Nástroj pro malé a střední podniky v akci: účinný a inovační program čelící výzvám

Shrnutí

I

Nástroj pro MSP byl zřízen na základě rámcového programu pro výzkum Horizont 2020 a slouží k podpoře inovací v malých a středních podnicích (MSP). Jeho cílem je rozvinout a využívat potenciál MSP zaplněním mezery ve financování vysoce rizikových projektů v raném stadiu a zvýšením obchodního využití výsledků výzkumu v soukromém sektoru. Je zaměřen na inovační MSP v EU a 16 přidružených zemích, které vykazují velké úsilí rozvíjet se, růst a působit na mezinárodní úrovni ve všech možných oblastech inovací.

II

Nástroj, jehož rozpočet na období 2014–2020 činí 3 miliardy EUR, poskytuje granty společnostem s vysokým potenciálem, které slouží jako podpora při vypracování studie proveditelnosti (až 50 000 EUR ve fázi 1) nebo při provádění výzkumu a vývoje a testování trhu (až 2,5 milionu EUR ve fázi 2). Podporu lze rovněž poskytovat v podobě koučování a mentorství či jiných služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků (fáze 3).

III

Při tomto auditu jsme posuzovali, zda nástroj pro MSP podporuje inovace MSP. Zkoumali jsme, zda se zaměřuje na správný typ MSP, zda dosáhl širokého zeměpisného pokrytí, zda byly proces výběru a podpora Komise účinné a zda Komise nástroj vhodně monitorovala a následně kontrolovala, aby jej mohla zlepšovat. Předpokládáme, že připomínky plynoucí z našeho auditu a doporučení, která předkládáme, se stanou součástí debaty o tom, jak koncipovat a řídit nástroj, který od roku 2020 nástroj pro MSP nahradí.

IV

Zjistili jsme, že nástroj pro MSP účinně podporuje tyto podniky při rozvoji jejich inovačních projektů a že značka „EU“, kterou přináší poskytování podpory EU, pomáhá společnostem přilákat další investice.

V

Nicméně obecné cíle nástroje spolu se změnami provedenými během jeho provádění vyvolaly u zainteresovaných subjektů určitou nejistotu. Identifikovali jsme riziko, že z nástroje se budou financovat některé MSP, které mohly financování nalézt na trhu.

VI

Účast v nástroji se mezi zeměmi zřetelně liší. Částečně to způsobují vnější činitele, ale také rozdílná úroveň podpory, kterou poskytují národní kontaktní místa a omezení v marketingových a komunikačních činnostech Komise.

VII

Zjistili jsme, že během fungování nástroje byly zlepšeny postupy pro hodnocení a výběr. Obzvláště užitečnou novinkou je ústní prezentace návrhů před porotou, protože pomáhá určit nejlepší návrhy. Chybí však obousměrná zpětná vazba mezi fázemi hodnocení. Navíc některé nástroje IT nevyhovují svému účelu, což oslabuje proces, který je již pod tlakem.

VIII

Opětovné předkládání neúspěšných návrhů výrazně a rostoucí měrou zatěžuje zdroje určené na řízení a hodnocení, aniž přináší přidanou hodnotu. Nejenže zvyšuje správní náklady, ale snižuje také míru úspěšnosti, a odrazuje tak od účasti.

IX

Fáze 1 nástroje představuje účinnou podporu díky jednoduchému a rychlému výběrovému řízení, označení „EU“ a přístupu ke službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků. Vede však k neúměrně vysokým správním nákladům na administrativu Komise a v zemích, kde podobné programy již existují, je její význam oslaben.

X

Fáze 2 nástroje, která poskytuje vyšší míru podpory s cílem uvést inovace na trh, přináší tytéž kladné výsledky jako fáze 1 a také MSP pomáhá získat další investice.

XI

Nicméně jsme zjistili, že většina příjemců na svou inovační činnost stále potřebuje další financování, aby své projekty mohla uvést na trh. Komise učinila málo proto, aby vytvořila vazby mezi potřebami MSP v oblasti financování a finančními nástroji podporovanými EU, a o finančních potřebách příjemců má jen malé znalosti.

XII

Koučování a služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků mohou umocnit účinky nástroje, jelikož však byly zahájeny pozdě, využila je pouze malá část MSP. Kromě toho nebyly dostatečně přizpůsobeny potřebám příjemců.

XIII

Získané investice a vývoj společností se monitorují nákladově efektivním způsobem, avšak neposuzuje se při tom skutečný dopad nástroje. I když se příjemcům dařilo získávat kromě poskytnutých grantů i další investice, mezi účastnickými zeměmi existují rozdíly, přičemž MSP v severní a západní Evropě získávají více soukromého financování než MSP na jihu a východě Evropy.

XIV

Ve zprávě doporučujeme, aby Komise:

• zlepšila marketingovou a komunikační strategii nástroje,
• zlepšila podporu, kterou poskytuje národním kontaktním místům a síti Enterprise Europe Network (EEN), a vylepšila výběrové řízení nástroje, aby se lépe využívaly zdroje a financovaly nejlepší návrhy,
• omezila, kolikrát může být návrh opakovaně předložen, a zveřejňovala míru úspěšnosti na projektový návrh,
• navrhla členským státům, že bude řídit programy podobné fázi 1,
• v příštím programovém období zachovala program podobný fázi 2 a rozvíjela stávající výsledky,
• posílila služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků tím, že na tuto oblast vyčlení přiměřené zdroje,
• určí synergie mezi nástrojem pro MSP a finančními nástroji podporovanými EU a bude je podporovat.

Úvod

Význam malých a středních podniků a inovace v ekonomice EU

01

Podle výroční zprávy Komise o SME za období 2017/2018 představují MSP 99 % společností činných v EU, připadá na ně 66 % všech pracovních míst a vytvářejí 57 % přidané hodnoty v nefinančních podnikatelských odvětvích v EU.

02

Evropský parlament i Rada zdůraznily význam podpory inovací (zejména průlomových inovací) a růstu začínajících podniků a MSP. Poukázaly na to, že podpora inovačních MSP a začínajících podniků má zásadní význam pro to, aby se maximálně využil potenciál Evropy pro růst a socio-ekonomickou transformaci¹. Akademické studie²,³ ukázaly, že podnikání, činnost MSP, hospodářský růst a tvorba pracovních míst spolu vzájemně souvisí.

03

Ve strategii Evropa 2020⁴ se zdůrazňuje význam inovací při podpoře růstu a zaměstnanosti v EU. „Unie inovací“ je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ, jejímž cílem je „vytvořit inovativní prostředí, které usnadní, aby se velké myšlenky přeměnily ve výrobky a služby, jež přinesou […] hospodářství růst a pracovní místa“⁵.

Větší zaměření na MSP a inovace v programu Horizont 2020

04

Program Horizont 2020 je osmým rámcovým programem EU pro výzkum. S rozpočtem ve výši 76,4 miliardy EUR na období 2014–2020 je největším veřejným programem v oblasti výzkumu a inovací na světě⁶.

05

V programu Horizont 2020 se na inovace klade větší důraz než v předchozích programech, což se projevuje tím, že program poskytuje více prostředků na testování, tvorbu prototypů, výzkum a vývoj orientovaný na podnikání a podporu inovačního podnikání. V programu Horizont 2020 jsou také stanoveny ambicióznější cíle, pokud jde o prostředky přidělené na MSP, než v kterémkoli z předchozích rámcových programů: MSP by měly získat nejméně 20 % celkového úhrnného rozpočtu ve výši 9 miliard EUR na pilíře „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ a „společenské výzvy“.

06

Na nástroj pro MSP byl vyčleněn rozpočet ve výši 3 miliardy EUR, což se rovná 33 % cíle pro MSP v rámci celého programu Horizont 2020⁷.

Co je to nástroj pro MSP?

07

Nástroj pro MSP byl zřízen na základě rámcového programu (RP) pro výzkum Horizont 2020 a slouží k podpoře inovací v malých a středních podnicích (MSP). Poskytují se z něj granty společnostem s vysokým potenciálem, které slouží jako podpora při vypracování studie proveditelnosti (fáze 1) a při provádění výzkumu a vývoje (VaV) a testování trhu (fáze 2). Podporu lze rovněž poskytovat v podobě koučování a mentorství či jiných služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků (fáze 3). Nástroj pro MSP, jehož cílem je pomoci společnostem expandovat a působit na mezinárodní úrovni, mohou využít MSP v členských státech a zemích, které podepsaly dohodu o přidružení (přidružené země)⁸.

08

Nástroj pro MSP je nový v tom, že malým a středním podnikům umožňuje účastnit se jej jako jednotliví příjemci, aniž by musely být součástí konsorcia, jak se to v rámcových programech pro výzkum obvykle požaduje. Zaměřuje se na projekty, které dosáhly alespoň úrovně 6 technologické připravenosti.

09

Cílem nástroje pro MSP je rozvinout a využívat potenciál MSP zaplněním mezery ve financování vysoce rizikového výzkumu a inovací v raném stadiu a zvýšením obchodního využití výsledků výzkumu v soukromém sektoru. Je zaměřen na MSP, které vykazují velkou snahu růst a působit na mezinárodní úrovni a uplatní se pro všechny typy inovací, u nichž každá činnost vykazuje jasnou evropskou přidanou hodnotu.

10

Odpovědnost za vývoj nástroje pro MSP připadá GŘ pro výzkum a inovace Evropské komise a nástroj provádí Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME).

11

Nástroj zahrnuje tři fáze (viz obrázek 1):

• Fáze 1 (prozkoumání technické a obchodní proveditelnosti podnikatelského záměru): přezkoumání vědecké a technické proveditelnosti a obchodního potenciálu nových záměrů. Poskytují se granty ve výši 50 000 EUR s mírou spolufinancování EU 70 %.
• Fáze 2 (vývoj a demonstrace): vývoj inovace pro účely demonstrace, ověření výkonnosti, testování, vývoj pilotních linek, validace pro replikaci na trhu a další činnosti, jejichž cílem je dovést inovaci k připravenosti pro investice a ke zralosti pro tržní přijetí. Mohou se poskytovat granty až do výše 2,5 milionu EUR s mírou spolufinancování EU 70 %.
• Fáze 3 (další podpora EU pro vstup na trh): poskytování podpory, školení a koučování a usnadnění přístupu k rizikovému financování. Tato fáze se skládá z řady služeb nabízených příjemcům ve fázi 1 a 2. V této fázi se neposkytují žádné další granty.

