Trvalost v rozvoji venkova: Většina projektů zůstává po požadované období v provozu, avšak je možné dosáhnout dlouhodobějších výsledků

Shrnutí

I Od roku 2007 vynaložila EU prostřednictvím programů rozvoje venkova přibližně 10 miliard EUR na diverzifikaci svého venkovského hospodářství a 15 miliard EUR na zlepšení infrastruktury ve venkovských oblastech. Investice do diverzifikace a infrastruktury podporované z těchto programů v letech 2007 až 2020 musely obecně zůstat v provozu po dobu pěti let.

II Tento audit jsme provedli kvůli vysoké významnosti (materialitě) vynaložených prostředků a problémům s trvalostí, které jsme odhalili v předchozích auditech. Očekáváme, že naše práce pomůže Komisi při sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy a hodnocení výkonnosti společné zemědělské politiky. Prověřovali jsme, zda investice do diverzifikace venkovského hospodářství a zlepšování infrastruktury na venkově vedly k trvalým přínosům. Zaprvé jsme posuzovali, zda projekty splnily požadavky na minimální trvalost stanovené v předpisech. Zadruhé jsme kromě požadavků uvedených v předpisech zkoumali další faktory ovlivňující trvalost projektů. Zatřetí jsme zkoumali, nakolik lze prokázat, že financování EU přináší dlouhodobé možnosti diverzifikace ve venkovských oblastech.

III Zjistili jsme, že požadavky právních předpisů na trvalost jsou z velké části plněny. Většina prověřovaných projektů stále fungovala. Podle očekávání byla tato míra obzvláště vysoká u infrastrukturních projektů. U diverzifikačních projektů jsme zjistili, že stále funkční byly dvě třetiny z nich. Výrazné rozdíly jsme přitom zjistili mezi různými odvětvími a členskými státy. Rovněž jsme zjistili, že činnosti byly často ukončeny krátce po období trvalosti vymezeném v předpisech, a to i v případě velmi vysokých investic.

IV Zjistili jsme, že trvalost některých diverzifikačních projektů ovlivňuje slabá hospodářská výkonnost a jejich neoprávněné užívání pro osobní účely. Kvalita výběrových řízení v období 2014–2020 se oproti období 2007–2013 zlepšila. Výběrová řízení však na celkovou kvalitu projektů neměla významný dopad. V Polsku byly projekty v oblasti služeb pro zemědělství nebo lesnictví méně trvalé než jiné druhy projektů. V několika členských státech nebyla některá turistická ubytovací zařízení ekonomicky životaschopná. Tento stav byl způsoben jejich neoprávněným využíváním k soukromému bydlení.

V Nalezli jsme také jen omezené důkazní informace o tom, že kontrolovaná diverzifikační opatření přinášejí ve venkovských oblastech dlouhodobou diverzifikaci. Zjistili jsme, že služby pro zemědělství mají nízký diverzifikační potenciál a že i když turistické ubytování může diverzifikovat zdroje příjmů některých příjemců, mají na diverzifikaci mnoha regionů jen malý dopad. V hodnoceních období 2007–2013 ex post se konstatovalo, že přínos k diverzifikaci byl omezený až střední.

VI Naše doporučení pro Komisi se týkají lepšího zacílení finančních prostředků na životaschopné projekty, přísnějších pravidel pro projekty, které mohou příjemci snadno převést do soukromého užívání, a využití možností velkých databází.

Úvod

Hospodářská situace venkovských oblastí

01 V roce 2018 představovaly venkovské oblasti 83 % území EU a bydlelo v nich 31 % obyvatel EU¹. Některé venkovské oblasti čelí vylidňování, nezaměstnanosti, nižší kvalitě základních služeb a vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení. Jiné venkovské oblasti patří k hospodářsky nejdynamičtějším v členských státech².

02 V letech 2000 až 2018 se hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve venkovských oblastech zvyšoval rychleji než v městských regionech, což pomohlo snížit rozdíl oproti městským oblastem. V roce 2018 dosáhl 75 % průměru HDP na obyvatele v EU. Míra zaměstnanosti ve venkovských oblastech se mezi lety 2012 a 2019 zvýšila ve všech členských státech. V celé EU dosáhla celkové míry zaměstnanosti. Jak ukazuje obrázek 1, ve většině členských států se míra zaměstnanosti na venkově nyní blíží celkové míře zaměstnanosti.

03 V roce 2018 připadalo v celé EU ve venkovských oblastech více než 60 % pracovních míst na sektor služeb. Na průmysl a stavebnictví připadá 27 % a na zemědělství, lesnictví a rybolov 12 %, což je oproti 21 % v roce 2000 pokles³. Zaměstnanost v zemědělství nadále představovala 30 % zaměstnanosti ve venkovských oblastech Bulharska a Rumunska.

Politika EU v oblasti rozvoje venkova a koncepce trvalosti

04 Politika rozvoje venkova EU zahrnuje dlouhodobé cíle, jako je diverzifikace venkovského hospodářství (snížením závislosti venkovských oblastí i domácností na zemědělství a lesnictví), zachování a vytváření pracovních míst (viz bod 05) a zlepšení infrastruktury ve venkovských oblastech (viz bod 08)⁴. Aby bylo možné tyto cíle podporovat, projekty financované EU v těchto oblastech by měly být trvalé (viz body 12–13).

Politika EU v oblasti diverzifikace venkova

05 Výdaje EU na podporu diverzifikace zahrnují podporu nezemědělských činností pro zemědělce a vytváření a rozvoj nových podnikatelských příležitostí, včetně cestovního ruchu. Tabulka 1 uvádí jednotlivá opatření související s diverzifikací venkovských oblastí a obrázek 2 uvádí příklady financovaných projektů.

