EU podporuje přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi Podpora je hodnotná, ale její provádění bylo zahájeno velmi pozdě a je třeba řešit problémy s koordinací

Shrnutí

I Přeshraniční spolupráce je klíčovým prvkem evropské politiky sousedství, která zahrnuje 16 zemí podél vnějších hranic EU. Až donedávna byla rovněž jednou z mála oblastí spolupráce mezi EU a Ruskem. Na období 2014–2020 vytvořila Komise 15 společných programů spolupráce se sousedními zeměmi (programy evropského nástroje sousedství pro přeshraniční spolupráci). Tyto programy, na které EU přispívá částkou v celkové výši téměř 1 miliardy EUR, mají být přínosné pro členské státy i pro sousední země, které s nimi mají společnou pozemní nebo námořní hranici.

II Audit jsme provedli v době, kdy se dokončovalo provádění programů na období 2014–2020. Tato zpráva bude sloužit jako podklad pro nastavení programů navržených pro finanční období 2021–2027.

III Naším cílem bylo určit, zda programy účinným způsobem přispěly k posílení územní spolupráce se zeměmi sousedícími s EU. Při hledání odpovědi na tuto hlavní auditní otázku jsme zjišťovali, zda:

• se programy zaměřily na jasně vymezené potřeby a priority, které byly společné regionům ležícím podél vnějších hranic EU, a doplňovaly další programy financované EU;
• projekty byly vybrány a realizovány efektivním a účinným způsobem;
• Komise a řídící orgány účinně využívaly mechanismy monitorování a hodnocení a čerpaly ponaučení ze získaných zkušeností, aby zdokonalily řízení přeshraničních programů navržených pro finanční období 2021–2027.

IV Zjistili jsme, že programy cílily na relevantní potřeby, ale dostatečně nedoplňovaly ostatní programy financované Evropskou unií a i zapojení delegací EU v sousedních zemích by bylo možné dále zlepšit. Až na výjimky byly projekty vybrány a realizovány efektivně a účinně. Zjistili jsme nicméně nedostatky v rámci pro monitorování výsledků programů, pokud jde o agregaci výsledků a podávání zpráv o udržitelnosti přínosů po dokončení projektu. V rámci programů se podařilo docílit vyváženého podílu účastníků projektů z EU a ze sousedních zemí. Přestože existují různé pojistky, které zmírňují riziko podvodů, programy samy neumožňují účinné využívání Komisí doporučeného nástroje IT pro oznamování podvodů, protože zúčastněné země, které nejsou členskými státy EU, k němu nemají přístup.

V Dospěli jsme k závěru, že programy realizované v období 2014–2020 poskytly regionům na obou stranách vnějších hranic EU relevantní a cennou podporu. Realizace programů byla však zahájena se značným zpožděním a v době konání našeho auditu stále probíhala. Na posouzení jejich celkové účinnosti bylo proto příliš brzy. Právní rámec pro programy na období 2021–2027 byl koncipován s ohledem na tyto zkušenosti. Provedené změny vytvářejí předpoklady pro to, aby zahájení realizace programů bylo snadnější. Obnášejí nicméně některá nová rizika a omezují dohled Komise nad velkými infrastrukturními projekty, které mohou mít ve vztazích s partnerskými zeměmi strategický význam.

VI Přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi stojí do budoucna před náročnými úkoly: v rámci širší odpovědi na invazi Ruska na Ukrajinu pozastavila Komise uplatňování dohod o financování programů s Ruskem a Běloruskem. V důsledku invaze byla také vážně zpochybněna budoucnost poloviny programů navržených pro finanční období 2021–2027. V jižní oblasti nabízí program pro oblast Středozemního moře i nadále fórum pro dialog a spolupráci mezi zúčastněnými zeměmi. Počet společných projektů mezi izraelskými a arabskými účastníky zůstává nízký, nicméně už sama existence takových společných projektů může být sama o sobě považována za úspěch.

VII Na základě výsledků našeho auditu Komisi doporučujeme:

• zlepšit koordinaci mezi programy s částečným zeměpisným překrýváním;
• posílit zapojení delegací EU;
• upravit nástroj IT pro podávání zpráv o podvodech;
• poskytnout pokyny k monitorování udržitelnosti po dokončení projektu;
• v případě velkých infrastrukturních projektů vést konzultace se všemi příslušnými útvary;
• posílit používání společných ukazatelů.

Úvod

Přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi

01 Přeshraniční spolupráce (PS) je klíčovým prvkem evropské politiky sousedství, která se týká 16 zemí, jež se nacházejí podél vnějších hranic EU (viz mapa v příloze I). Až donedávna byla rovněž jednou z mála oblastí spolupráce a nepřetržitého dialogu mezi EU a Ruskem. Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství (ENI)¹ mají být přínosné jak pro členské státy, tak pro sousední země, které s nimi mají společnou pozemní nebo námořní hranici. Během finančního období 2014–2020 měly programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství tři strategické cíle²:

• podporovat hospodářský a sociální rozvoj regionů na obou stranách společných hranic;
• řešit společné výzvy v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti a zabezpečení;
• podporovat lepší podmínky a způsoby zajištění mobility osob, zboží a kapitálu.

02 Na období 2014–2020 zřídila Komise 15 programů přeshraniční spolupráce (a rovněž projekt pro financování technické podpory), které sdružují finanční prostředky z evropského nástroje sousedství a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v celkové výši téměř 1 miliardy EUR. Programy zároveň přispívají k vnější a regionální politice EU³. Z těchto 15 programů se sedm týká spolupráce s Ruskem, šest východního sousedství a dva zbývající programy se týkají jižního sousedství. Na obrázku 1 je uveden seznam jednotlivých programů a objem přidělených prostředků.

03 Většina programů financování EU na podporu spolupráce s Ruskem byla pozastavena v roce 2014 v reakci na protiprávní anexi Krymu⁴. Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství byly výjimkou, a to až do začátku března 2022, kdy EU pozastavila finanční dohody s Ruskem a Běloruskem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu dne 24. února 2022.

Systém správy a řízení

04 Prováděcí nařízení o programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství⁵ vymezuje úlohy a úkoly všech programových orgánů. Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství jsou prováděny buď prostřednictvím projektů vybraných na základě výzev k podávání návrhů, nebo prostřednictvím velkých infrastrukturních projektů vybraných na základě postupu přímého zadání. Za výběr projektů a monitorování jejich výkonnosti odpovídají společné monitorovací výbory. Své zastoupení v nich mají vnitrostátní, regionální a místní orgány (z členských států a třetích zemí) a Evropská komise se jejich činnosti může účastnit jako pozorovatel. Řídící orgány určené členskými státy podávají Komisi zprávy a provádějí programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství v souladu se zásadou „sdíleného řízení“, a to i v případě projektů prováděných mimo EU (které by Komise obvykle prováděla přímo). Například regionální rada Jižní Karélie ve Finsku působí jako řídící orgán programu „Jihovýchodní Finsko–Rusko“. Většina řídících orgánů zajišťuje zároveň s tím i řízení dalších evropských strukturálních a investičních fondů. Na obrázku 2 jsou znázorněny programové orgány standardního programu přeshraniční spolupráce a popsány jejich úlohy.

05 Za celkové řízení financování z evropského nástroje sousedství odpovídá Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR). Spolupracuje s dalšími útvary Komise odpovědnými za tematické politiky, jakož i s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a delegacemi EU. Do konce roku 2019 řídilo programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství GŘ NEAR. Dne 1. ledna 2020 byly tyto programy převedeny pod Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO)⁶. Kromě nově převedených programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství odpovídalo GŘ REGIO také za nadnárodní programy pro region Baltského moře a Podunají (oba částečně financované z evropského nástroje sousedství) a za programy přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci.

Rozsah a koncepce auditu

06 Cílem tohoto auditu bylo zjistit, zda programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství účinně posilují územní přeshraniční spolupráci mezi regiony ležícími podél vnějších hranic EU. Abychom mohli na tuto hlavní otázku auditu odpovědět, zabývali jsme se třemi níže uvedenými dílčími otázkami:

1. Zaměřily se programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na jasně vymezené potřeby a priority, které byly společné regionům ležícím na vnějších hranicích EU, a doplňovaly se s dalšími programy financovanými Evropskou unií?
2. Byly projekty přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství vybrány a prováděny efektivním a účinným způsobem?
3. Využívaly řídící orgány a Komise mechanismy monitorování a hodnocení účinným způsobem a poučily se ze získaných zkušeností, aby zdokonalily řízení programů přeshraniční spolupráce (Interreg NEXT) navržených pro finanční období 2021–2027?

07 Auditoři se zaměřili na programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, jejichž provádění se blíží ke konci (správní lhůta pro dokončení činností je 31. prosince 2023), aby získali informace důležité pro nastavení programů navržených pro finanční období 2021–2027. V zájmu dobrého finančního a zeměpisného pokrytí jsme posuzovali největší programy na období 2014–2020 v severních, východních i jižních regionech. Tyto tři programy dohromady představují přibližně 44 % celkových finančních prostředků přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, které byly na období 2014–2020 naplánovány (viz obrázek 3):

• Jihovýchodní Finsko-Rusko (SEFR), řídící orgán v Lappeenrantě;
• Polsko-Bělorusko-Ukrajina (PL-BY-UA), řídící orgán ve Varšavě;
• Oblast Středozemního moře (MED), řídící orgán v Cagliari (Sardinie).

08 Analyzovali jsme dokumenty, které nám poskytla Komise a ESVČ a které se týkají vývoje, provádění a monitorování programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 a získaných zkušeností uplatnitelných v nadcházejících programech přeshraniční spolupráce na období 2021–2027. Kromě toho jsme uspořádali několik rozhovorů se zástupci různých útvarů Komise, ESVČ, projektu TESIM (projekt technické podpory pro programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství) a programu Interact (technická podpora pro interní programy Interreg EU) a delegací EU v Jordánsku, Libanonu, Rusku, na Ukrajině a v Tunisku.

09 V období od října do listopadu 2021 jsme provedli návštěvy na místě ve Finsku, Polsku, Rusku a na Ukrajině. Návštěvu Sardinie (plánovanou na prosinec 2021) jsme z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 nahradili uspořádáním virtuálních setkání. Setkali jsme se s řídícími a dalšími programovými orgány a se zástupci 15 projektů, které jsme podrobně prověřovali (pět projektů z každého ze tří programů; viz příloha III). Při výběru projektů jsme zohledňovali jejich významnost, pokrytí rozmanitých tematických cílů a pokročilost provádění. Naše posouzení těchto projektů je shrnuto v příloze IV.

10 Kromě přeshraničních programů se sousedními zeměmi existují i přeshraniční programy mezi členskými státy EU a také se zeměmi usilujícími o přistoupení k EU. Tyto programy jsme do auditu nezahrnuli, protože mají odlišné právní základy a parametry a byly hodnoceny nedávno:

• V rámci EU je přeshraniční spolupráce součástí širšího politického rámce Evropské územní spolupráce, obecně známého pod označením Interreg. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) vyčlenil na územní spolupráci přibližně 10,1 miliardy EUR. Nedávno jsme zveřejnili zvláštní zprávu o programech přeshraniční spolupráce v rámci EU⁷.
• Z nástroje předvstupní pomoci jsou financovány přeshraniční programy nejen v oblastech ležících podél vnějších hranic EU (např. Chorvatsko/Srbsko), ale i v oblastech ležících na hranicích mezi samotnými zeměmi usilujícími o přistoupení k EU (např. Srbsko/Černá Hora). Komise posuzovala⁸ výkonnost programů přeshraniční spolupráce mezi zeměmi usilujícími o přistoupení k EU nedávno.

