Podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) Financování z nástroje SURE přispělo k zachování pracovních míst během krize COVID-19, ale jeho plný dopad není znám

Shrnutí

I Pandemie COVID-19 způsobila evropskému hospodářství vážný otřes a výrazně narušila trh práce, což ohrozilo miliony pracovních míst. Za této situace zavedla EU dočasný nástroj SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci), aby členským státům pomohla zvládat dopad pandemie na jejich trhy práce. Nástroj byl konkrétně navržen tak, aby podporoval členské státy při provádění nových nebo rozšiřování stávajících programů pro udržení pracovních míst. Rada se rozhodla rozšířit oblast působnosti režimu původně navrženého Komisí tak, aby nástroj SURE mohl být rovněž využíván na podporu opatření souvisejících se zdravím.

II Na rozdíl od tradiční podpory sociální politiky financované z rozpočtu EU poskytuje nástroj SURE členským státům dlouhodobé půjčky za výhodných finančních podmínek. Komise tento nástroj spravuje a může si vypůjčit až 100 miliard EUR na kapitálových trzích. Do srpna 2022 schválila Rada finanční pomoc ve výši více než 93,3 miliard EUR 19 členským státům, z čehož téměř 92 miliard EUR (98 %) bylo vyplaceno. Období dostupnosti končí dne 31. prosince 2022, i když Rada může na základě návrhu Komise rozhodnout o prodloužení tohoto období.

III Provedli jsme audit nástroje SURE vzhledem k jeho významu při zmírňování dopadu pandemie COVID-19. Finanční podpora z nástroje SURE až do výše 100 miliard EUR je navíc značná. Posuzovali jsme, zda byl tento nástroj při zmírňování rizika nezaměstnanosti v EU efektivní a účinný.

IV Celkově jsme dospěli k závěru, že Komise na výzvu pomoci členským státům udržet zaměstnanost reagovala rychle a efektivně. Byla schopna poskytnout podporu EU členským státům rychleji než v případě standardních postupů financování. Rámec SURE odrážel mimořádnou situaci a omezil finanční riziko pro rozpočet EU. Ačkoli na souhrnné úrovni existují určité signály, že podpora z nástroje SURE pomohla milionům osob, nedostatek komplexních údajů z členských států limituje schopnost Komise výsledky dosažené nástrojem SURE posoudit.

V Komise se souhlasem Rady včas, pouhé dva měsíce po označení onemocnění COVID-19 za pandemii, navrhla nové, inovativní nařízení. Podpora z nástroje SURE umožnila členským státům vytvořit nebo rozšířit stávající programy pro udržení pracovních míst, avšak vzhledem k velmi odlišným podmínkám jednotlivých vnitrostátních trhů práce se přístupy přijaté v rámci EU značně lišily.

VI Financování z nástroje SURE je založeno na půjčkách, nikoli na grantech. Poptávka členských států po těchto úvěrech odpovídala rozpočtu ve výši 100 miliard EUR, který navrhla Komise. Jedním z jedinečných rysů nástroje SURE je, že všechny členské státy poskytly záruky až do výše 25 % všech úvěrů vyplacených v rámci nástroje SURE, které mají být všechny splaceny do roku 2050. Tyto záruky slouží jako rezerva na ochranu rozpočtu EU, neboť v případě neschopnosti státu splácet úvěr mohou být aktivovány před vlastními zdroji Komise.

VII Nástroj SURE je nástroj reakce na krizi, kdy je rychlé vyplácení finančních prostředků klíčové. Většina členských států obdržela první platbu do měsíce od podání žádosti. Vzhledem k tomu, že programy pro udržení pracovních míst jsou náchylné ke zneužití, nařízení SURE vyžaduje, aby dohody o půjčce s členskými státy obsahovaly ustanovení o kontrolách a auditech, aby se minimalizovalo riziko podvodů a nesrovnalostí. Počátkem roku 2022, kdy již byla členským státům vyplacena většina finančních prostředků, zahájila Komise ad hoc průzkum týkající se národních řídicích a kontrolních systémů. Všechny členské státy s výjimkou jednoho nahlásily případy nesrovnalostí a údajných podvodů. Jelikož však Komise v září 2022 nevěděla o žádných závažných nesrovnalostech nebo podvodech, za něž by podle právních předpisů nesla odpovědnost, nezahájila v této věci žádná konkrétní šetření.

VIII Ze souhrnných informací vyplývá, že podpora z nástroje SURE se společně s dalšími opatřeními na podporu politik pro zmírňování rizik nezaměstnanosti v nejzávažnějším období krize dostala k milionům zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Koncepce nástroje však neumožňuje samostatně vyčlenit dopad nástroje SURE z hlediska výstupů a výsledků v rámci vnitrostátních režimů. Komise proto není schopna posoudit výsledky nástroje SURE v jednotlivých členských státech. Například nedostatek ucelených údajů z členských států znamená, že počet osob a podniků podpořených z nástroje SURE, tedy potenciální příspěvek nástroje ke zmírnění rizik nezaměstnanosti, nelze v plné míře posoudit. Údaje členských států o opatřeních souvisejících s veřejným zdravím oznámené Komisi jsou omezenější. Hodnocení není v nařízení SURE povinné.

IX Doporučujeme, aby Komise provedla komplexní hodnocení nástroje SURE, aby se poučila a své poznatky mohla využít při přípravě případných budoucích nástrojů pro mimořádné situace.

Úvod

Obecné informace

01 Během pandemie COVID-19 přijaly členské státy EU řadu opatření v oblasti veřejného zdraví, aby omezily šíření koronaviru. Tato opatření spolu s ekonomickou nejistotou způsobenou pandemií a narušením dodavatelských řetězců kvůli uzavření hranic a továren vedly k významnému poklesu výroby i spotřeby v EU. V počátečních fázích pandemie zahrnovala tato opatření omezení volného pohybu osob, která vedla k dočasnému uzavření různých odvětví hospodářství EU, jako je cestovní ruch a pohostinství¹.

02 Výsledný hospodářský pokles, který byl pociťován obzvláště silně v jižních členských státech EU, ohrozil miliony pracovních míst. Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) v roce 2020 odhadlo, že přibližně 45 milionů pracovních míst, tj. 23 % pracovní síly, na trhu práce v EU‑27 čelilo velmi vysokému riziku narušení pandemií COVID-19 a že dalších 22 % pracovní síly v EU – většinou středně až méně kvalifikovaní pracovníci v odvětví služeb – bylo vystaveno určitému významnému riziku².

