz obrázek 5).

Členové Výboru pro hospodářskou politiku i řada dalších subjektů, s nimiž jsme během svých návštěv jednali, vnímali zestručnění zpravidla příznivě (viz obrázek „k“ v příloze VI). Nicméně nyní, když jsou doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze kratší a formulována obecněji, nejsou konkrétně zaměřena na nerovnováhy zjištěné při hloubkovém přezkumu. Kvůli jejich obecné povaze se také obtížněji posuzuje, do jaké míry byla splněna a nakolik přispěla k odstranění nerovnováh. Rámeček 2 zobrazuje dopad zestručnění na vybraná doporučení pro Francii a Španělsko.

Zdroj: EÚD.

Další problém spočívá v tom, že analýza politických možností, jak nerovnováhy řešit (v oddílu věnovaném výzvám politiky), postupně z hloubkového přezkumu zmizela, jelikož tento dokument byl sloučen se zprávou o zemi. V kombinaci se zestručněním doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze je nyní pro čtenáře mnohem složitější pochopit opodstatnění, z něhož doporučení vycházejí. Tabulka 2 porovnává vzájemnou vazbu mezi hloubkovým přezkumem a doporučením pro Bulharsko č. 3 v roce 2014 a v roce 2015, tedy před a po tomto zjednodušení.

Zdroj: EÚD.

Skutečnost, že od roku 2016 chybí vazba nebo odůvodnění mezi hloubkovými přezkumy a doporučeními pro jednotlivé země, je v rozporu s tím, co Komise prohlásila ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance v říjnu 2015. Komise tehdy uvedla, že aby zvýšila transparentnost a návazná opatření v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze, bude „[…] také předkládat výslovná odůvodnění přijatých rozhodnutí – rovněž u doporučení pro jednotlivé země spojených s postupem při makroekonomické nerovnováze […]“ a „[…] lépe vysvětlí souvislost mezi povahou nerovnováh a tím, jak jsou řešeny v doporučeních pro jednotlivé země“¹⁸.

Chyběl systematický odhad dopadu doporučení pro jednotlivé země na nerovnováhy

Komise zpravidla neposkytuje předběžný odhad nebo odhad ex post, pokud jde o ekonomické dopady doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze na nerovnováhy. To je pochopitelné pouze v případech, kdy je některé dopady z podstaty věci obtížné věrohodně vyčíslit kvůli povaze doporučovaných opatření (jako je například přezkum kvality aktiv nebo zátěžové testy v bankovním sektoru, lepší koordinace a účinnost veřejných služeb) nebo pokud dopad bude dlouhodobý (reformy vzdělávacího systému nebo pracovního trhu).

Mezi několik výjimek patří odkazy na externí studie posuzující dopad strukturálních reforem na hrubý domácí produkt (HDP)^{19 20} a jednorázová studie v pracovních dokumentech o národních programech reforem členských států z roku 2014²¹. Odhad ekonomického dopadu na nerovnováhy by umožnil lépe určit, která doporučení jsou nejrelevantnější a pravděpodobně nejúčinnější.

Některá doporučení mohou navíc vyrušit dopad jiných, přičemž v těchto případech by bylo možné provést přiměřený odhad. To se týká rozpočtových doporučení a dalších doporučení pro jednotlivé země, která mají fiskální dopad. Například doporučení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze č. 1/2013 pro Španělsko, jeden z členských států, v němž se uplatňoval postup při nadměrném schodku, se týkalo uskutečnění fiskální korekce, kterou doporučila Rada, s cílem napravit nadměrný vnitrostátní deficit. Doporučení č. 4/2013 zároveň uvádělo potřebu „posílit a modernizovat veřejné služby zaměstnanosti s cílem zajistit nezaměstnaným účinnou individuální pomoc“. Komise nevypracovala odhad toho, zda náklady na přijetí zaměstnanců, kteří budou poskytovat individuální podporu pro více než šest milionů žadatelů o práci, jsou slučitelné s rozpočtovými omezeními, která požaduje ve svém prvním doporučení.

Nesoulad s doporučeními pro eurozónu

Od roku 2012 Komise také vypracovává doporučení pro eurozónu jako celek. Po přijetí Radou se tato doporučení předkládají ministrům financí euroskupiny, což v důsledku znamená, že žádný orgán EU nenese formální odpovědnost za jejich plnění.

Komise nemá zaveden žádný systém, který by zajišťoval soulad mezi doporučeními pro eurozónu a doporučeními pro jednotlivé členské státy, které ji tvoří.

Jeden příklad tohoto problému souvisí s doporučeními Komise ohledně orientace fiskální politiky eurozóny²². Potýká-li se měnová politika s problémy při snižování úrokových sazeb, je řízení orientace fiskální politiky důležité pro zajištění udržitelného růstu celkové poptávky. Jakmile však členský stát dosáhne souladu s kritérii stability, Pakt o stabilitě a růstu již nemůže orientaci fiskální politiky ovlivnit. Postup při makroekonomické nerovnováze tedy nabízí rámec, v němž se lze zaměřit na fiskální doporučení, která jsou relevantní pro eurozónu jako celek.

