Spolupráce Interreg: potenciál přeshraničních regionů Evropské unie není dosud plně využíván

Shrnutí

I

Přeshraniční spolupráce je jedním ze dvou cílů politiky soudržnosti. Jejím smyslem je řešit společné problémy, které členské státy společně identifikovaly ve svých příhraničních regionech, a uplatnit nevyužitý potenciál jejich růstu. Mnohé z těchto regionů mají obecně nižší hospodářský výkon než jiné regiony téhož členského státu.

II

Na problémy přeshraničních regionů se zaměřují programy Interreg. Programové období 2014–2020 bylo jejich pátým obdobím s rozpočtem ve výši 10,1 miliardy EUR. Významná část této částky – 6,3 miliardy EUR – byla přidělena na vnitřní hranice a financování přibližně 24 000 projektů prostřednictvím 53 programů spolupráce. Tyto prostředky se vztahovaly na 59 % území EU a 48 % její populace.

III

V rámci tohoto auditu jsme posuzovali, zda Komise a členské státy účinně řešily problémy přeshraničních regionů v programech pro vnitřní přeshraniční spolupráci, které byly financovány prostřednictvím programu Interreg. Zveřejnění této zprávy bude užitečné pro realizaci programu v období 2021–2027. Může rovněž sloužit jako podklad v probíhajícím jednání spolunormotvůrců o možnosti vytvoření mechanismu, který by umožnil odstraňovat právní a administrativní překážky v přeshraničních regionech.

IV

Zjistili jsme, že s jedinou výjimkou všechny programy spolupráce, které jsme prověřovali, vycházely z analýzy potřeb dotčených regionů. Finanční zdroje, které byly na tyto programy vyčleněny, však umožňovaly řešit přeshraniční problémy pouze částečně. S ohledem na nedostatek zdrojů je nezbytné, aby finanční prostředky byly směrovány tam, kde je pravděpodobné, že přinesou největší přidanou hodnotu.

V

Až na několik výjimek vykazovaly programy, které jsme prověřovali, jasnou spojitost mezi navrhovanými cíli, plánovanými vstupy a plánovanými činnostmi a zamýšlenými výsledky a dopady. Programy spolupráce se liší od hlavních programů EU v tom, že vyžadují, aby projekty měly přeshraniční charakter a aby se jich účastnilo více mezinárodních partnerů. Často se však stává, že není jasně vymezena hranice mezi programy spolupráce a hlavními programy, a v důsledku toho bylo možné financovat z programů spolupráce stejný druh operací, jaké jsou financovány v rámci hlavních programů.

VI

Objevili jsme také několik slabých míst, pokud jde o provádění programů a jejich monitorování:

• u poloviny projektů, které jsme prověřovali, se spolupráce mezi partnery omezila na předložení společného návrhu projektu s cílem zajistit financování intervencí. Tyto projekty neměly charakter společného přeshraničního projektu;
• postup vybírání projektů někdy nevedl k výběru nejlepších projektů;
• použité ukazatele obecně nezachycovaly přeshraniční efekt, což pak neumožňovalo sledovat provádění programu ve srovnání s jeho cíli;
• na hodnocení spolufinancovaných projektů mají vliv nedostatky v oblasti statistických údajů.

VII

Programové orgány se snažily omezit dopady koronavirové krize na projekty prodloužením lhůty pro jejich dokončení. Orgány rovněž využívaly opatření pro flexibilitu a zjednodušení, která EU nabízí za účelem zmírnění dopadu koronavirové krize, zejména pokud jde o možnost předložit klíčové dokumenty později.

VIII

Problémy na úrovni členských států byly v neposlední řadě také se zahájením nového programového období, protože právní základ na období 2021–2027 byl přijat se zpožděním a bylo třeba dokončit práci vztahující se k programovému období 2014–2020.

IX

Na základě našeho auditu doporučujeme:

1. programy spolupráce lépe zacílit, aby projekty doplňovaly projekty podporované v rámci hlavních programů;
2. upřednostňovat a podporovat projekty podle jejich kvality;
3. používat ukazatele, jejichž cílem je zachycovat přeshraniční efekt.

Úvod

Výzvy pro přeshraniční regiony EU

01

Podle Smlouvy o fungování Evropské unie usiluje EU o snížení rozdílů v bohatství a úrovni rozvoje mezi regiony, mimo jiné zejména s ohledem na přeshraniční regiony.¹ V souvislosti s tím pak v rámci své politiky soudržnosti podporuje programy Evropské územní spolupráce (EÚS), známé jako programy Interreg, které financuje z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Již 30 let jsou díky programům Interreg podporována společná opatření různých členských států, ale i společná opatření členských států a zemí mimo EU.

02

Společným cílem programů Interreg je podílet se na podpoře harmonického rozvoje území EU², přičemž cílem je posilovat spolupráci, vytvářet příležitosti pro rozvoj a podporovat solidaritu mezi občany různých národů na základě společného řešení problémů. Cíl iniciativy Interreg je vedle „investic do růstu a zaměstnanosti“ jedním ze dvou cílů politiky soudržnosti, která může „podporovat sdílení zařízení a lidských zdrojů a všechny druhy přeshraniční infrastruktury ve všech regionech“³.

03

Smyslem přeshraniční spolupráce je řešit společné problémy, které byly v příhraničních regionech společně identifikovány, a uplatnit dosud nevyužitý potenciál růstu. Mezi nejdůležitější výzvy patří: „špatná dostupnost, zejména v souvislosti s připojením k sítím informačních a komunikačních technologií (IKT) a také s dopravní infrastrukturou, upadající místní průmyslová odvětví, nevhodné podnikatelské prostředí, nedostatek sítí mezi místními a regionálními správami, nízká úroveň výzkumu a inovací, znečištění životního prostředí, předcházení rizikům, záporné postoje vůči občanům sousední země“⁴.

04

Obrázek 1 souhrnně znázorňuje nejdůležitější prvky související s problémy přeshraničních regionů EU a jejich odhadovaný dopad. Kdyby bylo odstraněno 20 % stávajících překážek přeshraniční spolupráce, získaly by tyto regiony 2 % HDP a více než 1 milion nových pracovních míst⁵.

Interreg A: nejrozsáhlejší složka programů Interreg

05

Období 2014–2020 bylo pátým programovým obdobím iniciativy Interreg. Její rozpočet v tomto období činil 10,1 miliardy EUR, což představuje přibližně 2,75 % celkového rozpočtu politiky soudržnosti⁷. V tomto období měly programy Interreg tři složky spolupráce⁸ (viz rámeček 1).

06

Obrázek 2 znázorňuje vývoj programů Interreg od roku 1989 do roku 2020, podrobněji pro období 2014–2020, pokud jde o financování a zúčastněné členské státy. Největší složku představuje Interreg V-A, který má 88 programů spolupráce a rozpočet ve výši téměř 7,4 miliardy EUR, což odpovídá 73 % celkového rozpočtu iniciativy Interreg. Největší podíl má v iniciativě Interreg V-A vnitřní přeshraniční spolupráce, která nezahrnuje nejvzdálenější regiony: jedná se o 53 programů spolupráce a rozpočet ve výši 6,3 miliardy EUR.

07

V období 2021–2027 se celkový rozpočet programů Interreg v důsledku snížení celkového rozpočtu politiky soudržnosti i podílu přiděleného Interreg¹² z 2,75 % na 2,4 % snížil na 8 miliard EUR. Pro toto období bude existovat další čtvrtá složka, určená pro nejvzdálenější regiony¹³. Prostředky financování programů Interreg VI-A, které jsou určeny na přeshraniční spolupráci, dosáhnou v tomto období 5,8 miliardy EUR, a budou tak i nadále představovat největší část rozpočtu¹⁴.

08

Vnitřní příhraniční regiony, které jsou způsobilé pro spolufinancování z prostředků Interreg A, jsou regiony úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic EU¹⁵ a regiony ležící podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 kilometrů¹⁶. Členské státy se mohou k rozhodnutí Komise o způsobilých regionech vyjádřit¹⁷. Pro všechny regiony platí, že podpora poskytovaná v rámci programů Interreg doplňuje hlavní, národní regionální programy EFRR.

09

Na obrázku 3 je znázorněno postupné zvyšování počtu oblastí způsobilých pro Interreg A. Důvodem je především rozšíření EU a možnost, aby členské státy od období 2007–2013 přidělily část svého rozpočtu Interreg regionům, na něž se nevztahují programy spolupráce, původně pouze sousedním regionům,¹⁸ ale později všem regionům¹⁹. V období 2014–2020 pokrývá oblast programů Interreg V-A 66 % území EU a 51 % jejího obyvatelstva. Bereme-li v úvahu pouze vnitřní příhraniční regiony, jedná se o 59 % území EU a 48 % jejího obyvatelstva.

10

Podle Komise se v regionech Interreg V-A nachází téměř 2 miliony osob, z nichž 1,3 milionu dojíždí přes hranici za prací a zbytek za studiem. Například 450 000 osob žijících ve Francii pracuje v sousední zemi; v případě Německa je to 270 000 a v případě Polska 140 000. Mnohé příhraniční regiony mají obecně horší hospodářské výsledky než jiné regiony téhož členského státu. Přístup k veřejným službám, jako jsou nemocnice a univerzity, a orientace v různých právních a správních systémech bývají mnohdy složité a nákladné²⁰.

Správa programů Interreg a oblasti financování programů Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci v období 2014–2020

11

Programy spolupráce jsou podobně jako hlavní programy EFRR prováděny v rámci sdíleného řízení. Úloha Komise spočívá ve schvalování programů připravených členskými státy a usnadňování jejich provádění a ve sledování a hodnocení programů.

12

Pro každý program spolupráce je určen řídicí, certifikační a auditní orgán. Konkrétně pro Interreg je zřízen společný sekretariát²¹, který slouží jako informační středisko a pomáhá uchazečům při podávání a posuzování projektových žádostí; společně s řídicím orgánem tvoří společný sekretariát hlavní programové orgány programů spolupráce. Operace, které mají být spolufinancovány, vybírá nakonec monitorovací výbor programu.

13

Proces vytváření koncepce programů spolupráce postupuje důsledně v souladu s opatřeními, která platí pro hlavní programy. Právní předpisy obsahují podrobné požadavky na obsah programu. Jejich cílem je přispět k důsledné intervenční logice, tj. jasné spojitosti mezi navrhovanými cíli, plánovanými vstupy a plánovanými činnostmi a zamýšlenými výsledky a dopady. Konečným cílem je efektivní a účinné využívání prostředků²²:

• programy by se měly zaměřit na 11 vymezených tematických cílů²³ a nejméně 80 % prostředků by se mělo soustředit nejvýše na čtyři tematické cíle²⁴;
• prioritní osa by měla pokud možno odpovídat jednomu tematickému cíli; v rámci každé prioritní osy by měly být vymezeny investiční priority a specifické cíle²⁵;
• výběr tematických cílů, investiční priority a přidělené finanční prostředky musejí být odůvodněny na základě analýzy regionálních a národních potřeb²⁶.

