Boj proti dětské chudobě – je nezbytné lépe zacílit podporu, kterou na něj poskytuje Komise

Shrnutí

I

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení tvoří jádro strategie „Evropa 2020“. Pro úspěch v tomto kontextu je klíčové odhalovat skupiny vystavené zvýšenému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení a určovat příčiny takové zranitelnosti. Statistiky za dobu deseti let naznačují, že děti jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením než zbytek populace v EU.

II

Je nezbytné zaměřit se právě na děti a řešit stávající vysoký podíl chudých dětí, aby se dosáhlo udržitelné, efektivní a konkurenceschopné znalostní ekonomiky a spravedlivé mezigenerační společnosti. Ekonomické přínosy investic do dětí výrazně převyšují nad finančními náklady těchto investic.

III

Přijmout vhodná opatření, aby se dětská chudoba snížila, mají povinnost především členské státy a národní vlády. Svou úlohu však musí sehrát i Komise. Měla by podporovat a doplňovat činnosti členských států v boji proti sociálnímu vyloučení a řešení dětské chudoby. Má k tomu účelu k dispozici právní i finanční nástroje.

IV

Oblastí dětské chudoby se Účetní dvůr dříve nezabýval. Tato zpráva má potenciál přispět k budoucím iniciativám Komise na podporu úsilí členských států v boji proti dětské chudobě.

V

Cílem tohoto auditu výkonnosti bylo stanovit, zda Komise účinně přispívá k úsilí členských států o snížení dětské chudoby. Abychom tuto základní otázku auditu zodpověděli, zkoumali jsme, zda právní nástroje Komise – doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (dále jen „doporučení“), evropský pilíř sociálních práv a proces evropského semestru – přispěly k řešení dětské chudoby. Současně jsme zkoumali, jak k tomuto cíli přispělo využívání fondů EU členskými státy.

VI

Doporučení sice není právně závazný nástroj, nicméně jednalo se o pozitivní iniciativu s cílem řešit dětskou chudobu integrovaným způsobem. Navzdory tomu je případný dosažený pokrok v jeho provádění a dopad na politiky na úrovni států obtížné posoudit, protože měřitelné cíle a mezníky nebyly stanoveny.

VII

Evropský pilíř sociálních práv zvýšil povědomí o sociálních politikách v EU včetně oblasti dětské chudoby a má potenciál v programovém období 2021–2027 zaměřit opatření a finanční krytí na řešení dětské chudoby. Nebyl však dosud dokončen akční plán pro plné provedení jeho různých zásad. Vytvoření akčního plánu je zásadní pro poskytnutí přehledu o pokroku, kterého bylo dosaženo.

VIII

Proces evropského semestru zahrnuje vydávání doporučení pro jednotlivé země adresovaných členským státům v různých oblastech politik. Zjistili jsme, že členské státy obdržely doporučení pro jednotlivé země v oblastech týkajících se politik na ochranu rodiny a dětí, což může napomoci snižování dětské chudoby. Nicméně dětská chudoba je jen zřídka řešena explicitně a konkrétní metodika, která by stanovovala, kdy by při zvažování případného doporučení pro jednotlivou zemi měla být udělena priorita oblasti dětské chudoby, nebyla jasně stanovena.

IX

Právní předpisy EU nesměřují finanční prostředky přímo na boj proti dětské chudobě. Komise ani navštívené členské státy nebyly schopny kvantifikovat objem fondů přidělených na projekty, které by se přímo zabývaly dětskou chudobou, a tedy ani nemohly vyhodnotit jejich účinnost.

X

Jako celkový závěr konstatujeme, že dětská chudoba je v EU, kde je riziku chudoby nebo sociálního vyloučení stále ještě vystaveno každé čtvrté dítě, i nadále závažným problémem. Třebaže Komise může sehrát jen omezenou úlohu, bylo obtížné, ne-li nemožné, posoudit, zda její iniciativy v oblasti snižování dětské chudoby využívající právní nástroje a finanční prostředky EU byly dostatečně účinné.

XI

Komisi doporučujeme, aby:

• zařadila opatření a cíle řešení dětské chudoby do svého akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv;
• měla jasné interní pokyny pro určení situací, které by mohly vést k vydání potenciálního doporučení pro jednotlivou zemi týkajícího se přímo dětské chudoby, a to jako součást analýzy dané země prováděné v rámci postupu evropského semestru.
• cílila a monitorovala investice do řešení dětské chudoby v programovém období 2021–2027;
• zajistila, aby byly dokončeny potřebné kroky a shromážděn dostatek informací pro přípravu chystané politické iniciativy evropské záruky pro děti.
  

Úvod

01

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení tvoří jádro strategie „Evropa 2020“. Pro úspěch v tomto boji je klíčové odhalovat skupiny vystavené zvýšenému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení a určovat příčiny takové zranitelnosti. Osoba je považována za ohroženou chudobou nebo sociálním vyloučením, pokud se nachází alespoň v jedné z níže uvedených situací: hrozí jí chudoba, je silně materiálně deprivovaná nebo žije v prostředí s nízkou intenzitou práce (bod 77).

02

Srovnání podle věkových skupin za dobu deseti let ukazuje, že děti (0–18 let) jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením než zbytek populace v EU (viz obrázek 1).

03

V roce 2018 bylo v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 23 milionů dětí, tj. každé čtvrté dítě¹. Míra dětské chudoby se však stát od státu velmi liší. Čtyři členské státy (Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Itálie) vykazovaly podíl dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vyšší než 30 %, což znamená, že bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením každé třetí dítě. V těch členských státech (Dánsko, Nizozemsko, Česká republika a Slovensko), jež vykázaly nejnižší míry, bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením každé šesté dítě (viz obrázek 2).

04

Podle hospodářské prognózy Komise na rok 2021 způsobila pandemie covid-19 závažná narušení a změnila vyhlídky evropských pracovních trhů. Očekává se, že míra nezaměstnanosti v eurozóně vzroste ze 7,5 % v roce 2019 na zhruba 9,5 % v roce 2020 a 8,6 % v roce 2021. Následkem toho hrozí zranitelným skupinám společnosti chudoba nebo sociální vyloučení. Je nezbytně nutné, aby členské státy koordinovaly své činnosti ve svých zemích i v celé EU tak, aby chránily ty nejvíce ohrožené.

05

Je přitom nezbytné zaměřit se právě na děti a řešit stávající vysoký podíl chudých dětí, aby se dosáhlo udržitelné, efektivní a konkurenceschopné znalostní ekonomiky a spravedlivé mezigenerační společnosti². Různé studie opakovaně ukázaly, že relativně malé finanční investice v dětství mohou přinést celoživotní zisky, a to nejen pro jednotlivce, nýbrž i pro společnosti a ekonomiky³. Ekonomické přínosy investic do dětí významně převyšují finanční náklady investic⁴.

06

Boj proti dětské chudobě probíhá v první řadě na úrovni členských států. Vlády a jiní aktéři v členských státech mají četné iniciativy v oblasti sociální politiky a sociálního zabezpečení, které mohou využít ve prospěch znevýhodněných dětí a rodin, například běžné programy sociálních transferů; přímé poskytování služeb a zdrojů nebo programy cílené intervence.

07

Svou úlohu však musí sehrát i EU a zejména pak Komise. Měla by podporovat a doplňovat činnosti členských států v oblasti boje proti sociálnímu vyloučení. Komise by také měla poskytovat podporu při koordinaci opatření členských států ve všech oblastech sociální politiky v rámci hlavy X SFEU – Sociální politika. Má k tomu účelu k dispozici právní i finanční nástroje.

Rozsah a koncepce auditu

08

Tento audit jsme se rozhodli provést proto, že děti jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením než zbývající část populace. Dětská chudoba je problémem v mnoha členských státech a může mít zásadní dopady na příležitosti v pozdějším životě, například může vést k nezaměstnanosti v dospělosti. Téma dětské chudoby je poté, co Evropský parlament předložil návrh na záruku pro děti v období 2021–2027, také jednou z priorit politického programu EU (body 85–90).

09

Cílem tohoto auditu výkonnosti bylo stanovit, zda Komise účinně přispívá k úsilí členských států o snížení dětské chudoby. Abychom mohli odpovědět na tuto hlavní otázku auditu, zkoumali jsme, zda zákonné nástroje Komise a používání fondů EU členskými státy přispěly k úsilí o řešení dětské chudoby.

10

Náš audit zkoumal využití a provádění:

• doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 – Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (dále jen „doporučení“ ), které podporuje integrovaný přístup sdružující široké spektrum opatření, jež by měla napomoci snižování dětské chudoby;
• evropského pilíře sociálních práv (EPSR) z roku 2017, který uvádí 20 zásad, z nichž některé jsou přímo nebo nepřímo zaměřeny na řešení dětské chudoby;
• procesu evropského semestru, v jehož rámci Komise analyzuje sociální politiku členských států a tam, kde to považuje za nezbytné, může přijmout doporučení pro jednotlivé země zabývající se dětskou chudobou;
• finančních příspěvků EU dostupných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) v programovém období 2014–2020 na řešení dětské chudoby;
• ukazatele dětské chudoby v rámci EU.

