Práva duševního vlastnictví v EU: Ochrana není zcela nepropustná

Shrnutí

I Práva duševního vlastnictví plní v hospodářství EU zásadní úlohu. Průmyslová odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví tvoří téměř 45 % hrubého domácího produktu EU v hodnotě 6,6 bilionu EUR a 29 % pracovních míst. Evropská komise a další orgány EU spolupracují s orgány členských států na zajištění ochrany práv duševního vlastnictví, jež je jedním z klíčových faktorů úspěchu jednotného trhu.

II Evropská komise je odpovědná za předkládání legislativních návrhů týkajících se procesu a postupů zápisu a vymáhání práv duševního vlastnictví v EU. Odpovídá rovněž za zajištění řádného provádění těchto opatření a za vypracování pokynů pro členské státy. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví provádí zápisy ochranných známek a vzorů EU. Orgány členských států jsou odpovědné za schvalování žádostí o zápis zeměpisných označení EU a za kontrolu dodržování práv duševního vlastnictví EU.

III Cílem tohoto auditu bylo posoudit ochranu ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení EU v rámci jednotného trhu v letech 2017–2021. Důvodem ke konání auditu bylo, že jsme dosud žádný audit ochrany práv duševního vlastnictví neprováděli, přičemž hlavní iniciativy Komise v této oblasti měly být dokončeny do roku 2019. Nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví má vliv na konkurenceschopnost EU v celosvětovém hospodářství. Předkládáme doporučení ke zlepšení regulačního rámce v oblasti práv duševního vlastnictví, jeho provádění a vymáhání.

IV Zjišťovali jsme, zda Komise provedla nezbytná legislativní a podpůrná opatření na ochranu výše uvedených práv duševního vlastnictví. Vykonali jsme návštěvu Komise, Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví a v pěti členských státech, abychom posoudili způsob, jakým provádějí regulační rámec EU pro práva duševního vlastnictví a zda jsou kontroly dodržování práv duševního vlastnictví prováděny správně.

V Náš celkový závěr zní, že rámec EU pro ochranu práv duševního vlastnictví je celkově odolný a spolehlivý, ačkoli stále vykazuje nedostatky.

VI Zjistili jsme, že Komise zavedla vhodná legislativní a podpůrná opatření na ochranu ochranných známek EU. Právní předpisy týkající se průmyslových vzorů EU jsou však neúplné a zastaralé a právní předpisy týkající se zeměpisných označení vykazují nedostatky. Kromě toho jsme dospěli k závěru, že chybí jasná metodika pro stanovení poplatků EU za ochranné známky a průmyslové vzory.

VII Ačkoli jsou správa a řízení Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů EU celkově řádné, zjistili jsme nedostatky týkající se jeho rámce pro vyvozování odpovědnosti a systémů financování, kontroly a hodnocení. Kromě toho byly v Komisi a členských státech zjištěny nedostatky v provádění rámce EU pro zeměpisná označení.

VIII Členské státy neprováděly směrnici o vymáhání práv duševního vlastnictví jednotně a nedostatky se objevily i při provádění kontrol dodržování práv duševního vlastnictví celními orgány.

IX Komisi doporučujeme, aby:

• doplnila a aktualizovala regulační rámce EU pro práva duševního vlastnictví,
• posoudila správní mechanismus a metodiku pro stanovení poplatků,
• rozvíjela iniciativy ke zlepšení systémů zeměpisných označení EU,
• zlepšila rámec pro vymáhání práv duševního vlastnictví.

X Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví doporučujeme, aby:

• zlepšil systémy financování, kontroly a hodnocení projektů evropské spolupráce.

Úvod

Co jsou práva duševního vlastnictví?

01 Práva duševního vlastnictví jsou práva související s intelektuálními výtvory, jako jsou vynálezy, literární a umělecká díla, vzory a symboly, názvy a vyobrazení používané pro obchodní účely¹. Ochrana práv duševního vlastnictví umožňuje tvůrcům získat uznání a zabránit neoprávněnému používání jejich děl a mít z nich prospěch. Uživatelům a spotřebitelům také poskytuje záruky ohledně kvality a bezpečnosti zboží.

02 Duševní vlastnictví se dělí do dvou kategorií: 1) na autorská práva, například literární díla, filmy a hudba, a 2) na práva průmyslového vlastnictví, kam patří patenty, ochranné známky, průmyslové vzory, zeměpisná označení a obchodní tajemství. Přehled hlavních charakteristik ochranných známek, průmyslových vzorů a zeměpisných označení, které byly předmětem tohoto auditu, je znázorněn na obrázku 1.

03 Ochrana práv duševního vlastnictví je jedním z klíčových předpokladů pro to, aby EU dokázala obstát v globální ekonomice. Průmyslová odvětví využívající práva duševního vlastnictví tvoří téměř 45 % celkové hospodářské činnosti (HDP) EU v hodnotě 6,6 bilionu EUR a zajišťují 29 % celkové zaměstnanosti v EU. Odhaduje se však, že padělané výrobky představují 6,8 % celkového ročního dovozu do EU (121 miliard EUR), 83 miliard EUR ušlého prodeje v legální ekonomice a ztrátu 400 000 pracovních míst².

Regulační rámec EU pro práva duševního vlastnictví

04 Regulační rámec EU pro práva duševního vlastnictví je založen na nařízeních a směrnicích EU a platných mezinárodních dohodách o duševním vlastnictví. Poskytuje ochranu ve všech členských státech EU, čímž vytváří jednotný systém EU sestávající z unijních a vnitrostátních práv duševního vlastnictví. Stěžejní prvky ochrany práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni a v EU jsou uvedeny na obrázku 2 a v příloze I.

Postup zápisu práv duševního vlastnictví v EU

05 Zápis duševního vlastnictví v EU chrání práva vlastníků ve všech členských státech EU. K ochraně autorských práv se nevyžaduje žádný zápis. Evropské patenty lze zapsat u Evropského patentového úřadu. Zápis ochranných známek a průmyslových vzorů EU zajišťuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Jakákoli fyzická osoba nebo společnost z kterékoli země na světě může podat žádost prostřednictvím jediné žádosti, uhradí-li poplatek. Jednotlivé kroky postupu zápisu jsou znázorněny na obrázku 3.

06 Zápis zeměpisných označení EU, který se v současnosti omezuje na zemědělské výrobky a potraviny, víno a lihoviny, se liší od zápisu ochranných známek a průmyslových vzorů EU. V případě zeměpisných označení jsou do řízení o žádosti zapojeny příslušné orgány členských států a žádosti podávají producenti nebo seskupení producentů v EU (viz obrázek 4).

Vymáhání práv duševního vlastnictví v EU

07 Účinné vymáhání práv duševního vlastnictví je nezbytné pro podporu inovací a investic a pro zamezení padělání. Padělání je složitý a rostoucí problém. Kromě luxusního zboží se padělatelé stále častěji zaměřují na širokou škálu výrobků každodenní potřeby. Kromě toho, že pandemie COVID-19 způsobuje hospodářské škody, rychle jí využili i pachatelé trestné činnosti obchodující s padělanými farmaceutickými a zdravotnickými výrobky³.

08 Komise vyvinula několik nástrojů pro boj proti padělání a dalšímu porušování práv duševního vlastnictví. Záměrem směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví⁴ je harmonizovat legislativní systémy, aby byla zajištěna vysoká, rovnocenná a stejnorodá úroveň ochrany na vnitřním trhu. V nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány⁵ jsou stanovena procesní pravidla pro celní orgány při vymáhání práv duševního vlastnictví u zboží podléhajícího celnímu dohledu nebo celní kontrole. Kromě toho se akční plán EU v celní oblasti zaměřuje na boj proti porušování práv duševního vlastnictví na vnějších hranicích v letech 2018 až 2022⁶ a obsahuje čtyři strategické cíle (viz obrázek 5).

Hlavní zúčastněné strany v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v EU

09 Na zajištění řádné ochrany práv duševního vlastnictví v EU spolupracují Evropská komise a další orgány EU s členskými státy.

10 Komise je odpovědná za (viz rámeček 1):

1. iniciování legislativy pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu, a vypracování návrhů ve snaze harmonizovat a posílit zákony týkající se práv duševního vlastnictví v EU;
2. ověření správného provedení právních předpisů EU v oblasti práv duševního vlastnictví ve vnitrostátním právu a jejich provádění vnitrostátními orgány a případné zahájení řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům;
3. dohled nad účinnou ochranou práv duševního vlastnictví proti jejich porušování na jednotném trhu a podporu malých a středních podniků a jejich ochranu a usnadnění výměny informací a spolupráce mezi členskými státy;
4. zjišťování případných nedostatků v právním rámci EU, aby mohly být vyřešeny a aby byly zajištěny rovné podmínky na celosvětové úrovni.

11 Důležitou úlohu plní rovněž Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví jako agentura EU odpovědná za správu zapisování ochranných známek a průmyslových vzorů EU. Spolupracuje s vnitrostátními a regionálními úřady pro duševní vlastnictví v rámci EU, které jsou zodpovědné za zapisování vnitrostátních ochranných známek a vnitrostátních průmyslových vzorů. Kromě toho celou řadu úkolů v oblasti výzkumu, informovanosti, šíření osvědčených postupů a podpory vymáhání všech druhů práv duševního vlastnictví plní Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (dále jen „středisko pro sledování“), které spadá pod úřad EUIPO. V roce 2016 spojily Europol⁷ a úřad EUIPO své síly a vytvořily koordinovanou koalici proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví na podporu boje proti padělání a pirátství, která působí v rámci Europolu.

