Energetická účinnost budov: je třeba klást větší důraz na nákladovou efektivnost

Shrnutí

I

V konfrontaci s nutností zmírnit změny klimatu se vedoucí představitelé EU zavázali snížit do roku 2020 předpokládanou spotřebu energie v členských státech EU o 20 % a do roku 2030 o 32,5 %. Klíčovým nástrojem pro naplnění těchto cílů je zlepšení energetické účinnosti budov. Budovy spotřebovávají největší podíl energie a zároveň mají největší potenciál, pokud jde o energetické úspory.

II

Z posledního posouzení pokroku členských států při plnění cílů v oblasti energetické účinnosti vyplývá, že cíl EU do roku 2020 pravděpodobně splněn nebude, neboť spotřeba energie v EU od roku 2014 opět roste. Naší snahou je vydat doporučení, která EU pomohou dosáhnout plánovaného cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 zlepšením nákladové efektivnosti výdajů v rámci politiky soudržnosti v období 2021–2027.

III

Dohromady bylo z operačních programů v rámci politiky soudržnosti přiděleno na zlepšení energetické účinnosti budov přibližně 14 miliard EUR, což odpovídá 4 % všech prostředků politiky soudržnosti na období 2014–2020 (357 miliard EUR), a z toho 4,6 miliardy EUR připadá na projekty týkající se obytných budov. Členské státy dále vyčlenily na vnitrostátní spolufinancování 5,4 miliardy EUR pro všechny budovy, z toho 2 miliardy EUR na obytné budovy.

IV

Navštívili jsme pět členských států (Bulharsko, Česko, Irsko, Itálii (Apulii) a Litvu), které alokovaly přibližně 2,9 miliardy EUR svých prostředků v rámci politiky soudržnosti na problematiku energetické účinnosti budov. Posuzovali jsme, zda byly tyto prostředky využity nákladově efektivním způsobem a zda Komise a členské státy realizovaly naše doporučení uvedená ve zvláštní zprávě č. 21/2012 o energetické účinnosti veřejných budov.

V

Komise v souladu s našimi doporučeními zvláštní zprávy č. 21/2012 vydala obsáhlé pokyny ke zlepšení investic do energetické účinnosti budov, včetně jejich nákladové efektivnosti. Zaznamenali jsme příklady dobrého postupu, kdy byly využity finanční nástroje v kombinaci s granty a modulací míry podpory, aby se zvýšil pákový efekt soukromého financování a snížilo riziko efektu mrtvé váhy.

VI

Členské státy vyžadovaly, aby projekty vycházely z energetického auditu, dosáhly určité úrovně úspor energie a zlepšily energetické hodnocení budov. Ve většině případů přidělovaly prostředky na projekty podle pořadí obdržení žádostí, což neumožňovalo posoudit relativní náklady a přínosy těchto projektů. Málokdy proto byly upřednostněny ty, které zajišťovaly úspory energie nebo jiné přínosy při nižších nákladech.

VII

Monitorovací systém neposkytuje údaje o tom, kolik energie se díky prostředkům EU vynaloženým na renovaci obytných budov ušetřilo. Komise tak nemůže posoudit, nakolik rozpočet EU přispívá k plnění cíle EU v oblasti energetické účinnosti. Žádný ukazatel také neměří další přínosy, které tyto investice mohou mít.

VIII

Ve své zvláštní zprávě č. 21/2012 jsme dospěli k závěru, že nákladová efektivnost nebyla při přidělování prostředků EU na opatření energetické účinnosti rozhodujícím kritériem. K vyšším úsporám energie na investované euro by mohlo vést lepší řízení, a to zejména při výběru projektů.

IX

S ohledem na ambicióznější cíle EU v oblasti energetické účinnosti a na výhledové omezování rozpočtů je nákladová efektivnost výdajů důležitější než kdy dříve. Proto vydáváme doporučení, která by měla EU pomoci dosáhnout plánované energetické účinnosti do roku 2030 zvýšením nákladové efektivnosti výdajů v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027. Doporučujeme zaměřit se na plánování a zacílení investic, vybírat na základě posouzení relativních nákladů a přínosů takové projekty, které zajistí největší energetické úspory a další přínosy při nižších nákladech, uplatňovat ukazatele k měření úspor energie a dalších přínosů a odměňovat opatření, která přinášejí úspory energie nákladově efektivním způsobem.

Úvod

Energetická účinnost: cíle a pokrok

01

Lepší energetickou účinností se rozumí využití menšího množství energie při zachování rovnocenné úrovně výstupů¹. Účinnější využívání energie může občanům EU pomoci snížit jejich energetické náklady, chránit své zdraví a životní prostředí a zlepšit kvalitu ovzduší.

02

Mezi typické investice do energetické účinnosti spolufinancované EU patří doplňková izolace budov, energeticky úsporná okna, systémy termoregulace a modernizace systémů vytápění.

03

V roce 2012 byl do směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti² začleněn cíl dosáhnout 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (ve srovnání s plánovanou spotřebou energie v roce 2020). Revidovaná směrnice 2018/2002/EU o energetické účinnosti³ zohlednila ještě ambicióznější hlavní cíl EU pro energetickou účinnost, a to úsporu nejméně 32,5 % do roku 2030.

04

Nová Komise se zavázala uplatňovat zásadu „energetické účinnosti v první řadě“ a zaměřit se na to, jak může EU dále zlepšovat energetickou náročnost budov a urychlit tempo renovací⁴.

05

Údaje Eurostatu (únor 2020) svědčí o tom, že spotřeba primární energie v členských státech EU v roce 2018 přesahovala cíle pro rok 2020 o 4,9 % (viz obrázek 2).

06

Z posledního posouzení pokroku členských států v oblasti energetické účinnosti vyplývá, že cíl EU pro rok 2020 pravděpodobně splněn nebude⁵. Cíl EU pro rok 2030 snížit spotřebu energie alespoň o 32,5 % je tak ještě hůře dosažitelný. Spotřeba energie by se měla snižovat zejména v odvětvích s největším potenciálem energetických úspor, jako jsou budovy. Přehled spotřeby energie v EU podle jednotlivých odvětví uvádí obrázek 3:

07

Nejvyšší spotřebu energie v EU mají budovy, zejména obytné, dále následuje doprava a průmysl. Zároveň se v Evropě jedná o sektor, v němž je prostor pro energetické úspory největší⁶. Jen na vytápění a teplou vodu v domácnostech EU připadá 79 % celkové konečné spotřeby energie⁷. Energetické úspory dosažené renovací obvykle vyplývají z lepší izolace budov, systémů vytápění a chlazení a osvětlení. V této zprávě se zaměřujeme právě na tyto druhy investic, přičemž nedávno jsme vydali také zvláštní zprávu č. 1/2020 o minimálních požadavcích na energetickou účinnost EU a o energetických štítcích pro spotřebiče⁸.

08

Podle odhadů Komise si dosažení cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 vyžádá investice do renovace fondu budov EU ve výši 282 miliard EUR ročně⁹. Pokud by se uskutečnily všechny plánované investice v rámci politiky soudržnosti ve veřejných a obytných budovách, jednalo by se přibližně o 2 miliardy EUR ročně v období 2014–2020.

Výdaje EU a právní rámec

09

Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti plánovaly vyčlenit na investice do energetické účinnosti veřejných a obytných budov v období 2014–2020 celkem 14 miliard EUR. Členské státy tento rozpočet doplnily 5 miliardami EUR v rámci vnitrostátního spolufinancování. Přehled tohoto rozpočtu podle členských států je k dispozici v příloze. Obrázek 4 obsahuje přehled rozpočtu politiky soudržnosti EU na investice v oblasti energetické účinnosti v období 2014–2020.

10

Směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010¹⁰ obsahuje několik ustanovení, jak zlepšit energetickou účinnost nových i stávajících budov, jako například:

1. minimální požadavky na energetickou náročnost nových budov a větších renovací budov;
2. povinné certifikáty energetické náročnosti při prodeji a pronájmu budov, které uvádějí aktuální energetickou náročnost budovy a doporučená opatření na její zlepšení¹¹ (viz příklad na obrázku 5).

11

Také směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 obsahuje ustanovení ke zlepšení energetické účinnosti budov. Patří mezi ně systémy povinného zvyšování energetické účinnosti, které na povinné strany, jako jsou například prodejci nebo distributoři energie, kladou požadavky, aby splnily kvantitativní cíle v oblasti úspor energie v rámci svého portfolia zákazníků. Při posouzení dopadů revidované směrnice se dospělo k závěru, že do konce roku 2016 přispěly tyto systémy k úsporám energie (34 %) více než jakékoli jiné opatření (dobrovolné dohody, daňová opatření, režimy financování a finanční pobídky).

12

Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 vyžadovala také, aby členské státy každé tři roky předložily národní akční plány energetické účinnosti (NAPEE), které budou zahrnovat významná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané anebo dosažené úspory energie. Komise národní akční plány energetické účinnosti hodnotí a posuzuje, do jaké míry členské státy splnily stanovené vnitrostátní cíle. Své roční posouzení zasílá Evropskému parlamentu a Radě. Komise může na základě posouzení zpráv a národních akčních plánů energetické účinnosti vydat pro členské státy doporučení.