V listopadu 2016 Komise doporučila pozitivní orientaci fiskální politiky, aby podpořila oživení na podporu měnové politiky ECB²³. Toto doporučení nebylo v souladu s fiskálními požadavky obsaženými v doporučeních pro členské státy eurozóny, která byla vydána přibližně o šest měsíců dříve a obnášela mírně restriktivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu jako celek v roce 2017 a 2018. Jelikož se výhled na růst HDP během uvedených šesti měsíců nezhoršil, nebyl k takovému nesouladu důvod. Chybí účinný mechanismus pro zmírnění napětí, které by mohlo vzniknout mezi tím, co je z fiskálního hlediska přijatelné pro eurozónu, a tím, co se uvádí v doporučeních pro jednotlivé členské státy.

Velmi náročný časový rámec pro plnění doporučení pro jednotlivé země

Komise vyjádřila očekávání, že doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze budou realizována během 12 až 18 měsíců. Jelikož je tento předpoklad často příliš optimistický, zkresluje statistiky o plnění doporučení. Doporučení pro jednotlivé země jsou v řadě případů složitá a vyžadují reakci velkého počtu subjektů. Řada doporučení se každý rok opakuje, takže jsou pak označena za nesplněná. Postup Komise se liší od MMF a OECD, které svá doporučení v oblasti politiky strukturují kolem tematičtějších os. V této souvislosti viz bod 78.

Uvedený problém do jisté míry potvrdily odpovědi na otázku průzkumu ve Výboru pro hospodářskou politiku „Jsou doporučení pro jednotlivé země v případě vašeho členského státu realistická?“ Přibližně 53 % respondentů je považuje za „realistická“, 26 % za „poněkud nerealistická“ a 11 % „zcela nerealistická“ (viz obrázek „j“ v příloze VI). Hlavním důvodem pro jejich označení za nerealistická byly velmi krátké časové lhůty pro jejich realizaci.

Klasifikace nerovnováh není transparentní a postup při nadměrné nerovnováze nebyl nikdy uplatněn

Tento oddíl je věnován logice a procesu, z nichž Komise vychází při posuzování závažnosti nerovnováh.

Systém kategorizace byl složitý a často se měnil

V nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze se při hodnocení členských států rozlišovala kategorie států bez nerovnováhy, s nerovnováhou nebo s nadměrnou nerovnováhou.

Komise však v roce 2012 stanovila pět kategorií. V roce 2013 je rozšířila na šest. V roce 2014 uplatnila jiných šest kategorií, které byly definovány podle závažnosti nerovnováhy a potřebného rozsahu monitorování. Nakonec byl počet kategorií v roce 2016 snížen na čtyři (viz tabulka 3). Většina zúčastněných stran, s nimiž jsme hovořili, toto snížení počtu uvítala, protože přineslo zjednodušení celého procesu.

Zdroj: EÚD.

Od roku 2013 mají jednotlivé klasifikace společný prvek, a to přítomnost kategorie, v níž je zjištěna nadměrná nerovnováha, ale Komise v těchto případech nikdy nenavrhla zahájit postup při nadměrné nerovnováze. Tato možnost v nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze výslovně uvedena není (viz rámeček 3). Z dokumentace Komise není jasné, z čeho tato praxe, kdy je zjištěna nadměrná nerovnováha, ale nedojde k aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze, pramení, a zdá se, že o ní bylo rozhodnuto na politické úrovni. Komise se prozatím aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze vždy vyhnula bez jasného zdůvodnění (viz bod 63).

Souvislost mezi analýzou a kategorií nerovnováhy není vždy jasná

Podle čl. 5 odst. 2 nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze by součástí hloubkového přezkumu mělo být „hodnocení toho, zda se v […] členském státě projevuje nerovnováha a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu“. To znamená, že Komise musí stanovit jasnou souvislost mezi ekonomickou analýzou a zvolenou kategorií nerovnováhy.

V praxi nejsou v hloubkových přezkumech uvedeny žádné závěry o klasifikaci nerovnováh v členském státě. Ty jsou místo tohoto obsaženy ve sdělení Komise, které je k nim přiloženo. Dále jsme zjistili, že ne vždy jsou doporučované závěry o nerovnováze zřetelně založeny na analýze provedené v rámci příslušného hloubkovém přezkumu. Například:

1. Bulharsko bylo v roce 2015 na základě doporučení GŘ ECFIN překlasifikováno o tři úrovně z kategorie „nerovnováha, která vyžaduje monitorování a přijetí opatření politiky“ do kategorie „nadměrná nerovnováha, která vyžaduje zvláštní monitorování a rozhodná opatření politiky“. Tento krok byl reakcí především na krach jedné banky v roce 2014 a následné obavy Komise o finanční stabilitu země. Daná klasifikace byla ponechána i v roce 2016, přestože hloubkový přezkum v tomto roce ukázal, že žádná z rizik zjištěných v roce 2015 se nestala skutečností.
2. Francie byla v roce 2015 na základě doporučení GŘ ECFIN zintenzivnit proces překlasifikována o jednu úroveň do kategorie „nadměrná nerovnováha, která vyžaduje zvláštní monitorování a rozhodná opatření politiky“. Hloubkový přezkum však podle našeho názoru neuváděl u faktorů, z nichž posouzení vycházelo, žádné výrazné meziroční změny. Zároveň, přestože se ve Francii uplatňoval také postup při nadměrném schodku (nápravná složka paktu o stabilitě a růstu), žádné další kroky v této souvislosti přijaty nebyly; slovo „nadměrný“ se v hloubkovém přezkumu uvádělo pouze v souvislosti s fiskálními deficity.
3. Hloubkový přezkum v roce 2016 týkající se Spojeného království (v němž se od roku 2008 uplatňoval postup při nadměrném schodku), konstatoval absenci jakékoliv nerovnováhy, a ve zprávě mechanismu varování z roku 2017 se hloubkový přezkum Spojeného království dokonce ani nevyžadoval. To vše navzdory tomu, že hloubkový přezkum z roku 2016 se zmiňuje o trvale vysokém schodku běžného účtu (největší v EU v tomto roce) a pokračujícím růstu již tak neúměrně vysokých cen nemovitostí od roku 2013.

