Publication document thumbnail

EU v roce 2016

Chcete se dozvědět, čeho Evropská unie dosáhla v roce 2016? Zajímá vás, jak pokročila v plnění priorit, které si vytyčila? Jaká opatření přijala na podporu zaměstnanosti, růstu a investic? Jaké má plány s nově založeným Evropským sborem solidarity? Jakého pokroku dosáhla v oblasti migrace? Jaké nové obchodní partnerství dohodla s Kanadou? A jak byla Unie ku prospěchu svým občanům? Odpovědi na tyto otázky a mnohé další najdete ve zprávě EU v roce 2016.

Zpráva EU v roce 2016 je k dispozici buď jako kompletní souhrnná zpráva, nebo ve zkrácené verzi, a to v těchto formátech:

  HTML PDF EPUB PRINT
EU v roce 2016 – Souhrnná zpráva HTML PDF General Report EPUB General Report Paper General Report
EU v roce 2016 – Hlavní výsledky PDF Highlights EPUB Highlights Paper Highlights

Předmluva

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednáší na půdě Evropského parlamentu svůj projev o stavu Unie v roce 2016, Štrasburk, Francie, 14. září 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednáší na půdě Evropského parlamentu svůj projev o stavu Unie v roce 2016, Štrasburk, Francie, 14. září 2016.

 

Po celý rok, ve kterém evropská i celosvětová politická scéna doznala změn, jaké si mnozí vůbec nedokázali představit, zůstala EU pro své občany zdrojem odolnosti, stability i odhodlání. Zaměřili jsme se na oblasti, které mají pro Evropany největší význam a smysl, a tak jsme mohli hned začít řešit ty nejpalčivější problémy EU.

Pomohl nám při tom obnovený pocit jednoty a odpovědnosti, který v EU panoval. Prostřednictvím zářijového Bratislavského prohlášení a plánu se všech 27 přítomných členských států dohodlo na pozitivním programu pro kolektivní kroky, jejž jsem představil v rámci svého projevu o stavu Unie. Bylo to pouze tři měsíce po referendu Spojeného království o členství v EU, a proto šlo o zásadní okamžik, kdy se členové EU sešli a pohlédli kupředu. Na základě této společné vůle Evropský parlament, Rada a Komise odsouhlasily vůbec první společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017, které tyto tři orgány EU podepsaly v prosinci.

Jen společným úsilím můžeme vyřešit naše společné problémy a vytvořit Evropskou unii, která nám bude ochranou, zachová evropský způsob života, zaručí práva svých občanů, bude se bránit doma i v zahraničí a převezme odpovědnost.

Během loňského roku jsme urazili nemalý kus cesty k dosažení těchto cílů, ale stále je před námi hodně práce. Nezaměstnanost je v EU nyní nejnižší od roku 2009. Nezaměstnanost mladých lidí jen za loňský rok poklesla o 10 %, ale stále zůstává příliš vysoká, a to zejména v těch částech EU, kde hospodářské oživení trvalo déle.

Proto se Komise v roce 2016 zavázala posílit záruky pro mladé lidi, které již pomohly 9 milionům mladých lidí získat nabídku práce, vzdělávání či odborné přípravy. Na podporu tohoto vývoje navrhla Komise navýšit financování pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí o 2 miliardy eur. Do roku 2020 tak budeme moci podpořit další milion mladých lidí.

Ale je-li řeč o mladých lidech v EU, kteří představují naši budoucnost, musíme investovat víc než peníze. Zvláště jedna iniciativa z roku 2016 je mi v tomto ohledu obzvláště blízká: založení Evropského sboru solidarity. Tento sbor umožňuje mladým lidem zapojit se do dobrovolnických solidárních činností v celé EU, a pomoci tak těm nejzranitelnějším osvojit si nové dovednosti a navázat nové kontakty. Představuje investici do naší budoucnosti. Sbor byl založen teprve na začátku prosince, ale do konce měsíce se již zaregistrovalo více než 18 000 mladých Evropanů. Jsme v dobrých rukou!

Musíme tyto mladé lidi podpořit a postarat se o to, aby naše hospodářství fungovalo v jejich prospěch. Proto jsem v září ohlásil rozsáhlé rozšíření Evropského fondu pro strategické investice, které Evropská rada v prosinci schválila.

Čísla hovoří za sebe: ve všech 28 členských státech již bylo uvolněno 164 miliard eur na investice a 22,4 miliardy eur finančních prostředků bylo vyhrazeno na projekty v oblasti infrastruktury.

Jsou to rovněž investice, které mají sloužit tomu, abychom udrželi krok s digitalizací našeho hospodářství a naší společnosti. Proto Komise v roce 2016 navrhla reformu telekomunikačních trhů EU. Investicemi do nových sítí a služeb vytvoříme během následujícího desetiletí přinejmenším 1,3  milionu nových pracovních míst.

V roce 2016 jsme rovněž pokročili v řešení problému migrace. EU nyní disponuje komplexní strategií pro záchranu lidských životů, ochranu našich hranic i starost o ty, kteří na našich březích hledají azyl. V rekordním čase jsme zřídili evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Spolupracovali jsme s Tureckem na provedení prohlášení EU a Turecka, které má přispět ke zničení obchodního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi a nabídnout bezpečnou a legální cestu do EU pro ty, kdo potřebují naši ochranu. Řešíme hlavní příčiny nelegální migrace a spolupracujeme přitom s našimi africkými přáteli na základě nových partnerství v oblasti migrace. Provádíme reformu naší azylové politiky, abychom mohli zavést skutečný společný evropský azylový systém.

EU, která chrání, je EU, která brání a zajišťuje práva svých občanů – doma i v zahraničí. Ani v loňském roce nepřestala Evropská unie prosazovat svoje hodnoty otevřenosti, svobody, tolerance a solidarity. To od nás zbytek světa jako od pozitivní globální síly očekává. V roce 2016 jsme dále upevňovali partnerské vazby a nové obchodní partnerství s Kanadou demonstruje naše odhodlání spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery na vytváření příležitostí v EU i za jejími hranicemi.

Barbarské teroristické činy na naší půdě nám loni znovu ukázaly, zač bojujeme – za evropský způsob života. Tváří v tvář tomu nejhoršímu, co je v člověku, musíme zůstat věrni našim hodnotám a sobě. Bráníme přesvědčení, na nichž je vybudována naše společnost: demokracii, otevřenost, toleranci a rozmanitost. A bráníme sebe sama před těmi, kteří nám chtějí ublížit.

Proto jsme kladli primární důraz na bezpečnost – kriminalizaci terorismu a zahraničních bojovníků po celé EU, zákroky proti používání střelných zbraní a financování terorismu, spolupráci s internetovými společnostmi na odstraňování teroristické propagandy z internetu a boj proti radikalizaci ve školách a ve věznicích na území EU. Budeme také bránit naše hranice: v případě všech osob cestujících do EU za účelem krátkodobého pobytu Komise navrhuje, aby existoval záznam o tom, kdy a kde daná osoba na území EU vstoupila a kdy a kde je opustila.

Ale abychom toho mohli dosáhnout, potřebujeme, aby si státy EU-27 a orgány EU udržely stejnou jednotu, jakou projevily v roce 2016.

Naší ambicí jakožto Evropské unie musí být nikoli pouze se přizpůsobit měnícímu se světu, nýbrž tento svět utvářet. Naším cílem není pouze chránit to, co máme dnes, ale vytvářet lepší společnost pro zítřek.

Naše děti si zaslouží Evropu, která zachová jejich způsob života. Evropu, která jim zajistí jejich práva a bude je bránit. Evropu, která ochraňuje. Je načase, abychom všichni – orgány, vlády a občané – přijali odpovědnost za to, že takovou Evropu vytvoříme. Společně.

Jean-Claude Juncker

EU v roce 2016

Kapitola 1

Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice

„Mou první prioritou ve funkci předsedy Komise bude posílit konkurenceschopnost Evropy a podporovat investice v zájmu tvorby pracovních míst.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Místopředseda Komise Jyrki Katainen odpovídá na otázky tisku týkající se pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci investičního plánu pro Evropu, Brusel, 1. června 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Jyrki Katainen odpovídá na otázky tisku týkající se pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci investičního plánu pro Evropu, Brusel, 1. června 2016.

Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize se Evropská unie potýká s nízkou úrovní investic. Je zapotřebí společného a koordinovaného úsilí na úrovni Unie, aby se EU vydala na cestu k hospodářskému oživení. Posilování růstu a zaměstnanosti patřilo v roce 2016 k hlavním prioritám EU, v návaznosti na úspěchy, kterých jsme dosáhli v předchozím roce.

Investiční plán pro Evropu aktivoval v roce 2016 více než 163 miliard eur nových investic v celé EU. Úspěch tohoto plánu vedl k tomu, že Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, v září oznámil zvýšení počáteční cílové částky nových investic do roku 2020 z 315 miliard eur, jak bylo plánováno původně, na nejméně 500 miliard eur, a dále do roku 2022 na 630 miliard eur. Evropská rada v prosinci podpořila návrh na prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice. Komise rovněž navrhla nový evropský plán vnějších investic, který má podpořit investice v Africe a v sousedství EU, aby se posílila příslušná partnerství EU a přispělo se k dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Komise zjednodušila postup pro odhalování a posuzování makroekonomické nerovnováhy a v rámci evropského semestru (cyklu EU pro koordinaci hospodářských politik) kladla větší důraz na zaměstnanost a sociální aspekty. Navrhla rovněž nový soubor doporučení pro strukturální reformy s větším důrazem na politiky podporující růst, jako je výzkum a inovace.