14

Každý rok na jaře předkládají řídicí orgány Komisi výroční zprávy o provádění každého programu spolupráce²⁷. Tyto zprávy obsahují údaje o pokroku při plnění společných ukazatelů výstupů²⁸, o specifických ukazatelích výstupů a výsledků programů a o milnících i o finančních údajích.

15

Obrázek 4 a příloha III názorně ukazují rozšíření tematických cílů, na něž se v období 2014–2020 zaměřilo financování programů Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci. Nejvíce finančních prostředků bylo přiděleno na cíl „zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů“ a na cíl „posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací do konce roku 2020“.

16

Jak je uvedeno v  příloze IV, největší finanční podporu s výjimkou technické pomoci obdržely projekty, které se týkaly kultury a kulturního dědictví, přizpůsobení se změně klimatu, institucionálních kapacit, přenosu technologií do malých a středních podniků, zlepšování silniční dopravy, biologické rozmanitosti a ochrany přírody, cestovního ruchu v přírodních oblastech, zdravotní péče a sociálních služeb a výzkumu a inovací ve veřejných centrech.

17

Koncem prosince 2020 přidělily programové orgány programů spolupráce 102 % dostupných finančních prostředků na období 2014–2020, zatímco v případě hlavních programů podporovaných z EFRR se jednalo o 110 %; pro spolufinancování vybraly přibližně 24 000 projektů. Programové orgány mohou alokovat více prostředků, než je přidělený rozpočet programu, aby zajistily, že na konci programového období budou využity všechny dostupné finanční prostředky.

Příprava na období 2021–2027

18

Během programového období 2007–2013 poskytl Interreg finanční prostředky ve výši 5,6 miliardy EUR. Podle následného hodnocení²⁹ přinesly projekty výstupy a výsledky, které byly v souladu se specifickými cíli Interreg a byly zaměřeny na hlavní priority Lisabonské strategie.

19

Hodnocení upozornilo na tyto hlavní nedostatky:

• programy byly i nadále koncipovány velmi široce a zaměřovaly se hlavně na rozvíjení spolupráce a vzájemných styků jako na svůj konečný cíl spíše než jako na prostředek posílení širší hospodářské integrace;
• u většiny programů byl při rozhodování o tom, které projekty mají být podpořeny, uplatňován přístup „zdola nahoru“. Bylo proto obtížnější zajistit, aby strategie na podporu rozvoje a sociálně-ekonomické a územní integrace dotčených regionů byla prováděna soudržným způsobem, i když většina jednotlivých projektů byla přínosná;
• velmi omezená byla koordinace mezi programy Interreg a hlavními programy.

20

Pro přípravu dohod o partnerství a programů partnerství na období 2014–2020 vypracovala Komise pro každý členský stát stanoviska, v nichž stanovila nejdůležitější priority pro evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) s velmi stručným oddílem o územní spolupráci.

21

Na období 2021–2027 předložila Komise orientační dokumenty o pohraničí, jejichž účelem je přispět k přípravě programů spolupráce jednotlivých členských států. Jedná se o podrobné dokumenty, které se zabývají konkrétními přeshraničními regiony.

22

Pro období 2021–2027 právní předpisy³⁰ stanoví, že:

• v případě regionů nacházejících se podél vnitřních pozemních hranic by programové orgány měly na financování čtyř ze sedmi hlavních politických cílů (pět z CPR a dvou z EÚS) přidělovat maximálně 60 % prostředků, přičemž jedním by měla být „zelenější, bezuhlíková Evropa“ a druhým „sociálnější Evropa“;
• v případě regionů nacházejících se podél námořních hranic se těchto 60 % přiděluje na tři politické cíle, přičemž jedním z nich musí být „zelenější, bezuhlíková Evropa“;
• v případě prvních regionů může být až 20 % a v případě druhých regionů až 5 % prostředků přiděleno na specifické cíle Interreg „lepší správa spolupráce“ a „bezpečnější a lépe chráněná Evropa“.

Koronavirová opatření pro ESI fondy

23

Na přeshraniční regiony členských států měla pandemie COVID-19 dosti neblahé dopady a zatížila socioekonomické struktury ve vnitřním i vnějším pohraničí EU. Opatření, která byla přijata proto, aby umožnila zajistit větší flexibilitu při využívání ESI fondů a prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII)³¹ a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus (CRII+)³² zmírňovat dopady pandemie, se vztahují rovněž na programy spolupráce.

24

Na obrázku 5 jsou znázorněna nejdůležitější z těchto opatření, která všechna vyžadují změnu programů. S výjimkou jednoho z nich platí možnost převádět zdroje mezi různými kategoriemi regionů na rok 2020 pro programy spolupráce. Programové orgány mohou využít více než jedno z těchto opatření.

Rozsah a koncepce auditu

25

Náš audit se zaměřil na to, zda Komise a členské státy řešily problémy přeshraničních regionů v rámci programů spolupráce Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci účinným způsobem (viz příloha I). Za tímto účelem jsme prověřovali, zda:

• programové orgány analyzovaly přeshraniční výzvy a vzhledem k nedostatku dostupných zdrojů posuzovaly jejich prioritu z hlediska důležitosti, aby se programy spolupráce zaměřovaly na ty oblasti, kde mohou mít největší dopad;
• programy spolupráce byly navrženy v souladu intervenční logikou a v součinnosti s hlavními programy sousedních regionů, včetně systému hodnocení, který umožňoval měřit přeshraniční efekt;
• pokyny Komise byly pro přeshraniční regiony užitečné při určování jejich výzev, poskytování vstupů a pomoci, zejména pokud jde o zmírňování dopadů koronavirové krize, a pro hladké zahájení nového programového období 2021–2027.

26

Naše zjištění a závěry se týkají programů Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci v programovém období 2014–2020 a očekáváme, že naše doporučení budou užitečná při provádění období 2021–2027. Naše zpráva může rovněž sloužit jako podklad v probíhajícím jednání společných normotvůrců o možnosti vytvoření mechanismu, který by umožnil odstraňovat právní a administrativní překážky v přeshraničních regionech³³.

27

Na úrovni EU jsme prověřovali práci Generálního ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO).

28

Ve výsledku naše koncepce zajistila velmi vysoké pokrytí programů spolupráce. Na úrovni členských států jsme prověřovali 23 programů spolupráce (uvedených v  příloze V), do nichž bylo alespoň jednou zapojeno všech 28 členských států. Těchto 23 programů představuje 43 % finančních prostředků EU na podporu programů Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci a 27 % celkového rozpočtu programů Interreg v období 2014–2020.

29

U 23 programů spolupráce jsme provedli deset jednoduchých dokumentárních přezkumů, deset rozšířených dokumentárních přezkumů a tři návštěvy na místě. Podrobnosti, včetně rozdílu mezi těmito typy přezkumů, jsou uvedeny v příloze V.

30

Kromě toho jsme u všech 23 programů spolupráce vybrali dva hlavní programy ze sousedních regionů, které jsou rovněž uvedeny v příloze V, abychom mohli porovnat jejich zaměření a posoudit úroveň součinnosti, pokud jde o řešení přeshraničních problémů. Hlavními kritérii pro výběr obou programů byly počet obyvatel, výše finanční podpory, rozloha oblasti, na kterou se programy vztahují, ale především rozsah společných investičních priorit. Celkem jsme prověřovali 39 hlavních programů, neboť v sedmi případech byl stejný hlavní program využíván více než jednou.

31

U programů spolupráce, které jsme prověřovali na místě, jsme navštívili 12 projektů, které obdržely podporu EU. Základem pro výběr těchto projektů byla významnost a rozmanitost druhů spolufinancovaných opatření. Formou dokumentárního přezkumu programu spolupráce Rumunska a Bulharska jsme prověřovali také další čtyři projekty. Původně jsme chtěli tento program prověřovat na místě, ale vzhledem k protiepidemickým cestovním omezením to nebylo možné. Neměli jsme proto možnost seznámit se s výstupy těchto projektů formou osobní inspekce.

32

V rámci 16 projektů, které jsme kontrolovali, byla prováděna opatření v těchto oblastech podpory: kulturní dědictví, cestovní ruch, malé a střední podniky a podnikání, trh práce a zaměstnanost, řízení rizik a spolupráce mezi záchrannými službami, vzdělávání a odborná příprava, institucionální spolupráce, zdravotnictví a sociální začleňování a multimodální doprava.

33

U všech 53 programů spolupráce na vnitřních hranicích jsme konečně prověřovali také to, do jaké míry programové orgány využívaly možností flexibility a zjednodušení, které nabízejí iniciativy CRII a CRII+. V případě tří programů spolupráce, kde jsme prováděli inspekci na místě, a v případě programu spolupráce Rumunska a Bulharska, který jsme chtěli navštívit, jsme posuzovali dopady koronavirové krize na provádění projektů.

Připomínky

Přeshraniční programy vycházely z komplexní analýzy, ale nebylo možné vyřešit všechny problémy

34

Přezkoumali jsme programové dokumenty 23 programů spolupráce s cílem posoudit, zda strategické plánování na programové období 2014–2020 vycházelo z analýzy přeshraničních problémů, jimž tyto regiony čelí. Zkoumali jsme také, nakolik je vzhledem k nedostatku finančních zdrojů proveditelné, aby se tyto problémy řešily v rámci programů spolupráce.

Všech 23 prověřovaných programů spolupráce zahrnovalo analýzu problémů přeshraničních regionů

35

Program spolupráce by měl vycházet z analýzy potřeb v rámci celé programové oblasti³⁴. Za tímto účelem je nezbytné přizpůsobit požadavky na obsah programů specifickým potřebám přeshraničních regionů³⁵.

36

Všechny programy spolupráce, které jsme prověřovali, prezentovaly potřeby regionů na základě analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (analýza SWOT) nebo sociálních a hospodářských podmínek přeshraničních regionů (socioekonomická analýza). V případě programu spolupráce Švédska, Finska a Norska však analýza SWOT nebyla vypracována v dostatečné šíři, aby mohla sloužit jako podklad strategických rozhodnutí: nebyly v ní v plném rozsahu analyzovány hrozby, nerozlišovala mezi silnými stránkami a příležitostmi, některé problémy uváděla bez jakýchkoli podkladových informací a používala údaje staré více než deset let.

37

Na obrázku 6 jsou seskupeny do sedmi kategorií nejdůležitější problémy, na něž se v programech spolupráce upozorňovalo. Většinou těchto problémů se zabývaly rovněž hlavní programy, které se vztahují na stejné zeměpisné oblasti. S přeshraničním rozměrem jsou nicméně spojeny nedostatky ve správní spolupráci a jazykové bariéry.