Situace se zhoršila v roce 2017, kdy byly komplexní hloubkové přezkumy nahrazeny „shrnutím“ ve zprávách o zemi (viz bod 69).

Harmonogram zveřejnění informací svědčí o tom, že úkoly spojené s analýzou a klasifikací jsou rovněž funkčně oddělené. V letech 2012, 2014 a 2017 se hloubkové přezkumy a sdělení oznamující klasifikaci zveřejňovaly v tentýž den, zatímco v letech 2013 a 2016 byly hloubkové přezkumy zveřejněny jako první a klasifikace nerovnováh o dva týdny později. V roce 2015 byla klasifikace nerovnováh zveřejněna den před hloubkovými přezkumy.

V pozdějších etapách je proces více politický než technický

Proces klasifikace nerovnováh, který Komise v současnosti uplatňuje, má několik etap. Nejdříve zaměstnanci Komise zašlou komisaři pro hospodářské a finanční záležitosti písemné doporučení ohledně klasifikace každého členského státu, který je předmětem hloubkového přezkumu. Podle našich zjištění poskytují tato doporučení jasné technické vodítko a jsou ve vzájemném souladu v čase i mezi jednotlivými zeměmi.

Poté, co doporučení zváží kabinet komisaře a od roku 2014 také místopředseda pro euro a sociální dialog (který nese společnou odpovědnost za postup při makroekonomické nerovnováze), se zašle k přezkoumání kabinetům komisařů a následně samotnému sboru komisařů návrh sdělení.

Mezi lety 2012 a 2016 byla nadměrná nerovnováha zjištěna u některých členských států při 16 příležitostech. Sbor komisařů však návrh na aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze nikdy Radě nepředložil. Během našeho auditu Komise poskytla málo podkladů, které by vysvětlovaly, proč sbor komisařů nenavrhl uplatnit postup při nadměrné nerovnováze.

Skutečnost, že se systematicky upouštělo od aktivace postupu při nadměrné nerovnováze, snížila důvěryhodnost a účinnost postupu při makroekonomické nerovnováze. Tento názor sdílí také řada zainteresovaných stran, podle nichž to oslabilo jak schopnost daného postupu napravit nerovnováhy, tak jeho odrazující účinek. Ve zprávě pěti předsedů²⁴ se také doporučuje v plné míře uplatňovat postup při makroekonomické nerovnováze včetně aktivace postupu při nadměrné nerovnováze. Rovněž ECB opakovaně uvedla, že je potřeba v plné míře a účinně využívat všechny nástroje, které jsou k dispozici v rámci postupu při nadměrné nerovnováze včetně jeho nápravné složky²⁵.

Další zúčastněné strany vyjádřily přesvědčení, že uplatňování postupu při nadměrné nerovnováze za okolností, které nejsou úplně jednoznačné, mělo rovněž vliv na důvěryhodnost postupu a že by se k němu mělo přistupovat pouze tehdy, když je situace zcela jasná.

Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze uděluje Komisi plnou pravomoc provádět klasifikaci nerovnováhy. Zjistili jsme však několik nedostatků v tom, jakým způsobem tak činí:

1. Zaprvé jsme nenašli žádné důkazy o tom, že sbor komisařů a jejich kabinety mají formální postup pro analyzování doporučení GŘ ECFIN a dokumentaci svých jednání.
2. Zadruhé, před rokem 2017 byl návrh sdělení o nerovnováhách předložen sboru komisařů velmi pozdě. Byla tím porušena interní pravidla Komise, podle nichž má mít sbor komisařů před přijetím rozhodnutí patřičný prostor na zvážení.
3. Zatřetí, v současné době chybí jasné písemné pokyny k tomu, za jakých okolností by se Komise rozhodla navrhnout aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze.

Význam hloubkových přezkumů se postupně výrazně snížil. Jejich analytická kvalita zůstává dobrá, ale některé zásadní aspekty hloubkových přezkumů je potřeba zlepšit

Tento oddíl se věnuje vývoji v prezentaci hloubkových přezkumů a kvalitě analytických nástrojů Komise a ekonomické analýzy k určení a posouzení nerovnováhy.

Význam hloubkových přezkumů postupně výrazně klesl

Hranice mezi hloubkovými přezkumy a ročními zprávami o zemi se čím dál více stírá. Komise se pokusila zestručnit svou analýzu a doporučení pro členské státy v rámci širší koordinace politik zastřešené evropským semestrem. Sloučením hloubkových přezkumů se zprávami o zemi se však snížil důraz na postup při makroekonomické nerovnováze a jeho jasný cíl odhalovat nerovnováhy a předcházet jim.