12 Orgány pro duševní vlastnictví členských států spravují vnitrostátní ochranné známky a průmyslové vzory. Příslušné vnitrostátní orgány analyzují soulad přihlášek zeměpisných označení EU s předpisy a pak je zasílají Komisi ke schválení. Celní orgány jsou odpovědné za kontrolu dodržování práv duševního vlastnictví na hranicích, zatímco ostatní donucovací orgány, zejména policie, jsou odpovědné za odhalování porušení práv duševního vlastnictví v příslušném členském státě. V některých členských státech mohou být celní orgány na základě vnitrostátní legislativy oprávněny odhalovat zboží, které je již umístěno na vnitřním trhu a je v podezření, že porušuje práva duševního vlastnictví.

Rozsah a koncepce auditu

13 V rámci auditu byla posuzována kvalita ochrany práv duševního vlastnictví ve vztahu k ochranným známkám EU, průmyslovým vzorům EU a zeměpisným označením na jednotném trhu. Audit se netýkal autorských práv a patentů. Konkrétně jsme se zaměřili na to, zda regulační rámec EU pro práva duševního vlastnictví poskytuje dostatečnou ochranu v souladu se zásadami řádného finančního řízení a vyvozování odpovědnosti při správě veřejných prostředků a zda jsou výše uvedená práva duševního vlastnictví EU dostatečně vymáhána. Naše kontrolní činnost zahrnovala období od ledna 2017 do dubna 2021.

14 Důvodem ke konání auditu bylo, že jsme dosud žádný audit ochrany práv duševního vlastnictví neprováděli, přičemž hlavní iniciativy Komise v rámci ochranných známek EU měly být dokončeny do roku 2019. Kromě toho je ochrana práv duševního vlastnictví jedním z klíčových prvků konkurenceschopnosti EU v celosvětovém hospodářství a šíření inovací. Cílem auditu bylo poskytnout doporučení ke zlepšení rámce EU pro duševní vlastnictví a jeho vymáhání.

15 Při auditu jsme zjišťovali, zda:

1. Komise zajistila potřebný regulační rámec pro práva duševního vlastnictví;
2. Komise, úřad EUIPO a členské státy řádně prováděly regulační rámec práv duševního vlastnictví pro ochranné známky, průmyslové vzory a zeměpisná označení EU;
3. členské státy správně prováděly kontroly dodržování práv duševního vlastnictví.

16 V rámci auditu jsme shromažďovali důkazní informace z mnoha různých zdrojů, jako jsou:

1. dokumentární přezkumy a analýzy příslušných právních předpisů, zpráv, údajů a statistik, výběr vzorků a také zkoumání dokumentů poskytnutých kontrolovanými subjekty;
2. dotazování u příslušných pracovníků Komise (GŘ GROW, GŘ TAXUD a GŘ AGRI), úřadů OLAF a EUIPO (včetně střediska pro sledování), Europolu a v pěti členských státech (v Řecku, Francii, Litvě, Maďarsku a Rumunsku), které jsme vybrali na základě kvantitativních kritérií rizika.

Připomínky

V celkově řádných regulačních rámcích pro práva duševního vlastnictví byly zjištěny problémy

Rámec EU pro ochranné známky je zaveden, avšak směrnice není plně provedena ve vnitrostátním právu

17 Cílem směrnice o ochranných známkách je sladit hlavní procesní pravidla vnitrostátních systémů ochranných známek a systému ochranných známek EU. Má-li se zápis a správa ochranných známek zjednodušit, je nezbytné sladit procesní předpisy⁸. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, musí být požadavky na hmotněprávní ochranu, jako jsou podmínky pro zápis a zachování zapsané ochranné známky, ve všech členských státech v obecných rysech stejné. Právní rámec pro ochranné známky EU by proto měl být úplný, aktuální a sladěný na úrovni EU.

18 Na základě zkoumání písemných dokladů a diskusí, které jsme vedli se zástupci Komise, se domníváme, že směrnici o ochranných známkách provedly dva z vybraných členských států (Maďarsko a Litva) (příloha II). Ačkoli základním datem, k němuž měla být směrnice provedena ve vnitrostátním právu, bylo 14. ledna 2019, z vybraných členských států se provedení opozdilo⁹ a není dokončeno v Řecku, Francii a Rumunsku.

Nedostatky v rámci úřadu EUIPO pro správu a vyvozování odpovědnosti

19 Postup udělování absolutoria Evropským parlamentem platí v závislosti na struktuře financování agentur, která je stanovena ve finančním nařízení EU¹⁰. Na úřad EUIPO se jako na plně finančně plně soběstačnou agenturu absolutorium Evropského parlamentu nevztahuje a absolutorium uděluje rozpočtový výbor úřadu¹¹. Při udělování absolutoria se rovněž přihlíží k našemu každoročnímu auditu legality a správnosti finančních výkazů, jehož součástí jsou případná doporučení, jak odstranit nedostatky ve fungování organizace. Toto udělování absolutoria se dále opírá o pravidelná externí hodnocení úřadu EUIPO a o rozdělení funkcí a odpovědnosti mezi tři orgány: výkonného ředitele, který je odpovědný za řízení úřadu EUIPO a plnění rozpočtu, správní radu, která je odpovědná za přijímání ročního pracovního programu, a rozpočtový výbor¹².

20 V souladu s režimem vyvozování odpovědnosti stanoveným v nařízení o ochranné známce Evropské unie předkládá EUIPO Evropskému parlamentu a Evropské komisi svůj přijatý roční pracovní program, výroční zprávu, víceletý strategický program (každých pět let) a roční účetní závěrku. Výkonný ředitel EUIPO si vyměňuje názory s Výborem pro právní záležitosti Evropského parlamentu ohledně víceletého strategického programu do roku 2025. Správní rada se o ročním pracovním programu radí s Komisí a při jeho schvalování je povinna zohlednit její stanovisko¹³.

21 Nařízení o ochranné známce EU počítá s omezenou účastí Evropského parlamentu a Komise. Omezený vliv Komise a Evropského parlamentu na rozhodování správní rady nebo rozpočtového výboru EUIPO tak vyplývá z koncepce nezávislosti regulačních agentur. Ani Komise, ani Evropský parlament tedy nemá na rozhodování správní rady nebo rozpočtového výboru kontrolní vliv, jak dokládá přijetí finančního nařízení úřadu EUIPO navzdory nesouhlasným hlasům dvou zástupců Komise¹⁴.

22 Ve stanovisku č. 1/2019 o finančním nařízení úřadu EUIPO jsme vyjádřili zvláštní znepokojení týkající se postupu udílení absolutoria úřadu a zopakovali jsme svůj návrh, že by se na úřad EUIPO měl vztahovat obecný rozpočtový proces a udílení absolutoria v Evropském parlamentu, nikoli v jeho vlastním rozpočtovém výboru, neboť jeho příjmy pocházejí z výkonu veřejné moci založené na právu EU. Jak soustavně uvádíme, na všechny subjekty spojené s EU by se měly vztahovat stejné zásady vyvozování odpovědnosti¹⁵. Totéž znepokojení je patrné ve studii výzkumné služby Evropského parlamentu¹⁶, v níž se uvádí, že vzhledem k tomu, že chybí formální postup předkládání doporučení plně finančně plně soběstačným agenturám, je vyvozování odpovědnosti náročné.

23 Aby bylo zajištěno řádné vyvozování odpovědnosti, které zahrnuje nezávislé fungování, mělo by být rozdělení odpovědnosti, v tomto případě mezi správní radou a rozpočtovým výborem, jasně vymezeno. Kromě toho by členové správního orgánu neměli být v jiných vztazích, které by významně zasahovaly do jejich role¹⁷. Správní rada a rozpočtový výbor úřadu EUIPO jsou tvořeny vždy jedním zástupcem každého členského státu, jedním zástupcem Evropského parlamentu a dvěma zástupci Komise s celkovým počtem 30 členů s hlasovacím právem.

24 I když je složení správní rady a rozpočtového výboru v souladu s nařízením o ochranné známce Evropské unie, zjistili jsme, že zástupci v obou orgánech se do značné míry překrývají (26 z 30 členů s hlasovacím právem nebo jejich podřízených), neboť jsou členy obou orgánů. Domníváme se tudíž, že tak vzniká stav, kdy schopnost osoby uplatnit úsudek nebo rozhodovat v jedné roli by mohla být narušena nebo ovlivněna jejich druhotnou rolí. Tato situace spolu s neexistencí vnějšího postupu udělování absolutoria představuje slabinu v systému správy a řízení, neboť tytéž osoby (nebo jejich podřízení) rozhodují jak o přijetí rozpočtu, tak o postupu udělování absolutoria za jeho plnění.

25 Nařízení o ochranné známce EU ukládá Komisi povinnost poprvé posoudit dopad, účinnost a efektivitu úřadu EUIPO a jeho pracovních postupů do 24. března 2021. Toto hodnocení probíhá a jeho výsledky se očekávají do konce roku 2022.

Rámec pro průmyslové vzory EU je zastaralý a neúplný

26 Cílem směrnice o průmyslových vzorech bylo sladit právní předpisy členských států na ochranu průmyslových vzorů¹⁸ a vytvořit systém průmyslových vzorů EU. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, měl by být právní rámec pro průmyslové vzory EU úplný, aktuální a sladěný na úrovni EU.

