Opatření na rozšíření účasti v programu Horizont 2020 byla dobře navržena, avšak udržitelná změna bude z velké části záviset na úsilí vnitrostátních orgánů

Shrnutí

I Ve své strategii Evropa 2020 Komise zdůraznila úlohu výzkumu a inovací jako klíčové hnací síly sociální a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí v EU. EU od roku 1984 poskytuje podporu výzkumu a inovacím prostřednictvím po sobě jdoucích „rámcových programů“. Program Horizont 2020, 8. rámcový program, se vztahoval na období 2014–2020 (rozpočet ve výši 76,4 miliardy EUR). Po něm nyní následoval program Horizont Evropa (rozpočet ve výši 95,5 miliardy EUR) na období 2021–2027.

II Mezi členskými státy EU existují, pokud jde o výkonnost v oblasti výzkumu a inovací, značné rozdíly. Ty se rovněž odrážejí v různé míře účasti v rámcových programech, u nichž je přidělování finančních prostředků založeno na excelenci. Nízká účast dále omezuje potenciál zemí s nedostatečnými výsledky překonat nedostatky v jejich systémech výzkumu a inovací. K řešení rozdílů v oblasti inovací a zlepšení účasti vyčlenil program Horizont 2020 částku 935 milionů EUR na „opatření na rozšíření účasti“. Ta jsou zaměřena konkrétně na členské státy s nízkou výkonností. Jejich cílem bylo zvýšit kapacitu výzkumných institucí v těchto členských státech, například tím, že jim pomáhají navazovat kontakty a partnerskou spolupráci s předními institucemi a přitáhnout vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Tato opatření byla posílena v rámci programu Horizont Evropa a nyní na ně byl vyhrazen rozpočet ve výši 2,95 miliardy EUR.

III Rozhodli jsme se provést tento audit s cílem informovat tvůrce politik o otázkách ovlivňujících koncepci a provádění opatření na rozšíření účasti, zejména proto, že tato opatření pokračují v rámci programu Horizont Evropa. Tato zvláštní zpráva je poslední v řadě publikací EÚD, které se zabývají podporou poskytovanou programem Horizont 2020.

IV Posuzovali jsme, zda opatření na rozšíření účasti programu Horizont 2020 byla pro daný účel vhodná. Za tímto účelem jsme zkoumali celkovou koncepci opatření, jakož i prováděcí a monitorovací mechanismu dvou konkrétních opatření. Jedná se o Teaming (podpora středisek excelence) a Profesury Evropského výzkumného prostoru (EVP) (umísťování vynikajících akademických pracovníků do výzkumných institucí); obě opatření byla koncipována tak, aby měla dlouhodobé účinky u příjemců.

V Dospěli jsme k závěru, že opatření na rozšíření účasti byla dobře navržena tak, aby cílila na mnoho faktorů, které omezují účast zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření jejich účasti na následných rámcových programech. Skutečná udržitelná změna však do značné míry závisí na investicích do výzkumu a inovací a na reformách na vnitrostátní úrovni.

VI Součástí souboru nástrojů, které EU používá k podpoře reforem vnitrostátních ekosystémů, je i nástroj na podporu politik. Ne všechny země, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, nástroj v období 2014–2020 využívaly a Komise musela kvůli nedostatku zdrojů některé projekty odložit. Zjistili jsme, že ačkoli reagovat na doporučení vyplývající z činností v rámci nástroje na podporu politik je odpovědností členských států, Komise rovněž použila poznatky získané o vnitrostátních systémech výzkumu a inovací, zejména pro hodnocení jednotlivých zemí v rámci evropského semestru, která vedla k doporučením pro jednotlivé země.

VII Zjistili jsme, že opatření na rozšíření účasti prospěla skupině zemí s nestejnou úrovní výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací a v rámcovém programu. I když tyto rozdíly ne nutně plně korelovaly, odrážely se rovněž v účasti jednotlivých zemí na opatřeních na rozšíření účasti.

VIII Ačkoli je příliš brzy na posouzení plného dopadu opatření, zjistili jsme, že projekty Teaming a Profesury EVP začínají přinášet slibné výsledky, zejména pokud jde o počet publikací, vytváření sítí a přístup k většímu grantovému financování. Provádění projektů však provázela řada problémů v oblasti zajištění doplňkového financování z jiných zdrojů než z programu Horizont 2020, náboru mezinárodních výzkumných pracovníků a především zajištění udržitelnosti vytvářením příjmů z využívání výsledků výzkumu.

IX Zjistili jsme, že v monitorování projektů Teaming a Profesury EVP je prostor pro zlepšení, zejména pokud jde o měření dlouhodobého dopadu obou nástrojů.

X Komisi doporučujeme:

• posílit využívání nástroje na podporu politik;
• usilovat o vyváženější účast zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, na opatřeních na rozšíření účasti;
• usnadnit včasnou dostupnost doplňkového financování;
• posílit schopnost příjemců projektů využívat výsledky svého výzkumu;
• posílit monitorování opatření na rozšíření účasti.

Úvod

Význam výzkumu a inovace v EU

01 Ve své Strategii Evropa 2020 si Komise jako cíl vytyčila inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zdůraznila úlohu výzkumu a inovací jako klíčové hnací síly sociální a hospodářské prosperity a udržitelnosti životního prostředí. Trvalý význam výzkumu a inovací pro EU se odráží i v šesti prioritách Komise na období 2019–2024, neboť výzkum a inovace hrají klíčovou úlohu nejméně ve čtyřech prioritách: Zelené dohodě pro Evropu, hospodářství ve prospěch lidí, Evropě připravené na digitální věk a silnější Evropě ve světě.

02 Strategie EU 2020 rovněž stanovila cíl zvýšit výdaje na výzkum a vývoj s cílem přilákat soukromé investice ve výši až dvou třetin celkových investic, a dosáhnout tak do roku 2020 kumulativního celkového objemu 3 % hrubého domácího produktu (HDP) na úrovni EU. Členské státy si stanovily své vlastní vnitrostátní cíle v rozmezí od 0,5 % do 4,0 %.

03 Rozpočet EU podporuje zvláštní programy financování na podporu výzkumu a inovací od roku 1984. Osmý rámcový program pro výzkum a inovace, Horizont 2020 (H2020), se vztahoval na období 2014–2020 a jeho rozpočet činil 76,4 miliardy EUR. Devátý rámcový program Horizont Evropa pokrývá období 2021–2027 a má rozpočet ve výši 95,5 miliardy EUR. Výzkum a inovace podporují i další fondy EU, zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), který je jedním z fondů provádějících politiku soudržnosti.

04 Závěrečné hodnocení šestého rámcového programu (období 2002–2006) a průběžné hodnocení sedmého rámcového programu (2007–2013) poukázaly na trvalou nízkou míru účasti některých členských států na rámcových programech. Tato nízká účast omezuje zapojení jejich aktérů v oblasti výzkumu a inovací do unijních a mezinárodních projektů a komunit spolupráce.

05 Nařízení o programu Horizont 2020 v roce 2013 uznalo, že „[n]avzdory nedávnému trendu usilovat o to, aby se inovační výkonnosti jednotlivých zemí a regionů sblížily, výrazné rozdíly mezi členskými státy stále přetrvávají.“ Vzhledem k tomu, že přidělování finančních prostředků v rámci rámcových programů je založeno na excelenci (tj. jsou vybrány pouze nejlepší návrhy), měly členské státy s nižší výkonností potíže při soutěži s těmi silnějšími. Některé důvody identifikovala Komise poprvé v roce 2011: nedostatečné vnitrostátní investice do výzkumu a inovací nebo omezený přístup ke stávajícím sítím. Nařízení proto zavedlo zvláštní složku „rozšiřování účasti a šíření excelence“ (na období 2014–2020). Byla specificky vyčleněna pro země s nízkou výkonností, tj. pro „země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti“. Jejím cílem je řešit nerovnoměrnou výkonnost v oblasti výzkumu a inovací v členských státech a aktivovat excelenci (tj. aktivovat stávající oblasti excelence a propojit je se sítěmi excelence) v zemích s nízkou výkonností, a tím rozšířit účast v programu Horizont 2020.

06 Opatření na rozšíření účasti sestávala z řady nástrojů na podporu budování kapacit, vytváření vazeb mezi předními výzkumnými institucemi a zeměmi regiony s nízkou výkonností a poskytování odborné podpory v dané oblasti politiky (viz obrázek 1).

07 Na opatření na rozšíření účasti bylo vyčleněno celkem 935 milionů EUR (1,2 % všech závazků programu Horizont 2020). Největší podíl připadl na projekty opatření Teaming (390 milionů EUR, tj. 41 %, viz obrázek 2). Opatření pokračují v rámci programu Horizont Evropa, ale zahrnují nové prvky a byl na ně přidělen výrazně větší objem prostředků ve výši 2,95 miliardy EUR (3 % rozpočtu programu Horizont Evropa) (viz příloha I). Na základě průběžného hodnocení programu Horizont 2020 a posouzení dopadů programu Horizont Evropa navrhla Komise navýšit rozpočet na 2,1 miliardy EUR, který byl posléze spolunormotvůrci v průběhu legislativního procesu dále zvýšen.