11 Jsme si vědomi toho, že ruská invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022, kterou podpořilo Bělorusko, měla hluboký dopad na všechny programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, které zahrnují Rusko, Bělorusko, Ukrajinu nebo Moldavsko, a na udržitelnost souvisejících projektů. Naše posouzení projektů financovaných v rámci programů SEFR a PL-BY-UA odráží situaci na konci roku 2021, tedy před invazí, kdy jsme dokončili terénní fázi tohoto auditu. Nejnovější vývoj, k němuž došlo po auditu v období od února do června 2022, shrnujeme v bodech 85–88.

Připomínky

Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství cílily na reálné potřeby, ale nedostatečným způsobem doplňovaly ostatní programy financované Evropskou unií a byly zahájeny se značným zpožděním

12 V tomto oddíle se zabýváme otázkou, zda programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství:

1. měly určeny priority, které řeší společné problémy příhraničních regionů, a zda byly přizvány příslušné zúčastněné strany;
2. měly stanoveno, jak se budou doplňovat s jinými programy financovanými Evropskou unií a jak s nimi budou koordinovány;
3. byly vytvořeny včas, aby se usnadnilo zahájení jejich realizace.

Programy měly určeny priority, které odpovídaly společným problémům příhraničních regionů, a byly připraveny participativním způsobem

Reakce na problémy příhraničních regionů

13 Společné operační programy vypracované členskými státy EU a partnerskými zeměmi jsou klíčovými dokumenty, které vymezují rámec a priority pro jednotlivé programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. U tří programů, které jsme posuzovali, předložily řídící orgány (ŘO) v červnu 2015 společné operační programy Komisi. Jejich součástí byla podrobná analýza problémů, s nimiž se příhraniční regiony potýkají, jakož i příležitostí, které by mohly v důsledku posílení spolupráce mezi těmito regiony vznikat.

14 Komise analyzovala návrhy jednotlivých verzí společných operačních programů, zejména s cílem posoudit jejich soulad s prováděcím nařízením o programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství⁹, a řídícím orgánům poslala podrobné připomínky. S výjimkou sporných otázek týkajících se dvoustranných vztahů s Ruskem (popsaných v bodě 80) vydaly generální ředitelství Komise a ESVČ příznivá stanoviska a doporučily pouze drobné změny společných operačních programů.

15 Každý ze tří společných operačních programů, které jsme posuzovali, měl čtyři tematické cíle. Jedná se o maximální možný počet z 11 plánovaných v programovém dokumentu EU¹⁰. Jejich výběr odráží shodu dosaženou mezi zúčastněnými zeměmi. Zjistili jsme, že tematické cíle byly v souladu s analýzou regionálních problémů a nedostatků uvedených ve společných operačních programech. Obrázek 4 znázorňuje tematické cíle vybrané v rámci 15 programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) a přidělené finanční prostředky. Tematické cíle 9 „Podpora udržitelné energie a energetické bezpečnosti a spolupráce v této oblasti“ a 11 „Jiné oblasti“ nebyly zvoleny v žádném z programů.

16 V předchozím finančním období (2007–2013) Komise uvedla 26 příkladů cílů, které měly mít „pouze ilustrativní účel“,¹¹ což znamená, že programy si mohly volně stanovit i jiné cíle. Komise na základě svého hodnocení těchto programů ex post zjistila, že tyto programy nebyly dostatečně zacíleny, a doporučila zlepšit jejich strategické zaměření, aby se maximalizoval jejich dopad¹². Ačkoli programy na období 2014–2020 mohly zvolit maximálně čtyři z 11 předem definovaných tematických cílů, jejich tematické pokrytí bylo velmi široké, od kulturního dědictví až po boj proti organizované trestné činnosti. V důsledku toho však byly jednotlivé programy hůře srovnatelné a obtížnější bylo i monitorování jejich výsledků na celkové úrovni opatření (viz body 60–71).

17 Pro finanční období 2021–2027 se Komise rozhodla jasněji vymezit oblast působnosti programů stanovením pěti politických cílů společných pro všechny programy¹³ a dvou dalších specifických cílů pro programy Interreg¹⁴.

Příspěvek vnitrostátních a regionálních orgánů k určování potřeb a priorit

18 Každý program musel být připraven „na základě společné dohody všech zúčastněných zem퓹⁵. V případě programů PL-BY-UA a SEFR se na vymezování potřeb a priorit významně podílely celostátní a regionální orgány prostřednictvím svého zapojení do činnosti společných programových výborů, které vypracovaly původní společné operační programy v letech 2013 až 2015. V případě programu SEFR přispělo začlenění ŘO do regionální rady Jižní Karélie rovněž k tomu, aby program získal silný regionální rozměr a zapojil místní zúčastněné strany do přípravy programové koncepce. V programu MED, který zahrnuje 112 regionů, bylo naopak 13 zúčastněných zemí zastoupeno svými celostátními ústředními orgány (a zástupci regionů čtyř zemí).

19 Kromě toho měl každý program poskytnout spolufinancování ve výši nejméně 10 % příspěvku EU, přičemž si bylo možné zvolit jeho zdroj, výši a rozdělení¹⁶. Příspěvek EU na všechny programy činil přibližně 950 milionů EUR. Tato částka byla doplněna o dalších 270 milionů EUR z jiných zdrojů, takže celkový objem finančních prostředků, které měly programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství k dispozici, dosáhl 1,2 miliardy EUR. Obrázek 5 znázorňuje zdroje financování programů.

20 V některých případech zúčastněné země považovaly za důležité navýšit spolufinancování programů z vnitrostátních prostředků nad rámec povinných 10 %. Například Finsko a Rusko přispěly na financování programu SEFR přibližně 25 %, přičemž EU pokryla zbývajících 50 %. Zúčastněné země tak jasně vyjádřily, že tento program berou za vlastní. V ostatních případech byly programy spolufinancovány pouze příjemci projektů. Zdroje financování jednotlivých programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství jsou znázorněny na obrázku 6.

21 Komise ve svém hodnocení programů na období 2007–2013 ex post doporučila navýšit vnitrostátní spolufinancování, aby partnerství s ostatními sousedními zeměmi bylo vyváženější¹⁷. Nenavrhovala však zvýšení příspěvků od sousedních partnerských zemí, například během informačních seminářů na začátku finančního období 2021–2027.

Přínos občanské společnosti k vymezování potřeb a priorit

22 Příprava uvedených tří programů byla konzultována se zástupci občanské společnosti. Všechny tři řídící orgány zorganizovaly v součinnosti s pobočkami v partnerských zemích veřejné konzultace o programových potřebách a prioritách. Tyto konzultace přilákaly velký počet účastníků, včetně zástupců občanské společnosti a nevládních organizací, místních a regionálních činitelů s rozhodovací pravomocí a malých a středních podniků. Podpořily přijetí místní odpovědnosti za programy a byly užitečné i pro zajištění jejich relevantnosti a souladu se strategiemi rozvoje regionů.

Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství uvádějí, jak se budou doplňovat s jinými programy a strategiemi EU, ale operativní koordinace nebyla dostatečná

Soudržnost a doplňkovost s ostatními programy a makroregionálními strategiemi EU

23 Zástupci všech tří společných operačních programů, které jsme prověřovali, si byli vědomi potřeby dobré koordinace a soudržnosti s ostatními politikami, programy a strategiemi EU, s nimiž se tyto programy zeměpisně a tematicky překrývají. Komise dbala o to, aby nedocházelo ke dvojímu financování projektů, a identifikovala možné synergie. Proto během přezkumu návrhů společných operačních programů (viz bod 13) doporučila řídícím orgánům, aby upřesnily, jakým způsobem bude probíhat koordinace mezi programem a dalšími iniciativami, a aby před udělením grantů zahájily s Komisí neformální konzultace o vybraných projektech.

24 Řídící orgány v Polsku a na Sardinii tato doporučení zohlednily a na konci každé výzvy k podávání návrhů předložily Komisi seznamy projektů, které vybraly jejich příslušné společné monitorovací výbory. Řídící orgány a společné monitorovací výbory v maximální míře zohlednily připomínky Komise a delegací EU k jednotlivým projektům. Jinak tomu bylo v případě programu SEFR, který žádný takový neformální koordinační mechanismus s Komisí ani s jinými unijními programy nevytvořil.

25 Program MED, který má nejširší zeměpisnou působnost (zahrnuje sedm členských států EU a šest středomořských partnerských zemí¹⁸), se překrývá s velkým počtem iniciativ v oblasti Středomoří. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že na rozdíl od jiných (vesměs dvoustranných) programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství sdružují projekty účastníky ze čtyř, pěti, a někdy i více zemí. V tomto ohledu se projekty programu MED velmi podobají regionálním programům evropského nástroje sousedství¹⁹. Společný operační program obsahuje soubor tabulek, které přehledně ukazují soudržnost programu MED s ostatními dvoustrannými programy EU v jednotlivých zemích jižního Středomoří. Tyto tabulky však neodkazují na regionální programy evropského nástroje sousedství, což by mohlo vést k promarnění příležitosti k využití doplňkovosti.

26 Ve všech třech společných operačních programech byly identifikovány příslušné makroregionální strategie EU a posouzeny synergie a doplňkovost programů s jejich cíli. Patří mezi ně strategie pro dunajský region, strategie pro region Baltského moře a strategie pro jadransko-jónský region. Sousední země se navíc účastní tří důležitých regionálních iniciativ: Východní partnerství²⁰, Unie pro Středomoří a Severní dimenze. Zeměpisné pokrytí strategií a iniciativ je popsáno v příloze II. Komise a delegace EU konzultovaly projekty přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a ověřovaly, zda se tyto projekty vzájemně doplňují s projekty, které jsou součástí těchto rámců, a zda se s nimi nepřekrývají.

27 V případě programu MED hodnoceníex post zdůraznilo potřebu posílit spolupráci s Unií pro Středomoří²¹. ŘO proto dne 10. dubna 2019 uzavřel s Unií pro Středomoří memorandum o porozumění. Konkrétním příkladem této posílené spolupráce bylo zapojení sekretariátu Unie pro Středomoří do přípravy poslední ze tří výzev k podávání návrhů organizovaných v rámci programu MED²².

Doplňkovost s jinými částečně překrývajícími se programy přeshraniční spolupráce

28 Všechny tři programy se geograficky překrývají s řadou dalších přeshraničních (vnitřních i vnějších) programů: SEFR s šesti, PL-BY-UA s devíti a MED s 21 dalšími programy. Tyto programy mají rovněž několik společných tematických cílů. Bylo dosaženo určité úrovně koordinace. Například informační akce pořádané v rámci programu „Interact“ a projektu technické podpory „TESIM“ byly pro řídící orgány jednotlivých programů přeshraniční spolupráce příležitostí k tomu, aby spolu jednaly, diskutovaly o společných výzvách a vyměňovaly si osvědčené postupy. Pokud měly o projektech během výběrového řízení nějaké pochybnosti, konzultovaly v daném případě řídící orgány jiných programů. Jen v jednom případě došlo k tomu, že ŘO programu MED zaslal v rámci meziprogramové konzultace seznam vybraných „standardních“ projektů ŘO jiných programů přeshraniční spolupráce.

29 Důsledkem celkového nedostatku strukturované koordinace při výběru projektů je však to, že mohou být promarněny potenciální příležitosti k tomu, aby se přeshraniční programy vzájemně doplňovaly a posilovaly. Analýza reálného stavu, kterou Komise provedla před obdobím 2021–2027, potřebu zavést takovou koordinaci²³.