03 Za těchto okolností zavedla EU nástroj SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) jako dočasné opatření, jehož smyslem bylo pomoci členským státům zvládnout dopad pandemie na trhy práce. Nástroj podporuje členské státy při zavádění nových nebo rozšiřování stávajících opatření pro udržení pracovních míst. Tyto režimy poskytují veřejnou podporu příjmu za neodpracované hodiny podnikům, které se potýkají s hospodářskými potížemi. Nástroje pro udržení pracovních míst zahrnují režimy zkrácené pracovní doby, nucené dovolené a mzdových dotací.

O nástroji SURE

04 Hlavním cílem nástroje SURE je poskytovat finanční pomoc členským státům, které čelí vážnému narušení ekonomiky nebo kterým takové narušení vážně hrozí. Konečným cílem financování programů pro udržení pracovních míst z nástroje SURE je omezit výskyt nezaměstnanosti a ztráty příjmů (viz obrázek 1). Podporuje stávající pracovní místa, ale nefinancuje systémy podpory v nezaměstnanosti.

05 Původní legislativní návrh Komise týkající se nástroje SURE se omezoval na cíl týkající se zaměstnanosti³. V rámci procesu schvalování nařízení SURE v květnu 2020 se Rada rozhodla rozšířit jeho oblast působnosti na podporu opatření souvisejících s veřejným zdravím (viz obrázek 2).

06 Nástroj SURE poskytuje úvěry členským státům a je financován výpůjčkami. Pokrývá výpůjční operace, správu a vyplácení úvěrů a spravuje ho Komise. Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (GŘ ECFIN), jako vedoucí GŘ, koordinovalo zřízení a provádění nástroje v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) a Generálním ředitelstvím pro rozpočet (GŘ BUDG) (viz tabulka 1).

07 SURE je dočasný nástroj. Je k dispozici do 31. prosince 2022, pokud se Rada na návrh Komise nerozhodne jeho dobu možného použití prodloužit.

Finanční krytí

08 Podle nařízení si Komise na financování podpory z nástroje SURE může na kapitálových trzích vypůjčit až 100 miliard EUR⁴. Každý členský stát, který si přeje využít podporu z nástroje SURE, zašle Komisi žádost. Komise každou žádost posoudí, a pokud splňuje podmínky způsobilosti stanovené v nařízení, navrhne Radě, aby finanční pomoc z nástroje SURE schválila. Toto rozhodnutí má podobu prováděcího rozhodnutí Rady o půjčce „back-to-back“ (půjčka poskytnutá za stejných podmínek, jakou Komise obdržela na kapitálových trzích), která představuje finanční pomoc dotčenému členskému státu.

09 K financování tohoto nástroje vydala Komise dluhopisy na kapitálových trzích. Tyto dluhopisy měly různou splatnost v rozmezí od pěti do 30 let. Investoři projevili o dluhopisy SURE velký zájem.

10 Komise navíc poprvé vydala dluhopisy k nástroji SURE jako sociální dluhopisy (viz rámeček 1).

Rozsah a koncepce auditu

11 Posuzovali jsme, zda nástroj SURE představuje efektivní a účinnou reakci zmírňující riziko nezaměstnanosti v EU v důsledku pandemie COVID-19 a zda ho Komise provádí účinně. Zejména jsme prověřovali, zda:

• bylo zavedení nástroje včasné;
• byla zavedena vhodná opatření k omezení finančního rizika pro rozpočet EU v souvislosti s nástrojem SURE;
• legislativní rámec pro nástroj SURE a jeho provádění odrážely krizovou situaci a zároveň minimalizovaly riziko podvodů a nesrovnalostí;
• Komise vytvořila spolehlivý rámec pro monitorování provádění vnitrostátních programů pro udržení pracovních míst financovaných z nástroje SURE a pro hodnocení jejich dopadu;
• nástroj SURE účinně pomáhal členským státům chránit pracovní místa.

12 Zaměřili jsme se na období od dubna 2020, kdy Komise navrhla nařízení SURE, do konce auditní práce v terénu v září 2022. Audit se soustředil na Komisi. Jeho součástí nebylo posouzení provádění nástroje SURE na úrovni jednotlivých členských států ani řízení výpůjčních operací ze strany Komise.

13 Příslušné údaje a informace jsme získali od hlavních generálních ředitelství Komise odpovědných za nástroj SURE a od Eurostatu. Konzultovali jsme Eurofound (agenturu EU pro zlepšení pracovních podmínek) a Centrum pro evropská politická studia (CEPS, think-tank EU).

14 V rámci své auditní činnosti jsme:

• přezkoumali stávající právní předpisy EU, pokyny Komise a výměnu informací s členskými státy a další příslušné dokumenty;
• vedli pohovory se zástupci Komise, CEPS a agentury Eurofound;
• analyzovali postupy pro podávání žádostí o pomoc z nástroje SURE a pro podávání zpráv o tomto nástroji u vzorku žádostí o finanční pomoc;
• začátkem roku 2022 prověřovali odpovědi členských států poskytnuté v rámci průzkumu Komise s cílem posoudit riziko nesrovnalostí a podvodů.

15 Audit nástroje SURE jsme prováděli kvůli jeho údajnému významu pro zmírnění dopadu pandemie COVID-19 a omezení obávaného prudkého nárůstu nezaměstnanosti, jež se původně předpokládal. Finanční podpora z nástroje SURE ve výši až 100 miliard EUR je navíc značná.

Připomínky

Nástroj SURE byl včasnou reakcí zmírňující riziko nezaměstnanosti během pandemie onemocnění COVID-19

16 Zkoumali jsme, zda nástroj byl včasnou reakcí, která zmírnila riziko nezaměstnanosti během pandemie COVID-19, a analyzovali jsme zejména harmonogram příslušných procesů od data, kdy byla pandemie vyhlášena. Rovněž jsme zkoumali, zda Komise náležitě posoudila očekávanou úroveň poptávky po úvěrech SURE za účelem stanovení finančního krytí, a odhad Komise týkající se hypotetických finančních úspor pro členské státy dosažených prostřednictvím nástroje SURE.

EU zavedla nástroj SURE rychle

17 Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii dne 11. března 2020. Dne 2. dubna, tedy ani ne do měsíce, předložila Komise Radě návrh nařízení SURE. V té době již Komise zahájila jednání s členskými státy o jejich závazku poskytnout společné záruky za část výpůjček.

18 Dne 19. května 2020, dva měsíce po té, kdy bylo šíření onemocnění COVID-19 označeno za pandemii, Rada nařízení schválila s určitými změnami, např. rozšířila oblast působnosti finanční pomoci v rámci nástroje SURE tak, aby zahrnovala i opatření související s veřejným zdravím (viz bod 05).