12

I když jsou jednotlivé fáze očíslovány, nástroj pro MSP není posloupný: pro účast ve fázi 2 není třeba dokončit fázi 1. Služby nabízené ve fázi 3 se mohou poskytovat kdykoli během provádění inovačního projektu nebo i po jeho dokončení.

Krátká historie nástroje pro MSP

13

Nástroj pro MSP zahájil svou činnosti v roce 2014 a jeho koncepce vycházela z programu SBIR v USA⁹. Jeho „trychtýřový model“ spočívá v tom, že se provede velký počet malých investic do studií proveditelnosti slibných inovačních projektů (fáze 1) a nejlepší z nich postoupí do fáze 2 s vyšším objemem financování. Ve fázi koncepce nástroje však byla povinnost projít před fází 2 fází 1 odstraněna, takže žadatelé mohou přímo žádat ve kterékoli z fází.

14

Pokud jde o další části programu Horizont 2020, nástroj pro MSP se provádí na základě pracovních programů, které se vztahují na období dvou či tří let a s každým pracovním programem mohou být charakteristiky nástroje upraveny podle záměrů příslušné politiky.

15

V pracovních programech na období 2014–2015 a 2016–2017 byl rozpočet nástroje pro MSP rozdělen do tematických oblastí jako například biotechnologie, zdraví či bezpečnost. MSP podávaly žádosti v oblastech, které nejlépe odpovídaly jejich projektu.

16

Součástí pracovního programu na období 2018–2020 byl pilotní program Evropské rady pro inovace (ERI), který seskupil nástroj pro MSP s některými jinými programy – programem FET Open (pro budoucí a vznikající technologie), projektem Rychlá cesta k inovacím a cenami programu Horizont 2020. Pilotní program ERI přinesl následující hlavní změny, které ovlivnily program pro MSP:

• přístup zdola nahoru v otevřené výzvě bez potřeby předkládat žádost v konkrétní tematické oblasti,
• přesvědčovací argumenty MSP, aby byly vybrány do fáze 2: přímé pohovory s panelem zkušených inovátorů,
• rozšířené možnosti mentorství a koučování pro všechny příjemce prostřednictvím fáze 3.

17

V červnu 2018 předložila Komise návrh nařízení, kterým se zavádí program Horizont Evropa po roce 2020¹⁰. V programu se počítá s ERI jako se třetím pilířem v rámcovém programu s rozpočtem 10,5 miliardy EUR, který by „sloučil veškerou podporu EU určenou na průlomové a trh vytvářející inovace do jednoho místa“ a skládal se ze dvou nástrojů: nástroje Pathfinder pro pokročilý výzkum a nástroje Accelerator. Předchozí fáze 1 by tedy byla definitivně ukončena, neboť opatření podobná těm v předchozích fázích 2 a 3 by byla součástí nástroje Accelerator¹¹.

18

V březnu 2019 Komise pracovní program upravila a zahájila „posílený pilotní program ERI“, který má probíhat od června 2019 do konce roku 2020. Posílený pilotní program ERI představuje přechod k navrhované ERI v rámci programu Horizont Evropa (po roce 2020) a vytváří těsnější vztah mezi jednotlivými částmi a také do nástroje pro MSP přináší významné změny. Fáze 1 byla ukončena a byly zavedeny následující nástroje:

• nástroj Pathfinder, nahrazující dřívější FET Open a FET Proactive,
• nástroj Accelerator, nahrazující dřívější fázi 2:
  • rozvoj a zvyšování kapacity vysoce rizikového výzkumu prováděného MSP,
  • zavedení konceptu financovatelnosti¹²,
  • granty až do výše 2,5 milionu EUR,
  • možnost kapitálové injekce až do výše 15 milionů EUR (kombinované financování).

19

Pilotní program ERI představoval evoluci nástroje pro MSP, z větší části v souladu s jeho původní koncepcí, zatímco posílený pilotní program ERI zavádí změny umožňující přechod k navrhované ERI v rámci programu Horizont Evropa. Nástroj pro MSP je největší složkou jak pilotního programu ERI, tak posíleného pilotního programu ERI a připadají na něj zhruba dvě třetiny příslušných rozpočtů.

20

Navrhovaná ERI v rámci programu Horizont Evropa, který je v současné době předmětem legislativního postupu, zachovává některé prvky nástroje jako trvalé zaměření na MSP a podpora pouze v podobě grantů. Avšak některé další aspekty, o nichž se uvažuje, je ještě třeba rozpracovat a vyzkoušet¹³.

Rozsah a koncepce auditu

21

Tato zvláštní zpráva je nejnovější z řady publikací EÚD zabývajících se finanční podporou pro inovativní malé a střední podniky¹⁴. Evropský parlament i Rada zdůraznily, že je důležité podporovat inovační MSP a začínající podniky, aby se maximálně využil růstový potenciál Evropy. Předpokládáme, že připomínky plynoucí z našeho auditu a doporučení, která předkládáme, se stanou součástí debaty v rámci víceletého finančního rámce o tom, jak koncipovat a řídit nástroj, který od roku 2020 nástroj pro MSP nahradí.

22

Při tomto auditu jsme zkoumali, zda nástroj pro MSP účinně podporuje inovace malých a středních podniků.

23

Při auditu jsme zjišťovali, zda:

• byl nástroj zaměřen na „správné MSP“ (tj. MSP s vysokým inovačním potenciálem),
• nástroj měl zeměpisný dosah a byl zaměřen na vyhledávání excelence,
• výběrový postup Komise byl koncipován tak, aby byly financovány nejlepší projekty,
• Komise poskytovala příjemcům účinnou podporu,
• Komise nástroj vhodně monitorovala a následně kontrolovala, aby jej mohla zlepšovat.

24

Náš audit se tedy zaměřil na koncepci, řízení a výstupy nástroje pro MSP a jeho vývoj směrem k ERI, včetně pilotního programu ERI. Do auditu jsme zahrnuli granty poskytnuté v období od ledna 2014 do května 2019.

25

Audit vycházel z důkazních informací z mnoha různých zdrojů:

• dokumentárního přezkumu podkladů,
• analytického přezkumu údajů,
• průzkumů mezi příjemci, neúspěšnými žadateli, kteří obdrželi pečeť excelence, distančními hodnotiteli a národními inovačními agenturami (NIA),
• informačních návštěv v Bulharsku, Dánsku, Francii, Rumunsku, Slovinsku, Španělsku a Spojeném království,
• rozhovorů se zástupci generálních ředitelství Komise, EASME, Evropské investiční banky (EIB), Evropského investičního fondu (EIF) a dalších zainteresovaných subjektů.

26

Další podrobnosti o naší auditní metodice a zdrojích důkazních informací naleznete v Příloha I.

Připomínky

Zaměření na správné příjemce

27

Podle nařízení o programu Horizont 2020¹⁵ je nástroj pro MSP zacílen na inovativní MSP s velkou snahu růst, rozvíjet se a působit na mezinárodní úrovni.

Cíle a cílová skupina nástroje pro MSP se během jeho provádění změnily

28

Zainteresované subjekty nástroje pro MSP v rozhovorech a v odpovědích na náš průzkum zdůraznily, že pro nástroj by mělo přínos, kdyby byly jeho cíle od počátku vymezeny přesněji.

29

Na tuto nejednoznačnost, především pokud jde o typ společností, na něž byl nástroj pro MSP zaměřen, upozornila i zpráva odborné poradní skupiny pro MSP za rok 2014¹⁶. Podle odborné poradní skupiny by další zdroje a hlubší analýza zamýšlené cílové skupiny poskytly Komisi větší jistotu při oslovování správného typu žadatelů.

30

Během provádění nástroje se cíle v následujících pracovních programech několikrát změnily. První dva pracovní programy (2014–2015 a 2016–2017) se zaměřily na jakékoli inovace, které posilovaly růst společností a byly na trhu nové. Důraz v pracovních programech pro pilotní program ERI (2018–2020) a posílený pilotní program ERI (2019–2020) se přesunul směrem k trh vytvářejícím inovacím. Pro srovnání, program SBIR se od své obnovy v roce 2011 změnil jen málo¹⁷.

31

Časté změny zaváděné během krátkého trvání nástroje pro MSP vedly k nejasnostem pro hlavní aktéry jako národní kontaktní místa, Enterprise Europe Network (EEN) a žadatele ohledně toho, co by se mělo financovat.

32

Během provádění nástroje pro MSP se typ společností, na něž se nástroj zaměřuje, změnil od zavedených společností, které se účastnily předchozích rámcových programů, na inovační a zejména mladé společnosti bez předchozích zkušeností s rámcovým programem. Zavedením přístupu zdola nahoru a přesvědčovacích argumentů v roce 2018 v rámci pilotního programu ERI se urychlil přechod ke složení MSP, které je celkově mladší (viz obrázek 2).

33

Současný věkový profil příjemců odpovídá profilu společností stanovenému ve studii nadace Nesta¹⁸ o činitelích pro růst a rozdílech v tvorbě pracovních míst mezi společnostmi. Z toho plyne, že současné portfolio příjemců má lepší předpoklady zajistit růst a vytvářet pracovní místa.

34

Přístup zdola nahoru vyřešil problém zaznamenaný u předchozí struktury, v níž si společnosti vybíraly „téma“ pro svou žádost o podporu na základě rozdílných měr úspěšnosti při získávání grantů. Zjednodušily se také administrativní postupy výzev. Pokud je třeba vymezit konkrétní oblasti považované pro EU za prioritní, mohl by být vhodný jiný přístup.

Koncept nefinancovatelnosti byl zaveden pozdě

35

Cílem nástroje pro MSP je „[zaplnit] mezer[u] ve financování vysoce rizikového výzkumu a inovací v raném stadiu“¹⁹. V jednotlivých pracovních programech však nebylo uvedeno, jak se zaměřit na MSP, které obtížně získávají financování z jiných zdrojů, a koncept nefinancovatelnosti pro banky byl zaveden až spolu s posíleným pilotním programem ERI v roce 2019.

