EU v roce 2021

Realizace Zelené dohody pro Evropu

V roce 2021 Evropská unie i nadále bojovala proti změně klimatu prostřednictvím ambiciózní politiky doma i v úzké spolupráci s mezinárodními partnery. V únoru přijala Evropská komise novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která nastiňuje způsob, jak se Evropská unie může připravit na nevyhnutelné dopady změny klimatu a stát se odolnou vůči změně klimatu do roku 2050. Evropský parlament a členské státy přijaly v červnu vůbec první evropský právní rámec pro klima, který zakotvuje do právních předpisů cíle platné pro celé hospodářství, tj. snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

V červenci a prosinci pak Komise předložila řadu návrhů, jak EU připravit na splnění jejích ambicí v oblasti klimatu na základě revize stávajících politik a předložení nových opatření. Legislativní návrhy na realizaci Zelené dohody pro Evropu pokrývají širokou škálu oblastí politiky včetně klimatu, energetiky, dopravy a daní. Stanoví způsob, jakým EU dosáhne svého cíle pro rok 2030, který je nyní právně závazný. Tyto návrhy byly sděleny sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu jako příspěvek EU k plnění cílů Pařížské dohody.

Cíle EU v oblasti klimatu do roku 2030 zahrnují: sociální fond pro klimatická opatření, obchodování s emisemi ze silniční dopravy a budov, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, systém EU pro obchodování s emisemi z energetiky, průmyslu a námořní a letecké dopravy, nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, směrnice o zdanění energie, lesní strategie EU, směrnice o energetické účinnosti, nařízení o sdílení úsilí, směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, normy emisí CO₂ pro osobní automobily a dodávky, Iniciativa pro námořní paliva FuelEU a iniciativa EU v oblasti letectví.

Přínosy opatření v oblasti klimatu jsou zřejmé: prevence nebo zmírnění klimatické krize, zdravější planeta, kterou budeme moci předat budoucím generacím, čistší vzduch, chladnější a zelenější města, zdravější občané, nižší spotřeba energie a nižší účty, větší energetická nezávislost, nové technologie a průmyslové příležitosti a větší prostor pro přírodu. V neposlední řadě pak zelená transformace vytvoří nové typy pracovních míst. Budou-li zavedeny správné politiky, mohla by ekologická transformace přispět k vytvoření přibližně 1 milionu pracovních míst v EU do roku 2030 a zhruba 2 milionů pracovních míst do roku 2050, jakož i k posílení globální konkurenceschopnosti EU oproti mnoha dalším zemím, které hledají řešení v oblasti klimatu.

Ačkoli přínosy politik EU v oblasti klimatu ve střednědobém až dlouhodobém horizontu jasně převažují nad náklady na tuto transformaci, v krátkodobém horizontu hrozí, že budou znamenat zvýšení tlaku na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Politiky jsou proto navrženy tak, aby spravedlivě rozložily náklady na boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně, a zajistily tak spravedlivou transformaci pro všechny. To je jedním z důvodů, proč návrh Komise na nový systém obchodování s emisemi v silniční dopravě a budovách doplňuje Sociální fond pro klimatická opatření. Potenciálně významnými sociálními dopady se dále zabývá navrhované doporučení o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (viz níže).

Revize systému EU pro obchodování s emisemi

Systém EU pro obchodování s emisemi je prvním velkým celosvětovým trhem s uhlíkem. Stanoví limit neboli strop celkového množství konkrétních skleníkových plynů, které mohou příslušná odvětví vypustit do ovzduší. Tento strop se v průběhu času snižuje tak, aby celkové emise klesaly. Společnosti, na něž se tento systém vztahuje, nakupují emisní povolenky v dražbách nebo je získávají prostřednictvím bezplatných povolenek. S povolenkami mohou také podle potřeby vzájemně obchodovat. Každý rok musí každá společnost k plnému pokrytí svých emisí vyřadit dostatečný počet povolenek, jinak jsou ukládány vysoké pokuty.

Od zavedení tohoto systému v roce 2005 se emise skleníkových plynů v odvětvích, na něž se tento systém vztahuje (výroba energie, energeticky náročný průmysl a letectví v Evropském hospodářském prostoru) snížily přibližně o 43 %. Tato odvětví společně představují 41 % celkových emisí EU. V červenci 2021 navrhla Komise v rámci legislativního balíčku týkajícího se realizace Zelené dohody pro Evropu nový cíl snížit do roku 2030 emise z odvětví zahrnutých do systému pro obchodování s emisemi oproti úrovním v roce 2005 o 61 %. Za tímto účelem navrhuje Komise jednorázové snížení celkového počtu emisních povolenek a zvýšení míry snižování na 4,2 % ročně oproti 2,2 % v rámci stávajícího systému.

V odvětvích zahrnutých do sdílení úsilí, která zahrnují silniční dopravu, bydlení a zemědělství, je změna oproti roku 2005 snížení o 16 % v roce 2020 a cíl vytyčený pro rok 2030 činí snížení o 40 %. Ve stávajícím systému obchodování s emisemi, který zahrnuje odvětví energetiky, energeticky náročná průmyslová odvětví, lety v rámci Evropského hospodářského prostoru a po roce 2022 lodní dopravu, představuje změna v porovnání s rokem 2005 v roce 2020 pokles o 43 % a cíl pro rok 2030 snížení o 61 %. Kromě toho, že se na emise ze silniční dopravy a budov vztahuje nařízení o sdílení úsilí, navrhla Komise konkrétně pro tyto oblasti nový systém obchodování s emisemi. Strop bude v tomto novém systému každoročně snižován tak, aby v roce 2030 vedl ke snížení emisí o 43 % ve srovnání s rokem 2005.

Komise navrhuje rovněž mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Tento mechanismus je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zajistí, aby ambiciózní opatření v oblasti klimatu v Evropě nevedla k „úniku uhlíku“, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí s méně přísnými pravidly pro emise. Jeho postupné zavádění souběžně s postupným rušením bezplatných povolenek v rámci stávajícího systému obchodování s emisemi zajistí, aby některé uhlíkově náročné výrobky dovážené do EU, jako je například cement, železo a ocel, hliník, hnojiva a elektřina, stály stejně jako totožné výrobky vyrobené v EU.

Komise předložila návrh na posílení rezervy tržní stability. Tato rezerva zvyšuje odolnost systému vůči významným otřesům tím, že vyčleňuje řadu emisních povolenek, které lze použít k úpravě nabídky dražených povolenek. V odvětví letectví navrhla Komise postupně ukončit přidělování bezplatných povolenek leteckým společnostem provozujícím lety v Evropském hospodářském prostoru, a přejít tak k plnému vydražování povolenek v tomto odvětví. Komise rovněž navrhuje uplatňovat celosvětový program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví na lety do Evropského hospodářského prostoru a z něj.

Aby EU dosáhla svého cíle snížení emisí do roku 2030, musí odvětví, která v současné době nespadají do systému obchodování s emisemi, zvýšit své úsilí o dekarbonizaci. Za tímto účelem navrhla Komise rozšířit obchodování s emisemi na odvětví námořní dopravy a zavést samostatný systém obchodování s emisemi pro odvětví silniční dopravy a stavebnictví.

V červenci Komise rovněž navrhla navýšit financování inovací v oblasti klimatu výrazným posílením Modernizačního a Inovačního fondu. Tyto fondy, financované z povolenek vydražených v rámci systému obchodování s emisemi, podporují členské státy s nižšími příjmy při transformaci na klimatickou neutralitu a financují inovativní nízkouhlíkové technologie potřebné k podpoře ekologické transformace.

Spravedlivá transformace na klimatickou neutralitu

Jádrem Zelené dohody pro Evropu je závazek zajistit, aby transformace na klimaticky neutrální ekonomiku probíhala spravedlivě a nikdo při ní nebyl opomenut.

V červenci bylo navrženo vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření, jehož cílem je pomoci členským státům podpořit přechod na klimatickou neutralitu pro zranitelné občany, kteří jsou nejvíce závislí na fosilních palivech. Komise navrhuje financovat tento fond z rozpočtu EU částkou, která se v zásadě rovná 25 % očekávaných příjmů z nového systému obchodování s emisemi v odvětví silniční dopravy a stavebnictví. Na období 2025–2032 tak bude uvolněno 72,2 miliardy EUR. Tyto prostředky budou využity na pomoc členským státům při podpoře zranitelných domácností a mikropodniků, na investice do energetické účinnosti a renovace budov a na pomoc při financování mobility s nulovými a nízkými emisemi. Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, bude tento fond rovněž schopen financovat dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností.

V prosinci vydala Komise politické pokyny s cílem povzbudit členské státy k přijímání opatření pro spravedlivou a inkluzivní transformaci na klimatickou neutralitu. Toto navrhované doporučení Rady se zabývá příslušnými aspekty této transformace, jež se týkají zaměstnanosti a sociální oblasti. Zvláštní pozornost věnuje řešení potřeb lidí a domácností vysoce závislých na fosilních palivech, které by mohla ekologická transformace zasáhnout nejvíce. Vyzývá rovněž členské státy, aby optimálně využívaly veřejné a soukromé financování a aby úzce spolupracovaly se sociálními partnery. Návrh obsahuje opatření a pokyny s cílem:

• podporovat kvalitní zaměstnanost a usnadňovat přechod mezi zaměstnáními,
• podporovat rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě,
• zajistit spravedlivé systémy daní a dávek a sociální ochrany,
• usnadnit cenově dostupný přístup k základním službám,
• koordinovat politická opatření a řídit se přístupem na úrovni celého hospodářství a
• optimálně využívat veřejné a soukromé financování.

Revize právních předpisů pro odvětví, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi

Pro odvětví, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi, stanoví nařízení EU o „sdílení úsilí“ závazné cíle každoročního snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 pro EU a její členské státy. Úsilí v oblasti snižování emisí je rozděleno mezi členské státy podle jejich relativního bohatství měřeného v hrubém domácím produktu na obyvatele s přihlédnutím k nákladové efektivnosti.

V červenci předložila Komise návrh na zvýšení cíle EU ze stávajícího 29% snížení emisí ve srovnání s úrovněmi v roce 2005 na 40% snížení. Navrhované vnitrostátní cíle snižování emisí se pohybují od 10 % do 50 %, rovněž ve srovnání s rokem 2005.

Navrhované cíle jsou tyto: Bulharsko minus 10 %; Rumunsko minus 13,7 %; Chorvatsko minus 16,7 %; Lotyšsko minus 17 %; Polsko minus 17,7 %; Maďarsko minus 18,7 %; Malta minus 19 %; Litva minus 21 %; Řecko minus 22,7 %; Slovensko minus 22,7 %; Estonsko minus 24 %; Česko minus 26 %; Slovinsko minus 27 %; Portugalsko minus 28,7 %; Kypr minus 32 %; Španělsko minus 37,7 %, EU-27 minus 40 %; Irsko minus 42 %; Itálie minus 43,7 %; Belgie minus 47 %; Francie minus 47,5 %; Rakousko minus 48 %; Nizozemsko minus 50 %; Dánsko minus 50 %; Německo minus 50 %; Lucembursko minus 50 %; Finsko minus 50 %; Švédsko minus 50 %.

Lesy a zemědělská půda společně pokrývají více než tři čtvrtiny pevninské rozlohy EU. Dobře obhospodařované a odolné lesy jsou klíčem k dosažení klimatické neutrality, protože pohlcují oxid uhličitý (CO₂) z atmosféry. Komise v červenci předložila návrh na zvýšení pohlcování uhlíku na ekvivalent 310 milionů tun CO₂ do roku 2030 a na dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství na úrovni EU do roku 2035.

V prosinci přijala Komise sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech. To stanoví, jakým způsobem může EU zvýšit pohlcování uhlíku z atmosféry snížením své závislosti na fosilním uhlíku, rozšířením uhlíkového zemědělství s cílem ukládat více uhlíku v přírodě a podporou průmyslových řešení pro udržitelné a ověřitelné pohlcování uhlíku a jeho recyklaci.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Přestože EU dělá jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni vše, co je v jejích silách, aby zmírnila změnu klimatu, musí se připravit i na to, že bude čelit nevyhnutelným důsledkům této změny. Změna klimatu si svou daň vybírá již nyní, ať již se jedná o smrtící vlny veder a ničivé záplavy, nebo o zničené lesy a pobřeží erodovaná stoupajícími hladinami moří.

Proto Komise v únoru přijala novou Strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, která stanoví, jak se EU může do roku 2050 stát odolnou vůči změně klimatu. Jejím cílem je učinit přizpůsobení se změně klimatu inteligentnějším, rychlejším a systematičtějším a posílit mezinárodní opatření. Jejím záměrem je přesunout pozornost od plánování k provádění na základě rozvoje a zavádění řešení ve velkém měřítku.

Například evropská platforma Climate-ADAPT pro znalosti o přizpůsobení se změně klimatu bude přístupnější pro všechny, a nyní má specializovanou observatoř, která pomáhá sledovat zdravotní hrozby spojené se změnou klimatu a předcházet jim. Další příklad představuje zahájení mise programu Horizont Evropa o přizpůsobení se změně klimatu. Tato stěžejní iniciativa přinese do regionů EU nejnovější technologie v oblasti přizpůsobení, řešení vycházející z přírody a osvědčené postupy, které jim umožní stát se odolnými vůči změně klimatu.

Zvýšení udržitelnosti budov

V návaznosti na strategii renovační vlny z roku 2020 se ambice Komise zdvojnásobit míru renovace budov v celé EU odrazila v řadě nových iniciativ. Cílem prosincové revize směrnice o energetické náročnosti budov je zejména zajistit nasměrování EU k dekarbonizaci jejího fondu budov. Tato revize zajišťuje snížení spotřeby energie v budovách v EU, tím, že se zvýší jejich energetická účinnost prostřednictvím rozsáhlých renovací. Návrh stanoví normy minimální energetické náročnosti a požaduje, aby 15 % fondu budov v každém členském státě bylo do roku 2030 modernizováno ze štítku G alespoň na štítek F. V rámci této revize Komise rovněž navrhla, aby měly všechny nové budovy od roku 2030 povinnost vykazovat nulové emise, přičemž pro nové veřejné budovy by tato povinnost platila již od roku 2027.

Návrh nové směrnice o energetické účinnosti, který předložila Komise, obsahuje ambicióznější cíl úspor energie do roku 2030 v celém hospodářství, mimo jiné prostřednictvím renovace veřejných budov. Návrh směrnice o obnovitelných zdrojích energie rovněž stanoví novou referenční hodnotu pro využívání 49 % energie z obnovitelných zdrojů v budovách do roku 2030 a vyžaduje každoroční zvyšování množství energie z obnovitelných zdrojů používané k vytápění a chlazení. Navrhovaný nový systém obchodování s emisemi v budovách zahrnuje i topná paliva. Sociální fond pro klimatická opatření financovaný tímto novým systémem poskytne finanční podporu na renovaci zranitelným domácnostem a mikropodnikům.

A konečně vzhledem k tomu, že renovace může sloužit jako odrazový můstek pro hospodářské oživení, klade Nástroj EU pro oživení a odolnost obzvláštní důraz na odvětví stavebnictví, a mnoho členských států zahrnulo investice do renovací a energetické účinnosti do svých národních plánů na podporu oživení.

Nový evropský Bauhaus

Iniciativa Nový evropský Bauhaus, která byla zahájena v roce 2020, si klade za cíl urychlit transformaci naší společnosti a hospodářských odvětví, jako je například stavebnictví a odvětví zabývajících se životním stylem, a poskytnout občanům přístup ke zboží a službám, které jsou oběhové, cenově dostupné a méně náročné na uhlík. Pomáhá tak převádět Zelenou dohodu pro Evropu do praxe hmatatelnými změnami, které zlepšují každodenní život v budovách a veřejných prostorách, jakož i v oblasti módy nebo nábytku. Nový evropský Bauhaus vnáší do Zelené dohody kulturní rozměr a zapojuje například architekty, designéry a umělce s cílem využít jejich příspěvek k transformaci.

Inspirace projekty na místní úrovni z celé Evropy i mimo ni pomohla Komisi utvářet koncepci iniciativy Nový evropský Bauhaus, která byla zveřejněna v září 2021. Během fáze společného návrhu projektu, která probíhala od ledna do července, bylo předloženo více než 2 000 příspěvků. Programy EU – včetně programu Horizont Evropa, programu LIFE, Programu pro jednotný trh a programu Digitální Evropa – poskytnou v letech 2021–2022 na projekty Nového evropského Bauhausu přibližně 85 milionů EUR. Kromě toho bude tato iniciativa začleněna do celé řady dalších programů EU, jako je například program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Komise rovněž zřídí „Laboratoř“ Nového evropského Bauhausu, která bude společně s komunitou vytvářet, prototypizovat a testovat nové nástroje, řešení a politická doporučení.

Vítězové prvních cen Nového evropského Bauhausu svými díly, která se pohybovala od „plovoucí“ divoké zahrady v centru Barcelony až po dům s nulovým odpadem ve Slovinsku, dokázali, že udržitelnost může být také krásná a inkluzivní. Vyhlášení těchto dvaceti vítězů proběhlo v září.

Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství

Na základě různých strategií nastíněných v roce 2020 včetně integrace energetického systému, obnovitelné energie na moři, a emisí vodíku a metanu podnikla Komise v roce 2021 řadu kroků s cílem převést tyto myšlenky do právních předpisů EU. V červenci a prosinci předložila návrhy na přepsání pravidel energetické politiky EU a urychlení přechodu na čistou energii.

Komise navrhla, že by obnovitelné zdroje energie měly do roku 2030 dosáhnout 40% podílu ve skladbě zdrojů energie EU. To znamená dvojnásobek hodnoty pro rok 2020 a výrazný nárůst oproti předchozímu cíli, který činil 32 %. Údaje Eurostatu potvrdily, že EU dosáhla svých cílů pro rok 2020 bez problémů.

Červencový návrh na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie obsahuje opatření zaměřená na oblasti (například doprava a stavebnictví), v nichž byl pokrok pomalejší, než se očekávalo. Obdobně cílem návrhu na revizi směrnice o energetické účinnosti je společně snížit spotřebu energie o dalších 9 % v porovnání se snížením, k němuž se členské státy již zavázaly ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, a jeho záměrem je téměř zdvojnásobit roční závazek v oblasti povinného zvyšování energetické účinnosti.

V prosinci následovaly další prvky balíčku opatření k realizaci Zelené dohody pro Evropu s návrhy na dekarbonizaci odvětví plynu a vytvoření trhu s vodíkem. Tyto návrhy pro trh EU s plynem usnadňují přechod od fosilních paliv k obnovitelným a nízkouhlíkovým plynům. Zaměřují se také na vytvoření fungujícího trhu s vodíkem ve střednědobém horizontu a zároveň na podporu dalších technologií v oblasti čistého plynu.

EU jako hnací síla Globálního metanového závazku, k němuž se EU a 110 zemí připojily na konferenci COP26 o změně klimatu v Glasgow, rovněž pomohla zřídit mezinárodní středisko pro sledování emisí metanu, které bude měřit emise a monitorovat pokrok. V prosinci byl předložen vůbec první legislativní návrh na řešení emisí metanu v EU.

Nové energetické štítky: jak se pozná produkt se změněnou stupnicí? Nový štítek zahrnuje i QR kód, který umožňuje přístup k dalším informacím o modelu. Kromě toho byla změněna stupnice tříd energetické účinnosti. Například starý štítek A +++ v případě chladničky odpovídá novému štítku C. Také se zpřesnila metoda výpočtu roční spotřeby energie. Například na starém štítku se uvádí spotřeba chladničky 62 kilowatthodin ročně, zatímco na novém je to 66. Objem chladničky se uvádí v litrech a na novém štítku se hladina hluku udává v decibelech pomocí čtyřstupňové stupnice.

V roce 2021 došlo také ke změně stupnice energetických štítků EU pro některé výrobky pro domácnost (od praček po žárovky). To ukazuje, že štítek pomáhá motivovat k inovacím v oblasti energetické účinnosti, protože výrobci chtějí být zařazeni do nejvyšší třídy dostupné na trhu a spotřebitelé jsou těmito štítky při nákupu výrobků ovlivňováni.

Červencový balíček Zelené dohody pro Evropu obsahoval také návrh na revizi směrnice EU o zdanění energie. Jeho smyslem je zajistit, aby zdanění energetických produktů lépe odráželo jejich dopad na životní prostředí, a podporovat cíle EU v oblasti změny klimatu. Tato revize odstraní stávající znevýhodnění produktů a technologií čisté energie a zavede vyšší úrovně zdanění pro více znečišťující paliva. To pomůže stanovit správné cenové signály pro energetické produkty a tím posílit ekologické inovace a investice do udržitelné a čisté energie.

V říjnu vydala Komise v okamžité reakci na celosvětový jev mimořádně vysokých cen energií sdělení, jež obsahuje soubor nástrojů a krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé iniciativy, které mohou členské státy a EU podniknout, aby ulehčily situaci domácnostem i podnikům. Do ledna 2022 zavedla většina členských států opatření stanovená v tomto souboru nástrojů s cílem zmírnit dopad prudkého nárůstu cen. Komise v prosinci navázala na toto sdělení legislativními návrhy s cílem zlepšit využívání skladování. Poté stanovila podpůrný rámec pro společné nákupy zásob plynu a ustanovení k posílení solidarity mezi členskými státy.

Udržitelná a inteligentní mobilita

V rámci červencového balíčku právních předpisů pro realizaci Zelené dohody pro Evropu navrhla Komise nová pravidla s cílem motivovat a zvýšit používání čistých paliv v leteckém a námořním odvětví (ReFuelEU Aviation a FuelEU Maritime). Ta pomohou nejen snížit emise z těchto dvou odvětví, ale podpoří rovněž inovace a hospodářskou činnost v EU prostřednictvím nezbytného technologického přizpůsobení a rozvoje alternativních paliv.

Aby bylo možné splnit cíle dekarbonizace v oblasti dopravy, musí průmyslová základna EU ve velmi krátkém horizontu vyvinout nové možnosti získávání zdrojů, výrobní a skladovací kapacity a distribuční sítě. Jako doplněk k legislativním návrhům předloženým v roce 2021 Komise rovněž zavedla alianci hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva, jejímž cílem je posílit dodávky a cenovou dostupnost obnovitelných a nízkouhlíkových plynných a kapalných paliv v dopravě se zaměřením na odvětví letectví a námořní dopravy.

Evropský rok železnice v roce 2021 zdůraznil klíčovou úlohu, kterou v naší společnosti hrají železnice, neboť jsou jedním z nejudržitelnějších a nejbezpečnějších dostupných způsobů propojování lidí a podniků v celé EU. Rok železnice vrhl rovněž světlo na výzvy spojené s tím, jak motivovat více lidí k cestování vlakem, více podniků k přepravě zboží po železnici a více lidí k práci v železničním odvětví.

Jedním z vrcholů roku byla cesta napříč kontinentem vlakem Connecting Europe Express s cílem představit sílu a potenciál evropského železničního sektoru. Tato cesta znamenala příležitost potvrdit, že je třeba udělat ještě více pro to, aby železnice sehrála v ekologické transformaci svou oprávněnou úlohu. V prosinci přijala Komise akční plán na podporu dálkové a přeshraniční osobní železniční dopravy a připravuje nová pravidla pro koridory pro železniční nákladní dopravu (viz také Otázky a odpovědi: Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu). To přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti přeshraniční železniční nákladní dopravy na základě zlepšení řízení kapacity železniční infrastruktury a maximalizace využití stávající železniční infrastruktury, což doplní trvalé úsilí odvětví železniční dopravy o vyšší rychlost, přesnost a spolehlivost železniční nákladní dopravy.

V prosinci předložila Komise návrhy revidovaných hlavních směrů transevropské dopravní sítě, revidované směrnice o inteligentních dopravních systémech a nového rámce EU pro městskou mobilitu.

Transevropská dopravní síť je celounijní síť železnic, vnitrozemských vodních cest, pobřežních plavebních tras a silnic. Propojuje velká města, přístavy, letiště a terminály. Tato síť je naprosto nezbytná pro fungování vnitřního trhu, neboť zajišťuje efektivní přepravu zboží i cestujících. Navrhovaná opatření umožní zvýšit ekologičnost, účinnost a odolnost této sítě.