19 Nařízení SURE je jedinečné, což komplikuje případná srovnání. Zatímco v reakci na předchozí krize uplynulo od návrhu Komise do přijetí změn nařízení o společných ustanoveních Radou⁵ v průměru šest měsíců, nařízení SURE bylo přijato do dvou měsíců. Díky tomu tak mohly být první úvěry členským státům poskytnuty již v rané fázi covidové krize.

20 Po přijetí nařízení v květnu 2020 získala Komise finanční prostředky na kapitálových trzích a v říjnu téhož roku vyplatila členským státům první úvěry (viz obrázek 3).

Požadavky členských států na financování z nástroje SURE byly v souladu s odhadem Komise

21 Nástroj SURE poskytuje finanční pomoc členským státům, které se potýkají s narušením trhu práce v důsledku pandemie COVID-19. Za účelem posouzení očekávané úrovně poptávky po úvěrech z nástroje SURE vypracovala Komise na konci března 2020 tři scénáře, přičemž zohlednila potenciální délku omezení volného pohybu osob, jejich rozsah a počet zemí žádajících o úvěry. Výsledkem byl odhad potřebného financování programů pro udržení pracovních míst v rozmezí od 50 miliard EUR do 100 miliard EUR. Vzhledem k nejistotě ohledně plného dopadu pandemie COVID-19, která v té době převládala, se Komise rozhodla postupovat na základě scénáře s nejvyššími finančními potřebami (100 miliard EUR).

22 Odhad Komise postačoval k uspokojení poptávky po finanční podpoře z nástroje SURE v celé EU, ačkoli Rada do oblasti působnosti nařízení zahrnula i opatření související s veřejným zdravím. Osm členských států (Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko) se rozhodlo nástroj SURE nevyužít. Všechny tyto členské státy již zavedly programy pro udržení pracovních míst financované z vnitrostátních zdrojů.

23 Do srpna 2022 schválila Rada finanční pomoc 19 členským státům v celkové výši 93,3 miliardy EUR. Z této celkové částky bylo do srpna 2022 vyplaceno téměř 92 miliard EUR (98 %) (viz obrázek 4).

24 Téměř polovina podpory byla poskytnuta dvěma členským státům, Itálii a Španělsku. O vyplacení všech prostředků, které byly na úvěry k dispozici, nepožádaly pouze dva členské státy: Polsko a Rumunsko, kde byly výdaje na opatření způsobilá pro podporu z nástroje SURE nižší, než se předpokládalo.

Komise odhaduje, že členské státy prostřednictvím nástroje SURE potenciálně ušetřily přibližně 8 miliard EUR

25 Jedním z důvodů vysoké poptávky členských států po podpoře z nástroje SURE je možnost přístupu k financování s relativně nízkými náklady. Komise odhadla, že díky AAA úvěrovému ratingu EU ušetřila finanční pomoc poskytnutá v rámci nástroje SURE členským státům ve srovnání s tím, co by hypoteticky zaplatily, kdyby si vypůjčily stejnou částku na kapitálovém trhu samy, úroky ve výši 8,5 miliardy EUR⁶.

26 Ověřili jsme, že odhadované úspory úroků odrážejí výši úvěrů a rozdíl mezi úvěrovým ratingem EU a ratingem jednotlivých členských států. Úspory se soustřeďují v pěti přijímajících členských státech (Itálii, Španělsku, Rumunsku, Polsku a Řecku) a pohybují se v rozmezí od 0,5 miliardy EUR do 3,8 miliardy EUR; na tyto státy připadá téměř 86 % celkových odhadovaných úspor.

Nástroj SURE s sebou nese omezené finanční riziko pro rozpočet EU

27 Na základě ustanovení a pravidel nařízení SURE a záručních dohod s členskými státy jsme analyzovali, zda byly zavedeny mechanismy opatření k omezení finančního rizika pro rozpočet EU.

Členské státy se zaručily za 25 % všech úvěrů v rámci nástroje SURE

28 Ačkoli je financování z nástroje SURE založeno na půjčkách, nikoli na grantech, rozpočet EU je vystaven riziku, že jeden nebo několik členských států svůj úvěr nesplatí. Klíčovým prvkem nástroje SURE je proto skutečnost, že všechny členské státy souhlasily, že v poměru ke svému poměrnému podílu na celkovém hrubém národním důchodu EU poskytnou neodvolatelné záruky splatné na požádání, které pokryjí 25 % finančního krytí nástroje SURE. Zbývající část je zaručena rozpočtem EU.

29 Záruky členských států byly koncipovány tak, aby fungovaly jako rezerva na ochranu rozpočtu EU. Pokud členské státy neprovedou úhradu včas, může Komise úhradu související pohledávky žádat po všech ostatních členských státech. V případě prodlení se podle právních předpisů očekává, že Komise „přezkoumá možnost“ využít rozpočet EU ke splacení nesplacených dluhů⁷. Má však také možnost nejprve čerpat záruky členských států. Komise nám sdělila, že pravděpodobně upřednostní tento postup. V případě, že bude vyčerpána rezerva záruk členských států ve výši 25 miliard EUR, bude zbývající dluh splacen z rozpočtu EU. Tato ujednání poskytují investorům záruku, že díky AAA ratingu EU je zde jen velmi omezené riziko, že EU své dluhy nesplatí (viz bod 25).

Další obezřetnostní pravidla dále omezují finanční riziko pro rozpočet EU

30 Nařízení SURE dále obsahuje dva hlavní mechanismy (dále jen „obezřetnostní pravidla“) ke zmírnění maximální roční expozice a expozice na každý členský stát⁸:

• celková roční splatná částka je omezena na 10 miliard EUR, tj. 10 % celkových finančních prostředků dostupných v rámci nástroje SURE. K dosažení tohoto cíle vydala Komise dluhopisy s různou dobou splatnosti;
• jakýmkoliv třem členským státům nelze poskytnout více než 60 % celkových dostupných finančních prostředků.

Podle našeho názoru tato obezřetnostní pravidla dále omezují finanční riziko pro rozpočet EU v případě selhání členského státu.

