Nástroje na ochranu obchodu: systém ochrany podniků v EU před dumpingovým a subvencovaným dovozem funguje dobře

Shrnutí

I

Jako člen Světové obchodní organizace a s ohledem na své vlastní hodnoty je Evropská unie zastáncem volného obchodu. Pokud však evropská výrobní odvětví trpí nekalými obchodními praktikami (jako jsou například dumping nebo subvence) ze strany třetích zemí, měla by je EU účinně chránit. Tyto praktiky vedou k tomu, že se produkty ze zahraničí prodávají v EU za uměle nízké ceny, čímž pro dotčená výrobní odvětví vzniká nekalá hospodářská soutěž.

II

Evropská unie reaguje na nekalé obchodní praktiky nástroji na ochranu obchodu. Za provádění šetření, při nichž se ověřuje existence subvencí nebo dumpingu, výsledná újma pro evropský průmysl a možné celkové důsledky těchto opatření pro hospodářství EU, je odpovědná Evropská komise. Jsou-li splněna všechna kritéria stanovená předpisy, Komise v podobě prováděcích nařízení uloží cla (nebo jinou formu opatření). Komise rovněž podporuje evropská výrobní odvětví v antidumpingových nebo antisubvenčních šetřeních zahájených třetími zeměmi.

III

Prověřovali jsme, zda Komise úspěšně prosazuje politiku ochrany obchodu. Zejména jsme se zabývali tím, zda řádně dodržuje postupy a provádí náležité analýzy, aby odůvodnila svá rozhodnutí. Při svých zkoumáních jsme se rovněž snažili zjistit, zda Komise řádně monitoruje zavedená opatření a důkladně informuje o svých činnostech v této oblasti. Naše analýza se dále týkala účasti Komise ve Světové obchodní organizaci a v šetřeních třetích zemí. EÚD se touto oblastí nyní zabývá poprvé, protože význam nástrojů na ochranu obchodu v kontextu rostoucího napětí v mezinárodní obchodní politice nabývá stále více na významu.

IV

Audit se týkal opatření Komise z let 2016–2019. Důkazní informace pocházely z přezkumu dokumentů (včetně vzorku deseti šetření) a z rozhovorů s příslušnými zaměstnanci Komise a zástupci orgánů členských států a zainteresovaných subjektů.

V

Náš celkový závěr zní, že Komise prosazovala politiku ochrany obchodu úspěšně. Během šetření řádně dodržovala postupy a dbala o to, aby se účastníkům dostalo rovného zacházení. Důsledně však nedokumentovala, jak posuzovala důvěrný charakter předložených dokumentů. I když šetření představují pro účastníky značnou administrativní zátěž, požadavky právních předpisů ji odůvodňovaly. Komise se však příliš nesnažila zvýšit povědomí o nástrojích na ochranu obchodu, neboť v současné době je využívá pouze několik výrobních odvětví.

VI

Zjistili jsme sice, že Komise svá rozhodnutí v průběhu šetření v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu zdůvodňovala dobře, ale poradenství poskytované výrobním odvětvím před tím, než oficiálně podala podnět, bylo neformální. Analýzy Komise, z nichž vycházela její rozhodnutí, byly řádné a úplné. Zjistili jsme však, že posouzení příslušných aspektů souvisejících s hospodářskou soutěží v rámci analýzy zájmů Unie, lze ještě zlepšit.

VII

Ačkoli prováděcí nařízení jasně definovala dotčené výrobky, vnitrostátní celní orgány měly přesto s jejich uplatňováním určité problémy. Jedná se o zásadní problém, mají-li být cla na ochranu obchodu účinně vybírána. Komise opatření monitorovala důkladně, ale svou činnost omezila hlavně na kontroly, které vyžadují právní předpisy. Monitorovací nástroje, u nichž má Komise větší prostor pro uvážení, však byly používány střídmě a pro jejich použití nebyly stanoveny priority na základě jasných kritérií.

VIII

I když Komise využívala některé nástroje dalšího sledování dobře (například vydáváním upozornění určených celním orgánům), svou pravomoc zahájit šetření z vlastního podnětu uplatňovala pouze v omezeném rozsahu. O nástrojích na ochranu obchodu informovala důkladně, ale zaměřovala se spíše na činnosti než na účinnost opatření.

IX

Omezené zdroje nebránily Komisi v tom, aby se zabývala stále náročnějšími výzvami v politice ochrany obchodu. I když své pravomoci využívala k ochraně evropského průmyslu v rámci Světové obchodní organizace a v šetřeních třetích zemí, priority pro své činnosti mohla určovat lépe. Komise se na operační úrovni připravila na důsledky brexitu. Do určité míry rovněž zohlednila ambice EU v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

X

Aby byly činnosti Evropské komise v oblasti ochrany obchodu efektivnější i účinnější, měla by:

1. dokumentovat svá posouzení důvěrného charakteru dokumentů, které účastníci předkládají;
2. zvyšovat povědomí o nástrojích na ochranu obchodu mezi výrobními odvětvími;
3. zlepšit pokyny týkající se aspektů hospodářské soutěže;
4. zlepšit zaměření monitorovacích činností a rozsah podávaných zpráv;
5. vymezit podmínky pro zahájení šetření z vlastního podnětu;
6. používat jasná kritéria při stanovení priorit pro reakce EU na opatření třetích zemí.

Úvod

Nástroje na ochranu obchodu

01

Mezinárodní obchod je klíčovým růstovým činitelem hospodářství EU a EU je největším světovým obchodníkem se zbožím. Mezinárodní obchod kromě toho, že podporuje konkurenceschopnost a inovace, nabízí spotřebitelům širokou škálu zboží za nižší ceny. Ačkoli mezinárodní obchod v posledních několika desetiletích dramaticky vzrostl, v poslední době se v této oblasti objevilo mnoho problémů nebo se problémy vystupňovaly (viz obrázek 1).

02

Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) usiluje EU o otevřený obchodní systém založený na pravidlech. Když však třetí země používají nekalé obchodní praktiky, jako jsou subvence nebo dumping, které jsou v rozporu s pravidly WTO, chrání EU svá výrobní odvětví opatřeními, která se označují jako nástroje na ochranu obchodu.

03

Opatření se zavádějí v podobě cel, přičemž je třeba dodržet přísné právní podmínky, které stanovily WTO i samotná EU (viz rámeček 1 a příloha I). Obchodní politika je ve výhradní pravomoci EU, takže za provádění vyšetřování a ukládání cel jménem členských států odpovídá Evropská komise.

04

EU jako člen WTO nástroje na ochranu obchodu aktivně využívá, přičemž na ni připadá 6,5 % všech opatření¹. V období 2014–2018 zahajovala Komise v průměru 13 nových antidumpingových nebo antisubvenční šetření ročně. Na konci roku 2018 platilo 133 antidumpingových nebo antisubvenčních opatření a většina z nich se vztahovala na výrobky z Číny (viz obrázek 2).

05

Postup v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu (viz příloha II) obvykle začíná tím, že výrobní odvětví nebo společnost v EU (dále jen „žadatel“) podá podnět. V následném šetření Komise shromáždí údaje od všech stran (obvykle se jedná o evropské výrobce, vývozce ze třetích zemí, uživatele, distributory a spotřebitele) a prověří údaje na místě. Zaměstnanci Komise se přitom snaží určit, zda byly splněny základní podmínky pro zavedení nástrojů na ochranu obchodu, tj.:

• existence dumpingu nebo subvencí,
• podstatná újma (hospodářská ztráta) pro výrobní odvětví v EU nebo její hrozba,
• příčinná souvislost mezi újmou a dumpingem nebo subvencí,
• zájem EU: opatření nelze zavést, pokud hospodářské nevýhody pro jiné subjektu v EU zřetelně převažují nad potřebou odstranit poškozující účinky dumpingu nebo subvencování (viz příloha I).

06

Šetření končí buďto tak, že Komise přijme prováděcí nařízení, v němž je stanoven typ a rozsah opatření (viz rámeček 2), nebo tím, že je šetření ukončeno bez opatření. Před tím, než jsou přijata konečná opatření, může Komise na ochranu zájmů výrobního odvětví v EU přijmout prozatímní opatření.

07

Jakmile jsou zavedena konečná opatření, Komise je sleduje a může za stanovených podmínek rozhodnout o zahájení přezkumu. Může tak učinit na žádost účastníky řízení nebo z vlastního podnětu:

• přezkum stanovení cen nového vývozce,
• prozatímní přezkum, pokud existuje předpoklad, že opatření již není zapotřebí nebo je nedostatečné,
• přezkum proti obcházení, pokud vývozci mohou opatření obcházet, například dopravou přes jinou zemi,
• přezkum před pozbytím platnosti opatření na konci jeho platnosti (opatření se obvykle zavádějí na pět let),
• opětovné zahájení šetření, pokud vývozci snižují vývozní ceny, aby zčásti nebo zcela pokryli uvalená cla.

Institucionální rámec

08

Jelikož obchod je výhradně v působnosti EU, hlavním subjektem v šetřeních v souvislosti s ochranou obchodu je Evropská komise (viz obrázek 3). Zodpovědným útvarem Komise je Generální ředitelství pro obchod (GŘ TRADE). GŘ TRADE během šetření spolupracuje s ostatními útvary Komise a v klíčových fázích postupu se s nimi formálně radí prostřednictvím meziútvarových konzultací. Na základě návrhů GŘ TRADE rozhoduje sbor členů Komise o zahájení šetření a přijímá nařízení Komise, kterými se zavádí konečná nebo prozatímní opatření².

09

Členské státy se na rozhodování podílejí prostřednictvím Výboru pro nástroje na ochranu obchodu v rámci postupu projednávání ve výborech. Během postupu v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu je Komise povinna se s výborem radit nebo jej informovat o několika konkrétních rozhodnutích. V závislosti na fázi postupu může být stanovisko výboru poradní nebo závazné (závazná stanoviska se týkají uložení konečného cla). Komise nemůže svůj návrh opatření na ochranu obchodu přijmout, pokud je proti kvalifikovaná většina 55 % hlasů. V tom případě, ale také v případě prosté většiny proti návrhu Komise se návrh postupuje odvolacímu výboru. Záporné stanovisko odvolacího výboru vyžaduje kvalifikovanou většinu.

10

Během šetření i po něm mohou strany v případě stížností či problémů kontaktovat úředníka Komise pro slyšení v obchodních řízeních, evropského veřejného ochránce práv a Evropský soudní dvůr a WTO.

Právní rámec

11

Vzhledem k tomu, že ochrana obchodu je celosvětovým problémem, je regulována na celosvětové úrovni. To znamená, že právní a institucionální rámec nástrojů na ochranu obchodu, včetně podrobných požadavků, které upravují, kdy je lze použít a jakými pravidly se mají řídit šetření, je vymezen v dohodách WTO. Právní předpisy EU musí plně odrážet pravidla WTO, ale v některých případech v nich mohou být před přijetím opatření stanoveny další požadavky, jak tomu bylo v případě analýzy zájmu Unie. Hlavními právními předpisy EU pro nástroje na ochranu obchodu jsou „základní antidumpingové nařízen퓳 a „základní antisubvenční nařízení“⁴ z roku 2016 s nedávnými významnými změnami v letech 2017⁵ a 2018⁶ (dále jen „základní nařízení“).

12

Tzv. „změna metodiky“ z roku 2017 změnila metodiku výpočtu dumpingových rozpětí tak, aby zohledňovala „významný zásah státu“, který způsobuje narušení trhu ve vyvážející zemi.

13

„Balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu“ z roku 2018 se dotýkal několika témat. Díky němu se zkrátily lhůty pro antidumpingová šetření, ve srovnání s pravidly před modernizací jsou stranám šetření informace o opatřeních poskytovány dříve a je stanoveno, kdy mohou být kvůli narušení v souvislosti se surovinami ve vyvážející zemi stanovena vyšší cla. Balíček rovněž do určitých aspektů šetření zavedl environmentální a sociální normy.

