Boj proti velké korupci na Ukrajině:
několik iniciativ EU, ale výsledky stále nejsou dostatečné

Shrnutí

I

Ukrajina se potýká s korupcí – zejména velkou – již mnoho let. EU v této zemi podpořila několik reforem zaměřených na posílení právního státu a boj proti korupci.

II

Klíčové dokumenty EU se sice zmiňují o boji proti korupci, neobsahují však žádnou konkrétní zmínku o velké korupci. „Velká korupce“ je definována jako zneužívání moci na vysoké úrovni, které přináší prospěch několika málo osobám a způsobuje vážné a rozsáhlé škody jednotlivcům i společnosti. Hlavní příčinou této korupce jsou oligarchové a zájmové skupiny. Velká korupce a zmocňování se státu narušují hospodářskou soutěž a růst a poškozují demokratický proces.

III

Předcházení korupci na Ukrajině a boj proti ní je jedním z několika cílů pomoci EU na Ukrajině. Komise a evropská poradní mise na Ukrajině podpořily budování kapacit institucí zapojených do podpory právního státu, zejména nově vytvořených protikorupčních institucí. V auditu jsme se zaměřili na velkou korupci, neboť ta je hlavní překážkou právního státu a hospodářského rozvoje na Ukrajině. Prověřovali jsme, zda Evropská služba pro vnější činnost a Komise účinně posoudily specifickou situaci na Ukrajině, pokud jde o velkou korupci, a zda přijaly nezbytná opatření na podporu reforem na Ukrajině. Zaměřili jsme se na to, jak EU přispěla v průběhu prováděcího období 2016–2019 k reformám soudnictví a reformám zaměřeným na boj proti korupci.

IV

Evropská služba pro vnější činnost a Komise pohlížejí na korupci jako na průřezovou prioritu a finanční prostředky a úsilí nasměrovaly do celé řady odvětví. Celkově jsme zjistili, že tento přístup se nedostatečně zaměřil na velkou korupci. Ačkoli EU napomohla snížení možností korupce, velká korupce je na Ukrajině i nadále klíčovým problémem. Reformu soudnictví provázejí komplikace, protikorupční instituce jsou ohroženy, důvěra v ně je stále malá a počet odsouzení za velkou korupci je nízký. Ačkoli Evropská služba pro vnější činnost a Komise pohlížejí na snižování korupce jako na průřezovou prioritu, pro boj s velkou korupcí nenavrhly a neprovedly konkrétní strategii. Projekty, které jsme zkoumali, nebyly zaměřeny výhradně na boj proti velké korupci, ale polovina z nich zahrnovala činnosti, které se tímto problémem zabývaly nepřímo.

V

Podpora Komise pro projekty občanské společnosti a nezávislé žurnalistiky představovala vhodný postup a pomohla nejen zajistit transparentnost, ale také odhalit korupční praktiky.

VI

Komise podpořila činnost antimonopolního výboru a reformy správy a řízení státních podniků, ale zaměřovala se původně spíše na sladění ukrajinských právních předpisů s normami a zásadami EU než na prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

VII

Komise a evropská poradní mise na Ukrajině poskytly intenzivní pomoc při reformě soudnictví. Významný počet soudců, státních zástupců a členů orgánů soudní správy však stále neprošel prověrkou bezúhonnosti. Komise rovněž pomohla zřídit a rozvíjet zvláštní protikorupční instituce. Zjistili jsme však, že stávající prostředí na Ukrajině udržitelnost těchto institucí ohrožuje, neboť ty se stále spoléhají na nereformovaná odvětví soudnictví, trestního stíhání a vymáhání práva.

VIII

Projekty EU rovněž pomohly utvořit řadu digitálních nástrojů pro prevenci korupce, ale některé z nich vyžadovaly ze strany vnitrostátních orgánů silnější závazek. Účinnost těchto nástrojů z hlediska křížových kontrol a transparentnosti je navíc omezena stávajícím nedostatkem přesných databází. EU prostřednictvím svých projektů na odstranění těchto problémů pracuje.

IX

Koordinace podmínek EU s dalšími dárci sehrála roli při změně ukrajinské ústavy, posílení právního rámce a zřízení institucí. Komise však mohla pro podporu reforem v soudnictví využívat více podmíněnost.

X

EU má zavedený systém monitorování a hodnocení svých projektů. Posoudit, nakolik projekty pomohly v boji proti jakémukoliv druhu korupce, je však u poloviny kontrolovaných projektů obtížné, neboť výsledky nejsou měřitelné (kvůli chybějícím základním hodnotám, cílům a příslušným ukazatelům) a vztahují se k výstupům a činnostem.

XI

Na základě těchto závěrů doporučujeme, aby Evropská služba pro vnější činnost, evropská poradní mise na Ukrajině a Komise:

• navrhly a provedly konkrétní opatření zaměřená na velkou korupci,
• zhodnotily a upravily rozsah své podpory organizacím občanské společnosti a investigativní žurnalistice,
• přispívaly k odstranění překážek svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže,
• zlepšily monitorování a podávání zpráv s cílem informovat a v případě potřeby přijaly nápravná opatření,
• kladly při poskytování podpory pro budování kapacit důraz na bezúhonnost a odhodlání k reformám,
• podporovaly digitalizaci rejstříků,
• stanovily přísnější podmínky pro podporu Komise.

Úvod

Ukrajina: strategický partner pro EU

01

Ukrajina je geopolitickým a strategickým partnerem EU¹. Je jednou z největších zemí Evropy, pokud jde o zeměpisnou polohu a počet obyvatel, a také jedním z přímých sousedů EU. V posledních letech se do EU také přistěhovalo velké množství Ukrajinců².

02

EU již více než 20 let podporuje Ukrajinu v jejím programu reforem na cestě k hospodářské integraci a prohloubení politických vztahů. Ukrajina je součástí evropské politiky sousedství od roku 2003. Ukrajina a EU začaly v roce 2007 jednat o dohodě o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA). V listopadu 2013 Ukrajina pozastavila podpis dohody o přidružení EU-Ukrajina. Tím byla v roce 2014 vyvolána revoluce na Majdanu³. Dohoda o přidružení EU-Ukrajina byla nakonec podepsána v červnu 2014 a v platnost vstoupila v září 2017. Dohoda o přidružení má za cíl sblížení Ukrajiny a EU prostřednictvím hlubších politických vazeb, silnějších hospodářských vztahů a respektování společných hodnot.

03

V březnu 2014 Rusko anektovalo Krym a Sevastopol a na východě Ukrajiny začal ozbrojený konflikt. V důsledku toho přijala EU omezující opatření vůči osobám odpovědným za akce zpochybňující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

Korupce na Ukrajině

04

Ukrajina má dlouhou historii korupce a potýká se s drobnou i velkou korupcí. Drobná korupce je velmi rozšířená a velká část obyvatelstva ji považuje za téměř nevyhnutelnou. Občané „často ospravedlňují svou účast na této drobné korupci tím, že vysoce postavení úředníci a oligarchové jsou zapojeni do úplatkářství v mnohem větším měřítku“⁴. Odborníci odhadují, že v důsledku korupce se na Ukrajině ročně ztrácí obrovský objem prostředků – v řádech desítek miliard dolarů⁵.

05

Transparency International definuje velkou korupci jako „zneužívání moci na vysoké úrovni, které přináší prospěch několika málo osobám na úkor většiny a způsobuje vážné a rozsáhlé škody jednotlivcům i společnosti“. Na Ukrajině je založena na neformálních vazbách mezi vládními úředníky, členy parlamentu, státními zástupci, soudci, donucovacími orgány, manažery státních podniků a osobami/firmami s politickými konexemi (viz obrázek 1). V zemi je přibližně 3 500 státních podniků na centrální úrovni a 11 000 na úrovni obcí⁶.

06

Za zvláštní rys ukrajinské korupce je považováno „zmocňování se státu“ bloky mocných politických a ekonomických elit, které mají pyramidální strukturu a jsou zakořeněny ve veřejných institucích a ekonomice⁸. Mezinárodní měnový fond (MMF) i ukrajinská vláda uznaly odpor, který zájmové skupiny projevily vůči strukturálním reformám⁹. Velká korupce, která je důsledkem slabého právního státu a široce rozšířeného oligarchického vlivu, je v rozporu s hodnotami EU a je hlavní překážkou rozvoje Ukrajiny¹⁰. Velká korupce neboli korupce na vysoké úrovni brání hospodářské soutěži a růstu v zemi, poškozuje demokratický proces a vytváří základ pro rozsáhlou drobnou korupci.

07

Investigativní novináři krom toho pravidelně publikují články o nelegálních finančních tocích oligarchů (včetně praní peněz oligarchů v zahraničí), a to i v EU¹¹. Zpráva odhaduje náklady na vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím offshorových obchodů na nejméně jednu miliardu eur ročně¹².

08

V letech 2016–2020¹³ zůstaly tři hlavní překážky zahraničních investic na Ukrajině stejné: obecně rozšířená korupce, nedůvěra v soudnictví a monopolizace trhu a zmocňování se státu oligarchy (viz obrázek 2). V posledních letech nedosahovaly přímé zahraniční investice na Ukrajině úrovně roku 2016 (viz příloha I).

09

Různé studie, zejména MMF (viz obrázek 3), ukázaly předpokládanou souvislost mezi snížením obecně rozšířené korupce na jedné straně a hospodářským růstem a souvisejícím zlepšením života občanů na straně druhé. Různé zúčastněné strany¹⁴ se shodují na tom, že na Ukrajině nemůže dojít ke skutečným změnám, aniž by byl vyřešen vliv zájmových skupin.

Podpora EU pro Ukrajinu

10

Ukrajina je zemí Východního partnerství EU¹⁵. EU a Ukrajina mají společný cíl, kterým je prohloubení hospodářské integrace a politické přidružení. EU má proto mnoho priorit (řádná správa věcí veřejných, hospodářství, obchod, energetika, změna klimatu, mobilita, občanská společnost a humanitární pomoc), které je třeba řešit nejen prostřednictvím finanční spolupráce, ale také cestou politického dialogu. Ukrajina je druhou největší přijímající zemí evropského nástroje sousedství. Komise celkově od roku 2014 vyčlenila zhruba 5,6 miliardy EUR na programy makrofinanční pomoci a 2,2 miliardy EUR na programy pomoci. Komise rovněž ručí za půjčky Evropské investiční banky ve výši 4,4 miliardy EUR. EU je největším dárcem pomoci pro Ukrajinu¹⁶.

11

Financování evropského nástroje sousedství musí být v souladu s principy právního státu¹⁷. Jde o základní hodnotu EU¹⁸ a hlavní zásadu její zahraniční politiky¹⁹. Dohoda o přidružení EU-Ukrajina navíc zásady právního státu a boj proti korupci uvádí jako klíčové prvky pro posílení spolupráce mezi stranami²⁰.

12

Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Komise se korupcí zabývaly na různých úrovních prostřednictvím politického a odvětvového dialogu, projektových činností a podmínek rozpočtové podpory a programů makrofinanční pomoci. Po zrušení protikorupčních zákonů v roce 2010 podmínila EU uvolnění vízového režimu splněním kritérií, včetně přijetí protikorupčních právních předpisů a vytvořením protikorupčních orgánů²¹.

13

ESVČ je odpovědná za politický dialog a spolu s Komisí za vypracování strategie vůči Ukrajině. V reakci na náročnou situaci na Ukrajině v roce 2014 se Komise rozhodla každoročně od roku 2014 do roku 2017 zavádět „zvláštní opatření“ (balíčky podpory)²². Komise rovněž zřídila zvláštní podpůrnou skupinu (podpůrná skupina pro Ukrajinu), která má ukrajinským orgánům pomáhat při provádění nezbytných hospodářských a politických reforem, zejména po podpisu dohody o přidružení EU-Ukrajina. Od roku 2018 je spolupráce založena na víceletém programování na období 2018–2020.