První tři roky byl hloubkový přezkum samostatným dokumentem, který vypracovávalo zejména GŘ ECFIN za přispění GŘ EMPL a dalších generálních ředitelství. V roce 2015 byl jako oddíl 2 zařazen do zprávy o zemi, přičemž zbytek této zprávy je výsledkem analýzy, která byla do té doby součástí pracovního dokumentu útvarů Komise (který se nyní už nevypracovává), v němž se posuzoval národní program reforem členského státu v kontextu evropského semestru. V důsledku tohoto sloučení byl vypuštěn oddíl hloubkového přezkumu o výzvách politiky (jednalo se o shrnutí hlavních makroekonomických výzev a možných reakcí na ně). Navíc záhlaví používané ve zprávách o zemi mají nyní standardizovanou podobu, takže neodrážejí závažnost nerovnováh v příslušném členském státě.

V roce 2016 byla absence oddílu věnovaného výzvám politiky částečně vykompenzována přidáním „souhrnného přehledu pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze“, což je tabulka, která užitečným způsobem shrnuje hlavní zjištění hloubkového přezkumu. Z této tabulky však není nijak zřejmé, jaká opatření by bylo možné přijmout pro vyřešení nedostatků zjištěných při hloubkovém přezkumu.

Formát zpráv o zemi byl dále upraven v roce 2017: kromě toho, že zprávy byly celkově zkráceny, Komise také omezila hloubkový přezkum na souhrnný přehled pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze a stručné sdělení hlavních zjištění (oddíl 3). Podrobnosti o hlavních záležitostech, včetně makroekonomické nerovnováhy, s nimiž se členský stát potýká, jsou tematicky seřazeny v oddílu 4 „Reformní priority“. Hvězdička v nadpisu upozorňuje na téma, které je relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze a které je zařazeno do oddílu 3.

Tyto změny ve formátu byly iniciovány generálním sekretariátem Komise, jehož role v celém procesu postupně narůstala. Generální sekretariát nyní také řídí vypracování zpráv o zemi prostřednictvím týmů sestavených pro danou zemi v rámci všech útvarů Komise. GŘ EMPL v současnosti poskytuje více analytických informací²⁶, zejména pokud jde o zaměstnanost a sociální rozvoj, a hloubkový přezkum / zpráva o zemi je tak v menší míře výstupem GŘ ECFIN. Zúčastněné strany uvedly, že tyto změny snížily viditelnost postupu při makroekonomické nerovnováze.

Po popisovaném sloučení byla sdělení o hloubkových přezkumech nahrazena mnohem širšími sděleními o zprávách o jednotlivých zemích. Aby GŘ ECFIN tento problém napravilo, zveřejnilo v červnu 2015 přehled zjištění hloubkového přezkumu daného roku²⁷ s cílem upozornit na vývoj, který byl společný ve všech zemích a souvisel s měnícím se ekonomickým prostředím. Za rok 2016 a 2017 však prozatím takový přehled vydán nebyl.

Analýza makroekonomické nerovnováhy je nyní součástí celkové analýzy strukturálních otázek v členském státě. Problematika nerovnováhy tak přišla o význačnost, jakou měla v době, kdy byl hloubkový přezkum samostatným dokumentem. Je proto obtížné rozlišit problémy krátkodobého charakteru (nerovnováha) od těch dlouhodobých (růst).

Stručně řečeno snahy o racionalizaci evropského semestru omezily viditelnost postupu při makroekonomické nerovnováze. Efektivní komunikace je však pro to, aby veřejnost porozuměla tomuto postupu a problémům, které makroekonomická nerovnováha členským státům přináší, zcela zásadní. Lepší komunikace je potřebná také pro zvýšení vnitrostátní odpovědnosti za postup při makroekonomické nerovnováze. Zúčastněné strany tento názor při našich informačních návštěvách opakovaně zdůrazňovaly,

I přes dobrou kvalitu analýzy je potřeba některé aspekty hloubkových přezkumů zlepšit

V listopadu 2016, pět let po zavedení postupu při makroekonomické nerovnováze, zveřejnilo GŘ ECFIN dokument s názvem „Postup při makroekonomické nerovnováze – důvody, proces, aplikace: přehled“. Tento přehled do značné míry vychází z analytických materiálů předložených výborům Rady nebo v různé podobě zveřejněných v minulosti. Sloučení celého rámce do tohoto dokumentu, byť k němu došlo pozdě, je vítaným krokem, protože pomohlo členským státům a dalším zainteresovaným stranám porozumět postupu při makroekonomické nerovnováze a zejména důvodům některých rozhodnutí.

Přehled popisuje některé analytické nástroje, které GŘ ECFIN používá při posuzování makroekonomické nerovnováhy. Bylo by však možné jej ještě zlepšit zahrnutím informací o nástrojích, které Komise uplatňuje v dalších opakovaných analýzách, týkajících se například stability bankovního systému, vývoje pracovního trhu relevantního z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze a kvality politik pracovního trhu.

Kvalita analýzy v hloubkových přezkumech byla podle zúčastněných stran a odborníků, s nimiž jsme hovořili, obecně dobrá. Komise zohledňuje všechny okolnosti specifické pro danou zemi a další relevantní informace poskytnuté členským státem. V některých členských státech bylo potřeba zlepšit sdílení informací a Komise v poslední době vynaložila v tomto směru úsilí.

Náš průzkum ve Výboru pro hospodářskou politiku tato zjištění potvrdil. Podle valné většiny respondentů (89 %) byla kvalita hloubkových přezkumů členských států „dobrá“, 11 % ji označilo za „průměrnou“. Nikdo kvalitu neoznačil za „velmi dobrou“, „špatnou“ nebo „velmi špatnou“(viz obrázek „d“ v příloze VI). V porovnání s podobnými zprávami obdobných institucí se 68 % členů Výboru pro hospodářskou politiku domnívalo, že hloubkové přezkumy se nijak neliší, podle 26 % byly lepší a 5 % uvedlo, že byly horší (viz obrázek „u“ v příloze VI). Všichni respondenti se shodli, že hloubkové přezkumy zohledňují relevantní informace specifické pro danou zemi (podle 53 % „do velké míry“ a podle 47 % „do jisté míry“, viz obrázek „e“ v příloze VI).