Rozsah a koncepce auditu

14

Vzhledem k rostoucímu významu nástrojů na ochranu obchodu pro evropský průmysl v kontextu neustále se měnící globální obchodní politiky jsme se rozhodli poprvé provést audit této oblasti. Zkoumali jsme, zda Evropská komise úspěšně prosazovala politiku ochrany obchodu, s cílem zlepšit její účinnost a efektivnost. Zabývali jsme se nejen opatřeními na ochranu obchodu, která zavedla EU u výrobků dovážených ze třetích zemí, ale také tím, jak Komise reagovala na politiku ochrany obchodu jiných zemí. Konkrétně jsme ověřovali, zda Komise:

1. dodržovala postupy a lhůty pro šetření týkající se ochrany obchodu;
2. prováděla v šetřeních týkajících se ochrany obchodu příslušné analýzy a dostatečně odůvodňovala své závěry;
3. opatření na ochranu obchodu náležitě monitorovala a řádně podávala zprávy o výsledcích politiky ochrany obchodu;
4. aktivně reagovala na výzvy v oblasti globálního obchodu.

15

Zaměřili jsme nejen na ty aspekty, za něž odpovídá GŘ TRADE, ale zabývali jsme se také spoluprací GŘ TRADE s dalšími útvary Komise (jako GŘ TAXUD a GŘ BUDG) a též s členskými státy. Audit se týkal činností Komise v letech 2016–2019.

16

Náš audit se nevztahoval na účinnost práce vnitrostátních celních orgánů, které jsou odpovědné výhradně za výběr cel uložených v důsledku šetření v souvislosti s ochranou obchodu. Rovněž jsme se nezabývali tím, jak jiné útvary Komise monitorovaly shromažďování informací nebo vyšetřovaly případy podvodu. Tyto činnosti nejsou specifické jen pro cla uložená v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu a postupy pro shromažďování informací a monitorování jsou totožné jako u jiných typů cla. Těmito tématy jsme se zabývali v jiných zprávách z nedávné doby⁷.

17

Hlavní součástí auditu byl přezkum dokumentace a pohovory se zaměstnanci GŘ TRADE a dalších příslušných útvarů Komise. Šetření v souvislosti s ochranou obchodu jsme posuzovali na základě deseti dokončených případů, tj. když Komise již uložila konečná opatření na ochranu obchodu. Případy jsme vybrali tak, aby odrážely rozmanitost práce GŘ TRADE, pokud jde o odvětví, dotčené země a typy šetření (antidumpingová šetření versus antisubvenční, nová šetření versus přezkumy). Důkazní informace jsme shromažďovali také na k tomu určených jednáních s orgány členských států, odborníky a zainteresovanými subjekty (hospodářskými sdruženími a společnostmi zastupujícími všechny strany účastnící se šetření).

Připomínky

Přístup Komise k ukládání opatření na ochranu obchodu je správný, ale informování o nich je omezené

18

Při šetřeních na ochranu obchodu se dodržuje vysoce formalizovaný postup, který vychází z podrobných právních rámců EU a WTO. Vzhledem k tomu, že opatření na ochranu obchodu mají významný hospodářský dopad jak na výrobce v EU, tak na výrobce ze zemí mimo EU a rovněž se dotýkají dovozců a uživatelů v EU v dodavatelském řetězci⁸, jsou šetření Komise předmětem důkladného zkoumání dotčených stran. Komise musí tyto požadavky dodržovat, aby bylo možné opatření v případě odvolání k soudu bránit. Komise však také musí brát v úvahu zátěž šetření pro dotčené strany, aby společnosti, které jsou předmětem nekalých obchodních praktik, nebyly odrazovány od podávání podnětů.

19

Má-li ochrana obchodu fungovat účinně, výrobní odvětví v EU musí mít povědomí o nástrojích, jež mají k dispozici, a také dostatečné pokyny, aby mohla podávat podněty, které budou dostatečné kvalitní, aby se jimi Komise zabývala.

20

Posuzovali jsme tedy, zda:

1. Komise dodržovala postupy a lhůty;
2. úředník pro slyšení zajišťoval práva dotčených stran;
3. Komise zajišťovala rovné zacházení a přístup jednotlivých stran k informacím;
4. Komise vhodným způsobem řešila administrativní zátěž a dostatečně se věnovala informační činnosti.

Komise řádně dodržuje postupy v šetřeních souvisejících s ochranou obchodu

21

Dotčené strany provádějí přezkum šetření Komise na dvou úrovních. Zaprvé, strany vstupují do šetření: v jakékoli fázi jsou možné písemné připomínky a slyšení v GŘ TRADE a strany mohou žádat, aby zasáhl úředník pro slyšení a evropský veřejný ochránce práv. Zadruhé, po šetření mohou strany zahájit soudní spor před Evropským soudním dvorem nebo WTO (viz obrázek 4).

22

GŘ TRADE zajišťuje dodržování pravidel pomocí plánovacího systému, který zahrnuje všechny procesní kroky a lhůty a který v případě potřeby zasílá referentům upomínky. Systém však není systematicky používán jako nástroj řízení, kterým se sleduje vývoj jednotlivých šetření. GŘ TRADE spoléhá na to, že pracovníci budou provádět své kontroly (včetně dodržování lhůt), avšak zjistili jsme, že riziko nedodržení pravidel ji nízké.

23

GŘ TRADE navíc svým zaměstnancům poskytuje rozsáhlý soubor pokynů a nástrojů, které jsou k dispozici na několika místech. Kvůli změnám předpisů provedeným v letech 2017 a 2018 (viz body 12 a 13), ale také proto, že zaměstnanci potřebují mít přístup k pokynům k předchozím pravidlům a postupům (například aby mohli provádět soudní rozhodnutí, na něž se vztahují stará pravidla), se staré pokyny uchovávají společně s aktualizovanými. Zjistili jsme, že některé aktualizace byly provedeny teprve několik let poté, co došlo ke změnám předpisů (GŘ TRADE aktualizovalo několik dokumentů v roce 2019). Ačkoli to zaměstnancům práci s pokyny neusnadňuje, nezaznamenali jsme, že by to mělo na jednotlivá šetření vliv. U šetření, kterými jsme se zabývali, jsme zjistili, že Komise postupy a lhůty dodržuje.

Úředník pro slyšení dbá o to, aby byla dodržována procesní práva účastníků řízení

24

Další jistotu, pokud jde o procesní práva účastníků řízení, poskytuje nezávislý úředník pro slyšení. Když úředníka pro slyšení kontaktuje účastník řízení, úředník obvykle s účastníkem řízení a GŘ TRADE uspořádá slyšení.

25

Úředníka pro slyšení jmenuje předseda Komise a pro správní účely spadá pod komisaře odpovědného za obchod. Další dva zaměstnanci vybraní úředníkem pro slyšení spadají ze správního hlediska pod GŘ TRADE, avšak nikoli konkrétně pod ředitelství, které se zabývá nástroji na ochranu obchodu. Náš audit potvrdil, že toto uspořádání nemá na funkční nezávislost úředníka pro slyšení vliv. Úředník nezávisle rozhoduje o slyšeních a v jednotlivých šetřeních vydává sdělení, aniž je GŘ TRADE nebo komisař pro obchod přezkoumává či schvaluje.

26

Z naší práce vyplynulo, že ve čtyřech z deseti šetření v našem vzorku účastníci dosáhli zásahu úředníka bez obtíží. Zjistili jsme, že úředník pro slyšení podání stran řádně analyzoval a své závěry přiměřeně zdůvodnil, a že tedy práva účastníků byla v šetřeních souvisejících s ochranou obchodu zaručena.

I když se všem účastníkům dostává rovného zacházení, nejsou dostatečně dokumentována posouzení důvěrnosti informací

27

Všichni účastníci řízení mají stejná procesní práva a GŘ TRADE dbá o to, aby se všem dostávalo stejného zacházení. Když účastník předkládá GŘ TRADE informace, je povinen označit ty, které považuje za důvěrné. Důvěrné informace by neměly být při šetření dostupné jiným stranám, například z důvodů hospodářské soutěže. Účastník však musí ostatním účastníkům poskytnout verzi dostatečné kvality, která nemá důvěrnou povahu (v níž jsou důvěrné informace shrnuty, vymazány apod.).

28

Při provádění auditu jsme mohli potvrdit, že GŘ TRADE skutečně poskytuje účastníkům stejný přístup k informacím, jež nemají důvěrnou povahu, a také stejné právo být vyslechnut. Při auditu jsme nezjistili žádné nedostatky, pokud jde o rovné zacházení, a ani stížnosti předložené úředníkovi pro slyšení, veřejnému ochránci práv nebo Soudnímu dvoru neuváděly skutečnosti, které by takové nedostatky dokládaly.

29

Příkladem osvědčeného postupu je v tomto ohledu skutečnost, že GŘ TRADE zpřístupňuje účastníkům řízení dokumenty prostřednictvím elektronické platformy TRON. Účastníci tak mají přímý přístup k dokumentům nedůvěrné povahy, a jakmile jsou k dispozici nové dokumenty, obdrží automatické upozornění. Dalším příkladem osvědčeného postupu je fakt, že GŘ TRADE poskytuje účastníkům informace, na nichž se zakládají jeho rozhodnutí, automaticky, a nikoli na vyžádání.

30

Požadavek na zachování důvěrnosti znamená, že v mnoha případech informace zpřístupněné účastníkům nemohou obsahovat tak podrobné údaje ostatních účastníků, aby si mohli ověřit každý krok při výpočtu dumpingu, subvence nebo újmy. Žadatel je například obvykle schopen ověřit si výpočet újmy (jelikož je založen na údajích z vlastního výrobního odvětví), ale ne všechny podrobnosti výpočtu dumpingu (který je založen na údajích vývozce).

31

O tom, zda bude udělen status důvěrnosti, rozhoduje GŘ TRADE. V souladu s vnitřními pokyny⁹ by generální ředitelství mělo status důvěrnosti udělit pouze tehdy, když o něj pro informace, které předkládají, požádají účastníci s „oprávněnými důvody“. Stejně tak by mělo posoudit, zda je nedůvěrná verze dostatečně kvalitní. Toto posouzení umožňuje GŘ TRADE vyvážit právní požadavky na důvěrnost a transparentnost.

32

Ačkoli nás GŘ TRADE informovalo o tom, že se posouzení důvěrnosti provádějí, zjistili jsme, že nejsou systematicky dokumentována (v našem vzorku jsme nalezli jeden pozitivní příklad důkladného posouzení). Nebyli jsme tedy schopni toto tvrzení ani důkladnost těchto kontrol potvrdit. Dále se GŘ TRADE z velké části spoléhá na to, že pokud je nedůvěrná verze nedostatečná, budou si účastníci stěžovat. I když účastníci mohou případně po podání stížnosti přístup k dalším informacím získat, může tento postup vést ke zpoždění (viz rámeček 3).

Právní požadavky odůvodňují velkou administrativní zátěž, avšak Komise nástroje na ochranu obchodu propaguje jen málo

33

Nástroje na ochranu obchodu nejčastěji využívá několik významných výrobních odvětví: 50 % platných opatření na konci roku 2018 se vztahovalo na kovy a kovové výrobky a 16 % na chemické výrobky (viz rámeček 5). Dotčenými výrobky jsou s významnou výjimkou jízdních kol obvykle průmyslové (spíše než spotřebitelské) výrobky. Mají-li tedy nástroje na ochranu obchodu fungovat pro celé evropské hospodářství, je velmi důležité je propagovat a podporovat.

34

Žadatelé jsou povinni předložit všechny potřebné důkazy ve fázi podání, a to včetně vývozních cen z dotčené země. Podněty tak mohou obsahovat více než 100 příloh. Vzhledem k tomu, že požadované informace jsou rozsáhlé a většina účastníků si musí najmout právníky, mohou být náklady na podání podnětu velmi vysoké. I když společnosti a sdružení – zejména nezkušení uživatelé nástrojů na ochranu obchodu a rozdrobená výrobní odvětví – mají se shromažďováním některých požadovaných informací potíže, při auditu se potvrdilo, že GŘ TRADE tyto informace potřebuje.

35

Přes toto zjištění konstatujeme, že GŘ TRADE dosud nehledalo možnosti, jak alespoň minimálně snížit administrativní zátěž, ačkoli na druhé straně jsme si vědomi právních požadavků, které se na podněty podávané v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu vztahují. Komise například podrobně neporovnala informace požadované v EU s požadavky na poskytování informací v jiných zemích.

