Synergie mezi programem Horizont 2020 a evropskými strukturálními a investičními fondy Potenciál těchto synergií není dosud plně využíván

Shrnutí

I Ve své strategii Evropa 2020 Komise zdůraznila úlohu výzkumu a inovací jako klíčové hnací síly sociální a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí. Podporu pro výzkum a inovace poskytovaly dva hlavní fondy – osmý rámcový program pro výzkum a inovace s názvem Horizont 2020, jehož rozpočet činí 76,4 miliardy EUR, a evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESI, zejména pak Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), u nichž částka přidělená na činnosti v oblasti výzkumu a inovací činí téměř 41 miliard EUR. Přestože program Horizont 2020 i fondy ESI podporovaly výzkum a inovace, jejich cíle, provádění, způsoby řízení a stanovení priorit se lišily.

II Právní rámce programu Horizont 2020 a fondů ESI na období 2014–2020 poprvé zahrnovaly konkrétní požadavek na vytvoření synergií mezi oběma programy. Synergie se týkají dvou nebo více programů, jejichž interakce přinášejí větší účinek než individuální intervence. Synergie mohou mít různé podoby a mohou zahrnovat podpůrné činnosti fondů ESI v oblasti budování kapacit na poli výzkumu s cílem zvýšit šance příjemců na to, že následně obdrží konkurenceschopnější financování z programu Horizont 2020 (předcházející synergie), nebo skutečnost, že fondy ESI financují využívání či další rozvoj výsledků projektů programu Horizont 2020 (následné synergie).

III Tato zvláštní zpráva je nejnovější z řady publikací EÚD, které se zabývají podporou EU poskytovanou činnostem v oblasti výzkumu a inovací. Doplňuje naši zvláštní zprávu 15/2022 o opatřeních na rozšíření účasti v programu Horizont 2020.

IV V tomto auditu jsme posuzovali, zda Komise a příslušné vnitrostátní/regionální prováděcí orgány přijaly vhodná opatření k vytvoření synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI. Zkoumali jsme, zda tyto orgány náležitě zohlednily faktory, které měly zásadní vliv na vytváření synergií, a zda naplánovaly a provedly opatření k vytvoření synergií.

V Zjistili jsme, že některé faktory se zásadním vlivem na vytváření synergií nebyly ještě plně působící a že se provádění synergií lišilo podle druhu synergií. Například kromě rozdílů mezi právními rámci obou programů, jimiž se Komise již zabývala ve vztahu k období 2021–2027, byla stále omezena spolupráce mezi zúčastněnými stranami z obou programů činnými v oblasti výzkumu a inovací. Kvůli absenci integrované databáze pro projekty fondů ESI, která by byla interoperabilní s databází programu Horizont 2020, bylo pro Komisi a pro vnitrostátní/regionální orgány obtížné identifikovat a prozkoumat možné synergie. Jelikož neexistoval žádný systém pro monitorování synergií, nebyla navíc Komise s to systematicky identifikovat a podporovat příklady osvědčených postupů.

VI Zjistili jsme, že strategické dokumenty fondů ESI, například strategie pro inteligentní specializaci a operační programy, obsahovaly jen omezené množství odkazů na priority programu Horizont 2020. Kromě toho byly priority stanovené v těchto dokumentech vcelku široce vymezené, a omezovaly tak možnost vytváření synergií.

VII Řídicí orgány fondů ESI neprovedly všechna opatření na podporu synergií, s nimiž se počítalo ve strategických dokumentech. Konkrétně opatření pro vytváření předcházejících synergií s cílem dále využít výsledky projektů programu Horizont 2020 byla provedena jen v omezeném rozsahu. To bylo způsobeno dvěma hlavními důvody: i) příjemci grantů programu Horizont 2020 jen zřídka předpokládali následné synergie s fondy ESI a ii) řídicí orgány nevěděly, jak vytvořit následné synergie nebo jak najít výsledky projektů programu Horizont 2020. Kromě toho se řídicí orgány jen v omezeném rozsahu podílely na činnostech Komise v oblasti budování kapacit a nebyly schopny dostatečně prosazovat koncepci synergií.

VIII Konečně pak určité návrhy projektů, které byly kladně hodnoceny v rámci programu Horizont 2020, ale neobdržely financování kvůli nedostatku zdrojů v programu Horizont 2020, získaly značku kvality – pečeť excelence, díky čemuž mohly snáze získat financování z fondů ESI nebo jakékoli jiné financování. Z operačních programů vybraných do našeho vzorku však nakonec financování z fondů ESI obdrželo jen několik z nich.

IX Doporučujeme způsoby, jak Komise může:

• zlepšit spolupráci mezi zúčastněnými stranami činnými v oblasti výzkumu a inovací,
• využívat potenciál databází k podpoře synergií,
• zvýšit využití následných synergií,
• zlepšit toky informací o projektech, jimž byla udělena pečeť excelence.

Úvod

Zaměření programu Horizont 2020 a strukturálních fondů na výzkum a inovace

01 Ve strategii Evropa 2020 Komise zdůraznila úlohu výzkumu a inovací jako klíčové hybné síly sociální a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí v EU. Priority Komise na období 2019–2024 odrážejí trvalý význam výzkumu a inovací na úrovni EU, protože výzkum a inovace hrají klíčovou úlohu v nejméně čtyřech ze šesti priorit: Zelená dohoda pro Evropu, hospodářství ve prospěch lidí, Evropa připravená na digitální věk a silnější Evropa ve světě.

02 Období 2014–2020 přineslo dosud největší investice EU do výzkumu a inovací. Podporu pro výzkum a inovace poskytovaly dva hlavní fondy – osmý rámcový program pro výzkum a inovace s názvem Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy, v jejichž případě bylo 95 % prostředků přiděleno z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Celková výše přidělených rozpočtových prostředků v případě programu Horizont 2020 činila 76,4 miliardy EUR a financování z EU přidělené na činnosti v oblasti výzkumu a inovací v rámci EFRR se blížilo 41 miliardám EUR. Společně tyto dvě částky představovaly 12 % rozpočtu EU na období 2014–2020. Na období 2021–2027 se rozpočet EU na výzkum a inovace dále zvýšil (například rozpočet pro nový rámcový program je 95,5 miliardy EUR, plánovaná částka z EFRR na výzkum a inovace činí 56 miliard EUR a rozpočet na výzkum a inovace zahrnutý ve schválených plánech pro oživení a odolnost činil v březnu 2022 celkem 44,4 miliardy EUR).

03 Komise podporuje vytváření synergií. Ty jsou v této zprávě definovány jako koordinace financování EU pro výzkum v rámci fondů ESI a programu Horizont 2020 s cílem zvýšit účinnost a efektivitu obou programů, a tím dosáhnout většího dopadu z hlediska výsledků v oblasti inovací.

04 Synergie byly poprvé zmíněny ve sdělení Komise z roku 2007 a od té doby nabývají na významu. Právní rámce programu Horizont 2020¹ i fondů ESI² na období 2014–2020 poprvé obsahovaly konkrétní požadavek na to, aby prováděcí orgány vytvářely synergie mezi oběma programy. Právní rámce na období 2021–2027 pro program Horizont Evropa (nástupce programu Horizont 2020) a pro fondy provádějící politiku soudržnosti (nástupci fondů ESI) přikládají synergiím ještě větší důležitost. Konkrétně jde o tyto právní předpisy:

• nařízení o programu Horizont Evropa, které věnuje zvláštní pozornost koordinaci a doplňkovosti mezi politikou soudržnosti a politikou výzkumu a inovací. Synergiím se věnuje celá příloha IV tohoto nařízení,
• nařízení o společných ustanoveních upravující využívání fondů provádějících politiku soudržnosti, které zdůrazňuje, jaký význam pro členské státy a Komisi má posilování koordinace a vytváření synergií a doplňkovosti s programem Horizont Evropa.

05 Pokyny Komise³ o synergiích z roku 2014 popisují různé druhy synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI (viz obrázek 1).

