Evropské centrum pro investiční poradenství
Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený

Shrnutí

I

Evropské centrum pro investiční poradenství bylo založeno v roce 2015 společně s Evropským fondem pro strategické investice v rámci investičního plánu pro Evropu, jehož cílem je podpořit investice po hospodářské krizi. Úlohou centra je podporovat investice do reálné ekonomiky poskytováním poradenských služeb navrhovatelům projektů nad rámec služeb již dostupných z jiných programů EU. Centrum funguje jako partnerství mezi Komisí a Evropskou investiční bankou a spolupracuje s národními podpůrnými bankami či institucemi a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

II

Cílem našeho auditu bylo posoudit, zda se centrum osvědčilo jako účinný nástroj pro podporu investic. Zejména jsme prověřovali, zda centrum:

1. bylo ustaveno odpovídajícím způsobem, aby uspokojilo potřebu poradenských služeb doplňujících služby, které jsou již k dispozici z jiných zdrojů EU;
2. fungovalo, jak bylo zamýšleno, aby dosáhlo svých cílů, včetně spolupráce s partnery;
3. přispělo ke zlepšení nabídky projektů vhodných pro investice.

III

Náš audit se týkal činnosti centra od doby, kdy v roce 2015 zahájilo činnost, až do prosince 2018. Přezkoumali jsme dokumenty centra, vedli jsme rozhovory s příslušnými útvary EIB a Komise, analyzovali jsme údaje o řízení centra, přezkoumali jsme vzorek zakázek poradenské podpory centra a provedli jsme průzkumy u národních podpůrných bank či institucí spolupracujících s centrem a u konečných příjemců poradenských služeb podporovaných centrem.

IV

V červnu 2018 Komise navrhla program InvestEU na programové období 2021–2027, včetně Poradenského centra InvestEU, které nahradí stávající centrum a řadu dalších centrálně řízených poradenských iniciativ EU. V naší zprávě předkládáme analýzu a relevantní doporučení pro plánované nové centrum.

V

Dospěli jsme k závěru, že do konce roku 2018 centrum dosud neprokázalo, že je účinným nástrojem pro podporu investic. Zjistili jsme, že bylo zřízeno jako „nástroj vycházející z poptávky“, ale věnovala se jen omezená pozornost předchozímu posouzení potřeb v oblasti poradenství, jimiž se mělo zabývat, úrovni poptávky, s níž se pravděpodobně setká, nebo objemu zdrojů, které bude potřebovat. Ve skutečnosti centrum obdrželo v porovnání se zdroji, které má k dispozici, málo žádostí o podporu, jež mohly vést k zakázkám.

VI

Rovněž jsme zjistili, že centrum z velké části splnilo cíl poskytovat individualizované poradenské služby k vysoké spokojenosti příjemců. Nemělo však dostatečně jasnou strategii ani nestanovilo nezbytná kritéria a postupy pro zacílení podpory tam, kde by mohla přinést největší hodnotu z hlediska nabídky investičních projektů, přestože evidovalo většinu informací, které jsou k tomu potřeba. Zjistili jsme, že někteří příjemci zpochybňují doplňkovost podpory centra ve vztahu k jiným zdrojům poradenských služeb a že v daném období využilo zakázky centra jen něco přes 1 % finančních operací podporovaných z Evropského fondu pro strategické investice. Ačkoli většina zakázek byla realizována v odvětvích a členských státech s vysokou prioritou, jen malá část zakázek se týkala prioritních odvětví v členských státech s největšími poradenskými potřebami. K lepšímu celkovému zacílení na nenaplněné potřeby poradenských služeb by tak byl zapotřebí proaktivnější přístup. Navzdory úsilí centra se spolupráce s partnery za účelem zlepšení zeměpisného pokrytí navíc v důsledku právní složitosti i různé míry ochoty jednotlivých národních podpůrných bank a jejich schopnosti spolupracovat vyvíjela pomalu.

VII

Nalezli jsme jen omezené důkazní informace, které by dokládaly, že centrum do konce roku 2018 významným způsobem přispělo ke zvýšení nabídky projektů vhodných pro investice. Postupy centra pro následnou kontrolu investic vyplývajících z jeho zakázek během daného období nebyly dostatečné, což v tomto ohledu ztěžovalo monitorování a hodnocení výkonnosti centra. Centrum také do konce roku 2018 dokončilo příliš málo zakázek na to, aby mohlo výrazněji přispět k podpoře investic. Navíc vzhledem k tomu, že se podpora centra většinou týkala projektů v rané fázi realizace, může mít účinky až v dlouhodobé perspektivě.

VIII

Na základě těchto zjištění doporučujeme:

• podporovat aktivní šíření informací o činnostech centra,
• lépe zaměřit podporu poskytovanou centrem na priority,
• zlepšit měření výkonnosti.

IX

V neposlední řadě doporučujeme využít zkušeností centra v práci Poradenského centra InvestEU zřízeného v rámci programu InvestEU na období 2021–2027.

Úvod

01

V listopadu 2014 přišla Evropská komise (Komise) a Evropská investiční banka (EIB) v reakci na pokles investic v Evropě od začátku finanční a hospodářské krize v roce 2008 s investičním plánem pro Evropu (IPE)¹. IPE má tři „pilíře“:

• Evropský fond pro strategické investice (EFSI)², který poskytuje finanční prostředky na investice podporované rozpočtovou zárukou EU;
• Evropské centrum pro investiční poradenství (centrum), které poskytuje technickou pomoc jak soukromým, tak veřejným navrhovatelům projektů, a Evropský portál investičních projektů (EIPP), což je internetová platforma, která pomáhá předkladatelům projektů se sídlem v EU najít investory;
• opatření k odstranění překážek investic v celé Evropě a zlepšování investičních podmínek v Evropě.

02

Cílem druhého pilíře IPE bylo zajistit, aby se finanční prostředky na investice dostaly do reálné ekonomiky, a to podporou a rozvojem nabídky projektů vhodných pro investice. V roce 2015 vydala EU nařízení o zřízení EFSI, centra a EIPP³. Podle tohoto nařízení je cílem centra stavět na současných poradenských službách EIB a Komise a „poskytovat poradenskou podporu při identifikaci, přípravě a vývoji investičních projektů a fungovat jako jednotné centrum pro technické poradenství pro projektové financování v Unii“. Centrum mělo poskytovat podporu pro priority EFSI, včetně energetiky, dopravní infrastruktury, životního prostředí a účinného využívání zdrojů, a pro malé a střední podniky, a v případě potřeby pomáhat navrhovatelům projektů plnit kritéria způsobilosti pro využití záruky EU v rámci EFSI⁴. Nařízení o EFSI rovněž stanovilo, že centrum má spolupracovat s podobnými službami na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby zabezpečilo široké pokrytí, sdílení znalostí a přípravu projektů.

03

Poskytovat poradenskou podporu v rámci široké škály iniciativ umožňuje EU již víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020. Stávající investiční poradenské iniciativy se navzájem lišily z hlediska odvětví, částky, poskytovatele pomoci a poplatků pro příjemce. Rozpočty těchto iniciativ byly obecně plánovány tak, aby zajistily poradenskou podporu v hodnotě přibližně 100 milionů EUR ročně (podrobnosti viz příloha I), tj. 700 milionů EUR během sedmi let víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Centrum bylo zřízeno v polovině roku 2015, aby poskytovalo poradenské služby nad rámec těch, které byly již k dispozici⁵.

04

Centrum funguje jako partnerství Komise a EIB. Způsob fungování centra je stanoven v rámcové dohodě o partnerství podepsané v souladu se stávající finanční a správní rámcovou dohodou mezi EU a EIB (FAFA) z roku 2014. Centrum je po společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (Jaspers) a evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA) třetím největším zdrojem technické pomoci EU poskytujícím poradenské služby. Rozpočet EU pokrývá 75 % ročního rozpočtu centra ve výši až 20 milionů EUR, EIB hradí zbývajících 25 % až do výše 6,6 milionu EUR. Rozpočet a pracovní programy centra jsou stanoveny v ročních zvláštních grantových dohodách, které jsou obvykle prováděny v období od tří do čtyř let. Centrum řídí čtyřčlenný koordinační výbor, který se skládá ze dvou zástupců Komise a dvou zástupců EIB. Koordinační výbor je odpovědný za přezkum strategie a politiky, dohled nad činnostmi centra, podávání zpráv zúčastněným stranám, určení služeb a schvalování cenové politiky. Každodenní provoz centra zajišťuje tým pracovníků EIB. EIB každoročně předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o činnostech a rozpočtu centra.

05

Centrum vyřizuje žádosti o poradenské služby (viz obrázek 1). Centrum dostává žádosti o poskytnutí poradenských služeb buď přímo prostřednictvím vlastních internetových stránek, nebo z „odborných zdrojů“, konkrétně útvarů EIB, národních podpůrných bank či institucí nebo Komise. Tým pro podporu centra žádosti eviduje a rozhoduje, jak na ně reagovat („screening“). Centrum může požádat o dodatečné informace, u obecných dotazů odkázat na nejrelevantnější poskytovatele služeb na úrovni EU, v EIB nebo na místní úrovni („odkazy“), zajistit propracovanější odpověď na dotazy s využitím informací od útvarů EIB („zběžné poradenství“) nebo alokovat zdroje centra a zajistit poskytnutí poradenských služeb ze strany útvarů EIB nebo externích konzultantů („zakázka“). Zakázky se mohou týkat konkrétního investičního projektu nebo skupiny projektů („zakázka na konkrétní projekt“) nebo obecněji přispívat k nabídce projektů vhodných pro investice („obecná zakázka“). Centrum rovněž usiluje o spolupráci s NPBI, jejímž cílem je přilákat žádosti o podporu a poskytovat poradenské služby na místní úrovni. Dále poskytuje podporu programu Poradenství pro malé podniky ve čtyřech členských státech (Bulharsku, Chorvatsku, Řecku a Rumunsku), který řídí Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).