36

GŘ TRADE pomáhá společnostem a odvětvovým sdružením tím, že na svých internetových stránkách zveřejnilo několik informačních dokumentů, včetně vzorových dotazníků (které uvádějí, jaké informace účastníci musí GŘ TRADE poskytnout) a průvodce podáním podnětu. Dostupné pokyny jsou z celkově kvalitní a srozumitelné. I když malé a střední podniky využívají nástroje na ochranu obchodu spíše ojediněle, zjistili jsme, že GŘ TRADE vyvinulo zvláštní úsilí, aby jim pomohlo, například tím, že poskytlo dodatečné obecné pokyny a podporu v průběhu jednotlivých šetření. Rozsah podpory poskytované malým a středním podnikům je však velmi omezený a neodpovídá ambicím, které Komise při modernizaci základních nařízení v roce 2018 vyhlásila (viz tabulka 1).

37

Ačkoli GŘ TRADE usnadňuje zúčastněným stranám řízení, jeho informační činnosti, které mají mezi výrobními odvětvími v EU zvýšit informovanost o nástrojích na ochranu obchodu a jejich využívání, jsou velmi omezené. Odvětví jako ocelářství a chemický průmysl jsou s nástroji na ochranu obchodu dobře obeznámena (viz bod 33), avšak v jiných odvětvích je povědomí o nich mnohem menší. Je tedy možné, že výrobní odvětví, která se potýkají s nekalými obchodními praktikami, o ochranná opatření nepožádají a nevyužijí je. Ačkoli existují fóra, na nichž se mohou společnosti a odvětvová sdružení se zástupci GŘ TRADE setkávat, zejména aby získaly informace o možnostech financování z EU, Komise na těchto fórech povědomí o nástrojích na ochranu obchodu nezvyšuje. Jako příklad lze uvést internetové stránky GŘ GROW o mezinárodních činnostech pro podnikání a pro malé a střední podniky a internetové stránky sítě Enterprise Europe Network¹².

Opatření jsou řádně odůvodněná, ale některé aspekty analýzy zájmu Unie lze ještě zlepšit

38

V současném rozhodovacím postupu v oblasti nástrojů na ochranu obchodu (viz bod 09) má při ukládání cel rozhodující hlas Komise. V letech 2014 až 2018 byly odvolacímu výboru předloženy pouze dva případy. Ani v jednom z nich výbor nedosáhl kvalifikované většiny potřebné pro záporné stanovisko, takže se prosadil návrh Komise.

39

Vzhledem k hospodářskému dopadu a pravomocím Komise, včetně její analýzy zájmu Unie (viz bod 05), by Komise měla věnovat zvláštní pozornost tomu, aby její závěry v řízeních o nástrojích na ochranu obchodu byly obhajitelné. Tak to vyžaduje právní rámec. Zejména zainteresované subjekty by měly mít možnost rozhodnutí Komise ověřit. Proto jsme na základě svého vzorku posuzovali, zda Komise:

1. řádně zdůvodňovala svá rozhodnutí a výpočty;
2. před přijetím rozhodnutí prováděla důkladné analýzy.

Komise náležitě odůvodňovala své závěry v samotných šetřeních

40

Ověřili jsme odůvodnění Komise jak pro rozhodnutí o zavedení opatření na ochranu obchodu, tak pro rozhodnutí zahájit šetření po obdržení podnětu. Naším posouzením nejsou dotčena žádná rozhodnutí Evropského soudního dvora nebo jiných soudních orgánů.

41

Zjistili jsme, že závěry prováděcích rozhodnutí v našem vzorku byly řádně odůvodněny. Reagovaly na připomínky stran a odkazovaly na důležitá rozhodnutí v předchozích šetřeních a na judikaturu. Kromě toho nařízení obsahovala podrobné analýzy a metodiku výpočtů. Ačkoli zachování důvěrnosti někdy neumožňuje předložit tak podrobný výpočet, aby jej mohl ověřit externí subjekt (viz bod 30), logika Komise byla vždy jasná. V našem vzorku jsme nalezli některé obzvláště dobré příklady odůvodnění, ale také určité nedostatky (viz rámeček 4). Tyto nedostatky však nemění náš celkový závěr, že odůvodnění Komise byla provedena řádně.

42

U všech případů v našem vzorku jsme zjistili, že Komise své rozhodnutí zahájit šetření řádně odůvodnila. Rovněž podněty splňovaly všechny podmínky stanovené v základních nařízeních.

43

Podle základních nařízení Komise „zhodnotí správnost a dostatečnost důkazů obsažených v podnětu, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení šetřen퓹³. V případech, které jsme prověřovali, jsme zjistili, že GŘ TRADE tyto aspekty skutečně posoudilo a svá zjištění zdokumentovalo v interních sděleních. V nich se však nevysvětluje, jak byly důkazy v každém případě vyhodnoceny, například zda byly informace žadatele ověřeny na základě jiných informací (například databází Komise).

44

V letech 2016–2018 zamítla Komise pouze jeden oficiálně podaný podnět. Ve stejném období stáhli své podněty před tím, než Komise přijala konečné rozhodnutí, čtyři žadatelé. Nízký počet stažených a zamítnutých žádostí je způsoben důkladnou – i když neformální – podporou a prověřováním, při nichž před oficiálním podáním podnětu probíhají konzultace. Tento postup účastníkům umožňuje připravit si silnější argumenty, takže je pravděpodobnější, že GŘ TRADE šetření zahájí. Nicméně poradenství, které GŘ TRADE poskytuje, může stranu od oficiálního podání podnětu také odradit.

45

Toto řešení má jak kladné, tak záporné důsledky (viz obrázek 6). I když je neformální poradenství založeno na kritériích pro dumping, subvence, újmu a příčinné souvislosti a na interních sděleních, není transparentní a poradenství, které GŘ TRADE stranám poskytlo, není doloženo a v tomto ohledu neexistují ani interní pokyny. Naproti tomu umožňuje významně zvýšit efektivitu jak na straně GŘ TRADE, tak na straně žadatelů.

Rozbory, z nichž opatření na ochranu obchodu vycházejí, jsou důkladné, ale v případě některých aspektů analýzy zájmu Unie by se mohly zlepšit

46

Náš přezkum šetření zařazených do vzorku ukázal, že výpočty a rozbory Komise, na nichž jsou opatření založena, jsou spolehlivé. V některých případech Komise ve svých rozborech provedla práci navíc, aby výpočty opravdu odrážely skutečnou situaci na trhu (viz rámeček 5). Rozbory se řídily podrobnou metodikou, kterou GŘ TRADE vypracovalo, a nenalezli jsme žádné příklady závěrů, které by byly v rozporu s judikaturou EU nebo WTO. Komise zavedla organizační opatření, aby její postupy plně zohledňovaly unijní a mezinárodní judikaturu a aby byly uplatňovány jednotně ve všech šetřeních.

47

Ačkoli se šetření provádí v souladu s právními požadavky a metodikou Komise, lze je ještě zlepšit, pokud jde o zohlednění příslušných aspektů hospodářské soutěže v analýze zájmu Unie. To je obzvláště důležité vzhledem k hospodářskému dopadu případných opatření.

48

Vzhledem k tomu, že při analýze zájmu Unie se hodnotí možný dopad opatření na ochranu obchodu na dovozce, uživatele a spotřebitele v EU, GŘ TRADE by mělo mimo jiné posoudit, zda mohou případná opatření vést k nepřiměřeným důsledkům. Mohla by s sebou nést zvýšené riziko pro hospodářskou soutěž, například přerušení dodavatelských řetězců. To by mohlo například platit v případě, že výrobek, který je předmětem opatření, má dva typy uživatelů:

• uživatele, kteří jsou vertikálně integrováni v rámci skupiny, která produkt, na nějž se opatření vztahují, vyrábí;
• nezávislé neintegrované uživatele, kteří v rámci své vlastní skupiny společností nemají k hlavní složce výroby (výrobku, který je předmětem opatření) přístup, a jsou tedy závislí na dodávkách od odvětví, které výrobek produkuje.

Nezávislí uživatelé by se pak mohli ocitnout v situaci, kdy budou mít potíže se získáváním svých vstupů, nebo budou muset najít nové dodavatele v jiných třetích zemích.

49

Pokud jde o aspekty hospodářské soutěže, zjistili jsme, že GŘ TRADE založilo své analýzy na informacích poskytnutých účastníky. V některých případech, jež jsme kontrolovali, jsme zjistili, že některé argumenty účastníků (například obavy z problémů s dodávkami) byly bez podrobného odůvodnění zamítnuty. Komise svou analýzu zaměřila na situaci v době šetření a v minulosti. Ačkoli ve většině případů, které jsme prověřovali, byl zmíněn rozbor aspektů analýzy zájmu Unie, které se týkají budoucího vývoje, tento rozbor se podrobně nezabýval i) dopadem opatření na cílový dovoz a ii) možným dopadem na dodavatelské řetězce, jako je dostupnost dovozu z jiných třetích zemí.

50

Zjistili jsme, že analýza zájmu Unie byla vždy provedena a uvedena v prováděcích rozhodnutích. Od počátku roku 2012 nebylo žádné šetření ukončeno bez opatření výhradně kvůli analýze zájmu Unie. Nicméně ve dvou případech podobu nebo dobu trvání opatření skutečně ovlivnila.

Komise plně nevyužívá možnosti nástrojů pro monitorování a další sledování

51

Veškerá zavedená opatření jsou účinná pouze tehdy, pokud jsou po celou dobu, po kterou pokračují nekalé obchodní praktiky, vybírána cla a pokud jsou dodržovány zvláštní uložené podmínky (jako je minimální cena nebo kvóta na množství). V opačném případě nebudou nekalé obchodní praktiky řešeny a výrobní odvětví EU zůstane nechráněno.

52

Za výběr cla jsou odpovědné vnitrostátní celní orgány. Pro účinný výběr cel má klíčový význam přesný popis výrobku, kterého se daná opatření týkají. Na sledování účinného výběru cel se rovněž podílejí další útvary Komise (GŘ TAXUD, GŘ BUDG). GŘ TRADE má nicméně na podporu účinného provádění opatření k dispozici řadu nástrojů.

53

Posuzovali jsme tedy, zda Komise:

1. vhodně koncipovala opatření, zejména popisy výrobků, aby se tím usnadnil výběr cla;
2. účinně využívala nástroje pro monitorování a další sledování;
3. řádně informovala o svých činnostech v oblasti nástrojů na ochranu obchodu, včetně jejich dopadu.

Komise se snažila řešit problémy spojené s výběrem cla na ochranu obchodu

54

Výběr cla na ochranu obchodu může pro celní orgány představovat problém, protože je založen na dvou právních rámcích: jednom, který upravuje obchodní politiku (zejména nařízení Komise, kterými se ukládá clo na konkrétní výrobky), a druhém, který upravuje celní politiku (zejména celní kodex Unie, včetně kódů kombinované nomenklatury [KN]).

55

Nařízení Komise ukládající clo na ochranu obchodu obsahují podrobný popis příslušných výrobků. To pomáhá vnitrostátním celním orgánům – které se obvykle spoléhají na kódy KN – určit ve fázi dovozu výrobky, které jsou předmětem cla. GŘ TRADE ve spolupráci s GŘ TAXUD usiluje o to, aby tyto popisy byly pro celní orgány jasné a jednoznačné. To platilo pro všechny případy, jež jsme prověřovali, kromě jednoho, v němž název prováděcího nařízení Komise a popis výrobku vedly mezi celními orgány k nedorozumění (viz rámeček 6), a proto Komisi žádaly o vysvětlení.

56

Kódy KN se mohou také vztahovat na širší kategorii výrobků než samotná opatření na ochranu obchodu. Komise pak pro výrobky, které jsou předmětem opatření na ochranu obchodu, vytváří specifické delší kódy (tzv. kódy TARIC).

57

Vzhledem k dopadu cel na ochranu obchodu na obrat a zisky se je dotčené společnosti snaží obcházet. Může se to například dít tak, že nesprávně prohlásí, že zboží pochází z jiné země, na kterou se clo na ochranu obchodu nevztahuje. Pokud se Komise o takové praxi dozví a může ji prokázat, může cla rozšířit na výrobky z těchto zemí, aby bylo výrobní odvětví v EU řádně chráněno. V této situaci používá Komise výraz „zasílané z“. Celní orgány v členských státech se v některých případech při provádění předpisů používajících tento výraz setkávaly s obtížemi, neboť neexistuje jeho jednotná definice a celní předpisy jej neupravují. I přes několik vysvětlení poskytnutých Komisí není tato otázka stále jasná všem vnitrostátním celním orgánům.