13

Národní akční plány energetické účinnosti budou nahrazeny vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Členské státy je musí předložit do konce roku 2019 a budou pro ně klíčovým nástrojem plánování. Budou také důležité k určení investičních potřeb v oblasti energetické účinnosti. Do 31. ledna 2020 předložilo vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu 18 z 27 členských států.

Sdílené řízení mezi Komisí a členskými státy

14

V rámci Komise vyvíjí a provádí energetickou politiku EU Generální ředitelství pro energetiku. Vypracovává návrhy na podporu energetické účinnosti, dohlíží nad prováděním směrnic a sleduje pokrok členských států v dosahování cílů v oblasti energetiky za pomoci Společného výzkumného střediska a Evropské agentury pro životní prostředí.

15

Za řízení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) odpovídá Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Přispívá k energetické politice EU tím, že poskytuje finanční prostředky a sdílí s členskými státy odpovědnost za efektivnost a účinnost programů. V období 2014–2020 stanovilo pokyny upravující obsah dohod o partnerství a operačních programů a po projednání s členskými státy je na začátku finančního období schválilo. Po jejich zavedení je jeho hlavním úkolem sledovat provádění těchto programů, což činí jednak formou účasti v monitorovacích výborech a jednak přezkoumáváním obdržených výročních zpráv o provádění. Na výběru jednotlivých projektů se nepodílí. Nakonec hodnotí výsledky financování.

16

Členské státy stanoví priority energetické politiky ve vnitrostátních právních předpisech a v národních akčních plánech energetické účinnosti na základě posouzení svých potřeb. Připravují operační programy, přičemž určené řídicí orgány by měly vybírat projekty na základě patřičných výběrových postupů a kritérií a s ohledem na nákladovou efektivnost. V období 2014–2020 Komise poskytovala řídicím orgánům při koncipování a realizaci programů rozsáhlou podporu (viz obrázek 6). Řídicí orgány sledují výstupy a výsledky projektů podle ukazatelů výkonnosti a informují Komisi o úsporách energie a dalších přínosech, kterých operační programy dosáhly.

Rozsah a koncepce auditu

17

S ohledem na zvýšené ambice EU týkající se cílů energetické účinnosti a na výhledové omezování rozpočtů je nákladová efektivnost výdajů důležitější než kdy dříve. Účelem této zprávy je posoudit, jak nákladově efektivní investice do energetické účinnosti budov spolufinancované EU pomáhají EU dosáhnout jejích cílů. Naší snahou je vydat doporučení, která EU pomohou dosáhnout plánované energetické účinnosti do roku 2030 prostřednictvím zvýšení nákladové efektivnosti výdajů v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027.

18

Hlavní auditní otázkou bylo, zda investice do energetické účinnosti budov spolufinancované EU byly vybrány na základě kritérií, která umožní dosáhnout co největší nákladové efektivnosti. Abychom na tuto otázku odpověděli, zjišťovali jsme, zda Komise a členské státy stanovily správné podmínky pro výběr nákladově efektivních investic (včetně posouzení potřeb, zacílení podpory, výkonnostního rámce) a zda členské státy uplatňovaly patřičná výběrová kritéria.

19

Navštívili jsme pět členských států (Bulharsko, Česko, Irsko, Itálii (Apulii) a Litvu), vybrané jednak podle objemu prostředků, které vynaložily na energetickou účinnost, a jednak abychom dosáhli zeměpisné vyváženosti. Tyto členské státy vyčlenily ze svého rozpočtu z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti na období 2014–2020 na tuto oblast přibližně 2,9 miliardy EUR.

20

Při auditu jsme přezkoumávali a hodnotili:

1. posouzení potřeb vypracovaná na národní a regionální úrovni a národní akční plány energetické účinnosti,
2. operační programy a postupy výběru projektů,
3. monitorovací systémy a údaje o projektech v oblasti úspor energie.

21

Zaměřili jsme se na investice do energetické účinnosti obytných budov spolufinancované z EFRR a FS. Posuzovali jsme, nakolik jsou tyto investice v souladu s politikou EU v oblasti energetické účinnosti. V návaznosti na svou zvláštní zprávu č. 21/2012 o energetické účinnosti veřejných budov jsme také v Komisi a třech členských státech, které jsme při její přípravě navštívili (Česko, Itálie a Litva), provedli kontrolu realizace našich tehdejších doporučení, abychom zjistili, do jaké míry je Komise a členské státy zavedly¹².

Připomínky

Lepší pokyny Komise k posuzování potřeb se na celkovém zacílení projevily málo

22

Dohody o partnerství a operační programy umožňují jasné zacílení investic, pokud vycházejí z řádného posouzení potřeb, které zahrnuje:

1. posouzení spotřeby energie a potenciálu energetických úspor ve všech odvětvích, aby bylo možné určit cílové kategorie budov a příjemců;
2. identifikaci překážek pro investice a oblastí vyžadujících další podporu, které členské státy uvedly ve svých národních akčních plánech energetické účinnosti;
3. posouzení toho, jaká forma podpory (např. grant nebo finanční nástroj) je pro řešení zjištěných potřeb a stimulaci rozsáhlých renovací nejvhodnější.

Navštívené členské státy nestanovily pro zacílení prostředků EU jasné východisko

23

Komise vydala pro členské státy obsáhlé pokyny k tomu, jak by měly posuzovat své potřeby a vypracovávat programy, z nichž se financují investice do energetické účinnosti budov. Plán klíčových kroků, které Komise doporučila řídicím orgánům, je uveden na obrázku 6.

24

Všech pět navštívených členských států ve svých dohodách o partnerství a operačních programech formulovalo potřebu zvýšit energetickou účinnost svého fondu budov, a to zejména obytných. Většina těchto plánovacích dokumentů odkazuje na posouzení potřeb obsažené v národních akčních plánech energetické účinnosti nebo jiných národních strategických dokumentech týkajících se energetiky.

25

Pět členských států nezahrnulo do svých národních akčních plánů energetické účinnosti všechny informace doporučované v pokynech a šabloně Komise¹³, jako například očekávané a dosažené úspory energie u každého opatření, včetně opatření financovaných z prostředků EU. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 členským státům neukládá povinnost zavést opatření uvedená v jejich národních akčních plánech ani podávat zprávy o úsporách energie.

26

Tabulka 1 uvádí přehled hlavních prvků posouzení potřeb u pěti operačních programů, které jsme prověřovali:

Operační program	Byla provedena klasifikace budov podle spotřeby energie?	Byly vyčísleny potenciální úspory energie a investiční potřeby?	Existovalo jasné zdůvodnění pro využití prostředků EU?
Bulharsko Růst regionů	Ne	Ne	Ano
Česko Integrovaný regionální	Ne	Ne	Ano
Irsko Jihovýchod regionální	Ano	Ano	Ne (viz rámeček 1)
Itálie (Apulie) Regionální	Ne	Ne	Ano
Litva Investice pro růst a pracovní místa	Ano	Ano	Ano

Zdroj: EÚD.

27

Zjištění týkající se Česka a Itálie (Apulie) jsou podobná zjištěním z naší zvláštní zprávy č. 21/2012, kdy jsme upozorňovali, že v operačních programech v období 2007–2013 nebylo provedeno řádné posouzení potřeb. Tato posouzení neurčila konkrétní odvětví s potenciálem úspor energie ani možnosti, jak jich dosáhnout nákladově efektivním způsobem, aby se tak odůvodnila zvolená opatření a náklady na ně.

28

Na základě toho jsme Komisi doporučili podmínit financování politiky soudržnosti v období 2014–2020 řádným posouzením potřeb na úrovni programů. Ve třech z pěti členských států, které jsme navštívili v roce 2019 (v Bulharsku, Česku a Itálii (Apulii)), však operační programy nevycházely z důkladného posouzení spotřeby energie ani nevyčíslovaly možné úspory energie a odpovídající investiční potřeby. V Litvě se situace zlepšila – vnitrostátní orgány nyní vyčíslují jak investiční potřeby, tak potenciální úspory energie.

Členské státy si jsou vědomy překážek investování, které zatím nebyly vyřešeny

29

Zlepšení v oblasti energetické účinnosti vedou k významnému snížení plateb za energii, ale řada investic do energetické účinnosti budov se nerealizuje z důvodu překážek na trhu¹⁴. Patří k nim nedostatečná informovanost a odborné znalosti o financování a přínosech energetické účinnosti, vysoké počáteční náklady, regulační překážky v budovách s více vlastníky (v bytových sdruženích často vyžadující jednomyslné schválení) a problém rozdílné motivace mezi vlastníky a nájemci¹⁵. Jedná se o situaci, kdy vlastník budovy hradí náklady na energetickou modernizaci, ale výsledné úspory ze snížení nákladů na energii plynou nájemci. V důsledku toho má vlastník malou motivaci investovat do zlepšení energetické účinnosti.

30

V Bulharsku, Česku a Litvě nám řídící orgány a příjemci u projektů sdělili, že zlepšení energetické účinnosti brání především problém, jak dosáhnout dohody v budovách s více vlastníky.