14

Poradní mise EU (EUAM)²³ je civilní mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, na kterou dohlíží ESVČ a členské státy; na Ukrajině začala působit v prosinci 2014. Jejím úkolem je podporovat Ukrajinu v rozvoji udržitelných, odpovědných a účinných bezpečnostních služeb posilujících právní stát.

Rozsah a koncepce auditu

15

Cílem auditu bylo posoudit, zda podpora EU pro reformy na Ukrajině účinně napomohla v boji proti velké korupci.

16

Abychom odpověděli na hlavní otázku auditu, položili jsme ESVČ a Komisi tři dílčí otázky:

• Posoudily konkrétní situaci na Ukrajině, pokud jde o velkou korupci, a pomohly Ukrajině tuto situaci řešit?
• Vedla jimi poskytnutá pomoc při reformě soudnictví k očekávaným výsledkům?
• Přinesla jimi poskytnutá pomoc při protikorupční reformě očekávané výsledky?

17

V roce 2016 jsme podali zprávu o pomoci EU Ukrajině²⁴. Konstatovali jsme, že Komise od roku 2010 stále více zdůrazňovala rizika, která představuje oligarchický systém, a že ačkoli po revoluci na Majdanu byly podniknuty významné kroky v boji proti korupci, je stále zapotřebí další konsolidace protikorupčního rámce. Dospěli jsme k závěru, že pomoc EU Ukrajině je v boji proti korupci účinná částečně.

18

Vzhledem k tomu, že hlavními problémy Ukrajiny jsou korupce a zmocňování se státu oligarchy (viz body 04–08), zaměřili jsme náš audit na podporu EU pro reformy v oblasti boje proti velké korupci. Zabývali jsme se zejména prováděcím obdobím 2016–2019 a zohlednili jsme také minulé a nedávné události. Audit hodnotil činnost ESVČ, Komise a EUAM a nezahrnuje posouzení jednotlivých členských států EU ani opatření ukrajinských orgánů.

19

V rámci naší práce jsme přezkoumali podpůrnou dokumentaci a vyslechli zástupce Komise, ESVČ a EUAM pro odvětví civilní bezpečnosti. Vedli jsme také rozhovory s hlavními zúčastněnými stranami, včetně Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), MMF, realizátorů projektů, příjemců a organizací občanské společnosti. Pro účely našeho auditu jsme provedli podrobnou analýzu dvou programů makrofinanční pomoci (MFA) (MFA III a IV) a činností, které se týkaly boje proti velké korupci v rámci 22 projektů (viz příloha II). Výběr projektů jsme konzultovali s Komisí a EUAM a vybrali jsme ty, u nichž je nejpravděpodobnější, že mohou pomoci v boji proti korupci. U projektových aktivit, které se potenciálně zabývají velkou korupcí, jsme zkoumali, zda získané zkušenosti a přijatá zmírňující opatření řeší rizika související s velkou korupcí a zda byly intervence relevantní, podporovaly hospodářskou soutěž a přinesly výsledky v oblasti justičních a protikorupčních reforem.

20

Ukrajinu jsme navštívili během přípravné fáze, kdy jsme stanovovali rozsah auditu. Protože nám však pandemie zabránila uskutečnit návštěvu na místě původně plánovanou na říjen 2020, uskutečnili jsme místo toho videohovory s realizátory projektů a menším počtem příjemců. I přes tato omezení jsme byli schopni audit dokončit.

Připomínky

1. Strategie EU nebyla konkrétně zaměřená na boj proti velké korupci a její dopad bylo obtížné sledovat

21

V následujících oddílech zkoumáme, zda ESVČ a Komise:

1. identifikovaly velkou korupci a vliv oligarchického systému jako všudypřítomný problém a dostatečně se zaměřily na boj proti velké korupci,
2. řešily velkou korupci pomocí zvýšené intenzivnější hospodářské soutěže a správy a řízení podniků,
3. adekvátně monitorovaly svou podporu.

1.1 ESVČ a Komise se nezaměřily konkrétně na boj proti velké korupci

22

ESVČ a Komise při přípravě svých politických a asistenčních zásahů shromáždily informace z různých zdrojů. Nevypracovaly však dokument o základních příčinách velké korupce.

23

Komise uznala, že vysoká korupce je na Ukrajině již mnoho let velkým problémem. Již v roce 2014 si byla Komise dobře vědoma toho, že Ukrajinu ovládají oligarchové, což vede ke „korupčním systémům, pro něž jsou typické všudypřítomné střety zájmů a vertikální moc“²⁵. ESVČ a Komise během dialogu mezi EU a Ukrajinou zdůrazňovaly, že je třeba upřednostnit boj proti korupci, a upozorňovaly, že nestíhání vysoce postavených pachatelů nebo neukládání sankcí vůči nim poškodilo důvěru veřejnosti.

24

Ve většině klíčových dokumentů²⁶ EU se hovoří o potřebě řešit korupci na Ukrajině, ale tyto dokumenty obsahují pro tuto oblast jen málo konkrétních cílů. Cíle programu přidružení EU-Ukrajina z roku 2015 obsahují jednu krátkodobou prioritu, jež je formulována takto: „doložit významný pokrok v boji proti korupci, zahrnující provádění komplexního protikorupčního právního balíčku schváleného dne 14. října 2014, počínaje ustavením Národního protikorupčního úřadu a Národního úřadu pro prevenci korupce a zajištěním jejich účinného fungován퓲⁷.

25

ESVČ a Komise přidělovaly podporu Ukrajině každoročně od roku 2014 do roku 2017. Definovaly strategii pro Ukrajinu (jednotný rámec podpory)²⁸ od roku 2018 a vytyčily následující priority:

1. posílení institucí a řádné správy věcí veřejných, včetně právního státu a bezpečnosti,
2. hospodářský rozvoj a tržní příležitosti, včetně rozvoje soukromého sektoru a zlepšení podnikatelského prostředí,
3. konektivita, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu a
4. mobilita a mezilidské kontakty, včetně sociálního začleňování.

26

Ačkoli se priority výslovně nezmiňují o boji proti korupci, jeden z jejich základních cílů vyžaduje „posílení prevence korupce a boje proti ní, posílení protikorupčních institucí, včetně zřízení protikorupčních soudů“. ESVČ a Komise pohlížely na korupci jako na „průřezovou prioritu“²⁹, pro kterou je zapotřebí mnohostranný přístup, a nikoli jako na jediné „prioritní odvětví“. Nevypracovaly však cílenou strategii, jak se zaměřit na velkou korupci a nadvládu oligarchického systému. Podle některých akademických odborníků neplatí, že pokud organizace přijala komplexní přístup, nepotřebuje strategii. Ve skutečnosti je strategie pro mnohostranný přístup ještě potřebnější, neboť určuje, jak bude dosaženo cílů, které si organizace zvolila na základě analýzy dané situace³⁰.

27

ESVČ a Komise v rámci svého přístupu použily širokou škálu nástrojů, včetně projektů, podmínek a politického/odvětvového dialogu. Jejich podpora se týkala různých odvětví a reforem (viz bod 25 a obrázek 4). Komise vyčlenila na programy makrofinanční pomoci 5,6 miliardy EUR, na programy makrofinanční pomoci I a II vyplatila 1,6 miliardy EUR, poté 2,2 miliardy EUR na programy makrofinanční pomoci III a IV, u nichž jsme analyzovali protikorupční podmínky. Kromě toho Komise z přidělené pomoci ve výši 2,2 miliardy EUR vynaložila 839 milionů EUR na programy budování kapacit, které se potenciálně zabývají korupcí. V případě korupce se zaměřily především na budování institucí, zejména podporou zřízení a zprovoznění protikorupčních institucí/agentur, jejichž cílem je vyšetřovat, stíhat a rozhodovat případy korupce na vysoké úrovni.

28

Komise nám poskytla seznam programů a projektů na období 2016–2020. Ty zahrnovaly více činností a příjemců, z nichž byla celá řada zaměřena na korupci. Systém zpětné sledovatelnosti, který zavedla Komise, je založen na kódu odvětví u každého projektu. Komise však nemůže snadno identifikovat konkrétní protikorupční činnosti ani vypočítat související finanční prostředky pro každou přijímající instituci.

29

Cílem jednoho projektu (projekt 12 v příloze II) bylo zlepšit provádění protikorupční politiky na Ukrajině. Ačkoli se celkový cíl projektu netýkal velké korupce, jeho činnosti zahrnovaly podporu protikorupčních institucí, organizací občanské společnosti a novinářů vyšetřujících případy velké korupce a zjišťování korupčních rizik.

30

Několik projektů (projekty 8, 11, 12 a 15 v příloze II) poskytlo podporu při identifikaci korupčních rizik v návrzích zákonů. Celkově se díky těmto projektům podařilo v letech 2018–2020 odhalit a nahlásit orgánům více než 250 návrhů zákonů obsahujících korupční rizika.

31

Dále jsme zjistili, že 11 projektů (projekty 3, 4, 6, 7, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 20 v příloze II) zahrnovalo činnosti poskytující podporu při zřizování nebo posilování nových protikorupčních agentur, právního rámce, soudnictví, vyšetřování a podnikatelského prostředí, které, pokud jsou účinně prováděny, pomáhají v boji proti velké korupci.

32

Kromě vytvoření databáze „politicky exponovaných osob“ se kontrolované projekty přímo nezabývaly oligarchickým systémem. Dobrým příkladem takové podpory mohlo být financování odborných analýz za účelem identifikace daňových výjimek nebo programů státní podpory, které by měly být zastaveny, dále určování korupčních schémat a případů zmocňování se státu, identifikace monopolů a jejich nedostatků a ověřování vlastnictví společností. Další možností by bylo financování auditů státních podniků. V rámci podpory ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rada Ukrajiny), Státní finanční správy (SFS) a Antimonopolního výboru (AMCU) nebyl boj proti velké korupci hlavní prioritou. Projekty financované EU se velkou korupcí v oblasti prosazování práva zabývaly pouze okrajově (mezi tyto aktivity patřilo například strategické poradenství a vzdělávací kurzy na téma whistleblowingu, protikorupčních právních předpisů a bezúhonnosti).

33

Velká korupce a nelegální finanční toky – včetně praní peněz – spolu neoddělitelně souvisejí. Jak Komise uznala³¹, riziko praní peněz v zahraničí, a to i v EU, je vysoké. Z kontrolovaných projektů tři zahrnovaly omezené činnosti proti praní peněz (projekty 7, 12 a 13 v příloze II). V rámci jednoho z nich (projekt 12) byla také poskytována podpora pro státní službu pro finanční dohled. Tento projekt přesahoval rámec problematiky praní špinavých peněz. Program makrofinanční pomoci obsahoval podmínku, že Ukrajina musí do prosince 2019 v souladu s dohodou o přidružení a čtvrtou směrnicí EU o boji proti praní peněz přijmout zákon proti praní peněz. Tento zákon byl přijat a vstoupil v platnost v dubnu 2020, nyní je však třeba jej provést.

34

Rada zavedla v roce 2014 režim sankcí za zpronevěru a zmrazila majetek 22 osob obviněných ze zneužívání státních prostředků na Ukrajině³². V roce 2020 zůstalo na sankčním seznamu pouze deset z původně jmenovaných osob. Zbylé byly ze seznamu odstraněny Radou po rozsudku Evropského soudního dvora. ESVČ neshromáždila dostatečně spolehlivé informace³³. ESVČ použila „zmrazení majetku“, aby zabránila převodu peněz do jiných zemí před vydáním soudního rozhodnutí. Na rozdíl od Spojených států navíc ESVČ a Komise dosud Radě nenavrhly model pro omezení vstupu do EU Ukrajincům podezřelým z velké korupce. ESVČ rovněž nedoporučila, aby Rada ukládala zákazy cestování v rámci režimu „sankcí za zpronevěru“.