Opatření se monitorují důkladně, avšak monitorování se omezuje na právní povinnosti a pro činnosti nejsou stanoveny priority

58

Aby Komise zajistila řádné provádění a účinnost opatření na ochranu obchodu, může využít řadu nástrojů pro monitorování a další sledování (viz obrázek 7). Právní předpisy Komisi předepisují, aby:

• monitorovala závazky. Jedná se o dobrovolné závazky společností, které do EU vyvážejí výrobky podléhající clu na ochranu obchodu, přijaté Komisí. Závazky nahrazují antidumpingová a antisubvenční cla minimální dovozní cenou; dovozce se tak zavazuje prodávat za cenu, která není nižší než dohodnutá minimální cena.
• sledovala plnění zvláštní ustanovení o monitorování, pokud jsou obsažena v nařízeních, kterými se zavádějí opatření na ochranu obchodu pro konkrétní výrobky. Jejich účelem je minimalizovat riziko obcházení v případech, kdy se celní sazby pro různé vývozce výrazně liší.

Rozsah dalších monitorovacích činností je na uvážení Komise.

59

Komise využívá převážnou většinu svých omezených monitorovacích zdrojů (2,5 ekvivalentu plného pracovního úvazku) na monitorování závazků. Zjistili jsme, že Komise řádně kontroluje, zda jsou závazky dodržovány, pomocí i) metod založených na analýze dokumentů a ii) fyzického ověřování plnění závazků v prostorách vývozních společností, jelikož nedodržování minimální dovozní ceny se jinak obtížně ověřuje.

60

Komise provádí své dokumentární kontroly zejména na základě čtvrtletních záznamů poskytnutých vývozci. Ty byly v našem vzorku úplné. V některých případech Komise přezkoumává další doklady (získané například od průmyslových sdružení), pokud závazek stanoví také roční objem dovozu výrobků. Ověřovací návštěvy byly podrobné a související analýza byla důkladná a dobře doložená. Ačkoli se Komise snaží navštívit všechny společnosti se závazky, dokud jsou opatření aktivní, u dvou posledních případů se jí to nepodařilo. Skutečná četnost návštěv závisela na zdrojích a Komise neuplatnila žádná konkrétní kritéria ani neprovedla strukturovanou analýzu rizik, aby rozhodla, které společnosti navštíví.

61

Komise může na základě svého monitorování závazek odvolat. Učinila tak u více než 20 společností ve dvou nedávných případech se závazky. Náš přezkum vzorku takových případů ukázal, že tato rozhodnutí byla řádně odůvodněna. Odvolání závazku nemá zpětnou působnost. Teoreticky tak dřívější prodej zboží v rozporu se závazkem zůstane bez sankce. S ohledem na rostoucí počet případů nedodržování závazků a potřebu účinně je sankcionovat, začala Komise v roce 2016 zneplatňovat faktury přímo související s porušením závazku. Faktury vztahující se k příslušnému období mohou být zneplatněny i po uplynutí platnosti opatření.

62

Z toho vyplývá, že Komise aktivně usiluje o to, aby byla opatření účinná. Pro celní orgány je však nadále obtížné vybírat se zpětnou platností clo, které je důsledkem zneplatnění, protože závazky nejsou předmětem jistoty¹⁴ a celní dluhy mohou být promlčeny. Z 12 případů, u nichž Komise toto „zneplatnění“ uplatnila, byly čtyři napadeny u Evropského soudního dvora.

63

Vzhledem k tomu, že monitorování závazků s sebou přináší vysokou pracovní zátěž, věnovala se Komise dalším druhům monitorování jen v omezeném rozsahu (viz obrázek 8). U těchto činností chyběla systematická analýza, která by určila nejrizikovější případy, což je obzvláště důležité, jsou-li zdroje omezené. Pokud jde o zvláštní ustanovení o monitorování (viz bod 58), stanovila Komise podrobná pravidla pro to, kdy se mají použít nebo začlenit do nařízení. Ve svých interních pokynech zdůraznila, že pracovníci by měli podmínky pro použití zvláštního ustanovení o monitorování přísně a důsledně uplatňovat. Podotýkáme, že personální omezení s sebou nesou riziko, že monitorovací činnosti budou zredukovány kvůli těmto omezením, nikoli proto, že riziko nedodržování závazků je nízké.

64

V návaznosti na své monitorovací činnosti nebo na upozornění od celních orgánů nebo z jiných zdrojů vydává Komise formuláře pro sdílení rizik. Ty se zasílají celním orgánům, aby byly informovány o konkrétních rizicích (například prodej výrobků konkrétní společností pod minimální dovozní cenou nebo překládky). Celní orgány by měly tyto informace zahrnout do svého vlastního posouzení rizik a během celních kontrol by měly věnovat větší pozornost konkrétním skutečnostem. Zjistili jsme, že Komise tento nástroj využívá dobře a často.

65

V souladu se základními nařízeními pro antisubvenční a antidumpingová šetření je Komise oprávněna zahájit vlastní šetření (ex officio). K tomu obvykle dochází, pokud se zjistí, že opatření nejsou účinná (například z důvodu obcházení), nebo pokud se Komise během původního šetření dozví o nových aspektech (například o nových režimech subvencování), ale není schopna je zohlednit (například proto, že k nim došlo po období šetření). V takových případech může být snazší získat důkazy pro Komisi než pro výrobní odvětví, nebo se odvětví může zdráhat podat podnět, protože se obává odvetných opatření.

66

Právní požadavky na zahájení šetření ex officio jsou stejné jako v ostatních případech, zahájených na žádost výrobního odvětví. Při přezkumu tří případů ex officio jsme zjistili, že splňovaly obecné požadavky základních nařízení.

67

Komise nikdy nezahájila šetření ex officio (antidumpingové nebo antisubvenční) u výrobků, na něž se dříve nevztahovala opatření, ačkoli základní nařízení to za zvláštních okolností umožňují. Navíc modernizace z roku 2018 posílila možnost šetření ex officio v případech, kdy se společnosti obávají odvetných opatření. Navzdory tomu Komise zvláštní okolnosti, které by měly vést k zásahu ex officio, nevymezila.

68

Vzhledem k tomu, že Komise neprovádí žádné systematické sledování trhu (viz obrázek 7), a to ani teoreticky, nebyla by schopna aktivně vyhledávat možné nekalé obchodní praktiky v nových odvětvích. V praxi to znamená, že šetření ex officio se omezují na prozatímní přezkumy nebo přezkumy proti obcházení (viz bod 07).

Zprávy Komise se zaměřují spíše na činnosti než na jejich dopad

69

Komise vykazuje svou činnost v souvislosti s používáním nástrojů na ochranu obchodu různými způsoby. Patří sem zveřejňování informací souvisejících s šetřeními a odvětvových a statistických přehledů na internetových stránkách Komise, ve výroční zprávě GŘ TRADE o činnosti a ve zvláštní výroční zprávě, kterou je Komise v souladu se základními nařízeními povinna předat Evropskému parlamentu a Radě. V posledních letech Komise zlepšila včasnost výroční zprávy (zprávu za rok 2018 zveřejnila v březnu 2019), a zabývala se všemi tématy, která vyžaduje základním nařízení.

70

Výroční zpráva je dobrým a vyváženým přehledem o činnosti Komise v oblasti nástrojů na ochranu obchodu a o tom, jak úspěšně opatření obhajuje u soudu. Zpráva tedy splňuje požadavky nařízení, ale poskytuje pouze omezenou kvalitativní analýzu hlavních příčin pozorovaných trendů (například pokud jde o používání opatření na ochranu obchodu třetími zeměmi nebo dostupnost nástrojů pro malé a střední podniky). Zpráva rovněž obsahuje jen málo informací o účinnosti a dopadu činností, zejména pokud jde o růst a zaměstnanost.

71

GŘ TRADE stejně jako každé generální ředitelství Komise bylo povinno sladit své strategické cíle na období 2016–2020 s obecnými cíli politik Komise. Ve svém strategickém plánu na období 2016–2020 konstatuje, že politika ochrany obchodu by celkově měla přispívat k obecnému cíli Komise posilovat růst a zaměstnanost.

72

GŘ TRADE však jasně a komplexně neinformuje o dopadu nástrojů na ochranu obchodu na růst a zaměstnanost, protože v tomto ohledu provedlo pouze omezená posouzení. Hodnocení konkrétních opatření jsou do určité míry „zabudována“ do šetření prostřednictvím přezkumných postupů (včetně prozatímních přezkumů), o něž lze kdykoli požádat, pokud se změní okolnosti. Před modernizací pravidel (viz bod 13) posuzovala Komise v závislosti na zvolené legislativní možnosti rovněž možné dopady na zaměstnanost. Toto posouzení však bylo jednorázové. Komise rovněž vypracovala částečné odhady dopadu na tvorbu pracovních míst ve vybraných odvětvích (například ocelářství nebo elektrokola) a některé závěry uvedla ve svých výročních zprávách (například v roce 2018). Tyto částečné nebo jednorázové postupy však nemohou plně nahradit pravidelné posuzování celkového hospodářského dopadu této politiky.

73

Na základě veřejně dostupných informací a rozhovorů se zainteresovanými subjekty jsme zjistili, že nástroje na ochranu obchodu mají na hospodářskou situaci výrobních odvětví EU v dodavatelských řetězcích nejednoznačný dopad (viz obrázek 9):

• Jasně pozitivní dopad na odvětví elektrokol. Bez opatření by výroba v Evropě pravděpodobně skončila. Opatření na ochranu obchodu zaměřená na běžná jízdní kola a jejich součásti navíc zásadním způsobem výrobcům jízdních kol v EU umožnila investovat do výroby elektrokol a rozvíjet ji¹⁵.
• Důležitý zdroj podpory pro ocelářský průmysl. Nástroje na ochranu trhu pro řadu výrobků ochránily významnou část ocelářského průmyslu v EU a dovoz z dotčených zemí znatelně poklesl¹⁶. Tento pokles však byl z větší části nahrazen dovozem z jiných třetích zemí. Rovněž jsme zaznamenali nepříznivé důsledky pro určité segmenty trhu, kde došlo k výpadkům dodávek. Navíc opatření na ochranu obchodu pro jeden výrobek z oceli vedla ke zvýšenému vývozu jiného výrobku z oceli z Číny.
• Velmi omezený dopad na odvětví solárních panelů. I přes několikaletá opatření v oblasti solárních panelů a modulů docházelo v tomto odvětví v EU v posledních letech k úpadkům a odvětví se výrazně redukuje. Naproti tomu odvětví výroby solární energie v EU vykazuje velmi pozitivní tendenci a těží z dovozu z Číny (na nějž se v současné době opatření nevztahují)¹⁷. Na odvětví solární energie mají kromě opatření na ochranu obchodu silný dopad také politická rozhodnutí o životním prostředí a změně klimatu.

74

Na závěr konstatujeme, že analytický přezkum údajů o míře výběru cel (tj. finančním dopadu) prováděný GŘ TRADE by mohl nejen upozornit na případné neefektivní složky procesu, ale také přispět ke zlepšení budoucího rozhodování (zejména co se týče způsobu, jakým jsou opatření koncipována). Tato možnost se v současné době nevyužívá, jelikož GŘ TRADE neanalyzuje údaje o:

• míře výběru cel a výskytu problémů,
• částkách získaných v důsledku zneplatnění faktur (viz body 61 a 62).

Komise je aktivním hráčem v oblasti světového obchodu, avšak pro své činnosti nestanoví systematicky priority

75

V dynamické oblasti obchodu musí být Komise dobře vybavena a být přizpůsobivá, aby mohla účinně reagovat na globální výzvy. K nim patří současná krize ve WTO (zejména pokud jde o Odvolací orgán), brexit a rostoucí význam pracovních a environmentálních norem pro podporu udržitelného rozvoje. Vedle toho, že Komise reaguje na podněty evropských výrobních odvětví, může rovněž hrát roli při ochraně výrobních odvětví EU, která jsou předmětem šetření ze strany třetích zemí.