V průběhu celého roku se posilovala výkonnost ekonomiky EU prostřednictvím politik v oblastech, jako je výzkum a inovace, regionální politika, doprava, zaměstnanost, životní prostředí, zemědělství a rybolov. Zvláštní důraz byl kladen zejména na to, aby se malým podnikům poskytl lepší přístup k financování a technické podpoře, čemuž napomohlo otevření nového Evropského centra pro investiční poradenství, úspěšné pokračování programu EU pro malé a střední podniky a navýšení finančních prostředků v investičním plánu.

Investiční plán pro Evropu

Komise spolu s Evropskou investiční bankou zahájila v roce 2015 investiční plán pro Evropu. Evropský fond pro strategické investice byl vytvořen s počátečním objemem 21 miliard eur finančních prostředků EU.

Fotografie: Prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer hovoří na Bruselském hospodářském fóru 2016, Brusel, 9. června 2016. © Evropská unie

Prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer hovoří na Bruselském hospodářském fóru 2016, Brusel, 9. června 2016.

V roce 2016 byl tento fond nadále na dobré cestě ke splnění svého cíle – mobilizovat do poloviny roku 2018 nejméně 315 miliard eur dodatečných investic do reálné ekonomiky. Byl aktivní ve všech 28 členských státech a podle situace v prosinci 2016 se očekávalo, že by měl mobilizovat téměř 164 miliard eur celkových investic.

Do konce roku 2016 bylo v rámci fondu schváleno 175 projektů v oblasti infrastruktury, které představují financování ve výši 22,4 miliardy eur. Kromě toho bylo schváleno 247 dohod o financování v hodnotě 8,2 miliardy eur pro menší společnosti. Z těchto dohod mělo profitovat téměř 385 000 malých podniků.

Infografika: Evropský fond pro strategické investice – investice podle odvětví

Vzhledem k úspěchům investičního plánu navrhla Komise v září prodloužit jeho trvání a financování a stanovila cíl dosáhnout do roku 2020 nejméně 500 miliard eur investic. Evropská rada to v prosinci 2016 potvrdila.

Video: Investiční plán se dostává do reálné ekonomiky. © Evropská unie

Investiční plán se dostává do reálné ekonomiky.

EU posiluje sociální rozměr fondu pro mikrofinancování i sociální podnikání. Obecně se očekává, že celková výše podpory na tyto oblasti vzroste ze 193 milionů eur v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace na přibližně jednu miliardu eur a že se mobilizují asi tři miliardy eur dodatečných investic. Byly podepsány dohody s více než stovkou poskytovatelů mikrofinancování na podporu více než 100 000 mikropodnikatelů v členských státech EU.

Pomoc malým a středním podnikům

Pomoc malým podnikům přichází z mnoha různých zdrojů.

S ohledem na úspěch Evropského fondu pro strategické investice byl příděl z tohoto fondu pro malé podniky v červenci 2016 zvýšen o dalších 500 milionů eur.

Kromě investičního plánu funguje od roku 2014 do roku 2020 program COSME, což je program EU pro malé a střední podniky, a sice s rozpočtem ve výši 2,3 miliardy eur, jehož cílem je pomoc se zakládáním a rozvojem podniků. Pomáhá podnikům s přístupem na trhy, vytváří příznivé podnikatelské prostředí a podporuje podnikání. Přezkum rozpočtu v polovině období navrhl zvýšit rozpočet na finanční nástroje o 200 milionů eur.

V roce 2016 bylo použito dalších 45 milionů eur na pomoc malým a středním podnikům, aby dokázaly nalézt obchodní partnery, porozumět právním přepisům EU a získat přístup k financování ze strany EU prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network. Přibližně 450 000 podniků využilo služeb poskytovaných 625 zúčastněnými organizacemi ve všech regionech EU a 35 zemích, které nejsou členy EU.

V listopadu přijala Komise iniciativu pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, aby inovativním podnikatelům v EU, kterých je mnoho, poskytla příležitost vydobýt si vedoucí pozici ve světě. Tato iniciativa spojuje všechny možnosti, které již EU poskytuje, a doplňuje je o nový důraz na investice rizikového kapitálu, insolvenční právo, zdanění a duševní vlastnictví.

Infografika: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky

Zvyšování výkonnosti ekonomiky EU

V průběhu celého roku se podporovalo vytváření pracovních míst a růstu prostřednictvím politik v řadě oblastí, včetně regionální politiky, výzkumu a inovací, dopravy, zemědělství, zaměstnanosti a vzdělávání.

Fotografie: Komisařka Corina Crețuová při návštěvě laboratoře Smart City Experience Lab, Amsterodam, Nizozemsko, 22. dubna 2016. © Evropská unie

Komisařka Corina Crețuová při návštěvě laboratoře Smart City Experience Lab, Amsterodam, Nizozemsko, 22. dubna 2016.

Regionální politika

Do prioritních oblastí Unie plynuly i nadále investice z evropských strukturálních a investičních fondů, jejichž rozpočet na období 2014–2020 činí 454 miliard eur. Regionální politika se svými strategickými investicemi do zásadních oblastí vytvářejících růst představuje nejdůležitější pilíř agendy EU pro zaměstnanost a růst.

V letech 2014–2020 investují tyto fondy 121 miliard eur do výzkumu a inovací, digitálních technologií a podpory malých podniků v celé EU.

Přímou podporu z těchto fondů získají dva miliony podniků a začínajících podniků, aby mohly zlepšit svou konkurenceschopnost a zvýšit svou kapacitu pro výzkum a inovace.

V roce 2016 zjednodušila EU přístup k finančním prostředkům pro malé podniky a města. Zajistila rovněž větší využívání finančních nástrojů a to, aby se zvýšl počet možných kombinací s jinými fondy EU, zejména s Evropským fondem pro strategické investice.

V září bylo zveřejněno hodnocení Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti za období 2007–2013. Mezi největší úspěchy patří přírůstek hrubého domácího produktu ve výši 2,74 eura na každé jedno euro investované prostřednictvím politiky soudržnosti, vytvoření více než jednoho milionu pracovních míst, 5 000 km nových silnic a 1 000 km nových železničních tratí.

Výzkum a inovace

Horizont 2020 je historicky největším programem EU pro výzkum a inovace – na období 2014–2020 disponuje prostředky ve výši 77 miliard eur. Podporuje výzkum na světové úrovni, zajišťuje EU vedoucí postavení v průmyslu a jeho cílem je poskytnout řešení společenských problémů v oblastech, jako je změna klimatu, energie, zdraví a bezpečnost.

Video: Rozpočet zaměřený na výsledky v oblasti výzkumu a inovací. © Evropská unie

Rozpočet zaměřený na výsledky v oblasti výzkumu a inovací.

Evropský fond pro strategické investice nadále doplňuje program Horizont 2020, zejména svou podporou inovativních malých a středních podniků. Fond pomohl uspokojit nebývalou poptávku po podpoře z iniciativy „finanční prostředky EU pro inovátory“, což je společná iniciativa Komise a Evropské investiční banky vytvořená v rámci programu Horizont 2020.

Politika EU v oblasti výzkumu a inovací se nyní zaměřila na tři strategické cíle: otevřené inovace, otevřená věda a otevřenost světu. Tyto cíle byly sledovány prostřednictvím iniciativ na třech úrovních: větší uznání výzkumu a inovací jako zásadních hnacích sil hospodářského růstu a vytváření pracovních míst (zejména prostřednictvím evropského semestru a nástroje na podporu politiky v rámci Horizontu 2020); zlepšování rámcových podmínek pro výzkum a inovace; a pokračování strategického programování Horizontu 2020. Mezi nové iniciativy patřil pilotní projekt Dohody o inovacích, který byl zahájen v roce 2016 a jehož cílem je omezit překážky pro inovace a posílit oběhové hospodářství, a také evropský cloud pro otevřenou vědu. Byly zahájeny přípravné práce na dlouhodobých opatřeních ke zlepšení prostředí pro inovace v EU, včetně výzvy k předkládání nápadů o možné Evropské radě pro inovace.

Prostor pro inovace a investice

V říjnu 2016 zveřejnila Komise Kosmickou strategii pro Evropu. Jejím cílem je maximalizovat výhody plynoucí z kosmických programů Evropské unie pro společnost a uvolnit potenciál kosmického odvětví pro podporu inovací, vytváření pracovních míst a růstu v EU. Tato strategie pomůže kosmickému průmyslu EU udržet si přední místo na světě. Potvrdila rovněž význam tohoto odvětví pro bezpečnost EU a pro posílení úlohy EU jako globálního aktéra.

Program Galileo, což je iniciativa EU zaměřená na vybudování moderního globálního družicového navigačního systému, dosáhl v roce 2016 významného milníku, kdy byly pomocí evropské rakety Ariane 5 úspěšně vypuštěny další čtyři družice. Počáteční služby – navigace, vyhledávání a záchrana a veřejná řízená služba – byly oznámeny v prosinci 2016.