Díky inteligentní mobilitě je doprava bezpečnější a udržitelnější. Revize směrnice o inteligentních dopravních systémech se bude zabývat vznikem nových možností silniční mobility, aplikací v oblasti mobility a propojené a automatizované mobility. Bude stimulovat rychlejší zavádění nových inteligentních služeb tím, že navrhne, aby některé klíčové údaje o silnicích, cestách a dopravě – jako jsou například omezení rychlosti, plány dispozičních řešení dopravních komunikací nebo práce na silnici – byly zpřístupněny v digitálním formátu.

Nový návrh rámce pro městskou mobilitu se zabývá některými problémy v oblasti mobility vyplývajícími z intenzivní činnosti ve městech – včetně dopravních zácp, emisí a hluku – ve prospěch uživatelů dopravy a všech lidí v jejich okolí.

Čistší a bezpečnější vozidla

Osobní automobily a dodávky společně vyprodukují přibližně 15 % celkových emisí CO₂ v EU, a proto má spolupráce těchto odvětví zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí. Jsou zapotřebí ambicióznější normy pro snižování emisí CO₂ u nových osobních automobilů a dodávek, jež pomohou zvýšit počet vozidel s nulovými a nízkými emisemi na silnicích v EU. V rámci balíčku k realizaci Zelené dohody pro Evropu Komise v červenci navrhla zavedení ambicióznějších cílů v oblasti emisí CO₂ pro nové osobní automobily a dodávky od roku 2030:

• snížení emisí z automobilů do roku 2030 o 55 %,
• snížení emisí z dodávek do roku 2030 o 50 %,
• nulové emise z nových automobilů do roku 2035.

Na podporu ekologizace evropského dopravního parku navrhla Komise nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva s cílem zaručit, aby byla v každém členském státě zavedena dostatečná kapacita pro veřejné dobíjení a doplňování paliva s cílem splnit požadavky rostoucího vozového parku osobních a nákladních automobilů s nulovými emisemi. Toto nařízení by rovněž zajistilo pokrytí dobíjecí infrastrukturou v pevně stanovených rozestupech podél hlavních dopravních koridorů v celé EU, aby řidiči mohli snadno dobít nebo doplnit palivo do svých elektrických vozidel nebo vozidel s vodíkovými palivovými články v celé EU. Podle navrhovaných pravidel budou mít letadla, lodě a čluny přístup k dodávkám elektřiny ve velkých přístavech a na letištích.

Jednání v celosvětovém měřítku

Největší nárůst teploty (o více než 3 stupně) byl zaznamenán v Severní Americe, východní Asii, na Blízkém východě a v severní Africe a v regionech Antarktidy, které jsou nejblíže Jižní Americe.

Ve dnech 1.–13. listopadu se v Glasgow konala konference COP26 o změně klimatu. Na začátku této konference si EU vytyčila tři cíle:

• přijmout závazky ke snížení emisí během tohoto desetiletí a zachovat dosažitelnost cíle omezit globální oteplování na 1,5 °C,
• dosáhnout cíle poskytovat rozvojovým a zranitelným zemím 100 miliard USD ročně v rámci financování opatření v oblasti klimatu,
• dosáhnout dohody o souboru pravidel k provádění Pařížské dohody.

U každého z těchto cílů bylo dosaženo pokroku.

V rámci Pařížské dohody si 195 zemí stanovilo cíl udržet průměrný nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 °C. Před konferencí COP26 byla planeta na cestě k nebezpečnému globálnímu oteplení o 2,7 °C. Na základě nových oznámení učiněných během této konference odborníci odhadují, že pravděpodobné scénáře nyní počítají s oteplením o 1,8 až 2,4 °C. V závěrech konference se nyní strany dohodly, že do konce roku 2022 podle potřeby přehodnotí své závazky s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století, a zachovají tak horní hranici ambicí podle Pařížské dohody.

Za účelem splnění těchto slibů se účastníci COP26 rovněž poprvé dohodli, že urychlí úsilí o postupné ukončování výroby energie z uhlí bez omezování emisí a neefektivních dotací na fosilní paliva, a uznali potřebu podpory za účelem řízení spravedlivé transformace.

Účastníci konference COP26 rovněž dokončili technická jednání o souboru pravidel Pařížské dohody, který stanoví požadavky, aby všechny strany sledovaly pokrok při plnění svých cílů v oblasti snižování emisí. Tento soubor pravidel rovněž stanoví, jak budou fungovat mezinárodní trhy s uhlíkem, aby podpořily další celosvětovou spolupráci v oblasti snižování emisí.

Pokud jde o financování opatření v oblasti klimatu, rozvinuté země se dohodly, že zdvojnásobí kolektivní podíl podpory, aby pomohly ostatním zemím přizpůsobit se důsledkům změny klimatu v rámci ročního cíle 100 miliard USD na období 2021–2025, a že co nejdříve dosáhnou stávajícího cíle poskytnout jim 100 miliard USD ročně. Strany se rovněž zavázaly k jednání o dlouhodobém financování opatření v oblasti klimatu po roce 2025. Konference se rovněž rozhodla navázat dialog mezi stranami, zainteresovanými subjekty a příslušnými organizacemi s cílem podpořit úsilí o odvrácení, minimalizaci a řešení škod spojených se změnou klimatu.

EU se rovněž podílela na následujících oznámeních na konferenci COP26.

• Globální metanový závazek, který zahájila EU a Spojené státy. Více než 100 zemí, které představují 70 % světové ekonomiky a téměř polovinu antropogenních emisí metanu, se nyní zavázalo ke kolektivnímu cíli snížení celosvětových emisí metanu do roku 2030 nejméně o 30 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2020.
• EU oznámila závazek ve výši 1 miliardy EUR na 5 let na podporu globálního závazku v oblasti financování lesů. EU pomůže partnerským zemím chránit, obnovovat a udržitelně obhospodařovat lesy na celém světě. Více než 100 světových lídrů, kteří zastupují přibližně 85 % světových lesů, slíbilo, že do roku 2030 ukončí a zvrátí odlesňování.
• EU společně s Francií, Německem, Spojeným královstvím a Spojenými státy zahájila partnerství pro spravedlivou transformaci energetiky s Jihoafrickou republikou s cílem urychlit dekarbonizaci jihoafrického hospodářství se zaměřením na elektrizační soustavu. Toto partnerství, jehož počáteční závazek v první fázi financování činí 8,5 miliardy USD (přibližně 7,4 miliardy EUR), pomůže Jihoafrické republice dosáhnout ambiciózních emisních cílů stanovených v aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku.
• EU ohlásila dar ve výši 100 milionů EUR do Adaptačního fondu OSN, čímž se stala největším přispěvatelem v rámci rekordní celkové částky 351,6 milionu USD.
• Na základě partnerství mezi Komisí, Evropskou investiční bankou a programem Breakthrough Energy Catalyst bude v období 2022–2026 uvolněna částka dosahující 820 milionů EUR (1 miliarda USD) na rychlé zavádění a komerční uplatnění inovačních technologií, které pomohou realizovat ambice Zelené dohody pro Evropu a klimatické cíle EU pro rok 2030. Očekává se, že každé euro z veřejných prostředků přinese tři eura z prostředků soukromých. Investice budou směřovány na projekty v rámci EU s vysokým potenciálem ve čtyřech odvětvích: čistý vodík, udržitelná letecká paliva, zachycování CO₂ přímo ze vzduchu a dlouhodobé skladování energie.

Čeká nás ještě mnoho práce, abychom udrželi globální oteplování na 1,5 °C. EU se nyní bude snažit co nejrychleji splnit sliby z konference v Glasgow a bude i nadále spolupracovat se svými mezinárodními partnery na plnění Pařížské dohody.

Konference OSN o biologické rozmanitosti

Předsedkyně von der Leyenová, která se dne 26. ledna 2021 virtuálně zúčastnila davoské agendy – online akce, na níž se sešli vedoucí představitelé podniků, vlád, mezinárodních organizací, občanské společnosti a akademické obce – uvedla, že summit OSN o biologické rozmanitosti v Kchun-mingu „bude muset být tím, čím byla konference COP21 pro klima. Protože potřebujeme dohodu o biologické rozmanitosti v pařížském stylu.“ EU stojí v čele úsilí a spolupracuje s podobně smýšlejícími partnery, aby na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) v čínském Kchun-mingu dospěla k dohodě o ambiciózním globálním rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 s cílem zastavit a zvrátit úbytek rostlin, zvířat a ekosystémů na této planetě. První část tohoto summitu se konala v říjnu 2021 a ukázala celkově silnou angažovanost po celém světě, což odráží rostoucí povědomí o naléhavé potřebě řešit ekologickou krizi. Kchun-mingské prohlášení je třeba převést do podoby konkrétní dohody, která má být přijata na jaře 2022 během druhé fáze uvedené konference.

Zelená aliance mezi EU a Japonskem

V červnu oznámily EU a Japonsko svůj záměr utvořit zelenou alianci s cílem urychlit přechod svých ekonomik na klimaticky neutrální oběhové ekonomiky účinně využívající zdroje. Japonsko i EU sdílejí cíl stát se do roku 2050 klimaticky neutrálními. Jedná se o první zelenou alianci pro EU a posílená spolupráce s Japonskem pomůže EU vytvořit globální koalici pro dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Udržitelná výroba a spotřeba

Nový akční plán pro oběhové hospodářství, který byl přijat v roce 2020, je klíčovým pilířem Zelené dohody pro Evropu. V zájmu změny způsobu výroby a spotřeby řeší celý životní cyklus produktů od návrhu a výroby přes spotřebu až po opravy, opětovné použití a recyklaci a přivedení zdrojů zpět do ekonomiky.

Komise přijala opatření s cílem zajistit, aby EU nevyvážela své problémy s odpady do zemí mimo EU. Listopadový návrh na důkladný přezkum pravidel EU pro přepravu odpadů bude pro oběhové hospodářství přínosem hned z několika důvodů, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.

• Za prvé tento návrh zlepší fungování vnitřního trhu EU s odpady určenými k recyklaci a opětovnému použití s cílem podpořit trh s druhotnými materiály a oběhové hospodářství (přeprava v rámci EU).
• Za druhé sníží vývoz odpadu a zaručí, že odpad bude přepravován mimo EU pouze tehdy, bude-li s ním v cílových zemích nakládáno způsobem šetrným k životnímu prostředí.
• Za třetí bude tento návrh bojovat proti nedovolené přepravě zlepšením systému vymáhání a sankcí a zvýšením transparentnosti v dodavatelském řetězci odpadů.

Komise navrhla mezní hodnoty přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadech s cílem odstranit nebo minimalizovat jejich emise. To zajistí čisté materiálové cykly a důvěru v trhy s druhotnými surovinami a výrobky, které je využívají. Zajistí také nejvyšší úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Udržitelné potravinové systémy

V červenci Komise společně s 65 zúčastněnými stranami z daného odvětví zavedla Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové postupy v oblasti potravin, který je výstupem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Tento kodex má dva cíle: aby sdružení EU inspirovala své členy ke konkrétním cílům, úkolům a opatřením zaměřeným na uskutečnění přechodu k udržitelnosti a aby společnosti s předním postavením přijaly ambiciózní závazky v oblastech, jako jsou dobré životní podmínky zvířat, snížení obsahu cukru a soli a snížení emisí skleníkových plynů.

EU významně přispěla k prvnímu summitu OSN o potravinových systémech, který v září svolal generální tajemník OSN António Guterres. Jeho výsledky zahrnují zprávu o opatřeních, cesty transformace potravinových systémů a více než 30 akčních koalic. Komise přispívá k těmto cestám a bude se aktivně zapojovat do několika koalic. Každé 2 roky se bude pořádat celosvětové setkání, jehož cílem bude zhodnotit dosažený pokrok.

Zemědělství, rybolov a venkovské oblasti

Dne 2. prosince 2021 byla přijata nová společná zemědělská politika (SZP) na období 2023–2027. Sekundární právní předpisy, které podrobně popisují provádění nové SZP, budou přijaty počátkem roku 2022. Nová SZP bude ekologičtější, spravedlivější a flexibilnější, bude více zaměřena na inovace a zároveň zajistí potravinové zabezpečení pro obyvatele EU. Bude mít zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a její strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Do konce roku 2021 předložila většina členských států své strategické plány na provádění nové SZP na vnitrostátní úrovni. Komise tyto plány posoudí s přihlédnutím k tomu, jak přispívají k cílům do roku 2030 stanoveným v obou těchto strategiích. Poté, co budou tyto plány schváleny Komisí, začnou platit od roku 2023.

Venkovské oblasti pokrývají 83 % území EU a žije v nich 30 % obyvatelstva. Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU, která byla zahájena v červnu, zkoumá socioekonomické výzvy spojené s dosažením posílených, propojených, odolných a prosperujících venkovských oblastí do roku 2040 Tyto oblasti jsou klíčové pro cíle EU v oblasti udržitelnosti, neboť zajišťují potravinové zabezpečení a udržitelné suroviny, zlepšují kvalitu vody a biologickou rozmanitost a působí jako úložiště uhlíku. Cílem této vize je revitalizovat venkovské oblasti a přehodnotit rozvoj v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, odvětvovými politikami EU, balíčkem nástroje Evropské unie na podporu oživení NextGenerationEU, Územní agendou 2030 a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a zároveň čelit negativním demografickým trendům.

Tato vize bude ve spolupráci s místními, regionálními a celostátními orgány mimo jiné podporovat inteligentní specializaci, ochranu životního prostředí, lepší konkurenceschopnost malých a středních podniků, digitalizaci a sociální začleňování.

V prosinci přijala Komise sdělení o udržitelných uhlíkových cyklech, které stanoví, jak pohlcovat z atmosféry více uhlíku. Aby EU vyvážila dopady svých emisí CO₂, bude muset výrazně snížit svou závislost na fosilním uhlíku, rozšířit uhlíkové zemědělství s cílem ukládat více uhlíku v přírodě a podporovat průmyslová řešení pro udržitelné a ověřitelné pohlcování uhlíku a jeho recyklaci. Toto sdělení zavádí krátkodobé až střednědobé iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství s cílem lépe odměňovat uživatele půdy za ukládání uhlíku a ochranu biologické rozmanitosti. Do konce roku 2022 navrhne Komise regulační rámec EU pro certifikaci pohlcování uhlíku.

8,5 % veškeré zemědělské půdy v EU je obhospodařováno ekologicky Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu si EU klade za cíl dosáhnout do roku 2030, aby této půdy bylo 25 %. Procentní podíly jednotlivých členských států jsou Belgie 6,9 %, Bulharsko 2,3 %, Česko 15,2 %, Dánsko 10,9 %, Německo 7,7 %, Estonsko 22,3 %, Irsko 1,6 %, Řecko 10,3 %, Španělsko 9,7 %, Francie 7,7 %, Chorvatsko 6,9 %, Itálie 15,2 %, Kypr 5,0 %, Lotyšsko 14,8 %, Litva 8,1 %, Lucembursko 4,4 %, Maďarsko 5,6 %, Malta 0,5 %, Nizozemsko 3,7 %, Rakousko 25,3 %, Polsko 3,5 %, Portugalsko 8,2 %, Rumunsko 2,9 %, Slovinsko 10,3 %, Slovensko 10,3 %, Finsko 13,5 %, Švédsko 20,4 %.

V březnu přijala Komise Akční plán pro podporu ekologické produkce v EU. Jeho cílem je přispět k cíli Zelené dohody pro Evropu, tj. do roku 2030 využívat 25 % zemědělské půdy k ekologickému zemědělství a významně rozšířit ekologickou akvakulturu. Dosáhne toho stimulací spotřebitelské poptávky, rozšířením produkce a nabídky ekologických produktů a zvýšením udržitelnosti tohoto odvětví.

Členské státy se vyzývají, aby stanovily cíle a podpořily opatření pro ekologickou produkci v rámci nové SZP a národních akčních plánů. Komise rovněž vybízí členské státy, aby zvýšení ekologické produkce akvakultury zahrnuly do svých vnitrostátních strategických plánů pro akvakulturu, jejichž přezkum tyto členské státy v současné době provádějí. Inovacím, výzkumu a výměně osvědčených postupů se v celé EU dostane významné podpory s cílem podpořit další udržitelné rozšiřování v oblasti ekologické produkce. Podpora ekologické akvakultury bude dostupná rovněž prostřednictvím Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu na období 2021–2027.

Krize COVID-19 ukázala odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví EU. Opatření EU zajistila, že cesty zásobování potravinami fungovaly i nadále, a zabránila tak prohloubení zdravotní krize v důsledku nedostatku potravin. S ohledem na rostoucí dopad změny klimatu a zhoršování životního prostředí na produkci potravin společně s riziky souvisejícími s veřejným zdravím, kybernetickými hrozbami nebo geopolitickými změnami ohrožujícími fungování potravinového řetězce přijala Komise v listopadu pohotovostní plán pro zajištění dodávek potravin a potravinové zabezpečení v době krize, jak předpokládá strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Tento plán je založen na spolupráci mezi všemi subjekty zapojenými do potravinového řetězce s cílem zajistit připravenost v době krize.

Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond

Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond, který byl zřízen v roce 2021, podporuje provádění programu společné rybářské politiky EU, námořní politiky a Mezinárodní správy oceánů. Fond podporuje udržitelné využívání a řízení mořských zdrojů a rozvoj odolné modré ekonomiky. Jako globální aktér v rámci oceánů a významný producent mořských plodů usiluje EU o ochranu a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů, přičemž zaručuje dostupnost dodávek potravin, konkurenceschopnost námořního hospodářství a živobytí pobřežních komunit. Fond rovněž pomáhá dosáhnout cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 14 („Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje“) a plnit cíle Zelené dohody pro Evropu.

Podpora z fondu je zaměřena zejména na inovativní projekty, které usnadňují přechod na udržitelný a nízkouhlíkový rybolov, ochranu mořské biologické rozmanitosti, zásobování kvalitními a zdravými mořskými plody, ekonomickou a sociální životaschopnost pobřežních komunit, zlepšování dovedností a pracovních podmínek v odvětví rybolovu a akvakultury a mezinárodní spolupráci v oblasti zdravých, bezpečných a udržitelně spravovaných oceánů. Celkový rozpočet na období 2021–2027 činí 6,1 miliardy EUR.

Modrá ekonomika

Modrá ekonomika EU, která zahrnuje všechna průmyslová odvětví a odvětví související s oceány, moři a pobřežím, má zásadní význam pro Zelenou dohodu pro Evropu a pro plán na podporu oživení Evropy. Nový přístup EU k udržitelné modré ekonomice je nepostradatelným faktorem při plnění cílů EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dosahuje toho podporou rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři, dekarbonizací námořní dopravy a ekologizací přístavů, zaváděním pokynů pro udržitelnou akvakulturu a obnovou norem pro návrhy lovných zařízení, recyklací lodí a vyřazováním těžebních plošin z provozu.

Do roku 2030 bude 30 % moří EU tvořit chráněné oblasti. V současné době mají elektrárny na moři kapacitu vyrábět 12 gigawattů energie z obnovitelných zdrojů. Cílem do roku 2050 je zvýšit tuto kapacitu až na 300 gigawattů.

Rozvoj nové zelené infrastruktury v pobřežních oblastech navíc pomůže zachovat biologickou rozmanitost a krajinu a zároveň prospěje cestovnímu ruchu a pobřežnímu hospodářství. Tento nový přístup zajišťuje soudržnost napříč různými odvětvími modré ekonomiky, usnadňuje jejich koexistenci a hledá synergie v námořním prostoru. Zdůrazňuje rovněž potřebu investic do výzkumu, dovedností a inovací.

Mezinárodní spolupráce

Evropská unie má ambice a know-how, které jí umožňují postavit se do čela světového přechodu na oběhové hospodářství. Společně s Programem OSN pro životní prostředí a s Organizací OSN pro průmyslový rozvoj zřídila dne 21. února Globální alianci pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů. Cílem této aliance je podporovat celosvětový spravedlivý přechod na klimaticky neutrální oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, spravedlivěji využívat zdroje a dosáhnout udržitelné spotřeby a výroby. Vychází z mezinárodního úsilí a staví EU do čela ekologické transformace.

Metody stanovení environmentální stopy

Zlepšování environmentálního profilu výrobků a organizací je nezbytnou součástí přechodu na oběhové hospodářství a je nezbytné pro dosažení dalších cílů Zelené dohody pro Evropu. V prosinci přijala Komise doporučení o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu produktů a organizací. To pomůže celé řadě osob a organizací podílejících se na rozhodování v oblasti životního prostředí.

Ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti

Vize nulového znečištění do roku 2050

Znečištění ovzduší, vody a půdy se sníží na úrovně, které již nejsou škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy, a vytvoří se tak netoxické prostředí.

Proč potřebujeme akční plán pro nulové znečištění?

• Znečištění v EU každoročně způsobuje 1 z 8 úmrtí.
• Může způsobit rakovinu, ischemickou chorobu srdeční, obstrukční plicní nemoc, duševní a neurologická onemocnění, cukrovku a další.
• Nejvíce jsou zasaženy nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, což vede k dalším nerovnostem.
• Znečištění je jednou z pěti hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti.
• Ohrožuje přežití více než 1 milionu z odhadovaných 8 milionů rostlinných a živočišných druhů na naší planetě.

© GettyImages/Mario De moya F

Akční plán pro nulové znečištění – cíle do roku 2030

© GettyImages/hirun • © GettyImages/oticki

• Vzduch. Snížit počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o více než 55 %.
• Voda. Snížit množství odpadu a plastů v moři o 50 % a množství mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí o 30 %.
• Půda. Omezit úbytek živin a používání chemických pesticidů o 50 %.
• Biologická rozmanitost. Snížit počet ekosystémů EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.
• Hluk. Snížit počet lidí chronicky obtěžovaných hlukem z dopravy o 30 %.
• Odpad. Výrazně snížit celkovou produkci odpadu a zbytkový komunální odpad o 50 %.

V květnu přijala Komise Akční plán pro nulové znečištění s cílem dosáhnout nulového znečištění do roku 2050. To znamená, že znečištění bude sníženo na úroveň, která již není škodlivá pro zdraví nebo přírodní ekosystémy. Tento akční plán propojuje všechny příslušné politiky EU v oblasti řešení a prevence znečištění ovzduší, vody a půdy, znečištění moří a hlukové znečištění a znečištění způsobeného spotřebním zbožím. Dne 16. prosince zřídila Komise společně s Evropským výborem regionů platformu zúčastněných stran pro nulové znečištění, která má sdružovat subjekty z různých komunit a oblastí odborných znalostí za účelem řešení vzájemně souvisejících výzev.

V průběhu roku 2021 provedla Komise některá z 80 opatření oznámených ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek z roku 2020. Uspořádala zasedání kulatého stolu na vysoké úrovni s cílem dosáhnout cílů této strategie v dialogu s dotčenými zúčastněnými stranami. Komise reviduje právní předpisy a stanoví kritéria pro „zásadní použití“ chemických látek s cílem zajistit, aby se nejškodlivější chemické látky již nepoužívaly ve spotřebním zboží s výjimkou případů, kdy je to pro společnost zásadní. Možnosti financování výzkumu dopadů chemických látek na zdraví a ekologické transformace na bezpečné a udržitelné chemické látky byly vytvořeny prostřednictvím programů Horizont Evropa, LIFE, Nástroje pro oživení a odolnost, fondů soudržnosti a programu InvestEU.

Poslední zpráva Evropské agentury pro životní prostředí nazvaná Kvalita ovzduší v Evropě 2021, která byla zveřejněna v prosinci, konstatovala, že znečištění ovzduší představuje pro obyvatele Evropy navzdory určitému zlepšení i nadále velký zdravotní problém. Obdobně i zpráva Druhý výhled pro čisté ovzduší zdůraznila, že pokud budou plně provedena opatření v oblasti čistého ovzduší a klimatu, mohlo by v roce 2030 dojít k poklesu předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší o 55 % v porovnání s rokem 2005. Zpráva také zdůraznila, že by bylo možné udělat více, protože stále existuje mnoho opatření ke snížení znečištění ovzduší, která by společnosti přinesla více přínosů než nákladů.

PROBLÉM PLASTŮ V ČÍSLECH

80–85 % odpadu v mořích nalezených na plážích EU tvoří plasty.

50 % odpadu v mořích v EU tvoří plastové předměty na jedno použití.

27 % tvoří rybolovné zařízení obsahující plasty.

Plasty každoročně poškozují globální mořské ekosystémy v hodnotě 13 miliard EUR.

Odhaduje se, že cestovní ruch a pobřežní komunity v EU každoročně přijdou o 630 milionů EUR v důsledku znečištění plasty.