08 V rámci programu Horizont 2020 opatření na rozšíření účasti cílila na: třináct členských států, které přistoupily k EU od roku 2004 (EU-13), a Lucembursko a Portugalsko (obrázek 3). Na tytéž země se zaměřuje program Horizont Evropa, jen Lucembursko je zde nahrazeno Řeckem. Ke skupině se připojily i nejvzdálenější regiony Francie a Španělska. Nařízení o programu Horizont Evropa stanoví, že tato skupina bude trvat po celou dobu trvání programu Horizont Evropa.

Úlohy a povinnosti

09 Hlavním GŘ odpovědným za politiku EU v oblasti výzkumu, vědy a inovací (včetně navrhování a řízení rámcových programů) je Generální ředitelství Komise pro výzkum a inovace (GŘ RTD). Program Horizont 2020 byl prováděn prostřednictvím víceletých pracovních programů, v nichž byly stanoveny priority Komise, které byly následně převedeny do podoby výzev k předkládání návrhů projektů.

10 Všechna opatření na rozšíření účasti (zejména výběr, provádění a monitorování projektů) řídí Evropská výkonná agentura pro výzkum (REA) s výjimkou nástroje na podporu politiky, který řídí GŘ RTD, a programu COST, který realizuje sdružení pro program Evropské spolupráce v oblasti vědy a technologie (COST).

11 Projekty financované v rámci opatření na rozšíření účasti mohou využívat doplňkového financování z jiných zdrojů, například z EFRR. EFRR se provádí na základě operačních programů připravených vnitrostátními/regionálními orgány a schválených Komisí. Řídicí orgány odpovědné za dotčené programy posuzují a vybírají projekty způsobilé pro doplňkové financování a monitorují jejich provádění příjemci.

Rozsah a koncepce auditu

12 Cílem auditu bylo objasnit koncepci opatření na rozšíření účasti a upozornit na problémy, které mohou narušit jejich úspěšné provádění, zejména vzhledem k tomu, že tato opatření byla v rámci programu Horizont Evropa posílena. Vzhledem k tomu, že opatření na rozšíření účasti byla zavedena v programu Horizont 2020 a stále probíhají, audit se nezaměřil na posouzení dopadu opatření, neboť se očekává, že se plně projeví až po roce 2025.

13 Na různou míru účasti členských států EU na rámcových programech poukázaly již naše předchozí zvláštní zprávy o programu Horizont 2020¹. Rozhodli jsme se provést tento audit s cílem prověřit opatření na rozšíření účasti nově zavedená v 8. rámcovém programu a doplnit náš soubor auditů týkajících se programu Horizont 2020.

14 Zaměřili jsme se na opatření Teaming a Profesury EPV, dvě opatření na rozšíření účasti, jejichž cílem je mít dlouhodobé účinky, a na úlohu nástroje na podporu politik. Tato zpráva neposuzuje synergie mezi programem Horizont 2020 a fondy provádějícími politiku soudržnosti, jimiž by se měla zabývat jedna z našich následných zpráv.

15 Dotazovali jsme se, zda jsou opatření na rozšíření účasti programu Horizont 2020 vhodná pro řešení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací. Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme posuzovali, zda:

• opatření na rozšíření účasti byla dobře koncipována;
• opatření na rozšíření účasti byla na dobré cestě k dosažení svých cílů;
• Komise má účinný systém pro sledování dopadu opatření na rozšíření účasti.

16 Prověřovali jsme důkazní informace z mnoha různých zdrojů:

• dokumentárního přezkumu relevantní dokumentace;
• dotazníků a pohovorů s Komisí, agenturou REA, jakož i řídicími orgány a národními kontaktními místy pro opatření na rozšíření účasti v Chorvatsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku;
• statistické analýzy údajů programu Horizont 2020 a údajů o investicích členských států do výzkumu a inovací;
• hloubkové analýzy vzorku pěti projektů Profesury EVP a šesti projektů opatření Teaming vybraných na základě vlastního uvážení – čtyř financovaných v rámci první výzvy (pracovní program na období 2016–2017) a dvou v rámci druhé výzvy (2018–2020). Analýza projektů vycházela z údajů shromážděných do poloviny roku 2021. Další podrobnosti o naší metodice jsou uvedeny v příloze II;
• podrobné analýzy doplňkového financování pro všechny projekty opatření Teaming.

Připomínky

Zatímco koncepce opatření na rozšíření účasti byla většinou vhodná, opatření mohou pokrok ve výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací pouze nastartovat

17 Cílem opatření na rozšíření účasti bylo řešit rozdíly v oblasti výzkumu a inovací a trvale nízkou účast v rámcových programech uvolněním potenciálu excelence v zemích definovaných jako země s nízkou výkonností (viz bod 05).

18 Komise označila strukturální problémy (např. slabou správu a instituce anebo roztříštěnost vnitrostátních ekosystémů výzkumu a inovací anebo chybějící vazby mezi vzděláváním a výzkumem) za jeden z důvodů, proč některé členské státy v inovační výkonnosti zaostávají. EU má k dispozici soubor nástrojů, jejichž cílem je stimulovat reformy, mezi něž patří nástroj na podporu politik (viz bod 06).

19 Posuzovali jsme, zda:

• opatření na rozšíření účasti byla navržena tak, aby řešila příčiny nízké výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací;
• opatření na rozšíření účasti byla v souladu s dalšími opatřeními EU, která podnítila reformy v členských státech;
• opatření na rozšíření účasti se zaměřovala na země s nízkou výkonností.

Opatření většinou řešila příčiny nízké výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací, ale pro zvýšení investic do výzkumu a inovací je nezbytný závazek na národní úrovni

20 Příčiny nízké výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, a jejich omezené účasti v programu Horizont 2020 analyzovalo několik výzkumných studií². K těmto příčinám patřily: nedostatečné ekosystémy oblasti výzkumu a inovací (např. roztříštěná správa nebo omezené investice), slabší propojení se sítěmi mezinárodní spolupráce, nedostatky týkající se lidského kapitálu, odliv výzkumných pracovníků, omezená spolupráce mezi veřejnými a soukromými subjekty zapojenými do inovací a omezená internacionalizace institucí v oblasti výzkumu a inovací.

21 Posuzovali jsme, zda se opatření na rozšíření účasti konkrétně zaměřovala na tyto příčiny. Naše výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

22 Všemi příčinami kromě míry národních (veřejných i soukromých) investic do výzkumu a inovací se zabývalo jedno či několik opatření na rozšíření účasti. Opatření na rozšíření účasti se však nezaměřovala na inovace a podporovala síť národních kontaktních míst odpovědnou za poskytování informací a pomoc příjemcům související s rámcovým programem pouze v omezené míře. Ve své zvláštní zprávě č. 28/2018 jsme dospěli k závěru, že tato podpora je potřebná. Jsme si vědomi skutečnosti, že opatření v rámci programu Horizont Evropa nyní zahrnují tento druh podpory, jakož i další podporu na řešení odlivu výzkumných pracovníků a na podporu excelence na univerzitách a místní inovační ekosystémy (viz příloha I).

23 Vysvětlení, jak tato dvě opatření, na které jsme se při provádění analýzy realizace projektů zaměřili (Teaming a Profesury EVP), řešila příčiny rozdílů v oblasti výzkumu a inovací, je uvedeno v rámečku 1.

24 Opatření na rozšíření účasti v rámci programu Horizont 2020 se úrovní národních (veřejných a soukromých) investic do výzkumu a inovací konkrétně nezabývala. Z výše rozpočtu na opatření na rozšíření účasti (viz bod 07) ve skutečnosti vyplývá, že tato opatření měla mít především katalytický účinek na výkonnost v oblasti výzkumu a inovací obecně a na účast v programu Horizont 2020 konkrétně.

25 Existují však další opatření EU, jejichž cílem je zvýšit míru investic, jak v rámci programu Horizont 2020 nebo jiných programů EU, tak procesu evropského semestru, tedy ročního cyklu koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU (viz také naše zvláštní zpráva č. 16/2020 o evropském semestru).

26 Za úroveň veřejných investic jsou navíc primárně odpovědné členské státy. Výkonnost výzkumu a inovací a účast v programu Horizont 2020 jsou výrazně ovlivněny mírou investic do výzkumu a inovací (státních či soukromých) na národní úrovni a silou národních ekosystémů výzkumu a inovací. Další informace o této korelaci jsou uvedeny v příloze III.

27 V roce 2020 EU investovala 2,3 % svého HDP do výzkumu a inovací. Míra investic do výzkumu a inovací se v jednotlivých členských státech EU značně liší (viz obrázek 4), ale žádná ze zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, neinvestovala tolik, kolik činí průměr EU, a pouze dvě země (Slovinsko a Česko) investovaly více než 2,0 %. Na konci roku 2020 navíc většina členských států, a zejména země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, stále zdaleka nedosáhla svých cílů (viz bod 02), které byly ve většině případů pod průměrem EU (viz obrázek 4).

