Dovednosti pro dnešek i pro budoucnost:
Odborné vzdělávání a příprava
Dovednosti pro dnešek i pro budoucnost:
Odborné vzdělávání a příprava
Dovednosti pro dnešek i pro budoucnost:
Odborné vzdělávání a příprava
Evropa prožívá období transformace. Pro udržitelnou budoucnost má zásadní význam ekologická a digitální transformace, která s sebou přináší příležitosti i výzvy. Naším cílem je také to, abychom vyšli z pandemie COVID-19 ještě silnější a využili toto období transformace k vytvoření nových příležitostí a pracovních míst, které napomohou oživení Evropy.
Jak se mění odvětví a profese, mění se i potřeby zaměstnavatelů a nároky na pracovníky. Pro zajištění potřebných dovedností, které lidem pomohou řešit socioekonomické výzvy a uplatnit se v osobním i profesním životě, hraje klíčovou roli kvalitní odborné vzdělávání a příprava (OVP). To se týká jak dnešní mládeže, které odborné vzdělávání a příprava umožňuje hladký vstup na trh práce po ukončení povinné školní docházky, tak dospělých, kteří si potřebují zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci, aby se dokázali přizpůsobit změnám na trhu práce.
Evropská unie (EU) je již dlouhou dobu vůdčí silou v podpoře OVP, jakož i v investicích do této oblasti. V doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, které bylo zveřejněno v roce 2020, je uvedena komplexní vize EU pro budoucnost OVP. Naším cílem je, aby se OVP stalo vysoce kvalitní a atraktivní volbou pro všechny studující.
Komise sice udává směr prostřednictvím široké škály politických iniciativ, podpůrných nástrojů a mechanismů financování na úrovni EU, ale pravomoc realizovat požadované reformy mají členské státy. Členské státy již schválily Osnabrücké prohlášení a zavázaly se ke konkrétním opatřením. Nadešel čas, abychom tyto reformy začali realizovat a pomohli tak naplnit naši společnou vizi pro OVP v Evropě.
Velice mě těší, že jsem mohl k této brožuře napsat předmluvu, která nastiňuje naši vizi odborného vzdělávání a přípravy a to, jaká pomoc je členským státům v tomto procesu k dispozici. Důrazně vyzývám členské státy, aby tyto nástroje využily k posílení a modernizaci svých systémů OVP ve prospěch všech zúčastněných stran v oblasti OVP – a v konečném důsledku i studujících na území celé Evropy.
Předmluva
Nicolas Schmit,
evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva
1
Evropa prožívá období transformace. Pro udržitelnou budoucnost má zásadní význam ekologická a digitální transformace, která s sebou přináší příležitosti i výzvy. Naším cílem je také to, abychom vyšli z pandemie COVID-19 ještě silnější a využili toto období transformace k vytvoření nových příležitostí a pracovních míst, které napomohou oživení Evropy.
Jak se mění odvětví a profese, mění se i potřeby zaměstnavatelů a nároky na pracovníky. Pro zajištění potřebných dovedností, které lidem pomohou řešit socioekonomické výzvy a uplatnit se v osobním i profesním životě, hraje klíčovou roli kvalitní odborné vzdělávání a příprava (OVP). To se týká jak dnešní mládeže, které odborné vzdělávání a příprava umožňuje hladký vstup na trh práce po ukončení povinné školní docházky, tak dospělých, kteří si potřebují zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci, aby se dokázali přizpůsobit změnám na trhu práce.
Evropská unie (EU) je již dlouhou dobu vůdčí silou v podpoře OVP, jakož i v investicích do této oblasti. V doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, které bylo zveřejněno v roce 2020, je uvedena komplexní vize EU pro budoucnost OVP. Naším cílem je, aby se OVP stalo vysoce kvalitní a atraktivní volbou pro všechny studující.
Komise sice udává směr prostřednictvím široké škály politických iniciativ, podpůrných nástrojů a mechanismů financování na úrovni EU, ale pravomoc realizovat požadované reformy mají členské státy. Členské státy již schválily Osnabrücké prohlášení a zavázaly se ke konkrétním opatřením. Nadešel čas, abychom tyto reformy začali realizovat a pomohli tak naplnit naši společnou vizi pro OVP v Evropě.
Velice mě těší, že jsem mohl k této brožuře napsat předmluvu, která nastiňuje naši vizi odborného vzdělávání a přípravy a to, jaká pomoc je členským státům v tomto procesu k dispozici. Důrazně vyzývám členské státy, aby tyto nástroje využily k posílení a modernizaci svých systémů OVP ve prospěch všech zúčastněných stran v oblasti OVP – a v konečném důsledku i studujících na území celé Evropy.
Předmluva
Nicolas Schmit,
evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva
1
Evropa prožívá období transformace. Pro udržitelnou budoucnost má zásadní význam ekologická a digitální transformace, která s sebou přináší příležitosti i výzvy. Naším cílem je také to, abychom vyšli z pandemie COVID-19 ještě silnější a využili toto období transformace k vytvoření nových příležitostí a pracovních míst, které napomohou oživení Evropy.
Jak se mění odvětví a profese, mění se i potřeby zaměstnavatelů a nároky na pracovníky. Pro zajištění potřebných dovedností, které lidem pomohou řešit socioekonomické výzvy a uplatnit se v osobním i profesním životě, hraje klíčovou roli kvalitní odborné vzdělávání a příprava (OVP). To se týká jak dnešní mládeže, které odborné vzdělávání a příprava umožňuje hladký vstup na trh práce po ukončení povinné školní docházky, tak dospělých, kteří si potřebují zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci, aby se dokázali přizpůsobit změnám na trhu práce.
Evropská unie (EU) je již dlouhou dobu vůdčí silou v podpoře OVP, jakož i v investicích do této oblasti. V doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, které bylo zveřejněno v roce 2020, je uvedena komplexní vize EU pro budoucnost OVP. Naším cílem je, aby se OVP stalo vysoce kvalitní a atraktivní volbou pro všechny studující.
Komise sice udává směr prostřednictvím široké škály politických iniciativ, podpůrných nástrojů a mechanismů financování na úrovni EU, ale pravomoc realizovat požadované reformy mají členské státy. Členské státy již schválily Osnabrücké prohlášení a zavázaly se ke konkrétním opatřením. Nadešel čas, abychom tyto reformy začali realizovat a pomohli tak naplnit naši společnou vizi pro OVP v Evropě.
Velice mě těší, že jsem mohl k této brožuře napsat předmluvu, která nastiňuje naši vizi odborného vzdělávání a přípravy a to, jaká pomoc je členským státům v tomto procesu k dispozici. Důrazně vyzývám členské státy, aby tyto nástroje využily k posílení a modernizaci svých systémů OVP ve prospěch všech zúčastněných stran v oblasti OVP – a v konečném důsledku i studujících na území celé Evropy.
Předmluva
Nicolas Schmit,
evropský komisař pro pracovní místa a sociální práva
1
Úvod do odborného vzdělávání a přípravy
Každý člověk v Evropě by měl mít přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, ať už žije ve velkém městě, nebo v odlehlé venkovské oblasti. Listina základních práv EU označuje přístup ke vzdělání a odbornému a dalšímu vzdělávání za základní právo.
První zásadou Evropského pilíře sociálních práv je právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zatímco čtvrtá zásada o aktivní podpoře zaměstnanosti rovněž zdůrazňuje, že každý člověk má právo na další vzdělávání a odbornou přípravu a na podporu při zlepšování svých vyhlídek na zaměstnání.
Cílem těchto práv je zajistit, aby se každý mohl plně zapojit do společnosti, úspěšně se uplatnit na trhu práce a úspěšně rozvíjet svou kariéru a osobní život. Aby bylo možné podpořit souběžnou ekologickou a digitální transformaci Evropy a překonat dopady pandemie COVID-19, potřebují zaměstnavatelé pracovníky se správnými dovednostmi pro současná i budoucí zaměstnání.
Ústředním bodem úsilí EU o uskutečnění této vize jsou dovednosti. Prostřednictvím iniciativ, jako jsou evropská agenda dovedností, evropský prostor vzdělávání a akční plán digitálního vzdělávání, se EU snaží rozvíjet lepší dovednosti a budovat odolné a perspektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které jsou vhodné pro digitální éru.
Odborné vzdělávání a příprava (OVP) jsou pro tento proces klíčové, jak zdůrazňuje doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, přijaté v listopadu 2020. Kromě toho se členské státy EU a několik dalších zemí přihlásily k Osnabrückému prohlášení, které vytyčuje závazek pracovat na konkrétních opatřeních pro další rozvoj OVP v Evropě do roku 2025.
Co je to odborné vzdělávání a příprava?
Doporučení Rady definuje „odborné vzdělávání a přípravu“ jako „vzdělávání a přípravu, jejichž cílem je vybavit mladé lidi a dospělé znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými v určitých povoláních nebo obecněji na trhu práce“. Takové vzdělávání může probíhat ve formálním i neformálním prostředí a na všech úrovních evropského rámce kvalifikací (EQF). OVP je odvětví vzdělávání a odborné přípravy, které má nejblíže k trhu práce. Tato individualizovaná forma vzdělávání a odborné přípravy je nesmírně důležitá a účinná, protože poskytuje dovednosti, které umožňují pracovníkům vykonávat konkrétní povolání a profese, přičemž poskytuje cenné přenositelné dovednosti a účinně reaguje na hospodářské potřeby.
Tato brožura shrnuje komplexní vizi EU pro budoucnost OVP a úsilí, které EU ve spolupráci s členskými státy vyvíjí, aby tuto vizi naplnila. Zabývá se významem reforem OVP na vnitrostátní úrovni, klíčovými zásadami těchto reforem a představuje klíčové iniciativy, které udávají směr na úrovni EU.
Pokud působíte v oblasti OVP – například jako vnitrostátní nebo regionální orgán, odborník z praxe, člen vedení školy nebo učitel, školitel nebo školící středisko, úřad práce nebo manažer lidských zdrojů –, tato publikace vám poskytne základní informace o klíčových reformách a iniciativách, které se provádějí na úrovni EU, a o možné finanční podpoře, která je k dispozici.
Pokud jste účastníkem OVP, můžete si přečíst tuto brožuru, kde se o OVP a jeho výhodách dozvíte více. To vám pomůže porozumět tomu, jak vás během vašeho pracovního života EU a její členské státy podporují ve vašem osobním a profesním rozvoji.
Přínosy odborného vzdělávání a přípravy
Ať už se jedná o mladé lidi, kteří teprve startují svou kariéru, nebo o dospělé, kteří si chtějí doplnit nebo změnit kvalifikaci, OVP poskytuje studujícím dovednosti, které podporují jejich osobní a profesní rozvoj:
Jak ukazují údaje v grafu 1 a v příloze, mají nedávní absolventi programů OVP (na vyšší sekundární úrovni a postsekundární úrovni) v celé EU výrazně lepší uplatnění na trhu práce než nedávní absolventi všeobecného vzdělávání. Podle Eurostatu byla v roce 2020 míra zaměstnanosti absolventů OVP ve věku 20–34 let 76,1 %, zatímco u absolventů všeobecného vzdělávání ve stejném věku to bylo jen 58,3 %. Tento trend byl patrný i v jednotlivých zemích, kde 20 členských států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi nedávnými absolventy OVP a pouze pět států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi absolventy všeobecného vzdělávání. Tyto statistiky dokládají účinnost programů OVP při získávání dovedností, díky nimž jsou žáci lépe zaměstnatelní a lépe připraveni na vstup na trh práce.
Vývoj v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Programy OVP jsou tradičně považovány za způsob, jak připravit jednotlivce na zaměstnání ve středně kvalifikovaných profesích. Přestože tyto profese jsou na ústupu, stále představují největší podíl pracovních míst, která jsou v současné době na trhu práce k dispozici. Potřeba pracovníků s vyšší kvalifikací však také připravila půdu pro rozšíření kvalifikací v oblasti OVP do vyšších úrovní. Vzhledem k těmto skutečnostem – a vzhledem k výhodám vysoce individualizovaného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě – by se na OVP již nemělo pohlížet jako na vzdělávání a přípravu určené pouze pro středně kvalifikované profese. OVP může uspokojit potřeby studujících všech věkových kategorií, kteří vykonávají širokou škálu povolání při různých úrovních dovedností.
OVP již hraje významnou roli v evropském středoškolském vzdělávání. Přibližně polovina (48,4 %) všech studujících zapsaných do vyššího sekundárního vzdělávání je zapojena do programů OVP. Celkové údaje o účasti se v jednotlivých členských státech značně liší, od 70,8 % ve Slovinsku a 70,5 % v Česku po pouhých 26,1 % v Litvě a 16,9 % na Kypru. V období mezi lety 2017 a 2019 přibližně polovina členských států EU vykázala procentuální nárůst účasti, zatímco druhá polovina vykázala pokles, což odhaluje drobné rozdíly v trendech napříč členskými státy.³ Údaje za všechny členské státy jsou uvedeny v grafu 2 a jsou součástí tabulky v příloze.
2
Úvod do odborného vzdělávání a přípravy
Každý člověk v Evropě by měl mít přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, ať už žije ve velkém městě, nebo v odlehlé venkovské oblasti. Listina základních práv EU označuje přístup ke vzdělání a odbornému a dalšímu vzdělávání za základní právo.
První zásadou Evropského pilíře sociálních práv je právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zatímco čtvrtá zásada o aktivní podpoře zaměstnanosti rovněž zdůrazňuje, že každý člověk má právo na další vzdělávání a odbornou přípravu a na podporu při zlepšování svých vyhlídek na zaměstnání.