31

Další překážky, zejména pro zavedení smluvních mechanismů o energetických službách, souvisí s pravidly pro zadávání veřejných zakázek, protože z právního hlediska není jasné, které zásadní prvky by tyto smlouvy měly obsahovat, a problémům s rozlišováním mezi stavebními pracemi, dodávkami a službami¹⁶ a zaznamenáváním těchto smluv v národních účtech veřejného sektoru. Komise pracuje na odstranění těchto překážek: v roce 2017 Eurostat zveřejnil písemný pokyn¹⁷ k tomu, jak takové smlouvy zaznamenávat v národních účtech. Tento pokyn byl v roce 2018 doplněn o další pokyny vypracované společně s EIB¹⁸.

32

Žádný z pěti operačních programů, které jsme prověřovali, nepopisuje překážky brzdící investice do energetické účinnosti na území daného státu a opatření přijatá k jejich překonání. Dva z pěti navštívených členských států však informovaly o konkrétních iniciativách, jejichž cílem je některé bariéry odstranit:

• Litva rozhodla, že energetická modernizace bytových domů může být schválena prostou většinou vlastníků, a nízkopříjmovým skupinám poskytla na modernizaci veřejnou podporu ve výši 100 % (viz rámeček 2).
• V Česku mohou bytová družstva od roku 2018 žádat o prostředky EU na investice do energetické účinnosti a v roce 2019 byla zahájena celostátní informační kampaň s cílem zvýšit povědomí o financování energetické účinnosti.

Hlavní formou finanční podpory EU na investice do energetické účinnosti zůstávají granty, ale nejsou vyhrazeny jen pro rozsáhlé renovace

33

Investice do energetické účinnosti mají přínosy jak pro majitele (zvýšení hodnoty), tak pro uživatele (snížení nákladů na energii). Před uplatněním výrazné míry podpory by členské státy měly zvážit využití finančních nástrojů a inovativních tržních mechanismů, jako je uzavírání smluv o energetických službách a systémy povinného zvyšování energetické účinnosti.

34

Investiční projekty v hodnotě 4,6 miliardy zvolené členskými státy na renovace obytných budov budou financovány ze 72 % prostřednictvím grantů a z 28 % prostřednictvím finančních nástrojů.

35

Všech pět navštívených členských států ve svých dohodách o partnerství uvedlo záměr prozkoumat možnosti finančních nástrojů na podporu investic do energetické účinnosti budov. Prozatím však finanční prostředky EU využila k zavedení takového nástroje pro obytné budovy pouze Litva (viz rámeček 2).

36

Komise doporučila členským státům využívat finanční prostředky politiky soudržnosti EU, zejména mají-li formu grantů, na podporu rozsáhlých renovací, které jdou nad rámec minimálních požadavků na energetickou náročnost a vedou k významným úsporám energie (obvykle více než 60 %¹⁹).

37

Tabulka 2 uvádí přehled typů příjemců, forem podpory a míry veřejné podpory používaných v rámci pěti operačních programů, které jsme kontrolovali.

Operační program	Typy příjemců	Forma podpory	Míra veřejné podpory
Bulharsko Růst regionů	Soukromí vlastníci	Grant	100 %
Česko Integrovaný regionální	Soukromí vlastníci	Grant	30 % nebo 40 % (v závislosti na úsporách energie)
Irsko Jihovýchod regionální	Veřejní a soukromí vlastníci	Grant	100 %
Itálie (Apulie) Regionální	Veřejné subjekty	Grant	100 % (nebo 90 % u příjemců, kteří spolufinancují 10 % projektu)
Litva Investice pro růst a pracovní místa	Soukromí vlastníci	Úvěry v kombinaci s granty	15 % - 40 % grant 100 % grant pro nízkopříjmové domácnosti

Zdroj: EÚD na základě údajů poskytnutých navštívenými řídicími orgány.

38

Uplatnění různých sazeb veřejné podpory v Litvě představuje osvědčený postup, jak zvýšit financování ze soukromých zdrojů a zároveň snížit riziko mrtvé váhy. Prostřednictvím této modulace se poskytují vyšší granty na projekty vedoucí k větším úsporám energie, projekty spočívající v instalaci individuálních měřičů a domácnostem s nízkými příjmy (což pomáhá řešit energetickou chudobu).

39

V Česku předložila projekty způsobilé pro 40% míru veřejné podpory, pro jejíž získání je požadavkem dosáhnout alespoň 40 % úspor energie a energetické hodnocení „B“ po skončení renovace, pouze čtvrtina příjemců. Tři čtvrtiny příjemců předložily projekty způsobilé pro nižší podporu (ve výši 30 %), podmíněnou pouze 20% úsporami. Podle názoru příjemců není dílčí přínos vyšší míry podpory dostatečný k tomu, aby vykompenzoval vyšší náklady rozsáhlejších renovačních projektů.

40

Bulharsko, Irsko a Itálie (Apulie) míru veřejné podpory neupravovaly tak, aby podnítily rozsáhlejší renovace nebo zohlednily rozsah nebo složitost investic, ale pouze (a to v případě Itálie (Apulie)) podpořily ochotu veřejných orgánů financovat 10 % investic. Irsko to zdůvodnilo tím, že jeden ze dvou režimů spolufinancovaných EU se zaměřuje na starší a zranitelné osoby ohrožené energetickou chudobou.

41

Nedostatečná modulace podpory vede k financování s velmi vysokým podílem veřejné podpory, a to i v případě jednoduchých úprav (např. modernizace osvětlení, výměna kotle) s rychlou návratností a malými jednotkovými náklady. V rámečku 3 jsou uvedeny příklady dvou operačních programů, které byly v oblasti zlepšení energetické účinnosti zacíleny na jednoduché renovační projekty zvyšující energetickou účinnost.

42

Tyto nenáročné modernizace mohou vést k určitému blokačnímu efektu, kterým se označuje stav, kdy jakmile se provedou některé základní úpravy, náročnější opatření pro zvýšení energetické účinnosti již v budoucnu nejsou tolik nákladově efektivní²⁰. To může snížit potenciál budov z hlediska úspor energie ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, protože většina domácností většinou může uskutečnit jen jednu, maximálně dvě renovace. Potřeba veřejné podpory, zejména má-li formu grantů s financováním ve výši 100 %, je tak pro jednoduché modernizace méně vhodná než pro rozsáhlejší renovace. Vzhledem k tomu, že jednoduché modernizace s rychlou návratností jsou obvykle finančně životaschopné, měly být financovány bez veřejné podpory nebo pomocí finančních nástrojů.

Výběr projektů vycházel z nákladové efektivnosti jen v malé míře

43

Nákladová efektivnost by měla být při rozhodování o veřejných výdajích jedním z určujících faktorů, zejména pokud jde o projekty energetické účinnosti: porovnání nákladů a přínosů investic umožňuje vybrat projekty, které nabízejí větší energetické úspory a další přínosy na investované euro v souladu se se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti, vymezenými v článku 33 finančního nařízení²¹ V posouzení dopadů navrhované směrnice o energetické účinnosti se tvrdilo, že cíle 20% úspory plánované spotřeby energie v EU do roku 2020 by mohlo být dosaženo pomocí nákladově efektivních opatření. Členské státy by měly zavést opatření, která podpoří nákladově efektivní rozsáhlé renovace budov²².

44

Komise doporučila členským státům uplatňovat taková kritéria výběru, která upřednostňují nákladově efektivnější projekty²³. Toho by mělo být dosaženo:

1. prostřednictvím požadavku, aby projekty byly založeny na energetickém auditu anebo certifikátu energetické náročnosti. Ty by měly určit a vyčíslit nákladově efektivní příležitosti k úsporám energie a umožnit sledovat a ověřovat skutečné úspory v rámci projektu;
2. stanovením minimálních a maximálních limitních hodnot pro klíčové parametry, jako je množství uspořené energie, minimální energetické hodnocení, jehož by budova měla dosáhnout, čistá současná hodnota, prostá doba návratnosti²⁴ a náklady na jednotku ušetřené energie. Tyto limity by měly co nejvíce snížit riziko financování velmi jednoduchých úprav opatření, která se pravděpodobně beztak uskuteční (např. výměna osvětlení, kde návratnost je většinou velmi rychlá), a také investic, které jsou v poměru k budoucím úsporám energie příliš drahé (např. je-li doba návratnosti delší než životnost použitých materiálů). Obrázek 8 zobrazuje kategorizaci investic do energetické účinnosti a ukazuje, že složitější a ambicióznější renovace jsou obvykle spojeny s vyššími náklady a delší návratností;
3. posoudit relativní náklady a přínosy projektů, včetně vedlejších přínosů a externalit (např. zdraví, sociální soudržnost, obnova měst, růst a zaměstnanost, snížení znečištění ovzduší a změna klimatu, úspory ve veřejném rozpočtu…), které by měly investice do energetické účinnosti přinést, a upřednostnit projekty, které nákladově nejefektivnějším způsobem přispívají k cílům politiky.

Energetické audity a osvědčení o výkonnosti tvoří dobrý základ pro hodnocení investic

45

Všech pět členských států, které jsme navštívili, požadovalo, aby projekty vycházely z energetického auditu, osvědčení energetické náročnosti nebo alespoň energetického hodnocení (v Irsku to nevedlo k vydání osvědčení o energetické třídě domácnosti před renovací). To je jednoznačné zlepšení ve srovnání se zjištěními naší zvláštní zprávy č. 21/2012, že v Česku, Itálii a Litvě nebyly zatím audity energetické účinnosti běžnou praxí. V té době jsme uvedli, že energetické audity nebyly vždy povinné nebo dostatečně kvalitní²⁵, a doporučili jsme, aby byly při výběru projektů primárním požadavkem.