Oproti zprávám jiných mezinárodních organizací (MMF, OECD), které využívají tematický přístup, se hloubkové přezkumy často věnují každý rok stejným otázkám. I když připustíme, že některé nerovnováhy jsou trvalé povahy a nelze je opominout, často to vede k repetitivní analýze s malou přidanou hodnotou a sdělením, které se meziročně prakticky nemění.

Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze od Komise požaduje zohlednění „hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a dopadů vnitrostátních hospodářských politik na ekonomiky okolních států“²⁸. Komise za tímto účelem vypracovala řadu ekonomických nástrojů²⁹.

Analýza těchto dopadů, resp. jejich přelévání do dalších států³⁰ je však často slabá. Ve čtyřech vybraných členských státech se uplatňovala poměrně nejednotně. Například do roku 2014 se pouze okrajově zmiňovala dluhová nákaza³¹ (dopad přicházející zvnějšku) ve Slovinsku. V případě Bulharska se nijak nezvažovaly obecné podmínky na trhu tohoto malého členského státu mimo eurozónu. Přehlížení tohoto přelévání vývoje do dalších zemí vede k tomu, že se Komise příliš soustředí na vývoj vlastní pouze danému členskému státu.

Od roku 2015 se zmínky o dopadech vývoje v jednom členském státu na ekonomiky v ostatních členských státech zahrnují do hloubkových přezkumů pěti největších členských států eurozóny. To je pozitivní krok.

O přelévání směrem dovnitř se zmiňovaly všechny hloubkové přezkumy ve vzorku za všechny roky, i když jejich rozsah a hloubka se lišily. Dluhová nákaza se příliš podrobně nepojednávalo ani v roce 2012 ani v roce 2013, kdy byly výnosové spready státních dluhopisů³² obzvláště vysoké.

Na závěr lze říci, že pokud jde o přelévání krize do dalších členských států, ne vždy jsou analytické nástroje uplatněny v analýze jednotlivých zemí. Došlo však k určitému zlepšení, především od té doby, co se od roku 2016 zveřejňuje souhrnný přehled pro účely postupu při makroekonomické nerovnováze.

Obecně se v hloubkových přezkumech neposuzuje, jak fiskální politika ovlivňuje vnější nerovnováhu. Jediný členský stát, u něhož zatím proběhlo komplexní posouzení, je Německo, které vykazuje vysoký přebytek běžného účtu. Žádná podobná analýza se však neprovedla u zemí se strukturálním deficitem běžného účtu, vysokou negativní čistou investiční pozici vůči zahraničí nebo problémy s konkurenceschopnostíRámeček 4. Ve fiskální oblasti se hloubkové přezkumy omezují zejména na stručnou analýzu vývoje zadluženosti veřejného sektoru.

V případě Slovinska a Bulharska jsme zjistili nedostatky v analýze nerovnováh a následných doporučeních, která z ní vyplynula (viz rámeček 5).

Zpráva mechanismu varování a srovnávací přehled hrály v postupu při makroekonomické nerovnováze omezenou roli

Tento oddíl se zabývá přidanou hodnotou zprávy mechanismu varování pro postup při makroekonomické nerovnováze a charakteristikami srovnávacího přehledu z hlediska usnadnění včasné identifikace nerovnováh.

Délka zprávy mechanismu varování se od ustavení postupu při makroekonomické nerovnováze více než zdvojnásobila (viz obrázek 6).

Zdroj: EÚD.

Nedošlo však k odpovídajícímu zlepšení v kvalitě posouzení, protože zpráva je stále především popisná³⁷:

1. první část zprávy mechanismu varování popisuje zejména obecné trendy pozorované v ekonomikách a vývoj jednotlivých ukazatelů srovnávacího přehledu. Činí tak bez hlubší analýzy důsledků tohoto vývoje (přelévání do ostatních členských států nebo příčinných souvislostí) a bez pokusu najít spouštěcí faktory těchto trendů;
2. ve druhé části zpráva mechanismu varování obsahuje zejména popis srovnávacího přehledu a stručné posouzení jednotlivých zemí z hlediska rizika vzniku nerovnováhy a souvisejících úprav.

Bezprostřední užitečnost zprávy mechanismu varování pro určení členských států, které jsou ohroženy nerovnováhou a ve kterých je třeba provést hloubkový přezkum, byla v podstatě zrušena tím, že Komise učinila hloubkové přezkumy povinné pro členské státy, v nichž byla zjištěna nerovnováha v předchozím roce (viz příloha IX). Setrvačnost, kterou toto do celého procesu vnáší, ilustruje obrázek 7.

Pozn.: Hvězdičkou jsou označeny členské státy, v nichž nebyla v roce provedení hloubkového přezkumu zjištěna žádná nerovnováha.

Zdroj: EÚD.

Srovnávací přehled zprávy mechanismu varování není koncipován tak, aby umožňoval včas zjistit (zhoršující se) makroekonomickou nerovnováhu:

1. je retrospektivní (vychází z údajů dva roky starých);
2. řada ukazatelů jsou buď pohyblivé průměry, nebo stavové proměnné (viz tabulka 4), takže se pomalu přizpůsobují a pomalu odrážejí poslední vývoj.

