Evropská unie

Co je a co dělá

Tato publikace je průvodcem Evropskou unií (EU) a tím, co dělá.

V prvním oddíle je stručně objasněno, co je to EU.

Druhý oddíl nazvaný „Co Evropská unie dělá“ popisuje činnost EU ve více než 40 různých oblastech, jejímž cílem je zlepšit životy občanů v Evropě i mimo ni.

Třetí oddíl s názvem „Jak Evropská unie vydává rozhodnutí a přijímá opatření“ popisuje orgány v centru rozhodovacího procesu Evropské unie a to, jak se jejich rozhodnutí promítají do jednotlivých opatření.

Text v modré barvě obsahuje hypertextové odkazy na podrobnější informace obsažené v HTML a PDF verzích této publikace.

  HTML PDF PRINT
Tato publikace je k dispozici v následujících formátech HTML PDF General Report Paper General Report

1 Evropská unie v kostce

Evropská unie (EU) je jedinečnou hospodářskou a politickou unií mezi 27 evropskými zeměmi.

EU, jak ji známe dnes, má své kořeny v několika smlouvách podepsaných po druhé světové válce. První kroky spočívaly v upevnění hospodářské spolupráce s jednoduchým předpokladem: dá se očekávat, že státy, které spolu obchodují, na sobě postupem času budou vzájemně ekonomicky závislé, což povede k tomu, že se spíše budou vyhýbat vzájemným ozbrojeným konfliktům. Výsledkem bylo Evropské hospodářské společenství, které vzniklo v roce 1958 s prvotním cílem zvýšit hospodářskou spolupráci mezi šesti zeměmi: Belgií, Německem, Francií, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem.

Od té doby se k EU připojilo dalších 22 zemí (Spojené království vystoupilo z EU dne 31. ledna 2020) a byl vytvořen obrovský jednotný trh (známý také jako vnitřní trh), který se i nadále vyvíjí, aby byl plně využit jeho potenciál.

To, co začalo jako čistě hospodářská unie, se vyvinulo v organizaci pokrývající mnoho různých oblastí politiky– od klimatu, životního prostředí a zdraví po vnější vztahy a bezpečnost, spravedlnost a migraci. Změna názvu z Evropského hospodářského společenství na Evropskou unii v roce 1993 tuto změnu odrážela.

EU přinesla více než půl století míru, stability a prosperity, pomohla zvýšit životní úroveň a zavedla jednotnou evropskou měnu: euro. Jako svou měnu ji nyní v devatenácti zemích používá více než 340 milionů občanů EU, kteří využívají jejích výhod.

Díky zrušení hraničních kontrol mezi většinou zemí EU mohou lidé svobodně cestovat téměř po celém kontinentu. A je mnohem snazší žít a pracovat v jiné zemi v Evropě. Všichni občané EU mají právo si svobodně zvolit, ve které zemi Unie chtějí studovat, pracovat nebo trávit důchod. Každá země EU musí s občany EU zacházet stejně jako s vlastními občany, pokud jde o záležitosti zaměstnanosti, sociálního zabezpečení a daní.

Hlavním ekonomickým motorem EU je jednotný trh. Umožňuje volný pohyb většiny zboží, služeb, kapitálu a osob. Cílem EU je dosáhnout stejných výsledků i v dalších oblastech, jako jsou energetický trh, trh se znalostmi a kapitálové trhy, aby mohli obyvatelé Evropy mít z těchto zdrojů maximální prospěch.

EU se i nadále snaží, aby byly její řídicí orgány transparentnější a demokratičtější. Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Více pravomocí bylo uděleno přímo volenému Evropskému parlamentu, zatímco vnitrostátní parlamenty hrají větší úlohu a spolupracují s orgány EU.

EU se řídí zásadou zastupitelské demokracie. Její občané jsou na úrovni EU přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě a v Radě Evropské unie.

Občané jsou podněcováni k tomu, aby přispívali k demokratickému životu EU tím, že budou vyjadřovat své názory na politiky EU během jejich přípravy nebo navrhovat vylepšení stávajících právních předpisů a politik. Evropská občanská iniciativa posiluje právo občanů vyjadřovat se k politikám EU, které ovlivňují jejich životy. Občané mohou rovněž podávat stížnosti a žádosti o informace týkající se uplatňování právních předpisů EU.

Ve Smlouvě o Evropské unii je zakotveno, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

Tyto hodnoty jsou nedílnou součástí evropského způsobu života. Lidská důstojnost je základem základních práv; musí být respektována a chráněna.

Lidská práva chrání Listina základních práv EU. Patří k nim právo nebýt diskriminován na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, právo na ochranu osobních údajů a právo na přístup ke spravedlnosti.

V roce 2012 získala EU Nobelovu cenu za mír za prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě.

Každý občan EU také požívá politických práv. Každý dospělý občan EU má právo kandidovat a volit ve volbách do Evropského parlamentu, ať už v zemi bydliště nebo v zemi původu.

Před zákonem jsou si všichni občané rovni a vše, co EU dělá, se opírá o smlouvy, které dobrovolně a demokraticky schválily její členské státy. Právo a spravedlnost zajišťuje nezávislé soudnictví. Členské státy EU svěřily konečnou příslušnost ve věcech práva EU Soudnímu dvoru Evropské unie, jehož rozsudky musí dodržovat všichni.

Členské státy a orgány EU

Základem EU je 27 členských států a jejich občané. Jedinečným znakem EU je skutečnost, že ačkoli všechny členské státy zůstávají svrchovanými a nezávislými zeměmi, spojují určitou svou svrchovanost dohromady v oblastech, v nichž to má přidanou hodnotu.

V praxi to znamená, že členské státy svěří některé ze svých rozhodovacích pravomocí společným orgánům, které vytvořily, aby bylo možno o konkrétních záležitostech společného zájmu rozhodovat demokraticky na úrovni EU.

Členské státy Evropské unie (2022)


Na rozhodování na úrovni EU se podílí několik orgánů, konkrétně:

  • Evropský parlament, který zastupuje občany EU a je jimi přímo volen,
  • Evropská rada, kterou tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států EU,
  • Rada, která se nazývá též Radou Evropské unie, a zastupuje vlády členských států EU, a
  • Evropská komise, která zastupuje zájmy celé EU.

Vnitrostátní parlamenty členských států rovněž hrají roli při přijímání rozhodnutí a přijímání zákonů, stejně jako dva poradní orgány. Jedná se o Evropský výbor regionů, který je složen ze zástupců regionálních a místních samospráv, a Evropský hospodářský a sociální výbor tvořený zástupci organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a skupin zúčastněných stran.

Nové právní předpisy obvykle navrhuje Komise, zatímco Parlament a Rada je přijímají.

Poradní orgány (Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů) a vnitrostátní parlamenty jsou do tohoto procesu zapojeny tím, že poskytují stanoviska k těmto návrhům, zejména z hlediska zásad subsidiarity a proporcionality. Subsidiarita znamená, že s výjimkou oblastí, v nichž má EU výlučné pravomoci, jedná EU pouze v případě, bude-li dané opatření účinnější na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni. Podle zásady proporcionality musí být činnost EU omezena na to, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv EU (viz níže).

Členské státy a dotčený orgán nebo dotčené orgány EU poté provádějí přijaté právní předpisy EU. Více informací o tom, jak EU vydává rozhodnutí a jak je provádí, obsahuje třetí oddíl této publikace.

Smlouvy EU

Každé opatření přijaté EU je založeno na smlouvách, jež dobrovolně a demokraticky schválily všechny země EU. Smlouvy stanoví cíle EU a pravidla týkající se fungování orgánů EU, způsobu přijímání rozhodnutí a vztahů mezi EU a jejími členskými státy.

V určitých zvláštních případech se ne všechny členské státy účastní všech oblastí politiky EU. Ačkoliv je například euro jednotnou měnou celé EU, eurozóna má v současnosti pouze devatenáct členských států, přičemž Dánsko se rozhodlo pro neúčast a zbývající země dosud nesplňují kritéria pro vstup do eurozóny. Schengenský prostor, který sdružuje 22 členských států, lidem umožňuje překračovat hranice z jedné země do druhé, aniž musejí předkládat cestovní pas. Pět členských států si své vlastní hraniční kontroly ponechalo.

Výhled do budoucna

V návaznosti na strategickou agendu schválenou vedoucími představiteli EU stanovila Komise vedená předsedkyní von der Leyenovou při svém nástupu do úřadu v prosinci 2019 nový a ambiciózní směr vývoje EU k ekologičtější, digitálněji a spravedlivější společnosti.

EU v současné době řeší problémy stále složitějšího a rychle se měnícího světa na pozadí dvou historických světových událostí – globální pandemie vyhlášené v březnu 2020 a nevyprovokované a neodůvodněné agrese Ruska vůči Ukrajině v únoru 2022. Tyto nové hrozby vyžadují, aby všech 27 členských států jednalo v ještě užší spolupráci a rychleji než kdykoli předtím.

Plán pro oživení v podobě nástroje NextGenerationEU dává EU například možnost lépe zvládat COVID-19 a budoucí mimořádné zdravotní události a zároveň zvyšuje odolnost ekonomik a pracovních míst v EU. Při řešení těchto krizí vystupovala EU naprosto jednotně – jak v boji proti viru, tak v solidaritě s Ukrajinou. Nejen že pokračuje v plnění svého odvážného cíle spočívajícího v dosažení zelené a digitální budoucnosti, ale tempo plnění tohoto cíle se dokonce zrychlilo.

EU není závislá jen na solidaritě a spolupráci členských států; snaží se také získávat názory od lidí a podporuje zapojení svých občanů. Příkladem z nedávné doby je Konference o budoucnosti Evropy. V rámci této iniciativy zaměřené na občany, která byla zahájena na jaře 2021 a trvala jeden rok, se sešly statisíce lidí z celé EU, aby společně diskutovaly o tom, co je pro ně jako Evropany důležité. Návrhy vzešlými z konference se budou zabývat orgány EU, které na ně zareagují.

2 Co Evropská unie dělá

Druhá část této publikace představuje shrnutí činnosti EU v různých oblastech politiky, včetně užitečných odkazů na další informace.

březen 2022

Reakce na COVID-19

Koronavirová pandemie již způsobila nejednu osobní tragédii. Několikrát byl během ní vyhlášen lockdown, ekonomika většiny zemí zpomalila. Evropská unie jednala rychle: v zájmu ochrany lidských životů a živobytí vypracovala společnou evropskou strategii, jak reagovat na výzvy v oblasti zdraví i hospodářství.

Video:

Co EU dělá

Solidarita je centrálním tématem společné reakce EU na koronavirovou pandemii. Evropská unie mobilizuje všechny zdroje, jimiž je možné podpořit členské státy v koordinaci jejich vnitrostátní reakce. Zajišťuje jim objektivní informace o šíření viru, vynakládá mimořádné úsilí v zájmu omezení šíření koronaviru a přijímá opatření k nápravě hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií.

Mechanismus pro vytváření rezerv rescEU, první společná rezerva EU nouzového zdravotnického materiálu, pomáhá členským zemím, které se potýkají s nedostatkem tohoto vybavení. Strategie EU pro očkovací látky proti covidu-19 má urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19. Evropská unie financovala výrobcům očkovacích látek část počátečních nákladů, aby se celý proces urychlil. Zároveň si tak zajistila předkupní právo na určitou část očkovacích látek. Dosud bylo na základě kladného věděckého doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky registrováno pro použití v EU pět bezpečných účinných očkovacích látek.

Do dubna 2021 se Komisi podařilo zabezpečit až 2,6 miliardy dávek očkovacích látek. V současné době pokračuje v jednání o dodáních dalších dávek. V lednu 2021 apelovala Komise na členské státy, aby urychlily vakcinaci obyvatelstva v celé EU. Objem vakcín dodaných do členských států EU se postupně zvyšuje a zrychluje se tempo očkování. Komise rovněž spolupracuje s průmyslovým odvětvím na navýšení kapacit pro výrobu očkovacích látek.

Již se začalo na urychlené produkci účinných očkovacích látek proti novým mutacím viru. V únoru 2021 spustila Komise Inkubátor HERA s cílem připravit se na možný výskyt mutací covidu-19 a zajistit rychlý vývoj a výrobu účinných vakcín.

Rozpočet EU na období 2021–2027 a plán pro oživení ekonomiky NextGenerationEU zajistí 1,8 bilionu EUR na podporu lidí, podniků a regionů, a to především těch, které byly krizí nejvíce zasaženy. Kromě toho přispívá iniciativa SURE (nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci) k zachování pracovních míst a poskytování podpory rodinám v 19 členských státech.

V březnu 2021 předložila Evropská komise návrh na vytvoření digitálního certifikátu EU COVID s cílem usnadnit bezpečný volný pohyb občanů po EU během pandemie covidu-19.

Unie se zavázala, že zajistí dostupnost bezpečných očkovacích látek ve všech koutech světa. Komise a členské státy EU jednak přislíbily více než 2,2 miliardy EUR na COVAX, celosvětovou iniciativu, jejímž cílem je zajistit rovný přístup k očkovacím látkám proti covidu-19, jednak podporují očkování obyvatelstva v partnerských zemích.

březen 2022

Zdraví

Problematika zdraví je pro Evropskou unii důležitou prioritou. Zdravotní politika EU doplňuje politiky členských států, aby bylo zajištěno, že všechny osoby žijící v EU jsou chráněny před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a mají přístup ke kvalitní zdravotní péči.

I když je organizace zdravotní péče plně v kompetenci jednotlivých členských států, Unie v zájmu realizace společných cílů vnitrostátní systémy doplňuje. Zdravotní politika EU se zaměřuje na řešení vážných zdravotních hrozeb na úrovni celé EU, na prevenci nemocí a na zajištění stejné šance na dobré zdraví a kvalitní zdravotní péči pro všechny. Spolupráce rovněž přináší v důsledku sdružení zdrojů úspory z rozsahu.

Video:

Co EU dělá

Cílem Unie je zajistit dostupnost, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče v EU, a proto přijímá opatření v oblasti očkování (včetně očkování proti COVID-19), boje s antimikrobiální rezistencí a prevence pandemií a jiných infekčních chorob, případně omezení jejich šíření.

Úloha EU při přípravě na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a při reakci na ně je pro ochranu občanů v Evropě zásadní. V této souvislosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila záměr vytvořit silnější Evropskou zdravotní unii, v jejímž rámci se budou státy společně zabývat zdravotními krizemi, problematikou nádorových onemocnění a nedostatkem léčivých přípravků.

Hlavní příčinou úmrtí v EU jsou nádorová onemocnění, která zároveň představují značnou finanční zátěž pro systémy zdravotní péče. Z tohoto důvodu byl vytvořen Evropský plán boje proti rakovině, v jehož rámci Unie podporuje prevenci, odhalování, včasnou diagnózu a léčbu tohoto onemocnění, jakož i kvalitu života pacientů s rakovinou i vyléčených osob. EU také aktivně bojuje proti kouření a za tímto účelem přijímá právní předpisy týkající se tabáku. Nedílnou součástí tohoto úsilí je i propagace zdravého životního stylu.

Cílem Farmaceutické strategie je zajistit pacientům přístup k cenově dostupným lékům, včetně léků na vzácná onemocnění. V zájmu zdokonalení připravenosti na krize rovněž podporuje inovace a různorodost dodavatelských řetězců.

Hlavním nástrojem k provádění politik EU v oblasti zdraví je program EU pro zdraví s rozpočtem ve výši 5,1 miliardy EUR. Finanční prostředky programu jsou vynakládány na zvýšení prevence nemocí a připravenosti a odolnosti systémů zdravotní péče v EU. Na výzkum a inovace v oblasti zdraví jsou rovněž určeny prostředky z programu Horizont Evropa ve výši 5,4 miliardy EUR.

Nové zdravotní hrozby posuzuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a pomáhá tak EU a zdravotnickým orgánům jednotlivých států na tyto hrozby rychle reagovat. A jelikož je důležité, aby všichni pacienti dostávali co nejlepší léčbu, jsou všechny léčivé přípravky v EU před uvedením na trh schvalovány na vnitrostátní nebo unijní úrovni (Evropskou agenturou pro léčivé přípravky).

Díky Evropskému průkazu zdravotního pojištění mají evropští občané nárok na lékařské ošetření, když během návštěvy jiné země EU onemocní. Práva občanů v případě plánovaného ošetření v zahraničí pak upravují právní předpisy EU o přeshraniční zdravotní péči. Evropské referenční sítě jsou zdrojem těch nejlepších odborných znalostí z celé Evropy a jsou využívány ve prospěch pacientů se vzácnými nebo komplexními onemocněními, aby nebylo nutné je posílat ke specialistovi do zahraničí.

Další informace: https://ec.europa.eu/health/

březen 2022

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu je akčním plánem EU, jak učinit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Jedná se o strategii růstu, jejímž cílem je vytvořit do roku 2050 moderní konkurenceschopné evropské hospodářství účinně využívající zdroje, které nebude produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů a všem poskytne při této transformaci náležitou podporu.

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí ohrožují Evropu i celý svět. Otepluje se atmosféra a mění se klima.

Ochrana životního prostředí a hospodářský růst se přitom vzájemně nevylučují. V letech 1990 až 2019, kdy Unie snížila emise skleníkových plynů celkem o 24 %, vzrostlo hospodářství o 60 %.

Video:

Co EU dělá

Zelená dohoda pro Evropu je plánem, jak učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Dosažení tohoto cíle znamená vybudovat čisté a oběhové hospodářství, obnovit biologickou rozmanitost a snížit znečištění. Podílet se na tom musí všechna odvětví ekonomiky. Zejména je nutné:

  • investovat do technologií šetrných k životnímu prostředí,
  • podporovat průmysl ve vývoji inovací,
  • zavádět čistší, levnější a zdraví prospěšnější druhy soukromé a veřejné dopravy,
  • dekarbonizovat odvětví energetiky,
  • zvýšit energetickou účinnost budov,
  • spolupracovat s mezinárodními partnery na zlepšení celosvětových norem v oblasti životního prostředí.

EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a proto si stanovila cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. V historicky prvním evropském právním rámci pro klima budou tyto cíle pevně zakotveny, takže všechny politiky EU budou přispívat k jejich plnění.

To si vyžádá značné investice jak veřejného sektoru na úrovni EU i jednotlivých států, tak soukromého sektoru. Investiční plán Zelené dohody pro Evropu zmobilizuje udržitelné investice v hodnotě minimálně 1 bilionu EUR, zatímco mechanismus pro spravedlivou transformaci zajistí, aby žádný region na transformaci nedoplatil, a proto poskytne cílenou podporu, která v nejvíce postižených regionech zaktivuje nejméně 55 miliard EUR. Opatření v oblasti klimatu jsou součástí všech hlavních výdajových programů EU, přičemž nejméně 30 % rozpočtu na období 2021–2027 je věnováno na iniciativy související s klimatem.

Zelená dohoda se opírá o ambiciózní cíl zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti přeměnou našich potravinových systémů, způsobu využívání lesů, půdy, vody a moře, jakož i energetických, městských a průmyslových systémů. Nová průmyslová strategie EU napomůže evropskému průmyslu postavit se do čela souběžné ekologické a digitální transformace, jež vyústí v klimatickou neutralitu a vedoucí postavení Evropy v digitální oblasti. Digitální technologie budou hrát při plnění klimatického cíle EU do roku 2050 důležitou úlohu, například v optimalizaci využívání energie v mnoha odvětvích, včetně zemědělství, dopravy a výroby.