36

Podle různých zainteresovaných subjektů, s nimiž jsme vedli rozhovory, existuje riziko, že nástroj pro MSP vytlačí investice ze soukromého sektoru. Potvrdily to i výsledky našeho průzkumu mezi příjemci. Ve fázi 2 se 36 % respondentů domnívalo, že na své projekty mohli získat soukromé financování, a 17 % odpovědělo, že na financování inovací mohli použít vlastní zdroje své společnosti. Toto riziko potvrdili při pohovorech také členové porot (viz obrázek 3).

37

Zainteresované subjekty však upozornily na následný efekt způsobený grantem EU, díky němuž mohou příjemci později získat další prostředky, které jsou potřebné pro další rozvoj jejich inovačních projektů a expanzi.

38

Financovatelnost projektu je složitý koncept, který určuje několik proměnných, jako je objem potřebných financí, načasování a cena. Vzhledem ke složitosti tohoto konceptu se většina dotazovaných domnívala, že je třeba definovat, co financovatelnost je a jak by měla být měřena.

39

Před rokem 2019 se financovatelnost projektů ve výběrovém řízení nástroje pro MSP nezohledňovala. Z nástroje tak byly poskytnuty granty i některým MSP, které mohly financování nalézt na trhu. Zavedení konceptu nefinancovatelnosti vyžaduje, aby bylo jasně stanoveno, jak ji lze prokázat, a to především proto, že spojení nástroje pro SME s EU a samotný grant přitahují další finanční zdroje podporující inovační projekty příjemců.

Zeměpisný rozsah

Různá míra účasti mezi zeměmi je částečně způsobená činiteli mimo kontrolu Komise

40

Hlavním činitelem určujícím účast v nástroji pro MSP a úspěch projektu je excelence. Vzhledem k rozdílné úrovni inovací mezi členskými státy lze očekávat nerovnoměrné rozdělení prostředků. Současně ovšem EU prostřednictvím programu Horizont 2020 usiluje o to, aby byly přínosy inovační ekonomiky široce rozděleny a maximalizovány²⁰.

41

Níže uvedené grafy a mapy (obrázek 4, obrázek 1 a obrázek 2) zobrazují statistické údaje o počtu předložených žádostí a získaném financování v poměru k počtu MSP, HDP a počtu obyvatel podle jednotlivých zemí. Příloha II obsahuje absolutní a relativní údaje o rozdělení finančních prostředků z nástroje pro MSP podle členských států, počet projektů, jež získaly grant, a míru úspěšnosti podle členských států.

42

V analýze provádění programu Horizont 2020 tradičně figurují dvě různé skupiny členských států: EU‑15 a EU-13²¹. V případě nástroje pro MSP toto dělení nevysvětluje rozdíly v obdrženém financování (viz první sloupec obrázku 4).

43

Míru účasti v nástroji pro MSP a míru úspěšnost projektů ovlivňuje několik činitelů:

1. inovační ekosystém a počet MSP v dané zemi,
2. existence národní strategie týkající se nástroje pro MSP,
3. úsilí o propagaci nástroje pro MSP,
4. podpora poskytovaná národními kontaktními místy a EEN.

44

I když některé z těchto činitelů jsou mimo kontrolu Komise, jiné – jako marketing a propagace nástroje nebo podpora poskytovaná národními kontaktními místy – Komise ovlivnit může.

45

Rozdíly v míře úspěšnosti mezi zeměmi lze částečně vysvětlit existujícími odchylkami v míře inovací. Obrázek 5 dokládá silnou souvztažnost mezi mírou úspěšnosti v nástroji pro MSP a souhrnným inovačním indexem evropského srovnávacího přehledu inovací²².

46

Společným rysem účastnických zemí s vysokou mírou účasti a úspěšnosti v nástroji je přítomnost aktivní národní inovační agentury (NIA), která pro MSP působí jako zprostředkovatel. Opačně ve třech členských státech s nejnižší mírou účasti (v porovnání s počtem MSP v zemi) a nejnižší mírou úspěšnosti žádná NIA nepůsobí.

47

V našem průzkumu mezi národními inovačními agenturami jsme se dotazovali, zda mají národní program na podporu MSP, které žádají o prostředky z nástroje pro MSP. Téměř polovina NIA potvrdila, že má národní programy podpory pro MSP, které žádají ve fázi 2, a 35 % má podobné programy pro fázi 1 (viz obrázek 6). Respondenti uvedli, že od vytvoření nástroje pro MSP některé národní agentury podobné programy omezily a místo toho připravují své společnosti na nástroj pro MSP.

48

Dobrým příkladem země s národní strategií podpory inovačních společností, které by mohly mít nárok na prostředky z nástroje pro MSP, je Španělsko. Španělské orgány vytvořily systém, který nástroj pro MSP nabízí, a aktivně hledají vysoce inovační společnosti a podporují je při podávání žádostí o podporu z nástroje. Španělsko je největším příjemcem financí z nástroje pro MSP: získává asi 20 % celkového rozpočtu a má nejvyšší počet žadatelů z řad MSP. I když podle evropského srovnávacího přehledu inovací je jen průměrným inovátorem, má jednu z nejvyšších měr úspěšnosti. Také Irsko a Dánsko nástroj aktivně propagují a připravují své MSP na účast v něm.

49

V navštívených členských státech s nízkou mírou účasti v nástroji pro MSP (měřeno přidělenými finančními prostředky a mírou úspěšnosti) bylo povědomí o nástroji nízké. Na národní úrovni bylo jen málo konkrétní podpory či propagace nebo pokynů pro společnosti ohledně nástroje. A nízká míra úspěšnosti zase odrazovala další společnosti od podávání žádostí o finance z nástroje pro MSP. Navíc existence alternativních národních programů, které vykazují vyšší míru úspěšnosti, snížila přitažlivost nástroje pro MSP pro společnosti a pomocné subjekty, jako jsou například konzultanti.

Povědomí o nástroji bylo ovlivněno absencí cílené marketingové a komunikační strategie na úrovni Komise

50

Nástroj pro MSP představuje novou formu podpory v rámcových programech s přístupem orientovaným na trh, která se zaměřuje hlavně na jednotlivé MSP s vysoce inovačními projekty.

51

Tradiční typy žadatelů v programu Horizont 2020 (univerzity, velké společnosti a výzkumná střediska) jsou obeznámeny s finančními možnostmi, které program nabízí. Tyto organizace mají zkušenost s programem Horizont 2020 i s předchozími rámcovými programy a v mnoha případech mají zvláštní pracovníky, kteří žádosti a projekty spravují. Typ společností, na něž se program pro MSP zaměřuje, se obvykle předchozích rámcových programů neúčastnil a prostředky z veřejných zdrojů ani nemusí být součástí jeho strategie financování.

52

Zkoumali jsme, zda byl nástroj pro MSP propagován, prováděn a monitorován tak, aby zajistil snadný přístup MSP k nástroji, jak to stanoví rozhodnutí Rady 743/2013. Zjišťovali jsme také, nakolik byly používány marketingové techniky, aby se o této možnosti financování dozvěděly správné společnosti, a zda byly pro komunikaci s nimi stanoveny a využívány vhodné komunikační kanály.

53

Komise a EASME s omezeným rozpočtem prováděly komunikační činnosti a uspořádaly různé akce, jichž se účastnili možní příjemci nástroje pro MSP; šlo hlavně o informační dny programu Horizont 2020. Odborná poradní skupina ve svých zprávách upozornila, že pro nástroj pro MSP nebyla vypracována marketingová strategie a že je třeba určit správné „klienty“ a upravit podle toho komunikační kanály a nástroje. V hodnocení nástroje pro MSP²³ to bylo uvedeno jako jedno z možných vysvětlení různé míry rozšíření v zemích EU‑28 a dále se v něm zdůrazňovalo, že je třeba přehodnotit komunikační a marketingovou strategii.

54

Komise se sice snažila oslovit možné příjemce, avšak neměla strukturovanou marketingovou a komunikační strategii. Neuplatňovala dostatečně cílený přístup, aby mezi inovačními MSP zvýšila povědomí o možnostech financování, které nástroj pro MSP nabízí.

55

Aby byl nástroj pro MSP prováděn jednotně, spoléhá se Komise ve velké míře na propagaci, kterou na národní úrovni realizují národní kontaktní místa a EEN. Národní kontaktní místa považuje „za hlavní strukturu pro poskytování praktických informací a pomoci potenciálním účastníkům“. Jelikož MSP jsou s programem Horizont 2020 obeznámeny méně než jiní účastníci rámcového programu (viz bod 51), je úloha národních kontaktních míst pro MSP obzvláště důležitá. Národní kontaktní místa ustanovují a platí vnitrostátní orgány. Zodpovídají za to, že „nové programy se stanou známými a snadno přístupnými všem potenciálním žadatelům“²⁴. Jak je však uvedeno ve zvláštní zprávě EÚD č. 28/2018²⁵, v úrovni podpory, kterou národní kontaktní místa poskytují v jednotlivých členských státech, jsou rozdíly. V některých fungují výhradně jako národní kontaktní místa, v jiných musí spojovat úkoly národního kontaktního místa s jinými povinnostmi.

56

V míře podpory, kterou národní kontaktní místa v jednotlivých členských státech poskytují, jsou rozdíly, což ovlivňuje míru účasti a úspěšnosti. Jen ve dvou ze šesti navštívených členských států se národní kontaktní místa zaměřovala pouze na tuto úlohu. Národní kontaktní místa ve dvou členských státech pořádala semináře pro vypracování návrhů a předběžně kontrolovala žádosti. Jedno pořádalo simulované prezentace před porotou. Ostatní kromě toho, že organizovala informační dny programu Horizont 2020, vyvíjela malou činnost.

57

Národní kontaktní místa a EEN informovaly, že nástroj pro MSP se propaguje hlavně na národní úrovni s malou podporou Evropské komise, neboť v programu není na informační činnosti vyčleněn zvláštní rozpočet.

58

Access4SMEs je koordinační a podpůrné opatření programu Horizont 2020, které má „usnadňovat nadnárodní spolupráci mezi národními kontaktními místy pro MSP a přístup k rizikovému financování a zdokonalovat jejich dovednosti a nástroje, aby se zlepšila podpora, kterou poskytuj퓲⁶. Respondenti uvedli, že Access4SMEs byl pro národní kontaktní místa, EEN a příjemce hlavním zdrojem informací o nástroji pro MSP. Síť však byla zřízena až v září 2016 – téměř tři roky poté, co nástroj zahájil činnost –, takže nebyl k dispozici v době, kdy by jeho služby byly nejcennější.