Udržitelný růst

V roce 2016 dosáhla EU dalších pokroků s balíčkem opatření týkajících se oběhového hospodářství, který byl navržen v roce 2015. Mnohé přírodní zdroje jsou omezené a EU je čistým dovozcem mnoha surovin. Aby byl zajištěn udržitelný růst, musí své zdroje využívat rozumnějším a udržitelnějším způsobem. Předcházení vzniku odpadů, lepší design produktů, recyklace, opětovné využití a podobná opatření by mohly pro podniky v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard eur a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

V březnu předložila Komise návrh nařízení, které vytvoří vnitřní trh pro hnojiva z druhotných surovin, a tím se problémy s odpady přemění v ekonomické příležitosti. Díky tomu by mohlo vzniknout 120 000 pracovních míst v oblasti recyklace biologického odpadu na organická hnojiva.

V listopadu přijala Komise pracovní plán pro ekodesign na období 2016–2019, a sice jako součást balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Díky němu bude možné lépe stanovovat požadavky na výrobky, které mají význam pro oběhové hospodářství, zvýší se životnost produktů a bude snadnější je opravovat, opětovně využívat a recyklovat.

Ochrana evropských moří

Rybářské odvětví EU je čtvrté největší na světě – dodává zhruba 6,4 milionu tun ryb ročně. Rybolov a zpracování ryb poskytuje práci více než 350 000 lidí. Udržitelné využívání zdrojů z evropských oceánů je hlavní prioritou politiky v oblasti rybolovu a námořní politiky Evropské unie. V listopadu 2016 zveřejnila Komise své návrhy na zlepšení mezinárodní správy oceánů. V nich nastiňuje, jakým způsobem by EU mohla přispět k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, tj. zajistit, že světové oceány budou spravovány moudřeji. Komisař Karmenu Vella zahájil v dubnu 2016 rovněž iniciativu MedFish4Ever, která má upozornit na kritický stav populací ryb ve Středozemním moři, kde nyní dochází k nadměrnému odlovu u více než 90 % posuzovaných populací.

Fotografie: Komisař Karmenu Vella při zahájení iniciativy MedFish4Ever, Brusel, 27. dubna 2016. © Evropská unie

Komisař Karmenu Vella při zahájení iniciativy MedFish4Ever, Brusel, 27. dubna 2016.

Propojení Evropy

S cílem přispět k digitalizaci a dekarbonizaci dopravy předložila Komise v červnu seznam 195 dopravních projektů, které mají získat 6,7 miliardy eur finančních prostředků EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Tato investice by měla umožnit vytvoření až 100 000 pracovních míst do roku 2030.

Vybrané projekty se nacházejí především v hlavní transevropské dopravní síti. Mezi příjemce patří iniciativy, jako je rekonstrukce železničního úseku Brasov–Sighisoara v Rumunsku, železniční spojení Aveiro–Vilar Formoso v Portugalsku, rozvoj železniční tratě o standardním rozchodu v Severomořsko-baltském koridoru a provádění programu „Výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe“. V říjnu 2016 zahájila Komise třetí kolo výzev k předkládání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy a na financování nejdůležitějších projektů v oblasti dopravy zpřístupnila 1,9 miliardy eur.

Fotografie: Komisařka Violeta Bulcová při účasti na předvádění automobilů bez řidiče na výstavě Innovation Expo, Amsterodam, Nizozemsko, 14. dubna 2016. © Evropská unie

Komisařka Violeta Bulcová při účasti na předvádění automobilů bez řidiče na výstavě Innovation Expo, Amsterodam, Nizozemsko, 14. dubna 2016.

Zaměstnanost a růst díky zemědělství

Zemědělství v Evropské unii produkuje celou řadu kvalitních potravin a environmentálních veřejných statků pro občany a pomáhá vytvářet kulturní a sociální strukturu ve venkovských oblastech. Zemědělsko-potravinářské odvětví představuje v EU téměř 44 milionů pracovních místvývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU má hodnotu více než 120 miliard eur ročně.

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (uprostřed) při setkání s delegací producentů mléka a mléčných výrobků, St. Vith, Belgie, 15. listopadu 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (uprostřed) při setkání s delegací producentů mléka a mléčných výrobků, St. Vith, Belgie, 15. listopadu 2016.

Společná zemědělská politika podporuje toto úsilí s ročním rozpočtem přibližně 59 miliard eur, poskytuje podporu příjmů zemědělských podniků, aby zemědělci mohli zajišťovat přínos v oblasti životního prostředí, a pro další činnosti zaměřené na zlepšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví, účinného využívání zdrojů a života ve venkovských oblastech.

Fotografie: Komisaři Violeta Bulc a Phil Hogan se slovinským ministrem zemědělství, lesnictví a výživy Dejanem Židanem (vpravo) při návštěvě Pustotnik Farm, hospodářství s chovem mléčného skotu propagujícího konzumaci místních produktů, Gorenja vas-Poljane, Slovinsko, 14. července 2016. © Evropská unie

Komisaři Violeta Bulc a Phil Hogan se slovinským ministrem zemědělství, lesnictví a výživy Dejanem Židanem (vpravo) při návštěvě Pustotnik Farm, hospodářství s chovem mléčného skotu propagujícího konzumaci místních produktů, Gorenja vas-Poljane, Slovinsko, 14. července 2016.

Roční přímé platby zemědělcům poskytují základní ochranu příjmů zemědělských podniků proti specifickým otřesům, kterým zemědělství čelí.

V březnu 2016 Komise aktivovala mimořádná opatření na posílení postavení chovatelů hospodářských zvířat. V červenci oznámila balíček opatření v hodnotě 500 milionů eur za účelem snížení produkce mléka a podpory producentů mléka a zemědělců v jiných odvětvích živočišné výroby. Další podpora byla poskytnuta odvětví ovoce a zeleniny, které bylo postiženo ruským zákazem dovozu.

V lednu vytvořila Komise pracovní skupinu pro zemědělské trhy, která poskytuje doporučení, jak zlepšit fungování potravinového řetězce, a zemědělcům nabízí atraktivní perspektivu ekonomické stability a růstu. Tato skupina zveřejnila v listopadu svou zprávu. Bylo zřízeno středisko pro sledování trhu s masem, které má zlepšit transparentnost trhu v odvětví hovězího, telecího a vepřového masa a pomáhá subjektům číst signály trhu a lépe se vyrovnat s volatilitou na trhu.

Komisař Phil Hogan uspořádal společně s ostatními členy Komise intenzivní kampaň zaměřenou na řešení necelních překážek obchodu ve třetích zemích, kde existuje potenciální trh pro výrobky EU. Výsledkem tohoto úsilí bylo v roce 2016 otevření trhů v Číně, Kolumbii, Japonsku a Spojených státech pro některé vývozy z EU. Cílem obchodních misí na vysoké úrovni byly rovněž slibné nové trhy v Indonésii, Mexiku a Vietnamu.

Nové dovednosti, lepší ochrana, více pracovních míst pro mladé lidi

Financování ze strany EU, zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu, je určeno na podporu zvyšování kvalifikace osmi milionů pracovníků v EU v letech 2014–2020. S rozpočtem ve výši 14,7 miliardy eur zajistí program Erasmus+ více než čtyřem milionům osob možnost studovat, školit se, získávat pracovní zkušenosti a provádět dobrovolnou činnost v zahraničí. Tento program rovněž podporuje činnosti, které členským státům pomáhají při modernizaci a transformaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Fotografie: Komisařka Marianne Thyssenová při setkání se studenty aténské odborné školy, Řecko, 21. dubna 2016. © Evropská unie

Komisařka Marianne Thyssenová při setkání se studenty aténské odborné školy, Řecko, 21. dubna 2016.

V květnu byla spuštěna evropská platforma pro boj proti nehlášené práci, jejímž účelem je, aby se nehlášená práce změnila v práci hlášenou. Tato platforma zajišťuje sociální ochranu pro miliony lidí v EU, kteří přicházejí o výhody kvůli riskantním pracovním ujednáním, včetně závislých pracovních vztahů maskovaných jako samostatná výdělečná činnost.

Komise v červnu zahájila novou agendu dovedností pro Evropu, která zahrnuje 10 opatření pro zlepšení kvality dovedností a zvýšení jejich relevance pro pracovní trh. Patří mezi ně například iniciativa, která má dospělým s nízkou kvalifikací pomoci zlepšit gramotnost, matematickou gramotnost a digitální dovednosti a/nebo jim pomoci dosáhnout vyššího sekundárního vzdělání nebo rovnocenné kvalifikace.

V oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých lidí pokračovala EU v podpoře zavádění systému záruk pro mladé lidi v členských státech. Zpráva o pokroku z října 2013 ukázala, jakých výsledků dosáhl systém záruk pro mladé lidi, podpořený Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropským sociálním fondem a vnitrostátními finančními prostředky, v praxi. Po třech letech od spuštění tohoto systému v roce 2013 je v EU o 1,4 milionu méně nezaměstnaných mladých lidí. Přibližně devět milionů mladých lidí přijalo nabídku zaměstnání, stáže nebo učňovské přípravy. Výsledkem byly také ambiciózní strukturální reformy v členských státech a vytvoření partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi. Pro zajištění úplného a udržitelného provádění záruk pro mladé lidi navrhla Komise pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí až do roku 2020 a navýšení jejích zdrojů. Komise kromě toho oznámila vznik nového zvláštního dlouhodobého (na 6 až 12 měsíců) programu mobility pro učně, ErasmusPro, který je začleněn do stávajícího programu Erasmus+ a má podpořit učení se prací v zahraničí.