06 Téměř třetina zemědělců v EU vykonává jinou výdělečnou činnost⁵. Patří sem činnosti, které:

• přímo nesouvisejí se zemědělským podnikem, jako je výuka nebo práce pro jiného zaměstnavatele,
• přímo souvisejí se zemědělským podnikem, jako je ubytování turistů nebo zpracování zemědělských výrobků.

07 Ve studii hodnotící programové období 2007–2013⁶ byl přínos opatření zkoumaných v této zprávě k hospodářské diverzifikaci vyhodnocen jako omezený (u činností v cestovním ruchu) a střední u diverzifikace činností nezemědělské povahy a zakládání podniků (viz bod 61).

Podpora EU pro infrastrukturu ve venkovských oblastech

08 Cílem finančních prostředků EU určených na investice do infrastruktury ve venkovských oblastech je zlepšit základní služby pro venkovské obyvatelstvo a pomoci s obnovou vesnic⁷. Tabulka 2 uvádí různá opatření v oblasti investic do veřejné infrastruktury ve venkovských oblastech a rámeček 1 uvádí příklady těchto typů investic, které se obvykle podporují z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Jak EU financuje a řídí politiku rozvoje venkova

09 EU vynaloží v programových obdobích 2007–2013 a 2014–2020 prostřednictvím programů rozvoje venkova přibližně 10 miliard EUR na diverzifikační opatření a 15 miliard EUR na infrastrukturní investice ve venkovských oblastech (viz obrázek 3).

10 Projekty rozvoje venkova jsou financovány společně z unijních a národních či regionálních prostředků EU v rámci sdíleného řízení. EU a členské státy stanoví pravidla a podmínky financování. Vnitrostátní či regionální orgány:

• vypracovávají programy rozvoje venkova,
• přidělují prostředky na opatření,
• řídí a monitorují provádění programů rozvoje venkova a hodnotí výsledky.

Obrázek 4 znázorňuje, jak Komise a národní či regionální orgány sdílejí odpovědnost.

11 V novém programovém období 2023–2027 vyžaduje nařízení o SZP, aby členské státy vypracovaly strategické plány SZP, které spojují financování určené na podporu příjmů, tržní opatření a rozvoj venkova. V těchto plánech členské státy stanoví, jak hodlají dosáhnout svých cílů v rámci devíti specifických cílů SZP. Budoucí diverzifikační projekty mohou přispívat k plnění dvou specifických cílů, totiž usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech a podporovat zaměstnanost, růst a genderovou rovnost ve venkovských oblastech⁸. Komise tyto plány schválí a jejich provádění bude sledovat prostřednictvím pravidelných zpráv o výkonnosti vypracovaných členskými státy⁹. Komise může rovněž podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

Trvalost projektů rozvoje venkova

12 Při tomto auditu jsme zjišťovali, zda jsou projekty financované EU „trvalé“. Požadavky na trvalost podporovaných projektů stanovené v předpisech EU jsou uvedeny na obrázku 5. V programovém období 2014–2020 (prodlouženém do roku 2022) se požadavky stanovené v předpisech staly náročnější¹⁰. V programovém období 2023–2027 nejsou v nařízení o SZP požadavky na trvalost stanoveny. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních pravidlech tyto požadavky znovu zavést.

13 Vsouvislosti s tímto auditem výkonnosti jsme při posuzování výkonnosti těchto programů a těchto výdajových toků zkoumali, zda financované projekty:

• splňují dobu trvalosti stanovenou v právních předpisech (tj. během doby trvalosti stanovené právními předpisy stále fungovaly),
• stále fungují i po uplynutí této doby trvalosti,
• přinášejí ve venkovských oblastech trvalé změny.

14 Ve třech předchozích zprávách (jedné o rozvoji venkova a dvou o financování soudržnosti)¹¹, jsme upozornili na problémy s trvalostí investic financovaných EU:

• místní orgány se v různých fázích řízení finančních prostředků EU nedostatečně zaměřovaly na trvalost,
• příjemci nebo místní orgány nedokázali infrastrukturu udržovat,
• většina analyzovaných projektů nebyla finančně životaschopná.

Rozsah a koncepce auditu

15 Rozhodli jsme se tento audit provést, protože:

• Od roku 2007 vynaložila EU na diverzifikační projekty a investice do infrastruktury prostřednictvím programů rozvoje venkova více než 25 miliard EUR,
• Při několika auditech výkonnosti jsme zjistili problémy s trvalostí (viz bod 14) a konkrétní rizika u diverzifikačních opatření.

16 Předpokládáme, že naše práce pomůže Komisi sdílet osvědčené postupy, pokud jde o možné uplatnění záruk udržitelnosti projektů, a hodnotit diverzifikační a infrastrukturní projekty venkova podporované v rámci společné zemědělské politiky v programovém období 2023–2027.

17 Naší hlavní auditní otázkou bylo, zda investice do diverzifikace venkovského hospodářství a do infrastruktury na venkově vedly k trvalým přínosům. V první části této zprávy posuzujeme trvalost z pohledu souladu s předpisy, tj. zda byly splněny požadavky na trvalost stanovené v předpisech. Ve druhé části posuzujeme, zda existují faktory ovlivňující trvalost projektů, a to i nad rámec požadavků stanovených v předpisech. Ve třetí části zkoumáme, zda lze dostatečně doložit, že financování EU přineslo příležitosti k dlouhodobé diverzifikaci ve venkovských oblastech.

18 Abychom posoudili, zda byly očekávané přínosy trvalé, prověřovali jsme projekty financované v programových obdobích 2007–2013 a 2014–2020. Zkoumali jsme dva typy projektů:

• projekty zaměřené na diverzifikaci venkovského hospodářství (viz tabulka 1 a obrázek 2),
• investice do veřejné infrastruktury jako silnice, zařízení pro dodávky vody a zařízení na čištění odpadních vod (viz tabulka 2 a rámeček 1).