Cílem těchto práv je zajistit, aby se každý mohl plně zapojit do společnosti, úspěšně se uplatnit na trhu práce a úspěšně rozvíjet svou kariéru a osobní život. Aby bylo možné podpořit souběžnou ekologickou a digitální transformaci Evropy a překonat dopady pandemie COVID-19, potřebují zaměstnavatelé pracovníky se správnými dovednostmi pro současná i budoucí zaměstnání.
Ústředním bodem úsilí EU o uskutečnění této vize jsou dovednosti. Prostřednictvím iniciativ, jako jsou evropská agenda dovedností, evropský prostor vzdělávání a akční plán digitálního vzdělávání, se EU snaží rozvíjet lepší dovednosti a budovat odolné a perspektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které jsou vhodné pro digitální éru.
Odborné vzdělávání a příprava (OVP) jsou pro tento proces klíčové, jak zdůrazňuje doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, přijaté v listopadu 2020. Kromě toho se členské státy EU a několik dalších zemí přihlásily k Osnabrückému prohlášení, které vytyčuje závazek pracovat na konkrétních opatřeních pro další rozvoj OVP v Evropě do roku 2025.
Co je to odborné vzdělávání a příprava?
Doporučení Rady definuje „odborné vzdělávání a přípravu“ jako „vzdělávání a přípravu, jejichž cílem je vybavit mladé lidi a dospělé znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými v určitých povoláních nebo obecněji na trhu práce“. Takové vzdělávání může probíhat ve formálním i neformálním prostředí a na všech úrovních evropského rámce kvalifikací (EQF). OVP je odvětví vzdělávání a odborné přípravy, které má nejblíže k trhu práce. Tato individualizovaná forma vzdělávání a odborné přípravy je nesmírně důležitá a účinná, protože poskytuje dovednosti, které umožňují pracovníkům vykonávat konkrétní povolání a profese, přičemž poskytuje cenné přenositelné dovednosti a účinně reaguje na hospodářské potřeby.
Tato brožura shrnuje komplexní vizi EU pro budoucnost OVP a úsilí, které EU ve spolupráci s členskými státy vyvíjí, aby tuto vizi naplnila. Zabývá se významem reforem OVP na vnitrostátní úrovni, klíčovými zásadami těchto reforem a představuje klíčové iniciativy, které udávají směr na úrovni EU.
Pokud působíte v oblasti OVP – například jako vnitrostátní nebo regionální orgán, odborník z praxe, člen vedení školy nebo učitel, školitel nebo školící středisko, úřad práce nebo manažer lidských zdrojů –, tato publikace vám poskytne základní informace o klíčových reformách a iniciativách, které se provádějí na úrovni EU, a o možné finanční podpoře, která je k dispozici.
Pokud jste účastníkem OVP, můžete si přečíst tuto brožuru, kde se o OVP a jeho výhodách dozvíte více. To vám pomůže porozumět tomu, jak vás během vašeho pracovního života EU a její členské státy podporují ve vašem osobním a profesním rozvoji.
Přínosy odborného vzdělávání a přípravy
Ať už se jedná o mladé lidi, kteří teprve startují svou kariéru, nebo o dospělé, kteří si chtějí doplnit nebo změnit kvalifikaci, OVP poskytuje studujícím dovednosti, které podporují jejich osobní a profesní rozvoj:
Jak ukazují údaje v grafu 1 a v příloze, mají nedávní absolventi programů OVP (na vyšší sekundární úrovni a postsekundární úrovni) v celé EU výrazně lepší uplatnění na trhu práce než nedávní absolventi všeobecného vzdělávání. Podle Eurostatu byla v roce 2020 míra zaměstnanosti absolventů OVP ve věku 20–34 let 76,1 %, zatímco u absolventů všeobecného vzdělávání ve stejném věku to bylo jen 58,3 %. Tento trend byl patrný i v jednotlivých zemích, kde 20 členských států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi nedávnými absolventy OVP a pouze pět států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi absolventy všeobecného vzdělávání. Tyto statistiky dokládají účinnost programů OVP při získávání dovedností, díky nimž jsou žáci lépe zaměstnatelní a lépe připraveni na vstup na trh práce.
Vývoj v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Programy OVP jsou tradičně považovány za způsob, jak připravit jednotlivce na zaměstnání ve středně kvalifikovaných profesích. Přestože tyto profese jsou na ústupu, stále představují největší podíl pracovních míst, která jsou v současné době na trhu práce k dispozici. Potřeba pracovníků s vyšší kvalifikací však také připravila půdu pro rozšíření kvalifikací v oblasti OVP do vyšších úrovní. Vzhledem k těmto skutečnostem – a vzhledem k výhodám vysoce individualizovaného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě – by se na OVP již nemělo pohlížet jako na vzdělávání a přípravu určené pouze pro středně kvalifikované profese. OVP může uspokojit potřeby studujících všech věkových kategorií, kteří vykonávají širokou škálu povolání při různých úrovních dovedností.
OVP již hraje významnou roli v evropském středoškolském vzdělávání. Přibližně polovina (48,4 %) všech studujících zapsaných do vyššího sekundárního vzdělávání je zapojena do programů OVP. Celkové údaje o účasti se v jednotlivých členských státech značně liší, od 70,8 % ve Slovinsku a 70,5 % v Česku po pouhých 26,1 % v Litvě a 16,9 % na Kypru. V období mezi lety 2017 a 2019 přibližně polovina členských států EU vykázala procentuální nárůst účasti, zatímco druhá polovina vykázala pokles, což odhaluje drobné rozdíly v trendech napříč členskými státy.³ Údaje za všechny členské státy jsou uvedeny v grafu 2 a jsou součástí tabulky v příloze.
2
2
Úvod do odborného vzdělávání a přípravy
Každý člověk v Evropě by měl mít přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, ať už žije ve velkém městě, nebo v odlehlé venkovské oblasti. Listina základních práv EU označuje přístup ke vzdělání a odbornému a dalšímu vzdělávání za základní právo.
První zásadou Evropského pilíře sociálních práv je právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, zatímco čtvrtá zásada o aktivní podpoře zaměstnanosti rovněž zdůrazňuje, že každý člověk má právo na další vzdělávání a odbornou přípravu a na podporu při zlepšování svých vyhlídek na zaměstnání.
Cílem těchto práv je zajistit, aby se každý mohl plně zapojit do společnosti, úspěšně se uplatnit na trhu práce a úspěšně rozvíjet svou kariéru a osobní život. Aby bylo možné podpořit souběžnou ekologickou a digitální transformaci Evropy a překonat dopady pandemie COVID-19, potřebují zaměstnavatelé pracovníky se správnými dovednostmi pro současná i budoucí zaměstnání.
Ústředním bodem úsilí EU o uskutečnění této vize jsou dovednosti. Prostřednictvím iniciativ, jako jsou evropská agenda dovedností, evropský prostor vzdělávání a akční plán digitálního vzdělávání, se EU snaží rozvíjet lepší dovednosti a budovat odolné a perspektivní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které jsou vhodné pro digitální éru.
Odborné vzdělávání a příprava (OVP) jsou pro tento proces klíčové, jak zdůrazňuje doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, přijaté v listopadu 2020. Kromě toho se členské státy EU a několik dalších zemí přihlásily k Osnabrückému prohlášení, které vytyčuje závazek pracovat na konkrétních opatřeních pro další rozvoj OVP v Evropě do roku 2025.
Co je to odborné vzdělávání a příprava?
Doporučení Rady definuje „odborné vzdělávání a přípravu“ jako „vzdělávání a přípravu, jejichž cílem je vybavit mladé lidi a dospělé znalostmi, dovednostmi a kompetencemi potřebnými v určitých povoláních nebo obecněji na trhu práce“. Takové vzdělávání může probíhat ve formálním i neformálním prostředí a na všech úrovních evropského rámce kvalifikací (EQF). OVP je odvětví vzdělávání a odborné přípravy, které má nejblíže k trhu práce. Tato individualizovaná forma vzdělávání a odborné přípravy je nesmírně důležitá a účinná, protože poskytuje dovednosti, které umožňují pracovníkům vykonávat konkrétní povolání a profese, přičemž poskytuje cenné přenositelné dovednosti a účinně reaguje na hospodářské potřeby.
Tato brožura shrnuje komplexní vizi EU pro budoucnost OVP a úsilí, které EU ve spolupráci s členskými státy vyvíjí, aby tuto vizi naplnila. Zabývá se významem reforem OVP na vnitrostátní úrovni, klíčovými zásadami těchto reforem a představuje klíčové iniciativy, které udávají směr na úrovni EU.
Pokud působíte v oblasti OVP – například jako vnitrostátní nebo regionální orgán, odborník z praxe, člen vedení školy nebo učitel, školitel nebo školící středisko, úřad práce nebo manažer lidských zdrojů –, tato publikace vám poskytne základní informace o klíčových reformách a iniciativách, které se provádějí na úrovni EU, a o možné finanční podpoře, která je k dispozici.
Pokud jste účastníkem OVP, můžete si přečíst tuto brožuru, kde se o OVP a jeho výhodách dozvíte více. To vám pomůže porozumět tomu, jak vás během vašeho pracovního života EU a její členské státy podporují ve vašem osobním a profesním rozvoji.
Přínosy odborného vzdělávání a přípravy
Ať už se jedná o mladé lidi, kteří teprve startují svou kariéru, nebo o dospělé, kteří si chtějí doplnit nebo změnit kvalifikaci, OVP poskytuje studujícím dovednosti, které podporují jejich osobní a profesní rozvoj:
Jak ukazují údaje v grafu 1 a v příloze, mají nedávní absolventi programů OVP (na vyšší sekundární úrovni a postsekundární úrovni) v celé EU výrazně lepší uplatnění na trhu práce než nedávní absolventi všeobecného vzdělávání. Podle Eurostatu byla v roce 2020 míra zaměstnanosti absolventů OVP ve věku 20–34 let 76,1 %, zatímco u absolventů všeobecného vzdělávání ve stejném věku to bylo jen 58,3 %. Tento trend byl patrný i v jednotlivých zemích, kde 20 členských států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi nedávnými absolventy OVP a pouze pět států vykázalo vyšší míru zaměstnanosti mezi absolventy všeobecného vzdělávání. Tyto statistiky dokládají účinnost programů OVP při získávání dovedností, díky nimž jsou žáci lépe zaměstnatelní a lépe připraveni na vstup na trh práce.
Vývoj v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Programy OVP jsou tradičně považovány za způsob, jak připravit jednotlivce na zaměstnání ve středně kvalifikovaných profesích. Přestože tyto profese jsou na ústupu, stále představují největší podíl pracovních míst, která jsou v současné době na trhu práce k dispozici. Potřeba pracovníků s vyšší kvalifikací však také připravila půdu pro rozšíření kvalifikací v oblasti OVP do vyšších úrovní. Vzhledem k těmto skutečnostem – a vzhledem k výhodám vysoce individualizovaného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě – by se na OVP již nemělo pohlížet jako na vzdělávání a přípravu určené pouze pro středně kvalifikované profese. OVP může uspokojit potřeby studujících všech věkových kategorií, kteří vykonávají širokou škálu povolání při různých úrovních dovedností.
OVP již hraje významnou roli v evropském středoškolském vzdělávání. Přibližně polovina (48,4 %) všech studujících zapsaných do vyššího sekundárního vzdělávání je zapojena do programů OVP. Celkové údaje o účasti se v jednotlivých členských státech značně liší, od 70,8 % ve Slovinsku a 70,5 % v Česku po pouhých 26,1 % v Litvě a 16,9 % na Kypru. V období mezi lety 2017 a 2019 přibližně polovina členských států EU vykázala procentuální nárůst účasti, zatímco druhá polovina vykázala pokles, což odhaluje drobné rozdíly v trendech napříč členskými státy.³ Údaje za všechny členské státy jsou uvedeny v grafu 2 a jsou součástí tabulky v příloze.
Vize EU pro odborné vzdělávání a přípravu
Silné politiky v oblasti odborného vzdělávání mají zásadní význam pro podporu kvalifikované, odborně připravené a přizpůsobivé pracovní síly a trhů práce, které reagují na hospodářské změny. EU vytvořila základy pro podporu OVP v Evropě prostřednictvím řady iniciativ, včetně klíčových zásad a cílů pro budoucnost OVP.
Stručné informace o politice EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Politiky EU dlouhodobě prosazují a podporují OVP v celé Evropě; již v roce 1963 stanovila EU obecné zásady pro provádění společné politiky odborného vzdělávání a zřídila Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT). Od přelomu 21. století se politika EU výrazně zaměřuje na oblast OVP, zejména po zahájení evropské strategie posílené spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v roce 2002 (tzv. „kodaňský proces“). Následně byly zavedeny klíčové nástroje, jako je Europass a EQF, aby se zlepšila transparentnost dovedností a kvalifikací. Stěžejní programy financování, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+) a Erasmus+ , podporují vzdělávání, odbornou přípravu, dovednosti a celoživotní učení.
Po finanční krizi se politika EU snažila dále investovat do kvalitního OVP, aby podpořila promyšlený a udržitelný růst podporující začlenění s cílem řešit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí, a zaměřila se zejména na podporu učení založeného na práci, zajištění kvality, lepší přístup k OVP, posílení klíčových dovedností a profesní rozvoj školitelů v oblasti OVP. Klíčovou iniciativou v této souvislosti je program záruky pro mladé lidi, který od roku 2013 využívá OVP k usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce. V nedávné době se na řešení nedostatku dovedností v jednotlivých odvětvích zaměřil plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje programů OVP a kvalifikací, a program evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) pomohl zlepšit klasifikaci vícejazyčných dovedností a kvalifikací.
Hlavní správní orgány EU pro spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
O iniciativách týkajících se OVP jednají členské státy, sociální partneři a Komise na zasedáních Poradního výboru pro odborné vzdělávání (ACVT) a generálních ředitelů pro OVP (DGVT).