35

Zjistili jsme, že čtyři projekty (projekty 12, 13, 14 a 16 v příloze II) snížily korupci a přímo ušetřily finanční prostředky. Příjemci obdrželi granty na provedení šetření a důkazy získané v rámci projektů byly předány donucovacím orgánům. Tyto projekty pomohly odhalit korupční plány, zvýšit povědomí veřejnosti a zachovat toto téma jako součást politického a veřejného programu.

36

Mise EUAM jako přední aktér v oblasti reformy bezpečnostního sektoru poskytovala poradenství při přípravě a provádění činností v rámci projektu 18 (viz příloha II). Přestože Komise vyplatila 29 milionů EUR, projekt do doby auditu přinesl kvůli zpožděním a problémům s koncepcí pouze omezený počet výstupů.

37

Zpočátku byl mandát EUAM omezen na poskytování strategického poradenství při reformě odvětví civilní bezpečnosti. EUAM přispěla k boji proti velké korupci prostřednictvím právních předpisů a podpory reforem státních zastupitelství a bezpečnostních služeb. Ačkoli zaměření na korupci nebylo hlavní činností EUAM, korupce se přímo týkaly pouze dva z 50 úkolů. EUAM považovala boj proti korupci za průřezovou prioritu. Poskytovala poradenství, mentorství a podporu při hodnocení rizik a protikorupčních programech. Mandát mise EUAM však omezuje její podporu na rizika identifikovaná v rámci donucovacích orgánů, nikoli však mimo ně, což znamená, že nemůže identifikovat korupční schémata zahrnující více zúčastněných stran.

1.2 Podpora EU pro boj proti protisoutěžním strukturám a chování přinesla jen omezené výsledky

38

Ukrajinští oligarchové ovládají velké množství hospodářských odvětví a trhů, které jsou úzce propojeny se státními podniky³⁴ (viz obrázek 5). Tato situace narušuje hospodářskou soutěž. Přestože se projekty Komise nezaměřovaly na řízení a reformy státních podniků, EU podporovala hospodářskou soutěž různými prostředky (viz příloha VI).

39

Komise podporovala reformy v oblasti energetiky, boje proti korupci, soudnictví, bankovnictví, volebního systému a veřejné správy a podpory investigativní žurnalistiky. Navzdory této podpoře a podpoře poskytované dalšími dárci oligarchové a zájmové skupiny nadále podkopávali reformní úsilí.

40

Politicky propojené osoby/společnosti – zejména oligarchové – ovlivňovaly právní rámec, aby získaly od státu řadu výhod³⁵, a využívaly satelitní společnosti, které mají exkluzivní vztahy se státními podniky³⁶ (viz obrázek 1). Odborníci z projektu 17 (viz příloha II) financovaní z prostředků EU objevili několik moratorií, která umožňují společnostem – především státním podnikům – pokračovat v obchodování, aniž by zkrachovaly nebo byly nuceny uhradit splatné dluhy (viz obrázek 6). Komise poskytla budování kapacit, ale prostřednictvím podmínek makrofinanční pomoci nepožadovala, aby Ukrajina tato moratoria zrušila. Tyto výhody podporují zmocňování se státu a korupci, omezují hospodářskou soutěž na trhu a brání vstupu nových subjektů na trh³⁷.

41

Pro usnadnění privatizace musí společnosti nejprve zlepšit svou správu. EU k tomu přispívala (viz projekt 20 v příloze II) prostřednictvím vícezdrojového účtu EBRD³⁹ (viz obrázek 7). Od jeho založení přispělo na vícezdrojový účet čtrnáct dárců včetně EU částkou více než 53 miliony EUR. Několik státních podniků (např. Naftogaz, Ukrzaliznycja [železnice], Ukrenergo [provozovatel energetické přenosové soustavy] a Ukrpošta [poštovní služba]) reformovalo svou správu a řízení a zejména zřídilo nezávislé dozorčí rady, jak požaduje EBRD. Zaznamenali jsme, že bylo dosaženo úspěchů v oblasti řízení společnosti Naftogaz, která se ze ztrátové společnosti stala ziskovou a v roce 2019 byla druhým největším plátcem daní. Tyto úspěchy v energetickém sektoru jsou však v ohrožení: Naftogaz se v roce 2020 dostal do ztráty a jmenoval nového generálního ředitele, avšak bez dodržení řádného postupu. To kritizoval Národní úřad pro prevenci korupce (NACP).

42

Státní podniky jsou ze zákona povinny vypracovat protikorupční programy. Komise poskytla granty nezávislým médiím a aktivistům (viz bod 35), kteří odhalili korupční skandály, do nichž byly zapojeny státní podniky a obecní podniky. S výjimkou těchto grantů se projekty EU na odhalování velkých korupčních skandálů se zapojením státních podniků nezaměřily a neposkytly podporu na vypracování těchto programů, přestože jen na vnitrostátní úrovni má Ukrajina přibližně 3 500 státních podniků (viz bod 05). Spolufinancovaný vícezdrojový účet EBRD plánuje v této oblasti podporovat ukrajinské železnice, ale až od roku 2021.

43

Ukrajinský antimonopolní výbor AMCU nebyl zvyklý zabývat se tržní konkurencí. Zákon o státní podpoře byl přijat v roce 2014, ale v platnost vstoupil až v srpnu 2017. Během kontrolovaného období Komise konsolidovala prostřednictvím dvou projektů AMCU (projekty 10 a 19 v příloze II) a vícezdrojový účet EBRD (projekt 20 v příloze II). Projekty financované EU se zaměřovaly na sbližování právních předpisů (sladění ukrajinských právních předpisů s normami a zásadami EU), ale doposud ne na prosazování práva hospodářské soutěže. Komise podpořila AMCU při zřizování nového oddělení pro monitorování státní podpory a týmu pro přezkum veřejných zakázek a vyřizování odvolání a v oblasti fúzí a akvizic. AMCU není navzdory podpoře financované EU a nedávnému vývoji dostatečně silný, aby mohl řešit největší případy státní podpory, a zdá se, že není nezávislý⁴¹.

1.3 Komise a EUAM monitorují svou podporu, ale je třeba se více zaměřit na očekávané výsledky a dopady

44

Komise má zavedený systém sledování svých projektů. Polovina projektů však neměla jasné ukazatele, výchozí hodnoty ani cíle, což snižuje relevanci podávání zpráv (viz rámeček 1). Dva z 21⁴² projektů (12 a 15 v příloze II) uspokojivě uvedly výstupy a výsledky v logických rámcích, s odkazem na roční cíle a úrovně jejich dosažení.

45

Projekty EU zabývající se správou a řízením podniků a hospodářskou soutěží (projekty 10, 19 a 20 v příloze II) přinesly očekávané výstupy (např. přijaté právní nástroje, uspořádané vzdělávací kurzy atd.). Projekty EU však nedokázaly definovat relevantní výsledky (viz příklady v rámečku 2) a dlouhodobější účinky účinně přispívající k boji proti protisoutěžním strukturám a jednání. Ukazatele konkurenceschopnosti (viz ukazatele přílohy V zahrnuté do jednotného rámce podpory) neodhalují žádný významný pokrok. Konkurenceschopnost Ukrajiny zůstává nízká.

46

Komise monitorovala podmínky makrofinanční pomoci a rozpočtové podpory, kritéria pro uvolnění vízového režimu a celkovou situaci v zemi prostřednictvím strategického a politického dialogu, kontaktů s organizacemi občanské společnosti, studií a hodnocení. Komise a ESVČ veřejně informují o pokroku reforem na Ukrajině, zejména prostřednictvím zpráv o provádění dohody o přidružení a zpráv přijímaných v rámci mechanismu uvolnění vízového režimu. Neexistují však žádné veřejné zprávy o příspěvcích EU k úspěchům Ukrajiny v boji proti jakémukoli typu korupce. Přímému podávání zpráv o výsledcích brání skutečnost, že strategickým dokumentům na vysoké úrovni, jako je jednotný rámec podpory EU pro Ukrajinu (2018–2020) nebo operační plán EUAM, obecně chybí cíle (viz obrázek 8).

47

EU nepodává zprávy o ukazatelích jednotného rámce podpory (např. o výkonnosti v celosvětových ukazatelích správy a o míře důvěry veřejnosti ve státní zastupitelství, soudnictví a donucovací orgány a o ukazatelích Evropské komise pro efektivitu justice), pomocí nichž by mohla sledovat pokrok Ukrajiny ve veřejném, pravidelném a standardizovaném formátu. Podle těchto ukazatelů Ukrajina dosáhla v boji proti korupci jen malého pokroku (viz příloha III a příloha IV).

48

Komise použila ke sledování pokroku Ukrajiny v boji proti korupci různé zprávy mezinárodních organizací, například Skupiny států proti korupci (GRECO) a OECD. Skupina GRECO uznala, že důležité reformy stále probíhají; nízká úroveň souladu s jejími doporučeními (pouze 16 % bylo plně provedeno) vyžaduje větší úsilí k dosažení přijatelné úrovně souladu⁴³. Omezený pokrok hlásí rovněž OECD⁴⁴.

49

Zprávy EUAM sice sledují úkoly (plány), systematicky je však neměří pomocí ověřitelných ukazatelů. Monitorování výsledků je navíc zřídka založeno na kvantifikovatelných údajích a uvádí spíše činnosti a výstupy než výsledky. Mise EUAM navíc ani po více než pěti letech působení v zemi neprovedla hodnocení dopadů. To není v souladu se souborem nástrojů EU pro zlepšování právní úpravy 43⁴⁵.

2. Podpora EU pro reformu soudnictví: nedostatečné výsledky

50

V tomto oddíle zkoumáme, zda Komise a ESVČ:

1. řádně připravily své intervence v odvětví soudnictví také s cílem řešit problém velké korupce,
2. poskytly podporu reformě soudnictví, která přinesla očekávané výsledky,
3. podporovaly digitální nástroje, které přinesly očekávané výsledky.

2.1 Projekty budování kapacit přinesly méně výhod, než se očekávalo

51

Reforma soudnictví je jednou z nejvyšších priorit Ukrajiny od jejího vstupu do Rady Evropy v roce 1995. V roce 2014 sama ukrajinská vláda konstatovala, že soudnictví je považováno za jednu z nejzkorumpovanějších institucí v zemi⁴⁶.

52

Komise poskytla významnou podporu při budování kapacit, např. mezinárodní a místní odborníci poskytovali analýzy, poradenství, metodiku, stanoviska, příručky, vzdělávací kurzy, semináře, pořádali diskuse u kulatého stolu a studijní návštěvy a zajišťovali komunikační aktivity a podporu zavádění systémů IT (viz obrázek 9). Bez ohledu na další poskytnutou podporu odhadujeme, že došlo k pokrytí téměř 85 % rozpočtu auditovaných projektů. Komise však není schopná poskytnout odhad příslušných částek. Projekty EU přispěly k přepracování ústavy a velkého počtu zákonů a vyhlášek. Pokud jde o přijímání právních předpisů, právní rámec je více sladěn s normami EU.

53

Jedním z klíčových úspěchů bylo zjednodušení soudního systému a vytvoření nového Nejvyššího soudu (projekty 6, 7 a 15 v příloze II), který byl zřízen v prosinci 2017. Projekty v oblasti soudního systému přinesly většinu plánovaných výstupů (např. analýzu nedostatků, doporučení, vypracování strategie v oblasti soudnictví, monitorovací nástroje, poradenství a podporu institucí a podporu procesu výběru soudců). Analýza a monitorování soudního systému byly užitečné pro zjištění nedostatků.

