„Podělte se o svůj názor!“: do veřejných konzultací Komise se zapojují občané, avšak konzultace nesplňují očekávání z hlediska informačních činností

Shrnutí

I

Podle článku 11 Smlouvy o Evropské unii má Komise povinnost vést konzultace s občany a reprezentativními sdruženími ve všech oblastech činností Unie. Při konzultacích se zúčastněnými stranami – zejména veřejných konzultacích – se shromažďují informace a názory občanů a dalších zúčastněných stran, když Komise připravuje určitou politickou iniciativu nebo vyhodnocuje stávající intervence.

II

Od okamžiku, kdy Komise v roce 2001 zveřejnila bílou knihu o „evropské správě“, je pevně odhodlána spolupracovat se zúčastněnými stranami a občany v rámci celého politického cyklu s cílem zvýšit demokratickou legitimitu a odpovědnost EU při tvorbě jejích právních předpisů. V průměru Komise provede více než 100 veřejných konzultací ročně.

III

Při auditu jsme posuzovali, zda veřejné konzultace Komise účinně oslovují občany a zúčastněné strany a zda se účinně využívá jejich příspěvků. Zkoumali jsme, jak Komise svůj rámec koncipovala, způsob, jakým připravila a provedla výběr veřejných konzultací, jak o konzultační činnosti informovala a jak ji využila. Přezkoumali jsme vzorek 26 veřejných konzultací Komise, které mezi lety 2016 a 2018 uskutečnilo pět generálních ředitelství. Provedli jsme průzkum vnímání, abychom zjistili, jak byli účastníci veřejných konzultací ve skutečnosti spokojeni. Sestavili jsme rovněž skupinu odborníků, abychom naši analýzu zlepšili a dokázali se lépe zaměřit na obzvláště významné oblasti, které by bylo možné zlepšit.

IV

Zjistili jsme, že jak výkonnost vzorku veřejných konzultací Komise, tak jejich vnímání ze strany účastníků byly celkově uspokojivé. Došli jsme k závěru, že rámec Komise pro veřejné konzultace má vysoký standard, avšak informační činnosti je třeba zlepšit.

V

Náš audit určil další oblasti, v nichž je možné postup veřejných konzultací zlepšit: zaměření na monitorování a hodnocení, obsah strategií pro veřejné konzultace Komise a jejich propagace, informační činnosti, kritéria kategorizace iniciativ, jazyky, ve kterých jsou dokumenty týkající se konzultací k dispozici, kvalita dotazníků, zpracování a bezpečnost údajů a informování účastníků o výsledku konzultací.

VI

Komisi doporučujeme, aby lépe monitorovala veřejné konzultace, zlepšila strategie pro veřejné konzultace, přeložila hlavní dokumenty týkající se konzultací pro prioritní iniciativy a iniciativy obecného veřejného zájmu do všech úředních jazyků, připravila obecné dotazníky pro veřejnost a specifické otázky pro odborníky, uplatňovala vysoké normy v oblasti zpracování a bezpečnosti údajů a účastníky včas informovala o výsledku konzultací.

Úvod

01

Výsledky veřejné konzultace mohou formovat tvorbu politik EU. Jako významný příklad lze uvést, že dne 12. září 2018 předseda Komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2018 v oddíle nazvaném „Splňme dané sliby“ řekl, že „Evropané […] nebudou nadšení, že budeme muset na základě evropských předpisů i nadále dvakrát do roka posouvat ručičky na našich hodinkách. Komise dnes navrhuje, že toto změní. Posun času je přežitek“¹. Evropská komise navrhla ukončit v Evropě v roce 2019 sezónní posuny času a ponechat na členských státech, aby rozhodly, zda chtějí trvale používat letní čas, nebo zimní čas.

02

O několik měsíců dříve, v období mezi 4. červencem a 16. srpnem 2018, Komise uspořádala veřejnou konzultaci, která přinesla 4,6 milionu odpovědí, což je nejvyšší počet, jakého kdy bylo při veřejné konzultaci pořádané Komisí dosaženo.

Závazek Komise spolupracovat s občany

03

Článek 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU) požaduje, aby Komise vedla rozsáhlé konzultace a poskytla občanům a dalším zúčastněným stranám příležitost přispívat k tvorbě politik². Dne 25. července 2001 přijala Komise bílou knihu o „evropské správě“³, jejímž cílem bylo otevřít postup tvorby politik, a zapojit tak více lidí a organizací do utváření a provádění politik EU, a tím zvýšit demokratickou legitimitu a odpovědnost EU. Aby tyto závazky splnila, připravila Komise dokument o konzultaci se zúčastněnými stranami⁴, který také přispěl k „akčnímu plánu pro zlepšování právní úpravy“⁵.

04

Pokyny ke zlepšování právní úpravy definují konzultaci se zúčastněnými stranami, přičemž mezi „zúčastněné strany“ zahrnují i občany, jako „formální postup, při kterém Komise shromažďuje informace od zúčastněných stran a jejich názory týkající se jejích politik“⁶. To je klíčovou součástí politiky Komise v oblasti zlepšování právní úpravy. „Zlepšování právní úpravy“ se netýká regulace či deregulace: tento způsob činnosti umožňuje zajistit, aby politická rozhodnutí byla připravována otevřeným a transparentním způsobem za využití nejlepších dostupných poznatků a byla podporována díky širokému zapojení občanů a dalších zúčastněných stran, jako jsou organizace občanské společnosti a reprezentativní sdružení⁷. Pokud v naší zprávě zmiňujeme „občany“, zahrnuje tento pojem také „další zúčastněné strany“.

05

Současný program Junckerovy Komise týkající se zlepšování právní úpravy EU byl zveřejněn v roce 2015⁸ a doplňovaly jej pokyny, včetně souboru nástrojů. V roce 2017 Komise dokončila rozsáhlou aktualizaci svých interních pokynů a nástrojů pro zlepšování právní úpravy s cílem zvýšit legitimitu své činnosti⁹.

06

V říjnu 2017 Komise zdůraznila, že je pevně odhodlána spolupracovat s občany¹⁰. Spustila internetové stránky „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“, které mají občanům umožnit podílet se na její činnosti v rámci celého politického cyklu¹¹. Občané mohou sdílet své názory od zahájení politik EU po jejich hodnocení skrze internetový portál „Podělte se o svůj názor“¹² (obrázek 1).

07

V roce 2018 Komise modernizovala internetové stránky „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“ a zlepšila několik prvků internetového portálu „Podělte se o svůj názor“. Hlavním zlepšením bylo: zobrazení možností poskytovat zpětnou vazbu na časové ose, zařazení všech otevřených a uzavřených veřejných konzultací, zveřejnění nadcházejících iniciativ a překlad obecných informací, které jsou podstatné pro všechny veřejné konzultace, do všech úředních jazyků EU.

08

Závazek Komise lépe spolupracovat s občany byl uznán na mezinárodní úrovni. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zařadila ve své zprávě Perspektivy regulační politiky z roku 2018 Komisi na první místo ze všech zemí OECD za „zapojení zúčastněných stran“, které zahrnuje občany coby „veřejnost“, do tvorby primárního i sekundárního práva¹³. Podle této zprávy země nadále využívají různé nástroje ke konzultacím jak s veřejností, tak – cílenějším způsobem – s vybranými zúčastněnými stranami¹⁴. O těchto různých konzultačních nástrojích projednává mnoho dalších zpráv na toto téma. Například studie pro Radu Evropy a další rozebírají vztah mezi účastníky a intenzitou zapojení (obrázek 2). O internetových (veřejných) konzultacích, na které se naše zpráva soustředí, se soudí, že vedou k velkému počtu účastníků.

09

Volební postup spočívající v hlasování pro zástupců občanů je ze své podstaty nejzákladnějším demokratickým nástrojem, pomocí něhož se občané podílejí na tvorbě právních předpisů. Kromě demokratických voleb sahají demokratické participativní nástroje, které přispívají k tvorbě právních předpisů v rámci celého politického cyklu, od lidových hlasování a referend přes další formy konzultací (například průzkumy Eurobarometr, pracovních skupiny a veřejná slyšení) až k dialogům s občany¹⁵ a náhodně zvoleným občanským shromážděním¹⁶. Komise veřejné konzultace online provádí, aby od zúčastněných stran shromáždila informace a názory týkající se jejích politik. Podle zprávy OECD jsou nejpopulárnějšími formami zapojení zúčastněných stran internetové veřejné konzultace („internetové konzultace“ znázorněné na obrázku 2), kde mají občané příležitost přidávat komentáře, a poradní skupiny nebo přípravné výbory, kde jsou zúčastněné strany předem vybrány¹⁷.

Veřejné konzultace Komise

10

Konzultace Komise mají doplnit její obecnější interakci s občany a dalšími zúčastněnými stranami¹⁸. Pokyny ke zlepšování právní úpravy vysvětlují oba způsoby, jakým Komise tyto konzultace provádí¹⁹:

• k veřejné konzultaci má přístup každý člověk, který by rád přispěl. Komise provádí veřejné konzultace pomocí online dotazníků. Občané vyjadřují své názory na dané téma tím, že odpoví na dotazník na stránce EU Survey²⁰, která je oficiálním nástrojem Komise na řízení průzkumů;
• cílené konzultace se obracejí na konkrétní jasně vymezené skupiny zúčastněných stran. V cílené konzultaci jsou zúčastněné strany předem vybrány a konzultace se mohou zúčastnit pouze přímo pozvané skupiny zúčastněných stran nebo jednotlivci.

11

Komise se domnívá, že ze všech konzultačních činností, které provádí²¹, mají veřejné konzultace nejvyšší úroveň transparentnosti a přístupnosti²². Kromě toho podle výsledků veřejné konzultace týkající se „hodnocení postupu Komise v oblasti zlepšování právní úpravy“ jsou nejznámějším a nejoceňovanějším způsobem, jak přispět k tvorbě politik, právě veřejné konzultace²³.

12

Veřejné konzultace mohou oslovit široké spektrum respondentů, kteří dobrovolně poskytnou zpětnou vazbu. Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy jasně stanoví, že údaje shromážděné prostřednictvím veřejných konzultací nepředstavují reprezentativní názor obyvatelstva EU²⁴. Je tomu tak proto, že respondenti se sami rozhodli reagovat, což znamená, že odpovědi se nezískávají od reprezentativního vzorku²⁵.

13

Podle pokynů Komise ke zlepšování právní úpravy jsou veřejné konzultace povinné pro iniciativy s posouzením dopadů, hodnocení, kontroly účelnosti, konzultativní sdělení Komise a zelené knihy²⁶. Některé z nových iniciativ povedou k legislativním návrhům, v případě jiných (zejména hodnocení) však půjde o nelegislativní iniciativy (například zprávy pro Evropský parlament a Radu a doporučení pro jednání o mezinárodních dohodách).

14

Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy rozdělují postup konzultací do tří vzájemně se ovlivňujících fází: 1) vypracování konzultační strategie, 2) provedení konzultační činnosti 3) poskytnutí vstupů pro tvorbu politik. Každou fázi tvoří několik po sobě jdoucích kroků, které by měly zajistit rámec pro kvalitní a transparentní konzultaci se zúčastněnými stranami²⁷ (obrázek 3).

15

V průměru provedla Komise od roku 2015 do konce roku 2018 více než 100 veřejných konzultací za rok (celkem 417)²⁸. Míra účasti se značně lišila. Konzultace, které v jednotlivých letech dosáhly nejvyššího počtu odpovědí, byly tyto:

• v roce 2018 dosáhla veřejná konzultace o úpravě letního času 4,6 milionu odpovědí, což je nejvyšší počet, jakého kdy bylo dosaženo v rámci veřejné konzultace pořádané Komisí,
• v roce 2017 získala veřejná konzultace o modernizaci a zjednodušení společné zemědělské politiky 63 000 odpovědí (bez rozsáhlé kampaně, jež přinesla 260 000 odpovědí),
• v roce 2016 získala veřejná konzultace o evropském pilíři sociálních práv 16 500 odpovědí,
• v roce 2015 obdržela veřejná konzultace o právních předpisech EU na ochranu přírody (směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť) 550 000 odpovědí.

16

Průměrný počet účastníků všech veřejných konzultací za rok, bez zahrnutí konzultace s nejvyšším počtem odpovědí v daném roce, byl zhruba 500 v letech 2015 a 2016 a přibližně 2 000 v letech 2017 a 2018.

Rozsah a koncepce auditu

17

Ve strategii na období 2018–2020²⁹ jsme vnímanou vzdálenost mezi občany a orgány EU označili jako hrozbu pro EU. V únoru 2018 nás Evropský parlament požádal, abychom zhodnotili, jak se mohou občané přímo zapojit v rámci celého postupu tvorby právních předpisů EU a přispět k němu, a abychom posoudili účinnost, vhodnost, transparentnost a otevřenost používaných nástrojů. Náš audit se zaměřuje na veřejné konzultace, neboť zapojení občanů do postupu veřejných konzultací je pro podporu důvěry v EU a pro dosažení kvalitních právních předpisů klíčové.

18

Posuzovali jsme, zda veřejné konzultace Komise účinně oslovují občany a zda se účinně využívá jejich příspěvků. Zkoumali jsme zejména, zda:

1. koncepce rámce Komise pro veřejné konzultace odráží správnou praxi;
2. Komise připravila a provedla vybrané veřejné konzultace tak, aby se občané mohli snadno a účinně zapojit (fáze 1 a 2 postupu konzultací na obrázku 3);
3. Komise přiměřeně analyzovala vstupní údaje z dotazníků a předložila transparentní a komplexní informace o konzultaci a jejím výsledku (fáze 3 na obrázku 3).

19

Přezkoumali jsme vzorek 26 veřejných konzultací, které Komise provedla mezi lety 2016 a 2018. Do vzorku jsme vybrali pět generálních ředitelství (GŘ) na základě počtu provedených konzultací, škály iniciativ, míry účasti a významu témat pro občany. Vzorek zahrnoval dvě konzultace provedené generálním sekretariátem, dvě konzultace provedené GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), pět konzultací GŘ pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (EAC), sedm konzultací GŘ pro migraci a vnitřní věci (HOME) a deset konzultací GŘ pro mobilitu a dopravu (MOVE) (příloha I)³⁰.

20

Audit obnášel následující činnosti:

1. rozhovory se zaměstnanci všech generálních ředitelství, která jsme vybrali do vzorku, a navázání kontaktu s řadou dalších příslušných generálních ředitelství a orgánů a institucí EU³¹;
2. návštěvu dvou členských států³² a OECD, abychom lépe porozuměli rámci Komise v mezinárodním kontextu;
3. přezkum a analýzu hlavních dokumentů o zapojení zúčastněných stran, konzultačního rámce Komise a výkonnosti veřejných konzultací, které jsme vybrali;
4. konzultaci se skupinou odborníků, abychom zlepšili svou analýzu a lépe se zaměřili na obzvláště významné oblasti, které by bylo možné zdokonalit (příloha II).

21

Provedli jsme také průzkum vnímání, a to u 16 007 občanů, kteří se zúčastnili veřejných konzultací z našeho vzorku, a obdrželi jsme 2 224 odpovědí. Odpovědi jsme analyzovali a využili je k doplnění vlastních auditních zjištění. Účastníci ohodnotili míru spokojenosti s jednotlivými fázemi postupu konzultací a uvedli, v jaké míře souhlasí s obecnými výroky Komise (příloha III). Sdělili nám také své názory a podněty týkající se postupu veřejných konzultací (rámeček 1 až rámeček 8)³³. Oddíly, které představují názory účastníků, jsou v naší zprávě označeny tímto symbolem:

22

Kritéria pro audit jsme čerpali z:

1. Hlavních zásad OECD pro otevřenou a inkluzivní tvorbu politik³⁴;
2. Doporučení OECD pro regulační politiku³⁵;
3. vlastních Pokynů Komise ke zlepšování právní úpravy a příslušného souboru nástrojů.

23

Ačkoli EÚD nemusí žádat Komisi o souhlas nebo schválení, aby mohl zpracovávat osobní údaje³⁶, Komise neposkytla některé údaje vyžádané během auditu, přičemž odkazovala na svůj výklad předpisů o ochraně údajů. Abychom splnili cíle auditu, za vynaložení značného času a zdrojů jsme ve spolupráci s Komisí nalezli alternativní řešení, která zpomalila postup vypracování zprávy.

Připomínky

Rámec Komise pro veřejné konzultace

Celková spokojenost účastníků s postupem konzultací

24

Náš průzkum vnímání ukázal, že celkem 65,5 % účastníků, kteří potvrdili, že se zúčastnili jedné z veřejných konzultací z našeho vzorku, považovalo postup konzultace za uspokojivý nebo spíše uspokojivý (obrázek 4).

25

Výsledky našeho průzkumu ukazují, že účastníci pochopili celkový cíl veřejných konzultací, tj. dát občanům možnost přispět k tvorbě politik (bod 03). Pokud jde o otázku, proč se zúčastnili veřejné konzultace pořádané Komisí, respondenti uvedli tyto tři nejdůležitější důvody:

• chtěli ovlivnit legislativní výsledek (58 %),
• zajímalo je téma (56 %),
• považovali svou účast za občanskou povinnost (49 %).

Respondenti ocenili příležitost podílet se na tvorbě právních předpisů EU a demokratický postup podporující aktivní občanství EU

26

Tři aspekty, které respondenti nejvíce ocenili na veřejných konzultacích, jichž se zúčastnili, byly tyto (rámeček 1):

• konzultace daly občanům příležitost podílet se na tvorbě právních předpisů EU,
• pomohly posílit demokratickou legitimitu EU,
• přispěly k rozvoji evropského občanství.