Od roku 1963 pomáhá ACVT Evropské unii při provádění její politiky OVP. ACVT v praxi pokrývá širší oblast OVP a vzdělávání dospělých, což odráží skutečnost, že politiky OVP jsou obvykle začleněny do širších systémů vzdělávání a odborné přípravy.
Na setkáních DGVT se scházejí vysocí představitelé ministerstev odpovědných za OVP z 35 zemí společně s evropskými sociálními partnery. DGVT pravidelně projednává strategické politiky v oblasti OVP a reformy na úrovni jednotlivých zemí a hraje prognostickou roli při určování směru evropské spolupráce v oblasti OVP.
Od roku 2002 přispívají zasedání DGVT k posílení spolupráce v oblasti OVP mezi členskými státy, kandidátskými zeměmi, zeměmi Evropského sdružení volného obchodu / Evropského hospodářského prostoru a evropskými sociálními partnery v rámci kodaňského procesu. Jedná se o dobrovolný proces, který země provádějí s cílem zlepšit výkonnost, kvalitu a atraktivitu OVP v Evropě.
Agentury EU podporující spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
V roce 1975 bylo založeno Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop, které podporuje spolupráci v oblasti OVP a přispívá k vývoji agendy politik. Cedefop spolupracuje s Evropskou komisí, členskými státy EU a sociálními partnery na rozvoji, podpoře a provádění politik v oblasti OVP, dovedností a kvalifikací.
Cedefop poskytuje informace, výzkum, analýzy a důkazy na pomezí OVP a trhu práce. Jeho činnost zahrnuje následující: systémy OVP, učňovské vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a zvyšování kvalifikace dospělých, poradenství, uznávání výsledků vzdělávání a financování OVP, kvalifikace a kvalifikační rámce, učitelé a školitelé, dovednostní inteligence a budoucnost práce se zaměřením na zelené dovednosti a digitalizaci. Jako platforma pro tvůrce politik, sociální partnery, výzkumné pracovníky, odborníky a další aktéry odborného vzdělávání a přípravy a trhu práce podporuje Cedefop sdílení znalostí a politické učení. Hraje klíčovou roli při sledování provádění prioritních úkolů a opatření stanovených v doporučení Rady o OVP a v Osnabrückém prohlášení.
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) pomáhá sousedním zemím reformovat jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce. ETF má za sebou více než 25 let zkušeností a úzce spolupracuje s vládami, podniky a sociálními partnery na úrovni EU, aby co nejlépe využila schopnosti a dovednosti občanů. ETF v současné době podporuje lidský rozvoj ve 29 zemích sousedících s EU. Snaží se podporovat sociální mobilitu a začlenění, reformovat systémy vzdělávání a odborné přípravy a sladit je s potřebami trhu práce.
Evropská agenda dovedností 2020 stanovila kvantitativní cíle pro prohlubování dovedností (zlepšování stávajících dovedností) a změnu kvalifikace (vzdělávání v nových dovednostech) na období pěti let. Dvanáct opatření agendy se zaměřuje na podporu spolupráce mezi členskými státy, podniky a sociálními partnery s cílem umožnit občanům zapojit se do celoživotního učení a využít rozpočet EU jako katalyzátor k uvolnění veřejných a soukromých investic do dovedností. Agenda funguje v součinnosti s Evropským prostorem vzdělávání a akčním plánem digitálního vzdělávání s cílem zlepšit digitální dovednosti a vytvořit ucelený evropský prostor pro vzdělávání, který bude přínosem pro všechny studující, učitele a instituce.
První stěžejní akcí v rámci Evropské agendy dovedností je Pakt pro dovednosti, který vyzývá veřejné a soukromé organizace, aby spojily své síly a podnikly konkrétní kroky ke zvyšování a obnově kvalifikace lidí v Evropě. Evropská agenda dovedností rovněž oznámila iniciativu týkající se individuálních vzdělávacích účtů, jejímž cílem je usnadnit dospělým v produktivním věku přístup ke vzdělávání a umožnit jim úspěšně zvládnout přechod na trh práce.
Odborné vzdělávání a příprava v širším kontextu politiky EU
Vzdělávání, odborná příprava a dovednosti tvoří jádro politiky EU. Zelená dohoda pro Evropu, nová průmyslová strategie pro Evropu, akční plán EU pro oběhové hospodářství a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti zdůrazňují důležitou roli dovedností a odborné přípravy při podpoře udržitelného růstu a přechodu na zelenou ekonomiku. Strategie MSP pro udržitelnou a digitální Evropu zdůrazňuje hodnotu dovedností pro podniky, zatímco strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025 zdůrazňuje význam dovedností pro boj proti genderovým stereotypům a dosažení genderové vyváženosti v mnoha profesích. Plán NextGenerationEU, který má EU vyvést z pandemie COVID-19, rovněž počítá s účelovým financováním OVP, neboť jeho cílem je učinit Evropu a její ekonomiku ekologičtější, digitálnější a silnější než kdykoli předtím.
Nový, komplexní přístup k odbornému vzdělávání a přípravě
Doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost definuje klíčové zásady, které mají zajistit, aby OVP poskytovalo mladým lidem a dospělým kvalitní vzdělávací příležitosti. Doporučení klade velký důraz na větší flexibilitu, posilování příležitostí pro vzdělávání na pracovišti a učňovskou přípravu a na dokonalejší zajištění kvality.
Doporučení Rady se inspiruje stanoviskem ACVT z roku 2018 k budoucnosti odborného vzdělávání a přípravy po roce 2020 a předkládá vizi politiky OVP, která:
Doporučení rovněž stanovuje následující cíle na úrovni EU, jichž má být dosaženo do roku 2025:
První a třetí cíl vycházejí ze stávajících referenčních hodnot ET 2020 týkajících se zaměstnatelnosti a mobility absolventů OVP, zatímco druhý cíl vychází z doporučení Rady z března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu.
3
Vize EU pro odborné vzdělávání a přípravu
Silné politiky v oblasti odborného vzdělávání mají zásadní význam pro podporu kvalifikované, odborně připravené a přizpůsobivé pracovní síly a trhů práce, které reagují na hospodářské změny. EU vytvořila základy pro podporu OVP v Evropě prostřednictvím řady iniciativ, včetně klíčových zásad a cílů pro budoucnost OVP.
Stručné informace o politice EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Politiky EU dlouhodobě prosazují a podporují OVP v celé Evropě; již v roce 1963 stanovila EU obecné zásady pro provádění společné politiky odborného vzdělávání a zřídila Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT). Od přelomu 21. století se politika EU výrazně zaměřuje na oblast OVP, zejména po zahájení evropské strategie posílené spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v roce 2002 (tzv. „kodaňský proces“). Následně byly zavedeny klíčové nástroje, jako je Europass a EQF, aby se zlepšila transparentnost dovedností a kvalifikací. Stěžejní programy financování, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+) a Erasmus+ , podporují vzdělávání, odbornou přípravu, dovednosti a celoživotní učení.
Po finanční krizi se politika EU snažila dále investovat do kvalitního OVP, aby podpořila promyšlený a udržitelný růst podporující začlenění s cílem řešit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí, a zaměřila se zejména na podporu učení založeného na práci, zajištění kvality, lepší přístup k OVP, posílení klíčových dovedností a profesní rozvoj školitelů v oblasti OVP. Klíčovou iniciativou v této souvislosti je program záruky pro mladé lidi, který od roku 2013 využívá OVP k usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce. V nedávné době se na řešení nedostatku dovedností v jednotlivých odvětvích zaměřil plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje programů OVP a kvalifikací, a program evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) pomohl zlepšit klasifikaci vícejazyčných dovedností a kvalifikací.
Hlavní správní orgány EU pro spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
O iniciativách týkajících se OVP jednají členské státy, sociální partneři a Komise na zasedáních Poradního výboru pro odborné vzdělávání (ACVT) a generálních ředitelů pro OVP (DGVT).
Od roku 1963 pomáhá ACVT Evropské unii při provádění její politiky OVP. ACVT v praxi pokrývá širší oblast OVP a vzdělávání dospělých, což odráží skutečnost, že politiky OVP jsou obvykle začleněny do širších systémů vzdělávání a odborné přípravy.
Na setkáních DGVT se scházejí vysocí představitelé ministerstev odpovědných za OVP z 35 zemí společně s evropskými sociálními partnery. DGVT pravidelně projednává strategické politiky v oblasti OVP a reformy na úrovni jednotlivých zemí a hraje prognostickou roli při určování směru evropské spolupráce v oblasti OVP.
Od roku 2002 přispívají zasedání DGVT k posílení spolupráce v oblasti OVP mezi členskými státy, kandidátskými zeměmi, zeměmi Evropského sdružení volného obchodu / Evropského hospodářského prostoru a evropskými sociálními partnery v rámci kodaňského procesu. Jedná se o dobrovolný proces, který země provádějí s cílem zlepšit výkonnost, kvalitu a atraktivitu OVP v Evropě.
Agentury EU podporující spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
V roce 1975 bylo založeno Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop, které podporuje spolupráci v oblasti OVP a přispívá k vývoji agendy politik. Cedefop spolupracuje s Evropskou komisí, členskými státy EU a sociálními partnery na rozvoji, podpoře a provádění politik v oblasti OVP, dovedností a kvalifikací.
Cedefop poskytuje informace, výzkum, analýzy a důkazy na pomezí OVP a trhu práce. Jeho činnost zahrnuje následující: systémy OVP, učňovské vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a zvyšování kvalifikace dospělých, poradenství, uznávání výsledků vzdělávání a financování OVP, kvalifikace a kvalifikační rámce, učitelé a školitelé, dovednostní inteligence a budoucnost práce se zaměřením na zelené dovednosti a digitalizaci. Jako platforma pro tvůrce politik, sociální partnery, výzkumné pracovníky, odborníky a další aktéry odborného vzdělávání a přípravy a trhu práce podporuje Cedefop sdílení znalostí a politické učení. Hraje klíčovou roli při sledování provádění prioritních úkolů a opatření stanovených v doporučení Rady o OVP a v Osnabrückém prohlášení.
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) pomáhá sousedním zemím reformovat jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce. ETF má za sebou více než 25 let zkušeností a úzce spolupracuje s vládami, podniky a sociálními partnery na úrovni EU, aby co nejlépe využila schopnosti a dovednosti občanů. ETF v současné době podporuje lidský rozvoj ve 29 zemích sousedících s EU. Snaží se podporovat sociální mobilitu a začlenění, reformovat systémy vzdělávání a odborné přípravy a sladit je s potřebami trhu práce.
Evropská agenda dovedností 2020 stanovila kvantitativní cíle pro prohlubování dovedností (zlepšování stávajících dovedností) a změnu kvalifikace (vzdělávání v nových dovednostech) na období pěti let. Dvanáct opatření agendy se zaměřuje na podporu spolupráce mezi členskými státy, podniky a sociálními partnery s cílem umožnit občanům zapojit se do celoživotního učení a využít rozpočet EU jako katalyzátor k uvolnění veřejných a soukromých investic do dovedností. Agenda funguje v součinnosti s Evropským prostorem vzdělávání a akčním plánem digitálního vzdělávání s cílem zlepšit digitální dovednosti a vytvořit ucelený evropský prostor pro vzdělávání, který bude přínosem pro všechny studující, učitele a instituce.
První stěžejní akcí v rámci Evropské agendy dovedností je Pakt pro dovednosti, který vyzývá veřejné a soukromé organizace, aby spojily své síly a podnikly konkrétní kroky ke zvyšování a obnově kvalifikace lidí v Evropě. Evropská agenda dovedností rovněž oznámila iniciativu týkající se individuálních vzdělávacích účtů, jejímž cílem je usnadnit dospělým v produktivním věku přístup ke vzdělávání a umožnit jim úspěšně zvládnout přechod na trh práce.
Odborné vzdělávání a příprava v širším kontextu politiky EU
Vzdělávání, odborná příprava a dovednosti tvoří jádro politiky EU. Zelená dohoda pro Evropu, nová průmyslová strategie pro Evropu, akční plán EU pro oběhové hospodářství a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti zdůrazňují důležitou roli dovedností a odborné přípravy při podpoře udržitelného růstu a přechodu na zelenou ekonomiku. Strategie MSP pro udržitelnou a digitální Evropu zdůrazňuje hodnotu dovedností pro podniky, zatímco strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025 zdůrazňuje význam dovedností pro boj proti genderovým stereotypům a dosažení genderové vyváženosti v mnoha profesích. Plán NextGenerationEU, který má EU vyvést z pandemie COVID-19, rovněž počítá s účelovým financováním OVP, neboť jeho cílem je učinit Evropu a její ekonomiku ekologičtější, digitálnější a silnější než kdykoli předtím.
Nový, komplexní přístup k odbornému vzdělávání a přípravě
Doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost definuje klíčové zásady, které mají zajistit, aby OVP poskytovalo mladým lidem a dospělým kvalitní vzdělávací příležitosti. Doporučení klade velký důraz na větší flexibilitu, posilování příležitostí pro vzdělávání na pracovišti a učňovskou přípravu a na dokonalejší zajištění kvality.
Doporučení Rady se inspiruje stanoviskem ACVT z roku 2018 k budoucnosti odborného vzdělávání a přípravy po roce 2020 a předkládá vizi politiky OVP, která:
Doporučení rovněž stanovuje následující cíle na úrovni EU, jichž má být dosaženo do roku 2025:
První a třetí cíl vycházejí ze stávajících referenčních hodnot ET 2020 týkajících se zaměstnatelnosti a mobility absolventů OVP, zatímco druhý cíl vychází z doporučení Rady z března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu.