54

Podle Rady Evropy pomohly různé právní změny formálně dosáhnout 90 % legislativních a institucionálních cílů strategie a akčního plánu reformy soudnictví⁴⁷.

55

Udržitelnost zásahů Komise a podpora reforem jsou však neustále ohroženy, o čemž svědčí časté změny právních předpisů a zpoždění nebo zkreslování vyhlášek, což brání účinnému provádění reforem. Odborníci financovaní z prostředků EU z projektu 12 (viz příloha II) rovněž upozornili na skutečnost, že činnost se považuje za splněnou schválením zákona, i když je právní rámec prováděn pouze částečně nebo vůbec. Benátská komise v roce 2020 poukázala na „mimořádnou naléhavost situace“ a zhodnotila problémy reformy soudnictví jako „důsledek špatného legislativního procesu […], […] absence uceleného přístupu, nedostatečného řádného posouzení dopadů […], nejasnosti […] a] špatného provádění zákonů po jejich přijetí“⁴⁸. Během auditovaného období došlo k četným pokusům o změkčení reforem podporovaných Komisí a ESVČ (viz rámeček 3).

56

Přestože Komise poskytuje justičnímu sektoru pomoc již desítky let, odpor vůči změnám vedl k velkým komplikacím, kterým analýzy ani zmírňující opatření Komise nebyly schopny zabránit. Pouze polovina auditovaných projektů měla zvláštní oddíl „vyvozená poučení“. Přístup Komise k zajištění udržitelnosti spočíval v dlouhodobé angažovanosti v oblasti právního státu, politického/odvětvového dialogu a podmínek. Komise zlepšila svůj přístup a vytvořila zvláštní projekt na boj proti korupci (viz bod 29), ale nepodmínila technickou pomoc provedením předchozích doporučení, udržitelností předchozích výstupů nebo integritou řízení. Komise v roce 2021 zrušila plánovaný twinningový projekt s Ústavním soudem, a to po rozhodnutí soudu z října 2020, kterým byly zneplatněny protikorupční reformy.

57

Jedním z nejnáročnějších úkolů je udržet reformu státního zastupitelství v souladu se standardy EU. Program rozpočtové podpory Komise vyžadoval, aby byl přijat a vstoupil v platnost zákon o reformě Nejvyššího státního zastupitelství. Přestože cílem zákona bylo demonopolizovat pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství, hodnotitelé pověřeni Komisí zjistili, že zákon nezajistil jeho dostatečnou nezávislost na tlaku politických subjektů. Způsob přidělování případů státním zástupcům není dostatečně robustní, aby zabránil zasahování. Kromě toho zákon nebyl plně proveden a vyžadoval revizi.

58

Komise Nejvyššímu státnímu zastupitelství pomohla vypracovat plán reformy státních zastupitelství; ten zahrnoval vytvoření Kvalifikační a disciplinární komise státních zástupců (Qualification and Disciplinary Commission of Prosecutors – QDCP). Navzdory snahám Komise a EUAM se však reformní proces rozbíhal velmi pomalu (viz rámeček 4). Zásadního pokroku bylo dosaženo v září 2019, kdy prezident podepsal zákon o reorganizaci státního zastupitelství. Znamenalo to snížení počtu regionálních a místních státních zástupců (z 15 000 na 10 000), zrušení vojenských státních zastupitelství, hodnocení všech státních zástupců, vyhodnocení výkonnosti a pozastavení činnosti komise QDCP do září 2021⁵¹.

59

Reformy v oblasti vymáhání práva a trestního stíhání zatím nezlepšily důvěru, která je stále nízká (viz obrázek 10). Několik organizací oznámilo případy pochybení donucovacích orgánů⁵⁴. Průzkum provedený pro EUAM rovněž ukazuje pokles důvěry veřejnosti v dostatečnost a užitečnost opatření EU a EUAM na podporu reforem (viz příloha VII).

2.2. Podpora EU pro reformu soudnictví se nedostala ke klíčovým institucím a naráží i nadále na komplikace

60

Reforma soudnictví si vyžádala přehodnocení nebo posouzení všech soudců (viz obrázek 11). Komise poskytla tomuto procesu, který vedla Vyšší kvalifikační komise soudců (High Qualification Commission of Judges – HQCJ) za pomoci Veřejné rady pro bezúhonnost (Public Integrity Council – PIC), zastoupené organizacemi občanské společnosti, významnou podporu. První výběr se v roce 2017 týkal soudců Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud stojí na vrcholu soudní hierarchie. Od roku 2018 pokračoval proces výběru kandidátů a stávajících soudců a soudců Vrchního protikorupčního soudu. V posledně jmenovaném případě byl použit inovativní postup, při němž Vyšší kvalifikační komisi soudců pomáhala Veřejná rada mezinárodních odborníků, zvláštní poradní orgán uznávaných mezinárodních právních expertů.

61

Komise spolu s dalšími dárci prostřednictvím svého programu rozpočtové podpory (projekt 3 v příloze II) – požadovala přijetí změn ústavy a zákona o zřízení Nejvyššího soudu, aby byla zaručena nezávislost a bezúhonnost soudců. Podpora výběrového řízení a reformy soudnictví ze strany Komise je však ohrožena. Systém jmenování soudců Kongresem soudců se většinou týkal soudců, kteří nebyli hodnoceni (viz obrázek 12).

62

V soudním systému hrají strategickou roli také Ústavní soud, Nejvyšší soud a Vyšší kvalifikační komise soudců. Bezúhonnost jejich členů je tedy klíčová, ale při jejich jmenování nebyla kontrolována (viz příklady v příloze VIII). Komise v rámci programu makrofinanční pomoci v červenci 2020 požadovala zřízení etické komise s mandátem kontrolovat bezúhonnost členů Nejvyššího soudu. V době auditu nebyla tato podmínka splněna. Ani tato podmínka, ani povinnost provádět kontroly bezúhonnosti dalších vrcholných soudních orgánů, jako je Vyšší kvalifikační komise soudců a Ústavní soud, nebyly v programech makrofinanční pomoci před zahájením reformy stanoveny.

63

EU v rámci politického dialogu již řadu let zdůrazňuje, že pro zvýšení důvěry veřejnosti, která se v roce 2015 pohybovala mezi 5 % a 12 %⁵⁶, je nutné provést reformu soudnictví. Je to také jeden z ukazatelů pro měření očekávaných výsledků EU. Tato důvěra však zůstává velmi nízká a v roce 2019 se pohybuje mezi 14 % a 17 %⁵⁷.

2.3. Podporu Komise při vývoji digitálních nástrojů pro boj proti korupci brzdí problémy s kvalitou údajů a odpor ke změnám a k reformám

64

Projekty EU zahrnovaly řadu digitálních nástrojů pomáhajících předcházet korupci. Podpora byla poskytnuta zejména na úhradu výběrových testů v oblasti justice, na digitalizaci elektronické správy případů protikorupčních agentur (viz rámeček 5), na aktualizaci databáze „politicky exponovaných osob“⁵⁸, na rozvoj internetových stránek, na přispívání k platformě ProZorro pro zadávání veřejných zakázek a na přípravu elektronické správy případů pro správce konkurzní podstaty, notáře a soukromé exekutory. Občanská společnost iniciovala vznik platformy pro elektronické zadávání veřejných zakázek „ProZorro“ a „DoZorro“, které mají zajistit transparentnost a monitorování. Tyto nástroje pomáhají odhalovat korupci a mohou odrazovat od některých korupčních praktik. Komise nepřímo financovala vývoj systému ProZorro a vzdělávací kurzy v rámci vícezdrojového účtu EBRD. Občanská společnost rovněž vyvinula platformu „politicky exponovaných osob“. Ta shromažďuje informace z různých rejstříků, včetně majetkových přiznání, a mohou ji při svých kontrolách využívat finanční instituce.

65

Komise financovala datový sklad Národního protikorupčního úřadu (NABU), který umožňuje automatické vyhledávání a propojuje různé databáze. Komise rovněž zajistila systémy pro správu údajů pro ministerstvo spravedlnosti za účelem digitalizace dokumentů a usnadnění vyhledávání.

66

Užitečnou podporou bylo posouzení Komise zaměřené na rejstříky používané v odvětví spravedlnosti (projekty 6 a 17 v příloze II). Odborníci upozornili zejména na nedostatečnou interoperabilitu mezi jednotlivými rejstříky, absenci jedinečných identifikátorů, neexistenci dohodnutých adres a chybějící údaje nebo nepřesnosti v evidovaných údajích. Všechny tyto problémy komplikovaly křížové kontroly, což zpozdilo výkon soudních rozhodnutí (projekt 6 v příloze II) a usnadnilo nezákonné přebírání podniků nebo majetku prostřednictvím korupčních praktik, jinak známých jako „corporate raiding“ (viz obrázek 13). Komise poskytla podporu v řadě oblastí za účelem zajištění vlastnických práv (viz obrázek 14).

67

Vytvoření portálu veřejně přístupných dat⁵⁹ bylo významným krokem ke zvýšení transparentnosti a omezení možností korupce. Jednou z podmínek rozpočtové podpory v roce 2016 byl „přístup do veřejných rejstříků“. Přestože Ukrajina v této oblasti dosáhla pokroku, několik nedostatků přetrvává:

• vysoké poplatky a omezující vyhledávací funkce neumožňují plné využívání veřejných rejstříků
• dosud nebylo dosaženo počtu otevřených státních rejstříků vyžadovaného zákonem,
• kvalita rejstříků je nevyrovnaná.

68

Předpokladem pro využití nejnovějších technologických vymožeností (např. data velkého objemu a vytěžování údajů) jako preventivních nástrojů boje proti korupci je vyřešení problémů způsobených nedostatkem spolehlivých údajů (např. v rejstřících).

69

Programy makrofinanční pomoci III a IV obsahovaly několik podmínek pro lepší přístup k informacím (zveřejňování zpráv o auditu, veřejných zakázek a ověřování informací o vlastnictví společností).

3. Komise podpořila protikorupční instituce, ale ty jen obtížně dosahují očekávaných výsledků

70

V následujícím oddíle zkoumáme, zda Komise:

1. stanovila příslušné podmínky pro boj proti velké korupci a shromáždila a analyzovala dostatečné informace k posouzení pokroku,
2. poskytla podporu protikorupčním institucím, která dosáhla očekávaných výsledků.

3.1. Komise podpořila protikorupční reformu především prostřednictvím podmínek, ale při hodnocení pokroku postupovala i nadále na základě vlastního uvážení

71

Komise využila protikorupční podmínky – především legislativní a institucionální změny – k zajištění toho, aby byly tyto nové protikorupční subjekty zřízeny a začaly fungovat. Protikorupční podmínky stanovené v úvěrech makrofinanční pomoci (MFA) doplňují opatření na podporu rozpočtu a liberalizaci vízového režimu. Způsob, jakým byly podmínky formulovány, však umožňoval určitý stupeň volnosti, neboť často chyběly jasné výchozí hodnoty a měřitelné cíle. Obecně nebylo dostatečné zaměření nejen na řádné provádění zákonů a protikorupčních opatření, ale také na hmatatelné výsledky. Podmínky se dále zaměřovaly na nový protikorupční systém, avšak ne dostatečně nebo dostatečně včas na bezúhonnost a nezávislost soudních a donucovacích orgánů (viz body 61–62).

72

Hodnocení Komise týkající se rozpočtové podpory, uvolnění vízového režimu a podmínek makrofinanční pomoci vycházelo z informací, které poskytly orgány, odborníci z občanské společnosti a odborníci financovaní EU a mezinárodní organizace. Když podmínky zjevně nebyly splněny, Komise snížila výplatu rozpočtové podpory (vyplaceno bylo pouze 52,5 % tranše na rok 2016) a zrušila třetí tranši makrofinanční pomoci MFA III ve výši 600 milionů EUR. Krátce poté však byla vyplacena první tranše makrofinanční pomoci MFA IV ve výši 500 milionů EUR.