19 Důkazní informace jsme získávali následujícím způsobem (viz obrázek 6):

• přezkumem právních předpisů a statistických údajů,
• analýzou obchodních rejstříků a kontrolu provozního stavu některých turistických ubytovacích zařízení,
• rozhovory se zástupci národních či regionálních orgánů,
• posouzením národních či regionálních rámců a projektů vybraných v jedenácti členských státech či regionech.

Připomínky

Projekty obvykle splní období trvalosti stanovené předpisy, avšak některé diverzifikační projekty jsou ukončeny krátce poté

20 V tomto oddíle projekty zkoumáme z pohledu právních požadavků EU na trvalost a posuzujeme, zda jsou tyto požadavky přizpůsobeny typu podporovaných investic.

• U diverzifikačních projektů:
• jsme ověřovali, zda vybraných 879 projektů turistického ubytování (jeden z nejběžnějších druhů diverzifikačních projektů) bylo stále v provozu,
• u vybraných 88 diverzifikačních projektů jsme posuzovali, zda jsou stále funkční a splňují cíle svého obchodního plánu (viz body 44, 45 a 59). Projekty jsme vybrali tak, aby zahrnovaly hlavní druhy projektů podporovaných během obou programových období (viz obrázek 2).
• U infrastrukturních projektů jsme prověřovali, zda 48 projektů v našem vzorku stále fungovalo a vytvářelo očekávané přínosy. Zaměřili jsme se na typy projektů, které v obou programových obdobích obdržely většinu finančních prostředků (silnice, teplárny a vodovodní a sanitární systémy (viz rámeček 1).

Většina prověřovaných projektů stále fungovala

80 % projektů turistického ubytování stále fungovalo

21 Investice do turistického ubytování patřily mezi nejčastěji podporované diverzifikační projekty. Prověřovaných 11 členských států vydalo na podporu přibližně 8 000 investic do turistického ubytování v období 2014–2015 (tj. projektů z programového období 2007–2013) prostředky na rozvoj venkova ve výši téměř 500 milionů EUR.

22 Kontrolovali jsme, zda 879 projektů turistického ubytování, které jsme v těchto 11 členských státech vybrali do vzorku, stále nabízelo ubytování. Všechna zařízení obdržela finanční prostředky v období 2007–2013 a většina z nich obdržela konečnou platbu v roce 2014 nebo 2015. Ta stále aktivní tak existovala více než pět let. Většina našich kontrol probíhala od června do října 2020. Zjistili jsme, že 21 turistických ubytovacích zařízení z našeho vzorku 879 bylo kvůli zdravotní krizi uzavřeno (tj. 2 % našeho vzorku).

23 Obrázek 7 a obrázek 8 ukazují, že celkově 80 % zařízení stále nabízelo ubytování. Údaje o jednotlivých členských státech se pohybovaly od 98 % v Rakousku po 67 % v Maďarsku a 60 % v Itálii (Sicílie). Našli jsme 24 zařízení v České republice, Francii, Maďarsku, Itálii (Sicílii), Rumunsku a na Slovensku, která byla podle naší původní analýzy on-line zdrojů otevřená, ale v praxi je nikdy nebylo možno rezervovat. Tyto případy jsme dále prověřovali telefonicky nebo elektronickou poštou. Pokud provozovatelé tato zařízení prohlásili za „otevřená“ (20 případů), ve své analýze jsme je takto klasifikovali. Ve zbývajících čtyřech případech jsme dospěli k jasnému závěru, že ubytování nebylo pro turisty dostupné.

Dvě třetiny diverzifikačních projektů stále fungovaly

24 Prověřovali jsme 88 diverzifikačních projektů v Bulharsku, Rakousku a Polsku. Vybrané projekty se týkaly především turistických zařízení (turistického ubytování a cyklistických a pěších stezek), zemědělských služeb a obnovitelné energie (viz obrázek 9).

25 Zjistili jsme, že z těchto 88 projektů (67 z programového období 2007–2013 a 21 z období 2014–2020 period) bylo 59 projektů (67 %) stále v provozu a

• ze 30 projektů, které se stále nacházely v období trvalosti, bylo 29 (97 %) stále v provozu, ale
• z 58 projektů, které přesáhly dobu trvalosti, bylo stále v provozu 30 (52 %),
• celkově sedm z 88 projektů ukončilo během období trvalosti provoz.

26 Ze 35 projektů turistického ubytování v tomto vzorku 88 diverzifikačních projektů byly stále otevřeny dvě třetiny. V Rakousku bylo stále otevřeno všech 10 turistických ubytovacích projektů. V Bulharsku bylo stále v provozu 11 ze 17 a v Polsku tři z osmi.

Všechny kontrolované projekty v oblasti infrastruktury s výjimkou jednoho byly stále využívány

27 V Bulharsku, Rakousku a Polsku jsme prověřovali 48 infrastrukturních projektů, které spočívaly především ve výstavbě nebo modernizaci tepláren, silnic a vodovodních a sanitárních systémů. V době auditu bylo 38 projektů starších pěti let (nad rámec zákonné doby udržitelnosti) a zbylých deset bylo mladších a nacházely se stále v období trvalosti stanoveném předpisy.

28 Kontrolovali jsme, zda byla infrastruktura financovaná EU stále využívána. Zkoumali jsme:

• u tepláren: provozní stav zařízení, výrobu energie, počet zákazníků, finanční údaje a zaměstnanost,
• u silnic: změnu v počtu uživatelů (místní obyvatelé, turisté, případně společnosti se sídlem v oblasti),
• u vodovodních a sanitárních systémů: provozní stav infrastruktury, případný počet připojení k sítím, zlepšení kvality vody.