Plasty stojí odvětví rybolovu v EU odhadem 300 milionů EUR ročně.

Očekávaný dopad

Snížit znečištění odpady z 10 hlavních plastových výrobků na jedno použití o více než 50 %.

Zamezit emisím CO₂ o objemu 3,4 milionu tun ročně.

Do roku 2030 předejít škodám na životním prostředí v hodnotě 22 miliard EUR.

Ušetří spotřebitelům 6,5 miliardy EUR ročně díky menším výdajům za jednorázové výrobky.

Vyřadit...

Plastové předměty na jedno použití mají být zakázány do roku 2021:

příbory

talíře

brčka

míchátka na nápoje

kelímky a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z polystyrenu (včetně víček)

vatové tyčinky a tyčky k balónkům

všechny výrobky z oxo-rozložitelných plastů (obecně používané v případě nákupních tašek).

Zavést...

• 2021 Zřetelné označování kelímků, vlhčených ubrousků, hygienických vložek, tamponů a aplikátorů a dále tabákových výrobků s filtry, přičemž se budou uvádět informace o obsažených plastech, správné způsoby likvidace a environmentální rizika.
• 2024 Víčka a uzávěry vyrobené tak, aby zůstaly na nápojových nádobách a lahvích o objemu do 3 litrů.

• 2025 Plastové lahve vyrobené nejméně z 25 % recyklovaných plastů.

  Oddělený sběr 77 % plastových lahví o objemu do 3 litrů.

• 2026 Členské státy EU mají ve srovnání s rokem 2022 dosáhnout ambiciózního a trvalého snížení spotřeby plastových kelímků na jedno použití (včetně víček/uzávěrů) a nádob na potraviny.
• 2029 Oddělený sběr 90 % plastových lahví o objemu do 3 litrů.
• 2030 Plastové lahve vyrobené nejméně z 30 % recyklovaných plastů.

Plastový odpad se hromadí v mořích, oceánech a na plážích v EU i jinde po celém světě. EU přijímá opatření proti znečištění plasty. Cílem pravidel EU o plastových výrobcích na jedno použití je zabránit dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí nebo tento dopad snížit tím, že bude na trhu EU zakázán prodej plastových talířů, příborů, brček, tyček od balónků a vatových tyčinek na jedno použití, jakož i kelímků a jídelních a nápojových obalů z expandovaného polystyrenu a všech výrobků z oxo-rozložitelného plastu. Aby se snížilo znečištění plasty a odpad, podporuje EU recyklaci. Aliance pro plasty v oběhovém hospodářství sdružuje 300 příslušných zúčastněných stran a zavázala se zajistit, že do roku 2025 bude v EU použito nejméně 10 milionů tun recyklovaného plastu pro tvorbu nových výrobků.

Trestněprávní ochrana životního prostředí

V prosinci přijala Komise návrh na posílení trestněprávní ochrany životního prostředí, čímž splnila klíčový závazek Zelené dohody pro Evropu. Cílem návrhu je zvýšit účinnost ochrany životního prostředí tím, že stanoví povinnost na straně členských států, aby přijaly trestněprávní opatření. Definuje nové trestné činy proti životnímu prostředí, stanoví minimální úroveň sankcí a posiluje účinnost spolupráce v oblasti prosazování práva. Rovněž ukládá členským státům povinnost podporovat osoby, které oznamují trestné činy proti životnímu prostředí a spolupracují při prosazování právních předpisů, a pomáhat jim. Tento návrh pomůže chránit přírodu a přírodní zdroje, jakož i veřejné zdraví a dobré životní podmínky.

Mezinárodní iniciativa pro korálové útesy

V únoru 2021 se EU připojila k mezinárodní iniciativě pro korálové útesy. To pomůže EU prosazovat zásady opatření Mezinárodní správy oceánů a zároveň podporovat opatření v oblasti klimatu a posilovat svůj závazek chránit biologickou rozmanitost. Jako součást svých činností v rámci této iniciativy prosazuje EU svůj cíl chránit zranitelné mořské ekosystémy ve spolupráci s dalšími podobně smýšlejícími organizacemi a zeměmi. To zahrnuje přijetí osvědčených postupů v oblasti udržitelného řízení korálových útesů a souvisejících ekosystémů, budování kapacit a zvyšování povědomí.

Lesy

Světové lesy jsou poškozovány a ničeny znepokojivou rychlostí. Přibližně 80 % celosvětového odlesňování je způsobeno rozšiřováním plochy zemědělské půdy a EU je rovněž spotřebitelem komodit souvisejících s celosvětovým odlesňováním, jako je sója, palmový olej, dřevo, kakao a káva. Legislativním návrhem přijatým v listopadu, který zakazuje uvádění komodit pocházejících z odlesňování na trh EU, se Komise snaží minimalizovat příspěvek EU k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě a podporovat spotřebu produktů z dodavatelských řetězců, které nezpůsobují odlesňování, v EU.

Spotřeba hovězího masa, palmového oleje, sójových bobů, dřeva, kakaa a kávy v EU způsobuje odlesňování a poškozování lesů na celém světě. EU se snaží tuto situaci zastavit tím, že již nebude na trhu povolovat komodity a produkty, které k odlesňování přispívají.

© Avigator Fortuner/Shutterstock.com

Ve veřejné konzultaci podpořilo opatření EU v boji proti odlesňování a poškozování lesů 1,2 milionu respondentů z řad občanů.

Odlesňování a poškozování lesů jsou významné faktory, které přispívají ke globálnímu oteplování a úbytku biologické rozmanitosti. Ze zemědělství, lesnictví a dalšího využívání půdy pochází 23 % emisí skleníkových plynů.

Novým nařízením o odlesňování:

zaručíme občanům EU, že výrobky, které nakupují, používají a spotřebovávají na trhu EU, nepřispívají k celosvětovému odlesňování a poškozování lesů;

snížíme emise uhlíku do atmosféry v důsledku spotřeby a výroby příslušných komodit v EU nejméně o 32 milionů tun ročně, ušetříme nejméně 3,2 miliardy EUR ročně a zvýšíme příspěvek lesů k boji proti změně klimatu;

budeme řešit problém nezákonného odlesňování a poškozování lesů, jakož i odlesňování, k němuž dochází rozšiřováním zemědělské činnosti zaměřené na produkci dotčených komodit.

Nová Lesní strategie EU do roku 2030, která byla přijata v červenci, přispěje k dosažení cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu. Uznává klíčovou a multifunkční úlohu lesů a úlohu správců lesů a hodnotového řetězce založeného na lesnictví pro dosahování udržitelné a klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050 a pro zachování živých a prosperujících venkovských oblastí. Tato strategie stanoví vizi a konkrétní iniciativy vedoucí ke zlepšení kvantity a kvality lesů v EU a k investicím do výzkumu a inovací jako do hybatelů změny, a zahrnuje závazek vysadit do roku 2030 3 miliardy dalších stromů.

Zdravé a biologicky rozmanité lesy jsou také klíčem ke snížení rizika přírodních požárů, které v létě opět zpustošily několik evropských regionů. Úsilí v oblasti prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu civilní ochrany EU pro boj proti lesním požárům je nedílnou součástí opatření EU na ochranu lidí a přírody. Komise pokračovala v posilování kapacit EU pro letecké hašení lesních požárů s cílem řešit vnitrostátní nedostatky v reakci na lesní požáry. Komise rovněž v březnu 2021 zveřejnila nové pokyny pro prevenci pozemních požárů a pro účinné reakce.

Strategie pro půdu

Půda hostí čtvrtinu veškeré biologické rozmanitosti na planetě a do roku 2050 bude muset uživit celosvětovou populaci téměř 10 miliard lidí. Zde v EU však stále degraduje. V listopadu přijala Komise Strategii EU pro půdu do roku 2030 spolu s misí pro zdravou půdu a potraviny v rámci programu Horizont Evropa s cílem obnovit naši půdu a dosáhnout cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, přičemž uznává klíčovou úlohu zemědělců a lesníků.

Zdravá půda je nezbytná k tomu, aby se dosáhlo klimatické neutrality, čistého a oběhového hospodářství, zvrátil úbytek biologické rozmanitosti, poskytovaly zdravé potraviny, chránilo lidské zdraví a zastavilo rozšiřování pouští a degradace půdy.

© LeQuangNhut/Shutterstock.com
© Foto: Becca Lavin on Unsplash
© design36/Shutterstock.com

Nová Půdní strategie EU:

stanoví v součinnosti s dalšími politikami Zelené dohody pro Evropu rámec a konkrétní opatření pro ochranu, obnovu a udržitelné využívání půdy;

stanoví vizi pro dosažení zdravé půdy do roku 2050 a související cíle s konkrétními opatřeními do roku 2030;

avizuje nový právní rámec pro zdraví půdy, který má být zaveden do roku 2023 a který má zajistit rovné podmínky a vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví, doplňující připravovaný předpis EU o obnově přírody.

Čistá voda

Většina lidí žijících v EU má velmi dobrý přístup k bezpečné pitné vodě již dnes, a to částečně i zásluhou legislativy EU o kvalitě pitné vody, která platí už více než 30 let. V lednu vstoupila v platnost revidovaná směrnice o pitné vodě. Ta v přímé návaznosti na vůbec první úspěšnou evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ zahrnuje opatření ke zlepšení a zachování přístupu k nezávadné pitné vodě pro všechny osoby v EU, zejména pro zranitelné a marginalizované skupiny. Zohledňuje rovněž nejnovější vědecký vývoj a kontaminující látky, které nově vzbuzují obavy, v souladu s cílem EU dosáhnout nulového znečištění.

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje význam opatření, jako jsou řešení vycházející z přírody, snižování naší spotřeby vody a stabilní dodávky čisté vody. V tomto rámci Komise v prosinci zveřejnila zprávu hodnotící aktualizované programy opatření členských států podle rámcové směrnice o vodě a aktualizované vnitrostátní předběžné vyhodnocení povodňových rizik podle směrnice o povodních.

Obchod se slonovinou

Navzdory zákazu mezinárodního obchodu se slonovinou podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy dosáhl nezákonný lov slonů a obchod se slonovinou v nedávné době rekordních úrovní. V prosinci navrhla Komise další opatření zaměřená na účinný zákaz většiny forem obchodování EU se slonovinou. Ačkoli EU není označena jako region, který by vzbuzoval obavy z nezákonného obchodu se slonovinou, tato revize stávajících pravidel EU znovu potvrzuje a naplňuje závazek EU přijmout další opatření proti nezákonnému lovu slonů a obchodu se slonovinou na celém světě. Navazuje rovněž na závazek přijatý ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti ohledně dalšího zpřísnění pravidel pro obchod EU se slonovinou. Revidované pokyny Komise k režimu EU upravujícímu obchod se slonovinou zejména zastavují obchod se surovou slonovinou na trhu EU, přičemž změny stávajícího nařízení Komise zajišťují, že veškerý zbývající obchod se starožitnými předměty ze slonoviny bude vždy podléhat předchozímu povolení.

8. akční program pro životní prostředí

8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na podporu provádění Zelené dohody pro Evropu na všech úrovních správy a na sledování pokroku. Program vychází z dlouhodobé vize pro rok 2050, která vymezuje „spokojený život v mezích naší planety“, a stanoví šest prioritních cílů pro období do roku 2030: zmírnění změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu, oběhové hospodářství, nulové znečištění, biologická rozmanitost a snížení hlavních environmentálních a klimatických tlaků.

Program vyzývá k řádné správě věcí veřejných, udržitelnému financování, k začleňování environmentálních aspektů do všech oblastí politik, řadě kroků umožňujících postupné ukončení dotací škodlivých pro životní prostředí a k rozvoji znalostí a inovací na podporu přechodu k ekonomice, která podporuje dobré životní podmínky. Navrhovaný program byl v prosinci schválen členskými státy v rámci předběžné politické dohody.

Výzkum a inovace napomáhající plnění Zelené dohody pro Evropu

Více než 35 % z rozpočtu programu Horizont Evropa na období 2021–2027 ve výši 95,5 miliardy EUR bude investováno do výzkumu a inovací s cílem řešit změnu klimatu a přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu. V červnu navrhla Komise soubor nových evropských partnerství v oblasti klimatu, energetiky a dopravy. Tato partnerství přinesou soukromé finanční a věcné příspěvky ve výši přes 22 miliard EUR a podpoří vývoj a dodávky nových technologií, materiálů a výrobků s nižšími emisemi skleníkových plynů a lepší celkovou environmentální výkonností.

V září zahájila Komise pět nových misí EU – nový způsob spolupráce při řešení velkých výzev v oblasti zdraví, klimatu a životního prostředí. Tyto mise jsou novinkou programu Horizont Evropa a původní koncepcí politiky EU, která sdružuje několik útvarů Komise pod vedením devíti členů sboru komisařů. Z misí bude podporován výzkum, aby byly plněny hlavní priority Komise a nalezeny odpovědi na některé z největších výzev, před nimiž společnost v současnosti stojí. Cílem výzkumných a inovačních projektů, politických opatření a legislativních iniciativ těchto misí je poskytnout řešení klíčových globálních výzev do roku 2030. Komise uvolní v letech 2021 až 2023 na zahájení těchto pěti misí téměř 2 miliardy EUR z programu Horizont Evropa, přičemž se očekává i další financování z jiných programů. Z pěti misí zahájených v září 2021 mají čtyři za cíl plnit cíle Zelené dohody pro Evropu:

• Přizpůsobení se změně klimatu (jež podpoří nejméně 150 evropských regionů a komunit, aby se se staly odolnějšími vůči změně klimatu),
• 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst,
• Obnova našich oceánů a vod,
• Dohoda o půdě pro Evropu (100 živých laboratoří a majákových projektů, které budou stát v čele přechodu ke zdravé půdě).

V září a říjnu schválila Komise financování 73 výzkumných a inovačních projektů ve výši 1 miliardy EUR na podporu Zelené dohody pro Evropu. Kromě investic do klíčových technologií v rámci širokého spektra – od zdrojů energie a biomasy až po dopravní technologie a infrastrukturu – měla výzva k předkládání projektů také dvě oblasti zaměřené na člověka: prohloubení znalostí a posílení postavení občanů.

Udržitelné financování

V dubnu přijala Komise balíček iniciativ, které mají pomoci zlepšit tok finančních prostředků na udržitelné činnosti v celé EU. Akt v přenesené pravomoci týkající se taxonomie EU v oblasti klimatu stanoví technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti, které výrazným způsobem přispívají k cílům v oblasti klimatu podle nařízení o taxonomii, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle EU. Cílem návrhu směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti je zlepšit kvalitu informací o udržitelnosti, které společnosti zveřejňují. Díky tomu budou zprávy o udržitelnosti konzistentnější, takže finanční podniky, investoři a veřejnost budou mít přístup ke srovnatelným a spolehlivým informacím o rizicích pro společnosti a dopadech na společnosti v souvislosti s udržitelností. Bylo přijato šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci ohledně fiduciárních povinností a investičního a pojišťovacího poradenství s cílem zajistit, aby finanční podniky zahrnuly informace o udržitelnosti do svých postupů a investičního poradenství zákazníkům.

Cílem strategie udržitelného financování, která byla přijata v červenci 2021, je podpořit financování přechodu k udržitelnému hospodářství prostřednictvím opatření ve čtyřech oblastech: usnadnění financování transformace, podpora inkluzivnějšího rámce pro udržitelné financování, posílení práce na odolnosti finančního sektoru a dopadu na tento sektor a přizpůsobení se obnoveným globálním ambicím.

Financování přechodu na udržitelnost

Tato strategie poskytuje nástroje a politiky, které zúčastněným subjektům z celého hospodářství umožňují financovat jejich plány transformace a dosáhnout cílů v oblasti klimatu a širších cílů v oblasti životního prostředí bez ohledu na jejich výchozí bod.

Inkluzivnost

Tato strategie reaguje na potřeby jednotlivců a malých a středních podniků a poskytuje jim příležitost lepšího přístupu k udržitelnému financování.

Odolnost finančního sektoru a jeho příspěvek

Tato strategie stanoví, jak může samotný finanční sektor přispět k plnění cílů Zelené dohody a zároveň se stát odolnějším a bojovat proti lakování nazeleno.

Globální ambice

Tato strategie stanoví, jak podpořit mezinárodní spolupráci v zájmu ambiciózní globální agendy v oblasti udržitelného financování.

V červenci navrhla Komise nařízení o standardu pro evropské zelené dluhopisy. Cílem tohoto návrhu je vytvořit vysoce kvalitní dobrovolný standard, který bude k dispozici všem emitentům dluhopisů a pomůže jim financovat udržitelné investice.

Pomocí zelených dluhopisů se již nyní získávají finanční prostředky v odvětvích, jako je výroba a distribuce energie, bydlení účinně využívající zdroje a nízkouhlíková dopravní infrastruktura. Investoři mají o tento typ dluhopisů velký zájem, avšak stále zde existuje prostor pro rozšíření trhu. Účelem standardu pro evropské zelené dluhopisy je poskytnout podnikům a veřejnoprávním orgánům standard, jak využívat zelené dluhopisy k získávání finančních prostředků na kapitálových trzích, financovat tak náročné investice při dodržování přísných požadavků na udržitelnost a chránit investory před tzv. greenwashingem, neboli „lakováním nazeleno“. Emitenti zelených dluhopisů budou mít zejména k dispozici spolehlivý nástroj, který jim umožní prokázat, že financují ekologické projekty, jež jsou v souladu s taxonomií EU. Investoři nakupující dluhopisy si budou rovněž moci daleko snadněji ověřit, že jsou jejich investice udržitelné, čímž se sníží riziko greenwashingu.

Pandemie COVID-19 změnila úlohu a vnímání digitalizace v naší společnosti a ekonomice a urychlila její tempo. Digitální technologie, jež mají zásadní význam pro zachování hospodářského a sociálního života a pro zajištění toho, aby vzdělávání pokračovalo i během krize, budou klíčovým diferenciačním faktorem pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství a společnosti v období po pandemii.

Evropská unie má vizi a zdroje k zajištění úspěšné digitální transformace. Úroveň financování dostupná v rámci plánu na podporu oživení NextGenerationEU umožní spolupráci mezi členskými státy v nebývalém rozsahu a intenzitě nezbytných k dosažení úspěšné digitální transformace do roku 2030.

Evropská digitální dekáda

EU využívá této příležitosti k tomu, aby z příštích deseti let v Evropě učinila digitální dekádu, která umožní EU stát se globálním vzorem pro digitální ekonomiku s cílem stanovit a prosazovat digitální normy a provádět digitální politiky, které posílí postavení občanů a podniků.

Tyto politiky se zaměří na podporu malých podniků při zavádění technologií, přičemž zajistí, aby technologie fungovaly ve prospěch lidí tím, že je vybaví základními a pokročilými digitálními dovednostmi a zajistí, aby měl každý přístup k internetu a k veřejným službám online. EU bude zároveň i nadále usilovat o excelenci v oblasti pokročilých technologií, jako je kvantová výpočetní technika, cloud computing a umělá inteligence (UI), které dokáží čelit řadě současných výzev naší společnosti.

Dosažení cílů EU bude zahrnovat řešení problémů, na které pandemie upozornila, od nedostatků v konektivitě a digitálních dovednostech až po propast mezi digitálně připravenými podniky a podniky, které k digitálním řešením dosud nepřistoupily. Digitalizace nabízí mnoho nových pracovních příležitostí. Například v roce 2020 zůstalo v EU neobsazeno přes 500 000 volných pracovních míst pro odborníky na data a kybernetickou bezpečnost.

Digitální kompas pro Evropu promítá digitální ambice EU pro rok 2030 do opatření a výsledků. Ty se zaměřují na:

• dosažení digitálně zdatné populace a vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti digitálních technologií,
• důvěryhodnou a zabezpečenou digitální infrastrukturu,
• vysoký podíl digitalizovaných podniků,
• modernizované veřejné služby reagující na potřeby společnosti.

Pokud jde o digitální dovednosti, 56 % dospělých má v současné době základní digitální dovednosti, přičemž cílem je 80 %. Je zaměstnáno 8,4 milionu odborníků na informační a komunikační technologie. Cílem je 20 milionů. Pokud jde o digitální infrastrukturu, 59 % domácností má v současné době pokrytí gigabitovou sítí. Cílem je 100 %. Sítě 5G pokrývají 14 % obydlených oblastí. Cílem je 100 %. Pokud jde o digitální transformaci podniků, v současné době využívá služby cloud computingu 42 % podniků. Cílem je 75 %. Celkem 14 % podniků využívá data velkého objemu. Cílem je, aby jich bylo 75 %. Celkem 25 % podniků využívá umělou inteligenci. Cílem je 75 %. Celkem 55 % malých a středních podniků má v současné době alespoň základní úroveň digitální intenzity. Cílem je, aby jich bylo více než 90 %. V EU v současnosti existuje 112 tzv. unicorn startupů. Cílem je tento počet zdvojnásobit. Pokud jde o digitalizaci veřejných služeb, přístup ke klíčovým veřejným službám on-line (např. službám souvisejícím s kariérou, studiem, rodinou, běžnými obchodními operacemi nebo stěhováním z jednoho členského státu do druhého) je k dispozici pro 75 % občanů a 84 % podniků. Cílem je v obou případech 100 %. EU navíc cílí na to, aby 100 % lidí v EU mělo přístup k digitálním zdravotním záznamům a 80 % z nich využívalo digitální identifikaci.

Evropská komise dokončuje návrh společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Komise o digitálních zásadách, který má být předložen v roce 2022, aby byly v digitálním prostoru reflektovány hodnoty a práva EU. Tímto způsobem bude zajištěno, že digitálních příležitostí budou moci využívat všichni, ať už půjde o všeobecný přístup k internetu, algoritmy respektující lidi, nebo bezpečné a důvěryhodné online prostředí. Podle zvláštního průzkumu Eurobarometr provedeného v září a říjnu 2021 se převážná většina občanů EU domnívá, že internet a digitální nástroje budou v budoucnu hrát důležitou úlohu. Velká většina lidí navíc považuje za užitečné, aby EU vymezila a prosazovala evropská práva a zásady k zajištění úspěšné digitální transformace. Předtím Komise rovněž uspořádala otevřenou veřejnou konzultaci o digitálních zásadách, která ukázala, že iniciativa má širokou podporu.

V září Komise navrhla plán na dosažení digitální transformace EU do roku 2030. Cílem Cesty k digitální dekádě je vytvořit robustní správní rámec, aby členské státy mohly spolupracovat při dosahování dohodnutých cílů a zároveň uznávaly své odlišné výchozí pozice. To zahrnuje monitorovací systém, který bude měřit pokrok v plnění jednotlivých cílů pro rok 2030, a víceleté plány, v nichž bude každý členský stát uvádět přijaté nebo plánované politiky a opatření. Projekty zahrnující více zemí budou sdružovat unijní, vnitrostátní a soukromé zdroje, aby bylo dosaženo pokroku v kritických oblastech, kterého by žádný členský stát nemohl dosáhnout sám.

Projekty zahrnující více zemí usnadní investice v oblastech, jako jsou:

Společná datová infrastruktura a služby

Technologie blockchain

Nízkopříkonové procesory

Celoevropské zavedení koridorů 5G

Vysoce výkonná výpočetní technika

Zabezpečená kvantová infrastruktura a síť center kybernetické bezpečnosti

Digitální veřejná správa

Centra pro digitální inovace

Partnerství v oblasti špičkových technologií zaměřená na digitální dovednosti

Mezinárodní rozměr Digitálního kompasu se rozvíjí prostřednictvím řady digitálních partnerství. Rada pro obchod a technologie byla zřízena na summitu EU–USA v červnu 2021. Od té doby začalo deset pracovních skupin zjišťovat možné výsledky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Rovněž se jedná o digitálním partnerství s Japonskem a EU pracuje na vytvoření digitálního partnerství s Afrikou a Digitální aliance s Latinskou Amerikou a Karibikem.

Digitální vzdělávání

Komise v srpnu zveřejnila návrh doporučení Rady o kombinovaném učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání. Rada toto doporučení přijala za pouhé čtyři měsíce.

Kombinované učení může přispět k inkluzivnějšímu vzdělávání, zejména díky své flexibilitě. Tento pojem se používá, když škola, pedagog nebo student zaujímají k procesu učení více než jeden přístup. Může se jednat o kombinaci školního a jiného fyzického prostředí (např. společnosti, školicí střediska nebo vzdělávání na dálku) nebo kombinaci různých digitálních i nedigitálních vzdělávacích nástrojů. Kombinované učení může například znamenat lepší přístup ke vzdělávání v odlehlých a ve venkovských oblastech nebo pro osoby, které jsou součástí kočovných společenství, či pro osoby v nemocnici. Do pravidelných zpráv o pokroku Evropského prostoru vzdělávání a Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 bude zahrnut také rozvoj metody kombinovaného učení v rámci primárního a sekundárního vzdělávání.