Jelikož změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti představují globální hrozby, bude EU i nadále stát v čele mezinárodního úsilí o prosazování ambiciózních politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky na celém světě.

březen 2022

Opatření v oblasti klimatu

EU usilovně pracuje na tom, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Plán, jak toho dosáhnout, je rozpracován v Zelené dohodě pro Evropu. K hlavním prvkům tohoto plánu patří snížení emisí skleníkových plynů, investice do ekologických technologií a ochrana našeho přírodního prostředí. Zároveň je nutné řešit nevyhnutelné důsledky změny klimatu.

Opatření, která Unie přijímá, reagují na změny klimatu na Zemi, jež se zejména projevují zvyšováním globální teploty kvůli nárůstu emisí skleníkových plynů způsobenému lidskou činností. Vyšší průměrné teploty mají mnoho důsledků, včetně častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou povodně, sucha a bouře. Tím není přímo ohroženo pouze obyvatelstvo, ale také produkce potravin a zásoby vody, což může následně vést k hladomoru, konfliktům a migraci.

Video:

Co EU dělá

Unie stojí v popředí celosvětového úsilí v boji proti změně klimatu. Aktivně spolupracuje s dalšími zeměmi a regiony na dosažení cílů Pařížské dohody, jejímž cílem je zabránit vzestupu globální teploty o více než 2 °C oproti stavu na začátku průmyslové revoluce, přičemž metou je udržet nárůst teploty pod 1,5 °C.

EU je odhodlána dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, a proto si stanovila cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Ve vůbec prvním evropském právním rámci pro klima budou tyto cíle pevně zakotveny. Ambiciózní balíček opatření tvořící Zelenou dohodu pro Evropu pak dává evropským občanům a podnikům možnost čerpat výhody z udržitelné ekologické transformace, při níž každý dostane podporu, jakou bude potřebovat.

Tato transformace si žádá, aby se na ní podílely všechny složky hospodářství a společnosti. Jednotlivci a obce se například mohou připojit k Evropskému klimatickému paktu, který vyzývá všechny, aby se podíleli na vytváření ekologičtější Evropy.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu prosazuje opatření, jako jsou stavby protipovodňových hrází, vývoj plodin odolných vůči suchu a změny stavebních předpisů. Dále podporuje mezinárodní opatření v oblasti odolnosti vůči změně klimatu.

Neřešení změny klimatu by bylo pro EU i zbytek světa velmi nákladné. Rostoucí poptávka po čistých technologiích je zároveň příležitostí pro zavádění inovací, modernizaci průmyslu a vytváření zelených pracovních míst a růstu. Zelená dohoda pro Evropu je prorůstovou strategií, díky níž se všechny tyto aspekty zúročí. Opatření v oblasti klimatu jsou součástí všech hlavních výdajových programů EU, přičemž nejméně 30 % rozpočtu na období 2021-2027 je věnováno na iniciativy související s klimatem.

Unie zavedla komplexní soubor opatření, které povedou ke snížení emisí ze všech hospodářských odvětví. Systém EU pro obchodování s emisemi snižuje nákladově efektivním způsobem emise z průmyslu, elektráren a letecké dopravy v Evropě. Země EU se rovněž dohodly na svých vlastních cílech pro snižování emisí v jiných odvětvích, jako jsou doprava, stavebnictví a zemědělství.

Další informace: https://ec.europa.eu/clima/

březen 2022

Životní prostředí

EU má jedny z nejpřísnějších norem v oblasti životního prostředí na světě. Chrání přírodu a kvalitu života lidí, podporují ekologický charakter ekonomiky a zajišťují šetrné využívání přírodních zdrojů.

V současné době však čelíme velkým globálním výzvám, mezi něž patří změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a nedostatek zdrojů. Tyto výzvy je naléhavě potřeba řešit. To se neobejde bez hluboké a rychlé transformace naší společnosti, našeho způsobu života a metod výroby a spotřeby. Zotavení EU po pandemii covidu-19 musí mít ekologický charakter, musí zvýšit odolnost Evropy a musí být pro všechny spravedlivé a inkluzivní.

Politika EU v oblasti životního prostředí hraje klíčovou úlohu při podpoře Zelené dohody pro Evropu, při urychlování přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, které účinně využívá a je regenerativní (tj. planetě vrací více, než si bere).

Video:

Co EU dělá

EU usiluje o snížení dopadů výroby a spotřeby zboží a služeb na životní prostředí. Pro dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050 a zastavení úbytku biologické rozmanitosti je zásadní mít fungující oběhové hospodářství, v němž se hodnota výrobků a materiálů zachovává co nejdéle a minimalizována je produkce odpadu a využívání zdrojů.

Cílem nového akčního plánu pro oběhové hospodářství, jednoho z hlavních bloků Zelené dohody, je to, aby se udržitelné výrobky staly v EU normou. Zaměřuje se na oblasti s největším potenciálem, jako je elektronika, baterie a vozidla, textil, stavebnictví a potraviny. Součástí tohoto plánu je strategie pro plasty, která má za cíl zajistit, aby všechny plastové obaly v EU byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, zatímco nová pravidla se zaměřují na plasty na jedno použití.

EU musí chránit přírodní zdroje a zastavit úbytek ohrožených druhů a stanovišť. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti rozšíří chráněné oblasti na pevnině i na moři. Zasazeny budou miliardy stromů a podporu dostanou mimo jiné udržitelné zemědělské postupy. Naváže se při tom na stávající síť chráněných přírodních oblastí Natura 2000 v celé EU, kde mohou koexistovat udržitelné aktivity člověka společně s vzácnými a zranitelnými druhy a stanovišti.

V zájmu ochrany lidí před environmentálními tlaky a riziky pro zdraví usiluje EU o zajištění nezávadné pitné vody a čisté vody ke koupání, zlepšení kvality ovzduší, snížení hluku a snížení nebo odstranění účinků škodlivých chemických látek.

EU rovněž hraje vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí o podporu udržitelného rozvoje. Problémy v oblasti životního prostředí nekončí na hranicích. Proto je zapotřebí vyvinout intenzivnější úsilí při zajišťování čistého ovzduší, moří a oceánů a dalších vodních zdrojů, udržitelného využívání půdy i ekosystémů a v neposlední řadě při udržování změny klimatu na zvladatelné úrovni. Environmentální normy jsou dodržovány prostřednictvím obchodních dohod EU s jinými zeměmi.

březen 2022

Energetika

Cílem energetické politiky EU je zajistit bezpečné, konkurenceschopné a cenově dostupné dodávky energie a zároveň splnit naše cíle v oblasti klimatu.

Evropa v oblasti energetiky čelí řadě nemalých problémů. Kromě toho, že je třeba pro všechny obyvatele zajistit spolehlivost dodávek energie za rozumné ceny, čeká EU přechod od ekonomiky založené na fosilních palivech k ekologičtějšímu, uhlíkově neutrálnímu systému.

To se neobejde bez zvýšení energetické účinnosti, většího rozšíření obnovitelných zdrojů, využití inovací a nových technologií, zlepšení přeshraničních energetických propojení a menší závislosti na dovozu energie.

Video:

Co EU dělá

Každý členský stát si stanoví vlastní skladbu zdrojů energie, ale díky koordinaci pravidel na úrovni EU státy mohou plnit společné politické cíle.

Klima a energetika spolu velmi úzce souvisejí. Energetika je zodpovědná za 75 % emisí skleníkových plynů v EU. Aby EU dosáhla svého cíle a stala se do roku 2050 klimaticky neutrální společností, usiluje o úplnou transformaci svého energetického systému.

Tuto transformaci zajistí energetická unie, a to lepší součinností s dalšími oblastmi politiky, jako je doprava, výzkum a inovace, digitalizace, oběhové hospodářství a udržitelné financování.

Legislativní balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“ pomůže urychlit přechod na čistou energii a splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody EU.

Dekarbonizace odvětví energetiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Mezi technologie s největším potenciálem patří energie z obnovitelných zdrojů na moři. Kromě toho podniká EU kroky ke zvýšení energetické účinnosti, mimo jiné renovací milionů evropských budov a pomocí ekodesignu a energetických štítků.

Navrhované strategie EU pro integraci energetického systému a pro vodík mají vytyčit cestu k plně dekarbonizovanému, účinnějšímu, flexibilnějšímu a více propojenému energetickému odvětví. Komise se navíc zabývá novými výzvami, jako je dekarbonizace odvětví zemního plynu, například snižováním emisí metanu.

S řešením těchto výzev na úrovni EU jdou ruku v ruce nové příležitosti pro růst, zaměstnanost, výzkum a konkurenceschopnější a udržitelnější trh s energií. Spotřebitelé by rovněž měli mít značný prospěch z možností změnit dodavatele energie a v konečném důsledku i z nižších nákladů domácností a menšího znečištění ovzduší. Mezi další politiky a opatření, které pomáhají zajistit, aby EU plnila své cíle, patří:

březen 2022

Doprava a cestování

Dopravní politika EU přispívá k rozvoji ekonomiky tím, že se zasazuje o budování moderní infrastruktury, která zajišťuje rychlejší a bezpečnější cestování, a zároveň podporuje udržitelná a digitální řešení.

Evropa potřebuje efektivní dopravní propojení, která pomohou podnikání, ekonomickému růstu, zaměstnanosti a cestovnímu ruchu, a utuží tak vazby mezi lidmi. Doprava významnou měrou přispívá k rozvoji hospodářství. V tomto odvětví je přímo zaměstnáno přibližně 10 milionů lidí. Dopravní politika EU se zaměřuje na vytvoření jednotného evropského prostoru, který bude schopen překonat případné krize a jehož páteří bude čistší a ekologičtější doprava a spravedlivá hospodářská soutěž.

Platforma Re-open EU nabízí praktické informace o covidu-19 a o souvisejících vnitrostátních opatřeních týkajících se bezpečnosti a cestování v době pandemie, jako jsou požadavky na karanténu a testování v členských státech EU.

Video:

Co EU dělá

Díky opatřením EU dosáhlo evropské odvětví dopravy v posledních 20 letech značného pokroku – cestování letadlem, po moři i po souši je bezpečnější, pracovníci v dopravě mají lepší pracovní podmínky, způsoby cestování se rozšířily a zlevnily a dosáhli jsme rychlého pokroku směrem k čistším a digitálním řešením.

Na dopravu připadá čtvrtina emisí skleníkových plynů v EU. Cílem tzv. Zelené dohody pro Evropu je proto snížit do roku 2050 tyto emise o 90 %. Dosažení udržitelnější a inteligentnější mobility znamená poskytovat cenově dostupnější a ekologičtější alternativy. Hlavním cílem je podpořit zavádění ekologických vozidel a alternativních paliv a posílit úlohu udržitelných typů dopravy, jako je doprava železniční. Evropský rok železnice (2021) má upozornit na přínosy tohoto udržitelného a bezpečného druhu dopravy.

Zásadní význam má zlepšení efektivnosti dopravy. S tím by měly pomoci digitální technologie, které umožní vznik automatizované mobility a inteligentních systémů řízení dopravy, jež zároveň učiní dopravu ekologičtější.

Evropská politika v oblasti dopravní infrastruktury má za cíl propojit celý kontinent. Je financována prostřednictvím tzv. Nástroje pro propojení Evropy, který disponuje rozpočtem přesahujícím 25,8 miliardy EUR. Znamená to překlenout rozdíly mezi vnitrostátními dopravními sítěmi a podporovat investice do přeshraničních spojení. Tato politika rovněž přednostně podporuje ty druhy dopravy, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, jako je železnice, a rozvoj infrastruktury pro vozidla využívající alternativní paliva.

Doprava je páteří jednotného trhu a udržuje ekonomiku EU v pohybu. Díky vytváření jednotného evropského trhu v letecké dopravě, včetně iniciativy Jednotné evropské nebe, je cestování letadlem snadnější a levnější. Licencované železniční společnosti nyní mohou nabízet své služby kdekoli v EU a lodní společnosti mohou rovněž působit ve více zemích.

Prvořadý význam má však bezpečnost. I když bylo možné v poslední době zaznamenat určitý pozitivní vývoj, přišlo v roce 2020 v důsledku dopravní nehody o život přibližně 18 800 osob. Evropská unie proto aktivně usiluje o zlepšení bezpečnosti silničního provozu. Dopravní politika EU pomáhá cestujícím také jiným způsobem. Cestující v letecké, železniční, lodní a autobusové dopravě v EU mohou totiž v případě zpoždění nebo zrušení spoje uplatnit svá práva.

březen 2022

Potraviny a zemědělství

Společná zemědělská politika zajišťuje stabilní dodávky potravin produkovaných udržitelným způsobem a za přijatelné ceny pro 447 milionů spotřebitelů v EU. Pomáhá rovněž adaptovat se na změnu klimatu, spravovat přírodní zdroje a podporovat udržení a vznik pracovních míst a hospodářský růst ve venkovských oblastech.

Společná zemědělská politika (SZP) je financována z rozpočtu EU a uplatňuje se ve všech zemích Unie. Podporuje totiž životně důležité potravinářské a zemědělské odvětví, v němž se v celé EU nachází téměř 40 milionů pracovních míst.

Krize jako třeba změna klimatu nebo pandemie covidu-19 jsou důkazem toho, že náš potravinový systém je v ohrožení a že je třeba zvýšit jeho odolnost. Přechod ke zdravějšímu a udržitelnějšímu potravinovému systému EU je jedním z hlavních prvků tzv. Zelené dohody pro Evropu.

Video:

Co EU dělá

SZP poskytuje zemědělcům podporu prostřednictvím následujících opatření:

  • Přímé platby na podporu příjmů zemědělců: Toto opatření kompenzuje rizika a nejistoty spojené se zemědělskou činností. Platby jsou přidělovány za podmínky, že zemědělci dodržují přísná pravidla týkající se bezpečnosti potravin, životního prostředí a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.
  • Tržní opatření, jež mají řešit obtížnou situaci, jako je náhlý pokles poptávky v důsledku zdravotního ohrožení nebo pokles cen v důsledku dočasného převisu nabídky.
  • Programy rozvoje venkova (spolufinancované zeměmi EU), které podporují inovace a konkurenceschopnost, tak aby byly venkovské oblasti atraktivním místem pro život a práci.

V roce 2019 EU podpořila zemědělce částkou ve výši 57,98 miliardy EUR, přičemž podpora příjmů tvořila téměř tři čtvrtiny této částky.

Návrhy budoucí společné zemědělské politiky mají za cíl přesunout důraz z pravidel a jejich dodržování na výkonnost a výsledky. Jejich účelem je podporovat udržitelné a konkurenceschopné zemědělství, které bude přispívat k cílům Zelené dohody pro Evropu. Zásadní úlohu v mnoha otázkách hrají zemědělci, zemědělsko-potravinářské podniky, lesníci i obyvatelé venkova. Jednou z těchto otázek je strategie nazvaná Od zemědělce ke spotřebiteli, jejímž cílem je chránit životní prostředí prostřednictvím udržitelné produkce a spotřeby potravin. Strategie podporuje konzumaci zdravých potravin, předcházení ztrátám a plýtvání potravinami a zajištění živobytí pro zemědělce. Budoucí SZP je úzce spjata se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Měla by začít fungovat od 1. ledna 2023, pokud bude dosaženo konečné dohody mezi Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

Účelem obecného potravinového práva EU je chránit zdraví lidí a zájmy spotřebitelů a zároveň zajistit účinné fungování jednotného trhu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin poskytuje poradenství v potravinových otázkách s cílem chránit lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí. Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva pomáhá zajistit, aby potraviny, které nejsou v souladu s evropskými předpisy, byly staženy z prodeje. Pokud se objeví významná ohniska nákazy zvířat nebo otravy potravinami, mohou orgány EU vysledovat pohyb potravin prostřednictvím systému TRACES.

březen 2022

Oceány a rybolov

Oceány produkují většinu kyslíku, který dýcháme, regulují počasí a klima a jsou domovem většiny živočichů naší planety. Jsou rovněž důležitou hnací silou evropského hospodářství, neboť nám poskytují potraviny, pracovní místa, dopravu a rekreaci. EU se snaží moře a oceány chránit a zajistit, aby zůstaly pro budoucí generace environmentálně a ekonomicky udržitelné.

Co EU dělá

Odvětví tzv. modré ekonomiky EU mělo v roce 2018 obrat 650 miliard EUR a pracovalo v něm téměř 4,5 milionu lidí. Evropská strategie pro udržitelnou modrou ekonomiku usiluje o využití potenciálu udržitelného růstu v mořském i námořním odvětví jako celku.

Video:

Díky výzkumu a inovacím jsou moře a oceány zdrojem obnovitelné energie, nerostů a surovin pro výrobu léčiv. Velký počet a různorodost mořských oblastí a neustále klesající náklady na nová zařízení umožňují EU rozvoj energie z obnovitelných zdrojů na moři. Návrhy na maximalizaci tohoto potenciálu pomohou EU splnit její cíl – dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Evropská unie rovněž podporuje zodpovědné a udržitelné využívání moří, a to jak v Evropě, tak v celosvětovém měřítku.

Účelem tzv. společné rybářské politiky EU je zajistit, aby rybolov a akvakultura (chov ryb za kontrolovaných podmínek) byly environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelné. Tato politika se dále snaží podporovat dynamické a udržitelné odvětví rybolovu, zachovávat zdroje, chránit mořské prostředí a zároveň zajistit přiměřenou životní úroveň pro rybáře. Obsahuje také soubor pravidel, jež slouží ke správě evropských rybářských flotil a k zachování populací ryb. Aby se zabránilo nadměrnému odlovu, jsou u každého druhu ryb pro členské státy EU stanoveny kvóty, které lze odlovit. Zákaz výmětů pak zabraňuje vyhazování nežádoucích ryb zpět do moře.

EU vytvořila chráněné oblasti mořských ekosystémů, které ochraňují jejich biologickou rozmanitost a služby, které poskytují. Usiluje také o to, aby do roku 2030 bylo chráněno nejméně 30 % moří v Unii. Kromě toho předpisy EU týkající se problematiky odpadu v mořích snižují negativní dopad, který má 10 plastových výrobků na jedno použití, jež se nejčastěji vyskytují na evropských plážích a v mořích, a také ztracená a opuštěná lovná zařízení.

Společná rybářská politika a námořní politika EU budou v budoucnu financovány z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu. Pokud bude schválen, poskytne tento fond v období 2021–2027 více než 6,1 miliardy EUR na udržitelný rozvoj tohoto odvětví se zvláštním zaměřením na podporu drobného pobřežního rybolovu.

březen 2022

Hospodářství, finance a euro

Hospodářská a měnová unie poskytuje společný základ pro stabilitu, zaměstnanost a růst v celé EU.

Hospodářská a měnová unie spojuje ekonomiky EU prostřednictvím koordinovaných hospodářských a fiskálních politik, harmonizovaných pravidel pro finanční instituce, společné měnové politiky a společné měny, eura. Je účinným nástrojem k zajištění pracovních míst, růstu, sociální spravedlnosti a finanční stability. Přestože se v posledních letech za účelem posílení hospodářské a měnové unie uskutečnily významné institucionální reformy, stále se na ní pracuje.

Video:

Co EU dělá

Hospodářské a finanční politiky EU mají za cíl:

  • vytvářet pracovní místa a stimulovat investice,
  • podporovat hospodářskou stabilitu,
  • zdokonalovat efektivní fungování hospodářské a měnové unie,
  • regulovat finanční instituce a komplexní finanční produkty,
  • udržovat finanční stabilitu a chránit daňové poplatníky v případě finančních krizí,
  • posilovat mezinárodní úlohu eura.