Zdroj: EÚD.

Některé důležité ukazatele relevantní pro zjišťování nerovnováh nejsou do srovnávacího přehledu výslovně zahrnuty. Patří mezi ně inflace, ziskovost podniků a úvěry v selhání.

Srovnávací přehled prošel několika revizemi, kdy byly provedeny změny v počtu, typu a prezentaci ukazatelů. Poslední revize proběhla v roce 2016, kdy byly tři sociální ukazatele³⁸ považované do té doby za „pomocné“ přesunuty do hlavního srovnávacího přehledu. Tyto tři ukazatele jsou však vzájemně velmi úzce propojené a jejich použitelnost pro ranou identifikaci nerovnováhy je malá, protože odrážejí důsledky narušení v oblasti ekonomiky. Jak respondenti průzkumu ve Výboru pro hospodářskou politiku (viz obrázek „c“ v příloze VI), tak většina zúčastněných stran uvedli, že do srovnávacího přehledu nevnesly zlepšení.

Srovnávací přehled má ve fázi přípravy zprávy mechanismu varování omezenou hodnotu a v dalších fázích vůbec žádnou. Jak se dalo očekávat, našli jsme přímou souvislost mezi počtem ukazatelů s překročenou hodnotou (tedy těch, kde byla překročena prahová hodnota) a rozhodnutím provést hloubkový přezkum a klasifikaci nerovnováh. V obou případech je však vzájemný statistický vztah velmi slabý (viz obrázek 8), což potvrzuje, že rozhodnutí provést hloubkový přezkum nevyplývá automaticky ze srovnávacího přehledu. Komise navíc ukazatele srovnávacího přehledu pro analýzu v hloubkovém přezkumu nepoužívá, ale spoléhá se na širší soubor analytických nástrojů i na aktuálnější údaje³⁹.

Poznámka: Černé tečky znázorňují průměr. Kategorie „Nadměrná nerovnováha s postupem při nadměrné nerovnováze“ není uvedena, protože žádný členský stát do ní zatím nebyl zařazen.

Zdroj: EÚD.

Z diskusí ze zúčastněnými stranami vyplynulo, že srovnávacímu přehledu – přestože hraje při rozhodování omezenou roli – se věnuje dostatečná pozornost veřejnosti, protože počet varovných ukazatelů lze snadno sdělit. Čtenáři, kteří nejsou odborníky, však nemohou získat celkový obrázek o povaze a charakteristikách nerovnováhy v členském státě, pokud se spoléhají pouze na varovné ukazatele a bez přečtení celého hloubkového přezkumu. Zahrnutí srovnávacího přehledu jako přílohy do zprávy o zemi od roku 2016 může posílit chybný dojem, že je zásadní pro posuzování závažnosti nerovnováhy.

Závěry a doporučení

Náš celkový závěr zní, že přestože je postup při makroekonomické nerovnováze obecně dobře koncipován, Komise jej neuplatňuje způsobem, který by zajišťoval účinnou prevenci a nápravu nerovnováh. Komise proto musí několik aspektů svého řízení tohoto postupu výrazně zlepšit. Nedávným krokem kupředu bylo řešení otázky dopadů přísnější fiskální politiky v některých členských státech na ostatní členské státy v době výkonnostního útlumu v eurozóně.

Plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze

Míra plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze však byla nízká (viz bod 33).

Komise teprve po vypracování doporučení pro jednotlivé země rozhoduje o tom, která z nich jsou relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze. A ani tehdy není v některých případech toto označení správné, protože vazba na analýzu v hloubkovém přezkumu je přinejlepším částečná nebo vzdálená. Doporučení označená jako relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze jsou často směsicí opatření zaměřených na strukturální otázky v oblasti potenciálního růstu a těch, která se týkají makroekonomické nerovnováhy z krátkodobého nebo střednědobého hlediska. Někdy se doporučení pro jednotlivé země v rámci tohoto postupu k makroekonomické nerovnováze ani nevztahují (viz body 35–38; 43).

V návaznosti na zestručnění v roce 2015 jsou doporučení pro jednotlivé země nyní kratší a formulována obecněji než dříve. Obtížněji se proto posuzuje, jak jsou realizována a nakolik přispívají k odstranění nerovnováh. Harmonogram pro jejich plnění je často velmi náročný (viz body 39–42; 51–52).

Chybí také systematické posuzování ex ante nebo ex post, pokud jde o ekonomické dopady doporučení pro jednotlivé země (viz body 44–46).

Doporučení 1

1. Komise by měla systematicky vytvářet vazbu mezi doporučeními pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a konkrétní makroekonomickou nerovnováhou zjištěnou při hloubkovém přezkumu. Opatření uvedená v těchto doporučeních by měla být dostatečně podrobná na to, aby jejich plnění vedlo k výraznému a znatelnému zmenšení nerovnováhy.
2. Komise by také měla jasně rozlišovat mezi opatřeními v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, která mají snížit nerovnováhu v krátkodobém až střednědobém horizontu s cílem vyhnout se krizím, a reformami, jejichž cílem je předejít akumulaci nerovnováh dlouhodobou podporou potenciálního růstu.
3. Kdykoliv je to možné, měla by Komise ex ante a ex post provádět posouzení dopadů opatření, která jsou uvedena v doporučeních pro jednotlivé země, na nerovnováhy.
4. Komise by měla pro plnění doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze stanovovat realistický časový rámec.