Program Digitální Evropa

Nový program Digitální Evropa s rozpočtem 7,5 miliardy EUR na následujících sedm let je prvním programem financování EU zaměřeným na zavádění digitálních technologií v orgánech veřejné správy, podnicích a u občanů. První pracovní programy disponují prostředky ve výši 1,98 miliardy EUR a zaměřují se na investice v oblasti umělé inteligence, cloudových a datových prostorů, kvantové komunikační infrastruktury, pokročilých digitálních dovedností, kybernetické bezpečnosti a širšího využívání digitálních technologií v celé ekonomice a společnosti. První výzvy k podávání návrhů v rámci programu Digitální Evropa byly zveřejněny koncem listopadu a další budou zveřejněny v roce 2022.

Akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích

Akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, které Komise navrhla v prosinci 2020, mají za cíl vytvořit bezpečnější a otevřenější digitální prostor pro všechny uživatele, kde budou chráněna jejich základní práva a kde budou mít přístup ke kvalitním digitálním službám za nižší ceny. Dohoda o těchto návrzích se očekává v roce 2022.

Kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a bezpečnost na internetu

S tím, jak se společenský a hospodářský život stále více přesouvá do online prostoru, se kybernetické útoky stávají pravidelnými a čím dál škodlivějšími. V roce 2021 byly ransomwarové útoky na celém světě používány k destabilizaci systémů zdravotní péče, orgánů veřejné správy, zařízení na výrobu energie a další kritické infrastruktury. EU není vůči těmto druhům útoků imunní.

Dobrá ochrana před kybernetickými útoky vyžaduje jednotná opatření přesahující hranice jednotlivých států. Komise proto v rámci Strategie kybernetické bezpečnosti EU zahájila v roce 2021 zřizování Společné kybernetické jednotky, nové platformy, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi orgány a agenturami EU a vnitrostátními orgány v členských státech. Tato nová jednotka bude rovněž těžit z odborných znalostí odvětví kybernetické bezpečnosti, aby celé Evropské unii pomohla reagovat na kybernetické hrozby. Na zprovoznění Společné kybernetické jednotky se pracuje.

Po přijetí a vstupu v platnost nařízení, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center, začala Komise spolupracovat s rumunskými orgány na zřízení tohoto centra v Bukurešti. To pomůže posílit kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, zvýšit úroveň excelence ve výzkumu a zlepšit konkurenceschopnost evropského odvětví kybernetické bezpečnosti.

Cíle Společné kybernetické jednotky

Zajistit koordinovanou reakci EU na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní hrozby, incidenty a krize.

Zlepšit informovanost o situaci zúčastněných stran v oblasti kybernetické bezpečnosti a komunikaci s veřejností.

Zaručit společnou připravenost.

Ochrana údajů

Zajištění ochrany údajů a soukromí je předpokladem toho, aby jednotlivci mohli důvěřovat novým a inovativním technologiím. V tomto smyslu jsou ochrana údajů a soukromí součástí řešení mnoha problémů a umožňují souběžnou ekologickou a digitální transformaci.

Vedoucí úloha EU v oblasti ochrany údajů ukazuje, že její pravidla v této oblasti mohou sloužit jako zlatý standard pro regulaci digitální ekonomiky. Zejména pokud země mimo EU zajistí úroveň ochrany údajů rovnocennou úrovni EU, může EU využít svého nejkomplexnějšího nástroje pro předávání údajů známého jako zjištění o odpovídající úrovni ochrany. Na tomto základě mohou údaje volně a bezpečně plynout mezi EU a příslušnou zemí, což usnadní obchod a zlepší účinnost spolupráce v oblasti regulace a prosazování práva ve prospěch občanů a podniků.

Po vytvoření největšího prostoru volného a bezpečného toku údajů na světě s Japonskem v roce 2019 pokračovala EU ve spolupráci s mezinárodními partnery na sbližování pravidel pro ochranu údajů s cílem usnadnit předávání údajů a současně zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů předávaných do zahraničí.

V roce 2021 přijala EU dvě rozhodnutí o odpovídající ochraně týkající se Spojeného království včetně rozhodnutí, které se poprvé vztahuje na výměnu údajů mezi orgány činnými v trestním řízení. Rovněž úspěšně uzavřela jednání s Jižní Koreou, jejichž výsledkem bylo přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně pro předávání údajů v oblasti obchodní spolupráce a spolupráce v oblasti regulace. Kromě toho v průběhu roku 2021 probíhala jednání mezi EU a Spojenými státy o možné dohodě, která by nahradila rámec štítu na ochranu osobních údajů, poté co jej Soudní dvůr Evropské unie prohlásil za neplatný.

V roce 2021 Komise rovněž přijala nová standardní smluvní ustanovení o zpracování osobních údajů. Tato ustanovení pomáhají organizacím dodržovat pravidla pro ochranu údajů jak při zadávání operací zpracování externě zpracovatelům uvnitř EU / Evropského hospodářského prostoru, tak při předávání údajů do zahraničí.

Komise rovněž podnikla kroky k zajištění, aby členské státy plnily své povinnosti vyplývající z pravidel EU pro ochranu údajů. V únoru Soudní dvůr rozhodl, že Španělsko neprovedlo směrnici o ochraně údajů v oblasti prosazování práva včas. Soudní dvůr uložil Španělsku finanční sankce. V návaznosti na rozsudek učinilo Španělsko nezbytné kroky k nápravě této situace.

Evropská digitální identita

Řada lidí již ve svých chytrých telefonech používá digitální peněženky k ukládání palubních vstupenek při cestování nebo virtuálních bankovních karet a 63 % občanů EU si přeje bezpečnou jednotnou digitální identifikaci pro všechny online služby. Podle navrhovaných nových pravidel, jež Komise předložila v červnu, bude evropská peněženka digitální identity k dispozici všem občanům, rezidentům nebo podnikům v EU, kteří ji chtějí využívat. Jedná se o osobní digitální peněženky, které lidem umožňují ukládat a používat údaje pro všechny druhy služeb, od vyplnění daňového přiznání až po pronájem automobilu.

Občané budou moci na svém chytrém telefonu bezpečně prokázat svou totožnost a sdílet elektronické dokumenty ze svých evropských peněženek digitální identity. Budou mít přístup k internetovým službám prostřednictvím vnitrostátní elektronické identifikace, která bude uznávána v celé EU. Evropská digitální identita pomůže dosáhnout některých cílů Digitálního kompasu. Například do roku 2030 by všechny klíčové veřejné služby měly být dostupné online, všichni občané by měli mít přístup k elektronickým lékařským záznamům a 80 % občanů by mělo používat digitální identifikaci.

Pokročilé propojení

Komise přijala první pracovní program pro digitální část Nástroje pro propojení Evropy. Vymezují se v něm cíle opatření podporovaných EU, která jsou nezbytná ke zlepšení infrastruktury EU v oblasti digitální konektivity, na období tří let. Na tato opatření bude v období let 2021 až 2023 poskytnuta formou financování více než 1 miliarda EUR. Podporou veřejných a soukromých investic přispěje Nástroj pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií k zavedení 5G a gigabitové infrastruktury, vybavení hlavních dopravních tras a komunit v EU sítěmi 5G, propojení pokročilých technologií, jako jsou cloudové a kvantové služby, a v neposlední řadě k vytvoření operačních digitálních platforem pro ukládání, sdílení a zpracování údajů z odvětví energetiky a dopravy.

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby, jenž pracuje na sítích 6G, byl vytvořen v roce 2021 a přijal svůj první pracovní program s vyčleněným veřejným financováním ve výši přibližně 240 milionů EUR. Posláním společného podniku je budovat kapacitu EU pro systémy 6G.

Lepší podmínky pro spotřebitele

V návaznosti na doporučení z roku 2020 vyzývající k navýšení investic do širokopásmového připojení se členské státy v březnu dohodly na společném souboru osvědčených postupů EU. Jeho cílem je snížit náklady na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou a zajistit včasný a účinný přístup k rádiovému spektru 5G příznivému pro investice.

Poplatky za roaming byly zrušeny v roce 2017 a od té doby mohou lidé při cestování v EU používat svůj telefon bez dodatečných poplatků. Aby se zajistilo, že budou moci i nadále využívat bezplatného roamingu, Komise v únoru navrhla prodloužit platnost stávajících pravidel, jež měla skončit v roce 2022, o dalších 10 let. Parlament a Rada k tomu přijaly nařízení v prosinci a v platnost vstoupí dne 1. července 2022. Nová pravidla zajistí cestujícím ještě lepší roamingové služby. Nové výhody zahrnují stejnou rychlost přenosu mobilních dat v zahraničí jako doma, účinný přístup k tísňovým službám v zahraničí a větší transparentnost nákladů na volání na horké linky a linky zákaznických služeb ze zahraničí.

Ochrana spotřebitelů na internetu

Prodej online v posledních 20 letech neustále rostl a v roce 2020 nakupovalo 71 % spotřebitelů online a často tímto způsobem pořizovalo nové technologické produkty. V červnu Evropská komise navrhla revizi dvou souborů pravidel EU s cílem posílit práva spotřebitelů s ohledem na tyto změny.

Nové nařízení o obecné bezpečnosti výrobků by se v případě přijetí zabývalo riziky spojenými s těmito novými technologickými produkty, jako jsou případná rizika související s konektivitou nebo kybernetickou bezpečností. Rovněž by se v něm řešila možná rizika spojená s nakupováním na internetu, například zavedením povinností souvisejících s bezpečností výrobků pro online tržiště. Nové nařízení by zajistilo, aby tržiště plnila tyto povinnosti, aby spotřebitelům nebyly nabízeny nebo aby se k nim nedostávaly nebezpečné výrobky. Cílem návrhu je obecněji zajistit, aby všechny výrobky, které se dostanou ke spotřebitelům v EU, ať již byly zakoupeny online, nebo v kamenném obchodě, byly bezpečné bez ohledu na to, zda pocházejí z EU nebo mimo ni. Pokud se nebezpečné výrobky dostanou ke spotřebitelům, cílem nových pravidel by bylo zajistit jejich rychlé odstranění z trhů EU.

Cílem návrhu revidované směrnice o spotřebitelském úvěru je zajistit, aby spotřebitelé dostávali správné informace ve správnou dobu, přizpůsobené digitálním zařízením, aby přesně rozuměli podmínkám, které podepisují. Pokud by byla směrnice přijata, vztahovala by se na nové rizikové úvěrové produkty a nové subjekty na trhu a zlepšila by pravidla pro posuzování, zda spotřebitel bude či nebude schopen splatit úvěr, a to včetně případů, kdy se takové posouzení provádí prostřednictvím automatizovaného rozhodování. Revidovaná směrnice by od členských států vyžadovala, aby podporovaly finanční vzdělávání a zajistily, aby spotřebitelé měli k dispozici dluhové poradenství.

V prosinci vydala Komise pokyny k výkladu a uplatňování tří směrnic EU v oblasti spotřebitelského práva: směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o právech spotřebitelů a směrnice o označování cen. To pomůže členským státům, spotřebitelům, obchodníkům, soudcům, právníkům a dalším zúčastněným stranám lépe pochopit, jak uplatňovat stávající spotřebitelské právo EU na nové postupy, zejména pokud jde o ekologickou a digitální transformaci, a též nedávné změny těchto směrnic provedené směrnicí o modernizaci.

Konec elektronického odpadu a frustrace spotřebitelů

Po letech práce s odvětvím elektroniky na dobrovolném přístupu, který již pomohl snížit počet různých typů nabíječek mobilních telefonů z 30 na tři, navrhla Komise v září právní předpisy týkající se jednotné nabíječky pro všechna elektronická zařízení. Novým standardním nabíjecím portem pro všechny chytré telefony, tablety, fotoaparáty, sluchátka, přenosné reproduktory a ruční herní konzole bude rozhraní USB-C. Kromě toho Komise navrhla, aby se nabíječky a elektronická zařízení prodávaly odděleně. Jednotné řešení nabíjení bude pro lidi pohodlnější a sníží množství elektronického odpadu, což je důležitý příspěvek k digitální i ekologické transformaci.

Dovednosti pro digitální věk

V květnu Komise společně s různými partnery v členských státech spustila Platformu pro digitální dovednosti a pracovní místa, jednotné kontaktní místo pro vysoce kvalitní informace, iniciativy a zdroje v oblasti digitálních dovedností. V době, kdy 44 % lidí v EU postrádá základní digitální dovednosti, nová platforma pomůže odstranit nedostatek dovedností a posílit Koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa a jejích 25 národních koalic. V listopadu zveřejnila Komise volně přístupný nástroj pro sebehodnocení digitálních dovedností ve 29 jazycích.

Digitalizace pro průmysl

Aby se posílilo postavení EU při budování nové generace mikročipů, Komise v červenci zahájila Průmyslovou alianci pro procesory a polovodičové technologie. Cílem aliance je vytvořit kapacitu, jež je potřebná k navrhování i výrobě nové generace procesorů a elektronických součástek. Určí stávající problematická místa, potřeby a závislost v celém odvětví a bude se jimi zabývat. Vychází z ambicí Komise zlepšit technologickou suverenitu EU zvýšením jejího podílu na celosvětové výrobě polovodičů z 10 % na 20 % do roku 2030. V projevu o stavu Evropské unie oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová evropský akt o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější unijní čipový ekosystém, včetně jejich výroby. Návrh byl přijat na začátku roku 2022.

Digitální transformace

Umělá inteligence

Umělá inteligence, včetně nejnovějších technik strojového učení, se používá k vytváření inovací v široké škále oblastí, což vede k lepším službám, zdravotní péči a spotřebnímu zboží. Lidé v EU si však musí být jistí, že mohou důvěřovat tomu, že systémy umělé inteligence jsou používány bezpečně a v souladu s právními předpisy. Ačkoli tyto systémy lze využít k řešení mnoha problémů, kterým dnes společnost čelí, některé vytvářejí rizika, kterými je třeba se zabývat, aby se zabránilo nežádoucím výsledkům. Často například není možné zjistit, proč nebo jak systém umělé inteligence vygeneroval určitý výsledek, jako je automatizované rozhodnutí nebo předpověď. Proto může být obtížné posoudit, zda je někdo nespravedlivě znevýhodněn, například při rozhodnutí o přijetí do zaměstnání nebo při rozdělování dávek sociálního zabezpečení.

K řešení těchto a dalších výzev Komise v dubnu zveřejnila svůj návrh prvního právního rámce pro umělou inteligenci na světě spolu s aktualizovaným koordinovaným plánem s členskými státy. Cílem obou iniciativ je přeměnit Evropskou unii v globální centrum pro špičkovou a důvěryhodnou umělou inteligenci. Nová pravidla pro strojní výrobky, která upravují bezpečnostní předpisy, přístup EU rovněž zachovávají. Jejich cílem je zvýšit důvěru uživatelů v novou, různorodou generaci výrobků. Nové nařízení o obecné bezpečnosti výrobků by v případě přijetí tato pravidla doplňovalo jako bezpečnostní síť.

Nové nařízení o umělé inteligenci pomůže zaručit bezpečnost a základní práva občanů a podniků a zároveň posílí zavádění technologií, investice do nich a s nimi související inovace v celé EU. Návrh stanoví přístup založený na posouzení rizik a doporučuje přísnější požadavky na rizikovější systémy umělé inteligence.

Koordinovaný plán nastiňuje politické změny a investice nezbytné v členských státech, jež mají posílit vedoucí postavení EU ve vývoji udržitelné, bezpečné, inkluzivní a důvěryhodné UI zaměřené na člověka. Plán navrhuje společná opatření pro spolupráci s cílem zajistit, aby veškeré úsilí bylo v souladu se strategií pro umělou inteligenci a Zelenou dohodou pro Evropu, a zároveň zohledňuje nové výzvy vyplývající z pandemie COVID-19.

EU již financovala řadu projektů umělé inteligence, které přinášejí řešení v nejrůznějších oblastech, včetně zemědělství , zdravotní péče a boje proti dezinformacím.

Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud

Data jsou důležitým zdrojem v průmyslové ekonomice a stále více jsou ukládána v cloudu. Podniky mohou využít přístupu k výpočetním zdrojům, jež umísťují třetí strany na internetu, a nemusí budovat vlastní IT infrastrukturu. Tento soubor zdrojů je nejčastěji znám jako cloud computing. V roce 2021 používalo cloud computing 42 % podniků v EU (oproti 36 % v roce 2020 a 19 % v roce 2016). Předpokládá se, že do roku 2025 se bude 80 % všech údajů zpracovávat v inteligentních zařízeních bližších uživateli – známých jako edge computing – namísto ve velkých datových centrech, jak je tomu v současnosti.

Z těchto důvodů má nová Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud za cíl posílit postavení průmyslu EU v technologiích v oblasti cloud a edge computingu a zároveň propojuje podniky, členské státy a odborníky v dané oblasti. Aliance pomůže mobilizovat potenciál cloud a edge computingu a podpoří rozvoj nově vznikajících technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí a sítě 5G. Dosáhne toho poskytnutím udržitelné cloudové infrastruktury, přičemž zajistí, aby lidé v EU měli větší kontrolu nad svými údaji.

V roce 2018 80 % zpracování a analýzy údajů probíhalo v datových centrech a centralizovaných výpočetních zařízeních a ve 20 % se využívaly inteligentní propojené předměty. V roce 2025 bude 20 % zpracování a analýzy údajů probíhat v datových centrech a centralizovaných výpočetních zařízeních a 80 % bude využívat inteligentní propojené předměty.

Superpočítače

Vzhledem k tomu, že se neustále generuje větší a větší množství dat, mění se i povaha výpočetní techniky. V současné době mohou superpočítače provádět miliony miliard – a brzy miliardy miliard – operací za sekundu a pomáhají řešit složité problémy. Dokážou si poradit s výzvami od analýzy a zmírňování dopadů změny klimatu a prohlubování znalostí v různých vědeckých oblastech až po vývoj léčby onemocnění COVID-19.

Aby se EU mohla stát světovým lídrem v oblasti superpočítačů, byl v roce 2018 vytvořen společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku, který má sdružovat evropské a vnitrostátní zdroje s cílem získat a zavést špičkové superpočítače a technologie. Iniciativa spojuje EU, 27 členských států, tři další země a dva členy ze soukromého sektoru: Evropskou technologickou platformu pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a DAIRO / Big Data Value Association (Sdružení pro hodnotu dat velkého objemu).

V červenci 2021 přijala EU nové nařízení, které otevírá cestu k vývoji nové generace superpočítačů v Evropě. To navíc povede k tomu, že společný podnik bude schopen čerpat finanční prostředky z programů Horizont Evropa, Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií s cílem ještě více investovat do superpočítačů a kvantové výpočetní techniky a podporovat ambiciózní program EU v oblasti výzkumu a inovací. Spolu s investicemi zúčastněných zemí a členů ze soukromého sektoru bude tato investice činit přibližně 7 miliard EUR.

EU získala sedm superpočítačů světové úrovně. Discoverer v Bulharsku, MeluXina v Lucembursku a Vega ve Slovinsku začaly plně fungovat v roce 2021, přičemž v roce 2022 budou inaugurovány Karolina v Česku, Leonardo v Itálii, Deucalion v Portugalsku a LUMI ve Finsku.

Digitální finance

V roce 2021 dosáhla Komise ve spolupráci se spolunormotvůrci pokroku, pokud jde o spisy týkající se trhů s kryptoaktivy a akt o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, jež navrhla v září 2020 jako součást svého balíčku pro oblast digitálních financí. Kromě toho v prosinci členské státy potvrdily dohodu dosaženou s Parlamentem o pilotním režimu pro tržní infrastruktury vedené na technologii sdíleného registru (DLT). Jeden z hlavních příkladů použití DLT v oblasti financí představují kryptoaktiva. Pilotní režim stanoví podmínky pro získání povolení k provozování tržní infrastruktury DLT, definuje, s jakými finančními nástroji vedenými na DLT lze obchodovat, a podrobně popisuje spolupráci mezi provozovateli tržní infrastruktury DLT a orgány. Regulačním orgánům EU a účastníkům trhu umožní získat zkušenosti s využitím technologie sdíleného registru (tj. technologie používané pro obchodování a vypořádání tokenizovaných finančních nástrojů) a zároveň zajistí, aby mohli čelit rizikům pro ochranu investorů, integritu trhu a finanční stabilitu.

Mezinárodní konektivita

Transatlantický kabel EllaLink, který spojuje Sines v Portugalsku a Fortalezu v Brazílii, představuje první přímé, vysokokapacitní datové spojení mezi Evropou a Latinskou Amerikou. EU pomohla vytvořit 34 000 km digitální dálnice na podporu výměny údajů z výzkumu a oblasti vzdělávání a zkrátit tak časové zpoždění o polovinu. Tento důležitý milník pomůže podpořit větší spolupráci mezi oběma kontinenty v příštích 25 letech. Iniciativa Building the Europe Link with Latin America (Budování evropského spojení s Latinskou Amerikou), včetně sdílení údajů získaných v rámci vysoce výkonné výpočetní techniky a pozorováním Země, bude celkově dostupná pro 65 milionů uživatelů ve více než 12 000 vzdělávacích a výzkumných institucích v Evropě, Latinské Americe a Karibiku.

Zdravější Evropská unie

Pandemie COVID-19 zařadila veřejné zdraví na přední místo agendy EU. Poté, co předsedkyně Ursula von der Leyenová v září 2020 oznámila záměr vybudovat silnější evropskou zdravotní unii, položila Evropská komise základy této unie, a sice na základě zkušeností získaných během pandemie.

Příprava a reakce na zdravotní krize

Prvním pilířem zdravotní unie je připravenost na krize a schopnost na ně reagovat. Právní předpisy EU o přeshraničních zdravotních hrozbách procházejí v současné době revizí, která má zohlednit zkušenosti získané během pandemie COVID-19. Evropská agentura pro léčivé přípravky a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, které stojí v první linii boje proti onemocnění COVID-19, získávají silnější mandát k řešení mimořádných situací v oblasti zdraví v budoucnu. Předpokládá se, že tyto významné zdravotnické agentury EU budou poskytovat větší množství vědeckých pokynů a zajistí lepší koordinaci během mimořádných událostí. Díky lepšímu monitorování a větší připravenosti se omezí riziko nedostatku léčivých přípravků. Budou-li návrhy Komise schváleny, bude možné v případech, kdy to budou vyžadovat okolnosti, vyhlásit ohrožení veřejného zdraví na úrovni Evropské unie, a díky tomu zavést určitá opatření pro důraznější reakci.

Pandemie COVID-19 sice ještě neskončila, ale EU se již musí připravit na přeshraniční zdravotní hrozby v budoucnu. V červnu Komise předložila sdělení o prvních poznatcích získaných z pandemie a o tom, jak na ně navázat s cílem zlepšit opatření na úrovni EU a na úrovni jednotlivých států. Díky tomu bude možné lépe předvídat rizika pro veřejné zdraví a zlepšit plány pro mimořádné situace a výsledkem bude rychlejší a účinnější společná reakce na všech úrovních. Sdělení se zaměřuje na připravenost a reakci v oblasti zdraví a čerpá z deseti prvních zkušeností ze zdravotní krize, pokud jde o oblasti, kde musí EU jednat.

VIDEOKLIP Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví.

V rámci své reakce zahájila Komise činnost Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Úřad HERA, který je základním prvkem evropské zdravotní unie, má fungovat ve dvou různých režimech: v režimu připravenosti a v režimu mimořádné situace. Obecně to znamená, že tento úřad zdokonalí vývoj a výrobu zásadních lékařských protiopatření (např. očkovací látky, antibiotika, zdravotnické vybavení, diagnostické testy nebo osobní ochranné prostředky), zadávání veřejných zakázek na ně a jejich distribuci v EU.

Balíček týkající se zřízení úřadu HERA byl přijat dne 16. září. Úřad zahájil svou činnost dne 1. října a staví na základech, jež položil Inkubátor HERA, který zahájil svou činnost v únoru 2021 a jehož účelem je připravit EU na zvýšenou hrozbu variant koronaviru. Úřad HERA je plně funkční od 1. ledna 2022 a jeho celkový orientační rozpočet na období 2022–2027 činí 6 miliard EUR.