06 Obrázek 2 ukazuje logiku předcházejících a následných synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI.

07 Ačkoli fondy ESI i program Horizont 2020 poskytují významnou podporu pro výzkum a inovace, je plánování a provádění synergií složité, protože oba fondy se v několika ohledech liší (další podrobnosti viz příloha I):

• Cíle: prostředky z programu Horizont 2020 se zaměřují na excelenci, zatímco cílem fondů ESI je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost snižováním rozdílů mezi regiony. To se rovněž odráží v rozdílech, které jsou v distribuci finančních prostředků z programu H2020 podle jednotlivých států v porovnání s prostředky z fondů ESI přidělenými na výzkum a inovace (viz příloha II).
• Řízení: program Horizont 2020 přímo řídila Komise (např. prostřednictvím výzev k předkládání projektů), zatímco fondy ESI byly prováděny v rámci sdíleného řízení ze strany Komise a členských států (například prostřednictvím výzev k předkládání projektů na vnitrostátní/regionální úrovni).
• Provádění: program Horizont 2020 byl prováděn prostřednictvím ročních pracovních programů připravovaných Komisí, zatímco fondy ESI byly prováděny na základě operačních programů připravovaných vnitrostátními/regionálními orgány a schvalovaných Komisí.
• Stanovení priorit: v období 2014–2020 byly prostředky z fondů ESI na výzkum a inovace vynakládány podle „strategií pro inteligentní specializaci“ vypracovaných členskými státy či regiony. Strategie pro inteligentní specializaci jsou „inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků [...] a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí“⁴. Prostředky z programu Horizont 2020 byly vynakládány podle hlavních prioritních oblastí stanovených nařízením a podle témat v rámci těchto oblastí, která byla vymezena v pracovních programech, jež Komise přijala prostřednictvím postupu projednávání ve výborech (tj. postupu zapojujícího výbor zástupců ze všech členských států).

08 Synergie jsou důležité zvláště pro země, které si v oblasti výzkumu a inovací vedou hůře a v důsledku toho se v menší míře účastní programu Horizont 2020 (viz zvláštní zpráva 15/2022). Tyto země patří mezi země s největším dostupným financováním výzkumu a inovací z fondů ESI (viz příloha II).

Úlohy a povinnosti

09 Tabulka 1 popisuje hlavní zúčastněné strany zapojené do navrhování, provádění a monitorování programu Horizont 2020 a fondů ESI. Příloha I přináší další podrobnosti.

Rozsah a koncepce auditu

10 S ohledem na to, že příslušné právní základy vyžadovaly vytvoření synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI poprvé v období 2014–2020 (viz bod 04), snažil se audit objasnit, v jakém rozsahu se tak stalo. Rozhodli jsme se provést audit s ohledem na rostoucí důležitost synergií a na promarněné příležitosti v důsledku toho, že nedošlo k jejich vytvoření, a doplnit naši nedávno vydanou zvláštní zprávu 15/2022, která se týkala opatření na rozšíření účasti zemí s nízkou výkonností v programu Horizont 2020. Nařízení o programu Horizont 2020 totiž stanoví, že synergie s fondy ESI a opatření na rozšíření účasti v programu Horizont 2020 pomáhají překlenout propast v oblasti výzkumu a inovací v Evropě.

11 Zkoumali jsme, zda Komise a vnitrostátní/regionální prováděcí orgány přijaly vhodná opatření k vytvoření synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI. Za tímto účelem jsme posuzovali, zda:

• Komise a vnitrostátní/regionální prováděcí orgány přiřkly náležitý význam faktorům, které hrály zásadní úlohu při vytváření synergií,
• Komise a vnitrostátní/regionální prováděcí orgány synergie účinně naplánovaly a provedly.

12 Naše auditní činnost se týkala realizace synergií v období 2014–2020. Zkoumali jsme přitom důkazní informace z celé škály zdrojů (podrobnější údaje o naší metodice jsou v příloze III):

• z dokumentárního přezkumu příslušných dokumentů poskytnutých Komisí i dotazníků vyplněných zaměstnanci Komise a pohovorů s nimi vedených,
• z přezkumu analytických údajů,
• z analýzy pracovních programů v rámci programu Horizont 2020 a grantových dohod prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů,
• z analýzy příslušných dokumentů týkajících se vzorku pěti členských států (Portugalsko, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko a Rumunsko) i z pohovorů s jejich řídicími orgány a národními kontaktními místy. Uvedené země jsme vybrali na základě jejich výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací, dostupnosti prostředků z fondů ESI pro výzkum a inovace a účasti v programu Horizont 2020,
• z dotazníků zaslaných řídicím orgánům 27 operačních programů (míra odpovědí: 64 %) a 78 národním kontaktním místům (míra odpovědí: 67 %) ve všech členských státech,
• z pohovorů s odborníky v dané oblasti.

Připomínky

Ne všem faktorům, které mají zásadní úlohu při vytváření synergií, byla věnována náležitá pozornost

13 Vytváření synergií je složité, protože financování z EU v rámci fondů ESI a programu Horizont 2020 se v řadě ohledů liší (viz bod 06). Přezkoumali jsme dokumentaci a získali zpětnou vazbu od Komise a vnitrostátních zúčastněných stran, která poukazovala na řadu faktorů, které mohou určit, zda se synergie podaří či nepodaří vytvořit: stupeň sladění pravidel a předpisů, spolupráce mezi příslušnými aktéry na úrovni EU a členských států, dostupnost relevantních údajů a administrativní kapacita na vnitrostátní a regionální úrovni.

14 Posuzovali jsme tedy, zda:

• pravidla a předpisy usnadňovaly vytváření synergií,
• byla spolupráce na unijní i vnitrostátní úrovni vhodná pro vytváření synergií,
• měla Komise vhodné údaje a nástroje pro monitorování k tomu, aby mohla identifikovat a podporovat potenciální synergie,
• Komise vhodně podporovala budování kapacit vnitrostátních/regionálních správních orgánů.

Komise reagovala na nedostatky v pravidlech a předpisech, které brzdily vytváření synergií

15 Několik studií⁵ vypracovaných pro Komisi poukazovalo na nedostatečný soulad mezi ustanoveními právních předpisů upravujícími program Horizont 2020, částí nařízení o společných ustanoveních věnovanou fondům ESI a souvisejícím obecným nařízením o blokových výjimkách podle pravidel státní podpory, a vnímalo tuto skutečnost jako překážku pro synergie. Naše auditní činnost, zejména průzkumy a pohovory s odborníky, řídicími orgány a národními kontaktními místy, tento závěr potvrdila, čímž zdůraznila význam sladění ustanovení právních předpisů.

16 Komise reagovala navržením několika úprav, které byly převzaty do příslušných předpisů pro období 2021–2027 (viz příloha IV). Příklady provedených změn:

• fondy provádějící politiku soudržnosti by měly přijímat podmínky, které již byly posouzeny v rámci programu Horizont Evropa, a to buď v souvislosti s projekty spolufinancovanými v rámci programu Horizont Evropa, nebo s projekty, kterým byla udělena pečeť excelence,
• sladění kritérií ohledně toho, co je pokládáno za způsobilé činnosti, metod pro výpočet způsobilých nákladů a pravidel státní podpory pro projekty spolufinancované z obou programů nebo projekty, kterým byla udělena pečeť excelence,
• možnost využití grantů z fondů ESI jako příspěvků členských států k evropským partnerstvím vytvořeným v rámci programu Horizont Evropa (partnerství mezi Komisí a partnery ze soukromého či veřejného sektoru v rámci koordinovaných iniciativ v oblasti výzkumu a inovací),
• možnost převést až 5 % původního vnitrostátního přídělu z každého fondu soudržnosti do jakéhokoli jiného nástroje v přímém či nepřímém řízení (včetně programu Horizont Evropa).

17 Jelikož tyto změny byly provedeny až pro období 2021–2027, ukáže se až v praxi, zda či do jaké míry naplní očekávání ohledně pozitivního dopadu na synergie.

Subjekty zapojené do řízení fondů ESI a programu Horizont 2020 spolupracovaly jen málo

18 Nařízení o společných ustanoveních⁶ a nařízení o programu Horizont 2020⁷ zdůraznily význam koordinace a úzké interakce mezi oběma programy. Jak je zmíněno v tabulce 1, fondy ESI a rámcový program pro výzkum a inovace mají odlišné struktury řízení na unijní i vnitrostátní/regionální úrovni. V roce 2016 výzkumná služba Evropského parlamentu⁸ zdůraznila úlohu koordinace mezi GŘ Komise s cílem překonat roztříštěné přístupy, a to na úrovni EU i členských států. Této koordinace je možné dosáhnout prostřednictvím pravidelné a strukturované výměny informací.

19 Zpráva z roku 2018⁹ zveřejněná Komisí došla k závěru, že se na úrovni Komise i členských států stále vyskytují izolované přístupy. Uváděla, že „ministerstva či úřady spolupracují s různými orgány Komise, které mají odlišné a někdy proti sobě jdoucí úkoly, priority a provozní kultury“, a doporučovala, aby byl zaveden a institucionalizován strukturovaný dialog v podobě fóra zabývajícího se agendami „usilujícími o synergie“.

20 Navzdory tomuto doporučení jsme zjistili, že některé ze slabin zjištěných již v roce 2016 přetrvávaly i v roce 2021. Konstatujeme, že dvě hlavní zapojená GŘ (tedy GŘ RTD a GŘ REGIO) při přípravě předpisů na období 2021–2027 spolupracovala dobře. Komise však nezavedla proces pravidelného a strukturovaného dialogu zahrnující příslušná GŘ Komise a vnitrostátní aktéry odpovědné za navrhování a provádění obou programů.