Vysoká úroveň rámce Komise, ale nedostatečné zaměření na monitorování a hodnocení

27

Rámec Komise pro konzultace je definován v jejích Pokynech ke zlepšování právní úpravy a příslušném souboru nástrojů. Ty byly přijaty v květnu 2015. V červenci 2017 Komise schválila aktualizovaný soubor pokynů, který potvrdil a upřesnil obecná pravidla pro způsob, jakým by se Komise měla s občany radit.

28

V souladu s Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy by se konzultace měly řídit čtyřmi obecnými zásadami³⁷:

1. Účast: zaujmout inkluzivní přístup pomocí co nejširší konzultace;
2. Otevřenost a odpovědnost: zajistit, aby byly postup konzultace a způsob, jakým ovlivní tvorbu politik, transparentní vůči zapojeným subjektům a veřejnosti;
3. Účinnost: konzultovat s občany v době, kdy jejich názory ještě mohou přinést změnu, dodržovat proporcionalitu a zvláštní omezení;
4. Jednotnost: zajistit jednotné postupy konzultací ve všech útvarech a tak hodnocení, přezkum a řízení kvality.

29

Tyto čtyři obecné zásady jsou doplněny normami³⁸, které platí pro tři fáze postupu konzultace (obrázek 3). Na základě těchto zásad a norem vyhodnotila organizace OECD Komisi jako první v oblasti zapojení zúčastněných stran (bod 08).

30

Srovnali jsme rámec Komise s hlavními zásadami OECD pro otevřenou a inkluzivní tvorbu politik a doporučením OECD pro regulační politiku. Zjistili jsme, že celkově návrh rámce Komise pro veřejné konzultace přispívá k inkluzivnímu legislativnímu procesu a transparentním veřejným konzultacím, k včasnému zapojení občanů a k jednotným konzultačním postupům. Bylo by však možné zlepšit oblasti sledování a hodnocení. Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy nestanoví:

1. specifické ukazatele, které by se sledovaly a vykazovaly u jednotlivých veřejných konzultací na úrovni generálních ředitelství a celkově na úrovni Komise;
2. metodiku pro posuzování nákladů souvisejících s veřejnými konzultacemi;
3. systematické hodnocení, zda veřejné konzultace dosahují svých cílů.

31

Podle pokynů Komise je správnou praxí provádět přiměřené interní posouzení kvality konzultačních postupů³⁹. Shromažďování informací o kvalitě veřejných konzultací přispívá k získání informací o úspěchu konzultační strategie a jejích cílů. Kromě toho systematické hodnocení, které se zaměřuje na plnění cílů, pomáhá určit osvědčené postupy a poučení z minulých zkušeností, a zlepšovat tak budoucí konzultace.

32

Zjistili jsme, že pouze ve dvou z přezkoumaných 26 případů proběhlo interní hodnocení s cílem vyvodit závěry ze získaných zkušeností, při němž se využívaly nějaké ukazatele. Příklady správné praxe pro ukazatele využité v jednom z členských států, který jsme navštívili, sahají od počtu příspěvků a rozmanitosti účastníků (například kategorie zúčastněných stran, místo původu nebo bydliště, používané jazyky) k času potřebnému na přípravu a vedení konzultací a podávání zpráv o nich a míře spokojenosti účastníků.

Příprava vybraných veřejných konzultací a účast v nich

33

Přezkoumali jsme tyto aspekty přípravy Komise, včetně konzultační strategie, a provedení vybraných veřejných konzultací (fáze 1 a 2 na obrázku 3):

1. informace, které jsou poskytnuty občanům o důvodech konzultace;
2. činnosti a komunikační prostředky zajišťující, aby se občané o konzultaci dozvěděli;
3. jazyky využité pro konzultaci a srozumitelnost dotazníků pro respondenty;
4. načasování a délka konzultace.

34

Celkově jsme dospěli k závěru, že příprava a provádění veřejných konzultací Komise, které byly předmětem našeho přezkumu, byla uspokojivá, zjistili jsme však, že některé oblasti ještě je možné zlepšit, aby se zajistila snadná a účinná účast občanů.

Konzultační strategie nejsou vždy dobře připraveny a zveřejněny

Předběžné informace a zpětná vazba k nadcházejícím konzultačním činnostem

35

Dokument známý jako plán nebo počáteční posouzení dopadů je prvním krokem, kdy Komise občanům vysvětluje, proč Komise konkrétní iniciativu připravuje a čeho se snaží dosáhnout. Podle pokynů Komise by plán nebo počáteční posouzení dopadů měly stanovit předpokládané konzultační činnosti a měly by být v rané fázi zveřejněny na internetovém portálu Komise „Podělte se o svůj názor“⁴⁰.

36

Zveřejnění plánu nebo počátečního posouzení dopadů má informovat občany o plánovaných iniciativách a konzultacích Komise a připravit předem jejich účast⁴¹.

37

Podle soubor nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy z července 2017 by žádná veřejná konzultace neměla být zahájena před tím, než je zveřejněn související plán nebo počáteční posouzení dopadů⁴². Pokyny a soubor nástrojů Komise neupřesňují, jak dlouho před zahájením veřejné konzultace by k tomuto zveřejnění mělo dojít. Uvádějí pouze, že plán nebo počáteční posouzení dopadů musí být dokončeny a zveřejněny co nejrychleji a musí zahrnovat nástin plánované konzultační strategie⁴³.

38

Požadavek zveřejnit plán předem nebyl v době přípravy a zahájení několika veřejných konzultací ve vzorku v platnosti. Komise vypracovala plány nebo počáteční posouzení dopadů, včetně nástinu konzultační strategie, pro 22 z 26 veřejných konzultací z našeho vzorku, přičemž pouze 16 z nich zveřejnila nejméně čtyři týdny před zahájením veřejné konzultace, aby zabránila překryvu mezi obdobím pro zpětnou vazbu (bod 39) a zahájením veřejné konzultace. Pokud byly plány nebo počáteční posouzení dopadů k dispozici před zahájením veřejné konzultace, byly zveřejněny v průměru půl roku předem (obrázek 5).

39

Pokud je zveřejněn plán nebo počáteční posouzení dopadů, mají občané čtyři týdny na poskytnutí zpětné vazby⁴⁴. Zjistili jsme, že z šesti plánů nebo počátečních posouzení dopadů zveřejněných v roce 2017⁴⁵ byla zpětná vazba poskytnuta ke čtyřem (v průměru šlo o 22 příspěvků).

40

Ve třech ze čtyř případů byl počet obdržených příspěvků velmi nízký v porovnání s počtem příspěvků, jež se objevily během veřejné konzultace. Například počáteční posouzení dopadů ke konzultaci o modernizaci a zjednodušení společné zemědělské politiky obdrželo v rámci zpětné vazby 10 příspěvků, zatímco veřejná konzultace získala 63 000 odpovědí⁴⁶. Komise uznala, že malý počet příspěvků v rámci zpětné vazby jasně ukazuje, že informovanost o nástrojích EU a jejich dosah lze dále zlepšovat⁴⁷.

Hlavní prvky konzultační strategie

41

Konzultační strategie se vypracuje až po plánu nebo počátečním posouzení dopadů. Cílem konzultační strategie je vytvořit efektivní a účinný konzultační přístup.

42

Konzultační strategie musí být dokončena a aktualizována na základě připomínek obdržených během období pro zpětnou vazbu. Nenašli jsme žádné důkazní informace o tom, že by byla zpětná vazba při vypracovávání konzultačních strategií zohledněna (například při rozhodování o konzultačních činnostech nebo navrhování dotazníků).

43

Konzultační strategie by měla být zveřejněna nebo popsána na internetové stránce věnované konzultaci o související iniciativě spravované příslušným generálním ředitelstvím⁴⁸. Měla by obsahovat tyto hlavní složky⁴⁹:

• rozsah a cíle konzultace,
• určení zúčastněných stran,
• předpokládané konzultační činnosti,
• časový rozvrh a jazykový režim.

44

Zjistili jsme, že pouze 12 z 22 konzultačních strategií, které byly vypracovány, bylo zveřejněno na internetových stránkách Komise věnovaných související iniciativě. Domníváme se, že včasné informace o cíli veřejné konzultace a zamýšleném využití jejích výsledků poskytnuté v přípravné fázi zvyšují pravděpodobnost, že se občané budou cítit zapojeni, a jsou rovněž přínosem pro kvalitu odpovědí.

45

Například před tím, než Komise zahájila veřejnou konzultaci o úpravě letního času, nezveřejnila kromě informací o následných krocích k usnesení Evropského parlamentu žádnou konzultační strategii ani jiné předběžné informace. Vzhledem k tomu, že občané by měli být v přípravné fázi informováni o cíli a zamýšleném využití výsledků veřejné konzultace, nedostatek takových informací velmi pravděpodobně ovlivní výsledek, a to nejen z hlediska celkové a regionální míry účasti, ale také z hlediska věci samotné. Komise zveřejnila informace o cíli této veřejné konzultace až při jejím zahájení.

46

Všech 22 dostupných strategií obsahovalo oddíl věnovaný „rozsahu a cílům“. Komise však pro všechny své konzultační činnosti stanovila pouze obecné cíle. V případě veřejných konzultací se nejčastěji objevovaly cíle „poskytnout široké veřejnosti a zúčastněným stranám příležitost vyjádřit svůj názor na skutečnosti, které jsou významné pro posouzení oblasti, jež je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami“, „shromáždit pohledy a názory“ a „shromáždit pohledy větších neodborných skupin zúčastněných stran“. V ostatních případech byl cíl popsán obecně: „veřejné a cílené konzultace budou základním zdrojem vstupních dat“.

47

Pokyny Komise uvádějí, že určení zúčastněných stran je nutným předpokladem pro to, aby byly úspěšně shromážděny informace a zúčastněným stranám poskytnuta vhodná příležitost přispět k tvorbě politik EU. Následně by měly být roztříděny (nebo seřazeny podle priorit) na základě jejich míry zájmu a vlivu za využití „matice pro mapování zúčastněných stran“⁵⁰. Komise připravila matici pro mapování zúčastněných stran pro 18 z 26 veřejných konzultací. Ze zbývajících osmi případů se v pěti objevily nestrukturované informace o zainteresovaných stranách a ve třech tyto důležité informace (ať již strukturované, nebo nestrukturované) nutné pro další fázi, totiž výběr vhodných konzultačních činností, chyběly⁵¹.

48

Veřejné konzultace mohou být případně doplněny dalšími konzultačními činnostmi s cílem zapojit všechny příslušné zúčastněné strany a zaměřit se na možné chybějící informace⁵². To je důležité proto, aby komunikační prostředky mohly být přizpůsobeny potřebám všech cílových skupin a všechny příslušné subjekty měly příležitost vyjádřit svůj názor⁵³. Je také důležité srovnat na konci postupu konzultace výsledky různých konzultačních činností, aby se zjistila vzájemná provázanost, shody nebo rozpory v příspěvcích a hlavních kategoriích zúčastněných stran. V žádné z konzultačních strategií, které jsme přezkoumali, se nevysvětlovalo, jak veřejné konzultace doplní další konzultační činnosti.

49

Pokud jde o jazyk, čtyři konzultační strategie neobsahovaly žádné informace o plánovaném režimu. V těchto čtyřech případech se překlady objevily pozdě a při zahájení konzultace nebyly veřejnosti k dispozici. V dalších třech případech strategie odrážely jazykový režim jen částečně, protože uváděly pouze jazyky použité pro dotazníky nebo zpětnou vazbu.

Podle respondentů nebyly cíle veřejných konzultací jasné

50

Výsledky našeho průzkumu potvrdily, že je co zlepšovat ve fázi, kdy Komise představuje a sděluje své cíle a určuje zúčastněné strany veřejné konzultace. Celkový dojem respondentů byl ten, že cíle veřejných konzultací nebyly jasné (rámeček 2).

Veřejné konzultace s různou mírou účasti

51

Vhodnou formou obecných konzultací jsou internetové konzultace. Pokyny Komise uvádějí, že nejlépe funguje kombinace různých prostředků komunikace. Pokud jde o oslovení občanů v odlehlých a venkovských oblastech s nižší mírou přístupu k internetu pokyny Komise pouze doporučují spolupracovat při hledání vhodných nástrojů a prostředků se zastoupením Komise a Europe Direct^54,55.

52

Generální ředitelství, která jsme kontrolovali, ve více než polovině (16) z 26 případů ze vzorku zvažovala různé druhy komunikačních prostředků. Celkově se volba a rozsah využitých komunikačních metod a prostředků (včetně sociálních médií) mezi jednotlivými generálními ředitelstvími a veřejnými konzultacemi značně lišily. Povšimli jsme si, že míra účasti se výrazně lišila.

53

U deseti konzultací s nejvyšším počtem odpovědí se využívaly různé druhy komunikačních prostředků. Ve dvou dalších případech (hodnocení a nová iniciativa týkající se velmi odborného tématu) však navzdory celé škále využitých komunikačních prostředků bylo zasláno jen 24 a17 odpovědí. Třemi případy s nejnižším počtem odpovědí byla tři hodnocení, u kterých generální ředitelství různé komunikační prostředky nevyužila. Obrázek 6 ukazuje počet respondentů u 26 veřejných konzultací, které jsme přezkoumali.

54

Ačkoli je k dispozici řada nástrojů ke spolupráci s občany, Komise se domnívala, že „úroveň spolupráce dosud nedosáhla svého plného potenciálu“. Konstatovala rovněž, že „některé zúčastněné strany stále nejsou ochotné nebo schopné spolupracovat“, a označila nízkou míru účasti za problém⁵⁶. Dokument Komise „Zlepšování právní úpravy – hodnocení a potvrzení závazku“⁵⁷ přetrvávání tohoto problému potvrdil.

55

V našem vzorku veřejných konzultací jsme analyzovali rozdělení účastníků podle zemí jak v absolutním vyjádření, tak vzhledem k počtu obyvatel dané země (příloha V). V absolutním vyjádření pocházela většina odpovědí z Německa. Vzhledem k počtu obyvatel dané země bylo na prvním místě Rakousko a na druhém Německo. Podíváme-li se na veřejnou konzultaci o úpravě letního času, která přinesla 4,6 milionu odpovědí, bylo rozdělení podobné (70 % odpovědí z Německa a 6 % odpovědí z Rakouska), přičemž tyto dvě země byly také na prvním a druhém místě vzhledem k počtu obyvatel (3,8 % a 2,9 %) (obrázek 7).

56

V případě veřejné konzultace o úpravě letního času vyvolala komunikační opatření Komise a její reklama v sociálních médiích velkou pozornost v různých sdělovacích prostředcích a zemích. V průběhu konzultace se Komise pokusila podpořit účast jednotlivců z jiných zemí, než je Německo, a zahájila placenou propagaci v EU-26 (kromě Německa a Spojeného království) se zaměřením na devět zemí, jež měly obzvláště nedostatečné zastoupení (včetně reklam v místních jazycích). Kromě toho přispívala aktivně zastoupení Komise v členských státech sděleními na sítích Facebook a Twitter. Z procentního hlediska se odpovědi z EU-26 zvýšily přibližně o 30 %. Zeměpisné rozdělení odpovědí nicméně zůstalo během celého období konzultace nevyvážené. Informace o výsledcích této veřejné konzultace poskytnuté Komisí tento rozdíl v rozdělení odpovědí mezi členskými státy vysvětlilo.

Respondenti se o veřejných konzultacích často dozvěděli prostřednictvím skupin občanské společnosti

57

V průzkumu jsme se účastníků dotázali, jak získali informace o veřejných konzultacích Komise. Mnoho respondentů zdůraznilo, že se o konzultacích dozvěděli prostřednictvím organizací občanské společnosti nebo nevládních organizací a že by se jinak nezúčastnili (rámeček 3).

58

Dotázali jsme se respondentů, odkud získali informace o zahájení veřejné konzultace (bylo možné uvést více odpovědí). Ze všech možných zúčastněných stran a sdělovacích prostředků měly největší schopnost informovat občany organizace občanské společnosti se 48 %. Dalším důležitým zdrojem informací byly zprávy a články (29 %), internetové stránky Komise (17 %) a sociální média Komise (13 %).

Respondenti si přejí větší propagaci, aby se zvýšila informovanost o veřejných konzultacích

59

Zeptali jsme se respondentů, jak by zlepšili způsob, kterým Komise oslovuje občany a zúčastněné strany. Z 2 224 respondentů nám 1 184 (53 %) poskytlo náměty, jak účinněji zvýšit informovanost.

60

Účastníci průzkumu vyjádřili názor, že konzultační činnosti je třeba ve velké míře propagovat, aby se dosáhlo větší viditelnosti a propagace tohoto postupu, a umožnilo se tak více lidem zúčastnit se. Dále měli pocit, že by se mělo více využívat reklamy v sociálních médiích, televizi, tisku (například novinách) a dokonce pomocí elektronické pošty. Respondenti také zdůraznili, že do propagace veřejných konzultací Komise by měly být více zapojeny celostátní nebo regionální orgány státní správy. Kromě toho se ve všech oblastech očekávala lepší komunikace a spolupráce mezi členskými státy a EU (rámeček 4).

Je třeba široké jazykové pokrytí a větší srozumitelnost dotazníků

Jazykové pokrytí

61

Hlavním aspektem přístupnosti jsou jazyky použité při konzultacích. Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy z roku 2015 doporučují, aby byly požadavky na překlad založeny na rozsahu a dosahu dotčené konzultační metody⁵⁸. V dubnu 2017 zveřejnil generální sekretariát Komise další instrukce⁵⁹, včetně těchto opatření:

• veřejné konzultace (dotazníky a veškeré doprovodné dokumenty) o prioritních iniciativách, které jsou součástí ročního pracovního programu Komise (příloha I), musí být přeloženy do všech úředních jazyků EU,
• dotazníky a veškeré doprovodné dokumenty ke všem ostatním veřejným konzultacím musí být k dispozici alespoň v angličtině, francouzštině a němčině.