11

Naším hlavním auditovaným subjektem byla Evropská komise. Dále jsme navštívili příslušné vnitrostátní orgány v Německu, Itálii, Polsku a Rumunsku a také mezinárodní a nevládní organizace působící v oblasti řešení dětské chudoby, abychom získali více informací a jejich pohled na toto téma. Mezi kritéria pro výběr členských států patřila mimo jiné míra dětské chudoby a případné příděly prostředků z ESF členským státům na boj proti dětské chudobě. Navštívené země představují vyvážený výběr, je zastoupena vysoká i nízká míra dětské chudoby i různé příděly prostředků z ESF.

12

Auditní činnost zahrnovala dokumentární přezkumy nařízení, strategií, dokumentů politik, pokynů, hodnocení, monitorovacích zpráv a interních dokumentů, jakož i dokumentů zveřejněných vnitrostátními orgány, výzkumnými subjekty, akademickými pracovníky a nevládními organizacemi.

13

Naše práce zároveň obsahuje prvky zaměřené na budoucnost, čímž přispívám k probíhající diskusi o záruce pro děti. Zároveň konstatujeme, že náš audit byl dokončen před propuknutím pandemie covid-19, a tato zpráva tudíž nezohledňuje politický vývoj nebo jiné změny, ke kterým došlo v důsledku reakce na současnou pandemii.

Připomínky

Doporučení bylo pozitivní iniciativou, ale jeho dopad je obtížné, ne-li nemožné posoudit

Doporučení lze hodnotit kladně, neboť jde o pokus řešit dětskou chudobu komplexně

14

Komise přijala toto doporučení v roce 2013 v návaznosti na iniciativu Evropské rady a konzultace s orgány členských států a specializovanými organizacemi. Dokument byl přijat jako součást balíčku týkajícího se sociálních investic (SIP)⁵, odpovědi Komise určené na pomoc členským státům potýkajícím se s rostoucím rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení po krizi v roce 2008. Cílem uvedeného doporučení je podpořit integrovaný přístup opírající se o tři pilíře týkající se přístupu k odpovídajícím zdrojům, přístupu k cenově dostupným kvalitním službám a práv dětí na účast, se zaměřením na děti a jejich rodiny (viz obrázek 3).

15

Doporučení není právně závazné, nicméně jednalo se o pozitivní iniciativu s cílem řešit dětskou chudobu integrovaným způsobem. Jeho cílem je podnítit členské státy k organizování a provádění politik pro řešení dětské chudoby a sociálního vyloučení prostřednictvím komplexních strategií, přičemž je zohledněn seznam horizontálních zásad. Dále vyzývá členské státy, aby rozvíjely potřebné mechanismy pro řízení, provádění a sledování s cílem zajistit, aby politiky účinně řešily dětskou chudobu a sociální vyloučení a současně plně využívaly relevantních nástrojů EU včetně financování EU.

16

Z nezávazné povahy doporučení vyplývá, že Komise nemůže členské státy donutit, aby jej provedly, může však jeho relevanci a postup naplňování podpořit tím, že:

• bude členským státům nápomocna při jeho provádění prostřednictvím vytvoření akčního plánu a sdílení osvědčených postupů v boji proti dětské chudobě;
• bude sledovat výsledný pokrok v členských státech a mezi členskými státy o něm informovat, díky čemuž lze postup transparentně vzájemně porovnávat.

Komise nevypracovala plán postupu

17

Zásady doporučení a různá opatření, která se v rámci jeho tří pilířů předpokládají, jsou velmi obecného rázu a je zapotřebí je dále rozpracovat, aby mohly být účinně realizovány. Evropský parlament v té souvislosti doporučil, aby Komise vytvořila ve spolupráci s členskými státy plán postupu, v souladu s nímž by bylo možné uplatnit přístup založený na třech pilířích, který je v doporučení uveden.

18

Relevantní zúčastněné subjekty, včetně nevládních organizací, orgánů veřejné správy a organizací na ochranu práv, které jsou zapojeny do skupiny ad hoc pro záležitosti týkající se dětské chudoby a kvality života dětí, adresovaly Komisi podobnou žádost. Doporučily vytvoření plánu EU, který by stanovil viditelný komunikovatelný plán zahrnující konkrétní cíle, klíčové mezníky a jejich harmonogram a konkrétní rozdělení zdrojů, přičemž by se v něm zdůraznila úloha jednotlivých aktérů a úrovní řízení⁶.

19

Nicméně Komise takový plán ani obdobný dokument nevypracovala a promeškala příležitost poskytnout členským státům konkrétní pomoc v tom, jak a do kdy by měly doporučení provést.

On-line platforma pro sdílení osvědčených postupů je sice dobrým počinem, je ovšem potřeba věnovat větší úsilí určování příslušných osvědčených postupů

20

Členské státy by ve svém úsilí o boj proti dětské chudobě mohly využívat sdílení osvědčených postupů, které použily a definovaly jiné členské státy. Komise vytvořila Evropskou platformu pro investice do dětí (EPIC), která má potenciál tuto úlohu plnit.

21

Komise vytvořila tuto online platformu s cílem sdílet to nejlepší z tvorby politik zaměřených na ochranu dětí a rodin a posilovat spolupráci a vzájemné učení se v této oblasti. Platforma funguje od doby, kdy bylo doporučení přijato. EPIS shromažďuje a šíří inovativní postupy založené na důkazech, které mohou mít na děti a rodiny v členských státech pozitivní vliv. Tyto postupy jsou přiřazeny k jednomu ze tří pilířů doporučení označených jako „vznikající postupy“, „slibné postupy“ nebo „osvědčené postupy“.

22

Začátkem března 2020 bylo na stránkách EPIC k dispozici celkem 130 postupů založených na důkazech. Nicméně pouze tři z nich byly klasifikovány jako „osvědčené postupy“, přičemž všechny náležely do druhého pilíře doporučení (Přístup k cenově dostupným kvalitním službám). Tyto „osvědčené postupy“ jsou ilustrovány v rámečku 1. K prvnímu ani třetímu pilíři doporučení, jež se týkají přístupu k odpovídajícím zdrojům a práva dětí na účast, nebyly nahrány ani uvedeny žádné osvědčené postupy.

23

Nízký počet „osvědčených postupů“, z nichž ten nejnovější byl zahájen v roce 2001, a absence takových postupů pro první a třetí pilíř snižují účinnost platformy EPIC jako nástroje napomáhajícího při provádění doporučení. Komise má navíc jen omezené informace o přijetí a provádění postupů založených na důkazech uvedených na platformě EPIC v členských státech.

24

Některé navštívené členské státy nás informovaly, že účinnými iniciativami na úrovni států jsou programy sociálních transferů, díky nimž rodiny dostávají přímé peněžní příspěvky. V dlouhodobém horizontu mohou být takové iniciativy značnou zátěží pro státní rozpočet. Uvádíme jeden příklad v rámečku 2.

Monitorování a vykazování je narušeno omezeným množstvím dostupných informací

25

Účinné monitorování provádění doporučení je dalším nástrojem, který může Komise využít k posílení jeho relevance pro členské státy. Zejména pravidelné informování o pokroku, kterého dosáhly jednotlivé členské státy, zajišťuje transparentnost a je základem pro srovnání a povzbuzení. To však vyžaduje měřitelné ukazatele a realistické cíle a rovněž vhodný mechanismus vykazování.

26

Doporučení v tomto ohledu vyzvalo členské státy k posílení využití přístupů založených na důkazech tím, že se v plné míře využijí stávající statistiky, administrativní údaje a navrhovaný rámec pro monitorování, který se skládá z 32 ukazatelů⁸.

27

Zjistili jsme však, že ne všechna opatření navržená v doporučení mají své ukazatele. Pro třetí pilíř nebyly stanoveny žádné ukazatele pro žádné z opatření, které do tohoto pilíře spadá.

28

Případný dosažený pokrok v provádění doporučení je obtížné posoudit, protože měřitelné cíle a milníky nebyly v této souvislosti stanoveny. Komise a členské státy prověřovaly možnost stanovení takových cílů, členské státy ho však nakonec nepodpořily.

29

I přes tato omezení jsou alespoň nějaké informace dostupné prostřednictvím Výboru pro sociální ochranu, jehož je Komise členem. Výbor pro sociální ochranu je poradní politický výbor pro ministry práce a sociálních věcí a Radu ve složení pro zaměstnanost a sociální politiku (EPSCO). Výbor pro sociální ochranu využívá politické zkušenosti a analytickou a administrativní podporu Komise a k jeho úkolům patří monitorování sociální situace a rozvoje politiky sociální ochrany v členských státech a v EU. Každý rok předkládá aktuální údaje prostřednictvím „tematického portfolia investic do dětí“ k většině ukazatelů uvedených v monitorovacím rámci doporučení.

Měřit přímý, kvantitativní dopad daného doporučení je obtížné, ne-li nemožné

30

Účinné provádění doporučení by se mělo řídit národní strategií/politikou pro boj proti dětské chudobě, která vymezuje oblasti, jež je podle členského státu třeba především zapojit do boje proti dětské chudobě, a jak by k tomu mělo dojít. Existence a obsah takové strategie by rovněž byly známkou dopadu doporučení.

31

Na základě žádosti Evropské komise Evropská síť pro sociální politiku (ESPN) vypracovala studii politik na úrovni států s cílem měřit dosažený pokrok členských států při provádění doporučení⁹. Tato studie uvádí konkrétní a srovnatelné údaje ke každému členskému státu i sedmi dalším zemím.