21 Konkrétně jsme zjistili jen omezené množství příkladů strukturovaného dialogu mezi GŘ Komise a vnitrostátními/regionálními zúčastněnými stranami na konkrétní témata. Jedním z příkladů, který zúčastněné strany vnímaly pozitivně, byla síť „Seal of Excellence Community of practice“ (společenství pro sdílení praktických postupů týkajících se pečeti excelence) (viz rámeček 1).

22 Pokud jde o vnitrostátní subjekty, vyžadovaly nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020 a minimální normy a hlavní zásady pro zřizování sítí národních kontaktních míst v rámci programu Horizont 2020 větší komunikaci a spolupráci mezi řídicími orgány fondů ESI a národními kontaktními místy programu Horizont 2020.

23 Zjistili jsme, že v případě dvou z pěti členských států v našem vzorku, jmenovitě Portugalska a Slovinska, byla spolupráce mezi národními kontaktními místy a řídicími orgány dobrá. V případě ostatních tří států byla spolupráce a výměna informací omezená. Naše průzkumy potvrdily, že většina řídicích orgánů a národních kontaktních míst, které poskytly odpovědi, při své práci nadále uplatňovaly roztříštěný přístup, což znamená, že mezi řídicími orgány (fondy ESI) a národními kontaktními místy (Horizont 2020) existovala jen malá míra spolupráce (další podrobnosti o těchto průzkumech viz příloha III):

• 41 % řídicích orgánů, které odpověděly na náš průzkum, uvedlo, že neexistovala žádná strukturovaná spolupráce s národními kontaktními místy. Kromě toho 59 % uvedlo, že neorganizovaly žádné akce spojující příslušné zúčastněné strany z obou společenství (příjemci programu Horizont 2020 a fondů ESI a jiné zúčastněné strany), případně je organizovaly jen zřídka,
• 85 % národních kontaktních míst, která odpověděla na náš průzkum, uvedlo, že míra spolupráce s řídicími orgány byla buď nízká až velmi nízká, nebo nedocházelo k žádné spolupráci. Dále pak 75 % národních kontaktních míst uvedlo, že jejich míra znalostí o podpoře výzkumu a inovací z programů v rámci fondů ESI je nízká či velmi nízká, případně dokonce prohlásily, že znalosti ohledně fondů ESI nespadají do jejich působnosti.

24 Zpráva z roku 2020¹⁰ o poznatcích získaných z experimentální výzvy k předkládání projektů financovaných z fondů ESI v rámci programu Interreg Střední Evropa také odhalila větší potřebu spolupráce mezi zúčastněnými stranami programu Horizont 2020 a fondů ESI (viz rámeček 2). Experimentální výzva byla realizována proto, že znalosti vytvořené projekty financovanými z EU nebyly plně využity v praxi a výsledky v oblasti výzkumu a inovací se často nedostaly k příslušným zúčastněným stranám v regionech EU. Bylo tomu tak kvůli nedostatečné komunikaci, koordinaci a spolupráci mezi výzkumnými pracovníky a regionálními zúčastněnými stranami.

Zjišťování a monitorování synergií brzdil nedostatek vhodných údajů

25 Zpráva zveřejněná Společným výzkumným střediskem Komise uváděla, že zajištění interoperability databází programu Horizont 2020 a fondů ESI by bylo velmi ku prospěchu sledování a hodnocení politik a identifikace a vytváření synergií¹¹.

26 Na základě přezkumu dokumentace a zpětné vazby od pracovníků Komise jsme identifikovali přínosy interoperabilních databází (pokrývajících projekty z programu Horizont 2020 a fondů ESI) pro i) sledování a hodnocení politik a ii) synergie (viz obrázek 3).

27 Analyzovali jsme, zda Komise podnikla kroky k vytvoření interoperabilních databází projektů financovaných z programu Horizont a z fondů ESI a zda Komise a členské státy identifikovaly i) oblasti s potenciálem pro vytváření synergií a ii) existující synergie pro určení příkladů osvědčených postupů.

28 V období 2014–2020 poskytly samostatné databáze informace o projektech financovaných nejen z programu Horizont 2020, ale i z fondů ESI:

• Pokud jde o projekty v rámci programu Horizont 2020, měla Komise pouze interní databázi, než byl v roce 2018 spuštěn otevřený přehled programu Horizont 2020. Nový přehled zahrnuje údaje o financovaných projektech a jejich příjemcích, které jsou rozděleny podle zemí a regionů, typů organizací a prioritních oblastí (např. energetika, zdravotnictví a vesmír).
• V případě projektů spolufinancovaných z fondů ESI integrovaná databáze neexistovala až do března 2022. Místo toho řídicí orgány v souladu se svými zákonnými povinnostmi¹² zaznamenávaly a zveřejňovaly informace o projektech spolufinancovaných z fondů ESI na webových stránkách spojených s jejich operačními programy. V březnu 2022 Komise spustila integrovanou databázi Kohesio zahrnující projekty spolufinancované z fondů ESI. Databáze Kohesio v současnosti zahrnuje projekty z období 2014–2020, ale Komise má za cíl rozšířit ji na období 2021–2027. Databáze Kohesio ovšem není interoperabilní s databází programu Horizont 2020.

29 Identifikace projektů řešících podobné prioritní oblasti v rámci programu Horizont 2020 a fondů ESI, který by tudíž byly vhodné pro vytváření synergií, byla s pomocí těchto oddělených databází náročná, protože:

• neexistovala žádná společná kategorizace (taxonomie) priorit programu Horizont 2020 a strategií pro inteligentní specializaci,
• údaje z fondů ESI zaznamenané řídicími orgány nebyly plně standardizované a byly většinou v národních jazycích,
• řídicí orgány nevedly u projektů systematickou evidenci priorit ze strategií pro inteligentní specializaci. To pravděpodobně bude problémem i nadále, protože nařízení o společných ustanoveních upravující období 2021–2027 nevyžaduje, aby členské státy podávaly zprávy o tom, jaké prioritní oblasti strategií pro inteligentní specializaci projekty řeší.

30 V důsledku toho stávající databáze neumožňovaly zmapovat hlavní projekty v oblasti výzkumu a inovací financované EU a s nimi související investice (např. poskytnutím informací o zeměpisném rozšíření nebo o tom, u kterých priorit je větší pravděpodobnost synergií). To brzdilo vytváření synergií a sledování politik ve smyslu, který je popsán na obrázku 3.

31 Navíc jsme navzdory přínosům monitorování synergií mezi fondy ESI a programem Horizont 2020 (viz bod 25) zjistili, že je Komise ani odpovědné řídicí orgány operačních programů, které jsme analyzovali, systematicky nemonitorovaly.

32 Kromě toho jsme zjistili následující omezení na úrovni Komise při identifikaci synergií a monitorování jejich provádění:

• Informace pro určení předcházejících synergií: ačkoli má Komise k dispozici nástroj pro vytěžování textů (CORTEX), který je teoreticky schopen identifikovat existující předcházející synergie, nelze jej využít v praxi, protože v návrzích projektů pro program Horizont 2020 neexistuje konkrétní kolonka pro uvádění vazeb na předešlé projekty spolufinancované z fondů ESI,
• následná opatření u projektů programu Horizont 2020: ačkoli údaje o využití výsledků výzkumu z dokončených projektů programu Horizont 2020 mohou podporovat identifikaci existujících následných synergií, Komise takové informace neshromažďuje,
• informace dostupné na vnitrostátní úrovni: informace o projektech s pečetí excelence spolufinancovaných z fondů ESI nejsou systematicky shromažďovány a oznamovány Komisi.

Malá míra využívání opatření k budování kapacit ze strany řídicích orgánů

33 Vzhledem k tomu, že program Horizont 2020 a fondy ESI měly vlastní pravidla, mechanismy provádění a zúčastněné strany, byly k navrhování a provádění opatření v oblasti výzkumu a inovací se synergiemi na vnitrostátní a regionální úrovni zásadně důležité náležité manažerské a administrativní kapacity. Jejich význam ještě vzrostl v období 2021–2027, kdy se financování EU pro výzkum a inovace navýšilo.

34 Analyzovali jsme:

• podporu, kterou Komise poskytovala vnitrostátním zúčastněným stranám, zejména řídicím orgánům, s cílem zvýšit jejich odborné znalosti v oblasti synergií,
• a to, v jaké míře vnitrostátní zúčastněné strany podporu přijímají.