Samotné programy spolupráce na řešení problémů nestačí, takže je nutné stanovit priority

38

V praxi však finanční zdroje, které byly na tyto programy vyčleněny, umožňovaly řešit přeshraniční problémy pouze částečně. Průměrný rozpočet na každý z 53 programů pro vnitřní přeshraniční spolupráci činil 162 miliony EUR, a to v rozpětí od 19 milionů EUR pro spolupráci Slovinsko–Maďarsko až po 485 milionů EUR pro spolupráci Španělsko–Portugalsko (POCTEP) (viz příloha I). Řešení mnoha přeshraničních problémů však vyžaduje značné finanční prostředky. Například velké projekty železniční nebo silniční infrastruktury, které usnadňují dopravu, obchod a pohyb občanů, vyžadují obvykle několik miliard eur.

39

Na hlavní programy se nicméně zpravidla přidělují mnohem větší rozpočtové prostředky. V 39 hlavních programech, které jsme kontrolovali, se rozpočet regionálních programů pohyboval v rozmezí od 231 milionu EUR do 7 miliard EUR, přičemž průměrně činil 2 miliardy EUR; průměrný rozpočet národních programů byl více než dvakrát vyšší a pohyboval se od 700 milionů EUR po téměř 9 miliard EUR (viz příloha V).

40

Zjistili jsme, že v některých případech programové orgány přidělily na prioritní osu nebo investiční prioritu malou částku, takže financování mohlo mít na přeshraniční region pouze omezený dopad. Například programové orgány programu spolupráce Estonsko–Lotyšsko vyčlenily na prioritní osu integrace trhu práce a zlepšení podmínek pro přístup k přeshraničnímu zaměstnání méně než 1 milion EUR. Není jasné, zda takto nízké částky podpory mohou mít vůbec nějaký významnější dopad.

41

Obrázek 7 znázorňuje rozdíly v množství přidělených rozpočtových prostředků mezi 23 programy spolupráce a prověřovanými hlavními programy sousedních regionů.

42

S ohledem na nedostatek zdrojů je nezbytné, aby finanční prostředky byly směrovány tam, kde pravděpodobně přinesou největší přidanou hodnotu. Zjistili jsme však, že většina programových orgánů nerozlišovala rozpoznané potřeby podle jejich priority, a riskovala tak, že nebudou vybrány investiční priority, které by pravděpodobně měly největší dopad.

43

Náš přezkum ukázal, že mnoho důležitých výzev, jimž přeshraniční regiony čelí, nebylo na úrovni programových orgánů řešitelné, nýbrž vyžadovalo přijetí určitých rozhodnutí na celostátní úrovni a následnou úpravu vnitrostátních právních předpisů. Například spolupráce mezi vnitrostátními orgány v otázkách zdravotní péče nebo bezpečnosti vyžaduje dvoustranné nebo třístranné dohody mezi členskými státy, jak dokládá příklad uvedený v rámečku 2.

Soudržná strategie pro řešení problémů často nevedla k cílenému provádění

44

Posuzovali jsme nejdůležitější strategické prvky programů spolupráce a způsob, jakým byly prováděny v praxi v podobě výzev k předkládání návrhů a při výběru projektů.

Téměř ve všech případech odrážely strategické programové dokumenty právní požadavky a byly v souladu s analýzou potřeb

45

Nařízení o společných ustanoveních požaduje promyšlenou „intervenční logiku“³⁷, tj. jasnou spojitost mezi cíli programu a jeho očekávanými výsledky. Vzhledem k tomu, že několik fondů EU poskytuje podporu ve stejné zeměpisné oblasti, je důležité, aby mezi těmito fondy a národními nástroji financování existovala účinná koordinace³⁸. V případě programů Interreg by do operací měli být zapojeni příjemci nejméně ze dvou zúčastněných zemí³⁹.

46

Prověřovali jsme proto:

• promyšlenost intervenční logiky, aby bylo zajištěno, že umožňuje postupovat od zjištěných problémů k dalším prvkům procesu výběru projektů, včetně výběru prioritní osy, tj. k dosažení tematických a specifických cílů, investičních priorit, výstupů a výsledků, a tudíž i cílů;
• zda programové orgány stanoví opatření pro koordinaci financování s jinými zdroji; a
• jaký význam je při výběru projektů přisuzován přeshraničnímu rozměru.

Až na několik výjimek byly programy, které jsme kontrolovali, podloženy řádnou intervenční logikou

47

Téměř ve všech případech jsme mohli potvrdit, že programové orgány byly schopny zajistit mezi analýzou výzev a výběrem prioritních os, tematických a specifických cílů a investičních priorit řádnou intervenční logiku; v souladu s touto logikou vydávaly i výzvy k předkládání návrhů. V jednom případě nebyla analýza SWOT dostatečně podrobná, a nemohla tudíž posloužit jako podklad pro strategická rozhodnutí (viz bod 36), což mělo nepříznivé důsledky pro soudržnost intervenční logiky programu.

48

Programové orgány rovněž splnily povinnost soustředit se nejvýše na čtyři tematické cíle. V některých případech se orgány rozhodly programy ještě více zaměřit na konkrétní segmenty podnikání. Příkladem je program pro jižní Baltské moře, do něhož jsou zapojeny regiony Polska, Dánska, Německa, Litvy a Švédska a jehož cílem je zvýšit „modrý“ (mořský) a „zelený“ (environmentální) růstový potenciál oblasti jižního Pobaltí, přestože bylo poukázáno na několik dalších problémů tohoto regionu.

49

Bylo však jen málo programů spolupráce, které podpořily financování projektů v oblastech, které nebyly dříve identifikovány v analýze SWOT nebo v socioekonomické analýze. Například v případě česko-slovenského programu se orgány rozhodly investovat do operací, jejichž cílem bylo zvýšit kvalitu přeshraniční spolupráce místních a regionálních orgánů. Nedostatek institucionální kapacity nebyl přitom zahrnut do socioekonomické analýzy tohoto programu, přestože se jedná obecně o jeden z hlavních problémů, s nimiž se příhraniční regiony potýkají.

50

V případě programu spolupráce ve středním Pobaltí se programový orgán rozhodl zaměřit spíše na příležitosti, které se v přeshraničních regionech nabízejí, spíše než na výzvy, kterým tyto regiony čelí. Programové orgány investovaly do operací, jejichž cílem bylo zachovat nebo zvýšit počet pracovních míst, podpořit malé a střední podniky a zvýšit turistickou přitažlivost regionu. V tomto případě byla intervenční logika programu spolupráce jasná a splňovala ostatní právní požadavky. Znamená to nicméně, že se neřešily problémy přeshraničních regionů, což potvrdil i náš přezkum jednoho ze čtyř projektů tohoto programu spolupráce.

Programy obsahovaly informace o koordinaci s jinými zdroji financování a byl zaveden postup pro hodnocení přeshraničního rozměru

51

Zjistili jsme, že programy spolupráce ve všech případech obsahovaly informace o mechanismech koordinace financování s jinými zdroji financování ze strany EU nebo členských států, jako jsou například ESI fondy. Obsahovaly například podrobné informace o účasti klíčových zaměstnanců různých orgánů na zasedáních, na nichž se posuzovala součinnost mezi fondy, ale i informace o postupu, který umožní zabránit financování téže operace ze dvou různých zdrojů.

52

V neposlední řadě jsme zjistili, že všechna výběrová řízení zajišťovala přeshraniční charakter projektů, včetně záměru účastníků z obou stran hranic aktivně se účastnit jejich realizace.

V praxi jsme zjistili několik nedostatků v provádění strategie a v jejím monitorování

53

Posuzovali jsme, jak byly strategie programů prováděny prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, výběr projektů i způsob monitorování a koordinace s jinými mechanismy financování ve stejných zeměpisných oblastech. Zjistili jsme několik nedostatků v jejich provádění a monitorování, které se týkaly stanovení hranice mezi programy spolupráce a hlavními programy, přeshraničního charakteru projektu, postupu výběru projektů, použitých ukazatelů a kvality a dostupnosti statistických údajů.

Často nebyla stanovena jasná hranice mezi programy spolupráce a hlavními programy

54

66 % celkové rozlohy EU je způsobilých pro financování z programů Interreg pro regiony nacházející se podél vnitřních i vnějších hranic, přičemž pro 17 členských států je způsobilých více než 80 % jejich území (rámeček 3 a obrázek 8).

55

Hlavní programy a programy spolupráce spolufinancují projekty EU ve stejných zeměpisných oblastech (viz bod 08). Porovnali jsme zaměření každého z 23 programů spolupráce v našem vzorku se zaměřením dvou hlavních programů ze sousedních regionů (viz bod 30). Soustředili jsme se na investiční priority, které měly tyto programy společné, což příslušné právní předpisy umožňují. U těchto společných priorit jsme porovnali oblasti podpory a typy operací, které měly programy spolufinancovat, a posuzovali jsme, zda existuje jasně stanovená hranice mezi programy a zda bylo možné prokázat, že se vzájemně doplňují.

56

Zjistili jsme, že ve 14 případech nebyly jasně vymezeny oblasti podpory a druhy operací, které mají být spolufinancovány. To znamená, že z hlavních programů by bylo možné financovat stejný druh operací jako z programů spolupráce, přičemž rozdíl spočívá v tom, že projekty financované v rámci těchto programů vyžadují přeshraniční rozměr a účast dvou partnerů z obou stran hranice. Tyto případy jsme objevili zejména v takových oblastech podpory, jako je životní prostředí, kultura, cestovní ruch, konkurenceschopnost a tvorba pracovních míst.

57

Dobrým příkladem jasného rozlišování různého typu projektů je jižní Pobaltí: výstavba cyklostezky byla financována v rámci jednoho z hlavních programů a volnočasové zóny nacházející se podél této stezky byly financovány v rámci programu spolupráce. Tento přístup vyžaduje dobrou spolupráci mezi programovými orgány během fáze programování.

58

V zájmu dosažení maximální přidané hodnoty v případech, kdy je z různých programů podpory financována stejná investiční priorita, je důležité oblasti podpory koordinovat a rozlišovat různé druhy spolufinancovaných projektů. V období 2014–2020 právní předpisy vyžadovaly, aby se v rámci Evropské územní spolupráce 80 % finančních prostředků soustředilo maximálně na čtyři z jedenácti tematických cílů (viz body 13). V období 2021–2027 je však tematické zaměření méně výrazné, protože například programové orgány programů spolupráce v regionech nacházejících se podél vnitřních pozemních hranic mohou přidělit finanční prostředky na všech sedm politických cílů (pět obecných a dva cíle specifické pro programy Interreg) (viz bod 22).

59

Překrývání oblastí způsobilých pro programy Interreg a hlavní programy EFRR (viz bod 54) spolu se snížením rozpočtu programů Interreg (viz bod 07) a širším zaměřením programů v období 2021–2027 (viz bod 22) s sebou nese naléhavější potřebu stanovit jasné hranice mezi hlavními programy a programy spolupráce. Při jasnějším vymezení by bylo možné zvýšit součinnost, snížit pravděpodobnost dvojího financování a zvýšit přidanou hodnotu projektů. Velká šíře programů a omezená koordinace mezi programy spolupráce a hlavními programy byly rovněž zdůrazněny v následném hodnocení období 2007–2013 (viz bod 19).