62

Aktualizované pokyny z roku 2017 doporučují, aby byly obecně dokumenty týkající se konzultace překládány do tolika jazyků, do kolika bude překlad proveditelný a vhodný, v závislosti na rozsahu a cílové skupině konzultace⁶⁰. Pokyny upřesňují, že dokumenty týkající se veřejné konzultace o iniciativách obsažených v příloze I pracovního programu Komise musí být přeloženy do všech úředních jazyků EU⁶¹. Kromě toho bude generální sekretariát důsledně kontrolovat konzultační strategie, aby určil konzultační činnosti – zejména činnosti v zájmu široké veřejnosti –, které by měly být přeloženy do všech nebo několika jazyků. Pokyny dále požadují, aby byl v konzultační strategii vysvětlen a odůvodněn jazykový režim konzultačních činností.

63

Zjistili jsme, že nebyla stanovena jasná kritéria pro zařazení iniciativ do kategorie „v zájmu široké veřejnosti“ nebo „ostatní“, která by měla sloužit jako základ pro rozhodnutí o tom, zda bude daná iniciativa přeložena, a pokud ano, do kolika jazyků. Podle našich zjištění to do velké míry záleželo na přístupu příslušného generálního ředitelství nebo jeho oddělení nebo na časovém omezení. Zaznamenali jsme rovněž, že Komise klasifikuje iniciativy za účelem validace jako „významné“ a „ostatní“. Jelikož chybí přesná kritéria pro klasifikaci iniciativ, není dostatečně jasné, jaký jazyková režim by se měl během postupu konzultace použít.

64

Sedm konzultací z našeho vzorku bylo zahájeno poté, co v dubnu 2017 vstoupila v platnost nová jazyková politika Komise. Z těchto sedmi konzultací bylo šest dotazníků přeloženo do všech úředních jazyků EU, ale jen tři byly zahrnuty do pracovního programu Komise⁶². Poslední konzultace byla přeložena do tří jazyků.

65

Zjistili jsme, že z 19 veřejných konzultací zahájených před vstupem nové jazykové politiky Komise v platnost byly v případě šesti iniciativ klasifikovaných Komisí jako „významné“ dotazníky, internetové stránky týkající se dané veřejné konzultace a podkladové dokumenty k dispozici pouze v angličtině. U zbývajících 13 případů bylo sedm přeloženo do všech úředních jazyků EU, jedna do šesti jazyků a pět bylo dostupných pouze v angličtině.

66

Zjistili jsme, že pokud byly dotazníky přeloženy do všech úředních jazyků EU, byl průměrný počet obdržených vstupů vyšší než v případech, kdy byly dotazníky k dispozici pouze v angličtině. V našem vzorku 26 veřejných konzultací byly dotazníky pro 11 z 12 veřejných konzultací s nejvyšším počtem vstupů přeloženy do všech úředních jazyků EU. Ve zbývajících 14 případech s nejnižším počtem vstupů byly do všech úředních jazyků EU přeloženy pouze dva.

Koncepce dotazníků a doprovodných dokumentů

67

Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy vyžadují, aby otázky v dotazníku byly relevantní, stručné a jednoduché, aby byly koncipovány neutrálním způsobem a aby byly rovnovážně zastoupeny otevřené a uzavřené otázky⁶³. Komise doložila, že dotazníky byly před použitím otestovány u 22 z 26 přezkoumaných veřejných konzultací. Celkově jsme zjistili, že dotazníky, které jsme přezkoumali, byly dobře připraveny a řídily se pokyny Komise.

68

Zjistili jsme však, že několik dotazníků bylo příliš dlouhých nebo složitých. Například tři dotazníky obsahovaly celkem více než 50 otázek nebo otázky pro některé kategorie respondentů. To vedlo k tomu, že v jednom z těchto případů se konzultace pokusilo zúčastnit 4 786 respondentů, avšak využít pro analýzu Komise bylo možné pouze 1 800 odpovědí, neboť ne všichni respondenti dotazník dokončili. V jednom případě šlo o technické téma související s IT, dotazník ale nebyl zacílen zvlášť na odbornou a zvlášť na neodbornou veřejnost. Pokud by existovaly různé soubory otázek pro tyto dva typy respondentů, mohlo být shromážděno více odpovědí (celkem bylo získáno jen 17 příspěvků).

69

Zjistili jsme, že v 15 případech generální ředitelství, která jsme navštívili, nezvažovala vypracování odlišných dotazníků pro odbornou a neodbornou veřejnost. Ačkoli to pokyny Komise nevyžadují, považujeme 11 případů s méně specifickými dotazníky pro neodbornou veřejnost za příklady správné praxe.

70

Dotazník a dokumentace, které měli k dispozici občané v případě veřejné konzultace o úpravě letního času, neupozornily na důsledky volby jednotlivých členských států (zejména pokud by se měly odlišně rozhodnout sousední země). Kromě toho Komise neuvedla, že výsledky konzultace budou důležitým základem pro vypracování jejího legislativního návrhu bezprostředně po konzultaci⁶⁴. Podle našeho názoru je důležité, aby možní účastníci byli informováni právě o takovýchto důsledcích. Absence takových informací může mít dopad na výsledek veřejné konzultace.

Respondenti mají rádi dotazníky ve všech jazycích EU, které jsou přizpůsobeny občanům a obsahují otevřené otázky

71

V našem průzkumu byla většina respondentů (82 %) spokojena s jazykem, jenž byl během postupu konzultace použit. Velká část (92 %) také souhlasila s tím, že je důležité, aby se veřejné konzultace pořádaly ve všech 24 úředních jazycích EU, a zlepšil se tak jejich dosah.

72

Pokud jde o srozumitelnost dotazníků, 31 % respondentů nebylo spokojeno, protože dotazníky nebyly jasné nebo byly příliš odborné. Mnoho respondentů (76 %) ocenilo zejména to, že mohli odpovídat na otevřené otázky (rámeček 5).

Časový rámec pro konzultace splňoval nezbytné normy

73

Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy stanoví minimální období pro veřejnou konzultaci v délce 12 týdnů a důrazně doporučují toto období prodloužit, pokud se překrývá s dobou prázdnin a dovolených⁶⁵.

74

Z 26 veřejných konzultací v našem vzorku jich 24 toto doporučené minimální období pro odpovědi v délce 12 týdnů splnilo. V osmi případech, kdy se období vyhrazené na odpovědi (částečně) překrývalo s letními prázdninami, nebyl tento faktor zohledněn. Zaznamenali jsme si, že v případě veřejné konzultace o úpravě letního času Komise obdržela výjimečně vysoký počet příspěvků, ačkoli konzultace proběhla během velmi krátkého období (šest týdnů) v létě.

Respondenti se domnívají, že mají dostatečný čas na účast

75

79 % respondentů z našeho průzkumu bylo spokojeno s počtem týdnů, po které byly dotazníky na internetových stránkách Komise přístupné.

Poskytování informací o konzultační činnosti a výsledcích

76

Přezkoumali jsme tyto aspekty analýzy údajů, kterou provedla Komise, a způsob, jakým předložila informace o své konzultační činnosti a výsledcích (fáze 3 na obrázku 3):

1. bezpečné shromažďování a zpracování údajů;
2. řádnou analýzu shromážděných odpovědí, zejména pokud byla míra odpovědí nízká nebo šlo o rozsáhlou kampaň;
3. transparentní a vyčerpávající informace o konzultační činnosti a výsledcích.

77

Celkově jsme došli k závěru, že analýza veřejných konzultací Komise, které byly předmětem našeho přezkumu, a informování o nich byly uspokojivé, zjistili jsme však, že některé oblasti by bylo možné zlepšit z hlediska transparentnosti a vyvozování odpovědnosti.

Nedostatky v oblasti zpracování údajů

Informace o zpracování údajů

78

Podle pokynů Komise ke zlepšování právní úpravy by prohlášení o ochraně osobních údajů mělo respondenty jasně informovat o tom, jak jsou údaje shromažďovány a zpracovávány⁶⁶. V praxi až do zavedení jednotného prohlášení o ochraně osobních údajů v květnu 2018 muselo být pro každou veřejnou konzultaci, při níž se shromažďovaly osobní údaje, připraveno zvláštní prohlášení o ochraně osobních údajů, které muselo být zveřejněno na internetových stránkách o konzultacích týkajících se dané iniciativy.

79

U 22 z 26 konzultací, které jsme přezkoumali, obsahovaly internetové stránky o dané konzultaci prohlášení o vyloučení odpovědnosti s odkazem na stránky Komise o ochraně údajů a na nařízení (ES) č. 45/2001 o ochraně osobních údajů. Internetové stránky však neobsahovaly prohlášení o ochraně osobních údajů, které by respondenty informovalo o tom, jak jsou shromažďovány a zpracovávány osobní údaje, a nebyla uvedena ani doba uchovávání údajů. Pokud jde o zbývající čtyři konzultace, nebylo na internetových stránkách uvedeno žádné prohlášení o ochraně osobních údajů.

Rizika související s technologiemi

80

Kontroly související s informacemi a technologiemi jsou pro internetové konzultace obzvláště důležité, aby byl daný postup bezpečný a obdržené odpovědi byly platné. Přezkoumali jsme kontroly, které provedla generální ředitelství, jež byla předmětem přezkumu, abychom posoudili, zda byla přijata řádná opatření na zmírnění rizik souvisejících s technologiemi.

81

Komise nám poskytla informace o časových razítkách, jež ukazují, kdy účastníci své příspěvky odeslali. V šesti z 24 těchto případů byl počet odpovědí obdržených během posledních dnů období konzultace velmi vysoký, přičemž čísla se pohybovala od 40 % do 95 %. U veřejné konzultace o úpravě letního času bylo 1,3 milionu příspěvků (40 %) odesláno poslední den (obrázek 8).

82

Domníváme se, velký objem provozu s sebou nese značnou míru rizika (například koordinovaný kybernetický útok). Požádali jsme tedy o informace o tom, jak Komise kontroluje geolokalizaci zdrojových IP adres, o základních problémech spojených s nedostupností serveru (přetížení serveru), možném využití prostředků anonymního přístupu k internetovým službám (síť TOR⁶⁷) a ochraně proti internetovým botům (internetoví roboti) a o dalších kontrolách sloužících k potvrzení platnosti odpovědí respondentů.

83

Co se týče analýzy a zpracování údajů, Komise obvykle definuje duplikáty jako více než jednu odpověď se shodnou e-mailovou adresou. Tak tomu bylo například u veřejné konzultace o úpravě letního času⁶⁸. Jeden účastník se nicméně může zúčastnit několikrát, pokud použije různé e-mailové adresy. V tomto případě mohou mít různé příspěvky shodnou IP adresu, což by mohlo být upozorněním na duplikaci. Domníváme se, že příspěvky by měly být kontrolovány, aby se posoudilo, zda jsou jedinečné anebo zda nejsou uměle vytvořené.

84

Požádali jsme o zdrojové IP adresy z jedné veřejné konzultace. Komise se odvolala na svůj výklad předpisů o ochraně údajů a přístup k těmto informacím nám neposkytla. Namísto toho pověřila GŘ DIGIT, které potvrdilo, že pět IP adres bylo duplikovaných. V případě zbývajících veřejných konzultací ani GŘ DIGIT, ani další generální ředitelství před tím, než byly výsledky veřejných konzultací zveřejněny, podobné kontroly neprovedly.

85

Komise neposkytla žádné informace o tom, jakým způsobem byla řešena geolokalizace zdrojových IP adres, ani o možném anonymním přístupu prostřednictvím sítě TOR.

86

CAPTCHA je program, kterým se ověřuje, zda údaje zadává člověk, nikoli robot. Komise využila test CAPTCHA coby opatření proti botům, aby ochránila účast na veřejných konzultacích před zneužitím, neboť tento test brání tomu, aby byly údaje vkládány automaticky. Během veřejné konzultace o úpravě letního času však musel být test CAPTCHA nahrazen jiným mechanismem kvůli obavám ohledně využití osobních údajů společností Google.

Nedostatky v analýze údajů

Interpretace údajů

87

Veřejné konzultace mohou oslovit široké spektrum respondentů, kteří dobrovolně poskytnou zpětnou vazbu; přispívají především aktivní občané EU, kteří se o věci zajímají. Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy jasně uvádějí, že údaje shromážděné prostřednictvím veřejných konzultací nepředstavují reprezentativní názor obyvatelstva EU⁶⁹. Je tomu tak proto, že respondenti reagují ze svého vlastního podnětu, což znamená, že odpovědi nepocházejí od reprezentativního vzorku⁷⁰.

88

Veřejná konzultace o úpravě letního času proběhla v období od 4. července do 16. srpna 2018 a obdržela 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských států. Komise tyto výsledky vzala jako důležitý základ pro vypracování legislativního návrhu. Dne 31. srpna 2018 komisařka Bulcová uvedla: „Naši veřejnou konzultaci využily miliony Evropanů, kteří chtěli vyjádřit svůj názor. A ten je jasný: 84 % Evropanů nechce, aby se dvakrát do roka měnil čas. Budeme konat podle toho a připravíme legislativní návrh pro Evropský parlament a Radu, a ti pak společně rozhodnou“⁷¹.

89

Jsme přesvědčeni, že Komise měla skutečnost, že se 84 % respondentů konzultace o úpravě letního času vyjádřilo pro zrušení střídání času, k němuž dochází dvakrát ročně, uvést do souvislostí. Celkem se zúčastnilo méně než 1 % všech občanů EU a v absolutním vyjádření pocházelo 70 % odpovědí z jednoho členského státu. Kromě toho Komise svůj návrh zrušit střídání času v Evropě připravila, aniž by nejdříve provedla řádné posouzení výhod a nevýhod různých variant.

Odpovědi na základě kampaně

90

V případech, kdy několik respondentů uvede v rámci veřejné konzultace tutéž odpověď, jde buď o shodu okolností, nebo o součást koordinované kampaně. Kampaně mohou velmi účinně vzbuzovat zájem mezi občany a zdůrazňovat hlavní sdělení pro tvůrce politik. Představují ale také problém pro ty, kteří odpovědi analyzují. Podle pokynů Komise ke zlepšování právní úpravy je tedy nezbytné, aby byly kampaně správně identifikovány, analyzovány odděleně a aby jejich výsledky byly náležitě prezentovány. Pokud je kampaň jako taková identifikována, souhrnná zpráva by se o ní měla výslovně zmínit⁷².

91

Z 26 případů, které jsme přezkoumali, se v pěti informovalo o konkrétní kampani. Zjistili jsme však, že jedna z těchto kampaní nebyla v souhrnné zprávě dostatečně vysvětlena. Dále jsme zjistili dva další případy, ve kterých o kampaních informováno nebylo.

Organizace registrované v rejstříku transparentnosti

92

Organizace a podniky, které se chtějí zúčastnit konzultačních činností, musí tím, že se zapíšou do rejstříku transparentnosti, poskytnout informace o tom, jaké zájmy zastupují a jak inkluzivní je jejich zastoupení. Příspěvky od registrovaných organizací a podniků by měly být zpracovány v odlišné kategorii zúčastněných stran než příspěvky od jejich neregistrovaných protějšků: organizace a podniky, které se nezaregistrují, se zpracují jako oddělená kategorie „neregistrované organizace/podniky“⁷³.

93

Při analýze a prezentaci výsledků konzultace je třeba rozlišovat mezi různými kategoriemi zúčastněných stran, které přispěly ke konzultaci⁷⁴. Z 26 přezkoumaných případů jich pouze osm obsahovalo informace o registrovaných a neregistrovaných organizacích/podnicích.

Respondenti si kladou otázky o využití jejich příspěvků

94

Respondenti z našeho průzkumu si nebyli jistí, zda a jak Komise bere jejich odpovědi v úvahu (Rámeček 6).

95

Všem respondentům našeho průzkumu jsme předložili sérii výroků, které jsou obsaženy v oficiálních sděleních Komise. Naši respondenti vyjádřili nízkou míru souhlasu s výroky, že „Evropská komise zohledňuje názory občanů“ a že „politiky a právní předpisy EU jsou připravovány na základě poznatků a jsou podpořeny názory občanů“ (v obou případech 33 %). Výroky „politiky a právní předpisy EU jsou navrhovány transparentně“ (37 %) a „občané mohou přispívat v rámci celého postupu tvorby politik a právních předpisů“ (40 %) byly ohodnoceny lépe, souhlas byl však také nízký.

Nedostatečná zpětná vazba pro respondenty a malá pozornost věnovaná výsledkům

96

Komise informuje o výsledcích veřejných konzultací ve věcných souhrnných zprávách a souhrnných zprávách. V případě legislativních návrhů by důvodová zpráva měla vysvětlit, jak byly příspěvky zohledněny, nebo uvést důvody, proč zohledněny nebyly.

Věcné souhrnné zprávy

97

Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy doporučují, aby byly o vstupech obdržených od občanů coby správná praxe zajišťující transparentnost zveřejňovány věcné souhrnné zprávy. Zprávy by se měly zveřejňovat krátce po ukončení veřejné konzultace a měly by veřejnosti poskytnout základní statistické informace (například typy skupin zúčastněných stran, počet účastníků, zeměpisné rozdělení a další důležité základní údaje)⁷⁵.

98

V souladu s doporučením v pokynech ke zlepšování právní úpravy zveřejnila Komise věcné souhrnné zprávy u 20 z 26 konzultací, které jsme přezkoumali. Některé z těchto zpráv byly předloženy až dlouho po ukončení konzultace. V uvedených 20 případech byly zveřejněny v průměru šest měsíců poté, co veřejná konzultace skončila (obrázek 9).