29 Všech 48 projektů (viz obrázek 10) přineslo očekávané fyzické výstupy (například výstavba místní teplárny, modernizace silnice, výstavba vodovodu anebo kanalizačního systému). S výjimkou jedné čistírny odpadních vod (viz rámeček 4) investice v době auditu stále sloužily místním obyvatelům.

Diverzifikační činnosti často skončily krátce po uplynutí období trvalosti stanoveného předpisy

30 Zkoumali jsme, zda projektové činnosti pokračovaly nejméně dva roky po době trvalosti stanovené v právních přepisech EU. Posuzovali jsme, zda byla doba činnosti ovlivněna odvětvím nebo velikostí projektu.

31 Ze zkoumaných obchodních rejstříků obsahoval údaje o stavu různých činností příjemců pouze rejstřík polský. Na základě těchto podrobnějších informací jsme provedli další analýzu. U příjemců, kteří zahájili svou nezemědělskou činnost v rámci opatření 311 (9 221 příjemců) a 312 (3 429 příjemců), jsme kontrolovali, kolik let činnost trvala.

32 Obrázek 11 dokládá, že příjemci, kteří činnosti ukončili, tak obvykle učinili v šestém nebo sedmém roce provozu, tedy brzy po konci pětiletého období trvalosti.

33 Rámeček 2 uvádí příklady turistických zařízení (podpořených v programovém období 2007–2013), v nichž EU investovala více než 150 000 EUR a která po pětiletém období trvalosti ukončila činnost. Dvě z nich byla v provozu méně než pět let, protože období trvalosti stanovené předpisy začalo od rozhodnutí o financování (viz bod 12). Tato krátká doba činnosti znamená, že evropské dotace činily 2 667 EUR až 9 125 EUR na měsíc činnosti.

34 V období 2014–2020 mohly členské státy období trvalosti pro malé a střední podniky zkrátit na tři roky. Požadavky na trvalost jsou však tytéž, ať již míra financování EU dosáhne 9 000 EUR nebo 500 000 EUR nebo příjemci své investice financují do výše 10 % nebo 90 %.

Většina členských států uplatňovala u investic do infrastruktury pětileté období trvalosti

35 Období trvalosti je požadavek stanovený v předpisech, který nemá odrážet provozní životnost investice. Lze očekávat, že provozní životnost projektů bude výrazně delší (15–25 let u projektů energetických zařízení, 25–30 let u silnic a 30 let u infrastruktury pro dodávky vody a čištění odpadních vod), než jsou požadavky na trvalost. Rakousko a region Piemont v Itálii prodloužily požadavek na trvalost u určitých druhů investic (viz rámeček 3), aby byla lépe zohledněna jejich předpokládaná provozní životnost. Vnitrostátní orgány v ostatních členských státech v našem vzorku uplatňovaly požadavek pětileté trvalosti.

36 Všechny infrastrukturní projekty, které jsme prověřovali, byly až na jeden stále v provozu (viz bod 29): v Bulharsku jeden infrastrukturní projekt neuspěl kvůli nedostatečné údržbě (viz rámeček 4).

Do zahájení našeho auditu ukončila svou činnost jedna třetina diverzifikačních projektů

37 V tomto oddíle posuzujeme, zda existují faktory ovlivňující trvalost projektů, a to i nad rámec požadavků na trvalost stanovených v předpisech.V době auditu byly stále v provozu dvě třetiny diverzifikačních projektů. Zbylá třetina již v provozu nebyla. Posuzovali jsme, zda vnitrostátní a regionální orgány analyzovaly očekávanou ekonomickou životaschopnost diverzifikačních projektů, které vybraly, a který typ projektů je méně trvalý.

Výběrová řízení neměla na celkovou kvalitu projektů významný dopad

38 Výběrová řízení by měla přispívat ke kvalitě podporovaných projektů a k délce jejich trvání. Je třeba stanovit priority pomocí vhodných výběrových kritérií a projekty řádně posoudit. Podle předpisů EU musí členské státy při rozhodování o tom, které operace mají být upřednostněny, stanovit a uplatňovat výběrová kritéria. Zjistili jsme, že během programového období 2007–2013:

• Polsko (do roku 2009) a Francie taková kritéria nepoužívaly.
• Litva používala výběrová kritéria pouze tehdy, když objem žádostí překročil dostupné finanční prostředky.
• Rakousko taková kritéria mělo, ale nepoužívalo je ke stanovení pořadí projektů.
• Bulharsko, Česká republika, Polsko (po roce 2009) a Slovensko uplatňovaly výběrová kritéria, aniž by stanovily minimální bodové hodnocení, jehož je třeba dosáhnout. Projekty seřazovaly dle bodového hodnocení, avšak pokud byl k dispozici rozpočet, podporovaly je, i když měly nízké bodové hodnocení¹³.
• Maďarsko, Itálie (Sicílie) a Rumunsko stanovily minimální bodové hodnocení, kterého musely žádosti dosáhnout, aby mohly získat podporu. Po podpisu grantové smlouvy však 46 % rumunských příjemců v rámci opatření 313 a 10 % sicilských příjemců v rámci opatření 311 svůj projekt nedokončilo. Neobdrželi tedy konečnou platbu.

39 Během programového období 2014–2020 uplatňovaly vnitrostátní a regionální orgány ve všech členských státech výběrová kritéria a minimální bodové hranice. Tyto minimální hranice obvykle nepřekročily 50 % maximálního bodového hodnocení. Například u opatření 6.4 (viz tabulka 1) bylo minimální bodové hodnocení v Rumunsku deset ze 100 bodů a v Rakouskou pět z 24 bodů. Při nízkém minimálním bodovém hodnocení hrozí riziko, že národní a regionální orgány vyberou projekty s nízkým potenciálem.

40 Členské státy musí kromě uplatnění výběrových kritérií projekt také posoudit. Rámeček 5 uvádí příklad projektů v Polsku, které, pokud by byly řádně posouzeny, neměly být podle našeho názoru vybrány.