27 Průmyslový vzor EU má „jednotnou povahu“, což znamená, že má stejnou účinnost v celé EU. Zásadní význam má sladění vnitrostátních systémů a systémů EU pro přihlašování průmyslových vzorů, protože zapsané vnitrostátní průmyslové vzory mají přednost při podávání přihlášky k zápisu průmyslového vzoru EU.

28 Regulační rámec EU pro průmyslové vzory je neúplný a zastaralý, což má za následek množství rozdílů, které v praxi existují mezi systémem EU a vnitrostátními systémy a mezi jednotlivými členskými státy. Tato situace má za následek právní nejistotu při přihlašování průmyslových vzorů v různých členských státech. Komise provedla externí hodnocení a veřejnou konzultaci a hodnocení dopadů a v současné době regulační rámec pro průmyslové vzory aktualizuje. Výše uvedené nedostatky mohou být odstraněny vypracováním nového legislativního návrhu.

29 Jak se uvádí v hodnocení, postup provedení ve vnitrostátním právu všech členských států byl dokončen 1. června 2004. Hodnocení odhalilo řadu významných nedostatků, které je třeba odstranit, má-li být dosaženo úplného sladění vnitrostátních a unijních systémů zápisu. Náš audit rovněž odhalil několik aspektů, které odůvodňují revizi rámce EU pro průmyslové vzory ze strany Komise.

30 Zjistili jsme nesoulad mezi vnitrostátními rámci a rámci EU pro průmyslové vzory ve vybraných členských státech, neboť zavádějí různé postupy a lhůty během procesu podávání přihlášek, posuzování, zveřejňování a zápisu (viz příloha V). Zjistili jsme následující rozdíly týkající se postupů podávání přihlášek:

1. Přihlášky lze podávat elektronicky nebo v papírové podobě. V roce 2020 byla většina přihlášek podána elektronicky (EUIPO 98,17 %, Litva 78 %, Maďarsko 50 %, Rumunsko 23 %) a Řecko a Francie přijímaly pouze elektronické přihlášky.
2. Úřad EUIPO nabízí přihlašovatelům průmyslových vzorů EU možnost využít za určitých podmínek „zrychlené podání“ (v roce 2020 se této možnosti využilo u 38,7 % přihlášek zapsaných průmyslových vzorů EU). Francie a Rumunsko rovněž nabízejí rychlejší postup zápisu. Ostatní vybrané členské státy však podobné postupy neuplatňují.

31 Zaznamenali jsme rovněž další rozdíly mezi vnitrostátními systémy a systémy průmyslových vzorů EU, konkrétně:

1. existují různé orgány příslušné pro odvolací řízení: vnitrostátní soudy v členských státech a odvolací senát v EUIPO;
2. poplatky a struktury poplatků nejsou sladěny (viz příloha VI);
3. vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví nemají povinnost zajišťovat mediaci či rozhodčí řízení.

32 Zjistili jsme také, že tištěný popis a znázornění průmyslového vzoru nejsou normalizovány a že nařízení o průmyslových vzorech EU a směrnice o průmyslových vzorech nestanoví, že průmyslové vzory mohou být popsány nebo znázorněny pomocí běžných technologií, jako je trojrozměrné zobrazování nebo video.

33 Nařízení o průmyslových vzorech EU chrání nezapsané průmyslové vzory EU u výrobků, které mají často krátkou tržní životnost, pro něž je ochrana nezatížená formalitami zápisu výhodou a pro něž má doba trvání ochrany menší význam. S výjimkou Rumunska, které má „databázi nezapsaných průmyslových vzorů“ (jež zatím neobsahuje žádné záznamy), žádný z vybraných členských států tuto ochranu neposkytuje.

34 Zaznamenali jsme, že právo průmyslových vzorů chrání opravy náhradních dílů díly pouze ve čtyřech z pěti vybraných členských států. Nařízení o průmyslových vzorech EU a Maďarsko tuto ochranu vylučují (ustanovení o opravách). Tabulka 1 ukazuje rozdíly mezi kontrolovanými členskými státy a úřadem EUIPO.

35 Zjistili jsme, že systémy zápisu v EU a vnitrostátní systémy zápisu se liší možnostmi odkladu zveřejnění průmyslového vzoru, včetně rozdílů v možné době odkladu a poplatcích (tabulka 2).

Struktura poplatků za práva duševního vlastnictví neodráží skutečné náklady

Chybí jasná metodika pro stanovení poplatků EU

36 Poplatky za ochranné známky a průmyslové vzory EU jsou stanoveny v nařízení ochranné známce a nařízení o poplatcích, pokud jde o zápis průmyslových vzorů EU. Kritéria¹⁹ pro stanovení poplatků vyžadují, aby:

1. získané příjmy byly v zásadě dostačující k tomu, aby byl rozpočet úřadu (EUIPO) vyrovnaný;
2. systém ochranných známek EU a vnitrostátní systémy ochranných známek existovaly společně a vzájemně se doplňovaly;
3. práva majitele ochranné známky EU byla v členských státech efektivně prosazována.

37 Jak jsme uvedli ve zvláštní zprávě č. 22/2020, Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie plně započítávají náklady na služby, které jsou základem poplatků, jež účtují. Ověřili jsme uplatňování kritérií pro stanovení poplatků a zjistili jsme, že úřad EUIPO v roce 2020 podle své rozvahy nahromadil značné přebytky (308,75 milionu EUR) (viz obrázek 6). Rovněž jsme zjistili, že i když je výše a struktura poplatků úřadu EUIPO založena na sociálních, finančních a ekonomických kritériích, nezajišťují transparentnost ohledně pokrytí nákladů, která je nutná, aby bylo možno posoudit efektivnost hlavních činností úřadu. Proto se struktura jednotkových nákladů značně liší od struktury poplatků a jednotkové náklady se značně liší od poplatků.

38 Ve stanovisku č. 1/2019 jsme se vyslovili pro to²⁰, aby úřad EUIPO společně s Komisí prozkoumal možnost využít rozpočtové přebytky k posílení finančních nástrojů na podporu výzkumných a inovačních činností evropských podniků. Příkladem využití rozpočtových přebytků je iniciativa Ideas Powered for Business SME Fund, která poskytuje grantový program ve výši 20 milionů EUR na pomoc evropským malým a středním podnikům při zajišťování přístupu k právům duševního vlastnictví.

39 Kromě toho z naší srovnávací analýzy vyplynul značný nepoměr mezi poplatky EU a poplatky účtovanými vnitrostátními orgány pěti vybraných členských států (tabulka 3). Zjistili jsme například, že poplatky EU za přihlášku a obnovu vlastnických práv jsou nejméně třikrát vyšší než nejdražší vnitrostátní poplatky (Francie).

40 Analyzovali jsme informace, které úřad EUIPO předložil Evropské komisi, studii Evropského parlamentu z roku 2013 „The income of fully self-finance agencies and EU budget”, studii INNO-tec z roku 2010, studii Institutu Maxe Plancka z roku 2011, posouzení dopadů z let 2009 a 2013 a hodnocení Evropské komise. V uvedených dokumentech jsme nenalezli žádnou analýzu vztahu mezi výší poplatků, jejich kritérii a službami, které úřad EUIPO nabízí, ani stanovení minimální výše poplatků EU, která by byla slučitelná s vnitrostátními systémy ochranných známek.

41 Na základě analýzy se domníváme, že i když kritéria pro výpočet poplatků jsou stanovena, chybí jasná metodika pro stanovení struktury a výše poplatků EU, což vede k úrovni poplatků, která vytváří kumulované přebytky. Hromadění významných přebytků je v rozporu se zásadou, podle níž mají být příjmy dostačující k tomu, aby byl rozpočet úřadu vyrovnaný, jak stanoví nařízení. Ve studii Institutu Maxe Plancka se uvádí, že organizace uživatelů kritizovaly nedostatečnou transparentnost poplatků.

Vysoké poplatky vedou k neúčinnému kompenzačnímu mechanismu

42 Úřad EUIPO je povinen²¹ prostřednictvím kompenzačního mechanismu nahrazovat členským státům dodatečné náklady vzniklé v souvislosti s účastí v systému ochranných známek EU, pokud úřad EUIPO v daném roce nevykazuje rozpočtový schodek. Kompenzační mechanismus byl aktivován za roky 2018, 2019 a 2020 (viz obrázek 7).

43 Poplatek za přihlášku pokrývá náklady na zápis vnitrostátní ochranné známky. Zaznamenali jsme, že v případě Litvy je částka hrazená prostřednictvím kompenzačního mechanismu podobná poplatku za podanou přihlášku. Za rok 2020 činil kompenzační příspěvek 310 000 EUR a registrovaných vnitrostátních ochranných známek bylo 1 771. Kompenzační příspěvek na jednu vnitrostátní ochrannou známku tak činil 175 EUR, a byl tedy podobný poplatku za podanou přihlášku litevské ochranné známky (180 EUR).

44 Nařízení o ochranné známce EU stanoví roční klíčové ukazatele výkonnosti pro rozdělení částky určené ke kompenzaci mezi členské státy. Výsledky těchto klíčových ukazatelů výkonnosti zaznamenávají členské státy v nástroji ePlatform úřadu EUIPO spolu s prohlášením každého vnitrostátního úřadu pro duševní vlastnictví. Zjistili jsme, že úřad EUIPO neprováděl kontroly, aby správnost údajů, jež deklarují vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví a jež určují rozdělení kompenzační částky, ověřil. Úřad EUIPO považuje toto prohlášení za dostatečné pro účely zdůvodnění metodiky, výpočtu a správnosti statistických údajů zaznamenaných členskými státy na platformě ePlatform.