99

Z 20 zveřejněných věcných souhrnných zpráv byly do všech úředních jazyků EU přeloženy dvě. Zbývajících 18 zpráv bylo k dispozici pouze v angličtině.

100

Všech 20 zveřejněných zpráv mělo nestranný, neutrální tón a obsahovalo věcné informace, jak požadují pokyny Komise. Domníváme se však, že by bylo možné zlepšit vizuální stránku (například diagramy, tabulky a grafy). Pět z 20 zpráv neobsahovalo žádné vizuální prvky a v ostatních případech, pokud byly součástí zprávy, byly často obtížně čitelné.

Souhrnné zprávy

101

Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy vyžadují, aby souhrnná zpráva – ať už samostatná, nebo přiložená k posouzení dopadů či hodnocení – obsahovala podrobnější přehled veškeré zpětné vazby a obdržených příspěvků. Měla by informovat občany o tom, jak byly zohledněny jejich vstupy, a vysvětlit, proč nebylo možné navázat na určité návrhy⁷⁶. Kromě toho pokyny Komise z roku 2015 uvádějí, že souhrnná zpráva by neměla mít více než deset stran a měla by být zveřejněna ve všech jazycích, ve kterých byla zveřejněna konzultace na příslušných internetových stránkách⁷⁷. Podle přepracovaných pravidel z července 2017 se souhrnná zpráva nemusí překládat. Je to však osvědčeným postupem u významných iniciativ v příloze I pracovního programu Komise nebo u iniciativ v zájmu široké veřejnosti.

102

Komise vypracovala souhrnnou zprávu pro 25 z 26 veřejných konzultací, které jsme přezkoumali. Tyto zprávy byly zveřejněny v průměru devět měsíců poté, co veřejná konzultace skončila (obrázek 9).

103

Z 23 zveřejněných souhrnných zpráv jich bylo 19 k dispozici pouze v angličtině, ačkoli v pěti z těchto 19 případů byly související veřejné konzultace zveřejněny na internetových stránkách věnovaných konzultacím ve všech úředních jazycích EU a v jednom případě v šesti úředních jazycích EU. Podle pokynů Komise z roku 2015 mělo být těchto šest souhrnných zpráv přeloženo do jazyků EU, v nichž byla konzultace zveřejněna na internetových stránkách věnovaných konzultacím.

104

Pokud jde o obsah 23 souhrnných zpráv, pouze sedm obsahovalo podrobnosti o metodice a nástrojích použitých ke zpracování údajů. Všechny uváděly informace o rozdělení respondentů podle země bydliště nebo původu.

105

Ačkoli souhrnné zprávy nemusí objasňovat, zda jsou výsledky reprezentativní, devět z 23 souhrnných zpráv obsahovalo informace o tom, že veřejné konzultace nejsou ze statistického hlediska reprezentativní. Jedním z těchto devíti případů byla veřejná konzultace o úpravě letního času, u které zpráva Komise uvedla, že veřejné konzultace nebyly reprezentativní⁷⁸. Domníváme se, že tato informace může účastníkům přiblížit, co mohou očekávat.

Důvodová zpráva

106

Veškeré návrhy a akty Komise v přenesené pravomoci by měly zahrnovat důvodovou zprávu, jejímž cílem je vysvětlit důvody návrhu Komise a jeho kontext a která by měla vycházet z různých fází přípravného postupu. Důvodová zpráva také slouží k tomu, aby vnitrostátní parlamenty mohly návrh přezkoumat podle mechanismu kontroly subsidiarity (protokol č. 2 ke Smlouvám).

107

V případě iniciativ, které vedou k legislativním návrhům, by důvodová zpráva měla vysvětlit, do jaké míry byly hlavní příspěvky z veřejných konzultací zohledněny při návrhu politické iniciativy nebo proč nemohly být (všechny) zohledněny⁷⁹.

108

Ve všech 17 případech z našeho vzorku, které zahrnovaly legislativní návrhy, byla důvodová zpráva vypracována. Nedostatky jsme zaznamenali ve třech z těchto 17 případů: obsahovaly jen několik málo popisných odstavců a nevysvětlovaly spojitost mezi vstupy respondentů a navrhovanými možnostmi. Nalezli jsme naopak čtyři případy, které uváděly všechny typy provedených konzultačních činností a obsahovaly jasnou spojitost mezi vstupy respondentů a legislativním návrhem, vysvětlení postojů různých zúčastněných stran k jednotlivým možnostem a důvody, proč některé možnosti nebyly vzaty v úvahu.

Respondenti mají pocit, že by měli být o výsledcích veřejných konzultací lépe informováni

109

Respondenti, kteří se zúčastnili našeho průzkumu, byli s věcnou souhrnnou zprávou (41% míra spokojenosti) a se souhrnnou zprávou (38% míra spokojenosti) nespokojeni nebo spíše nespokojeni. Ve svých komentářích často uváděli, že neobdrželi žádnou zpětnou vazbu týkající se průzkumu, nevěděli, kde hledat výsledky, nebo si zprávu nemohli přečíst, protože byla zveřejněna jen v jednom jazyce nebo jen v několika dalších jazycích. Respondenti poukázali na to, že by uvítali e-mail od Komise, který by obsahoval odkaz na další informace o výsledcích studie (rámeček 7).

Respondenti se domnívají, že se Komise ze své činnosti dostatečně nezodpovídá a není blízká občanům

110

Respondenti mají za to, že Komise by se měla ze své činnosti více zodpovídat, čehož by mohlo být dosaženo lepší komunikací, větší transparentností a větší propagací témat, jež se dotýkají občanů EU (rámeček 8).

Závěry a doporučení

111

Celkově jsme zjistili, že rámec Komise pro veřejné konzultace má vysokou úroveň a že respondenti našeho průzkumu byli s postupem konzultace obecně spokojeni. Našli jsme však několik oblastí, ve kterých by bylo možné rámec Komise zlepšit z hlediska sledování a hodnocení veřejných konzultací. Pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy nestanoví specifické ukazatele a systematické hodnocení toho, zda veřejné konzultace dosahují všech svých cílů (body 24–32).

Doporučení 1 – Rámec Komise

Za účelem sledování veřejných konzultací by Komise měla zlepšit pokyny ke zlepšování právní úpravy tím, že:

• definuje specifické ukazatele, které by se sledovaly a vykazovaly u jednotlivých veřejných konzultací a na úrovni Komise,
• bude systematicky hodnotit, zda veřejné konzultace dosahují svých cílů.

Časový rámec: červenec 2020

112

Celkově jsme došli k závěru, že příprava a provádění veřejných konzultací Komise, které byly předmětem našeho přezkumu, byla uspokojivá, zjistili jsme však, že některé oblasti je možné zlepšit, aby se zajistila snadná a účinná účast občanů (body 33–34).

113

V případě přezkoumaných veřejných konzultací Komise ne vždy poskytla předběžné informace, aby občanům umožnila se na účast připravit. V některých případech Komise nevypracovala konzultační strategie nebo je nezveřejnila na internetových stránkách týkajících se dané veřejné konzultace. Pokud byly konzultační strategie vypracovány, stanovily pouze obecné cíle a nevysvětlily, jak bude daná veřejná konzultace doplňovat ostatní konzultační činnosti. U některých konzultačních strategií nebyly určeny všechny zúčastněné strany, které byly významné nebo jež by mohly mít o účast zájem, a nebyl v nich uveden plánovaný jazykový režim (body 35–50).

Doporučení 2 – Konzultační strategie

Komise by měla dosáhnout cíle, kterým je účast veřejnosti na tvorbě právních předpisů EU, s co nejlepší možnou mírou informování občanů EU. Za tím účelem by Komise měla vypracovat a zveřejnit konzultační strategie, jež by vysvětlovaly:

• které z konzultačních činností (například veřejné konzultace, konzultace se sociálními partnery, odborníky, lobbisty, průzkumy Eurobarometr, pracovní skupiny, náhodně vybrané vzorky občanů, veřejná slyšení, dialogy s občany nebo jiné) budou využity a jak se budou vybrané aktivity vzájemně doplňovat,
• konkrétní účel veřejných konzultací, jejich zamýšlené využití a úřední jazyky EU, do nichž budou dotazníky a další dokumenty týkající se konzultace (například obecné informace, plány, zprávy s výsledky atd.) přeloženy.

Časový rámec: červenec 2020

114

Celkově se volba a rozsah využitých komunikačních metod a prostředků (včetně sociálních médií) mezi jednotlivými generálními ředitelstvími a veřejnými konzultacemi značně lišily. U případů s nejnižším počtem odpovědí nebyly využity různé druhy komunikační prostředky. Komise uznala, že některé zúčastněné strany stále nejeví ochotu nebo nejsou schopny se zapojit a že nízká míra účasti představuje problém. Přístup Komise k oslovování občanů je pro zapojení občanů, a tím i zvýšení účasti, klíčový (body 51-60).

Doporučení 3 – Informační činnosti

Aby se zlepšilo informování o veřejných konzultacích, měla by Komise:

• zvýšit své informační aktivity a přizpůsobit svá komunikační opatření tak, aby podpořila větší účast, zejména záběr možných účastníků,
• lépe spolupracovat se zastoupeními Komise v členských státech, s organizacemi, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor nebo Evropský výbor regionů a s vnitrostátními orgány s cílem šířit o veřejných konzultacích více informací.

Časový rámec: červenec 2020

115

Nenašli jsme žádná jasná kritéria pro zařazení iniciativ do kategorií „v zájmu široké veřejnosti“ nebo „ostatní“, která by měla sloužit jako základ pro stanovení jazyků, do nichž by Komise měla přeložit dotazníky a další klíčové dokumenty týkající se konzultace. Pokud byly dotazníky k přezkoumaným veřejným konzultacím přeloženy do všech úředních jazyků EU, byl průměrný počet obdržených vstupů vyšší než v případech, kdy byly dotazníky k dispozici pouze v angličtině. Zjistili jsme, že dotazníky k přezkoumaným veřejným konzultacím nebyly vždy zaměřeny na veřejnost, nýbrž byly určeny spíše odborníkům, a že některé dotazníky byly příliš dlouhé nebo příliš složité (body 61–72).

Doporučení 4 – Jazykový režim a dotazníky

Aby se mohli snadno a účinně zapojit všichni občané, měla by Komise:

• upřesnit kritéria pro zařazení iniciativ do kategorie „v zájmu široké veřejnosti“ nebo „ostatní“,
• zajistit, aby dotazníky a další klíčové dokumenty týkající se konzultace (jako jsou plány, konzultační strategie, věcné souhrnné zprávy a souhrnné zprávy) byly v případě všech prioritních iniciativ a iniciativ v zájmu široké veřejnosti přeloženy do všech úředních jazyků,
• zajistit, aby byla každá veřejná konzultace založena na obecném dotazníku pro veřejnost v souladu s normami stanovenými v pokynech ke zlepšování právní úpravy (relevantní, stručné, jednoduché apod. otázky), přičemž by byl v případě potřeby připraven dodatečný soubor otázek pro odborníky.

Časový rámec: červenec 2020

116

Celkově jsme došli k závěru, že analýza veřejných konzultací Komise, které byly předmětem našeho přezkumu, a informování o nich byly uspokojivé, zjistili jsme však, že některé oblasti by bylo možné zlepšit, aby se zajistila transparentnost a vyvozování odpovědnosti (body 76–77).

117

Komise provedla jen málo kontrol platnosti odpovědí a ne vždy zveřejnila prohlášení o ochraně osobních údajů s informacemi o tom, jak budou údaje shromažďovány a zpracovány. Zjistili jsme také, že analýza a interpretace údajů, které Komise provedla, nebyly vždy jasné, zejména pokud jde o nereprezentativní povahu odpovědí, informace o respondentech podle kategorie zúčastněných stran a odpovědi na základě kampaně (body 78–95).

Doporučení 5 – Zpracování a bezpečnost údajů

Komise by měla postup veřejných konzultací chránit před manipulacemi s výsledky. Měla by tedy uplatňovat vysoké normy v oblasti zpracování a bezpečnosti údajů. U všech veřejných konzultací by Komise měla zejména:

• systematicky kontrolovat, zda jsou zaslané příspěvky jedinečné a nejsou uměle vytvořeny, a o těchto kontrolách informovat (například v souhrnné zprávě),
• odpovědi na veřejné konzultace jednotně zpracovávat (například informace o kategoriích účastníků a popis kampaní).

Časový rámec: červenec 2020

118

Zjistili jsme, že v případě veřejných konzultací, které jsme přezkoumali, Komise ne vždy připravila požadované zprávy s výsledky konzultací nebo je předložila dlouho po ukončení konzultace. V průměru trvalo zveřejnění věcné souhrnné zprávy o veřejné konzultaci šest měsíců a souhrnné zprávy s výsledky všech konzultačních činností a vysvětlením, jak byly příspěvky respondentů zohledněny, devět měsíců (body 96–110).

Doporučení 6 – Zpětná vazby pro respondenty

Aby byl postup veřejných konzultací co nejtransparentnější, měla by Komise účastníkům o výsledcích konzultace poskytnout včasnou zpětnou vazbu.

Časový rámec: červenec 2020

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Lazaros S. LAZARU, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 16. července 2019.

Přílohy

Příloha I – Veřejné konzultace Komise, které jsme přezkoumali

Č.	GŘ	Název	Rok	Typ veřejné konzultace	Legislativní návrh
VK-1	GS	Návrh na povinný rejstřík transparentnosti	2016	Přezkum/revize interinstitucionální dohody	-
VK-2	GS	Evropská občanská iniciativa	2017	Přezkum/revize iniciativy	Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-3	AGRI	Modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky	2017	Nová iniciativa	Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-4	AGRI	Iniciativa zaměřená na zlepšení potravinového řetězce	2017	Nová iniciativa	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-5	EAC	Hodnocení spolupráce v oblasti politiky mládeže v EU	2016	Hodnocení v polovině období	-
VK-6	EAC	Evropský sbor solidarity	2017	Nová iniciativa	Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-7	EAC	Přezkum doporučení z roku 2006 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení	2017	Přezkum/revize iniciativy	Návrh DOPORUČENÍ RADY
VK-8	EAC	Hodnocení programu Erasmus+ v polovině období	2017	Hodnocení v polovině období	-
VK-9	EAC	Doporučení o podpoře sociálního začleňování a společných hodnot prostřednictvím formálního a neformálního učení	2017	Nová iniciativa	Návrh DOPORUČENÍ RADY
VK-10	HOME	Boj proti pašování migrantů: jsou právní předpisy EU vhodné pro tento účel?	2016	REFIT	-
VK-11	HOME	Hodnocení protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu EU z roku 2016	2016	Hodnocení	-
VK-12	HOME	Opatření Evropského uprchlického fondu na období 2011–2013	2016	Hodnocení	-
VK-13	HOME	Předcházení trestné činnosti a boj proti ní 2007–2013	2016	Hodnocení	-
VK-14	HOME	Boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků	2017	Nová iniciativa	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-15	HOME	Legální migrace občanů ze zemí, které nejsou členy EU	2017	REFIT	-
VK-16	HOME	Interoperabilita informačních systémů EU pro ochranu hranic a bezpečnost	2017	Nová iniciativa	Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-17	MOVE	Přezkum směrnice 1999/62/ES v platném znění o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly („euroviněta“)	2016	Přezkum/revize iniciativy + hodnocení	Návrh SMĚRNICE RADY
VK-18	MOVE	Přezkum směrnice 2004/52/ES a rozhodnutí 2009/750/ES o definici evropské služby elektronického mýtného	2016	Hodnocení	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY a návrh rozhodnutí Komise
VK-19	MOVE	Revize směrnice o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu (2000/59/ES)	2016	Přezkum/revize iniciativy	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-20	MOVE	Hodnocení nařízení (ES) č. 392/2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod	2016	Hodnocení	-
VK-21	MOVE	Přezkum směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží	2016	Přezkum/revize iniciativy	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-22	MOVE	Posílení sociálních právních předpisů v silniční dopravě	2016	Přezkum/revize iniciativy a hodnocení	Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-23	MOVE	Hodnocení Nástroje pro propojení Evropy v polovině období	2016	Hodnocení	-
VK-24	MOVE	Přezkum směrnice o čistých vozidlech	2016	Přezkum/revize iniciativy	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
VK-25	MOVE	Nařízení o seznamu EU pro leteckou bezpečnost („černá listina leteckých společností“)	2017	Hodnocení	-
VK-26	MOVE	Úprava letního času	2018	Přezkum/revize iniciativy	Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Zdroj: EÚD na základě údajů Komise.

Příloha II – Skupina odborníků

Jméno	Funkce	Organizace
Christiane Arndt-Bascleová	Vedoucí programu na ředitelství pro veřejnou zprávu	OECD
Galina Biedenbachová	Docentka v oblasti řízení podniků	Fakulta pro podnikání, ekonomii a statistiku, Univerzita v Umeå
Luis Bouza	Docent v oblasti politologie a hostující profesor na Evropské univerzitě a Univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne	Autonomní univerzita Madrid
Emanuela Bozziniová	Přednášející na katedře sociologie a sociálního výzkumu	Univerzita v Trentu
Yves Dejaeghere	Hostující profesor a koordinátor organizace G1000	Antverpská univerzita
Raphaël Kies	Vědecký pracovník v oblasti politologie	Lucemburská univerzita
Elisa Lironiová	Vedoucí pracovnice v sekci Evropská demokracie	Evropské středisko pro občanskou akci (ECAS)
Beatriz Pérez de las Herasová	Profesorka v oblasti práva Evropské unie, profesorka programu Jeana Monneta v oblasti evropské integrace	Právnická fakulta, Univerzita v Deustu
Anna Renkampová	Projektová manažerka, program Budoucnost demokracie	Bertelsmann Stiftung

Zdroj: EÚD.