76

Posuzovali jsme tedy, zda GŘ TRADE:

1. má dostatečné lidské zdroje;
2. vhodně reagovala na opatření třetích zemí proti výrobním odvětvím v EU;
3. správně reagovala na globální výzvy s významem pro nástroje na ochranu obchodu.

Díky dobrému zvládání pracovního zatížení neměla personální omezení dopad na šetření

77

V posledních letech čelila Komise v oblasti nástrojů na ochranu obchodu řadě nových nebo větších výzev. Patří mezi ně všeobecný technický vývoj (složitější výrobky) a modernizace obchodu (viz bod 13). Zároveň je počet zaměstnanců, kteří se nástroji na ochranu obchodu zabývají, o více než 14 % nižší než před deseti lety. To vedlo ke značnému tlaku na zdroje, o němž se GŘ TRADE zmínilo v posledních žádostech o pracovní místa. V porovnání s prioritami Komise se počet pracovních míst v ředitelství GŘ TRADE, které přímo zodpovídá za nástroje na ochranu obchodu, v letech 2016–2018 zvyšoval jen nepatrně (jedno či dvě pracovní místa ročně).

78

Omezení zdrojů byla částečně vyvážena dobrým systémem GŘ TRADE pro řízení pracovní zátěže a neměla žádný dopad na kvalitu nebo včasnost šetření. Omezení zdrojů však způsobila, že GŘ TRADE muselo snížit rozsah některých aktivit, jako jsou informační činnosti a monitorování (viz body 37 a 63), což může mít na celkovou účinnost politiky ochrany obchodu významný dopad. Rovněž konstatujeme, že Komise nemůže zapojit „záložní“ zdroje, pokud by se počet stížností neočekávaně zvýšil (například pokud by se v klíčové třetí zemi změnily obchodní praktiky).

Komise hájí zájmy evropských výrobních odvětví, ale nestanoví systematicky priority pro své činnosti

79

Mezinárodní obchod nebyl v posledních letech zdaleka stabilní. Země proto uplatňují nástroje na ochranu obchodu častěji i proti EU (viz obrázek 10). Nejvyšší počet těchto případů připadá na Spojené státy (34 v roce 2018 proti 18 v roce 2015), avšak zeměpisné rozložení opatření na ochranu obchodu se v poslední době rozšiřovalo a využívá je stále více zemí (například Kolumbie, Madagaskar a některé státy Perského zálivu).

80

EU na tento vývoj reaguje a sleduje jej pomocí několika nástrojů. Obecně řečeno, Komise se přihlásí jako účastník řízení a je pak přímo zapojena do konkrétních šetření zahájených třetími zeměmi. Může také zvolit diplomatickou odpověď anebo rozhodnout, že věc předloží výboru WTO (viz obrázek 11).

81

Zjistili jsme, že Komise nástroje, jež má k dispozici, aktivně využívá. Rovněž řádně informuje příslušné partnery v EU o tom, že byla zahájena šetření, a případy zanáší do veřejné databáze, aby bylo možno sledovat jejich stav. Obecnější statistický přehled opatření třetích zemí pak následuje ve výroční zprávě o nástrojích na ochranu obchodu, nevysvětluje však základní příčiny zjištěných trendů (viz bod 70).

82

Komise při svých intervencích jak v šetřeních třetích zemí, tak ve výborech WTO, předložila podrobné technické analýzy a vznesla námitky z několika hledisek. Jednalo se o formální aspekty (například právo na informace a správné používání indexů) i věcné aspekty (například povaha údajných subvencí, výpočet újmy a příčinná souvislost mezi újmou a dumpingem či subvencemi). V několika případech vedly zásahy Komise k příznivějším výsledkům pro výrobní odvětví EU (viz tabulka 2).

83

I když jsou ochranná opatření EU správná, významně se liší v závislosti na konkrétním případu a souvisejících skutečnostech jak z hlediska intenzity (například počet intervencí), tak z hlediska rozsahu (například fáze intervencí a druhy uplatněných argumentů). O konkrétním typu a rozsahu reakce (nebo o žádné reakci) se rozhoduje případ od případu a Komise nemá žádné pokyny, které by upřesňovaly pravidla nebo kritéria pro stanovení priorit. Tento aspekt je však relevantní, a to zejména s ohledem na omezené dostupné zdroje (třetími zeměmi se zabývají pouze čtyři až pět zaměstnanců na plný úvazek) a na rostoucí počet případů. Komise nás informovala, že důležitá, i když neformální kritéria, která jsou při rozhodování o rozsahu intervence důležitá, jsou hospodářský význam případu a jeho systémový rozměr.

EU se snaží řešit budoucí výzvy

84

Kromě své obvyklé činnosti ve výborech WTO, kde aktivně zastupuje členské státy EU, Komise nedávno podnikla kroky, které by měly zlepšit celkové fungování systému WTO. Tato zlepšení byla nezbytná v kontextu hluboké krize systému WTO založeného na pravidlech. Pravidla WTO účinně neřeší mnoho současných významných výzev v oblasti obchodní politiky, například jak se vyrovnat s čínským modelem státem řízeného hospodářství. Za tímto účelem zveřejnila Komise v roce 2018 koncepční dokument, který měl sloužit jako základ pro diskusi s ostatními institucemi a zainteresovanými subjekty. Dokument obsahoval návrhy na obecné fungování WTO, řešení sporů a postupy v oblasti nástrojů na ochranu obchodu (viz rámeček 7).

85

Ačkoli návrhy EU byly realisticky přizpůsobeny politické skutečnosti (například tím, že nebyly příliš ambiciózní a neusilovaly o to, aby šetření týkající se ochrany obchodu více zohledňovala environmentální aspekty), nevedly dosud k požadovaným změnám:

• úvahy o obecném fungování WTO vedly EU a další země k předložení řady konkrétních návrhů v rámci WTO (například pokud jde o Odvolací orgán);
• byly předloženy legislativní návrhy týkající se kvality oznámení o nástrojích na ochranu obchodu, ale nikoli jiných otázek souvisejících s nástroji (viz rámeček 7). Ty však ještě budou předmětem jednání na politické úrovni v rámci WTO.

86

Dopad činnosti EU je však v tomto ohledu omezen vysoce formalizovanou povahou mezinárodní spolupráce a velmi rozdílnými zájmy členských států WTO, takže nalézání kompromisů je mimořádně náročné.

87

Značnou nejistotu v oblasti mezinárodního obchodu způsobil také brexit. GŘ TRADE řádně analyzovalo praktické důsledky brexitu pro politiku ochrany obchodu a několikrát své pracovníky prostřednictvím sdělení pro zaměstnance o aktuální situaci informovalo. Pokud jde o praktickou přípravu, Komise již uvádí určité typy analýz pro Spojené království zvlášť (například pokud jde o význam britského trhu pro dané šetření, objem a hodnotu obchodu se Spojeným královstvím a existenci účastníků řízení). Tyto údaje se shromažďují samostatně proto, aby po přechodném období trvajícím do konce roku 2020 mohla Komise plynule pokračovat ve své činnosti v oblasti ochrany obchodu.

88

Závazek EU prosazovat vysoké sociální a environmentální normy znamená, že by se měly pokud možno odrážet v každé politice. Nová metodika výpočtu dumpingu a modernizace nástrojů na ochranu obchodu obsahuje některé prvky, které tyto skutečnosti v oblasti ochrany obchodu zohledňují. Rozsah jejich uplatnění v šetřeních týkajících se nástrojů na ochranu obchodu je však omezen rámcem WTO. WTO považuje dumping za čistě ekonomický jev a neumožňuje, aby se tyto normy přímo odrážely ve výpočtech dumpingu. V právních předpisech EU jsou tedy sociální a environmentální aspekty zohledněny pouze za zvláštních okolností (viz rámeček 8).

89

Z našeho přezkumu jednoho případu podléhajícího nové metodice výpočtu dumpingu (jediný dokončený v době auditu) vyplynulo, že Komise vybrala reprezentativní zemi, která se používá pro výpočet běžné hodnoty výrobku, na základě kvantitativního posouzení sociálních a environmentálních norem. Komise konkrétně porovnala míru, v jaké se dvě země řídily úmluvami v oblasti práce a životního prostředí, a zvolila zemi, která jich podepsala nebo ratifikovala nejvyšší počet. Jedná se spíše o formalistický přístup, neboť ratifikace úmluvy nemusí nutně odrážet její praktické uplatňování a skutečnou úroveň ochrany životního prostředí.

Závěry a doporučení

90

Náš celkový závěr zní, že Komise prosazovala politiku ochrany obchodu úspěšně. Šetření vedla k přijetí včasných opatření na ochranu řady evropských výrobních odvětví před nekalým obchodním chováním třetích zemí, jako je dumping nebo subvence.

91

Pokud jde o postupy vyžadované základními nařízeními o nástrojích na ochranu obchodu, náš vzorek případů prokázal, že Komise je řádně a včas dodržovala. Vnitřní kontroly GŘ TRADE zajišťovaly plnění předpisů, a to i přes určité nedostatky ve vnitřních pokynech pro zaměstnance. Během šetření dbala Komise o to, aby měly strany stejná práva, a úředník pro slyšení v tomto ohledu poskytl další účinné záruky (viz body 21–26).

92

Komise nedávno zavedla novou internetovou aplikaci, která jednotlivým účastníkům usnadňuje přístup k dokumentům, které nejsou důvěrné povahy. O tom, které dokumenty považují za důvěrné, rozhodují sami účastníci předkládající dokumenty. Komise systematicky nedokumentuje kontroly, při nichž prověřuje, zda je status důvěrnosti dokumentů opodstatněný. Rozsah těchto kontrol jsme proto nebyli schopni ověřit (viz body 27–32).

Doporučení 1 – Dokumentovat posouzení důvěrnosti informací

Komise by měla dostatečně dokumentovat své přezkumy důvěrných a nedůvěrných spisů, které účastníci předložili, aby omezila prostor pro spory mezi nimi o důvěrné povaze dokumentů.

Časový rámec: 2021

93

I když šetření v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu představují pro účastníky značnou administrativní zátěž, Komise nepožadovala více dokumentů, než které k ověření souladu s právními požadavky skutečně potřebuje (viz bod 34).

94

Komise poskytla účastníkům uspokojivé pokyny, ačkoli podpora malých a středních podniků naplňovala ambice, které Komise vyhlásila v době, kdy byly nástroje na ochranu obchodu modernizovány, pouze částečně. I když se nástroje na ochranu obchodu v současné době soustřeďují do několika výrobních odvětví, Komise se příliš nesnažila zvýšit povědomí společností z jiných odvětví o tom, jak by mohly být účinným nástrojem na ochranu jejich zájmů na globálních trzích (viz body 33 a 35–37).

Doporučení 2 – Zvýšit povědomí o nástrojích na ochranu obchodu

Komise by měla hledat další komunikační kanály s cílem zvýšit informovanost zainteresovaných subjektů, aby se maximalizoval počet těch, které jsou si vědomy možnosti nástroje na ochranu obchodu použít. Tyto kanály by například mohly mít podobu pravidelných akcí pro zainteresované subjekty, které by Komise organizovala, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat zvláštním potřebám malých a středních podniků.

Časový rámec: 2021

95

Vzhledem k dopadu, který cla mají, a ke skutečnosti, že proti rozhodnutím lze podat odvolání, musí Komise věnovat zvláštní pozornost způsobu, jakým jsou opatření odůvodněna. Náš vzorek ukázal, že práce Komise tato očekávání splnila. I přes uvedené hodnocení jsme zjistili, že kontakty Komise s potenciálními žadateli před předložením podnětu jsou většinou neformální. V praxi působí neformální poradenství Komise selektivně, protože mnoho potenciálních žadatelů svůj podnět nakonec nepodá. Nicméně bez ohledu na to, jaké poradenství Komise poskytne, mohou žadatelé své podněty podat a ty jsou pak formálně posouzeny (viz body 40–45).

96

Závěry Komise z šetření týkajících se nástrojů na ochranu obchodu byly řádně zdůvodněny, neboť se řídily metodikou GŘ TRADE a odrážely situaci na trhu. Zjistili jsme však, že posouzení možného dopadu opatření na hospodářskou soutěž v EU jako součást analýzy zájmu Unie nebylo vždy dostatečně podrobné. Někdy byly také argumenty účastníků zamítnuty jen s omezeným zdůvodněním (viz body 46–50).