41 Vnitrostátní orgány ve všech členských státech, jež jsme prověřovali (kromě Francie), posuzovaly trvalost činností tak, že od žadatelů požadovaly podnikatelský plán.

42 Pět z těchto deseti členských států¹⁴ považovalo za základ pro budoucí posouzení podnikatelské prognózy obsažené v podnikatelských plánech. Příjemci například museli splnit své podnikatelské prognózy alespoň na 50 % (Bulharsko a Maďarsko) nebo na 70 % (Litva). Pokud byla provedena kontrola ex post, nesplnění těchto procentních hodnot vedlo k sankcím (viz bod 55).

43 Sedm členských států¹⁵ stanovilo jako jedno z kritérií způsobilosti či výběru počet vytvořených pracovních míst. Pokud bylo kritériem pro výběr vytváření pracovních míst, museli příjemci vytvářet pracovní místa a zachovávat je přinejmenším do konce období trvalosti. Litva a Polsko poskytly vyšší finanční prostředky příjemcům, kteří předpokládali, že vytvoří více pracovních míst.

44 U příjemců v našem vzorku, k nimž jsme mohli získat dostatek informací, 90 % (9/10) bulharských příjemců a 63 % (17/27) polských příjemců nedosáhlo hospodářských prognóz stanovených v jejich podnikatelském plánu (včetně čtyř z deseti u příjemců z období 2014–2020). V Rakousku jsme se s podobným problémem nesetkali (viz bod 59).

45 Z tabulky 3 plyne, že většina příjemců za svými prognózami výrazně zaostala.

46 V Bulharsku byly prognózy uvedené v podnikatelském plánu závazné. Tři čtvrtiny kontrol ex postvedly k řízení o zpětném získání prostředků, protože příjemci prognózy nesplnili (viz bod 55).

Některé typy diverzifikačních projektů měly relativně krátké trvání

47 V Polsku téměř tři čtvrtiny z 13 000 příjemců opatření 311 (9 221 příjemců, kteří zahájili nezemědělskou činnost analyzovanou v bodě 31 a přibližně 3 800 dalších příjemců, kteří v rámci téhož opatření rozvinuli stávající činnosti) diverzifikovali své činnosti na „služby pro zemědělské podniky a lesnictví“, tj. v rámci odvětví zemědělství. Mezi služby pro zemědělské podniky a lesnictví patří například pronájem strojů nebo práce provedená pro jiného zemědělce (například když zemědělci pořizují pluh s financováním EU, aby orali půdu jiných zemědělců nebo jim stroj pronajímali). Více než polovina příjemců, které jsme v polském obchodním rejstříku kontrolovali, do února 2020 ukončila svou činnost (5 114 z 9 419). Z obrázku 12 vyplývá, že tento poměr je mnohem vyšší než u jiných diverzifikačních činností.

48 Předpisy EU a vnitrostátní předpisy výslovně nezakazovaly používání zakoupeného vybavení na vlastním pozemku příjemce. V pokynech Komise na programové období 2014–2020 se uvádí, že u zemědělských služeb by podporované investice měly být hlavně využívány k poskytování služeb třetím stranám. Nenašli jsme však žádný mechanismus, který by bránil používání zemědělských strojů financovaných v rámci tohoto opatření především ve vlastním zemědělském podniku příjemce.

49 Vzhledem ke specifickým rizikům zjištěným v souvislosti s projekty turistického ubytování jsme posuzovali, zda výsledky v oblasti trvalosti u této třídy projektů odrážejí, nebo zakrývají problémy hospodářské životaschopnosti. Provedli jsme proto další analýzu projektů turistického ubytování v Bulharsku, Řecku a Polsku. V Řecku byly díky vnitrostátnímu monitorování projektů turistického ubytování k dispozici informace o příjmech vytvořených během prvních tří let. Tyto informace jsme analyzovali a porovnali s investičními náklady 20 dosud aktivních projektů turistického ubytování.

50 Naše analýza vyvolala otázky týkající se jejich ekonomické životaschopnosti. V průměru každé euro celkových investičních nákladů přineslo globální příjmy za tři roky ve výši 0,4 EUR. Jak znázorňuje obrázek 13, tento průměr skrývá značně rozptýlenou schopnost vytvářet příjmy. Za tři roky přinesly projekty turistického ubytování mezi 0,02 EUR a 1,41 EUR za každé investované euro. Čtyři (20 %) z nich vygenerovaly méně než 0,1 EUR za každé investované euro.

51 Na druhé straně jsme rovněž nalezli projekty s velmi vysokou návratností investic (viz obrázek 13): tři vytvořily za tři roky příjmy přesahující provedenou investici.

52 Ve zvláštní zprávě EÚD č. 2/2022 o energetické účinnosti v podnicích jsme uvedli, že u projektů s velmi krátkou dobou návratnosti jsou obvykle nákladově nejefektivnějším řešením pro rozpočet EU finanční nástroje jako například úvěry nebo vratné granty. Právní předpisy EU stanoví, že úvěry se použijí na životaschopné projekty¹⁶. Komise považuje finanční nástroje za vhodné pro podporu životaschopných projektů rozvoje venkova¹⁷. Splátky úvěrů motivují příjemce prostředků na projekty (včetně turistických ubytovacích zařízení nebo zemědělských služeb) k tomu, aby ze svých investic vytvářeli zisk, a tím omezují riziko, že budou žádat o podporu pro neživotaschopné projekty nebo je využijí pouze pro soukromé účely.

53 Tabulka 4 ukazuje, že v Bulharsku 29 % a v Polsku 38 % kontrolovaných projektů turistického ubytování (viz bod 26) buďto bylo rychle uzavřeno, nebo mělo velmi nízký obrat.

