Kancelářské prostory orgánů EU – několik dobrých postupů řízení, ale také řada nedostatků

Shrnutí

I

Orgány vydávají přibližně 11 % svého rozpočtu na správní výdaje na budovy. Složení portfolia budov bývá různé a závislé na mandátu a organizační struktuře jednotlivých orgánů, nicméně značný podíl užívaných prostor je vyhrazen pro umístění kanceláří. Největší portfolio budov má Komise, přičemž 80 % budov je využíváno jako kancelářské prostory.

II

Abychom si odpověděli na hlavní otázku „Jsou výdaje EU na kancelářské prostory řízeny efektivně?“, zkoumali jsme, zda orgány EU s největším množstvím kancelářských prostor (Parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a ECB):

1. zavádějí strategie v oblasti nemovitostí a spolupracují, aby dosáhli úspor nákladů;
2. umisťování kancelářských prostor dosahují účinným způsobem;
3. řádně sledují své portfolio kancelářských prostor a podávají o něm zprávu.

III

V zásadě jsme zjistili, že orgány spravují své výdaje na kancelářské prostory efektivně, ale strategie v oblasti nemovitostí nejsou vždy formálně schválené a související plánování není optimální; finanční mechanismy pro velké stavební projekty, které jsme analyzovali, jsou často složité, což v některých případech ovlivňuje rozpočtovou transparentnost. Většinu takových projektů provázela zdržení a v některých případech byly výrazně překročeny náklady. V případě většiny orgánů sledování portfolia budov a podávání zpráv není dostačující.

IV

Orgány spolupracují a uplatňují obdobné zásady rozhodování. Své hlavní zásady a cíle v oblasti správy majetku však stanovily v odlišných dokumentech. Některé jsou zastaralé a jiné jsou prováděny bez formálního schválení. V plánování svých požadavků na nemovitosti neuvažují různé scénáře. V době auditu orgány ještě neměly posouzeny prováděné projekty, u nichž jsou uplatňovány nové způsoby práce.

V

Hostitelské země nabízejí orgánům preferenční podmínky pro nákup či nájem kancelářských prostor a podporují je v jejich hlavních stavebních projektech. Zjistili jsme, že rozhodnutí ohledně umístění kancelářských prostor jsou řádně podložená. Mechanismy financování velkých stavebních projektů, které jsme analyzovali, byly často složité, což mělo vliv na rozpočtovou transparentnost. U většiny projektů došlo ke zpoždění, což v některých případech způsobilo dodatečné náklady.

VI

Většina orgánů nesleduje pravidelně ukazatele týkající se účinného užívání nemovitostí a souvisejících nákladů pro účely interního řízení. I když se orgány, které mají budovy v Bruselu a Lucemburku, dohodly na harmonizaci měření plochy, nejsou údaje zcela standardizované a je obtížné je porovnávat. Zprávy o nemovitostech předkládané rozpočtovým orgánům neumožňují provádět srovnání a analýzu efektivnosti.

VII

Z naší analýzy vyplývá, že užívání kancelářských prostor je mezi jednotlivými orgány srovnatelné. Navíc jsme zjistili, že nájemné, které si orgány vyjednaly, je zpravidla na úrovni nižší než tržní. Další analýza pronajatých nemovitostí ukazuje, že roční nájemné na osobu se u jednotlivých nemovitostí značně liší. Náklady na výstavbu a akvizici odrážejí charakter budovy.

VIII

Na základě připomínek uvedených v této zprávě doporučujeme, aby orgány:

1. modernizovaly a formalizovaly své strategie v oblasti nemovitostí a pravidelně aktualizovaly plánovací dokumenty;
2. hodnotily projekty, u nichž jsou uplatňovány nové způsoby práce;
3. zvýšily rozpočtovou transparentnost používání mechanismů financování u stavebních projektů;
4. stanovily vhodné postupy řízení velkých stavebních a renovačních projektů a
5. zlepšily soudržnost údajů a sledování portfolia budov.

Úvod

01

Výdaje na budovy tvoří přibližně 11 % (1 miliarda EUR) celkových správních výdajů orgánů Evropské unie (EU)¹, jak zachycuje obrázek 1. Tento podíl byl v posledních 5 letech stabilní, nicméně v souvislosti se situací před deseti lety se snížil. Přibližně dvě třetiny výdajů na budovy představují náklady na akvizici a nájem budov, zbývající část výdajů pak směřuje na údržbu, bezpečnost a energie. Obrázek 2 znázorňuje rozdíly mezi jednotlivými orgány. Tyto rozdíly zohledňují především odlišnosti v portfoliích budov.

02

Na konci roku 2016 zaujímaly výše uvedené orgány povrchovou plochu budov o celkovém rozměru 2,5 milionu metrů čtverečních (m²)³. To je o 26 % více než v roce 2004, přičemž tento nárůst lze vysvětlit zvýšením počtu pracovníků v prostorách orgánů⁴ o 22 % v témže období.

03

Orgány mají odlišné potřeby umístění zaměstnanců. Komise například potřebuje většinou umisťovat kanceláře. Jiné orgány, např. Parlament, Rada a Soudní dvůr, využívají více jiné typy prostor, jako jsou zasedací místnosti, zasedací sály, soudní síně a veřejné přijímací prostory. Kancelářské prostory⁵ tvoří přibližně 70 % celkové plochy⁶ a nacházejí se především v Bruselu, Lucemburku, Štrasburku a Frankfurtu. Obrázek 3 zachycuje celkovou čistou plochu, kterou orgány zaujímají, a podíl kancelářských prostor.

04

Sídlo orgánu je politickým rozhodnutím. Poslední politická dohoda o umístění sídla orgánů byla uzavřena v roce 1992 na zasedání Evropské rady v Edinburghu.

Rozsah a koncepce auditu

Rozsah auditu

05

Abychom si odpověděli na hlavní otázku „Jsou výdaje EU na kancelářské prostory řízeny efektivně?“, zkoumali jsme, zda orgány EU:

• zavádějí strategie v oblasti nemovitostí a spolupracují, aby dosáhli úspor nákladů;
• umisťování kancelářských prostor dosahují účinným způsobem;
• řádně sledují své portfolio kancelářských prostor a podávají o něm zprávu.

06

Audit se zaměřil na pět orgánů s největším množstvím kancelářských prostor (Parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a ECB) s kancelářemi v Bruselu, Lucemburku a Frankfurtu⁷. Pokud to bylo možné, audit srovnával údaje a postupy řízení těchto orgánů s údaji a postupy Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropského výboru regionů, Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), Evropského účetního dvora (EÚD) a Evropské investiční banky (EIB).

07

Nezabývali jsme se nemovitostmi užívanými pro jiné účely než pro umístění kancelářských prostor (např. konferenčními centry, technickými zařízeními atd.) ani nemovitostmi, v nichž kancelářské prostory zaujímají méně než 20 % rozlohy. Audit byl zaměřen především na náklady na získání kancelářských prostor. Nezohledňoval náklady na údržbu, úklid, bezpečnost ani žádné další provozní náklady na budovy.

Koncepce auditu

08

Audit jsme prováděli od září 2017 do června 2018, přičemž naše zjištění vycházejí z těchto zdrojů důkazních informací:

• strategie orgánů v oblasti nemovitostí a jejich zprávy předkládané rozpočtovým orgánům;
• dotazníky a návštěvy v orgánech;
• dotazníky a návštěvy v jiných mezinárodních organizacích;
• případně práce interního auditu;
• technické zprávy / zprávy o měření týkající se budov;
• účetní, finanční a smluvní údaje o budovách;
• návštěvy v interinstitucionálních subjektech a orgánech hostitelských zemí.

Připomínky

Orgány uplatňují společné zásady a udržují rozsáhlou spolupráci

09

Zkoumali jsme, zda orgány EU stanoví strategii zahrnující zásady a cíle správy jejich majetku. Zjišťovali jsme, zda jsou tyto strategie doplněny krátkodobými či střednědobými plány založenými na pravidelném hodnocení potřeb. Provedli jsme přezkum toho, zda strategické anebo plánovací dokumenty zahrnují také plánování scénářů. Rovněž jsme analyzovali, jakým způsobem orgány v téže lokalitě spolupracují, aby nalezly příležitosti k úspoře nákladů (např. sdružováním odborných znalostí či kupní síly). Dále jsme zkoumali, jak orgány uplatňují „nové způsoby práce“.

Orgány si vytvářejí strategie v oblasti nemovitostí, některé jsou však již zastaralé a nezahrnují plánování scénářů

10

Orgány určují zásady a cíle správy svého majetku v různých dokumentech. Některé jsou zastaralé a jiné jsou prováděny bez formálního schválení (viz obrázek 4).

11

Komise představila hlavní zásady své strategie v oblasti nemovitostí ve sdělení z roku 2007. Ačkoli měla v plánu dále upřesnit některé aspekty této strategie pomocí studií (dopad metodiky zadávání zakázek na trhu s nemovitostmi, vhodná rovnováha mezi akvizicí a nájmem, dopad nových pracovních metod na kvalitu života při práci a možné úspory), nebyly tyto studie provedeny. Některé významné aspekty zahrnuté do sdělení z roku 2007 se navíc v průběhu času změnily. Například odklad platby a smlouvy o dlouhodobém pronájmu nepatří již mezi upřednostňované způsoby financování akvizice budov a nedávno Komise zahrnula do svého víceletého plánování výkonné agentury. Ačkoli Komise stále považuje hlavní zásady a pokyny uvedené ve sdělení za platné, strategii v oblasti nemovitostí neaktualizovala ani nekonsolidovala do jediného revidovaného dokumentu, v němž by byly zohledněny poslední změny.