Doporučení 3 – Zlepšit pokyny k aspektům hospodářské soutěže

Aby byly příslušné otázky hospodářské soutěže, na něž poukázala analýza zájmu Unie, řádně analyzovány, měla by Komise i) v dotaznících , jejichž pomocí žádá uživatele a dovozce o informace, mimo jiné o aspektech hospodářské soutěže, poskytovat více pokynů a ii) zaměstnancům poskytnout další interní pokyny k tomu, jak analyzovat podání stran týkající se hospodářské soutěže, a tuto analýzu zdokumentovat.

Časový rámec: 2021

97

Předpisy Komisi ukládají monitorovat závazky a zvláštní ustanovení obsažená v opatřeních na ochranu obchodu. I když bylo toto monitorování účinné, Komise kvůli omezeným zdrojům jen zřídka činila něco nad rámec povinností stanovených předpisy, tj. nad rámec obecného monitorování opatření a nesystematického monitorování trhu. Komise také nedokumentovala, jak vybírá opatření k fakultativnímu monitorování, takže jsme nebyli schopni posoudit, zda tak činila podle jasných kritérií. Totéž platí pro výběr společností pro návštěvy na místě, jejichž cílem je ověřit dodržování cenových závazků (viz body 58–60 a 63).

98

Výroční zpráva o nástrojích na ochranu obchodu poskytuje úplný a přesný přehled o činnostech Komise v této oblasti; dosud však nepřinesla přehled o celkové účinnosti nástrojů na ochranu obchodu. GŘ TRADE navíc neanalyzuje údaje o výběru cla (nebo příjmech vzniklých díky nástrojům pro další sledování, jako je zneplatnění faktur; viz body 69–74).

Doporučení 4 – Zlepšit monitorování

Komise by měla monitorování opatření na ochranu obchodu a jejich účinnosti zlepšit tím, že:

1. stanoví kritéria pro určení opatření s nejvyšším rizikem obcházení nebo jiných problémů snižujících jejich účinnost. Na základě těchto kritérií by proto měla opatření pro podrobné monitorování nejen vybírat, ale také tento výběr dokumentovat. Podlé téže logiky v případech, kdy dodržování závazků není možné ověřit na místě u všech dotčených společností, by Komise měla uplatnit jasná kritéria pro výběr společností, které kontroluje;
2. bude provádět pravidelná hodnocení (alespoň každých pět let) s cílem odhadnout celkovou účinnost opatření na ochranu obchodu, případně i v jednotlivých odvětvích;

Časový rámec: 2021 pro doporučení 1) a 2023 pro doporučení 2)

99

Komise využívá své nástroje, kterými dále sleduje zjištění z monitorování, účinně (například odvolání závazků a varování před riziky zasílaná celním orgánům). Komise však využívala možnosti zahájit šetření ex officio pouze v omezeném rozsahu a nevymezila konkrétní okolnosti, které by měly vést k jejímu zásahu, pokud jde o výrobky, na něž se v minulosti nevztahovala žádná opatření (viz body 61–62 a 64–68).

Doporučení 5 – Používat postupy ex officio v plném rozsahu

Aby se posílila ochrana průmyslu v EU, měla by Komise ve větším rozsahu využívat své pravomoci zahájit šetření ex officio. Za tímto účelem by měla stanovit kritéria pro zahájení šetření ex officio u nových výrobků. Pokud jsou podmínky splněny, měla by Komise jednat pohotově a v každém jednotlivém případě upřesnit konkrétní okolnosti, které k zahájení šetření ex officio vedly.

Časový rámec: 2021

100

Ačkoli se objem činností v oblasti nástrojů na ochranu obchodu během posledního desetiletí zvýšil, Komise na ně vyčlenila méně lidských zdrojů. Díky dobrému systému pro řízení pracovního zatížení omezené zdroje nebránily šetřením; nicméně některé další činnosti, zejména monitorování, tím postiženy byly (viz body 77–78).

101

Komise v oblasti ochrany obchodu nejen provádí vlastní šetření, ale rovněž aktivně reaguje na opatření navrhovaná třetími zeměmi. Činí tak tím, že se zapojuje do vybraného počtu šetření a podporuje zájmy průmyslu EU ve WTO. Pro své činnosti však nestanoví priority podle jasných kritérií. V rámci WTO Komise také aktivně řešila několik zásadnějších problémů týkajících se mezinárodní obchodní spolupráce a způsobu práce samotné WTO (viz body 79–86).

102

Pokud jde o další současné výzvy, připravila se Komise na důsledky brexitu a do šetření v souvislosti s nástroji na ochranu obchodu začlenila sociální a environmentální hlediska. Pokud jde o posledně uvedenou skutečnost, učinila tak hlavně přijetím formalistického přístupu. Jelikož rámec WTO neumožňuje, aby se při výpočtu dumpingu přihlíželo k sociálním a environmentálním hlediskům, vyžadují předpisy EU, aby je Komise zohledňovala v okrajových oblastech, například výběrem země pro výpočet běžné ceny výrobku. Komise se však při ověřování omezila na ratifikaci příslušných mezinárodních úmluv v dané zemi (viz body 87–89).

Doporučení 6 – Stanovit priority pro reakci EU na opatření třetích zemí

Komise by měla při svých reakcích na opatření třetích zemí účinněji stanovovat priority, a to jak během šetření, tak v rámci WTO. Měla by vymezit konkrétní kritéria a opatření posuzovat podle nich, aby byly důvody a rozsah její reakce zřejmé.

Časový rámec: 2021

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex Brenninkmeijer, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 30. června 2020.

Přílohy

Příloha I – Narušení obchodu a odpovídající nástroje na ochranu obchodu

	Dumping	Subvencování	Prudký nárůst dovozu
Který nástroj?	Antidumpingová opatření	Antisubvenční opatření	Ochranná opatření
Jaká je povaha narušení?	Společnost se sídlem mimo EU prodává zboží v EU pod prodejní cenou na svém domácím trhu, nebo pokud nelze použít ceny, pod výrobními náklady plus přiměřený zisk.	Vláda nebo veřejný subjekt země mimo EU poskytuje finanční podporu konkrétnímu výrobnímu odvětví nebo skupině odvětví, což se může odrazit ve vývozních cenách do EU.	Prudký nárůst absolutního nebo relativního objemu dovozu konkrétního výrobku do EU.
Podmínky pro uplatnění opatření	1) Musí dojít k dumpingu/subvencování. 2) Výrobní odvětví EU vyrábějící výrobek musí buď utrpět podstatnou újmu z nízkých cen dovozu, nebo musí existovat hrozba podstatné újmy. 3) Příčinou této podstatné újmy je dumping/subvence.		Nárůst dovozu je v důsledku nepředvídaného vývoje prudký a působí nebo by mohl způsobit vážnou újmu průmyslu v EU.
Podoba opatření	1) Valorické (ad valorem) clo – procento z ceny. 2) Specifické clo – pevná částka za jednotku. 3) Variabilní clo / minimální dovozní cena – clo je rozdílem mezi stanovenou minimální cenou a prodejní cenou vývozce. 4) Cenový závazek – dovozce se zaváže prodávat zboží nejméně za minimální dovozní cenu.		Množstevní omezení dovozu výrobku ze všech zemí. 1) Dovozní kvóty s mezní hodnotou pro povolený dovoz. 2) Celní kvóty s clem pro dovoz překračující mezní hodnotu.
Další podmínka stanovená v nařízeních EU	Opatření nemůže být v rozporu se zájmem Unie. Přínosy opatření pro výrobní odvětví EU vyrábějící daný výrobek musí být větší než náklady jiných subjektů v EU, jakou jsou dovozci nebo uživatelé výrobku.

Zdroj: EÚD.

Příloha II – Postup v oblasti nástrojů na ochranu obchodu

Přehled a podrobnosti původního šetření: úkoly Komise

Zkratková slova a zkratky

GŘ BUDG: Generální ředitelství pro rozpočet

GŘ TAXUD: Generální ředitelství pro daně a celní unii

GŘ TRADE: Generální ředitelství pro obchod

GŘ: generální ředitelství

OLAF: Evropský úřad pro boj proti podvodům

WTO: Světová obchodní organizace

Glosář

Analýza zájmu Unie: posouzení provedené během šetření na ochranu obchodu, které má určit, zda je opatření na ochranu obchodu v zájmu EU.

Antidumpingové opatření: clo vybírané z dováženého zboží nebo minimální prodejní cena uložená podniku, pokud je zboží pro další prodej dováženo do EU za hodnotu nižší než tržní.

Antisubvenční opatření: clo nebo jiná forma postihu uvalená na zboží vyráběné ve třetí zemi s podporou nekalých subvencí.

Celní kodex Unie: hlavní právní předpis EU v oblasti cel.

Dumping: společnost se sídlem mimo EU prodává zboží v EU pod prodejní cenou na svém domácím trhu, nebo pokud nelze použít ceny, pod výrobními náklady a přiměřeným ziskem (tzv. běžnou hodnotou).

Dumpingové rozpětí: rozdíl mezi dovozní cenou výrobku a jeho běžnou hodnotou (viz dumping).

Ex officio: šetření, které Komise zahajuje z vlastního podnětu, aniž by obdržela formální podnět.

Kombinovaná nomenklatura: zařazení zboží podle společného celního sazebníku. Používá se jako základ pro celní prohlášení a obchodní statistiky EU.

Meziútvarové konzultace: formální postup, kterým útvar Komise žádá jiné útvary o doporučení nebo stanovisko k návrhu.

Nástroj na ochranu obchodu: opatření používaná zeměmi nebo obchodním uskupením (včetně EU) na ochranu výrobců proti nekalým praktikám v dovozu nebo proti dovozu subvencovaných výrobků a náhlému rozsáhlému nárůstu objemu dovozu.

Obchodní řízení: šetření prováděné Komisí, jehož cílem je určit, zda se má použít nástroj na ochranu obchodu. Označuje se také jako „šetření na ochranu obchodu“.

Odvolací orgán WTO: nezávislý sedmičlenný orgán, který posuzuje odvolání ve sporech v rámci WTO.

Postup projednávání ve výborech: postup, kterým Komise s výborem zástupců členských států formálně konzultuje navrhovaná opatření.

Světová obchodní organizace: světová organizace, která se zabývá pravidly obchodu mezi státy a plní funkci fóra pro jednání o obchodních dohodách a urovnávání obchodních sporů.

Účastník řízení: účastník, který je schopen prokázat objektivní spojitost mezi svou činností a výrobkem, který je předmětem šetření na ochranu obchodu. Těmito účastníky jsou obvykle výrobci v EU a jejich oborová sdružení, odbory, dovozci a vývozci a jejich zájmová sdružení, uživatelé a organizace spotřebitelů a vláda vyvážející země.

Úředník pro slyšení v obchodních řízeních: nezávislý mediátor v Evropské komisi, s nímž mohou účastníci obchodních řízení vést konzultace.

Vlastní zdroje: peněžní prostředky, z nichž se financuje rozpočet EU a jejichž převážná většina pochází z příspěvků členských států.

Odpovědi Komise

Shrnutí

Souhrnná odpověď Komise k bodům I až IX.

Ochrana obchodu je klíčovým prvkem obchodní politiky EU, z něhož vychází odhodlání rozvíjet otevřený mezinárodní obchod založený na pravidlech. Nástroje EU na ochranu obchodu se zabývají nekalými obchodními praktikami působícími újmu i náhlým nárůstem dovozu a jsou založeny na mezinárodně dohodnutých pravidlech v rámci Světové obchodní organizace (WTO). V posledních letech EU na základě návrhů Evropské komise utužila a posílila systém EU na ochranu obchodu, a to dvěma významnými legislativním změnami v prosinci 2017 a červnu 2018.