31 Nástroj SURE poskytuje členským státům financování prostřednictvím půjček. Dluh je splatný mezi lety 2025 a 2050; průměrná doba splatnosti je 14,5 roku⁹. Členění různých dat splatnosti podle zemí a ilustraci fungování obezřetnostních pravidel znázorňuje obrázek 5. Například v tříletém období mezi lety 2025 a 2050 je splatná maximální částka půjček ve výši 10 miliard EUR. Na rozdíl od řady předchozích krizí potřebovalo mnoho členských států podporu současně. Členské státy zaslaly své žádosti o celkové finanční prostředky s upřednostňovanou splatností úvěru. Komise následně na jejich základě připravila různé půjčky SURE s různou dobou splatnosti.

Komise zavedla flexibilní rámec pro nástroj SURE, který se neřídil standardními mechanismy financování

32 Posuzovali jsme, zda rámec pro správu nástroje SURE odráží mimořádnou situaci. Také jsme analyzovali postupy, které Komise zavedla pro podávání žádostí o finanční pomoc v rámci nástroje SURE a její poskytování až do vyplacení prostředků členským státům, a potvrdili jsme naši analýzu založenou na vzorku případů. Nakonec jsme posuzovali, zda Komise podnikla první kroky k posouzení rizika podvodů a nesrovnalostí při provádění programů pro udržení pracovních míst financovaných z nástroje SURE na úrovni členských států.

Rámec SURE je odrazem mimořádné situace

33 Nástroj SURE je nástroj reakce na krize, jehož účelem je poskytovat členským státům dočasnou a vratnou finanční pomoc. Rámec SURE, který zahrnuje samotné nařízení spolu s rozhodnutími Komise o jeho zavedení, je proto záměrně jednodušší než standardní postupy Komise pro financování.

34 Nařízení SURE například nepožadovalo, aby Komise při posuzování žádostí členských států o finanční pomoc prováděla analýzu rozsahu a koncepce stávajících nebo plánovaných vnitrostátních systémů pro udržení pracovních míst. Vzhledem k tomu, že tyto režimy se v jednotlivých členských státech značně lišily (pokud jde o velikost, odvětví a obrat podporovaných společností, skupiny způsobilých pracovníků, úroveň a dobu trvání režimu a zahrnutí zákazu propouštění), taková analýza by vyplácení úvěrů výrazně zpozdila.

Podmínky stanovené v nařízení SURE byly široké a Komise je posuzovala v úzké spolupráci s členskými státy

35 Jedenáct z 19 členských států, které obdržely finanční prostředky z nástroje SURE, alokovalo finanční pomoc na vytvoření nových režimů pro udržení pracovních míst a osm na rozšíření nebo změnu stávajících režimů (viz obrázek 6).

36 Nařízení SURE¹⁰ stanovilo dvě hlavní podmínky pro používání nástroje:

• náhlý a prudký nárůst veřejných výdajů přímo souvisejících s programy pro udržení pracovních míst (spouštěcí podmínka),
• podpora z nástroje SURE musí být použita na programy pro udržení pracovních míst (tj. režimy zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření) nebo na opatření související s veřejným zdravím (podmínka způsobilosti).

37 Na základě našeho přezkumu vzorku 31 případů (včetně opatření souvisejících s veřejným zdravím) jsme zjistili, že Komise náležitě posuzovala, zda tyto dvě podmínky pro použití nástroje SURE byly splněny.

38 Podmínky způsobilosti stanovené v nařízení byly široké a členským státům poskytly značnou volnost při rozhodování o tom, kam finanční prostředky EU zaměřit. Posuzování žádostí o podporu tak Komisi příliš nezatížilo. Její kontroly se proto omezily na potvrzení skutečnosti, že opatření, na něž byly požadovány finanční prostředky, pomohou lidem udržet si pracovní místa v době pandemie onemocnění COVID-19. Právní předpisy však Komisi nestanoví povinnost posuzovat nákladovou efektivnost opatření. Právní předpisy uvádějí, že nástroj SURE „doplňuje vnitrostátní opatření [tím, že] poskytuje finanční pomoc“¹¹. Komise se domnívala, že tato povinnost je zaručena podmínkami spojenými s uplatňováním nástroje a že není potřeba posuzovat doplňkovost podpory SURE vzhledem k jiným vnitrostátním opatřením v členských státech.

39 S cílem usnadnit rychlé vyplácení finančních prostředků Komise během procesu posuzování navrhovaných režimů rovněž udržovala úzké dvoustranné kontakty s členskými státy, aby například:

• vysvětlovala podmínky pro používání nástroje (zejména prostřednictvím dvoustranných jednání na technické úrovni před tím, než členské státy předloží formální žádost o pomoc). Komise například někdy musela členským státům objasňovat, že některá vnitrostátní opatření nejsou pro podporu v rámci nástroje SURE způsobilá (viz rámeček 2);
• v případě potřeby obdržela další vysvětlení k informacím předloženým členskými státy.

Zdroj: EÚD na základě informací a údajů Komise.

40 V případech, kdy Komise zaznamenala nižší čerpání finančních prostředků z nástroje SURE, než bylo naplánováno, aktivně se zapojila do diskusí s vnitrostátními orgány, aby jim pomohla využít dostupné finanční prostředky, například přijetím dalších způsobilých opatření nebo rozšířením stávajících opatření.

Rada rozšířila rozsah oblasti působnosti nástroje SURE na financování opatření souvisejících s veřejným zdravím, což snížilo jeho primární zaměření na zaměstnanost

41 Nařízení SURE stanoví jako svůj hlavní cíl zaměstnanost. Zahrnutí financování opatření v oblasti veřejného zdraví (jejichž příklady jsou uvedeny na obrázku 2) limituje primární zaměření na udržení zaměstnanců v pracovním poměru. Ačkoli jsou opatření v oblasti veřejného zdraví způsobilá, musí zůstat „doplňkovᓹ².

42 Neformální pokyny Komise, které byly projednány a dohodnuty na zasedání pracovní skupiny Rady v srpnu 2020, stanoví, že podíl celkových výdajů nástroje SURE na opatření v oblasti veřejného zdraví v členském státě by neměl překročit 15 %. Celkově byl tento strop dodržen, neboť výdaje členských států na opatření související s veřejným zdravím představovaly přibližně 5 % celkového rozpočtu nástroje SURE.

43 V konečném důsledku však Komise, podporovaná Radou, vyložila pojem „doplňkový“ v nařízení v tom smyslu, že podíl výdajů nástroje SURE na opatření související s veřejným zdravím v každém členském státě by neměl překročit 50 %. Ze sedmi členských států, které vyčlenily finanční prostředky z nástroje SURE na opatření v oblasti veřejného zdraví, čtyři omezily podíl těchto výdajů na méně než 15 %. Portugalsko využilo na opatření v oblasti veřejného zdraví z nástroje SURE 23 % svých úvěrů a Maďarsko a Rumunsko téměř 50 %. Zbývajících 12 členských států tuto možnost nevyužilo.