V režimu připravenosti bude úřad HERA pracovat na posuzování hrozeb a shromažďování informací, podpoře výzkumu a vývoje, řešení problémů trhu, zajištění lékařských protiopatření a zlepšování znalostí a dovedností.

Mimořádná opatření úřadu HERA zahrnují monitorování, pořizování, nákup a výrobu lékařských protiopatření potřebných pro řešení krizí, aktivaci nástrojů EU FAB (síť výrobních zařízení pro výrobu očkovacích látek a léčivých přípravků, která jsou neustále připravena k uvedení do provozu), aktivaci plánů výzkumu a inovací pro mimořádné situace, vytvoření soupisu výrobních zařízení pro lékařská protiopatření potřebná pro řešení krizí a usnadnění nouzového financování.

Tento úřad bude pověřen několika činnostmi na mezinárodní úrovni. Patří mezi ně spolupráce s globálními partnery na řešení problémů v mezinárodním dodavatelském řetězci, rozšíření celosvětové produkce, posílení globálního dohledu a usnadnění spolupráce se zúčastněnými stranami na celém světě a podpory pro ně, aby se zajistila dostupnost a přístupnost lékařských protiopatření pro členské státy EU a země mimo EU. Patří sem i budování odborných znalostí pro rozvoj místních výrobních a distribučních kapacit a podpora přístupu k lékařským protiopatřením financovaným nebo pořizovaným Unií.

Úřad HERA spolupracuje s členskými státy, Evropským parlamentem, agenturami EU a zúčastněnými stranami, jako jsou výzkumní pracovníci, biotechnologické společnosti, výrobci a regulační orgány, aby bylo možné rychle odhalit a charakterizovat nové varianty, podle potřeby přizpůsobit očkovací látky a zvýšit výrobní kapacity pro lékařská protiopatření. Úřad například mobilizoval expertní skupinu pro varianty SARS-CoV-2, aby poskytovala poradenství ohledně potřeby vyvinout nové nebo upravené očkovací látky a ohledně potřeby vypracovat další opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU vzhledem k nově se objevujícím variantám. Úřad rovněž úzce spolupracuje s členskými státy a výrobci očkovacích látek, kteří začali analyzovat variantu omikron a testovat účinnost svých očkovacích látek proti ní. Kromě toho je úřad HERA rovněž v kontaktu se třetími zeměmi, aby prozkoumal oblasti možné spolupráce a výměny.

Evropský plán boje proti rakovině

Druhý pilíř zdravotní unie se zabývá druhým největším zabijákem v EU. V roce 2020 byla 2,7 milionu lidí v EU diagnostikována rakovina, jejímiž důsledky jsou významná fyzická a psychická zátěž pro pacienty, bývalé pacienty a jejich blízké. Rakovina rovněž představuje významnou zátěž pro zdravotní a sociální systémy a ohrožuje růst a konkurenceschopnost hospodářství a zdraví pracovníků. Avšak 40 % nádorových onemocnění tvoří formy, kterým lze předcházet, což znamená, že jsou spojeny s životním stylem (strava, tělesná aktivita, užívání tabáku, konzumace alkoholu atd.) či se znečištěním životního prostředí nebo proti nim existuje vakcína.

Evropský plán boje proti rakovině přijatý v únoru 2021 se zaměřuje na boj proti tomuto onemocnění ve všech fázích, a sice prostřednictvím integrovaného přístupu zaměřeného na zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky, který zahrnuje mnoho zúčastněných stran. Vychází z 10 stěžejních iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout zlepšení – od prevence, včasné detekce, diagnostiky a léčby až po lepší kvalitu života stávajících a bývalých onkologických pacientů – a zároveň zajistit, aby pacienti měli rovný přístup k vysoce kvalitní zdravotní péči.

Mise EU proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa, což je jedna z pěti nových misí EU oznámených v září 2021, bude pracovat na Evropském plánu boje proti rakovině, jehož cílem je do roku 2030 zlepšit životy více než tří milionů lidí prostřednictvím lepší prevence, účinnější léčby a vyšší kvality života. Program EU4Health a další nástroje EU poskytnou členským státům a zúčastněným stranám celkovou podporu ve výši přibližně 4 miliard EUR na jejich úsilí o zvýšení odolnosti systémů zdravotní péče a zlepšení jejich schopnosti řešit prevenci a léčbu rakoviny.

Klíčová opatření se zaměřují na prevenci, diagnostiku, léčbu a kvalitu života. Jejich cílem je snížit znečištění životního prostředí a škodlivou konzumaci alkoholu a tabáku, podporovat zdravější životní styl, zajistit přístup ke screeningu rakoviny prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku pro 90 % způsobilé populace EU do roku 2025, očkovat nejméně 90 % dívek v EU proti lidskému papilomaviru a výrazně zvýšit očkování chlapců do roku 2030 a zajistit přístup do vnitrostátních komplexních onkologických center až pro 90 % způsobilých pacientů do roku 2030. V EU žije více než 12 milionů osob, které překonaly rakovinu díky pokroku v oblasti včasné detekce, účinných terapií a podpůrné péče.

Farmaceutická strategie pro Evropu

Třetím pilířem je Farmaceutická strategie pro Evropu, která byla zahájena v roce 2020. Představuje kompletní revizi systémů EU pro léčivé přípravky. Bude řešit dlouhodobé problémy farmaceutického systému EU, podporovat inovace (včetně nenaplněných léčebných potřeb) a zajišťovat dostupnost léčivých přípravků, a to nejen v krizových situacích, ale i v běžných dobách. Mezi její stěžejní akce patří revize právních předpisů EU týkajících se léčivých přípravků a strukturovaný dialog o zabezpečení dodávek léčivých přípravků. Zmíněný dialog byl zahájen v únoru 2021 a jeho smyslem je identifikovat politická opatření, která by posílila odolnost farmaceutických dodavatelských řetězců a zajistila bezpečné dodávky léčivých přípravků.

Komise do těchto naléhavých priorit v oblasti zdraví investuje více než kdy jindy. Nový program EU4Health, který byl spuštěn v březnu, představuje ambiciózní reakci EU na pandemii COVID-19. Není však pouhou reakcí na krizi – bude usilovat o zlepšení a podporu zdraví v EU, posílení vnitrostátních systémů zdravotní péče a zlepšení přístupu k lékům, zdravotnickým prostředkům a produktům potřebným pro řešení krizí.

Prostřednictvím programu EU pro zdraví investuje EU 5,3 miliardy EUR v běžných cenách do iniciativ, kde opatření na úrovni EU přinášejí přidanou hodnotu, doplňují politiky členských států a sledují jeden nebo více cílů tohoto programu.

Zlepšit a podpořit zdraví v EU.

Chránit občany EU před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami.

Zlepšit léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a produkty potřebné v době krize.

Posílit systémy zdravotní péče.

Posílení demokracie

Demokratická diskuse a způsoby, jakými se lidé dostávají k informacím, se v posledních letech změnily a stále více se přesouvají do internetového prostředí. Zároveň občané EU více než kdykoli předtím uplatňují své demokratické právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště. Kromě toho při kampaních, jež probíhají v EU, nabyla na významu politická reklama. Aby Komise zohlednila toto měnící se klima a posílila demokracii a integritu voleb, předložila v listopadu nové návrhy týkající se politické reklamy, volebních práv občanů EU, kteří využili svého práva na volný pohyb, a financování evropských politických stran.

Tyto návrhy vycházejí ze zkušeností získaných během voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 a naplňují priority oznámené v Akčním plánu pro evropskou demokracii a ve Zprávě o občanství EU za rok 2020. Aby se zajistilo, že volby do Evropského parlamentu v roce 2024 se budou konat v souladu s nejvyššími demokratickými standardy, mají nová pravidla vstoupit v platnost a členské státy je mají plně provést do jara 2023.

Politická reklama

Digitální komunikace a internet poskytují politikům mnoho možností, jak oslovit občany, a občanům, jak se zapojit do demokratické diskuse. Zkušenosti z některých nedávných voleb však ukazují, že digitalizace a online reklama mohou být někdy použity k manipulaci a dezinformacím (viz také kapitola 1 o opatřeních proti dezinformacím).

V listopadu Komise navrhla právní předpisy, které mají zajistit větší transparentnost politické reklamy. Harmonizované požadavky na transparentnost budou zahrnovat poskytování relevantních informací, které občanům, příslušným orgánům a dalším relevantním zúčastněným stranám umožní jasně identifikovat politickou reklamu a zjistit jak původ určitého politického sdělení, tak informaci, kdo za ně zaplatil. Metody cílení a zvyšování dosahu budou povoleny pouze tehdy, budou-li splňovat smysluplné požadavky na transparentnost. To lidem umožní zjistit, zda a jakým způsobem je na ně zaměřena politická reklama, a rozhodnout se, zda si ji přejí, či nikoli.

Návrh doplní pravidla stanovená v návrhu aktu o digitálních službách, který předložila Komise a jehož cílem je zavést zvláštní pravidla ještě před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024.

Svoboda sdělovacích prostředků

V roce 2020 bylo ve 23 členských státech napadeno 908 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků.

Obětí útoků nebo incidentů během protestů se v EU v roce 2020 stalo 175 novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků.

S násilím na internetu se v roce 2020 setkalo 73 % novinářek.

Od roku 1992 bylo v EU zavražděno 23 novinářů, přičemž k většině vražd došlo v posledních šesti letech.

Svoboda sdělovacích prostředků má pro fungující demokracii zásadní význam. Na základě Akčního plánu pro evropskou demokracii přijímá EU opatření na ochranu svobody sdělovacích prostředků a na boj proti rizikům, která ji ohrožují. V září vydala Komise doporučení týkající se bezpečnosti novinářů. Obsahuje pokyny pro členské státy, jak zlepšit fyzickou bezpečnost novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků a jejich bezpečnost na internetu, se zaměřením na nové hrozby na internetu, zejména vůči novinářkám nebo těm, které zastupují menšiny či o nich podávají zprávy.

Dalším krokem je chránit novináře a obránce práv před zneužívajícími soudními spory, které je mají odradit od jejich zapojení do záležitostí veřejného zájmu. V říjnu zahájila Komise veřejnou konzultaci, aby zjistila problémy v této oblasti a požádala o názory na to, co je třeba učinit. Návrh Komise týkající se iniciativy EU v této oblasti má být předložen v roce 2022. EU rovněž financuje projekty týkající se svobody a plurality médií. Jedním z takových projektů je Euromedia Ownership Monitor, který byl zahájen v září 2021 a jehož cílem je poskytnout databázi informací o vlastnictví sdělovacích prostředků v jednotlivých zemích, posoudit příslušné právní rámce a určit možná rizika pro transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků.

Komise rovněž zavedla opatření představená v Akčním plánu pro média a audiovizuální odvětví. Například v létě zveřejnila Komise výzvu pro evropská partnerství v oblasti žurnalistiky v rámci programu Kreativní Evropa. Komise rovněž připravila další kroky: předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 oznámila, že v roce 2022 bude přijat akt o svobodě sdělovacích prostředků.

Souběžně s tím Komise jako součást své výroční zprávy o právním státu nadále monitorovala situaci v oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků ve všech členských státech.

Ochrana právního státu

V červenci zveřejnila Komise druhou výroční zprávu o právním státu v EU se samostatnými kapitolami pro každý členský stát. Zpráva o právním státu je koncipována jako každoroční proces na podporu právního státu, pro předcházení vzniku nebo prohlubování problémů a pro jejich řešení. Zpráva zahrnuje čtyři hlavní pilíře: vnitrostátní soudní systémy, protikorupční rámce, pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků a další institucionální otázky související se systémem brzd a protivah, které jsou zásadní pro fungování demokracie.

Zpráva z roku 2021 informuje o vývoji od vydání předchozí zprávy a zohledňuje dopad pandemie COVID-19. Obecně z této zprávy vyplynulo, že v členských státech došlo v mnoha ohledech k pozitivnímu vývoji a členské státy řeší problémy uvedené ve zprávě za rok 2020.

V některých členských státech však přetrvávají obavy, například pokud jde o nezávislost soudnictví a situaci sdělovacích prostředků. Pandemie rovněž ukázala, jaký význam má při prosazování právního státu schopnost udržovat systém brzd a protivah.

Komise rovněž nadále vykonávala svou úlohu strážkyně smluv tím, že zahajovala řízení o nesplnění povinnosti. V dubnu Komise předložila Soudnímu dvoru případ Polska kvůli zákonu o soudnictví z roku 2019 a pokračující činnosti kárného kolegia Nejvyššího soudu, pokud jde o věci týkající se soudců. Komise rovněž navrhla, aby Soudní dvůr nařídil předběžná opatření, což Soudní dvůr povolil dne 14. července.

V září Komise požádala Soudní dvůr, aby Polsku uložil denní peněžité sankce, dokud nebude usnesení Soudního dvora o předběžných opatřeních ze dne 14. července plně provedeno. Dne 27. října nařídil Soudní dvůr placení denního penále ve výši jednoho milionu EUR za nesplnění povinnosti.

V rámci jiného řízení o nesplnění povinnosti zaslala Komise Polsku rovněž výzvu podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, protože tato země nepřijala opatření nezbytná k úplnému splnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora ze dne 15. července 2021, v němž bylo konstatováno, že polský zákon o kárném režimu vůči soudcům je neslučitelný s právem EU. Odpověď se nyní podrobně analyzuje před přijetím rozhodnutí o dalších krocích.

V červenci zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku týkající se ochrany základních práv a zásady nediskriminace. (Viz též kapitola 7.)

Kromě řízení o nesplnění povinnosti, jejichž cílem je řešit konkrétní případy porušení práva EU, stanoví článek 7 Smlouvy o Evropské unii obecnější postup pro prosazování společných hodnot Unie, včetně právního státu. Rada má nyní rozhodnout ve dvou řízeních o určení, zda existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot Unie, z nichž první bylo zahájeno Komisí proti Polsku v roce 2017 a druhé Evropským parlamentem proti Maďarsku v roce 2018. Komise informovala Radu o nejnovějším vývoji v oblastech, na něž se vztahují odůvodněné návrhy, a sice v roce 2020 i 2021.

Ochrana rozpočtu EU

Nařízení z roku 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie zajišťuje, aby EU byla schopna lépe řešit případy porušování zásad právního státu, které mají dopad na rozpočet EU. Spolu s dalšími již zavedenými nástroji toto nařízení zaručuje, že každé euro bude směřovat tam, kde jej bude zapotřebí a kde vytvoří přidanou hodnotu pro občany.

Od momentu, kdy nařízení vstoupilo v platnost (leden 2021), sleduje Komise situaci ve všech členských státech a shromažďuje příslušné informace. Zpráva Komise o právním státu je jedním ze zdrojů informací, které může Komise použít ke zjišťování a posuzování případů porušení zásad právního státu podle tohoto nařízení. Kromě toho analýza Komise vychází i z rozhodnutí Soudního dvora, zpráv Evropského účetního dvora a závěrů příslušných mezinárodních organizací. Komise připravuje soubor pokynů k vyjasnění řady prvků souvisejících s fungováním tohoto nařízení.

Kontakt s občany

V říjnu přijaly Parlament a Rada změnu Aarhuského nařízení, která zlepší možnosti občanské společnosti EU a širší veřejnosti kontrolovat rozhodnutí s dopadem na životní prostředí. Organizace občanské společnosti mohou požádat, aby orgány EU přezkoumaly svá opatření s cílem zajistit lepší ochranu životního prostředí a účinnější opatření v oblasti klimatu.

V roce 2021 odpověděla Komise na dvě evropské občanské iniciativy, z nichž každou podpořil více než jeden milion občanů EU. Pokud jde o iniciativu „Minority SafePack“ týkající se kulturní a jazykové rozmanitosti, Komise nastínila nelegislativní následná opatření, zatímco v případě iniciativy „Konec doby klecové“ oznámila svůj záměr navrhnout do roku 2024 postupné ukončení používání klecí pro určitá hospodářská zvířata. V návaznosti na iniciativu „Right2Water“ z roku 2014 vstoupila v lednu v platnost revidovaná směrnice o pitné vodě a v návaznosti na iniciativu „Zakažte glyfosát“ z roku 2017 vstoupilo v březnu v platnost nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci. V roce 2021 bylo zaregistrováno jedenáct nových iniciativ.

V roce 2021 zahájila Komise 116 veřejných konzultací a obdržela 757 315 příspěvků a 104 771 odpovědí u dalších možností zpětné vazby (např. plány a návrhy aktů). Komise rovněž odpověděla na všech 283 připomínek, které dosud obdržela na portále Podělte se o svůj názor: Navrhněte zjednodušení! Příslušné připomínky zohledňuje platforma Fit pro budoucnost, což je skupina odborníků na vysoké úrovni, při vypracovávání svého ročního pracovního programu. Tato skupina se skládá ze zástupců ústředních, regionálních a místních orgánů členských států, Evropského výboru regionů, Evropského hospodářského a sociálního výboru a zúčastněných stran zastupujících podniky a nevládní organizace. Síť zmocněnců pro malé a střední podniky poskytuje své připomínky a je zastoupena na plenárních zasedáních skupiny.

Migrace a azyl

V září přijala Komise první zprávu o pokroku týkající se nového paktu o migraci a azylu, tj. rok po jeho přijetí v září 2020. Konstatovala, že dokud nebude provedena komplexní reforma azylového a migračního systému EU, zůstane EU více zranitelná a méně připravená reagovat na měnící se okolnosti.

V únoru předložila Komise Radě své první věcné posouzení spolupráce s partnerskými zeměmi při zpětném přebírání osob na základě revidovaného vízového kodexu, a jakožto součást komplexní koncepce migrační politiky vymezené v novém paktu o migraci a azylu. Toto první posouzení bylo doprovázeno sdělením, v němž se uvádí, jak EU hodlá posílit spolupráci v oblasti navracení a zpětného přebírání osob.

V dubnu 2021 přijala Komise svou první Strategii EU pro dobrovolný návrat a opětovné začlenění, jejímž cílem je zvýšit podíl dobrovolných návratů, které přispívají k humánnímu a důstojnému navracení a pomáhají zlepšit spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti zpětného přebírání osob. Opětovné začlenění zároveň pomáhá navrátilcům z členských států EU i třetích zemí využívat příležitostí ve své domovské zemi, přispívat k rozvoji komunity a budovat důvěru v migrační systém.

Tato strategie poskytuje nástroje a pokyny ke zlepšení udržitelnosti návratů posílením spolupráce v partnerských zemích. Spolu se strategií zveřejnila Komise rámec EU pro poradenství v oblasti navracení a nástroj reintegrační asistence, který (pro členské státy) stanoví požadavky na zřízení struktur pro poradenství při navracení. To zahrnuje potřeby v oblasti lidských zdrojů a financování spolu s využitím nástroje pro předávání, který umožňuje bezpečný tok informací mezi poradci pro navracení a subjekty zajišťujícími opětovné začlenění.

Po pokusech Běloruska destabilizovat EU a její členské státy usnadněním nelegální migrace a po jeho rozhodnutí pozastavit dohodu mezi EU a Běloruskem o zpětném přebírání osob Komise v září navrhla pozastavit některá ustanovení dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem, a sice pouze ve vztahu k vládním úředníkům, a nikoli k běžným občanům Běloruska. Rada návrh Komise přijala v listopadu.

Komise zkoumala finanční a operativní potřeby Lotyšska, Litvy a Polska a uvolnila dalších 200 milionů EUR na správu hranic, zejména v reakci na státem podporované zneužívání migrantů na vnějších hranicích EU. Komise zároveň posílila dialog s příslušnými třetími zeměmi, aby je upozornila na situaci a zajistila, že se tyto země postarají, aby se jejich vlastní státní příslušníci nedostali do pasti nastražené běloruskými orgány.

Kroky Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella byly vymezeny ve společném sdělení s názvem „Reakce na státem podporované zneužívání migrantů na vnějších hranicích EU jako politického nástroje“, které bylo přijato dne 23. listopadu.

Dne 1. prosince předložila Komise návrh, který nejvíce postiženým členským státům EU umožní dočasně přizpůsobit jejich azylové systémy novým skutečnostem. Na pomoc zranitelným osobám, které uvízly v Bělorusku, uvolnila Komise do konce roku 700 000 EUR na humanitární pomoc a je připravena poskytnout další finanční prostředky. EU rovněž poskytne až 3,5 milionu EUR na pomoc pro dobrovolně se vracející osoby z Běloruska. Kromě toho jsou zaměstnanci agentur EU, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Agentura Evropské unie pro azyl (dříve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu) a Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, připraveni být vysláni na vnější hranice, aby v případě potřeby pomáhali členským státům EU, a v dotčených členských státech již působí. S cílem poskytnout stálý rámec přijala Komise dne 14. prosince návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu spolu s návrhem nařízení o řešení případů zmíněného zneužívání migrantů.

Boj proti obchodování s lidmi

72 % obětí obchodování s lidmi tvoří ženy a dívky a 23 % muži a chlapci. U 5 % obětí není pohlaví známo. Přibližně polovina obětí jsou občané EU. 60 % obětí se stane předmětem obchodování za účelem sexuálního vykořisťování, 15 % za účelem práce.

V dubnu přijala Komise strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi, která zaujímá komplexní přístup zahrnující vše od prevence a ochrany obětí až po stíhání a odsouzení obchodníků s lidmi. Zahrnuje právní, politické a operativní iniciativy ve čtyřech oblastech: snižování poptávky, která podporuje obchodování u všech forem vykořisťování, rozbíjení obchodního modelu obchodníků s lidmi, ochrana a podpora obětí a posílení jejich postavení, se zvláštním důrazem na ženy a děti, a mezinárodní rozměr. Nově jmenovaný koordinátor EU pro boj proti obchodování s lidmi zahájil svou činnost dne 1. července 2021.

V září přijala Komise obnovený Akční plán EU proti převaděčství migrantů na období 2021–2025. Ten stanoví opatření pro boj proti převaděčství a jeho předcházení a pro zajištění plné ochrany základních práv migrantů. Navrhuje rovněž rozšířit omezující opatření a posílit trestní sankce vůči převaděčům a nastiňuje opatření, která mají zabránit vykořisťování migrantů a zvýšit povědomí o převaděčství. Akční plán zohledňuje rostoucí úlohu státních subjektů, které usnadňují nelegální migraci a využívají lidi k vyvíjení tlaku na vnějších hranicích pro politické účely, jak bylo patrné v roce 2021 na hranici EU s Běloruskem. Komise rovněž představila opatření ke zlepšení účinnosti směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům. Jejich cílem je postihovat zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby bez práva pobývat v EU, chránit práva nelegálních migrantů a zajišťovat kontroly. Tato opatření budou provedena v roce 2022.

Komise a vysoký představitel v listopadu navrhli opatření k prevenci a omezení činností dopravců, kteří se podílejí na převaděčství lidí do EU nebo obchodování s nimi či je usnadňují. Tím se do souboru nástrojů EU na podporu členských států v boji proti nelegální migraci a obchodování s lidmi doplní nový nástroj.

Ochrana osob v nouzi

Komise pokračovala v práci na zlepšování řízení migrace, podmínek přijímání a životních podmínek migrantů, zejména v Řecku. Zvýšila podporu pro vnitrostátní orgány prostřednictvím pracovní skupiny pro řízení migrace, která byla zřízena v roce 2020 s cílem zlepšit podmínky přijímání a životní podmínky migrantů na ostrově Lesbos a na ostrovech v severním Egejském moři. V září bylo otevřeno první nové přijímací a identifikační středisko na ostrově Samos a v listopadu následovala nová střediska na ostrovech Kos a Leros. V roce 2022 budou otevřena nová střediska na ostrovech Chios a Lesbos. Komise poskytla Řecku na výstavbu těchto pěti center 276 milionů EUR.

Komise rovněž usnadňuje a koordinuje relokaci různých skupin migrantů z Řecka, Itálie a Malty do těch členských států EU, které se zavázaly je přijmout. Díky značnému úsilí zúčastněných organizací a solidaritě členských států a s podporou Evropské komise bylo v letech 2020 a 2021 z Řecka do jiných členských států relokováno více než 4 600 osob a od roku 2018 do konce roku 2021 téměř 3 000 osob bylo relokováno z Itálie a Malty.