Zapojení delegací EU

30 Delegace EU v partnerských zemích byly konzultovány ohledně koncepce programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. Na konci každé výzvy k podávání návrhů zaslala Komise delegacím EU v dotčených zemích souhrnné informace o projektech, které byly vybrány smíšenými monitorovacími výbory, aby se k nim mohly vyjádřit předtím, než řídící orgány uzavřou příslušné smlouvy²⁴. Delegace EU předložily své připomínky, jejichž cílem bylo zajistit soulad projektů přeshraniční spolupráce s financováním z jiných zdrojů. V některých případech si Komise a ESVČ vyžádaly poradenství týkající se jednotlivých projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, ale i obecnějších problémů, s nimiž se programy potýkaly.

31 Čtyři z pěti delegací EU, s nimiž jsme vedli pohovory²⁵, však uvedly, že by měly být více zapojeny jak do výběrového řízení (například v roli pozorovatelů s poradní funkcí), tak do monitorování projektů. Odůvodnily to tím, že:

• se zabývají dvoustrannou pomocí EU (rozsáhlejší portfolio podléhající jejich přímému řízení) spíše než projekty přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství (které podléhají sdílenému řízení), ačkoli mezi obojím mohou existovat různé vazby;
• mají jen omezené informace, na jejichž základě mohou posuzovat případné překrývání projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství s projekty financovanými z jiných zdrojů (či případný nedostatek součinnosti), neboť seznamy, k nimž se mají vyjádřit, obsahují pouze shrnutí vybraných projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. S delegací v Rusku proběhla pouze konzultace týkající se velkých infrastrukturních projektů; „standardní“ projekty konzultovány nebyly;
• nepodílejí se na monitorování projektů. Nemohou proto odhalit špatně fungující projekty a nejsou připraveny, když mají zasáhnout v případech, kdy se nepodařilo získat zpět poskytnuté prostředky;
• během politického dialogu a zasedání na vysoké úrovni příležitostně poukazují na úspěšné projekty přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, ale nemohou tak činit systematicky, protože nejsou o takových úspěšných projektech dostatečně informovány;
• byly konzultovány ohledně vhodných priorit pro nový soubor programů na období 2021–2027 a poskytly písemný příspěvek ke společnému dokumentu²⁶. Žádná z pěti delegací však nebyla pozvána na schůze smíšených programových výborů týkající se období 2021–2027.

32 Řídící orgány mají v rámci „sdíleného řízení“ ústřední roli, ale programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství přispívají k vnější politice EU. Jelikož delegace EU nejsou do tohoto řízení systematicky zapojeny, nemohou v plné míře posoudit, jak se programy doplňují s ostatními politikami EU, a zúročit politické přínosy úspěšné přeshraniční spolupráce. Totéž bylo konstatováno již v hodnocení programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) na období 2007–2013 ex post, kdy bylo doporučeno „aktivnější zapojení delegací EU“²⁷. Podobně již nejméně dvě delegace EU Komisi písemně doporučily, aby koordinace mezi delegacemi EU a programy a projekty byla užší a formalizovaná. Rovněž Útvar interního auditu Komise informoval o „velmi významných nedostatcích“ v koordinaci celkové pomoci EU poskytované dané zemi (a to i v rámci vnějšího rozměru vnitřních politik EU) mezi generálními ředitelstvími Komise, ESVČ a delegacemi EU. Komise však na tato zjištění a doporučení týkající se programů Interreg NEXT na období 2021–2027 nereagovala (viz body 73–79).

Během přípravy programů došlo ke značným zpožděním, což zkrátilo dobu provádění projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství

Příprava společných operačních programů

33 Společné operační programy byly zahájeny se značným zpožděním. Tři prověřované návrhy společných operačních programů byly předloženy v červenci 2015 a po jejich předložení trvalo Komisi přibližně šest měsíců, než je schválila. V prosinci 2017 podepsala Komise v rámci každého ze tří programů dohody o financování alespoň s jednou třetí zemí, což znamená, že byly dodrženy všechny správní lhůty. Další kroky vedoucí ke spuštění těchto programů však trvaly dlouhou dobu, takže se posunul začátek realizace projektů, které mohly být zahájeny teprve v pátém nebo šestém roce období financování (viz obrázek 7).

34 Důvody zpoždění se u jednotlivých programů lišily:

• V případě programu PL-BY-UA dokončila Komise formální proces určení ŘO až v červenci 2018, sedm měsíců po vstupu dohody o financování s Běloruskem v platnost, a to i přesto, že stejné ministerstvo bylo již dříve určeno ke správě jiných fondů EU v Polsku.
• V případě programu SEFR byla překážkou ratifikace dohody o financování ruskou Státní dumou, která byla dokončena až v srpnu 2018.
• Řídící orgán programu MED jmenovala Komise až v květnu 2019, přestože v systému řízení a kontroly zjistila „významné nedostatky“. Určité méně významné nedostatky přetrvávaly ještě i v době našeho auditu. Smíšený monitorovací výbor programu například dosud neschválil bod týkající se opatření proti podvodům. Společný technický sekretariát programu (JTS) byl zřízen až v únoru 2020, takže celou první výzvu k podávání návrhů realizoval ŘO ve spolupráci se dvěma pobočkami, což je úkol, jímž by za normálních okolností pověřil společný technický sekretariát. Dodejme, že poslední dohoda o financování (s Egyptem) byla podepsána až v lednu 2018.

35 Zpoždění, k nimž došlo v době přípravy programu MED, mělo přímý dopad na organizaci výzvy k podávání návrhů. Projekty vybrané v rámci první výzvy tak mohly být zahájeny až v roce 2019. Toto zpoždění vedlo ve svém důsledku k významnému omezení rozpočtu, doby trvání a rozsahu projektů vybraných v rámci druhé výzvy, které byly původně zamýšleny jako „strategické“ projekty. Konečná výzva (pro „kapitalizační“ projekty v roce 2020) mohla proběhnout jen díky tomu, že Komise předtím kvůli pandemii COVID-19 prodloužila správní lhůtu pro období provádění programů (viz bod 52).

Přípravná opatření

36 Aby umožnily včasné zahájení provádění programů, uskutečnily všechny tři řídící orgány „přípravné akce“ (které povoluje prováděcí nařízení o programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství), jež byly přizpůsobeny daným okolnostem. Především ještě předtím, než byly orgány Komisí formálně jmenovány a než vstoupily v platnost dohody o financování s partnerskými zeměmi (financování projektů bylo podmíněno úspěšným určením řídícího orgánu a ratifikací dohod o financování), zorganizovaly první výzvy k podávání návrhů. Tyto přípravné akce však nemohly vyrovnat velké zpoždění, k němuž došlo v době přípravy společných operačních programů.

Projekty byly vybrány a realizovány poměrně efektivním a účinným způsobem, avšak v oblasti monitorování výsledků a v rámci pro podávání zpráv byly nedostatky

37 V tomto oddíle posuzujeme, zda:

1. zavedený postup výběru byl transparentní a byl navržen tak, aby umožnil výběr projektů, které jsou z hlediska relevantnosti, přeshraničního rozměru i dlouhodobé udržitelnosti nejvhodnější;
2. Komise a řídící orgány poskytly pokyny pro řízení programů a provádění projektů, včetně pokynů týkajících se ochranných opatření ke zmírnění rizika podvodů;
3. v provádění projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství bylo dosaženo uspokojivého pokroku i zamýšlených výsledků nebo je dosažení těchto výsledků pravděpodobné;
4. programy a projekty přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství využívaly dobře fungující rámec pro monitorování a hodnocení.

Zavedený postup výběru byl do značné míry transparentní a byl navržen tak, aby umožňoval výběr nejvhodnějších projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství

Posouzení relevantnosti projektů, jejich přeshraničního rozměru a udržitelnosti

38 Výzvy k podávání návrhů v rámci tří programů zahrnovaly výběrová kritéria, jejichž cílem bylo zajistit, aby se vybrané projektové žádosti zaměřily na problémy pojmenované ve společném operačním programu, aby byly relevantní z hlediska programových cílů a zvolené priority, aby podporovaly přeshraniční spolupráci a měly trvalý dopad na rozvoj příhraničních regionů. Tato kritéria měla v jednotlivých programech i jednotlivých výzvách k podávání návrhů různou váhu, byla nicméně dostatečnou zárukou minimalizace rizika, že výběrovým řízením projde návrh, ve kterém nebude náležitě vysvětleno, v čem spočívá jeho relevance a přeshraniční dopad.

Pořadí projektů

39 Předtím, než byl přijat do hodnotící fáze, musel každý předložený návrh projektu projít administrativní kontrolou a kontrolou způsobilosti. Na konci každé výzvy byly všechny tři programy seřazeny podle počtu bodů, které v procesu hodnocení získaly. Proces výběru byl u všech těchto tří programů transparentní s výjimkou nedostatečně doloženého odůvodnění nového bodového hodnocení některých projektových návrhů v rámci programu SEFR (viz rámeček 1).

Zeměpisná vyváženost příjemců projektů

40 Výzvy k podávání návrhů vyžadovaly, aby do každého projektu, který má být považován za způsobilý, byl zapojen alespoň jeden příjemce z EU a alespoň jeden ze sousední země mimo EU. Na obrázku 8 je znázorněno, že ve všech těchto třech programech se podařilo dosáhnout rovnoměrného rozdělení účastníků projektů ze zemí EU i ze zemí mimo EU, vezmeme-li v úvahu všechny typy příjemců (hlavních nebo jiných) a všechny kategorie projektů (které byly vybrány buď na základě výzev k podávání návrhů, nebo na základě přímého zadání).

41 Všechny tři programy dosáhly rovněž vyváženého rozdělení rozpočtu. Program MED stanovil výslovný požadavek, aby každý projekt věnoval alespoň 50 % svých přímých nákladů na činnosti prováděné ve středomořských partnerských zemích. V důsledku toho bylo přibližně 48 % rozpočtu programu přiděleno Evropské unii a 52 % středomořským partnerským zemím. Také oběma dalším programům se podařilo rozdělit své rozpočty mezi partnerské země ve vyváženém poměru²⁸.

42 Hlavní příjemci ze zemí EU však i nadále převažovali nad hlavními příjemci z partnerských zemí. Obrázek 9 znázorňuje, že pouze asi třetina hlavních příjemců pocházela ze zemí mimo EU. V rámci programu MED se počet hlavních příjemců v jednotlivých zúčastněných zemích značně lišil: zatímco 60 hlavních příjemců pocházelo z Itálie, Španělska a Řecka, počet hlavních příjemců ze zbývajících deseti zemí se pohyboval mezi nulou a pěti.

43 V programech evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2007–2013 byl podíl hlavních příjemců ze zemí mimo EU zhruba stejně nízký. Pouze v případě programu MED se tento podíl zvýšil přibližně z 6 % na 16 %. ŘO všech tří programů zdůvodňují slabší zastoupení hlavních příjemců ze zemí mimo EU podobně: příjemci ze zemí mimo EU často nemají zkušenosti s projekty EU, s podáváním žádostí o podporu mají potíže, potýkají se s velkou administrativní zátěží (jejíž součástí jsou i problémy spojené s převáděním finančních prostředků do zahraničí) nebo nemají požadované jazykové znalosti.