Komise vyplatila členským státům finanční prostředky rychle

44 Komise žádosti členských států posoudila rychle. 13 z 19 členských států žádajících o financování z nástroje SURE tak obdrželo první platbu do jednoho měsíce od podání žádosti o finanční prostředky a pět členských států do dalšího měsíce. Jiný členský stát požádal, aby mu byly finanční prostředky postoupeny později, pět měsíců po podání žádosti.

Dohody o půjčce z nástroje SURE obsahovaly ustanovení týkající se rizika podvodů a nesrovnalostí, právní rámec však nevyžadoval posouzení robustnosti kontrolních systémů členských států

45 Opatření reagující na krize, jako jsou programy pro udržení pracovních míst financované z nástroje SURE, jsou obzvláště náchylná k možným nesrovnalostem a zneužívání, jak zdůraznila Komisí financovaná síť evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce¹³ a několik zpráv nejvyšších kontrolních institucí¹⁴.

46 Nařízení SURE stanoví, že dohoda o půjčce uzavřená s každým členským státem musí obsahovat ustanovení týkající se kontrol a auditů, aby se minimalizovalo riziko podvodů a nesrovnalostí, jak požaduje finanční nařízení¹⁵. Komise má systémy, které mají zabránit podvodům a nesrovnalostem mezi EU a členskými státy. Členské státy odpovídají za řádné využívání finančních prostředků na vnitrostátní úrovni, za předcházení nesrovnalostem a podvodům a za případné zpětné získání neoprávněně použitých finančních prostředků od příjemců. Právní rámec nevyžaduje, aby Komise posuzovala spolehlivost kontrolních systémů členských států, které se vztahují na provádění vnitrostátních opatření podporovaných z fondů EU. V souladu s právním rámcem pro sjednávání úvěrů se Komise zaměřila na povinnosti EU jako věřitele a členských států jako dlužníků. Komise například v rámci kontrol ex post prověřuje, zda jsou opatření členských států podporovaná z nástroje SURE v souladu s opatřeními uvedenými v prováděcích rozhodnutích Rady. Podotýkáme, že využívání půjček jako mechanismu pro poskytování finančních prostředků znamená, že právní odpovědnost Komise v souvislosti s podvody a nesrovnalostmi je menší, než když poskytuje grantové financování v rámci politiky soudržnosti.

47 V lednu 2022 provedla Komise v reakci na náš audit a s cílem získat více informací o fungování smluv o půjčce v praxi průzkum ad hoc týkající se auditních a kontrolních systémů v členských státech, které jsou příjemci pomoci z nástroje SURE. V této době již bylo vyplaceno přibližně 95 % úvěrů. Ve svých odpovědích na průzkum členské státy uvedly, že u opatření podporovaných z nástroje SURE využívají auditní a kontrolní systémy zavedené před pandemií. Všechny členské státy s jedinou výjimkou nahlásily, že odhalily případy nesrovnalostí nebo podvodů. Ve všech těchto případech dotyčné členské státy provedly šetření. To vedlo k právním krokům za účelem zpětného získání neoprávněně použitých finančních prostředků ve 13 členských státech¹⁶. Má-li Komise vážné pochybnosti o využívání finančních prostředků SURE členským státem, má možnost zahájit šetření. Do září 2022 Komise nezahájila žádná šetření, neboť si nebyla vědoma žádných závažných nesrovnalostí ani podvodů, za něž by podle právních předpisů uvedených v předchozím odstavci nesla odpovědnost. Využívání půjček v případě nesrovnalostí ve vnitrostátních režimech znamená omezení finančního riziko pro rozpočet EU. Přetrvává však riziko poškození dobré pověsti EU, pokud budou opatření finančně podporovaná z rozpočtu EU vnímána jako náchylná k podvodům.

Úvěry z nástroje SURE pomohly financovat vnitrostátní programy pro udržení pracovních míst s cílem omezit nárůst nezaměstnanosti během krize COVID-19

48 Zkoumali jsme, zda nástroj SURE splnil svůj celkový cíl financovat vnitrostátní systémy určené na podporu pracovníků v členských státech během krize a na zmírnění rizik nezaměstnanosti. Koncepce nástroje neumožňuje stanovit dopad nástroje SURE odděleně v rámci těchto režimů. Analyzovali jsme údaje Eurostatu a nadace Eurofound, jakož i informace Komise a srovnávací studii MMF.

49 Jedním z hlavních způsobů, jak se vlády členských států snažily bojovat proti potenciálnímu nárůstu nezaměstnanosti, bylo využití programů pro udržení pracovních míst, které byly způsobilé pro podporu z nástroje SURE (viz rámeček 3). Tyto režimy a podobná opatření umožnily zaměstnavatelům, kteří zaznamenali dočasný pokles poptávky nebo výroby (zejména ve fázích omezení volného pohybu osob v důsledku pandemie), snížit pracovní dobu svých zaměstnanců namísto toho, aby je propouštěli. Zaměstnanci si tak mohli udržet práci a současně zachovat úroveň svých příjmů.

50 V roce 2021 zveřejnila nadace Eurofound¹⁸ studii porovnávající dopady po finanční krizi z roku 2008 a krizi COVID-19 na nezaměstnanost. Z výsledků studie vyplývá, že nárůst míry nezaměstnanosti v prvním roce krize COVID-19 v členských státech využívajících nástroj SURE byl nižší než během finanční krize v letech 2008–‍2010. I když pandemie vedla k významnému poklesu hospodářské činnosti, nepromítlo se to do odpovídajícího snížení míry zaměstnanosti, která se klesla relativně mírně. I když byl pokles hrubé domácí produkce provázen výrazným snížením počtu odpracovaných hodin, nedošlo k odpovídajícímu výraznému nárůstu nezaměstnanosti¹⁹. Podle nadace Eurofound se mezi druhým čtvrtletím roku 2019 a druhým čtvrtletím roku 2020 podíl pracovníků, kteří jsou zaměstnání, ale nepracují, více než zdvojnásobil na 17 %, zatímco zaměstnanost v EU klesla pouze o 2,4 %.