Příloha III – Průzkum vnímání

Přístup

V souvislosti s 26 veřejnými konzultacemi v našem vzorku jsme se dotázali 16 007 občanů a zúčastněných stran, kteří se zúčastnili 15 z nich, a obdrželi jsme 2 224 odpovědí. Zbývajících 11 veřejných konzultací z našeho vzorku nebylo do průzkumu zahrnuto z provozních nebo praktických důvodů, jako jsou například prohlášení o ochraně osobních údajů s krátkou dobou uchování, která u osobních údajů činila pouze jeden rok, chybějící platné e-mailové adresy pro kontaktování účastníků a časová omezení.

Pokud jde o 15 veřejných konzultací, jež byly zahrnuty do našeho průzkumu, přizvali jsme k němu pouze účastníky, kteří souhlasili se zveřejněním svého jména a příspěvku na internetových stránkách Komise. Průzkum a jeho obsah (včetně dotazníku) jsme připravili my, ale technické zpracování probíhalo u Komise, protože nám s odvoláním na svůj výklad předpisů o ochraně údajů neposkytla žádné osobní údaje.

Z 15 veřejných konzultací zahrnutých do našeho průzkumu byly čtyři provedeny v roce 2017 a 11 v roce 2016. V případech, kdy respondenti uvedli, že si nepamatují, že by se některé z 15 uvedených veřejných konzultací zúčastnili, a přesto předložili návrh na zlepšení, nebyli dotázáni na míru spokojenosti. Z 2 224 respondentů jich 809 (36 %) uvedlo „Ne, nepamatuji si, že bych se zúčastnil(-a) některé z těchto [uvedených] veřejných konzultací“. Celková míra spokojenosti byla tudíž vypočtena na základě 1 415 příspěvků.

Auditní tým analyzoval jednotlivé výsledky, které nejsou statisticky reprezentativní, tak, že zohlednil počet respondentů průzkumu, možné rozpory mezi veřejnými konzultacemi v letech 2016 a 2017 a možné rozdíly ve vnímání mezi veřejnými konzultacemi s mnoha účastníky a veřejnými konzultacemi, které měly jen několik účastníků. Ve všech případech byla míra spokojenosti podobná (od 64,8 % do 69,4 %).

Výsledky průzkumu vnímání provedeného mezi účastníky veřejných konzultací Evropské komise

Příprava veřejné konzultace:	Spokojenost
Jazyk použitý během konzultace	82 %
Dostupné informace o rozsahu a cíli veřejné konzultace	75 %
Obecné dokumenty, odkazy a další referenční dokumenty, které byly k dispozici	60 %

Účast na veřejné konzultaci:	Spokojenost
Doba trvání veřejné konzultace (počet týdnů, kdy byl dotazník k dispozici na internetových stránkách Evropské komise k vyplnění)	79 %
Délka dotazníku k veřejné konzultaci	80 %
Jasnost a jednoduchost otázek v rámci veřejné konzultace	69 %
Počet otevřených otázek s prázdnými textovými rámečky umožňující vyslovit názor a uvést podrobné komentáře	76 %

Informace o výsledcích veřejné konzultace:	Spokojenost
„Věcná zpráva“, která obsahovala shrnutí všech obdržených vstupů	41 %
„Souhrnná zpráva“, která obsahovala informace o tom, jak byly obdržené odpovědi zohledněny	38 %
Dostupné informace o souvisejícím legislativním návrhu	38 %

Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky?	Souhlas
Politiky a právní předpisy EU jsou navrhovány transparentně	37 %
Politiky a právní předpisy EU jsou připravovány na základě poznatků a jsou podpořeny názory občanů a dalších zúčastněných stran	33 %
Občané a další zúčastněné strany mohou přispívat během celého postupu tvorby politik a právních předpisů	40 %
Evropská komise zohledňuje názory občanů a dalších zúčastněných stran	33 %
Je důležité, aby byly veřejné konzultace prováděny ve všech 24 úředních jazycích EU	92 %

Zdroj: průzkum EÚD.

Podrobné statistiky

1. Kolikrát jste se v posledních třech letech, 2016, 2017 a 2018, zúčastnil(-a) veřejných konzultací pořádaných Evropskou komisí?

		Odpovědi	Podíl
jednou		1 318	59,26 %
dvakrát nebo třikrát		695	31,25 %
více než třikrát		211	9,49 %

2. Odpovídal(-a) jste

		Odpovědi	Podíl
jako soukromá osoba		1 505	67,67 %
z hlediska své profese nebo jménem organizace		372	16,73 %
v obou rolích		347	15,6 %

3. Jak jste se o veřejných konzultacích Evropské komise dověděl(-a)?

		Odpovědi	Podíl
z internetových stránek Evropské komise		374	16,82 %
ze sociálních médií Evropské komise		295	13,26 %
od organizace občanské společnosti (nevládní organizace, odbory, sdružení zemědělců nebo jiné)		1 058	47,57 %
od vnitrostátních orgánů		85	3,82 %
od regionálních či místních orgánů		59	2,65 %
od kolegy/známého		200	8,99 %
od zaměstnavatele		39	1,75 %
ze zpráv nebo článků (internetových nebo tištěných)		655	29,45 %
z jiného zdroje		143	6,43 %

4. Proč jste se zúčastnil(-a)?

		Odpovědi	Podíl
zajímalo vás téma		1 237	55,62 %
chtěl(-a) jste ovlivnit legislativní výsledek		1 295	58,23 %
považoval(-a) jste svou účast za občanskou povinnost		1 085	48,79 %
chtěl(-a) jste se podělit o své odborné znalosti		392	17,63 %
legislativní výsledek se vás přímo dotýkal		295	13,26 %
byl(-a) jste z hlediska své profese požádán(-a) o účast		158	7,1 %
jiné		31	1,39 %

5. Vyberte z těchto veřejných konzultací Evropské komise provedených v období let 2016–2017 a seřazených podle data (poslední) konzultaci, které jste se zúčastnil(-a)

		Odpovědi	Podíl
Potravinový řetězec (16. 8. 2017 – 07. 11. 2017)		159	7,15 %
Nařízení o seznamu EU pro leteckou bezpečnost („černá listina leteckých společností“) (11. 8. 2017 – 07. 11. 2017)		7	0,31 %
Evropská občanská iniciativa (24. 5. 2017 – 16. 8. 2017)		372	16,73 %
Modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP) (2. 2. 2017 – 2. 5. 2017)		661	29,72 %
Přezkum směrnice o čistých vozidlech (19. 12. 2016 – 24. 3. 2017)		19	0,85 %
Hodnocení Nástroje pro propojení Evropy v polovině období (28. 11. 2016 – 27. 2. 2017)		11	0,49 %
Posílení sociálních právních předpisů v silniční dopravě (5. 9. 2016 – 11. 12. 2016)		32	1,44 %
Odpovědnost dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (29. 7. 2016 – 31. 10. 2016)		0	0 %
Hodnocení spolupráce v oblasti politiky mládeže v EU (18. 7. 2016 – 16. 10. 2016)		14	0,63 %
Revize směrnice o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu (2000/59/ES) (13. 7. 2016 – 16. 10. 2016)		3	0,13 %
Evropská služba elektronického mýtného (8. 7. 2016 – 2. 10. 2016)		6	0,27 %
Přezkum směrnice 1999/62/ES („euroviněta“) (08. 7. 2016 – 2. 10. 2016)		5	0,22 %
Opatření Evropského uprchlického fondu na období 2011–2013 (10. 5. 2016 – 9. 8. 2016)		25	1,12 %
Návrh na povinný rejstřík transparentnosti (1. 3. 2016 – 1. 6. 2016)		86	3,87 %
Hodnocení protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu EU (15. 2. 2016 – 31. 5. 2016)		15	0,67 %
Ne, nepamatuji si, že bych se zúčastnil(-a) některé z těchto veřejných konzultací		809	36,38 %

6. Jak jste byli celkově s procesem této veřejné konzultace spokojeni?

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		327	23,11 %
spíše spokojen(-a)		600	42,4 %
spíše nespokojen(-a)		190	13,43 %
nespokojen(-a)		112	7,92 %
nevím / bez názoru		186	13,14 %

8.1 Příprava veřejné konzultace: 1) Jazyk použitý během postupu konzultace

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		754	53,29 %
spíše spokojen(-a)		410	28,98 %
spíše nespokojen(-a)		124	8,76 %
nespokojen(-a)		50	3,53 %
nevím / bez názoru / není relevantní		77	5,44 %

8.1 Příprava veřejné konzultace: 2) Dostupné informace o rozsahu a cíli veřejné konzultace

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		456	32,23 %
spíše spokojen(-a)		600	42,4 %
spíše nespokojen(-a)		193	13,64 %
nespokojen(-a)		79	5,58 %
nevím / bez názoru / není relevantní		87	6,15 %

8.1 Příprava veřejné konzultace: 3) Obecné dokumenty, odkazy a další referenční dokumenty, které byly k dispozici

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		330	23,32 %
spíše spokojen(-a)		520	36,75 %
spíše nespokojen(-a)		252	17,81 %
nespokojen(-a)		90	6,36 %
nevím / bez názoru / není relevantní		223	15,76 %

8.2 Účast na veřejné konzultaci: 1) Doba trvání veřejné konzultace (počet týdnů, kdy byl dotazník k dispozici na internetových stránkách Evropské komise k vyplnění)

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		620	43,82 %
spíše spokojen(-a)		495	34,98 %
spíše nespokojen(-a)		85	6,01 %
nespokojen(-a)		43	3,04 %
nevím / bez názoru / není relevantní		172	12,16 %

8.2 Účast na veřejné konzultaci: 2) Délka dotazníku

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		482	34,06 %
spíše spokojen(-a)		646	45,65 %
spíše nespokojen(-a)		170	12,01 %
nespokojen(-a)		42	2,97 %
nevím / bez názoru / není relevantní		75	5,3 %

8.2 Účast na veřejné konzultaci: 3) Jasnost a jednoduchost otázek v rámci veřejné konzultace

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		403	28,48 %
spíše spokojen(-a)		577	40,78 %
spíše nespokojen(-a)		261	18,45 %
nespokojen(-a)		118	8,34 %
nevím / bez názoru / není relevantní		56	3,96 %

8.2 Účast na veřejné konzultaci: 4) Počet otevřených otázek s prázdnými textovými rámečky umožňující vyslovit názor a uvést podrobné komentáře

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		465	32,86 %
spíše spokojen(-a)		606	42,83 %
spíše nespokojen(-a)		137	9,68 %
nespokojen(-a)		55	3,89 %
nevím / bez názoru / není relevantní		152	10,74 %

8.3 Informace o výsledcích veřejné konzultace: 1) „Věcná zpráva“, která obsahovala shrnutí všech obdržených vstupů

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		220	15,55 %
spíše spokojen(-a)		359	25,37 %
spíše nespokojen(-a)		239	16,89 %
nespokojen(-a)		197	13,92 %
nevím / bez názoru / není relevantní		400	28,27 %

8.3 Informace o výsledcích veřejné konzultace: 2) „Souhrnná zpráva“, která obsahovala informace o tom, jak byly obdržené odpovědi zohledněny

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		205	14,49 %
spíše spokojen(-a)		328	23,18 %
spíše nespokojen(-a)		248	17,53 %
nespokojen(-a)		231	16,33 %
nevím / bez názoru / není relevantní		403	28,48 %

8.3 Informace o výsledcích veřejné konzultace: 3) Dostupné informace o souvisejícím legislativním návrhu

		Odpovědi	Podíl
spokojen(-a)		193	13,64 %
spíše spokojen(-a)		342	24,17 %
spíše nespokojen(-a)		286	20,21 %
nespokojen(-a)		226	15,97 %
nevím / bez názoru / není relevantní		368	26,01 %

9. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 1) Politiky a právní předpisy EU jsou navrhovány transparentně

		Odpovědi	Podíl
souhlasím		176	7,91 %
spíše souhlasím		589	26,48 %
spíše nesouhlasím		749	33,68 %
nesouhlasím		617	27,74 %
nevím / bez názoru		93	4,18 %

9. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 2) Politiky a právní předpisy EU jsou připravovány na základě poznatků a jsou podpořeny názory občanů a dalších zúčastněných stran

		Odpovědi	Podíl
souhlasím		157	7,06 %
spíše souhlasím		568	25,54 %
spíše nesouhlasím		727	32,69 %
nesouhlasím		648	29,14 %
nevím / bez názoru		124	5,58 %

9. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 3) Občané a další zúčastněné strany mohou přispívat během celého postupu tvorby politik a právních předpisů

		Odpovědi	Podíl
souhlasím		246	11,06 %
spíše souhlasím		619	27,83 %
spíše nesouhlasím		735	33,05 %
nesouhlasím		498	22,39 %
nevím / bez názoru		126	5,67 %

9. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 4) Evropská komise zohledňuje názory občanů a dalších zúčastněných stran

		Odpovědi	Podíl
souhlasím		175	7,87 %
spíše souhlasím		540	24,28 %
spíše nesouhlasím		720	32,37 %
nesouhlasím		619	27,83 %
nevím / bez názoru		170	7,64 %

9. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 5) Je důležité, aby byly veřejné konzultace prováděny ve všech 24 úředních jazycích EU

		Odpovědi	Podíl
souhlasím		1 648	74,1 %
spíše souhlasím		381	17,13 %
spíše nesouhlasím		72	3,24 %
nesouhlasím		56	2,52 %
nevím / bez názoru		67	3,01 %

Příloha IV – Překlady odpovědí občanů

Občan č. 1: „Die Möglichkeit, außerhalb von Wahlen meine Meinung mitzuteilen und diese in die Gestaltung Europas einzubringen.“ (DE) / „Možnost sdělit svůj názor i mimo volby, a přispět tak k utváření Evropy.“

Občan č. 2: „La possibilità di poter esprimere un'opinione direttamente senza intermediari.“ (IT) / „Možnost vyjádřit názor přímo bez prostředníků.“

Občan č. 3: „Iespēja izteikt savas domas un vēlmes kā ražojošam lauksaimniekam.“ (LV) / „Možnost vyjádřit své myšlenky a přání jako zemědělec.“

Občan č. 5: „… Dass er überhaupt stattfindet. Ein wichtiger Meilenstein auf dem Weg zur Demokratisierung der EU.” (DE) / „… Že se to vůbec koná. Důležitý milník na cestě k demokratizaci EU.“

Občan č. 6: „Me parece interesante este tipo de consultas siempre que su resultado se utilice para tomar decisiones. Para que al ciudadano no se le deje solamente para las consultas electorales. Es necesario avanzar hacia formas de democracia directa. La democracia representativa nos está llevando al desinterés, cada vez que se nos convoca aumenta la abstención. Me parece grave.“ (ES) / „Tento typ konzultace se mi zdá zajímavý, pokud budou z jeho výsledků vycházet rozhodnutí a občané nebudou dotazování pouze ve volbách. Je třeba přejít k formám přímé demokracie. Zastupitelská demokracie vede k nezájmu – pokaždé, když máme jít k volbám, zvyšuje se neúčast. Považuji to za závažné.“

Občan č. 9: „To da se traži mišljenje i nas 'običnih' građana i malih subjekata.“ (HR) / „Aby se někdo ptal na názory ‚obyčejných‘ občanů a malých subjektů.“

Občan č. 10: „Difficulté à savoir à quoi elle va servir CONCRÈTEMENT.“ (FR) / „Těžko říci, k čemu bude sloužit KONKRÉTNĚ.“

Občan č. 11: „Es hat den Eindruck einer reinen Alibibefragung hinterlassen.“ (DE) / „Působí to dojmem čistě alibistického průzkumu.“

Občan č. 12: „… c'est JUSTE une consultation qui semble pro forma et pas encore un réel exercice de démocratie participative, hélas… Pourtant, voilà une occasion de réenchanter le rêve et le projet européen, non? Sinon, le fossé entre citoyen et eurocrate ne cessera de s'agrandir, ce qui sera tout bénéfice pour les eurosceptiques et autres national-populistes.“ (FR) / „… je to JEN konzultace aby se neřeklo, která působí jako formalita a bohužel zatím nikoli jako skutečné uplatňování participativní demokracie, … Přesto jde o příležitost, jak znovu oživit evropský sen a evropský projekt, ne? Jinak bude vzdálenost mezi občany a eurokraty nadále růst, z čehož mohou těžit pouze euroskeptici a populisté.“

Občan č. 13: „… При това положение, какъв е смисълът да си губим времето да участваме с тези консултации?“ (BG) / „… Jaký má za této situace smysl, abychom ztráceli čas účastí na těchto konzultacích?“

Občan č. 14: „… não tive perceção da utilidade da participação.“ (PT) / „… Neviděl jsem v účastni smysl.“

Občan č. 17: „…De EU is er niet voor de gewone Europese burger.“ (NL) / „… EU tady není pro obyčejné evropské občany.“

Občan č. 19: „Misschien is het wenselijk dat de raadplegingen beter bekend zouden zijn bij het grote publiek. Indien men geen lid is van een ngo of andere organisatie heeft men er dikwijls geen weet van.“ (NL) / „Možná by bylo vhodné, aby byla o konzultacích více informována široká veřejnost. Pokud nejste členem nevládní či jiné organizace, často o nich nevíte.“

Občan č. 20: „… gdyby nie organizacje i fundacje to nigdy bym sie nie wypowiedziala na zaden temat bo nic do mnie nie dociera, żadna ankieta.“ (PL) / „Kdyby nebylo organizací a nadací, nikdy bych se nevyjádřila k žádnému tématu, protože se ke mně nic nedostane, žádná anketa.“