Video: Záruky pro mladé lidi a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. © Evropská unie

Záruky pro mladé lidi a iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Kontakty mezi lidmi

Erasmus+, program pro oblast vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu s rozpočtem 2,2 miliardy eur, umožnil v roce 2016 přibližně 497 000 mladým lidem absolvovat v zahraničí studium, odbornou přípravu či výměnný pobyt a vykonávat dobrovolnickou činnost. Dále si díky němu mohlo přibližně 141 000 zaměstnanců vzdělávacích zařízení a mládežnických organizací zlepšit své schopnosti prostřednictvím výuky a odborné přípravy v zahraničí. Během roku zpřístupnil tento program více než 400 milionů eur z celkového rozpočtu na projekty spolupráce, včetně projektů, jejichž prioritou byla podpora občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace prostřednictvím vzdělávání.

Evropský sbor solidarity

V prosinci, tři měsíce po oznámení předsedy Komise Junckera v jeho projevu o stavu Unie, zahájila Komise činnost Evropského sboru solidarity. Mladí lidé ve věku mezi 17 a 30 lety se mohou přihlásit a využít tak novou příležitost, jak významným způsobem pomoci společnosti v celé EU a zároveň získat zkušenosti a dovednosti. Účastníci se mohou v rámci projektu zabývat dobrovolnou činností nebo absolvovat stáž či učňovskou přípravu nebo pracovat, a to na dobu dvou až 12 měsíců. Účastníci se budou moci zapojit do činností, jako je vzdělávání, zdraví, sociální začleňování, pomoc při poskytování potravin, výstavba přístřešků, podpora a integrace migrantů a uprchlíků, ochrana životního prostředí a prevence přírodních katastrof. Do konce prosince se již zaregistrovalo více než 18 000 osob.

Hospodářská a fiskální politika

Koordinace hospodářské politiky v EU probíhá v ročním cyklu známém jako evropský semestr. Je zahájena ke konci každého roku zveřejněním roční analýzy růstu a doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny. Komise zveřejnila v únoru 2016 zprávy o jednotlivých zemích, v nichž adresně analyzuje ekonomické a sociální problémy, s nimiž se potýkají jednotlivé členské státy EU. Tyto zprávy posloužily jako základ pro diskusi s členskými státy o jejich politických rozhodnutích předtím, než v dubnu předložily své národní programy reforem a střednědobé rozpočtové plány. Koncem jara Komise na základě těchto zpráv vypracovala doporučení pro jednotlivé země.

Tato doporučení obsahují pokyny pro členské státy, jak podpořit růst a zaměstnanost, s opětovným zaměřením na reformy podporující růst v oblastech, jako je výzkum a inovace, a zároveň jak udržet zdravé veřejné finance. V roce 2016 byla doporučení adresována rovněž Kypru, jelikož tato země se po ukončení ozdravného programu na jaře znovu připojila k úplnému rámci pro správu ekonomických záležitostí.

V oblasti veřejných rozpočtů ukazují doporučení, která Komise vydala v roce 2016, že Pakt o stabilitě a růstu je možné uplatnit s inteligentní flexibilitou. Při posuzování střednědobých rozpočtových plánů členských států vzala Komise v úvahu specifičnost výdajů souvisejících s neobvyklými událostmi mimo kontrolu vlád (např. s migrační krizí a bojem proti terorismu). Španělsku a Portugalsku bylo poskytnuto více času k nápravě nadměrného schodku a Rada v návaznosti na doporučení Komise zrušila pokutu, která mohla být těmto státům uložena s ohledem na jejich minulé fiskální výsledky. V průběhu roku byl učiněn další pokrok týkající se nadměrných schodků, jenž umožnil, že počet členských států, ve kterých existuje nadměrný schodek, se z 24 států na jaře roku 2011 snížil na šest. Tři členské státy korigovaly své nadměrné schodky v roce 2015 a související postupy při nadměrném schodku Rada formálně uzavřela v červnu 2016.

Pokud jde konkrétně o eurozónu, vyzvala Komise k výrazně pozitivnější orientaci fiskální politiky pro eurozónu jako celek, aby se odstranilo riziko „nízkého růstu, nízké inflace“ a podpořila se měnová politika Evropské centrální banky.

Komise rovněž posuzovala, zda jsou návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. V několika případech Komise dospěla k závěru, že plánované fiskální korekce požadavkům paktu nedostačují nebo nemusí dostačovat.

Video: Zajištění zdravých veřejných financí. © Evropská unie

Zajištění zdravých veřejných financí.

Pokud jde o sledování makroekonomické nerovnováhy, dospěla Komise k závěru, že 13 členských států se stále ještě potýká buď s nerovnováhou, nebo s nadměrnou nerovnováhou. Komise jednak vzala na vědomí pokrok, jehož bylo při řešení nerovnováhy dosaženo, a rovněž provádění tohoto postupu zjednodušila a zprůhlednila tím, že snížila počet kategorií nerovnováhy ze šesti na čtyři a v rámci evropského semestru se důrazněji zaměřila na zaměstnanost a sociální aspekty.

Trvalá podpora pro členské státy EU

V Parlamentu a v Radě pokračovala jednání o programu na podporu strukturálních reforem, který navrhla Komise v listopadu 2015.

Kypr na konci března 2016 úspěšně dokončil svůj tříletý ekonomický ozdravný program. Komise nadále pomáhala kyperským orgánům prostřednictvím svého Útvaru na podporu strukturální reformy při provádění správních a strukturálních reforem podporujících růst.

V průběhu roku 2016 byl zaznamenán značný pokrok při provádění řeckého programu, jehož cílem bylo vytvořit podmínky pro obnovení důvěry a položit základ trvalého hospodářského oživení v Řecku. Byl uzavřen první přezkum, který umožnil vyplatit druhou tranši finančních prostředků z programu ve výši 10,3 miliardy eur. Tato druhá tranše byla vyplacena v několika krocích, přičemž poslední platba byla schválena v říjnu. Komise podpořila práci Euroskupiny, která v květnu rozhodla o opatřeních týkajících se dluhu. Tato opatření budou prováděna postupně. První jednání o krátkodobých opatření týkajících se dluhu proběhla počátkem prosince. Pokud jde o provádění programu, bylo dosaženo značného pokroku při dokončování druhého přezkumu.

Řecko rovněž obdrželo finanční podporu prostřednictvím investičního plánu pro Evropu. První dohoda podpořená Evropským fondem pro strategické investice byla v Řecku podepsána v květnu. Při této příležitosti podepsal Evropský investiční fond s řeckými zprostředkovatelskými bankami a fondy tři dohody o poskytnutí dodatečných investic pro velmi malé, malé a střední podniky v Řecku.

Rozšíření podpory za hranice EU

Komise svými programy makrofinanční pomoci podpořila Gruzii, Kyrgyzstán, Jordánsko, Tunisko a Ukrajinu. Cílem je pomoci zemím, které jsou geograficky, ekonomicky a politicky blízké EU, obnovit jejich udržitelnou vnější finanční situaci a zároveň podpořit hospodářské korekce a strukturální reformy. Tyto programy jsou doplňkem k financování, které poskytuje Mezinárodní měnový fond.

V září navrhla Komise nový plán vnějších investic, který by podpořil investice v afrických zemích a zemích sousedících s EU a přispěl k řešení základních příčin migrace. Jeho cílem je podporovat sociální a ekonomické infrastruktury a malé a střední podniky a zaměřit se přitom na vytváření pracovních míst tím, že se odstraní překážky pro soukromé investice. S příspěvkem ve výši 3,35 miliardy eur z rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu by měl tento plán podpořit inovativní záruky a podobné nástroje na podporu soukromých investic.

Plán umožňuje mobilizovat až 44 miliard eur v podobě investic. Pokud členské státy a ostatní partneři poskytnou investice ve stejné výši jako EU, mohla by se celková částka zdvojnásobit a dosáhnout 88 miliard eur.

Rozpočet EU zaměřený na výsledky

V roce 2016 dosáhla Komise pokroku s iniciativou „rozpočet EU zaměřený na výsledky“ s cílem zajistit, aby byly zdroje EU řádně využívány ve prospěch občanů a aby všechny projekty financované EU vykazovaly jasné přínosy a efektivitu nákladů.

Rozpočet EU byl nadále investován v souladu s politickými prioritami Komise, jako je stimulace růstu, tvorby pracovních míst a konkurenceschopnosti a rychlá a účinná reakce na naléhavé situace.

V databázi úspěšných projektů financovaných z rozpočtu EU, která je k dispozici na internetových stránkách Komise, bylo za rok 2016 uvedeno více než 1 000 projektů.

Fotografie: Místopředsedkyně Evropské komise Kristalina Georgievová (2014–2016) hovoří na konferenci „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, Brusel, 27. září 2016. © Evropská unie

Místopředsedkyně Evropské komise Kristalina Georgievová (2014–2016) hovoří na konferenci „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, Brusel, 27. září 2016.

U příležitosti zářijového projevu předsedy Komise Junckera o stavu Unie představila Komise svůj přezkum víceletého finančního rámce v polovině období (2014–2020), včetně balíčku legislativních návrhů, jejichž cílem je:

  • poskytnout dodatečné finanční prostředky na účinné řešení rizik souvisejících s migrací a bezpečnostních rizik a podpořit hospodářský růst, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnost,
  • zvýšit pružnost rozpočtu EU a jeho schopnost rychle a účinně reagovat na nepředvídané okolnosti,
  • zjednodušit finanční pravidla, a tím snížit administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků EU.