V červenci začala Komise přijímat závazky pro roky 2021–2022 v oblasti přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů. Členské státy přislíbily celkem 60 000 míst pro přesídlení a humanitární přijetí pro prioritní země a regiony a pro ohrožené Afghánce. Členské státy mají k dispozici finanční podporu EU a operativní podporu ze strany Agentury Evropské unie pro azyl, aby mohly své závazky splnit.

V červnu bylo dosaženo dohody o novém mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který vstoupil v platnost počátkem roku 2022, kdy se stal Agenturou Evropské unie pro azyl. Tento nový mandát má agentuře poskytnout pevný právní, provozní a praktický rámec, aby měla k dispozici prostředky na pomoc členským státům při posilování jejich azylových a přijímacích systémů. V roce 2021 rozšířil tento úřad svou pomoc o Španělsko, Lotyšsko a Litvu (kromě pomoci, kterou již poskytuje Řecku, Itálii, Kypru a Maltě).

Nelegální migrace v číslech

V období od ledna do listopadu 2021 přišlo po všech trasách přibližně 182 600 nelegálních migrantů, přičemž ve stejném období v roce 2020 jich bylo 114 400 (a 125 100 za celý rok) a necelých 127 000 ve stejném období v roce 2019 (141 700 za celý rok).

Na třech hlavních trasách (západní Středomoří, centrální Středomoří a východní Středomoří) se od roku 2014 projevuje opakovaný trend nelegálního překračování hranic s ročními vrcholy kolem konce léta, přičemž všeobecně nedošlo k překročení počtu 50 000 přechodů za měsíc. Od konce roku 2015 do začátku roku 2016 byl na východní trase zaznamenán významný vrchol, přičemž v říjnu 2015 činila maximální míra přibližně 230 000 nedovolených překročení. Dlužno poznamenat, že trasa přes západní Středomoří zahrnuje atlantickou trasu (přes západní Afriku).

Centrální Středomoří nadále zůstává migrační trasou, na níž umírá nejvíce lidí na světě – od roku 2014 došlo k více než 20 000 případům úmrtí a zmizení. V roce 2021 bylo na trase přes Středomoří a západoafrické trase hlášeno 2 819 mrtvých nebo pohřešovaných migrantů, přičemž v roce 2020 jich bylo 2 325.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Díky provádění nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži z roku 2019 a novému mandátu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (známé také jako Frontex) byl poprvé úspěšně nasazen stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který začal fungovat od 1. ledna 2021, včetně prvních uniformovaných pracovníků EU.

Očekává se, že nasazení stálého útvaru zvýší schopnost agentury podporovat členské státy ve všech operačních oblastech, včetně činností souvisejících s navracením.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž vysílá na vnější hranice Evropské unie v úzké spolupráci s členskými státy v průměru 2 000 příslušníků pohraniční a pobřežní stráže. Agentura rovněž významně posílila svůj rámec pro základní práva, jak stanoví nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, a to jmenováním nového úředníka pro otázky základních práv a náborem prvních osob pověřených monitorováním základních práv.

Provádění akčního plánu pro integraci a začleňování

V roce 2021 pokračovala EU v provádění akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027, který se zaměřuje na vzdělávání a odbornou přípravu, zaměstnanost a dovednosti, zdravotnické služby a bydlení. Nová opatření v roce 2021 zahrnovala partnerství mezi Komisí a Evropským výborem regionů, jež má posílit spolupráci s městy, regiony a venkovskými oblastmi EU a podpořit je v jejich úsilí o pomoc migrantům; toto partnerství bylo zahájeno v březnu.

Balíček opatření týkajících se získávání kvalifikovaných a talentovaných lidí

Jako součást nového paktu o migraci a azylu z roku 2020 byla v červnu 2021 zahájena iniciativa talentová partnerství, která má posílit vztahy s nejdůležitějšími partnerskými zeměmi v oblasti migrace tím, že sladí potřeby trhu práce EU s dovednostmi pracovníků z těchto zemí. Jako způsob, jak zajistit bezpečné a legální cesty k migraci, budou tato partnerství sloužit studentům, absolventům a pracovníkům všech úrovní dovedností. Poskytnou i příležitosti pro odborné vzdělávání a přípravu a podporu pro vracející se migranty při jejich integraci.

Schengenský prostor

V červnu přijala Komise Strategii pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru spolu s návrhem na revizi schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Navrhla opatření ve třech oblastech: efektivní správa vnějších hranic EU, opatření nahrazující chybějící kontroly na vnitřních hranicích a robustní správa (hodnocení, monitorování a připravenost).

Strategie zahrnuje iniciativy pro silnější a úplnější schengenský prostor na základě zkušeností získaných během posledních pěti let, mimo jiné i během pandemie COVID-19. Hodnotí pokrok dosažený při zavádění jednoho z technologicky nejvyspělejších systémů správy hranic na vnějších hranicích EU a předjímá další iniciativy v této oblasti. Zdůrazňuje rovněž opatření pro vnitřní posílení schengenského prostoru, například zintenzivněním policejní a justiční spolupráce. V neposlední řadě navrhuje rozšířit schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích o Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko, které provádějí většinu schengenských pravidel, aniž by mohly plně využívat výhod plynoucích z toho, že jsou součástí schengenského prostoru (spolu s Kyprem, jakmile úspěšně dokončí probíhající schengenský hodnotící proces).

Podle návrhu reformy schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu se má tento mechanismus stát účinnějším, efektivnějším a rychlejším, má být posíleno jeho politické zaměření a má se přizpůsobit danému účelu. V současné době se o něm jedná v Radě, přičemž Komise dělá vše pro usnadnění hladkého průběhu tohoto procesu.

Dne 14. prosince přijala Komise návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu. Cílem je zajistit, aby kontroly na vnitřních hranicích byly zavedeny pouze jako poslední možnost, přičemž se respektuje právo členských států k tomuto kroku za výjimečných okolností přistoupit. Návrh se rovněž zabývá problémy vyplývajícími ze zneužívání nelegální migrace. Současně byl přijat další návrh na řešení situací zneužívání v oblasti migrace a azylu.

Úspěšně pokračovalo zavádění společné IT architektury pro EU s novými propojenými systémy pro správu hranic, migraci a prosazování práva. Jakmile bude interoperabilita funkční, bude zajišťovat, aby všechny informační systémy spolu komunikovaly a aby vnitrostátní orgány měly úplné a přesné informace, přičemž budou plně respektována pravidla pro ochranu údajů.

Bezpečnostní otázky

Nadále se objevují nové a stále složitější přeshraniční a meziodvětvové bezpečnostní hrozby a EU musí zintenzivnit spolupráci a koordinaci v širší oblasti bezpečnosti. Pandemie COVID-19 otestovala odolnost evropské kritické infrastruktury a jejích systémů připravenosti na krize a jejich řízení. V roce 2021 pokračovala EU v provádění strategie bezpečnostní unie z roku 2020, jež má chránit všechny obyvatele v EU a podporovat evropský způsob života prostřednictvím nových iniciativ v oblasti terorismu a radikalizace, organizované trestné činnosti, kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozeb.

Předcházení terorismu a radikalizaci a boj proti nim

Nařízení o boji proti šíření teroristického obsahu online vstoupilo v platnost dne 7. června 2021 a o jeden rok později bude plně vymahatelné. Toto nařízení umožní členským státům zasílat poskytovatelům hostingových služeb nabízejícím služby v EU příkazy k odstranění. Členské státy budou rovněž moci do jedné hodiny odstranit materiál, který podněcuje k teroristickým trestným činům nebo je obhajuje, propaguje činnost teroristických skupin nebo poskytuje pokyny či techniky pro páchání teroristických trestných činů.

Toto nařízení také stanoví záruky pro zvýšení odpovědnosti a transparentnosti opatření přijatých k odstranění teroristického obsahu a pro ochranu proti chybnému odstranění legitimního projevu. Zavádí opatření k zajištění ochrany základních práv a svobod, včetně vynětí materiálu šířeného pro vzdělávací, novinářské, umělecké nebo výzkumné účely.

Internetové fórum EU – platforma, jíž předsedá Komise a která sdružuje členské státy a technologické společnosti, aby diskutovaly o používání internetu teroristy a bojovaly proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu – představilo v roce 2021 balíček znalostí o zakázaných násilných pravicových extremistických skupinách, symbolech a manifestech, který má online platformám pomoci moderovat obsah.

V červenci předložila Evropská komise ambiciózní balíček legislativních návrhů na posílení pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Balíček obsahuje návrh na zřízení nového orgánu EU pro boj proti praní peněz. Cílem je zlepšit odhalování podezřelých transakcí a činností a odstranit nedostatky, které pachatelé trestné činnosti využívají k praní nezákonných výnosů nebo k financování teroristické činnosti prostřednictvím finančního systému.

Tato opatření výrazně posilují stávající rámec EU tím, že zohledňují nové a nově vznikající problémy spojené s technologickými inovacemi. Patří mezi ně virtuální měny, integrovanější finanční toky na jednotném trhu a globální povaha teroristických organizací. Návrhy rovněž pomohou vytvořit mnohem jednotnější rámec v celé EU s přímo použitelnými pravidly, jako je celounijní limit pro velké hotovostní platby ve výši 10 000 EUR. Tím se usnadní dodržování pravidel pro subjekty, na něž se vztahují pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zejména pro subjekty působící přeshraničně.

S ohledem na vývoj v Afghánistánu vypracoval protiteroristický koordinátor spolu s předsednictvím Rady, Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a příslušnými agenturami EU akční plán pro boj proti terorismu týkající se Afghánistánu.

Boj proti organizované a přeshraniční trestné činnosti

V dubnu zveřejnila Komise Strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti, která stanoví opatření pro posílení spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce, zajištění účinného vyšetřování s cílem narušit struktury organizované trestné činnosti, odstranění zisků z organizované trestné činnosti a zajištění toho, aby byly donucovací a soudní orgány přizpůsobeny požadavkům digitálního věku. Komise rovněž navrhla opatření, která členským státům umožní plně využívat potenciál evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti.

V průběhu roku 2021 Komise zintenzivnila opatření k zajištění lepší kontroly palných zbraní v EU a sousedních zemích. Komise přijala opatření, která členským státům poskytnou lepší přístup k informacím nezbytným pro schvalování žádostí o nabytí nebo držení určitých palných zbraní (v současné době nejsou členské státy systematicky informovány o odmítnutí udělit zbrojní licenci jinde v EU). Zpráva o uplatňování zveřejněná v říjnu zdůraznila pozitivní účinky stávajících právních předpisů EU, zejména zákazu nejnebezpečnějších palných zbraní a předcházení nedovolené přeměně zbraní na smrtící palné zbraně. Identifikovala rovněž přetrvávající nedostatky, kvůli nimž bylo nutno zahájit 76 řízení o nesplnění povinnosti, jakož i oblasti vyžadující další zlepšení, jako je digitalizace evropského zbrojního pasu a přísnější kontrola nabývání a držení návrhů na 3D tisk zbraní.

Zločinecké sítě provozují širokou škálu aktivit zahrnujících drogy, organizovanou majetkovou trestnou činnost, převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a kyberkriminalitu. Pronikají do legální ekonomiky, přičemž téměř 70 % z nich se podílelo na praní peněz, téměř 60 % se podílelo na korupci a více než 80 % využívalo legálních obchodních struktur. Operují napříč hranicemi: 65 % zločineckých skupin má mezinárodní složení Rychle se přizpůsobily pandemii: odhalení podvodných nabídek 1,1 miliardy dávek očkovacích látek za celkovou cenu 15,4 miliardy EUR.

V návaznosti na své sdělení z roku 2020 o digitalizaci soudnictví předložila Komise v prosinci balíček iniciativ zaměřených na modernizaci soudních systémů v EU a urychlení přeshraniční justiční spolupráce v občanských, obchodních a trestních věcech. Balíček obsahuje tři návrhy:

• nařízení týkající se zlepšení přeshraniční digitální komunikace mezi justičními orgány a zajištění přístupu ke spravedlnosti v občanských, obchodních a trestních věcech,
• změnu nařízení o Eurojustu, jež má vytvořit právní základ pro vedení ústních slyšení prostřednictvím videokonferencí a posílit koordinaci a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním,
• nařízení, kterým se zřizuje platforma pro spolupráci, která má zlepšit účinnost a efektivitu u případů vyšetřování a stíhání vedených společnými vyšetřovacími týmy v přeshraničních případech.

Tyto iniciativy mají přispět ke splnění ambiciózního cíle Komise vytvořit skutečně účinný a odolný evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva.

V návaznosti na návrhy na revizi mandátu Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva z roku 2020 navrhla Komise v prosinci kodex policejní spolupráce EU, jehož cílem je posílit spolupráci v oblasti prosazování práva mezi členskými státy a poskytnout policistům v EU modernější nástroje pro výměnu informací. Tento kodex, který zahrnuje doporučení o operativní policejní spolupráci a nová pravidla pro sdílení informací, pomůže zlepšit přeshraniční operace, poskytne jasné kanály a časové rámce pro výměnu informací a posílí úlohu Europolu.

Revidovaná pravidla pro automatizovanou výměnu určitých kategorií údajů navíc pomohou mnohem účinněji nacházet souvislosti mezi trestnými činy v celé EU. Díky tomu se odstraní informační nedostatky, posílí se prevence, odhalování a vyšetřování trestných činů v EU a zvýší se bezpečnost pro všechny lidi v Evropě. Balíček týkající se policejní spolupráce zahrnuje tři legislativní návrhy: doporučení Rady o operativní policejní spolupráci, směrnici o výměně informací mezi donucovacími orgány členských států a nařízení o mechanismu automatizované výměny údajů pro policejní spolupráci („Prüm II“).

Spolu s balíčkem pro boj proti praní peněz předložila Komise návrh, který má donucovacím orgánům umožnit přístup k budoucím propojeným registrům bankovních účtů. To donucovacím orgánům umožní rychle zjistit, zda podezřelý vlastní bankovní účty v jiných členských státech, a tím se usnadní vyšetřování a vymáhání majetku v přeshraničních případech.

Řešení krizí

Civilní ochrana

Pandemie COVID-19 ukázala, že potřebujeme silnější mechanismus civilní ochrany EU, který umožní rychlejší a účinnější reakci na závažné mimořádné události. V květnu 2021 vstoupily v platnost nové právní předpisy, které EU poskytují lepší nástroje pro řešení katastrof postihujících několik zemí současně. EU rovněž navýšila finanční prostředky určené na podporu civilní ochrany pro vlastní reakci členských států EU.

EU spolu s členskými státy pokračovala ve vytváření zdravotnické rezervy rescEU zahrnující ochranné a zdravotnické vybavení. Pokračovala rovněž v posilování protipožární flotily letadel a vrtulníků rescEU, která bude doplňovat vnitrostátní kapacity. V budoucnu budou k dispozici další kapacity rescEU pro reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty. EU zároveň nabídne významnou finanční podporu na posílení opatření v oblasti prevence a připravenosti, která omezují riziko katastrof a pomáhají jednotlivým komunitám stát se odolnějšími vůči různým krizím.

V roce 2021 obdržel mechanismus civilní ochrany EU rekordní počet žádostí o pomoc. Ze 114 žádostí se 61 % týkalo pandemie COVID-19.

Změna klimatu již postihuje všechny části světa a v létě 2021 jsme zjistili, jak by mohla v budoucnu v Evropě vypadat letní období. Během období lesních požárů v roce 2021 došlo k největším zásahům mechanismu civilní ochrany EU v Evropě za posledních deset let, jakož i k historicky největšímu počtu současné aktivace mechanismu pro boj proti lesním požárům.

V reakci na lesní požáry, které postihly celé Středozemí a západní Balkán, vyslala EU prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU 16 letadel a čtyři vrtulníky, více než 290 vozidel a více než 1 300 zásahových složek v první linii do Albánie, Alžírska, na Kypr, do Řecka, Itálie, Severní Makedonie a Turecka. Záchranné operace podpořila z vesmíru unijní služba programu Copernicus pro podporu krizového řízení, která poskytla aktualizované mapy postižených oblastí. Jen v roce 2021 vytvořila služba rychlého mapování družice Copernicus více než 580 map oblastí po celém světě.

Když v červenci zasáhly několik oblastí Evropy ničivé povodně, EU koordinovala vyslání záchranných člunů, vrtulníků a více než 150 záchranářů z Francie, Itálie a Rakouska do Belgie. Evropský systém informací o povodních v rámci programu Copernicus upozornil orgány na riziko povodní ještě před tím, než nastaly, a Belgie, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko aktivovaly službu rychlého mapování na pomoc zásahovým složkám v první linii.

V průběhu roku 2021 EU rovněž poskytovala životně důležitou pomoc osobám postiženým katastrofami na celém světě, mimo jiné obyvatelům Demokratické republiky Kongo po výbuchu sopky, Guineji po vypuknutí epidemie viru Ebola a na Haiti po zemětřesení. V reakci na vývoj v Afghánistánu koordinovala EU prostřednictvím svého mechanismu civilní ochrany repatriaci státních příslušníků EU a dalších zranitelných osob.

Boj proti sexuálnímu zneužívání a sexuálnímu vykořisťování dětí

V červenci přijala EU nařízení o dočasné odchylce od ustanovení o důvěrnosti komunikace a provozních údajů v pravidlech upravujících soukromí elektronických komunikací. Uvedené nařízení je součástí osmi opatření strategie EU pro účinnější boj proti sexuálnímu zneužívání dětí, která mají představovat komplexní reakci na tyto trestné činy. Strategie se zaměřuje na podporu preventivních iniciativ jako prostředku, který má v první řadě zabránit tomu, aby se děti staly oběťmi, pomáhat obětem a podporovat prosazování práva s cílem zajistit, aby oběti byly rychle ochráněny před pokračujícím zneužíváním a pachatelé byli zatčeni.

Hospodářské oživení Evropy

V atmosféře značné nejistoty došlo v roce 2021 k výraznému oživení hospodářství EU po závažné recesi způsobené pandemií v roce 2020. Úspěchy EU při zavádění očkovací kampaně proti onemocnění COVID-19 a při zmírňování socioekonomických dopadů pandemie položily základy pro udržitelné oživení. Na jaře již probíhaly očkovací kampaně a začala se rušit omezení, což umožnilo obnovení růstu. Ten díky opětovnému otevření ekonomiky pokračoval i během léta. Na podzim se hospodářství EU vrátilo na úroveň před vypuknutím pandemie.

Celkově evropská hospodářská prognóza z podzimu 2021 předpokládala, že hrubý domácí produkt v EU i v eurozóně vzroste v roce 2021 o 5,0 % a v roce 2022 o 4,3 %. Ačkoli se může tempo oživení v rámci EU lišit, očekávalo se, že všechny členské státy dosáhnou do začátku roku 2023 přinejmenším stejné hospodářské úrovně jako před krizí. Vzhledem k tomu, že ekonomika v roce 2022 expanduje, očekává se, že trh práce se plně zotaví. Odhaduje se, že v letech 2022 a 2023 bude vytvořeno 3,4 milionu pracovních míst, čímž míra nezaměstnanosti v EU v roce 2023 klesne na 6,5 %.

K obratu přispěla bezprecedentní hospodářská stimulační opatření zavedená v prvních dnech krize na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni – včetně podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (nástroj SURE), jež představuje první iniciativu EU na financování zkrácené pracovní doby (viz kapitola 1). Mezitím se urychlila práce na dlouhodobém oživení, a to díky zahájení plánu EU na podporu oživení ve výši 800 miliard eur – nástroje NextGenerationEU (viz kapitola 1), k němuž došlo v létě. Provádění Nástroje pro oživení a odolnost bude hrát důležitou roli při podpoře soukromých a veřejných investic v nadcházejících měsících a letech. Podpora reforem a investic ze strany členských států má za cíl zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie a učinit ekonomiky a společnosti v EU udržitelnějšími, odolnějšími a lépe připravenými na výzvy a příležitosti, které přináší ekologická a digitální transformace. Kromě toho program InvestEU poskytne EU zásadní dlouhodobé financování a přinese soukromé investice na podporu oživení.

Evropský semestr, rámec pro sledování a koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti v celé EU, byl v roce 2021 dočasně upraven tak, aby byl koordinován s Nástrojem pro oživení a odolnost. Zveřejnění roční strategie pro udržitelný růst zahájilo cyklus semestru pro rok 2021 a pokračovalo ve strategii růstu pro rok 2020 založené na Zelené dohodě pro Evropu a na koncepci konkurenceschopné udržitelnosti. Všechny národní plány pro oživení a odolnost zahrnují investice a reformy zaměřené na doporučení pro jednotlivé země identifikované v evropském semestru, například v oblasti trhů práce, vzdělávání, kultury, zdravotní péče, spravedlnosti a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Ačkoli dopady pandemie na hospodářskou aktivitu značně zeslábly, onemocnění COVID-19 dosud nebylo poraženo. Oživení ekonomiky značně závisí na vývoji pandemie, a to jak v rámci EU, tak ve zbytku světa. Rovněž bude záležet na rychlosti, jakou se nabídka přizpůsobí rychlému zvratu v poptávce po opětovném otevření ekonomiky. Prudký vzestup cen energií, zejména plynu a elektřiny, je další z obtíží, kterým hospodářství EU v krátkodobém horizontu čelí.

Průmyslová strategie pro Evropu

V květnu Komise aktualizovala evropskou průmyslovou strategii, aby zajistila, že ambice EU v oblasti průmyslu budou zohledňovat poučení z krize COVID-19, a současně opětovně potvrdila své politické priority. Aktualizace se zaměřuje na přípravu jednotného trhu na zvládání budoucích krizí, řešení strategických závislostí a zranitelných míst EU, pokud jde o citlivé dodavatelské řetězce a průmyslové ekosystémy, a urychlení zelené a digitální transformace průmyslu EU.

Aktualizovaná strategie se zaměřuje na opatření ve třech klíčových oblastech. Za prvé strategie za účelem posílení odolnosti jednotného trhu představila čtrnáct průmyslových ekosystémů EU a navrhla vytvoření nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, který by řešil možný dopad budoucích krizí na volný pohyb osob, zboží a služeb.

Za druhé strategie představila hloubkovou analýzu strategických závislostí EU. Ta zahrnovala určení 137 výrobků v citlivých ekosystémech, kde je EU vysoce závislá na zahraničních dodávkách, a dále šest hloubkových přezkumů, pokud jde o suroviny, baterie, farmakologicky účinné látky, vodík, polovodiče a cloudové a špičkové technologie. K řešení strategických závislostí EU navrhuje aktualizace vybudování různorodých mezinárodních partnerství spolu s opatřeními pro budování kapacit EU. To zahrnuje zakládání nových průmyslových aliancí v klíčových oblastech, které pomohou přilákat soukromé investice v plném souladu s pravidly hospodářské soutěže EU. V červenci zahájily činnost dvě nové průmyslové aliance v oblasti datových a cloudových technologií, procesorů a polovodičů.

Za třetí bylo ve strategii oznámeno opatření na podporu zelené a digitální transformace EU. Strategie obsahuje nová opatření pro spoluvytváření způsobů transformace v partnerství s průmyslovým odvětvím, veřejnými orgány, sociálními partnery a zúčastněnými stranami. Tato opatření se v první řadě zaměřila na odvětví cestovního ruchu a na ekosystémy energeticky náročných průmyslových odvětví, poté následovalo stavebnictví a sociální ekonomika. Strategie také podporuje soudržný regulační rámec pro dosažení cílů balíčku opatření k realizaci Zelené dohody a evropské digitální dekády, včetně zavádění obnovitelných zdrojů energie a zajištění přístupu k cenově dostupné a dekarbonizované elektřině v dostatečném objemu. Strategie se rovněž zaměřuje na malé a střední podniky vytvořením pozic poradců pro udržitelnost v rámci obnovené a posílené sítě Enterprise Europe Network (viz níže) a obchodních modelů založených na datech. Závěrem pak vyzývá k realizaci investic do prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovní síly za účelem podpory zelené a digitální transformace.

Podpora jednotného trhu

V dubnu Komise přijala Program pro jednotný trh, balíček v hodnotě 4,2 miliardy eur na podporu a posílení správy jednotného trhu do roku 2027 se zaměřením na hospodářské oživení. Program konsoliduje opatření v oblastech, jako je bezpečnost potravin, ochrana spotřebitele, statistika, normalizace a konkurenceschopnost. Na jednotném trhu zajistí větší efektivitu a současně spotřebitelům a společnostem poskytne lepší poměr kvality a ceny. V rámci tohoto balíčku zveřejnila Komise výzvy týkající se obnovy a posílení sítě Enterprise Europe Network (která začala fungovat 1. ledna 2022) a projektů v rámci společné klastrové iniciativy (Euroclusters) se zaměřením na pomoc malým a středním podnikům při přechodu k udržitelnosti, digitalizaci a odolnosti a na posílení jejich schopnosti růstu jak v rámci jednotného trhu, tak na mezinárodní úrovni.