Členský stát	Počet kontrolovaných ubytovacích zařízení	Počet ubytovacích zařízení nevytvářejících přínosy	Poznámky
Bulharsko	17	6	Tři byla uzavřena po uplynutí období trvalosti. Tři měla obrat nižší než 10 % předpokládaného obratu (jedno vykázalo obrat 188 EUR za jeden rok) a po kontrole ex post musela grant vrátit.
Polsko	8	3	Tři byla uzavřena, z toho jedno během období trvalosti. Jedno mělo roční obrat 250 EUR, tedy méně než 10 % přepokládaného obratu a po konci období trvalosti bylo uzavřeno.

Zdroj: EÚD na základě informací poskytnutých členskými státy.

Využívání budov financovaných jako turistické ubytování k bydlení

54 Právní předpisy EU výslovně nezakázaly, aby byly budovy financované k poskytování turistického ubytování během doby trvalosti využívány k soukromému bydlení. Stanoví však, že investice by neměla být předmětem podstatné změny ohrožující její původní cíle¹⁸. Rakouské právní předpisy trvalé soukromé využívání investice výslovně zakazovaly¹⁹. V polské a bulharské vnitrostátní právní úpravě tomu tak nebylo.

55 Pokud jde o soukromé využívání turistických ubytovacích zařízení, setkali jsme se s těmito problémy:

• V jednom členském státě jsme zjistili možné podvodné soukromé využívání penzionu během doby trvalosti. Tento případ jsme postoupili úřadu OLAF a probíhá jeho vyšetřování.
• Zjistili jsme, že v Bulharsku a Rumunsku byla provedena správní opatření poté, co bylo zjištěno soukromé využívání podporovaného turistického ubytování. Komise pro tyto členské státy vydala doporučení a v případě Bulharska uplatnila finanční opravu. Rumunsko se rozhodlo v letech 2021 a 2022 financování turistického ubytování omezit. Bulharské orgány zahájily správní opatření, když provedly dodatečné kontroly ex post zaměřené na to, zda byly splněny prognózy uvedené v podnikatelských plánech. Většina (76 %) z 288 penzionů financovaných EU prognózy nenaplnila. Bulharské orgány požádaly o vrácení částky ve výši 21 milionů EUR. Tento proces zpětného získání prostředků kvůli jeho právnímu napadení u vnitrostátního soudu postupuje pomalu. Bulharsko přestalo turistické ubytování v programovém období 2014–2020 podporovat.
• Zjistili jsme, že v osmi z 11 kontrolovaných členských státech vyšly v tisku články o případech využívání objektů k soukromému bydlení (nejméně ve třech z nich články v tisku informovaly o vyšetřování a soudním řízení v souvislosti s podvodnými žádostmi o dotaci na turistické ubytování využívané k soukromým účelům). V některých případech byly budovy inzerovány jako dostupné pro turisty, avšak v praxi je nebylo možné rezervovat (viz bod 23). Výstavba nebo renovace domu s podporou EU mohou být atraktivní, neboť po třech až pěti letech jej může příjemce oficiálně využívat jako soukromý dům nebo jej prodat.

Doklady o tom, že financování EU přináší ve venkovských oblastech dlouhodobou diverzifikaci, jsou omezené

56 Financování EU by mělo do venkovských oblastí přinášet dlouhodobou diverzifikaci (viz bod 04). Posuzovali jsme, zda projekty přinesly do venkovského hospodářství trvalou diverzifikaci. Zkoumali jsme také, zda hodnocení a monitorování poskytují o výsledcích dosažených díky výdajům EU dostatečný přehled.

Některé typy diverzifikačních projektů přinášejí omezené možnosti diverzifikace

57 V období 2007–2013 vydalo Polsko na služby pro zemědělství nebo lesnictví 252 milionů EUR. Toto financování pokračovalo i v programovém období 2014–2020. Zjistili jsme, že služby v oblasti zemědělství přispěly k dlouhodobé diverzifikaci činností nezemědělské povahy jen v omezené míře. Tyto projekty příjemcům nepomáhají diverzifikovat jejich příjmy ze zemědělství. Komise soudí, že tyto služby (jako orba či sklizeň) diverzifikaci napomáhají nepřímo tím, že zemědělcům, kteří tyto služby využívají, umožňují ušetřit čas, aby mohli zahájit souběžnou nezemědělskou činnost. Kromě toho byla činnost „služby pro zemědělství nebo lesnictví“ nejméně trvalou činností, neboť většina příjemců ji ukončila (viz bod 47).

58 Členské státy ve svých hodnoceních ex post nejčastěji uváděly jako odvětví, v němž bylo možné diverzifikovat, cestovní ruch²⁰. A 23 z nich skutečně provedlo opatření 313 „Podpora oblasti cestovního ruchu“. Vytváření a rozvoj turistického ubytování lze financovat ze všech diverzifikačních opatření (opatření 311, opatření 312, opatření 313) dle volby členského státu či regionu. Jak je uvedeno v bodě 21, v 11 námi vybraných členských státech bylo v období 2014–2015 na podporu projektů turistického ubytování vydáno více než 500 milionů EUR.

59 Na úrovni příjemců může turistické ubytování diverzifikovat a doplňovat jejich příjmy, pokud bude potenciální poptávka dostatečná. V Rakousku bylo všech deset analyzovaných turistických ubytovacích projektů stále v provozu. Sedm z nich splnilo prognózy z podnikatelského plánu a představovalo 10 až 90 % příjmů příjemců. V sedmi případech bylo financování poskytnuto na rozšíření stávajícího podniku. Ve zbývajících třech představoval cestovní ruch nový zdroj příjmů.