51 Přístup EU lze srovnat s přístupem Spojených států. Podle studie MMF z roku 2022²⁰ se na prudkém nárůstu nezaměstnanosti v USA způsobeném onemocněním COVID-19 z velké části podílelo dočasné propuštění pracovníků: ve druhém čtvrtletí roku 2020 představovali pracovníci, kteří byli dočasně propuštěni, více než 70 % nově nezaměstnaných. Za celý rok 2020 klesla zaměstnanost v USA o 6,2 % a míra nezaměstnanosti vzrostla o 4,4 procentního bodu; v EU to bylo 1,4 % a 0,4 procentního bodu.

Dopad nástroje SURE nelze plně posoudit z důvodu omezení v údajích z monitorování a chybějícího hodnocení ex post

52 Posuzovali jsme, zda Komise vytvořila spolehlivý rámec pro monitorování a podávání zpráv o provádění nástroje SURE. Za tímto účelem jsme analyzovali monitorovací procesy Komise, od sběru údajů od členských států až po zveřejňování pololetních zpráv o využívání finanční pomoci. Posuzovali jsme také, zda Komise naplánovala hodnocení nástroje v souladu se svými vnitřními pravidly.

Požadavky na monitorování a podávání zpráv se zaměřují spíše na využití finanční pomoci než na dosažené výsledky

53 Požadavky na monitorování a podávání zpráv pro Komisi a členské státy v nařízení SURE se zaměřují především na využívání finanční pomoci a výstupů, a nikoli na to, čeho bylo dosaženo prostřednictvím vnitrostátních programů pro udržení pracovních míst podporovaných nástrojem SURE, pokud jde o výsledky.

54 Finanční monitorování Komise se kromě kontroly, zda jsou oznámená opatření v souladu s opatřeními schválenými prováděcím rozhodnutím Rady, zaměřilo na způsob využití úvěru a celkové výdaje na opatření financovaná v rámci nástroje SURE. To Komisi umožnilo zapojit se aktivně do diskusí s vnitrostátními orgány v případech, kdy bylo čerpání prostředků z nástroje SURE ve srovnání s plánem nižší (viz bod 40).

55 Komise odhaduje, že v 19 členských státech, které nástroj využívají, podpořil nástroj SURE v roce 2020 přibližně 31,5 milionů lidí a 2,5 milionu podniků. K členským státům, v nichž byla podpořena většina populace, patří Itálie (10,8 milionu), Španělsko (5,7 milionu) a Polsko (3,6 milionu). Více než milion osob získalo podporu také v pěti dalších členských státech: Řecku, Česku, Belgii, Portugalsku a Rumunsku. V srpnu 2022 Komise odhadla, že v roce 2021 využívalo programy pro udržení pracovních míst financované z nástroje SURE přibližně devět milionů osob²¹.

56 Údaje vykázané členskými státy o výstupech, jako je počet zahrnutých zaměstnanců a podniků, však obecně vycházely z odhadů, nebyly vždy úplné, jak bylo uvedeno v pololetních zprávách k nástroji SURE, a někdy se významně lišily. Tyto údaje jsou východiskem zpráv podávaných Komisí Evropskému parlamentu a Radě (viz rámeček 4).

57 S postupem času poskytovaly členské státy více údajů. Větší dostupnost údajů však také vedla k významným odchylkám mezi údaji vykázanými v různých pololetních výročních zprávách. Například počet osob, které dostaly podporu v roce 2021, byl první pololetní výroční zprávě vyčíslen na pět milionů, ve třetí na tři miliony a ve čtvrté na devět milionů.

58 Kontroly Komise prováděné u údajů o výstupech vykazovaných členskými státy byly omezené a zaměřovaly se na obecnou soudržnost s dřívějšími podáními, jakož i na náklady opatření; byly použity různé dostupné datové zdroje k trhu práce. Týkaly se pouze posouzení, zda se informace poskytnuté členským státem o počtu příjemců finančních prostředků z nástroje SURE (zaměstnancům, osobám samostatně výdělečně činným nebo podnikům a dále podle odvětví) zdají být „věrohodné“.

59 Členské státy dále obecně poskytovaly informace na souhrnné úrovni. Nedostatek podrobných údajů o výstupech a výsledcích národních programů pro udržení pracovních míst znamená, že není možné identifikovat hlavní příjemce vnitrostátních opatření financovaných z nástroje SURE²². I když pandemie COVID-19 vedla k velkému otřesu na trhu práce, ne všechna odvětví, společnosti a skupiny pracovníků byly zasaženy stejným způsobem. U zaměstnanců s méně zajištěnými pracovními místy, osob samostatně výdělečně činných a zranitelných skupin pracovníků (jako jsou ženy, starší zaměstnanci, cizinci, osoby se zdravotním postižením a osoby s nižším vzděláním) bylo pravděpodobnější, že budou ovlivněni opatřeními k omezení fyzického kontaktu a dalšími omezeními, což vážně narušilo jejich pracovní vyhlídky²³.

60 Komise členské státy nepožádala o údaje o tom, čeho bylo prostřednictvím opatření související s veřejným zdravím dosaženo, což bylo odůvodněno tím, že tato opatření měla velmi odlišný rozsah i cíle (viz body 41–43). Tato opatření mohou být financována z řady různých unijních a vnitrostátních nástrojů financování a obvykle jsou prováděna decentralizovaně velkým počtem různých orgánů a subjektů, což vede k riziku dvojího financování. Celkově připadá ze souhrnného finančního krytí nástroje SURE na opatření související s veřejným zdravím přibližně 3,2 miliardy EUR a opatření se značně liší, pokud jde o jejich povahu a rozsah.

Pololetní zprávy Komise o využívání finanční pomoci z nástroje SURE mohou poskytnout pouze obecné odhady výsledků

61 Do konce září 2022 zveřejnila Komise v souladu s nařízením²⁴ čtyři pololetní zprávy o využívání finanční pomoci z nástroje SURE. Tyto zprávy jsou základním informačním zdrojem pro Evropský parlament, Radu i další zúčastněné strany. Obsahují informace o provádění finanční pomoci (například zbývající částky, které mají být vyplaceny, splátkové kalendáře) a o tom, do jaké míry stále trvaly mimořádné okolnosti odůvodňující použití nástroje SURE.

62 Nařízení SURE nevyžaduje, aby Komise podávala zprávy o výsledcích ani o účinnosti nástroje, ale rámec pro sociální dluhopisy vyžaduje podávání zpráv o dopadu (viz rámeček 1). Aby byl tento požadavek splněn, obsahují pololetní zprávy rovněž informace o výsledcích dosažených prostřednictvím programů pro udržení pracovních míst financovaných z nástroje SURE (viz rámeček 5).