45 Zjistili jsme, že klíčové ukazatele výkonnosti, na jejichž základě se vypočítávají částky určené ke kompenzaci, nejsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené (viz rámeček 2). Kompenzační mechanismus navíc nezajišťuje, aby příslušné vnitrostátní orgány dostaly náležitou náhradu za vzniklé dodatečné náklady, protože částky určené ke kompenzaci nejsou převáděny do jejich rozpočtů, ale do rozpočtů členských států.

Rámec EU pro zeměpisná označení se omezuje na zemědělské produkty.

46 Na odvětví využívající zeměpisná označení se vztahují tři režimy zeměpisných označení EU, jmenovitě a) zemědělských produktů a potravin, b) vín a c) lihovin.

47 Zjistili jsme, že základní pravidla a zásady pro zápis jsou obecně sladěny. Zaznamenali jsme však, že režim zeměpisných označení pro zemědělské produkty a potraviny nepokrývá celou škálu zboží, které je podle Dohody WTO o zemědělství klasifikováno jako zemědělské produkty. EU také nemá zaveden systém pro zapisování nezemědělských produktů (řemeslných výrobků a průmyslových vzorů), ačkoli některé členské státy vnitrostátní právní předpisy na ochranu těchto výrobků mají. Absence celoevropského režimu ochrany pro všechny výrobky ztěžuje či znemožňuje zajištění jejich ochrany, protože samotné vnitrostátní systémy ochrany nejsou dostatečné.

Rámce práv duševního vlastnictví jsou řádně prováděny, i když lze zaznamenat některé nedostatky

Úřad EUIPO i přes některé nedostatky provádí rámce pro ochranné známky a průmyslové vzory EU z velké části správně

48 Na základě svého posouzení postupů zápisu a souvisejících činností se domníváme, že úřad EUIPO provádí nařízení o ochranné známce EU a průmyslových vzorech EU řádně. Postupy přihlašování, zkoumání, zveřejňování a zápisu jsou certifikovány podle norem ISO 9001 a ISO 10002 a úřad EUIPO má rovněž zaveden systém řízení kvality, který zahrnuje vymezení souboru klíčových ukazatelů výkonnosti a hodnot souladu.

49 Při provádění nařízení o ochranné známce EU jsme však zjistili níže uvedené nedostatky.

50 Nařízení o ochranné známce EU dává úřadu EUIPO možnost zřídit mediační středisko pro smírné řešení sporů týkajících se ochranných známek EU a zapsaných průmyslových vzorů EU. Úřad EUIPO sice zavedl službu mimosoudního řešení sporů, která poskytuje bezplatné služby mediace pro odvolací řízení, ta však nezahrnuje připomínková a námitková řízení.

51 Každý zástupce fyzické nebo právnické osoby jednající s úřadem EUIPO musí mít zákonné oprávnění jednat jako zástupce ve vnitrostátních záležitostech duševního vlastnictví. Zjistili jsme, že podmínky pro získání statutu zástupce se v kontrolovaných členských státech liší, což vytváří nerovné podmínky pro ty, kteří chtějí tuto funkci vykovávat.

52 Nařízení o ochranné známce EU a nařízení o průmyslových vzorech EU zavedla rejstříky ochranných známek EU a zapsaných průmyslových vzorů EU a stanovila povinnost zapisovat ochranné známky a průmyslové vzory do rejstříku. Abychom prověřili správnost a úplnost rejstříků, na základě rizika jsme vybrali a ověřili vzorek 20 ochranných známek EU a šesti zapsaných průmyslových vzorů EU. U zapsaných ochranných známek jsme zjistili případy nesprávného statusu ochranné známky EU (šest ochranných známek ve vzorku), procesní chyby (jedna ochranná známka) a opomenutí (pět ochranných známek). U zapsaných průmyslových vzorů EU se neúplnost týkala druhého jazyka přihlášky v jedné položce ve vzorku. V důsledku nedostatků, které jsme zjistili, nalezl úřad EUIPO v rejstříku 522 zápisů s nesrovnalostmi, které se jednotlivě prověřují a ručně opravují. Má rovněž v úmyslu zavést interní kontrolu, aby zajistil potřebnou shodu a správnost údajů.

53 Výsledek průzkumu z roku 2019, který provedl úřad EUIPO mezi uživateli, odhalil zvýšenou nespokojenost uživatelů, pokud jde o konzistentnost rozhodnutí odvolacího senátu (míra spokojenosti nižší než 53 %). Důležitým prvkem harmonizace systémů ochranných známek EU a zapsaných průmyslových vzorů EU je konzistentnost rozhodování. Větší konzistentnost v rozhodnutích soudních orgánů by vedla k větší účinnosti systému tím, že by se snížila potřeba odvolání a soudních sporů před Tribunálem Soudního dvora Evropské unie.

Kritéria pro určitou část finanční podpory členským státům obsahují nedostatky

54 Podle nařízení o ochranné známce EU a v souladu se zásadami řádného finančního řízení je úřad EUIPO odpovědný za provádění spolupráce mezi orgány EU a vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví s cílem podpořit sbližování postupů a nástrojů v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů.

55 Vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví spolupracují s úřadem EUIPO především prostřednictvím projektů evropské spolupráce, které jsou součástí ročních dohod o spolupráci. Byly realizovány nebo se realizují početné významné projekty spolupráce, do kterých jsou těsně zapojeny úřad EUIPO a vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví. Od roku 2020 přispívá úřad EUIPO na některé projekty evropské spolupráce formou jednorázových částek vypočtených zvlášť pro každého příjemce.

56 Finanční nařízení EU stanoví, že jednorázové částky by měly být založeny na přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metodě výpočtu, která zajišťuje řádné finanční řízení. Finanční nařízení EU neposkytuje metodické pokyny k výpočtu jednorázových částek.

57 V metodice úřadu EUIPO pro výpočet jednorázových částek (příloha VII) jsme zjistili tyto nedostatky:

1. ověřené údaje jednotlivých příjemců z minulosti se týkaly pouze jednoho roku;
2. klasifikace činností dostatečně nerozlišuje různé typy projektů, takže byly přiděleny podobné jednorázové částky na rozdílné činnosti;
3. do výpočtu průměrné denní sazby zahrnuly vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví platy všech profilů interních zaměstnanců, kteří se podílejí na projektech evropské spolupráce v roce 2019. U podobných projektů však byly vykazovány různé profily zaměstnanců.

58 Dva z projektů evropské spolupráce zahrnutých do dohod o spolupráci se týkaly provozních nákladů na TMView a DesignView, což jsou veřejné databáze ochranných známek a průmyslových vzorů. Zjistili jsme, že provozní náklady nesouvisely se skutečnými náklady na údržbu databází vnitrostátních úřadů pro duševní vlastnictví a na poskytování údajů o vnitrostátních ochranných známkách a průmyslových vzorech.

59 Rovněž jsme zjistili, že průměrné provozní náklady na průmyslový vzor se ve vybraných členských státech v roce 2020 výrazně lišily (viz tabulka 4), což mezi kontrolovanými členskými státy vytváří nerovnou situaci.

Nedostatky v postupu zápisu zemědělských produktů

60 Právní předpisy EU stanoví rámec pro zápis produktů se zeměpisným označením na úrovni EU, ten se však nevztahuje na fázi vnitrostátní kontroly. V souladu se zásadou subsidiarity má každý členský stát svůj vlastní kontrolní proces, musí však splňovat kritéria a podmínky pro věcné posouzení stanovené příslušným systémem, jak je stanoveno v právních předpisech o zeměpisných označeních (bod 46). Každý členský stát se také může svobodně rozhodnout, zda bude za zápis a kontrolu vybírat poplatky.

Nedostatky v oblasti účinnosti postupu zápisu Komise

61 Žádosti o zápis zeměpisných označení analyzují a schvalují příslušné orgány každého členského státu a poté je spolu s podklady předkládají Komisi (příloha VIII). Členské státy předkládají tyto informace buď prostřednictvím informačního systému EU eAmbrosia, nebo elektronickou poštou. Předkládání informací prostřednictvím systému eAmbrosia není pro zemědělské produkty a potraviny povinné a v členských státech s největším počtem přihlášek jsou obvykle přihlášky předkládány elektronickou poštou.

62 Databáze eAmbrosia obsahuje veškerá zapsaná zeměpisná označení, včetně zeměpisných označení ze zemí mimo EU, která byla zapsána na základě přímé žádosti podané Komisi. Všechny žádosti zaslané prostřednictvím informačního systému se automaticky nahrávají do veřejné verze platformy. Vzhledem k tomu, že ve veřejné verzi databáze eAmbrosia musí být zveřejněny veškeré žádosti, je Komise nucena nahrávat žádosti zaslané elektronickou poštou ručně. Pro zaměstnance Komise to představuje práci navíc a může docházet k chybám

Zdlouhavé vnitrostátní postupy a postupy Komise pro analýzu a zápisy žádostí o zeměpisná označení

63 Postupům zápisu zeměpisných označení v členských státech by neměly bránit žádné překážky. Vnitrostátní fáze kontroly a fáze kontroly Komise obsahující požadavky na postupy podávání přihlášek, zveřejňování, odvolání a zápis zeměpisných označení by proto měly mít stanoveny jasné lhůty a měly by být transparentní.