46

Ve všech pěti navštívených členských státech museli příjemci předložit osvědčení o energetické náročnosti po skončení prací s uvedením nové energetické třídy a spotřeby energie renovované domácnosti nebo budovy. Rozdíl ve spotřebě energie, který uvádí osvědčení vydaná před renovací a po renovaci, poskytuje odhad energetických úspor dosažených díky projektu.

47

Řídící orgán v Itálii (Apulii) požadoval instalovat do budov v rámci projektů systémy, které měří, kolik energie se v budově skutečně vyrobí a spotřebuje. V Litvě byla míra grantové podpory doplňující úvěry spolufinancované EU zvýšena pro ty projekty, které spočívají v instalaci individuálních měřičů v domácnostech (viz bod 38).

48

Přes svá omezení poskytují odhady založené na rozdílu ve spotřebě energie, uvedené v osvědčeních před renovací a po renovaci, snadno dostupný údaj o energii uspořené v rámci jednotlivých projektů. Tento údaj lze porovnat s náklady na projekt, a vypočíst tak odhadované náklady na jednotku ušetřené energie. Ve své zvláštní zprávě č. 21/2012 jsme Komisi doporučili, aby sledovala nákladovou efektivnost operačních programů na základě nákladů na jednotku ušetřené energie²⁶. Komise však s naším doporučením plně nesouhlasila a nezavedla ho.

Vnitrostátní orgány vybírají projekty, u nichž se očekává úspora energie, ale které jsou někdy příliš nákladné

49

Tabulka 3 uvádí přehled minimálních požadavků na energetickou účinnost a maximální limity pro náklady na jednotku ušetřené energie u projektů v rámci pěti operačních programů, které jsme kontrolovali.

Operační program	Minimální energetické hodnocení po renovaci	Minimální energetické úspory po renovaci	Maximální náklady na jednotku ušetřené energie?
Bulharsko Růst regionů	C	60 % u rozsáhlých renovací, jinak žádné minimum	Ne, pouze nákladové stropy na metr čtvereční
Česko Integrovaný regionální	Ne	20 % u projektů s grantovou podporou ve výši 30 %	Ne, ale vysoké spolufinancování soukromými subjekty (60–70 %) snižuje riziko stanovování nadměrných požadavků
	C	30 % u projektů s grantovou podporou ve výši 30 %
	B	40 % u projektů s grantovou podporou ve výši 40 %
Irsko Jihovýchod regionální	Minimálně jedno zlepšení energetického ratingu	(žádné požadavky)	Ne
Itálie (Apulie) Regionální	C	10 % (nebo 30 % pro získání nejlepší hodnocení)	Ne
Litva Investice pro růst a pracovní místa	D	20 % u projektů s 15% mírou grantové podpory (do roku 2017)	Ne, ale vysoké spolufinancování soukromými subjekty (60–85 %) snižuje riziko stanovování nadměrných požadavků
	C	40 % u projektů s grantovou podporou ve výši 40 % (do 31. 10. 2017) a 30 % (od 1. 11. 2017)

Zdroj: EÚD na základě informací poskytnutých řídicími orgány.

50

V Bulharsku, Česku, Itálii a Litvě tyto minimální požadavky na energetickou účinnost po renovaci zaručovaly, že se uskutečňovaly projekty, které měly stanoveny minimální ambice²⁷. To je v porovnání se zjištěními našeho předchozího auditu pozitivní vývoj.

51

Absence stropů pro náklady na jednotku energie však s sebou nese riziko financování projektů, které v poměru k nákladům přinášejí jen malé úspory energie. V těchto případech dosažené finanční úspory při platbách za energii nemusí stačit na to, aby se během doby životnosti použitých materiálů (zpravidla 30 let²⁸) splatila počáteční investice do projektu.

52

Toto riziko je nižší, pokud se na financování projektových nákladů vysokou měrou podílejí příjemci (např. v Česku či Litvě), a vyšší, pokud je veřejná podpora velmi vysoká (např. v Bulharsku, Irsku a Itálii (Apulii)). Tabulka 4 uvádí přehled průměrné prosté doby návratnosti podpořených investic do energetické účinnosti v rámci kontrolovaných operačních programů.

Operační program	Průměrná prostá doba návratnosti podporovaných projektů
Bulharsko Růst regionů	Není k dispozici (údaje o ušetřené energii se neshromažďují)
Česko Integrovaný regionální	9 let
Irsko Jihovýchod regionální	Není k dispozici (údaje o ušetřené energii se neshromažďují)
Itálie (Apulie) Regionální	24 let
Litva Investice pro růst a zaměstnanost	11 let

Zdroj: EÚD na základě údajů poskytnutých navštívenými řídicími orgány, podle cen elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v roce 2018 (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Electricity_price_statistics).

53

Průměrná prostá doba návratnosti projektů energetické účinnosti se v rámci operačních programů, které jsme kontrolovali, pohybovala mezi 9 a 24 lety. To je více než průměrných sedm let u 5 152 projektů zaznamenaných v rámci platformy pro odstraňování rizik z hlediska energetické účinnosti. Tato platforma obsahuje údaje poskytnuté veřejnými a soukromými investičními fondy a finančními institucemi, vnitrostátními a regionálními orgány a poskytovateli řešení energetické účinnosti v celé EU²⁹. Komise vytvořila tuto platformu s cílem zvýšit investice do energetické účinnosti v EU prostřednictvím sdílení údajů a analýzy dokončených projektů.

54

V Itálii (Apulii) bylo v důsledku nestanovení stropu pro náklady na jednotku ušetřené energie financováno několik nákladných projektů, jejichž energetické úspory budou příliš malé to, aby se během životnosti použitých materiálů nebo samotných budov splatily vysoké počáteční investice. Jak vyplývá z následujícího grafu, u 35 % projektů není návratnost vložených investičních prostředků do 30 let pravděpodobná.

55

V Bulharsku a Irsku není možné nákladovou efektivnost investic posoudit, protože chybí údaje z monitorování úspor energie u projektů v obytných budovách.

56

V Irsku byl regionální operační program Jihovýchod zaměřen na podporu „komplexních a ambiciózních zvýšení energetické účinnosti, které povede přinejmenším ke zlepšení jednoho hodnocení energetické účinnosti“³⁰. V praxi nebyl v rámci projektů definován žádný cíl pro úspory energie, nebyly hlášeny žádné informace o úsporách a u více než poloviny podpořených domácností se energetické hodnocení nezvýšilo (viz bod 85).

57

Tato zjištění jsou podobná zjištěním naší zvláštní zprávy č. 21/2012, v níž jsme došli k závěru, že náklady na projekty energetické účinnosti ve veřejných budovách byly často v poměru k ušetřené energii příliš vysoké a doba návratnosti dlouhá (v průměru kolem 50 let)³¹. Na základě toho jsme Komisi doporučovali stanovit při výběru projektů maximální přijatelnou prostou dobu návratnosti a standardní investiční náklady na jednotku ušetřené energie.

58

Komise v dokumentu „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“ uvádí, že „u projektů, které jsou způsobilé pro financování, lze definovat maximální anebo minimální dobu návratnosti; to však může vést k určitému blokačnímu efektu, kdy se prioritně financují nenáročné renovační projekty“³². V praxi však žádný z navštívených řídících orgánů takové limity nestanovil.

Výběrová kritéria stále neupřednostňují nákladově nejefektivnější projekty

59

Tabulka 5 obsahuje přehled výběrových postupů a hlavních kritérií, jimiž se řídilo rozdělování rozpočtových prostředků a výběr projektů v rámci pěti operačních programů, které jsme kontrolovali.

Operační program	Postup výběru projektů	Hlavní kritéria při přidělování rozpočtu	Hlavní kritéria při výběru projektů
Bulharsko Růst regionů	Otevřené výzvy (92 % rozpočtu)	Obce vybírají budovy podle věku, počtu domácností, místa …, a nikoliv podle nákladové efektivnosti úspor energie	V případě otevřených výzev nejsou splněna žádná kritéria týkající se nákladové efektivnosti úspor energie
	Soutěžní výzvy (8 % rozpočtu)		U výzev v roce 2018 týkající se osy 2 se kritéria s nejvyšším bodovým hodnocením udělovala za nákladovou efektivnost úspor energie
Česko Integrovaný regionální	Otevřené výzvy	Celostátní otevřené výzvy	Žádná kritéria týkající se nákladové efektivnosti úspor energie
Irsko Jihovýchod regionální	Otevřené výzvy	Rozpočet přidělený místním orgánům na základě počtu obdržených žádostí, nikoliv nákladové efektivnosti úspor energie	Žádná kritéria týkající se nákladové efektivnosti úspor energie
Itálie (Apulie) Regionální	Soutěžní výzva	Soutěžní výzva	Kritéria s největším počtem bodů (65 ze 100) se týkala úspor energie
Litva Investice pro růst a pracovní místa	Otevřené výzvy	Otevřené výzvy	Žádná kritéria týkající se nákladové efektivnosti úspor energie

Zdroj: EÚD na základě údajů poskytnutých navštívenými řídicími orgány.