Výběr projektů

59

Účinné výběrové řízení má zásadní význam pro to, aby byly k financování vybrány ty nejlepší žádosti. Pro výběrové řízení by tedy měly být k dispozici dostatečné zdroje a na každou etapu hodnocení by měl být určen vhodný druh odborníků.

60

Nástroj pro MSP je založen na trvale otevřené výzvě k podávání návrhů se čtyřmi uzávěrkami na fázi za rok. Každý návrh vzdáleně hodnotí čtyři nezávislí hodnotitelé. Od roku 2018 je součástí výběrového řízení na granty ve fázi 2 prezentace projektů před porotou, což je druhé stadium hodnocení, které provádí panel šesti odborníků, většinou investorů.

Omezené zdroje pro hodnocení a vzdálené hodnocení jsou přetíženy vysokým počtem návrhů

61

Ke každé ze čtyř uzávěrek v jednom roce agentura EASME dostává a zpracovává velmi vysoký počet návrhů ke každé ze dvou fází. K poslední uzávěrce v roce 2018 obdržela více než 1 800 žádostí ve fázi 2 a více než 2 200 ve fázi 1.

62

Proces hodnocení se musí vyrovnávat s omezenými zdroji ve spojení s vysokým počtem návrhů. Hodnotitelé mají jen 1,6 hodiny ve fázi 1 a 2,4 hodiny ve fázi 2, aby provedli hodnocení a vypracovali dokumentaci, ačkoli žádosti jsou poměrně dlouhé (deset stran bez příloh ve fázi 1 a 30 stran bez příloh ve fázi 2).

63

V našem průzkumu pouze 34 % hodnotitelů fáze 2 odpovědělo, že 2,4 hodiny určené Komisí na hodnocení návrhů byly dostačující. Průměrně bylo potřeba 5,1 hodiny. Ve fázi 1 bylo spokojeno 56 % respondentů, kteří potřebovali tři hodiny místo 1,6 hodiny vyhrazené Komisí (viz obrázek 7).

64

Hodnotitelé, kteří odpověděli na náš průzkum, byli většinou spokojeni s poskytnutými pokyny a školením, ačkoli by rádi dostali zpětnou vazbu ke svým hodnocením a statistické údaje o výsledcích, aby měli pro svou práci srovnávací ukazatele a mohli se zlepšovat. Vyjádřili znepokojení ohledně školení pro nové hodnotitele a následné proměnlivosti jejich hodnocení. Statistické údaje od agentury EASME tuto proměnlivost potvrzují a pravidla programu Horizont 2020 vyžadují, aby 25 % hodnotitelů byli noví hodnotitelé.

Prezentace před porotou značně zlepšuje výběrové řízení, přičemž lhůta pro udělení grantu se dodržuje

65

Zavedení prezentace projektů před porotou v roce 2018 bylo pozitivní změnou, neboť vyvažuje nedostatky vlastní vzdálenému hodnocení a umožňuje ověření praktických aspektů projektu a schopností týmu realizovat jej. Některé prvky přesto nejsou optimální.

66

Členové poroty posuzují 20 prezentací projektů během jednoho hodnoticího týdne a předpokládá se, že předem přečtou dokumenty předložené žadateli. Členové porot, s nimiž jsme vedli rozhovory, se však domnívali, že dokumenty neobdrželi s dostatečným předstihem, aby mohli prostudovat možných 1 600 stran informací v žádostech.

67

Navrhli taky, že by měli mít přístup k připomínkám ze zpráv vzdálených hodnotitelů. Byly by tak zachovány užitečné poznatky a zvýšila by se efektivnost vzhledem k tomu, že na přípravu a projednání prezentací projektů, mají poroty jen omezenou dobu. Podobně hodnotitelé také soudili, že kvalita jejich hodnocení by se zlepšila, pokud by měli k návrhům, které hodnotili, k dispozici připomínky členů poroty.

68

Žádosti, které se dostanou do fáze prezentace, nejsou podrobovány žádné hloubkové kontrole. Členové porot uvedli, že by bylo potřeba zavést „lehkou“ hloubkovou kontrolu, aby se ověřila správnost informací, které žadatelé poskytují o patentech, profilu společnosti a složení týmu.

69

Komise stanovila lhůtu pro udělení grantu (dobu mezi uzávěrkou a podpisem grantové dohody) na maximálně tři měsíce pro fázi 1 a šest měsíců pro fázi 2. Skutečná doba pro udělení grantu od zahájení programu navzdory zavedení prezentace před porotou v roce 2018 poklesla; v tomto roce podepsala agentura EASME 90 % grantových dohod ve stanovené lhůtě.

Některé nástroje IT představují pro hodnocení riziko

70

Žadatelé předkládají návrhy online prostřednictvím elektronického systému pro předkládání návrhů na účastnickém portálu programu Horizont 2020.

71

EASME používá k organizaci prezentací a sestavování porot s vhodnými znalostmi sešit v tabulkovém procesoru, který je náchylný k poruchám, které by mohly způsobit zpoždění a ohrozit proces hodnocení.

72

Jelikož neexistují žádné zvláštní nástroje IT, které by umožnily uhradit žadatelům náklady spojené s účastí na prezentaci jejich projektů, jsou registrováni jako hodnotitelé v interním systému pro správu odborníků (EMI). Vzniká tak nebezpečí, že by mohli být náhodně kontaktováni, aby hodnotili návrhy.

73

Kromě toho změny ve výběrovém řízení zavedené v září 2019 spolu s posíleným pilotním programem ERI (žádost o finanční údaje od účastníků a informace o úrovni technologické připravenosti) vyžadují doplňková řešení, která zatím nebyla vypracována.

Opakované předkládání návrhů zatěžuje zdroje určené na hodnocení

74

Není nějak omezeno, kolikrát může být neúspěšná žádost o prostředky z nástroje pro MSP opakovaně předložena. Znovu předložený návrh je hodnocen stejně jako jakákoli jiná první žádost, aniž by byly do nového hodnocení přeneseny jakékoli informace z dřívějších hodnocení.

75

Náklady na opětovné předložení nezměněného návrhu jsou pro žadatele zanedbatelné. Počet opakovaných žádostí plynule roste a tvoří nyní značnou část celkového množství žádostí. Při posledních uzávěrkách fáze 2 v roce 2018 (viz obrázek 8) představovaly opakované žádosti 66 % žádostí, přičemž polovina z nich se objevila přinejmenším potřetí.

76

Postupný nárůst žádostí je způsoben pouze opakovanými žádostmi. Počet nových projektových žádostí ve fázi 2 zůstal stabilní s 500 žádostmi na uzávěrku (viz obrázek 9).

77

Opakovaně předkládané návrhy výrazně a rostoucí měrou zatěžují zdroje využívané pro hodnocení. V letech 2015 až 2018 činily náklady na hodnocení návrhů, které byly předloženy potřetí či vícekrát – a to pouze při zohlednění odměn pro vzdálené odborníky –, přes 4,3 milionu EUR (včetně více než 1,8 milionu EUR v roce 2018).

78

Z hodnocení programu Horizont 2020 v polovině období vyplynulo, že vyšší počet předložených žádostí, než lze uspokojit, odrazoval od účasti, snižoval kvalitu hodnocení, zatěžoval zdroje a vedl k tomu, že mnoho kvalitních návrhů nebylo financováno.

79

Průměrná míra úspěšnosti návrhů předložených v programu pro MSP činí 4,7 % ve fázi 2 a 8,6 % ve fázi 1. Pokud však počítáme úspěšnost na projektový návrh, nikoli na podání, úspěšných je nakonec kolem 11,5 % návrhů ve fázi 2 a 16,6 % návrhů ve fázi 1.

Účinnost podpory ve fázích nástroje pro MSP

80

Podpora poskytované z nástroje pro MSP by měla být včasná a relevantní a měla by odpovídat potřebám inovačních MSP.

Fáze 1 poskytuje MSP užitečnou podporu, avšak v některých členských státech již podobné programy existují

81

Podle zainteresovaných subjektů se z fáze 1 a fáze 2 v podstatě staly dva různé programy. Fáze 1 pomáhá společnostem bez zkušeností s veřejným financováním, jako jsou malé společnosti v oblasti IT nebo začínající podniky, kdežto fáze 2 je složitější, což znamená, že pro typ společností žádajících o podporu ve fázi 1, jsou žádosti ve fázi 2 náročné.

82

Rozdíl v úspěšnosti mezi společnostmi, které před žádostí ve fázi 2 prošly fází 1, a společnostmi žádajícími o podporu přímo ve fázi 2 se v průběhu provádění nástroje pro MSP zmenšovala. Nicméně úspěšnost ve fázi 2 je stále o 50 % vyšší u společností, které prošly fází 1, než u těch, které žádají přímo ve fázi 2 (viz obrázek 10).

83

Příjemci podpory ve fázi 2, kteří prošli fází 1, uvedli, že první fáze byla dobrou přípravou, která jim pomohla projekt zlepšit.

84

Zainteresované subjekty, s nimiž jsme v některých členských státech vedli pohovory, se domnívaly, že projekty ve fázi 1 bylo stejně dobře možno provést i na vnitrostátní úrovni, i když v některých členských státech by to bylo náročné.

85

V našem průzkum mezi NIA 48 % respondentů uvedlo, že jejich členský stát má vnitrostátní programy podobné fázi 1. Na otázku, co považují za hlavní pozitiva fáze 1 programu pro MSP ve srovnání s vnitrostátními programy, NIA uvedly rychlé a transparentní výběrové řízení, důvěryhodnost díky označení „EU“ a přístup ke koučování a službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků. Chválili také kritické množství inovačních podniků, které byly díky fázi 1 programu pro MSP založeny, což umožnilo přilákat do programu EU mnoho inovačních společností.