64 Abychom zkontrolovali časový rámec a postupy schvalování zeměpisných označení ve vybraných členských státech, vybrali jsme několik žádostí o zápis zeměpisných označení a změny stávajících zápisů (příloha IX). Přestože ve vybraných členských státech byly zveřejněny jasné požadavky na postupy pro podávání přihlášek, zveřejňování, odvolání a zápis, zjistili jsme, že lhůty pro kontrolu stanovené ve vnitrostátních právních předpisech byly dodrženy jen zřídka, přičemž postupy schvalování trvaly až 60 měsíců. Dlouhá zpoždění byla dána složitým postupem zajištění kvality a specifických vlastností zemědělských produktů.

65 U stejných vybraných vzorků na úrovni Komise byl postup schvalování také zdlouhavý (příloha X). Zjištěná prodlení v délce až 48 měsíců byla vysvětlována složitou analýzou a překladem zaslané dokumentace a dlouhými průtahy při čekání na odpovědi členských států na otázky vznesené Komisí.

Rozdíly v kontrolách zeměpisných označení prováděných členskými státy a chybějící pokyny Komise

66 Kontroly zeměpisných označení se provádějí v souladu s nařízením 2017/625 o úředních kontrolách. Nařízení se nevěnuje konkrétně zeměpisnému označení a nestanoví normalizovaná pravidla EU pro kontrolu zeměpisných označení. Nebyly navrženy ani přijaty žádné další sekundární právní předpisy týkající se kontrol zeměpisných označení.

67 Každý navštívený členský stát měl svá vlastní kontrolní pravidla a postupy. Některé členské státy uplatňovaly kontroly zápisu před schválením přihlášky zeměpisného označení na vnitrostátní úrovni, zatímco jiné je uplatňovaly později (jednou ročně nebo v jiných intervalech). Zjistili jsme, že kontrolní postupy a jejich četnost nebyly mezi vybranými členskými státy normalizovány a poplatky účtované hospodářským subjektům za kontroly se výrazně lišily – od bezplatných kontrol po 300 EUR za den.

68 Komise pořádá školení v rámci iniciativy „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“ a každoroční diskusní semináře s členskými státy o kontrolách zeměpisných označení. Neposkytla však oficiální pokyny ke kontrolním postupům, analýze rizik nebo optimální četnosti kontrol. Rozdílné zacházení s producenty zapisujícími zeměpisná označení v jednotlivých členských státech vede k tomu, že některým producentům vznikají vyšší náklady na dodržování předpisů a závazky než jiným.

Spolupráce v oblasti zeměpisných označení v rámci EU obecně probíhá bezproblémově

69 Úřad EUIPO ve spolupráci s Komisí spravuje portál (GIview), který usnadňuje komunikaci s donucovacími orgány. Portál GIview obsahuje údaje o zápisech z databáze eAmbrosia a zeměpisná označení třetích zemí chráněná v EU na základě mezinárodních a dvoustranných dohod, údaje o příslušných orgánech, kontrolních orgánech a seskupeních producentů, stejně jako informace o produktech zapsaných jako zeměpisná označení (fotografie, mapy, popisy a odkazy na internetové stránky seskupení producentů).

70 V souvislosti se správou režimů zeměpisných označení členskými státy svolává Komise třikrát ročně skupiny odborníků, aby projednali výzvy a osvědčené postupy v tomto odvětví. Kromě toho v letech 2018 až 2020 Komise uspořádala 17 krátkých pracovních setkání s členskými státy. Zjistili jsme, že orgány ve vybraných členských státech tato pracovní setkání oceňují, stejně jako možnost vést diskusi o problematických přihláškách a řešit je.

Vymáhání práv duševního vlastnictví není optimální

71 Práva duševního vlastnictví je třeba účinně a přiměřeně chránit a současně zajistit, aby se donucovací opatření a postupy nestaly překážkami legitimního obchodu²². Za tímto účelem by měly legislativní systémy pro vymáhání práv duševního vlastnictví v členských státech zajišťovat vysokou, rovnocennou a stejnorodou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu²³. Celní orgány členských států by měly mít možnost zadržet zboží, u něhož existuje podezření z porušování práv duševního vlastnictví chráněných právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy. Má-li Komise a členské státy tuto potřebu naplnit, měly by mít k dispozici spolehlivý rámec EU pro vymáhání práv duševního vlastnictví.

Směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví není uplatňována jednotně

72 Cílem Komise je zajistit, aby v celé EU existovaly rovnocenné legislativní systémy, které budou zajišťovat vysokou, rovnocennou a stejnorodou úroveň ochrany duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Jak se uvádí v závěrech Rady ze dne 1. března 2018, opatření, postupy a opravné prostředky podle směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví se v jednotlivých členských státech neuplatňují jednotně. Spolu s pokyny^[24] Komise k řešení nejednotné úrovně ochrany duševního vlastnictví na vnitřním trhu vytvořila Komise novou skupinu odborníků na politiku průmyslového vlastnictví, která se zabývá vymáháním práv a pracuje na souboru nástrojů EU proti padělání.

73 Je odpovědností Komise sledovat úplné a správné provedení směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví ve vnitrostátním právu členských států. Zjistili jsme však několik nedostatků týkajících se nesouladu nebo jen částečného souladu v souvislosti s provedením směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví ve vnitrostátním právu členských států, v nichž byl proveden audit, jak vyplývá z hodnocení směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví z roku 2017 a z podpůrné studie z roku 2017. Tato soustavná prodlení představují nedostatky, které vedly k rozdílům v ochraně duševního vlastnictví na jednotném trhu.

74 Zjistili jsme, že směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví neřeší potřeby digitálního věku. V tomto ohledu Komise navrhla akt o digitálních službách, od kterého se očekává, že přispěje k boji proti nezákonnému obsahu online tím, že vyjasní režim odpovědnosti podle směrnice o elektronickém obchodu a zpřísní povinnosti „náležité péče“ online platforem. Návrh aktu o digitálních službách však zpřísňuje pouze odpovědnosti pro velké platformy; ostatní zprostředkovatelé budou nadále od odpovědnosti osvobozeni. Komise na základě ustanovení aktu o digitálních službách vypracuje soubor nástrojů EU proti padělání, v nichž vyjasní úlohy a povinnosti jednotlivých aktérů, včetně online platforem.

Rámec pro vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány postrádá klíčové prvky

75 Úkolem Komise je podporovat moderní harmonizované přístupy k celním kontrolám a spolupráci v celních věcech. Měla by usilovat o vysokou úroveň ochrany vnitřního trhu EU, zejména s cílem zabránit přesměrování obchodu a padělání v rámci EU. Řádné vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány by mělo také zohledňovat zodpovědnost za zničení zboží. Zkoumali jsme rámec EU pro vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a způsob jeho provádění v pěti vybraných členských státech.

Ochrana práv duševního vlastnictví není všude stejná

76 Podle nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány by se opatření celních orgánů vůči zboží podezřelému z porušení práv duševního vlastnictví měla vztahovat na zboží, které podléhá nebo by mělo podléhat celnímu dohledu a kontrole, zejména:

1. je-li v celním prohlášení navrženo k propuštění do volného oběhu, k vývozu nebo zpětnému vývozu;
2. vstupuje-li na celní území Unie nebo je opouští;
3. je-li propuštěno do zvláštního režimu.

77 Komise v jednom svém oznámení²⁵ objasnila, že opatření celních orgánů k vymáhání práv duševního vlastnictví jsou povolena pouze u zboží pocházejícího ze třetích zemí, které má být uvedeno do prodeje v Evropské unii, s výjimkou zboží, na něž se vztahují ochranné známky EU a vnitrostátní ochranné známky. Balíček týkající se ochranných známek²⁶, který vstoupil v platnost v roce 2016, rozšířil ochranu práv majitele ochranné známky EU nebo vnitrostátní ochranné známky, a to i v případě, že zboží není určeno k uvedení na jednotný trh. To znamená, že ochrana práv duševního vlastnictví stanovená v nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány není stejná pro všechna práva duševního vlastnictví a pro veškeré zboží, na které se vztahuje celní dohled a kontrola. Komise neaktualizovala všechny předpisy hmotného práva v oblasti duševního vlastnictví EU, které jsou třeba k zajištění rovného zacházení se všemi právy duševního vlastnictví EU.

78 Nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány se nevztahuje na zboží neobchodní povahy v osobních zavazadlech cestujících (čl. 1 odst. 4). Výklad pojmu „zboží neobchodní povahy“ spadá do působnosti členských států. Ve vybraných členských státech jsme zaznamenali různé výklady, jejichž výsledkem je nerovnoměrná ochrana práv duševního vlastnictví.

Chybí společná strategie řízení a kontroly rizik v oblasti práv duševního vlastnictví

79 Podle celního kodexu Unie mohou celní orgány provádět veškeré kontroly, které považují za nezbytné, u zboží ze zemí mimo EU dováženého na celní území Unie. Tyto kontroly musí být přiměřené a musí být prováděny v souladu s kritérii analýzy rizik. Zjistili jsme však, že Komise dosud nevypracovala společný rámec pro řízení rizik v oblasti práv duševního vlastnictví, strategii EU pro kontrolu porušování práv duševního vlastnictví celními orgány ani rizikové profily v oblasti těchto práv. Kromě toho jsme zjistili, že z pěti vybraných členských států pouze Francie měla vnitrostátní strategii řízení rizik v oblasti práv duševního vlastnictví nebo strategii pro kontrolu porušování práv duševního vlastnictví.