Občan č. 21: „Ich würde mir wünschen in meiner Tageszeitung über aktuelle Themen der Europäischen Kommission lesen zu können. Auch Hinweise in Funk, Fernsehen und Presse auf aktuelle Umfragen fände ich gut.“ (DE) / „Přál bych si, abych si mohl v novinách přečíst o aktuálních tématech Evropské komise. Také bych uvítal upozornění na aktuální ankety v rozhlase, televizi a tisku.“

Občan č. 22: „J'ai découvert les consultations publiques UE par Facebook alors que j'ai 31 ans. Je trouve ça dommage qu'à l'école ou par un autre moyen on ne nous parle pas de son fonctionnement. Il faudrait plus de communication sur l'UE et ses lois à venir.“ (FR) / „Veřejné konzultace EU jsem objevil prostřednictvím Facebooku, i když je mi 31. Podle mě je škoda, že se o jejich fungování nedovídáme ve škole nebo jiným způsobem. O EU a jejích budoucích zákonech je třeba informovat více.“

Občan č. 23: „Αποστολή newsletter σε emails των πολιτών για τις πολιτικές που οι πολίτες δηλώνουν ότι τους ενδιαφέρουν.“ (GR) / „Posílejte lidem elektronickou poštou zpravodaje o politikách, o které se zajímají.“

Občan č. 24: „Určitě je kromě elektronického oslovení občanů důležitá i veřejná kampaň, aby se zúčastnilo maximum zainteresovaných občanů.“

Občan č. 25: „Enemmän tietoa näistä kyselyistä eri paikkoihin! Olisi esimerkiksi hyvä, jos nämä kyselyt ja Eu:n laajuiset kansalaisaloitteet olisivat nähtävissä samalla sivustolla, jossa Suomen kansalais- ja kuntalaisaloitteet ovat.“ (FI) / „Více informací o těchto průzkumech na více místech! Například by bylo dobré, kdyby tyto průzkumy – a celounijní občanské iniciativy – byly viditelné na stejné internetové stránce jako finské občanské a obecní iniciativy.“

Občan č. 27: „… escaso entusiasmo e implicación de los Gobiernos en estos procesos.“ ES) / „Málo nadšení a zapojení vlád do těchto procesů.“

Občan č. 28: „De betrokkenheid met nationale parlementen is naar mijn idee te gering.“ (NL) / „Podle mého názoru jsou příliš málo zapojeny národní parlamenty.“

Občan č. 30: „Obige Dokumente lagen meist nur fremdsprachlich vor. Da solch bürokratische Sprache schon auf Deutsch oft sehr kompliziert ist, ist es dann völlig vorbei!“ (DE) / „Většina výše uvedených dokumentů byla k dispozici pouze v cizích jazycích. Vzhledem k tomu, že takový byrokratický jazyk je často velmi komplikovaný už v němčině, tím to končí!“

Občan č. 31: „Limbajul greoi, jargonul administrativ, textele trebuie curăţate şi traduse în limbajul uzual al unei populaţii mediu educate.“ (RO) / „Hutný jazyk, administrativní žargon, takové texty by měly být napsány jasněji a převedeny do jazyka, kterému rozumí lidí s obyčejným vzděláním.“

Občan č. 32: „I en ny undersøgelse som jeg skal besvare bør spørgsmålene stilles på mit modersmål: dansk. Og formuleringen bør være lettere at forstå, da det ikke er alle som er uddannet på universitets niveau.“ (DK) / „V nové anketě, na kterou mám odpovědět, by otázky měly být v mém mateřském jazyce: dánštině. Taky formulace by měly být srozumitelnější, protože ne všichni mají vysokoškolské vzdělání.“

Občan č. 34: „Certaines questions difficiles pour des citoyens qui ne sont pas spécialistes de la politique en question - accessibilité des questions pas toujours bonne.“ (FR) / „Některé otázky jsou pro občany, kteří nejsou odborníky na danou politiku, obtížné – ne všechny otázky jsou srozumitelné.“

Občan č. 35: „… As medidas necessitam ser ajustadas aos povos a que são dirigidas.” “(PT) / „… Opatření je třeba přizpůsobit lidem, pro které jsou určeny.“

Občan č. 36: „e-Dostopnost za mlade NAJBOLJNAJMANJ - izključenost starejših, ki niso digitalizirani.“ (SL) / „Dostupnost pro mladé, ale nikoli pro starší lidi, kteří tak dobře nezacházejí s technologiemi.“

Občan č. 38: „Empfand ich die Zielsetzung der Fragen nicht immer eindeutig, insofern war es extrem wichtig daß es zusätzliche Kommentarfelder gab, bei denen man die eigene Antwort ausführlicher erläutern konnte.“ (DE) / „Ne vždy mně smysl otázek připadal jednoznačný, takže bylo velice důležité poskytnout dodatečný prostor pro komentáře, kde by bylo možné odpovědi podrobněji vysvětlit.“

Občan č. 39: „…möjligheten att lämna fria synpunkter och bifoga material“ (SE) /„… možnost přidat volný komentář a přiložit materiály.“

Občan č. 41: „Une consultation particulière avec la forte participation de campagnes de réponses (living land et syndicats agricoles), la Commission européenne a peu communiqué sur les méthodes utilisées pour traiter ces données à part.“ (FR) / „U jedné konkrétní konzultace s vysokým počtem odpovědí (Living Land a zemědělská sdružení) Evropská komise poskytla velmi málo informací o metodách samostatného zpracování těchto údajů.“

Občan č. 43: „ On ne sait pas comment les résultats seront exploités: Comment sont analysées les réponses, quelle pondération leur donne t on? Comment les résultats sont ils ensuite utilisés pour construire des propositions politiques (si ils doivent servir à cela)?“ (FR) / „Není známo, jak budou výsledky využity: jak jsou odpovědi analyzovány, jaká váha jim bude přikládána? Jak se poté výsledky využijí při formulaci legislativních návrhů (pokud je to jejich účelem)?“

Občan č. 45: „La U E está mediatizada por lobbys empresariales. No busca el bienestar de la población.“ (ES) / „EU je pod vlivem korporátních lobby. Jejím cílem není blaho obyčejných lidí.“

Občan č. 46: „Le fonctionnement actuel n'est pas du tout démocratique et les lobbys semblent faire la loi, pas les peuples, ce qui est absolument néfaste. La Commission non élue décide de tout, on peut se demander à quoi servent nos élus à part nous coûter très cher. Le social est le grand oublié, cette Union européenne n'est là que pour servir les intérêts des grands groupes et de la Finance au détriment des peuples.“ (FR) / „Současné fungování není vůbec demokratické a rozhodují lobbistické skupiny, nikoli lidé, což je absolutně špatně. O všem rozhoduje nevolená Komise a člověk se ptá, k čemu máme naše volené zástupce kromě toho, že nás stojí velké peníze. Nejvíc se zapomíná na sociální oblast, EU je tady jen proto, aby sloužila zájmům velkých společností a finančních kruhů na úkor lidí.“

Občan č. 47: „Niewiem jaki wynik bo nic niewiadomo.“ (PL) / „Nevím, jaký je výsledek, protože nic nebylo oznámeno.“

Občan č. 48: „Nem tapasztaltam, hogy a véleményeket összegezték volna. A konzultáció eredményéről semmit nem tudni.“ (HU) / „Nedostal jsem shrnutí názorů. O výsledku konzultace se nic neví.“

Občan č. 49: „Ich hätte erwartet mal ein Update per email zu bekommen, wo ich Status und Ergebnisse denn verfolgen könnte.“ (DE) / „Očekával bych, že dostanu aktualizaci emailem, abych pak mohl sledovat stav a výsledky.“

Občan č. 51: „… l'absence d'infos, accompagnements, suites… données après la participation à l'enquête: pas de panels citoyens pour débattre de la pertinence de nos idées et propositions et surtout de pouvoir exposer et expliciter nos idées et propositions.“ (FR) / „… Chyběly informace a další navazující kroky po účasti v průzkumu: nebyly uspořádány diskuse občanů o relevantnosti našich postřehů a návrhů a především chyběla možnost naše postřehy a návrhy představit a vysvětlit.“

Občan č. 52: „Non vi è stato un seguito comunicato direttamente. Occorre avere molto tempo per cercare sempre le notizie di proprio interesse. Sarebbe bello restare informati via mail dopo la partecipazione, eventualmente con un opzione per non esserlo più (opt-out).“ (IT) / „Chyběla přímá návaznost. Abyste si vyhledali informace, které vás zajímají, potřebujete hodně času. Bylo by dobré, kdyby byl člověk po účasti v průzkumu informován e-mailem, případně s možností tyto informace nedostávat.“

Občan č. 53: „Nemám zpětnou vazbu k prováděnému šetření.“

Občan č. 56: „Comisia Europeană trebuie să fie echilibrată în abordarea problematicilor, încercând să afle de la cetăţeni şi îngrijorările sau criticile, nu numai o perspectivă pozitivă, optimistă, indusă de întrebările provenite de la CE.“ (RO) / „Evropská komise by měla problémy řešit vyváženě, a měla by se tedy snažit od občanů získat nejen pozitivní a optimistické odpovědi na své otázky, ale také námitky a kritiku.“

Občan č. 58: „Bisognerebbe inviare tramite e-mail gli inviti alla partecipazione alle consultazioni direttamente alle associazioni, organizzazioni e ai privati, e contemporaneamente attivare delle campagne sui media. Purtroppo mai come in questo momento la UE è sentita molto lontana dai cittadini italiani, bisogna rilanciare l'immagine della UE e delle sue istituzioni.“ (IT) / „Pozvánky k účasti na konzultacích by se měly zasílat elektronickou poštou přímo sdružením, organizacím a jednotlivcům a současně by se měly pořádat kampaně ve sdělovacích prostředcích. Bohužel italští občané vnímají EU v tomto okamžiku jako velmi vzdálenou, a proto je třeba obnovit její obraz a také obraz jejích institucí.“

Občan č. 59: „Saber qué hace la Comisión, qué acuerdos adopta, cómo afectan a sus ciudadanos, etc., etc., es una cuestión esencial y que, actualmente, queda muy alejada de la gente.“ (ES) / „Vědět, co Komise dělá, jaké dohody uzavírá a jak ovlivňují její občany atd., je zásadní téma, které je v současnosti občanům velmi vzdálené.“

Příloha V – Počet respondentů podle země bydliště*

Zkratková slova a zkratky

GŘ AGRI: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova

GŘ DIGIT: Generální ředitelství Evropské komise pro informatiku

GŘ EAC: Generální ředitelství Evropské komise pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu

GŘ HOME: Generální ředitelství Evropské komise pro migraci a vnitřní věci

GŘ MOVE: Generální ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu

GŘ: Generální ředitelství Evropské komise

GS: Generální sekretariát Evropské komise

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

SWD: Pracovní dokument útvarů Evropské komise

VK: Veřejná konzultace

Glosář

Hodnocení: z důkazních informací vycházející posouzení míry účinnosti a efektivnosti intervence, její relevantnosti s ohledem na potřeby a cíle a její ucelenosti a souladu s jinými opatřeními EU, jakož i dosažené přidané hodnoty EU. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Kontrola účelnosti: komplexní vyhodnocení určité politiky, jež se obvykle zabývá tím, jak několik souvisejících legislativních aktů přispělo (či nepřispělo) k dosažení cílů politiky. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Konzultace se zúčastněnými stranami: konzultace se zúčastněnými stranami je formální postup shromažďování vstupů a názorů občanů a zúčastněných stran na nové iniciativy nebo hodnocení či kontroly účelnosti na základě konkrétních otázek nebo podkladových dokumentů ke konzultaci nebo dokumentů Komise, které zahajují konzultační postup, nebo zelených knih. Při konzultaci Komise aktivně shromažďuje poznatky (fakta, stanoviska, názory) týkající se konkrétní otázky.

Konzultační strategie: jeden nebo více postupů, jak zjistit názory zúčastněných stran na danou otázku. Ve strategii se určí příslušné zúčastněné strany pro novou iniciativu, kterou Komise připravuje, a definují vhodné metody, nástroje a časový rozvrh konzultačních činností. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Meziútvarová řídicí skupina: meziútvarovou řídicí skupinu tvoří lidé z různých generálních ředitelství, jejichž oblast činnosti se shoduje s předmětem hodnocení nebo se jej týká, a zástupce hodnotícího oddělení generálního ředitelství, které hodnocení provádí. Tato skupina by měla být zapojena do všech klíčových aspektů hodnocení, zejména od počáteční fáze (plán) po vypracování pracovního dokumentu útvarů Evropské komise a jeho zařazení do meziútvarové konzultace. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Plán: nástroj, které slouží k odůvodnění politického potvrzení iniciativy, kterou Komise připravuje, a na informování zúčastněných stran o plánované konzultační činnosti, posouzení dopadů, hodnocení a kontrol účelnosti. Plán, který v rané fázi zveřejňuje generální sekretariát na internetových stránkách Komise, pomáhá zúčastněným stranám včas a účinně připravit vstupy pro postup tvorby politik. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Počáteční posouzení dopadů: počáteční popis problému, základních prvků, které jej vyvolávají, cílů a variant dané politiky a hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů těchto variant. Poskytuje komplexní základ pro to, aby zúčastněné strany mohly předložit zpětnou vazbu, informace a názory. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Posouzení dopadů: integrovaný postup, jehož cílem je posoudit a srovnat výhody různých variant politiky, které se navrhují k řešení vymezeného problému. Podporuje přijímání rozhodnutí uvnitř Komise a poté, co sbor komisařů přijme příslušnou iniciativu, je postoupeno normotvůrci. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

REFIT: Program Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů, který byl ustaven v roce 2012 a jenž zajišťuje, aby právní přepisy EU byly „vhodné pro dané účely“. Jde o proces, v jehož rámci se analyzuje stávající legislativa a opatření, aby se zajistilo dosažení přínosů z právních předpisů EU za co nejnižších nákladů pro zúčastněné strany, občany a orgány veřejné správy a aby se všude, kde je to možné, snížily regulační náklady, aniž by to mělo dopad na cíle politiky související s danou iniciativou. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Síť TOR: TOR je bezplatný software s otevřeným zdrojovým kódem, který umožňuje anonymní komunikaci. Název je odvozen ze zkratkového slova pro původní název softwarového projektu „The Onion Router“ (víceúrovňový směrovač).

Výbor pro kontrolu regulace: nezávislý útvar Komise, který poskytuje poradenství sboru komisařů. Zajišťuje centrální kontrolu kvality právních předpisů a zároveň je nápomocen Komisi při posuzování jejich dopadů a provádění hodnocení. Přezkoumává návrhy posouzení dopadů předkládané Komisí a vydává k nim, jakož i ke všem důležitým hodnocením a kontrolám účelnosti platných právních předpisů stanoviska a doporučení. (Zdroj: internetové stránky Europa.)

Zlepšování právní úpravy: koncipování politik a právních předpisů tak, aby dosahovaly svých cílů s minimálními náklady. Zlepšování právní úpravy se netýká regulace či deregulace. Jde o způsob práce, který zajistí, aby byla politická rozhodnutí připravována otevřeným a transparentním způsobem, založena na nejlepších dostupných poznatcích a podpořena komplexním zapojením zúčastněných stran. (Zdroj: soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy.)

Zúčastněná strana: zúčastněnou stranou je jakýkoli jednotlivý občan nebo subjekt, na nějž má dopad určitá intervence EU, je mu určena nebo se jej jiným způsobem dotýká.

Odpovědi Komise

Úvod

01

Konzultace jsou součástí rozsáhlého programu, jehož cílem je zvýšit transparentnost činnosti Unie a její odpovědnost za tuto činnost.

Ne o všechny konzultace je stejný zájem. Skutečný zájem se u širší veřejnosti značně liší podle toho, jaké oblasti politiky se konzultace týká. Konzultace týkající se směrnice o úpravě letního času sice přilákala velký počet respondentů, jedná se však o výjimečný případ, z něhož nelze vyvozovat žádné závěry.

Výsledek veřejné konzultace byl navíc pouze jedním z několika aspektů, které Komise při rozhodování o předložení svého návrhu zohlednila.

02

Viz odpověď Komise k bodu 01.

09

Mezi participativním rozhodováním a využíváním veřejných konzultací v rámci systému tvorby politik v EU je zásadní rozdíl. Veřejné konzultace se liší od referenda, lidových hlasování a rozsáhlejších komunikačních činností.

Rozsah a koncepce auditu

23

Komise se zavázala, že bude chránit osobní údaje, což je jedno ze základních práv. Ve spolupráci s EÚD zajistila alternativní řešení, které zaručovalo ochranu osobních údajů v souladu s platnými právními předpisy EU.

Nalezené řešení omezovalo zpracování osobních údajů účastníků veřejných konzultací, jen na to, co bylo nezbytně nutné, a neumožňovalo zpracování údajů, o němž nebyli respondenti předem informováni. Komise navíc vyčlenila značné prostředky na podporu tohoto postupu a na zajištění realizace průzkumu vnímání.

Na portál „Podělte se o svůj názor“ byla dne 20. června 2019 nahrána revidovaná verze prohlášení o ochraně soukromí. Účastníci veřejné konzultace jsou předem informováni o tom, že jejich osobní údaje mohou být v rámci auditu předány EÚD. Tím se předávání údajů v budoucnu dále usnadní.

Viz odpověď Komise k bodu 84.

Připomínky

30

a) Veřejné konzultace jsou prostředkem podporujícím konkrétní iniciativy (ať už právní předpisy nebo hodnocení), nikoli širší cíle jednotlivých útvarů Komise. Veřejné konzultace slouží účelům transparentnosti a odpovědnosti a doplňují širší interakci Komise se zúčastněnými stranami.

b) Veřejné konzultace probíhají online, takže náklady související s jejich prováděním jsou minimální. Veřejné konzultace se staly normou v procesu přípravy legislativních a dalších iniciativ. Jedná se o politickou volbu založenou na transparentnosti a odpovědnosti.

c) Pokyny pro zlepšování právní úpravy stanoví interní hodnocení kvality konzultačního postupu.