32

Celkovým závěrem analýzy ESPN je, že mírný pokrok směrem naznačeným v doporučení není dostatečný vzhledem k rozsahu problému v mnoha zemích. Odborníci zdůraznili, že mnohé země, kde je vysoká nebo velmi vysoká míra dětské chudoby nebo sociálního vyloučení, dosáhly jen omezeného pokroku ve většině oblastí, a některé z nich dokonce svůj přístup v několika oblastech zhoršily. Státy, které již měly silné politiky a programy a nízkou míru dětské chudoby nebo sociálního vyloučení, si je zpravidla zachovaly.

33

Studie dále konstatuje, že je obtížné až nemožné posoudit rozsah, v němž lze jednotlivá zlepšení připisovat doporučení samému, popsala však drobné změny vnitrostátních politik v řadě zemí. Ačkoli v případě členských států, kde je míra chudoby nízká nebo střední, to není překvapením, byla vyjádřena konkrétní obava, že mnohé členské státy, kde je tato míra vysoká nebo velmi vysoká, se neposouvají k integrovanějšímu a komplexnějšímu přístupu. Tento závěr dokládá i to, co jsme zjistili ve čtyřech navštívených členských státech (Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko).

34

Studie předložila nezávazná doporučení¹⁰, jejichž cílem je dodat provádění doporučení na naléhavosti a účinnosti. Komise se jimi však neřídila.

Evropský pilíř sociálních práv: progresivní a rámcová sociální iniciativa, jejíž zásady jsou, co se týče dětí, obecné povahy

35

Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise na sociálním summitu na podporu spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv (EPSR)¹¹. Komise a členské státy sdílejí odpovědnost za jeho provádění. EPSR představuje další nezávazný nástroj, který je k dispozici pro boj proti dětské chudobě, k jehož provádění nemůže Komise členské státy nutit.

36

EPSR je koncipován jako rámec, který by měl zajistit občanům spravedlivější Evropu se silným sociálním rozměrem. Zahrnuje 20 zásad formulovaných povětšinou jako práva, která by měla vyvolat legislativní i nelegislativní aktivitu na úrovni členských států.

37

Dvacet zásad je rozděleno do tří kategorií tak, aby podporovaly inkluzivní a náležitě fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení: i) rovné příležitosti a přístup na trh práce, ii) spravedlivé pracovní podmínky, iii) sociální ochrana a začleňování.

38

EPSR doplňuje „srovnávací přehled sociálních ukazatelů“ pro sledování jeho provádění formou sledování trendů a výkonu členských států ve dvanácti oblastech a je podkladem do procesu evropského semestru.

Právům dětí se v rámci EPSR věnuje zvláštní zásada

39

Jedna z dvaceti zásad EPSR, zásada 11 (Péče o děti a podpora dětí) v kategorii Sociální ochrana a začleňování, výslovně zmiňuje, že je nutné investovat do dětí, když zdůrazňuje, že:

• děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vzdělávání a péči v raném věku;
• děti mají právo na ochranu před chudobou; děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí.

40

Dětí se týká i řada dalších zásad, které by mohly přímo i nepřímo ovlivnit dětskou chudobu (například zásady ohledně vzdělávání, na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, sociální ochrany a zdraví), výslovně k dětem se však nevztahují.

41

EPSR zvýšil povědomí o sociálních politikách v EU, včetně otázky dětské chudoby. Jedním takovým způsobem, který k tomu vedl, byla aktualizace hlavních směrů politik zaměstnanosti. Hlavní směry politik zaměstnanosti představují společné priority a cíle politik zaměstnanosti navržené Komisí, schválené vládami členských států a přijaté Radou. V roce 2018 byly hlavní směry politik zaměstnanosti aktualizovány, aby se v nich zohlednily zásady pilíře. Tyto hlavní směry vytyčují rozsah a směřování koordinace politik mezi členskými státy a přispívají k procesu evropského semestru.

42

Konstatujeme však, že evropský pilíř sociálních práv pouze vymezil zásady již podrobněji zachycené doporučením ve formě konkrétních opatření.

• V případě první části zásady 11 týkající se cenově dostupného vzdělávání a péče v raném věku opatření již existovala před přijetím evropského pilíře sociálních práv. Doporučení požaduje integrované strategie k řešení dětské chudoby, které zahrnují problematiku kvalitního vzdělávání a péče.
• Druhá část zásady 11 souvisí s dětskými právy na ochranu před chudobou. Doporučení stanoví, že děti musí mít přístup ke komplexním a integrovaným zdrojům a službám, čímž by se toto právo řešilo.

Evropský pilíř sociálních práv by mohl být vylepšen akčním plánem

43

Při schvalování evropského pilíře sociálních práv Evropská rada¹² jasně stanovila, že pilíř by měl být prováděn na úrovni Unie i na úrovni členských států, za což nesou Komise a členské státy sdílenou odpovědnost. Zatímco mnoho nástrojů k naplňování tohoto pilíře je v rukách členských států a rovněž sociálních partnerů a občanské společnosti, orgány EU – a Evropská komise především – mohou pomoci stanovením strategického rámce a udáváním směru.

44

V politických směrech pro Komisi na období 2019–2024 byl oznámen záměr předložit „akční plán pro plné provedení evropského pilíře sociálních práv“¹³. V lednu 2020 Komise předložila sdělení¹⁴, které vytyčuje cestu k takovému akčnímu plánu, a zahájila rozsáhlou diskusi se všemi zeměmi a regiony EU a se všemi relevantními partnery. Předpokládá se, že akční plán bude předložen počátkem roku 2021, téměř čtyři roky po jeho přijetí; bude záviset na krocích všech aktérů na všech úrovních: evropské, vnitrostátní, regionální a místní. Tento plánovaný akční plán sice je vítaným vývojem, ovšem pro poskytnutí přehledu o pokroku v naplňování jednotlivých zásad, včetně zásady 11 týkající se práv dětí, bude důležitá jeho realizace.

EPSR pravděpodobně bude hrát v programovém období 2021–2027 významnou úlohu

45

Navrhované nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF+) na období 2021–2027 se zaměřuje na investice do lidí a podporuje naplňování evropského pilíře sociálních práv. Kromě toho je „sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ zahrnuta v jednom z pěti cílů politiky, které jsou stanoveny v navrženém nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027¹⁵.

46

V souladu s návrhem, aby se zajistilo, že sociální rozměr Evropy bude prosazován tak, jak je stanoveno v evropském pilíři sociálních práv, by měly členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování¹⁶. Oblast politiky sociálního začleňování uvádí sice zmínku o dětech, nikoli však specifické cíle, ani není v návrhu dosud stanovena úroveň podpory, která by na tento účel měla být přidělena.

47

Návrh nařízení o ESF+ stanoví, že by členský stát měl zohlednit zásady a práva stanovené v evropském pilíři sociálních práv. Tento nově navrhovaný důraz na EPSR týkající se programového období 2021–2027 má potenciál pro zaměření opatření a finančního krytí na řešení dětské chudoby.

Doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru jen zřídka přímo řeší dětskou chudobu

Pouze mírný pokrok vůči cílům snižování chudoby do roku 2020

48

Evropský semestr zavedený v roce 2010 je ročním cyklem koordinace hospodářské a fiskální politiky, jehož konkrétním cílem je koordinovat úsilí států o naplnění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Přispívá tedy k dosažení hlavního cíle týkajícího se chudoby a sociálního vyloučení spočívajícího ve „snížení počtu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů ve srovnání s rokem 2008“.

49

To, do jaké míry bude tohoto cíle dosaženo, hodně závisí na členských státech. Ty si stanovily ve svých národních programech reforem (NRP) své vlastní vnitrostátní cíle v oblasti chudoby. Konstatujeme, že i pokud by všechny vnitrostátní cíle byly do roku 2020 splněny, celkové snížení počtu lidí ohrožených chudobou nedosáhne cíle 20 milionů, který byl předpokládán ve strategii Evropa 2020 (viz příloha I, kde jsou uvedeny podrobnosti podle jednotlivých členských států).

50

Z údajů Eurostatu¹⁷ vyplývá, že v roce 2018 bylo stále 109,2 milionu lidí ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Celkové snížení chudoby ve 28 státech EU lze ve srovnání s rokem 2008 vyčíslit na 7,15 milionu lidí, což znamená, že dosavadní pokrok byl jen omezený a pravděpodobně nebudou naplněny cíle pro rok 2020.

Doporučení pro jednotlivé země sice zahrnují témata spojená s dětskou chudobou, ale je třeba dále vyjasnit základní proces

51

Dětská chudoba spadá do tématu chudoby a sociálního vyloučení strategie Evropa 2020, a je proto součástí ročního procesu evropského semestru Komise, který má níže uvedených pět hlavních fází:

1. Komise vypracuje o každé zemi kontrolní zprávu (zprávu o zemi),
2. členské státy předkládají své národní programy reforem (hospodářská politika) a programy stability či konvergenční programy (které se týkají rozpočtových politik),
3. Komise navrhuje doporučení pro jednotlivé země (CSR),
4. Rada přijme doporučení pro jednotlivé země, která jsou určena členským státům a očekává se u nich, že je členské státy naplní prostřednictvím tvorby vnitrostátních politik,
5. Komise monitoruje následné provádění doporučení pro jednotlivé země.

52

Zprávy o zemi jsou výchozím bodem v rámci procesu evropského semestru. Zahrnují posouzení ekonomické situace jednotlivých členských států a dosažený pokrok při naplňování cílů Evropa 2020. Doporučení pro jednotlivé země se obecně zabývají tématy jmenovanými ve zprávě o zemi.