12

Střednědobý nástroj plánování Úřadů Komise pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (OIB) a Lucemburku (OIL), jímž je víceletý politický rámec (MAPF), vychází ze strategie Komise v oblasti nemovitostí. Víceletý politický rámec stanoví hlavní priority a projekty každého úřadu pro následujících deset let a obsahuje přehled zahrnující každoroční aktuální informace o potřebě kancelářských prostor ze strany Komise. Je závislý na výkyvech v počtu zaměstnanců a dostupné kapacitě kancelářských prostor, přičemž zohledňuje uplynutí a prodloužení nájmu a renovační práce / provádění úprav. Považujeme jej za užitečný nástroj vhodný pro orgány s větším portfoliem budov.

13

Nenašli jsme žádné důkazy o tom, že by orgány zvažovaly při plánování svých požadavků na nemovitosti různé scénáře, např. pokud jde o rozpočtová omezení, změny v počtu zaměstnanců či důsledky politických rozhodnutí, jako je rozšíření nebo změny v úloze a mandátu orgánu.

Orgány uplatňují společné zásady rozhodování

14

Orgány působící v téže lokalitě nemají jednotnou společnou strategii v oblasti nemovitostí, uplatňují nicméně obdobné zásady rozhodování¹².

Sladění s mandátem a strukturou

15

Orgány harmonizují své strategie v oblasti nemovitostí se svým mandátem a strukturou. Strategie zohledňují jejich potřebu určitých prostor, jako jsou velké konferenční sály, soudní síně či zasedací sály. V některých případech provádějí orgány přezkum své strategie v oblasti nemovitostí v reakci na změnu mandátu. ECB například původně plánovala umístit všechny zaměstnance do jedné budovy, musela však svůj přístup revidovat z důvodu nepředvídaných okolností (viz rámeček 1).

Koncentrace

16

Orgány upřednostňují menší počet větších budov, které se nacházejí v jedné či několika oblastech pokud možno v blízkosti dalších orgánů. Tuto prioritu odůvodňují úsporami z rozsahu, bezpečnostními důvody, lepšími pracovními podmínkami, vyšší produktivitou (např. snížení doby strávené na cestě mezi budovami) a pověstí u veřejnosti. Uplatňuje-li se však tato zásada, automaticky se snižuje počet budov vhodných ke koupi či pronájmu. Obrázek 5 a 6 znázorňují zeměpisné rozložení budov orgánů v hlavních lokalitách, a sice v Bruselu a Lucemburku.

17

Racionalizace portfolia majetku formou koncentrace do menšího počtu větších budov je jednou z hlavních zásad strategie Komise v oblasti nemovitostí. V roce 2007 činila rozloha dvou třetin budov Komise v Bruselu méně než 15 000 m² a pouze 8 z 61 (13 %) budov mělo rozlohu větší než 20 000 m². O deset let později má rozlohu větší než 20 000 m² 22 z 52 budov zahrnutých do naší analýzy (42 %). Ačkoli údaje nejsou zcela srovnatelné, protože naše analýza zahrnuje pouze budovy užívané převážně jako budovy kancelářské, ukazují, že Komise uplatňuje zásadu menšího počtu větších budov.

Vlastnictví upřednostňované před nájmem

18

Všechny prověřované orgány upřednostňují vlastnictví před pronájmem. Obrázek 7 nabízí srovnání celkové plochy ve vlastnictví (kancelářské i jiné než kancelářské prostory) s celkovou pronajatou plochou¹⁴. Ačkoli nájem umožňuje flexibilní správu nemovitostí, nemovitosti ve vlastnictví nabízejí orgánům řadu výhod:

• pokles dlouhodobých nákladů (přidaná hodnota v případě rekonstrukce, zpětné získání hodnoty v případě prodeje);
• preferenční podmínky nabízené hostitelskou zemí, např. možnost odkupu pozemku nebo jeho bezplatné užívání;
• stabilita nákladů (ochrana před růstem nájmu) a lepší střednědobé rozpočtové plánování;
• volnost užívat a zkvalitňovat nemovitosti bez omezení ze strany majitele.

19

Orgány zahrnuté do naší analýzy vlastní¹⁵ celkově asi 70 % povrchové plochy, kterou zaujímají, přičemž v roce 2004 vlastnily přibližně 60 %¹⁶. V blízké budoucnosti se tento podíl ještě zvýší, neboť budou dokončeny velké stavební projekty, např. rozšíření parlamentní budovy KAD, třetí výškové kancelářské budovy Soudního dvora a komplexu Komise JMO II.

Interinstitucionální spolupráce je rozsáhlá

20

Orgány projednávají otázky strategického majetku v rámci řady interinstitucionálních pracovních skupin¹⁷. Na schůzích se vzájemně informují o nadcházejících projektech v oblasti nemovitostí, aby si na témže trhu nekonkurovaly. Rovněž si vyměňují informace o prostorách, které jsou v jejich budovách volné. Orgány tak mají možnost nemovitosti sdílet nebo dát dále do pronájmu¹⁸ nebo převzít umístění, které jiný orgán již nepotřebuje¹⁹. Rovněž diskutují o dalších záležitostech souvisejících s nemovitostmi, např. ekologické či energetické otázky.

21

Jedním z hlavních výsledků těchto pracovních skupin je jejich úzká spolupráce při zadávání zakázek. Orgány zavedly interinstitucionální nabídkové řízení pro zajištění například stěhovacích služeb, nákup nábytku, kancelářského vybavení a potřeb, odborné znalosti v oblasti pojištění a nemovitostí. Tyto nákupy zvyšují aktivační účinek na institucionální úrovni na poskytovatele služeb a dodavatele a zajišťují úspory z rozsahu. Současně ale zvyšují kritéria způsobilosti, která uchazeči musí splňovat, což může malé a střední podniky odradit od účasti na výzvách k podávání nabídek.

22

Orgány spravují svá portfolia budov nezávisle a nemají velký zájem o zřízení agentury pro interinstitucionální majetek. Specializované týmy pro správu budov, které působí v blízkosti rozhodovacích subjektů v jednotlivých orgánech, mají podle nich lepší předpoklady k pokrytí jejich zvláštních potřeb.

Orgány se v určité míře rozhodují pro nové způsoby práce, dosud však neposoudily náklady a přínosy projektů, které je uplatnily

23

Nové způsoby práce usilují o proměnu kancelářského prostředí zavedením pracovních prostor pro spolupráci v kombinaci s flexibilnější pracovní kulturou²⁰. Neznamenají nutně menší rozlohu kancelářských prostor, ale spíše přeměněné kancelářské prostředí a pracovní kulturu ve spolupráci s vedoucími pracovníky a zaměstnanci a za jejich účasti.

24

Orgány EU zavedly nové způsoby práce prostřednictvím celé řady iniciativ a změn. Orgány například zavedly příležitostnou či strukturální práci na dálku²¹. V Radě a ve výborech vyústilo zavedení strukturální práce na dálku k intenzivnímu využívání kancelářského prostoru, neboť byly vytvořeny sdílené kanceláře pro pracovníky věnující se strukturální práci na dálku.

25

Komise zavedla dělené prostory a prostory pro spolupráci ve třech budovách²² v Bruselu, aby optimalizovala užívání dostupné plochy povrchu. Podle Komise to vedlo k průměrnému nárůstu užívání prostor v těchto budovách o 46 %. Výsledky průzkumu spokojenosti zaměstnanců pracujících v prostorách pro spolupráci v těchto třech budovách nebyly v době auditu ještě k dispozici. V Lucemburku využívá Komise pracovní prostory pro spolupráci pro přibližně 200 zaměstnanců ve dvou budovách²³.

26

Parlament zadal vypracování studií proveditelnosti s cílem vytvořit prostory pro spolupráci ve dvou nových stavebních projektech²⁴. Ačkoli se od projektu v jeho původní podobě později upustilo, realizuje Parlament některé jeho prvky v uvedených dvou budovách, a to na základě komunikace s dotčenými útvary.

27

Nové způsoby práce představují dodatečné investiční náklady a zpravidla se uplatňují při renovacích nebo v nových stavebních projektech. Orgány zatím plně neposoudily ekonomické a jiné přínosy pracovních prostor pro spolupráci, jako je vyšší produktivita.

Rozhodnutí o umístění kancelářských prostor jsou řádně podložená, ale mechanismy financování stavebních projektů jsou často složité a ovlivňují rozpočtovou transparentnost

28

Zkoumali jsme, jakým způsobem orgány při výběru svých budov přistupují k hostitelským zemím, aby získaly co nejlepší podmínky.

29

Analyzovali jsme, zda se rozhodnutí o nových stavebních projektech zakládala na kritériích řádného finančního řízení.

30

Rovněž jsme zkoumali, zda mechanismy financování, které si orgány zvolily, zohledňují možnosti dostupné v rámci finančního nařízení, zda jsou transparentní a podporují odpovědnost.