06

Podpora centra je k dispozici veřejným i soukromým navrhovatelům projektů, včetně národních podpůrných bank či institucí a investičních platforem nebo fondů, i regionálním nebo místním veřejným subjektům. Centrum poskytuje služby veřejným navrhovatelům projektů bezplatně a poplatky účtované malým a středním podnikům jsou omezeny na jednu třetinu nákladů. Příklad zakázky související s konkrétním projektem je uveden v rámečku 1.

07

V návaznosti na přezkum prvních dvou let provádění nařízení o EFSI se EU v prosinci 2017 rozhodla EFSI rozšířit a nařízení o EFSI pozměnit (EFSI 2.0)⁶. Nařízení o EFSI 2.0 přišlo s řadou ustanovení týkajících se centra. Nová ustanovení týkající se centra zdůraznila potřebu cílené podpory pro strukturování projektu, inovativní finanční nástroje a partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i pro investiční platformy, které budou zahrnovat více členských států nebo regionů. Nařízení rovněž centrum vyzývá, aby k podpoře nabídky projektů EFSI v členských státech, které se potýkají s obtížemi, a k politickým prioritám, jako jsou opatření v oblasti klimatu, oběhové hospodářství, digitální odvětví a přeshraniční investice, přistupovalo proaktivněji.

08

V červnu 2018 navrhla Komise v balíčku návrhů pro příští víceletý finanční rámec Program InvestEU⁷. Návrh nařízení ustavuje Poradenské centrum InvestEU, které s EIB jako hlavním partnerem z hlediska zdrojů zajišťuje a spravuje Komise a které v rámci VFR na období 2014–2020 nahradí centrum a 12 dalších poradenských iniciativ. Cílem návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající centrálně řízené poradenské iniciativy EU na podporu investic. Nové centrum by mělo disponovat rozpočtem ve výši přibližně 72 milionů EUR ročně.

Rozsah a koncepce auditu

09

Cílem našeho auditu bylo posoudit, zda se centrum osvědčilo jako účinný nástroj pro podporu investic. Zejména jsme prověřovali, zda centrum:

1. bylo ustaveno odpovídajícím způsobem, aby uspokojilo potřebu poradenských služeb doplňujících služby, které jsou již k dispozici z jiných zdrojů EU;
2. fungovalo, jak bylo zamýšleno, aby dosáhlo svých cílů, včetně spolupráce s partnery;
3. přispělo ke zvýšení nabídky projektů vhodných pro investice.

10

Audit se zaměřil na ustavení centra a jeho fungování do konce roku 2018. Podpora, která byla pro centrum k dispozici z rozpočtu EU v období 2015–2018, činila téměř 70 milionů EUR. Audit se však týkal pouze jedné části druhého pilíře investičního plánu pro Evropu. Portál EIPP nebyl předmětem našeho auditu. Centrum je pouze jedním z různých zdrojů technické pomoci EU (příloha I).

11

V naší zprávě prezentujeme analýzu, závěry a doporučení s významem pro Poradenské centrum InvestEU plánované na období 2021–2027. Toto centrum bude mít ve srovnání se stávajícím centrem širší záběr a více zdrojů.

12

Naše zjištění vycházejí z dokumentárního přezkumu klíčových dokumentů týkajících se centra a dosavadních poradenských iniciativ, rozhovorů se zaměstnanci EIB a s úředníky Komise, analýzy údajů o řízení centra, přezkumu vzorku žádostí, které centrum zpracovalo, a z průzkumů zaměřených na národní podpůrné banky či instituce spolupracující s centrem a příjemce podpory centra, kteří obdrželi významnou poradenskou podporu (další informace o metodice jsou uvedeny v příloze II).

Připomínky

Centrum bylo zřízeno jako nástroj „řídící se poptávkou“ jen po omezeném předchozím posouzení

13

Abychom posoudili, zda bylo centrum zřízeno odpovídajícím způsobem a bylo schopno reagovat na potřebu dalších poradenských služeb, přezkoumali jsme provedená přípravná posouzení a analyzovali následnou činnost centra a využívání zdrojů. Domníváme se, že aby centrum mohlo svou činnost zacílit a stanovit odpovídající rozpočet, měla Komise provést předběžné posouzení:

1. neuspokojených potřeb v oblasti poradenství, jimiž se centrum mělo zabývat, včetně těch, které nenaplňovaly jiné již existující poradenské iniciativy EU (tj. zajistit, aby podpora centra doplňovala jiné dostupné poradenské služby⁸);
2. pravděpodobné poptávky, tj. počtu žádostí, které centrum pravděpodobně dostane a které budou způsobilé pro jeho podporu.

Před zřízením centra bylo provedeno jen omezené posouzení

14

Všechny návrhy na činnosti, jež obnášejí výdaje k tíži rozpočtu, by v zásadě měly být předmětem konkrétního hodnocení ex ante⁹. Legislativní návrh Komise týkající se EFSI z ledna 2015 provázela zpráva zvláštní pracovní skupiny (členských států, Komise, EIB) o investicích v EU, která zdůraznila obecnou potřebu doplňkových poradenských služeb na úrovni EU. Zjistili jsme, že před zahájením činnosti centra neproběhlo žádné formální hodnocení ex ante, které by se týkalo konkrétně centra a zaměřilo by se na určení finančních potřeb nové iniciativy.

15

Skutečnost, že předběžné posouzení nebylo provedeno, se projevila v ustanoveních nařízení o EFSI týkajících se centra. Nařízení sice stanovilo rozpočet pro centrum, neurčilo avšak žádné cíle ani očekávání ohledně žádoucí úrovně poradenských služeb podle zeměpisné oblasti, oblasti politiky nebo činnosti centra nebo přístupu k řešení poradenských potřeb.

16

Krátce po ustavení centra výbor pro koordinaci centra bez prodlení přijal opatření k určení neuspokojených potřeb v oblasti poradenských služeb v EU, a to tak že zadal provedení studie¹⁰. Cílem studie bylo podpořit EIB a Komisi při vytváření střednědobé až dlouhodobé strategie konkrétně s cílem pomoci centru stanovit priority, včetně toho, „kam, jak a na co zaměřit své zdroje“. Studie poukázala na členské státy EU s největšími zjištěnými potřebami v oblasti poradenství podle odvětví (tabulka 1). Hlavním závěrem studie bylo zjištění, že nesoulad mezi potřebami a nabídkou poradenských služeb je způsoben zejména obtížemi, s nimiž se navrhovatelé projektů potýkají, pokud jde o přístup k poradenským službám, úhradu těchto služeb a nalezení poskytovatelů. Z tohoto závěru tedy vyplynulo, že je třeba, aby centrum aktivně přijalo opatření k řešení problému přístupu ke službám. K většině zemí s hlavní prioritou patřily země podporované v rámci politiky soudržnosti, jejichž míra čerpání prostředků z EFSI je nízká¹¹.

17

Pokud jde o zajištění doplňkovosti podpory centra vůči poradenským službám dostupným v rámci jiných programů EU, z přezkumu právního a smluvního rámce centra vyplynulo, že doplňkovost centra ve vztahu k těmto poradenským službám nebyla při zahájení jeho činnosti jasně definována. Nařízení o EFSI nepopsalo chybějící poradenství v již existujících poradenských v rámci jiných programů EU, které by centrum mělo poskytovat. Ve smluvním rámci centra jsme zjistili pouze dvě jasně vymezené okolnosti, za nichž se podpora centra považuje za doplňkovou k jiným stávajícím poradenským iniciativám. Šlo o nástroj evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA) pro investice související s energetickou účinností, obnovitelnou energií a dopravou a o poradenský mandát pro oblast výzkumu a inovací (InnovFin) pro investice související s výzkumem.

18

Domníváme se, že Komise a EIB zřídily centrum jako „nástroj řídící se poptávkou“, přičemž věnovaly jen omezenou pozornost předchozímu posouzení potřeb v oblasti poradenství, jimiž se centrum mělo zabývat, úrovni poptávky, s níž se pravděpodobně setká, nebo objemu zdrojů, které bude potřebovat. Jinými slovy, když centrum začalo fungovat, předpokládalo se, že žádosti o podporu centra budou ve značné míře odrážet neuspokojené potřeby v oblasti poradenství.

Ve srovnání se zdroji, které má k dispozici, obdrželo centrum do konce roku 2018 málo žádostí, jež mohly vést k zakázkám

19

Příspěvek centra k podpoře investic do značné míry závisí na počtu obdržených žádostí a podílu těch žádostí, které byly způsobilé pro podporu, a staly se z nich zakázky.

20

V období od poloviny roku 2015 do roku 2018 obdrželo centrum 1091 žádostí, což je v průměru méně než jedna žádost za den. Nejvíce žádostí pocházelo přímo od předkladatelů projektů, kteří je podávali přes internetové stránky centra (41 %), zbývající část pocházela z útvarů EIB, EBRD, NPBI a Komise (dále jen „odborné zdroje“). Ačkoli celkový počet obdržených žádostí se každoročně zvyšoval, počet žádostí obdržených přes internetové stránky centra klesl (obrázek 2). Toto snížení zčásti vyplynulo z toho, že se po novém uspořádání internetové stránky v roce 2017 dotazy automaticky postupovaly dalším útvarům. Zároveň se ale zvýšil i počet žádostí obdržených od odborných zdrojů, zejména od útvarů EIB.

21

Většina žádostí obdržených během tohoto období nevedla k zakázce spočívající v přiznání podpory centra. Z 1 091 obdržených žádostí bylo k 31. prosinci 2018 přibližně 22 % ve fázi screeningu, posouzení buď probíhalo, nebo se čekalo na další informace, a přibližně 52 % z nich bylo posouzeno jako dotazy, které mají být „postoupeny formou odkazu“, nebo vedly k poskytnutí „zběžného poradenství“. Centrum přidělilo podporu na 26 % obdržených žádostí (285 z 1 091 – obrázek 3). Podíl žádostí, které vedly k přidělení zakázky, závisel na zdroji. U žádostí podaných prostřednictvím internetových stránek bylo ve srovnání s žádostmi, které podaly odborné zdroje, výrazně méně pravděpodobné, že povedou k zakázce. K přidělení zakázky vedlo méně než 3 % žádostí obdržených prostřednictvím internetových stránek centra (14 ze 447). I po zavedení automatického postupování formou odkazů vedl k přidělení zakázky jen malý počet žádostí podaných prostřednictvím internetových stránek (4,1 % v roce 2018). Oproti tomu u žádostí obdržených od odborných zdrojů vedlo k přidělení zakázky přibližně 27 % žádostí. To do jisté míry odráželo skutečnost, že odborné zdroje před podáním žádostí o podporu centru prováděly určitý předběžný screening. EBRD přezkoumala všechny žádosti o podporu, které obdržela, před tím, než zakázky předala centru. Centrum nemělo informace o počtu žádostí obdržených EBRD, a tedy ani o tom, jaký podíl žádostí se stal zakázkami.