Přeshraniční rozměr některých projektů byl sporný

60

Projekty spolupráce by měly zahrnovat příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přestože právní předpisy umožňují, aby byl projekt realizován v jediném členském státě, „za předpokladu, že jsou určeny [jeho] přeshraniční nebo nadnárodní dopady a výhody“⁴⁰.

61

U 16 projektů v našem vzorku jsme posuzovali:

• zda se zaměřovaly alespoň na jednu z přeshraničních výzev;
• zda byly projekty realizovány v jednom členském státě;
• zda byly přínosy každého partnerského příspěvku a přínosy společného přeshraničního příspěvku projektu viditelné ve všech zúčastněných členských státech;
• zda tyto přeshraniční přínosy odůvodňují financování operace prostřednictvím programu spolupráce.

62

Mohli jsme potvrdit, že všechny projekty kromě jednoho (viz bod 50) se zaměřovaly alespoň na jednu z přeshraničních výzev. Všechny projekty byly realizovány nejméně ve dvou zúčastněných členských státech a jejich přínosy byly stejně viditelné. U osmi projektů však spolupráce mezi partnery spočívala jen v předložení společného návrhu projektu s cílem zajistit financování intervencí. Tyto projekty neměly charakter společného přeshraničního projektu. Tento nedostatek jsme zjistili ve všech čtyřech projektech, které jsme prověřovali v oblasti cestovního ruchu, která byla jednou z hlavních oblastí podpory programů Interreg v období 2014–2020 (viz bod 17).

63

V rámečku 4 jsou uvedeny příklady projektů, které měly v rámci stejného programu slabší a výraznější přeshraniční rozměr.

Výběr projektů měl několik nedostatků, takže se někdy stalo, že nebyly vybrány nejlepší projekty

64

Výzvy k předkládání návrhů a výběr projektů představují klíčové fáze procesu provádění programu, zejména vzhledem k množství zdrojů, které mají programy spolupráce k dispozici (viz bod 38), a vzhledem k tomu, že v posledních letech nevyvstaly obavy, pokud jde o množství uzavřených smluv v rámci programů Interreg (viz bod 17). Je proto více zapotřebí vybírat projekty podle jejich kvality, aby bylo dosaženo cílů programu spolupráce a aby se řešily nejnaléhavější potřeby přeshraničních regionů.

65

U 10 programů spolupráce, které jsme prověřovali formou rozšířeného dokumentárního přezkumu, a u tří programů, u kterých jsme provedli inspekci na místě, jsme proto prověřovali, jak programové orgány:

• informovaly veřejnost o oblastech a typech projektů, které by bylo možné podpořit v rámci programů spolupráce, aby získaly co nejvíce návrhů projektů, které budou v souladu s cíli programů;
• posuzovaly návrhy projektů;
• vybíraly projekty, které nejlépe řešily problémy regionu.

66

U těchto programů spolupráce se programové dokumenty řídily právními požadavky⁴¹ a obsahovaly základní informace o programu: popis typů a příkladů opatření, která mají být podporována v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů, hlavní zásady pro výběr operací a určení hlavních cílových skupin, druhů příjemců atd. Ve všech třech fázích výběru projektů jsme však zjistili nedostatky.

67

U pěti ze 13 programů spolupráce byly potenciální projekty vybírány na základě přístupu zdola nahoru, kdy uchazeči podávali projektové žádosti na základě omezených informací ze strany programových orgánů ohledně toho, jak by projekty měly reagovat na potřeby regionu (viz rámeček 5). Touto otázkou se zevrubněji zabývá i následné hodnocení za období 2007–2013 (viz bod 19).

68

U deseti programů posuzovaly orgány projektové žádosti pomocí bodového systému, v němž bylo nutné dosáhnout určitého minimálního počtu bodů, aby projekt mohl být vybrán. Tento přístup nejenže přispívá k transparentnosti výběrového řízení, ale usnadňuje i následnou práci monitorovacího výboru, jehož úlohou je rozhodovat o tom, které projekty mají být spolufinancovány. U ostatních tří programů, kde se žádný bodový systém nepoužíval, založily programové orgány výběr na kvalitativním posouzení, které neumožňuje jasně stanovit priority projektů.

69

U tří programů poskytly programové orgány monitorovacímu výboru seznam projektů seřazených podle jejich kvality. V případě ostatních deseti programů spolupráce však programové orgány zaslaly monitorovacímu výboru projekty neseřazené, a to i v případech, kdy byl použit bodový systém. Rámeček 6 znázorňuje osvědčený a nevyhovující příklad výběru projektů.

Ukazatele obecně nezachycovaly přeshraniční efekt a k dispozici bylo jen omezené množství regionálních statistických údajů, což bránilo monitorování a hodnocení

70

S ohledem na posílení orientace programů na výsledky musely orgány pro každou prioritní osu definovat očekávané výsledky pro specifické cíle a ukazatele výstupů a výsledků, jakož i základní a cílovou hodnotu pro celé programové období⁴². Nařízení o EÚS uvádí seznam společných ukazatelů výstupů, které orgány programu mohou podle svého uvážení použít⁴³. Cíle mohou být vyjádřeny buď kvantitativně, nebo kvalitativně, přičemž kvalitativní cíle lze použít pouze pro ukazatele výsledků⁴⁴. Programové orgány musí shromažďovat spolehlivé statistické údaje, aby mohly tyto cíle spolehlivě sledovat.

71

U všech 23 programů spolupráce jsme prověřovali, zda specifické cíle zaměřené na řešení potřeb zjištěných v přeshraničních regionech vycházejí z kritérií SMART, tj. zda jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené.

72

Dále jsme zkoumali, zda ukazatele výstupů a výsledků stanovené pro každý program:

• byly relevantní pro specifické cíle programu;
• umožňovaly měřit efekt podpořených činností;
• lze jich dosáhnout do konce programového období. Za tímto účelem jsme rovněž využili závěry posledních dostupných výročních zpráv o provádění.

73

Zjistili jsme, že konkrétní cíle programů obecně vycházely z kritérií SMART. Řídily se intervenční logikou programu, souvisely s vybranými prioritními osami, tematickými cíli a investičními prioritami a vytvářely spojení mezi strategií a podpořenými opatřeními a operacemi.

74

Zjistili jsme také, že společné ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy a ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy byly obecně měřitelné a že ve všech případech byly stanoveny základní a cílové hodnoty. Používání společných ukazatelů výstupů usnadňuje agregaci údajů pro potřeby ESI fondů.

75

Sedm programových orgánů měřilo některé ukazatele výsledků na základě kvalitativního posouzení, tj. prostřednictvím průzkumu, což je postup, který povolují právní předpisy. Zjistili jsme, že ve třech případech programové orgány prověřovaly formou průzkumu tytéž příjemce a další zúčastněné strany, které od těchto programových orgánů obdržely finanční prostředky. To může zakládat důvod k domněnce, že výsledky nejsou shromažďovány objektivně, neboť příjemci mohli poskytnout pozitivnější zpětnou vazbu, k čemuž by nemohlo dojít, kdyby byla dodržena zásada obvyklých tržních podmínek.

76

Ve všech kontrolovaných programech spolupráce jsme s výjimkou programu Jižní Balt zjistili rovněž problémy týkající se relevance a dosažitelnosti ukazatelů, a to jak u společných ukazatelů výstupů, tak u ukazatelů výstupů a výsledků specifických pro jednotlivé programy.

77

Pokud jde o relevantnost, řada ukazatelů, ať už společných výstupů, nebo specifických pro jednotlivé programy, nemohla zachytit přeshraniční efekt operací Interreg. Zjistili jsme také, že v některých případech stanovené ukazatele neměřily dopad podpořených operací na specifický cíl nebo případy kdy nemohl být efekt přisuzován přímo a výhradně danému projektu. Běžným příkladem toho je, že mnoho programů používalo „zvýšení počtu hotelových pobytů v regionu“ jako ukazatel výsledku v oblasti kultury/cestovního ruchu, přestože počet hotelových pobytů v regionu závisí kromě projektu Interreg na řadě sociálně-ekonomických faktorů.

78

Pokud jde o dosažitelnost, našli jsme příklady dvou krajních přístupů: v některých případech nebyly cíle realistické a s největší pravděpodobností nebudou splněny do konce programového období, což znamená, že programové orgány:

• buď nevyhlásily dostatečný počet výzev k vyjádření zájmu, které by se týkaly příslušných specifických cílů programu; nebo
• příjemce neinformovaly o tom, že projekty, které předkládají, musejí řešit cíle programu (viz rámeček 5); nebo
• záměr na začátku neposoudily správně.

V jiných případech nebyly cíle naopak dostatečně ambiciózní a byly splněny již v prvních letech programového období, což naznačuje, že programové orgány schválily více projektů, než bylo zapotřebí. Z toho vyplývá, že při vyhlášení nových výzev nebyl zohledněn účinek předchozích výzev k předkládání návrhů projektů.

79

Mají-li být hodnoty jednotlivých ukazatelů relevantní a spolehlivé, musejí být k dispozici regionální údaje. U 23 programů spolupráce v našem vzorku jsme zjistili, že k dispozici bylo jen omezené množství takových údajů. Narazili jsme také na případ, kdy programový orgán neměl k dispozici údaje pro výpočet efektu specifického cíle. Komise potvrdila, že dostupnost přeshraničních regionálních statistik je omezená. Nejčastějšími problémy byly rozdíly v metodách shromažďování údajů mezi členskými státy a nedostatečná koordinace v oblasti přeshraničních statistik.

Pokyny Komise se zlepšily, ale opožděné přijetí právního rámce mělo nepříznivý dopad na provádění

80

Prověřovali jsme pokyny, které Komise poskytla programovým orgánům, pokud jde o to, jak mají být v období 2014–2020 i v období 2021–2027 vymezovány přeshraniční výzvy. Posuzovali jsme také, v jakém rozsahu byla při provádění programů spolupráce na období 2014–2020 použita koronavirová opatření a jaká je úroveň přípravy na období 2021–2027.

Komise nabídla pro období 2021–2027 více pokynů a podpory

81

Pro období 2014–2020 poskytla Komise v rámci svého stanoviska z roku 2012 nazvaného „Rozvoj dohody o partnerství“ každému členskému státu pokyny, ve kterých uvedla, co považuje za priority financování.

82

Téměř ve všech případech se pokyny pro období 2014–2020 omezovaly na několik bodů obecného obsahu a nejzákladnější informace týkající se oblastí možných výdajů pro přeshraniční regiony. Pokyny obsahovaly velmi málo konkrétních informací o přeshraniční spolupráci, s jejichž pomocí by bylo možné reálně ovlivnit vývoj programů.