Komise a řídící orgány vydaly užitečné pokyny k provádění projektů a ke zmírnění rizika podvodů

Účast ve společném monitorovacím výboru a poskytnuté pokyny

44 Společné monitorovací výbory odpovídají za monitorování provádění programu a pokroku při plnění cílů programů (viz bod 04). Komise se jako pozorovatel zúčastnila většiny zasedání společných monitorovacích výborů, které byly uspořádány v rámci programů SEFR a MED. Během našich pohovorů oba řídící orgány uvedly, že její podporu a aktivní účast přivítaly. V případě programu PL-BY-UA se Komise v letech 2016 až 2020 zúčastnila pouze jednoho z pěti zasedání společného monitorovacího výboru. Úředník působící v rámci projektu technické podpory (TESIM) se jako pozorovatel účastnil všech zasedání smíšeného monitorovacího výboru pro tyto tři programy.

45 Z našich pohovorů vyplynulo, že ŘO, pracovníci společných technických sekretariátů programu i jejich poboček byli s pokyny Komise spokojeni a stejně jak i s její pomocí, která jim v případě potřeby byla poskytnuta velmi rychle. Uvítali rovněž technickou podporu, kterou jim poskytoval TESIM a která byla přizpůsobena jejich individuálním potřebám. V rámci projektu TESIM probíhala rovněž užitečná školení, včetně školení o řízení programů/projektů, a pro příjemce byly vytvořeny informační brožury týkající se například zadávání veřejných zakázek nebo státní podpory. Všichni příjemci projektů, s nimiž jsme vedli pohovory, hodnotili velmi pozitivně součinnost s řídícími orgány, společnými technickými sekretariáty a pobočkami.

Ochranná opatření ke zmírnění rizika podvodu

46 ŘO těchto tří programů byly toho názoru, že ke zmírnění rizika podvodu obdržely dostatečné pokyny. Jde především o pokyny vytvořené v rámci projektu TESIM, které se týkaly řízení rizik, včetně rizika podvodů a korupce, a byly určeny pro programové a vnitrostátní orgány²⁹. V souladu s těmito pokyny byla v rámci všech tří programů posuzována rizika na úrovni projektů jako součást kontrol způsobilosti a administrativních kontrol návrhů projektů a u probíhajících projektů bylo prováděno pravidelné posuzování rizik. U kontrolovaných programů na období 2014–2020 všechny tři řídící orgány potvrdily, že v době konání našeho auditu neoznámily u žádného projektu podezření z podvodu.

47 Komise ve svých pokynech k programům přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství vybízela řídící orgány k tomu, aby k oznamování nesrovnalostí použily specializovaný nástroj IT nazvaný „Systém pro řízení nesrovnalostí“.³⁰ Do tohoto systému však mají přístup orgány pro boj proti podvodům pouze některých třetích zemí (např. ve Švýcarsku a zemích usilujících o přistoupení k EU).

48 Dohody o financování podepsané s partnerskými zeměmi obsahovaly ustanovení o předcházení nesrovnalostem, podvodům a korupci. Obsahovaly zejména ustanovení usnadňující zpětné získávání neoprávněně vynaložených finančních prostředků od příjemců usazených v partnerských zemích. Z těchto ustanovení však byly vyloučeny soukromé subjekty. Se dvěma středomořskými partnerskými zeměmi byly navíc uzavřeny dohody o financování, které z definice „veřejných subjektů“ vyloučily některé veřejně financované subjekty, jako jsou obce a „státní podniky“. Z těchto ustanovení tudíž vyplývá, že tyto dvě země jsou povinny vracet pouze prostředky neoprávněně vynaložené ústředními orgány státní správy, které se však projektů přeshraniční spolupráce účastní jen zřídkakdy.

49 ŘO všech tří programů, které byly předmětem našeho auditu, vytvořily pojistky, které mají snížit počet neúspěšných požadavků na vrácení poskytnutých prostředků, a to zejména prostředků poskytnutých soukromým příjemcům v zemích mimo EU (např. bankovní záruky, omezený maximální podíl financování projektu nebo dělené platby). Součástí jejich internetových stránek je také online nástroj pro oznamování nesrovnalostí nebo přímý odkaz na tento nástroj. Zkušenosti z předchozích programů (2007–2013) svědčí o tom, že částky, které se od příjemců nepodaří získat zpět, jsou poměrně nízké. K říjnu 2021 dosahovaly „sporné prostředky, které měly být vráceny“ hodnoty 5,9 milionu EUR.³¹ To představuje přibližně 0,6 % celkové částky 947 milionů EUR, kterou EU poskytla na programy na období 2007–2013. Pokud jde o soukromé příjemce v partnerských zemích, byla celková výše odepsaných prostředků ještě nižší: 210 891 EUR, tj. 0,02 % celkového objemu poskytnutých Evropskou unií.³²

Kontrolované projekty směřovaly k docílení zamýšlených výstupů, ale některé měly slabší přeshraniční dopad

Realizace projektů

50 Zahájení realizace programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na období 2014–2020 se výrazně zpozdilo (viz bod 33). Obrázek 10 znázorňuje pokrok, kterého bylo v rámci tří programů dosaženo do konce roku 2021:

51 Pandemie COVID-19 si zpravidla vyžádala, aby v projektech byly provedeny některé úpravy (většinou šlo o přesunutí činností do virtuálního prostoru a stanovení delších harmonogramů). Všechny tři řídící orgány prokázaly flexibilitu, pokud jde o řešení zpoždění a dalších realizační obtíží. ŘO programů SEFR a MED samy z vlastní iniciativy u všech projektů na začátku pandemie zjišťovaly, zda nemají nějaké potenciální problémy, aby se případně dohodly na zmírňujících opatřeních. Pouze v případě programu PL-BY-UA vedly důsledky pandemie k rušení projektů: příjemci šesti projektů označili pandemii COVID-19 za jeden z důvodů jejich zrušení. V rámci tohoto programu se však zároveň podařilo přerozdělit úspory ve výši 3 milionů EUR na 12 projektů přeshraniční spolupráce v oblasti zdravotní péče s cílem pomoci v boji proti pandemii (žádný z těchto projektů nebyl zahrnut do našeho vzorku). Podobně i v rámci programu MED přizpůsobily čtyři projekty své činnosti tak, aby se zaměřily na boj proti pandemii. Jedním z nich byl i projekt „Aquacycle“, který byl součástí našeho vzorku a který přizpůsobil monitorování odpadních vod tak, aby umožňovalo i odhalení přítomnosti viru COVID-19.

52 V reakci na pandemii Komise pozměnila prováděcí nařízení³³, čímž všem programům přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství poskytla větší rozpočtovou flexibilitu a prodloužení lhůty pro dokončení činností o jeden rok do 31. prosince 2023.

53 Vedle pandemie COVID-19 se některé projekty potýkaly s důsledky tíživé hospodářské situace ve středomořských partnerských zemích (např. v Libanonu, který zasáhla velká finanční krize). U těchto projektů ŘO a společný technický sekretariát (po konzultaci s projektem TESIM) poskytly pomoc při překonávání finančních obtíží, například při přijímání plateb ze zahraničí.

54 15 projektů, které jsme podrobně prověřovali, je popsáno v příloze III. Přehled výsledků různých posuzovaných aspektů uvádí příloha IV.

55 Z 15 projektů jich šest bylo realizováno podle plánu, pokud jde o rozsah, rozpočet a harmonogram. Dalších pět projektů se potýkalo s menšími problémy a bylo nutné provést určité úpravy, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19. Zbývající čtyři projekty byly realizovány s neuspokojivými výsledky a se značným zpožděním.

Výstupy, výsledky a přeshraniční dopad projektů

56 Na základě informací dostupných v době našeho auditu se domníváme, že sedm z patnácti kontrolovaných projektů dosáhlo nebo pravděpodobně dosáhne zamýšlených výstupů a výsledků. Tři projekty se potýkaly s obtížemi, ale podařilo se jim zrychlit a jejich hlavní příjemci a partneři se zavázali dosáhnout plánovaných výstupů. V jednom případě se podařilo docílit hlavního výstupu projektu, ale jeho hlavního přeshraničního výsledku dosaženo nebylo (viz bod 59). U zbývajících čtyř projektů jsme nebyli schopni potvrdit, zda bylo dosaženo jejich zamýšlených výsledků nebo zda jich pravděpodobně dosáhnou. Důvodem byly chybějící závěrečné zprávy (v případě dvou projektů), cestovní omezení, která vznikla v důsledku pandemie COVID-19 (v případě jednoho projektu) a v jednom případě nedostatky ve vykazování projektů.

57 Pro účely tohoto auditu jsme pro posouzení „přeshraničního dopadu“ kontrolovaných projektů použili následující definici: „společné provádění činností partnerů vedoucí k posílení přeshraničních vazeb a udržitelných přeshraničních partnerství anebo k odstranění přeshraničních překážek udržitelného socioekonomického rozvoje“³⁴. Devět z těchto patnácti projektů mělo významný přeshraniční rozměr (nebo potenciál přeshraničních výhod u probíhajících projektů). Partneři z obou stran hranice se aktivně podíleli na provádění projektů (i když někdy v různé míře odpovídající jejich úloze). Stejně tak bylo pravděpodobné, že z výsledků každého projektu budou mít alespoň do nějaké míry prospěch regiony na obou stranách hranice. Naše posouzení nicméně proběhlo před invazí Ruska na Ukrajinu. V rámci širší reakce Komise pozastavila dohody o financování programů s Ruskem a Běloruskem, a projekty, na nichž se tyto země podílely, již proto nemají přeshraniční rozměr. Dopady konfliktu rovněž zvyšují nejistotu ohledně trvalých přeshraničních přínosů některých projektů financovaných programů, na nichž se podílí Ukrajina a Moldavsko.

58 V případě dalších pěti projektů jsme zjistili, že přeshraniční dopad byl slabší (u některých v důsledku cestovních omezení spojených s pandemií COVID-19). Například v případě projektu snižování rizika tuberkulózy se diagnostické vybavení zakoupené polským partnerem projektu již používalo k diagnostice plicních onemocnění, včetně patologií souvisejících s onemocněním COVID-19. Během naší návštěvy v říjnu 2021 (před ruskou invazí na Ukrajinu) však nemocnice v Rzeszowu uvedla, že zde v nedávné době nepodstoupil léčbu žádný ukrajinský pacient. Na základě statistik o používání zařízení není zřejmé, do jaké míry zařízení sloužilo k diagnostice tuberkulózy a zastavení jejího šíření, ačkoli to byl hlavní přeshraniční cíl projektu. Spolupráce mezi nemocnicemi v Rzeszowu a v Nižné Apše byla navíc přísně omezena na realizaci projektů a výsledky, aniž by bylo možné pokračovat ve spolupráci. To je v rozporu s pojmem udržitelných přeshraničních partnerství, který je vyjádřen v definici „přeshraničního dopadu“ (posouzením vyhlídek projektů na dosažení udržitelných výsledků v bodech 69–71).

59 A konečně jeden projekt v našem vzorku zatím zcela postrádá přeshraniční rozměr: regionální silnice 885 vedoucí k polské hranici s Ukrajinou (viz rámeček 2).