Přestože součástí hospodářské a měnové unie je všech 27 členských států, mnoho z nich pokročilo v integraci ještě dále a přijalo euro za svou měnu. Tyto země společně tvoří eurozónu. Euro dnes používá více než 340 milionů lidí v devatenácti členských státech. Eurobankovky a euromince jsou hmatatelným symbolem svobody, pohodlí a příležitostí, které EU umožňuje.

V návaznosti na finanční krizi v roce 2008 přijala EU kroky, které měly za cíl řešit některé z institucionálních nedostatků, na něž v rámci hospodářské a měnové unie krize poukázala, a vytvořit bezpečnější finanční sektor. EU posílila správu ekonomických záležitostí, navrhla systém na ochranu finanční stability v eurozóně, zlepšila veřejné finance členských států a prosazovala reformy na podporu investic. Kromě toho EU zavedla harmonizovaná pravidla s cílem zvýšit odolnost finančních institucí EU a posílit dohled nad bankami v eurozóně.

Pevné základy, jež hospodářská a měnová unie zajistila, pomohly členským státům překonat nebývalý hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19. Tato pandemie upozornila na to, že na krize je nezbytné reagovat rychle, rozhodně a koordinovaně. V rámci své reakce EU umožnila členským státům odchýlit se od obvyklých rozpočtových požadavků, vytvořila iniciativu SURE na pomoc při ochraně pracovních míst a pracovníků s rozpočtem 100 miliard EUR a zřídila bezprecedentní Nástroj pro oživení a odolnost, který disponuje prostředky ve výši 723,8 miliardy EUR (v běžných cenách) a představuje ústřední bod nástroje NextGenerationEU. Tento nástroj financuje investice a reformy obsažené v plánech pro oživení a odolnost, jež připravily členské státy. Tato opatření podpoří zelenou a digitální transformaci a zároveň pomohou zemím EU vyjít z pandemie silnější.

březen 2022

Zaměstnanost a sociální věci

EU přispívá k vytváření vyššího počtu kvalitnějších pracovních míst v celé Evropě a usiluje o spravedlivé sociální standardy pro všechny, a to i prostřednictvím Evropského sociálního fondu v hodnotě 99,3 miliardy EUR na období 2021–2027.

Odpovědnost za politiky zaměstnanosti a sociální záležitosti nesou společně EU a její členské státy. Komise vnímá otázky zaměstnanosti, růstu a investic jako jednu ze svých priorit. K dosahování stanovených cílů v této oblasti má přispět program NextGenerationEU, tedy plán obnovy EU, jímž se mají řešit sociální a ekonomické problémy způsobené pandemií covidu-19.

Co EU dělá

Politiky EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí mají:

Evropská unie dává k dispozici finanční prostředky a koordinuje jejich poskytování, aby členským státům pomohla investovat do oblastí, jako je péče o děti, zdravotnictví, vzdělávání či vytváření infrastruktury zajišťující přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Peníze mají také sloužit k pomoci s hledáním zaměstnání. Evropský sociální fond plus má milionům lidem pomoci získat nové dovednosti, a to především takové, které jsou nezbytné z hlediska ekologické a digitální transformace. Tak by se lidem mělo zajistit lepší pracovní uplatnění. Cílem Záruky pro mladé lidi je zajistit, aby lidé mladší 30 let obdrželi do čtyř měsíců po ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými, kvalitní a konkrétní nabídku zaměstnání, učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání. Cílem nové iniciativy ALMA (z angl. Aim, Learn, Master, Achieve, tedy stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle) je pomoci znevýhodněným mladým lidem, kteří mají z osobních či strukturálních důvodů omezené příležitosti při hledání práce nebo kurzu odborné přípravy.

Evropská agenda dovedností má pomoci jednotlivcům a podnikům při získávání dalších dovedností a prohlubování těch již získaných. Stanoví si ambiciózní cíle, jichž má být dosaženo do roku 2025.

Evropský pilíř sociálních práv stanoví zásady a práva v oblasti rovných příležitostí, jež se týkají pracovního trhu, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany. V souvisejícím akčním plánu jsou uvedeny klíčové cíle v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociální ochrany a sociálního začlenění, kterých se má dosáhnout do roku 2030 a jimiž se zajistí realizace uvedených zásad a práv.

Pravidla EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení nenahrazují vnitrostátní systémy, nýbrž chrání práva na sociální zabezpečení osob, které se přemisťují v rámci EU (a Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska). Evropský orgán pro pracovní záležitosti zajišťuje, aby byla všechna unijní pravidla týkající se mobility pracovních sil prosazována spravedlivě, jednoduše a účinně. EURES (Evropský portál pracovní mobility) pomáhá s navazováním kontaktu mezi uchazeči o zaměstnání a podniky, které právě pracovníky hledají. Díky službě Europass si lidé snadno vytvoří konkurenceschopný životopis.

březen 2022

Pracovní místa, hospodářský růst a investice

Evropská unie je odhodlána vytvořit atraktivnější investiční prostředí, které podpoří hospodářský růst a vytvoří pracovní místa. Snaží se toho dosáhnout odstraněním překážek pro investice a zajištěním toho, aby byli občané EU vybaveni takovými dovednostmi, které budou potřebovat na pracovních místech budoucnosti.

Evropská unie se zabývá důsledky pandemie covidu-19 a zároveň pomáhá občanům EU úspěšně se orientovat v ekologické a digitální transformaci. Jejím cílem je zajistit, aby transformace ekonomiky EU byla spravedlivá a inkluzivní, tak aby každý občan mohl využívat výhod, které tato souběžná transformace nabízí, a aby nikdo nebyl opomenut.

Co EU dělá

Důležitým prvkem plánu EU na podporu oživení, který má řešit důsledky pandemie covidu-19 a pomoci dosáhnout dlouhodobých priorit EU, je program InvestEU. Ten navazuje na úspěchy investičního plánu pro Evropu, kterému se v letech 2015 až 2020 podařilo zmobilizovat více než 500 miliard EUR na překlenutí investiční mezery způsobené finanční krizí v letech 2007–2008. Na přilákání investic poskytuje program InvestEU rozpočtovou záruku, která má podnikům v EU pomoci získat přístup k finančním prostředkům, které potřebují. Jeho cílem je aktivovat v letech 2021 až 2027 dodatečné investice ve výši nejméně 372 miliard EUR. Program se zaměřuje na čtyři hlavní politické oblasti:

  • udržitelná infrastruktura
  • výzkum, inovace a digitalizace
  • malé a střední podniky
  • sociální investice a dovednosti

Jako doplněk programu a zároveň jako jednotné kontaktní místo pro identifikaci, přípravu a rozvoj investičních projektů v celé EU bude fungovat poradenské centrum InvestEU.

Rychlý přechod ke klimaticky neutrální a digitální Evropě mění způsoby, jakými pracujeme. Řešit tuto výzvu a zároveň stanovit cíle, jichž má být dosaženo do roku 2025, pomáhá Evropská agenda dovedností. Zavádí totiž do praxe hlavní zásady Evropského pilíře sociálních práv, jehož cílem je vytvořit spravedlivý a inkluzivní evropský trh práce. K zajištění konkrétních přínosů pro občany byly do roku 2030 stanoveny hlavní cíle v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy, sociální ochrany a začlenění.

Snižování regionálních a sociálních rozdílů budou podporovat Mechanismus pro spravedlivou transformaci, Nástroj pro oživení a odolnost a v budoucnu také navrhovaný Sociální fond pro klimatická opatření. Komise se rovněž snaží najít konkrétní řešení demografických výzev Evropy, a pomoci tak nejvíce postiženým regionům a komunitám.

březen 2022

Regiony

Účelem regionální politiky je podporovat vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost podniků, hospodářský růst a udržitelný rozvoj a zlepšovat kvalitu života občanů ve všech regionech a městech EU.

Modernizace letišť v Rize a ve Vratislavi, zkvalitnění městské mobility v Aténách, Sofii a Kluži, konzervační práce v klášteře Mont Saint-Michel a záchrana Pompejí, rozvoj širokopásmové infrastruktury v Litvě, podpora podniků v nizozemském Utrechtu a portugalském Paredesu, rekonstrukce čistírny odpadních vod v Trenčíně a Slavonském Brodu, podpora využívání informačních technologií na univerzitách v Nikósii a Lublani – to jsou jen některé z tisíců projektů spolufinancovaných z programů regionální politiky EU.

Video:

Co EU dělá

Regionální politika je základem evropské solidarity, podporuje hospodářský růst a zlepšuje kvalitu života občanů prostřednictvím strategických investic. Většina jejích finančních prostředků je určena na pomoc méně rozvinutým zemím a regionům EU, aby se tak snížily hospodářské, sociální a teritoriální rozdíly, které v Unii stále existují.

Regionální politiku řídí společně Komise a členské státy Evropské unie a jejich regiony. Ty si také samy vybírají projekty, které má EU spolufinancovat v rámci programů, jež byly s Komisí předem dohodnuty. Finanční prostředky z EU jsou vždy doplněny o financování z vnitrostátních zdrojů (soukromých či veřejných).

Prostřednictvím programů Evropské územní spolupráce (Interreg) věnuje regionální politika zvláštní pozornost potřebám a potenciálu příhraničních regionů.

Na regionální politiku je vyčleněna téměř třetina (392 miliard EUR) rozpočtu EU na období 2021–2027. Tyto prostředky se použijí na financování strategické dopravní a komunikační infrastruktury, podporu transformace na ekologičtější ekonomiku, pomoc malým a středním podnikům, aby mohly být inovativnější a konkurenceschopnější, vytváření nových a stálých pracovních příležitostí, podporu a modernizaci systémů vzdělávání a na budování společnosti, která podporuje začleňování.

Kromě toho bude v rámci nástroje NextGenerationEU poskytnuta tzv. pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU), a to ve výši více než 50 miliard EUR pro stávající programy v členských státech běžící do roku 2023. Tyto prostředky se použijí na podporu oživení po skončení pandemie covidu-19.

V zájmu dosažení cíle EU stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem umožní tzv. mechanismus pro spravedlivou transformaci zmobilizovat v letech 2021 až 2027 přibližně 55 miliard EUR na podporu regionů, které jsou transformací na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce postiženy. Cílem navrhovaného Sociálního fondu pro klimatická opatření je pomáhat členským státům s podporou transformace na klimatickou neutralitu u osob, které jsou na fosilních palivech nejvíce závislé.

březen 2022

Výzkum a inovace

Program pro výzkum a inovace Horizont Evropa s finančními prostředky ve výši 95,5 miliardy EUR pomáhá podporovat zaměstnanost a růst a řešit některé z našich největších výzev.

Výzkum a inovace jsou pro naše hospodářství a společnost nezbytností. Jsou jádrem evropského úsilí o vytváření pracovních míst a podporu růstu a investic a pomáhají zkvalitňovat život lidí, neboť přinášejí zlepšení v oblastech, jako je zdravotní péče, doprava a energetika. Zároveň jsou zdrojem poznatků a řešení, abychom mohli čelit naléhavým problémům, jako je pandemie COVID-19, i dlouhodobým výzvám, jako je změna klimatu a boj proti rakovině.

Video:

Co EU dělá

EU je největší továrnou na znalosti ve světě, neboť na ni připadá téměř třetina celosvětové vědecké a technologické produkce. Vzhledem k rostoucí konkurenci však EU musí neustále usilovat o to, aby se vynikající výzkum a inovativní nápady promítly do úspěšných technologií a výrobků. Všechny členské státy EU mají své vlastní politiky a programy financování v oblasti výzkumu, mnoho důležitých otázek však lze vyřešit nejlépe tím, že je podporována spolupráce výzkumných pracovníků a inovátorů z různých zemí. Z tohoto důvodu jsou výzkum a inovace podporovány na úrovni EU, zejména prostřednictvím programu Horizont Evropa.

Program Horizont Evropa je jedním z největších a nejambicióznějších výzkumných programů na světě s objemem finančních investic ve výši 95,5 miliardy EUR (2021–2027), které přitahují další veřejné a soukromé investice. Na základě výsledků programu Horizont 2020 nadále podporuje vědeckou excelenci Evropy prostřednictvím Evropské rady pro výzkum a stipendií a výměnných pobytů „Marie Curie-Skłodowska“. Čerpá rovněž z vědeckého poradenství, technické podpory a specializovaného výzkumu útvaru Komise pro vědu a znalosti, Společného výzkumného střediska.

V rámci programu Horizont Evropa byla zavedena řada misí EU, které představují nový způsob spolupráce při řešení velkých problémů v oblasti zdraví, klimatu a životního prostředí. Každá z pěti misí funguje jako soubor opatření k dosažení konkrétních výsledků do roku 2030.

Horizont Evropa rovněž podporuje evropská partnerství, která spojují EU, vnitrostátní orgány a soukromý sektor s cílem řešit některé z nejnaléhavějších evropských výzev prostřednictvím koordinovaných iniciativ v oblasti výzkumu a inovací. Pomohou posílit nový Evropský výzkumný prostor, jehož cílem je vytvořit jednotný trh EU v oblasti výzkumu, inovací a technologií a který umožňuje zemím dosáhnout větší účinnosti díky sladění jejich výzkumných politik a programů.

V celém programu Horizont Evropa se uplatňuje povinný otevřený přístup k publikacím a zásady otevřené vědy.

březen 2022

Jednotný trh

Jednotný trh představuje jeden z největších úspěchů EU. Již 30 let usnadňuje každodenní život občanů a podniků a umožňuje volný pohyb zboží, služeb, osob a peněz po celé EU.

Díky jednotnému trhu (někdy též nazývanému vnitřní trh) mohou občané EU studovat, žít, nakupovat, pracovat a trávit důchod v kterémkoli členském státě EU a používat produkty z celé Evropy. Podniky mohou rozšiřovat svou činnost, zatímco hospodářská soutěž pomáhá snižovat ceny a zajišťuje spotřebitelům větší výběr. EU se současně snaží zajistit, aby tyto větší svobody nenarušovaly spravedlnost, ochranu spotřebitele, práva pracovníků nebo udržitelnost životního prostředí.

Video:

Co EU dělá

Jednotný trh, který se opírá o průmyslovou strategii EU, hraje zásadní úlohu při podpoře podniků na cestě k zelené a digitální transformaci. Pomáhá také chránit podniky před krizemi a výkyvy v dodávkách a posiluje jejich globální konkurenceschopnost.

Cílem EU je:

  • navázat na zkušenosti získané v souvislosti s pandemií COVID-19 a ruskou invazí na Ukrajinu a řešit například narušení dodavatelských řetězců,
  • zajistit, aby jednotný trh vytvářel více příležitostí pro podniky a podnikatele k rozšiřování jejich činnosti,
  • odstraňovat překážky, které lidem brání ve snadném nákupu nebo prodeji zboží a služeb z jiného členského státu nebo v jiném členském státě a které omezují volný pohyb pracovníků,
  • zajistit, aby stejná pravidla týkající se spravedlnosti, příležitostí a povinností platila i pro digitální ekonomiku,
  • zlepšit rekvalifikaci a prohlubování dovedností ve všech průmyslových odvětvích,
  • zajistit přístup k financování, normám a patentům s cílem budovat, rozšiřovat a chránit vedoucí postavení Evropy v oblasti inovativních technologií.

Při dosahování unijních cílů hrají zásadní úlohu nové průmyslové aliance v klíčových oblastech, v nichž je EU závislá na třetích zemích. V rámci tohoto úsilí představila EU nová opatření ke zlepšení přechodu na oběhové hospodářství a k zajištění udržitelnějších dodávek kritických surovin.

Malé a střední podniky, které tvoří 99 % všech společností v EU, zajišťují dvě třetiny z celkového počtu pracovních míst v soukromém sektoru. Politiky EU vybízejí k zakládání nových podniků a podporují inovativní podniky v jejich úsilí o rozšíření činnosti.

Program pro jednotný trh s rozpočtem ve výši 4,2 miliardy EUR na období 2021–2027 konsoliduje širokou škálu činností v oblastech, jako je bezpečnost potravin, ochrana spotřebitele, normalizace a konkurenceschopnost, čímž omezuje překrývání a zlepšuje koordinaci.

Portál Vaše Evropa obsahuje informace o životě, práci, cestování, studiu a podnikání v jiném členském státě. Nabízí také přístup ke službám, jako je Vaše Evropa – Poradenství a síť SOLVIT pro řešení problémů.

březen 2022

Ochrana spotřebitele

Spotřebitelská politika EU chrání práva spotřebitelů, zajišťuje bezpečnost výrobků, pomáhá lidem činit při pořizování zboží a služeb informovaná rozhodnutí a v případě problémů nabízí nástroje k jejich řešení.

Na jednotném trhu EU mohou spotřebitelé vybírat z širšího sortimentu zboží, mají k dispozici větší flexibilitu a kvalitu a dobré ceny. Spotřebitelská politika EU zajišťuje prosazování práv občanů, jestliže se při (online) nákupu zboží nebo služeb z jiných členských států EU setkají s problémy. Tím se buduje důvěra a podporuje obchod.

Video:

Co EU dělá

Strategie EU do roku 2025 je stanovena v Nové agendě pro spotřebitele. Jsou v ní nastíněna opatření, která Unie přijme v reakci na nové výzvy, jako je COVID-19 a ekologická a digitální transformace. Patří sem řešení otázek týkajících se životního prostředí a udržitelnosti, prosazování práv spotřebitelů a ochrana zranitelných spotřebitelů.

Unie nabízí spotřebitelům soubor praktických práv, jež lze využít v případě, že vše neprobíhá tak, jak by mělo.

  • Při online nákupech mají spotřebitelé 14denní lhůtu na rozmyšlení a odstoupení od smlouvy. Během 2 týdnů tak mohou výrobek vždy vrátit a získat zpět své peníze.
  • Jestliže výrobek zakoupený v EU (online, nebo v kamenné prodejně) neodpovídá inzerovanému výrobku nebo náležitě nefunguje, má spotřebitel nárok přinejmenším na bezplatnou opravu nebo výměnu.
  • Podle pravidel EU, jimiž se řídí poskytování hypotečních úvěrů, musejí být v reklamách uváděny jednoznačné informace a spotřebitel musí být v dostatečném předstihu před podpisem smlouvy informován o všech aspektech.
  • Jsou stanoveny minimální normy práv cestujících ve všech druzích dopravy, včetně práv ohledně informací, pomoci a odškodnění v případě zrušení nebo významného zpoždění spoje.

EU také pomáhá při rychlém a účinném řešení sporů s obchodníky. Platforma pro řešení sporů online umožňuje spotřebitelům a obchodníkům řešit spory týkající se online nákupů. Bezplatnou pomoc a rady při přeshraničních nákupech poskytuje spotřebitelům Síť evropských spotřebitelských center. Podle nových pravidel EU bude nejpozději od poloviny roku 2023 možné, aby kolektivní zájmy spotřebitelů hájily organizace, které budou moci za tímto účelem podávat žaloby k soudu.

Přísné normy v oblasti bezpečnosti, zdraví a životního prostředí se vztahují na hračky, elektrické spotřebiče, kosmetiku a léčiva. Díky nim je možné stahovat z trhu nebezpečné výrobky. Každý rok jsou tak prostřednictvím systému rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky nahlášeny stovky výrobků. Komise navrhla v roce 2021 revizi pravidel týkajících se bezpečnosti výrobků, včetně nových pravidel pro online tržiště. Revize se týká i pravidel EU upravujících spotřebitelské úvěry.

Akční plán EU pro oběhové hospodářství uvádí do souladu práva spotřebitelů a práva v oblasti životního prostředí a zaměřuje se na kvalitnější, dlouhodobější udržitelné výrobky.

březen 2022

Spravedlivá hospodářská soutěž

Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže mají zajistit, aby všechny společnosti soutěžily na jednotném trhu za spravedlivých a rovných podmínek ku prospěchu spotřebitelů, podniků a celého evropského hospodářství.