35 Komise podnikla na podporu vnitrostátních zúčastněných stran různá opatření s cílem zvýšit jejich znalosti v oblasti synergií. Konkrétně se jednalo o tato opatření:

• V roce 2014 Komise zveřejnila pokyny k různým opatřením (včetně činností v oblasti podpory a odborné přípravy, koordinačních postupů a monitorování), která by měly přijmout útvary Komise, řídicí orgány a národní kontaktní místa s cílem vytvářet synergie. Řídicí orgány v pěti vybraných členských státech uznaly, že pokyny přispěly ke zvýšení informovanosti o synergiích, ale že je využívaly v omezené míře. V červnu 2022 Komise vydala nový dokument s pokyny týkající se synergií mezi programem Horizont Evropa a EFRR.
• V rámci nástroje na podporu politiky (nástroj programu Horizont 2020 používaný k podpoře reforem ve vnitrostátních ekosystémech v oblasti výzkumu a inovací) Komise prováděla činnost, která zahrnovala podporu výměny osvědčených postupů v oblasti synergií. Konkrétně účastníci sdíleli zkušenosti na témata i) jak podporovat vnitrostátní účast v rámcových programech a ii) jak maximálně využít synergie mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI¹³. Zjistili jsme však, že se této činnosti účastnili zástupci pouhých 11 členských států (Belgie, Bulharsko, Kypr, Španělsko, Chorvatsko, Maďarsko, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko plus Německo jako pozorovatel).
• Komise podporovala koncepci synergií na konferencích (např. Týden inovativních regionů v Evropě a Evropský týden regionů a měst) a na konkrétních akcích organizovaných třetími stranami.

36 A konečně Evropský parlament spustil a financoval hlavní iniciativu – projekt „Cesta ke špičkovému výzkumu“ – na podporu vytváření synergií v období 2014–2020. Společné výzkumné středisko Komise realizovalo projekt „Cesta ke špičkovému výzkumu“ ve spolupráci s GŘ REGIO, které pomáhalo členským státům a regionům při i) využívání synergií mezi fondy ESI a programem Horizont 2020 a ii) při účinném provádění vnitrostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci a při prosazování špičkových výsledků v oblasti inovací obecně. Projekt skončil v roce 2020 a v období 2021–2027 nebude pokračovat. Vnitrostátní zúčastněné strany zastupující tři z pěti členských států v našem vzorku uvedly, že se účastnily činností v rámci tohoto projektu, a vyjádřily vysokou míru spokojenosti.

37 Konstatujeme také, že účast v Komisí organizovaných činnostech k budování kapacit byla omezená. Podle našeho průzkumu sahala od 44 % v případě propagačních akcí k 7 % v případě akcí v oblasti odborné přípravy (viz obrázek 4).

38 Navzdory této omezené účasti vyjádřily řídicí orgány a národní kontaktní místa, u nichž jsme během auditu uskutečnili návštěvu, potřebu většího množství činností v oblasti odborné přípravy, odborného vedení a sdílení osvědčených postupů.

39 Nakonec pak podle našeho průzkumu řídicí orgány uvedly, že samy přijaly jen omezené množství opatření na podporu vytváření synergií mezi oběma programy (viz obrázek 5).

Synergie předpokládané ve strategických dokumentech byly prováděny v různé míře

40 Pokyny Komise o synergiích z roku 2014 (viz bod 35) uváděly, že „je nanejvýš důležité zajistit optimální synergie mezi fondy [...] a dosáhnout maximálního dopadu a účinnosti veřejného financování. Evropský parlament a Rada daly jasně najevo, že tento přístup již není jen ‚užitečný‘, ale že je ‚třeba jej zavést‘“. To vyžadovalo systematický přístup k synergiím od všech zúčastněných stran, a znamenalo to, že možnosti pro synergie stanovené ve strategiích pro inteligentní specializaci a v operačních programech je třeba doplnit koordinovaným úsilím v praxi, aby bylo zajištěno jejich provedení.

41 Posuzovali jsme tedy, zda:

• strategie pro inteligentní specializaci a operační programy zahrnovaly opatření k vytváření synergií s programem Horizont 2020,
• byly různé typy synergií skutečně provedeny, konkrétně:

1. následné synergie,
2. předcházející synergie,
3. alternativní financování projektů, kterým byla udělena pečeť excelence.

42 Kromě toho poskytly všechny řídicí orgány zařazené do vzorku doplňkové financování (viz bod 05) pro konkrétní typ projektů (projekty „Teaming“ nebo „Profesury EVP“) v rámci části programu Horizont 2020 „Šíření excelence a rozšiřování účasti“. Z řídicích orgánů, které odpověděly na náš průzkum, jich 44 % (7 z 16) uvedlo, že jejich operační programy taková opatření zahrnovaly, a 31 % (5 z 16) uvedlo, že je provedly. Protože se však doplňkovým financováním zabývala již naše nedávná zvláštní zpráva o opatřeních na rozšíření účasti (zvláštní zpráva 15/2022), neuvádíme zde žádnou další analýzu na toto téma.

Se synergiemi se počítalo ve strategických dokumentech fondů ESI, ale míra podrobností se lišila

43 Aby se synergie staly realitou, je třeba je náležitě naplánovat ve strategických dokumentech, zejména ve strategiích pro inteligentní specializaci (viz bod 06) a v operačních programech v rámci fondů ESI.

44 Příručka Komise ke strategiím pro inteligentní specializaci z roku 2012 uvádí, že strategie pro inteligentní specializaci by měly soustředit vnitrostátní/regionální investice v oblasti výzkumu a inovací do několika globálně konkurenceschopných oblastí a měly by zamezit roztříštěnému využívání zdrojů. Zaměření se na omezené množství prioritních hospodářských činností a konkrétních technologických oborů na vnitrostátní/regionální úrovni mělo usnadnit strategické plánování investic do výzkumu a inovací. Příručka také uvádí, že stanovení priorit v souvislosti se strategiemi pro inteligentní specializaci s sebou nese účinné propojení mezi i) identifikací širokých cílů sladěných s politikami EU a ii) vymezení priorit (či segmentů) pro inteligentní specializaci.

45 Pokud jde o stanovení priorit ve strategiích pro inteligentní specializaci, došly různé studie¹⁴ k závěru, že strategie pro inteligentní specializaci „vykazují šíření cílů“. Konkrétně studie Komise z roku 2021 o stanovení priorit ve strategiích pro inteligentní specializaci¹⁵ zjistila, že tematické rozpětí prioritních oblastí ve strategiích pro inteligentní specializaci bylo v některých členských státech široké. Studie rovněž analyzovala 2 324 výzev k předkládání projektů zahájených řídicími orgány a konstatovala, že významná většina výzev (74 %) řešila všechny priority strategií pro inteligentní specializaci zároveň.

46 Priority strategií pro inteligentní specializaci postrádají zaměření, a skutečnost, že výzvy k předkládání projektů byly obecně otevřené všem prioritám strategií pro inteligentní specializaci, místo aby vzaly v potaz „odvětvová a technologická specifika, ve prospěch čehož by svědčila samotná logika inteligentní specializace“¹⁶, snižují možnosti pro dosažení kritického množství, a tím i pro vytváření synergií.

47 Proto jsme analyzovali, zda strategie pro inteligentní specializaci a související operační programy v pěti členských státech zařazených do našeho vzorku zahrnovaly opatření k vytváření synergií. Rovněž jsme analyzovali, zda strategie pro inteligentní specializaci zahrnovaly konkrétní odkazy na Evropská partnerství prosazovaná v rámci programu Horizont 2020. Tato partnerství se snaží spojit Komisi a partnery ze soukromého či z veřejného sektoru (včetně těch, kteří řídí fondy ESI) prostřednictvím koordinovaných iniciativ v oblasti výzkumu a inovací, které řeší priority politik EU.

48 Zjistili jsme, že:

• pouze jedna ze strategií pro inteligentní specializaci zařazených do vzorku (Rumunsko) zmiňovala konkrétní evropská partnerství, s nimiž zamýšlela vytvářet synergie tím, že vnitrostátním subjektům poskytne granty, které jim umožní se těchto partnerství účastnit,
• tři z pěti operačních programů zařazených do vzorku (Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko) zmiňovaly, že (některé) jejich priority jsou spojeny s prioritami programu Horizont 2020. Povědomí o této spojitosti dává vnitrostátním/regionálním orgánům možnost aktivně oslovovat zúčastněné strany s cílem informovat je o možnostech, které program Horizont 2020 nabízí pro výzkum, a podporovat vazby s evropskými partnerstvími (např. poskytnutím grantů),
• všechny strategie pro inteligentní specializaci a příslušné operační programy zahrnovaly opatření k vytváření synergií. Úroveň podrobností u odkazů ve strategiích pro inteligentní specializaci a v operačních programech se ale mezi členskými státy ve vzorku velmi lišila: v některých zemích byly odkazy na akce řešící synergie spíše omezené a/nebo velmi obecné (Chorvatsko a Polsko), zatímco v jiných (Slovinsko, Rumunsko a Portugalsko) byly uváděny podrobné popisy několika opatření.