60

S výjimkou Itálie (Apulie) a jedné menší výzvy (8 % rozpočtu) v Bulharsku rozdělovaly navštívené řídicí orgány rozpočet na projekty energetické účinnosti v obytných budovách na základě otevřených výzev, tj. podle pořadí obdržení žádostí. To řídicím orgánům zajistilo průběžný přísun žádostí a zpravidla umožnilo i jejich rychlé zpracování.

61

Využití těchto otevřených výzev nicméně neumožňuje posoudit relativní náklady a přínosy projektů, mezi něž patří nákladová efektivnost úspor energie a vedlejší přínosy investic do energetické účinnosti (např. zlepšení zdraví, obnova měst a snížení energetické chudoby, nižší platby za energii, změna klimatu, znečištění ovzduší). V důsledku toho nebyly upřednostněny projekty, které přinášejí větší energetické úspory nebo mají jiné přínosy při nižších nákladech.

62

K posouzení relativní nákladové efektivnosti u projektů energetické účinnosti využila soutěžní výzvu pouze Itálie (Apulie) (viz rámeček 4).

63

Tato zjištění jsou podobná zjištěním naší zvláštní zprávy č. 21/2012, v níž jsme dospěli k závěru³³, že nákladová efektivnost nebyla pro členské státy při přidělování prostředků na opatření a projekty energetické účinnosti rozhodujícím kritériem. Doporučovali jsme proto použít výběrová kritéria založená na standardních investičních nákladech na jednotku ušetřené energie.

64

V dokumentu „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“, který zveřejnila Komise, se uvádí, že členské státy musí na základě kritérií určit, které projekty energetické účinnosti jsou nákladově nejefektivnější, a tyto projekty při výběru upřednostnit³⁴. Ze současných zjištění však vyplývá, že v praxi se takto z velké míry nepostupovalo.

Slabý výkonnostní rámec

65

Údaje o výkonnosti výdajů na energetickou účinnost by měly prokazovat, čeho bylo pomocí rozpočtu EU dosaženo a zda byly tyto prostředky vynaloženy dobře (povinnost odpovídat se)³⁵. Tyto informace by měly doložit, že členské státy vybraly nákladově efektivní projekty.

66

Komise ve svých pokynech³⁶ v zájmu zaměření výdajů na výsledky požaduje, aby rámec výkonnosti zahrnoval:

1. konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle každého operačního programu se stanovením toho, jak opatření spolufinancovaná z prostředků EU přispívají k cílům EU v oblasti energetické účinnosti;
2. ukazatele umožňující sledovat fyzické výstupy a výsledky projektů. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem kontrolovaných výdajů je úspora energie, měly by tyto ukazatele vypovídat především o množství uspořené energie a případně dalších výsledcích projektů. Monitorovací systém by měl umožnit tyto údaje vykázat v úhrnné podobě, aby bylo možné informovat o energii uspořené operačními programy, a tedy i o příspěvku z rozpočtu EU k cílům EU v oblasti energetické účinnosti.
3. předběžné podmínky, tedy aby tak byly zavedeny nezbytné podmínky k zajištění efektivních a účinných výdajů, a výkonnostní rezervu, aby bylo možné odměnit operační programy, které budou s to prokázat, že přinášejí nákladově efektivní úspory energie.

Společné ukazatele měří energii uspořenou v rámci investic do veřejných, ale nikoliv do obytných budov

67

Všech pět operačních programů, které jsme kontrolovali, definovalo konkrétní cíle pro svá opatření v oblasti energetické účinnosti na základě potřeby zvýšit energetickou účinnost fondu budov, zejména obytných (viz bod 24). Cíle jsou relevantní pro hlavní cíl EU v oblasti energetické účinnosti a jsou časově vymezené (výsledků by mělo být dosaženo do roku 2023). Ani jeden z těchto operačních programů však nevymezil očekávanou výši úspor, kterých by investice měly dosáhnout, nebo očekávaných nákladů na jednotku ušetřené energie.

68

Nařízení týkající se jednotlivých fondů³⁷ vymezují seznam společných ukazatelů výstupů, které by členské státy měly uplatňovat, kdykoliv je takový ukazatel relevantní pro vyjádření výstupu podporovaných investic. Pokud jde o výdaje na energetickou účinnost v budovách, byly stanoveny dva společné ukazatele výstupů:

1. Společný ukazatel výstupu 31 „počet domácností s lepším energetickým hodnocením“, který se týká výdajů na renovaci energetické účinnosti obytných budov;
2. Společný ukazatel výstupů 32 „snížení roční spotřeby primární energie ve veřejných budovách“, který měří energii ušetřenou díky výdajům na renovace zvyšující energetickou účinnost veřejných budov.

69

Obrázek 10 a obrázek 11 ukazují pokrok dosažený u společných ukazatelů výkonnosti 31 a 32 v roce 2018 ve srovnání s cílovou hodnotou pro rok 2023.

70

U investic do energetické účinnosti veřejných budov společný ukazatel výkonnosti 32 informuje o uspořené energii. Pokud však jde o investice do energetické účinnosti obytných budov, společný ukazatel výkonnosti 31 vypovídá o počtu domácností s lepším energetickým hodnocením, ale nikoliv o úsporách energie.

71

Jelikož tedy v tomto případě chybí společný ukazatel objemu úspor energie v obytných budovách, nelze zjistit, jakých energetických úspor dosáhnou plánované investice do energetické účinnosti budov ve výši 4,6 miliardy EUR z rozpočtu EU na období 2014–2020³⁸. Nelze také celkově vyčíslit, nakolik přispěl rozpočet EU k plnění cílů EU v oblasti energetické účinnosti.

72

Tato zjištění jsou podobná našim zjištěním ze zvláštní zprávy č. 21/2012, v níž jsme dospěli k závěru³⁹, že ukazatele výkonnosti pro opatření energetické účinnosti nebyly pro monitorování programů vhodné a výsledky těchto opatření v rámci EU nebylo možné agregovat. Na základě toho jsme doporučovali používat srovnatelné ukazatele výkonnosti v celé EU. Komise částečně toto doporučení realizovala zavedením společného ukazatele 32 pro období 2014–2020, který se týká úspor energie díky investicím financovaným EU, ale pouze u veřejných budov. Pro období 2021–2027 navrhla Komise společný ukazatel výsledků RCR 26 „roční konečná spotřeba energie (z toho: v obytných budovách, jiných než obytných soukromých budovách, jiných než obytných veřejných budovách)“.

73

Kromě společných ukazatelů výkonnosti využilo pět kontrolovaných operačních programů následující specifické ukazatele, které by měly být zaměřeny na konkrétní investice, jež příslušný program podporuje:

Operační program	Ukazatel	Měrná jednotka	Výchozí hodnota 2013	Hodnota v roce 2018 (nebo poslední hlášená)	Pokrok
Bulharsko Růst regionů	Konečná spotřeba energie domácností	(v 1 000 toe*)	2 257	2 319	-
	Konečná spotřeba energie veřejné správy, obchodu a služeb	(v 1 000 toe*)	964	1 200	- -
Česko Integrovaný regionální	Konečná spotřeba energie domácností	MWh/rok	70 027 778	80 497 553	- -
Irsko Jihovýchod regionální	Průměrný tepelný výkon bytových jednotek v regionu Jihovýchod	kWh/m2/rok	210	144	++
Itálie (Apulie) Regionální	Spotřeba elektrické energie veřejné správy na jednotku pracovní síly	GWh	3,2	3,3	-
Litva Investice pro růst a zaměstnanost	Konečná spotřeba energie v sektoru služeb a v domácnostech	(v 1 000 toe*)	2 110	2 090	+

* Tuna ropného ekvivalentu (toe) je jednotka energie definovanou jako množství energie uvolněné při spalování jedné tuny ropy. Je to přibližně 11 630 kilowatthodin (kWh).

Zdroj: EÚD na základě údajů poskytnutých navštívenými řídicími orgány.

74

Ve všech pěti navštívených členských státech jsou ukazatele výsledků statistické povahy a vztahují se například ke spotřebě energie ve všech budovách v členském státě, nikoliv pouze budovách, které byly renovovány s pomocí prostředků EU. Tyto ukazatele proto nevypovídají o úsporách energie, jichž bylo dosaženo investicemi do energetické účinnosti financovanými EU.

75

Tři z pěti členských států, které jsme navštívili, shromáždily údaje o množství energie ušetřené díky jednotlivým projektům, včetně těch, které se týkají obytných budov. Komise však členské státy nepožádala o údaje týkající se monitorování průměrných nákladů na jednotku ušetřené energie.

76

Komise a členské státy ve svých plánovacích dokumentech uvedly, že investice do energetické účinnosti přinášejí kromě úspory energie také další přínosy (související například se zdravím, obnovou měst, kvalitou života, snížením energetické chudoby, plateb za energii a znečištěním ovzduší). Ani jeden navštívený členský stát však tyto doplňkové přínosy neměřil pomocí ukazatelů.