Schopnost nástroje na podporu politik stimulovat potřebné změny ve vnitrostátních systémech pro výzkum a inovace byla omezená, neboť rovněž závisela na míře závazku členských států, přispívá ale k dalším opatřením EU, jež se těchto reforem týkají

28 Na období 2014–2020 přijala Komise v reakci na akceptovanou potřebu reforem v členských státech (viz bod 18) nové nástroje, které mají tento reformní proces podpořit a členským státům pomoci s řešením souvisejících problémů. Některé z těchto nástrojů byly zavedeny i v oblasti výzkumu a politiky soudržnosti. V rámci programu Horizont 2020 se jednalo o výše uvedený nástroj na podporu politik (viz bod 06).

29 Zkoumali jsme, zda je nástroj na podporu politik v souladu s jinými podpůrnými opatřeními EU a zda Komise odpovídajícím způsobem reagovala na výsledky svého hodnocení nástroje na podporu politik z roku 2019.

30 Různé služby nabízené v rámci nástroje na podporu politik a počet projektů financovaných v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, jsou uvedeny v rámečku 2. Celkový rozpočet byl relativně malý (pouze 5,7 milionu EUR) a některé projekty byly zahájeny pozdě z důvodu nedostatku zaměstnanců v Komisi.

31 Členské státy se činností nástroje na podporu politiky účastnily na dobrovolném základě. Zjistili jsme, že v období 2014–2020 se čtyři země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti (Chorvatsko, Česko, Lucembursko a Portugalsko), neúčastnily činností přímo zaměřených na reformy systémů výzkumu a inovací (nezávislé vzájemné hodnocení a zvláštní podpora).

32 V souladu se zásadou subsidiarity zúčastněné země samy rozhodují o tom, zda a jak budou pokračovat v doporučeních učiněných v souvislosti s těmito činnostmi. V závěru hodnocení nástroje na podporu politik provedeném Komisí v roce 2019 se uvádí, že Komise nekladla dostatečný důraz na sledování a monitorování skutečných změn politiky. Je proto důležité zajistit, aby poznatky týkající se potřebných vnitrostátních reforem nebyly ztraceny, ale aby byly v kontextu evropského semestru úspěšně a s dobrým výsledkem využívány. Výsledkem práce v rámci evropského semestru je to, že Rada každoročně schválí – na základě návrhu Komise – doporučení pro jednotlivé země.

33 Analyzovali jsme roční hodnocení jednotlivých zemí, z nichž doporučení pro jednotlivé země vycházejí, a zjistili jsme, že Komise začala výslovně odkazovat na poznatky získané z činností nástroje na podporu politik až od roku 2019³. Všechny tyto odkazy byly selektivní, tj. uváděly nejdůležitější body vyvozené z činností nástroje na podporu politik.

34 Obdobně Komise začala systematičtěji řešit doporučení týkající se výzkumu a inovací určená pro jednotlivé země až v roce 2019. Naše analýza doporučení pro jednotlivé země z roku 2019 týkajících se výzkumu a inovací ukázala, že tato doporučení jsou obecné povahy a zaměřují se spíše na investice než na reformy. V letech 2015 až 2018 neobdržely některé země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, žádná doporučení pro jednotlivé země týkající se výzkumu a inovací (další podrobnosti viz příloha IV). Již ve své zvláštní zprávě č. 16/2020 o evropském semestru jsme dospěli k závěru, že Komise nepředkládá dostatečná doporučení k řešení problematiky výzkumu.

35 Za stav svých systémů pro výzkum a inovace nicméně jsou odpovědné členské státy, které musí přijmout nezbytná opatření k provedení nutných reforem. Z analýzy Komise týkající se provádění doporučení pro jednotlivé země z roku 2019 vyplynulo, že do jednoho roku od vydání doporučení vykázala více než polovina zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, jen omezený nebo žádný pokrok.

36 Provádění nezbytných reforem je rovněž klíčovým aspektem Nástroje pro oživení a odolnost. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví, že nástroj by měl přispívat k účinnému řešení „všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země“. Komise musí splnění této podmínky posoudit před schválením plánu pro oživení a odolnost, který předkládají všechny členské státy. V době auditu bylo příliš brzy, než aby bylo možné posoudit, do jaké míry bude provádění reforem plánovaných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v praxi úspěšné, tj. přejde od závazků v papírové podobě (jako je přijetí právního aktu) ke skutečnému pokroku.

37 Rostoucí význam reforem v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost a omezený pokrok dosažený při provádění doporučení pro jednotlivé země (viz bod 32) zdůrazňují význam podpory politiky ze strany Komise.

38 Z hodnocení nástroje na podporu politik provedeného Komisí v roce 2019 vyplynulo, že převážná většina zúčastněných stran, které odpověděly na průzkum, se vyjadřovala velmi pozitivně, pokud jde o přínosy režimu. Hodnocení nicméně obsahovalo řadu doporučení týkajících se:

1. posílení úlohy nástroje na podporu politik jako hnací síly reforem (např. jeho využití také k podpoře systematičtějšího a rozšířeného dialogu mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí);
2. rozšíření koncepčních specifikací nástroje na podporu politik (např. prodloužení doby jejich platnosti a zavedení rámce pro následná opatření na podporu provádění a sledování dopadu);
3. zlepšení mechaniky nástroje na podporu politik (např. vynaložení většího úsilí na šíření a komunikaci s cílem zvýšit viditelnost a zajistit, aby výsledky měly v dotčených zemích větší dopad).

39 O tři roky později však tato doporučení nebyla Komisí dosud v plném rozsahu provedena. Komise nás informovala, že bude stavět přitom na již existující spolupráci s vybranými členskými státy a má v úmyslu dále rozvíjet dvoustranný dialog o výzkumu a vývoji s členskými státy, které jsou ochotny se do tohoto procesu zapojit (písmeno a), a že v současné době vyvíjí snahu zlepšit šíření, komunikace a viditelnosti (písmeno c).

40 Následná kontrola v návaznosti na doporučení pro členské státy vyplývající z nástroje na podporu politik (písmeno b)) prováděná Komisí probíhá v současné době především prostřednictvím procesu evropského semestru a v budoucnu také formou monitorování plánů pro oživení a odolnost (viz bod 36). Dále v reakci na tento bod hodnocení z roku 2019 byla v rámci nástroje na podporu politik programu Horizont Evropa zavedena nová funkce „otevřený nástroj na podporu politik“. Tento prvek členským státům, které již činnosti nástroje na podporu politik přínosným způsobem využily, umožňuje získat podporu při provádění souvisejících doporučení. Nástroj na podporu politik však zůstává nástrojem fungujícím na základě poptávky. Nebyli jsme schopni posoudit, do jaké míry je otevřený nástroj na podporu politik vhodný, neboť praktické aspekty související s jeho prováděním dosud nebyly definovány.

41 Zaměstnanci Společného výzkumného střediska, s nimiž jsme vedli rozhovory, zdůraznili význam doprovodných opatření pro pomoc členským státům při reformě jejich systémů výzkumu a inovací. Zmínili se o poskytování průběžné podpory, investiční poradenství a poradenství ohledně nejvhodnějších nástrojů a opatření, ani jeden z těchto prvků nástroj na podporu politik v rámci programu Horizont 2020 neposkytoval.

Některé z cílových zemí těžily z opatření na rozšíření účasti výrazně méně než jiné

42 V případě programu Horizont 2020 bylo rozhodnutí o zemích, které měly mít prospěch z opatření na rozšíření účasti, přijato při schvalování pracovních programů. Schvaluje je Komise postupem projednávání ve výborech, tj. za účasti výboru složeného ze zástupců členských států. Pokud jde o program Horizont Evropa, rozhodnutí o tom, kterým zemí bude poskytována podpora na rozšíření účasti, provedli spolunormotvůrci a tyto země jsou v nařízení uvedeny.

43 Ačkoli výběr přijímajících zemí přímo nespadal do působnosti Komise, Komise poskytla analýzy, aby umožnila rozhodování založené na důkazech v souladu se zásadami pro zlepšování právní úpravy. Tato analýza vycházela z řady ukazatelů vybraných tak, aby odrážely příčiny nízké výkonnosti.

44 Na základě přezkumu ukazatelů uplatněných pro program Horizont 2020 použila Komise pro svou analýzu programu Horizont Evropa jiný soubor ukazatelů (podrobnosti o ukazatelích pro obě období viz příloha V). Tato analýza, poskytnutá spolunormotvůrcům ve formě pracovního dokumentu pro výběr zemí pro program Horizont Evropa, nicméně nezahrnovala informace o:

1. účasti dané země v předchozích rámcových programech. Jedná se o relevantní ukazatel, neboť bezprostřední cíl opatření na rozšíření účasti je zvýšit účast (viz čl. 7 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa);
2. postavení v nadnárodních a multidisciplinárních výzkumných sítích. Jedná se o relevantní ukazatel, jelikož ústřední pozice v sítích, a tedy i silná konektivita odráží míru účasti dané země na rámcovém programu. Většina rozpočtu rámcových programů je skutečně vynakládána na projekty spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s cílem podpořit mimo jiné vytváření nadnárodních a multidisciplinárních sítí, které Komise považuje za klíčovou přidanou hodnotu rámcových programů.