Tato opatření by měla být zavedena pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

Klasifikace nerovnováhy

V hloubkových přezkumech samotných nejsou uvedeny žádné závěry o klasifikaci nerovnováh v členských státech. Souvislost mezi ekonomickou analýzou v rámci hloubkového přezkumu a klasifikací nerovnováh není vždy jasná. Tento problém se zhoršil poté, co komplexní hloubkové přezkumy byly nahrazeny „shrnutím“ ve zprávách o zemi (viz body 57–60).

Útvary Komise používají pro návrh klasifikace nerovnováh, který předkládají sboru komisařů, jasný soubor kritérií. Z důkazních informací však vyplývá, že chybí formální rozhodovací proces na politické úrovni a že Komise někdy porušuje svá vlastní vnitřní pravidla (viz body 61–62; 66).

Komise nikdy nenavrhla aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze, přestože několikrát to zvažovala. Nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze vykládá tak, že označení určitého stavu za nadměrnou nerovnováhu ještě neznamená, že je nutné postup při nadměrné nerovnováze zahájit (viz body 63–65).

Doporučení 2

1. Komise by v souladu s požadavky nařízení o postupu při makroekonomické rovnováze měla v hloubkových přezkumech uvádět jasnou charakteristiku závažnosti nerovnováh v členském státě.
2. Komise by měla přijmout, zveřejnit a uplatňovat jasná kritéria a procesy pro klasifikaci nerovnováh.
3. S výjimkou zvláštních okolností by Komise měla doporučit aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze, jakmile důkazy nasvědčují tomu, že členský stát se s takovou nerovnováhou potýká, zejména pokud je to spojeno s rizikem nestability, nerovnováha je trvalá nebo se přelévá do dalších členských států nebo pokud nápravná opatření byla neuspokojivá. Pokud se Komise v konkrétních případech na základě práva vlastního uvážení rozhodne tento postup neuplatnit, měla by jasně vysvětlit své důvody a zveřejnit je.

   Tato opatření by měla být zavedena pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

4. V kontextu přezkumu postupu při makroekonomické nerovnováze v roce 2019 by Komise měla navrhnout úpravy nařízení o postupu při makroekonomické nerovnováze tak, aby kodifikovala, za jakých okolností nebude doporučovat aktivaci postupu při nadměrné nerovnováze ani v případech, kdy dospěje k názoru, že členský stát se s takovou nerovnováhou potýká.

Charakteristiky hloubkových přezkumů

Od roku 2015 byly hloubkové přezkumy postupně začleněny do zpráv o zemi, které se v první řadě zabývají celkovou ekonomickou koordinací strukturálních politik, a hranice mezi oběma dokumenty jsou čím dál nejasnější. V roce 2017 byly podrobné analýzy všech hlavních otázek týkajících se členského státu sloučeny do jediného oddílu zprávy o zemi, kde jsou rozděleny podle jednotlivých témat, u nichž je uvedeno, zda jsou relevantní z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze (viz body 68–72).

Tyto změny omezily viditelnost postupu při makroekonomické nerovnováze a výrazně znesnadnily identifikaci výzev relevantních z hlediska postupu při makroekonomické nerovnováze. Zestručňování hloubkových přezkumů ještě více oslabilo vazbu mezi ekonomickou analýzou a klasifikací nerovnováh i výsledných doporučení pro jednotlivé země (viz body 59; 73–75).

Srovnávací přehled navíc nehraje v hloubkových přezkumech zásadní roli, ale tím, že od roku 2016 tvoří přílohu zprávy o zemi, vzniká dojem, že ano (viz body 95–96).

Doporučení 3

1. Aby mohla Komise předložit jasné posouzení závažnosti makroekonomické nerovnováhy, s níž se členský stát potýká, a usnadnila nalezení nejvhodnějšího způsobu řešení, měla by provádět komplexní a samostatně prezentovaný hloubkový přezkum v rozsahu a míře podrobnosti, která odpovídá závažnosti situace a výzvám dané politiky.
2. Komise by neměla srovnávací přehled zveřejňovat spolu s hloubkovým přezkumem, ale měla by poskytnout přístup k databázi obsahující proměnné, které ve své analýze použila ve vztahu k jednotlivým zemím.

Tato opatření by měla být zavedena pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

Zohlednění dopadu fiskální politiky na vnější nerovnováhu a konkurenceschopnost

Přes určitou repetitivnost z roku na rok je kvalita analýzy v hloubkových přezkumech zpravidla dobrá. Dopad fiskálních politik na vnější nerovnováhu však ne vždy tvoří součást analýzy nebo není zohledněn v doporučeních pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, a to ani v případech, kdy byla při hloubkovém přezkumu zjištěna nerovnováha vnějších pozic se silnou návazností na fiskální politiku. Komise si je těchto souvislostí vědoma, ale zpravidla vychází z toho, že fiskální otázky pokrývá Pakt o stabilitě a růstu. Pakt o stabilitě a růstu se však omezuje na fiskální udržitelnost, nezkoumá dopady vnější nerovnováhy na fiskální politiku a vůbec se nevěnuje fiskální politice členských států, které splňují kritéria udržitelnosti (viz body 78–80; 86–87).