Odlišné postupy v EU při ničení padělaného zboží

80 Standardním postupem podle nařízení²⁷ v případě, že při celní kontrole vznikne podezření, že zboží může být padělané, je zaslání oznámení držiteli rozhodnutí (držiteli práv) a držiteli zboží (nebo deklarantovi). Na základě jejich odpovědi, kterou je třeba zaslat do deseti pracovních dnů, se ověří podmínky zničení. Po splnění všech podmínek je rozhodnuto o zničení. Není-li podezření oprávněné (nebo držitel práv nevyžaduje opatření), je zboží propuštěno. Pokud deklarant nebo držitel zboží vznese proti zničení námitku, musí držitel práv zahájit řízení, v němž se rozhodne o porušení.

81 Nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány rovněž stanoví zjednodušený postup pro zničení malých poštovních zásilek nebo expresních zásilek doručovaných kurýrní službou. Na žádost držitele rozhodnutí o schválení žádosti může být zboží zničeno s výslovným nebo předpokládaným souhlasem jediného deklaranta nebo držitele zboží. Během kontrolovaného období používalo postup pro malé zásilky 23 členských států, což představuje 85 % členských států. Dva členské státy postup pro malé zásilky nepoužívaly, ale namísto něj uplatňovaly vnitrostátní trestní řízení. Dva členské státy postup pro malé zásilky nebo srovnatelný postup během kontrolovaného období nepoužívaly. Podle některých vybraných členských států je definice malých zásilek v celním nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány s ohledem na zvýšený objem elektronického obchodování příliš restriktivní, což brání vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány.

82 Jeden vybraný členský stát používá místo postupu pro malé zásilky zvláštní postup zajištění, který nespadá do oblasti působnosti nařízení. V případě malých zásilek je zajišťovací řízení zvláště účinným a rychlým nástrojem pro stažení zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví z trhu. Náklady vyplývající ze zajišťovacího řízení nejsou požadovány od držitelů práv, nýbrž je nesou celní orgány.

83 Nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány obsahuje nepovinná ustanovení týkající se nákladů na zničení, což v EU vedlo ke vzniku různých postupů. Podle zprávy Komise o provádění výše uvedeného nařízení přibližně 85 % členských států požaduje, aby držitel rozhodnutí hradil náklady na zničení v rámci standardního postupu. Přibližně 46 % členských států požaduje, aby držitel rozhodnutí hradil náklady na zničení v rámci standardního postupu i v rámci postupu pro malé zásilky. Dva členské státy hradí náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními týkajícími se skladování a zničení zboží podle nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány v případě standardního postupu. Některé členské státy řeší náklady na zničení v rámci postupu pro malé zásilky případ od případu.

84 Náklady na zničení a skladování mohou být značně vysoké, v důsledku čehož mohou držitelé práv váhat s přijetím opatření. Zničení nebezpečného zboží (například chladicího plynu nebo pesticidů) navíc vyžaduje nákladné postupy a zvláštní vybavení, které nemají všechny členské státy k dispozici, třebaže je držitel práva ochoten za zničení zaplatit. V některých zemích mimo EU, například ve Spojených státech, hradí náklady na zničení federální vláda prostřednictvím fondu financovaného z pokut a konfiskovaného majetku za porušení práv duševního vlastnictví. Rozdílná praxe v členských státech, pokud jde o náklady na zničení, vytváří situaci rozdílného zacházení s držiteli práv.

Neexistuje harmonizovaný rámec pro sankce a omezující opatření za porušení práv duševního vlastnictví

85 Celní orgány mohou zavést sankce pro držitele rozhodnutí.

86 Vnitrostátní celní předpisy rovněž stanoví celní sankce pro deklaranta a držitele zboží anebo jejich zástupce. Omezující opatření za porušení hmotného práva duševního vlastnictví nejsou v členských státech harmonizována.

87 V některých členských státech nejsou sankce za porušení hmotného práva duševního vlastnictví a vnitrostátních celních předpisů dostatečně odrazující a mohly by být pobídkou k odklonu obchodu.

Různé postupy při oznamování porušení práv duševního vlastnictví

88 Vzhledem k tomu, že nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány nestanoví žádný časový rámec pro hlášení zajištění v celounijním informačním systému pro boj proti padělání a pirátství (systém COPIS), platí v členských státech různé postupy.

89 Sdílené rozhraní mezi systémy COPIS a AFIS (informační systém OLAF pro boj proti podvodům) umožňuje automatický přenos údajů o porušování práv duševního vlastnictví ze systému COPIS do celního informačního systému OLAF pro zajištění provedená v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví (CIS+). Převážná většina členských států však údaje do systému CIS+ nezadává (informace do systému CIS+, které představují 9 % případů v systému COPIS, předalo pouze devět členských států). Ačkoli tedy tento mechanismus existuje, členské státy jej většinou nevyužívají.

90 Neexistuje žádný zvláštní horizontální nástroj pro výměnu informací o vymáhání práv duševního vlastnictví s příslušnými orgány v zemích mimo EU. Komise nikdy nepřijala prováděcí akty, které by stanovily nezbytné praktické mechanismy pro výměnu údajů a informací se zeměmi mimo EU.

V kontrolách prováděných celními orgány členských států existují nedostatky

91 Nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány vyžaduje, aby vnitrostátní celní orgány prováděly kontroly dodržování práv duševního vlastnictví a průběžně podávaly zprávy o zadrženém zboží.

92 Prověřili jsme provádění nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány v pěti vybraných členských státech prostřednictvím analýzy, přezkumu a testování klíčových prvků zavedených systémů a postupů. To zahrnovalo náhodný výběr žádostí o přijetí opatření a zajištění nahlášených v systému COPIS. Nástroje analýzy rizik a zpracování žádostí o přijetí opatření ve vybraných členských státech byly celkově vhodné a vymáhání celních opatření u zboží porušujícího práva duševního vlastnictví bylo uspokojivé. Zjistili jsme však následující omezení týkající se provádění celních kontrol:

1. čtyři členské státy přijaly intervenční práh uvedený v žádostech o přijetí opatření držiteli práv, které nebyly stanoveny v nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány²⁸;
2. ve třech členských státech byly zjištěny nedostatky v dodržování lhůt pro oznamování týkající se držitelů rozhodnutí / žadatelů o rozhodnutí a deklarantů / držitelů zboží;
3. dva členské státy nepoužívají rozhraní mezi systémy COPIS a AFIS (CIS+);
4. členské státy vyvinuly odlišné postupy a časové rámce pro podávání zpráv.

93 Nejednotné provádění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví a omezení při provádění kontrol dodržování práv duševního vlastnictví celními orgány v členských státech mají vliv na vymáhání práv duševního vlastnictví v EU a na boj proti padělkům. Domníváme se, že ochrana práv duševního vlastnictví v EU se liší podle místa dovozu. Hrozí proto, že podvodníci a padělatelé budou odklánět obchod na místa v EU s méně přísnými kontrolami a omezujícími opatřeními.

Závěry a doporučení

94 Náš celkový závěr zní, že rámec EU pro ochranu práv duševního vlastnictví je celkově odolný a spolehlivý, ačkoli stále vykazuje nedostatky. Předkládáme doporučení, jak regulační rámec v oblasti práv duševního vlastnictví a jeho provádění a vymáhání zlepšit.

95 Cílem směrnice o průmyslových vzorech bylo sladit právní předpisy členských států na ochranu průmyslových vzorů a vytvořit systém průmyslových vzorů EU. To vyžaduje úplný a aktualizovaný právní rámec, který sladí ustanovení nařízení a směrnice o průmyslových vzorech. Zjistili jsme však rozdíly mezi průmyslovými vzory EU a vnitrostátními systémy, pokud jde o postupy podávání přihlášek, posuzování a zveřejňování. Navíc jsme zjistili, že neexistuje žádný právní rámec pro ochranu nezemědělských produktů (viz body 26–35 a 46–47).

96 Rámec EU pro vymáhání práv duševního vlastnictví je zaveden a řádně funguje. Zjistili jsme však, že rámec a jeho provádění provázejí určité nedostatky, jako je přijímání intervenčních prahů, které nejsou stanoveny v nařízení, ze strany členských států a omezená definice malých zásilek (viz body 76–78, 81 a 92).

Doporučení 1 – Doplnit a aktualizovat regulační rámce EU pro práva duševního vlastnictví

Komise by měla předložit legislativní návrhy s cílem:

1. stanovit ochranu zeměpisných označení pro nezemědělské produkty;
2. rozšířit ochranu vymáhání ochranných známek EU na všechna práva duševního vlastnictví EU, zavést intervenční prahy a rozšířit definici malých zásilek.

Časový rámec: konec roku 2025

97 Došli jsme k závěru, že chybí jasná metodika pro stanovení poplatků v EU, což vede k úrovni poplatků, která vytváří kumulované přebytky. Kromě toho jsme zjistili nedostatky v právních předpisech, jimiž se řídí rámec správy a řízení a rámec pro vyvozování odpovědnosti úřadu EUIPO (viz body 19–25 a 36–41).

Doporučení 2 – Posoudit správní mechanismus a metodiku pro stanovení poplatků

Komise by měla v rámci hodnocení (podle článku 210 nařízení o ochranné známce Evropské unie) dopadu, účinnosti a efektivity úřadu EUIPO a jeho pracovních postupů, posoudit správní mechanismus a nedostatek jasné metodiky pro stanovení poplatků, jak se uvádí v této zprávě.