49 Rámeček 3 uvádí příklady synergií plánovaných v operačních programech.

Plánované předcházející synergie byly obecně provedeny

50 Předcházející akce (viz bod 05) obvykle zahrnují rozvoj výzkumné infrastruktury a podporu s cílem pomoci zúčastněným stranám z oblasti výzkumu a inovací připravit návrhy projektů určených k předložení v rámci soutěžních výzev programu Horizont 2020 k předkládání projektů. Tato podpora byla zvlášť významná v případě členských států, které mají setrvale nízkou míru účasti v rámcových programech, zejména pokud jde o schválené projekty. Ačkoli míru účasti dané země v rámcovém programu ovlivňuje řada proměnných (viz zvláštní zpráva 15/2022), dostupnost financování na podporu procesu podávání žádostí je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících míru účasti.

51 Náš průzkum mezi řídicími orgány ukázal, že 50 % respondentů (8 z 16) počítalo s opatřeními k vytváření předcházejících synergií, zatímco 44 % (7 z 16) je skutečně provedlo.

52 Naše analýza operačních programů zařazených do vzorku zjistila, že všechny předpokládaly a provedly akce k rozvoji výzkumné a inovační infrastruktury, jako jsou například střediska excelence. Mezi příklady takových akcí patří investice do infrastruktury v oboru fotonukleární fyziky v Rumunsku a investice do středisek excelence a do národního centra superpočítačů ve Slovinsku.

53 Zjistili jsme rovněž, že čtyři z pěti operačních programů zařazených do vzorku (Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko) předpokládaly a provedly akce přímo zaměřené na to, aby pomohly zúčastněným stranám z oblasti výzkumu a inovací se zapojením do programu Horizont 2020. Ve dvou z těchto čtyř členských států (Polsko a Rumunsko) však byla podpora poskytnuta až několik let po zahájení programu Horizont 2020 (pět let v případě Polska a sedm let v případě Rumunska).

54 Výzkumná studie z roku 2016¹⁷ a závěrečná zpráva projektu¹⁸ financovaného z rozpočtu EU určily takové režimy podpory jako klíč k posílení účasti v rámcovém programu, a tím i pravděpodobnost vytváření předcházejících synergií. Zjistili jsme, že tyto členské státy, které měly zpoždění s prováděním svých režimů podpory v rámci fondů ESI, byly rovněž mezi zeměmi s nejnižší mírou účasti v programu Horizont 2020 (viz zvláštní zpráva 15/2022, obrázek 6):

• z hlediska financování z programu Horizont 2020 na obyvatele získaly nejméně financování mezi členskými státy Polsko a Rumunsko,
• z hlediska financování z programu Horizont 2020 v přepočtu na plné pracovní úvazky bylo na konci žebříčku Polsko.

Následných synergií byl nedostatek

55 Podle nařízení o společných ustanoveních zahrnují strategie pro inteligentní specializaci „následné akce, jež musí poskytnout prostředky pro využití a šíření výsledků z oblasti výzkumu a inovací získaných v rámci iniciativy Horizont 2020 a předchozích programů na trhu a jež kladou důraz zejména na budování prostředí příznivého pro inovace v obchodu i průmyslu [...]“.

56 Kromě toho podle pokynů Komise k synergiím z roku 2014 (viz bod 35) by Komise při provádění programu Horizont 2020 měla podporovat následné využití výsledků projektů programu Horizont 2020 (a výsledků projektů z předcházejících rámcových programů pro výzkum) pro projekty spolufinancované z fondů ESI.

57 Pracovníci Komise, s nimiž jsme vedli pohovory, zdůraznili důležitost využití výsledků programu Horizont 2020 bez ohledu na to, ve které zemi byla daná technologie vyvinuta, s cílem zvýšit dopad rámcového programu a oběh znalostí v EU. Přeshraniční využití výsledků v oblasti výzkumu a inovací je rovněž zvláště užitečné pro země a regiony s nízkou mírou účasti v rámcových programech (viz zvláštní zpráva 15/2022), protože díky tomu mohou získat přístup k nejnovějším technologiím a možnost je využívat.

58 Neusilování o následné synergie představuje promarněnou příležitost pro přenos výsledků z oblasti výzkumu a vývoje do praxe a jejich využití k řešení územních problémů, čímž by se zajistil dopad financování EU.

59 Proto jsme analyzovali, zda:

• řídicí orgány prováděly opatření operačních programů, která měla za cíl vytvářet následné synergie,
• Komise podporovala vytváření následných synergií prostřednictvím svých pracovních programů v rámci programu Horizont 2020.
• příjemci projektů v rámci programu Horizont 2020 s následnými synergiemi ve skutečnosti počítali.

60 Navzdory důrazu, který Komise na následné synergie kladla, ukázal náš průzkum mezi řídicími orgány, že pouze 44 % respondentů (7 z 15) počítalo s opatřeními, která měla jejich vytváření za cíl. Navíc je pouze 13 % (2 z 15) nakonec provedlo. Ze všech opatření, která se zabývala synergiemi, tak byla v nejmenší míře prováděna ta, která se zabývala následnými synergiemi.

61 Situace byla podobná u pěti operačních programů z členských států zařazených do našeho vzorku, protože žádný z nich nezahájil opatření zabývající se synergiemi s programem Horizont 2020. Navíc žádný ze států nevzal v potaz možnost využití fondů ESI k vytváření následných synergií s výsledky v oblasti výzkumu a inovací vyvinutých v jiných členských státech v rámci programu Horizont 2020.

62 Rovněž jsme zjistili, že čtyři z pěti operačních programů zařazených do vzorku obsahovaly odkazy na zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, což je nástroj, který může vytvářet následné synergie. V tomto případě funguje zadavatel jako prvotní zákazník pro inovativní řešení (produkty či služby), která dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu. Ze čtyř operačních programů však jen jeden (Polsko) skutečně zavedl zadávání veřejných zakázek na inovativní akce, byť bez konkrétního odkazu na využití projektů z programu Horizont 2020.

63 Zjistili jsme, že hlavním důvodem, proč řídicí orgány neusilovaly o následné synergie, byl nedostatek znalostí a informací, protože tyto orgány:

• ne vždy chápaly koncepci následných synergií a s ní související přínosy,
• měly omezené znalosti o vytváření synergií a o identifikaci vhodných výsledků programu Horizont 2020. Identifikaci potenciálních projektů pro vytváření synergií brzdila i absence nástroje pro propojování (například interoperabilní databáze) mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI. Zpráva o poznatcích získaných z experimentální výzvy programu Interreg (viz bod 24) došla k podobným závěrům;
• často nebyly seznámeny s databází programu Horizont 2020 CORDIS pro šíření a využívání výsledků projektů programu Horizont 2020.

64 Provedli jsme analýzu prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů, která byla zaměřena na pracovní programy v rámci programu Horizont 2020 související s akcemi s potenciálem pro vytváření následných synergií. Vybrali jsme ty, které byly zveřejněny na konci programu Horizont 2020 (období 2018–2020). Zjistili jsme, že všechny zahrnovaly alespoň jeden odkaz na následné synergie s fondy ESI.

65 Tyto odkazy však byly obecně obsaženy pouze v úvodu, který poskytuje žadatelům velmi obecné informace, a nikoli v jednotlivých výzvách k předkládání návrhů projektů, které poskytují podrobnější informace. Naše analýza 632 výzev k předkládání návrhů ukázala, že pouze 2 % z nich skutečně obsahovalo odkazy na následné synergie.

66 Provedli jsme také analýzu prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů u 13 603 grantových dohod z akcí programu Horizont 2020, u nichž jsme identifikovali potenciál pro následné synergie. Představují 38 % všech grantových dohod v rámci programu Horizont 2020 a 63 % všech přidělených prostředků z programu Horizont 2020. Tuto analýzu jsme doplnili podrobným přezkumem vzorku 100 projektů. Zjistili jsme, že pouze 4,8 % z 13 603 projektů vzalo takové synergie v potaz (viz obrázek 6). Navíc pouze 2,2 % obsahovalo v návrzích konkrétní odkazy na strategie pro inteligentní specializaci.

67 Kromě toho jsme provedli podrobnou analýzu projektů v rámci jednoho z nástrojů programu Horizont 2020, a sice „Ověření koncepce Evropské rady pro výzkum (ERV)“. Jeho cíl je obzvláště vhodný pro vytváření následných synergií, protože se snaží usnadnit objevování potenciálu nápadů vzešlých z grantů ERV v oblasti obchodních a sociálních inovací. Zjistili jsme, že možnost vytváření následných synergií byla vzata v potaz pouze u 0,5 % projektů v rámci programu „Ověření koncepce ERV“.