Kapitola 2

Propojený jednotný digitální trh

„Velkých příležitostí, jež nabízejí digitální technologie bez hranic, musíme využívat mnohem lépe. Aby se nám to podařilo, budeme muset mít odvahu překonat rozdíly mezi členskými státy v regulaci telekomunikací, v předpisech o autorských právech a ochraně osobních údajů, ve správě rádiového spektra a v uplatňování soutěžního práva.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip (uprostřed) testuje bezdrátové technologie nové generace na kongresu Mobile World Congress 2016, Barcelona, Španělsko, 22. února 2016. © Evropská unie

Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip (uprostřed) testuje bezdrátové technologie nové generace na kongresu Mobile World Congress 2016, Barcelona, Španělsko, 22. února 2016.

Účelem strategie pro jednotný digitální trh je odstranit on-line překážky, které vedou k tomu, že lidé v EU nemohou využívat určité zboží a služby. Tyto překážky také znamenají, že internetové společnosti a začínající podniky nemohou plně využívat výhod, které přináší digitální růst. V roce 2016 Evropská komise představila téměř všechny své návrhy na dokončení jednotného digitálního trhu, přičemž přijetí zbývajících návrhů se očekává začátkem roku 2017. Komise představila nové předpisy, které občanům a podnikům usnadní nakupování a prodej výrobků a služeb on-line, a nastínila plány, jak zajistit spravedlivější a transparentnější on-line trh. Rovněž načrtla strategii, která průmyslu, podnikům, výzkumným pracovníkům a veřejným orgánům pomůže co nejlépe využívat nové technologie.

Za účelem zvýšení důvěry v digitální prostředí zahájila v červenci Komise rozsáhlé partnerství s průmyslem zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Letošní oslavy 25. výročí programu Evropské unie MEDIA byly věnovány především umělcům, tvůrcům a kulturní rozmanitosti Evropské unie. Kromě toho modernizace právních předpisů EU v oblasti autorských práv a vysílání přinesla mnoho příležitostí pro inovace a tvůrčí obsah on-line a bez hranic.

V zářijovém projevu o stavu Unie předseda Jean-Claude Juncker oznámil WiFi4EU, což je plán disponující prostředky ve výši 120 milionů eur, který má zajistit bezplatné Wi-Fi připojení v parcích, na náměstích, v knihovnách a ve veřejných budovách měst a obcí po celé EU. Kromě toho Komise chce, aby všechny domácnosti v EU měly přístup k internetovému připojení s rychlostí minimálně 100 megabitů za sekundu, které lze modernizovat na gigabitovou rychlost.

Infografika: Proč potřebujeme jednotný digitální trh?

Lepší přístup ke zboží a službám

Nová pravidla elektronického obchodu, která pomohou lidem i podnikům

V květnu 2016 Komise představila opatření, jež mají spotřebitelům a podnikům umožnit snadnější prodej a nákup výrobků a služeb on-line v EU. Komise navrhla nařízení o zeměpisném blokování, aby lidé nakupující výrobky a služby v jiném členském státě EU nebyli diskriminováni.

Video: Balíček opatření týkající se elektronického obchodu: směřování k jednotnému trhu EU. © Evropská unie

Balíček opatření týkající se elektronického obchodu: směřování k jednotnému trhu EU.

Občané a malé podniky si často stěžují, že jim vysoké poplatky a problémy s doručováním balíků brání, aby více nakupovali nebo prodávali v celé EU. Cílem nařízení, které Komise přijala v květnu, je zvýšit transparentnost cen a regulatorní dohled. Za účelem posílení důvěry spotřebitelů hodlá Komise aktualizovat nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele.

Šetření v oblasti elektronického obchodování

Komise shromáždila důkazy od téměř 1 800 podniků, které provozují elektronický obchod se spotřebním zbožím a digitálním obsahem, a analyzovala přibližně 8 000 smluv o distribuci. Prvotní zjištění z března odhalila, že je v elektronickém obchodu v celé EU rozšířeno zeměpisné blokování, zejména v oblasti digitálního obsahu. V září zveřejnila Komise předběžnou zprávu, která potvrdila rychlý růst elektronického obchodování v EU – v roce 2015 si prostřednictvím internetu objednala zboží nebo služby více než polovina dospělých v EU. Ve zprávě byly uvedeny obchodní praktiky, které by mohly omezovat hospodářskou soutěž a výběr spotřebitelů. Závěrečná zpráva má být předložena v roce 2017.

Zjednodušení pravidel pro DPH

Stávající systém DPH pro přeshraniční elektronické obchodování je složitý a nákladný pro členské státy i podniky. Odhadované průměrné roční náklady podniků na dodávání zboží do jiného členského státu činí 8 000 eur na jeden členský stát. Kromě toho jsou unijní podniky znevýhodněny v hospodářské soutěži, jelikož dodavatelé ze zemí mimo EU mohou spotřebitelům v EU na základě výjimky pro dovoz malých zásilek dodávat zboží bez DPH. Navíc kvůli složitosti systému je pro členské státy obtížné zajistit dodržování předpisů, přičemž ztráty se odhadují na přibližně 5 miliard eur ročně.

V rámci strategie pro jednotný digitální trh Komise předložila legislativní balíček k modernizaci a zjednodušení DPH pro přeshraniční elektronický obchod, zejména pro malé a střední podniky. Na základě tohoto balíčku se podniky prodávající zboží či služby spotřebitelům v jiných členských státech již nebudou muset registrovat k DPH v každém členském státě, ve kterém se jejich zákazníci nacházejí. Další návrh zajistí, aby se na elektronické publikace vztahovaly tytéž snížené sazby jako na publikace fyzické.

Moderní autorské právo EU

Podle Eurobarometru (služba Komise pro průzkum veřejného mínění) 73 % mladých lidí v EU poslouchá hudbu, sleduje seriály a filmy nebo hraje hry on-line. Téměř 20 % z nich se pokoušelo o přístup ke službám, které poskytují obsah v jiném členském státě, ale pro provozovatele vysílání je obtížné tuto rostoucí poptávku uspokojit. Za účelem zlepšení nabídky a přístupu k obsahu Komise navrhla nařízení, které má provozovatelům vysílání usnadnit získání povolení od držitelů práv. Nařízení rovněž zjednodušuje vysílání on-line pořadů v jiných členských státech a umožňuje zahrnout do spotřebitelských balíčků programy z jiných zemí.

Tento návrh je doplněn návrhem nové směrnice o autorském právu. Navrhovaná směrnice pomůže muzeím, archivům a dalším institucím digitalizovat a napříč hranicemi zpřístupňovat knihy a filmy, které jsou chráněny autorským právem, avšak již nejsou veřejnosti přístupné.

Studenti a učitelé chtějí využívat digitální materiály a technologie, avšak téměř čtvrtina učitelů je při digitální výukové činnosti konfrontována s omezeními souvisejícími s autorskými právy. Navrhovaná směrnice o autorských právech umožní vzdělávacím zařízením využívat materiály k ilustračním účelům pomocí digitálních prostředků a v on-line kurzech v přeshraničním měřítku. Výzkumným pracovníkům směrnice usnadní využívání technologií pro vytěžování textů a dat za účelem analýzy velkých datových souborů. Navrhovaná směrnice rovněž zahrnuje novou povinnou výjimku EU, aby instituce zabývající se kulturním dědictvím mohly uchovávat díla v digitální podobě.

Podle Eurobarometru získává 57 % lidí v EU on-line zpravodajství ze sociálních médií, internetových vyhledávačů nebo agregátorů zpráv a 31 % respondentů poslouchá hudbu z internetových stránek pro sdílení videa nebo hudby. Digitální věk přinesl větší výběr pro spotřebitele, širší publikum a nové příležitosti pro držitele práv, tvůrce a vydavatele, avšak pro mnohé z nich je obtížné získat spravedlivou odměnu nebo vyjednávat s platformami pro sdílení videa a jinými internetovými platformami. Cílem navrhované směrnice o autorském právu je objasněním povinností internetových platforem vytvořit spravedlivější a udržitelnější trh. Směrnice rovněž posílí postavení držitelů práv, pokud jde o vyjednávání a odměňování, přičemž uznává důležitou úlohu, kterou vydavatelé tiskovin sehrávají v investování do kvalitního novinářského obsahu a při jeho vytváření.

Vytváření vhodných podmínek

Konec poplatků za roaming

V dubnu 2016 se zlevnilo volání, posílání textových zpráv a prohlížení internetových stránek z jiného členského státu (roaming), takže lidé nad rámec svých vnitrostátních cen platí jen malý příplatek: nejvýše 0,05 eura za minutu u odchozích hovorů, 0,02 eura za odeslanou SMS a 0,05 eura za MB využitých dat ze svých mobilních zařízení (bez DPH). Dne 15. června 2017 se obyvatelé EU s poplatky za roaming při pravidelném cestování v rámci Unie rozloučí.

V průběhu roku Komise představila řadu opatření k dosažení tohoto cíle, a to prostřednictvím návrhu regulace velkoobchodních poplatků za roaming (ceny, které si operátoři vzájemně účtují za využívání svých sítí) a pravidel, která mají zajistit, aby konec poplatků za roaming byl přínosem pro všechny obyvatele EU. Všichni cestující z EU budou mít příležitost při cestách mimo svůj domov (zemi svého bydliště nebo zemi, na niž mají stálé vazby) platit stejné ceny za mobilní hovory, zprávy SMS i data („roam like at home“). V dubnu nabyla účinku nová pravidla, která vůbec poprvé zavádějí do práva EU zásadu neutrality internetu.