Hostitelské země orgánům zpravidla nabízejí podporu a preferenční podmínky

31

Většina budov v portfoliích orgánů se nachází v Bruselu a Lucemburku, zatímco ECB má sídlo ve Frankfurtu. V souladu se smlouvami o EU²⁵ osvobozují hostitelské země orgány od přímých daní z příjmu, majetku a dalších aktiv i od nepřímých daní²⁶. Některé hostitelské země orgánům nabízejí také další výhody v závislosti na možnostech a výsledku jednání.

32

Následující dva případy jsou nejnovější ukázkou preferenčních podmínek, které poskytly belgické orgány. V případě budovy Europa nabídly belgické orgány Radě pozemek a stávající budovu za symbolické 1 euro, přičemž tento stavební projekt spravovaly bezplatně. V případě stavebního pozemku v ulici Rue de la Loi získala Komise právo téměř zdvojnásobit kapacitu původních budov. Předpokládá, že vybudování maximální kapacity by uspořilo až 130 milionů EUR na investicích do pozemků v této oblasti.

33

V Lucemburku požívají orgány v souvislosti se svými stavebními projekty rovněž preferenčních podmínek a státní podpory. Lucemburské orgány například Parlamentu a Soudnímu dvoru nabídly pozemek pro komplexy budov za symbolické 1 EUR²⁷, přičemž oba orgány si některé své budovy pronajímají od státu za zvýhodněnou cenu. Míra zapojení příslušných vnitrostátních orgánů do stavebních projektů orgánů je různá: poskytují např. technickou podporu Parlamentu, pokud jde o výstavbu nového komplexu budov KAD II, nebo přejímají úplnou odpovědnost za správu stavebních projektů Soudního dvora.

34

Komise se s Lucemburskem dohodla na náhradě své hlavní budovy v Lucemburku (budova Jean-Monnet – JMO). V prosinci 2015 dosáhly v návaznosti na rozhodnutí Komise o uvolnění budovy JMO²⁸ politické dohody, že náklady na dočasné náhradní umístění budou sdílet. Náhradní budova (JMO II) nabídne prostory většině místních zaměstnanců Komise, a proto již nebude většiny pronajímaných budov zapotřebí.

35

V roce 1998 uzavřela ECB dohodu se Spolkovou vládou SRN, v níž byly stanoveny příslušné úlohy a povinnosti. Vnitrostátní orgány nenabídly ECB pro stavební projekty žádné preferenční podmínky. ECB zakoupila pozemek²⁹ pro výstavbu svého hlavního sídla od města Frankfurt za běžných tržních podmínek. V rámci této kupní operace se město Frankfurt zavázalo přispět na náklady související mimo jiné se znečištěním půdy v důsledku předchozího použití dané lokality.

Z celkového hlediska byla rozhodnutí o získání kancelářských prostor rozumná

36

Do analýzy jsme zahrnuli dvanáct nedávno zakoupených a pronajatých kancelářských budov, jakož i probíhající stavební projekty Parlamentu³⁰ a Komise³¹, tedy orgánů s největšími portfolii budov, abychom posoudili, zda rozhodnutí byla založena na:

• hodnocení víceletých potřeb umístění zaměstnanců;
• dodržení rozpočtových omezení;
• dodržení technických specifikací;
• průzkumu trhu;
• analýze nákladů a přínosů;
• zvážení nákladů spojených s celým životním cyklem budov, pokud jde o prvotní provedení úprav, údržbu, provozní náklady a renovaci;
• porovnání možností financování.

37

Zjistili jsme několik výjimek³²:

1. Podle prováděcích pravidel k finančnímu nařízení³³ lze smlouvy týkající se nemovitostí³⁴ uzavřít dohodnutým postupem po provedení průzkumu místního trhu. Komise v zásadě uplatňuje tzv. Kallasovu metodiku, jejíž součástí je předchozí oznámení o vyhledávání nemovitosti. Ve dvou případech zahrnutých do našeho výběru však tato metodika uplatněna nebyla, a sice u budovy ORBAN v Bruselu a Drosbach – křídlo D v Lucemburku. V obou případech to bylo opodstatněno tím, že Komise již sídlí v přilehlých budovách³⁵. Má v plánu tuto metodiku revidovat.
2. Komise ve svých dokumentech pro rozpočtový orgán³⁶ uvádí analýzu nákladů a přínosů u nových projektů. V projektové dokumentaci budovy JMO II jsme žádnou takovou analýzu nenašli. Projekt bude předběžně financovat Lucembursko a Komise získá možnost akvizice budovy po jejím dokončení. Nic nenaznačuje, že by Komise analyzovala jakékoli jiné možnosti financování.

Mechanismy financování velkých stavebních projektů jsou často složité, takže ovlivňují rozpočtovou transparentnost

38

Od roku 2013 je podle finančního nařízení možné financovat akvizici nemovitostí nebo jejich výstavbu pomocí komerční půjčky³⁷. Většina probíhajících nebo nedávno dokončených stavebních projektů byla zahájena před rokem 2013. K financování těchto projektů (viz projekty kontrolované v bodech 43 az 50) orgány často využívají složité metody financování s účastí finančních zprostředkovatelů (viz příklad v rámečku 2). Nemají tedy přímo kontrolu nad finanční stránkou projektů.

39

Parlament získal bankovní úvěry na rozšíření budovy Konrad Adenauer (KAD II) prostřednictví složité struktury financování, která zahrnovala také zprostředkovatelskou společnost (ve vlastnictví jedné komerční banky), jež projekt financovala. Společnost uzavřela dvě smlouvy o financování, jednu s EIB a jednu s danou komerční bankou, přičemž každá strana poskytla na projekt 50 % finančních prostředků.

40

Parlament a Soudní dvůr předběžně financovaly stavební projekty z nevyužitých prostředků z jiných rozpočtových položek:

• V letech 2012 až 2016 převedl Parlament z různých rozpočtových položek na financování projektu KAD II 260 milionů EUR. Ze získané úvěrové linky ve výši 474 milionů EUR Parlament využil 16 milionů EUR. Podle jeho odhadů tak uspořil úvěrové náklady ve výši až 85 milionů EUR.
• Podle téhož mechanismu uhradil Soudní dvůr od roku 2007 na své stavební projekty zálohy, které činí 89 milionů EUR. Podle Soudního dvora činí odhadované úspory nákladů na financování za celé období více než 24 milionů EUR, což výrazně snížilo rozpočtový dopad splátek nájmu s následnou možností koupě až do roku 2026.

41

Rada vyplatila belgickým orgánům zálohy na projekt budovy Europa ve výši 294 milionů EUR z nevyužitých prostředků převedených z jiných rozpočtových položek. Zálohy, které Rada zaplatila, vynesly úroky v hodnotě 10,3 milionu EUR (čistá výše). Zálohy uhrazené za první tři roky navíc neodpovídaly postupu prací, a Rada tudíž projekt v podstatě předběžně financovala (viz rámeček 3).

42

Přestože některé orgány (Parlament, Rada) v souvislosti se svými stavebními projekty pravidelně prováděly zálohové platby značné výše, neplánovaly tyto částky dopředu v odpovídajících rozpočtových položkách rozpočtu EU, což obvykle vede k vysoké úrovni rozpočtových převodů na konci roku, a má tudíž vliv na transparentnost rozpočtového procesu. Tento pragmatický přístup umožňuje, aby se rozpočet celkových správních výdajů v čase stabilně vyvíjel. Nedomníváme se však, že šetří peníze daňových poplatníků EU, jak uvádějí orgány EU.

Hlavní stavební projekty provázejí zdržení a v některých případech byly výrazně překročeny náklady

43

Analyzovali jsme realizaci čtyř hlavních stavebních projektů Parlamentu, Rady, Komise a Soudního dvora.

Projekt Soudního dvora: v mezích rozpočtu a dle harmonogramu

44

Soudní dvůr v posledních letech realizoval v úzké spolupráci s lucemburskými orgány tři hlavní stavební projekty⁴⁰. Vnitrostátní orgány řídí práce bezplatně. Řídily nabídky, zajistily řádné provedení studií a prací a byly odpovědné za kontrolu kvality a získání osvědčení v souladu s právními předpisy. Nabídly svou znalost trhu, technickou odbornost a odborné znalosti pro řízení stavebních projektů a dohled nad nimi. Soudní dvůr navíc nevystupoval jako stavební investor a sledováním projektu bylo nutno pověřit pouze několik jeho zaměstnanců. Projekty byly dokončeny dle plánu a bez dodatečných nákladů. V době, kdy jsme prováděli audit, byl probíhající stavební projekt třetí výškové kancelářské budovy (projekt CJ9) v mezích předpokládaného rozpočtu a v souladu s časovým harmonogramem.

Projekt Europa Rady Evropské unie: v mezích rozpočtu, ale se zpožděním

45

V roce 2005⁴¹ svěřila Rada řízení renovace bloku A „Residence Palace“ belgickým orgánům. V budově se měly konat schůze Evropské rady a Rady Evropské unie.