86

Na otázku, co si myslí o pokračování fáze 1 v novém rámcovém programu, 86 % NIA odpovědělo, že fáze 1 by měla v novém rámcovém programu zůstat zachována (příklady názorů NIA na to, zda ve financování fáze 1 pokračovat, uvádí rámeček 1). Respondenti, kteří byli pro pokračování fáze 1, uvedli, že služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků a koučování zvýšily schopnosti těchto společností provádět inovační činnosti profesionálním způsobem a umožnily jim expandovat a růst. Domnívali se, že evropská povaha výzvy k podávání návrhů vyvolala u MSP větší ambice postoupit dále z rané vývojové fáze a že jednoduché a rychlé hodnocení nemělo na vnitrostátní úrovni obdobu. Respondenti, kteří byli proti pokračování fáze 1 (14 %), upozornili na chybějící přidanou hodnotu oproti národním/regionálním nástrojům a na absenci výrazného propojení mezi fází 1 a 2.

Fáze 1 přespříliš zatěžuje správu nástroje pro MSP

87

Od zahájení nástroje pro MSP bylo podepsáno 3 978 grantových dohod ve fázi 1. Od začátku do konce vyžaduje proces značné administrativní úsilí, pokud jde o hodnocení, přípravu grantů, podpis grantových dohod a koučování. Čtyři pracovníci odpovědní za projekty řídí přibližně 1 000 projektů ročně. Monitorování projektů se tudíž omezuje na správní kontroly, aniž se posuzuje kvalita studie proveditelnosti.

88

V tabulce 1 jsou srovnány náklady na vzdálené hodnocení jednotlivých fází s celkovou částkou grantů. Je z ní patrný značný rozdíl mezi náklady na každou fázi, přičemž poměrné náklady na hodnocení jsou desetkrát vyšší (na jedno euro grantu) ve fázi 1 než ve fázi 2. Referenční hodnota pro náklady na hodnocení v odvětví soukromého rizikového kapitálu činí 3 %.

	FÁZE 1	FÁZE 2
Počet hodnocených návrhů	39 419	20 957
Počet návrhů hodnocených za den jedním hodnotitelem	5	3
Náklady na vzdálené hodnocení jednoho návrhu	360 EUR	600 EUR
Náklady celkem	14 190 840 EUR	12 574 200 EUR
Přidělené granty	170 800 000 EUR	1 760 609 479 EUR
Náklady na hodnocení / částka grantů	8,3 %	0,7 %

Zdroj: EÚD.

89

Navzdory větším režijním nákladů vzniklým ve fázi 1 ve srovnání s fází 2 představuje fáze 1 účinnou podporu díky rychlému výběrovému řízení na úrovni EU, označení „EU“ pro příjemce a přístupu ke službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků. Kromě toho se díky fázi 1 zúčastnilo programu EU mnoho inovačních společností. Avšak v zemích, kde programy podobné fázi 1 již existují, je její význam oslaben.

90

Komise fázi 1 od září 2019 ukončila.

Fáze 2 představuje účinnou podporu pro MSP

91

Zainteresované subjekty, s nimiž jsme vedli pohovory (zástupci NIA a národních kontaktních míst, odborníci na inovace, hodnotitelé, členové poroty, EEN, zastřešující organizace MSP a příjemci) se shodly ve své podpoře fáze 2, protože podle nich obsahuje mnoho kladných prvků, jako například:

• intenzitu finanční podpory na vysoké úrovni technologické připravenosti, kterou členské státy nemohou poskytnout²⁷,
• konkurenci mezi MSP na úrovni EU,
• přilákání dalších investicí díky spojení se značkou „EU“ (viz body 119 a 121),
• dostupnost koučování a služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků,
• jednoduché a rychlé postupy udělování grantů ve srovnání s vnitrostátními programy,
• zaměření projektů na strategii vstupu na trh, v níž MSP vypracují akční plán, jak se svým projektem osloví spotřebitele a dosáhnou konkurenční výhody.

92

V průzkumu mezi NIA jsme se ptali, zda se domnívají, že fáze 2 nástroje pro MSP by měla pokračovat v rámci programu Horizont Evropa a proč (viz rámeček 2, v němž jsou uvedeny příklady názorů NIA na to, zda by mělo financování fáze 2 pokračovat). Všichni respondenti uvedli, že by pokračovat měla.

93

Na otázku, zda by měla být koncepce nástroje pro MSP výrazně změněna, odpovědělo 75 % „ne“, 16 % uvedlo omezené změny a pouze 11 % hlubší změny. Z toho vyplývá, že současná podoba fáze 2 je obecně dobře přijímána.

94

Fáze 2 nástroje pro MSP poskytuje příjemcům účinnou podporu. Nabízí značku „EU“, která společnosti a projekty zviditelňuje, pomáhá jim získat další investice a umožňuje přístup k síti koučování a služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků v EU. NIA dotazované v průzkumu fázi 2 v její současné podobě hodnotí velmi vysoko. Tento názor sdílí všechny zainteresované subjekty, s nimiž jsme vedli pohovory.

Služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků ve fázi 3 mají potenciál, avšak začaly se poskytovat pozdě

95

Klíčovou roli v celkovém uspořádání nástroje pro MSP mají koučování a služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků (fáze 3), protože by měly na inovační potřeby MSP reagovat poskytováním individuální podpory, rozvojem kompetencí a vytvářením sítí. Podle studie Manchesterské univerzity jsou opatření pro firmy (zejména malé firmy), která spojují přímou a nepřímou podporu, mnohem úspěšnější²⁸.

96

Koučování se vztahuje na mnoho různých témat, a to zejména na rozvoj podniku, organizační rozvoj, spolupráci a financování. Příjemci ve fázi 1 mají koučování v délce tří dní a příjemci ve fázi 2 v délce 12 dní. Nástroj pro MSP vedl k ustavení první evropské sítě koučů na podporu příjemců.

97

Služby napomáhajících zakládání a rozvoji podniků se poskytují příjemcům ve fázi 1 i 2 a příjemci se účastní:

• veletrhů a konferencí,
• podnikových dnů,
• akcí investorů,
• summitu ERI pro inovátory,
• mentorství,
• platformy společenství EIR,
• nástroje pro párování investorů se společnostmi,
• akademie EIR.

98

Akce pořádané v rámci fáze 3 a další služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků se zaměřovaly hlavně na zprostředkování kontaktů mezi MSP a možnými investory nebo obchodními partnery. EASME udělala jen málo pro to, aby příjemcům pomohla navázat kontakty s možnými zákazníky (velkými soukromými společnostmi i veřejnými subjekty prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení).

99

Příjemci z řad MSP v odpovědích na náš průzkum velmi oceňovali jak koučování, tak služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků, kterých využili (viz obrázek 11). Tento kladný názor potvrdily i naše návštěvy příjemců a průzkum mezi NIA. Nicméně NIA a střediska EEN uvedly, že EASME by mohla:

• lépe koordinovat organizaci akcí s místními subjekty (NIA a středisky EEN),
• lépe zaměřit služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků, aby MSP nedostávaly elektronickou poštu o akcích, které se jich netýkají,
• prozkoumat možnosti spolupráce s národními podpůrnými institucemi, které by mohly poskytovat investiční příležitosti pro příjemce podpory z nástroje pro MSP.

100

Odborníci na inovace, s nimiž jsme hovořili, jsou toho názoru, že služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků by měly stimulovat nabídkovou stranu tím, že spojí MSP s možnými zákazníky z řad velkých podniků a budou podporovat jejich účast v programech zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

101

Pro srovnání, fáze 3 programu SBIR je orientovaná na zadávání veřejných zakázek. Ve Spojených státech jsou federální agentury s ročním rozpočtem na VaV přesahujícím 100 milionů USD povinny vyčlenit 3,2 % na příjemce programu SBIR v podobě veřejných zakázek. V roce 2015 měly smlouvy podepsané mezi federálními agenturami USA a příjemci podpory z programu SBIR hodnotu 1,3 miliardy USD, přičemž celkově granty dosáhly částky 1,2 miliardy USD²⁹.

102

Význam veřejných zakázek na inovace pro MSP a začínající podniky uznává Komise ve svých Pokynech k zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení³⁰. V tomto dokumentu uvádí, že „tím, že působí jako vůdčí odběratel, mohou zadavatelé veřejných zakázek poskytovat inovativním podnikům příležitost, aby si vyzkoušely svá nová řešení v reálných podmínkách. Navíc díky tomu, že se stávají jejich zákazníkem, a tím zvyšují jejich obrat, by mohli povzbudit další investory, ať už veřejné, či soukromé, k tomu, aby investovali do jejich činností“. V současné době však Komise žádné programy zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které by propojily příjemce podpory z programu pro MSP s agenturami EU nebo vnitrostátními institucemi, mezi služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků nezařadila.

103

Různé služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků se dosud využívaly málo, přičemž účast mezi dotazovanými příjemci se pohybovala od 12 % na akademii EIR do 40 % na veletrzích a konferencích (viz obrázek 12). Částečně to vysvětluje skutečnost, že některé služby byly zahájeny až na konci roku 2017, tedy téměř čtyři roky poté, co se nástroj začal používat.

Účinnost nástroje pro MSP nebyla posouzena a o jeho budoucnosti v programu Horizont Evropa dosud nebylo rozhodnuto

104

Aby mohla Komise včas poskytnout vstupy pro vypracování nového nařízení, provedla v prvních letech nástroje pro MSP několik hodnocení – přestože chyběly dostatečné údaje (viz obrázek 13) –, například:

• hodnocení nástroje pro MSP v polovině období zveřejněné v únoru 2017, kdy ještě nebyly dokončeny žádné inovační projekty fáze 2,
• hodnocení programu Horizont 2020 v polovině období, které se vyznačovalo stejnými omezeními, jaká jsou uvedena v předchozím bodě,
• posouzení dopadů programu Horizont Evropa zveřejněné v červnu 2018. Do té doby dokončilo své inovační projekty ve fázi 2 jen asi 200 společností. Kromě toho trvá obvykle několik let, než je skutečný dopad inovačního projektu patrný.

105

Protože byl program pro MSP nový a neměl za sebou žádné předchozí výsledky, byl hodnocen výhradně na základě vstupů a dokončených projektů ve fázi 1, a nikoli na základě výsledků projektů ve fázi 2. Podobně ovlivněny byly provedené konzultace a vypracované nezávislé zprávy o koncepci EIR v rámci programu Horizont Evropa (viz příloha II). Komise tudíž nemohla koncipovat EIR v rámci programu Horizont Evropa na základě komplexní analýzy provádění, dosažených výsledků a dopadu programu pro MSP.