Pečeť excelence má potenciál, ale byla využívána jen omezeně

68 Pečeť excelence je značka kvality udělovaná návrhům projektů předkládaným pro rámcové programy EU pro výzkum a inovace (viz bod 05). Byla zavedena v rámci programu Horizont 2020, aby držitelům pečeti excelence pomohla získat prostředky pro jejich návrhy ze zdrojů jiných než program Horizont 2020, včetně fondů ESI. Zahrnovala také poskytnutí možnosti, aby jiné subjekty financování využily proces hodnocení projektů ze strany Komise.

69 Komise zavedla pečeť excelence v roce 2015 pro projekty předkládané malými a středními podniky (MSP) v rámci „nástroje pro MSP“ v programu Horizont 2020, později známého jako „nástroj Accelerator Evropské rady pro inovace (ERI)“. Následně byla použita na další tři nástroje programu Horizont 2020, a to: „Akce Marie Curie-Skłodowska“, program pro doktorandské vzdělávání a postgraduální odbornou přípravu v rámci programu Horizont 2020; „Teaming“ (viz zvláštní zpráva 15/2022); granty v rámci „Ověření koncepce ERV” (viz bod 67).

70 Posuzovali jsme, zda řídicí orgány dobře využily značku „pečeť excelence“ a financovaly projekty, jimž byla udělena. Náš průzkum mezi řídicími orgány ukázal, že poskytnutí alternativního financování pro projekty s pečetí excelence bylo nejběžnějším druhem synergií, s nímž se počítalo v rámci operačních programů, jejichž řídicí orgány poskytly odpovědi: 63 % (10 z 16) operačních programů zvažovalo takové opatření a 50 % (8 z 16) je nakonec provedlo. Komise sama nemá úplné informace o počtu projektů financovaných z fondů ESI, kterým byla udělena „pečeť excelence“.

71 Na základě analýzy operačních programů zařazených do vzorku jsme však zjistili, že míra provádění opatření podporujících projekty s pečetí excelence se lišila:

• všechny operační programy kromě jednoho (Chorvatsko) zahrnuly opatření s cílem poskytnout alternativní financování pro projekty s pečetí excelence v rámci „nástroje pro MSP / nástroje ERI Accelerator“. Jak ukazuje tabulka 2, tři operační programy (Polsko, Portugalsko a Slovinsko) nakonec takové financování poskytly a jeden (Rumunsko) zahájil výzvu, ale obdržel jen malý počet návrhů a neposkytl financování žádnému z nich,
• dva operační programy (Polsko a Slovinsko) zahrnuly a provedly opatření k poskytnutí alternativního financování pro projekty „Akce Marie Curie-Sklodowska“, jimž byla udělena pečeť excelence,
• žádný z operačních programů zařazených do vzorku nezahrnul opatření podporující projekty „Teaming“ nebo „Ověření koncepce ERV“, které obdržely pečeť excelence. Konstatujeme, že v případě „Ověření koncepce ERV“, začala iniciativa pečeti excelence v roce 2018, ale byla znovu ukončena v roce 2019 kvůli problémům souvisejícím se systémy informačních technologií. Podle Komise by měla být znovu zahájena v roce 2023.

72 Identifikovali jsme dvě hlavní administrativní překážky pro účinnou podporu projektů s pečetí excelence v rámci „nástroje pro MSP“ / nástroje „ERI Accelerator“ v období 2014–2020: i) rozdílná pravidla státní podpory a ii) skutečnost, že řídicí orgány měly omezené informace o projektech, které obdržely značku „pečeť excelence“.

73 Nesoulad pravidel státní podpory vedl k velkým nesrovnalostem mezi intenzitou financování programu Horizont 2020 a fondů ESI, přičemž program Horizont 2020 byl příjemcům schopen zajistit významně vyšší míry grantů. Komise na to reagovala a v červenci 2021 (šest let po zavedení pečeti excelence), změnila příslušné nařízení o pravidlech státní podpory (obecné nařízení o blokových výjimkách) s cílem vyřešit tento problém pro MSP. V rámci programu Horizont Evropa se mohou malé a střední podniky ve výjimečných případech rovněž stát držiteli pečeti excelence. V takových případech bude rozdíl v intenzitě financování přetrvávat.

74 Před schválením grantů pro projekty se značkou „pečeť excelence“ budou řídicí orgány při rozhodování o způsobilosti projektů nadále povinny zajistit soulad s následujícími kritérii:

• soulad s pravidly státní podpory: podniky, které jsou příjemci, i) musí být malými a středními podniky podle definice MSP zavedené Komisí a ii) nesmí být podniky v potížích. Předkladatel projektu podává vlastní prohlášení, které v případě projektů s pečetí excelence není ověřováno Komisí,
• soulad s nařízením o politice soudržnosti: předkládaný projekt musí být v souladu s prioritami vnitrostátních/regionálních strategií pro inteligentní specializaci a s programem EFRR a spadat do působnosti EFRR¹⁹.

75 Během našich pohovorů konstatovaly čtyři řídicí orgány z pěti členských států zařazených do vzorku absenci mechanismu automatického oznamování za účelem poskytnutí strukturovaných a rozsáhlých informací o vnitrostátních/regionálních projektech, jimž byla udělena pečeť excelence, včetně kontaktních informací držitele pečeti excelence.

76 Ve skutečnosti Komise poskytovala pouze souhrnné informace a podrobné informace byly poskytovány na vyžádání. Na období 2021–2027 Komise plánuje usnadnit přístup k informacím o projektech, jimž byla udělena značka „pečeť excelence“.

77 Portugalsko nabízí příklad přínosů zavedení systému s cílem zajistit tok těchto informací. Portugalsko financovalo největší část projektů, kterým byla udělena pečeť excelence (32 %), zejména díky účinnému mechanismu pro získávání, zpracovávání a předávání takových informací (viz rámeček 4) a díky konkrétním výzvám zaměřeným na tyto projekty. V ostatních zemích zařazených do vzorku jsme žádné podobné mechanismy nenašli.

Závěry a doporučení

78 Naše celkové doporučení zní, že provádění synergií mezi programem Horizont 2020 a evropskými strukturálními a investičními fondy (fondy ESI) se v případě různých typů synergií lišilo: zatímco například plánovaná opatření k vytváření předcházejících synergií byla provedena dobře, opatření k vytváření následných synergií byla prováděna jen stěží. Je tomu tak z řady důvodů: nedostatečný soulad mezi pravidly a předpisy, omezená spolupráce mezi zúčastněnými stranami z oblasti výzkumu a inovací v obou programech a absence interoperability mezi jejich databázemi omezila možnosti pro vytváření synergií ze strany Komise a vnitrostátních/regionálních řídicích orgánů. Kromě toho neexistoval žádný systém pro monitorování synergií, v důsledku čehož nebyla Komise s to systematicky identifikovat a podporovat příklady osvědčených postupů.

79 Identifikovali jsme několik faktorů, které mají zásadní úlohu při vytváření synergií mezi programem Horizont 2020 a fondy ESI. První z nich se týká pravidel a předpisů. Ty nebyly v období 2014–2020 dobře sladěny, Komise však na tyto nedostatky reagovala a provedla změny, které nabydou účinnosti v období 2021–2027. Výsledky změn zavedených pro období 2021–2027 se v praxi teprve projeví (viz body 15–17).

80 Spolupráce v rámci Komise a s členskými státy, stejně jako na úrovni členských států (druhý zásadní faktor), byla zavedena jen zčásti. Zjistili jsme, že hlavní generální ředitelství Komise dobře spolupracovala během přípravy právního rámce na období 2021–2027. Komise však neorganizovala pravidelný a strukturovaný dialog spojující GŘ REGIO, GŘ RTD a zúčastněné strany odpovědné za navrhování a realizaci programů na vnitrostátní úrovni. Na úrovni členských států se rovněž uplatňoval izolovaný přístup, což znamenalo, že mezi řídicími orgány (fondy ESI) a národními kontaktními místy (Horizont 2020) nedocházelo k systematickému spojování sil za účelem vytváření synergií (viz body 18–24).

Doporučení 1 – Zlepšit spolupráci mezi subjekty zapojenými do řízení fondů ESI a rámcových programů

S cílem zlepšit koordinaci a výměnu informací by Komise měla:

1. zřídit pravidelný strukturovaný dialog spojující relevantní subjekty z Komise a členských států na úrovni politiky (politika v oblasti výzkumu a politika soudržnosti) a na úrovni provádění (program Horizont Evropa a Evropský fond pro regionální rozvoj),
2. spolupracovat s členskými státy na podpoře takové spolupráce na vnitrostátní/regionální úrovni.

Cílové datum provedení: konec roku 2023

81 Třetí faktor se týká dostupnosti údajů a monitorování. Aby bylo možné vytvářet synergie mezi projekty nebo mezi různými výzkumnými společenstvími (těmi, jež jsou spolufinancována z fondů ESI, a těmi, jež jsou financována z programu Horizont 2020), je nezbytné mít informace nejen o projektech, ale i o příjemcích (viz body 25–26).