Video: Roaming: den D v dlouhé bitvě. © Evropská unie

Roaming: den D v dlouhé bitvě.

Více připojení k internetu a jeho vyšší kvalita

V roce 2020 bude internetový mobilní provoz oproti současnosti téměř osminásobný. K uspokojení této rostoucí poptávky Evropská komise v roce 2016 vytyčila významné legislativní a politické iniciativy. V únoru navrhla Komise lepší koordinaci rádiových frekvencí v pásmu 700 megahertz, aby se zlepšil mobilní přístup k internetu a aby bylo na celém kontinentu umožněno provozování propojených automobilů, zdravotní péče na dálku a dalších inovativních služeb.

V září navrhla Komise přepracovat právní předpisy EU v oblasti telekomunikací a představila další plány, jak vyjít vstříc rostoucím požadavků obyvatel EU na připojení. Komise má tyto tři cíle:

  • všechny školy, univerzity, výzkumná střediska, dopravní uzly, nemocnice, veřejné služby a podniky by měly mít nejpozději v roce 2025 přístup ke gigabitovému připojení (umožňujícímu uživatelům stahovat/odesílat data s rychlostí 1 gigabit za sekundu),
  • všechny domácnosti v EU by měly mít nejpozději v roce 2025 možnost připojení s rychlostí stahování nejméně 100 megabitů za sekundu, které lze modernizovat na úroveň gigabitů za sekundu,
  • všechny městské oblasti by měly mít nejpozději v roce 2025 souvislé pokrytí sítí 5G, což je pátá generace bezdrátových komunikačních systémů. Síť 5G by měla být nejpozději do roku 2020 komerčně dostupná alespoň v jednom velkém městě v každém členském státě.

Těchto cílů lze dosáhnout pouze pomocí rozsáhlých investic. Nový evropský kodex pro elektronické komunikace zahrnuje pravidla, díky nimž je pro všechny podniky atraktivnější investovat do nové vysoce kvalitní infrastruktury, kdekoli v EU, jak na místní, tak na přeshraniční úrovni, při současném zachování účinné hospodářské soutěže. Komise rovněž nastínila plán pro zavedení technologie 5G v celé EU. Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Komise Jean-Claude Juncker představil iniciativu WiFi4EU, což je investice ve výši 120 milionů eur zaměřená na podporu přístupu k bezdrátovému připojení na veřejných místech. Bezplatné Wi-Fi by pak bylo k dispozici v parcích, na náměstích, v knihovnách a veřejných budovách ve prospěch občanů a institucí s veřejným posláním.

Nutnost spolupráce vlády a průmyslu na zlepšování datové infrastruktury pro dopravu byla v dubnu zdůrazněna v Amsterodamské deklaraci, kterou projednali ministři dopravy všech 28 členských států EU. Nizozemské předsednictví Rady Evropské unie, Evropská komise, členské státy a odvětví dopravy se zavázaly vypracovat pravidla a předpisy, které na silnicích v EU umožní provoz autonomních vozidel.

Nová audiovizuální pravidla EU pro kulturní rozmanitost

Dnes lidé stále více sledují pořady prostřednictvím služeb videa na vyžádání (např. Netflix) a platforem pro sdílení videa (např. YouTube), ať už na svých chytrých telefonech nebo společně u rodinné televize. V reakci na tuto novou skutečnost Komise v květnu představila návrh aktualizované směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Cílem tohoto nového právního předpisu je zajistit lepší rovnováhu mezi pravidly, která dnes platí pro tradiční provozovatele vysílání, poskytovatele videa na vyžádání a platformy pro sdílení videa, zejména pokud jde o ochranu dětí. Předpis posílí kulturní rozmanitost EU – poskytovatelé videa na vyžádání budou muset ve svých katalozích zajistit alespoň 20% podíl evropského obsahu.

Platformy

V květnu Komise představila výsledky komplexního posouzení sociální a ekonomické úlohy platforem, jako jsou on-line trhy, vyhledávací nástroje, platební systémy, sociální média a stránky pro sdílení obsahu. Komise nastínila přístup k řešení problémů označených během posouzení založený na zásadách. Ten obsahoval závazek, aby se srovnatelné digitální služby řídily stejnými nebo podobnými pravidly. On-line platformy by se měly chovat zodpovědně, zejména na základě dobrovolných iniciativ průmyslového odvětví, jako je kodex chování pro boj proti šíření nenávistných projevů on-line.

Posílení kybernetické bezpečnosti

Podle průzkumu Global State of Information Security Survey 2017 se v minulém roce více než 80 % podniků v EU setkalo s alespoň jedním kybernetickým bezpečnostním incidentem. To oslabuje důvěru a růst v rámci jednotného digitálního trhu. V červenci Komise zahájila nové partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem podpory spolupráce v raných fázích procesu výzkumu a inovací a k vybudování řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti pro různá odvětví, jako je energetika, zdravotnictví, doprava a finance. Jedná se o jednu z několika iniciativ, jejichž cílem je lépe vybavit EU proti kybernetickým útokům a posílit konkurenceschopnost odvětví kybernetické bezpečnosti. Ty vycházejí z prvního předpisu pro kybernetickou bezpečnost pro celou EU: směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, kterou Parlament a Rada přijaly v červenci.

Zlepšení ochrany soukromí na internetu

V průběhu léta provedla Komise veřejnou konzultaci týkající se přezkumu a aktualizace předpisů EU v oblasti soukromí a elektronických komunikací, která společně s obecným nařízením o ochraně osobních údajů zajistí lepší ochranu elektronických komunikací (jako jsou telefonní hovory, internetové hovory a e-maily) občanů v EU.

Maximalizace růstového potenciálu

Digitalizace průmyslu EU

Podle nedávných studií by digitalizace výrobků a služeb mohla zvýšit příjmy průmyslu EU během příštích pěti let o více než 110 miliard eur ročně.

V dubnu Komise představila své plány, jak průmyslu EU, malým a středním podnikům, vědcům a veřejným orgánům pomoci co nejlépe využívat nové technologie. Komise hodlá podpořit a propojit stávající vnitrostátní iniciativy pro digitalizaci průmyslu a soustředit investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru EU. Komise například hodlá investovat 500 milionů eur do celounijní sítě center pro digitální inovace, kde podniky mohou získávat poradenství a zkoušet digitální inovace.

Miliardy propojených zařízení, včetně telefonů, počítačů a čidel, by měly bezpečně a plynule komunikovat, bez ohledu na jejich výrobce, technické vlastnosti nebo zemi původu. K tomu potřebují společný jazyk. Komise chce urychlit postup stanovování norem, například tím, že se zaměří na technologii 5G, cloud computing, internet věcí, datové technologie a kybernetickou bezpečnost.

Lidé a podniky stále nevyužívají plně přínosů digitálních veřejných služeb, které by měly být bez přerušení k dispozici v celé EU. Akční plán „eGovernment“ na období 2016–2020 nastínil 20 opatření k modernizaci digitálních veřejných služeb a k tomu, aby byla EU lepším místem k životu, práci a investování. To zahrnuje zřízení jednotné digitální brány, která má poskytovat uživatelsky vstřícný přístup k informacím, elektronickým postupům a poradenským službám v celé EU. K jejímu vývoji napomůže veřejná konzultace provedená v roce 2016.

Komise představila plán pro služby založené na cloudu a datovou infrastrukturu světové úrovně, aby se věda, podniky a veřejné služby mohly zapojit do revoluce dat velkého objemu. Komise zřídí evropský cloud pro otevřenou vědu. Tak získá 1,7 milionu výzkumných pracovníků a 70 milionů pracovníků v oblasti vědy a techniky v EU virtuální prostředí k uchovávání, správě, analyzování a opětovnému využívání velkého množství výzkumných dat. K zahájení této činnosti Komise zajistí, aby veškerá výzkumná data vytvořená v rámci programu Horizont 2020 byla od roku 2017 standardně veřejně přístupná. Cloud pro otevřenou vědu bude využívat evropskou datovou infrastrukturu, která bude slučovat širokopásmové sítě, zařízení pro uchovávání dat velkého rozsahu a výkonné superpočítače pro přístup k velkým souborům dat uloženým v cloudu a jejich zpracování.

Digitální dovednosti

Podle studie, kterou v roce 2016 vypracovalo Generální ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie, nemá 47 % obyvatel EU žádné nebo má jen omezené digitální dovednosti, třebaže v blízké budoucnosti bude určitou úroveň digitálních dovedností vyžadovat 90 % pracovních míst a každodenní život většiny občanů. V rámci nové agendy dovedností pro Evropu Komise vyzvala vlády členských států, aby zvýšily své úsilí například tím, že přenesou digitální dovednosti do všech úrovní vzdělávání a odborné přípravy. V prosinci byla vytvořena koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa sdružující členské státy a zúčastněné subjekty v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a průmyslu za účelem významného rozšíření zdrojů digitálního talentu a zajištění toho, aby jednotlivci a pracovní síla v EU byli vybaveni potřebnými digitálními dovednostmi.