Získávání investic po financování z nástroje pro MSP

106

Jedním z cílů nástroje pro MSP je usnadňovat přístup k soukromému kapitálu a vytvářet vazby s finančními nástroji podporovanými EU³¹. Podle rozhodnutí Rady 743/2013, se „[p]ředpokládají […] vazby s finančními nástroji […], například upřednostněním malých a středních podniků, které úspěšně ukončily fázi 1 nebo 2 v rámci vyhrazeného objemu finančních prostředků“.

Komise má o celkových potřebách příjemců v oblasti financování jen malé znalosti a nevytvořila vazby s finančními nástroji EU

107

EASME systematicky neshromažďuje informace o tom, jaké další financování příjemci ve fázi 2 potřebují na to, aby své projekty mohly plně rozvinout. EASME tyto potřeby naposledy posuzovala v roce 2016 v průzkumu, avšak ten neobsahoval žádnou otázku o upřednostňovaných zdrojích či zamýšleném využití financování.

108

V roce 2018 GŘ RTD požádalo EIB, aby vypracovala studii o přístupu příjemců programu pro MSP k financování, o níž se pak opíralo posouzení dopadů programu Horizont Evropa³². EIB ve své zprávě vycházela z předchozích posouzení a z průzkumu provedeného na vzorku příjemců. Vzorek však nebyl reprezentativní a v průzkumu odpovědělo pouhých 24 příjemců. Zpráva tak o skutečných finančních potřebách příjemců podpory z programu pro MSP poskytuje jen omezené informace.

109

Určité informace o finančních potřebách příjemců ve fázi 2 vyplývají z našeho reprezentativního průzkumu (viz příloha I). Konkrétně:

• tři čtvrtiny respondentů uvedly, že potřebují další financovaní v průměrné výši 7,1 milionu EUR,
• 70 % respondentů usilujících o další financování se zajímalo o investice soukromého rizikového kapitálu a 48 % uvažovalo o dluhových nástrojích, jako jsou půjčky či úvěrové linky.

110

Druh požadovaného financování se liší podle stupně rozvoje společnosti, přičemž mladé MSP se více zajímají o kapitálové injekce než podniky starší (viz obrázek 14).

111

Většina příjemců podpory z nástroje pro MSP by na svou inovační činnost potřebovala další financování, aby své inovační projekty mohla uvést na trh. Komise však o finančních potřebách příjemců ví jen málo.

112

Do finančního rámce na období 2014–2020 začlenila EU širokou škálu finančních nástrojů na podporu inovací MSP³³. Ovšem 64 % respondentů v průzkumu provedeném mezi příjemci o těchto nástrojích nevědělo.

113

Zpráva EIB o přístupu k financování pro příjemce podpory z nástroje pro MSP³⁴ obsahovala následující závěry, které potvrdil i náš průzkum a pohovory s příjemci:

• když projekty opustí fázi 2, příjemcům nástroje pro MSP chybí financování,
• granty představují pozitivní tržní signál pro poskytovatele soukromého kapitálu,
• dostupné informace o finančních nástrojích jsou zlomkovité a komunikace mezi poskytovateli soukromého a veřejného kapitálu je malá.

114

Odborná poradní skupina ve své zprávě³⁵ z roku 2016 poukázala na to, že synergie mezi různými finančními intervencemi EU jsou nedostatečné a že nástroj pro MSP by měl svou činnost koordinovat s dalšími veřejnými investory, aby se lépe naplňovaly požadavky na financování projektů po ukončení fáze 2.

115

Analyzovali jsme seznam příjemců rizikového kapitálu podporovaného EU, který spravuje EIB a EIF, a zjistili jsme, že do konce roku 2018 tuto finanční podporu získalo 16 příjemců programu pro MSP (z nichž osm bylo ve fázi 2). V pěti případech k investici z finančního nástroje došlo před tím, než byl poskytnut grant z nástroje pro MSP.

116

Jedním z cílů nástroje pro MSP od zahájení jeho činnosti je vytvářet vazby s finančními nástroji podporovanými EU. Komise však pro tento cíl učinila velmi málo: pro příjemce podpory z nástroje pro MSP nevyhradila žádné prostředky a příjemci mají o finančních nástrojích podporovaných EU jen malé povědomí.

Příjemci získávají další investice, ale jejich objem se v EU různí

117

V grantových dohodách nástroje pro MSP se příjemcům neukládá povinnost předkládat po dokončení projektu zprávy. Místo toho EASME sleduje vývoj příjemců po dokončení grantu z programu pro MSP pomocí dvou databázových zdrojů, které spravují externí poskytovatelé služeb:

• Zdroj 1: používá se k hodnocení investic, které příjemci podpory z programu pro MSP získali. Do databáze se vkládají shromažďované informace o kolech investic, které jsou veřejně dostupné na internetu. Abychom posoudili spolehlivost tohoto zdroje, provedli jsme kontroly náhodného vzorku 30 příjemců ve fázi 2, které potvrdily údaje získané z informací přístupných na internetu.
• Zdroj 2: průběžně se jeho pomocí hodnotí vývoj výkonnosti příjemců podpory z programu pro MSP, pokud jde o obrat, čistý příjem, peněžní toky a zaměstnanost.

118

Informace získané přímo od příjemců mohou být méně spolehlivé kvůli subjektivitě zpráv, které příjemci podávají sami o sobě. Navíc využívání informací od třetích osob je nákladově efektivnější. Současně jsou oba používané zdroje informací neúplné, protože:

• zdroj 1 podhodnocuje investice, které příjemci podpory z programu pro MSP získali, kvůli neznámému množství investic v podobě dluhu a kapitálových injekcí, které se na internetu nezveřejňují,
• zdroj 2 poskytuje úplné informace přibližně jen o 60 % všech příjemců podpory z programu pro MSP³⁶.

119

Podle informací dostupných na internetu poměr investic ke grantu u příjemců ve fázi 2, kteří získali grant z programu pro MSP v roce 2014 a 2015 a své inovační projekty ukončili v roce 2017, činí 2,9. Obrázek 15 ukazuje vývoj dalších investic, které příjemci získali v letech po udělení podpory z programu pro MSP.

120

Tyto údaje nezahrnují kola investic, která nejsou zveřejněna na internetu, jako je například většina menších kapitálových injekcí a téměř veškerý dluhový kapitál poskytnutý bankami, fondy a dalšími finančními subjekty. Veřejně dostupných na internetu je pouhých 11 % investic získaných příjemci ve fázi 2.

121

Pro srovnání, většina příjemců ve fázi 2 (78 % respondentů v našem průzkumu) prohlásila, že financování ve fázi 2 jim pomohlo zajistit další financování, které potřebovali pro své inovační činnosti. Proto je skutečná kapacita příjemců získat investice podle všeho vyšší než kapacita odvozená z informací dostupných na internetu.

122

Podle informací třetích stran (zdroj 1 v bodě 117) potvrzených údaji shromážděnými ze zpráv o provádění projektů příjemci podpory z nástroje pro MSP vykazují kladné trendy ve strukturálním růstu, přičemž přibližně 75 % společností od žádosti o grant vzrostly provozní příjmy a u 67 % se zvýšil počet pracovníků.

123

Komplexní metrika hodnocení dopadů založená na spolehlivých údajích spolu s úplným automatickým profilováním společností předkládajících návrhy a vybraných ke grantu jsou nutné k tomu, aby bylo možno vytvořit účinnou strategii informací o podnicích. To by mohlo pomoci:

• identifikovat vzorce účasti a možné nerovnováhy,
• propojit metriku hodnocení dopadů se skupinami účastníků, a získat tak cenné informace o tom, jak maximálně zvýšit celkový dopad nástroje.

124

Nástroj pro MSP v rámci posíleného pilotního programu ERI přinesl zlepšení v profilování společností, protože pomocí nových administrativních formulářů se shromažďují informace o předchozích kolech investic, finanční údaje a údaje o vlastnické struktuře předkladatelů. Dosud se však ve fázi předkládání návrhů systematicky neshromažďovaly údaje o pohlaví podílníků, což je jedno z kritérií, které členové poroty posuzují.

125

Mezi účastnickými zeměmi existují výrazné rozdíly, přičemž příjemcům ve fázi 2 v severozápadní Evropě se daří získat více soukromých zdrojů než MSP na jihu a východě (viz obrázek 16)³⁷. Tuto nerovnováhu částečně vysvětlují rozdíly mezi trhy rizikového kapitálu v těchto zemích.

126

Z výsledků našeho průzkumu mezi příjemci vyplývá, že činitelem, který ovlivňuje sklon společnosti vyhledávat kapitálové anebo dluhové investice, je její zeměpisné umístění. Konkrétně 84 % respondentů v severských zemích a Spojeném království má v úmyslu usilovat o kapitálové investice oproti 54 % ve Španělsku a 42 % v Itálii.

127

Odborná poradní skupina pro nástroj pro MSP upozornila na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a různými zvyklostmi při využívání tržních nástrojů a doporučila zmapovat evropské prostředí, a „získat tak lepší informace o možných spoluinvestorech a ověřit, zda jsou přeshraniční ekonomické subjekty schopny zaplnit některé finanční mezery tam, kde národní systémy nefungují. V tomto procesu by mohly pomoci platformy a konkrétní akce“³⁸.

128

Obrázek 3 znázorňuje toky dalších investic nad 10 milionů EUR do zemí příjemců, rozdělené podle země původu. Z 1,8 miliardy EUR dalších investic, které získali příjemci ve fázi 2 (viz bod 119), pochází přibližně 400 milionů EUR od investorů sídlících ve Spojených státech a 181 milionů od investorů v Číně. Investor, který investoval nejvíce prostředků do příjemců ve fázi 2, sídlí ve Spojených státech a tři z pěti největších investic (nad 50 milionů EUR) jsou od investorů mimo EU.

Závěry a doporučení

129

Zjistili jsme, že nástroj pro MSP tyto podniky účinně podporuje při rozvoji jejich inovačních projektů a že značka „EU“ pomáhá společnostem přilákat další investice. Nebyly však vytvořeny vazby s finančními nástroji podporovanými EU, které by mohly příjemcům pomoci expandovat a uvést inovační projekty na trh. Jak fáze 1, tak fáze 2 nástroje poskytuje MSP účinnou podporu, ačkoli s fází 1 jsou spojeny neúměrně vysoké správní náklady. Komise řídí nástroj kompetentním způsobem. Vysoký počet opakovaně předkládaných návrhů a omezené zdroje ztěžovaly výběrové řízení a rozvoj služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků.