Spolu s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a vnitrostátními soudy prosazuje Komise pravidla hospodářské soutěže EU, aby bylo zajištěno, že společnosti mezi sebou soutěží za spravedlivých podmínek. To pomáhá snížit ceny a zvýšit kvalitu, podněcuje to inovace a efektivnost a zajišťuje širší výběr pro spotřebitele.

Co EU dělá

Komise přijímá opatření týkající se:

  • kartelů nebo jiných protiprávních dohod mezi podniky, které omezují vzájemnou soutěž nebo stanovují uměle vysoké ceny,
  • případů, kdy hlavní aktéři zneužívají svého dominantního postavení na trzích s cílem pokusit se vytlačit konkurenty nebo si účtovat přemrštěné ceny,
  • fúzí podniků a převzetí podniků, které by mohly omezit hospodářskou soutěž na jednotném trhu,
  • finanční (státní) podpory podnikům ze strany vlád členských států EU, která může narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu tím, že zvýhodňuje některé společnosti oproti jiným, a
  • prosazování kultury hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni, aby podniky EU mohly využívat spravedlivé hospodářské soutěže na světových trzích.

Z prosazování politiky hospodářské soutěže profitují občané EU. Například v roce 2020 se podle konzervativních odhadů Evropské komise roční úspory zákazníků plynoucí ze zákazu kartelů a ze zásahů do spojování podniků v EU pohybovaly v rozmezí od 14 miliard do 23,3 miliardy EUR.

Šetření EU ohledně praktik narušujících hospodářskou soutěž se týkají zboží, povolání a služeb. Komise monitoruje pomoc, kterou vlády členských států EU poskytují podnikům, aby bylo zajištěno, že určitým podnikům neposkytují neoprávněnou výhodu v porovnání s jejich konkurenty. Státní podpora může být přípustná, pokud pomáhá znevýhodněným regionům, malým a středním podnikům, výzkumu a vývoji, ochraně životního prostředí, vzdělávání, zaměstnanosti nebo kultuře či je podporuje.

Nová pravidla státní podpory zavedená v lednu 2022 jsou v souladu s důležitými cíli EU stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu. Jejich smyslem je pomoci členským státům EU splnit ambiciózní unijní cíle v oblasti energetiky a klimatu a podpořit projekty na ochranu životního prostředí včetně ochrany klimatu a výroby zelené energie.

EU rovněž usiluje o to, aby její právní předpisy držely krok s digitální transformací. Akt o digitálních trzích například prostřednictvím jasného seznamu povinností a zákazů zabrání tomu, aby online platformy, které působí jako strážci přístupu, stanovovaly podnikům a spotřebitelům nespravedlivé podmínky. Akt o digitálních službách pak stanoví závazné a v celé EU platné povinnosti pro zprostředkovatele poskytující digitální služby, které spotřebitelům zajišťují přístup ke zboží, službám nebo digitálnímu obsahu, což usnadní rozšíření menších platforem na jednotném trhu EU.

březen 2022

Daně a cla

Zatímco stanovení daňových sazeb a výběr daní je v kompetenci jednotlivých členských států, EU odpovídá za celní unii, která zajišťuje volný pohyb a bezpečnost zboží na jednotném trhu.

Vlády členských států EU mají poměrně velkou volnost při tvorbě daňových zákonů na základě vnitrostátních priorit. Musí však dodržovat určité základní zásady a zajistit, aby vnitrostátní daňová pravidla nepředstavovala překážku pro jednotný trh EU.

Celní unie EU usnadňuje obchodování podniků, harmonizuje cla na zboží ze zemí mimo EU a pomáhá chránit občany EU a životní prostředí.

Video:

Co EU dělá

EU nehraje při výběru daní ani stanovování daňových sazeb přímou roli. Její úlohou je spíše dohlížet na vnitrostátní daňové předpisy a dbát na to, aby podporovaly zaměstnanost a růst a aby daně jedné země nediskriminovaly spotřebitele, pracovníky nebo podniky z ostatních členských států.

S rozhodnutími EU musí souhlasit vlády všech členských států, aby byly zohledněny zájmy všech. V případě některých daní, jako je daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně z pohonných hmot, tabáku a alkoholu, se členské státy dohodly na společných pravidlech, jejichž cílem je zjednodušit přeshraniční obchod online i offline a zajistit rovné podmínky pro podniky a platformy z EU i ze zemí mimo EU.

V roce 2021 představila Komise svou vizi nového, spravedlivějšího a transparentnějšího systému zdanění podniků v EU pro 21. století. Zahrnuje opatření k omezení byrokracie, podpoře malých podniků a boji proti zneužívání daňových systémů. Svým návrhem na minimální sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši nejméně 15 % pro všechny nadnárodní společnosti chce Komise zajistit, aby byla EU mezi prvními, kdo provede historickou celosvětovou dohodu o daňové reformě z roku 2021. Díky tomu by mělo být v konečném důsledku zajištěno, aby všechny společnosti byly zdaněny spravedlivě bez ohledu na to, kde působí.

K zajištění rovných podmínek na celém jednotném trhu je nezbytné, aby EU fungovala jako jednotná celní unie se stejnými celními sazbami, normami a postupy pro zacházení se zbožím dováženým ze zahraničí. Na zboží, které je přepravováno z jednoho členského státu do druhého, se nevztahují žádná cla.

V praxi řídí celní unii EU vnitrostátní celní správy. Chrání spotřebitele, zvířata a životní prostředí před potenciálně škodlivým zbožím a podílejí se na boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a pašování. Jakmile je zboží celně odbaveno, může se volně pohybovat nebo prodávat po celé Evropě.

březen 2022

Vesmír

Politika Evropské unie pro oblast vesmíru aktivně přispívá k boji proti změně klimatu, podněcuje technologický pokrok a inovace a zlepšuje život občanů EU.

Kosmické technologie, data a služby hrají zásadní roli v každodenním životě Evropanů (např. při používání mobilních telefonů, navigačních systémů automobilů a bankomatů). Družice rovněž poskytují cenná data a služby pro širokou škálu aplikací, od dopravy, zemědělství a životního prostředí až po reakci na krize.

Video:

Co EU dělá

EU má konkurenceschopný a rostoucí kosmický průmysl (odhadovaný na 62 miliard EUR), který zaměstnává více než 230 000 osob a odpovídá za třetinu všech družic umístěných v současné době na oběžné dráze.

Následující stěžejní složky denně poskytují evropské služby využívající kosmický prostor.

  • Copernicus je systém EU pro pozorování Země. Data generovaná jeho družicemi se používají v mnoha oblastech, od monitorování změny klimatu a jejích dopadů až po řízení tísňových a humanitárních služeb. Údaje z programu Copernicus byly použity k lokalizaci plavidel v nouzi a k reakci na lesní požáry, zemětřesení a záplavy, tzn. pomáhají zachraňovat životy a majetek.
  • Galileo je unijní družicový navigační systém, který poskytuje přesné a spolehlivé informace k určování polohy a času pro všechny druhy dopravy, vozidla, železnice, letectví a další odvětví. Díky systému Galileo je 3,2 miliardy chytrých telefonů vybaveno bezpečným a nezávislým polohovým systémem.
  • Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) je regionální družicový navigační systém EU, který monitoruje a opravuje družicové navigační signály pro letecké, námořní a pozemní uživatele ve většině Evropy. Systém EGNOS již využívá 426 letišť v EU, aby mohly zajistit bezpečnější přistání za nepříznivých povětrnostních podmínek, zabraňovat zpožděním a přesměrování letů.

Kosmický program Unie na roky 2021 až 2027 s rozpočtem ve výši 14,9 mld. EUR z jejich úspěchu čerpá a zaměřuje se na větší koordinaci s jinými oblastmi politik EU. Jeho cílem je podnítit vědecký a technický pokrok a podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropského kosmického průmyslu, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovativních podniků. Komise rovněž navrhla dvě nové stěžejní iniciativy na podporu satelitní bezpečné konektivity a řízení kosmického provozu.

Prostřednictvím jednotlivých členských států EU a Evropské kosmické agentury vyvinula EU v oblasti průzkumu vesmíru technologie světové úrovně. Mezi úspěchy patří vývoj nových raket a satelitů a robotických průzkumných zařízení na Měsíci a Marsu. Protože je průzkum vesmíru strategicky a politicky důležitý, pomáhá EU rovněž vědcům odhalovat vesmírná tajemství, v roce 2019 odhalili výzkumní pracovníci financovaní Unií vůbec první fotografii černé díry.

březen 2022

Mezinárodní záležitosti a bezpečnost

Společná zahraniční a bezpečnostní politika umožňuje EU vystupovat a jednat jednotně v celosvětových záležitostech, což umožňuje členským státům řešit výzvy, s nimiž se nemohou potýkat samy, a současně pomáhá zajistit bezpečnost a prosperitu občanů EU.

Dotčenou politiku provádí vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a podporuje ji Evropská služba pro vnější činnost, což je diplomatická služba EU. Vnější činnost EU se řídí zásadami, které inspirovaly její založení a rozvoj a které se EU snaží prosazovat i v širším světě, včetně míru, demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod.

Video:

Co EU dělá

V době rostoucích a komplexních bezpečnostních hrozeb Strategický kompas pro bezpečnost a obranu EU posílí schopnost reakce EU na krize a hrozby v nadcházejícím desetiletí. Strategický kompas se zaměřuje na:

  • schopnost jednat v případě krize rychleji a rozhodněji,
  • bezpečnost občanů před rychle se měnícími hrozbami,
  • investice do kapacit a technologií, které EU potřebuje,
  • partnerství s ostatními za účelem dosažení společných cílů.

EU podporuje země, které čelí konfliktům a krizím. Díky Evropskému mírovému nástroji přebírá EU více odpovědnosti jako globální zajišťovatel bezpečnosti. Nástroj financuje společné náklady vojenských misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky a operací na podporu míru ve spolupráci s partnery, jako je Africká unie. Posiluje rovněž obranné kapacity partnerských zemí a regionálních a mezinárodních organizací a zásadně podporuje Ukrajinu v její reakci na ruskou vojenskou agresi.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikla EU rovněž kroky k zajištění toho, aby bylo prostřednictvím mezinárodní spolupráce obnoveno celosvětové potravinové zabezpečení.

EU a její členské státy zůstávají i nadále největšími dárci v rámci mezinárodní reakce na krizi v Sýrii a podporují obyvatele Sýrie a okolního regionu prostřednictvím investic, jejichž výše od roku 2011 přesáhla 27 miliard EUR.

Nová investiční strategie EU Global Gateway podporuje inteligentní, čistá a bezpečná spojení v digitální oblasti, energetice a dopravě a posiluje zdravotnické, vzdělávací a výzkumné systémy po celém světě. EU, její členské státy a její finanční instituce jednající společně jako tým Evropa chtějí v letech 2021 až 2027 zmobilizovat až 300 miliard EUR v podobě veřejných a soukromých investic. Strategie Global Gateway je příspěvkem EU ke globálnímu partnerství pro infrastrukturu a investice skupiny G7.

březen 2022

Mezinárodní partnerství

Ústředním prvkem zahraniční politiky EU jsou partnerství a rozvojová spolupráce. Evropská unie a její členské státy jsou největšími poskytovateli rozvojové pomoci na světě.

Rozvojová pomoc je spolu se zahraniční, bezpečnostní a obchodní politikou jedním z pilířů činnosti EU ve světě. Evropská unie se zasazuje o vymýcení chudoby, lidský rozvoj, udržitelný ekonomický růst a řádnou správu věcí veřejných. Činí tak vytvářením partnerství pro řešení globálních výzev, jako jsou změna klimatu, nadměrné čerpání přírodních zdrojů či nelegální migrace. Evropská unie prosazuje efektivní multilateralismus a spolupracuje se všemi zúčastněnými stranami, neboť současné výzvy vyžadují mnohostrannější správu a mezinárodní spolupráci založenou na jasně stanovených pravidlech.

Video:

Co EU dělá

Evropská unie považuje mezinárodní partnerství za investici do životaschopné, udržitelné a sdílené budoucnosti. Je totiž jedním ze skalních zastánců Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu. Evropský konsenzus o rozvoji stanoví, jakým způsobem se EU při plnění cílů udržitelného rozvoje zaměřuje na „lidi, planetu, prosperitu, mír a partnerství“. Evropská unie realizuje svou vnější činnost prostřednictvím:

Partnerství mezi Afrikou a EU zůstává i nadále jednou z klíčových priorit.

V roce 2020 Evropská unie rychle reagovala na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. Přístup nazvaný tým Evropa, který kombinuje zdroje, odborné znalosti a nástroje EU, jejích členských států a finančních institucí, pomohl partnerům EU dopad pandemie zmírnit. Evropská unie rovněž stojí v čele úsilí umožnit všem přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám. Přístup týmu Evropa se nyní uplatňuje v rozpočtu EU na vnější činnost: nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.

Evropská unie věnuje na vnější činnost přibližně 10 % svého rozpočtu. Delegace EU spolupracují s vládami, mezinárodními organizacemi, členskými státy EU i soukromým sektorem s cílem zvýšit dopad evropské pomoci. Evropská unie a její členské státy poskytly společně v roce 2020 pomoc ve výši 66,8 miliardy EUR.

Činnost EU po celém světě se řídí takovými hodnotami, jako jsou dodržování lidských práv, demokracie a právní stát. Akční plán EU pro lidská práva a demokracii se zaměřuje na ochranu a posílení postavení jednotlivců, budování odolných, inkluzivních a demokratických společností a prosazování lidských práv na celém světě. Díky akčnímu plánu pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen stojí tato otázka v popředí činnosti EU.

březen 2022

Evropská politika sousedství a rozšíření

Evropská unie podporuje stabilní demokracie a ekonomiky v sousedních zemích tím, že s nimi vytváří partnerství, která jsou uzpůsobená konkrétním potřebám a založená na společných zájmech a spolupráci na dvoustranné nebo regionální úrovni.

Video:

Co EU dělá

Evropská politika sousedství řídí vztahy Unie s jejími 16 nejbližšími sousedy. Na jih jde o: Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libyi, Maroko, Palestinu*, Sýrii a Tunisko. Na východě pak o: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.

Tato spolupráce se soustředí zejména na:

  • stabilizaci sousedních zemí tím, že řeší otázky hospodářského rozvoje, zaměstnanosti a příležitostí pro mladé lidi, dopravního a energetického propojení, bezpečnosti a migrace,
  • prosazování hodnot řádné správy věcí veřejných, demokracie, právního státu a lidských práv,
  • usnadňování spolupráce na regionální úrovni, např. prostřednictvím Východního partnerství a Unie pro Středomoří.

V rámci jižního sousedství spolupracuje navíc EU s partnerskými zeměmi na řešení krizové situace v Sýrii a Libyi a snaží se zajistit regulaci migračních toků.

Politika rozšíření EU se týká Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosova**, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Turecka. Perspektiva členství v EU působí v evropských zemích, které se chtějí stát členy Unie, jako silný motivační faktor pro realizaci demokratických a hospodářských reforem. Přispívá také ke snahám o usmíření a zajištění stability. Evropská země se může stát členem Unie pouze tehdy, splňuje-li její demokratické normy (včetně dodržování zásad právního státu, lidských práv a respektování a ochrany menšin), má fungující tržní hospodářství a schopnost vypořádat se s hospodářskou soutěží a tržními silami v EU a je schopná převzít odpovědnost za své členství v EU.

Turecko je partnerem EU v mnoha zásadních oblastech. V posledních letech se však od základních hodnot a zásad EU odklání. Přístupová jednání s Tureckem jsou proto fakticky zmrazena. EU má strategický zájem na stabilním, bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšných vztahů s Tureckem.

V roce 2020 poskytla EU regionům sousedství a rozšíření pomoc v hodnotě 7,47 miliardy EUR na zmírnění důsledků koronavirové pandemie. Zajistila okamžitou pomoc pro mimořádné události, podpořila výzkum, místní zdravotnictví a vodohospodářství a přispěla k řešení hospodářských a sociálních důsledků pandemie.

  • Toto označení se nesmí vykládat jako uznání Státu Palestina a nejsou jím dotčeny individuální postoje členských států k této otázce.
  • Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

březen 2022

Obchod

Evropská unie je zastáncem volného obchodu. Na obchodu se zeměmi mimo EU je v Unii přímo či nepřímo závislých 35 milionů pracovních míst. EU bojuje za otevřené trhy, na nichž se dodržují pravidla, za rovné podmínky a za nejvyšší mezinárodní normy na celém světě.

Evropská unie je světovou obchodní velmocí a jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě. Třetina hrubého domácího produktu EU závisí na obchodu. Předpokládá se, že 85 % budoucího celosvětového růstu bude pocházet ze zemí mimo Evropu. EU proto vyjednává a schvaluje mezinárodní obchodní dohody jménem svých členských států.

Video:

Co EU dělá

Obchodní politika EU se zabývá nejen otázkami obchodu se zbožím a službami, ale také dalšími záležitostmi, jako jsou obchodní aspekty duševního vlastnictví či přímé zahraniční investice.

V únoru 2021 představila Komise novou obchodní strategii EU, která má tři hlavní cíle:

  • podpořit oživení ekonomiky EU a její ekologickou a digitální transformaci,
  • vytvořit spravedlivá a udržitelná celosvětová pravidla obchodu,
  • účinněji prosazovat zájmy EU a její práva.

Jádrem této strategie je závazek reformovat Světovou obchodní organizaci tak, aby byla schopna lépe reagovat na problémy moderního obchodu.

Obchodní politika může hrát důležitou úlohu v boji proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí. Evropská unie proto zlepší provádění a prosazování kapitol o udržitelném rozvoji ve svých obchodních dohodách. Konkrétně navrhne, aby se dodržování Pařížské dohody o změně klimatu stalo základním prvkem budoucích obchodních a investičních dohod.

EU prosazuje otevřený a spravedlivý obchod a bojuje proti protekcionismu. Nastoluje rovnováhu mezi otevřeností a zajištěním ochrany lidí i podniků před nekalými obchodními praktikami. Zvláštní důraz klade na maximalizaci přínosů obchodních dohod pro podniky, zejména ty malé a střední, a pro zemědělce a na povinnost jejích obchodních partnerů dostát svým závazkům, včetně závazků týkajících se udržitelného rozvoje. Právě tyto otázky má v gesci nově jmenovaný vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod.

EU uzavřela 46 obchodních dohod se 78 partnery z celého světa. V roce 2020 dosáhla EU nové dohody o obchodu s Mexikem a v platnost vstoupila obchodní dohoda s Vietnamem. Již během prvních deseti měsíců platnosti dohody s Japonskem se vývoz z EU do této země zvýšil o téměř 7 %.

Po vystoupení Spojeného království z EU dne 31. ledna 2020 podepsaly obě strany 30. prosince 2020 dohodu o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

březen 2022

Humanitární pomoc a civilní ochrana

Spolu s jejími členskými státy patří Evropská unie mezi největší poskytovatele humanitární pomoci na světě. Poskytuje kritickou pomoc milionům lidí na celém světě a koordinuje pomoc při mimořádných událostech v Evropě i na celém světě.