Komise nástroj SURE nehodnotila

63 Podle finančního nařízení, interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů a pokynů pro zlepšování právní úpravy by Komise měla hodnotit výkonnost programů EU z hlediska jejich efektivnosti, účinnosti, relevantnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU²⁶. Tato hodnocení by měla kriticky a objektivně na základě spolehlivých důkazů o úspěších i nedostatcích posoudit, zda byl nástroj EU vhodný pro daný účel a zda splnil své zamýšlené cíle s minimálními náklady²⁷. Komise se navíc v rámci „Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv“ zavázala své zkušenosti s nástrojem SURE vyhodnotit²⁸. Nařízení SURE však výslovně nevyžaduje, aby Komise vyhodnocovala výkonnost tohoto nástroje.

64 U iniciativ navržených za mimořádné situace během pandemie onemocnění COVID-19, u nichž nebyly provedeny veřejné konzultace ani posouzení dopadů, Komise v dubnu 2021 upřesnila, že „[jasně stanoví,] jak a kdy bude akt následně hodnocen“ v pracovním dokumentu útvarů Komise zveřejněném nejpozději tři měsíce po legislativním návrhu²⁹. Jelikož nařízení SURE bylo přijato v květnu 2020, tento postup nebyl v jeho případě uplatněn.

Závěry a doporučení

65 Pandemie COVID-19 způsobila evropskému hospodářství vážný otřes a výrazně narušila trh práce, což ohrozilo miliony pracovních míst. Celkově jsme dospěli k závěru, že Komise reagovala na výzvu pomoci členským státům udržet zaměstnanost rychle a členským státům poskytla podporu EU sedm měsíců po vyhlášení pandemie, tedy rychleji než v případě standardních postupů financování. Správní rámec byl odrazem mimořádné situace a dočasná podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) byla koncipována tak, aby omezila finanční riziko pro rozpočet EU. Ačkoli na souhrnné úrovni existují určité signály, že podpora z nástroje SURE pomohla milionům osob, koncepce nástroje – EU poskytla úvěrové financování na podporu vnitrostátních režimů – a nedostatek komplexních údajů z členských států limitují schopnost Komise výsledky dosažené nástrojem SURE posoudit.

66 Nástroj SURE byl zřízen a zahájen v mimořádné situaci, kdy byla zavedena opatření k omezení šíření koronaviru a kdy se členské státy potýkaly s náhlým a prudkým nárůstem veřejných výdajů. V této souvislosti Komise včas – pouhé dva měsíce po označení onemocnění COVID-19 za pandemii – a se souhlasem Rady navrhla nové, inovativní nařízení. Většina členských států (19) se rozhodla tento nástroj využít, přičemž téměř polovina celkové podpory ve výši 100 miliard EUR byla poskytnuta Itálii a Španělsku. Podpora z nástroje SURE umožnila členským státům vytvořit nebo rozšířit stávající systémy pro udržení pracovních míst. Obecně byly ve východních členských státech EU vytvořeny nové programy pro udržení pracovních míst, avšak vzhledem k velmi odlišným podmínkám jednotlivých vnitrostátních trhů práce se přístupy v rámci EU značně lišily. Komise odhadla, že členské státy, jejichž rating je slabší než rating EU, společně ušetřily na úrocích přibližně 8,5 miliardy EUR ve srovnání s tím, co by zaplatily, kdyby se rozhodly úvěry získat samy (viz body 17–26).

67 Struktura podpory z nástroje SURE byla nová a omezila riziko pro rozpočet EU. Financování je založeno na úvěrech, nikoli na grantech a všechny členské státy (včetně těch, které se rozhodly nástroj SURE nevyužít) poskytly bezpodmínečné záruky splatné na požádání, a to až do výše 25 % všech úvěrů vyplacených v rámci tohoto nástroje, z nichž všechny mají být splaceny do roku 2050. Tyto záruky slouží jako rezerva na ochranu rozpočtu EU, neboť v případě neplnění mohou být prostředky čerpány ze záruk členských států, a teprve po jejich využití lze čerpat plnění z vlastních zdrojů Komise. Dále byla zavedena obezřetnostní pravidla ke zmírnění expozice za rok a na členský stát. Poptávka po úvěrech z nástroje SURE byla obecně značná, přičemž do srpna 2022 bylo vyplaceno téměř 92 miliard EUR (viz body 27–31).

68 Nástroj SURE je nástroj reakce na krizi, jehož prioritou je rychlé vyplacení finančních prostředků. Postupy Komise uplatněné u nástroje SURE byly jednodušší než v případě běžných intervencí Komise. Nařízení SURE je například krátké, ale široké, pokud jde o spouštěcí podmínky a podmínky způsobilosti, a dává členským státům značnou volnost při rozhodování o tom, kam finanční prostředky EU zaměřit. Tento přístup následně vedl k tomu, že Komise nekontrolovala, zda jsou vnitrostátní opatření podporovaná nástrojem SURE nákladově efektivní nebo zda doplňují jiné režimy. Rozšíření oblasti působnosti nástroje SURE na financování opatření souvisejících s veřejným zdravím snížilo jeho primární zaměření na zaměstnanost. Komise za podpory Rady nakonec akceptovala, že tři z 19 členských států využily více než 15 % svých půjček SURE na opatření související s veřejným zdravím (viz body 32–43).

69 Komise vyplatila členským státům finanční prostředky rychle: většina členských států obdržela první platbu do měsíce od podání žádosti. Programy pro udržení pracovních míst jsou náchylné ke zneužití a nařízení SURE vyžaduje, aby dohody o půjčce s členskými státy obsahovaly ustanovení týkající se systémů kontrol a auditů, aby se minimalizovalo riziko podvodů a nesrovnalostí. Na začátku roku 2022, kdy již byla většina finančních prostředků vyplacena, provedla Komise ad hoc průzkum o systémech auditu a kontroly v členských státech Všechny členské státy s výjimkou jednoho nahlásily případy nesrovnalostí a údajných podvodů, které vedly ke zpětnému získání neoprávněně použitých finančních prostředků ve 13 členských státech. Jelikož v září 2022 Komise nevěděla o žádných závažných nesrovnalostech nebo podvodech, za něž by podle právních předpisů nesla odpovědnost, nezahájila v této věci žádná konkrétní šetření (viz body 44–47).