73

Komise mohla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout zrušení vízové povinnosti pouze pokud vyhodnotila, že byla všechna kritéria splněna. Komise nicméně interpretovala své podmínky dle vlastního uvážení, což vedlo k příliš pozitivnímu hodnocení. Naše analýza ukázala, že ačkoli bylo splněno jedno ze tří protikorupčních kritérií akčního plánu na uvolnění vízového režimu⁶⁰, zbylá dvě byla splněna pouze částečně (viz rámeček 6). Nevedlo to však k přehodnocení bezvízového styku.

3.2. Protikorupční instituce, které EU pomohla zřídit, se stále potýkají s problémy při dosahování očekávaných výsledků

74

Národní protikorupční strategie na období 2014–2017 vyžadovala vytvoření protikorupčních institucí (hlavní z nich jsou uvedeny na obrázku 15). ESVČ a Komise rovněž vybízely vládu, aby je zřídila a zajistila jejich účinné fungování. Podporovaly zřízení speciálních protikorupčních institucí, zatímco soudnictví a donucovací orgány byly i nadále ve výrazné míře postiženy korupcí.

Národní úřad pro prevenci korupce

75

NACP vypracoval národní protikorupční strategii na období 2018–2020 na základě provádění předchozí strategie. Odborníci najatí v rámci projektu 12 (viz příloha II) a financovaní z prostředků EU vyhodnotili, že bylo splněno přibližně 40 % předchozí strategie a státního programu a 30 % bylo splněno částečně. ESVČ a Komise uvítaly, že kabinet ministrů v dubnu 2018 strategii schválil; Parlament ji však nikdy nepřijal. Další doporučení k návrhu národní protikorupční strategie na období 2020–2024 poskytly projekty financované EU a poradní mise EUAM. Dokument prošel prvním čtením v Parlamentu v listopadu 2020. Druhé čtení probíhalo v době, kdy jsme dokončovali naši zprávu.

76

Navzdory podpoře Komise úkoly NACP v oblasti ověřování stále nesplňovaly doporučení skupiny GRECO⁶¹. Řada podmínek EU vyžadovala účinný systém prověřování majetku. Systém elektronických majetkových přiznání však není tak účinný, jak by měl být. Za nezákonné obohacování nebyl nikdo odsouzen (viz obrázek 16 a rámeček 6). Zveřejnění majetkových přiznání nicméně slouží jako preventivní nástroj.

77

Projekt MDA financovaný EU pomohl společně s EUAM vypracovat protikorupční programy (viz bod 37) a NACP je následně schválil. Převážná většina z nich se však nezabývala klíčovými korupčními riziky a postup byl považován za „formalitu a zaškrtávání kolonek“⁶².

78

Komise však nakonec své zapojení do úřadu NACP omezila poté, co byla poškozena jeho pověst. Pomoc v oblasti IT například podmínila pokrokem v klíčových oblastech činnosti. Jiní dárci přestali poskytovat pomoc dříve, když byl zaznamenán negativní vývoj.

79

V říjnu 2019 byla s podporou Komise zavedena nová struktura NACP. V lednu 2020 byl také jmenován nový ředitel NACP, který uspěl ve výběrovém řízení, na které dohlížela mezinárodní výběrová komise.

Národní protikorupční úřad (The National Anti-Corruption Bureau)

80

Národní protikorupční úřad (NABU) má v rámci mezinárodního společenství dobrou pověst. Přestože politická podpora EU pomohla udržet NABU funkční a nezávislý, je neustále ohrožován svými odpůrci, kteří se uchylují k takovým prostředkům, jako je obviňování z profesního pochybení. Odborníci financovaní z prostředků EU poskytli návrhy pravomoci NABU, ale i tyto předpisy jsou pod neustálou hrozbou (např. zrušení práva napadat obchodní smlouvy spojené s korupcí⁶³). V září 2020 prohlásil Ústavní soud Ukrajiny, že důležitá ustanovení zákona o NABU jsou protiústavní. To bude mít dopad na jmenování ředitele, Radu pro civilní dohled a nezávislý audit, který má být teprve proveden⁶⁴.

81

Komise a EUAM uspořádaly velké množství vzdělávacích kurzů, seminářů a studijních návštěv a rovněž poskytly pro NABU poradenství, přičemž se zaměřily na vyšetřovací úkoly. Statistiky NABU ukazují, že došlo k pokroku, pokud jde o zahájená vyšetřování (viz obrázek 17). Úřad vypočítal svůj ekonomický přínos pro společnost porovnáním svého rozpočtu (30 milionů EUR) s ekonomickým dopadem (ztráty ve výši 450 milionů EUR, kterým se podařilo zabránit)⁶⁵. Jeho kapacita pro vyšetřování případů na vysoké úrovni se výrazně zvýšila, zejména ve srovnání s počtem případů na vysoké úrovni, které byly vyšetřovány před zřízením NABU⁶⁶. Většina případů se týká státních podniků⁶⁷ a přibližně 18 % „oznámení o podezření“ se týkalo vysokých úředníků⁶⁸. V době auditu vyšetřoval NABU velké korupční případy, jako je případ Rotterdam+ a Privatbank⁶⁹.

82

NABU je však pouze jedním článkem protikorupčního řetězce. Výsledek vyšetřování NABU závisí na faktorech, jako jsou státní zástupci a forenzní úřad ověřující důkazy. NABU prohlásil, že jeho práci dlouhodobě ztěžuje Národní bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU)⁷⁰, která vlastní technické vybavení pro odposlechy a má k dispozici potřebný personál, dále absence práv k odposlechům a nedostatečný přístup do registrů. EU prostřednictvím politického dialogu spolu s dalšími dárci úspěšně lobbovala za přijetí zákona (nakonec přijatého v říjnu 2019), který by NABU umožnil provádět tajná vyšetřování s využitím odposlechů. V praxi si však i přes zapojení EU zachovává SBU nad odposlechy kontrolu.

Úřad státního zastupitelství specializovaný na boj proti korupci (Specialised Anti-Corruption Prosecution Office – SAPO)

83

Ačkoli je Úřad SAPO odpovědný za předkládání případů korupce na vysoké úrovni k projednání soudům, zůstává součástí státního zastupitelství, a není tedy zcela nezávislý. Kromě činností EUAM poskytovala Komise podporu zejména prostřednictvím čtyř projektů (projekty 6, 12, 13 a 15 v příloze II). Dosažení úspěšných výsledků bylo znemožněno omezenou nezávislostí vedení SAPO a počtem nevyřízených případů⁷¹. Komise po skandálu s odposlechy z roku 2018 svou podporu snížila a naznačila, že ředitel SAPO vyvíjel nátlak na státní zástupce a soudy.⁷²

Vrchní protikorupční soud (High Anti-Corruption Court – HACC)

84

Před zřízením HACC v září 2019 zůstával značný počet případů korupce na vysoké úrovni, které soudům postoupil úřad SAPO/NABU, u těchto soudů ležet, což OECD kvalifikovala jako „šokující“⁷³. Vzhledem k této situaci se mezinárodní společenství⁷⁴ a organizace občanské společnosti zasazovaly o vytvoření nezávislého soudu se spolehlivým postupem přijímání zaměstnanců. ESVČ a Komise v rámci svého dialogu v roce 2016 požadovaly, aby byly přijaty právní předpisy pro HACC.

85

Komise zřízení HACC významně podpořila (viz obrázek 9). Po transparentním výběrovém řízení bylo v dubnu 2019 jmenováno 38 soudců. Provoz dlouho očekávaného soudu, který je soudem prvoinstančním i odvolacím, byl oficiálně zahájen 5. září 2019 a v posledním čtvrtletí roku 2019 začal projednávat první případy na vysoké úrovni.

86

Do září 2020 vydal HACC 16 odsuzujících a jeden osvobozující rozsudek (viz obrázek 18). Ve srovnání s obecnými soudy, u nichž případy korupce po mnoho let váznou, začal HACC vykazovat první slibné výsledky. Jeho účinnost, nezávislost a udržitelnost však byly v době auditu ohroženy.

Úřad pro vyhledávání a správu majetku z trestné činnosti (Asset Recovery and Management Agency of Ukraine – ARMA)

87

Projekt 12 financovaný EUAM a Komisí (viz příloha II) již od počátku napomáhal se zřízením Úřadu pro vyhledávání a správu majetku z trestné činnosti (ARMA). Součástí projektu byl provedení technického posouzení a poskytování legislativní podpory úřadu. Z projektu se financovaly také nástroje IT (např. základní vybavení, internetové stránky ARMA a videokonferenční vybavení) a odborné proškolení. Úřad začínal od nuly a všichni zaměstnanci museli absolvovat odborné proškolení. Úřad ARMA zvýšil svou kapacitu pro dohledávání a správu majetku a zpracovával stále větší počet případů vymáhaného majetku z trestné činnosti⁷⁵.

88

Úřad ARMA uvádí, že od října 2020 nalezl a vystopoval nelegálně získaný majetek v hodnotě více než 100 miliard UAH (téměř 3 miliardy EUR). Mandát úřadu ARMA je nicméně omezený, protože může vyhledávat a sledovat majetek pouze tehdy, když ji o to požádají donucovací orgány. I přes zvýšený objem majetku spravovaného úřadem ARMA představuje tato částka pouze 4 % (přibližně 119 milionů EUR) všech vystopovaných částek.

Závěry a doporučení

89

Zjistili jsme, že ačkoli EU podporovala reformy pro boj proti korupci a napomohla snížit možnosti korupce, velká korupce je na Ukrajině i nadále klíčovým problémem. Reformu soudnictví provázejí komplikace, protikorupční instituce jsou ohroženy, důvěra v ně je stále malá a počet odsouzení za velkou korupci je nízký.

90

Hlavní příčinou korupce a hlavní překážkou právního státu a hospodářského rozvoje v zemi jsou oligarchové a zájmové skupiny na celé Ukrajině. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a Komise si byly dobře vědomy četných vazeb mezi oligarchy, vysoce postavenými úředníky, vládou, parlamentem, soudnictvím a státními podniky. ESVČ dosud nenavrhla způsob, jak omezit ukrajinským občanům podezřelým z velké korupce vstup do EU a jak jim zabránit využívat svůj majetek v EU. Klíčové dokumenty EU se sice zmiňují o boji proti korupci, neexistuje žádná celková strategie, která by se velkou korupcí konkrétně zabývala. ESVČ a Komise řešily korupci jako průřezovou prioritu a směřovaly finanční prostředky a úsilí do různých odvětví; zahrnovalo to i podporu protikorupčních institucí, jejichž úkolem je bojovat proti korupci na vysoké úrovni. Víceodvětvový přístup se dostatečně nezaměřil na velkou korupci (viz body 22–28 a 34).

91

Projekt Iniciativa EU pro boj proti korupci se zaměřoval výhradně na korupci, zejména prostřednictvím podpory protikorupčních institucí zabývajících se velkou korupcí. Celkovým cílem žádného z ostatních projektů, které jsme kontrolovali, nebylo specificky omezit velkou korupci, ale polovina z nich zahrnovala aktivity, které se tímto problémem zabývaly. Velká korupce a nelegální finanční toky (včetně praní peněz) spolu neoddělitelně souvisejí, ale projekty, které jsme kontrolovali, obsahovaly velmi malý počet aktivit zaměřených na rizika praní peněz. Komise rovněž stanovila podmínky podpory reforem v těchto oblastech ve svých programech makrofinanční pomoci a v referenčních kritériích pro uvolnění vízového režimu. Poradní mise EU (EUAM) podpořila ukrajinské orgány v jejich snaze reformovat odvětví civilní bezpečnosti. Spolupracovala s donucovacími orgány na snížení korupce jako jedné ze svých průřezových priorit. Mandát mise EUAM však nezahrnuje řešení korupce ve velkém měřítku (viz body 29–37 a 71–73).