83

Období 2021–2027 je šestým programovým obdobím programů Interreg. Prověřovali jsme, zda Komise převedla nashromážděné poznatky, které získala v předchozích obdobích, do podoby konkrétních opatření, která by členským státům pomohla při plánování a provádění jejich programů spolupráce.

84

Komise zaujala k přípravě období 2021–2027 aktivnější přístup a postavila se do čela řady iniciativ, které mají členským státům pomoci se zjišťováním přeshraničních problémů. Mezi tyto iniciativy patří:

• iniciativa pro přeshraniční přezkum, která vychází ze dvou let intenzivního výzkumu a dialogu se zúčastněnými stranami v pohraničních regionech a s národními a regionálními orgány. Součástí přezkumu byly i studie existujících právních a správních překážek v příhraničních regionech členských států EU;
• vytvoření služby kontaktního místa pro příhraniční regiony v rámci GŘ REGIO, která poskytuje podporu členským státům při řešení právních a správních otázek v příhraničních oblastech;
• příprava orientačních dokumentů pro příhraniční regiony specifických pro různé příhraniční regiony, ve kterých jsou představeny názory Komise na klíčové výzvy, příležitosti, scénáře budoucí spolupráce a potřebu vymezení jasných hranic ve vztahu k ostatním regionálním programům.

85

Zejména orientační dokumenty byly cenným příspěvkem k lepšímu zacílení přeshraničních výzev, určily klíčové charakteristiky přeshraničních regionů a nastínily různé možnosti tvorby programů a jejich zaměření. I v případech, kdy programové orgány plně nepodpořily jejich obsah, hrály tyto dokumenty důležitou úlohu v procesu přípravy podkladů a při zahájení diskuse o potřebách přeshraničních regionů.

Orgány odpovědné za přeshraniční programy využily možností zjednodušení nabízené v průběhu koronavirové krize

86

Krátce po vypuknutí pandemie COVID-19 navrhla Komise opatření ke zmírnění právních požadavků vztahujících se na ESI fondy, zejména na rok 2020 (viz body 23 a 24 a obrázek 5).

87

Prověřovali jsme, jak jsou tato opatření v rámci 53 programů přeshraniční spolupráce využívána (viz bod 33). Zkoumali jsme také důsledky pandemie, pokud jde o provádění tří programů spolupráce, které jsme navštívili na místě, a program Rumunsko–Bulharsko, u kterého jsme inspekci na místě plánovali.

88

Do konce února 2021 došlo v souvislosti s pandemií COVID-19 k 186 změnám programů v 24 členských státech, včetně programů spolupráce Interreg. Z toho ve 202 případech šlo o změny, které vyžadovaly schválení ze strany Komise. Ve zbývajících 39 případech šlo o zjednodušené změny schválené členskými státy nebo v případě programů Interreg programovými orgány, které byly oznámeny Komisi. Co se týče programů Interreg, opatření souvisejících s onemocněním COVID-19, jež si vyžádaly změnu programu, využilo 33 programových orgánů. Nejčastěji využívaným opatřením byla možnost odložit předložení výroční zprávy o provádění. Poslední zpráva nebyla předkládána v květnu, nýbrž v září 2020, tj. se čtyřměsíčním zpožděním. Podle Komise byl hlavním důvodem pro využívání tohoto opatření velký počet uzavřených smluv, viz bod 17. Sedm programových orgánů dále využilo zjednodušených změn, které bylo pouze nutno oznámit Komisi, aniž by bylo nutné provést změnu programu.

89

Pokud jde o dopad na provádění, tři programové orgány, které jsme navštívili na místě, a program spolupráce Rumunsko–Bulharsko, u kterého jsme inspekci na místě plánovali, uvedly, že dopady krize na jednotlivé projekty byly různé, a to v závislosti na harmonogramu a druhu plánovaných činností, jak názorně dokládá příklad uvedený v rámečku 7. Projekty závislé na cestování obvykle vyžadovaly podstatnější změny nebo bylo nutné přijmout alternativní opatření, například nahrazením osobního setkání telekonferencí. Čtyři programové orgány však uvedly, že příjemci museli zastavit nebo pozastavit méně než 1 % schválených projektů.

Období 2021–2027 začalo před schválením právního rámce

90

V neposlední řadě jsme u všech programů spolupráce, které jsme kontrolovali, prověřovali přípravu programových dokumentů na období 2021–2027. Sledovali jsme, jak bylo prováděno doporučení EÚD ohledně včasné přípravy legislativních návrhů předložených Komisí v oblasti politiky soudržnosti⁴⁵, a porovnávali jsme dobu potřebnou k přijetí právního rámce s předchozími dvěma programovými obdobími.

91

Všech 23 programových orgánů kromě dvou uvedlo, že jednání o příštím programovém období začala krátce před letní přestávkou v roce 2020. Podle programových orgánů bylo odložení práce na přípravě programu způsobeno nejistotou v situaci, když nebyl přijat právní základ. V důsledku toho, že právní základ byl přijat se zpožděním, ale i toho, že bylo třeba ukončit práci vztahující se k jednomu programovému období a současně zahájit nové programové období,⁴⁶ se na úrovni členských států nepodařilo zahájit víceleté programové období bez problémů.

92

Návrhy Komise týkající se nového nařízení o společných ustanoveních, nařízení o EFRR a nařízení o EÚS byly zveřejněny v květnu 2018, tedy dlouho před začátkem programového období a v souladu s naším předchozím doporučením. Jednání Evropského parlamentu a Rady však trvala déle, než se čekalo. Ke konci dubna 2021, tj. čtyři měsíce po zahájení programového období 2021–2027, nebyl legislativní soubor opatření v oblasti soudržnosti, včetně nařízení EÚS, dosud schválen. Pro srovnání uveďme, že právní základ období 2014–2020 byl přijat měsíc před jeho začátkem a pro období 2007–2013 o pět měsíců dříve.

Závěry a doporučení

93

V rámci tohoto auditu jsme sledovali, zda Komise a členské státy účinně řešily problémy přeshraničních regionů v programech pro vnitřní přeshraniční spolupráci, které byly financovány prostřednictvím programu Interreg. Naše zjištění vedla k obecnému závěru, že námi prověřované programy spolupráce měly jasné strategie pro řešení problémů, s nimiž se přeshraniční regiony zahrnuté do těchto programů potýkají. Nedostatky v provádění a nedostatečné informace získané na základě monitorování však snížily potenciál programů, pokud jde o uplatnění dosud nevyužitého potenciálu těchto regionů. Část níže uvedených doporučení je určena prověřovaným programovým orgánům, nicméně vzhledem k jejich obecné platnosti máme za to, že se vztahují i na ostatní programové orgány. Reakce programových orgánů na tato doporučení uvádí příloha VI.

94

Programy spolupráce nemohou řešit všechny přeshraniční výzvy, protože jejich rozpočet je omezený a protože některé problémy musí řešit členské státy mezi sebou na národní úrovni. Zjistili jsme, že programové orgány sice analyzovaly problémy, ale nestanovily priority, aby se zaměřily na ty z nich, které jsou pro danou přeshraniční oblast nejnaléhavější (viz body 36–43).

95

Pokud jde o strategii, intervenční logika programů spolupráce byla promyšlená a existovala souvislost mezi výzvami, prioritními osami, tematickými a specifickými cíli a výzvami k předkládání návrhů projektů. V programových dokumentech byly rovněž stanoveny postupy pro koordinaci programů spolupráce s jinými fondy. Výběrová řízení popsaná v programových dokumentech zdůrazňovala přeshraniční charakter projektů určených ke spolufinancování a odrážela úmysl partnerů z různých zemí/regionů aktivně se do realizace těchto projektů zapojit (viz body 47–50).

96

Zjistili jsme však, že ve 14 případech z 23 programů spolupráce v našem vzorku nebyla stanovena jasná hranice, která by umožnila odlišit oblasti podpory a typy operací, které mají být spolufinancovány v rámci programů spolupráce a v rámci hlavních programů, což vedlo k situaci, kdy z obou těchto zdrojů financování bylo možné financovat stejný druh operací. Existuje riziko, že požadované zaměření na skutečné potřeby bude oslabeno překrýváním oblastí způsobilých jak pro financování z prostředků programu Interreg i z prostředků hlavních programů EFRR. Obzvláště důležitá je potřeba zvýšit přidanou hodnotu intervencí EU, neboť rozpočet programů Interreg se v období 2021–2027 sníží a bude mít méně výrazné tematické zaměření než v období 2014–2020 (viz body 56–59).

97

Objevili jsme také projekty, jejichž přeshraniční charakter byl méně průkazný, neboť spolupráce mezi partnery se omezovala na předložení společného návrhu projektu za účelem zajištění financování intervencí (viz bod 62).

Doporučení 1 – Programy spolupráce lépe zaměřovat

1. Programové orgány prověřovaných programů spolupráce by měly:
   1. zajistit, aby v programových dokumentech bylo uvedeno, že programy se na rozdíl od hlavních programů sousedních regionů zaměřují na odlišné typy projektů související s investičními prioritami, které podporují;
   2. koordinovat podporu ve všech případech, kdy se jejich intervence týkají týchž oblastí podpory jako intervence hlavních programů sousedních regionů.
2. V souladu s těmito dvěma výše uvedenými doporučeními by Komise při schvalování programů spolupráce a hlavních programů měla vyžadovat, aby se spolufinancované projekty vzájemně doplňovaly.

Časový rámec: do prosince 2022

98

Většina programových orgánů nestanovila pořadí projektů podle jejich důležitosti, které by umožnilo zajistit, aby bylo zvažováno financování pouze těch nejlepších návrhů, což je v situaci nedostatku finančních prostředků významné opomenutí. U některých programů spolupráce nebyla navíc stanovena minimální hranice, kterou musel návrh projektu dosáhnout, aby mohl být vybrán, což je s ohledem na potřebu zajistit jeho přeshraniční povahu a přínos k řešení nejnaléhavějších problémů regionu velmi důležité (viz body 66–69).

Doporučení 2 – Určit prioritní projekty a podporu přidělovat podle kvality projektu s využitím bodového hodnocení

V zájmu výběru projektů, které umožní nejlépe řešit problémy přeshraničních regionů a realizovat cíle programů spolupráce, by prověřované programové orgány měly:

1. v rámci procesu hodnocení projektů používat systém hodnocení kvality a
2. navrhovat k financování pouze projekty, které dosáhly určité minimální hranice, včetně minimální hranice pro uznání přeshraničního charakteru projektu.

Časový rámec: do prosince 2022

99

Specifické cíle byly založeny na kritériích SMART a ukazatele výstupů a výsledků byly obecně měřitelné. Vyskytly se však nedostatky, pokud jde o relevantnost a dosažitelnost ukazatelů výstupů a výsledků: některé ukazatele neodrážely parametry specifického cíle, který projekt řešil; jiné neumožňovaly zajistit náležitou rovnováhu mezi dosažitelností a ambiciózností. Ve většině případů použily programové orgány ukazatele, které nezachycovaly přeshraniční efekt (viz body 73–78).