53

Přezkoumali jsme zprávy o zemi za rok 2019 šesti členských států, z nichž tři vykazovaly v roce 2018 nejvyšší riziko chudoby nebo sociálního vyloučení u dětí¹⁸. Zjistili jsme, že Komise v těchto zprávách dětskou chudobu posuzovala důsledně a tam, kde to bylo nutné, ji označila za problém.

54

Jedno důležité kritérium v následujícím kroku, kdy Komise zvažuje návrh doporučení pro jednotlivé země týkající se dětské chudoby, je posoudit, zda je ukazatel míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením stanoven na úrovni EU v případě dětí „vysoký“ nebo „velmi vysoký“. Konstatujeme, že u kontrolovaných let (2015–2017) se interní prahové hodnoty používané pro klasifikaci míry dětské chudoby jako „vysoké“ pohybují od 28 % do 31 %. Tyto prahové hodnoty jsou stanoveny nad průměrnými hodnotami EU, které byly v daném období 24,3 % až 27,1 %, což má přímý vliv na zařazení státu mezi možné kandidáty na vydání doporučení pro jednotlivé vztahujícího se přímo k dětské chudobě.

55

V období od roku 2015 do roku 2017 jsme zjistili 28 případů, kdy členské státy měly za příslušné roky míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením v kategorii „vysoká“ nebo „velmi vysoká“ (viz obrázek 4). Kromě toho se u dvou ze čtrnácti těchto členských států zaznamenaných v roce 2015 tato míra v roce 2016 zhoršila (Bulharsko, Rumunsko).

56

Zjistili jsme, že všechny členské státy, které měly míru ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením posouzenou Komisí jako „vysokou“ nebo „velmi vysokou“¹⁹, obdržely CSR v jiných oblastech týkajících politik na ochranu rodin a dětí, např. v oblasti „ přiměřenosti podpory příjmů v rámci sociální ochrany”. Tato CSR mohou ve snižování dětské chudoby pomoci. Konstatujeme, že CSR výslovně se týkající dětské chudoby v průběhu let 2016 až 2019 obdržel jeden stát, a to Irsko. (viz rámeček 3).

57

Útvary Komise v této souvislosti vysvětlily, že definování a navržení CSR nezávisí jen na míře ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením u dětí, ale také na tom, zda:

1. byl v minulosti řešen v rámci evropského semestru nějaký problém;
2. provádění již přijatých doporučení již začalo;
3. se okolnosti v členském státě změnily, přičemž je třeba zohlednit i ukazatele nepřímo se týkající dětské chudoby;
4. členský stát případně čelí jiným naléhavým výzvám, a to kvůli limitu na počet CSR, která mohou být předložena určitému členskému státu v jednom roce.

58

Ačkoli Komise při přípravě zpráv o zemi v rámci procesu evropského semestru dětskou chudobu analyzuje, není jasně definována konkrétní metodika pro případy, kdy by z dětské chudoby při zvažování případné CSR měla být udělána priorita, která by stanovovala, kdy by při zvažování případného doporučení pro jednotlivou zemi měla být udělena priorita oblasti dětské chudoby.

Účinnost financování EU v letech 2014–2020 s cílem řešit dětskou chudobu nelze posoudit

59

Proces, jenž vymezí, jak členské státy použijí a přidělí finanční prostředky EU, je dalším způsobem, jakým může Komise přispívat k boji proti dětské chudobě. Komise může mít v tomto procesu vliv na tři kroky. První krok je koncipování nařízení o společných ustanoveních, druhý krok se odehrává prostřednictvím dohod o partnerství (DP) a třetí krok prostřednictvím operačních programů (OP), přičemž poslední dva jmenované jsou kroky na úrovni členského státu. Ilustrujeme tento proces pro stávající programové období na obrázku 5.

Nařízení o společných ustanoveních pro ESI fondy se nezaměřuje na dětskou chudobu přímo

60

Nařízení o společných ustanoveních²¹ obsahuje společná ustanovení pro sedm fondů se sdíleným řízením. Stanoví hlavní pravidla, jimiž se řídí fondy pro období
2014–2020. Nařízení o společných ustanoveních obsahuje klíčová ustanovení, která upravují programování cílů politiky soudržnosti a odpovídajících výdajů na období 2014–2020.

61

Prostřednictvím své role v koncipování návrhu nařízení o společných ustanoveních může Komise ovlivnit přidělování a následné využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) s cílem přispět k boji proti dětské chudobě. Jedním z hlavních nástrojů nařízení o společných ustanoveních pro tento účel je stanovení příslušných tematických cílů (TC) a investičních priorit (IP).

62

Tematické cíle jsou stanoveny nařízením o společných ustanoveních a určují cíle, které by měly být podpořeny z evropských strukturálních a investičních fondů. Nařízení o společných ustanoveních stanoví 11 tematických cílů (TC), jimiž se určí odvětví a oblasti intervence, kde podpora EU prostřednictvím ESI fondů může přinést nejvyšší přidanou hodnotu. Tematické cíle²² jsou dále rozčleněny na investiční priority²³.

63

Nařízení o společných ustanoveních doplňují specifická nařízení pro jednotlivé fondy – nařízení o Evropském sociálním fondu (ESF) a nařízení o Evropském regionálním a rozvojovém fondu (ERRF). V rámci specifických nařízení o ESF a ERRF existuje celkem 57 investičních priorit. Žádná z těchto investičních priorit není specificky určena na řešení dětské chudoby.

64

Pro období 2014–2020 nařízení o společných ustanoveních zavedlo rovněž nový nástroj zaměřený na zvýšení účinnosti intervencí z ESI fondů, tzv. předběžné podmínky (PP). Předběžné podmínky stanoví minimální podmínky na počátku provádění programů a zahrnují strategické a regulatorní požadavky, které musí členské státy splnit před tím, než fondy EU obdrží. Předběžné podmínky týkající se chudoby viz rámeček 4).

65

Tematická předběžná podmínka související s TC 9 „Podpora sociálního začleňování, boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ se považuje za splněnou, pokud je zaveden v členském státě „vnitrostátní strategický rámec politiky pro snižování chudoby, zaměřené na aktivní začleňování“. Všechny navštívené členské státy v reakci na předběžnou podmínku 9.1 přijaly strategie pro boj proti chudobě a Komise konstatovala, že všechny čtyři navštívené členské státy předběžnou podmínku 9.1 splnily.

66

Nicméně kritéria pro splnění předběžné podmínky sociálního začleňování nevyžadují, aby členské státy stanovily cíle pro snížení chudoby, ani neuvádějí zranitelné skupiny, na které je třeba se zaměřit, zejména děti. Právní předpisy EU nesměřují finanční krytí přímo do oblasti dětské chudoby.

Objem prostředků ESI fondů, které by přímo řešily otázku dětské chudoby, není znám

67

Dohody o partnerství jsou strategické investiční plány pro členské státy EU, kde se uvádějí jejich vnitrostátní výdajové priority pro ESI fondy v rámci sedmiletého období. Dohody o partnerství uvádějí cíle a tematické cíle, které má členský stát splnit a jež se vztahují k jeho konkrétním potřebám investic a rozvoje. Tyto cíle jsou dále rozpracovány v příslušných individuálních operačních programech. Podmínky, na jejichž základě lze měřit výkonnost těchto programů, by měly být přiměřené a měly by definovat relevantní ukazatele, jež umožní posouzení jejich účinnosti.

68

Dohody o partnerství se vztahují na celé programové období a zahrnují všech pět ESI fondů. Pro každý členský stát se vypracovává jedna dohoda o partnerství na základě národního programu reforem, v němž se předkládají politiky a opatření dané země pro udržení růstu a zaměstnanosti a splnění cílů strategie Evropa 2020, nejrelevantnějších doporučení pro danou zemi a příslušných doporučení Rady.

69

Dohody o partnerství podléhají schválení Komise a uvádějí mimo jiné informace o rozvojových potřebách členských států; vybrané tematické cíle; seznam operačních programů pro členský stát; shrnutí předběžných hodnocení a shrnutí posouzení předběžných podmínek.

70

Třebaže dohody o partnerství pro čtyři navštívené členské státy stanoví cíle pro obecné snížení chudoby, žádná z nich nestanoví cíle výslovně pro snížení dětské chudoby.

71

Revidovali jsme pět operačních programů a snažili se identifikovat fondy vyhrazené pro řešení dětské chudoby. Nicméně děti postižené chudobou nejsou samostatnou cílovou skupinou intervencí z ESI fondů a neexistují žádná horizontální výběrová kritéria / podmínky způsobilosti zaměřené na finanční podporu pro děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Proto není možné zjistit, zda měly z těchto intervencí přímý prospěch děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením²⁴. Obrázek 6 uvádí maximální částku financování EU, kterou vnitrostátní orgány uvedly jako potenciálně dostupnou pro řešení mimo jiné dětské chudoby ve vybraných pěti operačních programech.

72

Nicméně údaje o tom, jaká část těchto ESI fondů byla vynaložena přímo na řešení dětské chudoby, nejsou k dispozici. Všechny zkoumané operační programy zahrnují opatření, která by měla nepřímo pozitivně přispívat k boji proti dětské chudobě. Tato opatření zahrnují fondy, jež se zaměřují na začleňování osob ohrožených chudobou s cílem zlepšit jejich účast na trhu práce nebo na podporování zaměstnanosti.