EU reaguje na krizové situace a zajišťuje rychlé a účinné poskytování pomoci při mimořádných událostech dvěma hlavními způsoby: humanitární pomocí a civilní ochranou. Cílem EU je:

  • zachraňovat a chránit životy, předcházet utrpení a zmírňovat je a zajišťovat integritu a důstojnost obyvatel postižených přírodními pohromami a krizemi způsobenými člověkem,
  • rychle reagovat na mimořádné situace v EU i mimo ni,
  • snižovat rizika katastrof, například prostřednictvím opatření ke zmírnění důsledků změny klimatu,
  • zlepšovat připravenost na katastrofy, například systémy včasného varování,
  • zajišťovat hladký přechod po skončení mimořádné operace, a to spojením se strategiemi rozvojové pomoci,
  • posilovat celkovou odolnost obyvatel, například investicemi do opatření, která jim pomohou připravit se na budoucí pohromy, a
  • ochraňovat a zajišťovat budoucí příznivé podmínky pro děti zasažené katastrofami.
Video:

Co EU dělá

EU ve spolupráci s řadou různých partnerů již více než 30 let podporuje humanitární operace ve 110 zemích. V roce 2021 poskytla EU na humanitární pomoc více než 2,4 miliardy EUR. Je předním humanitárním dárcem v mnoha krizích, například poskytováním:

EU rovněž vysílá týmy pro reakci na mimořádné situace a poskytuje pomoc postiženým regionům v rámci EU i na celém světě prostřednictvím svého mechanismu civilní ochrany, jako příklad lze uvést:

  • reakci na pandemii COVID-19 v Evropě i na celém světě, včetně dodávek souvisejících s onemocněním COVID-19 v rámci rescEU a repatriaci občanů EU, kteří uvízli v zahraničí,
  • posílání expertů a vybavení do zemí zasažených zemětřesením (Haiti), vulkanickou erupcí (Tonga), lesními požáry (západní Balkán a Středomoří) a na boj s epidemií viru Ebola v Guineji v roce 2021,
  • směrování milionů položek nouzového vybavení (jako jsou soupravy první pomoci, stany a lůžka) na Ukrajinu a do sousedních zemí v rámci největší operace od vytvoření mechanismu.
Další informace: https://ec.europa.eu/echo/

březen 2022

Základní práva

EU zaručuje řadu základních práv. Dodržování základních práv je společnou hodnotou pro EU a její členské státy a je vodítkem pro činnost EU uvnitř i vně jejích hranic.

EU neznamená pouze jednotný trh se zbožím a službami. Evropané sdílejí hodnoty a práva stanovená ve Smlouvách EU a v Listině základních práv EU.

Co EU dělá

Listina základních práv EU spojuje všechna osobní, občanská, politická, ekonomická a sociální práva, která občané v EU požívají. Tato práva jsou zaručena v zemích EU a všude, kde se uplatňují právní předpisy EU, a zahrnují lidskou důstojnost, svobodu projevu a sdružování, právo na nediskriminaci, právo na azyl a právo na spravedlivý proces.

Listina navíc zakotvuje zvláštní práva spojená s občanstvím EU podle Smluv o EU tím, že poskytuje občanům EU:

Ochrana základních práv je rovněž zajištěna prostřednictvím konkrétních právních předpisů EU, jako jsou obecné nařízení o ochraně osobních údajů, právní předpisy, jejichž cílem je předcházet diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a právní předpisy na ochranu oznamovatelů a obětí trestných činů.

EU rovněž zajišťuje ochranu základních práv prostřednictvím zvláštních politických opatření a úzké spolupráce se zeměmi EU a občanskou společností, například v oblasti trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, rovnosti žen a mužů a nediskriminace, občanského a trestního soudnictví, digitalizace soudnictví, ochrany údajů, dodržování zásad právního státu, práv dítěte a práv spotřebitelů.

Legislativní a politická činnost EU v oblasti základních práv je podporována programem Občané, rovnost, práva a hodnoty.

EU usiluje o vytvoření Unie rovnosti prostřednictvím souboru strategií, jejichž cílem je čelit stereotypům a vytvořit podmínky, které zajistí, aby se každý mohl plně a svobodně zapojit do evropské společnosti.

EU rovněž prosazuje a hájí univerzální hodnoty na celém světě. V roce 2021 zahájila EU program Globální Evropa pro lidská práva a demokracii v hodnotě 1,5 miliardy EUR na období let 2021 až 2027. EU rovněž zavedla globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, který jí umožňuje lépe se zaměřit na osoby odpovědné za závažné porušování lidských práv na celém světě.

březen 2022

Spravedlnost a právní stát

EU usiluje o zajištění jednotného uplatňování práva EU, řešení přeshraničních právních problémů svých občanů a o prosazování a dodržování zásad právního státu.

EU se snaží vytvořit prostor práv, v němž občané a podniky mohou řešit právní otázky v jiných členských státech EU stejným způsobem jako ve svém domovském státě. Hladce fungující prostor práva bez hranic zajistí, aby se občané mohli spolehnout na určitý soubor práv a mohli získat přístup ke spravedlnosti na celém území EU.

Co EU dělá

Občané EU mohou žít, studovat, pracovat a podnikat kdekoli v EU a může se stát, že budou muset jednat se soudními orgány jiného členského státu.

EU usiluje o posílení vzájemné důvěry mezi soudy a správními orgány členských států, aby vzájemně uznávaly soudní rozhodnutí. To je obzvláště důležité v občanskoprávních věcech týkajících se rozvodů, péče o dítě nebo pohledávek na výživném.

Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) usnadňuje spolupráci mezi vnitrostátními justičními orgány, a pomáhá tak v boji proti závažné trestné činnosti, jako je korupce, terorismus a prodej a distribuce drog. Evropský zatykač například nahradil zdlouhavé postupy vydávání k návratu podezřelých nebo odsouzených osob zpět do země, kde budou nebo byli souzeni. Cílem strategie EU v oblasti práv obětí je zase zajistit, aby všechny oběti trestných činů v EU měly potřebnou podporu a ochranu.

Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby bylo právo EU uplatňováno ve všech členských státech stejným způsobem. EU pracuje na modernizaci soudních systémů EU s cílem držet krok s digitální transformací a zajistit snazší a rychlejší přístup ke spravedlnosti. Pokrok lze sledovat prostřednictvím srovnávacího přehledu EU o soudnictví, který poskytuje data o účinnosti, úrovni a nezávislosti soudních systémů ve všech členských státech. Portál e-justice pak funguje jako jednotné kontaktní místo pro veškeré záležitosti týkající se soudnictví.

Právní stát – jedna ze základních hodnot EU – znamená, že nezávislé a účinné systémy soudnictví musí nabízet odpovídající soudní ochranu všem osobám v EU. Je nezbytný pro ochranu všech ostatních hodnot a má zásadní význam pro fungování EU. Zaručuje uplatňování práva EU, účinnost vnitřního trhu, posiluje vzájemnou důvěru a umožňuje vytvořit prostředí příznivé pro podnikání.

EU spolu s členskými státy prosazuje a upevňuje právní stát prostřednictvím mechanismu přezkumu právního státu a poskytováním technické podpory a finančních prostředků na reformy soudnictví.

březen 2022

Genderová rovnost

Rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU, která je zakotvena již v Římské smlouvě z roku 1957. EU nadále usiluje o odstranění diskriminace na základě pohlaví a o to, aby se rovnost žen a mužů stala skutečností.

Ačkoli mají ženy v Evropě nárok na rovnost, silnější postavení a bezpečnost, stále pracují převážně v hůře placených odvětvích, přičemž jsou nedostatečně zastoupeny na rozhodovacích pozicích v politice a podnikání a v celoevropském průměru vydělávají o 13 % méně než muži. Genderově motivované násilí a obtěžování je stále velmi rozšířené.

Video:

Co EU dělá

Činnost EU v oblasti rovnosti žen a mužů je založena na Strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025. Jejím cílem je ukončit genderově podmíněné násilí, postavit se genderovým stereotypům, odstranit rozdíly mezi ženami a muži na trhu práce a prosazovat vyvážené zastoupení žen a mužů na rozhodovacích pozicích a v politice. Strategie vychází z iniciativ, které EU v oblasti rovnosti žen a mužů podniká již desetiletí.

V zájmu prosazování zásady stejné odměny za stejnou práci zakotvené v Římské smlouvě navrhla Komise opatření ke zlepšení platové transparentnosti, např. povinnost velkých podniků podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů. Zaměstnanci a zaměstnankyně budou mít rovněž právo na náhradu za diskriminaci v odměňování.

Násilí páchané na ženách je jednou z nejtrvalejších forem genderově podmíněné diskriminace v Evropě. Komise navrhla nová celounijní pravidla s cílem zastavit násilí páchané na ženách a domácí násilí, jež mají vést k potrestání pachatelů a zajistit lepší ochranu žen, a to i na internetu. Všechny členské státy EU i EU jako taková podepsaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulskou úmluvu).

EU rovněž pomáhá ženám prolomit „skleněný strop“ v podnikání a politice a podporuje účast žen v digitálním odvětví. Komise se zejména snaží zlepšovat genderovou vyváženost v řídících a dozorčích orgánech největších kotovaných společností v EU.

Ale v životě nejde jen o práci a o peníze. Směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, která vstoupila v platnost v červenci 2019 a měla být členskými státy zapracována do jejich právního řádu do srpna 2022, zavádí nová práva, která mají pomoci vyvážit sdílení pečovatelských povinností mezi ženami a muži. Jedná se o otcovskou, rodičovskou a pečovatelskou dovolenou a rovněž flexibilní pracovní uspořádání pro rodiče a pečovatele.

EU si klade za cíl zlepšit život dívek a žen na celém světě, a to prostřednictvím svého Akčního plánu pro rovnost žen a mužů III. Tento plán prosazuje otázky rovnosti žen a mužů ve vnější činnosti EU, např. v oblasti rozvojové spolupráce a obchodních jednání. EU rovněž stojí v čele jednání o začlenění cílů v oblasti rovnosti žen a mužů do Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

březen 2022

Rasismus a rovnost

EU chce zajistit, aby všichni mohli využívat svých základních práv, svobod a rovnoprávného zapojení do společnosti bez ohledu na svůj původ.

Diskriminace na základě rasy nebo etnického původu je v EU zakázána, přesto však rasismus a rasová diskriminace přetrvávají. EU se snaží bojovat proti rasismu a nesnášenlivosti na všech frontách.

Co EU dělá

EU zintenzivňuje své úsilí v boji proti rasismu a diskriminaci prostřednictvím Akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025 a jmenovala vůbec prvního koordinátora boje proti rasismu.

EU odmítá a odsuzuje všechny formy rasismu a nesnášenlivosti. Akční plán proti rasismu stanoví řadu opatření s cílem:

  • bojovat proti rasismu a rasové diskriminaci prostřednictvím právních předpisů i nelegislativních opatření a zajistit, aby právní předpisy EU zakazující nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, a to i na internetu, byly uplatňovány v praxi,
  • zintenzivnit kroky proti strukturálnímu rasismu,
  • pomoci posílit hlasy osob menšinového rasového nebo etnického původu a spojit aktéry na všech úrovních ve společném úsilí o dosažení toho, aby se nikdo ve svém životě nemusel potýkat s rasismem a diskriminací,
  • poskytovat finanční prostředky na budování inkluzivních společností a na podporu tolerance a pluralismu,
  • podporovat rozmanitost mezi zaměstnanci Komise a zajistit nediskriminační a inkluzivní pracoviště pro všechny bez ohledu na rasový nebo etnický původ či barvu kůže.

Nerovné zacházení na základě rasového nebo etnického původu, a to i v souvislosti se zaměstnáním, je zakázáno směrnicí o rasové rovnosti, směrnicí o rovnosti v zaměstnání a Listinou základních práv Evropské unie.

Jsou zavedena politická opatření pro boj proti specifickým formám rasismu. Například cílem Strategie EU pro boj proti antisemitismu je předcházet všem formám antisemitismu, podporovat židovský život a posilovat povědomí o holokaustu a vzdělávání o něm. Je zaveden další strategický rámec pro prosazování rovnosti Romů.

Oběti trestných činů z nenávisti chrání směrnice o právech obětí. Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025) se snaží zajistit, aby se všem obětem trestných činů dostalo podpory a ochrany bez ohledu na to, kde v EU byl trestný čin spáchán.

EU se rovněž věnuje předcházení šíření nenávisti na internetu a boji proti němu, přičemž vždy chrání svobodu projevu. Kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online z roku 2016 zavedl pro uživatele možnost označovat nenávistné projevy na internetu a umožňuje platformám urychleně přezkoumat a odstranit nezákonný nebo škodlivý obsah.

březen 2022

Rovnost LGBTIQ osob

EU svým občanům zaručuje řadu základních práv a chrání je před diskriminací. To platí i pro příslušníky komunity LGBTIQ.

Přibližně 76 % Evropanů dotázaných v roce 2019 souhlasilo s tvrzením, že gayové, lesby či bisexuální osoby by měli mít stejná práva jako heterosexuálové. Lesby, gayové, bisexuální, transgender, nebinární, intersexuální a queer osoby (LGBTIQ) však mohou v mnoha oblastech života čelit diskriminaci a také nenávistným verbálním projevům a násilí.

Co EU dělá

V roce 2020 přijala Komise svou první strategii pro rovnost LGBTIQ osob, která se zabývá diskriminací, bezpečností, inkluzivitou a rovností.

Strategie staví na více než dvaceti letech opatření na úrovni EU. Od roku 1999 má EU pravomoc jednat v případech diskriminace na základě sexuální orientace. Činnost EU zahrnovala tato opatření.

Po celém světě stále existuje několik zemí, v nichž jsou vztahy stejného pohlaví kriminalizovány a LGBTIQ osobám se dostává malé ochrany. EU vybízí další země k tomu, aby zajistily, že sexuální orientace, genderová identita či pohlavní znaky nebudou moci být důvodem pro násilí nebo trestní sankce.

EU je rovněž významným světovým dárcem poskytujícím prostředky na projekty zaměřené na boj proti diskriminaci lidí, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva. Od roku 2016 EU podporuje projekty v Asii, Africe, Latinské Americe a východní Evropě. V roce 2018 zřídila EU fond na podporu aktivistů a organizací působících v oblastech, v nichž jsou lidé vystaveni většímu riziku diskriminace.

březen 2022

Zdravotní postižení

EU podporuje aktivní začleňování zdravotně postižených a jejich plnohodnotné zapojení do života společnosti a hospodářství na rovnoprávném základě s ostatními a chrání je před diskriminací a násilím.

Přibližně 87 milionů osob v EU trpí určitou formou zdravotního postižení. Tito lidé mají stejná práva a základní svobody jako všichni ostatní, včetně práva na rovnost a nediskriminaci a práva na ochranu před vykořisťováním, násilím a zneužíváním. EU usiluje o vytvoření bezbariérové Evropy, která posílí postavení zdravotně postižených a umožní jim plně požívat jejich práv.

Co EU dělá

Evropská unie a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. K podpoře politik, které se zabývají právy a potřebami osob se zdravotním postižením, zavazuje Evropskou unii též Listina základních práv Evropské unie a Smlouvy EU.

Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, která je založena na úmluvě OSN a staví na předcházející strategii a Evropském pilíři sociálních práv, obsahuje konkrétní iniciativy, které mají zajistit, aby zdravotně postižení mohli:

  • požívat stejného práva na volný pohyb jako všichni ostatní. Evropská parkovací karta a Evropský průkaz osob se zdravotním postižením, které se již zkušebně zavedly v osmi unijních zemích, usnadňují vzájemné uznávání statusu zdravotního postižení a nároků v zemích EU,
  • lépe se zapojit do trhu práce prostřednictvím zvláštních opatření, která mají těmto osobám nabídnout lepší pracovní příležitosti,
  • žít nezávisle, kdekoli a s kýmkoli si zvolí. Středisko zdrojů „AccessibleEU“ pomůže zlepšit dostupnost dopravy, ubytování, informací, audiovizuálních médií, komunikací a technologií,
  • podílet se na společenském a hospodářském životě a být chráněni před diskriminací a násilím. Cílem strategie je také zajistit rovné příležitosti a přístup ke spravedlnosti, vzdělání, kultuře, sportu či cestovnímu ruchu.

V uplynulých letech přispěla ke zlepšení života osob se zdravotním postižením v Evropě řada iniciativ a právních předpisů EU. Evropský akt o přístupnosti stanoví závazné požadavky na přístupnost některých klíčových produktů a služeb. Obsahuje rovněž konkrétní pravidla na ochranu před diskriminací a pro zajištění rovného zacházení v zaměstnání a povolání.

EU je rovněž odhodlána zvyšovat povědomí o problémech, s nimiž se zdravotně postižení každodenně potýkají, i o nástrojích, které potřebují ke zlepšení kvality života. Na problematiku zdravotního postižení pomáhá veřejnost upozorňovat Evropský den osob se zdravotním postižením, který se slaví vždy začátkem prosince. Každoročně se uděluje cena „Access City Award“ městům, která vyvinula mimořádné úsilí ke zlepšení přístupnosti veřejných prostor.

březen 2022

Osoby starší 50 let

EU pomáhá lidem, aby mohli co nejdéle žít zdravý, aktivní a nezávislý život. Doplňuje činnost členských států v oblastech, jako je zaměstnanost, zdravotnictví a vzdělávání, a koordinuje společná opatření proti epidemiím.

Demografické trendy dokládají, že v nadcházejících desetiletích se podíl starších osob v EU výrazně zvýší. Zelená kniha o stárnutí, kterou vypracovala Komise, nastartovala debatu o výzvách a příležitostech spojených s evropskou stárnoucí společností. Země EU řeší dopady stárnutí tím, že zlepšují vzdělávací systémy a systémy dovedností, podporují delší a naplněný pracovní život a pokračují v reformách sociální ochrany, včetně důchodů a dlouhodobé péče.

Co EU dělá

EU postavila diskriminaci na základě věku ze strany zaměstnavatelů mimo zákon. Jednotné uplatňování unijních pravidel v oblasti rovnosti a nediskriminace v rámci celé EU pomáhá zajistit evropská síť orgánů pro rovné zacházení.

Iniciativy EU, jako je například Evropská agenda dovedností, Pakt pro dovednosti a akční plán digitálního vzdělávání, pomáhají připravit občany na měnící se svět práce. Projekty financované prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus pomáhají každoročně milionům Evropanů osvojit si nové dovednosti a najít si lepší pracovní uplatnění.

Na studium, ať už za účelem kariérního postupu, nebo osobního rozvoje, není nikdy pozdě. Osobám starším 50 let je prostřednictvím programu Erasmus+ k dispozici celá řada příležitostí – počínaje kurzy a odbornou přípravou v rámci učení se prací až po projekty financované EU.

EURES, evropská síť pracovní mobility, pomáhá lidem, kteří hledají pracovní místo v jiném členském státě, zatímco pravidla EU usnadňují koordinaci vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, čímž chrání práva osob, které se v rámci Evropy stěhují nebo odcházejí do důchodu.

Nový dobrovolný důchodový systém, panevropský osobní penzijní produkt, lidem nyní nabízí větší možnost volby a umožňuje jim spořit v rámci téhož produktu, i když se přestěhují do jiné země EU. Jednou za tři roky zveřejňuje Komise zprávu o současné a budoucí přiměřenosti příjmů ve stáří v členských státech. Prostřednictvím Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 EU přispěje k řešení nedostatků v sociální ochraně osob se zdravotním postižením, včetně důchodových systémů.

EU je aktivní v celé řadě různých oblastí, jako je například propagace zdravého životního stylu, podpora účinnějších a udržitelnějších služeb zdravotní péče, prevence onemocnění a zintenzivnění boje proti rakovině.