O celkových výsledcích dosažených na úrovni programů a o jejich udržitelnosti byly k dispozici jen omezené informace, a to i přes to, že monitorování projektů ze strany ŘO bylo vyhovující

Ukazatele

60 Programový dokument pro programy na období 2014–2020³⁵ stanovil používání společných ukazatelů výstupů (COI) s cílem usnadnit monitorování a hodnocení programů. Bylo rovněž naplánováno „shromažďování ukazatelů v celém řetězci od projektu přes programovou prioritu, tematický cíl, přeshraniční spolupráci jako celek a nakonec až po úroveň evropského nástroje sousedství“. Tento dokument vyžadoval, aby programy přijaly „alespoň některé“ z 38 společných ukazatelů výstupů vypracovaných v rámci programu evropský nástroj sousedství a partnerství Interact, který byl předchůdcem projektu TESIM. Programy však měly většinou vymezeny své vlastní specifické ukazatele výstupů a použily pouze několik málo společných ukazatelů výstupů (viz obrázek 11).

61 ŘO těchto tří programů vysvětlily nízkou míru využívání společných ukazatelů výstupů tím, že činnosti programu mají mnohem širší rozsah než 38 předem definovaných společných ukazatelů výstupů. Avšak vzhledem k tomu, že společné ukazatele výstupů nezahrnují většinu programových výstupů, bude se Komise potýkat s obtížemi při shromažďování výstupů a hodnocení výsledků programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na celkové politické úrovni.

62 Kromě společných ukazatelů výstupů byly v rámci programu evropského nástroje sousedství a partnerství Interact připraveny pokyny pro programy týkající se vytvoření ukazatelů výsledků (ukazatele výstupů)³⁶. Programy však tyto pokyny nemusely používat. V roce 2016 pracovní skupina pro monitorování a hodnocení zřízená v rámci projektu TESIM konstatovala, že 15 programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství má „širokou škálu ukazatelů výsledků (celkem 129) s velmi malým počtem možností agregace na úrovni nástrojů [evropského nástroje sousedství]“³⁷.

63 Podobné nedostatky jsme zjistili u ukazatelů definovaných na úrovni projektů. Zejména v rámci programu SEFR se jednalo převážně o ukazatele, které byly specifické pro každý jednotlivý projekt, což znemožnilo jejich agregaci pro celý program. V rámci programu MED byl použit systém kategorizace se stanovenými kódy, aby bylo zajištěno, že ukazatele specifické pro jednotlivé projekty budou svázány s ukazateli výstupů, které byly vymezeny na úrovni programu. Tři projekty v našem vzorku však použily stejný kód k měření různých výstupů. Budou-li tyto ukazatele shrnuty na úrovni programu, budou proto obsahovat mnoho různých prvků a neposkytnou jasný celkový obraz. Pouze v rámci programu PL-BY-UA byla stanovena povinnost, aby projekty vybíraly ukazatele jen z předem definovaného seznamu. Díky tomuto požadavku byla agregace ukazatelů a měření celkového pokroku v rámci tohoto konkrétního programu snadnější.

Monitorování projektů

64 V souladu se zásadou „sdíleného řízení“ Komise projekty přímo nesleduje a spoléhá se v této věci na řídící orgány (za správu finančních prostředků EU zůstává ovšem odpovědná ona). V této souvislosti Komise dostává zásadní informace o pokroku programů během zasedání smíšeného monitorovacího výboru, pokud se zúčastní jeho zasedání (viz bod 44), a pak pouze jednou ročně od řídících orgánů, když jí předloží své výroční zprávy. Tyto zprávy však neobsahují informace týkající se konkrétních projektů, s výjimkou velkých infrastrukturních projektů.

65 ŘO všech tří programů, které jsme kontrolovali, za pomoci svých společných technických sekretariátů a poboček vyvinuly monitorovací proces umožňující komplexní monitorování projektů. Zahrnuje každodenní monitorování (pravidelná komunikace mezi společným technickým sekretariátem a příjemci), účast na zahajovacích schůzkách (v rámci programů SEFR a MED), pravidelné posuzování projektových rizik, analýzu finančních a popisných zpráv o pokroku předkládaných hlavními příjemci, kontroly na místě a monitorovací návštěvy projektů vybraných na základě posouzení rizik.

66 Všech 15 projektů v našem vzorku předložilo dokumentaci potřebnou k prokázání jejich pokroku a domníváme se, že 14 projektů bylo monitorováno náležitým způsobem. U devíti z těchto projektů byly v příslušných případech vykonány návštěvy na místě (nebo byly takové návštěvy naplánovány na první polovinu roku 2022). Monitorování LIP885 (popsané v rámečku 2) jsme označili za uspokojivé pouze částečně, neboť v tomto případě nebyla vykonána žádná návštěva na místě, přestože se jedná o největší projekt financovaný v rámci programu PL-BY-UA. Návštěva přitom mohla odhalit neexistenci hraničního přechodu v dřívější fázi životního cyklu projektu.

Monitorování zaměřené na výsledky

67 Prováděcí nařízení Komise vyžaduje, aby řídící orgán „kromě každodenního monitorování [prováděl] monitorování programu a projektu zaměřené na výsledky“³⁸. Pokyny pro monitorování zaměřené na výsledky (ROM) vypracoval TESIM, který v nich klade důraz na posuzování výkonnosti projektů z hlediska relevantnosti, efektivnosti, účinnosti a udržitelnosti³⁹. Přístupy ŘO k monitorování zaměřenému na výsledky (ROM) se však lišily. V programu SEFR bylo stanoveno, že monitorování zaměřené na výsledky (ROM) se má provádět u všech projektů, které mají rozpočet vyšší než 1 milion EUR nebo které byly vyhodnoceny jako vysoce rizikové; do konce roku 2021 bylo monitorování zaměřené na výsledky (ROM) uplatněno u deseti projektů. V rámci programu MED se na začátku roku 2022 uskutečnily vůbec první návštěvy projektů v souvislosti s monitorováním zaměřeným na výsledky (ROM). Naproti tomu v rámci programu PL-BY-UA nebyly tímto způsobem monitorovány žádné projekty a žádné monitorování zaměřené na výsledky (ROM) se ani neplánuje.

68 Nové nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) pro finanční období 2021–2027 již nevyžaduje, aby programy nebo projekty byly předmětem monitorování zaměřeného na výsledky (ROM). Programy budou součástí stejného rámce pro monitorování výkonnosti jako programy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů⁴⁰. Tento právní rámec zavádí povinná hodnocení programů členskými státy⁴¹. U projektů však nový rámec nestanoví žádný mechanismus podobný monitorování zaměřenému na výsledky (ROM), který by umožňoval nezávislé posouzení výkonnosti projektů z hlediska jejich relevantnosti, účinnosti, účelnosti a udržitelnosti.

Udržitelnost výsledků

69 V rámci všech tří programů byly posuzovány návrhy projektů z hlediska jejich udržitelnosti během fáze výběru (viz bod 38) a bylo stanoveno, aby v rámci závěrečných zpráv o projektech byly podávány zprávy o jejich udržitelnosti. ŘO programu SEFR sleduje udržitelnost projektů v průběhu jejich životního cyklu ve všech fázích: během fáze výběru jako součást výběrových kritérií; během prováděcí fáze jako součást posouzení rizik projektu; ve fázi podávání zpráv v rámci závěrečných zpráv o projektech. Pozornost věnovaná udržitelnosti projektů během celého jejich životního cyklu zvyšuje pravděpodobnost trvalých přínosů a považujeme ji za správnou praxi.

70 Naše posouzení udržitelnosti, jehož výsledky jsou shrnuty v příloze IV, se zaměřilo na vyhlídky projektů na dosažení udržitelných výsledků. Důvodem byla skutečnost, že v době našich návštěv stále ještě probíhala realizace některých projektů (viz bod 56). Na základě dostupných dokumentů a našich rozhovorů s partnery projektu se domníváme, že u 11 z 15 projektů, které jsme prověřovali, bylo dosažení udržitelných přínosů vysoce pravděpodobné. U tří projektů závisí udržitelnost jejich výsledků na vnějších faktorech (např. vývoj pandemie COVID-19, přijetí změn vnitrostátních právních předpisů). A konečně v případě projektu snižování rizika tuberkulózy již neexistovala vyhlídka na další spolupráci mezi partnery (viz bod 58). Projekty jsme posuzovali ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, která vyvolala vážné pochybnosti o udržitelnosti výsledků projektů, na kterých se podílelo Bělorusko, Rusko nebo Ukrajina.

71 Na projekty, které obsahují složku infrastruktury, se vztahují zvláštní právní požadavky na udržitelnost: musejí pokračovat v plnění svých původních cílů po dobu pěti let po skončení projektu (tj. po obdržení konečné platby od ŘO)⁴². Pro jiné typy projektů však Komise podobný požadavek na prokazování udržitelnosti jejich přeshraničních přínosů nebo vytvořených partnerství nestanovila. Programy na období 2014–2020 kromě toho nevyžadují, aby o projektech byla po jejich skončení podávána zpráva o udržitelnosti jejich výsledků. Polský společný technický sekretariát plánuje posoudit určité aspekty udržitelnosti u vzorku (alespoň 10 %) skončených projektů. ŘO programu MED během našeho pohovoru uvedl, že zvažuje zavedení požadavku, aby projekty předkládaly „zprávy o udržitelnosti“ (např. jeden nebo dva roky po skončení projektu).

Programy NEXT se poučily ze získaných zkušeností, ale objevila se nová rizika a musejí čelit i výraznému dopadu obtížné politické situace

72 V tomto oddíle analyzujeme, zda:

1. při navrhování legislativního rámce na období 2021–2027 vzala Komise v úvahu zkušenosti získané z programů přeshraniční spolupráce, které byly realizovány v období 2007–2013 a 2014–2020; a zda provedené změny usnadnily včasnou přípravu programů Interreg NEXT;
2. programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství mohou sloužit nad rámec jejich zamýšlených výstupů též jako opatření k budování důvěry.

Provedené změny odrážejí získané zkušenosti, ale některá zjednodušující opatření omezují možnosti dohledu Komise

Získané zkušenosti

73 Komise provedla ex post hodnocení programů přeshraniční spolupráce na období 2007–2013 a jeho výsledky uplatnila ve svém návrhu nového nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg), který byl předložen v květnu 2018⁴³. Dlouhá zpoždění, k nimž došlo při zavádění programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství (viz bod 33), však vedla k tomu, že Komise neměla v době přípravy svého návrhu k dispozici přezkum programů na období 2014–2020 v polovině období, monitorování zaměřené na výsledky (ROM) jednotlivých programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, analýzu souvislostí pro nové programy na období 2021–2027⁴⁴ ani společný dokument o strategickém plánování⁴⁵.

74 Nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) přijaté v červnu 2021 obsahuje velký počet regulačních změn, které odrážejí získané zkušenosti a jsou relevantní pro nástupnické programy Interreg NEXT navazující na současné programy přeshraniční spolupráce⁴⁶. Tato opatření zjednodušují řízení programů Interreg NEXT a umožňují urychlit jejich zavádění (viz body 82–84). Tyto změny však s sebou nesou další rizika, která zvyšují význam pečlivého monitorování ze strany Komise a ESVČ (viz body 76–84). Nejdůležitější změny se týkají:

1. sladění programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství s programy Interreg;
2. zrušení postupu jmenování řídících orgánů;
3. lhůta pro podepsání dohod o financování;
4. odpovědnost zúčastněných zemí za zpětné získávání prostředků od soukromých příjemců;
5. zjednodušení postupu pro velké infrastrukturní projekty;
6. společné ukazatele výstupů a výsledků.