82 Pro fondy ESI však neexistovala žádná integrovaná databáze umožňující shromáždit všechny spolufinancované projekty po celé EU. Taková integrovaná databáze byla zprovozněna v březnu 2022 po skončení naší auditní činnosti. Databáze pro nový rámcový program a pro fondy ESI však stále nejsou plně interoperabilní (viz body 27–29).

83 Zjistili jsme, že Komise synergie nemonitoruje systematicky. Komise proto není s to identifikovat systematicky příklady osvědčených postupů a podporovat je ve vztahu k orgánům členských států. Určili jsme několik potenciálně úspěšných způsobů, jak tuto monitorovací činnost podpořit, ty však Komise v současnosti nevyužívá: i) nástroj Komise pro vytěžování textů, který má potenciál identifikovat předcházející synergie; ii) následná opatření u projektů programu Horizont 2020 s cílem identifikovat následné synergie, nebo iii) informace dostupné na vnitrostátní úrovni o projektech označených pečetí excelence a spolufinancovaných z fondů ESI, které nejsou systematicky shromažďovány a oznamovány Komisi (viz body 30–31).

Doporučení 2 – Využívat potenciál údajů pro podporu synergií

S cílem zlepšit dostupnost údajů o projektech a usnadnit tím vytváření a monitorování synergií by Komise měla:

1. využívat databáze pro rámcový program a pro fondy provádějící politiku soudržnosti (nástupce fondů ESI) ke zmapování politických či tematických oblastí, aby bylo možné snáze propojovat projekty a příjemce,
2. využívat existující nástroje (například databáze CORTEX nebo společenství „Seal of Excellence community of practice“) k monitorování existujících synergií a k identifikaci a podpoře příkladů osvědčených postupů.

Cílové datum provedení: konec roku 2024

84 Čtvrtým faktorem jsou odborné znalosti a manažerské schopnosti vnitrostátních zúčastněných stran. Komise poskytla členským státům řadu podpůrných opatření s cílem posílit kapacitu vnitrostátních zúčastněných stran. Nejintenzivnější podpora byla poskytnuta projektem „Stairway to Excellence“, který byl řízen Komisí, ale financován Evropským parlamentem. Šlo také o podpůrné opatření, které bylo zúčastněnými stranami v pěti členských státech zařazených do vzorku nejvíce oceňováno. Toto opatření nebude v období 2021–2027 pokračovat (viz body 33–36).

85 Přestože řídicí orgány jasně vyjádřily potřebu dále budovat kapacity, účastnily se propagačních a školicích činností pořádaných Komisí jen v omezeném rozsahu. Navíc samy aktivně neprosazovaly koncepci synergií (viz body 37–39).

86 Pro systematickou realizaci synergií je třeba, aby byly zahrnuty do strategického plánování od rané fáze. Priority stanovené ve strategiích pro inteligentní specializaci byly často vcelku široce vymezené, což omezovalo jejich potenciál zaměřovat investice. Kromě toho v některých případech neexistovala žádná vazba na priority programu Horizont 2020 nebo na evropská partnerství. Zjistili jsme, že opatření pro vytváření synergií, která byla plánována ve strategiích pro inteligentní specializaci, byla zohledněna v příslušných operačních programech, ale že související opatření byla provedena jen částečně (viz body 43–49).

87 Provádění synergií se lišilo v závislosti na typu synergie. Zatímco předcházející synergie byly obecně prováděny, pro následné synergie to platilo výrazně méně. Hlavními důvody, proč řídicí orgány prováděly následné synergie v omezeném rozsahu, byly nedostatek znalostí o samotné koncepci a o tom, jak taková opatření provádět, nebo jak nacházet výsledky projektů v rámci programu Horizont 2020 (viz body 55–61 a 63).

88 Navíc pouze jeden z pěti operačních programů, které jsme zařadili do vzorku, zavedl zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, což je nástroj s potenciálem pro vytváření následných synergií, zatímco čtyři jej plánovaly zavést (viz bod 62).

89 Přestože pracovní programy Komise pro program Horizont 2020 zahrnovaly obecný odkaz na následné synergie, konkrétní výzvy k předkládání projektů v rámci programu Horizont 2020 takové odkazy uváděly jen zřídka. Podobně jen malý počet projektů v rámci programu Horizont 2020 počítal s možností vytváření následných synergií s fondy ESI (viz body 64–67).

Doporučení 3 – Zvýšit využívání následných synergií

Aby zvýšila využívání následných synergií, měla by Komise:

1. podporovat řídicí orgány při navrhování a provádění opatření k vytváření následných synergií s projekty v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa,
2. podporovat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení na základě výsledků výzkumných projektů financovaných z rámcového programu mezi vnitrostátními a regionálními orgány (řídicí orgány a jiné),
3. podporovat mezi příjemci programu Horizont Evropa potenciál Evropského fondu pro regionální rozvoj pro praktické a komerční využití výsledků jejich projektů v souladu se strategiemi pro inteligentní specializaci tam, kde je to vhodné.

Cílové datum provedení: konec roku 2024

90 Zjistili jsme, že u pěti operačních programů vybraných do vzorku bylo zavádění režimů podporujících projekty, jimž byla udělena značka „pečeť excelence“, omezené. Důvodem byla zčásti skutečnost, že operační programy ne vždy zahrnovaly režimy podporující projekty s pečetí excelence, a dále nedostatek souladu mezi pravidly státní podpory. Kromě toho nebyly řídicím orgánům systematicky zpřístupňovány strukturované a rozsáhlé informace o projektech, jimž byla udělena „pečeť excelence“. Komise sama nemá o počtu projektů financovaných z fondů ESI, kterým byla udělena „pečeť excelence“, úplné informace (viz body 68–77).

Doporučení 4 – Zlepšit tok informací o projektech, které obdržely pečeť excelence

Komise by všem řídicím orgánům měla pravidelně poskytovat údaje o návrzích projektů, které ve svém členském státu nebo regionu obdržely pečeť excelence.

Cílové datum provedení: konec roku 2023

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 11. října 2022.

Přílohy

Příloha I – Rozdíly mezi programem Horizont 2020 a fondy provádějícími politiku soudržnosti

Příloha II – Statistické údaje

Příloha III – Metodika

Náš audit vycházel z této metodiky:

1. dokumentární přezkum veřejně dostupných dokumentů a interních dokumentů Komise, jako jsou právní texty, pokyny a hodnocení;
2. statistické analýzy údajů z různých zdrojů: databáze CORDA, přehled programu Horizont 2020, Eurostat a údaje o projektech financovaných z fondů ESI;
3. analýza prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů, která se skládá:
   
   
   1. z identifikace parametrů (slov a výrazů), které mají být použity v analýze prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů, například „strategie pro inteligentní specializaci“, „fondy ESI“ nebo „Interreg“;
   2. z analýzy nejnovějších pracovních programů v rámci programu Horizont 2020 (období 2018–2020) pomocí slov a výrazů uvedených v kroku i);
   3. z podrobné analýzy náhodně vybraného vzorku pracovních programů v rámci programu Horizont 2020 (11 pracovních programů) s cílem identifikovat konkrétní odkazy na synergie v případech shody získaných v kroku ii);
4. analýza prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů zaměřená na grantové dohody programu Horizont 2020, která se skládá:
   
   
   1. z identifikace projektů programu Horizont 2020 s potenciálem pro vytváření následných synergií, tj. projektů spadajících do nástroje Ověřování koncepce ERV, pilířů č. 2 a č. 3 programu Horizont 2020 (kromě společných podpůrných opatření). Výsledkem bylo 13 603 grantových dohod představujících 38 % všech projektů v rámci programu Horizont 2020 a 63 % všech přidělených prostředků z programu Horizont 2020;
   2. z identifikace parametrů (slov a výrazů), které mají být použity v analýze prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů, například „politika soudržnosti“, „strategie pro inteligentní specializaci“, „operační program“, „fondy ESI“, řídicí orgán“ apod., přičemž identifikace proběhla ve spolupráci s pracovníky Komise;
   3. z analýzy prostřednictvím nástroje pro vytěžování textů provedené pomocí nástroje CORTEX (nástroj Evropské komise pro vytěžování textů) u grantových dohod programu Horizont 2020, získaných v rámci i) použití slov a výrazů uvedených v kroku ii) s cílem určit projekty, které obsahovaly odkaz na fondy ESI;
   4. z podrobné analýzy založené na náhodně vybraném statisticky reprezentativním vzorku souboru (100 projektů) určeném ve výsledku kroku iii) s cílem rozlišit projekty usilující o následné synergie od těch, které obsahovaly jiné odkazy na fondy ESI (např. předchozí zkušenosti účastníků s projekty podporovanými z fondů ESI);
   5. z podrobné analýzy projektů „Ověření koncepce ERV“ (16 projektů) určených v kroku iii) s cílem rozlišit projekty usilující o následné synergie od těch, které obsahovaly jiné odkazy na fondy ESI (např. předchozí zkušenosti účastníků s projekty podporovanými z fondů ESI);
5. online průzkumy s cílem shromáždit názory vnitrostátních zúčastněných stran, zaslané:
   