Evropská unie finančně podporuje nevládní organizace prosazující právo na rovné zacházení a bojující proti diskriminaci na základě věku, jako je například AGE Platform Europe.

březen 2022

Digitální ekonomika a společnost

Vizí EU je, aby dvacátá léta jednadvacátého století byla evropskou digitální dekádou. Usiluje o to, aby digitální technologie sloužily všem, přispívaly k nastolení klimatické neutrality, jíž chceme do roku 2050 dosáhnout, a zajistily Evropě vedoucí postavení v digitální ekonomice.

Digitální technologie nebyly v našem životě nikdy důležitější než v dnes. Během krize způsobené pandemií COVID-19 nám pomáhaly udržovat kontakty jak v osobní, tak v obchodní sféře a plnily nezastupitelnou funkci ve školství. Mají rovněž nesmírně důležité místo v boji proti změně klimatu – například ve formě inteligentních energetických a dopravních systémů.

Video:

Co EU dělá

Základy pro digitální transformaci již byly položeny. Opatření EU přinesla například tyto výsledky:

V rámci digitální strategie, kterou EU navrhla, se bude pokračovat v práci na digitálních řešeních, z nichž budou mít prospěch jednotlivci, podniky i celá planeta. Strategie se zaměřuje na tyto tři hlavní cíle: technologie, ze kterých budou mít prospěch všichni, spravedlivé a konkurenceschopné hospodářství a otevřená, demokratická a udržitelná společnost.

Komise navrhla komplexní soubor pravidel, která budou muset dodržovat online platformy působící v EU, aby bylo možné v online prostředí ochránit základní práva občanů, řešit případnou škodu či újmu, ale i podporovat inovace. Kromě toho strategie pokrývá vše od kybernetické bezpečnosti a toků dat až po digitální vzdělávání a demokracii. Navrhovaný digitální kompas dává vizi EU na období do roku 2030 podobu konkrétních cílů. Klíčovým prvkem je ochrana hodnot EU, základních práv a bezpečnosti občanů.

Program Digitální Evropa, na který je v období 2021–2027 k dispozici přes 7,5 miliard EUR, podpoří investice v oblastech, jako jsou superpočítače, umělá inteligence a digitální dovednosti. Zajistí rovněž široké využívání digitálních technologií napříč celým hospodářstvím a společností, mimo jiné prostřednictvím center pro digitální inovace.

Digitální transformaci budou podporovat i další programy, včetně programu Horizont Evropa, který se zaměřuje na výzkum a technologický rozvoj, a digitálních prvků Nástroje pro propojení Evropy. Kromě toho by měly členské země na digitální transformaci vyčlenit v rámci fondu na podporu oživení NextGenerationEU 20 % své finanční podpory z Nástroje pro oživení a odolnost.

březen 2022

Bezpečnější internet

Evropská unie má zcela nejpřísnější pravidla pro ochranu údajů na světě. Ta zajišťují bezpečnost a férové podmínky online prostředí jak pro občany, tak pro podniky a chrání veřejnost, především děti, před nezákonným a škodlivým obsahem.

Rychlý nárůst služeb poskytovaných online za posledních pár let přinesl Evropanům mnoho výhod, ale také potenciálních hrozeb. Evropská unie se proto snaží zajistit, aby její právní předpisy držely s touto digitální transformací krok a aby činnosti, které jsou trestné v běžném prostředí, byly nezákonné i na internetu.

Video:

Co EU dělá

Ochrana soukromí a osobních dat v EU jsou jedním ze základních práv. Již několik desetiletí existuje v EU vysoký standard ochrany údajů i soukromí. Příslušné právní předpisy zajišťují občanům práva v oblasti ochrany údajů a důvěrnosti komunikace, jež musí být respektována organizacemi a firmami, které taková osobní data zpracovávají. V reakci na realitu moderní internetové éry bylo přijato obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které jednotlivcům zajišťuje určitá vymahatelná práva, například tzv. právo být zapomenut.

Evropská unie zároveň stojí v čele snah o to, aby byl digitální svět bezpečný. Její strategie kybernetické bezpečnosti má za cíl posílit obranu EU proti kybernetickým hrozbám a zajistit, aby všichni občané a podniky mohli plně využívat důvěryhodných a spolehlivých digitálních služeb a nástrojů.

Komise se rovněž zabývá problémem šíření dezinformací a zavádějících informací online, aby zajistila ochranu evropských hodnot a demokratických systémů. K souvisejícím iniciativám patří akční plán a kodex zásad v zájmu boje proti falešným zprávám a dezinformacím, Akční plán pro evropskou demokracii a Evropské středisko pro sledování digitálních médií.

Cílem evropského kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online je zajistit rychlé vyřizování žádostí o odstranění rasistického či xenofobního obsahu z internetových stránek. Společnosti, jako je například Facebook, Twitter, Instagram nebo Snapchat, se již zavázaly k tomu, že většinu těchto žádostí do 24 hodin přezkoumají a daný obsah v případě potřeby odstraní.

Bezpečnost dětí na internetu má prvořadý význam. Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem měla ve většině členských zemí vliv na formování vnitrostátních politik v této oblasti a stanovila tak celosvětové měřítko pro ochranu dětí online a posílení jejich postavení v internetovém prostředí. Díky centrům pro bezpečnější internet financovaným z prostředků EU se daří zvyšovat povědomí o bezpečnosti na internetu a zapojovat děti do tohoto úsilí. Nová pravidla pro audiovizuální mediální služby stanoví pro platformy, na nichž se sdílejí videonahrávky, povinnost přijmout taková opatření, jimiž by se dětem zabránilo v přístupu ke škodlivému obsahu. Akt o digitálních službách počítá se zvláštními povinnostmi, jimiž by se řešila významná rizika ohrožující psychické zdraví a blaho dětí. Komise rovněž předložila strategii EU pro účinnější boj proti sexuálnímu zneužívání dětí.

březen 2022

Občané a demokracie

EU prosazuje transparentnost a demokratickou účast na spravedlivém a vyváženém evropském politickém systému a aktivně podporuje zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU.

EU se řídí zásadou zastupitelské demokracie. Její občané jsou na úrovni EU přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě a v Radě Evropské unie. Cílem EU je chránit evropskou demokracii, prosazovat svobodné a spravedlivé volby a hájit volební práva občanů EU.

Video:

Co EU dělá

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byla zaznamenána nejvyšší volební účast za 20 let (více než 50 %), což svědčí o dobré úrovni demokratické účasti občanů EU a jejich přání být slyšet.

Konference o budoucnosti Evropy byla zahájena jako součást závazku EU naslouchat občanům a dát jim větší slovo v tom, co EU dělá a jak pro ně pracuje. V rámci této rok trvající iniciativy měli Evropané jedinečnou příležitost podělit se v řadě debat a diskusí s občany o své názory a očekávání.

Občané EU mohou k evropskému rozhodovacímu procesu přispět mnoha způsoby. Na internetových stránkách Podělte se o svůj názor se mohou občané a podniky zapojit do diskuse o stávajících právních předpisech i nových politických opatřeních EU. Evropská občanská iniciativa pak umožňuje občanům vyzvat Komisi k návrhu právního aktu v oblastech, které spadají do působnosti EU. Podmínkou je, aby iniciativu podepsal milion občanů v nejméně sedmi členských státech. Dialogy s občany poskytují lidem příležitost klást otázky politikům EU, vznést připomínky a vyjádřit se k opatřením EU.

Akční plán pro evropskou demokracii má za cíl posílit postavení občanů a odolnost demokracie v EU prostřednictvím opatření na podporu svobodných a spravedlivých voleb, svobody médií a boje proti dezinformacím. V rámci své činnosti v této oblasti Komise vytyčila konkrétní kroky ke zvýšení bezpečnosti novinářů a pracovníků médií a k jejich ochraně před zneužívajícími soudními řízeními.

Komise navrhla nové předpisy pro zajištění větší transparentnosti placené politické reklamy, která hraje v posledních letech při vedení kampaní v EU stále větší roli. Navrhla rovněž aktualizovat stávající pravidla EU týkající se financování politických stran EU a volebních práv mobilních občanů. Komise předkládá každé tři roky zprávu o pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU a o nových prioritách v oblasti práv vyplývajících z občanství EU pro nadcházející roky.

březen 2022

Rozpočet EU

Rozpočet EU poskytuje zdroje, které Unie potřebuje pro plnění svých politických programů. Sdílením zdrojů na úrovni EU dosahují členské státy více, než kdyby jednaly samostatně, a mohou úspěšně řešit problémy, které neznají žádných hranic, jako je změna klimatu nebo pandemie COVID-19.

Rozpočet EU sestává z dlouhodobých plánů pokrývajících sedm let. Evropský parlament a země EU v Radě rozhodují o rozpočtu na každý rok na základě návrhu Komise. V roce 2022 činil roční rozpočet přibližně 170 miliard EUR, což je velká částka v absolutních číslech, ale pouze přibližně 1 % bohatství, které každý rok vytvářejí ekonomiky EU. Méně než 7 % výdajů je vynaloženo na administrativu EU.

Rozpočet EU je financován zejména příjmy z cel, příspěvků na základě daně z přidané hodnoty (DPH), příspěvků na základě množství nerecyklovaného plastového obalového odpadu a přímých příspěvků zemí EU, známých jako příspěvky založené na hrubém národním důchodu. Evropský úřad pro boj proti podvodům nezávisle vyšetřuje korupci, podvody a jiné protiprávní jednání zahrnující finanční prostředky EU a vyvíjí politiku boje proti podvodům pro Komisi.

Co EU dělá

Rozpočet EU představuje těžiště reakce Evropy na krizi COVID-19, a to prostřednictvím balíčku investic ve výši 2 bilionů EUR. Skládá se z dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1 211 miliard EUR, který byl navýšen o 807 miliard EUR prostřednictvím dočasného nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Finanční prostředky z tohoto balíčku jsou využívány na podporu hospodářského oživení Evropy a na řízení přechodu na moderní, udržitelnou a odolnou Unii. Na financování nástroje NextGenerationEU si EU půjčuje na kapitálových trzích. Vypůjčené částky budou splaceny v dlouhodobém horizontu do roku 2058. Aby mohla EU uvedené částky snáze splácet, zvažuje zavedení nových zdrojů příjmů do rozpočtu EU.

Finanční prostředky z rozpočtu EU umožnily Unii například podepsat předběžné dohody s farmaceutickými společnostmi o nákupu očkovacích látek proti COVID-19. Na základě toho EU zajistila až 4,2 miliardy dávek očkovacích látek.

V roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu byl mobilizován rozpočet EU na poskytnutí mimořádné pomoci, podpory na hranicích a v zemích EU a na zmírnění humanitárních důsledků války.

březen 2022

Migrace a azyl

Migrační a azylová politika EU pomáhá Evropě účinně řešit problémy související s migrací.

EU se snaží bojovat proti nelegální migraci a převaděčství osob, zachraňovat životy a zajišťovat vnější hranice EU a zároveň přilákat nové talenty a dovednosti.

Díky opatřením, která EU přijala za účelem ochrany svých vnějších hranic a řízení migrace, klesl počet nelegálních vstupů od roku 2015 o téměř 90 %.

Co EU dělá

Komise v roce 2020 podala návrh na nový pakt o migraci a azylu, který vychází z pokroku dosaženého od roku 2016 a zavede účinný systém pro řízení migrace a řešení problémů nelegálních vstupů, a to i v dobách krize. Nový rámec zajistí spravedlivé sdílení odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a zároveň poskytne jistotu jednotlivým žadatelům.

Tento pakt zajištuje, aby osoby, které to skutečně potřebují, měly nárok v EU zůstat. První Strategie EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění se zase zaměřuje na pomoc osobám, které nemají nárok na pobyt v EU, dobrovolně se vrátit do své domovské země a využít tamní příležitosti.

Nová politika v oblasti legální migrace má za cíl přilákat lidi s novými dovednostmi a talenty, které budou přínosem pro hospodářství EU, posílit spolupráci se zeměmi mimo EU a v dlouhodobém horizontu zlepšit celkové řízení migrace.

Integrace a začlenění jsou klíčové pro lidi přicházející do Evropy, pro místní komunity a pro dlouhodobý blahobyt našich společností a stabilitu našich ekonomik. Za integrační politiku sice odpovídají v prvé řadě členské státy, EU však opatření v této oblasti zintenzivňuje. Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027 si klade za cíl zajistit začlenění pro každou osobu prostřednictvím zlepšení dostupnosti pracovních míst, zdravotní péče, bydlení a vzdělávání.

Posílení reakce na převaděčství migrantů představuje společnou výzvu jak pro EU, tak pro její členské státy i pro partnerské země. Od roku 2015 bylo v rámci operací EU a členských států na moři zachráněno více než 650 000 životů. Obnovený akční plán EU proti převaděčství migrantů stanoví opatření pro boj proti převaděčství a jeho předcházení ve spolupráci s partnerskými zeměmi.

EU je prostorem ochrany pro osoby, které prchají před pronásledováním nebo vážnou újmou v jejich zemi původu. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 EU rychle reagovala a okamžitě poskytla osobám prchajícím před válkou podporu, včetně dočasné ochrany v EU. Režim dočasné ochrany zajištuje lidem konkrétní práva, jako jsou povolení k pobytu, přístup na trh práce a bydlení, zdravotní péče a přístup dětí ke vzdělání.

březen 2022

Schengenský prostor

EU poskytuje více než 425 milionům lidí ve 26 zemích, jakož i občanům třetích zemí, kteří v EU žijí nebo jsou zde na návštěvě jako turisté, studují zde v rámci výměnných pobytů nebo přijeli za účelem obchodu, prostor, uvnitř něhož mohou cestovat bez kontrol na vnitřních hranicích.

Díky Schengenské dohodě byly na mnoha vnitřních hranicích EU postupně zrušeny kontroly. Téměř 1,7 milionu lidí dnes pracuje v jiné zemi schengenského prostoru, než ve které žije, a každý den mezi zeměmi schengenského prostoru cestuje 3,5 milionu lidí. Schengenský prostor rovněž přispívá k fungování jednotného trhu, neboť umožňuje volný pohyb zboží a služeb.

Video:

Co EU dělá

Od roku 1985 se schengenský prostor rozšířil na většinu zemí EU (kromě Bulharska, Irska, Chorvatska, Kypru a Rumunska) a zahrnuje také čtyři země, které členy EU nejsou (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko).

Zrušení vnitřních hranic však nemůže být na úkor bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že na vnitřních hranicích neprobíhají žádné kontroly, spojily země schengenského prostoru své síly s cílem zvýšit bezpečnost prostřednictvím přísnějších kontrol na vnějších hranicích na základě souboru společných pravidel.

Zásadní význam pro zajištění bezpečnosti v rámci EU má operativní spolupráce mezi donucovacími orgány členských států. Jedním z hlavních nástrojů je Schengenský informační systém, který se používá k výměně údajů o hledaných a pohřešovaných osobách a předmětech v reálném čase.

V roce 2017 zavedla EU nová pravidla pro posílení kontrol za použití příslušných databází v případě všech osob, které překračují její vnější hranice, včetně občanů EU, aby se zajistilo, že tyto osoby nepředstavují hrozbu pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek. Do konce roku 2023 bude zaveden nový systém pro předběžnou kontrolu cestujících ze zemí mimo EU, kteří k návštěvě schengenského prostoru nepotřebují vízum. Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) se bude vztahovat i na Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko. Pomůže odstranit stávající nedostatky v přístupu k informacím v oblasti bezpečnosti a zároveň zabrání zdržením na hranicích pro cestující.

Na základě zkušeností získaných během pandemie COVID-19 mají navrhovaná nová pravidla zajistit, aby kontroly na vnitřních hranicích byly zaváděny pouze až jako poslední možnost. Přinášejí rovněž společné nástroje pro účinnější správu vnějších hranic v případě krize v oblasti veřejného zdraví.

Důležitou úlohu při ochraně vnějších hranic EU a řízení migrace hraje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Dne 1. ledna 2021 bylo zahájeno první vyslání nového stálého útvaru této agentury. Do roku 2027 tento stálý útvar dosáhne plné kapacity, která činí 10 000 příslušníků.

březen 2022

Vnitřní věci a bezpečnost občanů

Evropská unie usiluje o zajištění bezpečnosti a ochrany všech osob na jejím území, ve fyzickém i digitálním světě a ve všech částech společnosti.

Evropané by měli mít jistotu, že ať už se v EU nacházejí kdekoli, jejich svoboda a bezpečnost jsou plně zaručeny. Členské země EU, její agentury a ostatní partneři spolupracují při zajištění bezpečnosti občanů, řešení hrozeb a v boji proti trestné činnosti, zatímco EU zavádí politická opatření a nástroje k usnadnění a prohloubení této spolupráce.

Co EU dělá

Nová evropská strategie tzv. bezpečnostní unie na období 2020–2025 se zaměřuje na tři hlavní oblasti:

  • boj proti organizované trestné činnosti a obchodování s lidmi
  • boj proti terorismu a radikalizaci
  • boj proti kyberkriminalitě

Organizovanou trestnou činností nesmírně trpí nejen oběti, ale i ekonomika – odhaduje se, že tak každoročně dochází ke ztrátě 218 až 282 miliard EUR. Opatření ke zvýšení úsilí EU v této oblasti proto zahrnují: novou strategii pro boj proti organizované trestné činnosti, protidrogovou strategii na období 2021–2025, akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a také strategie pro boj proti obchodování s lidmi a proti pohlavnímu zneužívání dětí.

Díky nové protiteroristické agendě se Komise snaží zintenzívnit boj proti terorismu tím, že se budou moci teroristické hrozby lépe předvídat, předcházet jim a reagovat na ně. Cílem balíčku legislativních návrhů je vylepšit pravidla EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Evropská unie rovněž usiluje o předcházení radikalizaci. Od 7. června 2022 musí internetové společnosti odstranit teroristický obsah z internetu do jedné hodiny od vydání příkazu ze strany vnitrostátních orgánů.

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) se zabývá všemi oblastmi trestné činnosti a terorismu a spolupracuje s partnerskými zeměmi mimo EU i mezinárodními organizacemi. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) usnadňuje spolupráci mezi vnitrostátními justičními orgány, a pomáhá tak v boji proti závažné organizované trestné činnosti. Evropský zatykač nahradil zdlouhavé postupy vydávání a vracení podezřelých nebo odsouzených zločinců zpět do země, kde budou nebo byli souzeni.

Evropská unie také bojuje proti všem aspektům kyberkriminality. Cílem nové strategie kybernetické bezpečnosti je zajistit, aby všichni občané a podniky mohli plně využívat důvěryhodné a spolehlivé služby a digitální nástroje. Akt o kybernetické bezpečnosti posiluje obranu EU proti rozsáhlé přeshraniční kyberkriminalitě.

Úsilí o zvýšení ochrany vnějších hranic EU zahrnuje zapojení všech příslušných stran, včetně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a celní unie. Schopnost informačních systémů EU vyměňovat si údaje a sdílet informace pomůže zefektivnit kontroly na vnějších hranicích.

březen 2022

Vzdělávání a odborná příprava

EU pomáhá zvýšit kvalitu vzdělávání tím, že prosazuje a podporuje spolupráci mezi členskými státy a doplňuje vnitrostátní opatření. Program Erasmus+ nabízí lidem všech věkových kategorií příležitosti ke studiu, odborné přípravě, získávání pracovních zkušeností a účasti na výměnách.

Investice do vzdělávání a odborné přípravy mají pro budoucnost všech klíčový význam. EU a její členské státy usilují o zlepšení výsledků vzdělávání, snížení počtu osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu, o řešení nedostatků v oblasti dovedností a zajištění toho, aby z ekologické a digitální transformace měli prospěch všichni Evropané.