Doporučení 3 – Používat ukazatele, jejichž cílem je zachycovat efekt přeshraničních projektů

Při posuzování programů spolupráce by Komise v průběhu jejich schvalování měla:

1. úzce spolupracovat s programovými orgány a podporovat výběr společných ukazatelů výstupů a výsledků, které budou relevantní pro typ opatření prováděná v rámci programů a které umožní měřit dosažené úspěchy a účinky přeshraničních projektů;
2. v případech, kdy není možné společné ukazatele použít, spolupracovat s programovými orgány na posouzení vhodnosti zvláštních ukazatelů výstupů a výsledků pro měření dosažených úspěchů a účinků přeshraničních projektů na základě příslušných pokynů Komise.

Časový rámec: do prosince 2022

100

V údajích, které jsme prověřovali a které slouží pro účely regionálních statistik používaných pro měření ukazatelů, jsme zjistili několik nedostatků. Údaje buď nebyly k dispozici, nebo chyběla dostatečná koordinace mezi členskými státy, takže přeshraniční účinek podporovaných operací nebylo možné spolehlivě zachytit (viz bod 79).

101

Pokyny Komise určené programovým orgánům se v posledních dvou programových obdobích zlepšily. Orientační dokumenty na období 2021–2027 obsahují ve srovnání se stanovisky vztahujícími se k období 2014–2020 cílenější analýzu, jejíž součástí byly i návrhy (viz body 82–85).

102

Orgány odpovědné za programy spolupráce využily opatření, která jsou k dispozici v rámci iniciativ CRII a CRII+ pro zmírnění dopadů pandemie COVID-19. V důsledku pandemie bylo pozastaveno nebo zrušeno jen velmi málo přeshraničních projektů, a to zejména proto, že v rámci programu Interreg byly již uzavřeny smlouvy na velké množství projektů. Dopad krize byl nicméně znatelný a programové orgány vyvinuly potřebné úsilí, aby provádění smluvně uzavřených projektů podpořily (viz body 88–89).

103

Na období 2021–2027 předložila Komise své legislativní návrhy včas, ale spolunormotvůrci je přijali až po zahájení programového období. Toto zpoždění vážně ovlivnilo přípravu programů spolupráce a zabránilo hladkému zahájení nového programového období (viz body 91–92).

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana Ivanova, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 19. května 2021.

Přílohy

Příloha I – Seznam programů Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci v období 2014–2020

Komise schválila na období 2014–2020 celkem 53 programů pro vnitřní přeshraniční spolupráci. Na obrázku 9 jsou tyto programy vyznačeny na mapě. Šrafované plochy představují území, kde se překrývaly dvě nebo více programové oblasti.

Níže uvedená tabulka obsahuje seznam 53 programů spolupráce spolu s celkovým rozpočtem a příspěvkem EU. Tučně jsou označeny programy spolupráce, které jsme prověřovali.

	Název	CCI	Celkový rozpočet OP (v EUR)	Příspěvek EU celkem (v EUR)
1	Belgie – Německo – Nizozemsko (Euregio Maas–Rijn)	2014TC16RFCB001	140 434 645	96 000 250
2	Rakousko – Česká republika	2014TC16RFCB002	115 076 396	97 814 933
3	Slovensko – Rakousko	2014TC16RFCB003	89 285 509	75 892 681
4	Rakousko – Německo/Bavorsko	2014TC16RFCB004	64 332 186	54 478 064
5	Španělsko – Portugalsko (POCTEP)	2014TC16RFCB005	484 687 353	365 769 686
6	Španělsko – Francie – Andorra (POCTEFA)	2014TC16RFCB006	288 964 102	189 341 397
7	Maďarsko – Chorvatsko	2014TC16RFCB008	73 900 028	60 824 406
8	Německo/Bavorsko – Česká republika	2014TC16RFCB009	121 617 825	103 375 149
9	Rakousko – Maďarsko	2014TC16RFCB010	95 870 327	78 847 880
10	Německo/Braniborsko – Polsko	2014TC16RFCB011	117 826 565	100 152 579
11	Polsko – Slovensko	2014TC16RFCB012	210 114 137	178 597 014
12	Polsko – Dánsko – Německo – Litva – Švédsko (jižní Pobaltí)	2014TC16RFCB013	100 614 276	82 978 784
13	Finsko – Estonsko – Lotyšsko – Švédsko (střední Pobaltí)	2014TC16RFCB014	170 544 922	132 628 689
14	Slovensko – Maďarsko	2014TC16RFCB015	183 304 695	155 808 987
15	Švédsko – Norsko	2014TC16RFCB016	94 399 930	47 199 965
16	Německo/Sasko – Česká republika	2014TC16RFCB017	189 274 570	157 967 067
17	Polsko – Německo/Sasko	2014TC16RFCB018	82 353 025	70 000 069
18	Německo/Meklenbursko – Přední Pomořansko – Braniborsko – Polsko	2014TC16RFCB019	157 647 549	134 000 414
19	Řecko – Itálie	2014TC16RFCB020	123 176 901	104 700 362
20	Rumunsko – Bulharsko	2014TC16RFCB021	258 504 126	215 745 513
21	Řecko – Bulharsko	2014TC16RFCB022	130 262 835	110 723 408
22	Německo – Nizozemsko	2014TC16RFCB023	443 059 158	222 159 360
23	Německo – Rakousko – Švýcarsko – Lichtenštejnsko (Alpenrhein – Bodensee – Hochrhein)	2014TC16RFCB024	56 554 900	39 588 430
24	Česká republika – Polsko	2014TC16RFCB025	266 143 190	226 221 710
25	Švédsko – Dánsko – Norsko (Öresund – Kattegat – Skagerrak)	2014TC16RFCB026	271 376 522	135 688 261
26	Lotyšsko – Litva	2014TC16RFCB027	82 255 348	69 621 072
27	Švédsko – Finsko – Norsko (Botnia – Atlantica)	2014TC16RFCB028	61 284 055	36 334 420
28	Slovinsko – Chorvatsko	2014TC16RFCB029	55 690 913	46 114 193
29	Slovensko – Česká republika	2014TC16RFCB030	106 046 429	90 139 463
30	Litva – Polsko	2014TC16RFCB031	70 769 277	60 153 883
31	Švédsko – Finsko – Norsko (Nord)	2014TC16RFCB032	94 617 296	60 413 727
32	Itálie – Francie (námořní)	2014TC16RFCB033	199 649 897	169 702 411
33	Francie – Itálie (ALCOTRA)	2014TC16RFCB034	233 972 102	198 876 285
34	Itálie – Švýcarsko	2014TC16RFCB035	118 281 056	100 221 466
35	Itálie – Slovinsko	2014TC16RFCB036	92 588 182	77 929 954
36	Itálie – Malta	2014TC16RFCB037	51 708 438	43 952 171
37	Francie – Belgie – Nizozemsko – Spojené království (Les Deux Mers/Two Seaas/Twee Zeeën)	2014TC16RFCB038	392 143 504	256 648 702
38	Francie – Německo – Švýcarsko (Rhin supérieur/Oberrhein)	2014TC16RFCB039	210 615 695	109 704 965
39	Francie – Spojené království (Manche/Channel)	2014TC16RFCB040	315 264 678	223 046 948
40	Francie – Švýcarsko	2014TC16RFCB041	102 823 622	65 890 505
41	Itálie – Chorvatsko	2014TC16RFCB042	236 890 849	201 357 220
42	Belgie – Francie (France– Wallonie – Vlaanderen)	2014TC16RFCB044	283 295 074	169 977 045
43	Francie – Belgie – Německo – Lucembursko (Grande Région/ Großregion)	2014TC16RFCB045	234 606 265	139 802 646
44	Belgie – Nizozemsko (Vlaanderen – Nederland)	2014TC16RFCB046	305 151 170	152 575 585
45	Spojené království – Irsko (Irsko – Severní Irsko – Skotsko)	2014TC16RFCB047	282 761 998	240 347 696
46	Spojené království/Wales – Irsko	2014TC16RFCB048	98 998 059	79 198 450
47	Rumunsko – Maďarsko	2014TC16RFCB049	231 861 763	189 138 672
48	Estonsko – Lotyšsko	2014TC16RFCB050	46 728 715	38 933 803
49	Itálie – Rakousko	2014TC16RFCB052	98 380 352	82 238 866
50	Slovinsko – Maďarsko	2014TC16RFCB053	18 641 195	14 795 015
51	Slovinsko – Rakousko	2014TC16RFCB054	57 213 193	47 988 355
52	Řecko – Kypr	2014TC16RFCB055	64 560 486	54 876 411
53	Německo – Dánsko	2014TC16RFCB056	121 306 000	89 634 975
	Veškerá přeshraniční spolupráce v rámci vnitřních programů přeshraniční spolupráce		8 597 431 283	6 346 119 962
	Přeshraniční spolupráce v rámci prověřovaných vnitřních programů přeshraniční spolupráce		3 508 658 525	2 708 476 109

Zdroj: EÚD na základě programů spolupráce na období 2014–2020.

Příloha II – Seznam programů nadnárodní spolupráce Interreg V-B na období 2014–2020

V programovém období 2014–2020 zahrnoval Interreg V-B 15 programů spolupráce v celkové hodnotě 2,1 miliardy EUR.

Jedná se o: Severní moře, Severozápadní Evropa, Severní periferní oblasti a Arktida, Baltské moře, Dunaj, Oblast Atlantského oceánu, Alpský prostor, Střední Evropa, Jadransko-jónská oblast, Balkán–Středomoří, Jihozápadní Evropa, Středomoří, Karibská oblast, Amazonie a Oblast Indického oceánu. Země zapojené do jednotlivých programů spolupráce jsou uvedeny na obrázku 10.

Kromě financování v rámci složky Interreg B schválila Evropská rada čtyři makroregionální strategie⁴⁷:

• strategie EU pro region Baltského moře (2009);
• strategie EU pro dunajský region (2010);
• strategie EU pro jadransko-jónský region (2014);
• strategie EU pro alpský region (2015).

Tyto čtyři makroregionální strategie se týkají 19 členských států EU a osmi zemí mimo EU, jak je znázorněno na obrázku 11.

Příloha III – Seznam tematických cílů programu Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci na období 2014–2020

Údaje ke dni 31. 12. 2020

TC	Název	Celkový příspěvek EU (v EUR)	%
TC 1	Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací	872 076 167	13,7 %
TC 2	Zlepšení dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií	0	0 %
TC 3	Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků	300 110 731	4,7 %
TC 4	Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích	161 017 673	2,5 %
TC 5	Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik	279 299 676	4,4 %
TC 6	Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů	1 478 698 158	23,2 %
TC 7	Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách	593 085 445	9,3 %
TC 8	Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil	375 390 004	5,9 %
TC 9	Podpora sociálního začleňování, boj proti chudobě a diskriminaci	216 707 527	3,4 %
TC 10	Investice do vzdělávání, školení a odborné přípravy k získávání dovedností a do celoživotního učení	116 666 051	1,8 %
TC 11	Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran a účinné veřejné správy	569 531 414	9,0 %
	Více TC	940 330 421	14,8 %
	Technická pomoc	319 783 299	5,0 %
	Nebyl vybrán žádný tematický cíl (–)	123 423 396	1,9 %
	CELKEM	6 346 119 962	100 %

Zdroj: platforma veřejně přístupných údajů o ESIF.