Evropská komise, jejímž úkolem je uplatňovat nástroje na ochranu obchodu, tak činí na velmi vysoké úrovni a je v této úloze úspěšná, jak potvrdil Evropský účetní dvůr (EÚD). I když EÚD učinil řadu doporučení, potvrdil, že Komise správně uplatňuje právní předpisy EU a že je v souladu s příslušnou judikaturou WTO a soudů EU, přijímá náležitá rozhodnutí při uplatňování nástrojů na ochranu obchodu na základě strukturovaného a transparentního postupu, aniž by vytvářela nepřiměřenou zátěž pro zúčastněné strany v tomto procesu. Tyto prvky mají zásadní význam pro zajištění toho, aby opatření na ochranu obchodu, která EU ukládá, řešila dovoz působící újmu správně, vyvážené a rozhodně.

Profil nástrojů na ochranu obchodu se v posledních letech výrazně zvýšil v důsledku krize v ocelářství i legislativních změn provedených v letech 2017 a 2018. To zvýšilo povědomí hospodářských subjektů ve všech odvětvích o úloze těchto nástrojů, zejména při řešení škod způsobených nekalými praktikami při dovozu. Komise zajišťuje, aby všechna odvětví bez ohledu na to, zda se jedná o velké společnosti, nebo MSP, měla k těmto nástrojům od prvních kontaktů a během celého procesu přístup, přičemž důraz je kladen na ochranu práv všech zúčastněných stran s plnou transparentností všech kroků a rozhodnutí. V návaznosti na iniciativy, jako je pomoc zaměřená na MSP, jakož i na přístup online k souborům, které nejsou důvěrné, je Komise plně odhodlána posílit stávající postupy.

Plné dodržování platných právních předpisů EU v oblasti ochrany obchodu při plnění mezinárodních závazků je základním kamenem správy nástrojů EU na ochranu obchodu ze strany Komise. Nástroje EU na ochranu obchodu vyžadují test veřejného zájmu, což jde nad rámec požadavků WTO. Test, který zajišťuje vyvážené uplatňování nástrojů, umožňuje Komisi prověřit, zda je uložení opatření v celkovém hospodářském zájmu Unie. V této souvislosti je hlavní důraz kladen na odstranění nekalé soutěže v důsledku dumpingového nebo subvencovaného dovozu.

Evropská komise je plně odhodlána rozvíjet otevřený a spravedlivý obchod, který musí vycházet z účinných, vymahatelných globálních pravidel, a vytvořit rovné podmínky pro všechny. To se vyznačuje správným a spolehlivým prováděním právních předpisů na ochranu obchodu. Komise zároveň vyvíjí veškeré úsilí, aby zaručila, že naši obchodní partneři budou tyto nástroje uplatňovat správně.

X

Komise akceptuje všechna doporučení EÚD, s výjimkou doporučení č. 5, které Komise akceptuje částečně, neboť hodlá i nadále zahajovat šetření z moci úřední v souladu se svou stávající praxí.

Připomínky

32

Komise je plně odhodlána respektovat v rámci svých šetření týkajících se nástrojů na ochranu obchodu právo všech zúčastněných stran na obhajobu. TRON – elektronická platforma sloužící jako jediné kontaktní místo pro elektronickou komunikaci mezi zúčastněnými stranami v řízeních na ochranu obchodu a GŘ pro obchod – hraje v tomto ohledu významnou úlohu. Zajišťuje přístup zúčastněných stran k souborům, které nejsou důvěrné, což je významný pokrok oproti předchozí praxi, kdy se strany, aby přístup získaly, musely dostavit do prostor Komise. Stranám jsou nadto automaticky poskytnuty úplné informace o zjištěních v případech. Další důležitý prvek, pokud jde o zajištění práva na obhajobu v šetřeních týkajících se ochrany obchodu, je racionální dokumentace nedůvěrné povahy se všemi obdrženými podáními. Komise prověřuje žádosti o důvěrné zacházení s cílem zajistit, aby neodůvodněnými žádostmi o takové zacházení nebyla narušována práva stran. Bez zvýšení zátěže pro zúčastněné strany Komise tato prověření zdokumentuje, čímž posílí své odhodlání poskytnout úplný přístup k podkladovým informacím ke svým zjištěním a rozhodnutím.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 35-37:

K nástrojům na ochranu obchodu mají přístup všechna odvětví EU napříč všemi sektory, bez ohledu na velikost společností, které jsou poškozeny dumpingovým nebo subvencovaným dovozem. Komise pravidelně spolupracuje s hospodářskými sdruženími, například Business Europe, specifickými odvětvovými sdruženími i s občanskou společností na zasedáních zaměřených na vysvětlení účelu, použití a vývoje nástrojů na ochranu obchodu. Tato seskupení zahrnují zástupce výrobců, dovozců, uživatelů atd. z mnoha odvětví a různé velikosti společnosti. Komise vynaložila zvláštní úsilí na podporu MSP. To zahrnuje vytvoření internetové stránky obsahující takové informace jako konkrétní pokyny pro MSP zveřejněné ve všech úředních jazycích, jakož i návrh dotazníků. Komise rovněž provozuje zvláštní asistenční službu pro MSP a poskytuje komplexní podporu MSP, které chtějí nástroje na ochranu obchodu využívat. V souladu se závazkem chránit výrobní odvětví EU před nekalými obchodními praktikami je Komise odhodlána dále zlepšovat své komunikační kanály s cílem zvýšit povědomí zúčastněných stran o těchto nástrojích, se zaměřením zejména na MSP, a to v rámci svých omezených zdrojů.

Souhrnná odpověď Komise k bodu 41 a rámečku č. 4 „Příklady odůvodnění rozhodnutí“.

V souvislosti se stanovením rozpětí újmy v antidumpingových případech Komise obvykle vybere cílový zisk. Tento výběr se řídí více úvahami, z nichž jednou je míra zisku, která by měla odpovídat míře zisku, kterou by toto odvětví mohlo získat za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Výsledek bude záviset na konkrétních okolnostech případu, zejména získaných důkazech. V důsledku toho se cílový zisk bude obvykle u jednotlivých šetření lišit, a to i v rámci téhož odvětví. I když stěžovatelé mohou navrhnout ziskové rozpětí, není to závazné. Důvody výběru příslušného ziskového rozpětí jsou vždy vysvětleny v prováděcích nařízeních, jako tomu bylo v případě konkrétního příkladu uvedeného v rámečku č. 4. V návaznosti na legislativní změny přijaté v červnu 2018 bylo zavedeno minimální ziskové rozpětí ve výši 6 %.

43

Přesnost informací a podpůrných důkazů, které poskytli stěžovatelé, se pokud možno kontroluje a ověřuje pomocí zdrojů, jako jsou statistické databáze Komise (zejména databáze COMEXT¹⁸ a Surveillance¹⁹, pokud jde o objemy a ceny dovozu), veřejně dostupné informace o trzích a společnostech, zjištění z předchozích šetření atd. Podrobné údaje o těchto kontrolách a analýze jsou vždy plně zdokumentovány v případových složkách Komise.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 49 a 50.

I když používání nástrojů na ochranu obchodu ze strany EU vychází z pravidel Světové obchodní organizace, uplatňuje se v něm řada dalších pravidel, která jsou ve WTO pouze dobrovolná. To zahrnuje test zájmu Unie, v jehož rámci Komise zkoumá, zda uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie.

Pro provedení testu zájmu Unie vyzývá Komise všechny evropské zúčastněné strany, včetně výrobců v Unii, odborů, dovozců a jejich reprezentativních sdružení, reprezentativních uživatelů a reprezentativních organizací spotřebitelů, aby poskytly informace o dopadu opatření, pokud byla uložena. Při tomto zkoumání zmiňují čl. 21 odst. 1 základního antidumpingového nařízení²⁰ a čl. 31 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení²¹ „nutnost odstranit účinky dumpingu působícího újmu [subvence působící újmu], které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž“, které se „věnuje zvláštní pozornost“. Odkazuje se tak na cíl odstranit nekalou hospodářskou soutěž způsobenou dumpingovým/subvencovaným dovozem.

Cíl „chránit účinné fungování trhů před narušeními hospodářské soutěže“ spadá do působnosti politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, kde se na tuto analýzu vztahují zvláštní pravidla.

V šetřeních v oblasti ochrany obchodu využívá Komise zejména informace získané od zúčastněných stran na základě dobrovolnosti a nemá pravomoc uložit stranám poskytnout údaje k provedení úplné analýzy hospodářské soutěže.

Komise by ráda připomněla, že v současné době existuje vnitřní kontaktní kanál mezi příslušnými odděleními, který usnadňuje výměnu informací o otázkách týkajících se hospodářské soutěže, které mohou v příslušných šetřeních vyvstat.

Souhrnná odpověď Komise k bodu 55 a rámečku č. 6 „Bionafta“.

Komise má za to, že celní orgány nebyly zmateny případem, který zmiňuje EÚD.

Jelikož popis produktů v právních předpisech na ochranu obchodu a popis produktů v celní nomenklatuře odpovídají dvěma různým cílům, nemůže a nemusí být popis produktu v právních předpisech na ochranu obchodu totožný s popisy v celní nomenklatuře. Popis produktu na ochranu obchodu, který definuje rozsah působnosti opatření na ochranu obchodu, musí být dostatečně přesný a komplexní, aby celním orgánům umožnil zařadit produkt do celní nomenklatury v souladu s pravidly pro celní klasifikaci.

Názvy prováděcích nařízení Komise obsahují stručný popis dotyčného produktu, který slouží především pro účely komunikace v rámci řízení.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 60-63:

Pokud jde o monitorovací činnosti, povaha monitoringu a jeho náročnost na zdroje se mění, obvykle s ohledem na počet platných cenových závazků. Zdroje Komise určené na monitoring odrážejí tuto specifickou povahu monitoringu. Komise bude nadále používat všechny nástroje, které má k dispozici pro účely monitoringu, a bude i nadále využívat informace, které jí dodají výrobní odvětví EU, OLAF, vnitrostátní celní orgány atd. Zpřesnění kritérií pro určení případů k obecnému monitoringu nebo případů s nejvyšším rizikem obcházení předpisů může monitorovací činnost Komise dále posílit.

V této souvislosti Komise usiluje o to, aby provedla návštěvu ve všech společnostech se závazky. S jedinou výjimkou, kde byl počet závazků výjimečně vysoký, se jí to ve všech případech podařilo. Pokud jde o druhý případ, kdy závazky existují pro společnosti náležející do stejné skupiny, lze ověření provést na úrovni skupiny.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 67 a 68.

Komise podotýká, že platné právní předpisy EU i relevantní Dohoda o WTO stanoví, že šetření na ochranu obchodu jsou zahajována na základě stížností, ledaže existují „zvláštní okolnosti“. Zahájení šetření z moci úřední zůstává tudíž výjimkou. V praxi Komise obvykle nemá tržní informace nezbytné k zahájení šetření z vlastního podnětu. Na druhé straně je fakt, že pokud měla Komise dost informací, zahájila vždy šetření, třeba v případě šetření zaměřených proti obcházení předpisů, kdy příslušné údaje již byly ve spisech Komise.

Pro všechny praktické záměry a účely to znamená, že Komise bude příležitostně s to zahájit z moci úřední šetření zaměřené proti obcházení předpisů. Informace, které jsou k tomu zapotřebí, jsou omezené a monitoring dovozu (na rozdíl od monitoringu trhu) někdy takové informace odhalí. Monitoring dovozu naproti tomu nepřinese druh informací, které Komise potřebuje pro zahájení plnohodnotného nového antidumpingového nebo antisubvenčního šetření.

Komise je proto přesvědčena, že plně dostála svým právním povinnostem i politickým závazkům, pokud jde o zahajování šetření z moci úřední.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 72-74:

Pokud jde o dopad politiky na ochranu obchodu na růst a zaměstnanost, Komise upozorňuje, že konkrétní a hmatatelný ukazatel pracovních míst chráněných opatřeními na ochranu obchodu je součástí všech šetření na ochranu obchodu, neboť kritérium zaměstnanosti je nedílnou součástí analýzy újmy způsobené výrobnímu odvětví EU dumpingovým nebo subvencovaným dovozem. Počet pracovních míst, na něž se vztahují opatření na ochranu obchodu, je nadto běžným prvkem zpětné vazby, kterou Komise od výrobního odvětví EU dostává. Dopad ochrany obchodu bude nevyhnutelně záviset na tom, zda dochází k dumpingu nebo subvencování a zda se výrobní odvětví Unie rozhodne přijmout opatření. Pokud jde o příklad týkající se solárních panelů, Komise konstatuje, že vnitřní poptávka v EU prudce klesla, což mohlo být hlavní příčinou ohlášených bankrotů.