3
Vize EU pro odborné vzdělávání a přípravu
Silné politiky v oblasti odborného vzdělávání mají zásadní význam pro podporu kvalifikované, odborně připravené a přizpůsobivé pracovní síly a trhů práce, které reagují na hospodářské změny. EU vytvořila základy pro podporu OVP v Evropě prostřednictvím řady iniciativ, včetně klíčových zásad a cílů pro budoucnost OVP.
Stručné informace o politice EU v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
Politiky EU dlouhodobě prosazují a podporují OVP v celé Evropě; již v roce 1963 stanovila EU obecné zásady pro provádění společné politiky odborného vzdělávání a zřídila Poradní výbor pro odborné vzdělávání (ACVT). Od přelomu 21. století se politika EU výrazně zaměřuje na oblast OVP, zejména po zahájení evropské strategie posílené spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v roce 2002 (tzv. „kodaňský proces“). Následně byly zavedeny klíčové nástroje, jako je Europass a EQF, aby se zlepšila transparentnost dovedností a kvalifikací. Stěžejní programy financování, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+) a Erasmus+ , podporují vzdělávání, odbornou přípravu, dovednosti a celoživotní učení.
Po finanční krizi se politika EU snažila dále investovat do kvalitního OVP, aby podpořila promyšlený a udržitelný růst podporující začlenění s cílem řešit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí, a zaměřila se zejména na podporu učení založeného na práci, zajištění kvality, lepší přístup k OVP, posílení klíčových dovedností a profesní rozvoj školitelů v oblasti OVP. Klíčovou iniciativou v této souvislosti je program záruky pro mladé lidi, který od roku 2013 využívá OVP k usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce. V nedávné době se na řešení nedostatku dovedností v jednotlivých odvětvích zaměřil plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a to mimo jiné prostřednictvím rozvoje programů OVP a kvalifikací, a program evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO) pomohl zlepšit klasifikaci vícejazyčných dovedností a kvalifikací.
Hlavní správní orgány EU pro spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
O iniciativách týkajících se OVP jednají členské státy, sociální partneři a Komise na zasedáních Poradního výboru pro odborné vzdělávání (ACVT) a generálních ředitelů pro OVP (DGVT).
Od roku 1963 pomáhá ACVT Evropské unii při provádění její politiky OVP. ACVT v praxi pokrývá širší oblast OVP a vzdělávání dospělých, což odráží skutečnost, že politiky OVP jsou obvykle začleněny do širších systémů vzdělávání a odborné přípravy.
Na setkáních DGVT se scházejí vysocí představitelé ministerstev odpovědných za OVP z 35 zemí společně s evropskými sociálními partnery. DGVT pravidelně projednává strategické politiky v oblasti OVP a reformy na úrovni jednotlivých zemí a hraje prognostickou roli při určování směru evropské spolupráce v oblasti OVP.
Od roku 2002 přispívají zasedání DGVT k posílení spolupráce v oblasti OVP mezi členskými státy, kandidátskými zeměmi, zeměmi Evropského sdružení volného obchodu / Evropského hospodářského prostoru a evropskými sociálními partnery v rámci kodaňského procesu. Jedná se o dobrovolný proces, který země provádějí s cílem zlepšit výkonnost, kvalitu a atraktivitu OVP v Evropě.
Agentury EU podporující spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy
V roce 1975 bylo založeno Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání Cedefop, které podporuje spolupráci v oblasti OVP a přispívá k vývoji agendy politik. Cedefop spolupracuje s Evropskou komisí, členskými státy EU a sociálními partnery na rozvoji, podpoře a provádění politik v oblasti OVP, dovedností a kvalifikací.
Cedefop poskytuje informace, výzkum, analýzy a důkazy na pomezí OVP a trhu práce. Jeho činnost zahrnuje následující: systémy OVP, učňovské vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a zvyšování kvalifikace dospělých, poradenství, uznávání výsledků vzdělávání a financování OVP, kvalifikace a kvalifikační rámce, učitelé a školitelé, dovednostní inteligence a budoucnost práce se zaměřením na zelené dovednosti a digitalizaci. Jako platforma pro tvůrce politik, sociální partnery, výzkumné pracovníky, odborníky a další aktéry odborného vzdělávání a přípravy a trhu práce podporuje Cedefop sdílení znalostí a politické učení. Hraje klíčovou roli při sledování provádění prioritních úkolů a opatření stanovených v doporučení Rady o OVP a v Osnabrückém prohlášení.
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) pomáhá sousedním zemím reformovat jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce. ETF má za sebou více než 25 let zkušeností a úzce spolupracuje s vládami, podniky a sociálními partnery na úrovni EU, aby co nejlépe využila schopnosti a dovednosti občanů. ETF v současné době podporuje lidský rozvoj ve 29 zemích sousedících s EU. Snaží se podporovat sociální mobilitu a začlenění, reformovat systémy vzdělávání a odborné přípravy a sladit je s potřebami trhu práce.
Evropská agenda dovedností 2020 stanovila kvantitativní cíle pro prohlubování dovedností (zlepšování stávajících dovedností) a změnu kvalifikace (vzdělávání v nových dovednostech) na období pěti let. Dvanáct opatření agendy se zaměřuje na podporu spolupráce mezi členskými státy, podniky a sociálními partnery s cílem umožnit občanům zapojit se do celoživotního učení a využít rozpočet EU jako katalyzátor k uvolnění veřejných a soukromých investic do dovedností. Agenda funguje v součinnosti s Evropským prostorem vzdělávání a akčním plánem digitálního vzdělávání s cílem zlepšit digitální dovednosti a vytvořit ucelený evropský prostor pro vzdělávání, který bude přínosem pro všechny studující, učitele a instituce.
První stěžejní akcí v rámci Evropské agendy dovedností je Pakt pro dovednosti, který vyzývá veřejné a soukromé organizace, aby spojily své síly a podnikly konkrétní kroky ke zvyšování a obnově kvalifikace lidí v Evropě. Evropská agenda dovedností rovněž oznámila iniciativu týkající se individuálních vzdělávacích účtů, jejímž cílem je usnadnit dospělým v produktivním věku přístup ke vzdělávání a umožnit jim úspěšně zvládnout přechod na trh práce.
Odborné vzdělávání a příprava v širším kontextu politiky EU
Vzdělávání, odborná příprava a dovednosti tvoří jádro politiky EU. Zelená dohoda pro Evropu, nová průmyslová strategie pro Evropu, akční plán EU pro oběhové hospodářství a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti zdůrazňují důležitou roli dovedností a odborné přípravy při podpoře udržitelného růstu a přechodu na zelenou ekonomiku. Strategie MSP pro udržitelnou a digitální Evropu zdůrazňuje hodnotu dovedností pro podniky, zatímco strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025 zdůrazňuje význam dovedností pro boj proti genderovým stereotypům a dosažení genderové vyváženosti v mnoha profesích. Plán NextGenerationEU, který má EU vyvést z pandemie COVID-19, rovněž počítá s účelovým financováním OVP, neboť jeho cílem je učinit Evropu a její ekonomiku ekologičtější, digitálnější a silnější než kdykoli předtím.
Nový, komplexní přístup k odbornému vzdělávání a přípravě
Doporučení Rady o OVP pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost definuje klíčové zásady, které mají zajistit, aby OVP poskytovalo mladým lidem a dospělým kvalitní vzdělávací příležitosti. Doporučení klade velký důraz na větší flexibilitu, posilování příležitostí pro vzdělávání na pracovišti a učňovskou přípravu a na dokonalejší zajištění kvality.
Doporučení Rady se inspiruje stanoviskem ACVT z roku 2018 k budoucnosti odborného vzdělávání a přípravy po roce 2020 a předkládá vizi politiky OVP, která:
Doporučení rovněž stanovuje následující cíle na úrovni EU, jichž má být dosaženo do roku 2025:
První a třetí cíl vycházejí ze stávajících referenčních hodnot ET 2020 týkajících se zaměstnatelnosti a mobility absolventů OVP, zatímco druhý cíl vychází z doporučení Rady z března 2018 o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu.
3
Podpora reforem v Evropě
Členské státy se zavázaly provádět opatření na podporu reforem OVP na vnitrostátní úrovni společně se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Tyto reformy na vnitrostátní úrovni mají zásadní význam pro naplnění vize pro OVP.
Zásady pro reformy na národní úrovni
Reformy by měly vycházet z následujících zásad, podle nichž by se odborné vzdělávání a příprava…
Evropské zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) a Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)
Doporučení Rady o OVP z listopadu 2020 nahrazuje předchozí doporučení o EQAVET a Evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), která byla přijata v roce 2009.
EQAVET stanovuje referenční rámec na podporu členských států při zlepšování kvality jejich systémů OVP a zvyšování transparentnosti, pokud jde o opatření k zajištění kvality v OVP. EQAVET během deseti let, kdy byl prováděn, podnítil reformy vnitrostátních systémů zajišťování kvality, ačkoli výrazně nepřispěl ke zvýšení transparentnosti opatření pro zajišťování kvality. Kromě toho se většinou uplatňoval při prvotním OVP ve školách.
EQAVET je podpořen aktualizovaným rámcem EQAVET, který je součástí doporučení o OVP a který klade důraz na kvalitu výsledků učení, certifikaci a hodnocení, konzultace se zúčastněnými stranami, úlohu učitelů a školitelů, učení na pracovišti, digitální vzdělávání a flexibilitu. Pro systémy OVP se zavádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni EU, aby se zlepšilo vzájemné poznávání, zprůhlednilo zajišťování kvality a posílila vzájemná důvěra mezi členskými státy.
ECVET byl vytvořen s cílem zlepšit uznávání, akumulaci a přenos výsledků učení. Cílem bylo podpořit mobilitu a celoživotní učení a zavést systém kreditů EU v odborném vzdělávání a přípravě. ECVET pomohl zlepšit mobilitu prostřednictvím používání a dokumentace jednotek a souvisejících výsledků učení. Koncept bodů ECVET se však většinou neuplatňoval a ECVET nevedl k rozvoji evropského systému kreditů v odborném vzdělávání a přípravě.
ECVET tím, že zahrnulo klíčové zásady původního nástroje ECVET týkající se flexibility, zatímco nástroje podporující mobilitu studentů odborného vzdělávání (dohoda o vzdělávání a memorandum o porozumění) budou dále rozvíjeny v rámci jiných nástrojů EU (např. Erasmus+). Pro odborné kvalifikace na postsekundární a terciární úrovni se bude nadále používat evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS).
Opatření členských států podporovaná spoluprací EU v oblasti OVP a výše uvedenými zásadami by měla z OVP učinit agilní, flexibilní a atraktivní možnost založenou na rovných příležitostech a kultuře zajišťování kvality. Konkrétně by tato opatření měla:
Spolupráce mezi zúčastněnými stranami v oblasti OVP na úrovni jednotlivých zemí má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy byly dobře navrženy a prováděny a aby jim odborníci z praxe a další zúčastněné strany dobře rozuměli.
Cílem Společenství evropských odborníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě je například posílit komunitu odborného vzdělávání a přípravy v celé EU. Zaměřuje se na online/dálkové studium, zelené dovednosti, sociální začleňování a mobilitu studujících a pomáhá odborníkům z praxe, jako jsou učitelé, školitelé a lektoři v podnicích, získat informace o iniciativách týkajících se politiky na evropské úrovni, vzájemně spolupracovat a hledat zajímavé nástroje a zdroje pro poskytování OVP.
Konkrétní závazky na vnitrostátní úrovni
Osnabrücké prohlášení, které stanovuje závazek pracovat do roku 2025 na různých opatřeních založených na doporučení o OVP, schválili ministři odpovědní za OVP v EU-27, Evropském hospodářském prostoru / Evropském sdružení volného obchodu a kandidátských zemích, evropští sociální partneři a Evropská komise. Prohlášení podpořila také sdružení poskytovatelů OVP v EU a zástupci studujících.
Doplňuje doporučení Rady tím, že definuje konkrétní opatření pro období 2021–2025 na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti:
Prohlášení představuje jasný závazek členských států zlepšit v nadcházejících letech systémy OVP v celé EU, a to v součinnosti se zásadami a opatřeními doporučení Rady o OVP.
4
Podpora reforem v Evropě
Členské státy se zavázaly provádět opatření na podporu reforem OVP na vnitrostátní úrovni společně se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Tyto reformy na vnitrostátní úrovni mají zásadní význam pro naplnění vize pro OVP.
Zásady pro reformy na národní úrovni
Reformy by měly vycházet z následujících zásad, podle nichž by se odborné vzdělávání a příprava…
Evropské zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) a Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)
Doporučení Rady o OVP z listopadu 2020 nahrazuje předchozí doporučení o EQAVET a Evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), která byla přijata v roce 2009.
EQAVET stanovuje referenční rámec na podporu členských států při zlepšování kvality jejich systémů OVP a zvyšování transparentnosti, pokud jde o opatření k zajištění kvality v OVP. EQAVET během deseti let, kdy byl prováděn, podnítil reformy vnitrostátních systémů zajišťování kvality, ačkoli výrazně nepřispěl ke zvýšení transparentnosti opatření pro zajišťování kvality. Kromě toho se většinou uplatňoval při prvotním OVP ve školách.
EQAVET je podpořen aktualizovaným rámcem EQAVET, který je součástí doporučení o OVP a který klade důraz na kvalitu výsledků učení, certifikaci a hodnocení, konzultace se zúčastněnými stranami, úlohu učitelů a školitelů, učení na pracovišti, digitální vzdělávání a flexibilitu. Pro systémy OVP se zavádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni EU, aby se zlepšilo vzájemné poznávání, zprůhlednilo zajišťování kvality a posílila vzájemná důvěra mezi členskými státy.
ECVET byl vytvořen s cílem zlepšit uznávání, akumulaci a přenos výsledků učení. Cílem bylo podpořit mobilitu a celoživotní učení a zavést systém kreditů EU v odborném vzdělávání a přípravě. ECVET pomohl zlepšit mobilitu prostřednictvím používání a dokumentace jednotek a souvisejících výsledků učení. Koncept bodů ECVET se však většinou neuplatňoval a ECVET nevedl k rozvoji evropského systému kreditů v odborném vzdělávání a přípravě.