75 Ve snaze řešit obtíže, s nimiž se potýkají přeshraniční projekty, a usnadnit jejich uvedení do souladu s pravidly státní podpory Komise dále rozhodla, že za určitých podmínek bude podpora na náklady vzniklé příjemcům účastnícím se projektů Interreg NEXT považována za „slučitelnou s vnitřním trhem“ a bude vyňata z oznamovací povinnosti týkající se státní podpory⁴⁷. Usnadní se tím příprava i provádění projektů.

a) Sladění přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství s programy Interreg

76 Nejvýznamnější změna spočívá v tom, že nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg)⁴⁸ podřizuje všechny programy Interreg financované Evropskou unií – jak programy v rámci EU, tak programy se zeměmi mimo EU – jedinému souboru pravidel a zároveň zachovává určité specifické rysy programů Interreg NEXT. Na programy spolufinancované z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci se bude i nadále vztahovat možnost využití vyšší míry předběžného financování a spolufinancování, která je obdobná jako u programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. Sladění s pravidly programu Interreg umožňuje zjednodušit postupy a posílit součinnost mezi interními a vnějšími programy přeshraniční spolupráce. Komise bude rovněž častěji dostávat údaje o projektech: řídící orgány budou muset čtyřikrát ročně podávat zprávy o finančním plnění a dvakrát ročně o dosažených ukazatelích výstupů a výsledků⁴⁹.

b) Zrušení postupu jmenování řídících orgánů

77 Nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) ruší postup jmenování řídících orgánů, který se v případě programů na období 2014–2020 podařilo dokončit teprve v roce 2018 nebo 2019 (viz také bod 33). Tyto změny vyřeší jeden z důvodů opožděného začátku provádění stávajících programů. V postupu jmenování řídících orgánů programu MED na období 2014–2020 však Komise odhalila „významné nedostatky“ v systému řízení a kontroly programu. Zrušení postupu tak může vést v budoucnu k tomu, že významné nedostatky tohoto druhu nebudou odhaleny.

c) Lhůta pro podepsání dohod o financování

78 Pro příští finanční období stanoví nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) lhůtu pro podepsání dohody o financování nejméně jednou třetí zemí, která je podobná jako v prováděcím nařízení o přeshraniční spolupráci v rámci evropského nástroje sousedství. Nařízení navíc stanoví novou lhůtu, během níž mají dohodu podepsat všechny ostatní zúčastněné země⁵⁰. U nových programů pro přímořské oblasti (okolo Středozemního a Černého moře) bude proto v zájmu všech partnerských zemí, aby finanční dohody podepsaly včas a mohly se tak stát způsobilými.

d) Odpovědnost zúčastněných zemí za zpětné získávání prostředků od soukromých příjemců

79 Ustanovení týkající se zpětného získávání prostředků od příjemců usazených v zemích mimo EU (viz také bod 48) se při jednáních o dohodách o financování programů na období 2014–2020 ukázalo jako sporný bod. V období 2021–2027 nové nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) nerozlišuje, zda jsou příjemci soukromými nebo veřejnými subjekty⁵¹, což znamená, že země mimo EU budou odpovědné i za neúspěch při zpětném získávání prostředků od soukromých příjemců. Toto ustanovení přináší další posílení ochrany finančních zájmů EU před situací, kdy vyplacené částky nelze získat zpět. Partnerské země však tento krok vnímají jako „obzvláště náročnou změnu“⁵². Diskuse o zpětném získávání prostředků tak mohou jednání o nových dohodách o financování prodloužit nebo vést k nepříznivým důsledkům, jako je vyloučení soukromých příjemců z některých programů Interreg NEXT.

e) Zjednodušení postupu pro velké infrastrukturní projekty

80 V období 2014–2020 musely být do návrhů společných operačních programů zahrnuty velké infrastrukturní projekty, které Komise schválila ve dvou fázích. V případě programů Interreg NEXT tomu tak již nebude. Namísto toho bude nutné v některé z pozdějších fází Komisi zaslat seznam plánovaných velkých infrastrukturních projektů a stručné koncepční dokumenty, a to pouze pro její informaci⁵³. Byl také zrušen limit financování velkých infrastrukturních projektů (v období 2014–2020 na ně bylo možné poskytnout nejvýše 30 % příspěvku EU na program). Omezí se tím dohled Komise nad velkými infrastrukturními projekty, přestože tyto projekty mohou mít ve vztazích s partnerskými zeměmi strategický význam. Například v rámci programu na období 2014–2020 Komise po konzultaci mezi svými útvary vydala záporné stanovisko ke dvěma návrhům velkých infrastrukturních projektů, a to z důvodu „nevyřízených problémů“ s Ruskem v oblasti dopravy. V návaznosti na jednání s finskými orgány navrhla Komise alternativní řešení; projekty se však nakonec nerealizovaly.

f) Společné ukazatele výstupů a výsledků

81 Pro finanční období 2021–2027 navrhla Komise významná zlepšení týkající se ukazatelů výkonnosti (viz také body 60–62). Článek 34 nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) odkazuje na společné ukazatele výstupů a výsledků definované v nařízení o EFRR⁵⁴. To obsahuje komplexní soubor 96 společných ukazatelů výstupů (z nichž 13 se vztahuje konkrétně na programy Interreg) a 65 společných ukazatelů výsledků (včetně sedmi ukazatelů výsledků pro programy Interreg). Komise vypracovala pro tyto programy podrobné pokyny, aby zajistila, že společné ukazatele budou uplatňovány správným způsobem⁵⁵. Článek 34 však nezavazuje programy používat pouze společné ukazatele a umožňuje jim, aby kromě ukazatelů definovaných v nařízení o EFRR vypracovaly i ukazatele specifické pro jednotlivé programy. Neexistuje proto žádná záruka, že Komise bude v budoucnu schopna bez obtíží agregovat všechny výsledky dosažené v rámci programů Interreg NEXT.

Opatření k usnadnění včasné přípravy programů Interreg NEXT

82 Komise zahájila diskuse o novém finančním období již v době od května do června 2018, kdy předložila řadu legislativních návrhů upravujících budoucí nástroje financování. Spolu s ESVČ předložila členským státům již v lednu 2020 pokyny (společný dokument) k tvorbě programů Interreg NEXT⁵⁶. Evropský parlament a Rada se však dohodly na celkovém finančním rámci teprve v prosinci 2020 a konečné znění nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) přijaly až v červnu 2021.

83 V lednu 2022 rozhodla Komise o přidělení finančních prostředků a o zeměpisných oblastech pro jednotlivé programy Interreg NEXT⁵⁷. Celkový objem přidělených prostředků se zvýšil z 1 053 milionů EUR na období⁵⁸ 2014–2020 na 1 125 milionů EUR na období 2021–2027 (nárůst o 6,9 %). Na přípravě nového programu MED se v rámci smíšeného programového výboru podílely dvě nové země – Alžírsko a Turecko. V lednu 2022 se však Polsko rozhodlo, že nebude pokračovat ve formátu PL-BY-UA, nýbrž že připraví nový program pouze s Ukrajinou, přičemž zůstane otevřena možnost přistoupení Běloruska, pokud se situace v budoucnu výrazně změní⁵⁹. V srpnu 2022 přijala Komise víceletý strategický dokument pro Interreg NEXT⁶⁰. K říjnu 2022 – na konci druhého roku nového finančního období – bylo Komisi oficiálně předloženo sedm programů Interreg NEXT.

84 I když nové programy umožňují ušetřit čas tím, že ruší postup jmenování řídících orgánů (viz bod 77), bude zahájení jejich provádění záviset také na podepsání a vstupu v platnost nových dohod o financování, které musí být v některých zemích ratifikovány. Jednání o dohodách o financování a jejich ratifikace byly hlavním důvodem zpoždění u stávajících programů SEFR a MED (viz bod 33). Pro příští období stanoví nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) pro podepsání dohod o financování lhůtu (viz bod 78). Nová lhůta však s největší pravděpodobností nezkrátí zpoždění, k němuž dojde kvůli ratifikaci, protože ratifikace závisí na vnitrostátních právních předpisech partnerských zemí.

Politické výzvy a ruská invaze na Ukrajinu podtrhují význam programů, ale také jejich meze, pokud jde o zlepšování spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi

85 Vedle vytváření přínosů na regionální úrovni mají přeshraniční programy se sousedními zeměmi podle Komise i ESVČ ještě další důležitý účel: budování a udržování důvěry mezi EU a třetími zeměmi a posilování kontaktů mezi lidmi.

86 Do února 2022 zůstala přeshraniční spolupráce jednou z mála oblastí, v nichž EU spolupráci s Ruskem stále spolufinancovala (viz bod 03). Navzdory napětí ve vztazích mezi EU a Ruskem, které mělo na programy občas neblahé dopady (viz bod 80), smíšený monitorovací výbor a smíšený programový výbor poskytovaly fórum pro trvalý dialog mezi ministerstvy a regionálními orgány Finska a Ruska, jehož se v roli pozorovatele často účastnil i zástupce Komise. Poslední schůze smíšeného programového výboru se konala dne 21. února 2022.

87 Ruská invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022 však tuto spolupráci ukončila. Komise zareagovala rychle:

• V rámci širší reakce se Komise počátkem března 2022 rozhodla pozastavit dohody o financování na období 2014–2020 a proces programování programů na období 2021–2027 s Ruskem i s Běloruskem, které vojenskou agresi podpořilo⁶¹;
• Dne 8. března 2022 předložila Komise legislativní návrh iniciativy „Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě“ (CARE), která umožní přerozdělení finančních prostředků EU určených na soudržnost na podporu ukrajinských uprchlíků⁶²;
• V červenci 2022 Komise předložila legislativní návrh, kterým se upravují prováděcí pravidla přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství s cílem poskytovat finanční prostředky určené pro tuto oblast na podporu ukrajinských uprchlíků a pomoci příjemcům v EU z programů, jejichž finanční dohody byly pozastaveny⁶³.

88 Invaze zásadně zpochybnila 9 ze 17 nově navržených programů Interreg NEXT, na nichž by se podílelo Rusko a Bělorusko (viz bod 83). Těchto devět programů dohromady představuje přibližně 304 miliony EUR, tj. téměř 30 % celkového objemu vyčleněných prostředků.

89 Na jihu vytváří program MED i nadále příznivé podmínky pro spolupráci mezi partnerskými zeměmi Středomoří. Jeho smíšený monitorovací výbor slouží jako fórum, kde se setkávají ministerstva a vnitrostátní orgány ze sedmi zúčastněných členských států EU, Izraele a pěti zúčastněných arabských zemí⁶⁴, přičemž zástupce Komise se účastní jako pozorovatel. Do projektů je zapojen značný počet účastníků z každé partnerské země Středomoří, například 42 z Palestiny a 11 z Izraele. Je však důležité poznamenat, že projektoví partneři z těchto dvou zemí se účastní pouze tří společných projektů z 80 projektů financovaných v rámci tohoto programu⁶⁵, i když už samotnou existenci takových společných projektů lze bez dalšího považovat za úspěch. Podle ŘO je situace podobná také u společných projektů účastníků z Izraele a Jordánska, což je na obou stranách způsobeno společenským tlakem, aby se této spolupráci vyhnuli. U těchto projektů se v souladu s jejich grantovými smlouvami nezveřejňuje totožnost partnerů.

Závěry a doporučení

90 Dospěli jsme k závěru, že přeshraniční programy se sousedními zeměmi (přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství) financované Evropskou unií v období 2014–2020 poskytly regionům na obou stranách vnějších hranic EU relevantní a cennou podporu. Realizace programů byla však zahájena se značným zpožděním a probíhala ještě i v době konání našeho auditu. Na posouzení jejich celkové účinnosti bylo proto příliš brzy. Programy navíc obsahují nedostatky v monitorování a podávání zpráv o výsledcích. Velký dopad budou mít na polovinu programů navržených na období 2021–2027 (známé jako „Interreg NEXT“) také současné politické výzvy.