22

Nízká míra přidělených zakázek se odráží v čerpání rozpočtu centra, neboť centrum během prvních tří a půl let svého fungování vyčerpalo jen málo dostupných finančních prostředků (tabulka 2). V období 2015–2018 byly z rozpočtu EU na činnost centra uvolněny prostředky na závazky v celkové výši 68,1 milionu EUR. Zjistili jsme, že plnění rozpočtu v prvních letech činnosti centra bylo nižší, než se očekávalo (pouze 36 % v roce 2015 a 42 % v roce 2016). V letech 2015 a 2016 proto Komise převedla 18 milionů EUR v prostředcích na platby z rozpočtové položky centra do jiných rozpočtových položek EU. Částka 43,3 milionu EUR, kterou Komise vyplatila EIB v souvislosti s činnostmi centra během daného období, zahrnovala v souladu se smluvním rámcem částky předběžného financování významné výše. Ke dni 31. prosince 2018 činily skutečné způsobilé náklady centra, které lze připsat na vrub rozpočtu EU na období 2015–2018, 26,2 milionu EUR, tj. pouze 26 % objemu prostředků disponibilních z rozpočtu EU.

23

Podle našeho názoru bylo centrum zřízeno na základě předpokladu, že obdrží větší počet žádostí o podporu, které následně mohou vést k zakázkám, než tomu pak ve skutečnosti bylo. Centrum proto během prvních tří a půl let svého fungování příliš dostupné finanční prostředky nečerpalo.

Centrum poskytovalo poradenské služby k vysoké spokojenosti příjemců, ale nikoli cíleně

24

Hlavním operačním cílem centra bylo poskytovat vysoce kvalitní poradenskou podporu přizpůsobenou individuálním potřebám příjemců, která bude odrážet priority poradenské podpory. Zkoumali jsme, zda:

• jednotliví příjemci byli s podporou, kterou obdrželi, spokojeni (zjišťováno pomocí průzkumu),
• zakázky odrážely priority poradenské podpory na základě analýzy strategie centra, postupů a dostupných řídicích informací,
• vývoj spolupráce s NPBI přispěl k zajištění dostatečného zeměpisného pokrytí poradenských potřeb.

Příjemci byli s poradenstvím poskytovaným na míru velmi spokojeni

25

Centrum realizovalo v období 2015–2018 pro příjemce z veřejného i soukromého sektoru 285 zakázek. Velká část zakázek spočívala v poskytování technického nebo finančního poradenství v souvislosti s konkrétními projekty (88 %). Zbývající zakázky se týkaly obecného finančního poradenství pro projekty, spolupráce s národními podpůrnými bankami či institucemi a obecných otázek (12 %) (obrázek 4).

26

V našem průzkumu¹² hodnotili příjemci svou spokojenost z hlediska klíčových aspektů poradenských služeb, které obdrželi, obecně jako „vysokou“. Téměř 80 % respondentů ohodnotilo příspěvek centra k bezproblémovému poskytnutí poradenských služeb jako „velký“ nebo „velmi velký“ a více než 90 % respondentů souhlasilo s tím, že podpora byla přizpůsobena jejich potřebám (obrázek 5).

27

Podle našeho názoru centrum u zkoumaných zakázek z velké části splnilo cíl poskytovat individualizované poradenské služby ke spokojenosti příjemců.

Centrum nemělo jasnou strategii ani postupy pro zacílení podpory

28

Zjistili jsme, že do 31. prosince 2018 nebyla přijata žádná formální strategie pro zaměření podpory centra, přestože smluvní rámec centra stanovil, že koordinační výbor „přezkoumává a schvaluje strategii“¹³ a externí konzultant najatý koordinačním výborem dospěl k závěru, že centrum by mělo své činnosti provádět cíleným způsobem¹⁴.

29

V únoru 2018 koordinační výbor rozhodl, že strategie centra je fakticky řádně zohledněna v jeho ročních pracovních programech¹⁵. Zjistili jsme však, že tyto programy dostatečně nevysvětlovaly, jak mají činnosti centra přispívat k podpoře investic, ani neuváděly žádné cíle či výsledky očekávané do konce období financování (tj. 2020), pokud jde o priority poradenské podpory.

30

Centrum vytvořilo kritéria pro screening způsobilosti žádostí. Zjistili jsme však, že nestanovilo kritéria a postupy, podle nichž by se určovalo, zda má potenciální zakázka z hlediska svého pravděpodobného příspěvku k zajištění investičních projektů vysokou, střední nebo nízkou hodnotu. Očekávali jsme, že centrum vypracuje jasná kritéria pro posuzování hodnoty zakázky na základě priorit stanovených v nařízení o EFSI, k nimž patří:

• doplňkovost – nařízení o EFSI stanoví, že podpora centra doplňuje stávající poradenské podpůrné iniciativy EU;
• druh podpory – zavedenou politikou centra bylo upřednostňovat žádosti týkající se konkrétních projektů a následně obecné žádosti, které nesouvisejí s konkrétními projekty a které by mohly nepřímo přispět ke zvýšení nabídky investičních projektů¹⁶;
• potenciální dopad na základě klíčových prvků projektu (např. fáze projektu a objem investic) – je pravděpodobnější, že větší, pokročilejší projekty budou pokračovat a přispějí k podpoře investic více než menší projekty v ranější fázi pokročilosti;
• odvětví nebo zeměpisná oblast – zakázky korespondující s prioritami členských států a odvětvími určenými v posouzení potřeb budou považovány za zakázky „vyšší hodnoty“ (bod 16).

31

Přestože centrum nestanovilo kritéria k posouzení hodnoty potenciálních zakázek, evidovalo většinu potřebných informací, avšak nikoli všechny. Jednalo se zejména o:

• Doplňkovost – popisy zakázek obsahovaly odkaz na příslušné články nařízení o EFSI. Nebylo v nich však vysvětleno, proč je k realizaci zakázky nejvhodnější právě centrum, a nikoli jiné existující poradenské služby EU. Rámeček 2 uvádí příklad, kdy nebylo odůvodnění dostatečně doloženo;

• Druh podpory – centrum zaznamenávalo informace o prioritách poradenské podpory zavedené nařízením EFSI 2.0 od roku 2018¹⁷;
• Potenciální dopad – pokročilost projektů se začala zaznamenávat až v systémech řízení z druhého pololetí roku 2018 a informace o objemu investic se během auditovaného období systematicky neevidovaly;
• Odvětví a zeměpisná oblast – centrum náležitě zařazovalo zakázky do kategorií podle odvětví činnosti EFSI a členských států.

32

Podle našeho názoru nemělo centrum dostatečně jasnou strategii ani nestanovilo kritéria a postupy pro zacílení podpory tam, kde by mohla přinést největší hodnotu, přestože evidovalo většinu informací, které jsou k tomu potřeba.

Zakázky se týkaly prioritních odvětví a členských států, ale k lepšímu zacílení na nenaplněné potřeby poradenských služeb by byl zapotřebí proaktivnější přístup

33

Na základě dostupných informací o řízení centra a dalších důkazních informací jsme analyzovali, do jaké míry zakázky centra odrážejí klíčové priority poradenské podpory (body 30 a 31), zejména:

• jak doplňují jiné veřejné či soukromé zdroje poradenských služeb;
• příspěvek k realizaci projektů vhodných pro investice, včetně:

1. projektů způsobilých pro podporu z EFSI, jakož i projektů v oblasti klimatu, oběhového hospodářství, digitálního odvětví a přeshraničních projektů;
2. finančních nástrojů, investičních platforem a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

• pokrytí odvětví a oblastí s největšími poradenskými potřebami.

34

Provedli jsme průzkum u vzorku příjemců s cílem zjistit, zda mohli poradenskou podporu, kterou obdrželi, získat i od jiných veřejných nebo soukromých poradenských subjektů. Zjistili jsme, že téměř 50 % respondentů uvedlo, že mohli stejnou poradenskou podporu, kterou obdrželi, získat i od jiných veřejných nebo soukromých poradenských subjektů.

35

Pokud jde o nabídku projektů vhodných pro investice, zjistili jsme, že téměř všechny zakázky jsou na konkrétní projekty (265 z 285, tj. 92 %). Centrum evidovalo 55 zakázek týkajících se finančních operací EIB. 28 zakázek se týkalo EFSI, z toho 12 souviselo s projekty, které již obdržely podporu z fondu EFSI, tj. finanční operace EIB byla schválena, podepsána nebo vyplacena, tři se zrušenými projekty a 13 s projekty, jejichž hodnocení probíhalo. Celkově do konce roku 2018 využilo zakázku centra pouze o něco více než 1 % celkově schválených projektů podpořených z EFSI (12 z 1 031)¹⁸.

36

Rovněž jsme zjistili, že 45 z 285 zakázek bylo určeno na opatření v oblasti klimatu (16 %), devět na oběhové hospodářství (3 %), 16 na digitální odvětví (6 %) a 12 na přeshraniční projekty (4 %). Kromě toho centrum vytvořilo 30 zakázek pro potenciální inovativní finanční nástroje (17 v roce 2018), 12 pro potenciální investiční platformy¹⁹ (sedm v roce 2018) a 16 pro potenciální partnerství veřejného a soukromého sektoru (čtyři v roce 2018)²⁰. V těchto případech může centrum podporu poskytnout ve velmi rané fázi, aniž je zaručeno, že související nástroje, platformy nebo partnerství budou vytvořeny (rámeček 3).