73

Dále mohou dětem ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením potenciálně nepřímo pomoci opatření týkající se zdravotní péče a vzdělávání, třebaže nejsou na tyto děti přímo zaměřena. Takový smíšený soubor nepřímých opatření je ilustrován v rámečku 5.

74

Vzhledem k výše uvedeným omezením nemůže Komise kvantifikovat objem fondů vyhrazených na projekty zabývající se přímo dětskou chudobou a následně posoudit jejich účinnost. To je navíc doprovázeno absencí záměrů a cílů ve vybraných dohodách o partnerství a operačních programech, ze kterých by bylo zřejmé, čeho má být v dané oblasti dosaženo. Navíc pokud jsou přijaty stanoveny ukazatele výsledků, jsou specifické pro jednotlivé programy a není z nich jednoznačně zřejmé, jak financované investice prospívají dětem ohroženým chudobou nebo sociálním vyloučením.

Ukazatele odrážejí situaci dětské chudoby různým způsobem

75

Smysluplné ukazatele poskytují tvůrcům politik a lidem, kteří je provádějí, relevantní informace. Informují o tom, jak účinná politika v praxi je, a umožňují jim přijmout v případě potřeby nápravná opatření.

Ukazatel AROPE umožňuje srovnání rizik chudoby a sociálního vyloučení mezi členskými státy

76

Ukazatel, který měří chudobu v EU a je hlavním ukazatelem pro sledování cíle v oblasti chudoby podle strategie EU 2020, je AROPE – což je zkratka slov „ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“ (at risk of poverty or social exclusion).

77

AROPE je víceúrovňový ukazatel, který se skládá ze tří dílčích ukazatelů. Těmto třem dílčím ukazatelům je přiřazena stejná důležitost a mohou se částečně překrývat. AROPE ukazuje počet osob, které se nacházejí alespoň v jedné z níže uvedených situací (osoby, které se nacházejí ve více než jedné ze situací, se započítávají jednou):

• Ohrožení chudobou – podíl osob, jejichž čistý příjem (po odečtení sociálních transferů) nedosahuje prahové hodnoty pro ohrožení chudobou, která je stanovena jako 60 % mediánu čistého příjmu po odečtení sociálních transferů v daném členském státě.
• Silně materiálně deprivovaní – nemožnost dovolit si některé položky považované za žádoucí nebo nezbytné k přiměřenému živobytí je měřena mírou materiální deprivace. Ukazatel měří procentuální podíl populace, která si nemůže dovolit alespoň čtyři z devíti položek na seznamu konkrétního zboží nebo služeb v domácnosti. Silná materiální deprivace (SMD) je definována jako vynucená neschopnost uhradit alespoň čtyři z položek na seznamu.
• Žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce – to je definováno jako počet osob žijících v domácnosti, kde členové domácnosti v produktivním věku během posledních dvanácti měsíců pracovali méně než na 20 % svého celkového potenciálu. Z výpočtu tohoto ukazatele jsou zcela vyloučeny domácnosti tvořené pouze dětmi, studenty mladšími 25 let a/nebo lidmi ve věku 60 let a více.

Ukazatel dětské deprivace se zaměřuje specificky na situaci dětí

78

V rámci iniciativy EU pro řešení dětské chudoby Komise v roce 2013 oznámila zahájení přípravných prací na ukazateli materiální deprivace vztahujícím se přímo k dětem. Obdobně jako ukazatel materiální deprivace (jako například dílčí ukazatel AROPE) představuje ukazatel dětské deprivace podíl dětí od jednoho roku do patnácti let, které si nemohou dovolit věci běžné potřeby. Seznam 17 položek uvádí výhradně dětské položky, zároveň však ponechává i některé položky domácnosti z ukazatele materiální deprivace pro celkovou populaci. Děti jsou klasifikovány jako deprivované, pokud nemají alespoň tři položky z tohoto sedmnáctibodového seznamu (viz příloha II).

79

Ukazatel materiální deprivace vztahující se výhradně k dětem byl posléze přijat Výborem pro sociální ochranu v březnu 2018, pět let po jeho oznámení. V červenci 2019 byly zveřejněny první (a dosud jediné) údaje o dětské deprivaci (získané průzkumem). Vztahují se pouze k údajům za rok 2014, protože žádné jiné údaje nebyly k dispozici. Ukazatel dětské deprivace nebude k dispozici každý rok, nýbrž jednou za tři roky a počínaje rokem 2021²⁵.

80

Při srovnání ukazatele materiální deprivace výhradně u dětí s dílčím ukazatelem materiální deprivace v rámci AROPE (ukazatel silné materiální deprivace) (viz příloha II) pro stejnou věkovou skupinu vykazuje ukazatel dětské deprivace ve všech členských státech vyšší hodnoty než ukazatel materiální deprivace (viz obrázek 7).

81

Potřeby i životní úrovně dětí mohou být odlišné od dospělých, a to i v rámci jedné domácnosti. Vzhledem k tomu, že ukazatel materiální deprivace výhradně u dětí je více zaměřený na situaci dětí, poskytuje odlišnou a konkrétnější představu o skutečné míře dětské chudoby.

Měření dětské chudoby se v jednotlivých členských státech liší

82

Ukazatel je vyjádřením sledování vývoje měřitelné změny v dané oblasti politiky v čase. AROPE je hlavním ukazatelem pro měření chudoby v rámci strategie EU 2020. Hlavní výhodou ukazatele AROPE je, že umožňuje srovnání mezi členskými státy a v průběhu času díky svému standardizovanému shromažďování v rámci evropského statistického systému.

83

Nicméně ve všech navštívených členských státech měly vnitrostátní orgány řadu svých vlastních ukazatelů, které považují za relevantní z hlediska situace ve svém státě a které využívají v rámci svých strategií, politik a pro účely sledování. V důsledku toho v členských státech existují různé údaje o míře chudoby a dětské chudoby (viz rámeček 6).

84

V důsledku rozmanitosti ukazatelů a údajů o dětské chudobě v členských státech, vycházejících z nesladěných vnitrostátních údajů, je pro dotčené subjekty obtížné situaci dětské chudoby posoudit.

Je zapotřebí, aby byly informace pro politiku evropské záruky pro děti dostatečné

Záruka pro děti navržená Evropským parlamentem

85

V dubnu 2019 Evropský parlament změnil navrhované nařízení o ESF+ pro programové období 2021 až 2027²⁶ a navrhl zavést systém evropské záruky pro děti²⁷, který by měl řešit dětskou chudobu. Pozměněný návrh ESF+ obsahuje požadavek, aby každý členský stát přidělil 5 % ze svých zdrojů v rámci ESF+ na opatření pro boj s dětskou chudobou. Tyto zdroje by rovněž mohly přímo přispět k provádění budoucí iniciativy záruky pro děti.

86

V roce 2018 zahájila Komise provádění fáze I přípravné akce pro záruku pro děti, jak to vyžadoval Evropský parlament.

• První fáze této přípravné akce, které spočívala ve studii proveditelnosti, byla ukončena v dubnu 2020. Studie měla za cíl prozkoumat proveditelnost záruky pro děti tím, že bude provedena analýza podmínek realizace takového programu a posoudí se, zda přinese přidanou hodnotu navíc ke stávajícím unijním i vnitrostátním rámcům či nikoliv, a zda by tedy byla užitečným dodatečným nástrojem.
• Druhá fáze přípravné akce bude spočívat ve studii ekonomické proveditelnosti, která se zaměří na náklady a přínosy záruky pro děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením v EU. Tato studie by měla být dokončena v květnu 2021.
• Třetí fáze bude spočívat v realizaci tří až pěti pilotních projektů na lokální úrovni v členských státech ze strany UNICEF. Bude probíhat do roku 2022. Fázi III bude tedy tvořit série pilotních projektů, které budou prováděny ve čtyřech členských státech. Její součástí budou i hluboké analýzy vnitrostátních politik a programů a rovněž příprava národních akčních plánů týkajících se chudoby a sociálního vyloučení pro řadu členských států.

87

Přípravná akce pro záruku pro děti, zejména pak studie proveditelnosti ve fázi I a studie ekonomické proveditelnosti ve fázi II, bude podkladem pro rozvoj této politické iniciativy. Obě fáze vyžadují shromažďování a srovnávání údajů, které jsou komplexní, včasné a mají odpovídající kvalitu. V opačném případě hrozí, že nebude možné přijmout odpovídající opatření a nebudou k dispozici příslušné fondy.

88

První fáze studie neposkytuje komplexní přehled ani příklady těch opatření financovaných z ESF, která byla při řešení dětské chudoby účinná. Je zde sice přehled financování dostupného prostřednictvím ESI fondů, ovšem uvedené údaje jsou pouhými odhady, neboť studie dochází k závěru, že investice do dětí nejsou ve strategickém a monitorovacím rámci většiny fondů EU jasně patrné.

89

Na základě údajů, které jsou aktuálně dostupné z první fáze přípravné akce pro záruku pro děti (tj. ze studie proveditelnosti), je proto obtížné přijmout náležitě podložené rozhodnutí, jak by měla záruka pro děti být koncipována, včetně potřebných opatření a finančního krytí, aby měla pozitivní dopad na úroveň dětské chudoby v EU a aby zajišťovala odhodlání členských států.