Časový rámec: konec roku 2025

98 Domníváme se, že úřad EUIPO své úkoly v oblasti správy a šíření ochranných známek a průmyslových vzorů EU plní. Přispívá tedy řádně k ochraně ochranných známek a průmyslových vzorů EU (viz bod 48).

99 Úřad EUIPO vytvořil systém spolupráce s členskými státy na podporu sbližování postupů a nástrojů prostřednictvím projektů, které jsou součástí dohod o spolupráci. Zjistili jsme však, že chybí pokyny k metodice výpočtu jednorázových částek, problematické jsou provozní náklady a mezi členskými státy jsou rozdíly (viz body 54–‍59).

Doporučení 3 – Zlepšit systémy financování, kontroly a hodnocení

Úřad EUIPO by měl:

1. stanovit spolehlivou metodiku výpočtu jednorázových částek;
2. řádně zdůvodnit provozní náklady veřejných databází EU pro ochranné známky a průmyslové vzory EU;
3. zlepšit systémy hodnocení projektů evropské spolupráce.

Časový rámec: konec roku 2023

100 V souvislosti s prováděním rámce zeměpisných označení stále existují problémy se zapisováním a kontrolou. Domníváme se, že velmi zdlouhavý proces schvalování zeměpisného označení vytváří zbytečnou překážku pro producenty, kteří usilují o zápis. Rozdílné zacházení s producenty zapisujícími zeměpisná označení v jednotlivých členských státech navíc vede k tomu, že některým producentům vznikají vyšší náklady na dodržování předpisů a závazky než jiným (viz body 60–68).

Doporučení 4 – Zlepšit systémy zeměpisných označení EU

Komise by měla přihlášky zeměpisných označení analyzovat a zapisovat včas a poskytnout členským státům oficiální pokyny pro kontroly zeměpisných označení.

Časový rámec: konec roku 2025

101 Nejednotné provádění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví a omezení při provádění kontrol dodržování práv duševního vlastnictví celními orgány v členských státech mají nepříznivý dopad na vymáhání práv a boj proti padělkům. Domníváme se, že ochrana práv duševního vlastnictví v EU se liší podle místa dovozu a v rámci EU existují různé postupy pro ničení padělaného zboží. To je případ malých zásilek a nebezpečných produktů (viz body 72, 74, 79–84 a 88–93).

Doporučení 5 – Zlepšit rámec vymáhání práv duševního vlastnictví

Komise by měla:

1. vytvořit kontrolní strategii založenou na řízení rizik v oblasti práv duševního vlastnictví;
2. lépe monitorovat vymáhání směrnice a práv duševního vlastnictví celními orgány v členských státech;
3. normalizovat podávání zpráv.

Časový rámec: konec roku 2023

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Evropského účetního dvora, v Lucemburku dne 15. března 2022.

Přílohy

Příloha I – Základní složky práv duševního vlastnictví

Mezinárodní rámec

• Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví (1883)
• Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886)
• Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 27 odst. 2
• Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví

Rámec Evropské unie

• Listina základních práv Evropské unie, čl. 17 odst. 2

Regulační rámec EU v oblasti ochranných známek

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 ze dne 5. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie a zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/626 ze dne 5. března 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 o ochranné známce Evropské unie a zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2017/1431
• Rozhodnutí prezidia odvolacích senátů ze dne 27. února 2020 o jednacím řádu před odvolacími senáty
• Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek

Regulační rámec EU v oblasti (průmyslových) vzorů

• Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů
• Nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství
• Nařízení Komise (ES) č. 2246/2002 ze dne 16. prosince 2002 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), pokud jde o zápis (průmyslových) vzorů Společenství

Regulační rámec EU v oblasti zeměpisných označení

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/198 ze dne 13. února 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014, pokud jde o vytvoření rejstříku zeměpisných označení chráněných v odvětví aromatizovaných vinných výrobků a zapsání stávajících zeměpisných označení do tohoto rejstříku

Rámec EU pro vymáhání práv duševního vlastnictví

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003
• Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1352/2013 ze dne 4. prosince 2013, kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I přepracované znění)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví (Text s významem pro EHP)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (nařízení o úředních kontrolách)

Příloha II – Vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici o ochranných známkách

Příloha III – Ochranné známky: správní lhůty členských států

Příloha IV – Vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici EU o (průmyslových) vzorech

Příloha V – Průmyslové vzory: správní lhůty členských států

Příloha VI – Průmyslové vzory členských států – Poplatky a jejich struktura (k 1. lednu 2021)

Příloha VII – Kritéria používaná úřadem EUIPO pro výpočet jednorázových částek

Propagační činnost. Metoda je založena na individualizovaném přístupu k jednotlivým vnitrostátním úřadům pro duševní vlastnictví s odkazem na potvrzené nebo ověřitelné údaje o výkonu činností vnitrostátního úřadu pro duševní vlastnictví v roce 2018. Byl vypočten průměrný souhrnný údaj zahrnující celkovou částku provedených činností v jednotlivých kategoriích a počet činností v jednotlivých kategoriích vykonaných v roce 2018. Jsou definovány tři kategorie: 1) poskytování informací a poradenství, 2) akce zaměřené na šíření informací a 3) činnosti střediska pro sledování: činnosti/akce zaměřené na zvyšování povědomí a vymáhání práv.

Denní sazba. Tato metoda vychází ze sazeb, které poskytují jednotlivé vnitrostátní úřady pro duševní vlastnictví, na pokrytí úsilí spojeného s prováděním projektů a činností a s účastí pracovních skupin na dohodách o spolupráci na rok 2019. Byla vypočtena průměrná sazba na vnitrostátní úřad pro duševní vlastnictví, přičemž byly zohledněny všechny sazby ze všech profilů interních zaměstnanců poskytnutých jednotlivými vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví.

Osobodny na činnosti. Metoda využívá odhadu potřebného úsilí podle stupně složitosti každé činnosti a dostupné výkonnosti za předchozí rok. Potřebné úsilí zahrnuje: 1) účast vnitrostátního úřadu pro duševní vlastnictví v pracovních skupinách – devět osobodnů, 2) projekt spolupráce v rámci sítě – jazyková kontrola – 36 osobodnů, 3) zachovávání společných postupů – 30 osobodnů a 4) projekt judikatury střediska pro sledování – 20 osobodnů.

Příloha VIII – Podklady k přihláškám k zápisu zeměpisných označení

Každý členský stát má pro tuto kontrolu zavedený svůj vlastní postup a kroky a postupy se v jednotlivých členských státech liší. Každý členský stát se navíc rozhoduje, zda bude za zápis a kontrolu účtovat poplatek, přičemž na úrovni EU neexistuje harmonizovaný přístup. Komise prostřednictvím různých legislativních aktů stanovila harmonizovaná pravidla pro postupy týkající se zeměpisných označení, konkrétně postupy, formu a způsob podávání námitek proti zeměpisným označením, žádostí o změnu a zrušení již zapsaných zeměpisných označení. Vnitrostátní orgány předkládají Komisi žádosti o zápis zeměpisného označení spolu s těmito podklady:

1. prohlášení členského státu o podmínkách příslušného režimu;
2. podrobné údaje o všech přípustných odporech, které byly podány během vnitrostátního období podání námitek;
3. podrobnosti o případné dočasné vnitrostátní ochraně;
4. informace o všech vnitrostátních soudních řízeních, která mohou mít vliv na postup zápisu (víno a lihoviny – „pravidlo piadina“);
5. informace o příslušném orgánu a případně o kontrolním subjektu.

Příloha IX – Zeměpisné označení. Schvalovací proces na úrovni Komise

1. Komise po obdržení přihlášek:
   
   
   • přezkoumá přihlášky podle článku 50 nařízení (EU) č. 1151/2012, pokud jde o zemědělské produkty a potraviny, článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, pokud jde o vinařské produkty, článku 26 nařízení (EU) č. 787/2019, pokud jde o lihoviny, a článku 14 nařízení (EU) č. 251/2014, pokud jde o aromatizovaná vína, aby mohla posoudit, zda splňují regulatorní požadavky,
   • v případě potřeby si vyžádá vysvětlení od žádajícího členského státu, a to ve lhůtě šesti měsíců ode dne obdržení přihlášky (kterou lze prodloužit, pokud je zapotřebí dalších vysvětlení),
   • v případě kladného výsledku kontroly provede první zveřejnění v Úředním věstníku EU, řadě C, které umožní zúčastněným stranám se sídlem mimo žádající členský stát podat námitky ve lhůtě dvou měsíců pro odvětví vína a aromatizovaných vín a ve lhůtě tří měsíců pro zemědělské produkty a potraviny a lihoviny (s dalšími dvěma měsíci na předložení odůvodněného odporu);
   • pokud obdržené námitky nejsou přípustné, nebo jsou následně staženy, nebo nejsou podány žádné námitky, je zeměpisné označení zapsáno prostřednictvím nařízení zveřejněného v Úředním věstníku EU, řadě L;
   • pokud je výsledek kontroly záporný, přijme Komise rozhodnutí o zamítnutí (čl. 52 odst. 1 nařízení 1151/2012, čl. 97 odst. 4 nařízení 1308/2013 a čl. 30 odst. 1 nařízení 2019/787). O tomto rozhodnutí musí hlasovat příslušný výbor.
2. Pokud jsou podány přípustné námitky, je zahájeno smírné řízení mezi přihlašovatelem a odpůrcem (odpůrci) (tři měsíce na projednání s možností prodloužení o tři měsíce), které vede k následujícím možnostem:
   
   
   • pokud je mezi stranami dosaženo dohody, která nevede k věcné změně přihlášky, je zeměpisné označení zapsáno,
   • pokud je dosaženo dohody, která vede k věcné změně přihlášky, provede se proces kontroly znovu,
   • pokud není dosaženo dohody, Komise je nucena přijmout konečné rozhodnutí, ať už kladné nebo záporné, a prováděcí nařízení předloží ke schválení výboru pro kvalitu, který je tvořen členskými státy.
3. Aby se předešlo zdvojení analýzy prováděné příslušnými orgány v členských státech a Komisí, kontroluje Komise obdržené přihlášky, aby bylo dodrženo právo Unie, nedocházelo ke zjevným chybám a byly zohledněny zájmy zúčastněných stran mimo členský stát, v němž byla přihláška podána. V praxi Komise zkoumá pouze jednotný dokument (který obsahuje souhrn specifikací a technických vlastností výrobku).
4. Jednotný dokument je dokument určený ke zveřejnění v Úředním věstníku EU, bude-li schválen. Pokud Komise zjistí nesrovnalosti, chyby nebo nejasný text, zašle členskému státu přihlašovatele e-mail. Zveřejněný jednotný dokument se přeloží do všech úředních jazyků EU. Specifikace výrobku (s podrobným popisem všech technických postupů souvisejících s výrobou) zaslaná přihlašovateli je vypracována v jazyce přihlašovatele.