37

Pokud jde o odvětví, centrum klasifikovalo zakázky do kategorií podle oblastí činnosti EFSI (obrázek 6). Většina zakázek (215 z 285, tj. 83 %) se týkala odvětví s vyšší prioritou uvedených v posouzení potřeb, tj. dopravy, energetiky, životního prostředí a účinného využívání zdrojů a malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, další zakázky se týkaly sektorů s nižší prioritou. Velkou část zakázek realizovala EBRD v malých a středních podnicích ve čtyřech zemích (133 z 285, tj. 47 %).

38

Pokud jde o zeměpisný původ, zjistili jsme, že 58 % zakázek se týkalo členských států, u nichž bylo zjištěno²¹, že mají největší potřeby v oblasti poradenství (Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko). Zjistili jsme zároveň, že důvodem byl především velký počet zakázek, které EBRD prováděla v Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku (113). Z naší analýzy vyplynulo, že 32 % (49 ze 152) zakázek řízených přímo EIB se týkalo členských států s největšími potřebami poradenské podpory (obrázek 7). Osm zakázek se týkalo operací EFSI v pěti zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti.

39

Ačkoli se 83 % zakázek týkalo odvětví s vysokou prioritou a 58 % členských států s nejvyšší prioritou v souladu se zjištěními studie poradenských potřeb (tabulka 1), zjistili jsme, že se prioritních odvětví členských států s „nejvyšší prioritou“ (tj. energetiky, dopravy, životního prostředí a účinného využívání zdrojů, viz obrázek 8) týkalo 10 % zakázek.

40

Jsme toho názoru, že ačkoli se většina zakázek týkala prioritních odvětví a členských států, k lepšímu celkovému zacílení na nenaplněné potřeby poradenských služeb by byl zapotřebí proaktivnější přístup

Navzdory úsilí centra se spolupráce s národními podpůrnými bankami či institucemi, která měla zlepšit zeměpisné pokrytí, rozvíjela pomalu.

41

Klíčovým prostředkem k dosažení cíle centra, kterým je řešení mezer v poradenských potřebách v členských státech, byla spolupráce s partnery na místní úrovni. Za tímto účelem centrum usilovalo o rozvoj sítě dohod s místními partnerskými institucemi, zejména s národními podpůrnými bankami členských států a s EBRD. Cílem spolupráce bylo podpořit sdílení znalostí, zlepšit přísun žádostí adresovaných centru a posílit poskytování poradenských služeb na místní úrovni. Zkoumali jsme, jak v průběhu období spolupráce s národními podpůrnými bankami a EBRD pokročila.

42

Nařízení o EFSI²² stanovilo, že centrum pokud možno uzavře dohodu o spolupráci s NPBI všech členských států nebo bude členským státům bez národní podpůrné banky či instituce poskytovat proaktivní poradenskou podporu. Rámcová dohoda o partnerství mezi Komisí a EIB stanovila spolupráci s národními podpůrnými bankami či institucemi, pokud jde o:

1. sdílení a šíření znalostí a osvědčených postupů;
2. fungování centra jako místního kontaktního místa pro potenciální příjemce pomoci centra;
3. poskytování poradenských služeb jménem centra.

43

Zjistili jsme, že k 31. prosinci 2018 centrum podepsalo 25 dohod o spolupráci ve formě memoranda o porozumění s národními podpůrnými bankami či institucemi z 20 členských států (příloha III), v nichž je uvedena úroveň spolupráce s centrem. Povahu spolupráce, na niž se memorandum o porozumění vztahuje, popisuje obrázek 9. V pěti členských státech (Bulharsko, Francie, Německo, Litva a Polsko) podepsalo centrum memorandum o porozumění se dvěma národními podpůrnými bankami či institucemi. Na osm členských států se memorandum o porozumění nevztahovalo. Šlo o Kypr, Dánsko, Estonsko, Řecko, Lucembursko, Maltu, Rumunsko a Spojené království. Podpis memoranda o porozumění pomohl formalizovat sdílení znalostí s činnostmi centra. Podle našeho průzkumu bylo hlavním důvodem pro uzavření memoranda o porozumění nejčastěji uváděným národními podpůrnými bankami či institucemi sdílení poznatků a osvědčených postupů. V tomto ohledu bylo hlavním opatřením provedeným v rámci této spolupráce pořádání komunikačních akcí s cílem zvýšit povědomí o činnostech centra. Sedm z 20 NPBI uvedlo, že do 31. prosince 2018 nedošlo k žádné spolupráci.

44

Ačkoliv národní podpůrné banky či instituce (NPBI) nepřispěly významně k přísunu žádostí, které centrum v období 2015–2018 obdrželo (62 z 1 091, tj. 6 %), v období 2015–2018 se jejich počet postupně zvyšoval ze tří v roce 2015 na 28 v roce 2018. Žádosti pocházely z 18 členských států, avšak téměř 80 % z nich se týkalo devíti členských států (Chorvatska, České republiky, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska). Do 31. prosince 2018 centrum celkově posoudilo 17 těchto žádostí jako způsobilé pro další podporu centra (11 % zakázek přímo řízených EIB).

45

Jedním z důvodů pomalého pokroku při rozvíjení spolupráce byly obtíže při zavádění vhodného smluvního rámce. Zjistili jsme, že uzavírání dohod mezi EIB a národními podpůrnými bankami či institucemi na zajištění poradenských služeb centra financovaných z rozpočtu EU vyžadovalo změny smluvních ujednání mezi EU a EIB. Tak tomu bylo zejména v případě změny rámcové dohody o partnerství v květnu 2017. SGA z roku 2016 byla navíc v prosinci 2017 změněna, aby mohly být definovány podmínky pro poskytování finanční podpory národním podpůrným bankám či institucím ze strany centra, což obnášelo i požadavky týkající se účetnictví národních podpůrných bank či institucí umožňující EIB využívání podpory centra kontrolovat.

46

Dalším důvodem pomalého pokroku při rozvoji spolupráce byla potřeba vybudovat dostatečnou kapacitu národních podpůrných bank či institucí umožňující zpracování žádostí a poskytování služeb centra na místní úrovni. Centrum přijalo opatření k řešení tohoto problému. Rozpočet centra na rok 2016 zahrnoval 7 milionů EUR na podporu a řešení potřeb NPBI v oblasti budování kapacit a na poskytování poradenských služeb na místní úrovni²³. Centrum vyzvalo NPBI, aby prostřednictvím „výzvy k předkládání návrhů“ navrhly iniciativu, a nabídlo, že u schválených návrhů bude financovat až 75 % způsobilých nákladů na poradenské služby a nákladů na zaměstnance. Součástí nabídek mohlo být:

• poskytování investičních poradenských služeb jménem centra,
• zřízení nebo rozvoj organizační kapacity,
• předávání znalostí pro rozvoj místní poradenské kapacity.

47

Výzva k předkládání návrhů na budování kapacit byla zveřejněna v prosinci 2017. Centrum vyzvalo NPBI k předkládání návrhů na iniciativy v rozmezí od 100 000 EUR do 500 000 EUR. Cílem centra bylo ponechat výzvu k předkládání návrhů otevřenou do června 2020 za předpokladu, že budou nadále k dispozici finanční prostředky. Návrhy se měly přijímat každé tři měsíce. Návrhy z prvního kola obdrželo centrum v únoru 2018. Devět NPBI předložilo návrhy, šest z těchto návrhů získalo pozitivní hodnocení a úspěšní žadatelé byli vyzváni k vyjednání dohody o financování. Do 31. prosince 2018 byla kvůli zdlouhavým jednáním podepsána pouze jedna dohoda o financování. Do konce roku 2018 nevznikly žádné náklady.

48

Při přezkumu hodnoticích postupů výzvy k předkládání návrhů jsme zjistili, že některá klíčová hodnoticí kritéria nehrála při posuzování návrhů rozhodující roli. Například v případě dohody o financování podepsané koncem roku 2018 získal úspěšný žadatel méně než polovinu možných bodů na základě kritéria „pokročilost návrhu a očekávané výsledky“, které dohromady představovaly méně než 20 % z celkového počtu přidělených bodů. Riziko zde spočívá v tom, že poskytnutá podpora může mít na poskytování poradenských služeb na místní úrovni jen malý dopad.

49

Pokud jde o EBRD, EIB podepsala v březnu 2017 dohodu, v níž se centrum zavazuje poskytovat podporu programu EBRD Poradenství pro malé podniky. Podpora centra pro program se zpočátku zaměřila na hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost v odvětví malých a středních podniků v Bulharsku, Řecku a Rumunsku. Později bylo novou změnou SGA z roku 2016 do podpory zahrnuto i Chorvatsko²⁴. Aby EBRD mohla v této roli fungovat, musely Komise a EIB změnit rámcovou dohodu o partnerství a SGA z roku 2016 týkající se provozu centra. Tyto změny zvýšily celkovou složitost právního a smluvního rámce centra. Centrum vyčlenilo na spolupráci s EBRD 5 milionů EUR, z čehož EBRD do konce roku 2018 přijala závazky ve výši 2,4 milionu EUR.

50

Podle našeho názoru právní složitost i různá míra ochoty NPBI a jejich schopnost spolupracovat přispěly ke zpomalení pokroku při zlepšování zeměpisného pokrytí poptávky po poradenských službách podporovaných centrem a jejich poskytování. Spolupráce s EBRD v daném odvětví a ve čtyřech dotčených zemích generovala poté, co byla zavedena, značný počet zakázek (obrázek 6 a obrázek 7).

Důkazní informace dokládají jen v omezené míře, že by centrum významně přispělo ke zvýšení nabídky projektů vhodných pro investice

51

Aby mělo centrum dopad, bylo zapotřebí zvýšit nabídku projektů vhodných pro investice. Hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle byla realizace zakázek. Prověřovali jsme dostupné důkazní informace o dopadu podpory centra na nabídku projektů vhodných pro investice, zejména s ohledem na EFSI²⁵.