91 Tři programy, které jsme podrobně posuzovali, měly priority a vybrané tematické cíle stanovené v souladu s potřebami příhraničních regionů. Jejich koncepce byla vypracována participativním způsobem, takže zahrnovala konzultace s širokou škálou zúčastněných stran, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů a zástupců občanské společnosti. ŘO programů uznaly potřebu dobré koordinace a soudržnosti s ostatními politikami, programy, makroregionálními strategiemi a iniciativami EU. Všechny tři programy se částečně geograficky a tematicky překrývají s ostatními programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství. Koordinace při výběru a provádění projektů s těmito programy však zůstala nesystematická (viz body 13–29).

Doporučení 1 – Zlepšit koordinaci mezi programy

Komise by měla:

1. při přezkumu návrhů programů Interreg NEXT posuzovat, zda se programy s částečným zeměpisným překrýváním zavázaly zajistit koordinaci mezi programy, jejich vzájemnou doplňkovost a synergie;
2. ve své monitorovací roli ověřovat účinné provádění zavedené koordinace mezi programy.

Cílové datum provedení pro písmeno a): 31. prosince 2022

Cílové datum provedení pro písmeno b): 30. června 2023

92 Příslušné delegace EU byly konzultovány ohledně otázky, jak se vybrané projekty doplňují s financováním z jiných zdrojů (EU a jiných). Programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství však přispívají k vnější politice EU, a užší zapojení delegací EU do procesu výběru (například jako pozorovatelé s poradní funkcí) a do monitorování projektů má proto zásadní význam pro využití politických přínosů úspěšné přeshraniční spolupráce (viz body 30–32).

Doporučení 2 – Posílit zapojení delegací EU

V rámci své poradní funkce by Komise měla systematicky zvát na zasedání společného programového výboru a společných monitorovacích výborů ESVČ i příslušné delegace EU, aby se jich účastnily v roli pozorovatelů.

Cílové datum provedení: 31. března 2023

93 Programy na období 2014–2020 byly zahájeny se značným zpožděním, zejména v důsledku „jmenovacího postupu“ a jednání o finančních dohodách s partnerskými zeměmi. Navzdory „přípravným akcím“ prováděným řídícími orgány mohlo být provádění projektů zahájeno až v pátém nebo šestém roce období financování (viz body 33–36).

94 Výzvy k podávání návrhů projektů vyžadovaly, aby vybrané žádosti obsahovaly řádný popis významu projektu, jeho přeshraničního dopadu a dlouhodobé udržitelnosti. S výjimkou případů, kdy v rámci programu Jihovýchodní Finsko-Rusko docházelo bez náležitého písemného odůvodnění k novému bodovému hodnocení projektů, byly postupy výběru u těchto tří programů transparentní. Ve všech těchto programech se podařilo docílit vyváženého rozdělení účastníků projektů ze zemí EU a třetích zemí. Hlavní příjemci ze zemí EU však i nadále převažují nad hlavními příjemci z partnerských zemí (viz body 37–43).

95 Programové orgány, s nimiž jsme se setkali, ocenily pokyny Komise a projekt technické podpory TESIM, a to i pokud jde o zmírnění rizika podvodů. IT nástroj Komise pro oznamování možných podvodů (systém pro řízení nesrovnalostí) byl však v rámci programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství využíván jen v omezené míře. Důvodem bylo to, že zúčastněné země mimo EU neměly do tohoto systému přístup. ŘO považovaly účast Komise na schůzích společných monitorovacích výborů za užitečnou. Všichni příjemci projektů, s nimiž jsme vedli pohovory, hodnotili součinnost s programovými orgány velmi pozitivně (viz body 44–49).

Doporučení 3 – Upravit nástroj IT pro podávání zpráv o podvodech

Komise by měla orgánům pro boj proti podvodům ve třetích zemích (uvedených v dohodách o financování) umožnit, aby potenciální nesrovnalosti hlásily přímo prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí.

Cílové datum provedení: 31. prosince 2023

96 Většina projektů, které byly předmětem našeho auditu, směřuje k dosažení zamýšlených výstupů a výsledků; pandemie COVID-19 si však vynutila určité úpravy projektů. ŘO prokázaly flexibilitu, pokud jde o řešení zpoždění a dalších realizačních obtíží způsobených pandemií. Zatímco většina projektů měla velký potenciál přeshraničních přínosů, u pěti projektů byl přeshraniční dopad slabší, v některých případech částečně kvůli cestovním omezením, která vznikla v souvislosti s pandemií COVID-19. Jeden projekt – regionální silnice – zatím postrádá přeshraniční rozměr úplně (viz body 50–59).

97 Ukazatele výstupů byly u všech tří programů vymezeny převážně na úrovni programu, a pro sledování pokroku tak bylo využíváno pouze několik společných ukazatelů výstupů. Pro Komisi bude proto obtížnější agregovat výsledky programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na celkové politické úrovni. Podobná slabá místa jsme zjistili i v případě ukazatelů vymezených na úrovni projektů (viz bod 60–63).

98 ŘO náležitě monitorovaly všechny projekty v našem vzorku kromě jednoho. Monitorování zaměřené na výsledky je důležitým nástrojem pro nezávislé posouzení výkonnosti projektů z hlediska jejich relevantnosti, efektivnosti, účinnosti a udržitelnosti. Přístupy ŘO k tomuto způsobu monitorování projektů se však lišily. Kromě toho již nebude monitorování projektů zaměřené na výsledky pro programy na období 2021–2027 povinné (viz body 64–68).

99 Naše posouzení udržitelnosti se zaměřilo na otázku, zda projekty mají vyhlídku na dosažení udržitelných výsledků, a bylo provedeno ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Ukázalo se, že dosažení udržitelných přínosů bylo u většiny projektů zařazených do našeho vzorku velmi pravděpodobné. U tří projektů závisela udržitelnost jejich výsledků na vnějších faktorech, jako je vývoj pandemie COVID-19, v jednom dalším jiném případě neexistovaly žádné vyhlídky na pokračování spolupráce mezi partnery projektu. Programy nicméně nevyžadují, aby o projektech byla po jejich skončení podávána zpráva o udržitelnosti jejich výsledků (viz body 69–71).

Doporučení 4 – Vydat pokyny ke sledování udržitelnosti výsledků po skončení projektu

Komise by měla, formou poradenství a podpory, poskytnout pokyny ke sledování udržitelnosti projektů (financovaných z programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství a Interreg NEXT) a doporučit, aby projekty, které přesahují určitou hodnotu anebo obsahují infrastrukturní složku, podávaly po skončení projektu ŘO zprávy o udržitelnosti jejich výsledků.

Cílové datum provedení: 31. prosince 2023

100 Nové nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg) podřizuje všechny přeshraniční programy (jak programy v rámci EU, tak programy se zeměmi mimo EU) jedinému souboru pravidel a zároveň zachovává určité specifické rysy programů Interreg NEXT. Nařízení vychází ze zkušeností získaných na základě předchozích programů a zavádí změny, které zjednodušují řízení nových programů a mají potenciál usnadnit zahájení jejich provádění. Tyto změny však s sebou nesou další rizika, která zvyšují význam pečlivého monitorování ze strany Komise a Evropské služby pro vnější činnost (viz body 73–79).

101 Zejména v období 2021–2027 nebude existovat žádné omezení pro financování velkých infrastrukturních projektů jako podílu příspěvku EU k celkovému rozpočtu programu. Tyto projekty již nebudou podléhat schválení Komisí. Omezí se tím dohled Komise nad velkými infrastrukturními projekty, přestože tyto projekty mohou mít ve vztazích s partnerskými zeměmi strategický význam (viz bod 80).

Doporučení 5 – Vést konzultace o velkých infrastrukturních projektech se všemi příslušnými službami

Vzhledem ke strategickému významu velkých infrastrukturních projektů v dvoustranných vztazích s partnerskými zeměmi by Komise měla zajistit, aby Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) konzultovalo seznam plánovaných projektů a související koncepční dokumenty se všemi příslušnými generálními ředitelstvími, Evropskou službou pro vnější činnost a delegacemi EU.

Cílové datum provedení: 31. prosince 2022

102 Pro finanční období 2021–2027 vypracovala Komise komplexní soubor společných ukazatelů výstupů a výsledků, včetně ukazatelů konkrétně určených pro programy Interreg. Společné ukazatele však nezaručují jednoduchou agregaci, neboť jednotlivé programy mohou rovněž vypracovat další ukazatele specifické pro jednotlivé programy (viz bod 81).

Doporučení 6 – Posílit používání společných ukazatelů

V rámci přezkumu návrhů programů Interreg NEXT by Komise měla posuzovat soudržnost ukazatelů a podporovat co nejširší využívání společných ukazatelů výstupů a výsledků.

Cílové datum provedení: okamžitě

103 Komise a Evropská služba pro vnější činnost zahájily diskuse o finančním období 2021–2027 již v roce 2018. Kvůli zpožděním, k nimž došlo během přijímání právního rámce, bylo však sedm návrhů programu Interreg NEXT Komisi předloženo ke schválení až v průběhu roku 2022. Zahájení realizace nových programů bude rovněž záviset na tom, jak dlouho budou trvat jednání o nových dohodách o financování a v některých případech na jejich ratifikaci (viz body 82–84).

104 Vedle přínosů na regionální úrovni přispěly přeshraniční programy také k budování a udržování důvěry mezi EU a jejími sousedními zeměmi, ale i mezi těmito sousedními zeměmi. Přeshraniční programy byly až donedávna jednou z mála oblastí spolupráce a nepřetržitého dialogu mezi EU a Ruskem. V rámci širší reakce na ruskou invazi na Ukrajinu Komise pozastavila dohody o financování přeshraničních programů s Ruskem a Běloruskem. V červenci 2022 Komise předložila legislativní návrh, který by měl směrovat finanční prostředky přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství na podporu ukrajinských uprchlíků a na pomoc unijním příjemcům pozastavených programů. Invaze však vážně zpochybnila budoucnost poloviny navrhovaných programů Interreg NEXT (viz body 85–88).

105 Na jihu nabízí společný monitorovací výbor programu pro oblast Středozemního moře i nadále fórum pro dialog a spolupráci mezi sedmi zúčastněnými členským státy EU, Izraelem a pěti zúčastněnými arabskými zeměmi. Počet společných projektů mezi izraelskými a arabskými účastníky je však stále nízký, nicméně už sama existence takových společných projektů může být sama o sobě považována za úspěch (viz bod 89).

 

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina Jakobsenová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 8. listopadu 2022.

Přílohy

Příloha I – Mapa programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství

Příloha II – Zeměpisné pokrytí makroregionálních strategií a regionálních iniciativ EU se sousedními zeměmi

Příloha III – Projekty vybrané k podrobnému přezkoumání

Příloha IV – Přehled našeho posouzení kontrolovaných projektů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství

Zkratková slova a zkratky

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ENI: evropský nástroj sousedství (European Neighbourhood Instrument)

ENPI: evropský nástroj sousedství a partnerství (European Neighbourhood and Partnership Instrument)

ESVČ: Evropská služba pro vnější činnost

GŘ NEAR: Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření

GŘ REGIO: Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku

Interreg NEXT: přeshraniční programy se sousedními partnerskými zeměmi, které mají být prováděny během finančního období 2021–2027.

Interreg: obecně používaná zkratka pro programy meziregionální spolupráce v rámci EU.