ECVET tím, že zahrnulo klíčové zásady původního nástroje ECVET týkající se flexibility, zatímco nástroje podporující mobilitu studentů odborného vzdělávání (dohoda o vzdělávání a memorandum o porozumění) budou dále rozvíjeny v rámci jiných nástrojů EU (např. Erasmus+). Pro odborné kvalifikace na postsekundární a terciární úrovni se bude nadále používat evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS).
Opatření členských států podporovaná spoluprací EU v oblasti OVP a výše uvedenými zásadami by měla z OVP učinit agilní, flexibilní a atraktivní možnost založenou na rovných příležitostech a kultuře zajišťování kvality. Konkrétně by tato opatření měla:
Spolupráce mezi zúčastněnými stranami v oblasti OVP na úrovni jednotlivých zemí má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy byly dobře navrženy a prováděny a aby jim odborníci z praxe a další zúčastněné strany dobře rozuměli.
Cílem Společenství evropských odborníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě je například posílit komunitu odborného vzdělávání a přípravy v celé EU. Zaměřuje se na online/dálkové studium, zelené dovednosti, sociální začleňování a mobilitu studujících a pomáhá odborníkům z praxe, jako jsou učitelé, školitelé a lektoři v podnicích, získat informace o iniciativách týkajících se politiky na evropské úrovni, vzájemně spolupracovat a hledat zajímavé nástroje a zdroje pro poskytování OVP.
Konkrétní závazky na vnitrostátní úrovni
Osnabrücké prohlášení, které stanovuje závazek pracovat do roku 2025 na různých opatřeních založených na doporučení o OVP, schválili ministři odpovědní za OVP v EU-27, Evropském hospodářském prostoru / Evropském sdružení volného obchodu a kandidátských zemích, evropští sociální partneři a Evropská komise. Prohlášení podpořila také sdružení poskytovatelů OVP v EU a zástupci studujících.
Doplňuje doporučení Rady tím, že definuje konkrétní opatření pro období 2021–2025 na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti:
Prohlášení představuje jasný závazek členských států zlepšit v nadcházejících letech systémy OVP v celé EU, a to v součinnosti se zásadami a opatřeními doporučení Rady o OVP.
4
Podpora reforem v Evropě
Členské státy se zavázaly provádět opatření na podporu reforem OVP na vnitrostátní úrovni společně se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Tyto reformy na vnitrostátní úrovni mají zásadní význam pro naplnění vize pro OVP.
Zásady pro reformy na národní úrovni
Reformy by měly vycházet z následujících zásad, podle nichž by se odborné vzdělávání a příprava…
Evropské zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET) a Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET)
Doporučení Rady o OVP z listopadu 2020 nahrazuje předchozí doporučení o EQAVET a Evropském systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), která byla přijata v roce 2009.
EQAVET stanovuje referenční rámec na podporu členských států při zlepšování kvality jejich systémů OVP a zvyšování transparentnosti, pokud jde o opatření k zajištění kvality v OVP. EQAVET během deseti let, kdy byl prováděn, podnítil reformy vnitrostátních systémů zajišťování kvality, ačkoli výrazně nepřispěl ke zvýšení transparentnosti opatření pro zajišťování kvality. Kromě toho se většinou uplatňoval při prvotním OVP ve školách.
EQAVET je podpořen aktualizovaným rámcem EQAVET, který je součástí doporučení o OVP a který klade důraz na kvalitu výsledků učení, certifikaci a hodnocení, konzultace se zúčastněnými stranami, úlohu učitelů a školitelů, učení na pracovišti, digitální vzdělávání a flexibilitu. Pro systémy OVP se zavádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni EU, aby se zlepšilo vzájemné poznávání, zprůhlednilo zajišťování kvality a posílila vzájemná důvěra mezi členskými státy.
ECVET byl vytvořen s cílem zlepšit uznávání, akumulaci a přenos výsledků učení. Cílem bylo podpořit mobilitu a celoživotní učení a zavést systém kreditů EU v odborném vzdělávání a přípravě. ECVET pomohl zlepšit mobilitu prostřednictvím používání a dokumentace jednotek a souvisejících výsledků učení. Koncept bodů ECVET se však většinou neuplatňoval a ECVET nevedl k rozvoji evropského systému kreditů v odborném vzdělávání a přípravě.
ECVET tím, že zahrnulo klíčové zásady původního nástroje ECVET týkající se flexibility, zatímco nástroje podporující mobilitu studentů odborného vzdělávání (dohoda o vzdělávání a memorandum o porozumění) budou dále rozvíjeny v rámci jiných nástrojů EU (např. Erasmus+). Pro odborné kvalifikace na postsekundární a terciární úrovni se bude nadále používat evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS).
Opatření členských států podporovaná spoluprací EU v oblasti OVP a výše uvedenými zásadami by měla z OVP učinit agilní, flexibilní a atraktivní možnost založenou na rovných příležitostech a kultuře zajišťování kvality. Konkrétně by tato opatření měla:
Spolupráce mezi zúčastněnými stranami v oblasti OVP na úrovni jednotlivých zemí má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy byly dobře navrženy a prováděny a aby jim odborníci z praxe a další zúčastněné strany dobře rozuměli.
Cílem Společenství evropských odborníků v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci elektronické platformy pro vzdělávání dospělých v Evropě je například posílit komunitu odborného vzdělávání a přípravy v celé EU. Zaměřuje se na online/dálkové studium, zelené dovednosti, sociální začleňování a mobilitu studujících a pomáhá odborníkům z praxe, jako jsou učitelé, školitelé a lektoři v podnicích, získat informace o iniciativách týkajících se politiky na evropské úrovni, vzájemně spolupracovat a hledat zajímavé nástroje a zdroje pro poskytování OVP.
Konkrétní závazky na vnitrostátní úrovni
Osnabrücké prohlášení, které stanovuje závazek pracovat do roku 2025 na různých opatřeních založených na doporučení o OVP, schválili ministři odpovědní za OVP v EU-27, Evropském hospodářském prostoru / Evropském sdružení volného obchodu a kandidátských zemích, evropští sociální partneři a Evropská komise. Prohlášení podpořila také sdružení poskytovatelů OVP v EU a zástupci studujících.
Doplňuje doporučení Rady tím, že definuje konkrétní opatření pro období 2021–2025 na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti:
Prohlášení představuje jasný závazek členských států zlepšit v nadcházejících letech systémy OVP v celé EU, a to v součinnosti se zásadami a opatřeními doporučení Rady o OVP.
4
Akce a iniciativy na podporu členských států
EU se neustále snaží podporovat členské státy v jejich reformách OVP. Cílem EU je podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit koordinaci v oblasti zaměstnanosti a OVP a zároveň plně respektovat odpovědnost členských států za obsah a organizaci tohoto vzdělávání.
Řada iniciativ EU poskytuje užitečné nástroje a podporu zúčastněným stranám v oblasti OVP a může členským státům pomoci zlepšit kvalitu a transparentnost jejich systémů OVP a uskutečnit vizi EU pro OVP v celé Evropě.
Centra excelence odborného vzdělávání a přípravy (CoVE)
CoVE jsou nadnárodní sítě spolupráce zaměřené na podporu inovací a excelence v OVP. Spojují širokou škálu místních a regionálních partnerů, včetně poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy (na vyšší sekundární a terciární úrovni), zaměstnavatelů, výzkumných center a sociálních partnerů, aby společně vytvářeli „ekosystémy dovedností“. Tím přispívají k inovativní, inkluzivní a udržitelné ekonomice.
Iniciativa CoVE je sladěna s agendou dovedností a evropským prostorem vzdělávání a jejím cílem je v letech 2021 až 2027 zřídit 100 CoVE, které budou podporovány z prostředků programu Erasmus+. Podporuje členské státy, sociální partnery a poskytovatele OVP při provádění cílů doporučení Rady o OVP a Osnabrückého prohlášení.
CoVE přilákaly zájem mnoha partnerů z celého světa – na výzvu programu Erasmus+ na rok 2021 reagovalo více než 1 700 organizací z 55 zemí – což ukazuje jejich potenciál podpořit internacionalizaci evropského OVP a navázání dlouhodobých partnerských vztahů s organizacemi mimo Evropu. CoVE může být klíčovým stavebním kamenem pro dosažení cílů EU, aby se Evropa stala světovým referenčním bodem pro vysoce kvalitní dovednosti.
Dovednosti v oblasti ekologie a digitálních technologií
EU zdůraznila význam opatření na podporu souběžné ekologické a digitální transformace, aby evropská ekonomika byla spravedlivější, odolnější a udržitelnější. Souběžná transformace je ústředním bodem politického programu Komise, což dokládá evropská agenda dovedností 2020, akční plán digitálního vzdělávání a Zelená dohoda pro Evropu.
Instituce a systémy odborného vzdělávání a přípravy mají dobré předpoklady k tomu, aby usnadnily prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, které jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace.
Programy Erasmus+ a Nástroj pro oživení a odolnost (součást NextGenerationEU) lze využít k přípravě lidí prostřednictvím OVP na příležitosti na trhu práce vyplývající ze souběžné transformace.
Kromě toho budou dále podporovány intenzivní kurzy digitální odborné přípravy a DigComp (rámec digitálních kompetencí EU) bude aktualizován tak, aby odrážel nový a vznikající technologický vývoj, jako je umělá inteligence, „datalizace“ všech aspektů života a zelené dovednosti. Podobný rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti byl vytvořen s cílem dosáhnout společného chápání klíčových kompetencí potřebných pro ekologickou transformaci.
SELFIE (sebehodnocení efektivního učení podporou inovací prostřednictvím vzdělávacích technologií) je nástroj, který podporuje digitalizaci škol. Tento nástroj je k dispozici zdarma a školy, včetně škol OVP, si jej mohou přizpůsobit, aby mohly porozumět digitálním technologiím a začlenit je do svých výukových a vzdělávacích postupů. Nástroj SELFIE shromažďuje anonymní zpětnou vazbu od studentů, učitelů a vedoucích pracovníků škol prostřednictvím dotazníků o tom, jak se technologie používají v jejich škole. Pomocí tohoto nástroje se pak vytvoří zpráva o silných a slabých stránkách školy v oblasti využívání technologií.
V říjnu 2021 zahájila EU rozšíření rozšíření nástroje SELFIE, které se zaměřuje na vzdělávání na pracovišti. Do nového modulu jsou zahrnuty názory podnikových školitelů, čímž se do cvičení zapojují jak podniky, tak i studující, učitelé a vedoucí pracovníci škol. To umožňuje školám OVP a vzdělávacím institucím společně diskutovat o tom, jak nejlépe digitalizovat vzdělávání a odbornou přípravu, které poskytují. Toto rozšíření je prozatím k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU jako součást hlavního nástroje SELFIE.
Posílení podpory učňovské přípravy
Iniciativy, jako jsou záruky pro mladé lidi, Evropská aliance pro učňovskou přípravu (EAfA) a podpůrné služby pro učňovskou přípravu, umožňují vládám a zúčastněným stranám společně zvyšovat podporu učňovské přípravy a prohlubovat informovanost a odhodlání zlepšovat OVP.
Obnovená iniciativa EAfA podporuje národní koalice, podporuje SME a posiluje zapojení sociálních partnerů, a to i na odvětvové úrovni. EAfA rovněž mobilizuje místní a regionální orgány a podporuje zastoupení učňů v členských státech. Podporuje ekologickou, digitální a inkluzivní učňovskou přípravu, která je přínosná jak pro zaměstnavatele, tak pro mladé lidi, a vytváří kvalifikovanou pracovní sílu v celé řadě odvětví. Podpůrné služby aliance usilují o zlepšení kvality učňovského vzdělávání v Evropě tím, že poskytují online zdroje a příležitosti k navazování kontaktů, které umožňují lidem navazovat kontakty, učit se a jednat.
EU bude iniciativu EAfA i podpůrné služby pro učňovskou přípravu posilovat a podporovat.
Evropský týden odborných dovedností
Od roku 2016 se v rámci Evropského týdne odborných dovedností (Týden OVP) setkávají místní, regionální a vnitrostátní organizace, aby oslavily úspěchy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě. Tato každoroční akce zvyšuje povědomí o potenciálu OVP při vytváření pracovních míst a podpoře kariéry a poskytuje příležitost k výměně informací a osvědčených postupů.
Týden OVP je plný akcí a aktivit pořádaných partnery z celé Evropy a každý rok má jiné téma, které uznává význam OVP a dovedností. Mnozí odborníci vystupují jako řečníci a sdílejí své poznatky s účastníky na konferencích nebo online výměnách. Týden je také oslavou ocenění za vynikající výsledky v oblasti OVP, které staví do středu pozornosti inspirativní lidi a organizace.
Evropské klíčové profesní profily
Dalším inovativním prvkem excelence a internacionalizace OVP jsou evropské klíčové profesní profily. Tyto profily mohou definovat společný soubor výsledků učení, který lze použít při vytváření společných osnov odborného vzdělávání a přípravy, kvalifikací a mikrocertifikátů. Mohou usnadnit mobilitu studujících a pracovníků a podpořit automatické uznávání kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a výsledků vzdělávání v zahraničí. Tyto profily by byly součástí platformy Europass a byly by pokud možno doplněny digitálním odborným obsahem.
Vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systému odborného vzdělávání a přípravy
Vzájemné hodnocení je druh dobrovolného vzájemného učení, jehož cílem je zvýšit transparentnost a účinnost systémů zajišťování kvality. Doporučení o OVP uvádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systémů OVP jako konkrétní opatření, které má pomoci posílit důvěru a transparentnost mezi členskými státy a zlepšit vzájemné učení v celé EU. EU bude pracovat s členskými státy na zvyšování transparentnosti vývoje vnitrostátního OVP prostřednictvím vzájemných hodnocení zajišťování kvality, přičemž bude vycházet z práce EQAVET, která přispěla k několika reformám vnitrostátních systémů zajišťování kvality.
Mikrocertifikáty
Mikrocertifikát je záznam o výsledcích vzdělávání, které studující získal na základě malého objemu rozsahu vzdělávání. Doporučení Rady o OVP vyzývá Evropskou komisi, aby „prozkoumala koncepci a využití mikrocertifikátů“. Mikrocertifikáty umožňují cílené a flexibilní získávání dovedností, které odpovídají novým a vznikajícím potřebám společnosti a trhu práce, přičemž nenahrazují tradiční kvalifikace. Mikrocertifikáty mohou být navrženy a poskytovány různými poskytovateli v různém prostředí pro vzdělávání, a to jak formální, tak neformální a informální.
V prosinci 2021 Komise předložila návrh doporučení Rady o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost, v němž nastínila společnou definici a formát pro popis mikrocertifikátů, jakož i soubor zásad pro jejich navrhování a vydávání. Tyto základní prvky mohou využít poskytovatelé mikrocertifikátů v celé EU, včetně poskytovatelů pokračujícího OVP, aby podpořili důvěru, kvalitu a využívání mikrocertifikátů.
Financování
Financování ze strany EU hraje klíčovou roli při realizaci výše popsaných opatření a zajišťuje dostatečný rozvoj a posílení OVP ve všech členských státech.
Na podporu realizace vnitrostátních závazků týkajících se budoucnosti OVP jsou k dispozici fondy a programy EU, jako je NextGenerationEU a jeho pilíře, nástroj pro oživení a odolnost a REACT-EU, ESF+, Erasmus+, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Horizont Evropa, Interreg, Digitální Evropa, mechanismus pro spravedlivou transformaci a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
Program Erasmus+ na období 2021–2027 zahrnuje také finanční prostředky na podporu mezinárodní mobility téměř 2 milionů studujících a zaměstnanců v oblasti OVP a rozpočet ve výši 400 milionů eur na financování 100 sítí CoVE v tomto období.
Tyto možnosti financování mohou pomoci posílit podporu učňovské přípravy, digitalizaci institucí OVP a reformy OVP s cílem zlepšit programy pro změnu kvalifikace, zejména pro pracovníky v odvětvích, která jsou silně zasažena pandemií COVID-19.
Pokud patříte mezi zúčastněné strany v oblasti OVP, poskytnou vám tyto iniciativy podporu, poradenství a užitečné nástroje, které nám pomohou společně naplnit komplexní vizi EU pro budoucnost OVP. OVP je klíčem k tomu, aby měli lidé v Evropě správné dovednosti pro současná i budoucí zaměstnání.
Tím, že se členské státy vydají cestou vytyčenou doporučením, jak je uvedeno v této brožuře, mohou přispět k souběžné ekologické a digitální transformaci Evropy a zároveň zajistit, aby měl každý člověk v Evropě přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, aby se mohl plně zapojit do společnosti, vstoupit na trh práce a následně úspěšně rozvíjet svou kariéru.
5
Akce a iniciativy na podporu členských států
EU se neustále snaží podporovat členské státy v jejich reformách OVP. Cílem EU je podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit koordinaci v oblasti zaměstnanosti a OVP a zároveň plně respektovat odpovědnost členských států za obsah a organizaci tohoto vzdělávání.
Řada iniciativ EU poskytuje užitečné nástroje a podporu zúčastněným stranám v oblasti OVP a může členským státům pomoci zlepšit kvalitu a transparentnost jejich systémů OVP a uskutečnit vizi EU pro OVP v celé Evropě.
Centra excelence odborného vzdělávání a přípravy (CoVE)
CoVE jsou nadnárodní sítě spolupráce zaměřené na podporu inovací a excelence v OVP. Spojují širokou škálu místních a regionálních partnerů, včetně poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy (na vyšší sekundární a terciární úrovni), zaměstnavatelů, výzkumných center a sociálních partnerů, aby společně vytvářeli „ekosystémy dovedností“. Tím přispívají k inovativní, inkluzivní a udržitelné ekonomice.
Iniciativa CoVE je sladěna s agendou dovedností a evropským prostorem vzdělávání a jejím cílem je v letech 2021 až 2027 zřídit 100 CoVE, které budou podporovány z prostředků programu Erasmus+. Podporuje členské státy, sociální partnery a poskytovatele OVP při provádění cílů doporučení Rady o OVP a Osnabrückého prohlášení.
CoVE přilákaly zájem mnoha partnerů z celého světa – na výzvu programu Erasmus+ na rok 2021 reagovalo více než 1 700 organizací z 55 zemí – což ukazuje jejich potenciál podpořit internacionalizaci evropského OVP a navázání dlouhodobých partnerských vztahů s organizacemi mimo Evropu. CoVE může být klíčovým stavebním kamenem pro dosažení cílů EU, aby se Evropa stala světovým referenčním bodem pro vysoce kvalitní dovednosti.
Dovednosti v oblasti ekologie a digitálních technologií
EU zdůraznila význam opatření na podporu souběžné ekologické a digitální transformace, aby evropská ekonomika byla spravedlivější, odolnější a udržitelnější. Souběžná transformace je ústředním bodem politického programu Komise, což dokládá evropská agenda dovedností 2020, akční plán digitálního vzdělávání a Zelená dohoda pro Evropu.
Instituce a systémy odborného vzdělávání a přípravy mají dobré předpoklady k tomu, aby usnadnily prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, které jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace.
Programy Erasmus+ a Nástroj pro oživení a odolnost (součást NextGenerationEU) lze využít k přípravě lidí prostřednictvím OVP na příležitosti na trhu práce vyplývající ze souběžné transformace.
Kromě toho budou dále podporovány intenzivní kurzy digitální odborné přípravy a DigComp (rámec digitálních kompetencí EU) bude aktualizován tak, aby odrážel nový a vznikající technologický vývoj, jako je umělá inteligence, „datalizace“ všech aspektů života a zelené dovednosti. Podobný rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti byl vytvořen s cílem dosáhnout společného chápání klíčových kompetencí potřebných pro ekologickou transformaci.
SELFIE (sebehodnocení efektivního učení podporou inovací prostřednictvím vzdělávacích technologií) je nástroj, který podporuje digitalizaci škol. Tento nástroj je k dispozici zdarma a školy, včetně škol OVP, si jej mohou přizpůsobit, aby mohly porozumět digitálním technologiím a začlenit je do svých výukových a vzdělávacích postupů. Nástroj SELFIE shromažďuje anonymní zpětnou vazbu od studentů, učitelů a vedoucích pracovníků škol prostřednictvím dotazníků o tom, jak se technologie používají v jejich škole. Pomocí tohoto nástroje se pak vytvoří zpráva o silných a slabých stránkách školy v oblasti využívání technologií.
V říjnu 2021 zahájila EU rozšíření rozšíření nástroje SELFIE, které se zaměřuje na vzdělávání na pracovišti. Do nového modulu jsou zahrnuty názory podnikových školitelů, čímž se do cvičení zapojují jak podniky, tak i studující, učitelé a vedoucí pracovníci škol. To umožňuje školám OVP a vzdělávacím institucím společně diskutovat o tom, jak nejlépe digitalizovat vzdělávání a odbornou přípravu, které poskytují. Toto rozšíření je prozatím k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU jako součást hlavního nástroje SELFIE.
Posílení podpory učňovské přípravy
Iniciativy, jako jsou záruky pro mladé lidi, Evropská aliance pro učňovskou přípravu (EAfA) a podpůrné služby pro učňovskou přípravu, umožňují vládám a zúčastněným stranám společně zvyšovat podporu učňovské přípravy a prohlubovat informovanost a odhodlání zlepšovat OVP.
Obnovená iniciativa EAfA podporuje národní koalice, podporuje SME a posiluje zapojení sociálních partnerů, a to i na odvětvové úrovni. EAfA rovněž mobilizuje místní a regionální orgány a podporuje zastoupení učňů v členských státech. Podporuje ekologickou, digitální a inkluzivní učňovskou přípravu, která je přínosná jak pro zaměstnavatele, tak pro mladé lidi, a vytváří kvalifikovanou pracovní sílu v celé řadě odvětví. Podpůrné služby aliance usilují o zlepšení kvality učňovského vzdělávání v Evropě tím, že poskytují online zdroje a příležitosti k navazování kontaktů, které umožňují lidem navazovat kontakty, učit se a jednat.
EU bude iniciativu EAfA i podpůrné služby pro učňovskou přípravu posilovat a podporovat.
Evropský týden odborných dovedností
Od roku 2016 se v rámci Evropského týdne odborných dovedností (Týden OVP) setkávají místní, regionální a vnitrostátní organizace, aby oslavily úspěchy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě. Tato každoroční akce zvyšuje povědomí o potenciálu OVP při vytváření pracovních míst a podpoře kariéry a poskytuje příležitost k výměně informací a osvědčených postupů.
Týden OVP je plný akcí a aktivit pořádaných partnery z celé Evropy a každý rok má jiné téma, které uznává význam OVP a dovedností. Mnozí odborníci vystupují jako řečníci a sdílejí své poznatky s účastníky na konferencích nebo online výměnách. Týden je také oslavou ocenění za vynikající výsledky v oblasti OVP, které staví do středu pozornosti inspirativní lidi a organizace.
Evropské klíčové profesní profily
Dalším inovativním prvkem excelence a internacionalizace OVP jsou evropské klíčové profesní profily. Tyto profily mohou definovat společný soubor výsledků učení, který lze použít při vytváření společných osnov odborného vzdělávání a přípravy, kvalifikací a mikrocertifikátů. Mohou usnadnit mobilitu studujících a pracovníků a podpořit automatické uznávání kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a výsledků vzdělávání v zahraničí. Tyto profily by byly součástí platformy Europass a byly by pokud možno doplněny digitálním odborným obsahem.
Vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systému odborného vzdělávání a přípravy
Vzájemné hodnocení je druh dobrovolného vzájemného učení, jehož cílem je zvýšit transparentnost a účinnost systémů zajišťování kvality. Doporučení o OVP uvádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systémů OVP jako konkrétní opatření, které má pomoci posílit důvěru a transparentnost mezi členskými státy a zlepšit vzájemné učení v celé EU. EU bude pracovat s členskými státy na zvyšování transparentnosti vývoje vnitrostátního OVP prostřednictvím vzájemných hodnocení zajišťování kvality, přičemž bude vycházet z práce EQAVET, která přispěla k několika reformám vnitrostátních systémů zajišťování kvality.
Mikrocertifikáty
Mikrocertifikát je záznam o výsledcích vzdělávání, které studující získal na základě malého objemu rozsahu vzdělávání. Doporučení Rady o OVP vyzývá Evropskou komisi, aby „prozkoumala koncepci a využití mikrocertifikátů“. Mikrocertifikáty umožňují cílené a flexibilní získávání dovedností, které odpovídají novým a vznikajícím potřebám společnosti a trhu práce, přičemž nenahrazují tradiční kvalifikace. Mikrocertifikáty mohou být navrženy a poskytovány různými poskytovateli v různém prostředí pro vzdělávání, a to jak formální, tak neformální a informální.
V prosinci 2021 Komise předložila návrh doporučení Rady o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost, v němž nastínila společnou definici a formát pro popis mikrocertifikátů, jakož i soubor zásad pro jejich navrhování a vydávání. Tyto základní prvky mohou využít poskytovatelé mikrocertifikátů v celé EU, včetně poskytovatelů pokračujícího OVP, aby podpořili důvěru, kvalitu a využívání mikrocertifikátů.
Financování
Financování ze strany EU hraje klíčovou roli při realizaci výše popsaných opatření a zajišťuje dostatečný rozvoj a posílení OVP ve všech členských státech.
Na podporu realizace vnitrostátních závazků týkajících se budoucnosti OVP jsou k dispozici fondy a programy EU, jako je NextGenerationEU a jeho pilíře, nástroj pro oživení a odolnost a REACT-EU, ESF+, Erasmus+, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Horizont Evropa, Interreg, Digitální Evropa, mechanismus pro spravedlivou transformaci a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
Program Erasmus+ na období 2021–2027 zahrnuje také finanční prostředky na podporu mezinárodní mobility téměř 2 milionů studujících a zaměstnanců v oblasti OVP a rozpočet ve výši 400 milionů eur na financování 100 sítí CoVE v tomto období.
Tyto možnosti financování mohou pomoci posílit podporu učňovské přípravy, digitalizaci institucí OVP a reformy OVP s cílem zlepšit programy pro změnu kvalifikace, zejména pro pracovníky v odvětvích, která jsou silně zasažena pandemií COVID-19.
Pokud patříte mezi zúčastněné strany v oblasti OVP, poskytnou vám tyto iniciativy podporu, poradenství a užitečné nástroje, které nám pomohou společně naplnit komplexní vizi EU pro budoucnost OVP. OVP je klíčem k tomu, aby měli lidé v Evropě správné dovednosti pro současná i budoucí zaměstnání.
Tím, že se členské státy vydají cestou vytyčenou doporučením, jak je uvedeno v této brožuře, mohou přispět k souběžné ekologické a digitální transformaci Evropy a zároveň zajistit, aby měl každý člověk v Evropě přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, aby se mohl plně zapojit do společnosti, vstoupit na trh práce a následně úspěšně rozvíjet svou kariéru.
5
Akce a iniciativy na podporu členských států
EU se neustále snaží podporovat členské státy v jejich reformách OVP. Cílem EU je podpořit spolupráci mezi členskými státy a usnadnit koordinaci v oblasti zaměstnanosti a OVP a zároveň plně respektovat odpovědnost členských států za obsah a organizaci tohoto vzdělávání.