Nedostatečná následná kontrola investic vyplývajících ze zakázek centra

52

Centrum má pouze postupy pro monitorování dokončení zakázek („výstupy“), nikoliv však pro následnou kontrolu toho, zda zakázky vedly k projektům vhodným pro investice („výsledky“) (rámeček 4). Poté, co byla zakázka dohodnuta, komunikoval poradce centra s příslušným útvarem EIB, aby zajistil její řádné plnění. Poradce centra odpovídal za včasnou realizaci zakázek v rámci rozpočtu a za poskytování podpory a komunikaci s příjemcem odpovídal odborný útvar EIB. Centrum následně u útvarů EIB či příjemců systematicky nekontrolovalo, zda projekt obdržel finanční prostředky od EIB, EFSI či z jiných zdrojů a zda se investice nakonec uskutečnila. Centrum zejména nemělo žádnou možnost, jak stanovit počet dokončených zakázek, které přilákaly jiné investory než EIB.

53

V říjnu 2018 centrum začalo příjemcům, kteří využili jeho služeb, zasílat formulář zjišťující zpětnou vazbu. Tento formulář zohlednil řadu aspektů spokojenosti příjemců s poradenskou službou, například rozsah, v jakém byly jejich potřeby uspokojeny, kvalitu poskytovaných odborných znalostí i to, jak se jejich projekt následně vyvinul. V době auditu centrum zpětnou vazbu získanou od příjemců ještě neanalyzovalo.

54

V červenci 2017 vypracovalo centrum klíčové ukazatele výkonnosti a monitorovací ukazatele, které v únoru 2018 přezkoumalo a aktualizovalo tak, aby zahrnovaly nové priority nařízení o EFSI 2.0 přijatého v prosinci 2017. U pěti z osmi klíčových ukazatelů výstupů a všech šesti ukazatelů výsledků centra jsme zjistili omezení (další podrobnosti viz příloha V). Rovněž jsme zjistili, že rámec nezahrnuje ukazatele týkající se využívání inovativních finančních nástrojů a partnerství veřejného a soukromého sektoru, které nařízení o EFSI 2.0 nově přidalo jako priority.

55

Podle našeho názoru nebyly postupy centra pro následnou kontrolu investic, vyplývajících ze zakázek na konkrétní projekt během daného období, dostatečné. Nedostatek informací o výsledcích zakázek a omezení některých ukazatelů ztěžovaly v tomto ohledu hodnocení výkonnosti centra.

Do konce roku 2018 dokončilo centrum jen několik zakázek

56

Zjistili jsme, že centrum do konce roku 2018 dokončilo pouze 89 poradenských zakázek: 27 zakázek se týkalo převážně příjemců z veřejného sektoru a prováděly je přímo útvary EIB a 62 zakázek bylo provedeno ve spolupráci s EBRD a týkalo se malých a středních podnikům v soukromém sektoru. V průměru činily náklady na zakázky řízené EIB přibližně 85 000 EUR a jejich dokončení zabralo o něco více než 14 měsíců, zakázky řízené EBRD generovaly náklady v přibližné výši 18 000 EUR a byly dokončeny za méně než šest měsíců. U 32 z 89 dokončených zakázek, pro něž byly k dispozici informace, činil průměrný odhad investice u dokončené zakázky řízené EIB 301 milionů EUR v porovnání se 1,3 miliony EUR u zakázek souvisejících s malými a středními podniky dokončenými ve spolupráci s EBRD. Do konce roku 2018 se schválených nebo podepsaných operací EFSI týkaly tři dokončené zakázky.

57

Většina dokončených zakázek se týkala malých a středních podniků v Rumunsku (51 z 89, tj. 57 %), důvodem byl velký počet zakázek prováděných v této zemi ve spolupráci s EBRD. U 27 dokončených zakázek, které byly přímo řízeny útvary EIB, byly do 31. prosince 2018 v kterémkoliv konkrétním členském státě dokončeny maximálně čtyři (Polsko) a ve 13 členských státech nebyly dokončeny žádné zakázky.

58

Velká většina dokončených zakázek byly zakázky na projekty (85 z 89, tj. 96 %) a většina z nich spočívala v technickém poradenství týkajícím se projektů v rané fázi realizace (77 z 85). Není tedy jisté, zda tyto projekty nakonec přilákají investice.

59

Podle našeho názoru centrum dokončilo příliš málo zakázek na to, aby mohlo mít do konce roku 2018 na nabídku projektů vhodných pro investice významnější dopad, a tři jeho zakázky souvisely se schválenými nebo podepsanými operacemi EFSI. Dokončené zakázky se výrazně koncentrovaly v odvětví malých a středních podniků v Rumunsku a Bulharsku. Vzhledem k tomu, že podpora centra se většinou týkala projektů v rané fázi realizace, může mít účinky až v dlouhodobé perspektivě. Jednotlivé zakázky nicméně mohou přispět k velkým investicím, které mnohonásobně převýší náklady na poskytnutí poradenské služby.

Závěry a doporučení

60

Naše závěry se týkají zřízení a provozu centra do konce roku 2018. Dospěli jsme k závěru, že centrum do té doby zatím neprokázalo, že je účinným nástrojem pro podporu investic v EU.

61

Zjistili jsme, že bylo zřízeno jako „nástroj vycházející z poptávky“, ale jen omezená pozornost se věnovala předchozímu posouzení potřeb v oblasti poradenství, jimiž se mělo zabývat, úrovni poptávky, s níž se pravděpodobně setká, nebo objemu zdrojů, které bude potřebovat. Ve skutečnosti centrum obdrželo v porovnání se zdroji, které má k dispozici, málo žádostí o podporu, jež mohly vést k zakázkám. Zejména počet žádostí obdržených přímo prostřednictvím internetových stránek centra nebo od národních podpůrných bank či institucí vedl k pouze několika zakázkám vyžadujících jeho podporu (body 13–23).

Doporučení 1 – Podporovat aktivní šíření informací o činnostech centra

Koordinační výbor centra by měl dále rozvíjet spolupráci s národními podpůrnými bankami či institucemi, aby se zlepšil místní přístup k podpoře centra.

Časový rámec: během zbývajícího prováděcího období centra (do poloviny roku 2020)

62

Zjistili jsme, že centrum z velké části splnilo cíl poskytovat individualizované poradenské služby k vysoké spokojenosti příjemců podpory centra. Centrum však nemělo dostatečně jasnou strategii ani nestanovilo kritéria a postupy pro zacílení podpory tam, kde by mohla přinést největší hodnotu, přestože evidovalo většinu informací, které jsou k tomu potřeba. Zjistili jsme, že někteří příjemci zpochybňují doplňkovost podpory centra ve vztahu k jiným zdrojům poradenských služeb a že v daném období využilo zakázky centra jen něco přes 1 % finančních operací podporovaných z EFSI. Ačkoli většina zakázek byla realizována v odvětvích a členských státech s vysokou prioritou, jen malá část z nich se týkala prioritních odvětví v členských státech s největšími poradenskými potřebami. K lepšímu celkovému zacílení na nenaplněné potřeby poradenských služeb by tak byl zapotřebí proaktivnější přístup. Spolupráce s partnery za účelem zlepšení zeměpisného pokrytí se navíc (navzdory úsilí centra) v důsledku právní složitosti i různé míry ochoty jednotlivých NPBI a jejich schopnosti spolupracovat vyvíjela pomalu. Ustavení spolupráce s EBRD vedlo ve čtyřech příslušných zemích ke značnému počtu zakázek v odvětví malých a středních podniků (body 25–50).

Doporučení 2 – Lépe zaměřit podporu na priority

Koordinační výbor centra by měl usilovat o lepší zacílení podpory a zdrojů, a to tak, že:

1. stanoví specifická kritéria pro posouzení hodnoty poradenské podpory, včetně doplňkovosti ve vztahu k jiným programům EU, typu podpory, možného dopadu na investice a odvětví a zeměpisných oblastí;
2. posílí screeningové postupy pro posuzování hodnoty potenciálních zakázek s cílem maximalizovat příspěvek centra k určeným prioritám poradenské podpory;
3. bude dále rozvíjet spolupráci s národními podpůrnými bankami či institucemi s cílem zlepšit zeměpisné pokrytí poptávky po poradenských službách podporovaných centrem a jejich poskytování.

Časový rámec: během zbývajícího prováděcího období centra (do konce roku 2020).

63

Dále jsme zjistili, že postupy centra pro následnou kontrolu investic vyplývajících ze zakázek během daného období nebyly dostatečné. Nedostatek informací o výsledcích zakázek a omezení některých ukazatelů výkonnosti centra v tomto ohledu komplikovaly monitorování a hodnocení výkonnosti centra. V každém případě centrum do konce roku 2018 dokončilo příliš málo zakázek, než aby mohlo mít na nabídku projektů vhodných pro investice významný dopad. Celkově dokončilo centrum pouze 89 zakázek, přičemž tři z nich souvisely se schválenými nebo podepsanými operacemi EFSI. Dokončené zakázky se výrazně koncentrovaly v odvětví malých a středních podniků v Rumunsku a Bulharsku. Většina zakázek se týkala raných fází investičního cyklu projektů, takže mohou mít účinky až v dlouhodobé perspektivě. Jednotlivé zakázky také mohou přispět k velkým investicím, které mnohonásobně převýší náklady na poskytnutí poradenské služby. Celkem jsme nalezli jen omezené důkazní informace, které by dokládaly, že centrum do konce roku 2018 významným způsobem přispělo ke zvýšení nabídky projektů vhodných pro investice (body 53–59).

Doporučení 3 – Zlepšit měření výkonnosti

Aby mohl Koordinační výbor centra monitorovat a zlepšovat výkonnost centra, měl by:

1. provádět následnou kontrolu výsledků poskytnutí poradenské podpory (tj. zda zakázky vedou k projektům vhodným pro investice);
2. stanovit vhodné ukazatele zaměřené na výsledky a případně cíle;
3. porovnat skutečné náklady na každou dokončenou zakázku centra týkající se konkrétního projektu s jejími výsledky z hlediska očekávaných investic, a přispět tak k posouzení výkonnosti centra.

Časový rámec: během zbývajícího prováděcího období centra (do konce roku 2020, pro doporučení 3 iii) do konce roku 2021).