73

Veškeré zkoumání dopadu nástrojů na ochranu obchodu na růst a zaměstnanost by bylo náročné na zdroje, a to nejen pro Komisi, ale i pro hospodářské subjekty.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 84-86:

Pokud jde o fungování WTO, Komise poukazuje na tlak vyvíjený na mezinárodní systém založený na pravidlech některými klíčovými světovými aktéry v posledních letech. Komise rovněž zdůrazňuje inherentní omezení všech mnohostranných jednání, která vyplývají ze zásady konsensu v rámci WTO.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 88 a 89.

Komise uznává význam pracovních a environmentálních standardů v rámci mezinárodního obchodu. Komise je tudíž odhodlána prosazovat ambiciózní program udržitelného rozvoje, zejména zahrnutím specializovaných kapitol do nových dohod o volném obchodu, které zajistí nejvyšší standardy ochrany klimatu, životního prostředí a práce. V oblasti nástrojů na ochranu obchodu však tyto standardy mohou hrát určitou úlohu pouze v rámci stávajícího právního rámce WTO. Zahrnutí pracovních a environmentálních standardů do nedávno pozměněných právních předpisů v oblasti ochrany obchodu odráží a zohledňuje tyto hranice. Zákonodárci tyto standardy částečně začlenili do řady základních konceptů v oblasti ochrany obchodu, jako je výpočet dumpingu, ale velmi ohraničeně: 1) Komise může v rámci své analýzy zkoumat narušení soutěže v oblasti mezd, zda v určité zemi jsou podstatná narušení soutěže navozená vládou. 2) Při výběru reprezentativní země se Komise zabývá dosavadními výsledky jednotlivých zemí v oblasti práce a životního prostředí. Zatímco některé aspekty této analýzy se zaměřují na formální ratifikaci vzhledem k nedostatku dostupných údajů o skutečné aplikaci, extrémně těsným zákonným lhůtám, jakož i omezeným zdrojům, jsou podrobněji analyzovány jiné parametry, například narušení soutěže v oblasti mezd, v závislosti na konkrétních požadavcích jednotlivých šetření.

Závěry a doporučení

91

Silný důraz je kladen na zajištění, aby personál ochrany obchodu měl snadný přístup k aktualizovaným komplexním informacím a pokynům týkajícím se používání nástrojů na ochranu obchodu. To je podpořeno rozsáhlým a pravidelným školením, které se dále zintenzivnilo s cílem zajistit, aby vývoj, zejména způsobený změnami právních předpisů v prosinci 2017 a v červnu 2018, byl prováděn důsledně a v souladu s nejvyššími standardy.

92

Viz odpověď Komise k bodu 32.

Doporučení 1 – Zdokumentovat posouzení důvěrnosti

Komise toto doporučení přijímá.

Komise je plně odhodlána zajistit, aby práva stran nebyla narušována neodůvodněnými žádostmi o důvěrné zacházení. Komise bude tyto požadavky nadále přezkoumávat a bude usilovat o lepší zdokumentování těchto přezkumů, aby zaručila, že zúčastněné strany budou mít k dispozici úplné podkladové informace jejích zjištění a rozhodnutí.

94

Komise i nadále šíří informace o nástrojích na ochranu obchodu prostřednictvím pravidelných specializovaných zasedání s organizacemi zastupujícími podniky, které se týkají všech hospodářských subjektů, různých odvětví a velikostí podniků, včetně MSP. Nadto vytvořila Komise příručku pro MSP a také zvláštní internetové stránky a asistenční službu, která těmto společnostem pomáhá při řešení výzev, jimž čelí při nakládání s nástroji na ochranu obchodu. Komise může prozkoumat možnosti prohloubení/zvýšení spolupráce se zúčastněnými stranami, a přitom věnovat další pozornost specifickým potřebám MSP. Komise se však i nadále zaměří na vysvětlení úlohy nástrojů na ochranu obchodu všem zúčastněným stranám.

Doporučení 2 – Zvýšit povědomí o nástrojích na ochranu obchodu

Komise toto doporučení přijímá.

Komise je plně odhodlána zvyšovat povědomí o úloze a uplatňování nástrojů na ochranu obchodu všemi hospodářskými subjekty ve všech odvětvích. V této souvislosti bude i nadále pomáhat MSP v přístupu k nástrojům a jejich pochopení tím, že bude dále stavět na konkrétních iniciativách souvisejících s MSP, které byly provedeny v návaznosti na legislativní změny v červnu 2018.

96

Viz odpovědi Komise k odstavcům 49 až 50.

Doporučení 3 – Zlepšit pokyny o aspektech hospodářské soutěže

Komise toto doporučení přijímá.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 97-99:

Komise poukazuje na to, že pokud jde o její monitorovací činnost, je zaveden systém stanovování priorit, byť by mohl být zlepšen, pokud jde o jeho dokumentaci.

Komise však nepovažuje výzkum trhu prováděný ad hoc za účelem zahájení nových šetření z vlastního podnětu Komise za vhodný. Důvodem je pouze zbytková úloha, kterou právní předpisy připisují šetřením z moci úřední, ale také to, že informace, které jsou obvykle potřebné pro šetření v oblasti ochrany obchodu, nelze získat průzkumem trhu. Komise připomíná, že již dříve zahajovala šetření z moci úřední vždy, když měla dostatečné informace odůvodňující zahájení řízení, a zůstává odhodlána zachovat tento osvědčený postup i v budoucnu. Vzhledem k povaze informací, které lze získat monitoringem, se to bude týkat především zahájení šetření zaměřených na obcházení předpisů.

Pokud jde o posouzení účinnosti politiky v oblasti ochrany obchodu, Komise zdůrazňuje, že dopad opatření na ochranu obchodu na zaměstnanost tvoří v jednotlivých šetřeních standardní součást analýzy. V této souvislosti Komise připomíná, že výroční zpráva o nástrojích na ochranu obchodu obsahuje informace o pracovních místech v průmyslu, která jsou chráněna platnými opatřeními, jakož i přehled a analýzu obecných trendů pozorovaných u opatření na ochranu obchodu přijatých třetími zeměmi a souvisejících zásahů Komise jménem evropského výrobního odvětví.

Doporučení 4 – Zlepšit monitoring

Komise přijímá doporučení č. 4, podbod 1). I když stanovení priorit pro monitorovací činnosti na základě předem stanovených kritérií je skutečně zavedeno, doložení toho, jak je toto stanovení priorit prováděno, může dále zvýšit transparentnost opatření Komise, a přispět tak k dosažení cíle zvýšit transparentnost v rámci šetření na ochranu obchodu stanoveného ve strategickém plánu GŘ pro obchod na období 2016–2020.

Komise přijímá doporučení č. 4, podbod 2). Komise připomíná, že stávající víceletý plán pro hodnocení Generálního ředitelství pro obchod již toto doporučení zohledňuje, a proto je na rok 2022 plánováno hodnocení nástrojů EU na ochranu obchodu.

Doporučení 5 – Plně používat postupy z moci úřední

Komise toto doporučení částečně přijímá.

Komise upozorňuje, že pokud ve své stávající praxi měla k dispozici informace, které by odůvodňovaly zahájení řízení na ochranu obchodu, bylo pokaždé zahájeno šetření. Avšak vzhledem k povaze potřebných informací je to spojeno s vyšetřováním zaměřeným na obcházení předpisů. Komise nadto zahájí šetření z moci úřední v souvislosti s odvetnými opatřeními, pokud výrobní odvětví Unie (nebo jeho části) Komisi poskytne nezbytné důvěrné informace.

Nad rámec těchto dvou scénářů Komise obvykle nepředpokládá zahájení šetření z moci úřední. Komise poukazuje na to, že platné právní předpisy jasně stanoví, že šetření v oblasti ochrany obchodu mají být prováděna na základě stížností podaných evropským výrobním odvětvím a že šetření z vlastního podnětu Komise mohou být zahájena pouze za zvláštních okolností.

S ohledem na výše uvedené však Komise uznává, že přesnější formulace kritérií pro zahájení šetření z moci úřední přinesou větší jasno, vyřeší některé stávající mylné představy a poskytnou evropskému výrobnímu odvětví další pokyny.

Souhrnná odpověď Komise k bodům 101 a 102.

Vzhledem ke stávajícím krizím systému WTO pro řešení sporů považuje Komise za podstatné, aby EU pokračovala v úsilí o zachování a reformu systému mezinárodního obchodu založeného na pravidlech. Za tímto účelem je Komise i nadále odhodlána plnit svou řádnou činnost v rámci WTO, jakož i svou vedoucí úlohu v úsilí o reformu WTO. Komise dále uznává význam pracovních a environmentálních standardů. Komise je proto i nadále odhodlána je zohlednit ve svých šetřeních v oblasti ochrany obchodu. Použitelný právní rámec WTO, jakož i praktická proveditelnost však stanoví jasné meze činnosti Komise v tomto ohledu.

Doporučení 6 – Stanovit priority pro reakci EU na opatření třetích zemí

Komise toto doporučení přijímá.

V souladu se svým pokračujícím úsilím o poskytnutí maximálně efektivní a cílené pomoci evropskému výrobnímu odvětví, které je vystaveno opatřením na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, Komise oceňuje výhody, které potenciálně přinese větší jasnost ohledně druhu opatření, která může Komise přijmout, a kritérií pro tato opatření. Jasnější kritéria na jedné straně pomohou evropskému výrobnímu odvětví lépe pochopit rozsah a meze možností Komise v oblasti zásahů. Tato kritéria mohou nadto dále zjednodušit interní priority Komise, pokud jde o činnost v rámci WTO.

Poznámky na konci textu

¹ https://www.wto.org/english/res_e/statis_e/itip_e.htm.

² Opatřeními jsou prováděcí akty základních nařízení o antidumpingových nebo antisubvenčních opatřeních.

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).

⁵ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017 (Úř. věst. L 338, 19.12.2017, s. 1).

⁶ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018 (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

⁷ Viz zvláštní zpráva č. 19/2017: „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zpráva č. 2/2014: „Jsou preferenční obchodní režimy vhodným způsobem řízeny?“ (www.eca.europa.eu).

⁸ Dovoz z příslušných zemí může drasticky poklesnout, zatímco prodej výrobců v EU se zvýší.

⁹ Aktualizované pokyny jsou odvozeny ze zprávy Odvolacího orgánu WTO z února 2016 (DS397).

¹⁰ Europe’s Trade Defence Instruments now stronger and more effective, k dispozici na https://trade.ec.europa.eu/doclib/html/156921.htm.

¹¹ https://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/actions-against-imports-into-the-eu/help-for-smes/.

¹² https://ec.europa.eu/growth/industry/international-aspects_cs a https://een.ec.europa.eu/.

¹³ Čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036 ve znění nařízení (EU) 2017/2321 a nařízení (EU) 2018/825.

¹⁴ Jistota je mechanismus, který zajišťuje úhradu cla během daného období.

¹⁵ European bicycle market employment and investment figures in 2018. Evropské sdružení výrobců jízdních kol a Svaz evropských výrobců jízdních kol. Dostupné na http://ebma-brussels.eu/wp-content/uploads/2019/03/OPEN-EU-Bicycle-Industry-Employment-and-Investment-Study-2019-with-2018-data.pdf.

¹⁶ Making sense of steel’s turbulent trade climate, BCG. Dostupné na https://www.bcg.com/publications/2019/steel-turbulent-trade-climate.aspx.

¹⁷ The European PV market outlook, Pietro Radoia, březen 2019. Dostupné na https://www.solarpowersummit.org/wp-content/uploads/2019/03/Day-1-European-Market-Outlook.pdf.

¹⁸ Referenční databáze Eurostatu pro podrobné statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím.

¹⁹ Zřízená podle článku 56 nařízení Komise (EU) 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celnímu kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

²⁰ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) („základní antidumpingové nařízení“).

²¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) („základní antisubvenční nařízení“).

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	19. 3. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	20. 3. 2020
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	30. 6. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	17. 7. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-4975-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/622249	QJ-AB-20-015-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-5004-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/361619	QJ-AB-20-015-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných údajů a o opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškeré omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.