Řada iniciativ EU poskytuje užitečné nástroje a podporu zúčastněným stranám v oblasti OVP a může členským státům pomoci zlepšit kvalitu a transparentnost jejich systémů OVP a uskutečnit vizi EU pro OVP v celé Evropě.
Centra excelence odborného vzdělávání a přípravy (CoVE)
CoVE jsou nadnárodní sítě spolupráce zaměřené na podporu inovací a excelence v OVP. Spojují širokou škálu místních a regionálních partnerů, včetně poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy (na vyšší sekundární a terciární úrovni), zaměstnavatelů, výzkumných center a sociálních partnerů, aby společně vytvářeli „ekosystémy dovedností“. Tím přispívají k inovativní, inkluzivní a udržitelné ekonomice.
Iniciativa CoVE je sladěna s agendou dovedností a evropským prostorem vzdělávání a jejím cílem je v letech 2021 až 2027 zřídit 100 CoVE, které budou podporovány z prostředků programu Erasmus+. Podporuje členské státy, sociální partnery a poskytovatele OVP při provádění cílů doporučení Rady o OVP a Osnabrückého prohlášení.
CoVE přilákaly zájem mnoha partnerů z celého světa – na výzvu programu Erasmus+ na rok 2021 reagovalo více než 1 700 organizací z 55 zemí – což ukazuje jejich potenciál podpořit internacionalizaci evropského OVP a navázání dlouhodobých partnerských vztahů s organizacemi mimo Evropu. CoVE může být klíčovým stavebním kamenem pro dosažení cílů EU, aby se Evropa stala světovým referenčním bodem pro vysoce kvalitní dovednosti.
Dovednosti v oblasti ekologie a digitálních technologií
EU zdůraznila význam opatření na podporu souběžné ekologické a digitální transformace, aby evropská ekonomika byla spravedlivější, odolnější a udržitelnější. Souběžná transformace je ústředním bodem politického programu Komise, což dokládá evropská agenda dovedností 2020, akční plán digitálního vzdělávání a Zelená dohoda pro Evropu.
Instituce a systémy odborného vzdělávání a přípravy mají dobré předpoklady k tomu, aby usnadnily prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, které jsou nezbytnou podmínkou pro zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace.
Programy Erasmus+ a Nástroj pro oživení a odolnost (součást NextGenerationEU) lze využít k přípravě lidí prostřednictvím OVP na příležitosti na trhu práce vyplývající ze souběžné transformace.
Kromě toho budou dále podporovány intenzivní kurzy digitální odborné přípravy a DigComp (rámec digitálních kompetencí EU) bude aktualizován tak, aby odrážel nový a vznikající technologický vývoj, jako je umělá inteligence, „datalizace“ všech aspektů života a zelené dovednosti. Podobný rámec kompetencí v oblasti udržitelnosti byl vytvořen s cílem dosáhnout společného chápání klíčových kompetencí potřebných pro ekologickou transformaci.
SELFIE (sebehodnocení efektivního učení podporou inovací prostřednictvím vzdělávacích technologií) je nástroj, který podporuje digitalizaci škol. Tento nástroj je k dispozici zdarma a školy, včetně škol OVP, si jej mohou přizpůsobit, aby mohly porozumět digitálním technologiím a začlenit je do svých výukových a vzdělávacích postupů. Nástroj SELFIE shromažďuje anonymní zpětnou vazbu od studentů, učitelů a vedoucích pracovníků škol prostřednictvím dotazníků o tom, jak se technologie používají v jejich škole. Pomocí tohoto nástroje se pak vytvoří zpráva o silných a slabých stránkách školy v oblasti využívání technologií.
V říjnu 2021 zahájila EU rozšíření rozšíření nástroje SELFIE, které se zaměřuje na vzdělávání na pracovišti. Do nového modulu jsou zahrnuty názory podnikových školitelů, čímž se do cvičení zapojují jak podniky, tak i studující, učitelé a vedoucí pracovníci škol. To umožňuje školám OVP a vzdělávacím institucím společně diskutovat o tom, jak nejlépe digitalizovat vzdělávání a odbornou přípravu, které poskytují. Toto rozšíření je prozatím k dispozici ve všech 24 úředních jazycích EU jako součást hlavního nástroje SELFIE.
Posílení podpory učňovské přípravy
Iniciativy, jako jsou záruky pro mladé lidi, Evropská aliance pro učňovskou přípravu (EAfA) a podpůrné služby pro učňovskou přípravu, umožňují vládám a zúčastněným stranám společně zvyšovat podporu učňovské přípravy a prohlubovat informovanost a odhodlání zlepšovat OVP.
Obnovená iniciativa EAfA podporuje národní koalice, podporuje SME a posiluje zapojení sociálních partnerů, a to i na odvětvové úrovni. EAfA rovněž mobilizuje místní a regionální orgány a podporuje zastoupení učňů v členských státech. Podporuje ekologickou, digitální a inkluzivní učňovskou přípravu, která je přínosná jak pro zaměstnavatele, tak pro mladé lidi, a vytváří kvalifikovanou pracovní sílu v celé řadě odvětví. Podpůrné služby aliance usilují o zlepšení kvality učňovského vzdělávání v Evropě tím, že poskytují online zdroje a příležitosti k navazování kontaktů, které umožňují lidem navazovat kontakty, učit se a jednat.
EU bude iniciativu EAfA i podpůrné služby pro učňovskou přípravu posilovat a podporovat.
Evropský týden odborných dovedností
Od roku 2016 se v rámci Evropského týdne odborných dovedností (Týden OVP) setkávají místní, regionální a vnitrostátní organizace, aby oslavily úspěchy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v celé Evropě. Tato každoroční akce zvyšuje povědomí o potenciálu OVP při vytváření pracovních míst a podpoře kariéry a poskytuje příležitost k výměně informací a osvědčených postupů.
Týden OVP je plný akcí a aktivit pořádaných partnery z celé Evropy a každý rok má jiné téma, které uznává význam OVP a dovedností. Mnozí odborníci vystupují jako řečníci a sdílejí své poznatky s účastníky na konferencích nebo online výměnách. Týden je také oslavou ocenění za vynikající výsledky v oblasti OVP, které staví do středu pozornosti inspirativní lidi a organizace.
Evropské klíčové profesní profily
Dalším inovativním prvkem excelence a internacionalizace OVP jsou evropské klíčové profesní profily. Tyto profily mohou definovat společný soubor výsledků učení, který lze použít při vytváření společných osnov odborného vzdělávání a přípravy, kvalifikací a mikrocertifikátů. Mohou usnadnit mobilitu studujících a pracovníků a podpořit automatické uznávání kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a výsledků vzdělávání v zahraničí. Tyto profily by byly součástí platformy Europass a byly by pokud možno doplněny digitálním odborným obsahem.
Vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systému odborného vzdělávání a přípravy
Vzájemné hodnocení je druh dobrovolného vzájemného učení, jehož cílem je zvýšit transparentnost a účinnost systémů zajišťování kvality. Doporučení o OVP uvádí vzájemné hodnocení zajišťování kvality na úrovni systémů OVP jako konkrétní opatření, které má pomoci posílit důvěru a transparentnost mezi členskými státy a zlepšit vzájemné učení v celé EU. EU bude pracovat s členskými státy na zvyšování transparentnosti vývoje vnitrostátního OVP prostřednictvím vzájemných hodnocení zajišťování kvality, přičemž bude vycházet z práce EQAVET, která přispěla k několika reformám vnitrostátních systémů zajišťování kvality.
Mikrocertifikáty
Mikrocertifikát je záznam o výsledcích vzdělávání, které studující získal na základě malého objemu rozsahu vzdělávání. Doporučení Rady o OVP vyzývá Evropskou komisi, aby „prozkoumala koncepci a využití mikrocertifikátů“. Mikrocertifikáty umožňují cílené a flexibilní získávání dovedností, které odpovídají novým a vznikajícím potřebám společnosti a trhu práce, přičemž nenahrazují tradiční kvalifikace. Mikrocertifikáty mohou být navrženy a poskytovány různými poskytovateli v různém prostředí pro vzdělávání, a to jak formální, tak neformální a informální.
V prosinci 2021 Komise předložila návrh doporučení Rady o mikrocertifikátech pro celoživotní učení a zaměstnatelnost, v němž nastínila společnou definici a formát pro popis mikrocertifikátů, jakož i soubor zásad pro jejich navrhování a vydávání. Tyto základní prvky mohou využít poskytovatelé mikrocertifikátů v celé EU, včetně poskytovatelů pokračujícího OVP, aby podpořili důvěru, kvalitu a využívání mikrocertifikátů.
Financování
Financování ze strany EU hraje klíčovou roli při realizaci výše popsaných opatření a zajišťuje dostatečný rozvoj a posílení OVP ve všech členských státech.
Na podporu realizace vnitrostátních závazků týkajících se budoucnosti OVP jsou k dispozici fondy a programy EU, jako je NextGenerationEU a jeho pilíře, nástroj pro oživení a odolnost a REACT-EU, ESF+, Erasmus+, Evropský fond pro regionální rozvoj, InvestEU, Horizont Evropa, Interreg, Digitální Evropa, mechanismus pro spravedlivou transformaci a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
Program Erasmus+ na období 2021–2027 zahrnuje také finanční prostředky na podporu mezinárodní mobility téměř 2 milionů studujících a zaměstnanců v oblasti OVP a rozpočet ve výši 400 milionů eur na financování 100 sítí CoVE v tomto období.
Tyto možnosti financování mohou pomoci posílit podporu učňovské přípravy, digitalizaci institucí OVP a reformy OVP s cílem zlepšit programy pro změnu kvalifikace, zejména pro pracovníky v odvětvích, která jsou silně zasažena pandemií COVID-19.
Pokud patříte mezi zúčastněné strany v oblasti OVP, poskytnou vám tyto iniciativy podporu, poradenství a užitečné nástroje, které nám pomohou společně naplnit komplexní vizi EU pro budoucnost OVP. OVP je klíčem k tomu, aby měli lidé v Evropě správné dovednosti pro současná i budoucí zaměstnání.
Tím, že se členské státy vydají cestou vytyčenou doporučením, jak je uvedeno v této brožuře, mohou přispět k souběžné ekologické a digitální transformaci Evropy a zároveň zajistit, aby měl každý člověk v Evropě přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, aby se mohl plně zapojit do společnosti, vstoupit na trh práce a následně úspěšně rozvíjet svou kariéru.