Příloha X – Zeměpisné označení, přihlášky za období 2017–2020

1. V letech 2017–2020 obdržela Komise 211 přihlášek k zápisu výrobků chráněných zeměpisným označením EU. V daném období Komise zapsala 57 výrobků se zeměpisným označením a zveřejnila 18 námitek. Zbývajících 136 přihlášek (64 %) bylo v různých fázích analýzy. Analýza 57 zapsaných přihlášek trvala v rozmezí od devíti do 49 měsíců, přičemž Komise zpoždění přičítá problémům, jako je nutnost přeložit dokumenty, problémy s IT a snížený počet zaměstnanců.

   

   Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

2. Vybrali jsme 22 přihlášek k zápisu zeměpisného označení EU v navštívených členských státech, z nichž 14 bylo předloženo Komisi, a u zbývajících prováděly analýzu vnitrostátní orgány. Komise schválila sedm přihlášek, přičemž analýza trvala 16 až 48 měsíců od podání. U sedmi schválených přihlášek trvalo celkové období analýzy (včetně počáteční vnitrostátní kontroly) 20 až 56 měsíců. U dvou ze 14 přihlášek Komise nedodržela původní šestiměsíční lhůtu²⁹ pro provedení analýzy a dotazování u přihlašujících členských států, čímž mohla zapříčinit prodlení postupu zápisu zeměpisného označení.

   

   Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

3. Vybrali jsme 22 žádostí o změnu dříve zapsaných zeměpisných označení EU v navštívených členských státech, z nichž 18 bylo předloženo Komisi, a u zbývajících prováděly analýzu vnitrostátní orgány. Komise schválila 11 žádostí, přičemž analýza trvala tři až 48 měsíců od podání. U 11 schválených žádostí trvalo celkové období analýzy (včetně vnitrostátní kontroly) šest až 60 měsíců. U pěti z 18 žádostí Komise nedodržela původní šestiměsíční lhůtu pro provedení analýzy a dotazování u přihlašujících členských států, čímž mohla zapříčinit prodlení postupu zápisu zeměpisného označení.

Zkratky

AFIS: informační systém pro boj proti podvodům (Anti-Fraud Information System) úřadu OLAF

COPIS: celounijní informační systém pro boj proti padělání a pirátství

EUIPO: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví

EUROPOL: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva

GŘ AGRI: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ BUDG: Generální ředitelství pro rozpočet

GŘ GROW: Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

GŘ SANTE: Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin

GŘ TAXUD: Generální ředitelství pro daně a celní unii

HIPO: maďarský Národní úřad pro duševní vlastnictví

INPI: francouzský Národní institut pro průmyslové vlastnictví

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům

OSIM: rumunský Státní úřad pro vynálezy a ochranné známky

SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie

SPB: litevský Státní patentový úřad

WTO: Světová obchodní organizace

Glosář

Deklarant: osoba podávající celní prohlášení svým vlastním jménem nebo osoba, jejímž jménem je takové prohlášení podáno.

Držitel práv: držitel práva duševního vlastnictví, osoba oprávněná k užívání duševního vlastnictví nebo jejich oprávněný zástupce.

Intervenční práh: mezní hodnota, kterou vyžadují držitelé práv za účelem omezení opatření pro vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány na množství padělků přesahující určitou úroveň.

ISO 10002: pokyny pro postup vyřizování stížností souvisejících s výrobky a službami v rámci organizace, včetně plánování, návrhu, vývoje, provozu, údržby a zlepšování.

ISO 9001: norma založená na řadě zásad řízení kvality, včetně silného zaměření na zákazníka, motivace a zapojení vrcholného vedení, procesního přístupu a neustálého zlepšování.

Malá zásilka: poštovní zásilka nebo expresní zásilka doručovaná kurýrní službou, která neobsahuje více než tři jednotky, nebo má hrubou hmotnost nižší než dva kilogramy.

OBI: řecká Organizace pro průmyslové vlastnictví.

Ochranná známka: znak nebo symbol používaný k rozlišení výrobků nebo služeb určitého subjektu, který může být zapsán pro účely ochrany.

Patent: majetkové právo, které lze udělit pro jakýkoli technický vynález, pokud se jedná o vynález nový, který obsahuje inovační prvek a je průmyslově využitelný.

Pirátství: neoprávněné kopírování nebo používání díla chráněného právy duševního vlastnictví.

Průmyslový vzor: vzhled výrobku daný jeho ornamentálními nebo estetickými vlastnostmi, které mohou být tvořeny trojrozměrnými prvky (tvar nebo povrch) nebo dvojrozměrnými prvky (vzory, linie nebo barva).

Třída: formální kategorie vymezující výrobky nebo služby.

Ustanovení o opravách: jeho cílem je omezit ochranu náhradních dílů používaných k opravě výrobku. Účelem je zabránit vytváření závislých trhů, na nichž existuje omezený počet konkurenčních dodavatelů (například automobilů). Liberalizace používání náhradních dílů by měla umožnit větší hospodářskou soutěž na následném trhu s výhodou většího výběru a nižších cen pro spotřebitele.

Zeměpisná označení: označení, které může být použito pouze v případě, že výrobek pochází z určitého místa původu, má určité vlastnosti a splňuje vymezená kritéria kvality.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61056

Odpovědi úřadu EUIPO

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61056

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61056

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedla členka EÚD Ildikó Gáll-Pelczová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Claudia Kinga Baraová, tajemník kabinetu Zsolt Varga, vyšší manažer John Sweeney, vedoucí úkolu Benny Fransen a auditoři Dan Danielescu, Joaquin Hernandez Fernandez, Carlos Soler Ruiz a Esther Torrente Herasová. Grafickou podporu zajišťovala Giuliana Luccheseová.

Poznámky na konci textu

¹ Definice práv duševního vlastnictví, Světová organizace duševního vlastnictví.

² Status Report on IPR Infringement, červen 2020, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

³ Viral marketing – Counterfeits, substandard goods and intellectual property crime in the COVID-19 pandemic, 17. dubna 2020, Europol.

⁴ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45–86).

⁵ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15–34).

⁶ Závěry Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2018 až 2022, (Úř. věst. C 24, 21.1.2019, s. 3).

⁷ Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva.

⁸ 9. bod odůvodnění, směrnice o ochranných známkách.

⁹ Lhůta byla ke dni 14. ledna 2019.

¹⁰ Čl. 70 odst. 4.

¹¹ Čl. 176 odst. 2 nařízení o ochranné známce Evropské unie.

¹² Články 153, 157 a 171 nařízení o ochranné známce EU.

¹³ Viz články 153, 157, 172 a 176 nařízení o ochranné známce Evropské unie.

¹⁴ Rozhodnutí BC-19-07.

¹⁵ Viz mimo jiné stanoviska EÚD č. 3/2015 a č. 2/2018 a situační zpráva EÚD o mechanismech EU v oblasti vyvozování odpovědnosti a auditu veřejných prostředků.

¹⁶ Výzkumná služba Evropského parlamentu (2018):  EU Agencies, Common Approach and Parliamentary Scrutiny. studie, s. 8.

¹⁷ IFAC-CIPFA (2014): International framework: good governance in the public sector, s. 24.

¹⁸ 3. a 4. bod odůvodnění.

¹⁹ Nařízení Komise 2246/2002 zohledňuje pouze první kritérium.

²⁰ Stanovisko č. 1/2019.

²¹ Čl. 172 odst. 4 nařízení o ochranné známce Evropské unie.

²² Zpráva Komise o uplatňování nařízení Rady (EU) č. 608/2013.

²³ 10. bod odůvodnění směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví.

²⁴ COM(2017) 708 final.

²⁵ Oznámení Komise 2016/C 244/03.

²⁶ Nařízení (EU) 2015/2424 a směrnice (EU) 2015/2436.

²⁷ Nařízení (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány.

²⁸ Nařízení (EU) č. 608/2013 neumožňuje omezit vymáhání určitých práv duševního vlastnictví celními orgány na základě množství zboží porušujícího práva duševního vlastnictví, jež celní orgány zadrží.

²⁹ Článek 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-7647-4	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/752080	QJ-AB-22-004-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7623-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/64176	QJ-AB-22-004-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné soukromé osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.