90

Navíc konstatujeme, že dokončení třetí (pilotní) fáze nastane nejdříve v roce 2020, tedy v době, kdy bude nové programové období za normálních okolností již zahájeno a relevantní operační programy ESF přijaty.

Závěry a doporučení

91

Dětská chudoba je v EU, kde je riziku chudoby nebo sociálního vyloučení stále ještě vystaveno téměř každé čtvrté dítě, i nadále závažným problémem.

92

Boj proti dětské chudobě sice spadá primárně do pravomoci členských států, svou roli však zde má i Komise. Třebaže relevance jejích nástrojů, jež nejsou právně závazné, je ze své podstaty omezená, má k dispozici silnější nástroje, například proces semestru a zacílení fondů EU prostřednictvím dohod o partnerství a operačních programů. Nicméně kvůli chybějícím dostupným údajům, které by se přímo vztahovaly k dětské chudobě, je jejich účinný přínos k úsilí členských států o snížení dětské chudoby obtížné, ne-li nemožné posoudit.

Doporučení bylo pozitivní iniciativou, ale jeho dopad je obtížné, ne-li nemožné posoudit

93

Doporučení sice není právně závazné, představuje však pozitivní iniciativu s cílem řešit dětskou chudobu formou integrovaného přístupu a komplexně (body 14 a 15). Komise poskytla členským státům určitou specifickou podporu při provádění doporučení, doporučení však nedoprovázel plán postupu EU, který by stanovil viditelný a komunikovatelný plán provádění v členských státech (body 18 a 19). Platforma EPIC uchovává jen malé množství informací o osvědčených postupech, kterými členské státy dětskou chudobu řeší (bod 22).

94

Případný dosažený pokrok v provádění doporučení nelze posoudit, protože měřitelné cíle a milníky nebyly stanoveny (bod 28). Studie ESPN 2017 na žádost Komise potvrdila, že je obtížné, ne-li nemožné posoudit, do jaké míry lze vylepšení vnitrostátních politik v členských státech připisovat samotnému doporučení, v řadě zemí však zaznamenala drobné změny (bod 33).

Evropský pilíř sociálních práv: progresivní a rámcová sociální iniciativa, jejíž zásady jsou, co se týče dětí, obecné povahy

95

EPSR zvýšil povědomí o sociálních politikách v EU, včetně otázky dětské chudoby. Avšak zásada 11 má obecnou povahu a v doporučení je vymezena již podrobněji ve formě konkrétních opatření (body 40−42).

96

Počátkem roku 2021 bude představen akční plán pro plné provedení evropského pilíře sociálních práv. Třebaže tento předpokládaný akční plán je vítaným vývojem, určující pro poskytnutí přehledu o pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění zásad, bude jeho realizace (bod 44).

97

Provádění evropského pilíře sociálních práv je zahrnuto v jednom z pěti cílů politiky, které stanovilo navržené nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027. Tento nově navrhovaný důraz na EPSR týkající se programového období 2021–2027 má potenciál pro zaměření opatření a finančního krytí na řešení dětské chudoby (body 45–47).

Doporučení 1 – Akční plán pro EPSR by měl zahrnovat dětskou chudobu

Komise by měla zařadit opatření a cíle pro řešení dětské chudoby do svého akčního plánu k evropskému pilíři sociálních práv.

Časový rámec: začátek období VFR 2021–2027.

Doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru jen zřídka přímo řeší dětskou chudobu

98

Evropský semestr je navržen tak, aby koordinoval úsilí na úrovni států o naplňování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dosavadní dosažený pokrok při naplňování cíle, aby se do roku 2020 20 milionů lidí vymanilo z chudoby, svědčí o tom, že se tohoto cíle pravděpodobně nepodaří dosáhnout (body 48–50).

99

Jedním důležitým kritériem v procesu, kdy Komise zvažuje návrh doporučení pro jednotlivé země týkající se dětské chudoby, je posoudit, zda je ukazatel míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením na úrovni EU v případě dětí „vysoký“ nebo „velmi vysoký“. Interní prahová hodnota používaná za tímto účelem je stanovena nad průměrnou úrovní pro dětskou chudobu v EU za příslušné období (bod 54).

100

Od roku 2016 do roku 2019 byla vydána CSR pro členské státy v oblastech týkajících se politik na ochranu rodin a dětí, avšak pouze jeden členský stát obdržel CSR, které se týkalo specificky dětské chudoby (bod 56). Útvary Komise v této souvislosti vysvětlily, že proces definování a navržení CSR nezávisí jen na míře ohrožení chudobou a sociálním vyloučením u dětí, ale že jeho součástí je rovněž posouzení dalších faktorů (bod 57). Konkrétní metodika, která by stanovovala, kdy by při zvažování případného doporučení pro jednotlivou zemi měla být udělena priorita oblasti dětské chudoby, však nebyla jasně stanovena (bod 58).

Doporučení 2 – Při analýze a posuzování dětské chudoby vycházet z jasných interních pokynů

Komise by měla mít jasné interní pokyny pro určení situací, které by mohly vést k vydání potenciálního doporučení pro jednotlivou zemí týkajícího se přímo dětské chudoby, a to jako součást analýzy dané země prováděné v rámci postupu evropského semestru.

Časový rámec: zahájení současně s procesem evropského semestru 2021.

Účinnost financování EU v letech 2014–2020 s cílem řešit dětskou chudobu nelze posoudit

101

Komise může ovlivnit přidělování finančních prostředků EU využitých k řešení dětské chudoby prostřednictvím koncipování návrhu nařízení o společných ustanoveních a schvalování dohod o partnerství a operačních programů na úrovni členského státu (bod 59).

102

Nařízení o společných ustanoveních stanoví odvětví a oblasti intervence, kde podpora EU prostřednictvím fondů může přinést nejvyšší přidanou hodnotu. Její investice nicméně nejsou zacílené přímo na dětskou chudobu (body 61–63).

103

Konstatujeme, že všechny zkoumané operační programy obsahují opatření, jež by mohla nepřímo přispět k boji proti dětské chudobě. Avšak vzhledem k tomu, že pro dětskou chudobu neexistuje žádná konkrétní investiční priorita ani specifický ukazatel, ani Komise, ani členské státy nemají údaje o tom, jaký objem ESI fondů byl využit přímo na snižování dětské chudoby a čeho bylo v této oblasti dosaženo (body 71–74).

Doporučení 3 – Zacílit a monitorovat investice na řešení dětské chudoby v programovém období 2021–2027

Komise by měla zajistit, aby partnerské dohody na období 2021–2027 věnovaly patřičnou pozornost dětské chudobě. Zejména by Komise měla zajistit, aby tam, kde je finanční krytí vyhrazeno přímo na snižování dětské chudoby, byla tato skutečnost zřetelně zachycena v intervenční logice v dohodách o partnerství a programech.

Komise by měla zřídit monitorovací rámec, jenž by umožnil zachycovat výstupy a výsledky ESI investic vynaložených v období 2021–2027 na řešení chudoby všech věkových skupin, včetně dětí.

Časový rámec: začátek období VFR 2021–2027.

Ukazatele odrážejí situaci dětské chudoby různým způsobem

104

AROPE, ukazatel, který měří chudobu v EU, je hlavním ukazatelem pro sledování cíle v oblasti chudoby podle strategie EU 2020. AROPE je víceúrovňový ukazatel, který se skládá ze tří dílčích ukazatelů (body 76 a 77).

105

V roce 2013 Komise oznámila zahájení přípravných prací na ukazateli pro specifickou materiální deprivaci dětí, který byl posléze přijat v roce 2018. Ukazatel specifické materiální deprivace dětí je více zaměřený na situaci dětí. Poskytuje proto trochu jiný a konkrétnější obrázek o skutečných úrovních dětské chudoby. Bude však k dispozici jednou za tři roky a počínaje rokem 2021 (body 78–81).

106

Hlavní výhodou ukazatele AROPE je, že umožňuje srovnání mezi členskými státy a v průběhu času. Nicméně ve všech navštívených členských státech měly vnitrostátní orgány řadu svých vlastních ukazatelů, které považují za relevantní z hlediska situace ve svém státě. To má za následek množství nejrůznějších vnitrostátních ukazatelů a údajů o dětské chudobě v EU, pro zúčastněné strany je tak obtížné posuzovat situaci, když používají nesladěné vnitrostátní zdroje údajů (body 82–84).

Je zapotřebí, aby byly informace pro realizaci politiky evropské záruky pro děti dostatečné

107

V dubnu 2019 Evropský parlament změnil navrhovanou úpravu ESF+ pro programové období 2021 až 27 a navrhl zavést systém evropské záruky pro děti, který by měl řešit dětskou chudobu (bod 85).

108

V roce 2018 Komise zahájila přípravnou akci pro záruku pro děti. Cílem fáze I, která spočívá ve studii proveditelnosti, bylo posoudit proveditelnost, možnosti provádění a přidanou hodnotu takové iniciativy. Přípravná studie je prováděna ve třech různých fázích. Vzhledem k časovému harmonogramu akce bude obtížné získat úplné a včasné informace pro rozhodovací proces (body 85–86).

Doporučení 4 – Zajistit, aby byly dokončeny potřebné kroky a shromážděn dostatek informací pro přípravu chystané politické iniciativy evropské záruky pro děti

Komise by měla zajistit, aby pro přípravu evropské záruky pro děti byly shromážděny a analyzovány dostatečné a spolehlivé údaje o opatřeních a finančním krytí potřebných k tomu, aby nastal pozitivní účinek z hlediska míry dětské chudoby v EU.