64

Z našeho auditu rovněž vyplynulo, že náprava nedostatků ve způsobu, jakým bylo centrum ustaveno, se ve fázi provádění ukázala jako problematická a že tyto nedostatky i nadále ovlivňují jeho výkonnost. V rámci Programu InvestEU na období 2021–2027 se navrhuje, aby Poradenské centrum InvestEU, které bude spravovat Komise, zahrnovalo 13 centrálně řízených poradenských iniciativ EU, které jsou v současné době k dispozici, a to včetně stávajícího centra. Cílem návrhu je zjednodušit a zlepšit stávající mechanismy pro koordinaci a poskytování poradenských služeb na podporu investic.

Doporučení 4 – Využít zkušenosti s provozem centra při zřizování Poradenského centra InvestEU

K zajištění hladkého přechodu mezi těmito dvěma iniciativami a k zohlednění hlavních poznatků získaných z provozu centra u budoucího Poradenského centra InvestEU by Komise měla:

1. na základě zkušeností získaných v období 2015–2020 posoudit potřeby v oblasti poradenství a pravděpodobnou poptávku po cílených poradenských iniciativách;
2. zaměřit pomoc v oblasti poradenských služeb na nenaplněné poradenské potřeby a na rozvoj projektů, které by potenciálně mohly být podpořeny s využitím záruky InvestEU;
3. navázat na přímou spolupráci s národními podpůrnými bankami či institucemi pro zlepšení zeměpisného pokrytí u poradenských služeb;
4. svou lokální přítomností rozvíjet proaktivnější přístup, který bude generovat žádosti o poradenské služby;
5. posílit přístup k poradenským službám vytvořením nových internetových stránek Poradenského centra InvestEU a propagováním jejich využívání;
6. vyvinout vhodný rámec pro monitorování nákladů a přínosů poskytování poradenských služeb.

Časový rámec: do konce roku 2021.

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Tony Murphy, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 31. března 2020.

Přílohy

Příloha I – Centrálně řízené iniciativy EU v oblasti technické pomoci v rámci stávajícího VFR

Iniciativa TP	Manažer TP	Poskytovatel(-é) TP	Základ poplatku	Sdílení nákladů EU/EIB		Náklady hrazené příjemcem	Částka (rozpočtu EU)	Doba provádění
				EU	EIB		(v EUR)
EIAH (centrum)	EIB	EIB / jiné finanční instituce (EBRD/NPBI) / externí konzultanti	Pokrytí nákladů (sazby FAFA)	75 %	25 %	pouze soukromé; z toho malé a střední podniky až 33 %	110 000 000	2015–2020
ELENA	EIB	Externí konzultanti	6 % poskytnuté technické pomoci	100 %	0	Minimálně 10 % poskytnuté technické pomoci	279 000 000	2014–2020
H2020 – výzva v oblasti energetické účinnosti – pomoc při přípravě projektu)	EASME	Externí konzultanti	–				50 000 000	2014–2020
InnovFin poradenské služby	EIB	EIB	Pokrytí nákladů (sazby FAFA)	100 %	0	0	28 000 000	2014–2020
Technická pomoc Evropské komise pro EEEF	Dohoda EIB s manažerem fondu EEEF (DB) o dalším pověření	Externí konzultanti	6,5 % poskytnuté technické pomoci	100 %	0	10 % přidělené technické pomoci	20 000 000	2012–2017
CEF	EIB	EIB / externí konzultanti	Pokrytí nákladů (sazby FAFA)	90 %	10 %	0	1 262 170 pro iniciativu Jaspers v roce 2015 3 000 000 pro iniciativu Jaspers v roce 2018	2015-2018
NCFF	EIB	Externí konzultanti	5 % příspěvku EU přiděleného na závazky	100 %	0	0 (Příjemce může být v jednotlivých případech požádán o finanční příspěvek)	10 000 000	2015–2019 + (uvažuje se o prodloužení)
PF4EE	EIB	EIB / finanční zprostředkovatelé	6 % příspěvku EU přiděleného na závazky	100 %	0	0	3 200 000	2014–2019
Nástroj pro technickou pomoc pro EEEF	Správce fondu EEEF	Externí konzultanti najatí EEEF	20 % vyplacené technické pomoci	_	_	0	V závislosti na dostupnosti prostředků (alokace prostředků z fondu EEEF)	2017+
CEF _ČS	Správce železniční infrastruktury / ministerstva	Externí konzultanti	Skutečné náklady	100 %	0	0	17 021 785	2014–2020
Platforma pro inteligentní specializace zaměřená na modernizaci průmyslu	GROW	Externí konzultanti		100 %	–		1 500 000	2018–2020
City Facility	ENER/EASME	Výkonná agentura		–			16 000 000	2019–2023
Islands Facility	ENER	Externí		–			10 000 000	2018–2020
EaSI	EMPL	Externí konzultanti					13 000 000
Jaspers	EIB	EIB	Pokrytí nákladů (sazby FAFA)	80 %	20 %	0	233 650 000	2014–2020
CELKEM							795 633 955

Příloha II – Metodika auditu

Naše zjištění vycházejí z:

• dokumentárního přezkumu klíčových dokumentů týkajících se centra a dřívějších poradenských iniciativ, včetně:
• právního základu a dokumentace k příslušným opatřením,
• finančního a smluvního rámce,
• správní dokumentace týkající se řízení (např. dokumenty koordinačního výboru centra),
• řídicích postupů,
• ročních pracovních programů (RPP),
• zpráv o činnosti,
• rozhovorů s pracovníky EIB a centra a úředníky příslušných útvarů Komise (GŘ ECFIN, GŘ RTD, GŘ GROW, GŘ MOVE, GŘ ENER, GŘ REGIO);
• analýzy údajů, které se týkají žádostí o poradenské služby, evidovaných v řídicím systému centra k 31. prosinci 2018;
• přezkumu zpracování 18 žádostí o poskytnutí poradenských služeb, včetně 15 žádostí, na něž byly přiděleny konkrétní zdroje centra (zakázky centra)

Položka vzorku č.	IČ žádosti	Rok žádosti	Země	Klíčové odvětví poradenské intervence	Stav žádosti
1	0021	2015	Slovinsko	Rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativní technologie pro dopravu	Přidělena
2	0263	2016	Portugalsko	Rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativní technologie pro dopravu	Uzavřena
3	0228	2016	Kypr	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	Uzavřena
4	0187	2016	Rumunsko	Lidský kapitál, kultura a zdraví	Přidělena
5	0196	2016	Lucembursko	Rozvoj a zavádění informačních a komunikačních technologií	Přidělena
6	0608	2017	Irsko	Výzkum, vývoj a inovace	Přidělena
7	0414	2017	Bulharsko	Jiné	Přidělena
8	0440	2017	Bez specifikace země	Výzkum, vývoj a inovace	Přidělena
9	0405	2017	Bez specifikace země	Rozvoj odvětví energetiky	Přidělena
10	0521	2017	Francie	Rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativní technologie pro dopravu	Uzavřena
11	0002ELENA	2017	Dánsko	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	Přidělena
12	0594	2017	Francie	Výzkum, vývoj a inovace	Přidělena
13	0370	2017	Polsko	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	Uzavřena
14	0437	2017	Polsko	Lidský kapitál, kultura a zdraví	Přidělena
15	0843	2018	Francie	Zemědělství	Přidělena
16	0711	2018	Chorvatsko	Jiné	Přidělena
17	0777	2018	Bez specifikace země	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	Přidělena
18	0016EBRD	2018	Rumunsko	Rozvoj a zavádění informačních a komunikačních technologií	Uzavřena

• Průzkum mezi národními podpůrnými bankami a institucemi, které s centrem spolupracují, k 31. prosinci 2018. Průzkum byl dne 28. února 2019 zaslán 25 národním podpůrným bankám a institucím spolupracujících s centrem. Lhůta pro odpovědi byla stanovena na 9. dubna 2019. Na dotazník odpovědělo 20 orgánů z 18 členských států;
• Elektronický průzkum u konečných příjemců podpory centra během daného období. Dne 4. března 2019 jsme zaslali 88 konečným příjemců podpory centra dotazník, lhůta pro odpověď byla stanovena na 12. dubna 2019. Obdrželi jsme odpovědi od 43 příjemců prostředků centra z 24 členských států EU.

Příloha III – Memoranda o porozumění podepsaná EIB a národními podpůrnými bankami či institucemi (2015 až 2018)

Země	Název NPBI	Memorandum o porozumění podepsáno	Úroveň spolupráce26
Rakousko	Austria Wirtschaftsservice Gesellschaft mbH (AWS)	2016	1
Belgie	Participatiemaatschappij Vlaanderen (PMV)	2018	1
Bulharsko	Manažer fondu finančních nástrojů v Bulharsku (FMFIB)	2016	1,2
Bulharsko	Bulharská rozvojová banka (BDB)	2015	1
Chorvatsko	Hrvatska Banka za Obnovu i Razvitak (HBOR)	2015	1
Česká republika	Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)	2016	1
Finsko	Finnvera	2017	1,2
Francie	Bpifrance	2016	1,3
Francie	Caisse des Dépôts et Consignations (CDC)	2016	1,2,3
Německo	NRW.Bank	2017	1
Německo	Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW)	2016	1
Maďarsko	Maďarská rozvojová banka (MFB)	2015	1,2,3
Irsko	Strategic Banking Corporation of Ireland (SBCI)	2016	1,2,3
Itálie	Cassa Depositi e Prestiti (CDP)	2016	1,3
Lotyšsko	Attistibas finansu institûcija Altum (ALTUM)	2015	1,2,3
Litva	Investiciju ir versio garantijos (INVEGA)	2016	1,2
Litva	Public Investment Development Agency (VIPA)	2016	1,2,3
Nizozemsko	Netherlands Investment Agency (NIA)	2016	1
Polsko	Bank Gospodarstwa Krajowego (BGK)	2016	1,2
Polsko	Polská bankovní asociace, národní kontaktní místo (ZBP)	2016	1,2
Portugalsko	Instituiçâo Financeira de Desenvolvimento (IFD)	2018	1,2
Slovensko	Slovak Investment Holding (SIH)	2016	1,2
Slovinsko	SID Banka (SID)	2015	1,2,3
Španělsko	Instituto de Credito Oficial (ICO)	2016	2
Švédsko	Almi Företagspartner (ALMI)	2016	1

Příloha IV – Výkonnostní rámec centra

1. Ukazatele vstupů/činností (IA) v souvislosti s činnostmi centra (tj. co bude poskytnuto);
2. Ukazatele výstupů (OI) související s přímými efekty těchto činností;
3. Ukazatele efektu/výsledků (OR) související s tím, čeho poradenské služby poskytnuté příjemcům dosáhly.