46

Konečná sjednaná cena⁴² výrazně nepřekročila původní rozpočet: 246 milionů EUR v porovnání s 240 miliony EUR v původním rozpočtu, obě ceny vycházejí z hodnot z roku 2004. Stavební práce však byly dokončeny o tři roky později, než se plánovalo. Zpoždění bylo způsobeno změnami v projektu způsobenými nepředvídanými okolnostmi⁴³. Na zpoždění se podílela také řada chyb v řízení projektu:

• Vnitrostátní orgány náležitě neřídily žádosti o změnu a neplatili smluvním dodavatelům včas,
• poradenské firmy, s nimiž vnitrostátní orgány uzavřely smlouvy, měly omezenou schopnost převést složité požadavky Rady na funkčnost a kvalitu do zadávací dokumentace, což po celou dobu narušovalo realizaci projektu a vyústilo ve většinu žádostí o změnu;
• dosažení dohody o konečné ceně bylo obtížné, protože i šest měsíců po předání budovy nebyly vnitrostátní orgány schopny předložit úplný seznam faktur.

47

Rada částečně zmírnila dopad rozšířením svého projektového týmu a zintenzivněním postupů pro řízení projektu a interních kontrol.

Projekt Parlamentu KAD II: významné zpoždění vedoucí k dodatečným nákladům

48

Budova KAD II měla být původně předána v roce 2013. Současný odhad je následující: východní staveniště – konec roku 2019, západní staveniště – 2022. Toto zpoždění je vysvětlováno především omezenými zkušenostmi Parlamentu jakožto stavebního investora při zahájení projektu a neúspěšnou první nabídkou na stavební práce. Rozhodnutí o finanční struktuře a modelu financování se zpozdilo o tři měsíce kvůli první neúspěšné nabídce.

49

Původní předpokládaný rozpočet 317,5 milionu EUR byl v roce 2009 přehodnocen na 363 milionů EUR⁴⁴. Aby byla nabídka úspěšná a byl dodržen přidělený rozpočet, omezil Parlament rozsah projektu, upravil technické specifikace a navýšením počtu částí v zadávacím řízení umožnil větší hospodářskou soutěž. Jelikož projekt není dosud dokončen, není známa konečná cena. Parlament má v úmyslu nepřekročit v otázce nákladů stávající rozpočet ve výši 432 milionů EUR⁴⁵. S ohledem na 8% nárůst cenového indexu stavebních prací v letech 2012 až 2017 by stavební náklady mohly dále růst.

50

Vzhledem ke zpoždění musí Parlament pronajímat další budovy v Lucemburku delší dobu, než se původně plánovalo. Tento delší pronájem vychází na 14,4 milionu EUR ročně nebo 86 milionů EUR během šestiletého období. Z účetního hlediska je tento náklad na pronájem převážen pozdějším zahájením odpisů investice do nové budovy (17,3 milionu ročně). Daňový poplatník EU nicméně vedle nákladů na výstavbu nové budovy platí také dodatečné náklady na pronájem.

Projekt Komise JMO II: zpoždění a dodatečné náklady

51

V důsledku zdlouhavých jednání s Lucemburskem bylo odloženo zahájení hlavního stavebního projektu Komise v Lucemburku, a sice budovy JMO II. Trvalo 15 let, než bylo dosaženo první dohody v roce 2009.

52

Komise a lucemburské orgány počítaly s tím, že budova bude předána ve dvou fázích, první v polovině roku 2016 a druhá na konci roku 2019. Časová osa předání budovy byla několikrát revidována ještě před zahájením stavebních prací. Poslední zveřejněná časová osa projektu JMO II stanoví dobu předání první fáze na únor 2023 a druhé fáze na únor 2024.

53

Zpoždění se zahájením stavebního projektu bylo způsobeno především nejistotou ohledně architektonické soutěže, administrativními záležitostmi v nabídkovém řízení na zemní práce a dodatečnými bezpečnostními opatřeními, jež musela být do projektu začleněna. Stále není jasné, jakým způsobem budou náklady na tato zpoždění sdíleny s lucemburskými orgány. Komise navíc v roce 2015 jako předběžné opatření musela opustit hlavní budovu v Lucemburku (budova JMO), aby zaměstnanci nebyli vystaveni možnému nebezpečí v souvislosti s přítomností azbestu. Pronajala proto další kancelářské prostory v několika budovách, kam se zaměstnanci přemístili.

54

S ohledem na počáteční dohodu a poslední známý harmonogram odhadujeme, že náklady Komise na pronájem dosáhnou vzhledem k pozdnímu zahájení stavebního projektu a potřebě pronajímat další kancelářské prostory po opuštění budovy JMO celkem 248 milionů EUR⁴⁶. Toto zpoždění nicméně vede k pozdnímu zahájení plateb nájemného u budovy JMO II. Komise odhaduje platby nájemného nezaplacené během období zpoždění na 176,2 milionu EUR⁴⁷.

Sledování a podávání zpráv je nedostatečné

55

Zkoumali jsme, jakým způsobem orgány EU sledují různé aspekty svých stávajících portfolií budov (např. správa prostoru a zařízení, smluvní podmínky, dodržení technických specifikací) včetně ukazatelů týkajících se účinného užívání budov a nákladů. Získaly by tak přehled o svém portfoliu a umožnilo by jim to určit možné oblasti pro zlepšení výsledků. Zkoumali jsme, zda orgány zkvalitnily normalizaci měření povrchové plochy a kategorizaci a zda je možné srovnávat účinné využívání údajů interně dostupných a vykazovaných rozpočtovým orgánům.

Orgány sledují různé aspekty, nikoli však ukazatele týkající se účinného užívání budov a nákladů

56

Orgány používají pro správu a sledování svých portfolií budov nejrůznější IT systémy a nástroje. Každý aspekt portfolia budov, např. správa zařízení, přidělení prostoru, spotřeba energie, finanční, právní a účetní stránka věci, je sledován pomocí IT systémů nebo manuálně pomocí tabulkových procesorů.

57

V Lucemburku využívá Komise zpráv o přidělení prostoru k jednotnému řízení nároků na přidělení prostoru vymezených v „Příručce o požadavcích na kancelářské prostory“. Pokud jde o prostory v Bruselu, od roku 2015 vyvíjí integrovaný software pro správu nemovitostí, jenž by měl v konečném důsledku nabídnout jeden přístupový bod k veškerým informacím o portfoliu budov Komise. Nicméně v rámci v současnosti používaného systému nejsou vypracovávány zprávy, jež by umožnily sledovat, zda prostor přidělený tematickým sekcím (GŘ) odpovídá podmínkám vymezeným v příručce.

58

Systém Parlamentu pro řízení kancelářských prostor a plánování z hlediska potřeb umístění zaměstnanců může vytvářet různé zprávy⁴⁸. Nenalezli jsme však žádné důkazy, že by Parlament těchto zpráv pravidelně využíval k monitorování kancelářského prostoru. Parlament má v plánu vytvořit do roku 2026 systém umožňující elektronické uchovávání veškerých informací o budovách.

59

Většina orgánů ukazatele pro posouzení efektivnosti svého portfolia budov pro účely správy pravidelně nesleduje.

60

Pokud jde o nemovitosti v Bruselu, používá Komise ve svém portfoliu pouze jeden ukazatel související s efektivností umístění kancelářských prostor, a sice čistou povrchovou plochu kanceláře přidělenou na pracoviště. Uvádí v průměru 14 m², přičemž cílem je do roku 2020 dosáhnout 12 m² především vytvořením prostor pro spolupráci. V příslušných výročních zprávách Parlamentu, Rady a Soudního dvora o činnosti jsme nenalezli žádné ukazatele související s efektivností umístění kancelářských prostor, a tyto orgány nevypracovaly ani žádné jiné zprávy o správě nemovitostí, v nichž by posoudily efektivnost správy umístění kancelářských prostor.

61

Komise nicméně stanovila definice⁴⁹ ukazatelů efektivnosti, např. čistou podlahovou plochu / hrubou podlahovou plochu, použitelnou nadzemní plochu / čistou nadzemní podlahovou plochu, kancelářské prostory / čistou nadzemní podlahovou plochu. Našli jsme důkazy, že efektivnost různých prostor budovy je jedním z kritérií, která jsou zvažována při hodnocení nabídek nových stavebních projektů. Komise však tyto ukazatele nesleduje na úrovni celého portfolia budov.

62

ECB uplatňuje vhodně koncipovaný přístup ke sledování svého portfolia budov a podávání zpráv (viz rámeček 4).

Dostupné údaje nejsou standardizované, a proto není snadné orgány srovnávat

63

V roce 2009 přijaly orgány EU⁵⁰ interinstitucionální kodex pro stanovování výměry. Tento kodex stanoví metody měření a základní typy prostor v budovách na základě německých standardů. Každý orgán tento kodex dále rozpracoval v podrobnější kategorie prostor, a proto je obtížné údaje jednotlivých orgánů porovnat⁵¹. U budov v Bruselu a Lucemburku Komise dokonce používá odlišné kategorie prostor, a proto jen obtížně vytváří zprávy na základě týchž parametrů.

64

Ačkoli tři z pěti zkoumaných orgánů⁵² používají stejnou IT platformu pro řízení svých prostor, každá z nich je individuálně přizpůsobená, což negativně ovlivňuje dostupnost srovnatelných údajů.

65

Do 1. června každého roku předkládají orgány rozpočtovým orgánům podrobnou zprávu o své politice v oblasti nemovitostí⁵³, jak stanoví finanční nařízení z roku 2013. Zpráva musí zahrnovat výdaje na jednotlivé budovy a jejich povrchovou plochu, jakož i předpokládané změny v programování povrchové plochy a míst v nadcházejících letech. Situace jednotlivých orgánů v oblasti nemovitostí a jejich opatření jsou proto pro rozpočtové orgány transparentnější a v případě některých orgánů jsou i veřejné⁵⁴.