45 Proto jsme tyto dva ukazatele vybrali k analýze. Pokud jde o účast v programu Horizont 2020, všechny země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, vykazují z hlediska financování ve srovnání se zeměmi, jimž podpora pro rozšíření účasti poskytována není, nižší míru účasti v programu Horizont 2020 (viz obrázek 5).

46 Tato statistika je však do značné míry ovlivněna velikostí země. Zohlední-li se velikost země, je výsledný obrázek odlišný a dává více smysl. Normalizovali jsme údaje podle počtu obyvatel (financování přidělené na obyvatele) a počtu výzkumných pracovníků (v přepočtu na plné pracovní úvazky). Abychom nepřehlédli možná zkreslení související s různými platovými stupnicemi, normalizovali údaje i podle HDP (viz obrázek 6).

47 Obrázek 6 ukazuje, že mezi zeměmi, jimž byla poskytována podpora na rozšíření účasti, byly významné rozdíly. Většina se v pořadí umístila nízko. Silnější ze zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, vykazují obdobnou míru účasti jako nejlepší ze zemí, které podporu pro rozšíření účasti nedostávají. Navzdory tomu zůstal status všech zemí, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti v rámci programu Horizont 2020, kromě Lucemburska v rámci programu Horizont Evropa zachován (viz bod 08).

48 Podobné rozdíly jsou zřejmé i z hlediska účasti jednotlivých zemí ve výzkumných sítích (viz obrázek 7). V bleskové zprávě Komise o monitorování programu Horizont 2020 (2018) se uvádí, že několik zemí EU-13 se v daném období opakovaně umisťuje ve spodní části pořadí.

49 Rozdíly v rámci skupiny zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, jsou i v přidělování souvisejících prostředků na závazky (viz obrázek 8). Přibližně polovina finančních prostředků na opatření na rozšíření účasti z programu Horizont 2020 směřovala do pouze tří z 15 zemí. Tato proměnná je však do značné míry ovlivněna velikostí země. Při normalizaci podle počtu obyvatel dává však výsledek větší smysl (viz obrázek 9). Země, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti a které jsou méně propojené (viz bod 47), mají z rozšiřujících opatření rovněž menší prospěch.

50 Při přezkumu dvou analyzovaných opatření (viz bod 14) jsme zjistili, že:

• více než 60 % projektů opatření Teaming financovaných v rámci programu Horizont 2020 provádějí pouze čtyři země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti. Kypr je v čele se šesti projekty (24 %). Pět zemí nezískalo žádný projekt opatření Teaming (další podrobnosti viz příloha VI).
• přibližně 51 % projektů EVP je soustředěno pouze ve dvou zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti. Tři země nehostily žádný projekt opatření Profesury EVP a čtyři měly pouze jeden (další podrobnosti viz příloha VI).

51 Stejné důvody, které vysvětlovaly nízkou účast zemí v minulosti (viz body 05, 20–21), vysvětlují i rozdíly v rámci skupiny zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti. Zatímco zkušenosti z rámcových programů a zejména opatření na rozšíření účasti mají pomoci zemím zlepšit jejich schopnost připravovat konkurenceschopné návrhy projektů a navazovat spolupráci, tento účinek se plně projeví až v nadcházejících letech (viz bod 12).

Provádění opatření na rozšíření účasti provázely problémy, ale vykazuje první výsledky

52 Identifikovali jsme aspekty, které jsou důležité pro hladké provádění. Jednalo se o tyto aspekty:

• včasné poskytnutí doplňkového financování pro projekty opatření Teaming, neboť to obvykle pokrývá náklady na infrastrukturu a vybavení. Nejmodernější infrastruktura a vybavení jsou navíc klíčovými faktory zvyšující atraktivitu pro mezinárodní výzkumné pracovníky;
• nábor mezinárodních výzkumných pracovníků s cílem přinést do země špičku v oblasti výzkumu a inovací;
• dosažení udržitelnosti. Aby bylo dosaženo trvalého dopadu, musí se centra excelence podporovaná v rámci opatření Teaming zaměřit na to, aby byla dlouhodobě soběstačná, a musí tento cíl prokázat v podnikatelském plánu připojeném k návrhu projektu. Mají-li dosáhnout udržitelné excelence, musí projekty opatření Profesury EVP stimulovat strukturální změny hostitelských institucí⁴.

53 Vedli jsme pohovory s příjemci projektů, řídicími orgány a národními kontaktními místy a analyzovali jsme podpůrnou dokumentaci (grantové dohody a monitorovací zprávy) s cílem posoudit, zda projekty, které jsme kontrolovali, tyto aspekty úspěšně řešily. V době našeho auditu nebyly žádné projekty opatření Teaming dokončeny, ale čtyři projekty opatření Profesury EVP právě skončily. Dále jsme posuzovali, zda opatření na rozšíření účasti již začala přispívat k překlenutí inovační propasti.

Doplňkové financování často přicházelo se zpožděním

54 Podle grantových dohod dosáhla hodnota doplňkového financování 24 probíhajících projektů opatření Teaming 784 milionů EUR, což je více než dvojnásobek prostředků přidělených v rámci programu Horizont 2020. Operační programy EFRR poskytují 44 % veškerého doplňkového financování. Zbývajících 56 % připadá na vnitrostátní zdroje (veřejné i soukromé), věcné příspěvky, granty a příjmy vytvářené středisky excelence.

55 Z našeho dokumentárního přezkumu a podrobné analýzy všech projektů opatření Teaming vyplynulo, že 55 % příjemců z první výzvy a nejméně 28 % z druhé výzvy zaznamenalo zpoždění při získávání doplňkového financování, zejména z operačních programů (EFRR a národní spolufinancování). Informace o vyplácení doplňkového financování z druhé výzvy jsou omezené, protože v čase, kdy jsme shromáždili údaje, probíhaly všechny projekty po dobu kratší než jeden a půl roku.

56 Tato dlouhá zpoždění – v jednom případě téměř dva roky (viz rámeček 3) –, jakož i těžkopádné administrativní postupy při získávání doplňkového financování (EFRR anebo vnitrostátní fondy) byly uvedeným důvodem zpoždění při výstavbě nebo modernizaci prostor, s nimiž se potýkaly čtyři ze šesti projektů. Průzkum u příjemců 24 projektů opatření Teaming, který provedla agentura REA na podporu své zprávy o dopadu politiky z roku 2021, dospěl k podobným závěrům o zpožděních. Rovněž z něj vyplynulo, že na začátku roku 2021 ještě nebyly dokončeny ani renovovány prostory 60 % příjemců z výzvy z roku 2016.

57 Kromě výše uvedených zpoždění měly čtyři ze šesti projektů v našem vzorku potíže s řízením doplňkového financování, a to zejména kvůli časovým nebo regulačním problémům. Příklady takových problémů zjištěné pomocí různých našich analýz:

• výzvy EFRR k poskytnutí doplňkového financování nebyly časově koordinovány s příslušnými výzvami opatření Teaming. Tato otázka již byla zdůrazněna v technické zprávě Společného výzkumného střediska Komise z roku 2018.
• Projekty programu Horizont 2020 mohou trvat do roku 2026 a náklady jsou přijímány do tohoto data. Pro financování z EFRR fondů jsou však způsobilé pouze náklady vzniklé do konce roku 2023. Příjemci si stěžují, že v této lhůtě vyčerpat doplňkové financování z EFRR bude obtížné. Obzvláště znepokojivá je situace u projektů financovaných v rámci druhé výzvy opatření Teaming (grantové dohody podepsané v letech 2019–2020) (viz rámeček 3). Zjistili jsme, že u osmi z deseti projektů financovaných v rámci výzvy z roku 2016 již došlo ke zpožděním a bylo požádáno o prodloužení. Zjistili jsme, že harmonogram ovlivnila i pandemie COVID-19. Je proto pravděpodobné, že stejnému problému bude čelit ještě více projektů financovaných v rámci druhé výzvy, což ohrozí jejich provádění, zejména pokud nebudou jako náhrada za ztracené prostředky z EFRR poskytnuty prostředky z vnitrostátních zdrojů.

58 Projekty opatření Profesury EVP mohou rovněž těžit z dodatečného financování z EFRR fondů. Dva z pěti projektů v našem vzorku obdržely takové financování, ale také opět se značným zpožděním – v jednom případě čtyři roky po udělení grantu programu Horizont 2020.

59 Agentura REA, která odpovídá za výběr projektů a jejich provádění, nebyla schopna provést i) důkladné předběžné posouzení doplňkového financování přiděleného na projekty opatření Teaming ani ii) následné monitorování toho, zda jsou finanční prostředky skutečně vypláceny. To omezuje schopnost agentury REA přijímat v případě potřeby nápravná opatření. Jak zdůraznila ve své zprávě o dopadu politiky z roku 2021:

• projekty v rámci opatření Teaming ne vždy podávají zprávy o doplňkovém financování jednotným a harmonizovaným způsobem, což ztěžuje srovnání obdržených finančních prostředků se závazky uvedenými v projektových žádostech, a
• poskytnutí doplňkového financování [...] vyžaduje přísnější monitorování.