Doporučení 1 – Navrhnout a provést konkrétní opatření zaměřená na velkou korupci

ESVČ a Komise by v zájmu omezení velké korupce měly:

1. jako součást komplexního přístupu k boji s korupcí vypracovat strategický dokument pro prevenci velké korupce a boj s ní, včetně zmocňování se státu. V tomto dokumentu by měla být určena klíčová opatření v přesně vymezeném časovém rámci, jež se zaměří na základní příčiny, včetně oligarchické struktury;
2. společně s členskými státy a mezinárodními partnery analyzovat a zvážit způsob, jak omezit jednotlivým Ukrajincům (oligarchům a lidem pod jejich vlivem), kteří jsou podezřelí z velké korupce, vstup do EU a jak jim zabránit využívat svůj majetek v EU;
3. prohloubit sledování a podporu provádění právních předpisů proti praní peněz na Ukrajině.

Časový rámec: konec roku 2022.

92

Podpora Komise pro projekty občanské společnosti a nezávislá média byla rozumným postupem prevence a odhalování korupce. Občanská společnost například vytvořila platformu ProZorro a platformu „politicky exponovaných osob“, které položily základy pro monitorování reforem a upozorňování veřejnosti na korupční praktiky a zneužívání moci (rámeček 4 a body 29, 35 a 64).

Doporučení 2 – Posoudit a upravit rozsah své podpory organizací občanské společnosti a investigativní žurnalistiky

Komise by v zájmu posílení transparentnosti a podpory reforem měla:

1. posoudit a upravit rozsah své podpory občanské společnosti a investigativní žurnalistiky, přičemž by měla klást zvláštní důraz na boj proti korupci a podporovat úsilí o omezení vlivu médií ve vlastnictví oligarchů;
2. podporovat příjemce z řad občanské společnosti při vytváření systematických monitorovacích mechanismů (např. srovnávací tabulky) pro sledování výsledků protikorupčních reforem a pravidelně dokumentovat výsledky dosažené financovanými projekty.

Časový rámec: konec roku 2022.

93

Panuje široká shoda na tom, že v situaci, kdy dochází ke zmocňování se státu, získávají ekonomicky vlivní jednotlivci a společnosti od státu výhody, zejména prostřednictvím státních podniků. Komise podpořila privatizaci velkých státních podniků. Ve svém odvětvovém dialogu a v podmínkách makrofinanční pomoci se zaměřila na jejich správu a řízení, ale tyto reformy jsou ohroženy. Podpořila rovněž Ukrajinu při budování institucionální kapacity antimonopolního výboru. V době auditu byl však výbor stále příliš slabý na to, aby mohl prosazovat politiku hospodářské soutěže. Je zapotřebí vyvinout mnohem větší úsilí, zejména proto, že mnoho společností na Ukrajině má status oligopolů nebo monopolů (viz body 38–43).

Doporučení 3 – Přispět k odstranění překážek svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže

Komise by v zájmu posílení spravedlivé hospodářské soutěže měla:

1. identifikovat a nepodporovat (prostřednictvím projektů, půjček a záruk) společnosti pod oligarchickým vlivem, které vytvářejí překážky volné a spravedlivé hospodářské soutěži;
2. podporovat úsilí ukrajinských orgánů o odstranění monopolů pod oligarchickým vlivem, pokud v jejich případě existují obavy o volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž;
3. poskytnout zvýšenou institucionální podporu Protimonopolnímu výboru s cílem zvýšit jeho kapacitu a nezávislost, a zároveň zajistit, aby tento výbor měl integritu a odhodlání potřebné k reformám.

Časový rámec: konec roku 2023

94

Komise má zavedený systém monitorování a hodnocení své podpory. Posoudit, do jaké míry projekty pomohly v boji proti jakémukoli typu korupce, je však u poloviny projektů, které jsme auditovali, obtížné, protože výsledky nejsou měřitelné (kvůli nedostatku výchozích hodnot, cílů a příslušných ukazatelů) a vztahují se k výstupům a činnostem. Mise EUAM kromě toho nezveřejnila své hodnocení dopadů (viz body 44–49).

95

Ačkoli ESVČ a Komise každoročně podávají zprávy o pokroku reforem na Ukrajině, neexistuje žádné konkrétní informování o pokroku, kterého bylo v boji proti jakémukoli druhu korupce dosaženo díky příspěvkům EU. Systém podávání informací není založen na předem stanovených cílech a ukazatelích porovnávaných s výchozími hodnotami (viz body 45–47, 55–57 a 71).

Doporučení 4 – Zlepšit monitorování a podávání zpráv s cílem informovat a v případě potřeby přijmout nápravná opatření

ESVČ, Komise a EUAM by měly:

1. zlepšit systém monitorování a veřejného podávání zpráv (na základě jasných a konkrétních cílů, předem stanovených cílových hodnot a ukazatelů a v porovnání s výchozími hodnotami), zejména pokud jde o boj proti velké korupci na Ukrajině, se zaměřením na příspěvky EU;
2. vyžadovat, aby realizátoři projektů řádně vyplňovali logické rámce svých projektů, včetně porovnání dosažených výsledků projektů s výchozími hodnotami a očekávanými cíli.

Časový rámec: konec roku 2022

96

Nedostatek ochoty k reformám a odpor vůči protikorupčním a soudním reformám vedly k velkým komplikacím, které se nepodařilo zmírňujícími opatřeními odstranit. V náročném prostředí je udržitelnost předchozích úspěchů neustále ohrožena (viz body 55–58).

97

Komise a EUAM poskytly intenzivní pomoc při reformě soudnictví, a to zejména Vrchnímu protikorupčnímu soudu, který nyní vykázal své první výsledky v podobě odsouzení. Komise a EUAM poskytly významnou podporu při posuzování kvalifikace a bezúhonnosti soudců a státních zástupců. Členové orgánů soudní správy, značný počet soudců a někteří státní zástupci však stále potřebují projít prověrkou bezúhonnosti (viz obrázek 18, rámeček 4 a body 60–63 a 84–86).

98

Komise pomohla zřídit a rozvíjet nové protikorupční instituce. Pokud je však jeden článek institucionálního řetězce slabý, nemůže řádně fungovat celý. ESVČ a Komise aktivně zajišťují neustále ohrožený protikorupční rámec a snaží se jej začlenit do místního kontextu stávajících organizací. Snaha o začlenění nových institucí do stávajícího prostředí je však nikdy nekončící boj (viz body 74–88).

Doporučení 5 – Při poskytování podpory pro budování kapacit institucí klást důraz na integritu a odhodlání k reformám

Aby byla podpora EU účinnější, měly by Komise a ESVČ:

1. při poskytování institucionální podpory soudním orgánům, donucovacím orgánům a orgánům státního zastupitelství klást důraz na kritéria bezúhonnosti a závazku k reformám (tj. provádění předchozích doporučení, udržitelnost předchozích výstupů a bezúhonnost vedení těchto orgánů);
2. snažit se při poskytování pomoci zajistit, aby pro klíčové funkce v soudnictví a v donucovacích orgánech (tj. soudci Ústavního soudu, předsedové soudů a členové Vyšší kvalifikační komise soudců a Nejvyšší soudní rady) byla prováděna posouzení bezúhonnosti.

Časový rámec: konec roku 2022

99

Projekty EU rovněž pomohly utvořit řadu digitálních nástrojů pro prevenci korupce, ale některé z nich vyžadovaly ze strany vnitrostátních orgánů silnější závazek. Hodnocení rejstříků ministerstva spravedlnosti se ukázalo jako užitečné pro zjištění nedostatků, zejména z hlediska přesnosti údajů. Na ověřování elektronických majetkových přiznání má negativní vliv nepřesnost některých rejstříků, do kterých se nahlíží. Nezákonné převzetí podniku nebo majetku je na Ukrajině vážným problémem a pro investory představuje velké riziko. Komise se tímto problémem zabývá (body 64–69 a 76).

Doporučení 6 – Podpořit digitalizaci rejstříků

V zájmu zvýšení transparentnosti veřejných rejstříků, ochrany vlastnických práv a kontroly využívání veřejných prostředků by Komise měla podpořit digitalizaci nejdůležitějších veřejných rejstříků. Touto podporou by se měla zvýšit jejich interoperabilita a kvalita údajů a zabezpečit nakládání s nimi.

Časový rámec: konec roku 2022.

100

Koordinace podmínek EU s dalšími dárci sehrála roli při změně ústavy, posílení právního rámce a zřízení institucí. Řada podmínek však nebyla dostatečně konkrétní a umožňovala určitou volnost. Tím, že Komise uznala, že bylo dosaženo pokroku, vyhodnotila některé podmínky jako splněné. Naše hodnocení je však kritičtější, zejména pokud jde o výsledky (viz body 61, 71–73).

101

Komise zpočátku využívala podmínky pro reformu soudnictví jen v omezené míře a zaměřila se předně na ústavní změny potřebné k reorganizaci soudnictví a na budování protikorupčních institucí. Ve svém posledním programu makrofinanční pomoci (červenec 2020) požadovala Komise kontroly bezúhonnosti u klíčových orgánů soudní správy. Kromě toho některé úspěchy zvrátily zájmové skupiny. Jedním z posledních pokusů bylo rozhodnutí Ústavního soudu, který označil elektronická majetková přiznání za protiústavní. Ačkoli tlak ze strany EU a mezinárodní komunity vedl zákonodárce k obnovení povinnosti podávat majetková přiznání a k ukládání sankcí v případě jejího nedodržení, nejsou tyto sankce dostatečně odrazující. Úsilí ESVČ a Komise zabránilo návratu k dřívější situaci, ale ohrožení trvá (body 55, 61, 71, 73, rámeček 3 a obrázek 16).

102

ESVČ a Komise se zasazovaly o zlepšení správy a řízení velkého počtu státních podniků na Ukrajině a o usnadnění jejich privatizace. Odborníci financovaní z prostředků EU však dospěli k závěru, že zásadním problémem jsou moratoria zakazující výkon soudních rozhodnutí a chránící státní podniky před bankrotem nebo před splácením dluhů (viz body 38–41).

Doporučení 7 – Stanovit přísnější podmínky pro podporu Komise

V zájmu zaručení a zajištění reforem by Komise měla při navrhování a posuzování podmínek makrofinanční pomoci:

1. začlenit přísné požadavky na reformu soudnictví, státních zastupitelství a donucovacích orgánů, zejména s cílem zajistit jejich nezávislost a bezúhonnost;
2. posoudit (zdokumentovaným způsobem) podmínky pro odstranění dluhových moratorií pro státní podniky s cílem začlenit takovouto podmínku do budoucího programu makrofinanční pomoci.

Časový rámec: konec roku 2022

Tuto zprávu přijal senát III, jemuž předsedá Bettina Jakobsenová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 20. července 2021.