Prioritní oblasti nového Programu pro jednotný trh.

Efektivní jednotný trh

• Provádět, prosazovat a dále rozvíjet pravidla týkající se obchodního práva, hospodářské soutěže, boje proti praní peněz a volného pohybu kapitálu, zboží a služeb.
• Zajištění toho, aby poskytovatelé finančních služeb uspokojovali potřeby spotřebitelů, občanské společnosti a koncových uživatelů.
• Zlepšit prosazování pravidel hospodářské soutěže v digitální ekonomice a posílit spolupráci s členskými státy.
• Pomoci zadavatelům veřejných zakázek co nejlépe využívat peníze daňových poplatníků.

Evropské statistiky

• Poskytovat finanční prostředky na tvorbu a šíření vysoce kvalitních statistik na podporu rozhodování založeného na důkazech a měřit dopad.

Účinné normy

• Poskytovat finanční podporu na vypracování celounijních norem kvality a bezpečnosti výrobků a služeb.

Bezpečnost potravin

• Prevence, kontrola a eradikace nákaz zvířat a škůdců rostlin a zároveň podpora udržitelné produkce potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Ochrana spotřebitele

• Zajistit, aby byly produkty na trhu bezpečné a spotřebitelé znali pravidla.
• Pomoci vnitrostátním orgánům v účinné spolupráci.

Konkurenceschopnost

Podpora podniků:

• poskytovat finanční podporu z fondu InvestEU, jako jsou granty a úvěrové záruky pro malé a střední podniky;
• usnadnit přístup na trh a snížení administrativní zátěže;
• podporovat zavádění inovací a řešení globálních a společenských problémů;
• podporovat příznivé podnikatelské prostředí a podnikatelskou kulturu.

Politika pro oblast vesmíru

Kosmický program EU, přijatý v dubnu 2021 s rozpočtem 14,9 miliardy eur, který je na úrovni iniciativ EU v oblasti vesmíru dosud nejvyšší, v jediném celku modernizuje a sjednocuje tři stěžejní programy EU: Galileo, EGNOS (Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací) a Copernicus. Poskytuje základ pro podporu kosmického průmyslu a posiluje vedoucí postavení Evropy v oblasti kosmických technologií a její odolnost.

Hodnota evropského kosmického průmyslu se pohybuje mezi 46 a 54 miliardami EUR. Tento průmysl podporuje více než 250 000 pracovních míst. V příštích 7 letech získá investice EU ve výši 14,9 miliardy EUR. Více než 30 družic ve vlastnictví EU se nachází na oběžné dráze. Využívají se ke zvýšení účinnosti v zemědělství a rybolovu, k ochraně životního prostředí a boji proti změně klimatu, k monitorování přírodních katastrof a reakci na ně, ke zvýšení bezpečnosti hranic a k boji proti pirátství na moři, ke zlepšení zdraví občanů a k optimalizaci dopravy. Třetina světových družic je vyrobena v EU.

S rostoucí důležitostí vesmíru při prosazování cílů EU, jako je rozvoj, konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost, byla Agentura pro evropský globální navigační družicový systém, založená v roce 2010, v červnu 2021 nahrazena Agenturou Evropské unie pro kosmický program, která má rozsáhlejší úlohu. Komise rovněž podepsala dohodu o finančním partnerství s touto novou agenturou a s Evropskou kosmickou agenturou.

Některé oblasti použití

Zemědělství

Kosmický program EU umožňuje precizní zemědělství a integrovaná zemědělská řešení. Pomáhá zemědělcům zvýšit výnosy o více než 10 %, ušetří více než 20 % hnojiv, paliv a pesticidů a umožňuje fungování autonomních strojů.

Reakce na přírodní pohromy

Kosmický program EU podporuje záchranné operace během povodní, požárů, zemětřesení a hurikánů, jakož i při katastrofách způsobených člověkem.

Inteligentní města

Kosmický program EU má zásadní význam pro mapování, plánování a monitorování infrastruktury, zejména pro lepší městskou dopravu a inteligentní nakládání s odpady.

Obnovitelná energie

Kosmický program EU podporuje umístění zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, přičemž posuzuje potenciální výrobu energie a dopady na životní prostředí.

Ochrana zdraví

Kosmický program EU pomáhá předpovídat kvalitu ovzduší a ultrafialové záření, které mají dopad na naše zdraví.

Kosmický program EU poskytuje kritickou infrastrukturu pro digitální transformaci. Data z kosmických systémů jsou klíčovým faktorem umožňujícím digitální inovace, jako jsou autonomní vozidla, inteligentní řešení a bezdrátové telekomunikační sítě 5G.

Aby mohla Evropa dále rozvíjet svůj vlastní kosmický průmysl, potřebuje napravit současný nedostatek rizikového kapitálu a chybějící hospodářskou soutěž na některých kosmických trzích. Tím se v nadcházejících letech zlepší dodávky technologií pro kosmický program a posílí autonomie EU v oblasti vesmíru. Mohlo by to také vytvořit mnoho vysoce kvalifikovaných pracovních míst v jiných odvětvích, jako jsou výrobky a služby umožněné využitím kosmických dat. Nový fond Cassini ve výši 1 miliardy eur pomůže inovativním podnikům expandovat na nové trhy související s oblastí vesmíru tím, že přiláká více soukromých investic. Posílí rovněž růst širšího kosmického průmyslu EU tím, že začínajícím podnikům pomůže lépe využívat kosmická data generovaná prostřednictvím infrastruktury EU.

Obranný průmysl

V únoru 2021 přijala EU prostřednictvím akčního plánu pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem opatření k posílení své technologické a průmyslové úrovně. Díky němu vznikly ambiciózní iniciativy k posílení inovací zkoumáním a využíváním převratného potenciálu technologií na rozhraní obranných, kosmických a civilních aplikací, jako jsou například mikroprocesory, kybernetické technologie, kvantové technologie a umělá inteligence.

Hlavní cíle plánu jsou: zlepšit doplňkovost mezi příslušnými programy a nástroji EU; zajistit, aby unijní financování obranného výzkumu a inovací mělo hospodářské a technologické přínosy pro společnost jako celek; a umožnit obrannému průmyslu využívání výsledků výzkumu civilního průmyslu a inovací v civilní oblasti. Za účelem reakce na geopolitickou soutěž a posílení technologické suverenity EU je připraveno jedenáct iniciativ. Akční plán zřizuje Observatoř pro kritické technologie. Připravuje také půdu pro spuštění tří stěžejních projektů (které má Komise představit v roce 2022) s potenciálem zásadně změnit situaci:

• technologie dronů pro zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU v této kritické oblasti,
• bezpečná kosmická konektivita pro zajištění vysokorychlostního a odolného připojení pro všechny v EU založeného na kvantovém šifrování a dále
• řízení kosmického provozu, aby se zabránilo kolizím, ke kterým může docházet v důsledku rostoucího počtu družic a stále většího množství kosmického odpadu.

Evropský obranný fond, schválený v dubnu 2021, podpoří společný výzkum a vývoj v oblasti obrany a podpoří inovativní a konkurenceschopnou technologickou a průmyslovou základnu obrany. Přijetí prvního ročního pracovního programu v červnu připravilo půdu pro výzvy k předkládání návrhů na financování EU ve výši 1,2 miliardy eur.

Odhaduje se, že problém nedostatečné spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti stojí 25 až 100 miliard EUR ročně.

V současné době probíhá plánování obranné schopnosti a přibližně 80 % zakázek v oblasti obrany na čistě vnitrostátní úrovni, což vede k nákladnému zdvojování obranných schopností.

Pouze 9 % výzkumu a technologií v oblasti obrany využívá spolupráci mezi členskými státy.

Fond zvyšuje technologický náskok EU a rozvíjí kapacity zásadního významu pro její otevřenou strategickou autonomii a odolnost, a představuje tak klíčový prvek pro zajištění větší bezpečnosti a konkurenceschopnosti Evropské unie. Pracovní program si klade za cíl sdružit zdroje a eliminovat roztříštěnost obranného trhu EU, a zajistit tak efektivnější vynakládání prostředků a zároveň vyvinout nejmodernější technologie a vybavení, které by při nezávislém fungování nebyly k dispozici.

Novému fondu předcházely dva programy: Přípravná akce zaměřená na obranný výzkum a Evropský program rozvoje obranného průmyslu. V červnu byly z výše zmíněného programu přiděleny finanční prostředky ve výši 158 milionů eur na 26 nových projektů v oblasti obranných kapacit v rozmanitých a zároveň vzájemně se doplňujících sférách, jako je námořní bezpečnost, získávání poznatků o situaci v oblasti kybernetiky a vedení pozemního a vzdušného boje.

Finanční systémy, bankovní unie a unie kapitálových trhů

Otevřené a odolné hospodářské a finanční systémy

EU je odhodlána usilovat o otevřenější a odolnější světové hospodářství, řádně fungující mezinárodní finanční trhy a mnohostranný systém založený na pravidlech.

V lednu předložila Komise novou strategii na podporu otevřenosti, síly a odolnosti hospodářského a finančního systému EU pro nadcházející roky. Strategie stojí na třech vzájemně se posilujících pilířích: posílení mezinárodní úlohy eura; posílení odolnosti infrastruktury finančního trhu EU a zlepšení účinnosti režimu sankcí EU. Strategie si klade za cíl poskytnout EU lepší možnosti k tomu, aby mohla hrát vedoucí úlohu v oblasti globální ekonomické správy, a současně ji chránit před nespravedlivými a nekalými praktikami, jako jsou opatření zemí mimo EU s extrateritoriálním dopadem nebo neoprávněný politický vliv na hospodářské subjekty z EU.

Kromě dokončení bankovní unie a dalšího pokroku v oblasti unie kapitálových trhů má Komise v plánu posílit mezinárodní úlohu eura tím, že osloví partnery mimo EU s cílem podpořit jeho používání, a dále tím, že podpoří rozvoj nástrojů a referenčních hodnot denominovaných v eurech. Emise vysoce kvalitních dluhopisů denominovaných v eurech v rámci nástroje NextGenerationEU, navrženého v červenci, v nadcházejících letech značně posílí hloubku a likviditu kapitálových trhů EU a zvýší atraktivitu těchto trhů i eura pro investory. Významnější mezinárodní úloha eura bude znamenat přínos nejen pro EU, ale pomůže také zlepšit stabilitu celkového finančního systému tím, že nabídne více příležitostí k diverzifikaci devizových rezerv, čímž se sníží míra zranitelnosti vůči vnějším měnovým otřesům.

V lednu 2021 se Komise a Evropská centrální banka dohodly, že budou spolupracovat na analýze různých variant návrhu a souvisejících právních důsledků digitálního eura – digitální formy měny centrální banky, která by spotřebitelům a podnikům nabídla širší možnosti. Digitální euro by bylo doplňkem hotovosti, která by měla zůstat široce dostupná a použitelná. Vzhledem ke svému potenciálu doplňkového, inovativního a bezpečného platebního prostředku by mohlo digitální euro podpořit strategie EU v oblasti digitálních financí a maloobchodních plateb. Digitální euro by také mohlo posílit mezinárodní úlohu eura a podpořit otevřenou strategickou autonomii EU. V červenci Komise uvítala rozhodnutí centrální banky zahájit průzkumnou fázi digitálního eura. Tato fáze, která potrvá dva roky, prozkoumá možné varianty návrhu, požadavky uživatelů a způsob, jakým lze poskytovat finanční služby pomocí digitálního eura. Komise spolupracuje s centrální bankou ohledně různých variant a jejich vzájemné interakce s cíli politiky EU.

Prohloubení unie kapitálových trhů

Balíček opatření týkající se unie kapitálových trhů, přijatý v listopadu, představuje důležitý nástroj pro podporu udržitelného růstu a zajištění toho, aby společnosti v EU měly dostatečný přístup k financování. Návrhy mají za cíl zajistit investorům lepší přístup k údajům o společnostech a obchodování. Tato opatření rovněž podpoří dlouhodobé investice a přispějí k tomu, aby přeshraniční prodej investičních fondů byl snazší a bezpečnější. Návrhy obecně cílí na efektivnější propojení společnosti z EU s investory, zlepšení jejich přístupu k financování, rozšíření investičních příležitostí pro retailové investory a další integraci kapitálových trhů EU.

Balíček se skládá ze čtyř pilířů: návrh týkající se jednotného evropského přístupového místa, přezkum evropského fondu dlouhodobých investic, přezkum směrnice o správcích alternativních investičních fondů a přezkum nařízení o trzích finančních nástrojů, kterým se zavádí evropský systém konsolidovaných obchodních informací.

Návrh týkající se jednotného evropského přístupového místa by zvýšil viditelnost a dostupnost informací o společnostech v EU a investičních produktech EU. Vyřešil by problém roztříštěnosti údajů v jednotlivých státech zajištěním přístupu k těmto informacím na úrovni EU, což by posílilo investiční příležitosti institucionálních a retailových investorů. Společnostem z EU, zvláště těm menším, které působí na menších trzích, by to přineslo snazší dostupnost finančních prostředků. V rámci jednotného přístupového místa by byly k dispozici rovněž informace týkající se udržitelnosti zveřejňované společnostmi. To podpoří přechod na udržitelné investice, což představuje jeden z cílů Zelené dohody pro Evropu. Základním prvkem společného datového prostoru bude strategie pro digitální finance.

Přezkum evropského fondu dlouhodobých investic usnadní nasměrování investic realizovaných profesionálními a retailovými investory do digitálních nebo udržitelných projektů nebo do dlouhodobého kapitálu malých a středních podniků při současném zajištění vysoké úrovně ochrany retailových investorů.

Cílem přezkumu směrnice o správcích alternativních investičních fondů je posílit efektivitu a integraci trhu alternativních investičních fondů. Návrh harmonizuje pravidla týkající se fondů, které poskytují úvěry společnostem. To usnadní poskytování úvěrů reálné ekonomice a zároveň lépe ochrání investory a zajistí finanční stabilitu. Přezkum také objasňuje pravidla pro přenášení pravomoci, která správcům fondů umožňují prostřednictvím externího zajišťování služeb získávat odborné znalosti ze zemí mimo EU, aniž by došlo k narušení obchodních postupů, které přispěly k celosvětovému úspěchu fondů EU. Díky přezkumu bude zajištěno, že orgány dohledu v EU budou mít k dispozici náležité informace a že bude zajištěna odpovídající koordinace.

Úpravy obchodních pravidel EU zajistí větší transparentnost kapitálových trhů. Podpoří rovné podmínky mezi burzami cenných papírů a investičními bankami. Přezkum zavede evropský systém konsolidovaných obchodních informací, který investorům umožní přístup k údajům o obchodování s akciemi, dluhopisy a deriváty v téměř reálném čase ve všech obchodních systémech v EU. Tento přístup měl dosud pouze omezený počet profesionálních investorů. Systém investorům usnadní orientaci na veřejných trzích a umožní transparentnější a efektivnější obchodování s akciemi, dluhopisy a deriváty. Burzy cenných papírů, zejména ty menší, budou mít spravedlivý podíl na výnosech vygenerovaných na základě informací, které systému poskytují.

Pojištění

Pojistitelé mají v mnoha aspektech hospodářství EU kriticky důležitou roli: poskytují podnikům dlouhodobé financování, pomáhají směřovat úspory na finanční trhy a do reálné ekonomiky a nabízejí životně důležitou ochranu podnikům a domácnostem, včetně řešení důchodového příjmu.

V září Komise přijala komplexní přezkum pravidel EU v oblasti pojišťovnictví (tzv. Solventnost II). Celkovým cílem je zajistit, aby pojistitelé a zajistitelé v EU nadále investovali, a podpořit politické priority EU, zvláště pokud jde o financování hospodářského oživení po skončení pandemie COVID-19, dokončení unie kapitálových trhů a směrování finančních prostředků do provádění Zelené dohody pro Evropu. Přezkum rovněž vyplňuje mezery ve stávajících pravidlech a posiluje odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví, aby dokázalo přestát budoucí krize a lépe chránit pojistníky.

Bankovní balíček

V říjnu Komise přijala přezkum pravidel EU pro bankovnictví, čímž dokončila provádění dohody Basel III v EU. Přezkum se skládal z legislativního návrhu na změnu směrnice o kapitálových požadavcích, legislativního návrhu na změnu nařízení o kapitálových požadavcích a samostatného legislativního návrhu na změnu nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti řešení krizí.

Tato nová pravidla zajistí, aby banky v Evropské unii byly odolnější vůči potenciálním budoucím hospodářským otřesům, a zároveň přispějí k oživení Evropy po skončení pandemie COVID-19 a k přechodu ke klimatické neutralitě.

Basel III: nová pravidla pro interní modely

Bude zaveden nový limit, aby se zamezilo podceňování rizik v případech, kdy banky používají své vlastní výpočetní modely.

Lepší dohled

Orgány dohledu budou mít k dispozici silnější nástroje pro dohled nad bankami v EU, včetně složitých bankovních skupin. Budou zavedeny minimální normy pro dohled nad pobočkami bank ze zemí mimo EU v EU.

Udržitelnost

Banky budou muset při řízení svého podnikání zohledňovat environmentální, sociální a správní rizika.

Spravedlivé, jednoduché a moderní daně a cla

V květnu Komise představila sdělení o zdanění podniků pro 21. století. V něm byla oznámena řada opatření s cílem zlepšit spravedlnost a transparentnost v oblasti daní a koncipovat dlouhodobou vizi týkající se systému zdanění podniků v EU. Cílem je vytvořit takové prostředí v oblasti zdanění podniků, které bude podporovat oživení, udržitelný růst a investice. Komise se zároveň intenzivně zapojila do mezinárodních diskusí o reformě daně z příjmu právnických osob, která by měla v konečném důsledku zajistit spravedlivé zdanění všech společností bez ohledu na to, kde podnikají. Tyto rozhovory byly završeny historickou dohodou o reformě daňového rámce v mezinárodním měřítku mezi 136 jurisdikcemi, kterou ministři financí skupiny G20 schválili v červenci.

Legislativní návrh přijatý Komisí v prosinci 2021 si klade za cíl zejména rychlé provedení mezinárodní dohody o účinném minimálním zdanění nadnárodních společností, známé jako druhý pilíř mezinárodní dohody, do práva EU. Návrh stanoví, jak se budou zásady 15% efektivní daňové sazby správně a důsledně uplatňovat v praxi v rámci EU.

V prosinci Komise rovněž přijala novou iniciativu týkající se boje proti zneužívání krycích subjektů k nepatřičným daňovým účelům. Návrh by měl zajistit, aby subjekty v Evropské unii, které nevykonávají žádnou hospodářskou činnost, popřípadě ji vykonávají jen v minimální míře, nemohly využívat daňových výhod a nepředstavovaly pro daňové poplatníky finanční zátěž.

V roce 2020 vzrostl celkový objem elektronického obchodu v EU na 757 miliard eur, což představuje nárůst o 10 % oproti 690 miliardám eur z předešlého roku. Rok 2020 byl neobvyklým rokem poznamenaným pandemií COVID-19, ve kterém se ukázala důležitost elektronického obchodu jak pro společnost, tak pro ekonomiku. V červenci 2021 vstoupila v platnost nová pravidla DPH pro nakupování online. Pravidla se snaží zjednodušit postupy pro přeshraniční elektronický obchod a zajistit rovné podmínky pro společnosti a platformy z EU i mimo EU. Přinášejí také větší transparentnost pro zákazníky nakupující přes internet v EU, pokud jde o ceny a možnosti výběru spotřebitelů.

V roce 2021 došlo díky novému systému kontroly při dovozu 2 k výraznému posílení celní unie proti bezpečnostním hrozbám. Tento systém umožňuje celním orgánům účinněji řešit nezákonný obchod se zbožím přes vnější hranice EU a řídit rostoucí riziko vstupu nebezpečného zboží do EU prostřednictvím elektronického obchodu.

Spravedlivá hospodářská soutěž

Díky dynamické hospodářské soutěži je hospodářství EU odolnější, neboť účastníky trhu motivuje k inovacím, k investicím a ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Komise prostřednictvím svých antimonopolních rozhodnutí, rozhodnutí v oblasti spojování podniků a rozhodnutí o státní podpoře chrání spotřebitele před nekalými obchodními praktikami a zajišťuje jim přístup k nejširšímu výběru kvalitních a inovativních výrobků za spravedlivé ceny. Například konzervativní odhady Evropské komise uvádějí výši ročních úspor zákazníků plynoucích ze zákazu kartelů a ze zásahů do spojování podniků v EU v rozmezí od 14 miliard do 23,3 miliardy eur.

Důsledné a rovnocenné prosazování pravidel hospodářské soutěže EU podporuje soudržnost v Evropské unii a rovné zacházení s účastníky trhu, a tím podněcuje růst a zaměstnanost. V roce 2021 Komise pokračovala v prosazování pravidel hospodářské soutěže na všech trzích. Aby si udržela náskok před budoucími změnami, zintenzivnila rovněž probíhající přezkum nástrojů politiky hospodářské soutěže. Významný výsledek tohoto procesu představovaly v roce 2021 zejména nové pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí, které ještě více přispěly k ekologizaci hospodářství v souladu s politickými cíli Komise.

Cílem probíhající práce, který je formulován ve sdělení o politice hospodářské soutěže připravené na nové výzvy, je pokračovat v podpoře hospodářství během pandemie (viz také kapitola 1), urychlit hospodářské oživení a připravit půdu pro zelenou a digitální transformaci a pro zvýšení odolnosti jednotného trhu.

Inkluzivní ekonomika

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv

V březnu navrhla Evropská komise akční plán, který vymezuje konkrétní iniciativy pro realizaci 20 zásad evropského pilíře sociálních práv. Na základě rozsáhlé veřejné konzultace s více než 1 000 písemných příspěvků navrhla tři hlavní cíle, kterých má EU dosáhnout do roku 2030. Jedná se o zaměstnání pro nejméně 78 % obyvatelstva ve věku 20 až 64 let, každoroční odbornou přípravu pro nejméně 60 % všech dospělých osob a snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením alespoň o 15 milionů, včetně 5 milionů dětí. Vedoucí představitelé EU potvrdili tyto nové cíle na sociálním summitu v Portu ve dnech 7. a 8. května. Na tomto summitu se sešli vedoucí představitelé EU, sociální partneři a zástupci občanské společnosti a zavázali se k dalšímu provádění evropského pilíře sociálních práv s tím, že nastal čas dosáhnout výsledků.

Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo zaměstnáno nejméně 78 % populace ve věku 20 až 64 let, 60 % všech dospělých osob se každoročně účastnilo odborné přípravy a o 15 milionů méně osob bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením.

Bezpečnější a zdravější pracoviště

V zájmu lepší ochrany milionů pracovníků před pracovními úrazy a nemocemi z povolání přijala EU v červnu Strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027. Tento rámec identifikuje hlavní problémy, stanoví cíle a předkládá opatření ke zlepšení zdraví a bezpečnosti pracovníků v nadcházejících letech. Reaguje rovněž na měnící se potřeby v oblasti ochrany pracovníků v důsledku digitální a ekologické transformace, nových forem práce a pandemie COVID-19. Rámec bude zároveň i nadále bojovat proti tradičním rizikům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako jsou pracovní úrazy nebo expozice nebezpečným chemickým látkám. Propaguje tzv. „vizi nula“, tedy přístup spočívající v eliminaci úmrtí souvisejících s prací v EU.

Ochrana lidí pracujících prostřednictvím platforem

Digitální platformy práce poskytují pracovní místa a příjmy přibližně 28 milionům lidí v EU. V posledních pěti letech vzrostla ekonomika platforem pětinásobně. V prosinci navrhla Komise opatření ke zlepšení pracovních podmínek osob pracujících prostřednictvím platforem. Odhaduje se, že v důsledku navrhované směrnice by mohlo být 1,7 až 4,1 milionu osob překvalifikováno na pracovníky a získat práva a sociální ochranu, na něž mají nárok. Ostatní by byli i nadále klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné a byla by jim přiznána plná autonomie a ochrana poskytovaná takovým osobám v jednotlivých státech. Směrnice by rovněž zajistila, aby všichni, kdo pracují prostřednictvím platforem, a jejich zástupci lépe porozuměli algoritmům používaným při práci platforem a aby tyto algoritmy vždy podléhaly lidské kontrole.