Co EU dělá

Země EU odpovídají za své systémy vzdělávání a odborné přípravy, EU jim však pomáhá dosáhnout kvalitního vzdělání prostřednictvím výměny osvědčených postupů, stanovováním cílů a norem a poskytováním finančních prostředků a odborných znalostí.

EU usiluje o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, který odstraní překážky učení a zlepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny. Iniciativa pokrývá všechny úrovně vzdělávání a jejím cílem je:

  • zvyšovat kvalitu a rovnost ve vzdělávání a odborné přípravě,
  • podporovat učitele, školitele a vedoucí pracovníky škol,
  • podporovat rozvoj digitálních dovedností pro všechny občany,
  • podporovat iniciativy v oblasti ekologického vzdělávání,
  • posilovat spolupráci se zeměmi po celém světě.

Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) čerpá ze zkušeností získaných v souvislosti s pandemií COVID-19 a jeho cílem je podpořit digitální gramotnost a pomoci členským státům, aby spolupracovaly na přizpůsobování svých systémů vzdělávání a odborné přípravy digitálnímu věku. Evropská agenda dovedností zase pomáhá lidem rozvíjet dovednosti, které potřebují, aby uspěli ve světě práce, jenž prochází četnými změnami, a do roku 2025 si klade ambiciózní cíle, pokud jde o prohlubování dovedností a změnu kvalifikací.

Erasmus+, program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, podporuje mobilitu a vzdělávání pro všechny. Jeho celkový rozpočet je oproti předchozímu programu dvojnásobný a přesahuje 28 miliard EUR. V období 2021–2027 díky tomu bude více než deset milionů lidí moci v zahraničí studovat, absolvovat odbornou přípravu, získávat pracovní zkušenosti nebo se věnovat dobrovolnické činnosti. Iniciativa DiscoverEU, která je nyní součástí programu Erasmus+, nabízí osmnáctiletým Evropanům bezplatný cestovní průkaz, s nímž mohou objevovat EU. Této možnosti již využilo více než 130 000 mladých lidí, kteří tak mohli lépe poznat evropskou kulturu a historii, získat nové přátele a zlepšit své jazykové znalosti.

Zatímco cílený program mobility sítě EURES („EURES Targeted Mobility Scheme“) pomáhá lidem, kterým již bylo osmnáct, s hledáním práce, stáže nebo učňovské přípravy v jiném členském státě, iniciativa Europass pomáhá pracovníkům ucházet se o pracovní místa v zahraničí a doložit své dovednosti a kvalifikace ve standardním evropském formátu.

březen 2022

Mládež

Prostřednictvím svých politik a programů v oblasti mládeže se EU snaží poskytnout mladým lidem více rovných příležitostí ve vzdělávání a na trhu práce a zajistit, aby se mohli plně zapojit do všech oblastí společnosti.

EU podporuje a doplňuje činnost členských států prostřednictvím svých politik zaměřených na mladé lidi, například v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, a prosazuje spolupráci mezi zeměmi EU.

Co EU dělá

Rámcem pro spolupráci EU v oblasti politiky mládeže je na období do roku 2027 strategie EU pro mládež. Jejím cílem je:

  • podporovat osobní rozvoj a růst mladých lidí a vybavit je životními dovednostmi,
  • podporovat mladé lidi v tom, aby se stali aktivními občany a hybateli pozitivních změn inspirovanými hodnotami EU a evropskou identitou,
  • zlepšit dopad politických rozhodnutí na mladé lidi ve všech odvětvích, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociálního začleňování, a
  • přispět k vymýcení chudoby mladých lidí a všech forem diskriminace a podporovat sociální začleňování mladých lidí.

Mladí lidé jsou středem pozornosti politik Evropské unie, ať už jde o iniciativy NextGenerationEU a Zelená dohoda pro Evropu nebo plán digitální dekáda. Rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže s cílem ocenit, podpořit a zapojit mladé lidi, zejména ty s omezenými příležitostmi.

EU uskutečňuje řadu programů a iniciativ, které mají pomoci mladým lidem převzít aktivnější úlohu ve společnosti a zužitkovat zkušenosti, jež nabízí život v jiné zemi.

Erasmus+ je program EU na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě. V období 2021 až 2027 může více než deset milionů lidí díky jeho souhrnnému rozpočtu převyšujícímu 28 miliard EUR získávat znalosti a dovednosti prostřednictvím zahraničních zkušeností, jako je studium, stáže, učňovská příprava, výměny, výuka, odborná příprava, práce s mládeží a sport.

Systém záruk pro mladé lidi podporuje zaměstnanost mladých: jeho ambicí je zajistit, aby všichni lidé mladší 30 let obdrželi do čtyř měsíců po ukončení vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, učňovské přípravy, stáže nebo dalšího vzdělávání. Nová iniciativa ALMA („Aim, Learn, Master, Achieve“ – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle) podpoří znevýhodněné mladé lidi tím, že jim nabídne pracovní zkušenosti v jiném členském státě.

Nový program Evropský sbor solidarity disponuje na období 2021–2027 celkovým rozpočtem, který přesahuje 1 miliardu EUR, a nabízí přibližně 270 000 mladým lidem příležitost pomáhat s řešením společenských a humanitárních výzev prostřednictvím dobrovolnické činnosti doma nebo v zahraničí.

Evropský portál pro mládež poskytuje informace o příležitostech, jako je iniciativa DiscoverEU a dialog EU s mládeží, díky němuž se tvůrci politik dozvídají bezprostřední názory mladých lidí na záležitosti, které se jich dotýkají.

Evropský týden mládeže se koná každé dva roky střídavě s Evropským setkáním mládeže.

březen 2022

Kultura, média a sport

EU usiluje o ochranu společného evropského kulturního dědictví a o zajištění jeho dostupnosti pro všechny. Podporuje umění a pomáhá v rozvoji kulturních a kreativních odvětví v EU prostřednictvím programu Kreativní Evropa a propaguje sport prostřednictvím programu Erasmus+.

Kultura a kreativita jsou základem evropského projektu a ústředním bodem kulturní politiky EU. Bohaté kulturní dědictví Evropy a dynamická kulturní a kreativní odvětví přinášejí milionům lidí obrovské obohacení, potěšení a pocit identity.

Sport a fyzická aktivita jsou nedílnou součástí života milionů Evropanů. Kromě podpory lepšího zdraví a pohody pomáhá sport řešit otázky, jako jsou rasismus, sociální vyloučení a genderová rovnost.

Co EU dělá

EU usiluje o ochranu evropského kulturního dědictví a rozmanitosti ve všech zemích a o využití příspěvků kulturních a kreativních odvětví k rozvoji ekonomiky a společnosti. Cílem politiky EU je rovněž řešit společné výzvy a podporovat inovace v kulturním odvětví. Nová evropská agenda pro kulturu obsahuje konkrétní opatření k plnému využití potenciálu kultury.

Cílem programu Kreativní Evropa s rozpočtem 2,4 miliardy EUR na období 2021–2027 je posílit evropská kulturní a kreativní odvětví a podpořit jejich oživení po pandemii COVID-19. Program podporuje také iniciativy, jako jsou ceny EU za kulturní dědictví, architekturu, literaturu a hudbu, označení „Evropské dědictví“ a „Evropské hlavní město kultury“. Složka „MEDIA“ pak podporuje vývoj, distribuci a propagaci audiovizuálních děl včetně filmů, seriálů, videoher a imerzivního obsahu. Cílem audiovizuální a mediální politiky EU je posílit evropské audiovizuální odvětví a podpořit dostupnost obsahu pro občany v celé EU.

Digitální technologie poskytují nové příležitosti k uchovávání a opakovanému použití kulturního obsahu a jeho zpřístupnění všem typům publika. Prostřednictvím digitální platformy Europeana mohou lidé objevovat bohatou nabídku kulturního dědictví zahrnující více než 4 000 muzeí, galerií, knihoven a archivů v celé Evropě.

EU se zaměřuje na sport jako na způsob, jak udržovat lidi v dobrém zdravotním stavu, vytvářet komunity, posilovat sociální začleňování a prosazovat rovné příležitosti.

Program Erasmus+ spolufinancuje iniciativy, které pomáhají rozvíjet, sdílet a zavádět inovativní nápady a postupy na podporu sportu na základní úrovni. V roce 2020 podpořila EU 315 projektů týkajících se zdraví, sociálního začleňování a integrity ve sportu. Ceny #BeInclusive EU Sport oceňují organizace, které využívají sport ke zlepšení sociálního začleňování znevýhodněných skupin. Evropský týden sportu pak vybízí Evropany k aktivitě v jejich každodenním životě.

3 Jak Evropská unie vydává rozhodnutí a přijímá opatření

1 KDO JE KDO

Evropská unie je založena na právním státě. To znamená, že každé opatření přijaté EU je založeno na smlouvách, jež dobrovolně a demokraticky schválily všechny země EU. Smlouvy jsou sjednány a schváleny všemi členskými státy EU a poté jsou ratifikovány jejich parlamenty nebo v referendu.

Smlouvy stanoví cíle EU a pravidla týkající se fungování orgánů EU, přijímání rozhodnutí a vztahů mezi EU a jejími členskými státy. Jsou pozměněny pokaždé, když k EU přistoupí nový členský stát. Čas od času jsou pozměněny rovněž za účelem reformy orgánů EU a přidělení nových oblastí odpovědnosti EU.

Poslední pozměňující smlouva, Lisabonská smlouva, vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. Dřívější smlouvy jsou nyní začleněny do stávajícího konsolidovaného znění, které zahrnuje Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie.

Nedávno se EU dohodla na Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, což je mezivládní smlouva, která zúčastněným zemím ukládá povinnost zavést přísná pravidla, jež mají zaručit vyrovnané veřejné rozpočty, a která posiluje správu eurozóny.

Rozhodování na úrovni EU zahrnuje různé orgány EU, konkrétně:

Úlohu hrají také poradní orgány (Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů) a vnitrostátní parlamenty.

Evropská rada obecně stanovuje politický program EU, zatímco Evropská komise navrhuje nové právní předpisy, o jejichž přijetí pak rozhodují Evropský parlament a Rada (nazývaná také jako Rada Evropské unie). Členské státy a dotčený orgán EU nebo dotčené orgány EU je poté provádějí.

Evropský parlament

Evropský parlament volí občané EU v přímých volbách, které se konají každých pět let. Každý členský stát volí určitý počet poslanců; křesla jsou přidělena podle počtu obyvatel v každém členském státě. Parlament zasedá v Bruselu i ve Štrasburku. V současnosti je předsedkyní Evropského parlamentu Roberta Metsolová.

Poslanci Evropského parlamentu vytvářejí politické skupiny a rovněž výbory, které zkoumají návrhy nových právních předpisů v různých oblastech politiky.

Pokud jde o rozhodování, Parlament odpovídá za tyto kroky:

  • Schvalování, změny či zamítnutí právních předpisů EU – spolu s Radou – na základě návrhů Komise. Parlament má rovněž stejnou odpovědnost jako Rada za schválení rozpočtu EU (který navrhuje Komise).
  • Rozhodování o mezinárodních dohodách.
  • Rozhodování o rozšíření EU.
  • Volba předsedy Komise na návrh členských států a poté schválení celé Komise.
  • Přezkum pracovního programu Komise a požadování návrhů právních předpisů.

Činnost Parlamentu zahrnuje dvě hlavní fáze.

  • Výbory pro přípravu právních předpisů: Parlament má dvacet výborů a dva podvýbory, z nichž každý se zabývá určitou oblastí politiky. Výbory zkoumají návrhy právních předpisů a poslanci Evropského parlamentu a politické skupiny mohou předložit pozměňovací návrhy nebo navrhnout, aby byly předložené právní předpisy zamítnuty. Dříve než je rozhodnuto o hlasování v určité konkrétní záležitosti, jsou tyto otázky projednány rovněž v rámci politických skupin.
  • Právní předpisy jsou schváleny, pozměněny nebo zamítnuty na plenárních zasedáních: tj. tehdy, když se všichni poslanci Evropského parlamentu sejdou ke konečnému hlasování o navrhovaných právních předpisech a předložených pozměňovacích návrzích. Tato plenární zasedání se obvykle konají ve Štrasburku a další zasedání se konají v Bruselu.

Deváté volby do Evropského parlamentu se konaly ve dnech 23.–26. května 2019. V přímém hlasování si občané 27 členských států EU zvolili 705 poslanců Evropského parlamentu, kteří tvoří současný Parlament. Více informací o výsledcích voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a o tom, jak byl současný Parlament sestaven, naleznete na internetových stránkách Evropského parlamentu. Příští volby budou uspořádány v roce 2024.

Evropská rada

Evropská rada, která má sídlo v Bruselu, je tvořena hlavami států nebo předsedy vlád všech členských států EU, předsedou Evropské komise a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

V Evropské radě se scházejí vedoucí představitelé EU, aby stanovili politický program EU. Evropská rada představuje nejvyšší úroveň politické spolupráce mezi členskými státy EU. Evropská rada má podobu (obvykle čtvrtletních) summitů vrcholných představitelů EU, kterým předsedá předseda Evropské rady. Předseda může svolat také další schůzky, na nichž se řeší bezodkladné záležitosti. V červenci 2019 si Evropská rada zvolila za svého předsedu na období od 1. prosince 2019 do 31. května 2022 Charlese Michela, který byl do funkce předsedy znovu zvolen na období od 1. června 2022 do 30. listopadu 2024.

Evropská rada obvykle rozhoduje jednomyslně, nebo v některých případech kvalifikovanou většinou.

Evropská rada:

  • rozhoduje o celkovém směřování a politických prioritách EU, nepřijímá však právní předpisy,
  • se zabývá složitými nebo citlivými otázkami, jež nelze vyřešit na nižších úrovních mezivládní spolupráce,
  • stanoví společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU s přihlédnutím ke strategickým zájmům EU a dopadům na obranu,
  • navrhuje a jmenuje kandidáty na některé důležité pozice na úrovni EU, jako je předseda Evropské komise nebo prezident Evropské centrální banky.

V případě jakékoli záležitosti může Evropská rada:

  • vyzvat Komisi, aby předložila návrh, který danou záležitost řeší,
  • postoupit danou záležitost Radě Evropské unie, aby se jí zabývala.

Rada Evropské unie

Spolu s Parlamentem je Rada hlavním orgánem EU s rozhodovací pravomocí. Je známá rovněž jako Rada Evropské unie. V Radě se scházejí ministři vlád jednotlivých členských států, aby projednali, pozměnili nebo přijali právní předpisy a koordinovali politiky. Ministři mají pravomoc zavazovat své vlády k přijetí opatření, která byla na zasedáních schválena. Předsednictví v Radě, které se mezi členskými státy EU co šest měsíců střídá, odpovídá za vedení všech zasedání Rady a za stanovení pořadů jednání.

Rada:

  • spolu s Parlamentem projednává a přijímá právní předpisy EU, a to na základě návrhů Evropské komise,
  • koordinuje politiky jednotlivých zemí EU,
  • vypracovává zahraniční a bezpečnostní politiku EU podle pokynů Evropské rady,
  • uzavírá dohody mezi EU a ostatními zeměmi nebo mezinárodními organizacemi,
  • spolu s Parlamentem schvaluje roční rozpočet EU.

Zasedání se účastní ministři, kteří odpovídají za projednávanou politiku. Například ministři životního prostředí se scházejí v Radě pro životní prostředí. Ministři zasedají několikrát ročně, aby rozhodli o záležitostech týkajících se EU; v průběhu celého roku se konají schůzky státních úředníků, na nichž jsou projednávány podrobnosti politiky.

Aby byla rozhodnutí schválena, je obvykle zapotřebí kvalifikovaná většina, která je stanovena jako 55 % členských států představujících nejméně 65 % obyvatelstva EU. Některá témata, jako jsou zahraniční politika a daně, však vyžadují jednomyslné hlasování (všechny členské státy pro) a u procedurálních a administrativních záležitostí se vyžaduje prostá většina.

Rada se nesmí zaměňovat s Radou Evropy, která není orgánem EU, nýbrž mezinárodní organizací, jež byla založena na podporu demokracie a k ochraně lidských práv a právního státu v Evropě. Jejími členy je 47 evropských zemí včetně členských států EU.

Evropská komise

Evropská komise je hlavním orgánem, který řídí každodenní činnost EU. Jedná se o jediný orgán EU, který může navrhovat právní předpisy (často na žádost Parlamentu nebo Rady), ačkoliv hlasování o nich probíhá v Parlamentu a Radě. Většina zaměstnanců Komise působí v Bruselu nebo Lucemburku, v hlavních městech všech členských států EU se však nacházejí kanceláře zastoupení.

Komisi tvoří kolegium 27 komisařů, jednoho z každého členského státu EU, včetně předsedkyně Ursuly von der Leyenové a místopředsedů.

Jakmile je nominován předseda Komise, navrhne Rada po dohodě s nominovaným předsedou ostatních 26 členů Komise; všechny členy jako celek pak hlasováním schvaluje Evropský parlament. Komisaři představují během pětiletého funkčního období politické vedení Komise. Každému komisaři přidělí předseda odpovědnost za určitou oblast politiky.

Zaměstnanci Komise jsou ekvivalentem státní služby v členském státě a jsou zařazeni do jednotlivých oddělení známých jako generální ředitelství a služby, jež se podobají ministerstvům na vnitrostátní úrovni.

Rozhodnutí Komise jsou přijímána na základě společné odpovědnosti sboru komisařů. Při rozhodování jsou si všichni komisaři rovni a jsou za tato rozhodnutí stejně odpovědní. Nemají individuální rozhodovací pravomoci s výjimkou zmocnění v určitých případech.

Komise má osm místopředsedů (včetně tří výkonných místopředsedů a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku), kteří zastávají tyto funkce navíc k obvyklému portfoliu komisaře. Místopředsedové jednají jménem předsedy a koordinují práci ve své oblasti působnosti, a to společně s několika komisaři. Politické směry, které předsedkyně von der Leyenová představila v červenci 2019, stanovují pro Evropu šest hlavních cílů.

Rozhodnutí jsou obvykle přijímána na základě konsenzu, může se však uskutečnit i hlasování. V tomto případě jsou rozhodnutí přijímána prostou většinou a každý komisař má jeden hlas. Příslušné generální ředitelství se pak danou záležitostí zabývá. Obvykle se tak děje ve formě předlohy legislativních návrhů.

Poradní výbory

Poradní výbory (Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů) mají vůči Parlamentu, Radě a Komisi poradní úlohu. Poskytují stanoviska k navrhovaným legislativním aktům. Evropský hospodářský a sociální výbor zastupuje organizovanou občanskou společnost a Výbor regionů zastupuje místní a regionální orgány.

Vnitrostátní parlamenty

Vnitrostátní parlamenty 27 členských států přispívají k řádnému fungování EU tím, že kontrolují své vlády v souvislosti s činností Evropské unie a mají řadu práv, včetně práva vyjádřit své obavy v souvislosti s návrhy legislativních aktů.

Vnitrostátní parlamenty zasílají Komisi odůvodněná stanoviska, považují-li návrh legislativního aktu za porušení zásady subsidiarity: s výjimkou případů nebo oblastí, v nichž má výlučné pravomoci, by měla EU jednat pouze v případě, bude-li dané opatření účinnější na úrovni EU než na vnitrostátní úrovni. Pokud jsou splněny určité podmínky, Komise svůj návrh přezkoumá a veřejně vysvětlí, zda jej zachová, pozmění nebo stáhne.

Komise rovněž vede nepřetržitý politický dialog s vnitrostátními parlamenty, které se z vlastního podnětu vyjadřují k jakékoli legislativní nebo politické iniciativě Komise nebo k jakékoli politické otázce.