60 Analyzovali jsme údaje o doplňkovém financování v grantových dohodách pro všechny projekty opatření Teaming a zjistili jsme, že nejsou prezentovány jasně nebo jednotným způsobem. Zpráva agentury REA o dopadu politiky dospěla k podobným závěrům. Konkrétně jsme zjistili, že:

• 28 % všech návrhů projektů zahrnovalo jak zajištěné doplňkové financování, tak nezajištěné financování (konkurenční granty, příjmy z výzkumných projektů atd.), aniž by se mezi nimi rozlišovalo;
• 56 % všech návrhů projektů zahrnovalo doplňkové financování ve formě věcných příspěvků, ale nebylo v nich dostatečným způsobem popsáno, jak byly věcné příspěvky hodnoceny;
• 36 % projektů zahrnovalo doplňkové financování nad rámec sedmiletého období projektu opatření Teaming. Návrhy projektů ne vždy poskytovaly dostatečné informace umožňující vypočítat, jaká část závazku spadá do těchto sedmi let. Navíc není možné, aby agentura REA kontrolovala, zda se doplňkové financování po skončení projektu skutečně vyplácí.

61 Konstatujeme, že agentura REA anebo Komise přijaly počáteční opatření v reakci na závěry zprávy agentury REA o dopadu politiky za rok 2021. Zejména standardizovaly i) informace o doplňkovém financování, které mají být poskytnuty spolu s návrhem projektu, a ii) podávání zpráv o pokroku doplňkového financování (aby bylo možné závazky porovnat se skutečně získanými částkami); věcné příspěvky již nelze považovat za doplňkové financování.

62 Pokud jde o obtíže s monitorováním (viz bod 59), zjistili jsme, že jsou částečně způsobeny skutečností, že písemné závazky vnitrostátních orgánů a dalších přispěvatelů poskytnout doplňkového financování jsou někdy vágní a nevymahatelné. Například:

• není uvedena částka přidělená na závazek;
• používání výrazů jako „zvážíme příspěvek [...] až do výše [...] EUR ročně“;
• celkový závazek ke všem konkurenčním projektům z dané země s rizikem, že nebudou schopny podpořit všechny nakonec vybrané projekty.

Nábor mezinárodních pracovníků byl časově náročný

63 Na základě našich rozhovorů s příjemci projektů a analýzy pravidelných zpráv o pokroku projektů v našem vzorku (viz bod 15) jsme zjistili, že nábor mezinárodních pracovníků se ukázal být obtížný a časově náročný (viz tabulka 2). Zpráva agentury REA o dopadu politiky z června 2021 dospěla k podobným závěrům.

64 K příčinám těchto obtíží patří nutnost změny působiště a vnímaná nízká atraktivita kariéry ve výzkumu v některých ze zemí, jimž je podpora pro rozšíření účasti poskytována. Svou roli může hrát také nízká atraktivita platů, zejména v případech, kdy jsou výzkumná střediska veřejnými subjekty, které mohou být vázány právními omezeními, pokud jde o podmínky zaměstnání, jež mohou svým zaměstnancům nabídnout, což jim brání přilákat a najímat špičkové mezinárodní výzkumné pracovníky. Agentura REA potvrdila, že centra excelence opatření Teaming často směřovala k náboru z vlastní země uchazečů.

Zajištění udržitelnosti zůstává i nadále výzvou

65 Udržitelnost znamená, že projekty musí usilovat o získání grantového financování v soutěžích, ale také vytvářet příjmy využíváním výsledků svého výzkumu. Realizaci tohoto cíle podmiňují dva předpoklady: dobrá viditelnost jejich výzkumné činnosti a vazby na podniky s cílem uvést inovace na trh. Zajištění udržitelnosti zůstává především úkolem příjemců projektů a národních orgánů veřejné správy. Komise však může poskytnout nástroje, které cestu k udržitelnosti usnadní.

66 Z naší analýzy pravidelných zpráv o pokroku týkajících se nejpokročilejších projektů v našem vzorku (viz bod 16) a příjmů, které z nich plynou, vyplynulo, že většina projektů nemá v dlouhodobé perspektivě zajištěnou udržitelnost. Hlavní problémy v tomto ohledu jsou uvedeny v tabulce 3.

67 Analyzovali jsme grantové dohody ve vzorku projektů opatření Teaming a zjistili jsme, že 75 % obsahovalo ukazatele výkonnosti pro komercializaci. Nicméně ani jedna z nich se v době auditu neblížila ke svému cíli. 50 % projektů navíc dosud nevygenerovalo žádné příjmy.

68 Výsledky naší analýzy otázek ovlivňujících udržitelnost projektů opatření Teaming jsou v souladu s výsledky, které vyvodila agentura REA:

• V průzkumu, z něhož zpráva za rok 2021 vycházela, 80 % respondentů z první výzvy opatření Teaming uvedlo, že byli schopni přilákat grantové financování, a 50 % uvedlo, že generují jiné druhy příjmů. Není však jasné, zda dostupné zdroje příjmů budou postačovat k zajištění finanční udržitelnosti center excelence. Kromě toho 40 % respondentů uvedlo, že ještě nejsou schopni vytvářet jiné příjmy než příjmy na financování výzkumu plynoucí ze soutěží.
• Podle jiné analýzy provedené agenturou REA v říjnu 2020 vytvořily vazby s podniky pouze tři z deseti probíhajících projektů opatření Teaming z výzvy z roku 2016.

69 Pokud jde o projekty opatření Teaming a v souvislosti se zlepšením komercionalizace počítalo rozhodnutí Rady, kterým se provádí program Horizont 2020, s možností „propojování s inovativními klastry a uznání excelence v členských státech a regionech, které jsou z hlediska výzkumu, rozvoje a inovací málo výkonné, a to i prostřednictvím vzájemného hodnocení a udělování značek vynikající kvality těm institucím, které splňují mezinárodní normy.“ Komise však nezavedla postupy vzájemného hodnocení a značky vynikající kvality zavedla pouze v omezené míře.

70 Konstatujeme, že v rámci rozšiřující se složky programu Horizont Evropa zavedla Komise nové opatření na podporu „center excelence“. Jedním ze záměrů je vytvořit lepší vazby mezi vědeckou sférou a podniky. Neexistuje však žádná záruka, že stávající projekty opatření Teaming budou mít z této iniciativy prospěch: tato centra excelence jsou například tematicky zaměřená, takže projekty opatření Teaming, které se zaměřují na jiná témata než ta, na něž se centra vztahují, nemusí uspět. Iniciativa navíc neřeší nedostatek povědomí a odborných zkušeností mezi příjemci, jak nejlépe zhodnotit výsledky jejich výzkumu.

71 V rámci programu Horizont 2020 a programu Horizont Evropa jsou všem členským státům k dispozici další iniciativy, které usilují o vytvoření vazeb mezi výzkumnou obcí a podniky, jako jsou znalostní inovační komunity. Komise však aktivně nepodporuje vytváření vazeb mezi projekty a inovačními komunitami.

72 Za účelem šíření výsledků výzkumu a podpory jejich využívání vede Komise zvláštní databázi známou jako Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS). Tato databáze poskytuje informace o všech výzkumných a vývojových činnostech podporovaných EU, včetně výsledků projektů a publikací, které jsou příjemci projektů povinni v této databáze evidovat. Zjistili jsme však, že informace v systému CORDIS jsou zastaralé a pouze částečně spolehlivé (zejména pokud jde o projekty opatření Profesury EVP).

Existují první důkazy o konkrétních výsledcích

73 Vezmeme-li v úvahu jeden z cílů opatření na rozšíření účasti (viz bod 05), a sice rozšířit účast zemí v programu Horizont 2020, a s ohledem na to, že se očekává, že se dopad opatření projeví až ve střednědobém a dlouhodobém horizontu (viz bod 12), zkoumali jsme rané trendy, pokud jde o účast daných zemí. Dále jsme posuzovali, zda projekty vykazovaly první konkrétní výsledky.

74 Podíl financování zajištěného zeměmi, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, se mezi 7. rámcovým programem a programem Horizont 2020 zvýšil (+1,7 procentního bodu a nárůst o 31 % v relativním vyjádření) (viz tabulka 4). Všechny země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, s výjimkou Chorvatska a Maďarska, zvýšily svou účast jak v procentních bodech, tak v relativních číslech (podrobné informace pro jednotlivé členské státy viz příloha VI).

75 Po odečtení závazků na rozšíření účasti bylo navýšení finančních prostředků vyčleněných na země, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, méně výrazné, a to 1,1 v procentních bodech a 20 % v relativním vyjádření. Konstatujeme, že země s větší účastí na opatřeních na rozšíření účasti (viz obrázek 9) patří rovněž mezi země s největším nárůstem účasti mezi 7. rámcovým programem a programem Horizont 2020, a to jak z hlediska financování (viz tabulka 10 v příloze IV), tak z hlediska vytváření sítí (viz obrázek 7).