31

Viz odpověď Komise k bodu 30.

38

Pokyny pro zlepšování právní úpravy by měly být uplatňovány flexibilním a přiměřeným způsobem a měly by odrážet okolnosti jednotlivých iniciativ. Někdy je třeba určité procedurální kroky nebo postupy zkrátit a zjednodušit. Obecně byla převážná většina veřejných konzultací zveřejněna 4 týdny po vypracování plánu či provedení počátečního posouzení dopadů.

45

Komise oznámila svůj záměr provést veřejnou konzultaci ve svém oficiálním vyjádření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu přijaté 8. února 2018. Veřejná konzultace byla pouze jedním z faktorů, který Komise vzala v úvahu, když svůj legislativní návrh posuzovala a rozhodla se jej předložit. Při zahájení konzultace bylo na internetových stránkách konzultace⁸⁰ jasně vysvětleno, že jejím cílem je prozkoumat fungování stávající úpravy letního času v EU a posoudit, zda je potřeba ji změnit, či nikoli.

Na internetových stránkách veřejné konzultace byly poskytnuty náležité věcné informace týkající se aktuálního režimu, konzultace Komise a možných politických alternativ. Internetové stránky Komise rovněž obsahovaly internetové odkazy na stávající studie.

Komunikační činnosti, které Komise prováděla, aby zajistila hojnou účast, vyzdvihuje také EÚD v bodě 56.

Konzultace se zúčastnil rekordní počet respondentů, kteří měli v době odpovědi k dispozici všechny náležité informace. Neexistuje tedy žádný důkaz, který by naznačoval, že by na účast a výsledky konzultace mělo vliv, kdyby bylo v dřívější fázi k dispozici více informací.

Viz odpověď Komise k bodu 70.

46

Cíle, které Komise u veřejných konzultací stanoví, jsou v souladu se zamýšleným účelem tohoto nástroje. Tyto 12týdenní veřejné konzultace mají poskytnout všem zúčastněným stranám možnost vyjádřit názor na proces tvorby politik, aniž by byl jejich příspěvek omezen na nějaký konkrétní aspekt.

47

Veřejná konzultace je k dispozici široké veřejnosti. Podle souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy je možné zúčastněné strany určit strukturovaně a/nebo nestrukturovaně. Metody zvolené k identifikaci zúčastněných stran závisejí na konkrétních potřebách příslušného odvětví politiky.

50

Viz odpověď Komise k bodu 46.

51

Zastoupení Komise uskutečnila v roce 2018 téměř 9 000 informačních činností a akcí zaměřených přímo na občany. Tyto činnosti spočívají obvykle v organizaci akcí obecné povahy, které informují občany o dění a činnostech na úrovni EU. V některých případech však souvisejí i s konkrétní veřejnou konzultací, jak tomu bylo zejména v případě konzultace o úpravě letního času. Zastoupení úzce spolupracují s kancelářemi Evropského parlamentu (EPLO), vnitrostátními, regionálními a místními orgány a dalšími zúčastněnými stranami. K jejich partnerům patří i informační střediska Europe Direct zastávající důležitou úlohu při diskusích s občany o budoucnosti EU, které lidem pomáhají lépe pochopit, jak EU ovlivňuje jejich život. Zároveň se tím vytváří skutečná evropská veřejná sféra.

54

Průměrný počet odpovědí na veřejnou konzultaci neustále stoupá, a to ze 416 v roce 2015 na 2091 v roce 2018 (odhlédneme-li od mimořádných hodnot).

56

Respondenti se sami rozhodují, zda se veřejné konzultace zúčastní. Rozsah reakce na veřejné konzultace závisí především na zájmu o určité téma. Nemají žádnou přímou souvislost s finančními a lidskými zdroji, které poskytují útvary Komise.

61

Propagace online konzultací je součástí komunikačních aktivit zastoupení a informačních středisek Europe Direct, a to vždy, když je konzultace dostupná v příslušném jazyce země.

63

Veřejné konzultace týkající se prioritních iniciativ pracovního programu Komise (příloha I) musí být přeloženy do všech úředních jazyků EU. Všechny ostatní veřejné konzultace musí být k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině. Překlady do dalších jazyků je nutné zajistit u veřejných konzultací, které jsou v zájmu široké veřejnosti. Kritéria, která se používají ke klasifikaci iniciativ do kategorie „významné“ podle nástroje 6 pokynů pro zlepšování právní úpravy, by mohla být použita i k posouzení toho, zde je iniciativa v zájmu široké veřejnosti. Těmito kritérii jsou: charakter předpokládaného aktu, obsah politiky, očekávané dopady, politický význam iniciativy a její předmět. Komise se však domnívá, že je nutné to posuzovat vždy s určitou mírou flexibility. Ohledně jazykového režimu, který má být pro veřejné konzultace použit, se Komise chová transparentně.

65

Pokyny pro zlepšování právní úpravy připouští v určitých případech výjimky z jazykového režimu.

66

Mezi dostupností několika jazykových verzí dotazníku a počtem obdržených odpovědí nebyla prokázána žádná úzká souvislost. Několik konzultací týkajících se technických právních předpisů či hodnocení přilákalo málo respondentů, přestože byly přeloženy do všech jazyků.

70

Pokud jde o veřejnou konzultaci o úpravě letního času, byly respondentům poskytnuty informace, a to i na internetových stránkách veřejné konzultace. Komise například vysvětlila, že rozhodnutí členských států EU, jaký standardní čas budou používat, není ovlivněno pravidly EU ohledně úpravy letního času, a popsala, jaká různá časová pásma mezi členskými státy EU v rámci stávajícího režimu existují.

Výsledek veřejné konzultace byl pouze jedním z několika aspektů, které Komise při rozhodování o předložení svého návrhu zohlednila. Faktory, o něž se návrh Komise opírá, jsou uvedeny v důvodové zprávě k návrhu.

Viz odpověď Komise k bodu 45.

78

Komise používá od roku 2018 jednotné prohlášení o ochraně soukromí, které se vztahuje na všechny veřejné konzultace a mechanismy zpětné vazby zveřejněné na portálu „Podělte se o svůj názor“. V prohlášení o ochraně soukromí najdou respondenti obecnou kontaktní e-mailovou adresu, zatímco na internetové stránce konzultace je uvedena konkrétní kontaktní e-mailová adresa.

80

Komise si je vědoma toho, že je v případě internetových konzultací důležité provádět kontroly informací a technologií, a proto průběžně zlepšuje opatření ke zmírnění rizik spojených s technologiemi. Tímto směrem se ubírají i neustále zdokonalovaná opatření v oblasti řízení zranitelnosti a monitorování bezpečnosti internetové prezentace Komise i ustanovení zavedená s ohledem na veřejné konzultace prostřednictvím platformy „Podělte se o svůj názor“.

81

Úloha médií a organizací při zvyšování povědomí občanské společnosti o veřejných konzultacích spolu s přirozenou tendencí respondentů poskytovat zpětnou vazbu až na konci konzultačního období, vede obvykle k tomu, že je zvýšený počet odpovědí odeslán v posledních dnech konzultace.

Komise znovu poukazuje na to, že postup veřejné konzultace nepředstavuje reprezentativní statistický průzkum, nýbrž shromáždění stanovisek, které se snaží dát všem možnost se k tématu vyjádřit. Vliv veřejných konzultací na tvorbu fakticky podložených politik závisí více na kvalitě příspěvků než na jejich počtu.

82

Komise neustále monitoruje své působení online (včetně platformy „Podělte se o svůj názor“) z hlediska kybernetických útoků. Cílem činnosti skupiny CERT-EU (skupina pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU) a generálního ředitelství DIGIT (internetová prezentace a bezpečnost) je odhalit kybernetické útoky a podezřelé činnosti zaměřené na internetové stránky Evropské komise. Zvláštní pozornost je věnována situacím typu distribuovaného odepření služby (Denial of Service) jako prvnímu orientačnímu signálu možného kybernetického útoku, jakož i prostředkům přístupu k internetovým službám (síť TOR). K 24. červenci 2018 byl v rámci veřejných konzultací prostřednictvím platformy „Podělte se o svůj názor“ zaveden mechanismus (standardní autentizace přes službu EU-Login ve spojení s testem CAPTCHA), jehož cílem je odradit internetové roboty. Tato preventivní opatření jsou pak doplněna o analytické nástroje, které umožňují odhalit nestandardní situace a chování (např. kampaně).

83

Spolu se zahájením organizace veřejných konzultací prostřednictvím platformy „Podělte se o svůj názor“ zavedla Komise soubor služeb pro analýzu příspěvků poskytnutých zúčastněnými stranami s cílem odhalit nestandardní nebo podezřelé příspěvky. Účast stejného respondenta s různými e‑mailovými adresami se zjišťuje obtížně. Ověření IP adres s cílem potvrdit, zda se jedná o duplikáty, nemusí vést k jednoznačným závěrům. Týž IP adresu mohou poskytovatelé internetových služeb přidělit v různé době několika uživatelům. IP adresa také může být IP adresou routeru, což znamená, že všichni uživatelé ze společnosti/organizace mají stejnou IP adresu. Na druhé straně jedna osoba může docela dobře mít více IP adres.

Předběžné čištění údajů v případě veřejné konzultace týkající se směrnice o úpravě letního času prováděla Komise prostřednictvím specializovaného nástroje (DORIS), který se obvykle používá pro veřejné konzultace Komise s cílem odstranit duplicitní odpovědi téhož respondenta (respondentů), které přicházejí se stejné e-mailové adresy. Komise rovněž použila mechanismus CAPTCHA k zablokování automatizovaného vkládání uměle vytvořených údajů⁸¹.

84

Komise se zavázala, že bude chránit osobní údaje, což je jedno ze základních práv. Generální ředitelství DIGIT provedlo technické posouzení 5 000 IP adres na základě požadavku EÚD a posléze mu předalo anonymizované výsledky tohoto posouzení. Informace o duplikování IP adres by případně mohly být agregovány za účelem poskytnutí shrnutí výskytu duplicit (v závislosti na posouzení ochrany údajů). Tyto informace by mohly být použity ve spojení s analýzou výsledků konzultace s cílem zdůraznit konkrétní chování v souvislosti s konzultací.

Viz odpověď Komise k bodu 23.

85

Na přístup k veřejným konzultacím prostřednictvím internetových stránek Komise se vztahují opatření k internetovému zabezpečení zavedená skupinou CERT-EU (skupina pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU) a generálním ředitelstvím DIGIT (internetová prezentace a bezpečnost)). Tato opatření zahrnují mimo jiné sledování přístupu z podezřelých sítí (např. TOR) a geolokační analýzu IP adres vykazujících podezřelé chování. Přístup k těmto informacím podléhá bezpečnostním předpisům a postupům.

86

Od 24. července 2018 se veřejné konzultace na portálu „Podělte se o svůj názor“ platformy pro zlepšování právní úpravy opírají o autentizační mechanismus přes službu EU-Login s integrovaným testem CAPTCHA. Test CAPTCHA je typickým antibotovým opatřením. Testy CAPTCHA ale mohou respondenty od účasti na veřejných konzultacích odrazovat, a proto je třeba nalézt rovnováhu mezi ochranou před zneužitím a potřebou přístup zjednodušit.

Během konzultace týkající se směrnice o úpravě letního času byl nejdříve používán test CAPTCHA společnosti Google, ale později ho nahradil standardní test CAPTCHA služby EU-Login z důvodu obav o ochranu osobních údajů.

Evropská komise připravuje platformu EUCAPTCHA, která by řešila otázky týkající se ochrany údajů a zároveň zajistila soulad s přístupovou směrnicí (pokyny pro přístupnost internetového obsahu – pravidla WCAG).

Společná odpověď Komise k bodům 88 a 89:

Komise je ve všech svých sděleních transparentní a uvádí, že výsledek veřejné konzultace byl jedním z několika faktorů, o něž se její návrh opírá.

Pokud jde o veřejnou konzultaci o úpravě letního času, Komise otevřeně představila odpovědi i údaje o tom, od jakých kategorií respondentů a z kterých členských států odpovědi přišly.

Viz odpověď Komise k bodům 45 a 70.

92

Rejstřík transparentnosti uvádí, jaké zájmy jsou registrovanou organizací zastupovány, kým a s jakým objemem zdrojů. Nástroj tak umožňuje veřejnou kontrolu, díky níž mohou občané sledovat činnosti a potenciální vliv zástupců zájmových skupin.

Zapsané organizace jsou automaticky informovány o konzultacích a plánech v oblastech, o které projevily zájem.

98

Pokud jde o veřejnou konzultaci označenou jako VK-3 „Modernizace a zjednodušení společné zemědělské politiky“, byla věcná zpráva zveřejněna jeden den po ukončení této konzultace. Komise navíc v červenci 2017 zveřejnila v rámci velké veřejné konference rozsáhlé shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci.

102

Pokyny pro zlepšování právní úpravy stanoví, že přijatá zpráva je k iniciativě přiložena během konzultace mezi útvary až do jejího přijetí a je společně s iniciativou zveřejněna.

103

Překlad souhrnné zprávy není od roku 2017 povinný. Je pouze otázkou dobré praxe zveřejnit souhrnnou zprávu o konzultaci ve všech jazycích, pokud se konzultace týká iniciativy uvedené v příloze I pracovního programu Komise.

105

Po skončení všech konzultačních činností se připravují souhrnné zprávy. Proto mohou pouze dále objasnit, že veřejná konzultace není reprezentativní.

109

Komise je odhodlána být plně transparentní vůči účastníkům veřejných konzultací a mechanismů zpětné vazby. Jejich příspěvky jsou zveřejňovány na příslušných internetových stránkách. Doporučuje se vypracovat i věcnou zprávu. Souhrnná zpráva připojená ke zprávě o posouzení dopadů nebo k hodnotícímu pracovnímu dokumentu útvarů Komise předkládá důkladnou analýzu všech konzultačních činností provedených v rámci procesu tvorby politik. Poskytnutí individuální zpětné vazby účastníkům veřejných konzultací by vyvolalo značný nápor na současné lidské a finanční zdroje Komise.

110

Příspěvek Komise k neformální schůzce vedoucích představitelů EU-27 v Sibiu nastiňuje 5 doporučení pro komunikaci EU ve službách občanů a demokracie, zejména „společnou odpovědnost členských států EU, vlád na všech úrovních a také orgánů EU“ při předávání informací o Evropě, jakož i potřebu zvýšit aktivní zájem občanů o evropské otázky a oblasti politiky.

Proč jsou tyto oblasti politiky důležité, pomůže lidem pochopit spíše jednotný přístup než vzájemně nesouvisející informace o jednotlivých politikách a programech. A to je právě cíl strategie Komise zaměřené na institucionální komunikaci – informovat občany o hodnotách a opatřeních EU, výzvách a příležitostech i o tom, jak se k nim společně postavit.

Závěry a doporučení

111

Veřejné konzultace jsou prostředkem podporujícím konkrétní iniciativy (ať už právní předpisy nebo hodnocení), nikoli širší cíle jednotlivých útvarů Komise. Veřejné konzultace slouží účelům transparentnosti a odpovědnosti a doplňují širší interakci Komise se zúčastněnými stranami.

Výsledky veřejných konzultací jsou podkladem pro rozhodování a jsou plně zohledněny v souhrnné zprávě. Tento dokument poskytuje přehled o výsledcích konzultačních činností. Výsledky veřejných konzultací jsou navíc využívány po celou dobu hodnocení a ve zprávách o posouzení dopadů.

Doporučení 1 – Rámec Komise

První odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Veřejné konzultace jsou pouze jedním z prostředků, které Komise používá na podporu přípravy konkrétních politických iniciativ (ať už právních předpisů nebo hodnocení), a nepředstavují samy o sobě samostatnou činnost, která by se měla měřit a vykazovat. Je třeba je vždy posuzovat v kontextu konkrétních návrhů, na něž se vztahují. Veřejné konzultace slouží účelům transparentnosti a odpovědnosti a jsou podkladem pro tvorbu politik. Doplňují širší interakci Komise se zúčastněnými stranami.

Druhá odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Pokyny pro zlepšování právní úpravy stanoví interní hodnocení kvality konzultačního postupu.

113

Pokyny pro zlepšování právní úpravy by měly být uplatňovány flexibilním a přiměřeným způsobem a měly by odrážet okolnosti jednotlivých iniciativ. Někdy je třeba určité procedurální kroky nebo postupy zkrátit a zjednodušit. Cíle, které Komise u veřejných konzultací stanoví, jsou v souladu se zamýšleným účelem tohoto nástroje. V červenci 2018 Komise doplnila portál „Podělte se o svůj názor“ o harmonogram, který zúčastněné strany upozorňuje na různé příležitosti, jak se podílet na tvorbě politik a právních předpisů. Informace jsou poskytnuty, jakmile se začnou příslušné iniciativy připravovat, přičemž jsou uvedeny jejich stručné názvy a shrnutí ve všech jazycích EU.

Doporučení 2 – Konzultační strategie

První odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Výběr informačních činností, včetně jejich realizace, je prováděn v souladu se zásadou proporcionality z hlediska finančních a lidských zdrojů. Komise již připravuje konzultační strategie, které vymezují konzultační činnosti, jež budou prováděny, a je plně odhodlána posílit spolupráci s místními, regionálními a vnitrostátními orgány. Doporučení Komise hlavám států a předsedům vlád u příležitosti neformálního summitu v Sibiu navíc vyzvalo k větší angažovanosti a interakci s občany v oblasti evropských politik.