66

Obrázek 8 ukazuje, že jednotlivé orgány ve svých výročních zprávách o budovách používají odlišné kategorie povrchové plochy, a proto je nelze použít pro účely srovnání. Finanční nařízení nevyžaduje, aby zprávy zahrnovaly informace o počtu umístěných pracovišť nebo zaměstnanců. Rovněž není nutné uvádět ukazatele účinnosti.

67

Zpráva Komise navíc neposkytuje jasný přehled o různých typech prostor v jejím portfoliu budov, neboť nejsou jasně vymezena kritéria odlišující kancelářské prostory od jiných prostor. Plochy povrchu, které Komise používá ve své výroční zprávě o budovách, nejsou navíc srovnatelné s plochami uvedenými v nástrojích pro řízení prostoru.

68

Poslední pokus o získání konsolidovaných informací o budovách orgánů EU byl učiněn v roce 2010. V souvislosti s návrhem rozpočtu na rok 2011 vypracovaly orgány EU zprávu v reakci na žádost Parlamentu a Rady, aby „předložily souhrnné informace o záležitostech týkajících se budov, spolu s předběžnými návrhy/odhady rozpočtu“⁵⁵. Zpráva⁵⁶ předkládá údaje o těchto podílech v portfoliu budov jednotlivých orgánů:

• podíl kancelářských a jiných než kancelářských prostor na celkových prostorách;
• kancelářské prostory / zaměstnanec;
• průměrné výdaje / m².

69

Hodnoty ukazatelů se mezi orgány značně liší. Nezískali jsme žádné důkazy, že by poskytnuté údaje byly analyzovány ani že orgány budou mít povinnost zlepšit srovnatelnost ukazatelů či vypracovávat zprávy v pravidelnějších intervalech.

Ukazatele plochy povrchu jednotlivých orgánů jsou srovnatelné, existují však velké rozdíly v nákladech

70

Na základě dostupných informací a po provedení případných oprav jsme porovnávali účinnost politik orgánů v oblasti nemovitostí. Abychom k tomu mohli přistoupit, provedli jsme výpočet a analýzu ukazatelů plochy povrchu, jakož i nájemného sjednaného v poslední době v poměru k tržní úrovni.

71

Rovněž jsme u budov nedávno dostavěných či získaných do vlastnictví vypočítali roční nájemné na osobu a náklady na metr čtvereční.

Průměrná rozloha kanceláří je srovnatelná

72

Abychom mohli porovnat využívání umístění kancelářských prostor, provedli jsme na základě údajů získaných od orgánů EU (použitá metodika viz příloha I) výpočet ukazatelů plochy povrchu.

73

Obrázek 9 zachycuje, že průměrná rozloha kanceláří na osobu se ve většině orgánů přibližuje váženému průměru všech orgánů, a sice 16 m² na osobu⁵⁷, zatímco obrázek 10 ukazuje, že rozloha kanceláří na osobu je ve většině budov nižší nebo téměř stejná jako průměrná rozloha, a zachycuje krajní hodnoty.

74

Po dostavbě budovy Europa bylo k dispozici přibližně 9 % čisté plochy kancelářských prostor Rady. V době auditu byly prostory využívány k dočasnému umístění (např. vystěhování budovy Europa, pořádání vrcholné schůzky Asie–Evropa, renovace), což má dopad na čistou plochu kancelářských prostor na osobu v Radě a v samotné budově Europa.

75

Tři tečky uvedené u Soudního dvora v obrázek 10 zastupují dva komplexy budov⁵⁸ a budovu T. Soudní dvůr v současnosti disponuje neobsazenými kancelářemi o ploše 2 962 m² v budově T, což představuje přibližně 19 % čisté plochy kancelářských prostor budovy a 6 % celkové čisté plochy kancelářských prostor. Prostor navíc byl dříve dále pronajat jiným orgánům, v současnosti je však prázdný. Přestože plocha budovy je větší, než jsou současné potřeby Soudního dvora, rozhodl se tento orgán, že si ji bude dále najímat, a to z několika důvodů. Zaprvé, Soudní dvůr si budovu pronajímá od státu za zvýhodněnou sazbu (na úrovni nižší než tržní). Zadruhé, musí být pronajata celá budova, a zatřetí, Soudní dvůr má značné požadavky na bezpečnost a na zachování důvěrnosti, které nedovolují dále pronajmout volné prostory. Soudní dvůr navíc nájem po dostavbě třetí věže plánované na léto 2019 ukončí. Odečteme-li tento prostor od plochy kancelářských prostor, činí průměrná rozloha kanceláří Soudního dvora na osobu 19 m² a 18 m² pak v budově T.

76

ECB vykazuje nižší než průměrnou rozlohu kancelář, což lze vysvětlit významným podílem sdílených kanceláří a kanceláří pro týmy a prostor pro týmy na celkové ploše kancelářských prostor. V případě Komise to lze konkrétně vysvětlit velmi nízkou plochou rezervních prostor v porovnání s jinými orgány.

77

ECB a EIB také sledují hustotu na základě zřízených pracovišť. Tento poměr nezohledňuje skutečnou obsazenost a u obou orgánů činí 12 m² na pracoviště⁵⁹.

78

Pokud jde o portfolio budov v Bruselu, je cílem Komise dosáhnout výměry 12 m² na pracoviště do roku 2020⁶⁰, přičemž v současnosti činí výměra podle jejích vlastních výpočtů 14,5 m² na osobu. V době auditu dosáhlo v Bruselu hustoty 12m² na osobu nebo nižší pouze pět budov⁶¹. Tyto budovy představují 9 % celkové plochy kancelářských prostor budov zahrnutých do naší analýzy (viz obrázek 11).

79

Pokud jde o plochu rezervních prostor budov v Bruselu, je cílem Komise 15 000 m², což představuje přibližně 2 % jejího portfolia budov. V prosinci 2017 se plocha rezervních prostor v devíti budovách Komise rovnala 895 volným pracovištím, což vysvětluje, proč je průměrná rozloha kanceláří na osobu v určitých budovách poměrně velká (např. v budově G-1). V době, kdy jsme prováděli analýzu, se jedna budova (J-59) nacházela v přechodném období (byla volná mezi stěhováním) a v současnosti v ní má své prostory výkonná agentura EACEA.

Sjednané nájemné je zpravidla na úrovni nižší než tržní, avšak nájemné na osobu se u jednotlivých nemovitostí výrazně liší

Nájemné v porovnání s tržní sazbou

80

Obrázek 12 ukazuje tržní nájemné za nejlukrativnější plochy ve 23 hlavních městech zemí EU a Frankfurtu. Nájemné za nejlukrativnější plochy v Bruselu se nachází uprostřed této stupnice. Lucemburk je páté nejdražší město, po něm následuje Frankfurt. Nájemné za nejlukrativnější plochy se v jednotlivých městech liší v závislosti na lokalitě. Například v Lucemburku činí 564 EUR/m²/rok a platí se v nejdražší oblasti, a sice v centru města. Orgány však mají většinu svých budov na Kirchbergu a v Cloche d’Or, kde nájemné za nejlukrativnější plochy činilo 408 EUR/m²/rok, resp. 354 EUR/m²/rok⁶².

81

U vzorku devíti posledních nájemních smluv jsme porovnávali sjednané nájemné s tržními podmínkami (více podrobností o naší metodice a zdroji údajů viz příloha I). Pět ze šesti budov v Bruselu si najala Komise⁶³ a jednu Parlament⁶⁴. Většina smluv byla uzavřena na 15 let. Zjistili jsme, že nájemné, které si orgány vyjednaly, je trvale nižší než nájemné za nejlukrativnější plochy v Bruselu a téměř stejné jako tržní průměr ve čtvrti Léopold, kde se budovy nacházejí, nebo nižší (viz obrázek 13). Výše nájemného, které Komise vyjednala pro tři budovy v Lucemburku⁶⁵, byly nižší než tržní nájemné za nejlukrativnější plochy a průměrné nájemné.

82

Někteří vlastníci budov nabízeli evropským orgánům pobídky. V šesti z devíti zkoumaných smluv nabídli vlastníci orgánům období, po které nemusely hradit nájemné, a ve čtyřech případech nesli část nákladů na provedení úprav vlastníci nemovitostí.

Nájemné na osobu

83

Obrázek 14 nabízí srovnání váženého průměru ročního nájemného na osobu ve dvou hlavních lokalitách, a sice v Bruselu a Lucemburku, (informace o naší metodice viz příloha I)⁶⁶.

84

Parlament má v nájmu dvě kancelářské budovy v Bruselu a čtyři v Lucemburku. Komise si pronajímá 26 kancelářských budov⁶⁷ v Bruselu a osm v Lucemburku. Soudní dvůr pronajímá jednu budovu v Lucemburku. Většina budov v Bruselu je pronajatá na základě smlouvy o užívacím právu, které ve srovnání s obvyklým nájmem nabízejí další daňové výhody (viz příloha I, body 12 a 13). V Lucemburku uzavřely orgány ve většině případů smlouvy o obvyklém nájmu.