Časový rámec: začátek období VFR 2021–2027.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanovová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 15. července 2020.

Přílohy

Příloha I – Vnitrostátní cíle v oblasti chudoby ve strategii Evropa 2020

EU / členský stát	Chudoba a sociální vyloučení
EU‑28	Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 20 milionů (ve srovnání s rokem 2008)*
Belgie	− 380 000 osob
Bulharsko	Snížení počtu osob, které žijí v peněžní chudobě, o 260 000
Česká republika	− 100 000 osob
Dánsko	Snížení počtu osob, které žijí v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, o 22 000
Německo	Snížení počtu dlouhodobě nezaměstnaných (nezaměstnaných po dobu více než jednoho roku) oproti roku 2008 o 20 % (odpovídá snížení o 320 000 dlouhodobě nezaměstnaných osob)
Estonsko	Snížení počtu osob žijících v ohrožení chudobou po odečtení sociálních transferů na 15 % (oproti 17,5 % v roce 2010)
Irsko	Snížení populace žijící v tzv. kombinované chudobě (přetrvávající chudoba, ohrožení chudobou nebo základní deprivace) nejméně o 200 000 osob
Řecko	− 450 000 osob
Španělsko	− 1 400 000 až − 1 500 000 osob
Francie	− 1 900 000 osob (ve srovnání s rokem 2007)
Chorvatsko	Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na 1 220 000
Itálie	− 2 200 000 osob
Kypr	− 27 000 osob nebo snížení míry na 19,3 % obyvatel (oproti 23,3 % v roce 2008)
Lotyšsko	Snížení počtu osob, které žijí po odečtení sociálních transferů v ohrožení chudobou a/nebo v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce, o 121 000
Litva	− 170 000 osob a omezení na 814 000 osob v roce 2020
Lucembursko	− 6 000 osob
Maďarsko	− 450 000 osob
Malta	− 6 560 osob
Nizozemsko	Snížení počtu osob (ve věku 0–64 let), které žijí v domácnostech bez práce, o 100 000 (oproti roku 2008)
Rakousko	− 235 000 osob
Polsko	− 1 500 000 osob
Portugalsko	− 200 000 osob
Rumunsko	− 580 000 osob
Slovinsko	− 40 000 osob
Slovensko	Snížení míry osob žijících v chudobě nebo sociálním vyloučení na 17,2 % (oproti 20,6 % v roce 2008)
Finsko	Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením na 770 000
Švédsko	Snížení podílu žen a mužů (ve věku 20–64 let) nezapojených do pracovního procesu (kromě studentů denního studia), dlouhodobě nezaměstnaných nebo v dlouhodobé pracovní neschopnosti výrazně pod 14 %
Spojené království	Národní program reforem neuvádí žádný cíl, existují však číselně vyjádřené cíle, které zastřešuje zákon o dětské chudobě z roku 2010 a strategie boje proti dětské chudobě pro období 2011–2014
Zdroj informací a poznámky	Cíl EU, jak se stanoví ve sdělení Evropské komise „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, COM(2014) 130 final, Brusel, 2014 (s. 14). Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, zkráceně AROPE, označuje situaci, kdy lidé žijí ohroženi peněžní chudobou nebo jsou silně materiálně deprivováni nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce. Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je nižší než součet počtu osob postižených jednou ze tří forem chudoby nebo sociálního vyloučení, jelikož některé osoby jsou současně postiženy více než jednou z těchto situací. *Rok 2008 je vzat za základní hodnotu, protože velká část sociálních ukazatelů k měření těchto tří rozměrů chudoby je k dispozici právě až od roku 2008. Monitorování se týká 27 států EU, neboť Chorvatsko se k EU připojilo v roce 2013 a údaje jsou k dispozici pouze počínaje rokem 2010. Vnitrostátní cíle, jak jsou stanoveny v nejnovějších národních programech reforem. Definice cílů na úrovni států jsou srovnatelné s cílem EU s výjimkou Bulharska, Dánska, Německa, Estonska, Irska, Lotyšska, Nizozemska a Švédska (viz poznámky k jednotlivým státům). Výpočet cílových hodnot se liší od výpočtu hodnoty cíle EU pro Estonsko, Francii, Chorvatsko, Slovensko, Finsko a Švédsko (viz poznámky k jednotlivým státům).

Příloha II – Srovnání položek na seznamu ukazatelů silné materiální deprivace a specifické materiální deprivace dětí

Silná materiální deprivace	Specifická materiální deprivace dětí
Platit nájemné a účty za energie	Dítě: Nějaké nové oblečení
Udržovat doma přiměřenou teplotu	Dítě: Dva páry bot
Vyrovnat se s neočekávanými výdaji	Dítě: Denně čerstvé ovoce a zelenina
Konzumovat každý druhý den maso, ryby nebo rovnocenné bílkoviny	Dítě: Každý den maso, drůbež, ryby
Týdenní dovolená mimo domov	Dítě: Vhodné knihy
Osobní automobil	Dítě: Potřeby pro venkovní volnočasové aktivity
Pračka	Dítě: Hry v bytě
Barevný televizor	Dítě: Volnočasové aktivity
Telefon	Dítě: Oslavy
	Dítě: Pozvat si přátele
	Dítě: Školní výlety
	Dítě: Dovolená
	Domácnost: Nahrazení opotřebovaného nábytku
	Domácnost: Nedoplatky
	Domácnost: Internet
	Domácnost: Udržovat doma přiměřenou teplotu
	Domácnost: Osobní automobil

Příloha III – Podíl obyvatel (ve věku 0–17) ohrožených v EU chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) (2008–2018)

N	ÚZEMÍ/DOBA	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
1	Evropská unie	26,5	26,5	27,6	27,3	28,1	27,9	27,8	27,1	26,4	24,9	24,3
2	Eurozóna	23,6	24,1	25,2	25,3	25,5	25,0	25,7	25,4	25,3	24,3	23,5
3	Belgie	21,3	20,5	23,2	23,3	22,8	21,9	23,2	23,3	21,6	22,0	23,2
4	Bulharsko	44,2	47,3	49,8	51,8	52,3	51,5	45,2	43,7	45,6	41,6	33,7
5	Česká republika	18,6	17,2	18,9	20,0	18,8	16,4	19,5	18,5	17,4	14,2	13,2
6	Dánsko	12,7	14,0	15,1	15,7	14,9	15,4	14,5	15,7	13,9	14,5	15,2
7	Německo	20,1	20,4	21,7	19,9	18,4	19,4	19,6	18,5	19,3	18,0	17,3
8	Estonsko	19,4	24,5	24,0	24,8	22,4	22,3	23,8	22,5	21,2	18,8	17,9
9	Irsko	26,6	31,4	34,1	34,1	33,2	34,4	30,4	29,0	27,3	25,2	23,9
10	Řecko	28,7	30,0	28,7	30,4	35,4	38,1	36,7	37,8	37,5	36,2	33,3
11	Španělsko	30,1	32,0	33,3	32,2	32,4	32,6	35,8	34,4	32,9	31,3	29,5
12	Francie	21,2	21,2	22,9	23,0	23,2	20,8	21,6	21,2	22,6	22,1	22,9
13	Chorvatsko	–	–	29,4	31,1	34,8	29,3	29,0	28,2	26,6	25,8	23,7
14	Itálie	28,4	28,7	29,5	31,5	34,1	32,0	32,1	33,5	33,2	32,1	30,6
15	Kypr	21,5	20,2	21,8	23,4	27,5	27,7	24,7	28,9	29,6	25,5	25,5
16	Lotyšsko	32,4	38,4	42,2	44,1	40,0	38,4	35,3	31,3	24,7	23,9	22,5
17	Litva	29,1	30,8	35,8	34,6	31,9	35,4	28,9	32,7	32,4	31,6	28,0
18	Lucembursko	20,9	23,7	22,3	21,7	24,6	26,0	26,4	23,0	22,7	23,6	23,5
19	Maďarsko	33,4	37,2	38,7	40,4	41,9	43,9	41,8	36,1	33,6	31,6	23,8
20	Malta	25,0	26,5	26,7	27,8	31,0	33,0	31,8	28,4	24,0	23,0	22,8
21	Nizozemsko	15,5	17,5	16,9	18,0	16,9	17,0	17,1	16,8	17,6	16,6	15,2
22	Rakousko	22,9	20,8	22,4	22,1	20,9	22,9	23,3	22,3	20,0	23,0	21,6
23	Polsko	32,9	31,0	30,8	29,8	29,3	29,8	28,2	26,6	24,2	17,9	17,2
24	Portugalsko	29,5	28,7	28,7	28,6	27,8	31,7	31,4	29,6	27,0	24,2	21,9
25	Rumunsko	50,9	50,6	48,1	49,2	52,5	51,4	50,7	46,8	49,2	41,7	38,1
26	Slovinsko	15,3	15,1	15,2	17,3	16,4	17,5	17,7	16,6	14,9	15,1	13,1
27	Slovensko	24,3	23,7	25,3	26,0	26,6	25,5	23,6	24,9	24,4	22,5	23,8
28	Finsko	15,1	14,0	14,2	16,1	14,9	13,0	15,6	14,9	14,7	15,1	16,0
29	Švédsko	17,3	18,8	19,2	20,3	19,4	20,2	20,5	19,8	19,9	19,4	20,6
30	Spojené království	29,6	27,4	29,7	26,9	31,2	32,6	31,2	30,3	27,2	27,4	29,9

Pozn.: –: Údaje nejsou k dispozici

Zdroj: Eurostat, údaje ke dni 20. 12. 2019.