Doporučení 4

V relevantních případech by Komise měla v hloubkových přezkumech systematicky analyzovat dopad fiskální politiky na vnější nerovnováhu a konkurenceschopnost a postup při makroekonomické nerovnováze využít k tomu, aby členským státům, v nichž mají fiskální záležitosti na vnější nerovnováhu přímý vliv, předložila doporučení. Měla by tak činit jak ve vztahu k členským státům s vysokým přebytkem běžného účtu, tak členským státům s vysokým deficitem.

Toto opatření by mělo být zavedeno pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

Vliv na eurozónu

Postup při makroekonomické nerovnováze se příliš soustředí na jednotlivé ekonomiky a málo na přelévání dopadů do ostatních členských států. V doporučeních pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze se proto dostatečně neprosazují opatření, která by měla příznivý dopad na ostatní členské státy, ani nepodporují symetrické obnovování rovnováhy v rámci eurozóny (viz body 81–85).

Doporučení pro jednotlivé země nejsou v souladu s doporučeními Komise pro eurozónu jako celek (viz body 47–50).

Doporučení 5

1. Komise by se měla během postupu při makroekonomické nerovnováze systematicky zaměřovat na politiky, které mají nadnárodní dopad a mohou zesílit symetrické obnovování rovnováhy v rámci eurozóny.
2. Komise by měla uvést doporučení pro jednotlivé země v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze do souladu s doporučeními ohledně nerovnováhy vydanými pro eurozónu, včetně doporučení k celkové orientaci fiskální politiky, je-li to relevantní.

Tato opatření by měla být zavedena pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

Viditelnost postupu při makroekonomické nerovnováze a informovanost o něm

Účinná komunikace má klíčový význam pro zvýšení veřejného povědomí o postupu při makroekonomické nerovnováze a o jeho cíli odhalovat makroekonomickou nerovnováhu, zmenšit ji a předcházet jí, a také o výzvách, které nerovnováha členským státům přináší. Lepší komunikace je potřebná také pro zvýšení vnitrostátní odpovědnosti za postup při makroekonomické nerovnováze (viz body 1–6; 54–56; 68–72; 88–91; 94–96).

Doporučení 6

Komise by měla více zviditelnit postup při makroekonomické nerovnováze tím, že:

1. na něj bude více odkazovat při komunikaci s členskými státy,
2. příslušní komisaři budou k dispozici parlamentům členských států, kdykoliv se Komise bude domnívat, že nerovnováha je nadměrná, aby mohli vysvětlit důvody jejích rozhodnutí a z nich plynoucích doporučení.

Tato opatření by měla být zavedena pro cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze 2019 (začínající na podzim 2018).

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Baudilio TOMÉ MUGURUZA, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 28. listopadu 2017.

Za Účetní dvůr

předseda
Klaus-Heiner LEHNE

Zkratky a zkratková slova

ECB: Evropská centrální banka

EPC: Výbor Rady Evropské unie pro hospodářskou politiku (Economic Policy Committee)

GŘ ECFIN: Generální ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti

GŘ EMPL: Generální ředitelství Komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

MMF: Mezinárodní měnový fond

NPR: Národní program reforem

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Glosář

Evropský semestr: Roční cyklus EU koordinace hospodářských politik. Zaměřuje se na fiskální politiky v souladu s ustanoveními paktu o stabilitě a růstu, prevenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy (v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze) a strukturální reformy v kontextu strategie Evropa 2020. Na jeho základě se pak členským státům předkládají doporučení pro jednotlivé země.

Národní program reforem: Dokument, který se vypracovává jednou za rok a uvádí politiky a opatření členského státu pro udržení růstu a zaměstnanosti a dosažení cílů strategie Evropa 2020.

Pakt o stabilitě a růstu: Dohoda závazná pro všechny členské státy EU od roku 1997 (revidovaná v letech 2005 a 2011), která se týká uplatňování ustanovení Maastrichtské smlouvy v oblasti udržitelnosti fiskálních politik členských států, a to především udržováním deficitu veřejného rozpočtu a veřejného dluhu na přijatelné úrovni.

Strategie Evropa 2020: Strategie EU pro růst a zaměstnanost pro současné desetiletí. Stanoví pět hlavních cílů, kterých se má dosáhnout prostřednictvím sedmi stěžejních iniciativ. Vlády EU stanovily národní cíle, jejichž účelem je napomoci dosáhnout celkových cílů EU, a o jejich plnění informují ve svých národních programech reforem (NPR).

Výbor pro hospodářskou politiku: Poradní orgán Komise a Rady zřízený rozhodnutím Rady 74/122/EHS ze dne 18. února 1974. Výbor přispívá k práci Rady v oblasti koordinace hospodářských politik členských států a EU. Skládá se ze dvou zástupců každého členského státu, dvou zástupců Komise a dvou zástupců Evropské centrální banky.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů výkonnosti a auditů souladu s předpisy zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu či témata z oblasti správy a řízení. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tuto zprávu vypracoval auditní senát IV, jemuž předsedá člen EÚD Baudilio Tomé Muguruza a který se zaměřuje na oblast regulace trhů a konkurenceschopného hospodářství. Audit vedl člen EÚD Neven Mates. Podporu při přípravě zprávy mu poskytoval vedoucí kabinetu Georgios Karakatsanis, tajemník kabinetu Marko Mrkalj, ředitel Zacharias Kolias a vedoucí úkolu Giuseppe Diana. Členy auditního týmu byli Stefano Sturaro, Shane Enright, Maëlle Bourquová a Katia Mesonero-Herrerová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: http://europa.eu.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: http://op.europa.eu/eubookshop. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz http://europa.eu/contact).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.