70 Ze souhrnných informací vyplývá, že podpora z nástroje SURE se společně s dalšími opatřeními na podporu politik pro zmírňování rizik nezaměstnanosti v nejzávažnějším období krize dostala k milionům zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Koncepce nástroje však neumožňuje samostatně vyčlenit dopad nástroje SURE z hlediska výstupů a výsledků v rámci vnitrostátních režimů. Komise proto není schopna posoudit výsledky nástroje SURE v jednotlivých členských státech. Například nedostatek ucelených údajů z členských států znamená, že počet osob a podniků podpořených z nástroje SURE, tedy potenciální příspěvek nástroje ke zmírnění rizik nezaměstnanosti, nelze v plné míře posoudit. Je také k dispozici málo údajů o monitorování opatření související s veřejným zdravím odůvodňovaný tím, že tato opatření měla velmi odlišný rozsah i cíle. Hodnocení není v nařízení SURE povinné (viz body 48–64).

Doporučení – Hodnocení nástroje SURE

Komise měla v souladu se svým závazkem uvedeným v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv vyhodnotit zkušenosti s nástrojem SURE, aby se poučila a své poznatky mohla využít při přípravě případných budoucích nástrojů pro mimořádné situace. Hodnotit by se měla míra, v níž nástroj SURE a vnitrostátní opatření, která podpořil, vytvořily přidanou hodnotu (pro všechny cíle nástroje SURE, včetně opatření souvisejících s veřejným zdravím). Dále by se mělo hodnotit, zda a jak režimy podporované z nástroje SURE doplňovaly vnitrostátní opatření a zda byl rámec SURE, vzhledem k případům oznámeným členskými státy, účinný při minimalizaci rizika nesrovnalostí a podvodů.

Cílové datum provedení: do konce třetího čtvrtletí roku 2024.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Annemie Turtelboomová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 9. listopadu 2022.

Použité zkratky

CEPS: Centrum pro evropská politická studia

Eurofound: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

GŘ BUDG: Generální ředitelství pro rozpočet

GŘ ECFIN: Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti

GŘ EMPL: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování

SURE: podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci

Slovníček

Eurofound: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, agentura EU, která poskytuje informace, poradenství a odborné znalosti v oblasti sociální politiky EU na základě srovnatelných informací, výzkumu a analýz.

Opatření související s veřejným zdravím: opatření zaměřená na snížení pracovních rizik a zajištění ochrany pracovníků a osob samostatně výdělečně činných na pracovišti a případně některá další opatření související s veřejným zdravím.

Podobná opatření jako režimy zkrácené pracovní doby: opatření na trhu práce, kromě režimů zkrácené pracovní doby, která chrání zaměstnanost prostřednictvím dotací na podporu příjmu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.

Režim zkrácené pracovní doby: veřejný program, který za určitých okolností umožňuje podnikům, které se potýkají s hospodářskými obtížemi, dočasně snížit počet hodin odpracovaných jejich zaměstnanci, kterým je poskytována veřejná podpora příjmu za neodpracované hodiny.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62745

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62745

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování a jemuž předsedá členka EÚD Annemie Turtelboomová. Audit vedla členka EÚD Iliana Ivanovová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu James Verity, tajemník kabinetu Ivan Genchev, vyšší manažer Pietro Puricella, vedoucí úkolu Jussi Bright a auditoři Fernando Pascual Gil, Andras Augustin Feher, Zeljko Mimica and Cristina Jianuová.

Zleva doprava: Fernando Pascual Gil, James Verity, Jussi Bright, Iliana Ivanova, Ivan Genchev, Pietro Puricella, Zeljko Mimica.

Poznámky na konci textu

¹ Marcus, J. S. et al.: The impact of COVID-19 on the Internal Market, Evropský parlament, 2021.

² Pouliakas, K.; Branka, J.: EU jobs at highest risk of COVID-19 social distancing: Is the pandemic exacerbating the labour market divide?, č. 1, pracovní dokument střediska CEDEFOP, 2020.

³ Návrh Komise na nařízení Rady o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), COM(2020) 139.

⁴ Článek 5 nařízení (EU) č. 2020/672.

⁵ U nařízení o společných ustanoveních pro programová období 2007–2013 a 2014–2020: nařízení Rady (EU) č. 1083/2006 a nařízení (EU) č. 1303/2013.

⁶ Nástroj SURE po 18 měsících: třetí půlroční zpráva, COM(2022) 483.

⁷ Čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 2020/672.

⁸ Článek 9 nařízení (EU) č. 2020/672.

⁹ Nástroj SURE po 18 měsících: třetí půlroční zpráva, COM(2022) 483.

¹⁰ Článek 3 nařízení (EU) č. 2020/672.

¹¹ Článek 2 nařízení (EU) č. 2020/672.

¹² Čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 2020/672.

¹³ COVID-19: boj proti podvodům v režimech krátkodobé finanční podpory, evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, květen 2021.

¹⁴ Nejvyšší kontrolní instituce Chorvatska (2021), Irska (2021) a Lotyšska (2020).

¹⁵ Čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2020/672 podle čl. 220 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1046.

¹⁶ Nástroj SURE po 18 měsících: třetí půlroční zpráva, COM(2022) 128.

¹⁷ COVID-19: Implications for employment and working life, řada COVID-19, Eurofound, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, Luxembourg, 2021.

¹⁸ Monitoring convergence in the European Union: Looking backwards to move forward - Upward convergence through crises, Eurofound, Challenges and prospects in the EU series, 2021.

¹⁹ Commission report on labour market and wage developments in Europe, prosinec 2021, s. 45.

²⁰ European Labor Markets and the COVID-19 Pandemic: Fallout and the Path Ahead, Mezinárodní měnový fond, březen 2022.

²¹ Nástroj SURE po 18 měsících: čtvrtá pololetní zpráva, COM(2022) 483.

²² COVID-19: Implications for employment and working life, řada COVID-19, Eurofound, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, Luxembourg, 2021.

²³ EU jobs at highest risk of COVID-19 social distancing, CEDEFOP, 2020.

²⁴ Čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 2020/672.

²⁵ Nástroj SURE po 18 měsících: čtvrtá pololetní zpráva, COM(2022) 483.

²⁶ Článek 34 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Bod I.3 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů, 12.5.2016, s. 1. SWD(2021) 305, Better Regulation Guidelines, 3.11.2021, s. 23.

²⁷ Sdělení Komise „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů, COM(2021) 219, s. 16–17. SWD(2021) 305, Better Regulation Guidelines, 3.11.2021, s. 23.

²⁸ The European Pillar of Social Rights Action Plan, 2021, s. 18.

²⁹ Sdělení Komise „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů, COM(2021) 219, s. 13-14.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-9170-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/207936	QJ-AB-22-026-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9156-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/874842	QJ-AB-22-026-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Ikony obrázek 1 a 2: u těchto údajů byly použity zdroje Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.