Evropská centrální banka a Evropská investiční banka

Evropská centrální banka je nezávislá instituce hospodářské a měnové unie, ke které patří všechny členské státy EU. Přijímá rozhodnutí, aniž by si vyžádala nebo přijala pokyny od vlád či jiných orgánů EU. Jejím hlavním účelem je zachovávat měnovou stabilitu v eurozóně zajištěním nízké a stabilní inflace spotřebitelských cen.

Evropská investiční banka je bankou EU. Vlastní ji členské státy a jejím posláním je půjčovat peněžní prostředky na investice, které podporují cíle EU. Zaměřuje se na zvýšení potenciálu EU v oblasti zaměstnanosti a růstu a na podporu opatření v oblasti klimatu a politik EU za jejími hranicemi.

Agentury Evropské unie

Při práci jsou EU nápomocny různé agentury EU, což jsou samostatné právní subjekty zřízené za účelem plnění konkrétních úkolů podle práva EU. Tyto agentury se zabývají záležitostmi a problémy, které ovlivňují každodenní život lidí žijících v EU. Mají značný dopad a poskytují orgánům EU a členským státům odborné znalosti v rozmanitých oblastech, jako jsou kybernetická bezpečnost, bezpečnost potravin a léčivých přípravků, ochrana životního prostředí, základní práva a bezpečnost hranic.

2 ROZHODOVÁNÍ

Rozhodovacího procesu EU se účastní různé orgány, přičemž v čele stojí Parlament, Rada a Komise.

Komise obvykle navrhuje nové právní akty, které poté přijímá Parlament a Rada. V některých případech tak může Rada učinit sama.

Aby se zajistilo, že činnost EU plní své cíle co nejefektivněji, posuzuje Komise očekávané a skutečné dopady politik, právních předpisů a dalších důležitých opatření. Zapojuje rovněž občany a zúčastněné strany v každé fázi politického cyklu, od plánování, návrhu a provedení až po přezkum a následnou revizi.

Za účelem oznámení nových legislativních iniciativ nebo plánovaných hodnocení stávajících právních předpisů zveřejňuje Komise počáteční posouzení dopadů nebo plány. Potenciální hospodářské, sociální a environmentální důsledky navrhovaných opatření jsou analyzovány a uvedeny v posouzeních dopadů, která doprovázejí legislativní návrhy.

Pokud jde o právní předpisy nebo iniciativy, které jsou již v platnosti: Jakmile jsou iniciativy prováděny dostatečně dlouhou dobu, proběhne jejich hodnocení s cílem zkontrolovat, zda splňují standardní kritéria. V rámci tohoto postupu určuje Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) příležitosti ke snížení regulačních nákladů a zjednodušení stávajících právních předpisů.

Existuje několik druhů právních aktů, které se uplatňují různým způsobem.

  • Nařízení je právní předpis, který je přímo použitelný a závazný ve všech členských státech. Členské státy je nemusí provést ve vnitrostátním právu, ačkoliv může být nutné vnitrostátní předpisy případně pozměnit, aby se zabránilo rozporům s nařízením.
  • Směrnice je právní předpis, který členské státy nebo skupinu členských států zavazuje k dosažení určitého cíle. Směrnice je obvykle nutno provést ve vnitrostátním právu, aby byly účinné. Důležité je, že směrnice určuje výsledek, jehož má být dosaženo: je na členských státech, aby jednotlivě rozhodly, jak to zajistit.
  • Rozhodnutí může být určeno členským státům, skupinám osob, nebo dokonce jednotlivcům. Je závazné v celém rozsahu. Rozhodnutí se používají například ve věcech navrhovaných fúzí mezi podniky.
  • Doporučení a stanoviska umožňují orgánům EU sdělit členským státům a v některých případech jednotlivým občanům svůj názor, nejsou však závazná a neukládají dotyčné osobě nebo dotyčnému subjektu žádné právní povinnosti.

Každý návrh nového právního aktu EU je v souladu s určitým článkem Smlouvy, jenž představuje právní základ návrhu. To určuje, který legislativní postup je třeba použít.

Většina právních předpisů je přijímána řádným legislativním postupem.

Řádný legislativní postup

Řádný legislativní postup, který se nazývá rovněž postupem spolurozhodování, je při přijímání právních předpisů EU nejčastějším postupem. Tento postup staví Parlament a Radu na roveň a právní předpisy vydané pomocí tohoto postupu představují společné akty Parlamentu a Rady. Tento postup se používá u naprosté většiny právních předpisů EU, které se vztahují na širokou škálu oblastí, jako jsou práva spotřebitelů, ochrana životního prostředí a doprava. Komise předloží v rámci řádného legislativního postupu návrh, který musí přijmout Parlament i Rada. Po obdržení návrhu následuje tento postup:

První čtení

  • Parlament návrh projedná ve svých výborech. V těchto výborech jsou předloženy případné pozměňovací návrhy a je o nich hlasováno. Poté je návrh předložen celému Parlamentu, který o něm (a o dalších pozměňovacích návrzích) hlasuje na plenárním zasedání.
  • Rada a členské státy právní předpis podrobně posoudí; většina těchto diskusí se odehrává v pracovní skupině úředníků. Na této technické úrovni, nebo na úrovních těsně nad ní, lze vyřešit mnoho otázek, ačkoliv některé záležitosti je nutno dořešit na zasedáních příslušných ministrů. Rada dospěje k politické dohodě ohledně právního předpisu – k tomu může dojít před hlasováním Parlamentu nebo posléze. Po hlasování Parlamentu je politická dohoda přeměněna na oficiální společný postoj. Pokud se společný postoj Rady liší od hlasování Parlamentu, postupuje právní předpis do druhého čtení, aby se rozdíly vyřešily.
  • Zástupci Parlamentu a Rady se často setkávají neformálně, aby se pokusili dohodnout před dosažením formální podoby svých postojů. Jestliže se dohodnou, přijme Rada naprosto stejné znění jako Parlament a návrh se stává právním předpisem. Toto se nazývá dohodou v prvním čtení.

Druhé čtení

  • Není-li v prvním čtení dosaženo dohody, začíná druhé čtení. Má podobnou formu jako první čtení, tentokrát však Parlament posuzuje změny navrhované Radou a hlasuje o nich a Rada poté zvažuje návrhy Parlamentu. Druhé čtení je rychlejší proces než první čtení, jelikož projednat lze pouze rozdíly mezi postoji Parlamentu a Rady a jednotlivé prvky jsou časově omezené.
  • Je možné, že se Parlament a Rada v této fázi dohodnou (dohoda ve druhém čtení). Nemohou-li oba orgány dospět ke společnému rozhodnutí ohledně navrhovaného právního aktu, postoupí jej dohodovacímu výboru, který je složen ze stejného počtu zástupců Parlamentu a Rady. Tento dohodovací postup je ojedinělý. Většina právních aktů je přijata řádným legislativním postupem v prvním nebo ve druhém čtení.
  • Jakmile je schváleno konečné znění a jsou provedeny všechny překlady, je právní předpis znovu předložen Parlamentu a Radě, aby jej mohly přijmout jako právní akt. Poté je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie v úředních jazycích EU. Právní předpis stanoví datum provedení v členských státech, nebo v případě nařízení datum vstupu v platnost.

Nejsou-li právní předpisy EU provedeny, může Komise podat na členské státy žalobu a požádat, aby jim byly uloženy sankce. Téměř veškeré prosazování právních předpisů EU se uskutečňuje v členských státech. To někdy vede ke stížnostem na nestejné uplatňování pravidel v jednotlivých zemích. Některá rozhodnutí jsou vykonána přímo na úrovni EU, zejména pokud jde o právo hospodářské soutěže, například antimonopolní řízení. Více informací viz část 3 tohoto oddílu – Zajištění dodržování právních předpisů EU.

Kdo další se účastní konzultací?

Při rozhodování v řadě oblastí politiky vedou Parlament, Rada a Komise konzultace s Evropským hospodářským a sociálním výborem (jehož předsedkyní je Christa Schwengová).

V záležitostech týkajících se regionů musí Parlament, Rada a Komise vést konzultace s Evropským výborem regionů (jehož předsedou je Apostolos Tzitzikostas).

Stanoviska výborů nejsou pro orgány EU závazná.

Konzultovány mohou být i jiné orgány a instituce, pokud návrh spadá do jejich oblasti zájmu či odbornosti, například Evropská centrální banka v případě návrhů týkajících se hospodářských nebo finančních záležitostí.

Dohled ze strany členských států

Vnitrostátní parlamenty dostávají návrhy legislativních aktů současně s Parlamentem a Radou. Mohou se k nim vyjádřit, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí jsou přijímána na nejvhodnější úrovni. Vnitrostátní parlamenty sledují náležité uplatňování zásady subsidiarity v rozhodovacím procesu EU a mohou vydat „odůvodněná stanoviska“, jestliže se domnívají, že tato zásada není dodržena.

Zapojení občanů

Každý občan EU má právo předložit Parlamentu petici v jednom z 24 úředních jazyků EU, a to ve formě stížnosti nebo žádosti, která se týká záležitosti spadající do oblastí činnosti EU. Petice posuzuje Petiční výbor Parlamentu, který rozhoduje o jejich přípustnosti a odpovídá za jejich vyřízení.

Občané se také mohou přímo podílet na vypracovávání politik EU, a to tak, že vyzvou Komisi, aby předložila návrh týkající se záležitostí, k nimž má EU pravomoc vydávat právní předpisy. Evropskou občanskou iniciativu, jak se tato aktivita nazývá, musí podpořit alespoň 1 milion občanů EU, kteří pocházejí nejméně ze sedmi členských států. V každém z těchto sedmi členských států se vyžaduje minimální počet podpisů.

Občané se mohou podělit o své názory na iniciativy Komise v klíčových fázích procesu tvorby politik a tvorby právních předpisů. Prostřednictvím internetového portálu Podělte se o svůj názor mohou občané a zúčastněné strany přispět různými způsoby:

  • Komise nejprve oznámí novou iniciativu nebo hodnocení stávající politiky či právního předpisu tím, že zveřejní počáteční posouzení dopadů nebo plán. Občané a zúčastněné strany mají čtyři týdny na to, aby poskytli zpětnou vazbu, která je zveřejněna na stejné internetové stránce.
  • Při práci na nové iniciativě nebo hodnocení vede Komise veřejné konzultace prostřednictvím on-line dotazníků, které jsou otevřeny po dobu dvanácti týdnů.
  • Jakmile Komise dokončí legislativní návrh a předloží jej Parlamentu a Radě, mají občané další možnost se k němu vyjádřit. Lhůta pro zpětnou vazbu k návrhům Komise je osm týdnů, poté se příspěvky předávají Parlamentu a Radě, aby je mohly při svých jednáních zvážit.
  • Prostřednictvím portálu Podělte se o svůj názor: Navrhněte zjednodušení! mohou občané Komisi kdykoli poskytnout návrhy ohledně toho, jak by bylo možné stávající právní předpisy nebo politiky zjednodušit a zlepšit tak, aby byly účinnější a méně zatěžující.

Koordinace politik členských států – příklad hospodářské politiky

V rámci hospodářské a měnové unie je hospodářská politika EU založena na úzké koordinaci vnitrostátních hospodářských politik. Tuto koordinaci zajišťují ministři hospodářství a financí, kteří společně tvoří Radu pro hospodářské a finanční věci.

Ministři hospodářství a financí členských států eurozóny tvoří Euroskupinu, která jedná na podporu hospodářského růstu a finanční stability v eurozóně.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Společná zahraniční a bezpečnostní politika je organizovaná, schválená zahraniční politika EU, zejména pro bezpečnostní a obrannou diplomacii a opatření. Rozhodnutí vyžadují jednomyslnost členských států v Radě, jakmile jsou však schválena, lze o určitých aspektech dále rozhodovat kvalifikovanou většinou. Zahraniční politiku EU na ministerské úrovni zastupuje vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Komise (v současnosti je to pan Josep Borrell Fontelles), který také předsedá zasedáním ministrů zahraničí.

Uzavírání mezinárodních dohod

Rada každý rok uzavře (tj. oficiálně podepíše) řadu dohod mezi EU a třetími zeměmi a také s mezinárodními organizacemi. Tyto dohody mohou zahrnovat obecné oblasti, jako jsou obchod, spolupráce a rozvoj, nebo se mohou zabývat konkrétními tématy, jako jsou textil, rybolov, věda a technika nebo doprava. U všech mezinárodních dohod v oblastech, na něž se vztahuje řádný legislativní postup, se vyžaduje souhlas Parlamentu.

Schvalování rozpočtu EU

O ročním rozpočtu EU rozhodují společně Parlament a Rada. Jestliže se tyto dva orgány nedohodnou, následují dohodovací postupy, dokud není rozpočet schválen. Více informací viz část 4 tohoto oddílu – Přijímání opatření: rozpočet EU.

3 ZAJIŠTĚNÍ DODRŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU

Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby byly právní předpisy EU vykládány a uplatňovány ve všech členských státech stejně. Soudní dvůr má pravomoc urovnávat právní spory mezi členskými státy, orgány, podniky a jednotlivci v EU. Aby bylo možno zvládnout mnoho tisíc žalob, které obdrží, je rozdělen na dva hlavní subjekty: Soudní dvůr a Tribunál.

Je-li v důsledku jednání či nečinnosti orgánu EU nebo jeho zaměstnanců způsobena újma soukromé osobě nebo podniku, je možné podat žalobu Soudnímu dvoru, a to jedním ze dvou způsobů:

  • nepřímo prostřednictvím vnitrostátních soudů, které se mohou rozhodnout, že věc postoupí Soudnímu dvoru,
  • přímo Tribunálu, pokud se jich rozhodnutí orgánu EU dotýká přímo a individuálně.

Jestliže se někdo domnívá, že orgány v některé zemi porušily právní předpisy EU, může použít oficiální postup pro vyřizování stížností.

Jak Soudní dvůr funguje

Věci jsou projednávány ve dvou fázích:

  • Písemná část řízení. Strany předloží Soudnímu dvoru písemná prohlášení. Připomínky mohou předložit i vnitrostátní orgány, orgány EU a někdy i soukromé osoby. Všechna tato podání soudce-zpravodaj shrne a poté probíhá jednání na všeobecném zasedání Soudního dvora.
  • Ústní část řízení. Jedná se o veřejné slyšení: právní zástupci obou stran mohou předložit svou věc soudcům a generálnímu advokátovi, kteří jim mohou klást otázky. Jestliže Soudní dvůr rozhodne, že je zapotřebí stanovisko generálního advokáta, je toto stanovisko vydáno do několika týdnů po slyšení. Soudci se poté poradí a vynesou svůj verdikt.

Řízení Tribunálu je podobné s výjimkou toho, že většinu případů projednávají tři soudci a generální advokáti zde nejsou.

Ostatní justiční instituce EU

Evropský veřejný ochránce práv přijímá a prošetřuje stížnosti a pomáhá určit případy nesprávného úředního postupu v orgánech a ostatních subjektech EU. Podat stížnost veřejnému ochránci práv může kterýkoli občan EU, osoba s bydlištěm v EU, sdružení nebo podnik v členském státě EU.

Evropský inspektor ochrany údajů je pověřen ochranou osobních údajů a soukromí občanů EU a osob s bydlištěm v EU, které jsou orgány EU uchovávány v elektronické, písemné nebo vizuální podobě. Prosazuje rovněž osvědčené postupy v této oblasti u orgánů a institucí EU.

4 PŘIJÍMÁNÍ OPATŘENÍ: ROZPOČET EU

EU schvaluje dlouhodobé výdajové plány (známé jako víceletý finanční rámec), které poskytují stabilní základ pro plnění rozpočtu během sedmiletého období. To umožňuje EU doplnit vnitrostátní rozpočty financováním politik s přidanou hodnotou EU. Víceletý finanční rámec stanoví maximální roční částky (stropy), které může EU vynaložit v různých kategoriích výdajů (okruzích). Stávající rozpočet zahrnuje období 2021–2027 a umožňuje EU investovat v tomto období přibližně 1,2 bilionu EUR do sedmi kategorií výdajů. Tento rozpočet je výjimečně doplněn o 806,9 miliardy EUR ve formě grantů a půjček z nástroje NextGenerationEU: plánu EU pro oživení, jenž má řešit sociální a hospodářské důsledky pandemie COVID-19.

O ročním rozpočtu EU rozhodují společně Parlament a Rada. Parlament o něm jedná ve dvou po sobě následujícíc čteních a rozpočet vstupuje v platnost, jakmile jej podepíše předseda Parlamentu. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu sleduje plnění rozpočtu a Parlament každý rok rozhoduje o tom, zda schválí plnění rozpočtu ze strany Komise za předchozí rozpočtový rok.

Roční rozpočet EU v roce 2022 činil přibližně 170 miliard EUR, což je v absolutním vyjádření vysoká částka, která však představuje pouze přibližně 1 % bohatství, které každoročně vytvoří ekonomiky členských států.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a NextGenerationEU


Komise odpovídá za řízení a plnění rozpočtu EU a za politiky a programy přijaté Parlamentem a Radou. Převážnou část vlastního plnění rozpočtu a vynakládání finančních prostředků zajišťují vnitrostátní a místní orgány, Komise však odpovídá za dozor. Na nakládání s rozpočtem ze strany Komise bedlivě dohlíží Evropský účetní dvůr. Oba orgány mají zajistit řádné finanční řízení.

Na základě doporučení Rady rozhoduje Parlament každý rok o tom, zda Komisi udělí „absolutorium“ za způsob, jakým Komise plnila rozpočet EU. Tento postup zajišťuje plnou odpovědnost a transparentnost a udělení absolutoria vede k formálnímu uzavření účetnictví za daný rok.

Evropský účetní dvůr je nezávislá externí kontrolní instituce Evropské unie. Ověřuje náležité obdržení příjmů EU, legalitu a správnost výdajů a řádné finanční řízení. Své úkoly plní nezávisle na ostatních orgánech EU a vládách.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně

Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně

Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

  • prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
  • prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online

Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU

Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty

Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU

Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.

O této publikaci

Evropská unie: Co je a co dělá

Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Redakční služba a cílená osvěta
Rue de la Loi/Wetstraat 56
1049 Brusel
BELGIE

Rukopis byl dokončen v březnu 2022

Tento dokument nemůže být považován za oficiální stanovisko Evropské komise.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

© Evropská unie, 2022

Opakované použití povoleno pod podmínkou uvedení zdroje.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropské komise upravuje rozhodnutí 2011/833/EU (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39).

K veškerému použití nebo reprodukci fotografií či jiného materiálu, k nimž EU nemá autorská práva, je nutné získat svolení přímo od držitelů těchto práv.

Všechny obrázky: © Shutterstock, © Fotolia © a Adobe Stock s výjimkou fotografií na následujících stranách: Reakce na COVID-19; Zelená dohoda pro Evropu; Pracovní místa, hospodářský růst a incestice; Daně a cla; Vesmír; Evropská politika sousedství a rozšíření; Základní práva; Spravedlnost a právní stát; Genderová rovnost; Rasismus a rovnost; Rovnost LGBTIQ osob; Zdravotní postižení; Osoby starší 50 let; Bezpečnější internet; Občané a demokracie; Vnitřní věci a bezpečnost obřanů, Kultura, média a sport: © Evropská unie.

Identifikátory

Print ISBN 978-92-76-24646-6 doi:10.2775/136519 NA-04-20-632-CS-C
PDF ISBN 978-92-76-24618-3 doi:10.2775/765848 NA-04-20-632-CS-N
HTML ISBN 978-92-76-24597-1 doi:10.2775/226708 NA-04-20-632-CS-Q