Druhá odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

V plánech a počátečních posouzeních dopadů Komise již uvádí konkrétní účel veřejných konzultací, jejich zamýšlené použití a úřední jazyky EU, do nichž budou dotazníky přeloženy.

114

Komise bude nadále soustředit dostupné informační činnosti na portálu „Podělte se o svůj názor“, což je nejlepší způsob ke zvyšování povědomí občanů o možnostech, jak se vyjádřit k procesu tvorby politiky. Informační činnosti související s konkrétními iniciativami by nicméně měly dosáhnout správné rovnováhy mezi použitými zdroji a reálnou šancí, že přilákají pozornost občanů. Komise se již zavázala, že dá výrazně větší prostor zúčastněným stranám a že se bude snažit o lepší informování, zejména vnitrostátních, místních a regionálních orgánů (jak bylo oznámeno ve sdělení o zásadách subsidiarity a proporcionality zveřejněném v říjnu 2018).

Neexistuje žádná prokázaná příčinná souvislost, jež by podporovala prohlášení EÚD, že u případů s nejnižším počtem odpovědí nebyly využity různé komunikační prostředky.

Doporučení 3 – Informování

První odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Komise se zavázala, že zintenzivní své informační činnosti. Je především připravena podstatně více spolupracovat s vnitrostátními, místními a regionálními orgány (jak bylo oznámeno ve sdělení o zásadách subsidiarity a proporcionality zveřejněném v říjnu 2018). Tyto snahy však vyžadují značné zdroje a může se stát, že zúčastněné strany budou konzultacemi přesyceny. Informační činnosti se budou vždy muset přizpůsobit významu iniciativy a dopadu na zdroje.

Druhá odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Zastoupení Komise v členských státech poskytují informační a komunikační služby občanům a zúčastněným stranám tím, že spravují informační sítě a vysvětlují politiky EU v místním kontextu. Jejich informační činnost se však bude muset vždy přizpůsobit významu iniciativy a dopadu na zdroje.

Komise navíc již udržuje úzké vztahy se dvěma poradními výbory v rámci interinstitucionální struktury.

115

Veřejné konzultace týkající se prioritních iniciativ pracovního programu Komise (příloha I) musí být přeloženy do všech úředních jazyků EU. Všechny ostatní veřejné konzultace musí být k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině. Překlady do dalších jazyků je nutné zajistit u veřejných konzultací, které jsou v zájmu široké veřejnosti. Kritéria, která se používají ke klasifikaci iniciativ do kategorie „významné“ podle nástroje 6 pokynů pro zlepšování právní úpravy, by mohla být použita i k posouzení toho, zde je iniciativa v zájmu široké veřejnosti. Těmito kritérii jsou: charakter předpokládaného aktu, obsah politiky, očekávané dopady, politický význam iniciativy a její předmět. Komise se však domnívá, že je nutné to posuzovat vždy s určitou mírou flexibility. Ohledně jazykového režimu, který má být pro veřejné konzultace použit, se Komise chová transparentně.

Komise se domnívá, že mezi dostupností několika jazykových verzí dotazníku a počtem obdržených odpovědí nebyla prokázána žádná úzká souvislost.

Doporučení 4 – Jazykový režim a dotazníky

První odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Veřejné konzultace týkající se prioritních iniciativ pracovního programu Komise (příloha I) musí být přeloženy do všech úředních jazyků EU. Všechny ostatní veřejné konzultace musí být k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině. Překlady do dalších jazyků je nutné zajistit u veřejných konzultací, které jsou v zájmu široké veřejnosti. Kritéria, která se používají ke klasifikaci iniciativ do kategorie „významné“ podle nástroje 6 pokynů pro zlepšování právní úpravy, by mohla být použita i k posouzení toho, zde je iniciativa v zájmu široké veřejnosti. Těmito kritérii jsou: charakter předpokládaného aktu, obsah politiky, očekávané dopady, politický význam iniciativy a její předmět. Komise se však domnívá, že je nutné to posuzovat vždy s určitou mírou flexibility. Ohledně jazykového režimu, který má být pro veřejné konzultace použit, se Komise chová transparentně.

Druhá odrážka: Komise toto doporučení přijímá pouze zčásti.

Komise již dotazníky veřejných konzultací pro hlavní iniciativy a internetové stránky konzultací do všech jazyků EU překládá. Avšak překládat do všech úředních jazyků klíčové konzultační dokumenty pro všechny prioritní iniciativy a iniciativy obecného veřejného zájmu by znamenalo značnou zátěž na zdroje Komise, nebylo by v souladu se zásadou hospodárnosti a vedlo by k dalšímu pozdržení procesu tvorby politik. Komise by mohla překlad dalších doprovodných dokumentů zvážit, pokud to bude přiměřené nebo relevantní.

Třetí odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Komise již doporučuje jako osvědčený postup, aby dotazníky obsahovaly soubory specializovaných otázek pro zúčastněné strany.

117

Komise uznává, že je v případě internetových konzultací důležité provádět kontroly informací a technologií, a proto průběžně zlepšuje opatření ke zmírnění technologických rizik. Tímto směrem se ubírají i neustále zdokonalovaná opatření v oblasti řízení zranitelnosti a monitorování bezpečnosti internetové prezentace Komise i ustanovení zavedená s ohledem na veřejné konzultace prostřednictvím platformy „Podělte se o svůj názor“.

Komise se zavázala, že bude chránit osobní údaje, což je jedno ze základních práv.

Doporučení 5 – Zpracování a bezpečnost údajů

Komise si je vědoma významu ochrany postupu veřejné konzultace proti manipulaci s výsledky, a proto v této oblasti uplatňuje vysoké standardy zpracování údajů a bezpečnosti.

První odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Komise bude systematicky kontrolovat příspěvky do veřejných konzultací s cílem oznamovat nestandardní situace a chování (odhalování kybernetických útoků, duplikace IP adres, odhalování kampaní) pomocí opatření k zabezpečení internetu a analýz souvisejících s konzultací. Nestandardní situace a chování budou uvedeny ve věcné zprávě ke konzultaci. Komise zavedla systém na podporu vysokých standardů pro zpracování údajů a bezpečnost.

Od 24. července 2018 se musí účastníci veřejných konzultací na portálu „Podělte se o svůj názor“ přihlašovat prostřednictvím autentizačního mechanismu (přes službu EU-Login).

Autentizační mechanismus Komise, stejně jako test CAPTCHA, představují důležitá opatření chránící konzultace před manipulacemi. Technologický pokrok však vytváří možnosti, jak tato opatření obcházet.

Komise zdůrazňuje, že je důležité zachovat rovnováhu mezi vysokými bezpečnostními standardy a snadnou účastí v konzultacích.

Druhá odrážka: Komise toto doporučení přijímá.

Evropská komise zavedla analytické nástroje související s konzultacemi vedenými prostřednictvím portálu „Podělte se o svůj názor“, které mimo jiné zahrnují odhalování kampaní, vytváření klastrů podle státní příslušnosti, určených kategorií, položek, v rámci omezení dostupných technických informací, které jsou využitelné pro tyto účely, při dodržování rámce pro ochranu a bezpečnost osobních údajů. Tato opatření jsou neustále aktualizována, aby bylo možné využívat technologický pokrok a přizpůsobit dotazníky aktuálním potřebám.

118

Komise zdůrazňuje, že podle pokynů pro zlepšování právní úpravy není věcná souhrnná zpráva povinná.

Doporučení 6 – Zpětná vazba pro respondenty

Komise toto doporučení přijímá.

Komise již doporučuje zveřejňovat věcné informace (věcné souhrnné zprávy, příspěvky ke konzultacím) o datech získaných od zúčastněných stran, aby byla zajištěna transparentnost. Rovněž se zveřejňují souhrnné zprávy, které shrnují výsledky všech konzultačních činností týkajících se konkrétní iniciativy.

Komise dále zkoumá technická řešení, která by zvýšila transparentnost výsledků veřejných konzultací v souvislosti s dalším rozvojem portálu „Podělte se o svůj názor“. Tato zpětná vazba bude zpřístupněna účastníkům na internetových stránkách Komise.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Lazaros S. Lazaru. Audit vedla členka Účetního dvora Annemie Turtelboomová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Dennis Wernerus, asistentky kabinetu Diane Tinnemansová a Carmen Schnellová, vyšší manažerka Margit Spindeleggerová, vedoucí úkolu Rogelio Abarquero Grossi, hlavní auditor Michael Spang a auditoři Bernadett Soós-Peteková, Attila Horvay-Kovács, Anzela Poliulianaiteová a Vesna Ogrizová a stážista Borja Cruselles De Muller. Jazykovou podporu poskytoval Mark Smith. Podporu v oblasti IT poskytovali Emanuele Fossati a Zsolt Varga. Podporu v oblasti statistiky poskytovali Paul Haschka a Bogomil Kovačev. Podporu v oblasti kvality poskytovali Elisa Gómezová, Horst Fischer, Jesús Nieto Muñoz a Ivo Koppelmaa. Administrativní podporu poskytovaly Valérie Tempez-Erasmiová a Manuela Maglioccaová.

Zleva doprava: Jesús Nieto Muñoz, Zsolt Varga, Rogelio Abarquero Grossi, Carmen Schnell, Annemie Turtelboom, Manuela Magliocca, Margit Spindelegger, Dennis Wernerus, Anzela Poliulianaite.

Poznámky na konci textu

¹ S. 6 projevu o stavu Unie 2018, který pronesl předseda Komise Jean-Claude Juncker. 12. září 2018.

² Článek 11 Smlouvy o Evropské unii o participativní demokracii: 3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.

³ KOM(2001) 428 v konečném znění.

⁴ KOM(2002) 704 v konečném znění.

⁵ KOM(2001) 726 v konečném znění a KOM(2002) 278 v konečném znění.

⁶ SWD(2017) 350 final: Pokyny ke zlepšování právní úpravy, s. 69. https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/better-regulation-guidelines.pdf.

⁷ Pokyny ke zlepšování právní úpravy, s. 4.

⁸ SWD(2015) 111 final.

⁹ Pokyny ke zlepšování právní úpravy SWD(2017) 350 final: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/better-regulation-guidelines.pdf.

¹⁰ Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků. SWD(2017) 675 final.

¹¹ Internetové stránky „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“: https://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs.

¹² https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say_cs.

¹³ OECD (2018), OECD Regulatory Policy Outlook 2018 (Perspektivy regulační politiky OECD 2018), OECD Publishing, Paříž, s. 48.

¹⁴ OECD (2018), OECD Regulatory Policy Outlook 2018 (Perspektivy regulační politiky OECD 2018), OECD Publishing, Paříž, s. 55.

¹⁵ Dialogy s občany jsou veřejné debaty s evropskými komisaři a dalšími subjekty z EU s rozhodovací pravomocí, jako jsou poslanci Evropského parlamentu a politici na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. https://ec.europa.eu/info/events/citizens-dialogues_cs

¹⁶ Viz Citizens’ Participation Using Sortition (Zapojení občanů za využití náhodného výběru), Bertelsmann Stiftung, říjen 2018.

¹⁷ OECD (2018), OECD Regulatory Policy Outlook 2018 (Perspektivy regulační politiky OECD 2018), OECD Publishing, Paříž, s. 55.

¹⁸ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 69 (2015, s. 64).

¹⁹ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 79 (2015, s. 76).

²⁰ https://ec.europa.eu/eusurvey/?language=cs

²¹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 395 (2015, 317): Konference, veřejná slyšení a akce, průzkumy Eurobarometr, odborné skupiny, pracovní skupiny, rozhovory, veřejné konzultace, konzultace zaměřené na malé a střední podniky – panely malých a středních podniků, pracovní setkání, schůzky a semináře.

²² Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 396 (2015, s. 319. Klady otevřené veřejné internetové konzultace: osloví širokou škálu a vysoký počet zúčastněných stran).

²³ COM(2019) 178, s. 15.

²⁴ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 424 (2015, s. 319).

²⁵ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 423 (2015, s. 319).

²⁶ Pokyny pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 71 (2015, s. 66).

²⁷ Pokyny pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 73 (2015, s. 69).

²⁸ COM(2019) 178, s. 5.

²⁹ https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/Strategy.aspx.

³⁰ Přezkoumané veřejné konzultace jsou označovány jako VK (viz odkazy VK-1 až VK-26).

³¹ GŘ pro komunikaci, GŘ pro informatiku, GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie z Evropské komise, Evropský parlament, Evropský výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv a Výbor pro kontrolu regulace (v rámci Komise).

³² Estonsko a Německo.

³³ V rámečcích jsme výběr obdržených názorů a pohledů občanů přeložili do jazyka, v němž je naše zpráva. Původní verze všech vybraných komentářů je k dispozici v příloze IV.

³⁴ http://www.oecd.org/gov/46560128.pdf.

³⁵ https://www.oecd.org/governance/regulatory-policy/49990817.pdf.

³⁶ Čl. 287 odst. 3 SFEU: „Ostatní orgány Unie, instituce nebo jiné subjekty spravující příjmy a výdaje jménem Unie, fyzické nebo právnické osoby přijímající platby z rozpočtu […] předají Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré podklady a informace nezbytné pro splnění jeho úkolů.“

³⁷ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 70 (2015, s. 65).

³⁸ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 70 a 71 (2015, s. 65 a 66).

³⁹ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 88 (2015, s. 85).

⁴⁰ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 91 (2015, s. 91) a soubor nástrojů z roku 2017, s. 38.

⁴¹ Pokyny pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 91 (2015, s. 91).

⁴² Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 37.

⁴³ Pokyny ke zlepšování právní úpravy 2017, s. 7 a 67.

⁴⁴ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 37, 38 a 438 (2015, s. 264, 280 a 305).

⁴⁵ Plány a počáteční posouzení dopadů byly na portálu „Podělte se o svůj názor“ poprvé zveřejněny v roce 2017.

⁴⁶ Kromě toho proběhla rozsáhlá kampaň, která přinesla 260 000 odpovědí.

⁴⁷ COM(2019) 178, s. 12.

⁴⁸ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 380 (2015, s. 303).

⁴⁹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 379 (2015, s. 61 a 301).

⁵⁰ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 385 (2015, s. 313).

⁵¹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 391 (2015, s. 7).

⁵² Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 391 a 394 (2015, s. 59 a 280).

⁵³ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 7 a 376 (2015, s. 7).

⁵⁴ Informační střediska ve všech zemích EU: https://europa.eu/european-union/contact/meet-us_cs.

⁵⁵ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 399 a 400.

⁵⁶ COM(2017) 651 final.

⁵⁷ COM(2019) 178, s. 16.

⁵⁸ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2015, s. 314.

⁵⁹ Language coverage of public consultations launched by the Commission (Jazykové pokrytí veřejných konzultací organizovaných Komisí), 28. dubna 2017.

⁶⁰ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 397.

⁶¹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 397 a 398.

⁶² Jedna konzultace zmíněna v příloze I a dvě v hlavním textu.

⁶³ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 402.

⁶⁴ Dne 31. srpna 2018 komisařka Bulcová uvedla: „Naši veřejnou konzultaci využily miliony Evropanů, kteří chtěli vyjádřit svůj názor. A ten je jasný: 84 % Evropanů nechce, aby se dvakrát do roka měnil čas. Budeme konat podle toho a připravíme legislativní návrh pro Evropský parlament a Radu, a ti pak společně rozhodnou.“ (http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-5302_cs.htm).

⁶⁵ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 400 (2015, s. 315 a 318).

⁶⁶ Soubor nástrojů Komise 2017, s. 411 (2015, s. 321).

⁶⁷ Prohlížeč TOR (víceúrovňový routing) je internetový prohlížeč navržený pro anonymní prohlížení internetu a ochranu proti analýze provozu.

⁶⁸ SWD(2018) 406 final, s. 3.

⁶⁹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 424 (2015, s. 319).

⁷⁰ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy 2017, s. 423 (2015, s. 319).

⁷¹ http://europa.eu/rapid/press-release_IP-18-5302_cs.htm

⁷² Soubor nástrojů Komise, s. 417 a 419 (2015, s. 333).

⁷³ Soubor nástrojů Komise, s. 412 (2015, s. 314).

⁷⁴ Soubor nástrojů Komise, s. 424 (2015, s. 314).

⁷⁵ Pokyny Komise 2017, s. 84 (2015, s. 81).

⁷⁶ Pokyny Komise 2017, s. 87 (2015, s. 84).

⁷⁷ Pokyny Komise 2015, s. 84.

⁷⁸ SWD(2018) 406 final, Metodologické úvahy, s. 2: „Na rozdíl od průzkumů nejsou veřejné konzultace ze statistického hlediska reprezentativní. Internetové veřejné konzultace rovněž nejsou nestranné z hlediska respondentů, neboť představují pouze názory těch, kteří se sami rozhodli na konzultaci odpovědět. Tyto skutečnosti je třeba mít při interpretaci výsledků na paměti.“

⁷⁹ Soubor nástrojů Komise 2017, s. 436 (2015, s. 239 a 242).

⁸⁰ https://ec.europa.eu/info/consultations/2018-summertime-arrangements_cs

⁸¹ Další kontroly a čištění údajů provedl nezávislý dodavatel, jak je uvedeno v dodatku A–A.2 k závěrečné zprávě (https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/64e670c5-fcf9-11e8-a96d-01aa75ed71a1).

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	10. 4. 2018
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	6. 6. 2019
Přijetí konečné verze zprávy po řízení o sporných otázkách	16. 7. 2019
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	29. 8. 2019

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2019

PDF	ISBN 978-92-847-3432-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/024296	QJ-AB-19-012-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-3406-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/3359	QJ-AB-19-012-CS-Q

© Evropská unie, 2019

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.