Přílohy

Příloha I – Přímé zahraniční investice (PZI), 2016–2019

Příloha II – Kontrolované programy a projekty

Č.	NÁZEV SMLOUVY	VYČLENĚNO (v EUR)	SMLUVNĚ VÁZÁNO (v EUR)	VYPLACENO (v EUR) do října 2020
1	Makrofinanční pomoc III	1 800 000 000		1 200 000 000
2	Makrofinanční pomoc IV	1 000 000 000		1 000 000 000
3	2014/344231 Smlouva o budování státu pro Ukrajinu	355 000 000	305 125 000	305 125 000
4	2014/345095 Posílení ústavních, protikorupčních a právních reforem na Ukrajině (iniciativa Reanimační balíček reforem)	394 974	394 974	394 974
5	2014/351692 Konsolidace rozvoje politiky v oblasti spravedlnosti na Ukrajině	520 000	520 000	520 000
6	2013/328160 Projekt na podporu reforem odvětví spravedlnosti na Ukrajině	7 857 467	7 857 467	7 506 681
7	2014/346257 Provádění rámce programové spolupráce s Radou Evropy v rámci Východního partnerství	30 400 000	30 400 000 včetně 3 357 220 na Ukrajině	30 400 000 včetně 3 259 547 na Ukrajině
8	2016/373210 Posílení koalice Reanimační balíček reforem	918 771	918 771	918 771
9	2015/369527 PODPORA STÁTNÍ FINANČNÍ SPRÁVY (SFS) UKRAJINY PŘI POSILOVÁNÍ PRVKŮ INTEGROVANÉ SPRÁVY HRANIC V OBLASTI CELNÍCH ZÁLEŽITOSTÍ	1 800 000	1 800 000	1 723 068,09
10	2016/374091 Posílení institucionálních kapacit ukrajinského antimonopolního výboru k provádění průzkumů trhu a účinnému prosazování práva hospodářské soutěže v souladu s normami EU.	1 688 065	1 688 065	1 688 065
11	2016/374814 Rada za Evropu: Budování kapacit na podporu Nejvyšší rady Ukrajiny	1 255 926	1 255 926	1 255 926
12	2016/382642 Boj proti korupci a podpora klíčových reforem	14 500 000	14 500 000	14 500 000
13	2017/388596 Posílení úlohy občanské společnosti v oblasti dohledu nad veřejnými financemi	682 670	682 670	670 849
14	2017/388935 Boj proti korupci a provádění reforem na regionální úrovni	729 541	729 541	656 586
15	2017/389065 Posílení úlohy občanské společnosti při usnadňování demokratických reforem a zvyšování odpovědnosti, pravomocí a kvality veřejné správy	685 805	685 805	656 199
16	2017/392878 Podpora prevence korupce a jejího vyšetřování prostřednictvím občanské angažovanosti na místní úrovni	748 944	748 944	674 050
17	2017/390764 PRAVO-JUSTICE: Podpora reforem v oblasti soudnictví na Ukrajině	15 290 000	15 290 000	9 584 385
18	2017/392754 Podpora reforem v oblasti právního státu na Ukrajině (PRAVO – policie, státní zastupitelství, řádná správa věcí veřejných)	36 000 000	36 000 000	29 061 551
19	2017/387956 Podpora ukrajinského antimonopolního výboru při prosazování pravidel státní podpory	2 900 100	2 900 100	2 320 080
20	Vícezdrojový účet EBRD-Ukrajina pro stabilizaci a udržitelný růst
	2016/379989 „Vícezdrojový účet EBRD-Ukrajina pro stabilizaci a udržitelný růst“	8 000 000	8 000 000	8 000 000
	2017/394778 EBRD ADD č. 1 „Vícezdrojový účet EBRD-Ukrajina pro stabilizaci a udržitelný růst“	9 000 000	9 000 000	9 000 000
	2018/401226 Dodatek č. 2 k pověřovací dohodě s EBRD ENI/2016/379-989 „Vícezdrojový účet EBRD-Ukrajina pro stabilizaci a udržitelný růst“ (fiktivní smlouva)	1 700 000	1 700 000	1 700 000
	2019/409355 Dodatek č. 3 k pověřovací dohodě s EBRD ENI/2016/379-989 „Vícezdrojový účet EBRD-Ukrajina pro stabilizaci a udržitelný růst“ (fiktivní smlouva)	10 000 000	10 000 000	10 000 000
21	EUAM06BP406 „Posílení protikorupční kapacity ukrajinské národní policie prostřednictvím využití moderních technologií k prosazování práva“	49 900		25 575
22	EUAM01BP0501 „Posílení transparentnosti, odpovědnosti a dohledu v ukrajinském sektoru civilní bezpečnosti“	157 000		102 484
23	EUAM05BP505 „Institucionální nezávislost státního zastupitelství Ukrajiny a podpora orgánů samosprávy“	86 700		20 642
24	EUAM6.1.5BP605 „Posílení protikorupčních kapacit ukrajinských institucí sektoru civilní bezpečnosti“	55 600		22 342,60
Makrofinanční pomoc CELKEM		2 800 000 000		2 200 000 000
Projekty CELKEM		473 378 683		409 364 432
Auditováno CELKEM		3 273 378 683		2 609 364 432

Příloha III – Omezený pokrok při řešení korupce na Ukrajině

Příloha IV – Pokrok Ukrajiny v ukazatelích právního státu, 2012–2019

Příloha V – Pokrok v ukazatelích konkurenceschopnosti, 2015–2020

Příloha VI – Příspěvek EU ke zlepšení hospodářské soutěže na Ukrajině

POLITICKÝ DIALOG (dialog na vysoké úrovni na vládní úrovni)	• Vypracování a provádění plánů privatizace státních podniků v souladu s mezinárodními standardy • Snaha o oslabení vlivu oligarchů na ekonomiku prostřednictvím tržně orientovaných reforem a opatření pro boj proti korupci • Přivítání obnoveného závazku Ukrajiny bojovat proti vlivu zájmových skupin („deoligarchizace“)
ODVĚTVOVÝ DIALOG (dialog v rámci finanční spolupráce)	• Reforma státních podniků • Zaměření na odvětví energetiky, účast na zasedáních energetického výboru • EU působila jako „pozorovatel“ v procesu výběru členů dozorčích rad státních podniků
TECHNICKÁ POMOC	• Hlavní dárce vícezdrojového účtu EBRD • Podpora ukrajinského Antimonopolního výboru (AMCU)
PODMÍNKY	• Programy makrofinanční pomoci

Zdroj: EÚD na základě auditní dokumentace.

Příloha VII – Dostatečnost a užitečnost opatření EU a EUAM při podpoře reforem

Příloha VIII – Jmenování soudců Ústavního soudu a členů Nejvyšší soudní rady

Zkratková slova a zkratky

AMCU: ukrajinský antimonopolní výbor (Anti-Monopoly Committee of Ukraine)

ARMA: Úřad pro vyhledávání a správu majetku z trestné činnosti (Asset Recovery and Management Agency of Ukraine)

BOC: Rada obchodního ombudsmana (Business Ombudsman Council)

DCFTA: prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (Deep and Comprehensive Free-Trade Area)

EBRD: Evropská banka pro obnovu a rozvoj

EUAM: poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (European Advisory Mission Ukraine)

GRECO: Skupina států proti korupci

GŘ: generální ředitelství

HACC: Vrchní protikorupční soud (High Anti-Corruption Court)

HQCJ: vyšší kvalifikační komise soudců (High Qualification Commission of Judges)

MDA: vícezdrojový účet (EBRD) (Multi-Donor Account )

MFA: makrofinanční pomoc (Macro-Financial Assistance)

MMF: Mezinárodní měnový fond

NABU: Národní protikorupční úřad Ukrajiny (National Anti-Corruption Bureau of Ukraine)

NACP: Národní úřad pro prevenci korupce (National Agency on Corruption Prevention)

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

QDCP: kvalifikační a disciplinární komise státních zástupců (Qualification and Disciplinary Commission of Prosecutors)

SAPO: Úřad státního zastupitelství specializovaný na boj proti korupci (Specialised Anti-Corruption Prosecution Office)

SBU: Národní bezpečnostní služba Ukrajiny (National Security Service of Ukraine)

SFS: státní finanční správa (State Fiscal Service)

UAH: ukrajinská hřivna

Glosář

Logický rámec: dokument, v němž jsou uvedeny plány, výstupy a činnosti s odkazy na výchozí hodnoty, cíle a ukazatele projektu EU.

Moratoria: právní ustanovení zakazující výkon soudního rozhodnutí vůči státu nebo státnímu podniku.

Oligarchové: malá skupina bohatých jednotlivců, často z podnikatelské sféry a bez volených funkcí, kteří fakticky ovládají zemi.

Rozpočtová podpora: přímý převod finančních podpory EU do vnitrostátního rozpočtu partnerské země (Ukrajiny), který podléhá určitým podmínkám.

Státní podniky: podnik, který je zcela nebo částečně vlastněn vládou dané země.

Velká korupce: zneužívání moci na vysoké úrovni, které přináší prospěch několika málo osobám na úkor většiny a způsobuje vážné a rozsáhlé škody jednotlivcům i společnosti.

Výsledky: okamžité nebo dlouhodobé, zamýšlené nebo nezamýšlené změny, které projekt přinesl a které obvykle souvisejí s jeho cíli (např. lepší monitorování a kontrola státní podpory v návaznosti na lépe odborně vyškolené pracovníky).

Výstupy: něco, co bylo vytvořeno nebo čeho bylo dosaženo v rámci projektu financovaného z prostředků EU.

Zájmové skupiny: lidé nebo organizace, kteří mají finanční nebo osobní zájem na podnikání, společnosti nebo stávajícím systému.

Zmocňování se státu: typ korupce, z níž mají prospěch lidé, kteří ovlivňují právní rámec a jmenování do klíčových funkcí ve svůj prospěch na úkor většiny.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III, který odpovídá za audit oblastí vnější činnost a bezpečnost a právo a jemuž předsedá členka EÚD Bettina Jakobsenová. Audit vedl člen Účetního dvora Juhan Parts a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Ken-Marti Vaher, tajemník kabinetu Margus Kurm, vyšší manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Aurelia Petlizová a auditoři Joël Costantzer a Dirk Neumeister. Jazykovou podporu poskytoval Mark Smith. Grafickou podporu zajišťovala Alexandra-Elena Maziluová. Ramune Sarkauskieneová poskytovala jazykovou a administrativní podporu.

Poznámky na konci textu

¹ ESVČ „EU-Ukraine relations – factsheet“, 2020 a Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, 2021.

² ESVČ: Rozhovor vysokého představitele / místopředsedy Josepa Borrella s Ivanem Verstjukem z deníku Novoje Vremja, 21. září 2020.

³ Zvláštní zpráva EÚD č. 32/2016: „Pomoc EU Ukrajině“, bod 7.

⁴ USAID: Changing corrupt behaviours assessment: addressing everyday corruption in Ukraine, 2015, s. 7.

⁵ Centrum pro hospodářskou strategii: How much does the budget lose due to the lack of good governance?, 2018, s. 41.

⁶ Chatham House: Are Ukraine’s Anti-corruption Reforms Working?, 2018, s. 23.
Strategická poradní skupina pro podporu ukrajinských reforem: Reforms in Ukraine after revolution of Dignity: what was done, why not more, and what to do next, 2019, s. 115.

⁷ MMF: Government of Ukraine Report on the Diagnostic Study of Governance Issues Pertaining to Corruption, the Business Climate and the Effectiveness of the Judiciary, 2014, s. 4, 9 a 20;
Výsledky 4. monitorování OECD: Prevention and Prosecution of Corruption in State-Owned Enterprises, 2018, s. 8;
Zpráva MMF o jednotlivých zemích č. 17/84, bod 32;
Stiftung Wissenschaft und Politik: „Deoligarchisation” in Ukraine, Promising Visions, Murky Realities, 2016, s. 1–2 a 4–5;
Survival of the richest: how oligarchs block reforms in Ukraine, 2016, s. 3–8;
ECFR:Guarding the guardians: Ukraine’s security and judicial reforms under Zelensky, 2019, s. 5–6, 8, 11, 13–14; a
Institut Jacquese Delorse:Supporting Ukraine’s difficult path towards reforms, 2015, s. 7.

⁸ Zpráva MMF o jednotlivých zemích č. 17/84, 2017, s. 15.