Ukazatele nelze použít k monitorování nákladové efektivnosti

77

Žádný z ukazatelů uplatňovaných v navštívených členských státech neměří nákladovou efektivnost investic do energetické účinnosti budov. V návaznosti na podobná zjištění našeho předchozího auditu jsme doporučili sledovat náklady na jednotku ušetřené energie a plánovanou a dosaženou dobu návratnosti⁴⁰. To by mohlo pomoci jednak určit referenční kritéria a limity pro výběr projektů (viz bod 58) a jednak při přidělování výkonnostní rezervy posoudit, nakolik operační programy dosahují plánovaných výsledků (viz bod 82).

78

Komise však s naším doporučením plně nesouhlasila. Podle jejího názoru by srovnatelnost doporučených ukazatelů byla omezená, neboť tyto ukazatele závisejí na řadě faktorů (např. ceny energií, klima). Komise nekoncipovala svůj monitorovací systém pro období 2014–2020 tak, aby sledoval nákladovou efektivnost investic, tedy shromažďoval údaje o nákladech na jednotku ušetřené energie. Proto navzdory tvrzení, že v období 2014–2020 se u výdajů na politiku soudržnosti zvýšila orientace na výsledky, nebylo naše doporučení zatím zavedeno.

79

Na základě údajů nahlášených Komisí jsme vypočetli průměrné náklady na renovovanou domácnost (viz obrázek 12). Komise však má za to, že tyto údaje neodrážejí skutečné náklady investic ani celý rozsah získaných přínosů.

Komise alokovala výkonnostní rezervu na opatření v oblasti energetické účinnosti na základě výdajů a výstupů, nikoliv úspor energie

80

Aby Komise zaručila realizaci nezbytných opatření na podporu nákladové efektivnosti do energetické účinnosti, požadovala od členských států, aby do začátku programového období 2014–2020 splnily specifickou předběžnou podmínku. Opatření zavedená za účelem splnění této podmínky sestávala z opatření k zajištění:

1. minimálních požadavků týkajících se energetické náročnosti budov;
2. systému certifikace energetické náročnosti budov;
3. strategického plánování o energetické účinnosti;
4. vybavení konečných zákazníků individuálními měřiči.

81

S výjimkou Itálie všechny navštívené členské státy zavedly tato opatření od začátku programového období 2014–2020. Itálie realizovala opatření a) a b) v roce 2017, tedy tři roky po zahájení programového období 2014–2020.

82

Aby byl operační program orientován na výsledky, vyčlenila EU výkonnostní rezervu (ve výši 6 % financování politiky soudržnosti) a v srpnu 2019 ji přidělila na priority, u nichž se podařilo splnit dílčí cíle. V případě dvou ukazatelů musí oba splňovat alespoň 85 % cílové hodnoty. V případě tří (nebo více) ukazatelů musí dva dosahovat alespoň 85 % a zbývající alespoň 75 % své dílčí cílové hodnoty.

83

Jak bylo uvedeno v našich předchozích zprávách⁴¹, tyto dílčí hodnoty se týkají ukazatelů výdajů a výstupů. Pět operačních programů, které jsme kontrolovali, vyjádřilo dílčí cíle pro opatření energetické účinnosti z hlediska počtu domácností s lepším energetickým hodnocením.

84

S výjimkou Litvy se Komise rozhodla přidělit výkonnostní rezervu na opatření v oblasti energetické účinnosti na základě výdajů a výstupů, nikoliv úspory energie v obytných budovách ani nákladové efektivnosti investic.

85

V Irsku nejsou ukazatele „počet domácností s lepším energetickým hodnocením“ a „celková výše způsobilých výdajů“, které byly Komisi vykázány, spolehlivé. Na základě našeho auditu a zjištění Komise irské orgány uvedly, že u 52 % domácností renovovaných v rámci programu „Lepší energie, teplejší domovy“ v roce 2017 se energetické hodnocení nezvýšilo. V současné době přezkoumávají renovační projekty domácností z let 2014, 2015, 2016 a 2018, aby zjistily, v kolika případech nedošlo v energetickém hodnocení ke zlepšení.

86

V případě Litvy Komise v srpnu 2019 na základě vnitrostátní auditní zprávy dospěla k závěru, že v kvalitě a spolehlivosti celého systému monitorování údajů o společných a specifických ukazatelích existují výrazné nedostatky. Nešlo pouze o opatření v oblasti energetické účinnosti. Komise proto zatím nepřidělila výkonnostní rezervu žádnému z opatření v rámci litevského operačního programu.

Závěry a doporučení

87

Prověřovali jsme pět operačních programů v Bulharsku, Česku, Irsku, Itálii (Apulii) a Litvě, které vyčlenily přibližně 2,9 miliardy EUR ze svého rozpočtu z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti určeného na tuto oblast. Posuzovali jsme, zda byly tyto prostředky využity nákladově efektivním způsobem a zda Komise a členské státy realizovaly naše doporučení ze zvláštní zprávy č. 21/2012 o energetické účinnosti veřejných budov.

88

Ve své předchozí zprávě jsme dospěli k závěru, že nákladová efektivnost není u výdajů EU na energetickou účinnost rozhodujícím kritériem. Navzdory lepším pokynům Komise jsme zjistili přetrvávající nedostatky, a to zejména ve výběru projektů. Financované projekty ještě pořád nejsou zaměřeny na dosažení největších potenciálních úspor energie v porovnání s investovanými částkami. Pokud by se výběrové postupy více zaměřovaly na nákladovou efektivnost, mohly by vést k vyšším úsporám energie na investované euro.

89

Vzhledem k tomu, že tyto finanční prostředky se vynakládají v rámci sdíleného řízení, za jejich využití tak, aby se dosáhlo co největšího dopadu, odpovídá Komise spolu s členskými státy. Nicméně podle názoru Komise je výběr projektů výlučnou odpovědností členských států. S ohledem na zvýšené ambice EU týkající se cílů energetické účinnosti a na výhledové omezování rozpočtů je nákladová efektivnost výdajů důležitější než kdy v minulosti.

90

Zjistili jsme, že potřeby, které členské státy uvedly ve svých národních akčních plánech energetické účinnosti, nebylo možné při přípravě operačních programů na období 2014–2020 z důvodu časových omezení patřičně zohlednit. Členské státy měly Komisi předložit do 31. prosince 2019 vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu pro období 2021–2027 a do 10. března 2020 národní dlouhodobé strategie renovací budov. Tyto strategické dokumenty by měly přijít včas, aby je členské státy mohly zohlednit v programech politiky soudržnosti.

91

Pokud jde o posouzení potřeb v samotných operačních programech, zjistili jsme, že:

• všech pět operačních programů, které jsme kontrolovali, se zmiňuje o nutnosti zvýšit energetickou účinnost fondu budov, zejména obytných, ale nevyčíslilo možné energetické úspory a příslušné investiční potřeby (body 23–28);
• žádný z pěti kontrolovaných operačních programů nepopisoval překážky brzdící investice do energetické účinnosti. Litva a Česko však podnikly jisté kroky k odstranění některých z nich (body 29–32);
• přestože investice do energetické účinnosti vedou k úsporám nákladů pro vlastníka anebo nájemce budovy, což by odůvodňovalo využití vratných finančních nástrojů, čtyři z pěti operačních programů, které jsme kontrolovali, stále uplatňují jako jediný prostředek financování těchto investic granty. Pouze v Litvě byl zaveden úspěšný finanční nástroj EU, který poskytuje preferenční úvěry na renovace přibližně 4 000 budov s více bytovými jednotkami (body 33–35);
• navzdory tomu, že Komise radí, jak motivovat k rozsáhlým renovacím prostřednictvím vyšší míry podpory na tento typ projektů, tři z pěti navštívených členských států míru podpory nijak neupravovaly a poskytovaly granty ve výši 100 % bez ohledu na očekávané energetické úspory. Litva a Česko upravily míru podpory tak, aby zajistily co nejvyšší pákový efekt soukromého financování (body 36–42).

Doporučení 1 – Zlepšení plánování a zacílení investic

Před schválením programů, které navrhují vynaložit finanční prostředky z politiky soudržnosti na opatření v oblasti energetické účinnosti, by Komise měla posoudit, zda tyto programy:

1. vycházejí z analýz opatření potřebných k zavedení finančních nástrojů nebo tržních mechanismů, jako je uzavírání smluv o energetických službách, a podporují nákladově efektivní využívání grantů financovaných EU u rozsáhlých renovací, které jdou nad rámec minimálních požadavků na energetickou náročnost, s ohledem na konkrétní tržní podmínky;
2. jsou v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a národními dlouhodobými strategiemi renovací budov;
3. definují odhadované úspory energie dosažené díky fondům EU.

Časový rámec: včas pro schválení programů na období 2021–2027.

92

Pokud jde o výběr projektů, zjistili jsme, že:

• všech pět navštívených členských států vyžaduje, aby projekty vycházely z energetického auditu a aby k nim bylo předloženo osvědčení o energetické náročnosti budovy před renovací a po ní (body 45–48);
• všechny navštívené členské státy s výjimkou Irska vyžadovaly, aby se realizovaly projekty s určitou ambicí, a stanovily proto, jaké minimální hodnocení by budova měla mít po renovaci anebo minimální procentuální podíl energetických úspor, jichž by projekty měly dosáhnout. Nebyly však stanoveny žádné nákladové stropy na jednotku ušetřené energie, takže některé projekty byly v poměru k očekávaným úsporám energie příliš nákladné (body 49–58);
• s výjimkou Itálie (Apulie) členské státy, které jsme navštívili, rozdělovaly rozpočet mezi projekty podle pořadí obdržení žádostí prostřednictvím otevřené výzvy, což neumožňuje zohlednit relativní náklady a přínosy projektů ani upřednostnit takové, které mají šanci dosáhnout vyšších úspor energie nebo jiných přínosů při nižších nákladech (body 59–64).