MED: program pro oblast Středozemního moře

PL-BY-UA program Polsko–Bělorusko–Ukrajina

PS: přeshraniční spolupráce

ROM: monitorování zaměřené na výsledky (Result-oriented monitoring)

ŘO: řídící orgán

SEFR: program Jihovýchodní Finsko–Rusko

SOP: společný operační program

SPV: společný programový výbor

STS: společný technický sekretariát

TESIM: technická podpora provádění a řízení programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, projekt technické pomoci financovaný EU.

Glosář

Evropská územní spolupráce: rámec pro přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci, kterým se řídí politická spolupráce a provádění společných opatření, obecně známý jako Interreg.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic zmírňujících sociální a hospodářskou nerovnováhu mezi regiony.

Hlavní příjemce: subjekt, který je určen partnery projektu a který je odpovědný za řízení a koordinaci celého projektu a přímo odpovědný řídícímu orgánu za provozní a finanční pokrok všech projektových činností.

Přeshraniční spolupráce: spolupráce mezi jedním členským státem nebo více členskými státy a jednou třetí zemí a územím nebo více třetími zeměmi a územími podél vnějších pozemních a námořních hranic EU, nadnárodní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v přímořských oblastech.

Řídící orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán určený členským státem k řízení programu financovaného EU.

Společný monitorovací výbor: subjekt, který dohlíží na provádění operačního programu, složený ze zástupců orgánů členských států, orgánů třetích zemí a Komise jako pozorovatele.

Společný operační program: stanoví priority členského státu (členských států) a třetí země (třetích zemí) a tematické cíle a v základních obrysech určuje, jakým způsobem bude financování (spolufinancování ze strany EU a členských států a třetích zemí) použito k financování projektů. Společný operační program připravuje jeden členský stát nebo více zúčastněných členských států a jedna třetí země nebo více třetích zemí a před provedením jakýchkoli plateb z rozpočtu EU musí být schválen Komisí.

Společný programový výbor: orgán, který určuje potřeby a priority a připravuje návrh operačního programu, složený ze zástupců orgánů členských států, orgánů třetích zemí a Komise jako pozorovatele.

Společný technický sekretariát: úřad, který je nápomocen řídícímu orgánu a společnému monitorovacímu výboru přeshraničního programu, informuje příjemce o možnostech financování a podporuje provádění projektů.

Velký infrastrukturní projekt: v případě přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství jde o projekt, který zahrnuje větší objem stavebních prací, činností nebo služeb, takže na pořízení infrastruktury je v rozpočtu vyčleněno nejméně 2,5 milionu EUR. Tyto projekty se vybírají formou přímého zadání.

Odpovědi Komise a Evropské služby pro vnější činnost

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62741

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62741

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit zpočátku vedl člen EÚD Leo Brincat a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Romuald Kayibanda a tajemnice kabinetu Annette Farrugiaová.

Audit dokončila členka EÚD Bettina Jakobsenová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Katja Mattfolková a tajemnice kabinetu Aino Rantanenová, vyšší manažer Michael Bain, vedoucí úkolu Jiří Lang a auditoři Karel Meixner a Erika Sövegesová. Jazykovou podporu poskytoval Michael Pyper. Grafickou podporu zajišťovala Giuliana Luccheseová.

Poznámky na konci textu

¹ Pro účely této zprávy se „programy přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství“ rozumí programy přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi (země evropské politiky sousedství a Rusko) financované Evropskou unií v období 2014–2020.

² Programming document for EU support to ENI Cross-Border Cooperation (2014-2020), společný dokument Evropské komise – ESVČ, 8.10.2014, s. 4.

³ DG REGIO 2020 Výroční zpráva o činnosti – Přílohy, příloha 7I – Jistota u přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství (s. 100).

⁴ Závěry Evropské rady EUCO 147/14, 16.7.2014, bod 6.

⁵ Prováděcínařízení Komise (EU) č. 897/2014 o provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci evropského nástroje sousedství.

⁶ Výroční zpráva o činnosti GŘ REGIO za rok 2019, 25.6.2020, s. 15.

⁷ Zvláštní zpráva 14/2021: „Spolupráce Interreg: potenciál přeshraničních regionů Evropské unie není dosud plně využíván“.

⁸ Evropská komise, Mid-term evaluation of cross border cooperation programmes between IPA II beneficiaries, srpen 2021.

⁹ Prováděcínařízení Komise (EU) č. 897/2014.

¹⁰ Programming document for EU support to ENI Cross-Border Cooperation (2014-2020), bod 6.3.

¹¹ ENPI CBC Strategy Paper 2007–2013, s. 25–26.

¹² Evropská komise, Ex-post Evaluation of ENPI CBC programmes 2007–2013, leden 2018, doporučení 1, s. 57.

¹³ Článek 3 nařízení (EU) 2021/1058 o EFRR a Fondu soudržnosti. Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti jsou: 1) konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa, 2) zelenější Evropa, 3) propojenější Evropa, 4) sociálnější a inkluzivnější Evropa a 5) Evropa bližší občanům.

¹⁴ Článek 14 nařízení (EU) 2021/1059 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z EFRR a nástrojů pro financování vnější činnosti. Interreg má tyto specifické cíle: 1) lepší řízení spolupráce a 2) bezpečnější a lépe chráněná Evropa.

¹⁵ Článek 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 897/2014.

¹⁶ Články 12 a 13 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 897/2014.

¹⁷ Ex-post Evaluation of 2007-2013 ENPI CBC Programmes doporučení 3.1, s. 61.

¹⁸ Kypr, Francie, Řecko, Itálie, Malta, Portugalsko, Španělsko a Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Palestina a Tunisko. Označení „Palestina“ v této zprávě nelze vykládat jako uznání Státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států EU k této otázce. Alžírsko se oficiálně připojilo k programu v roce 2019 jako čtrnáctá země; dohoda o financování však dosud nebyla podepsána.

¹⁹ Viz internetové stránky Komise o regionální spolupráci s partnery z jižního sousedství.

²⁰ V říjnu 2020 se Rada rozhodla omezit spolupráci s běloruskými ústředními orgány a pokračovat ve spolupráci v rámci Východního partnerství na nepolitické úrovni a současně zintenzivnit spolupráci s občanskou společností. Dne 28. června 2021 běloruské orgány svou účast ve Východním partnerství pozastavily.

²¹ Ex-post evaluation of the 2007-2013 ENPI CBC programmes, doporučení 2,1, s. 59.

²² Výzva k podávání návrhů kapitalizačních projektů zveřejněná na internetových stránkách programu MED.

²³ Analýza reálných podmínek fungování budoucích programů přeshraniční spolupráce v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), návrh závěrečné zprávy, 22. listopadu 2019, příloha 1, příloha 2 a příloha 5.

²⁴ V případě programu SEFR se tato konzultace týkala pouze velkých infrastrukturních projektů.

²⁵ Delegace EU v Jordánsku, Libanonu, Rusku a v Tunisku; delegace EU na Ukrajině byla jedinou výjimkou.

²⁶ Komise a ESVČ, Joint paper on Interreg NEXT Strategic Programming 2021–2027, 20.1.2020.

²⁷ Ex-post Evaluation of 2007–2013 ENPI CBC Programmes, doporučení 2.1, s. 59-60.

²⁸ Na základě údajů v databázi Keep.eu stažených dne 5.4.2022.

²⁹ TESIM, Řízení rizik programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, červenec 2019, oddíl 4.4.

³⁰ Poznámka ze dne 11.9.2017, Ref. Ares(2017)4429026, s. 2.

³¹ Aktuální stav programů přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství z října 2021, finanční údaje konsolidované a předložené Komisi projektem TESIM.

³² TESIM, Opatření k minimalizaci rizika závazků partnerských zemí, listopad 2021, s. 2.

³³ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/879.

³⁴ Zvláštní podmínky pro hodnocení programů přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP II v polovině období, s. 8.

³⁵ Programming document for EU support to ENI Cross-Border Cooperation (2014-2020), bod 6.5.

³⁶ Pokyny pro vypracování ukazatelů výsledků v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, Interact ENPI, prosinec 2014.

³⁷ Zápis ze schůze pracovní skupiny pro monitorování a hodnocení zřízené v rámci projektu TESIM, která se konala ve dnech 13.–14. prosince 2016, s. 4.

³⁸ Ustanovení čl. 78 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 897/2014.

³⁹ Informační přehled o monitorování zaměřeném na výsledky, 19.9.2019, s. 3.

⁴⁰ Podrobnosti jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise: Výkonnost, monitorování a hodnocení Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci v období 2021–2027, SWD(2021) 198 final.

⁴¹ Viz články 41–45 nařízení (EU) 2021/1060 – „nařízení o společných ustanoveních“.

⁴² Ustanovení čl. 39 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 897/2014.

⁴³ Komisí předložený návrh nařízení o Evropské územní spolupráci (Interreg), COM(2018) 374, 29.5.2018.

⁴⁴ Background analysis on the future NDICI CBC programmes, návrh závěrečné zprávy, 22. listopadu 2019.

⁴⁵ Joint paper on Interreg NEXT Strategic Programming 2021-2027.

⁴⁶ Úplný přehled 22 regulačních změn viz TESIM, Key features of Interreg NEXT and main changes compared to the ENI CBC Implementing Rules, aktualizováno v červenci 2021.

⁴⁷ Viz 5. bod odůvodnění a článek 20 nařízení Komise (EU) 2021/1237 o prohlášení určitých kategorií podpory za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy.

⁴⁸ Nařízení (EU) 2021/1059.

⁴⁹ Tamtéž, článek 32.

⁵⁰ Tamtéž, čl. 59 odst. 2 a 3.

⁵¹ Tamtéž, čl. 59 odst. 3.

⁵² TESIM, CBC NEXT: the voices of Partner Countries were heard, 1.7.2021.

⁵³ Čl. 57 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1059.

⁵⁴ Příloha 1 nařízení (EU) 2021/1058.

⁵⁵ Viz „metodický popis“ jednotlivých ukazatelů v příloze 1 pracovního dokumentu útvarů Komise SWD(2021) 198 o výkonnosti, monitorování a hodnocení, 8.7.2021.

⁵⁶ Joint paper on Interreg NEXT strategic programming 2021-2027.

⁵⁷ Prováděcírozhodnutí Komise (EU) 2022/74 a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/75.

⁵⁸ Součástí toho je i 100 milionů EUR, které byly původně přiděleny na středoatlantický program, posléze zrušený.

⁵⁹ Tato změna se v prováděcích rozhodnutích Komise z téhož měsíce dosud neodrazila. Viz článek Změna programu na období 2021–2027, 11.1.2022.

⁶⁰ Prováděcírozhodnutí Komise C (2022) 5740, v němž se stanoví víceletý strategický dokument pro programy přeshraniční spolupráce, 12.8.2022.

⁶¹ Tisková zpráva, Komise pozastavila přeshraniční spolupráci a nadnárodní spolupráci s Ruskem a Běloruskem, 4.3.2022.

⁶² Obsahem návrhu jsou změny nařízení o společných ustanoveních a nařízení o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Viz tisková zpráva Komise, 8.3.2022.

⁶³ Návrh nařízení Komise COM(2022) 362, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro programy spolupráce podporované evropským nástrojem sousedství v návaznosti na narušení provádění programů, 22.7.2022.

⁶⁴ Egypt, Jordánsko, Libanon, Palestina a Tunisko.

⁶⁵ Projekty „Artolio“, „Decost“, „SME4smartcities“.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-9142-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/296164	QJ-AB-22-025-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9137-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/761779	QJ-AB-22-025-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.