76 Zjistili jsme, že projekty v našem vzorku již přinesly řadu pozitivních nehmotných i hmatatelných efektů. U projektů opatření Teaming mezi ně patřily tyto skutečnosti:

• Podle příjemců a řídících orgánů přilákaly projekty velký politický zájem ze strany národních a regionálních orgánů, a to jak v případě jednotlivých projektů, tak obecněji v případě výzkumu a inovaci v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti.
• Projekty byly zdrojem pracovních míst pro výzkumné pracovníky a inovátory (tři ze čtyř nových center, která jsme analyzovali v rámci první výzvy, vytvořila až 70 pracovních míst pro výzkumné pracovníky na jedno centrum).
• Některé výstupy se již materializují, zejména ve formě vědeckých publikací (čtyři projekty z první výzvy, na výsledky projektů z druhé výzvy je ale stále příliš brzy).
• Prostředky, které projekty získaly, převýšily požadované doplňkové financování (viz bod 11).

77 K raným pozitivním efektům projektů opatření Profesury EVP:

• Podle příjemců a řídících orgánů získaly projekty mezinárodní uznání držitelům profesur i hostitelským institucím.
• 80 % projektů ve vzorku těžilo ze zvýšeného propojení sítí.
• 60 % projektů ve vzorku vedlo ke strukturálním změnám v hostitelské instituci.

78 Rámeček 4 uvádí dva příklady projektů vykazujících přísliby a konkrétní výsledky.

Komise nepřijala dostatečná opatření pro sledování dopadu opatření na rozšíření účasti

79 Finanční nařízení EU vyžaduje, aby Komise stanovila cíle svých programů a monitorovala jejich realizaci pomocí ukazatelů výkonnosti. Posuzovali jsme, zda byla opatření pro monitorování opatření na rozšíření účasti vhodná.

80 Ve své výroční zprávě za rok 2015 jsme již upozornili na nedostatky v koncepci programu Horizont 2020, zejména pokud jde o ukazatele výkonnosti a příliš obecné a rámcové cíle.

81 Z ukazatelů definovaných pro program Horizont 2020 byl pouze jeden specifický pro složku „rozšiřování účasti“ (avšak omezuje se pouze na opatření Profesury EVP a twinningové činnosti): „Vývoj [v procentech] (ve srovnání s referenčním obdobím [3 roky] před podpisem grantové dohody) publikací v časopisech s vysokým dopadem v dané oblasti výzkumu financované výzkumné organizace“.

82 Od roku 2016 několik dokumentů vypracovaných pro Komisi nebo agenturu REA zdůraznilo význam zavedení sběru údajů pro konkrétní a měřitelné klíčové ukazatele výkonnosti (KPI)⁵, zejména pro projekty opatření Teaming. Agentura REA například navrhla klíčové ukazatele výkonnosti měřící „strukturální změny“ v organizaci nebo ukazatele pro informace uvedené v návrzích projektů, jako je počet patentů, licenčních dohod, najatých výzkumných pracovníků a financovaných nových výzkumných projektů.

83 V reakci na tyto návrhy obsahoval pracovní program Komise na období 2018–2020 ohledně „rozšíření účasti“ následující podrobnosti týkající se monitorování:

• u opatření Teaming by měl být prostřednictvím měřitelných klíčových ukazatelů výkonnosti posílen potenciální dopad nových/modernizovaných center excelence a zlepšení ekosystému výzkumu a inovací ve střednědobém až dlouhodobém horizontu by se rovněž měla prokazovat pomocí ukazatelů (např. intenzita výzkumu);
• u opatření Profesury EVP obsahoval pracovní program příklady ukazatelů pro měření nárůstu excelence ve výzkumu (např. publikace v recenzovaných časopisech, dohody o spolupráci s podniky, duševní vlastnictví, nové inovativní produkty a služby).

84 Komise však nestanovila žádné podrobné klíčové ukazatele výkonnosti pro opatření Teaming a ukazatele opatření Profesury EVP postrádaly výchozí hodnoty a cíle. Ukazatele měly být definovány a podrobně popsány v grantové dohodě pro každý projekt. Neexistence společných ukazatelů ztěžuje vyvození závěrů o dopadu.

85 Příjemci projektu jsou povinni pravidelně podávat zprávy o pokroku. Agentura REA dále provádí pravidelné průzkumy s cílem posoudit skutečný pokrok, zejména u projektů opatření Teaming. Tyto průzkumy úspěšně identifikovaly hlavní problémy týkající se projektů (viz bod 56).

86 Očekává se, že projekty opatření na rozšíření účasti budou mít střednědobý až dlouhodobý dopad v hostitelských zemích. Za tímto účelem obsahují grantové dohody rovněž „plán pro využívání a šíření výsledků“, který by příjemci měli provést po skončení období financování EU. Komise však neplánovala žádná následná opatření ani monitorování projektů po skončení období financování.

Závěry a doporučení

87 Celkově jsme dospěli k závěru, že opatření na rozšíření účasti zavedená v rámci programu Horizont 2020 byla pro daný účel vhodná, neboť řešila mnoho příčin nízké účasti některých členských států na rámcových programech. Rozdíly v ekosystému výzkumu a inovací mezi zeměmi, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, však znamenaly, že ne všechny z nich měly stejný prospěch. Očekává se, že plný dopad opatření se plně projeví až v nadcházejících letech. Zatímco tato opatření spolu s dalšími opatřeními EU podněcujícími reformy mohou nastartovat pokrok v oblasti výzkumu a inovací v přijímajících zemích, skutečná udržitelná změna závisí na tom, zda se vlády jednotlivých států plně podílejí na tom, aby se výzkum a inovace staly prioritou, a to jak z hlediska investic, tak z hlediska reforem.

88 Opatření na rozšíření účasti v rámci programu Horizont 2020 řešila řadu problémů, u nichž bylo zjištěno, že ovlivňují výkonnost v oblasti výzkumu a inovací. Tato opatření však působí především jako katalyzátor pokroku, neboť vnitrostátní úroveň investic do výzkumu a inovací, jakož i reformy, a tudíž i strategická vnitrostátní rozhodnutí, hrají rozhodující úlohu ve výkonnosti dané země (viz body 20–27).

89 Nástroj na podporu politik je součástí souboru nástrojů, které EU zavedla s cílem podnítit reformy v členských státech, z nichž poslední je Nástroj podporu oživení a odolnosti. Komise využila poznatky získané z nástroje na podporu politik, zejména od roku 2019, k tomu, aby selektivně přispěla k práci v rámci evropského semestru. Schopnost nástroje na podporu politik vyvolat potřebné změny ve vnitrostátních systémech však byla omezená, neboť i) zdroje dostupné pro nástroj na podporu politik byly omezené, ii) ne všechny země, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, požádaly o podporu z nástroje na podporu politik a iii) členské státy mohly svobodně rozhodnout, do jaké míry provedou reformy identifikované v kontextu nástroje na podporu politik (viz body 28–37).

90 Komise dosud plně neprovedla doporučení předložená v jejím vlastním hodnocení nástroje na podporu politik z roku 2019 a uvedla, že má v úmyslu i) dále rozvíjet dialog o vnitrostátních strategiích jak mezi ní a členskými státy, které jsou ochotny se do tohoto procesu zapojit, tak mezi členskými státy a ii) vyvinout větší úsilí v oblasti šíření a komunikace. V rámci nového, na poptávce založeného prvku nástroje na podporu politik tzv. otevřeného nástroje na podporu politik (období 2021–2027) mohou členské státy usilovat o podporu při provádění reforem ve svých systémech výzkumu a inovací, ale Komisi stále zbývá definovat všechny praktické aspekty (viz body 38–41).

Doporučení 1 – Posílit využívání nástroje na podporu politik

Aby Komise účinně využívala nástroje, které má k dispozici, s cílem stimulovat změny ve vnitrostátních systémech výzkumu a inovací, jež jsou nezbytné pro pokrok v zemích, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, měla by:

1. promítnout své záměry do konkrétních opatření, pokud jde o i) lepší šíření a sdělování výsledků nástroje na podporu politik a ii) zlepšení dialogu (např. rozhodování o účelu, nástrojích, načasování a pravidelnosti dialogu), jejichž výsledek by měl být rovněž podkladem pro práci Komise v rámci evropského semestru a pro monitorování milníků plánů na podporu oživení a odolnosti;
2. navrhnout otevřený nástroj na podporu politik tak, aby byl schopen vnitrostátním orgánům poskytovat nepřetržitou podporu při provádění reforem, ať už na základě reforem vyplývajících z činností nástroje na podporu politik, požadovaných v rámci evropského semestru nebo přislíbených v rámci plánů pro oživení a odolnost.

Cílové datum provedení: konec roku 2022 pro a) a polovina roku 2023 pro b).

91 Zjistili jsme, že většina zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, se umístila na nižších příčkách, pokud jde o účast v programu Horizont 2020 (částka obdržená na obyvatele) i z hlediska konektivity s partnery v celé EU. Několik zemí však mělo podobnou míru účasti a konektivity jako země s nejlepšími výsledky, jimž podpora pro rozšíření účasti poskytována není (viz body 45–51).

92 Rozhodnutí o tom, které země by měly mít z opatření na rozšíření účasti programu Horizont Evropa prospěch, přijali spolunormotvůrci. Rozhodnutí není možné přezkoumat v polovině období. Komise poskytla podpůrné analýzy několika ukazatelů vybraných jako zástupné ukazatele příčin nízké výkonnosti. Analýza se nezabývala i) mírou účasti dané země v předchozích rámcových programech ani ii) mírou konektivity s partnery v celé EU (viz body 42–44).