⁹ Viz MMF: Government of Ukraine report on the diagnostic study of governance issues pertaining to corruption, the business climate and the effectiveness of the judiciary, červenec 2014, bod 7;
MMF: Zpráva MMF o jednotlivých zemích č. 17/83, duben 2017 a
Financial Times: Ukraine courts cannot be allowed to throw out anti-corruption gains, Volodymyr Zelenskyj, 1. listopadu 2020.

¹⁰ Atlantická rada: Corruption, Democracy, and Investment in Ukraine, 2007, s. 5, a Zpráva MMF o jednotlivých zemích č. 17/84, 2017, s. 5, 6 a 15.

¹¹ Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů: With Deutsche Bank’s help, an oligarch’s buying spree trails ruin across the US heartland a Enough is enough: How FinCEN Files exposes a broken system that keeps dirty cash flowing, 2020.

¹² Přesun zisků při vývozu železné rudy z Ukrajiny, 2018, s. 3.
Institut sociální a ekonomické transformace: Comparative analysis of the fiscal effect of tax evasion/avoidance instruments in Ukraine, 2020, s. 44.

¹³ Dragon Capital a Centrum pro hospodářskou strategii, Foreign Investor Survey,
listopad 2020, a Evropská podnikatelská asociace, Investment Attractiveness Index First Half of 2020.

¹⁴ Světová banka: Ukraine systematic country diagnostic toward sustainable recovery and shared prosperity, 2017, body 9 a 19;
MMF: Statement by the IMF Managing Director on Ukraine, 2019, a
OECD: Výsledek 4. monitorování Prevention and Prosecution of Corruption in State-Owned Enterprises, 2018, s. 16.

¹⁵ Eastern Partnership.

¹⁶ Na základě údajů o oficiální rozvojové pomoci Ukrajině získaných OECD ; přijímající země: Ukrajina, průměr 2018–2019.

¹⁷ Ustanovení čl. 1 odst. 4 a čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 232/2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství.

¹⁸ Článek 2 Smlouvy o Evropské unii.

¹⁹ Ustanovení čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a ESVČ: „Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, červen 2016, s. 26.

²⁰ Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé. Úř. věst. L 161 ze dne 29. května 2014, preambule, čl. 1 odst. 2 písm. e), čl. 2 a 3 a hlava IV.

²¹ Příloha 1 prováděcího rozhodnutí Komise o zvláštním opatření z roku 2016 pro boj proti korupci a podporu klíčových reforem ve prospěch Ukrajiny: akční dokument pro Iniciativu EU pro boj proti korupci na Ukrajině, s. 4.

²² Přehled podpory EU.

²³ Rozhodnutí Rady 2014/486/SZBP ze dne 22. července 2014 o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine).

²⁴ Zvláštní zpráva EÚD č. 32/2016: Pomoc EU Ukrajině.

²⁵ Akční dokument ke smlouvě o budování státu na Ukrajině (projekt 3 v příloze II), s. 2–4.

²⁶ Dohoda o přidružení, zvláštní opatření (2014–2017), jednotný rámec podpory na období 2018–2020, pracovní závěry Rady přidružení a operační plán mise SBOP EUAM Ukrajina (dokumenty nejsou veřejně dostupné).

²⁷ 2015 EU-Ukraine Association Agenda, 16. března 2015, s. 6.

²⁸ Programování evropského nástroje sousedství – 2017–2020 – Single Support Framework for EU support to Ukraine (2018–2020).

²⁹ Rada Evropské unie: Concept of operations for EU civilian advisory mission in Ukraine agreed, 2014, a Programming of the European Neighbourhood Instrument (ENI) - 2017–2020 - Single Support Framework for EU support to Ukraine (2018–2020).

³⁰ Linda Höglund, Mikael Holmgren Caicedo, Maria Mårtensson a Fredrik Svärdsten (2018), Strategic management in the public sector: how tools enable and constrain strategy making, International Public Management Journal, 21:5, 822–849, DOI: 10.1080/10967494.2018.1427161.

³¹ Evropská komise: List of countries in the scope of the EU assessment on high risk third countries under Directive (EU) 2015/849 and list of priority 1 countries (for assessment in 2018) a posouzení Komise (dokumenty nejsou veřejně dostupné).

³² Nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině a prováděcí rozhodnutí Rady 2014/216/SZBP ze dne 14. dubna 2014, kterým se provádí rozhodnutí 2014/119/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině.

³³ Např. rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 28. ledna 2016, věc T-486/14.

³⁴ OECD: State-Owned Enterprise Reform in the Hydrocarbons Sector in Ukraine, 2019, s. 30–31, 51, a
Centrum pro evropská politická studia: The Struggle for Good Governance in Eastern Europe, oligarchs as key obstacles to reform, 2018, s. 61.

³⁵ Světová banka: Crony capitalism in Ukraine: impact on economic outcomes, 2018, s. 5. Pro Světovou banku je politicky propojenou společností taková společnost, která má mezi svými vlastníky, akcionáři nebo manažery alespoň jednu politicky exponovanou osobu.

³⁶ OECD: 4th monitoring result: Prevention and Prosecution of Corruption in State-Owned Enterprises, 2018, s. 8.

³⁷ Světová banka: Reducing Market Distortions for a More Prosperous Ukraine, 2019, s. 20;
Evropská rada pro zahraniční vztahy: Survival of the richest: How oligarchs block reform in Ukraine, 2016, s. 8, a
OECD: Anti-Corruption Reforms in Ukraine: Prevention and Prosecution of Corruption in State-Owned Enterprises, 2017, s. 8 a 53.

³⁸ EÚD na základě informací Rady Evropy Supporting Ukraine in executing judgments by the European Court of Human Rights. Report on a mission to Ukraine for bilateral consultations with Ukrainian authorities concerning the improvement of enforcement proceedings, 2018, s. 5, a projekt PRAVO JUSTICE.

³⁹ EBRD Ukraine Stabilisation and Sustainable Growth Multi-Donor Account.

⁴⁰ Transparency International: Dnipro hotel sold for over UAH 1 billion, 15. července 2020; EBRD MDA, příloha II: Zprávy o jednotlivých projektech ve výroční zprávě za rok 2019 a
BOC 2019 Výroční zpráva.

⁴¹ Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku: Association Implementation Report on Ukraine 2020, s. 20, Světová banka: Reducing Market Distortions for a More Prosperous Ukraine, 2019, s. 34, a OECD: SME Policy Index: Eastern Partner Countries 2020, 2020, s. 484.

⁴² Nezahrnuje programy makrofinanční pomoci a programy rozpočtové podpory.

⁴³ GRECO: čtvrté kolo hodnocení Corruption prevention in respect of members of Parliament, judges and prosecutors, Ukrajina, 2020, bod 189.

⁴⁴ OECD: Anti-corruption reforms in Ukraine: 4th round of monitoring of the Istanbul Anti-Corruption Action Plan, aktualizace vývoje, 2019, s. 6.

⁴⁵ Evropská komise: Soubor nástrojů EU pro zlepšování právní úpravy, NÁSTROJ č. 43 What is an evaluation and when is it required?

⁴⁶ MMF: Government of Ukraine report on the diagnostic study of governance issues pertaining to corruption, the business climate and the effectiveness of the judiciary, červenec 2014, s. 3 a 4.

⁴⁷ Rada Evropy: Assessment of the 2014–2018 judicial reform in Ukraine and its compliance with the standards and recommendations of the Council of Europe, 2019, s. 4.

⁴⁸ Venice Commission Opinion No 999/2020 on Draft Law No 3711.

⁴⁹ Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, 2019 Association implementation report.

⁵⁰ Democracy Reporting International: The Attempt of the Constitutional Court of Ukraine to Determine Fundamentals of the Judicial Reform Process, 2020, rozhodnutí č. 2-r/2020

⁵¹ Středisko pro politické a právní reformy: Political Points for 29 August – 5 September 2019, a Ukrainian President signs law on reform of prosecutor's office, 23. září 2019.

⁵² Iniciativa Reanimační balíček reforem: Reforms under the Microscope, 2017, s. 57.

⁵³ GRECO: čtvrté kolo hodnocení: Corruption prevention in respect of members of Parliament, judges and prosecutors, Ukrajina, březen 2020, doporučení xxiii.

⁵⁴ Rada Evropy: Corruption undermines human rights and the rule of law,
19. ledna 2021, Ministerstvo vnitra Spojeného království: Country Policy and Information Note Ukraine: Organised crime and corruption, září
2019, strany 9, 19 a 25, UKRAINE 2019 HUMAN RIGHTS REPORT, Evropská rada pro zahraniční vztahy: Guarding the guardians: Ukraine’s security and judicial reforms under Zelensky, srpen 2019.

⁵⁵ Statistiky komise CEPEJ (vydání 2020) o počtu soudů, stanovisko Benátské komise č. 969/2019, 999/2020 a 1012/2020 a nadace DEJURE FOUNDATION „návrh modelu výběru důvěryhodných soudců“, 21. června 2019.

⁵⁶ KYJEVSKÝ MEZINÁRODNÍ SOCIOLOGICKÝ INSTITUT, comparative analysis of national surveys, Corruption in Ukraine 2015, projekt agentury USAID Spravedlivý soudní systém: national public opinion survey on Democratic, Economic and Judicial Reforms, Including Implementation of the Law on the Purification of Government, 2015 a průzkumy veřejného mínění EUAM, 2015–2019.

⁵⁷ Razumkov Center Ukrajina 2019–2020: Broad Opportunities, Contradictory Results, Fond Demokratické iniciativy: Výsledky průzkumu, červen 2019 a průzkumy veřejného mínění EUAM, 2015–2019.

⁵⁸ Public register of politically exposed persons of Ukraine.

⁵⁹ Portál poskytující občanům bezplatný přístup k údajům.

⁶⁰ Visa Liberalisation Action Plan, Block 2.3.1.: Preventing and fighting organised crime, terrorism and corruption, 2010.

⁶¹ Čtvrté kolo hodnocení skupiny GRECO. Corruption prevention in respect of members of parliament, judges and prosecutors, doporučení i), druhá část nesplněna.

⁶² OECD: Anti-corruption Reforms in Eastern Europe and Central Asia - Progress and Challenges, 2016–2019, 2020, s. 31.

⁶³ Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku: Association Implementation Report on Ukraine, 2019, s. 9.

⁶⁴ NABU: Constitutional crisis requires an immediate solution to restore the effective work of anti-corruption institutions - NABU statement, 6. listopadu 2020.

⁶⁵ NABU report, January-June 2010.

⁶⁶ OECD: Istanbulský protikorupční akční plán, 4. kolo monitorování, Ukrajina, 2017, s. 11 a 143.

⁶⁷ NABU report, January-June 2010.

⁶⁸ NABU report, July-December 2019.

⁶⁹ OECD: Snapshot of Ukraine’s Energy Sector: Institutions, Governance and Policy Framework, 2019, s. 41 a NABU: Former PrivatBank top managers notified of suspicion.

⁷⁰ NABU Undercover operation conducted by the NABU and the SAPO was failed due to the lack of the right of autonomous wiretapping, 30. listopadu 2017.

⁷¹ Evropská komise: Action Document for the EU Anti-Corruption Initiative in Ukraine (Phase II), s. 6.

⁷² ANTAC: register of dumped cases,

⁷³ OECD: Istanbulský protikorupční akční plán, 4. kolo monitorování, Ukrajina, 2017, s. 155.

⁷⁴ OECD: Protikorupční reformy na Ukrajině, 3. kolo: Monitoring of the Istanbul Anti-Corruption Action Plan, březen 2015, s. 84.

⁷⁵ ARMA reported on its activities in 2019.

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=59383

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6496-9	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/0351	QJ-AB-21-018-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6502-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/840528	QJ-AB-21-018-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

• Obrázky 1, 5, 6, 11, 12, 13, 14, 16, 18, příloha VIII: ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.