60 Na územní úrovni však lze nalézt případy investic do cestovního ruchu, které nepředstavují diverzifikaci v turistických oblastech. Cestovní ruch je v celé EU větším hospodářským odvětvím než zemědělství a hraje významnější roli v hospodářství venkovských oblastí než v hospodářství městských oblastí. Počet turistických přenocování na obyvatele ve venkovských oblastech je třikrát vyšší než v městských regionech a výdaje na cestovní ruch na obyvatele jsou obvykle vyšší ve venkovských oblastech²¹. Ve venkovských oblastech jako Kréta (Řecko) nebo Korsika (Francie) turistický ruch místnímu hospodářství dominuje a představuje 47 % (Kréta) a 31 % (Korsika) HDP (oproti 7,5 % a 2 % v případě zemědělství²²).

Hodnocení a monitorování přínosy diverzifikace dostatečně neprokazují

61 V roce 2018 zveřejnila Komise shrnutí zpráv členských států o hodnocení ex post za období 2007–2013²³, v němž se uvádí, že:

• opatření 311 „Diverzifikace činností nezemědělské povahy“ a 312 „Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje“ přispěla k hospodářské diverzifikaci příjemců „ve střední míře“,
• opatření 313 „Podpora cestovního ruchu“ přispělo k hospodářské diverzifikaci „v omezené míře“. Pozitivní přínos tohoto opatření k hospodářské diverzifikaci venkovských oblastí uváděla méně než polovina hodnocení programů rozvoje venkova ex post.

62 Z hodnocení vyplynulo, že mnohé diverzifikační projekty nebyly dostatečně „meziodvětvové“ (tj. byly příliš soustředěné na zemědělství). Touto otázkou se zabýváme v bodě 57.

63 Zjistili jsme, že monitorování poskytovalo o trvalosti projektů a jejich dlouhodobém dopadu na diverzifikaci venkovských oblastí jen omezené informace. I když členské státy projekty odpovídajícím způsobem monitorují až do konečné platby, monitorování je po celou dobu trvalosti omezené a po uplynutí této doby téměř neexistuje. Když tedy členské státy a Komise hodnocení ex post připravují, mají hodnotitelé málo informací o tom, kolik projektů různých typů pokračovalo v provozu po uplynutí období, v němž byly vypláceny granty. Právní předpisy nestanoví monitorování projektů po uplynutí doby trvalosti jako povinnost. Shromažďování příslušných informací i po období trvalosti by však Komisi a členským státům umožnilo posoudit trvalé výsledky a určit druhy projektů, které podporují dlouhodobé cíle příslušné politiky.

64 Náš audit ukázal, že některé nástroje, jako jsou obchodní rejstříky a další příslušné databáze, mohou o trvalosti projektů poskytnout další informace. Základní dostupné informace se týkají pouze statusu příjemce, ale v Polsku jsme rovněž nalezli příklad databáze, která obsahovala podrobnější informace o stavu činností financovaných EU (viz body 31 a 47). V Bulharsku, Polsku a Rumunsku se shromažďovaly informace z obchodních rejstříků.

65 Existují rozsáhlé databáze, jako jsou obchodní rejstříky, které by mohly poskytnout informace o příjemcích, kteří se stali neaktivními nebo podporované činnosti ukončili (viz body 31–32). Komise v současné době informace z vnitrostátních obchodních rejstříků ani jiných zdrojů dat velkého objemu k tomu, aby posuzovala trvalost diverzifikačních projektů a jejich dlouhodobý přínos pro venkovské oblasti, nevyužívá.

Závěry a doporučení

66 Zjistili jsme, že většina investic do infrastruktury a diverzifikačních projektů byla během doby trvalosti stanovené předpisy v provozu (viz body 21–29). Zjistili jsme však, že diverzifikační projekty byly často ukončeny brzy poté (viz body 31–34). V Polsku byly projekty v oblasti služeb pro zemědělství a lesnictví méně trvalé než jiné (viz body 47–48).

67 Zjistili jsme, že celková kvalita výběrových řízení v období 2014–2020 se oproti období 2007–2013 zlepšila. Výběrová řízení však na celkovou kvalitu projektů výrazný dopad neměla (viz body 38–46).

68 Zjistili jsme, že některé druhy projektů, jako jsou služby pro zemědělství nebo lesnictví, mají nízký diverzifikační potenciál (viz bod 57). Turistické ubytování může diverzifikovat činností příjemců, avšak další ubytovací kapacita hospodářství turistických oblastí nediverzifikuje (body 58–60).

69 Svou analýzu projektů turistického ubytování jsme rozšířili a ve třech členských státech jsme zjistili problémy s hospodářskou životaschopnosti (viz body 49–53 a tabulka 4). Na hospodářskou výkonnost těchto projektů má vliv využívání ubytovacích zařízení k soukromému bydlení. Zaznamenali jsme případy, kdy členské státy zahájily vyšetřování soukromého využívání budovy financované jako turistické ubytování anebo omezily přístup ke grantům na projekty turistického ubytování přístup (viz bod 55). Zjistili jsme, že alternativou vhodnou k podpoře životaschopných projektů (včetně projektů na podporu turistického ubytování nebo služeb pro zemědělství) jsou úvěry (viz bod 52).

Doporučení 1 – Výdaje lépe zacílit na životaschopné projekty

Komise by měla ve své poradní funkci sdílet osvědčené postupy, aby tak podporovala uplatňování výběrových řízení způsobem, který omezuje riziko výběru neživotaschopných projektů.

Časový rámec: od roku 2023

Doporučení 2 – Zmírňovat rizika převedení financovaného majetku do osobního užívání

Komise by měla podporovat dlouhodobé přínosy projektů a zhodnocení prostředků z podpory EU tak, že:

1. usnadní sdílení osvědčených postupů, aby se tak podpořily pojistky trvalosti projektů a pojistky proti převedení majetku financovaného EU do osobního užívání. Toto sdílení by se mělo vztahovat na řádné uplatňování:
   1. vnitrostátních podmínek trvalosti s přihlédnutím k různým druhům podporovaných investic;
   2. úvěrů na financování dlouhodobých aktiv;
   3. dokladů o trvalém provozování financovaných činností;
   4. ustanovení upravujících v grantových dohodách užívání investic k určenému účelu.