130

Všechna doporučení platí i pro nástroj, který v rámci programu Horizont Evropa nahradí nástroj pro MSP.

Zaměření na správné příjemce

131

Obecné cíle nástroje spolu se změnami uskutečněnými během jeho provádění vyvolaly u zainteresovaných subjektů nejistotu. Současný profil odpovídá akademickému modelu firem s vysokým růstovým potenciálem, ale z nástroje se financují některé MSP, které mohl financovat trh (viz body 28–39).

Zeměpisný rozsah

132

Účast v nástroji se mezi zeměmi zřetelně liší, což částečně způsobují činitele mimo kontrolu Komise, ale také rozdílná úroveň podpory, kterou poskytují národní kontaktní místa a Enterprise Europe Network (viz bod 43 a 45 a obrázek 5). Komise pořádala akce a prováděla komunikační činnosti s omezeným rozpočtem, avšak její marketing a komunikace nebyly ani strukturované, ani dostatečně dobře zacílené, aby oslovily správné společnosti (viz body 40–58).

Doporučení 1 – Zlepšit komunikační strategii a podporu národních kontaktních míst, zejména v členských státech s nejnižší mírou účasti

Komise by měla:

1. lépe se zaměřit na marketingovou a komunikační strategii, aby se zvýšilo povědomí MSP o možnostech financování, které současný nástroj a budoucí nástroj v rámci programu Horizont Evropa nabízejí;
2. zlepšit podporu, kterou poskytuje národním kontaktním místům pro MSP a síti Enterprise Europe Network, tím, že bude podporovat projekty vzájemného učení a výměnu osvědčených postupů a zajistí, aby na začátku příštího rámcového programu začala fungovat podpora sítě národních kontaktních míst pro MSP.

Termín pro splnění doporučení: 2021

Výběr projektů

133

Během fungování nástroje byly zlepšeny postupy pro hodnocení a výběr. Obzvláště užitečnou novinkou je prezentace před porotou, protože pomáhá určit nejlepší návrhy a současně splňuje lhůtu pro udělení grantu (viz body 65–69).

134

Body udělované ve vzdáleném hodnocení se liší, což lze částečně vysvětlit omezenými zdroji a vysokým počtem předložených návrhů. Školení hodnotitelů je dobře přijímáno a současně je možno na různých úrovních poskytovat ještě více zpětné vazby. Nástroje IT nevyhovují svému účelu, a ohrožují tak proces hodnocení (viz body 61–64 a 70–73).

135

Opětovné předkládání neúspěšných návrhů výrazně a rostoucí měrou zatěžuje zdroje určené na řízení a hodnocení a zvyšuje správní náklady. Navíc snižuje míru úspěšnosti, a odrazuje tak účastníky (viz body 74–79).

Doporučení 2 – Zlepšit výběrové řízení

Aby se co nejlépe využívaly zdroje a efektivně se vybíraly nejlepší návrhy, měla by Komise výběrové řízení vylepšit následujícími způsoby:

1. poskytnout vzdáleným hodnotitelům čas navíc na provedení jejich práce;
2. vytvořit obousměrný informační kanál mezi vzdálenými hodnotiteli a členy poroty, aby členové poroty měli přístup k vzdáleným hodnocením a poskytovali hodnotitelům zpětnou vazbu ke kvalitě jejich práce;
3. vyvinout účelové nástroje IT pro spolehlivé řízení procesu hodnocení;
4. omezit, kolikrát může být návrh opakovaně předložen, čímž se uvolní zdroje, které se v současné době využívají na opakované hodnocení téhož návrhu v několika po sobě jdoucích uzávěrkách;
5. chce-li Komise podpořit účast více MSP s vynikajícími inovačními projekty, měla by zveřejňovat míru úspěšnosti na projektový návrh.

Termín pro splnění doporučení: 2021

Účinnost podpory ve fázích nástroje pro MSP

136

Fáze 1 představuje účinnou podporu díky rychlému výběrovému řízení, označení „EU“ pro příjemce a přístupu ke službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků. Kromě toho se díky fázi 1 zúčastnilo programu EU mnoho inovačních společností. Příliš však zatěžuje Komisi při správě nástroje a podobné programy již v některých zemích existují (viz body 81–89). Fáze 1 byla od září 2019 ukončena.

137

Fáze 2 nástroje pro MSP poskytuje příjemcům účinnou podporu a všechny zainteresované subjekty ji v její současné podobě vysoce oceňují. Nabízí značku „EU“, která společnosti a projekty zviditelňuje, pomáhá jim získat další investice a umožňuje přístup k síti koučování a služeb napomáhajících zakládání a rozvoji podniků v EU (viz body 91–94).

Doporučení 3 – Nahradit fázi 1 a dále rozvíjet podporu pro MSP ve fázi 2

Komise by měla:

1. navrhnout členským státům, že bude řídit program podobný fázi 1;
2. poskytnout příjemcům tohoto programu přístup ke koučování a službám napomáhajícím zakládání a rozvoji podniků a ke značce „EU“;
3. zachovat program podobný fázi 2 jako součást EIR v rámci programu Horizont Evropa a rozvíjet výsledky z pilotního programu ERI.

Termín pro splnění doporučení: 2021

138

Koučování a služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků mohou umocnit účinky nástroje, jelikož však byly zahájeny pozdě, nejsou dostatečně viditelné a využila je pouze malá část MSP. Zdroje na ně vyčleněné jsou omezené a služby by mohly být více individualizovány a mohly by se lépe zaměřovat na poptávkovou stranu (viz body 95–103).

Doporučení 4 – Posílit služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků

Komise by měla posílit služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků tím, že na tuto oblast vyčlení přiměřené zdroje, aby:

1. poskytovala služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků více uzpůsobené potřebám,
2. prostřednictvím cíleného komunikačního přístupu zvýšila informovanost příjemců,
3. lépe se zaměřila na poptávkovou stranu tím, že naváže kontakty s velkými soukromými zákazníky, a prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na inovativní projekty.

Termín pro splnění doporučení: 2022

Získávání investic po financování z nástroje pro MSP

139

Většina příjemců podpory z nástroje pro MSP na svou inovační činnost stále potřebuje další financování, aby mohla inovační projekty uvést na trh. Komise však učinila málo proto, aby vytvořila vazby s finančními nástroji podporovanými EU, a neprozkoumala možnosti spolupráce s národními podpůrnými institucemi. Příjemci z velké části nemají o finančních nástrojích podporovaných EU povědomí a Komise má o finančních potřebách příjemců jen malé znalosti. Skutečnost, že dostupné informace o finančních nástrojích jsou zlomkovité a komunikace mezi soukromými a veřejnými poskytovali kapitálu je omezená, potvrdila i zpráva EIB z roku 2018 o přístupu k financování pro příjemce (viz body 107–116).

Doporučení 5 – Vytvořit vazby s finančními nástroji

Komise by měla:

1. pravidelně shromažďovat informace o objemu a druhu financování, které příjemci podpory z programu pro MSP potřebují během realizace inovačního projektu;
2. zvýšit informovanost příjemců o existenci různých finančních nástrojů na úrovni EU i na národní úrovni a poskytovat poradenství o těch z nich, které by nejlépe odpovídaly jejich finančním potřebám;
3. určit a podporovat synergie s finančními nástroji podporovanými EU, a podporovat tak příjemce podpory z programu pro MSP při získávání financování;
4. spolupracovat s členskými státy a národními podpůrnými institucemi s cílem propagovat finanční nástroje podporované jednotlivými zeměmi, které by mohly odpovídat finančním potřebám příjemců podpory z programu pro MSP.

Termín pro splnění doporučení: 2022

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex Brenninkmeijer, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 10. prosince 2019.

Přílohy

Příloha I – Metodika

• dokumentární přezkum dokumentů a interních dokumentů Komise, jako jsou jako právní základy, pokyny, posouzení dopadů, zprávy o hodnocení a monitorování, návrhy legislativních aktů, sdělení, stanoviska a další relevantní dokumenty;
• analytický přezkum údajů z různých zdrojů: CORDA, Business Objects, srovnávací přehled inovací a automatické procházení webových stránek;
• online dotazník zaslaný v březnu 2019:
• náhodně vybraným 390 příjemcům a neúspěšným žadatelům, kteří obdrželi pečeť excelence, s mírou odpovědí 71 % (míra odpovědí u příjemců ve fázi 2 činila 88 %);
• náhodně vybraným 158 vzdáleným hodnotitelům s mírou odpovědí 96 %;
• 32 NIA či podobným subjektům s mírou odpovědí 100 %;
• informační návštěvy ministerstev, inovačních agentur, národních kontaktních míst, EEN, příjemců a dalších relevantních zainteresovaných subjektů v Bulharsku, Dánsku, Francii, Rumunsku, Slovinsku, Španělsku a Spojeném království;
• panel nezávislých odborníků v oblasti inovací z různých odvětví;
• pohovory s různými odborníky v oblasti inovací spojených s nástrojem pro MSP, jako jsou členové porot, členové odborné poradní skupiny pro MSP v rámci programu Horizont 2020, zástupci konzultantských společností;
• účast jako pozorovatelé na prezentacích projektů před porotami (druhá etapa výběrového řízení ve fázi 2) a na akci zaměřené na služby napomáhající zakládání a rozvoji podniků;
• pohovory se zaměstnanci Komise z GŘ RTD, GŘ CONNECT, EASME a REA a také se zástupci EIB a EIF.

Příloha II – Statistické údaje

Zdroj: EÚD na základě údajů EASME.