Doporučení 2 – Zlepšit postupy pro výběr projektů

Pro období 2021–2027 by se Komise měla ujistit, že řídicí orgány plní požadavky finančního nařízení související se zásadami hospodárnosti, efektivity a účinnosti, a zejména že uplatňují postupy pro výběr projektů, které:

• stanoví minimální a maximální hodnoty pro klíčové parametry (množství ušetřené energie, minimální energetické hodnocení, jehož by budova měla po dokončení projektu dosáhnout, čistá současná hodnota, prostá doba návratnosti nebo náklady na jednotku ušetřené energie);
• posoudit poměrné náklady a přínosy projektů a vybrat takové, které přinášejí vyšší úspory energie a další přínosy při nižších nákladech.

Časový rámec: včas pro schválení programů na období 2021–2027.

93

Pokud jde o výkonnostní rámec, zjistili jsme, že:

• neexistuje žádný ukazatel, který by měřil energii uspořenou investicemi do obytných budov, takže není možné zjistit, nakolik rozpočet EU přispěl k plnění cílů v oblasti energetické účinnosti. Chybí také ukazatel, který by měřil ostatní přínosy, jichž by tyto investice měly dosáhnout (body 67–76);
• žádný z ukazatelů používaných v navštívených členských státech neměří nákladovou efektivnost investic do budov, jelikož Komise svůj monitorovací systém pro období 2014–2020 nekoncipovala tak, aby poskytoval informace o nákladech na jednotku ušetřené energie (body 77–79);
• všechny navštívené řídicí orgány (s výjimkou Itálie (Apulie)) včas realizovaly opatření, která se vyžadovala v rámci předběžné podmínky pro investice do energetické účinnosti. Kritéria pro přidělování prostředků z výkonnostní rezervy však nezajišťovala u výdajů důraz na výsledky, protože Komise ji přidělovala na základě výdajů a výstupů, a nikoliv úspor energie nebo nákladové efektivnosti (body 80–86).

Doporučení 3 – Zajistit, aby byl výkonnostní rámec více orientován na výsledky, a lépe tak monitorovat pokrok v plnění cílů EU v oblasti energetické účinnosti a zlepšit vyvozování odpovědnosti

Komise by měla:

1. poskytnout informace jak o souhrnných nákladech, tak o množství ušetřené energie nebo jiných výsledcích investic;
2. stanovit ukazatele pro sledování nákladové efektivnosti investic;
3. využít tyto ukazatele při rozhodování o přidělování prostředků při přezkumu v polovině období 2021–2027.

Časový rámec: včas pro schválení programů na období 2021–2027 v případě bodu b) a po schválení všech programů na období 2021–2027 v případě bodu a) a c).

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Nikolaos MILIONIS, člen Účetního dvora, v Lucemburku dne 30. března 2020.

Příloha

Příloha I – Prostředky v rámci politiky soudržnosti na energetickou účinnost budov v období 2014–2020

Členské státy	Rozpočet pro obytné budovy	Rozpočet pro veřejné budovy	Rozpočet pro budovy (součet obytných a veřejných budov)	% rozpočtu na budovy na rozpočtu politiky soudržnosti v členském státě	% rozpočtu na budovy vynaloženého do 31. 12. 2018	Výdaje na obytné budovy do 31. 12. 2018
AT	0	5 893 940	5 893 940	1 %	19 %	0
BE	12 000 000	26 330 513	38 330 513	2 %	14 %	2 004 843
BG	116 091 519	80 508 006	196 599 525	3 %	15 %	12 844 101
CY	20 500 000	23 500 000	44 000 000	6 %	20 %	7 058 821
CZ	373 969 708	617 437 463	991 407 171	5 %	21 %	90 193 054
DE	0	892 832 893	892 832 893	5 %	9 %	0
DK	0	0	0	0 %	0 %	0
EE	174 636 461	1 863 044	176 499 505	5 %	46 %	80 542 195
ES	557 157 926	1 028 280 396	1 585 438 322	5 %	7 %	80 505 722
FI	1 996 928	12 011 720	14 008 648	1 %	19 %	571 466
FR	454 230 674	257 357 785	711 588 459	5 %	22 %	126 810 646
GR	248 138 321	307 639 356	555 777 677	3 %	8 %	26 600 287
HR	90 000 000	181 810 805	271 810 805	3 %	23 %	42 350 578
HU	250 323 411	902 749 679	1 153 073 090	5 %	27 %	65 880 774
IE	84 500 000	0	84 500 000	8 %	27 %	22 653 118
IT	41 534 286	1 053 215 228	1 094 749 514	3 %	10 %	1 793 395
LT	336 171 919	160 392 880	496 564 799	7 %	46 %	208 021 084
LU	1 203 638	2 407 277	3 610 915	9 %	39 %	636 990
LV	150 000 000	182 545 246	332 545 246	8 %	6 %	6 587 902
MT	5 088 170	4 866 946	9 955 116	1 %	33 %	2 400 000
NL	9 652 206	20 164 314	29 816 520	3 %	33 %	800 000
PL	750 703 882	1 502 887 179	2 253 591 061	3 %	23 %	68 664 689
PT	143 626 068	442 916 876	586 542 944	3 %	3 %	10 061 529
RO	444 330 119	741 840 094	1 186 170 213	5 %	9 %	81 954 405
SE	13 637 164	12 561 834	26 198 998	2 %	6 %	908 540
SI	6 600 000	142 360 000	148 960 000	5 %	26 %	1 016 859
SK	111 388 554	474 886 480	586 275 034	4 %	34 %	111 338 723
UK	161 251 913	75 302 550	236 554 463	2 %	14 %	6 710 616
EU-28	4 558 732 867	9 154 562 505	13 713 295 372	4 %	18 %	1 058 910 337

Zdroj: EÚD na základě údajů poskytnutých Evropskou komisí.

Glosář

Dohody o partnerství: Dohody uzavřené mezi Evropskou komisí a každým členským státem na programové období 2014–2020. Vymezují plány vnitrostátních orgánů na využití finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a určují strategické cíle a investiční priority každého členského státu, přičemž tyto cíle a priority propojují s celkovými cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Připravují je členské státy po projednání s Komisí a musí být schváleny Komisí.

Energetická účinnost: Energetickou účinností se rozumí využití menších energetických vstupů při zajištění stejné úrovně ekonomické činnosti nebo služby. Investice do energetické účinnosti přináší lepší hospodářskou a společenskou návratnost než investice do dodávek energie. Energetická účinnost zvětšuje potenciál pro hospodářský růst, zvyšuje konkurenceschopnost podniků, snižuje výdaje domácností na energii, vede k menší závislosti na dovozu energie, snížení emisí a lepší kvalitě ovzduší.

Energetický audit: Standardní energetický audit spočívá v komplexní analýze energetických systémů daného objektu. Spočívá především ve vypracování výchozí hodnoty pro měření spotřeby energie, zhodnocení možných energetických úspor a nákladové efektivnosti náležitě zvolených opatření na úspory energie.

Metodika výpočtu optimálních nákladů pro budovy: Účelem metodiky výpočtu optimálních nákladů je vytvořit právní rámec pro zvýšení minimálních požadavků členských států na energetickou náročnost budov s cílem zajistit, aby byla přijata všechna ekonomicky racionální opatření.

Nákladově efektivní investice: Nejméně nákladná alternativa pro dosažení dané úrovně výkonnosti nebo nejvyšší možná úroveň výkonnosti při dané úrovni nákladů. Lze ji také využít i pro srovnání projektů a stanovení priorit alternativních projektů v rámci programu. (Kreith, F., Goswami, Y.D. Handbook of Energy Efficiency and Renewable Energy, Taylor & Francis, Boca Raton, USA, 2007). Zásada efektivity, která spočívá v co nejlepším poměru mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky je jednou z podmínek při vynakládání prostředků EU (viz čl. 33 odst. 1 písm. b) finančního nařízení).

Národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE): Strategické nástroje vypracované na úrovni členských států pro účely jejich plánování, koordinace a plnění opatření v oblasti energetické účinnosti ve všech odvětvích. Vymezují odpovědnosti a mohou obsahovat odhad potřeb a rozpočtové alokace. Národní akční plány představují závazek, který členské státy musí splnit, ale nemají žádnou přímou vazbu na financování soudržnosti. Neexistuje žádný právní požadavek ani povinnost předkládat zprávy o úsporách energie dosažených prostřednictvím fondů EU ani povinnost využívat fondy EU k financování oblastí uvedených v národních akčních plánech.

Operační program (OP): Stanoví priority a konkrétní cíle členského státu nebo regionu a jak bude financování (spolufinancování z EU i vnitrostátních veřejných a soukromých zdrojů) z fondů v rámci politiky soudržnosti v daném období (v současnosti 2014–2020) využito k financování projektů. Projekty musí přispívat k dosažení určitého počtu cílů vymezených na úrovni prioritní osy OP. Operační program připravuje členský stát a před provedením jakýchkoli plateb z rozpočtu EU ho musí schválit Komise. Během období, k němuž se vztahují, je možné operační programy měnit pouze v případě, že s tím obě strany souhlasí.