Časový rámec: 2023

2. analyzuje, jak členské státy tyto osvědčené postupy uplatňují, a výsledky analýzy bude dále šířit.

Časový rámec: 2027

70 Hodnocení ex post období 2007–2013 obsahovala závěr, že přínos k diverzifikaci byl omezený až střední (body 61–62). Monitorování poskytlo o přínosech projektů v čase jen omezený přehled, především po konci období trvalosti stanoveném v předpisech, a to přes možnosti dat velkého objemu poskytnout nákladově efektivním způsobem o trvalosti financovaných projektů další informace (viz body 63–65).

Doporučení 3 – Využít možností velkých databází pro hodnocení

Pro účely hodnocení by Komise po poradě s členskými státy měla:

1. určit relevantní zdroje informací o pokračujícím fungování projektů financovaných EU a sdílet osvědčené postupy s členskými státy;

Časový rámec: 2024

2. na základě těchto informací vypracovat seznam rizikových činitelů vycházejících z příkladů projektů, které jsou méně trvalé.

Časový rámec: od roku 2026

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Joëlle Elvingerová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 27. dubna 2022.

Zkratková slova a zkratky

EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

HDP: hrubý domácí produkt

SZP: společná zemědělská politika

Glosář

Data velkého objemu: zpracování, sběr, ukládání a analýza velkých objemů dat, které umožňují odhalit vzorce, trendy a spojení a nabízí možnost využít výsledné informace k novému porozumění skutečnosti.

Kontrolaex post: vtéto zprávě se jedná o kontrolu provedenou po konečné platbě na investici, při níž se ověřuje, zda je stále využívána k zamýšlenému účelu.

Podnikatelský plán: dokument shrnující provozní a finanční prognózy společnosti a uvádějící, jak dosáhne svých cílů.

Program rozvoje venkova: soubor národních a regionálních víceletých cílů a opatření schválených Komisí pro provádění politiky rozvoje venkova EU.

Programové období: období, na něž je plánován výdajový program EU a během nějž lze vyplácet finanční prostředky. Finanční prostředky na období 2007–2013 mohly být vypláceny do roku 2015. Podobně prostředky na období 2014–2020 lze vyplácet do roku 2022.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61262

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61262

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zároveň zohledňuje rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá členka EÚD Joëlle Elvingerová. Audit vedl člen EÚD Viorel Ștefan a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Roxana Banicaová a tajemník kabinetu Olivier Prigent, vyšší manažer Michael Bain, asistent ředitele Eric Braucourt, vedoucí úkolu Céline Ollierová, zástupce vedoucí úkolu Maciej Szymura a auditoři Milan Šmíd, Jan Huth a Dimitrios Maniopulos. Jazykovou podporu zajišťoval Thomas Everett.

Zleva doprava: Viorel Ștefan, Roxana Banicaová, Olivier Prigent, Eric Braucourt, Céline Ollierová, Maciej Szymura, Milan Šmíd, Jan Huth, Thomas Everett.

Endnotes

¹ Venkovské oblasti EU v číslech – Evropská komise (europa.eu).

² A better future for Europe’s rural areas, zpráva CG33(2017)16final, Rada Evropy, 2017.

³ A long-term Vision for the EU's Rural Areas, pracovní dokument útvarů Komise, část 2/3.

⁴ Viz bod odůvodnění č. 11 a článek 4 nařízení Rady č. 1698/2005 a čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013.

⁵ Eurostat, údaje EF_OGAAA a Evropské zemědělství (copa-cogeca.eu).

⁶ Synthesis of Rural Development Programmes (RDP) ex post evaluation of 2007–2013 – Evaluation Study.

⁷ Čl. 52 písm. b) nařízení č. 1698/2005 a článek 20 nařízení č. 1305/2013.

⁸ Viz článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2115/2021.

⁹ Viz článek 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2115/2021 a články 13 a 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2116/2021.

¹⁰ Viz článek 71 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013.

¹¹ Zvláštní zpráva č. 25/2015, zvláštní zpráva č. 8/2018 a zvláštní zpráva č. 6/2011.

¹² Program rozvoje venkova regionu Piemont na období 2014–2020, s. 378.

¹³ Viz též zvláštní zpráva č. 6/2013.

¹⁴ Bulharsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, a Litva.

¹⁵ Česká republika, Řecko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

¹⁶ Článek 37 nařízení (EU) č. 1303/2013.

¹⁷ The European Agricultural Fund for Rural Development – Financial instruments.

¹⁸ V případě operace se musí příspěvek EU vrátit, jestliže do pěti let od poslední platby dojde u operace k „podstatné změně nepříznivě ovlivňující [její] povahu“ (článek 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013).

¹⁹ Sonderrichtlinie im Rahmen des Österreichischen Programms für die Entwicklung des ländlichen Raums 2007 – 2013 „Sonstige Maßnahmen“ – bod 10.4.3.5.

²⁰ Synthesis of Rural Development programmes ex post evaluation period 2007–2013, s. 58.

²¹ Pracovní dokument útvarů Komise, část 2/3, A long-term Vision for the EU’s Rural Areas, s. 51, červen 2021.

²² The nexus between agriculture and tourism in the Island of Crete, John Vourdoubas, 2020, INSEE Corse, 2015–2017.

²³ Viz poznámka pod čarou č. ⁶.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-7892-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/690899	QJ-AB-22-009-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7896-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/354118	QJ-AB-22-009-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné soukromé osoby, např. na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li takové povolení získáno, zruší a nahradí výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Software nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky, zapsané průmyslové vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD týkající se opakovaného použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.