Doporučení 2 – Cíl pro vyváženější účast zemí, jimž je poskytována podpora pro rozšíření účasti, na opatřeních na rozšíření účasti

Aby se zabránilo situacím, kdy většina projektů na rozšíření účasti směřuje do několika málo zemí, měla by Komise pečlivě sledovat míru účasti na opatřeních na rozšíření účasti v rámci programu Horizont Evropa a v případě, že se objeví přetrvávající významná nerovnováha, zavést opatření k dosažení širší účasti.

Cílové datum provedení: během provádění opatření na rozšíření účasti.

93 Příjemci projektů opatření Teaming a Profesury EVP se setkali s řadou problémů, které vedly ke zpožděním anebo mohou nepříznivě ovlivnit výsledky projektů (viz body 52–53). Šlo zejména o:

• zpoždění při získávání finančních prostředků doplňujících granty programu Horizont 2020, z nichž největší podíl, zejména u projektů opatření Teaming, pochází z EFRR fondů. Navíc ačkoli projekty opatření Teaming mohou probíhat až do roku 2026, náklady, které mají být pokryty z grantů EFRR, musí vzniknout do konce roku 2023, takže někteří příjemci mohou mít potíže s absorpcí finančních prostředků (viz body 54–62).
• nábor mezinárodních výzkumných pracovníků (viz body 63–64). Ukázalo se, že jde o časově náročnou aktivitu, kterou ale nakonec většina projektů zvládla.
• zajištění dlouhodobé udržitelnosti projektů, například zaměřením se na viditelnost a vytvářením vazeb s podniky na podporu využívání výsledků výzkumu (viz body 65–72).

94 Doplňkové financování má zásadní význam, zejména pro financování infrastruktury a vybavení středisek excelence podporovaných opatřením Teaming. Agentura REA však nebyla schopna toto financování řádně vyhodnotit a sledovat, zejména kvůli nedostatku harmonizovaných údajů nebo v některých případech kvůli vágní povaze závazků přijatých poskytovateli financování (viz body 59–62).

Doporučení 3 – Usnadnit včasnou dostupnost doplňkového financování

Aby se snížilo riziko projektů, které se potýkají s obtížemi s doplňkovým financováním z operačních programů EFRR fondů, měla by Komise vybízet řídicí orgány, aby uplatňovaly zjednodušený proces schvalování grantů, například tím, že plně zohlední hodnocení provedené v souvislosti s financováním z programu Horizont Evropa.

Cílové datum provedení: konec roku 2022.

95 Projekty opatření Teaming a Profesury EVP se zaměřují na vytváření dlouhodobých účinků. Analyzované projekty však prokázaly omezenou kapacitu pro využití výsledků výzkumu. Zatímco zajištění udržitelnosti zůstává hlavní odpovědností příjemců a národních orgánů veřejné správy, Komise v tomto ohledu rovněž poskytuje podporu. Má podobu iniciativ (v rámci programu Horizont 2020 a programu Horizont Evropa), jejichž cílem je vytvořit vazby mezi výzkumem a podniky. Neexistuje však žádná záruka, že z nich budou mít prospěch stávající projekty opatření Teaming a Profesury EVP (viz body 65–71).

96 Databáze CORDIS, která poskytuje výsledky projektů podporovaných různými rámcovými programy, není účinně využívána k propagaci viditelnosti a usnadnění využívání výsledků výzkumu z opatření Teaming a Profesury EPV, neboť není systematicky aktualizována (viz bod 72).

Doporučení 4 – Posílení schopnosti příjemců projektů využívat výsledky jejich výzkumu

Aby posílila vyhlídky projektů na udržitelnost, měla by Komise:

1. poskytovat podporu (jako je odborná příprava a odborné vedení) projektům rozšiřování účasti, zejména projektům opatření Teaming, aby se mohly lépe starat o zhodnocení výsledků svého výzkumu;
2. podporovat kontakty mezi příjemci projektů a potenciálními průmyslovými partnery, zejména prostřednictvím stávajících iniciativ EU zaměřených na vytváření vazeb mezi výzkumem a podniky (jako jsou znalostní inovační společenství);
3. dále podporovat viditelnost projektů a podporovat příjemce v tom, aby pravidelně poskytovali aktualizované výsledky projektů a zveřejňovali je na platformách EU zřízených k tomuto účelu.

Cílové datum provedení: konec roku 2023.

97 V době auditu bylo příliš brzy na to, aby bylo možné posoudit, zda opatření na rozšíření účasti dala očekávaný impuls výkonnosti zemí, jimž je poskytována podpora, neboť jakékoli účinky se projeví až při provádění programu Horizont Evropa. Není tedy překvapivé, že od 7. rámcového programu konce období programu Horizont 2020 docházelo do pouze k postupnému zvyšování míry účasti zemí, jimž je poskytována podpora (zejména po odečtení dopadu účelově vázaného financování na rozšíření účasti) (viz body 73–75).

98 Nicméně i v této rané fázi a navzdory výše uvedeným obtížím při provádění jsme zjistili řadu prvních pozitivních výstupů projektů opatření Teaming a Profesury EVP. Zejména projekty opatření Teaming přilákaly značné částky na doplňkové financování, začaly zveřejňovat vědecké výsledky a zajistily pracovní místa pro výzkumné pracovníky; většina projektů opatření Profesury EVP přispěla ke strukturální změně v hostitelských institucích (viz body 76–78).

99 Monitorování úspěšnosti cíle „rozšiřování účasti a šíření excelence“, jakož i jednotlivých opatření (např. opatření Teaming a Profesury EVP), brzdí nedostatek ukazatelů výkonnosti nebo, pokud existují (Profesury EVP), nedostatek výchozích a cílových hodnot. Komise navíc neplánuje monitorování jednotlivých projektů po jejich uzávěrce, i když i) jedním z hlavních cílů je kontinuita opatření a ii) mnohé výsledky a dopady nebude do té doby viditelné (viz body 79–86).

Doporučení 5 – Zlepšit monitorování opatření na rozšíření účasti

Za účelem účinného monitorování opatření na rozšíření účasti a jejich dopadů by Komise měla:

1. stanovit konkrétní cíle a převést je do vhodných klíčových ukazatelů výkonnosti na úrovni opatření;
2. sledovat projekty opatření Teaming i po jejich uzávěrce, aby bylo možné dospět k závěru o jejich střednědobých až dlouhodobých dopadech.

Cílové datum provedení: konec roku 2024 pro a); dva roky po uzávěrce projektů pro b).

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Účetního dvora, v Lucemburku dne 3. května 2022.

Přílohy

Příloha I – Opatření na rozšíření účasti v rámci programu Horizont Evropa

Opatření na rozšíření účasti v rámci programu Horizont Evropa mají rozpočet ve výši 2,95 miliardy EUR (3 % rozpočtu programu Horizont Evropa). Tento režim byl rozšířen a nyní zahrnuje tato čtyři další opatření:

• Iniciativa excelence pro univerzity se zaměřuje na transformaci vysokoškolského vzdělávání a jeho okolních ekosystémů, včetně neuniverzitních výzkumných středisek.
• Centra excelence se zaměřují na podporu inovačních ekosystémů v zemích, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, i v dalších zemích a vytváření lepších vazeb mezi akademickou obcí, podniky a vládou v souladu s regionálními nebo národními strategiemi pro inteligentní specializaci.
• Mobilita výzkumných pracovníků sestávající ze souboru různých grantů pro výzkumné pracovníky, jejichž cílem je zvýšit atraktivitu subjektů v zemích, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, poskytováním grantů udělovaných na základě soutěžního řízení a šířením atraktivních pracovních a zaměstnaneckých postupů.
• Nástroj pro přidružení sestávající z grantů poskytovaných subjektům ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se připojují k již vybraným kooperativním akcím v oblasti výzkumu a inovací.

Rozpočtové prostředky přidělené na tato různá opatření v rámci programu Horizont Evropa jsou uvedeny v tabulce 5.

Příloha II – Metodika

Náš audit vycházel z těchto důkazních informací:

1. dokumentární přezkum veřejných dokumentů a interních dokumentů Komise, jako jsou právní texty, pokyny, posouzení dopadů, hodnotící a monitorovací zprávy a sdělení;
2. dotazníky a videokonference pro ověřování faktů týkajících se opatření na rozšíření účasti s řídicími orgány a národními kontaktními místy z pěti členských států (Chorvatsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko) vybraných na základě jejich výsledků v oblasti výzkumu a inovací, jejich celkové účasti na rámcovém programu a zejména na opatřeních na rozšíření účasti;
3. statistické analýzy údajů z různých zdrojů: CORDA, Business Objects, Srovnávací přehled inovací, Eurostat a CORDIS;
4. podrobné analýzy vzorku projektů opatření Teaming a Profesury EVP vybraných na základě vlastního úsudku, zejména z projektů v pokročilé fázi provádění (viz tabulka 6). Podrobná analýza sestávala z i) přezkumu projektových dokumentů (návrhů, grantových dohod, monitorovacích zpráv,...), ii) dotazníků a videokonferencí pro ověřování faktů s příjemci;
5. podrobné analýzy doplňkového financování pro všechny projekty opatření Teaming.