Příloha IV – Seznam 10 nejpoužívanějších intervenčních kódů v rámci programu Interreg V-A pro vnitřní přeshraniční spolupráci v období 2014–2020

Údaje ke dni 31. 12. 2020

Kód	Popis	Celkový příspěvek EU (v EUR)	% (celkem)
94	Ochrana, rozvoj a podpora veřejného kulturního dědictví	444 477 809	7 %
87	Opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu, jako jsou například eroze, požáry, záplavy, bouře a sucha, včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů a infrastruktur řízení katastrof	355 767 156	6 %
34	Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, národní, regionální či místní silnice)	310 554 407	5 %
119	Investice do institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na národní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy	303 568 412	5 %
121	Technická pomoc: příprava, provádění, monitorování a kontrola	295 745 460	5 %
62	Přenos technologií a spolupráce mezi univerzitami a podniky, která je prospěšná především pro malé a střední podniky	272 901 928	4 %
85	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti, ochrana přírody a ekologická infrastruktura	271 919 799	4 %
91	Rozvoj a podpora turistického potenciálu přírodních oblastí	254 307 765	4 %
60	Činnosti v oblasti výzkumu a inovací ve veřejných výzkumných střediscích a střediscích kompetencí, včetně vytváření sítí	223 236 862	4 %
112	Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu	205 317 652	3 %
	Celkem 10 nejpoužívanějších kódů intervence	2 937 797 250	46 %
	Ostatní	3 408 322 712	54 %
	CELKEM	6 346 119 962	100 %

Zdroj: platforma veřejně přístupných údajů o ESIF.

Příloha V – Seznam prověřovaných programů spolupráce, typu provedených kontrol a hlavních programů vybraných za účelem srovnání

Níže uvedená tabulka obsahuje seznam 23 programů spolupráce spolu s jejich celkovým rozpočtem, příspěvkem EU a délkou přezkumu, který jsme u každého programu prováděli:

• v rámci jednoduchého dokumentárního přezkumu (celkem deset programů) jsme prověřovali: přeshraniční výzvy, analýzu SWOT a socioekonomickou analýzu, intervenční logiku, zaměření programu ve srovnání se dvěma hlavními programy ze sousedních regionů, ukazatele, postup pro posuzování přeshraničního charakteru projektů, proces koordinace s jinými ESI fondy, stanoviska a orientační dokumenty pro příhraniční regiony, fázi přípravy na období 2021–2027;
• v rámci rozšířeného dokumentárního přezkumu (celkem deset programů) jsme navíc prověřovali: výzvy k předkládání návrhů, proces výběru projektů a přístup uplatňovaný s cílem přilákat návrhy projektů („shora dolů“ nebo „zdola nahoru“);
• při kontrole na místě (celkem tři programy) jsme ještě nadto prověřovali: vzorek čtyř projektů a jejich přeshraniční charakter.

	Název	CCI	Celkový rozpočet OP (v EUR)	Příspěvek EU celkem (v EUR)	Typ prověrky EÚD
1	Belgie – Německo – Nizozemsko (Euregio Maas–Rijn)	2014TC16RFCB001	140 434 645	96 000 250	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Belgie: OP Vlámsko (regionální)	2014BE16RFOP002	435 508 941	175 592 099
	Hlavní 2 Německo: OP Severní Porýní–Vestfálsko (regionální)	2014DE16RFOP009	2 423 462 022	1 211 731 011
2	Rakousko – Německo/Bavorsko	2014TC16RFCB004	64 332 186	54 478 064	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Rakousko: OP Investice do růstu a zaměstnanosti (celostátní)	2014AT16RFOP001	2 037 475 362	536 262 079
	Hlavní 2 Německo: OP Bayern 2014–2020 EFRE (regionální)	2014DE16RFOP002	1 478 842 432	494 704 308
3	Španělsko – Portugalsko (POCTEP)	2014TC16RFCB005	484 687 353	365 769 686	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Španělsko: OP Andalucía 2014–2020 (regionální)	2014ES16RFOP003	3 951 571 669	3 200 907 333
	Hlavní 2 Portugalsko: OP Norte 2014–2020 (regionální)	2014PT16M2OP001	4 209 657 730	3 378 770 731
4	Španělsko – Francie – Andorra (POCTEFA)	2014TC16RFCB006	288 964 102	189 341 397	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Španělsko: Cataluña (regionální)	2014ES16RFOP011	1 671 234 350	835 617 175
	Hlavní 2 Francie: Languedoc–Roussillon (regionální)	2014FR16M0OP006	754 041 639	431 686 793
5	Německo/Bavorsko – Česká republika	2014TC16RFCB009	121 617 825	103 375 149	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Německo: OP Bavorsko 2014–2020 (regionální)	2014DE16RFOP002	1 478 842 432	494 704 308
	Hlavní 2 Česká republika: Integrovaný ROP Růst 2014–2020 (celostátní)	2014CZ16RFOP002	5 575 445 155	4 763 230 350
6	Rakousko – Maďarsko	2014TC16RFCB010	95 870 327	78 847 880	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Rakousko: OP Investice do růstu a zaměstnanosti (celostátní)	2014AT16RFOP001	2 037 475 362	536 262 079
	Hlavní 2 Maďarsko: OP Hospodářský rozvoj a inovace 2014–2020 (celostátní)	2014HU16M0OP001	8 813 195 514	7 733 969 530
7	Polsko – Litva – Dánsko – Německo – Švédsko (jižní Pobaltí)	2014TC16RFCB013	100 614 276	82 978 784	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Polsko: Regionální OP Pomorskie 2014–2020 (regionální)	2014PL16M2OP011	2 193 896 122	1 864 811 698
	Hlavní 2 Litva: OP pro investice ze strukturálních fondů EU na období 2014–2020 (celostátní)	2014LT16MAOP001	7 887 798 523	6 709 396 130
8	Finsko – Estonsko – Lotyšsko – Švédsko (střední Pobaltí)	2014TC16RFCB014	170 544 922	132 628 689	kontrola na místě
	Hlavní 1 Finsko: Udržitelný růst a zaměstnanost pro Finsko 2014–2020 (národní)	2014FI16M2OP001	2 570 429 202	1 285 214 601
	Hlavní 2 Estonsko: Estonsko – Investice pro růst a zaměstnanost 2014–2020 (národní)	2014EE16M3OP001	4 891 748 878	3 499 202 664
9	Slovensko – Maďarsko	2014TC16RFCB015	183 304 695	155 808 987	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Slovensko: Integrovaný regionální OP 2014–2020 (národní)	2014SK16RFOP002	2 059 278 976	1 699 941 778
	Hlavní 2 Maďarsko: Hospodářský rozvoj a inovace 2014–2020 (národní)	2014HU16M0OP001	8 813 195 514	7 733 969 530
10	Švédsko – Norsko	2014TC16RFCB016	94 399 930	47 199 965	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Švédsko: OP Mellersta Norrland (regionální)	2014SE16RFOP007	289 910 518	144 955 259
11	Německo/Sasko – Česko	2014TC16RFCB017	189 274 570	157 967 067	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Německo: OP Sachsen 2014–2020 (regionální)	2014DE16RFOP012	2 341 365 486	1 873 092 389
	Hlavní 2 Česká republika: Česká republika: Integrovaný ROP Růst 2014–2020 (celostátní)	2014CZ16RFOP002	5 575 445 155	4 763 230 350
12	Rumunsko – Bulharsko	2014TC16RFCB021	258 504 126	215 745 513	rozšířený dokumentární přezkum48
	Hlavní 1 Rumunsko: Rumunský regionální OP (národní)	2014RO16RFOP002	8 384 288 100	6 860 000 000
	Hlavní 2 Bulharsko: Bulharský regionální OP Regiony v růstu (národní)	2014BG16RFOP001	1 543 182 113	1 311 704 793
13	Německo – Rakousko – Švýcarsko – Lichtenštejnsko (Alpenrhein – Bodensee – Hochrhein)	2014TC16RFCB024	56 554 900	39 588 430	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Německo: ROP Baden–Württemberg – Inovace a energetika 2014–2020 (regionální)	2014DE16RFOP001	493 170 076	246 585 038
	Hlavní 2 Rakousko: OP EFRR Růst a zaměstnanost Rakousko 2014–2020 (národní)	2014AT16RFOP001	2 073 339 826	536 262 079
14	Česko – Polsko	2014TC16RFCB025	266 143 190	226 221 710	kontrola na místě
	Hlavní 1 Česká republika: Integrovaný regionální OP 2014–2020 (národní)	2014CZ16RFOP002	5 575 445 155	4 763 230 350
	Hlavní 2 Polsko: Regionální OP Dolnośląskie 2014–2020 (regionální)	2014PL16M2OP001	2 659 054 816	2 252 546 589
15	Švédsko – Finsko – Norsko (Botnia – Atlantica)	2014TC16RFCB028	61 284 055	36 334 420	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Švédsko: OP Horní Norrland (regionální)	2014SE16RFOP008	421 646 628	210 823 314
	Hlavní 2 Finsko: Udržitelný růst a zaměstnanost 2014–2020 (národní)	2014FI16M2OP001	2 570 429 202	1 285 214 601
16	Slovensko – Česko	2014TC16RFCB030	106 046 429	90 139 463	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Slovensko: OP Integrovaná infrastruktura 2014–2020 (národní)	2014SK16M1OP001	4 646 130 079	3 949 210 563
	Hlavní 2 Česká republika: Integrovaný regionální OP 2014–2020 (národní)	2014CZ16RFOP002	5 575 445 155	4 763 230 350
17	Itálie – Slovinsko	2014TC16RFCB036	92 588 182	77 929 954	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Itálie: ROP Friuli Venezia Giulia (regionální)	2014IT16RFOP009	230 779 184	115 389 592
	Hlavní 2 Slovinsko: OP pro provádění politiky soudržnosti EU (národní)	2014SI16MAOP001	3 818 118 670	3 067 924 925
18	Itálie – Malta	2014TC16RFCB037	51 708 438	43 952 171	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Itálie: ROP Sicilia EFRR 2014–2020 (regionální)	2014IT16RFOP016	4 273 038 791	3 418 431 018
	Hlavní 2 Malta: OP Malta – Podpora konkurenceschopného a udržitelného hospodářství při řešení našich výzev v období 2014–2020 (národní)	2014MT16M1OP001	709 109 686	580 096 106
19	Itálie – Chorvatsko	2014TC16RFCB042	236 890 849	201 357 220	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Itálie: OP Apulia 2014–2020 (regionální)	2014IT16M2OP002	7 120 958 992	3 560 479 496
	Hlavní 2 Chorvatsko: OP Konkurenceschopnost a soudržnost 2014–2020 (národní)	2014HR16M1OP001	8 036 770 938	6 831 255 232
20	Francie – Belgie – Německo – Lucembursko (Velký region)	2014TC16RFCB045	234 606 265	139 802 646	kontrola na místě
	Hlavní 1 Francie: OP EFRR/ESF Lorraine a Vosges 2014–2020 (regionální)	2014FR16M0OP015	689 879 511	409 839 615
	Hlavní 2 Belgie: OP Valonsko–2020.EU (regionální)	2014BE16RFOP003	1 700 524 237	681 639 700
21	Spojené království/Wales – Irsko	2014TC16RFCB048	98 998 059	79 198 450	rozšířený dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Spojené království: EFRR West Wales a The Valleys (regionální)	2014UK16RFOP005	1 829 859 998	1 206 110 065
	Hlavní 2 Irsko: Southern & Eastern ROP (regionální)	2014IE16RFOP002	500 132 354	250 066 177
22	Estonsko – Lotyšsko	2014TC16RFCB050	46 728 715	38 933 803	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Estonsko: Operační program pro fondy politiky soudržnosti na období 2014–2020 (národní)	2014EE16M3OP001	4 655 679 786	3 499 202 664
	Hlavní 2 Lotyšsko: Růst a zaměstnanost 2014–2020 (národní)	2014LV16MAOP001	5 192 801 940	4 418 233 214
23	Řecko – Kypr	2014TC16RFCB055	64 560 486	54 876 411	jednoduchý dokumentární přezkum
	Hlavní 1 Řecko: OP Kréta (regionální)	2014GR16M2OP011	449 652 852	359 722 280
	Hlavní 2 Kypr: OP Konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj (národní)	2014CY16M1OP001	699 726 575	594 767 585