Č. KPI – Ukazatel výstupu	9 klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI)	Definice		12 klíčových monitorovacích ukazatelů (KMI)	Definice	Č. KMI
OI.1	Počet a rozdělení zpracovaných a přidělených žádostí (včetně investičních platforem) (OI.1)	Měří počet žádostí, které centrum přiděluje a zpracovává (podle odvětví, země, veřejného / soukromého navrhovatele a typu požadované pomoci)		Původ žádostí: internetové stránky centra / útvary EIB / externí partneři / EK /ostatní (IA.1)	Vyhodnocuje původ žádosti, kterou centrum obdrželo (internetový portál, EIB, NPB, EK a další)	IA.1
OI.2	Poměr a rozložení žádostí, které vedly k přiznání technické pomoci (včetně odhadovaného podílu dodatečných žádostí) (OI.2)	Vyhodnocuje procento počtu přidělených žádostí, které vedly k poskytnutí technické pomoci		Odhadovaný podíl projektů, které dosáhly fáze investiční připravenosti, a počet vytvořených investic (OR.1)	Vyhodnocuje procento obdržených žádostí, které dosáhly fáze investiční připravenosti, a procento obdržených žádostí, které byly realizovány v reálné ekonomice	OR.1
				Počet a objem uskutečněných investic (prostřednictvím EFSI a mimo EFSI)	Měří počet a objem investic vytvořených v rámci žádostí, které centrum obdrželo	OR.2
				Počet případů poskytnutí podpory na zřízení investičních platforem (OR.3)	Měří počet potenciálních investičních platforem, kterým bylo poskytnuto poradenství	OR.3
				Počet vytvořených investičních platforem (OR.4)	Vyčísluje počet vytvořených investičních platforem	OR.4
				Ukazatel doplňkovosti využívající metriky přidané hodnoty (OR.5)	Měří počet projektů technické pomoci, které centrum podpořilo v každé kategorii, jako jsou dovednosti, způsobilost, objem, rozsah / multidimenzionální aspekt žádosti	OR.5
OI.3	Průměrná první reakční doba (OI.3)	Měří dobu reakce na obdržené žádosti od data přijetí po datum první odpovědi žadateli, což by se mělo považovat za ukazatel činnosti		Průzkum spokojenosti (OI.7)	Měří spokojenost uživatelů centra a jeho příjemců prostřednictvím formálního postupu zpětné vazby	OI.7
OI.4	Počet externích partnerství (OI.4)	Měří počet podepsaných memorand o porozumění nebo dohod s NPBI / mezinárodními finančními institucemi / členskými státy / řídicími subjekty /vnitrostátními orgány /jinými (např. sdružení)		Počet externích partnerství, která se stala poskytovateli služeb (úroveň 3 memoranda o spolupráci) (OR.6)	Měří počet externích partnerství, která dosáhla úrovně 3 spolupráce jako poskytovatel služeb v rámci centra	OR.6
OI.5	Počet uspořádaných akcí, jednání a seminářů pro více partnerů (OI.5)	Měří počet akcí organizovaných centrem a kolikrát se zástupci centra/útvaru poradenských služeb účastnili externích akcí		Míra účasti na akcích, jednáních a seminářích pro více partnerů (OI.8)	Měří počet a typ účastníků organizovaných akcí, jednání a seminářů	OI.8
OI.6	Procentní podíl ročních přidělených a vyčerpaných rozpočtových prostředků (OI.6)	Měří procento přidělených a vyčerpaných ročních rozpočtových prostředků		Odhadovaná doba, kterou partneři centra jako poskytovatelé služeb vyčleňují na poradenské služby týkající se centra (úroveň 3 memoranda o spolupráci) (OI.9)		OI.9
OI.10	Míra pokročilosti alokovaných projektů při vstupu a při výstupu			Počet podpořených projektů, včetně kombinací s jinými zdroji financování EU (ESI fondy, Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020) (OI.12)	Měří počet projektů podpořených centrem v kombinaci s jinými zdroji financování EU
OI.11	Počet projektů podporovaných centrem (tj. opatření v oblasti klimatu, oběhové hospodářství, digitální a přeshraniční projekty)			Zeměpisná vyváženost poměru členských států, které dostávají a které nedostávají prostředky z Fondu soudržnosti u alokovaných projektů (OI.13)	Měří distribuci projektů alokovaných centrem v zemích, které dostávají a které nedostávají prostředky z Fondu soudržnosti.
IA.3	Počet žádostí obdržených od NPBI	Měří počet žádostí od NPBI, které centrum obdrželo.

Příloha V – Analýza monitorovacích ukazatelů pro výstupy a výsledky centra provedená EÚD

Ukazatel výstupu centra	Popis	Omezení
IA.3	„Počet žádostí obdržených od národních podpůrných bank či institucí“	Tento nový ukazatel nesouvisí s pozměněným nařízením o EFSI a mohl být definován i dříve, neboť měří dílčí kategorii původu žádostí, které centrum obdrželo, na níž se vztahuje jiný KMI (IA.1: „Původ žádostí“
OI.2	„Podíl a distribuce žádostí vedoucích k poskytnutí technické pomoci“	Tento ukazatel je založen na výpočtu procentního podílu „alokovaných žádostí“, které vedly k poskytnutí technické pomoci. Jiné typy žádostí však mohou vést k využití odborných znalostí (např. obecné informace, navrhovaná spolupráce, žádost o financování nebo finanční poradenství).
OI.3	„Průměrná doba reakce“	Tento ukazatel neměří výstup činnosti centra. Čas potřebný k prvotní odpovědi na žádost měří jednu složku postupu poskytování poradenství.
OI.5	„Procentní podíl ročních přidělených a vyčerpaných rozpočtových prostředků“	Tento ukazatel měří vstup (využití grantu centra), nikoliv výstup (poskytnuté služby).
OI.10	„Míra pokročilosti alokovaných projektů při vstupu a při výstupu“	V době auditu (tj. v technické zprávě za rok 2018) nebyly pro tento nový ukazatel k dispozici žádné údaje. Centrum začalo zaznamenávat informace o pokročilosti při vstupu do systémů řízení teprve ve druhé polovině roku 2018 (o pokročilosti při výstupu se dosud neevidovaly žádné informace).
OI.11	„Počet projektů podporovaných centrem, tj. opatření v oblasti klimatu, oběhové hospodářství, digitální a přeshraniční projekty“	V době auditu (tj. v technické zprávě za rok 2018) nebyly k tomuto novému ukazateli k dispozici žádné číselné údaje, konstatovali jsme nicméně, že užitečnost zaznamenaných informací limituje fakt, že jednotlivé priority nemají samostatné kódy.

Ukazatel výsledku centra	Definice	Omezení
OR.1	„Odhadovaný podíl projektů, které dosáhly fáze investiční připravenosti, a počet vytvořených investic“	Cílem tohoto ukazatele je vyhodnotit procento obdržených žádostí, které jsou připravené na investice, a procento obdržených žádostí, které byly skutečně realizovány. Vedení centra uvedlo, že k 31. prosinci 2018 vedlo 47 ze 104 přidělených projektů k realizaci skutečné investice. Uvedená hodnota neodpovídá definici ukazatele a není podpořena záznamy v manažerské databázi.
OR.2	„Počet a objem uskutečněných investic (prostřednictvím EFSI a mimo EFSI)“	Vedení centra vykázalo ke dni 31. prosince 2018 16 projektů, které generovaly investice mimo fond EFSI, a 28 projektů, které získaly investice prostřednictvím EFSI. Výkazy neodpovídají definici ukazatele (není jasné, k čemu se „počet uskutečněných investic“ vztahuje). Objem vytvořených investic v eurech není systematicky zaznamenáván v řídicí databázi ani uveden v technické zprávě.
OR.3 a OR.4	„Počet případů poskytnutí podpory na zřízení investičních platforem“ a „Počet ustavených investičních platforem“	Tyto ukazatele měří počet investičních platforem, kterým byly poskytovány poradenské služby, a platforem, které byly vytvořeny. Ze zpráv vedení centra vyplývá, že k 31. prosinci 2018 bylo poskytnuto poradenství ve věci 33 potenciálních investičních platforem, z nichž 16 bylo nakonec ustaveno. Vedení centra ve vysvětlení auditorům uvedlo, že možného ustavení investičních platforem se týkalo pouze 12 alokovaných žádostí. Centrum záznamy o skutečně vytvořených investičních platformách neeviduje.
OR.5	„Ukazatel doplňkovosti využívající metriky přidané hodnoty“	Tento ukazatel je definován na základě počtu zakázek, které centrum realizovalo v „každé kategorii“ (např. dovednosti, způsobilost, objem a rozsah / multidimenzionální aspekty žádosti). Není jasné, jaké „výsledky“ se mají v rámci tohoto ukazatele vykazovat, neboť statistická analýza zpracování obdržených žádostí je uvedena v oddílech 2.5.2 a 2.5.3 technické zprávy.
OR.6	„Počet externích partnerství, která se stala poskytovateli služeb“	Tento ukazatel měří počet externích partnerství, která dosáhla úrovně 3 spolupráce s centrem. Lze jej popsat přesněji tak, že měří aktivitu centra.