85

Průměrné roční nájemné na osobu je většinou v Lucemburku vyšší než v Bruselu. Důvodem je různé tržní nájemné v těchto dvou městech, jak je vidět na obrázeku 12. Nižší průměrné nájemné Parlamentu na osobu v Lucemburku se vysvětluje tím, že Parlament si od vnitrostátních orgánů pronajímá tři ze čtyř budov a požívá preferenčních podmínek až do výstavby nové budovy KAD II. Průměrné roční nájemné v případě Soudního dvora je relativně vysoké (12 500 EUR na osobu) a na obrázek 14 není zahrnuto, protože vychází pouze z jedné budovy (budova T), jejíž značná část je v současnosti prázdná. Soudní dvůr ukončí nájem této budovy v roce 2019 (viz bod 75).

86

Zjistili jsme, že roční nájemné na osobu je u různých budov velmi odlišné. Například v případě budov Komise v Bruselu kolísá od 4 800 EUR do 19 500 EUR, zatímco v Lucemburku od 9 400 EUR do 14 500 EUR. Jak znázorňuje obrázek 15, roční nájemné na osobu u budov Komise v Bruselu do určité míry odpovídá rozloze kanceláří na osobu.

Náklady na výstavbu a akvizici jsou závislé na typu budovy

87

Vypočítali jsme cenu na metr čtvereční celkové plochy dvou velkých, nedávno dokončených stavebních projektů, a sice budovy Europa Rady Evropské unie v Bruselu a hlavní budovy ECB ve Frankfurtu. Součástí obou stavebních projektů byla i renovace stávajících budov zapsaných na seznamu historických památek a oba projekty musely splnit přísné technické normy týkající se bezpečnosti a zabezpečení. Jedná se o stěžejní budovy, které se stanou novým význačným bodem města a jsou víceúčelové. Zatímco hlavním účelem budovy Europa je pořádání summitů EU a zajištění prostor pro národní delegace a pro předsedu Evropské rady, je hlavní budova ECB víceúčelová a má vyšší podíl kancelářských prostor. Budovu Rady postavil stát, zatímco ECB řídila svůj projekt interně s podporou externího projektového manažera.

88

Náklady na metr čtvereční hlavní budovy ECB činí 4 600 EUR; v případě budovy Europa je to 4 000 EUR. Tento poměr nezohledňuje náklady na pozemek. Rada získala pozemek pro budovu Europa za symbolické 1 EUR, zatímco ECB za svůj pozemek zaplatila tržní cenu.

89

V roce 2016 zakoupil Parlament standardní kancelářskou budovu (Martens v Bruselu) za cenu 2 700 EUR⁶⁸ za metr čtvereční. Po provedení úprav se Parlament do budovy nastěhoval v roce 2018.

Závěry a doporučení

90

Zjistili jsme, že z celkového hlediska spravují orgány své výdaje na umístění kancelářských prostor efektivně. Strategie v oblasti nemovitostí však nejsou vždy formálně schválené a plánování není optimální. Mechanismy financování velkých stavebních projektů, které jsme analyzovali, byly často složité a v některých případech ovlivnily rozpočtovou transparentnost. Většinu takových projektů provázela zdržení a v některých případech byly výrazně překročeny náklady. V případě většiny orgánů sledování portfolia budov a podávání zpráv není dostačující.

91

Orgány stanovily své strategie v oblasti nemovitostí v různých dokumentech. Některé jsou již zastaralé nebo nejsou dosud formálně schválené. Komise uplatňuje dobrou praxi, neboť kromě své strategie v oblasti nemovitostí také pravidelně aktualizuje potřeby a srovnává je s dostupnými kancelářskými prostory. Orgány v plánování svých požadavků na nemovitosti nezvažují různé scénáře (viz body 10–13).

92

Ačkoli orgány působící v téže lokalitě strategii v oblasti nemovitostí formálně nesdílejí, uplatňují obdobné zásady rozhodování. Orgány zakládají své strategie v oblasti nemovitostí na svém mandátu a organizační struktuře. Z praktických a ekonomických důvodů se snaží soustředit své budovy v jedné nebo několika lokalitách, upřednostňují menší počet velkých budov a dávají přednost jejich vlastnictví před pronájmem (viz body 14-19).

93

Orgány působící v téže lokalitě zřídily interinstitucionální pracovní skupiny, v jejichž rámci projednávají strategické majetkové záležitosti. Taková spolupráce jim umožnila sdílet, přebírat či dále pronajímat nemovitosti a díky ní zavedly interinstitucionální nabídkové řízení na poskytování zboží a služeb souvisejících se správou portfolia budov (viz body 20-22).

Doporučení č. 1 – Orgány by měly modernizovat⁶⁹ své strategie v oblasti nemovitostí a dát jim formální podobu a pravidelně aktualizovat plánovací dokumenty

Orgány by měly stanovit hlavní zásady svého rozhodování ve strategiích v oblasti nemovitostí, které by měly být schváleny vedoucími pracovníky a měly by zohledňovat nejnovější změny v mandátu orgánu, jeho politikách a cílech.

Orgány by své strategie v oblasti nemovitostí měly doplnit o střednědobé plánování, které

1. by měly pravidelně aktualizovat na základě nových potřeb a dostupného umístění kancelářských prostor a
2. jehož součástí je analýza různých možností vývoje („plánování scénářů“).

Lhůta pro provedení: konec roku 2020.

94

Orgány začaly zavádět nové způsoby práce. Některé aspekty, jako je práce na dálku a v některých případech i pracovní prostory pro spolupráci, již byly realizovány. Nicméně výsledky průzkumů a hodnocení realizovaných projektů nebyly v době auditu k dispozici (viz body 23-27).

Doporučení č. 2 – Orgány by měly hodnotit projekty, u nichž jsou uplatňovány nové způsoby práce

Orgány by měly i) hodnotit výsledky realizovaných projektů, u nichž jsou uplatňovány nové způsoby práce, a ii) své výstupy zohlednit ve strategických úvahách o rozvoji strategií v oblasti nemovitostí a politik v oblasti lidských zdrojů.

Lhůta pro splnění: i) do konce roku 2019 a ii) do konce roku 2020.

95

Hostitelské země nabízejí orgánům preferenční podmínky pro nákup či nájem kancelářských prostor. Rovněž orgány podporují, pokud jde o jejich velké stavební projekty (viz body 31–35).

96

Z celkového hlediska byla rozhodnutí o získání kancelářských prostor řádně podložená (viz body 36 a 37).

97

Pro financování velkých stavebních projektů, které jsme přezkoumávali, orgány použily složité mechanismy. Nemají tedy přímo kontrolu nad finanční stránkou projektů. Při financování stavebních projektů jsou běžně čerpány nevyužité prostředky z jiných rozpočtových položek, z nichž se hradí zálohy, tento postup má nicméně vliv na rozpočtovou transparentnost (viz body 38–42).

Doporučení č. 3 – Orgány by měly zvýšit rozpočtovou transparentnost mechanismů financování používaných u stavebních projektů

Pokud jde o financování stavebních projektů, měly by orgány usilovat o větší rozpočtovou transparentnost a jednoduchost. Lze toho dosáhnout např. řádným zveřejňováním výše záloh na stavební projekty v příslušných rozpočtových položkách během rozpočtového procesu.

Lhůta pro provedení: pro projekty zahájené po skončení roku 2019.

98

Své velké stavební projekty řídí orgány odlišně. Některé svěřily výstavbu státu, jiné se rozhodly řídit projekty interně s externí pomocí. Většinu posledních stavebních projektů, které jsme analyzovali, provázela zdržení způsobená převážně nepředvídanými okolnostmi, které vedly ke změnám v projektu. Ke zpoždění přispěly ale i další aspekty, např. v případě projektu budovy Europa patřící Radě se jednalo o chyby v provozním i administrativním řízení projektu ze strany vnitrostátních orgánů. Za začátku projektu budovy KAD II chyběly Parlamentu nezbytné interní zdroje a odborné znalosti pro řízení takových projektů. U obou projektů způsobilo zpoždění další náklady (viz body 44–54).

Doporučení č. 4 – Orgány by měly stanovit vhodné postupy řízení velkých stavebních a renovačních projektů

Orgány by měly stanovit vhodné postupy řízení velkých stavebních a renovačních projektů na základě posouzení rizik, což by zajistilo uspokojivé sledování administrativní a provozní stránky projektu a minimalizaci finančních nákladů způsobených zpožděním.

Lhůta pro provedení: konec roku 2019.

99

Orgány monitorují každý aspekt portfolia budov, např. správu zařízení, přidělení prostorů, spotřebu energie, finanční, právní a účetní stránku věci, pomocí IT systémů a nástrojů, ale nesledují pravidelně ukazatele, aby posoudily efektivnost svého portfolia budov pro účely správy. Pokud jde o monitorování a podávání zpráv, uplatňuje ECB osvědčené postupy (viz body 56–62).

100

Ačkoli orgány, které mají budovy v Bruselu a Lucemburku, přijaly společný interinstitucionální kodex pro stanovování výměry, je sběr údajů pro účely srovnání orgánů kvůli rozdílům v podrobných kategoriích prostor, které jednotlivé orgány vytvořily, obtížné. Vliv na srovnatelnost údajů mají také odlišné IT systémy používané jednotlivými orgány a dvěma kancelářemi Komise pro správu prostor (OIB a OIL). Předkládání výročních zpráv o budovách rozpočtovým orgánům srovnání neumožňuje konkrétně z toho důvodu, že orgány používají jiné kategorie prostor (viz body 63-69).