Příloha III – Od nápadu k návrhu EIR v rámci programu Horizont Evropa

• V červnu 2015 během konference pořádané agenturou ERA „Nový začátek pro Evropu: otevírá se nová ERA inovací“ přišla Komise s myšlenkou EIR.
• Na jaře 2016 zveřejnila Komise výzvu k předkládání námětů na koncepci pilotního programu ERI. Díky této veřejné konzultaci shromáždila „názory zainteresovaných subjektů na přelomové, trh vytvářející inovace, na mezery v současné podpoře inovací a na možnou působnost EIR“³⁹.
• Dne 13. července 2016 uspořádala Komise seminář s více než 100 zástupci zainteresovaných subjektů ze soukromého sektoru, výzkumu a veřejného sektoru, kteří diskutovali o výsledcích výzvy k předkládání námětů⁴⁰.
• V listopadu 2016 zahájila Komise iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, která měla pod jednu střechu shromáždit různá existující a nová opatření na podporu začínajících podniků a podniků, které chtějí rozvíjet své podnikání⁴¹.
• V lednu 2017 zřídila Komise „skupinu inovátorů EIR na vysoké úrovni“ s pověřením poskytovat podporu při rozvoji EIR. Skupina skládající se z podnikatelů, investorů a odborníků na inovace se sešla šestkrát od března 2017 do prosince 2018 a v lednu 2018 vypracovala „úplný soubor klíčových doporučení“⁴².
• Dne 7. června 2018 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa⁴³. Návrh doprovázelo posouzení dopadů⁴⁴.

Zkratková slova a zkratky

EASME: Výkonná agentura pro malé a střední podniky

EEN: Síť Enterprise Europe Network

EIB: Evropská investiční banka

EIF: Evropský investiční fond

ERI: Evropská rada pro inovace

GŘ RTD: Generální ředitelství pro výzkum a inovace

HDP: Hrubý domácí produkt

IT: Informační technologie

MSP: Malé a střední podniky

Nástroj pro MSP: Nástroj EU pro malé a střední podniky

NIA: Národní inovační agentura

RP: Rámcový program

SBIR: Program inovačního výzkumu pro malé podniky (Small Business Innovation Research programme) (Spojené státy)

VaV: Výzkum a vývoj

VFR: Víceletý finanční rámec

Glosář

Evropský srovnávací přehled inovací: Srovnávací analýza inovační výkonnosti členských států EU, dalších evropských zemí a regionálních sousedů.

Finanční nástroj: Finanční podpora z rozpočtu EU, která má formu kapitálových či kvazikapitálových investic, půjček nebo záruk anebo jiných nástrojů ke sdílení rizik.

Kombinované financování: Kombinace grantů s úvěry nebo kapitálem z veřejných a soukromých zdrojů.

Národní kontaktní místo: Vnitrostátní subjekt zřízený a financovaný vládami členských států EU nebo států přidružených k rámcovému programu pro výzkum, který poskytuje podporu a pokyny žadatelům a příjemcům v rámci programu Horizont 2020 v dané zemi.

Průlomová inovace: Výrobek, služba nebo proces, které zavádějí novou technologii nebo nový podnikatelský model, vedou ke změně paradigmatu a vytvářejí významné konkurenční výhody.

Přelomová inovace: Výrobek, služba nebo proces, které narušují stávající trhy tím, že vytlačují vedoucí společnosti a technologie a zavádějí nový soubor hodnot.

Přidružené země: Třetí země, která je smluvní stranou mezinárodní dohody s Evropskou unií. Země přidružené k rámcovému programu Horizont 2020 se jej účastní za týchž podmínek jako právní subjekty z členských států EU.

Příjemce: Fyzická nebo právnická osoba, která dostává grant nebo půjčku z rozpočtu EU.

Účastnický portál: Jednotná vstupní brána pro žadatele a příjemce v programu Horizont 2020 pro vyhledávání možností financování, přístup k dokumentům a pokynům a bezpapírovou zprávu grantů a kontaktů na experty. Viz http://ec.europa.eu/research/participants/portal.

Uzávěrka: Datum, do něhož musí být předloženy návrhy v daném kole financování.

Výzva k podávání návrhů: Dokument vyzývající potenciální příjemce k tomu, aby podávali žádosti, zveřejněný veřejným subjektem a oznamující jeho záměr financovat projekty, které budou splňovat stanovené cíle.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Alex Brenninkmeijer a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Raphael Debets, vyšší manažer John Sweeney, vedoucí úkolu Juan Antonio Vazquez Rivera a auditoři Alvaro Garrido-Lestache Angulo, Wayne Codd a Marco Montorio.

Zleva doprava: John Sweeney, Marco Montorio, Raphael Debets, Juan Antonio Vazquez Rivera, Wayne Codd, Alex Brenninkmeijer, Alvaro Garrido-Lestache Angulo.

Poznámky na konci textu

¹ Posouzení dopadu 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace (A New Horizon for Europe (Nový horizont pro Evropu)).

² The vital 6 per cent. How high-growth innovative businesses generate prosperity and jobs (Rozhodujících 6 procent. Jak inovační podniky s rychlým růstem vytvářejí prosperitu a pracovní místa), 2009 – NESTA (National Endowment for Science, Technology and the Arts).

³ Henrekson, M. a Johansson, D. 2010. Gazelles as job creators: a survey and interpretation of the evidence. (Gazely jako tvůrci pracovních míst: průzkum a výklad poznatků), Small Business Economics, 35, 227–244, s. 240.

⁴ Sdělení Komise, Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020.

⁵ http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm.

⁶ Nařízení (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí program Horizont 2020.

⁷ Tamtéž.

⁸ http://ec.europa.eu/research/bitlys/h2020_associated_countries.html.

⁹ https://www.sbir.gov/about/about-sbir.

¹⁰ COM(2018) 435, návrh nařízení, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, červen 2018.

¹¹ V dubnu 2019 Komise, Evropský parlament a Rada dospěly k prozatímní obecné dohodě o programu Horizont Evropa.

¹² Koncept nefinancovatelnosti je definován v často kladených otázkách ERI jako „neschopnost přilákat dostatečné financování“.

¹³ Například poskytování finanční podpory projektům prostřednictvím kapitálového financování a částečné převzetí výběrových řízení provedených v jiných výzvách či programech.

¹⁴ Zvláštní zpráva o zárukách (ZZ č. 20/2017 Záruční mechanismus pro malé a střední podniky) a o rizikovém kapitálu (ZZ č. 17/2019).

¹⁵ Nařízení (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí program Horizont 2020.

¹⁶ 2014 Annual Report of the EAG on Innovation in SMEs (Výroční zpráva OPS pro inovace v MSP za rok 2014).

¹⁷ https://sbir.nih.gov/reauthorization#eligibilityDiv.

¹⁸ Pracovní dokument Nesta č. 11/02, A look at business growth and contraction in Europe (Pohled na růst a pokles podnikání v Evropě).

¹⁹ Nařízení (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí program Horizont 2020.

²⁰ 14. bod odůvodnění rozhodnutí Rady č. 2013/743.

²¹ Členskými státy EU-13 se míní Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko a zeměmi EU‑15 je ostatních 15 členských států Evropské unie.

²² https://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/facts-figures/scoreboards_cs

²³ Evaluation of the SME instrument and the activities under Horizon 2020 Work Programme Innovation in SMEs (Hodnocení nástroje pro MSP a činností podle pracovního programu Horizontu 2020 „Inovace v MSP“), únor 2017.

²⁴ http://ec.europa.eu/research/participants/data/support/ncp/h2020-standards-principles_en.pdf.

²⁵ Zvláštní zpráva č. 28/2018 „Většina zjednodušujících opatření v programu Horizont 2020 usnadnila příjemcům situaci, ale stále existují příležitosti ke zlepšení“.

²⁶ http://www.access4smes.eu/project/#_goal.

²⁷ Nařízení Komise č. 651/2014, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

²⁸ The Impact of Direct Support to R&D and Innovation in Firms, Compendium of Evidence on the Effectiveness of Innovation Policy Intervention (Dopad přímé podpory výzkumu a vývoje a inovaci ve firmách, Souhrn dokladů o účinnosti inovační politiky), srpen 2012.

²⁹ Úřad agentury SBA pro investice a inovace o programu SBIR, prosinec 2016.

³⁰ Sdělení Komise C(2018) 3051, 15. 5. 2018.

³¹ Nařízení (EU) č. 1291/2013, kterým se zavádí program Horizont 2020.

³² Poradenská skupina EIB pro InnovFin: Improving Access to Finance for Beneficiaries of the SMEI (Zlepšování přístupu k financování pro příjemce podpory z nástroje pro MSP) (březen 2018).

³³ Kromě jiného: Iniciativa „přístup k rizikovému financování“ (InnovFin) v rámci programu Horizont 2020, „přístup k financím pro MSP“ (COSME), Evropský fond pro strategické investice (EFSI).

³⁴ Poradenská skupina EIB pro InnovFin: Improving Access to Finance for Beneficiaries of the SMEI (Zlepšování přístupu k financování pro příjemce podpory z nástroje pro MSP) (březen 2018).

³⁵ Odborná poradní skupina pro program Horizont 2020, výroční zpráva o inovacích MSP, 2016.

³⁶ Zdroj: EASME.

³⁷ Zdroj: EÚD na základě údajů EASME. Země, pro něž se technikou automatického procházení webových stránek neshromáždily žádné údaje o dalších investicích, se v grafu neobjevují.

³⁸ Odborná poradní skupina pro program Horizont 2020, Innovation in SMEs, Consultation on the EU Strategic WP 2018–2020 (Inovace ve MSP, Konzultace o strategickém pracovním programu EU na období 2018–2020), červen 2016.

³⁹ Ideas for an EIC, Overview of Responses to the Call for Ideas (Nápady pro EIR – Přehled odpovědí na výzvu k předkládání námětů), 2016.

⁴⁰ Ideas for an EIC - Summary of a validation workshop with stakeholders held on 13 July 2016 (Nápady pro EIR – Shrnutí ověřovacího semináře se zainteresovanými subjekty konaného 13. června 2016).

⁴¹ COM(2016) 733 final, sdělení Komise „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“, listopad 2016.

⁴² Europe is back: Accelerating breakthrough innovation (Evropa je zpět: Urychlení průlomových inovací) skupina EIR na vysoké úrovni, leden 2018.

⁴³ COM(2018) 435 final, návrh nařízení, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, červen 2018.

⁴⁴ SWD(2018) 307 final, pracovní dokument útvarů Komise, posouzení dopadů, červen 2018.

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	22. 1. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	6. 11. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	10. 12. 2019
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	16. 1. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-4138-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/427187	QJ-AB-19-025-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-4136-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/520791	QJ-AB-19-025-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv. Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme vám seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.