Jaké jsou výhody zařazení mezi zaměstnance?

Zaručená doba odpočinku a placená dovolená.

Alespoň vnitrostátní nebo odvětvová minimální mzda (připadá-li v úvahu).

Bezpečnost a ochrana zdraví.

Dávky v nezaměstnanosti a nemoci a zdravotní péče.

Mateřská, otcovská a rodičovská dovolená.

Nároky na důchod.

Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Evropský orgán pro pracovní záležitosti

V květnu 2021 začal Evropský orgán pro pracovní záležitosti fungovat nezávisle na Komisi. Jeho úkolem je pomoci zajistit spravedlivé, jednoduché a účinné prosazování pravidel EU v oblasti mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení a usnadnit jednotlivcům a podnikům využívání výhod jednotného trhu.

Boj proti bezdomovectví

EU, členské státy a organizace občanské společnosti se poprvé zavázaly spolupracovat v boji proti bezdomovectví v EU. V červnu společně spustily Evropskou platformu pro boj proti bezdomovectví, aby bylo možné zahájit dialog, usnadnit vzájemné učení, zlepšit důkazy a monitorování a posílit spolupráci mezi organizacemi bojujícími proti bezdomovectví. Červnové Lisabonské prohlášení o nové platformě si klade ambiciózní cíle: dostupné, bezpečné a vhodné nouzové ubytování pro každého, kdo je potřebuje, nabídka vhodného ubytování pro osoby, které byly propuštěny z institucí, jako jsou věznice nebo nemocnice, nouzové nebo přechodné ubytování používané pouze v nezbytně nutných případech a boj proti diskriminaci kvůli bezdomovectví. Od roku 2022 se činnost platformy soustředí na zahájení projektu, jehož cílem je spočítat bezdomovce v různých městech v celé EU, a na akce vzájemného učení, které umožní určit a propagovat osvědčené postupy založené na důkazech a využívat finanční prostředky EU.

Vytváření příležitostí pro mládež

V prosinci 2021 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU 14,9 %, což představuje 2,75 milionu osob mladších 25 let. V září oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová novou iniciativu nazvanou ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), aby se zvýšila podpora EU pro mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a jsou znevýhodněni, například kvůli nedostatečné kvalifikaci nebo zdravotnímu postižení, nebo proto, že pocházejí z přistěhovaleckého prostředí. ALMA jim pomůže najít si své místo na trhu práce, jelikož propojí personalizované odborné vedení a odbornou přípravu v jejich domovském členském státě s pracovní stáží v jiném členském státě. Cílem je zlepšit dovednosti, znalosti a zkušenosti mladých lidí, dát jim příležitost vytvořit si nové kontakty v celé Evropě, které by jinak nezískali, a v konečném důsledku jim pomoci vstoupit na trh práce. ALMA se bude realizovat v rámci Evropského sociálního fondu plus s odhadovaným ročním rozpočtem ve výši 15 milionů EUR.

VIDEO Během školení pro Evropský sbor solidarity vysvětluje Virna, jak přišla na koncepci svého solidárního projektu a jaké otázky si kladla při realizaci tohoto nápadu.

V dubnu spustila Komise nový program Evropského sboru solidarity na období 2021–2027. S rozpočtem přesahujícím 1 miliardu EUR nabídne tento program příležitost přibližně 275 000 mladým lidem, aby pomohli řešit společenské a humanitární problémy prostřednictvím dobrovolnické činnosti nebo vlastních solidárních projektů. Díky tematickému zaměření projektů tohoto sboru podporuje program zastřešující politické priority EU, jako je ekologická a digitální transformace, začleňování a účast mladých lidí na demokratických procesech a jejich občanská angažovanost.

V září spustila Komise novou online aplikaci Erasmus+ jako jednotné kontaktní místo pro mobilní studenty programu Erasmus+ se všemi informacemi nezbytnými pro studium a pobyt v zahraničí. Tato aplikace poskytuje mobilním studentům digitální Evropskou studentskou kartu. Tato karta bude použitelná v celé EU pro bezpečnou a snadnou identifikaci na vysokých školách a pro přístup ke službám. Je důležitým krokem k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Program Erasmus pro mladé podnikatele se v roce 2021 rozšířil do Kanady, Jižní Koreje a na Tchaj-wan a poskytl více příležitostí k seznámení se s podnikáním v zahraničí.

V září oznámila předsedkyně von der Leyenová také návrh Komise, aby byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Cílem je podpořit EU, členské státy a regionální a místní orgány v tom, aby oceňovaly, podporovaly a zapojovaly mladé lidi v období po pandemii. Evropský rok mládeže konkrétně podnítí účast mladých lidí a jejich zapojení do všech politik EU, bude podporovat jejich osobní, sociální a profesní rozvoj a upozorňovat na to, jaké nové perspektivy jim může nabídnout ekologická a digitální transformace.

V říjnu zahájila Komise distribuci 60 000 bezplatných železničních jízdenek v rámci iniciativy DiscoverEU. Tato iniciativa poskytuje mladým lidem ve věku 18 let pocházejícím z jakýchkoli poměrů příležitost cestovat po EU, učit se z jiných kultur, navázat nová přátelství a objevit svou evropskou identitu. Jelikož kvůli pandemii COVID-19 nebyly jízdenky distribuovány v roce 2020, mohly se v roce 2021 zúčastnit i 19leté osoby.

Akční plán pro sociální ekonomiku

V prosinci předložila Komise akční plán, který má evropské sociální ekonomice pomoci prosperovat a využít jejího hospodářského potenciálu a potenciálu vytvářet pracovní místa. Napomůže také ke spravedlivému a inkluzivnímu oživení i k ekologické a digitální transformaci. Organizace sociální ekonomiky jsou subjekty, které se v první řadě zaměřují na sociální a environmentální účely a většinu svého zisku reinvestují zpět do organizace. V EU existuje 2,8 milionu subjektů sociální ekonomiky, které zaměstnávají 13,6 milionu lidí a nabízejí řešení společenských problémů. Tyto organizace se mohou při rozvoji a rozšiřování svých činností potýkat s problémy, protože nejsou dostatečně pochopeny a uznávány. Potřebují větší a lepší podporu, aby mohly růst a prosperovat a aby měly ještě větší dopad na společnost. Cílem tohoto akčního plánu je usnadnit zakládání a růst organizací sociální ekonomiky.

Rozvíjení znalostí a dovedností

Stále více lidí v EU si potřebuje doplňovat znalosti, dovednosti a kompetence, protože jejich formální vzdělání jim přestává dostačovat k tomu, aby dokázali reagovat na požadavky rychle se měnící společnosti a trhu práce. V prosinci Komise navrhla doporučení Rady týkající se individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů, jak bylo oznámeno ve sdělení o Evropské agendě dovedností a o Evropském prostoru vzdělávání z roku 2020.

Individuální vzdělávací účty sestávají z individuálních nároků v oblasti odborné přípravy. Cílem návrhu je řešit nízkou míru účasti dospělých na odborné přípravě, vyrovnat nedostatky v dovednostech a přispět ke konkurenceschopné ekonomice a sociální spravedlnosti. Navrhované doporučení se proto zabývá hlavními překážkami, jež lidem brání v účasti na odborné přípravě, ať už je to motivace, čas, či financování, a žádá členské státy, aby spolu se sociálními partnery:

• zřídily individuální vzdělávací účty a zajistily nároky v oblasti odborné přípravy pro všechny dospělé v produktivním věku,
• vytvořily seznam kurzů odborné přípravy, které budou způsobilé pro financování z individuálních vzdělávacích účtů, a zpřístupnily jej prostřednictvím digitálního registru,
• nabízely profesní poradenství a uznávání dříve získaných dovedností spolu s placenou dovolenou na odbornou přípravu.

Pomocí mikrocertifikátů se osvědčují výsledky krátkodobého studia, jako je krátký kurz nebo školení. Nabízejí flexibilní a cílený způsob, jak pomoci lidem rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence, které potřebují pro svůj osobní a profesní rozvoj. Cílem návrhu Komise je zajistit, aby mikrocertifikáty fungovaly napříč institucemi, podniky či odvětvími, a to i přeshraničně. Cílem je zajistit, aby mikrocertifikáty byly vysoce kvalitní a byly vydávány transparentním způsobem v zájmu budování důvěry v to, co osvědčují.

Na podporu provádění opatření pro rozvoj dovedností lidí je k dispozici řada finančních prostředků EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost (viz kapitola 1). Evropský sociální fond plus je hlavním nástrojem EU pro investice do lidí. Jeho celkový rozpočet na období 2021–2027 činí přibližně 99 miliard EUR a tento fond podporuje kvalitní a udržitelnou zaměstnanost, vzdělávání a odbornou přípravu na vysoké úrovni.

Má rovněž zaručit přiměřenou a důstojnou sociální ochranu, bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě a zlepšit pracovní podmínky. V období 2021–2027 bude do Evropského sociálního fondu plus začleněn program pro zaměstnanost a sociální inovace a Fond evropské pomoci nejchudším osobám.

V březnu byl zahájen nový program Erasmus+ na období 2021–2027. Tento přepracovaný program s rozpočtem 26,2 miliardy EUR doplněným přibližně o 2,2 miliardy eur z vnějších nástrojů EU bude financovat vzdělávací mobilitu a projekty přeshraniční spolupráce pro 10 milionů Evropanů ze všech věkových kategorií a prostředí. Bude se snažit být ještě inkluzivnější a podporovat ekologickou a digitální transformaci, jak je stanoveno v prioritách Evropského prostoru vzdělávání.

Výzkum, inovace a Evropský výzkumný prostor

V listopadu se všechny členské státy dohodly na Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a na správě Evropského výzkumného prostoru, který stanoví priority a zjednodušený rámec správy pro tuto oblast, včetně politické agendy na období 2022–2024. Díky tomu bude možné lépe sladit regionální, celostátní a unijní strategie výzkumu a inovací a také investice. Členské státy po konzultaci se zúčastněnými stranami vymezí a budou monitorovat pokrok v souladu se společnou politickou agendou Evropského výzkumného prostoru. Zahrnuté oblasti sahají od hodnot a zásad výzkumu a inovací až po strategické priority pro investice, například do výzkumné infrastruktury. Komise bude podporovat společné akce k zajištění dlouhodobých investic do výzkumu a inovací a politické reformy.

Unie rovnosti

Stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci

Cílem nových opatření v oblasti transparentnosti odměňování je zajistit, aby ženy a muži v EU dostávali stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci. Návrh Komise přijatý v březnu obsahuje opatření, jako jsou informace o platech pro uchazeče o zaměstnání, právo na informace o výši platů pracovníků vykonávajících stejnou nebo rovnocennou práci a povinnosti velkých společností podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů a tyto rozdíly posuzovat. Kromě toho nebudou mít zaměstnavatelé možnost ptát se uchazečů o zaměstnání na jejich předchozí platovou historii, čímž se zabrání tomu, aby rozdíly v odměňování přetrvávaly i při změně zaměstnání. Cílem návrhu je rovněž posílit nástroje, které pracovníkům umožňují uplatňovat svá práva, a usnadnit přístup ke spravedlnosti, například posílit právo na náhradu za diskriminaci v odměňování.

Práva dítěte

Aby byla EU připravena na příští generaci Evropanů, navrhla Komise v roce 2021 komplexní novou Strategii EU pro práva dítěte a evropskou záruku pro děti. Tyto významné politické iniciativy budou chránit všechny děti a pomohou jim uplatňovat jejich práva. Obě tyto iniciativy vycházely z rozsáhlých konzultací s občany, zúčastněnými stranami a především s více než 10 000 dětmi, jelikož základem byla snaha, aby se děti staly ústředním bodem tvorby politik EU. Zmíněná strategie se rovněž objevila ve zjednodušených verzích pro děti různého věku a s různými čtenářskými schopnostmi.

Strategie EU pro práva dítěte vychází z primární zásady, že všechny děti v Evropské unii, a vlastně i na celém světě, by měly mít stejná práva a žít bez diskriminace. Cílem strategie je začlenit práva dětí do příslušných politik EU a členských států. Zahrnuje opatření v šesti tematických oblastech:

• dát dětem možnost stát se aktivními občany a členy demokratických společností,
• bojovat proti dětské chudobě a podporovat socioekonomické začlenění, zdraví a vzdělávání,
• bojovat proti všem formám násilí páchaného na dětech a zajistit ochranu dětí,
• posílit soudnictví vstřícné k dětem,
• podporovat a chránit děti prostřednictvím digitální transformace a
• urychlit práci EU v oblasti práv dětí v rámci vnější činnosti.

Tato strategie tedy z EU činí hlavního propagátora a ochránce práv dětí na celém světě.

Spojuje do jednoho komplexního a soudržného rámce všechny nové a stávající legislativní, politické a finanční nástroje EU, které přispívají k ochraně a prosazování práv dětí. Komise se do tohoto úsilí zapojila tím, že v roce 2021 přijala evropskou záruku pro děti a v roce 2022 aktualizovanou Evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem.

Evropská záruka pro děti, která byla navržena v březnu, má zajistit, aby každé dítě v EU ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením mělo přístup k nezbytným službám podporujícím rovné příležitosti. Patří mezi ně předškolní vzdělávání a péče, vzdělávání a mimoškolní aktivity, alespoň jedno zdravé jídlo každý školní den, zdravotní péče, přístup ke zdravé stravě a odpovídající bydlení. Rada toto doporučení přijala během pouhých tří měsíců a členské státy jmenovaly národní koordinátory záruky pro děti, kteří budou na provádění záruky dohlížet. Členské státy musí předložit své vnitrostátní plány do března 2022.

Boj proti rasismu

V květnu jmenovala Evropská komise svého prvního koordinátora boje proti rasismu, který plní důležitý závazek obsažený v akčním plánu EU proti rasismu z roku 2020. Koordinátor spolupracuje s Evropským parlamentem, členskými státy, organizacemi občanské společnosti a akademickou obcí na posílení politické reakce v oblasti boje proti rasismu. Bude rovněž v úzkém kontaktu s osobami menšinového rasového nebo etnického původu a bude předávat informace o jejich problémech Komisi. Koordinátor spojí své síly s útvary Komise za účelem boje proti rasismu pomocí politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a bydlení nebo díky programům financování, jako je program Občané, rovnost, práva a hodnoty a Evropský sociální fond plus.

V zájmu komplexního boje proti rasismu spolupracovala Komise v roce 2021 s členskými státy, organizacemi občanské společnosti a orgány pro rovné zacházení, aby pomohla při tvorbě národních akčních plánů proti rasismu a rasové diskriminaci a posílila vliv činnosti koordinátora při provádění akčního plánu EU proti rasismu.

V této souvislosti byla zřízena podskupina pro spolupráci s členskými státy, která se zaměří na provádění tohoto akčního plánu v jednotlivých zemích. Dne 19. března uspořádala Komise Evropský summit proti rasismu. Spolupořadatelem bylo portugalské předsednictví Rady Evropské unie a meziskupina Evropského parlamentu pro potírání rasismu a rozmanitost.

Rovnost, začleňování a účast Romů

Doporučení Rady o rovnosti, začlenění a účasti Romů přijaté v březnu obsahuje komplexní seznam opatření pro boj proti diskriminaci a protiromskému smýšlení, pokrok v sociálním začleňování, propagaci účasti a aktivního občanství a zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Tato opatření sahají od boje proti různým formám strukturální diskriminace Romů až po zajištění přístupu Romů k zaměstnání v místních a regionálních veřejných institucích.

Zmíněné doporučení je součástí desetiletého strategického rámce pro prosazování rovnosti Romů v celé EU a důsledněji se zaměřuje na partnerství a institucionální kapacitu, podporu občanské společnosti a rozvoje komunit, lepší využívání finančních prostředků a důkladnější monitorování. Boj proti protiromskému smýšlení jakožto konkrétní formě rasismu byl projednáván na summitu EU proti rasismu a na 14. zasedání Evropské platformy pro začleňování Romů v září.

Rovnost LGBTIQ osob

V listopadu 2020 přijala Komise strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025, která obsahuje zásadní cíle a iniciativy k prosazování rovnosti leseb, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a queer osob. Poté Komise zřídila podskupinu pro rovnost LGBTIQ osob v rámci skupiny na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti, která má podporovat a monitorovat pokrok v členských státech, včetně vypracování národních akčních plánů pro rovnost LGBTIQ osob.

V červenci zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Maďarsku a Polsku v souvislosti s rovností a ochranou základních práv. Případy v Maďarsku se týkají nedávno přijatého zákona, jenž zejména zakazuje nebo omezuje přístup k obsahu, který je určen osobám mladším 18 let a propaguje nebo zobrazuje osobní identitu odlišnou od pohlaví při narození, změnu pohlaví nebo homosexualitu, a ukládá povinné upozornění na tematiku LGBTIQ osob v dětských knihách. Vzhledem k tomu, že námitky Komise nebyly vzaty v úvahu, rozhodla se Komise dne 2. prosince zaslat Maďarsku odůvodněné stanovisko. Maďarsko mělo dva měsíce na to, aby reagovalo a tuto situaci napravilo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc postoupí Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud jde o Polsko, Komise se domnívá, že polské orgány plně a náležitě nezareagovaly na její šetření týkající se povahy a dopadu rozhodnutí přijatých několika polskými regiony a obcemi ohledně takzvaných „zón bez LGBT ideologie“. Komise obdržela odpověď Polska na svou výzvu a na konci roku 2021 odpověď analyzovala, než rozhodne o dalších krocích.

Boj proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům

V prosinci Komise formálně požádala Radu, aby rozšířila seznam „trestných činů EU“ stanovený ve Smlouvě o fungování Evropské unie tak, aby zahrnoval i nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti. Rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii prostřednictvím trestního práva vyžaduje kriminalizaci rasistických a xenofobních nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti pouze na základě určitých důvodů, jako je rasa, barva pleti, náboženské vyznání, původ nebo národnostní či etnický původ. Kriminalizace jiných forem nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti – například na základě pohlaví, sexuální orientace, věku a zdravotního postižení – se v jednotlivých členských státech liší. Rozhodnutí Rady o rozšíření seznamu „trestných činů EU“ umožní Komisi, aby v budoucnu navrhla minimální pravidla pro kriminalizaci nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti i z jiných důvodů, než je rasismus a xenofobie.

Komise pokračuje ve svém úsilí o řádné provádění a uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí pomocí dialogu s vnitrostátními orgány a v případě potřeby prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti. V letech 2020 a 2021 zahájila Komise řízení proti 13 členským státům.

Komise pokračovala ve své politické činnosti v oblasti boje proti rasistickým a xenofobním trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům tím způsobem, že vnitrostátním orgánům a organizacím občanské společnosti poskytovala pokyny a vyměňovala si s nimi osvědčené postupy ve skupině na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a dalším formám nesnášenlivosti. V souvislosti s prováděním kodexu chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online oznámila Komise v červnu účast sociální sítě LinkedIn. V říjnu zveřejnila výsledky každoročního hodnocení provádění kodexu chování, z nichž vyplývá, že ačkoli výsledky zůstávají pozitivní, pokrok se zpomalil.

Strategie práv osob se zdravotním postižením

Celkem 87 milionů lidí v EU trpí nějakou formou zdravotního postižení. Každý má přirozené právo žít bez překážek a osoby se zdravotním postižením mají právo na rovné příležitosti, na zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a na ochranu před diskriminací a násilím.

50,8 % osob se zdravotním postižením je zaměstnaných v porovnání se 75 % osob bez postižení.

28,4 % osob se zdravotním postižením je ohroženo chudobou či sociálním vyloučením oproti 17,8 % osob bez postižení.

Pouze 29,4 % osob se zdravotním postižením dosáhne terciárního vzdělání v porovnání s 43,8 % osob bez postižení.

52 % osob se zdravotním postižením se cítí být diskriminováno.

Cílem unijní Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030, přijaté v březnu a zveřejněné rovněž ve snadno čitelné verzi, je zajistit plné zapojení těchto lidí do společnosti. Tato strategie na období 10 let řeší různé problémy, s nimiž se osoby se zdravotním postižením potýkají. Stanoví opatření pro posílení rovnosti ve všech aspektech každodenního života, jako je důstojná kvalita života, nezávislost a plné požívání lidských práv a práv EU, jako je volný pohyb a právo volit. Strategie rovněž propaguje rovný přístup k práci, spravedlnosti, vzdělávání, zdravotní péči, kultuře, sportu a cestovnímu ruchu a ochranu před jakoukoli formou diskriminace.

Ochrana a prosazování základních práv podle Listiny

V prosinci přijala Komise výroční zprávu o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2021, která se zaměřila na ochranu základních práv v digitálním věku. Komise rovněž zahájila informační kampaň o právech občanů podle Listiny, díky níž se občané mohou dozvědět, kam se mají obrátit v případě porušení jejich práv. Komise zveřejnila výzvu k předkládání návrhů na podporu a ochranu hodnot EU v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty. Tato výzva ve výši 51 milionů EUR podpoří organizace občanské společnosti v EU při jejich činnosti zaměřené na ochranu a prosazování základních práv a hodnot. Zmíněná zpráva a výzva k předkládání návrhů představují výstupy strategie Komise z roku 2020 na posílení uplatňování Listiny základních práv v EU.

Stárnutí obyvatelstva a demografie

Evropa prošla hlubokými demografickými změnami a čelí jim i nadále. Střední délka života při narození se v EU za posledních pět desetiletí prodloužila u mužů i žen o deset let. Je třeba, aby politiky tento trend, který mění společnost a životní styl, předjímaly a řešily. V lednu zveřejnila Komise zelenou knihu o stárnutí, kterou zahájila veřejnou diskusi o příležitostech a problémech spojených se stárnutím obyvatelstva. V tomto dokumentu byl uplatněn přístup založený na životním cyklu, který zohledňuje univerzální dopad stárnutí na všechny generace a jehož cílem je nalézt správnou rovnováhu mezi udržitelnými řešeními pro naše systémy sociálního zabezpečení a mezigenerační spravedlností a solidaritou.

V dubnu Komise představila Demografický atlas, což je interaktivní nástroj pro monitorování a hodnocení demografických trendů na úrovni EU, členských států a na místní úrovni. Obsahuje oficiální statistiky a prognózy Eurostatu a nové údaje vypracované Společným výzkumným střediskem Komise spolu s historickými údaji týkajícími se konkrétních oblastí, které poskytují širokou škálu demografických důkazů a pomáhají dostat demografickou analýzu do centra tvorby politik EU. V červnu zveřejnily Rada a Komise zprávy o dlouhodobé péči a přiměřenosti důchodů, které nastiňují dobré životní podmínky starších osob v EU v příštích desetiletích. Předpokládá se, že počet osob, které v EU-27 mohou potřebovat dlouhodobou péči, vzroste z 30,8 milionu v roce 2019 na 38,1 milionu v roce 2050, zatímco výdaje na dlouhodobou péči v EU by se měly zvýšit z 1,7 % HDP v roce 2019 na 2,5 % HDP v roce 2050.

Obraťte se na EU

Osobně

Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Telefonicky nebo e-mailem

Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

— prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),

— na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo

— e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Vyhledávání informací o EU

On-line

Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs

Publikace EU

Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty

Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu

Veřejně přístupná data od EU

Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.

O této publikaci

IDENTIFIKÁTORY

EU v roce 2021– Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

Print ISBN 978-92-76-38930-9 ISSN 1725-6895 doi:10.2775/144672 NA-AD-22-001-CS-C

PDF ISBN 978-92-76-38904-0 ISSN 1977-3390 doi:10.2775/532296 NA-AD-22-001-CS-N

HTML ISBN 978-92-76-38814-2 ISSN 1977-3390 doi:10.2775/837642 NA-AD-22-001-CS-Q

Interaktivní verze této publikace, která obsahuje odkazy na obsah on-line, je ke stažení ve formátech PDF a HTML na adrese:
http://europa.eu/general-report/cs

EU v roce 2021– Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie
Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Redakční služba a cílená osvěta
1049 Brusel
BELGIE

Evropská komise přijala EU v roce 2021 – Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie dne 21. února 2021 pod značkou C(2022) 959.

Evropská komise neodpovídá za jakékoli následky plynoucí z opakovaného použití této publikace.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

© Evropská unie, 2022

Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39).

Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.

K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.

FOTOGRAFIE

Veškeré fotografie © Evropská unie, pokud není uvedeno jinak.