Příloha III – Vztah mezi investicemi do výzkumu a inovací a investicemi do výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací

Zjistili jsme pozitivní korelaci mezi:

• mírou národních investic do výzkumu a inovací na obyvatele a výkonností měřenou souhrnným indexem inovací evropského srovnávacího přehledu inovací. Čím vyšší byly národní investice do výzkumu a inovací v období 2014–2020 na obyvatele, tím vyšší bylo pořadí země ve srovnávacím přehledu za rok 2021 (viz obrázek 10);
• mírou národních investic do výzkumu a inovací na obyvatele (v období 2014–2020) a míra účasti v programu Horizont 2020 (viz obrázek 11).

Obrázek 11 znázorňuje korelaci mezi národními investicemi do výzkumu a inovací na obyvatele (2014–2020) a účastí v programu Horizont 2020. Koeficient determinace R² vysvětlující podíl změny jedné proměnné, kterou lze predikovat na základě druhé proměnné, se rovná 0,45. Vyloučíme-li Kypr (z hlediska dat výjimečný případ), hodnota R² se zvýší na 0,65. Většina zemí, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, je soustředěna v levém dolním rohu, což ukazuje jak na nízké vnitrostátní investice do výzkumu a inovací, tak nízké financování z programu Horizont 2020 na obyvatele. Všechny země, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti s výjimkou Česka a Lucemburska, se nacházejí pod trendovou linií.

Příloha IV – Doporučení pro jednotlivé země týkající se výzkumu a inovací

Jednotlivým zemím, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, byla v období 2014–2022 dána níže uvedená doporučení týkající se výzkumu a inovací:

• 2014: 10 z 15 zemí, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, obdrželo doporučení, zejména doporučení vytvořit vazby mezi výzkumem a inovacemi a průmyslovou politikou.
• 2015–2018: každý rok byla vydána doporučení pro dvě až pět zemí. Pět zemí neobdrželo žádná doporučení (Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko).
• 2019: všechny země, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti s výjimkou jedné, obdržely doporučení, aby se hospodářská politika související s investicemi zaměřila na výzkum a inovace.
• 2020: 10 z 15 zemí obdrželo doporučení, aby se zaměřily zejména na investice do výzkumu a inovací.

Příloha V – Ukazatele použité v analýze, kterou Komise poskytla spolunormotvůrcům pro výběr zemí, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti

1. HORIZONT 2020:
   
   Členský stát musel dosáhnout méně než 70 % průměrného složeného ukazatele EU-27 týkajícího se excelence výzkumu, který se skládal ze čtyř proměnných:
   
   
   • podílu vysoce citovaných publikací, u nichž je alespoň jeden z autorů spojen s danou zemí;
   • počtu předních univerzit a veřejných výzkumných organizací v zemi;
   • patentových přihlášek;
   • celkové hodnoty obdržených grantů Evropské rady pro výzkum.
2. Horizont Evropa:
   
   
   • hrubý národní důchod nižší než 90 % průměru EU;
   • pro každou zemi procentní podíl vědeckých publikací jejích výzkumných pracovníků, kteří se řadí mezi prvních 10 % citovaných (míněno: citovaných v jiných výzkumných studiích);
   • počet patentových přihlášek na milion obyvatel pod průměrem EU.

Příloha VI – Statistické údaje

Tabulka 7 a tabulka 8 poskytují přehled o míře účasti zemí, jimž je poskytována podpora na rozšíření účasti, na dvou analyzovaných opatřeních. Ukazují, kolik předložených návrhů projektů bylo vybráno k financování na konci soutěžního výběrového řízení. Hlavním faktorem ovlivňujícím úspěšnost země je její celková výkonnost v oblasti výzkumu a inovací. K dalším faktorům patří například zkušenosti s předchozí účastí a společné úsilí vnitrostátních subjektů zaměřené na zvýšení úspěšnosti v účasti, jakož i na stávající síťová propojení. To je v souladu s připomínkami naší zvláštní zprávy č. 2/2020 (bod 43) o Nástroji pro malé a střední podniky.

Zkratková slova a zkratky

CORDIS: Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj

COST: evropská spolupráce v oblasti vědy a technologie

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

GŘ RTD: Generální ředitelství pro výzkum a inovace

H2020: Horizont 2020

HDP: hrubý domácí produkt

KPI: klíčový ukazatel výkonnosti (Key Performance Indicator)

REA: Evropská výkonná agentura pro výzkum

RP: rámcový program

Glosář

Doporučení pro jednotlivé země: každoroční pokyny, které Komise vydává v rámci evropského semestru jednotlivým členským státům ohledně jejich makroekonomických, rozpočtových a strukturálních politik.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Evropský semestr: roční cyklus, který funguje jako rámec pro koordinaci hospodářských politik členských států EU a monitorování pokroku.

Finanční nástroj: finanční podpora z rozpočtu EU, která má formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů pro sdílení rizik.

Lokálně založená inovace: inovace podporována úzkou součinností aktérů inovace, jako jsou podniky, výzkumné subjekty a orgány místní nebo regionální správy v úzkém územním kontextu, kde zeměpisná blízkost podporuje výměnu znalostí a spolupráci.

Národní kontaktní místo: subjekt zřízený a financovaný vládou členského státu EU nebo jiné účastnící se země, aby v dané zemi poskytoval podporu a pokyny žadatelům a příjemcům v rámci programu Horizont 2020 nebo Horizont Evropa v dané zemi.

Nástroj pro oživení a odolnost: mechanismus finanční podpory EU pro zmírnění hospodářského a sociálního dopadu pandemie onemocnění COVID-19 a střednědobou stimulaci oživení za současné podpory ekologické a digitální transformace.

Operační program: základní rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Postup projednávání ve výborech: postup projednávání ve výborech se používá tehdy, když byly ve znění právního předpisu Komisi uděleny prováděcí pravomoci. Znamená to, že Komisi bude nápomocen výbor složený ze zástupců všech zemí EU. Výbor vydává k opatřením navrženým Komisí formální stanovisko, obvykle formou hlasování o opatřeních navrhovaných Komisí. V závislosti na zvoleném postupu mohou být stanoviska výboru pro Komisi více či méně závazná.

Přidělování finančních prostředků na základě excelence: přidělování prostředků na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů a na základě nezávislého vzájemného hodnocení založeného na zásluhách, při němž jsou vybírány pouze nejlepší projekty bez ohledu na zeměpisné rozložení.

Řídicí orgán: veřejný (nebo soukromý) národní, regionální nebo místní orgán pověřený členským státem, aby řídil program financovaný EU.

Společné výzkumné středisko: vědecká a znalostní služba Komise poskytující vědecké poradenství a podporu pro opatření EU.

Strategie Evropa 2020: strategie EU vyhlášená v roce 2010 na období deseti let, jejímž cílem je podpořit růst a tvorbu pracovních míst.

Subsidiarita: zásada, podle níž EU přijímá opatření, pouze pokud je takový postup účinnější než opatření přijatá na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni.

Věcné příspěvky: nefinanční zdroje, jež příjemci zdarma poskytne třetí strana.

Závazek: částka vyčleněná v rozpočtu na financování konkrétní položky výdajů, jako je zakázka nebo grantová dohoda.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61346

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61346

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedla členka EÚD Ivana Maletićová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Sandra Dieringová, tajemnice kabinetu Tea Japunčićová, vyšší manažerka Marion Colonerusová, vedoucí úkolu Juan Antonio Vázquez Rivera a auditoři Marco Montorio a Katja Mravlaková. Jazykovou podporu zajišťoval Thomas Everett.

 

Zleva doprava. Marco Montorio, Tea Japunčić, Juan Antonio Vazquez Rivera, Ivana Maletić, Sandra Diering, Katja Mravlak.

Poznámky na konci textu

¹ Zvláštní zpráva č. 2/2020 (bod 41) a zvláštní zpráva č. 4/2016 (bod 86).

² Final report of the MIRRIS project, červen 2016; MLE on National Practices in Widening Participation and Strengthening Synergies: Summary Report, Evropská komise, 2018; Overcoming innovation gaps in EU-13 Member States, Výzkumná služba Evropského parlamentu, březen 2018; Mobilising European Structural and Investment Funds and Horizon 2020 in support of innovation in less developed regions, Společné výzkumné středisko, listopad 2018.

³ Research and Innovation analysis in the European Semester, 2020 Country Reports, Evropská komise, květen 2020.

⁴ Cíl (dosažení excelence na udržitelném základě) byl stanoven v pracovním programu Horizontu 2020 pro šíření excelence a rozšiřování účasti.

⁵ Závěrečná zpráva, H2020 Advisory Group on Spreading Excellence and Widening Participation, červen 2016; Brainstorming on Future Widening Actions in Horizon Europe: Contribution from REA B5, říjen 2019; Policy Impact Report on Teaming, REA, čeven 2021.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-8322-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/792722	QJ-AB-22-015-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-8290-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/44821	QJ-AB-22-015-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Ikony obrázek 1: © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.