101

Ukazatele plochy povrchu, jejichž výpočet jsme provedli, vypovídají o tom, že užívání kancelářských prostor jednotlivými orgány je srovnatelné (viz body 72–79). Zjistili jsme, že nájemné, které si orgány vyjednaly, jsou zpravidla na nižší než tržní úrovni (viz body 80-82). Dále jsme konstatovali, že roční nájemné na osobu se u jednotlivých nemovitostí značně liší (viz body 83–86). Celkové náklady na metr čtvereční dvou nedávno dokončených stěžejních budov jsou vyšší než náklady na běžnou kancelářskou budovu (viz body 87-89).

Doporučení č. 5 – Orgány by měly zlepšit soudržnost údajů a sledování portfolia budov

Orgány by měly:

1. stanovit ukazatele pro sledování efektivnosti svých portfolií budov pro účely jejich interní správy, a za tím účelem využívají možností svých IT nástrojů;
2. přijmout společnou metodiku pro výpočet ukazatelů plochy povrchu a nákladů a pro jejich předkládání a pravidelně tyto údaje sdílet v interinstitucionálním přehledu;
3. dohodnout se na společné metodice a předkládání údajů ve výročních zprávách předkládaných rozpočtovým orgánům, aby byla zajištěna srovnatelnost informací.

Lhůta pro provedení: konec roku 2020.

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Lazaros S. LAZAROU, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 5. prosince 2018.

Zkratková slova a zkratky

CPQBF: Interinstitucionální výbor pro přípravu rozpočtových a finančních otázek

DPH: daň z přidané hodnoty

EACEA: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

ECB: Evropská centrální banka

EIB: Evropská investiční banka

EPSO: Evropský úřad pro výběr personálu

ESVČ: Evropská služba pro vnější činnost

EÚD: Evropský účetní dvůr

GISCO: Geografický informační systém Komise

MAPF: víceletý politický rámec

OIB: Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (Komise)

OIL: Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku (Komise)

OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům

SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie

SSM: Jednotný mechanismus dohledu

Glosář

Čistá plocha: Celková podlahová plocha, kterou nájemník budovy skutečně užívá a jež vylučuje veškeré konstrukční vlastnosti.

Daň z majetku: Daň z nemovitého majetku, kterou hradí nositel práva (tj. plnoprávný vlastník, usufruktář, emfyteut).

DIN-277: Normy vytvářené Německým normalizačním institutem. Určují standardní pravidla pro výpočet povrchové plochy budov a klasifikaci prostor.

Emfyteuze: Právo užívat půdu nebo budovu výměnou za nájemné po pevně stanovenou dobu (podle belgického práva nejméně 27 let a maximálně 99 let). Vlastník nemá v podstatě žádnou povinnost budovu opravovat či udržovat. Může být doplněno kupní opcí a v případě jejího naplnění bude zajištěno plné vlastnické právo.

Hrubá povrchová plocha: Na základě DIN-277 (Brutto-Grundfläche), interinstitucionálního kodexu pro stanovování výměry přijatého orgány EU v roce 2009 a kodexu Komise pro stanovování výměry (oba byly vytvořeny na základě DIN-277) vymezena jako hrubá podlahová plocha. Představuje vnější okraj konstrukčních vlastností ohraničujících budovu, včetně povrchové úpravy, měřený na úrovni podlahy.

Indexace nájemného: Pravidelná úprava výše nájemného na základě změny cenového ukazatele (např. míra inflace nebo cenový index stavebnictví).

Nákup v režimu odložených splátek: Umožňuje Komisi nakoupit budovy a splácet je po několik let (obvykle po dobu 27 let). Vlastnická práva jsou převedena na Komisi v den koupě.

Nové způsoby práce: Nový přístup usilující o proměnu kancelářského prostředí zavedením pracovních prostor pro spolupráci v kombinaci s flexibilnější pracovní kulturou.

Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie: Příloha Smluv, jež zaručuje EU určité výsady, mimo jiné status osvobození od daně.

Provádění úprav: Práce spojené se zařízením prostor v jinak dokončené budově, aby vyhovovala pravidlům a potřebám orgánů.

Registrační daň: Daň za registraci notářsky ověřených smluv v katastru nemovitostí. Hradí jej nositel práva (tj. plnoprávný vlastník, usufruktář, emfyteut).

Užívací právo: Právo užívat budovu. Uživatel má více práv než by měl podle nájemní smlouvy, ale také více povinností, pokud jde o opravy. Většinu daní nese uživatel, nikoli vlastník. Poplatek za užívací právo je zpravidla nižší než pronájem téže budovy.

Výroční zpráva o budovách: (Podle čl. 203 odst. 5 finančního nařízení): Podrobná zpráva o politice v oblasti nemovitostí, kterou orgány každý rok předkládají rozpočtovým orgánům.

Poznámky na konci textu

¹ Parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr, EÚD, ESVČ, výbory (Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor).

² ECB a EIB nebyly do této analýzy zahrnuty, protože jejich roční účetní závěrky neobsahují údaje o rozpočtových výdajích na budovy.

³ Celková čistá plocha nad zemí, s výjimkou ECB.

⁴ Zdroj: Comparaison des coûts entre les Institutions dans le domaine immobilier, CPQBF, červen 2005. Do zprávy nebyla zahrnuta ECB.

⁵ „Kancelářské prostory“ zahrnují kanceláře a vedlejší prostory, např. chodby, výtahy, toalety, restaurace atd.

⁶ Celková čistá plocha nad zemí.

⁷ Úplný výčet a mapu budov využívaných orgány EU lze najít na internetové stránce Komise: Oficiální adresář Evropské unie (http://europa.eu/whoiswho/public/index.cfm?fuseaction=idea.hierarchy&nodeID=10).

⁸ Rozhodnutí předsednictva ze dne 24. března 2010: „Potřeby a střednědobá politika Evropského parlamentu v oblasti majetku“.

⁹ Veřejné slyšení před Výborem Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu: „Nákladová efektivnost politiky EU v oblasti nemovitostí“ ze dne 18. listopadu 2013.

¹⁰ COM(2007) 501 final ze dne 5. září 2007: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o politice umísťování útvarů Komise v Bruselu a Lucemburku.

¹¹ Zpráva o řízení z roku 2017, příloha 5 – Zpráva pro rozpočtový orgán: „Aktualizovaný plán investic do nemovitostí pro období 2017–2022“.

¹² Některé zásady jsou uplatňovány, i když nejsou uvedeny v dokumentech popisujících strategii orgánů v oblasti nemovitostí.

¹³ Sklady Komise na adrese Chaussée de Vilvorde, 140-142, Neder-Over-Heembeek (Brusel) nejsou na mapě zobrazeny.

¹⁴ Na základě celkové čisté plochy nad zemí.

¹⁵ Orgány zvažují dlouhodobý pronájem s možností odkupu („emfyteuze“) do vlastnictví, ačkoli ve většině případů možnosti odkupu dosud nevyužily.

¹⁶ Zdroj: Comparaison des coûts entre les Institutions dans le domaine immobilier, CPQBF, červen 2005, a údaje poskytnuté ECB.

¹⁷ Pracovní skupina pro interinstitucionální infrastrukturu, logistiku a vnitřní služby v Bruselu a „Groupe Interinstitutionnel de Coordination Immobilière à Luxembourg“ v Lucemburku.

¹⁸ Např. interinstitucionální sklad na předměstí Bruselu, který sdílí Komise a Rada.

¹⁹ Např. poté, co Komise v Bruselu opustila budovu SDME, mohl Parlament u této budovy vyjednat příznivější cenu, aby pokryl své dodatečné potřeby. ESVČ v současnosti jedná o budovách SCAN, které Komise rovněž opustila. Parlament převzal od Soudního dvora nájem budovy GEOS v Lucemburku a nájem předchozí budovy (President) převedl na EIB. Soudní dvůr dále pronajal na dobu určitou přebytečné prostory EIB, Účetnímu dvoru a Překladatelskému středisku pro instituce Evropské unie.

²⁰ Nové způsoby práce vyžadují, aby byly ve třech hlavních oblastech vytvořeny zvláštní nástroje: lidské zdroje / kultura organizace (včetně přístupu založeného na činnosti, politiky v oblasti práce na dálku a hodnocení zaměstnanců), informační a komunikační technologie (elektronická, spolehlivá IT infrastruktura) a pracoviště (klidné prostředí, prostory pro spolupráci, dispoziční řešení kanceláří atd.).

²¹ Příležitost pravidelně střídat práci na dálku s prací v kanceláři tam, kde je to možné.

²² MO15, MERO, CSM1.

²³ Drosbach a Euroforum.

²⁴ Martens a KAD.

²⁵ Článek 3 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie (SFEU).

²⁶ Osvobození od daně formou prominutí daně nebo vrácení prostředků.

²⁷ Stát má upisovací právo na akvizici budov.

²⁸ Na základě technických studií z roku 2013, které odhalily vyšší rizika spojená s výskytem azbestu v budově, než se původně předpokládalo.

²⁹ Lokalita Grossmarkthalle, bývalá velkoobchodní tržnice ve Frankfurtu zapsaná na seznamu historických památek a vybudovaná v roce 1928.