5
Příloha
|
Studující zapsaní do vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy z celkového počtu studujících ve vyšším sekundárním vzdělávání5 |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy (ve věku 20–34 let) |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů všeobecného vzdělávání (věk 20–34 let) |
|||||||
|
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
|
|
2017 |
2018 |
2019 |
2018 |
2019 |
2020 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
EU27 |
48,1 |
48,4 |
48,4 |
79,0 |
79,1 |
76,1 |
63,7 |
62,8 |
58,3 |
|
Belgie |
57,8 |
56,8 |
56,2 |
76,7 |
77,1 |
76,5 |
43,9 |
61,6 |
61,3 |
|
Bulharsko |
50,7 |
52,9 |
52,1 |
66,4 |
73,5 |
69,6 |
68,6 |
63,0 |
59,3 |
|
Česko |
72,4 |
71,3 |
70,5 |
87,7 |
86,8 |
84,8 |
80,6 |
75,9 |
68,5 |
|
Dánsko |
38,9 |
37,7 |
37,3 |
85,0 |
84,7 |
84,5 |
77,1 |
77,1 |
79,1 |
|
Německo |
45,6 |
46,5 |
48,1 |
92,4 |
93,4 |
93,4 |
68,7 |
66,8 |
61,4 |
|
Estonsko |
40,7 |
40,1 |
39,8 |
76,6 |
86,2 |
79,9 |
68,8 |
62,6 |
63,9 |
|
Irsko |
n/a |
35,7 |
27,6 |
76,9 |
75,9 |
73,5 |
71,5 |
69,9 |
56,0 |
|
Řecko |
28,8 |
28,5 |
29,1 |
50,5 |
50,9 |
43,7 |
45,2 |
51,3 |
48,4 |
|
Španělsko |
35,3 |
35,8 |
36,4 |
70,0 |
66,0 |
50,3 |
64,1 |
53,6 |
51,5 |
|
Francie |
39,9 |
39,3 |
39,3 |
72,2 |
68,8 |
68,5 |
47,2 |
50,8 |
43,0 |
|
Chorvatsko |
69,6 |
69,2 |
69,0 |
68,8 |
73,9 |
73,7 |
|||
|
Itálie |
55,3 |
53,6 |
53,0 |
53,9 |
56,6 |
53,3 |
36,2 |
38,3 |
37,0 |
|
Kypr |
16,7 |
16,7 |
16,9 |
67,3 |
70,2 |
59,0 |
69,4 |
73,8 |
68,8 |
|
Lotyšsko |
38,6 |
38,9 |
38,9 |
75,8 |
65,6 |
70,2 |
73,4 |
74,2 |
72,9 |
|
Litva |
27,4 |
26,8 |
26,1 |
79,2 |
67,3 |
56,8 |
75,6 |
69,6 |
53,0 |
|
Lucembursko |
61,6 |
61,6 |
61,9 |
95,4 |
100,0 |
71,9 |
73,7 |
73,4 |
|
|
Maďarsko |
23,0 |
38,0 |
44,0 |
87,1 |
86,3 |
80,0 |
75,7 |
71,7 |
69,4 |
|
Malta |
27,1 |
28,5 |
27,7 |
91,0 |
91,2 |
89,5 |
91,2 |
86,0 |
88,0 |
|
Nizozemsko |
68,2 |
67,5 |
67,5 |
87,9 |
90,4 |
84,7 |
89,1 |
78,7 |
58,6 |
|
Rakousko |
68,6 |
68,4 |
68,8 |
87,3 |
88,0 |
85,4 |
77,4 |
64,0 |
69,6 |
|
Polsko |
51,7 |
52,1 |
52,5 |
78,4 |
78,9 |
78,0 |
72,5 |
71,0 |
65,7 |
|
Portugalsko |
40,7 |
39,7 |
39,0 |
77,4 |
76,0 |
73,0 |
69,7 |
70,9 |
69,1 |
|
Rumunsko |
56,2 |
56,2 |
56,2 |
69,0 |
67,7 |
68,7 |
62,8 |
63,6 |
60,4 |
|
Slovinsko |
70,9 |
70,9 |
70,8 |
84,5 |
79,1 |
71,6 |
66,6 |
77,3 |
57,9 |
|
Slovensko |
68,9 |
67,8 |
67,5 |
84,7 |
84,6 |
80,7 |
84,3 |
86,8 |
69,3 |
|
Finsko |
71,6 |
71,6 |
68,7 |
78,5 |
80,4 |
74,6 |
76,9 |
82,9 |
76,4 |
|
Švédsko |
34,1 |
35,4 |
35,2 |
88,0 |
87,4 |
85,3 |
79,4 |
83,0 |
77,5 |
6
Příloha
|
Studující zapsaní do vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy z celkového počtu studujících ve vyšším sekundárním vzdělávánín5 |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy (ve věku 20–34 let) |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů všeobecného vzdělávání (věk 20–34 let) |
|||||||
|
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
|
|
2017 |
2018 |
2019 |
2018 |
2019 |
2020 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
EU27 |
48,1 |
48,4 |
48,4 |
79,0 |
79,1 |
76,1 |
63,7 |
62,8 |
58,3 |
|
Belgie |
57,8 |
56,8 |
56,2 |
76,7 |
77,1 |
76,5 |
43,9 |
61,6 |
61,3 |
|
Bulharsko |
50,7 |
52,9 |
52,1 |
66,4 |
73,5 |
69,6 |
68,6 |
63,0 |
59,3 |
|
Česko |
72,4 |
71,3 |
70,5 |
87,7 |
86,8 |
84,8 |
80,6 |
75,9 |
68,5 |
|
Dánsko |
38,9 |
37,7 |
37,3 |
85,0 |
84,7 |
84,5 |
77,1 |
77,1 |
79,1 |
|
Německo |
45,6 |
46,5 |
48,1 |
92,4 |
93,4 |
93,4 |
68,7 |
66,8 |
61,4 |
|
Estonsko |
40,7 |
40,1 |
39,8 |
76,6 |
86,2 |
79,9 |
68,8 |
62,6 |
63,9 |
|
Irsko |
n/a |
35,7 |
27,6 |
76,9 |
75,9 |
73,5 |
71,5 |
69,9 |
56,0 |
|
Řecko |
28,8 |
28,5 |
29,1 |
50,5 |
50,9 |
43,7 |
45,2 |
51,3 |
48,4 |
|
Španělsko |
35,3 |
35,8 |
36,4 |
70,0 |
66,0 |
50,3 |
64,1 |
53,6 |
51,5 |
|
Francie |
39,9 |
39,3 |
39,3 |
72,2 |
68,8 |
68,5 |
47,2 |
50,8 |
43,0 |
|
Chorvatsko |
69,6 |
69,2 |
69,0 |
68,8 |
73,9 |
73,7 |
|||
|
Itálie |
55,3 |
53,6 |
53,0 |
53,9 |
56,6 |
53,3 |
36,2 |
38,3 |
37,0 |
|
Kypr |
16,7 |
16,7 |
16,9 |
67,3 |
70,2 |
59,0 |
69,4 |
73,8 |
68,8 |
|
Lotyšsko |
38,6 |
38,9 |
38,9 |
75,8 |
65,6 |
70,2 |
73,4 |
74,2 |
72,9 |
|
Litva |
27,4 |
26,8 |
26,1 |
79,2 |
67,3 |
56,8 |
75,6 |
69,6 |
53,0 |
|
Lucembursko |
61,6 |
61,6 |
61,9 |
95,4 |
100,0 |
71,9 |
73,7 |
73,4 |
|
|
Maďarsko |
23,0 |
38,0 |
44,0 |
87,1 |
86,3 |
80,0 |
75,7 |
71,7 |
69,4 |
|
Malta |
27,1 |
28,5 |
27,7 |
91,0 |
91,2 |
89,5 |
91,2 |
86,0 |
88,0 |
|
Nizozemsko |
68,2 |
67,5 |
67,5 |
87,9 |
90,4 |
84,7 |
89,1 |
78,7 |
58,6 |
|
Rakousko |
68,6 |
68,4 |
68,8 |
87,3 |
88,0 |
85,4 |
77,4 |
64,0 |
69,6 |
|
Polsko |
51,7 |
52,1 |
52,5 |
78,4 |
78,9 |
78,0 |
72,5 |
71,0 |
65,7 |
|
Portugalsko |
40,7 |
39,7 |
39,0 |
77,4 |
76,0 |
73,0 |
69,7 |
70,9 |
69,1 |
|
Rumunsko |
56,2 |
56,2 |
56,2 |
69,0 |
67,7 |
68,7 |
62,8 |
63,6 |
60,4 |
|
Slovinsko |
70,9 |
70,9 |
70,8 |
84,5 |
79,1 |
71,6 |
66,6 |
77,3 |
57,9 |
|
Slovensko |
68,9 |
67,8 |
67,5 |
84,7 |
84,6 |
80,7 |
84,3 |
86,8 |
69,3 |
|
Finsko |
71,6 |
71,6 |
68,7 |
78,5 |
80,4 |
74,6 |
76,9 |
82,9 |
76,4 |
|
Švédsko |
34,1 |
35,4 |
35,2 |
88,0 |
87,4 |
85,3 |
79,4 |
83,0 |
77,5 |
6
Příloha
6
|
Studující zapsaní do vyššího sekundárního odborného vzdělávání a přípravy z celkového počtu studujících ve vyšším sekundárním vzdělávání5 |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy (ve věku 20–34 let) |
Míra zaměstnanosti čerstvých absolventů všeobecného vzdělávání (věk 20–34 let) |
|||||||
|
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
% |
|
|
2017 |
2018 |
2019 |
2018 |
2019 |
2020 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
|
EU27 |
48,1 |
48,4 |
48,4 |
79,0 |
79,1 |
76,1 |
63,7 |
62,8 |
58,3 |
|
Belgie |
57,8 |
56,8 |
56,2 |
76,7 |
77,1 |
76,5 |
43,9 |
61,6 |
61,3 |
|
Bulharsko |
50,7 |
52,9 |
52,1 |
66,4 |
73,5 |
69,6 |
68,6 |
63,0 |
59,3 |
|
Česko |
72,4 |
71,3 |
70,5 |
87,7 |
86,8 |
84,8 |
80,6 |
75,9 |
68,5 |
|
Dánsko |
38,9 |
37,7 |
37,3 |
85,0 |
84,7 |
84,5 |
77,1 |
77,1 |
79,1 |
|
Německo |
45,6 |
46,5 |
48,1 |
92,4 |
93,4 |
93,4 |
68,7 |
66,8 |
61,4 |
|
Estonsko |
40,7 |
40,1 |
39,8 |
76,6 |
86,2 |
79,9 |
68,8 |
62,6 |
63,9 |
|
Irsko |
n/a |
35,7 |
27,6 |
76,9 |
75,9 |
73,5 |
71,5 |
69,9 |
56,0 |
|
Řecko |
28,8 |
28,5 |
29,1 |
50,5 |
50,9 |
43,7 |
45,2 |
51,3 |
48,4 |
|
Španělsko |
35,3 |
35,8 |
36,4 |
70,0 |
66,0 |
50,3 |
64,1 |
53,6 |
51,5 |
|
Francie |
39,9 |
39,3 |
39,3 |
72,2 |
68,8 |
68,5 |
47,2 |
50,8 |
43,0 |
|
Chorvatsko |
69,6 |
69,2 |
69,0 |
68,8 |
73,9 |
73,7 |
|||
|
Itálie |
55,3 |
53,6 |
53,0 |
53,9 |
56,6 |
53,3 |
36,2 |
38,3 |
37,0 |
|
Kypr |
16,7 |
16,7 |
16,9 |
67,3 |
70,2 |
59,0 |
69,4 |
73,8 |
68,8 |
|
Lotyšsko |
38,6 |
38,9 |
38,9 |
75,8 |
65,6 |
70,2 |
73,4 |
74,2 |
72,9 |
|
Litva |
27,4 |
26,8 |
26,1 |
79,2 |
67,3 |
56,8 |
75,6 |
69,6 |
53,0 |
|
Lucembursko |
61,6 |
61,6 |
61,9 |
95,4 |
100,0 |
71,9 |
73,7 |
73,4 |
|
|
Maďarsko |
23,0 |
38,0 |
44,0 |
87,1 |
86,3 |
80,0 |
75,7 |
71,7 |
69,4 |
|
Malta |
27,1 |
28,5 |
27,7 |
91,0 |
91,2 |
89,5 |
91,2 |
86,0 |
88,0 |
|
Nizozemsko |
68,2 |
67,5 |
67,5 |
87,9 |
90,4 |
84,7 |
89,1 |
78,7 |
58,6 |
|
Rakousko |
68,6 |
68,4 |
68,8 |
87,3 |
88,0 |
85,4 |
77,4 |
64,0 |
69,6 |
|
Polsko |
51,7 |
52,1 |
52,5 |
78,4 |
78,9 |
78,0 |
72,5 |
71,0 |
65,7 |
|
Portugalsko |
40,7 |
39,7 |
39,0 |
77,4 |
76,0 |
73,0 |
69,7 |
70,9 |
69,1 |
|
Rumunsko |
56,2 |
56,2 |
56,2 |
69,0 |
67,7 |
68,7 |
62,8 |
63,6 |
60,4 |
|
Slovinsko |
70,9 |
70,9 |
70,8 |
84,5 |
79,1 |
71,6 |
66,6 |
77,3 |
57,9 |
|
Slovensko |
68,9 |
67,8 |
67,5 |
84,7 |
84,6 |
80,7 |
84,3 |
86,8 |
69,3 |
|
Finsko |
71,6 |
71,6 |
68,7 |
78,5 |
80,4 |
74,6 |
76,9 |
82,9 |
76,4 |
|
Švédsko |
34,1 |
35,4 |
35,2 |
88,0 |
87,4 |
85,3 |
79,4 |
83,0 |
77,5 |
Poznámky na konci textu
1. Údaje za Lucembursko (LU) nebyly v době zveřejnění za rok 2020 k dispozici, proto je v grafu uveden údaj za rok 2019.
2. Údaje za Chorvatsko (HR) nebyly v době zveřejnění k dispozici
3. Je třeba poznamenat, že nejnovější dostupné údaje jsou z roku 2019, a proto ještě neodrážejí případný dopad pandemie COVID-19.
4. Údaje za Irsko (IE) nejsou za rok 2017 k dispozici
5. Upozorňujeme, že barevné označení sloupců v tabulce odpovídá barvám použitým v grafech 1 a 2.
Ilustrace © Shutterstock
Tento dokument nemůže být považován za oficiální stanovisko Evropské komise.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022
© Evropská unie, 2022
|
|
Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.
K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.
|
|
ISBN 978-92-76-43583-9 |
doi:10.2767/858095 |
KE-06-21-179-CS-N |
|
HTML |
ISBN 978-92-76-43560-0 |
doi:10.2767/91176 |
KE-06-21-179-CS-Q |
|
|
Poznámky na konci textu
1. Údaje za Lucembursko (LU) nebyly v době zveřejnění za rok 2020 k dispozici, proto je v grafu uveden údaj za rok 2019.
2. Údaje za Chorvatsko (HR) nebyly v době zveřejnění k dispozici
3. Je třeba poznamenat, že nejnovější dostupné údaje jsou z roku 2019, a proto ještě neodrážejí případný dopad pandemie COVID-19.
4. Údaje za Irsko (IE) nejsou za rok 2017 k dispozici
5. Upozorňujeme, že barevné označení sloupců v tabulce odpovídá barvám použitým v grafech 1 a 2.
Ilustrace © Shutterstock
Tento dokument nemůže být považován za oficiální stanovisko Evropské komise.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022
© Evropská unie, 2022
|
|
Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.
K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.
|
|
ISBN 978-92-76-43583-9 |
doi:10.2767/858095 |
KE-06-21-179-CS-N |
|
HTML |
ISBN 978-92-76-43560-0 |
doi:10.2767/91176 |
KE-06-21-179-CS-Q |
|
|
Poznámky na konci textu
1. Údaje za Lucembursko (LU) nebyly v době zveřejnění za rok 2020 k dispozici, proto je v grafu uveden údaj za rok 2019.
2. Údaje za Chorvatsko (HR) nebyly v době zveřejnění k dispozici
3. Je třeba poznamenat, že nejnovější dostupné údaje jsou z roku 2019, a proto ještě neodrážejí případný dopad pandemie COVID-19.
4. Údaje za Irsko (IE) nejsou za rok 2017 k dispozici
5. Upozorňujeme, že barevné označení sloupců v tabulce odpovídá barvám použitým v grafech 1 a 2.
Ilustrace © Shutterstock
Tento dokument nemůže být považován za oficiální stanovisko Evropské komise.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022
© Evropská unie, 2022
|
|
Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.
K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.
|
ISBN 978-92-76-43583-9 doi:10.2767/858095 KE-06-21-179-CS-N |
|
HTML ISBN 978-92-76-43560-0 doi:10.2767/91176 KE-06-21-179-CS-Q |
|
|