   
   • 27 řídicím orgánům (po jednom v každém členském státě), které řídí operační programy s největšími investicemi do výzkumu a inovací v členském státě, s 64% mírou odpovědí. Operační programy představovaly zhruba 63 % celkových výdajů EU na výzkum a inovace přidělených v rámci EFRR (období 2014–2020),
   • 78 národním kontaktním místům – náhodně vybranému reprezentativnímu vzorku národních kontaktních míst, s mírou odpovědi 67 %;
6. dotazníky a pohovory s Komisí;
7. dotazníky a pohovory s odborníky v dané oblasti;
8. dotazníky a videokonference za účelem ověření faktů s řídicími orgány a národními kontaktními místy, ale i analýza vzorku strategií pro inteligentní specializaci a souvisejících operačních programů z pěti členských států (Chorvatsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko). Tyto země jsme vybrali na základě jejich výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací, dostupnosti fondů ESI pro výzkum a inovace a účasti v programu Horizont 2020.

Vybrané operační programy odpovídají 34 % investic z EFRR do výzkumu a inovací (období 2014–2020). Příslušné kódy intervencí, uvedené GŘ REGIO, jsou:

• 002 – Výzkumné a inovační procesy ve velkých podnicích,
• 056 – Investice do MSP přímo spojené s činnostmi v oblasti výzkumu a inovací,
• 057 – Investice do velkých společností spojené s činnostmi v oblasti výzkumu a inovací,
• 058 – Výzkumné a inovační infrastruktury (veřejný sektor),
• 059 – Infrastruktura pro výzkum a inovace (soukromý sektor),
• 060 – Činnosti v oblasti výzkumu a inovací ve veřejných výzkumných centrech,
• 061 – Činnosti v oblasti výzkumu a inovací v soukromých výzkumných centrech,
• 062 – Přenos technologií a spolupráce mezi univerzitami a MSP,
• 063 – Podpora klastrů a podnikové sítě,
• 064 – Procesy v oblasti výzkumu a inovací v MSP,
• 065 – Procesy v oblasti výzkumu a inovací, přenos technologií a spolupráce.

Příloha IV – Synergie v právních předpisech EU: období 2014–2020 vs. období 2021–2027

Zkratková slova a zkratky

CORDIS: Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj

CORTEX: Core Text Mining (základní vytěžování textů)

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ERI: Evropská rada pro inovace

ERV: Evropská rada pro výzkum

GŘ REGIO: Generální ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku

GŘ RTD: Generální ředitelství Komise pro výzkum a inovace

H2020: Horizont 2020

JRC: Společné výzkumné středisko

MSP: malé a střední podniky

NCP: národní kontaktní místa

OP: operační programy

R&I výzkum a inovace

RP: rámcový program

S3: strategie pro inteligentní specializaci

SoE: pečeť excelence

Slovníček

Akce „Teaming“: opatření na rozšíření účasti, které propojuje přední vědecké instituce s členskými státy a regiony s nižší výkonností v oblasti výzkumu a inovací, a to tím, že vytváří či modernizuje střediska excelence v hostitelských regionech.

Evropská partnerství: iniciativa, jejímž prostřednictvím Evropská komise spolupracuje s partnery z řad soukromých subjektů nebo institucí z členských států s cílem poskytovat koordinovanou podporu pro činnosti v oblasti výzkumu a inovací.

Evropská rada pro inovace: stěžejní program EU v oblasti inovací zaměřený na identifikaci, rozvoj a rozšiřování přelomových technologií a inovací.

Evropská rada pro výzkum: orgán EU ustanovený s cílem podporovat inovativní výzkum, jehož hybatelem je vědecká obec napříč všemi obory.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které společně podporují hospodářský rozvoj v celé EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Interreg: rámec pro meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci, kterým se řídí politická spolupráce a provádění společných opatření.

Národní kontaktní místo: subjekt zřízený a financovaný vládou členského státu EU nebo jiné účastnící se země, aby v dané zemi poskytoval podporu a pokyny žadatelům a příjemcům v rámci programu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa v dané zemi.

Opatření na rozšíření účasti: konkrétní opatření, jehož cílem je pomoci s budováním kapacit, vytvářet vazby mezi předními vědeckými institucemi a regiony EU s nižší výkonností v oblasti výzkumu a inovací, a poskytovat odbornou podporu v oblasti politiky.

Operační program: rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Přidělování finančních prostředků na základě excelence: přidělování prostředků na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů a na základě nezávislého vzájemného hodnocení založeného na zásluhách, při němž jsou vybírány pouze nejlepší projekty bez ohledu na zeměpisné rozložení.

Přímé řízení: řízení fondu či programu EU prováděné pouze Komisí, které se liší od sdíleného řízení či nepřímého řízení.

Řídicí orgán: veřejný (nebo soukromý) národní, regionální nebo místní orgán pověřený členským státem, aby řídil program financovaný EU.

Společné výzkumné středisko: vědecká a znalostní služba Komise poskytující vědecké poradenství a podporu pro opatření EU.

Strategie Evropa 2020: strategie EU vyhlášená v roce 2010 na období deseti let, jejímž cílem je podpořit růst a tvorbu pracovních míst.

Strategie pro inteligentní specializaci: národní nebo regionální strategie, která stanoví priority pro budování konkurenční výhody rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich přizpůsobením potřebám podniků a zajištěním konvergence inovační výkonnosti.

Závazek: částka vyčleněná v rozpočtu na financování konkrétní položky výdajů, jako je zakázka nebo grantová dohoda.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62446

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62446

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedla členka EÚD Ivana Maletićová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Sandra Dieringová, tajemnice kabinetu Tea Vlainićová, vyšší manažerka Marion Colonerusová, vedoucí úkolu Juan Antonio Vázquez Rivera a auditoři Marco Montorio a Katja Mravlaková. Jazykovou podporu poskytovala Laura Mcmillanová.

Zleva doprava: Katja Mravlaková, Ivana Maletićová, Tea Vlainićová, Juan Antonio Vázquez Rivera, Marco Montorio, Sandra Dieringová, Marion Colonerusová.

Poznámky na konci textu

¹ Nařízení (EU) č. 1291/2013, odrážka 33 a článek 21.

² Nařízení (EU) č. 1303/2013, příloha I – 4.3.

³ Enabling synergies between the ESIFs, H2020 and other research, innovation and competitiveness-related Union programmes.

⁴ Nařízení (EU) č. 1303/2013.

⁵ MLE on National Practices in Widening Participation and Strengthening Synergies, Evropská komise, 2018; Synergies between FPs for Research and Innovation and European Structural and Investment Funds, Evropská komise, 2017.

⁶ Příloha I, bod 4.3.

⁷ 33. bod odůvodnění.

⁸ Maximisation of synergies between the European Structural and Investment Funds and other EU Instruments to attain Europe 2020 Goals, výzkumná služba Evropského parlamentu, 2016.

⁹ Widening Participation and Strengthening Synergies – Challenge paper topic 5, Evropská komise, 2018.

¹⁰ Capitalisation through coordination across EU funds , Evropská komise, 2020.

¹¹ Dataset of projects co-funded by the ERDF during the multi-annual financial framework 2014-2020, Společné výzkumné středisko, 2019.

¹² Nařízení (EU) č. 1303/2013, čl. 46 odst. 2.

¹³ MLE on National Practices in Widening Participation and Strengthening Synergies , Evropská komise, 2018.

¹⁴ Smart Specialisation: what gets lost in translation from concept to practice?, Regional Studies Association, 2020; How ‘smart’ are smart specialisation strategies?, University Association for Contemporary European Studies, 2020.

¹⁵ Study on prioritisation in Smart Specialisation Strategies in the EU, Evropská komise, 2021.

¹⁶ Viz předchozí poznámka pod čarou.

¹⁷ Who gets Horizon 2020 research grants? Propensity to apply and probability to succeed in a two-step analysis, Enger, S.G., Castellacci, F., Scientometrics 109, 1611–1638, 2016.

¹⁸ Závěrečná zpráva projektu MIRRIS (Mobilizing institutional reforms for better R&I systems/institutions in Europe – Mobilizace institucionálních reforem pro lepší systémy/instituce v oblasti výzkumu a inovací v Evropě), červen 2016.

¹⁹ Nařízení 1060/2021, článek 73.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-8938-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/575171	QJ-AB-22-021-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-8946-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/805635	QJ-AB-22-021-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Obrázky 1 a 3 – ikony: tyto obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.