Podpora kultury a kreativity EU v digitálním světě

Propojený jednotný digitální trh vytváří obrovské příležitosti pro růst kulturního a kreativního odvětví v EU. V tomto měnícím se prostředí však tato odvětví čelí výzvám, například pokud jde o hledání zdrojů financování. V červnu Komise společně s Evropským investičním fondem zahájila činnost záručního nástroje disponujícího prostředky ve výši 121 milionů eur na podporu více než 10 000 malých a středních podniků v odvětví audiovizuální tvorby, festivalů, hudby, kulturního dědictví, designu, scénického umění, vydavatelství, rozhlasového vysílání a výtvarného umění.

Video: Program MEDIA od roku 1991 investoval do silného audiovizuálního odvětví, jež dokáže přetlumočit bohatou kulturní rozmanitost EU. Program pomáhá talentům v Evropské unii při spolupráci napříč hranicemi. © Evropská unie

Program MEDIA od roku 1991 investoval do silného audiovizuálního odvětví, jež dokáže přetlumočit bohatou kulturní rozmanitost EU. Program pomáhá talentům v Evropské unii při spolupráci napříč hranicemi.

V roce 2016 uplynulo 25 let od vzniku programu Evropské unie MEDIA, který je součástí Kreativní Evropy, což je hlavní program EU věnovaný kulturnímu a tvůrčímu odvětví. Od roku 1991 program MEDIA investoval více než 2,4 miliardy eur do tvořivosti a kulturní rozmanitosti v EU. Každoročně tento program podpoří přibližně 2 000 evropských filmů, televizních seriálů a dalších projektů. Pomohl již vyškolit více než 20 000 producentů, režisérů a scénáristů a umožnil jim přizpůsobit se novým technologiím. Program MEDIA pomáhá rozšiřovat zájem o evropskou kinematografii. Podle studie Komise pojednávající o programu MEDIA připadlo 33 % všech návštěv kin v EU v roce 2014 na evropské filmy, přičemž v roce 2010 tento podíl činil 25 %.

Kapitola 3

Odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu

„Současné geopolitické události nám důrazně připomněly, že Evropa příliš spoléhá na dovoz paliv a zemního plynu. Chci proto reformovat a restrukturalizovat evropskou energetickou politiku na novou evropskou energetickou unii.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Místopředseda Komise Maroš Šefčovič, poslanec Evropského parlamentu Giovanni La Via, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, francouzská ministryně životního prostředí, energetiky a námořních záležitostí Ségolène Royalová, generální tajemník OSN Pan Ki-mun, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, komisař Miguel Arias Cañete a slovenský státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivan Korčok při slavnostním aktu ratifikace Pařížské dohody ze strany EU, Štrasburk, Francie, 4. října 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič, poslanec Evropského parlamentu Giovanni La Via, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, francouzská ministryně životního prostředí, energetiky a námořních záležitostí Ségolène Royalová, generální tajemník OSN Pan Ki-mun, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, komisař Miguel Arias Cañete a slovenský státní tajemník na ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí Ivan Korčok při slavnostním aktu ratifikace Pařížské dohody ze strany EU, Štrasburk, Francie, 4. října 2016.

Do roku 2016 vstupovala EU se závazkem zajistit bezpečné a cenově dostupné energie pro své občany a podniky a bojovat proti příčinám změny klimatu, a sice prostřednictvím energetické unie a progresivní politiky v oblasti změny klimatu.

V průběhu roku se EU zaměřila na to, aby nadále sledovala politický trend Pařížské dohody, která řádně vstoupila v platnost v listopadu, tedy 30 dnů poté, co ji ratifikace ze strany EU posunula přes hranici, které měla dosáhnout, aby mohla nabýt účinku. V červenci předložila Komise pro každý členský stát závazné cíle týkající se emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030 v sektorech dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví. Komise rovněž předložila Evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu a pokračovala v hledání řešení pro emise z mezinárodní letecké dopravy.

V listopadu Komise představila svůj balíček „Čistá energie pro všechny Evropany“, který zahrnuje legislativní návrhy v oblastech, jako je energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, vnitřní trh s energií a správa, aby se napomohlo přechodu k čisté energii a maximalizovaly se investice, vytváření pracovních míst a růst v EU.

Čistá energie pro všechny Evropany

Celosvětový přechod k čisté energii je již probíhající a nevratný proces a Evropská unie se nehodlá jen přizpůsobit, ale chce být v jeho čele. Považuje to za svou globální odpovědnost.

Čisté energie přilákaly v roce 2015 globální investice ve výši více než 300 miliard eur. EU má dobré předpoklady pro to, aby využila svých politik v oblasti výzkumu, vývoje a inovací k tomu, aby se tento přechod stal hnací silou pro zaměstnanost a růst. Zmobilizováním až 177 miliard eur veřejných a soukromých investic za rok může balíček pro čisté energie generovat od roku 2021 až 1% zvýšení hrubého domácího produktu v příští dekádě a vytvořit 900 000 nových pracovních míst.

Infografika: Přechod na ekologické hospodářství

Energetická účinnost

Nejlevnější a nejčistší energie je ta, která se vůbec nespotřebuje. To je důvod, proč Komise v roce 2016 předložila nová a inovativní opatření v oblasti energetické účinnosti, která se soustředí na:

  • vymezení rámce pro obecné zlepšení energetické účinnosti,
  • zlepšení energetické účinnosti budov,
  • zlepšení energetické účinnosti výrobků (ekodesign) a informování spotřebitele (označování energetickými štítky),
  • financování energetické účinnosti prostřednictvím návrhu o inteligentním financování inteligentních budov.

Na podporu těchto návrhů předložila Komise nový závazný a celounijní cíl 30% zvýšení energetické účinnosti do roku 2030. Ambiciózní cíle v oblasti energetické účinnosti jsou navrženy tak, aby se snížila závislost členských států na dovozu energie, posílily se místní ekonomiky, zvýšila se konkurenceschopnost a vytvořila se další zelená pracovní místa.

Světové prvenství v oblasti obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje budou při přechodu na systém čisté energie hrát hlavní roli. EU si vytyčila cíl společně dosáhnout do roku 2030 alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie. Návrh nové směrnice o obnovitelných zdrojích energie poskytne jistotu investorům a rovné podmínky pro všechny technologie. Návrhy Komise se zaměřují na vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a na to, aby se EU stala dobře fungujícím trhem pro čistou energii. Toto odvětví již zaměstnává více než jeden milion lidí a vytváří obrat ve výši přibližně 144 miliard eur ročně.

Ceny solárních a větrných technologií poklesly v letech 2009–2015 o 80 %, resp. o 30–40 %. Toto snížení nákladů umožňuje spotřebitelům stále více vyrábět si svou vlastní energii z obnovitelných zdrojů. Díky revidované směrnici budou mít spotřebitelé větší práva na produkci vlastní elektřiny, kterou mohou spotřebovat doma nebo prodat zpět do sítě.

Spravedlivé podmínky pro spotřebitele

Spotřebitelé jsou ústředním prvkem energetické unie. Každodenní činnosti, jako je fakturace, změna dodavatelů a získání nové smlouvy při stěhování do jiného domu, budou pro spotřebitele jednodušší, rychlejší a přesnější díky lepší správě digitálních informací o zákaznících. Spotřebitelé budou mít přístup ke spolehlivým a jasným informacím o nejlepších příležitostech na trhu, jelikož budou moci používat certifikované nástroje on-line k porovnávání cen, které jim pomohou činit informovaná rozhodnutí.

Spotřebitelé budou moci snadněji změnit dodavatele, a to mimo jiné díky návrhu omezit používání poplatků za tuto změnu. Průměrný rozdíl mezi standardní nabídkou etablovaných dodavatelů a nejlevnější nabídkou na trhu je v EU vyšší než 50 eur ročně.

Pokud si to spotřebitelé budou přát, budou mít možnost požádat svého dodavatele energie o inteligentní měřič. S jeho pomocí budou moci využít tržní ceny energií, protože nové technologie jim umožní spotřebovávat více energie v době, kdy je levná, a snížit svou spotřebu v době, kdy jsou ceny vysoké. To znamená, že spotřebitelé budou mít větší kontrolu nad svými výdaji v oblasti energetických služeb.

Zabezpečení dodávek energie, solidarita a důvěra

Balíček týkající se zabezpečení dodávek energie navržený v únoru 2016 vychází z pokroku, kterého EU dosáhla v posledních letech ve snaze udržet pod kontrolou rizika související se zabezpečením dodávek energie. Tento balíček se zaměřuje na plyn, a sice na základě zkušeností získaných v zátěžových testech týkajících se plynu, které byly provedeny v roce 2014, ale vychází i z mezivládních dohod v oblasti energetiky, vytápění a chlazení.

Spoluzákonodárci přijali návrh Komise o mezivládních dohodách v prosinci, tedy pouze devět měsíců po předložení původního návrhu. Tato nová pravidla umožní Komisi zaručit, že žádná energetická dohoda neohrozí bezpečnost dodávek v některém členském státě nebo nebude bránit fungování trhu EU s energií.

V březnu posílila EU své vztahy s Indií, která je významným světovým aktérem a důležitým partnerem EU v oblasti energetiky. Společné prohlášení o zabezpečení dodávek energie a boji proti změně klimatu výrazně přispívá k vybudování partnerství pro trvalou čistou a udržitelnou energii s jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik.