Zdroj: EÚD na základě údajů z programů spolupráce a hlavních programů na období 2014–2020.

Příloha VI – Reakce programových orgánů na doporučení 1a a 2

Některá z našich doporučení jsou určena programovým orgánům odpovědným za jejich provádění. Požádali jsme je proto, aby se k našim doporučením vyjádřily. Odpovědi, které jsme obdrželi, jako i důvody, proč některé orgány nesouhlasí s našimi doporučeními (nebo s nimi souhlasí pouze zčásti), jsou shrnuta níže.

Zkratky

CPR: nařízení o společných ustanoveních

CRII: investiční iniciativa pro reakci na koronavirus

CRII+: investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF: Evropský sociální fond

ESI fondy: Evropské strukturální a investiční fondy

EÚS: evropská územní spolupráce

GŘ REGIO: Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku

HDP: hrubý domácí produkt

Interreg: obecně známá zkratka programu meziregionální spolupráce EU

NUTS: klasifikace územních statistických jednotek

SMART: konkrétní, měřitelný, dosažitelný, realistický a časově vymezený

SWOT: silné a slabé stránky, příležitosti a rizika

TC: tematický cíl

Slovník pojmů

Evropská územní spolupráce: rámec pro meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci, kterým se řídí politická spolupráce a provádění společných opatření.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které společně podporují hospodářský rozvoj v EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Evropský fond pro regionální rozvoj: fond EU, který posiluje hospodářskou a sociální soudržnost v EU financováním investic, které snižují nerovnováhu mezi regiony.

Intervenční logika: vazby mezi navrhovanými cíli, plánovanými vstupy a plánovanými činnostmi a zamýšlenými výsledky a dopady.

Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus: balíček opatření umožňujících flexibilní využívání evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na pandemii COVID-19.

Investiční priorita: dílčí součást prioritní osy.

Monitorovací výbor: subjekt, který dohlíží na provádění operačního programu, složený ze zástupců orgánů členských států a Komise jako pozorovatele.

Prioritní osa: klíčový cíl operačního programu rozdělený na jednu nebo více investičních priorit.

Řídící orgán: národní, regionální nebo místní orgán (veřejný nebo soukromý) pověřený členským státem řízením programu financovaného EU.

Společný sekretariát: úřad, který pomáhá řídícímu orgánu a monitorovacímu výboru programu evropské územní spolupráce, informuje příjemce o možnostech financování a podporuje provádění projektů.

Tematický cíl: zamýšlený celkový výsledek investiční priority, rozdělený pro účely provádění na specifické cíle.

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát III Investice ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování, jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová. Audit vedl člen EÚD Ladislav Balko a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Branislav Urbanič, tajemnice kabinetu Zuzana Franková, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp, vedoucí úkolu Chrysoula Latopoulouová, zástupce vedoucího úkolu Dennis Wernerus a auditoři Katarzyna Solareková, Thierry Lavigne, Ana Popescuová, Aleksandar Latinov, Angelika Zychová, Aino Nyholmová, Nils Odins a Francisco Carretero Llorente. Jazykovou podporu zajišťoval James Verity.

Poznámky na konci textu

¹ Článek 174 Smlouvy o fungování EU.

² Čtvrtý bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (nařízení o EÚS) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).

³ Ustanovení čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (nařízení o EFRR) (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 293).

⁴ Pátý bod odůvodnění nařízení o Evropské územní spolupráci.

⁵ COM(2017) 534 final, sdělení Komise o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, 20.9.2017, s. 6.

⁶ Collecting solid evidence to assess the needs to be addressed by Interreg cross-border cooperation programmes, SWECO, t33, Politecnico di Milano a Nordregio pro GŘ REGIO, listopad 2016, s. 64–91.
Easing legal and administrative obstacles in EU border regions, Metis GmbH, Panteia BV, AEIDL – Association Européenne pour l’Information sur le Développement Local, CASE – Center for Social and Economic Research pro GŘ REGIO, březen 2017.
Quantification of the effects of legal and administrative border obstacles in land border regions, Politecnico di Milano pro GŘ REGIO, květen 2017.

⁷ Čl. 4 odst. 1 nařízení o EÚS.

⁸ Článek 2 nařízení o EÚS.

⁹ Čl. 12 odst. 2 nařízení o EÚS.

¹⁰ Čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 3) bylo hospodářské území členských států rozděleno na menší regiony s cílem umožnit sběr, sestavování a šíření regionálních statistik. Podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení jsou regiony členských států rozřazeny do tří kategorií podle prahových hodnot počtu obyvatel. Regiony úrovně 1 (NUTS 1) mají 3 až 7 milionů obyvatel; tyto regiony jsou dále rozděleny na regiony úrovně 2 (NUTS 2), které mají 800 000 až 3 miliony obyvatel. V konečném důsledku jsou regiony úrovně 2 rozděleny na regiony úrovně 3 (NUTS 3), které mají 150 000 až 800 000 obyvatel.

¹¹ Čl. 3 odst. 2 nařízení o EÚS.

¹² Čl. 104 odst. 7 kompromisního znění textu pro přípravu dohody o novém nařízení o společných ustanoveních ze dne 25. 2. 2021.

¹³ Článek 3 konečného kompromisního znění textu pro přípravu dohody o novém nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů pro financování vnější činnosti (nové nařízení o EÚS) ze dne 11. 12. 2020.

¹⁴ Čl. 9 odst. 2 kompromisního znění textu pro přípravu dohody o novém nařízení o EÚS.

¹⁵ Oddíl II odst. 8 oznámení C(90) 1562/3 členským státům, kterým se stanoví obecné zásady pro operační programy, jež mají členské státy zavést v rámci iniciativy Společenství týkající se příhraničních oblastí (Interreg) (Úř. věst. C 215, 30.8.1990, s. 4).

¹⁶ Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1999/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 38).

¹⁷ Čl. 3 odst. 1 nařízení o EÚS.

¹⁸ Ustanovení čl. 21 odst. 1 nařízení (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 10).

¹⁹ Čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení o EÚS.

²⁰ COM(2017) 534 final, s. 2–4.

²¹ Bod 33 odůvodnění a čl. 23 odst. 2 nařízení o EÚS.

²² Bod 88 odůvodnění nařízení o společných ustanoveních.

²³ Článek 9 nařízení o společných ustanoveních.

²⁴ Čl. 6 odst. 1 nařízení o EÚS.

²⁵ Čl. 8 odst. 1 nařízení o EÚS.

²⁶ Čl. 96 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b) nařízení o společných ustanoveních a čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení o EÚS.

²⁷ Článek 14 nařízení o EÚS.

²⁸ Článek 16 a příloha nařízení o EÚS.

²⁹ EÚS, Pracovní balíček 11, Ex-post evaluation of Cohesion Policy programmes 2007–2013, focusing on ERDF and Cohesion Fund, smlouva ADE s GŘ REGIO, červenec 2016.

³⁰ Článek 15 kompromisního znění textu pro přípravu dohody o novém nařízení o EÚS.

³¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (nařízení CRII) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).

³² Nařízení (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (nařízení CRII+) (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

³³ COM(2018) 373 final, návrh nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu, 29.5.2018.

³⁴ Čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení o EÚS.

³⁵ Bod 19 nařízení o EÚS.

³⁶ Příloha XI nařízení o společných ustanoveních, investiční priorita 9a.

³⁷ Bod 88 odůvodnění nařízení o společných ustanoveních.

³⁸ Čl. 8 odst. 5 písm. a) nařízení o EÚS.

³⁹ Čl. 12 odst. 2 nařízení o EÚS.

⁴⁰ Čl. 12 odst. 2 nařízení o EÚS.

⁴¹ Čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení o EÚS.

⁴² Čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení o EÚS.

⁴³ Příloha nařízení o EÚS.

⁴⁴ Čl. 16 odst. 3 nařízení o EÚS.

⁴⁵ Zvláštní zpráva EÚD č. 2/2017, „Jednání Komise o dohodách o partnerství a programech v oblasti soudržnosti na období 2014–2020: výdaje jsou více zaměřeny na priority strategie Evropa 2020, avšak mechanismy měření výkonnosti jsou stále složitější“, doporučení 1, s. 79.

⁴⁶ Zvláštní zpráva EÚD č. 17/2018 „Opatření Komise a členských států v posledních letech programů v období 2007–2013 řešila otázku nízkého čerpání prostředků, ale málo se zaměřovala na výsledky“, bod 84, s. 44.

⁴⁷ COM(2019) 21 final, „Sdělení Komise o provádění makroregionálních strategií EU“, 29.1.2019.

⁴⁸ Původně jsme plánovali prověřit tento program spolupráce na místě. Kvůli cestovním omezením souvisejícím s pandemií COVID-19 jsme však museli změnit typ prověrky a použít rozšířený dokumentární přezkum.

Harmonogram

Fáze	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	25. 9. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	26. 3. 2021
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	19. 5. 2021
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	7. 6. 2021

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF	ISBN 978-92-847-6403-7	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/940239	QJ-AB-21-016-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-6431-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/469274	QJ-AB-21-016-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázek 5: Ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.