Politika soudržnosti: Hlavní investiční nástroj EU, jehož cílem je snižovat hospodářské a sociální rozdíly mezi regiony a členskými státy. Tento audit se zaměřil zejména na dva fondy:

a) Fond soudržnosti (FS): Fond EU pro zmenšování hospodářských a sociálních rozdílů v EU a podporu udržitelného rozvoje prostřednictvím financování investic v členských státech, v nichž je hrubý národní důchod na obyvatele nižší než 90 % průměru EU.

b) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Fond, který má posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v celé Evropské unii tím, že bude odstraňovat rozdíly mezi evropskými regiony prostřednictvím finanční podpory určené zejména na prioritní oblasti, jako jsou inovace a vývoj, digitální agenda, malé a střední podniky, nízkouhlíkové hospodářství, životní prostředí a udržitelná doprava.

Předběžné podmínky: Podmínky vycházející z předem vymezených kritérií plnění, stanovených v nařízení o společných ustanoveních č. 1303/2013, které jsou považovány za nezbytný předpoklad účinného a efektivního využití fondů EU v rámci politiky soudržnosti. Při přípravě operačních programů v programovém období 2014–2020 musely členské státy posuzovat, zda byly tyto podmínky splněny. Pokud splněny nebyly, bylo třeba vypracovat akční plány, jež měly zajistit jejich splnění do 31. prosince 2016.

Řídicí orgán: Národní, regionální nebo místní orgán určený členským státem k řízení operačního programu. K jeho úkolům patří výběr projektů, které mají být financovány, sledování toho, jak jsou projekty prováděny, a podávání zpráv Komisi o dosažených výsledcích.

Smlouvy o energetických službách: Smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem o opatření ke zvýšení energetické účinnosti, ověřované a kontrolované během celého trvání smlouvy, kdy jsou investice (dílo, dodávka nebo služba) do tohoto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám (čl. 2 odst. 27 směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU.

Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti: Tržní nástroje definované v článku 7 směrnice 2012/27/EU, které stanoví povinným stranám požadavky, aby splnily kvantitativní cíle v oblasti úspor energie v rámci svého portfolia. Povinnou stranou mohou být maloobchodní prodejci energie, distributoři energie nebo pohonných hmot.

Výkonnostní rezerva: Připadá na ni 6 % zdrojů přidělených EFRR a FS v rámci cíle „investice pro růst a zaměstnanost“. Tyto prostředky jsou zahrnuty do programů, ale definitivně budou přiděleny nebo přerozděleny v závislosti na výsledcích přezkumu výkonnosti v roce 2019.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá člen EÚD Nikolaos Milionis. Audit vedl člen EÚD João Figueiredo a podporu mu poskytovali vyšší manažer Michael Bain, vedoucí úkolu Lorenzo Pirelli a auditoři Aris Konstantinidis, Radostina Simeonová a Jolanta Žemailaitėová. Jazykovou podporu zajišťovali Miroslava Chakalova-Siddy a Richard Moore.

Zleva doprava: Lorenzo Pirelli, João Figueiredo, Paula Betencourtová, Aris Konstantinidis, Terje Teppan-Niesenová a Michael Bain.

Poznámky na konci textu

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). Čl. 2 odst. 4: Výstup může označovat výkon, službu, zboží nebo energie.

² Tamtéž.

³ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2002/EU ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210).

⁴ Zelená dohoda pro Evropu - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. COM(2019) 640 final ze dne 11.12.2019.

⁵ COM(2019) 224 final, „Posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění svých vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a při provádění směrnice o energetické účinnosti“, požadované podle čl. 24 odst. 3 směrnice 2012/27/EU.

⁶ Dokument Komise z roku 2017 „Osvědčené postupy v oblasti energetické účinnosti“ – Získané poznatky, s. 18 a COM SWD(2016) 408 final, „Hodnocení směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov“, s. 15.

⁷ Viz https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/heating-and-cooling

⁸ Viz zvláštní zpráva č. 1/2020: Opatření EU v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky: důležitý příspěvek k větší energetické účinnosti, který je však omezován značnými zpožděními a nedodržováním právních předpisů.

⁹ Pracovní dokument útvarů Komise (2016) 405 final, Posouzení dopadu, doprovodný dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.

¹⁰ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

¹¹ Článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov

¹² Viz zvláštní zpráva č. 21/2012: „Nákladová efektivita investic do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti“: www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR12_21/SR12_21_CS.PDF

¹³ COM(2013) 762 final: Provádění směrnice o energetické účinnosti – pokyny Komise a SWD (2013) 180 final: Pokyny pro národní akční plány energetické účinnosti, oddíl 3.2.4 a 3.2.5.

¹⁴ Komise (2017): „Osvědčené postupy v oblasti energetické účinnosti“, s. 15.

¹⁵ Zpráva Společného výzkumného střediska (2014), „Překonání problému rozdílné motivace v oblasti výstavby budov“.

¹⁶ Italská národní energetická agentura: ENEA (2017): „Smlouvy o energetických službách“.

¹⁷ Komise (2017) „Pokyn Eurostatu: zaznamenávání smluv o energetických službách na účtech vládních institucí“.

¹⁸ https://www.eib.org/attachments/pj/guide_to_statistical_treatment_of_epcs_en.pdf

¹⁹ Viz směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010 a COM(2013) 225 final „Finanční podpora energetické účinnosti budov“.

²⁰ Viz Komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“, s. 45.

²¹ Finanční nařízení EU/EURATOM 2018/1046 ze dne 18. července 2018.

²² Článek 4 směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU.

²³ Komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“.

²⁴ Prostá doba návratnosti je jednou z metod hodnocení efektivnosti nákladů, jak je uvedeno v dokumentu Komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“. Měří čas potřebný pro kumulované úspory, které projekt přinese, s cílem získat zpět počáteční investici.

²⁵ Viz naše zvláštní zpráva č. 21/2012, bod 41–44.

²⁶ Viz zvláštní zpráva č. 21/2012, doporučení 2.

²⁷ V souladu s dokumentem Evropské komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“, s. 55, který doporučuje řídicím orgánům podmínit způsobilost projektu tím, že umožní zvýšit energetické hodnocení alespoň o dvě nebo tři úrovně (a vyhnout se tím příliš jednoduchým renovačním projektům s malým zvýšením energetické účinnosti).

²⁸ Na základě ustanovení směrnice EU 2010/31/ES a evropské normy EN 15459:2007.

²⁹ Viz https://deep.eefig.eu/

³⁰ Viz oddíl 4 (c) 2014–2020 irského regionálního operačního programu Jihovýchod.

³¹ Viz zvláštní zpráva č. 21/2012, bod 52 písm. a).

³² Komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“, s. 54.

³³ Viz zvláštní zpráva č. 21/2012, bod 51 písm. b).

³⁴ Komise (2014), „Technické pokyny k financování energetické renovace budov v rámci politiky soudržnosti“, s. 54.

³⁵ V souladu se zásadou řádného finančního řízení stanovenou finančním nařízením EU/EURATOM 2018/1046 ze dne 18. července 2012, článek 33.

³⁶ Komise (2014), „Pokyny pro členské státy týkající se výkonnostního rámce, přezkumu a rezerv“ a Komise (2014), „Pokyny k předběžným podmínkám“.

³⁷ Článek 5 a příloha I nařízení (EU) č. 1300/2013 o Fondu soudržnosti. Článek 6 a příloha I nařízení (EU) č. 1301/2013 o EFRR.

³⁸ Jedná se o rozpočet přidělený členskými státy do 31. ledna 2020.

³⁹ Viz zvláštní zpráva č. 21/2012, bod 51 písm. c).

⁴⁰ Viz naše zvláštní zpráva č. 21/2012, doporučení 2.

⁴¹ Zvláštní zpráva č. 15/2017 (https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=43174), stanovisko č. 6/2018 (https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=47745), informační dokument „Zajišťování výkonnosti v politice soudržnosti“ (https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=50385).

⁴² Nařízení (EU) 2018/1999, čl. 2 odst. 18.

⁴³ Přijatá v rámci balíčku Čistá energie pro všechny Evropany v listopadu 2016, COM(2016)860 final, 30.11.2016

⁴⁴ Studie proveditelnosti týkající se financování opatření k dosažení nízkonákladové energetické účinnosti v nízkopříjmových domácnostech z fondů EU, závěrečná zpráva pro GŘ pro energetiku, srpen 2016, https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/low_cost_energy_efficiency_measures_-_final_report.pdf.

⁴⁵ Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014, čl. 5 odst. 1.

⁴⁶ COM(2018) 375 final, 29.5.2018, viz zejména článek 67.

Harmonogram

Etapa	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	23. 1. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	16. 12. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	11. 3. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	20. 4. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-4395-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/960436	QJ-AB-20-004-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-4392-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/231771	QJ-AB-20-004-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Graf 1: © Shutterstock / PIXEL pro PEOPLE.

Obrázek 5: © Shutterstock / Milagli.

Obrázek v rámečku 3: © Shutterstock / Marko Mitrovicv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.