Zkratková slova a zkratky

AROP: ohrožení chudobou (at risk of poverty)

AROPE: ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (at risk of poverty or social exclusion)

CSR: doporučení pro jednotlivé země

DP: dohoda o partnerství

EPSR: evropský pilíř sociálních práv

ESI fondy: evropské strukturální a investiční fondy

ESPN: Evropská síť pro sociální politiku

ESS: Evropský statistický systém

NRP: národní programy reforem

OP: operační program

SPC: Výbor pro sociální ochranu

TC: tematický cíl

Slovník pojmů

Dětská chudoba: vyjadřuje procentuální podíl dětí (ve věku 0–17 let) v Evropské unii (EU), které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE). Děti jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, pokud žijí v domácnostech, kde je splněna alespoň jedna ze tří níže uvedených podmínek: jsou ohroženy chudobou po odečtení sociálních transferů (chudoba spojená s příjmem), jsou silně materiálně deprivovány nebo mají velmi nízkou intenzitu práce.

Dohoda o partnerství (DP): dohody mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy na programové období 2014–2020. Jsou v nich vymezeny plány vnitrostátních orgánů na využití finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů a určují strategické cíle a investiční priority každého členského státu, přičemž tyto cíle a priority propojují s celkovými cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Obsahují také mimo jiné souhrnné hodnocení toho, nakolik jsou splněny příslušné předběžné podmínky, a v případě, že splněny nejsou, uvádějí opatření, jež je nutno přijmout, odpovědné orgány a harmonogram jejich provádění a rovněž popisují metodiku a mechanismy k zajištění jednotného fungování rámců výkonnosti. Připravují je členské státy po projednání s Komisí a musí být schváleny Komisí.

Doporučení pro jednotlivé země (CSR): jedná se o dokumenty vypracované Evropskou komisí pro každou zemi, v nichž se analyzuje její hospodářská situace a předkládají doporučení, jaká opatření by měla přijmout v období 12 až 18 měsíců.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy): zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Společně je řídí Evropská komise a země EU.

Evropský pilíř sociálních práv (EPSR): obsahem pilíře sociálních práv je zajišťování nových a účinnějších práv pro občany na základě 20 hlavních zásad. Tento pilíř společně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Evropská komise na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu dne 17. listopadu v Göteborgu. Naplňování zásad a práv stanovených v rámci evropského pilíře sociálních práv je společnou odpovědností orgánů Evropské unie, členských států, sociálních partnerů a dalších zúčastněných subjektů.

Evropský semestr: cyklus pro koordinaci hospodářské a fiskální politiky v rámci EU. Je součástí rámce Evropské unie pro správu ekonomických záležitostí. Je zaměřen na období 6 měsíců od začátku každého roku, a proto se označuje názvem „semestr“. Během evropského semestru uvádějí členské státy své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s cíli a pravidly dohodnutými na úrovni EU.

Evropský statistický systém (ESS): partnerství tvořené statistickým úřadem Společenství, kterým je Komise (Eurostat), a národními statistickými úřady (NSÚ) a jinými vnitrostátními orgány, jež v jednotlivých členských státech odpovídají za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Toto partnerství zahrnuje rovněž země EHP a ESVO. Členské státy shromažďují údaje a sestavují statistiky jak pro vnitrostátní účely, tak pro účely EU. Systém ESS slouží jako síť, v níž je úlohou Eurostatu ukazovat cestu při harmonizaci statistiky v těsné spolupráci s národními statistickými úřady.

Ohrožení chudobou (AROP) je dílčím ukazatelem AROPE: míra ohrožení chudobou je podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod prahovou hranicí rizika chudoby, která je stanovena jako 60 % národního mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu (po sociálních transferech).

Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE): míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením ukazuje počet osob, které jsou buď ohroženy chudobou (AROP) nebo jsou silně materiálně deprivovány nebo žijí v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce. Osoby se započítávají pouze jednou, i když se na ně vztahuje více dílčích ukazatelů. Míra AROPE, podíl osob z celkové populace, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, je hlavním ukazatelem pro sledování cíle snižování chudoby strategie EU 2020.

Operační program (OP): operační program stanoví priority členského státu a konkrétní cíle a popisuje, jak bude financování (EU i vnitrostátní prostředky z veřejných zdrojů a spolufinancování ze soukromého sektoru) v daném období (obvykle sedm let) využito k financování projektů. Financování operačního programu může pocházet z EFRR, FS anebo ESF.

Předběžné podmínky: jsou podmínky na základě předem vymezených kritérií, stanovených v nařízení o společných ustanoveních, které jsou považovány za nezbytné předpoklady účinného a efektivního využití financování EU určeného pro všechny ESI fondy. Při přípravě operačních programů EFRR, FS a ESF v programovém období 2014–2020 jsou členské státy povinny posoudit, zda byly tyto podmínky splněny. Pokud splněny nebyly, bylo třeba vypracovat akční plány, jež měly zajistit jejich splnění do 31. prosince 2016.

Strategie Evropa 2020: je strategie růstu EU pro oživení po krizi během příštích deseti let, která je rozdělena do pěti hlavních cílů týkajících se: zaměstnanosti; výzkumu a vývoje; klimatu/energetiky; vzdělávání; sociálního začleňování a snižování chudoby.

Tematický cíl (TC): je prvek pro strukturování dohod o partnerství. Je předem stanoven právními předpisy a určuje cíle, které by měly být podpořeny z evropských strukturálních a investičních fondů. Tematické cíle mají vazbu na strategické cíle na úrovni EU.

Výbor pro sociální ochranu (SPC): je poradní politický výbor pro ministry práce a sociálních věcí a Radu ve složení pro zaměstnanost a sociální politiku (EPSCO).

Poznámky na konci textu

¹ Eurostat, soubor údajů „Lidé ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“.

² Balíček týkající se sociálních investic, sdělení Komise nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013) 83 final), 20. února 2013, s. 13.

³ UNICEF, A brief review of the social and economic returns to investing in children, červen 2012, dostupné na: https://www.unicef.org/socialpolicy/files/Investing_in_Children.pdf.

⁴ UNICEF, Right in Principle and in Practice: A Review of the Social and Economic Returns to Investing in Children, Social and Economic Working Paper, 2012, s. 33. Dostupné na: https://www.unicef.org/socialpolicy/files/Investing_in_Children.pdf.

⁵ Sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013) 83 final), 20. února 2013.

⁶ Sdělení komisaři Lászlóvi Andorovi, GŘ EMPL, „Společné návrhy pro provedení doporučení týkajícího se dětské chudoby a kvality života dětí“, 1. února 2013.

⁷ Podle Eurostatu byl HDP v roce 2018 2 120 mld. zlotých.

⁸ Příloha k doporučení Komise 2013/112/EU Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění.

⁹ Hugh Frazer a Eric Marlier, Progress across Europe in the implementation of the 2013 EU Recommendation on „Investing in children: Breaking the cycle of disadvantage’, A study of national policies, 2017.

¹⁰ Tamtéž, s. 33-35.

¹¹ https://www.socialsummit17.se/.

¹² Zasedání Evropské rady (14. prosince 2017) – závěry.

¹³ Viz text „Unie, která si klade vyšší cíle – moje agenda pro Evropu“, jehož autorkou je kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová – Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024.

¹⁴ COM(2020) 14 final, „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“, 14. ledna 2020.

¹⁵ COM(2018) 375 final, 2018/0196 (COD), článek 4.

¹⁶ 2018/0206 (COD), 22. bod odůvodnění.

¹⁷ Viz Eurostat, údaje k 7. 1. 2020.

¹⁸ Tři nejvyšší míry tohoto rizika – Rumunsko (38,1 %), Bulharsko (33,7 %) a Řecko (33,3 %).
Tři navštívené členské státy, které ale nepatří ke státům s největší mírou rizika – Itálie, Německo a Polsko.

¹⁹ Mimo Řecko, neboť na ně se před rokem 2019 nevztahovaly procesy evropského semestru.

²⁰ COM(2016) 328 final.

²¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013.

²² Nařízení (EU) č. 1303/2013, článek 9.

²³ Nařízení (EU) č. 1304/2013, článek 3; nařízení (EU) č. 1301/2013, článek 5.

²⁴ IT: Národní operační program Inkluze – CCI 2014IT05SFOP001; RO OP Lidské zdroje – CCI 2014RO05M9OP001; PL: OP Znalosti Vzdělávání Rozvoj – CCI 2014PL05M9OP001; Regionální OP pro Varmijsko-Mazurské vojvodství 2014PL16M2OP014; DE: OP Svobodný stát Sasko pro ESF – CCI 2014DE05SFOP012.

²⁵ Nařízení (EU) 2019/1700.

²⁶ Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu Plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD)).

²⁷ Pozměňovací návrh 39, bod odůvodnění 22b (nový) legislativního usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu Plus (ESF+) (COM(2018)0382 – C8-0232/2018 – 2018/0206(COD)).

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	10. 4. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	4. 6. 2020
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	15. 7. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	12. 8. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-5102-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/204172	QJ-AB-20-017-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-5064-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/40416	QJ-AB-20-017-CS-Q

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.