³⁰ KAD II, Martens, SQM.

³¹ MERO, MO15, PLB3, L15, ORBN, ARIA, LACC, JMO II, Drosbach D.

³² ORBN, JMO II, Drosbach D.

³³ Čl. 134 odst. 1 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení.

³⁴ Podle článku 121 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení se smlouvy týkající se nemovitostí vztahují na nákup, dlouhodobý pronájem, užívací právo, leasing, pronájem nebo koupi na splátky, s možností odkupu pozemku nebo bez ní, stávající nemovitosti či jiný nemovitý majetek.

³⁵ Uplatnění výjimky v případě budovy ORBAN bylo navíc ještě zdůvodněno naléhavou potřebou vyřešit požadavky na kancelářské prostory. Ta vznikla, když jednání týkající se původně zvolené budovy nakonec nebyla uzavřena.

³⁶ V souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení platného do konce roku 2012 a čl. 203 odst. 5 finančního nařízení platného od ledna 2013.

³⁷ Čl. 203 odst. 8 finančního nařízení. Toto nařízení se nevztahuje na ECB.

³⁸ Podrobná úmluva byla uzavřena v březnu 2008; do 31. prosince 2010 bylo uhrazeno 235 milionů EUR.

³⁹ Zpráva o interním auditu ze dne 8. června 2011 „Akvizice budovy Residence Palace“.

⁴⁰ CJ4 (2001–2008) Renovace budovy Palace a 4. rozšíření budov Soudního dvora (Anneau, Gallery, věž A, věž B); CJ8 (2006–2013) Renovace a modernizace vedlejších budov (Erasmus = vedlejší budova A, Thomas More = vedlejší budova B a vedlejší budova C); CJ9 (2013–dosud) Realizace třetího rozšíření – 3. věž.

⁴¹ Celá časová osa projektu je k dispozici na internetové stránce Komise (http://www.consilium.europa.eu/cs/contact/address/council-buildings/europa-building/timeline-europa-building/).

⁴² Úmluva zahrnovala možnost smírného stanovení konečné ceny projektu na základě podpůrné projektové dokumentace předložené státem a analyzované a schválené Radou. Rada tak měla možnost sjednat cenu, která se pak stala konečnou a nebyla zatížena žádnými minulými, současnými ani budoucími závazky.

⁴³ Většina těchto změn byla způsobena novým složením Evropské rady a vytvořením funkce předsedy se zvláštními výsadami, pokud jde o zastupování Unie vůči třetím zemím, obojí podle Lisabonské smlouvy. Příčinou značných zpoždění byla také žaloba k Soudu prvního stupně podaná jedním z neúspěšných uchazečů o zakázku, zjištění výrazného znečištění pozemku a zvýšené požadavky na bezpečnost.

⁴⁴ V cenách roku 2005 včetně nákladů pouze na výstavbu.

⁴⁵ V cenách roku 2012 pouze za výstavbu, nezahrnuje úhradu služeb architektů, vytváření stavebních projektů, náklady na případnou modernizaci stávající budovy KAD.

⁴⁶ Tento odhad vychází z posledního známého harmonogramu Komise, který se týká opuštění pronajatých budov a přemístění zaměstnanců do budovy JMO II.

⁴⁷ Na základě hypotézy Komise z roku 2013 v době podpisu rámcové smlouvy s lucemburskými úřady.

⁴⁸ Například ze zprávy GPI 480 získáme představu o povrchové ploše všech budov v členění podle lokality a dále podle kategorií kancelářské prostory / zvláštní prostory / zařízení.

⁴⁹ Definice stanovené v „kodexu pro stanovování výměry budov Komise v Bruselu“.

⁵⁰ Ačkoli se ECB do této dohody nezapojila, uplatňuje tytéž standardy.

⁵¹ Například Rada zahrnuje malé zasedací místnosti do nejnižší podkategorie kancelářských prostor, zatímco ostatní orgány EU (Komise, Parlament, Soudní dvůr) nikoli.

⁵² Rada, Soudní dvůr, Komise (OIL).

⁵³ Výroční zpráva o budovách podle čl. 203 odst. 3 finančního nařízení (nevztahuje se na ECB).

⁵⁴ Výroční zprávy Rady, Komise a Soudního dvora o budovách jsou veřejnými dokumenty.

⁵⁵ Tisková zpráva ze 2975. zasedání Rady Evropské unie (ve složení pro hospodářské a finanční věci (rozpočet)), která se konala dne 18. listopadu 2009 v Bruselu, s. 15 (http://europa.eu/rapid/press-release_PRES-09-333_en.htm).

⁵⁶ „Konsolidované informace o budovách poskytnuté evropskými orgány v souvislosti s návrhem rozpočtu na rok 2011“, 20. května 2010.

⁵⁷ Včetně údajů, které poskytl EÚD, ESVČ, výbory a EIB.

⁵⁸ Komplex Palace (Anneau, věž A, věž B, Galerie) a vedlejší budovy (Erasmus, Thomas More, vedlejší budova C).

⁵⁹ V případě ECB se rozdíl mezi poměrem založeným na zřízených pracovištích (12 m² na osobu) a poměrem založeným na obsazených pracovištích (16 m² na osobu) vysvětluje plochou rezervních prostor, která na konci roku 2016 činila 18 % zřízených pracovišť.

⁶⁰ Roční plán řízení OIB pro rok 2017. OIB neuvádí, zda cílová hodnota zahrnuje volné kanceláře a rezervní prostory.

⁶¹ B-28, CSM1, L-15, J-54, MO-59.

⁶² Zdroj: Zpráva společnosti JLL o trhu s kancelářskými prostory za 4. čtvrtletí 2016.

⁶³ MERO, MO15, PLB3, L15, ORBN.

⁶⁴ SQM.

⁶⁵ ARIA, LACC, Drosbach D.

⁶⁶ Rada si žádné kancelářské budovy nepronajímá.

⁶⁷ Budovy s více než 20 % kancelářských prostor.

⁶⁸ Zahrnuje náklady na budovu a provedení úprav; nezahrnuje cenu pozemku.

⁶⁹ Parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a ECB.

⁷⁰ Rezervní prostory jsou prostory vyhrazené stranou umožňující určitou míru flexibility. Jsou využívány pro stěhování, renovace, nepředvídaný nepatrný nárůst počtu zaměstnanců atd.

⁷¹ V červenci 2014 vypracoval Účetní dvůr analýzu možných úspor pro rozpočet EU, kterých by bylo dosaženo, pokud by Evropský parlament soustředil své činnosti v Bruselu (www.eca.europa.eu).

⁷² Buď celková plocha ve všech budovách v portfoliu jednoho orgánu, nebo celková plocha pro všechny orgány dohromady.

⁷³ Zdroj: Zpráva společnosti JLL o trhu s kancelářskými prostory v Lucemburku za 4. čtvrtletí roku 2015.

⁷⁴ Zdroj: Zpráva společnosti JLL o trhu s kancelářskými prostory v Lucemburku za 4. čtvrtletí roku 2015.

⁷⁵ Nájemné za kancelářské prostory stanovené ve smlouvě.

⁷⁶ Užívací právo – právo užívat budovu. Uživatel (usufruktář) má více práv, než by měl podle nájemní smlouvy, ale také více povinností, pokud jde o opravy. Za většinu daní nese odpovědnost uživatel, nikoli vlastník. Poplatek za užívací právo (licenční poplatek) je zpravidla nižší než pronájem téže budovy.

⁷⁷ Emfyteuze – právo užívat půdu nebo budovu výměnou za nájemné po pevně stanovenou dobu (podle belgického práva nejméně 27 let a maximálně 99 let). Vlastník nemá v podstatě žádnou povinnost budovu opravovat či udržovat. Může být doplněn kupní opcí a v případě jejího naplnění bude zajištěno plné vlastnické právo.

⁷⁸ V praxi stanoví nájemní smlouvy obvykle vyšší cenu za metr čtvereční kancelářských prostor než například za archivy či jiné vedlejší prostory. Cena za parkování je zpravidla stanovena na jednotku.

⁷⁹ Parlament, Rada, Komise, Soudní dvůr a ECB.

Fáze	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	6.6.2017
Oficiální zaslání návrhu zprávy kontrolovaným subjektům	19.7.2018
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	5.12.2018
Obdržení oficiálních odpovědí ve všech jazycích	Parlament: 23.11.2018 Rada: 15.11.2018 Komise: 30.11.2018 Soudní dvůr: 18.12.2018 Centrální banka: 27.11.2018

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Lazaros S. Lazaru. Audit vedl člen Účetního dvora Jan Gregor a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Werner Vlasselaer a tajemník kabinetu Bernard Moya, vyšší manažer Bertrand Albugues, vedoucí úkolu Jana Janečková, předchozí vedoucí úkolu Luis Rosa a auditoři Cristina Jianuová, Wiktor Szymczak a Andreas Duerrwanger.

Zleva doprava: Werner Vlasselaer, Bernard Moya, Andreas Duerrwanger, Jana Janečková, Jan Gregor, Wiktor Szymczak.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

PDF	ISBN 978-92-847-1611-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/821315	QJ-AB-18-033-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-1625-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/780505	QJ-AB-18-033-CS-Q

© Evropská unie, 2018

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat prostřednictvím internetových stránek EU Bookshop na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.