Příloha VI – Žádosti v rámci centra týkající se schválených nebo podepsaných operací EIB/EFSI

IČ žádosti v rámci centra	Země	Odvětví	Datum obdržení žádosti centrem	Stav v centru k 31. prosinci 2018	Datum podpisu EIB/EFSI	Datum schválení EIB/EFSI
858	Polsko	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	25. 10. 2018	Posuzuje se	5. 9. 2018
843	Francie	Zemědělství	1. 1. 2018	Přidělena	23. 11. 2018
815	Rumunsko	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	13. 8. 2018	Přidělena	17. 12. 2018
766	Polsko	Rozvoje odvětví energetiky	22. 5. 2018	Přidělena	2. 1. 2019
706	Litva	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	13. 3. 2018	Přiděleno		9. 10. 2018
622	Itálie	Životní prostředí a účinné využívání zdrojů	8. 12. 2017	Přiděleno	22. 5. 2019
621	Bulharsko	Rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativní technologie pro dopravu	6. 12. 2017	Uzavřena (zakázka nebyla zahájena, žádost byla postoupena)	20. 12. 2018
590	Polsko	Lidský kapitál, kultura a zdraví	7. 11. 2017	Přidělena	15. 5. 2018
565	Francie, Španělsko, Portugalsko	Jiné	20. 9. 2017	Přidělena	12. 11. 2018
461	Belgie	Rozvoje odvětví energetiky	3. 5. 2017	Přidělena		15. 5. 2018
437	Polsko	Lidský kapitál, kultura a zdraví	25. 4. 2017	Přidělena	18. 10. 2017
003	Lotyšsko	Rozvoj dopravní infrastruktury, vybavení a inovativní technologie pro dopravu	22. 7. 2015	Přidělena		18. 7. 2017

Zkratková slova a zkratky

CEF: Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility)

Centrum EIAH (centrum): Evropské centrum pro investiční poradenství (European Investment Advisory Hub)

COP21: 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu

EaSI: Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace

EBRD: Evropská banka pro obnovu a rozvoj

EEEF: Evropský fond pro energetickou účinnost

EFSI: Evropský fond pro strategické investice

EIB: Evropská investiční banka

EIPP: Evropský portál investičních projektů (European Investment Project Portal)

EK: Evropská komise

ELENA: evropská energetická pomoc na místní úrovni (European Local Energy Assistance)

EPEC: Evropské odborné centrum pro PPP (European PPP Expertise Centre)

ESI fondy: Evropské strukturální a investiční fondy

EU: Evropská unie

EÚD: Evropský účetní dvůr

FAFA: finanční a správní rámcová dohoda mezi EU a EIB (Financial and Administrative Framework Agreement between the EU and the EIB)

FPA: rámcová dohoda o partnerství mezi EU a EIB týkající se Evropského centra pro investiční poradenství (Framework Partnership Agreement on the Hub between the EU and the EIB)

IFA: finanční poradenství pro inovace (Innovation Finance Advisory)

InnovFin: EIB – poradenství při provádění projektů v oblasti výzkumu a inovací

IP: investiční platformy

IPE: investiční plán pro Evropu

Jaspers: společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (Joint Assistance to Support Projects in European Regions)

KPI/KMI: klíčové ukazatele výkonnosti (Key Performance Indicators) / klíčové monitorovací ukazatele (Key Monitoring Indicators)

KV: koordinační výbor

Nařízení o Evropském fondu pro strategické investice: nařízení (EU) 2015/2017 ve znění nařízení 2017/2396

NPBI: vnitrostátní podpůrné banky či instituce (National Promotional Banks or Institutions)

PF4EE: soukromé financování pro energetickou účinnost (Private Finance for Energy Efficiency)

PPP: partnerství veřejného a soukromého sektoru

RPP: roční pracovní program

SGA: zvláštní grantová dohoda (Specific Grant Agreement)

TP: technická pomoc

VFR: víceletý finanční rámec

VVI: výzkum, vývoj a inovace

Glosář

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy): pět hlavních fondů EU, které společně podporují hospodářský rozvoj v EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Řídí se stejným souborem pravidel.

Evropský fond pro strategické investice (EFSI): investiční podpůrný mechanismus zřízený Evropskou investiční bankou (EIB) a Komisí s cílem mobilizovat soukromé investice do projektů, které mají pro EU strategický význam. Označuje se také jako „Junckerův plán“. Nyní je začleněn do skupiny EIB.

Evropský portál investičních projektů (EIPP): internetový portál spravovaný Komisí, jehož prostřednictvím mohou předkladatelé projektů se sídlem v EU, ať z veřejného či soukromého sektoru, navázat kontakt s potenciálními investory z celého světa.

Finanční nástroj: finanční podpora z rozpočtu EU, která má formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů pro sdílení rizik.

Fond InvestEU: fond InvestEU bude nástupcem EFSI a stávajících centrálně řízených finančních nástrojů (s výjimkou finančních nástrojů pro vnější činnost).

InnovFin – poradenské služby: poradenské služby EIB zaměřené na strukturování projektů v oblasti výzkumu a inovací s cílem zlepšit přístup projektů k financování. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje jejich šance na realizaci. Zajišťují také poradenství ke zlepšení investičních podmínek prostřednictvím činností, které se netýkají konkrétních projektů.

Investiční platforma: zvláštní mechanismus ustavený ke směrování financí na více investičních projektů v rámci jednoho členského státu, širší vymezené zeměpisné oblasti nebo konkrétního odvětví.

JASPERS: partnerství Evropské komise, EIB a EBRD pro technickou pomoc, které poskytuje nezávislé poradenství přijímajícím zemím při přípravě vysoce kvalitních velkých projektů, které mají být spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Koordinační výbor: centrum řídí čtyřčlenný koordinační výbor, který se skládá ze dvou zástupců Komise a dvou zástupců EIB. Koordinační výbor je odpovědný za přezkum strategie a politiky, dohled nad činnostmi centra, podávání zpráv zúčastněným stranám, určení služeb a schvalování cenové politiky.

Nástroj ELENA: společná iniciativa EIB a Evropské komise v rámci programu Horizont 2020, jejímž cílem je poskytovat granty na technickou pomoc při provádění programů v oblasti energetické účinnosti, distribuované energie z obnovitelných zdrojů a městské dopravy.

Operační program „Technická pomoc“: jeho cílem je posílit správní kapacitu země při řízení a provádění evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů).

Partnerství veřejného a soukromého sektoru: dlouhodobé smluvní ujednání mezi vládou a soukromým partnerem, v jehož rámci tento partner zajišťuje a financuje veřejnou službu a sdílí související rizika.

Poplatky centra: poplatky účtované Evropskou investiční bankou za služby centra.

Poradenské centrum InvestEU: nástupnický subjekt centra, který bude fungovat od roku 2021. Bude vycházet i z jiných iniciativ technické pomoci (např. iniciativy ELENA a InnovFin – poradenské služby) a poskytovat podporu v souladu s cíli Fondu InvestEU.

Rozpočet centra: zdroje, jež jsou k dispozici k pokrytí způsobilých nákladů centra.

Technická pomoc: poradenská podpora, jež má pomocí finančních a investičních operací ve všech fázích investičního projektu zvýšit kapacitu navrhovatelů a finančních zprostředkovatelů.

Vnitrostátní podpůrné banky či instituce: právnické osoby, které se profesionálně zabývají finančními činnostmi a které členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřil prováděním rozvojových nebo podpůrných činností.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Tony Murphy. Audit vedla členka EÚD Annemie Turtelboomová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Florence Fornaroliová a tajemník kabinetu Celil Ishik, asistent ředitele James Mcquade, vyšší manažer Ralph Otte, vedoucí úkolu Felipe Andrés Miguélez a auditoři Aino Nyholmová, Ilias Nikolakopulos a Martin Puc.

V důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících přísných karanténních opatření nebylo možno zhotovit žádný snímek auditního týmu.

Poznámky na konci textu

¹ COM(2014) 903 final ze dne 26. listopadu 2014, Brusel.

² V roce 2019 vydal Účetní dvůr zvláštní zprávu s názvem „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“.

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).

⁴ Článek 6 nařízení o EFSI.

⁵ Čl. 14 odst. 2 nařízení o EFSI.

⁶ Nařízení (EU) 2017/2356.

⁷ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (COM(2018) 439 final).

⁸ Čl. 14 odst. 2 nařízení o EFSI.

⁹ Čl. 18 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 20.12.2012, s. 1).

¹⁰ Studie Market gap analysis for advisory services under the Hub, PWC, říjen 2016.

¹¹ Zvláštní zpráva EÚD č. 3/2019, strana 37.

¹² Na průzkum odpovědělo 43 z 88 oslovených příjemců, tj. míra odpovědí činila 48,66 %.

¹³ Čl. 4 odst. 3 rámcové dohody o partnerství EU a EIB týkající se Evropského centra pro investiční poradenství.

¹⁴ Studie Market gap analysis for advisory services under the Hub, PWC, říjen 2016.

¹⁵ Zápis ze zasedání koordinačního výboru z února 2018.

¹⁶ Zásady a postupy centra pro spolupráci s generálními ředitelstvími v rámci Komise.

¹⁷ Podle nařízení o EFSI 2.0 zahrnovaly nové priority poradenské podpory projekty způsobilé pro podporu z EFSI a opatření v oblasti klimatu, digitální a přeshraniční projekty, jakož i projekty zahrnující inovativní finanční nástroje, investiční platformy nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.

¹⁸ Zdroj: údaje EIB týkající se EFSI – leden 2019.

¹⁹ Definované v čl. 2 odst. 4 nařízení o EFSI (EU) 2015/1017.

²⁰ Tyto tři kategorie se mohou překrývat, takže výpočet procentního podílu není platný.

²¹ Studie posouzení potřeb vypracovaná pro centrum společností PWC.

²² Čl. 14 odst. 6 nařízení o EFSI.

²³ V rámci SGA na rok 2016.

²⁴ Nová příloha o podmínkách poskytování finanční podpory poskytnuté Evropskou investiční bankou Evropské bance pro obnovu a rozvoj, SGA z roku 2016.

²⁵ Článek 6 nařízení o EFSI definuje kritéria způsobilosti EFSI pro využití záruky EU.

²⁶ Úroveň 1: sdílení a šíření znalostí a osvědčených postupů;
Úroveň 2: fungování centra jako místního kontaktního místa pro potenciální příjemce pomoci centra;
Úroveň 3: poskytování poradenských služeb jménem centra.

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	5. 12. 2018
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	28. 1. 2020
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	31. 3. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	21. 4. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-4661-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/651791	QJ-AB-20-010-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-4641-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/810016	QJ-AB-20-010-CS-Q

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázek 9: mapový podklad © přispěvatelé OpenStreetMap, povolení uděleno na základě licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 (CC BY-SA).

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.