Plně integrovaný trh EU

Rok 2016 byl důležitým rokem pro projekty energetické infrastruktury EU, jelikož prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy bylo zpřístupněno 800 milionů eur. Tato podpora je klíčem k plnému využití dodatečných investic potřebných k odstranění překážek, které brání volnému toku energie.

Na jaře byly podepsány dvě grantové dohody v hodnotě 5,6 milionu eur pro studie o výstavbě plynovodu Midcat. Až bude tento plynovod vybudován, přispěje k integraci trhů se zemním plynem na Iberském poloostrově se zbytkem Evropy. Navíc bylo 29,9 milionu eur přiděleno na výstavbu 140 km elektrického vedení v Bulharsku, které zlepší přístup do sítě pro energii z obnovitelných zdrojů a zvýší kapacitu bulharské rozvodné sítě.

V říjnu byla uzavřena grantová dohoda ve výši 187 milionů eur pro Balticconnector – první plynovod spojující Estonsko a Finsko. Až plyn začne nejpozději v roce 2020 proudit, propojí tento projekt východní část Baltského moře se zbytkem energetického trhu EU.

Fotografie: Generální ředitel podniku Elering Taavi Veskimägi, vedoucí oddělení Nástroje pro propojení Evropy Výkonné agentury pro inovace a sítě Andreas Boschen a generální ředitel společnosti Baltic Connector Oy Herkko Plit při podpisu smlouvy o investicích do Balticconnectoru, prvního plynovodu spojujícího Estonsko a Finsko, za přítomnosti estonského předsedy vlády Taaviho Rõivase, předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a finského předsedy vlády Juhy Sipilä, 21. října 2016, Brusel. © Evropská unie

Generální ředitel podniku Elering Taavi Veskimägi, vedoucí oddělení Nástroje pro propojení Evropy Výkonné agentury pro inovace a sítě Andreas Boschen a generální ředitel společnosti Baltic Connector Oy Herkko Plit při podpisu smlouvy o investicích do Balticconnectoru, prvního plynovodu spojujícího Estonsko a Finsko, za přítomnosti estonského předsedy vlády Taaviho Rõivase, předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera a finského předsedy vlády Juhy Sipilä, 21. října 2016, Brusel.

Během roku 2016 zůstal i nadále zásadním nástrojem pro dokončení energetické unie investiční plán pro Evropu. Evropský fond pro strategické investice pokračoval v tvorbě pracovních míst a stimulaci investic do reálné ekonomiky. Tento fond nadále důkladně podporuje inteligentní a progresivní investice do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů, inovací a moderní energetické infrastruktury.

Pro období od roku 2014 do roku 2020 je k dispozici 69 miliard eur z fondů politiky soudržnosti na investice podporující cíle energetické unie.

Urychlení inovací v oblasti čisté energie

Na konci roku předložila Komise své návrhy na urychlení inovací v oblasti čisté energie. Tato strategie navrhuje soubor konkrétních opatření, jež mají urychlit a rozšířit energeticky účinné a nízkouhlíkové inovace s cílem zlepšit globální konkurenceschopnost EU v této oblasti.

V červnu se Komise připojila k iniciativě „Mise inovací“, což je globální iniciativa pro čistou energii, a zavázala se jménem EU k plnění rámcového dokumentu na úrovni ministrů s názvem „čistá energie“, aby usnadnila mnohostrannou spolupráci v oblasti inovací. Kromě toho byla na zasedání ministrů energetiky zemí G20 v Číně dohodnuta řada akčních plánů.

Fotografie: Místopředseda Komise Maroš Šefčovič a komisař Miguel Arias Cañete na společné tiskové konferenci o balíčku předpisů týkajících se čisté energie, Brusel, 30. listopadu 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič a komisař Miguel Arias Cañete na společné tiskové konferenci o balíčku předpisů týkajících se čisté energie, Brusel, 30. listopadu 2016.

V roce 2016 byly zřízeny čtyři ceny Horizont na podporu inovací a hledání řešení problémů v oblasti energetických inovací. Tyto ceny mají celkovou hodnotu 6,75 milionu eur a jsou financovány v rámci programu Horizont 2020, což je program EU pro výzkum a inovace. Budou uděleny za inovační přístupy k začlenění solární energie do historických budov, využívání obnovitelné energie v nemocnicích, vývoj produktů, jež pomáhají snižovat emise pomocí opětovného využití oxidu uhličitého, a vynález nejčistšího motoru budoucnosti.

Vztahy EU s jejími nejvýznamnějšími partnery v oblasti energie byly i nadále na předním místě programu jednání během celého roku. V červnu se Komise zúčastnila zasedání ministrů energetiky zemí G20 v Pekingu. Toto zasedání poskytlo příležitost k diskuzím o inovacích energetických technologií, obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti, přístupu k energii a úloze energetického systému v provádění Pařížské dohody o změně klimatu s mezinárodními partnery. Na summitu EU-Čína v červenci byla podepsána dohoda mezi EU a Čínou o energetickém plánu.

Fotografie: Komisař Carlos Moedas (vpravo) při prezentaci projektu „Extreme light infrastructure“, kterou provádí jeho ředitel Nicolae-Victor Zamfir, Măgurele, Rumunsko, 11. října 2016. © Evropská unie

Komisař Carlos Moedas (vpravo) při prezentaci projektu „Extreme light infrastructure“, kterou provádí jeho ředitel Nicolae-Victor Zamfir, Măgurele, Rumunsko, 11. října 2016.

Dekarbonizace ekonomiky

Prosazování Pařížské dohody o změně klimatu

V říjnu 2014 se vedoucí představitelé zemí EU dohodli na závazném cíli snížit emise v rámci celé ekonomiky do roku 2030 alespoň o 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990. To představuje příspěvek EU k Pařížské dohodě o změně klimatu, jež byla podepsána v prosinci 2015.

V dubnu 2016 dosáhlo celkem 175 stran nového rekordu v počtu podpisů pod jednou mezinárodní dohodou během prvního dne, což podtrhuje celosvětovou politickou vůli splnit sliby, které byly učiněny v Paříži.

Po uzavření této vůbec první právně závazné celosvětové dohody o klimatu a vytvoření koalice rozvinutých a rozvojových zemí, které dohodu v Paříži umožnily, bylo příhodné, že urychlená ratifikace dohody na úrovni EU v říjnu umožnila, aby dohoda v listopadu vstoupila v platnost po celém světě. Členské státy EU dohodu již také jednotlivě ratifikovaly nebo ji budou ratifikovat.

V listopadu se země znovu setkaly na konferenci Organizace spojených národů o klimatu v Marrákeši, aby pokračovaly v práci na podrobných pravidlech pro provádění Pařížské dohody o změně klimatu. Hlavy států a předsedové vlád vydali marrákešské prohlášení, což je výzva k nejvyššímu politickému závazku pro boj proti změně klimatu, který představuje poselství o celosvětové jednotě a trvalém odhodlání plnit cíle Pařížské dohody a přechodu k celosvětové nízkouhlíkové ekonomice.

Video: Evropský parlament schvaluje ratifikaci Pařížské dohody. © Evropská unie

Evropský parlament schvaluje ratifikaci Pařížské dohody.

Bylo dosaženo pokroku u nejdůležitějších prvků pařížského balíčku, včetně přístupu k financování, pomoci s technologiemi a rozvoje a posilování dovedností a procesů, které potřebují rozvojové země, aby mohly provádět své vnitrostátní plány v oblasti klimatu.

Provádění Pařížské dohody o změně klimatu v EU

Úsilí o plnění závazků EU bylo zahájeno ještě před pařížskou konferencí, a sice v podobě návrhu na revizi systému EU pro obchodování s emisemi, což je hlavní nástroj politiky EU zaměřené na snižování emisí. Jako doplnění tohoto návrhu předložila Komise v červenci 2016 závazné cíle pro členské státy týkající se emisí skleníkových plynů pro období 2021–2030 v sektorech dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví.

Ambiciózní opatření v oblasti klimatu vytvářejí obchodní příležitosti a otevírají nové trhy pro inovace a využívání nízkouhlíkových technologií. Komise do úsilí EU o snížení emisí do roku 2030 zahrnula rovněž využívání půdy a lesnictví. Toto odvětví nejen produkuje emise skleníkových plynů, ale může rovněž vést k odstranění oxidu uhličitého z atmosféry, jelikož lesy v EU absorbují každý rok ekvivalent téměř 10 % celkových emisí skleníkových plynů v EU.

V červenci zveřejnila Komise Evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu, která určuje směr pro celounijní opatření pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi a alternativní nízkoemisní paliva. Tato strategie stanoví plánované iniciativy v nadcházejících letech a mapuje oblasti, jejichž potenciál se zkoumá.

Pokračovaly práce na posilování vazby mezi dekarbonizací, přechodem k oběhovému hospodářství, kvalitou ovzduší a životním prostředím. Provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství má potenciál snížit roční emise skleníkových plynů o 2–4 % a tento plán již začal dosahovat výsledků. Provádění balíčku předpisů o čistém ovzduší, v jehož případě bylo v červnu 2016 dosaženo interinstitucionální dohody, bude významným přínosem pro boj proti změně klimatu. Byl mobilizován také investiční plán pro Evropu, aby pomohl k dosažení přechodu na energeticky účinné, oběhové hospodářství s nulovými emisemi uhlíku, přičemž 5 % Evropského fondu pro strategické investice je věnováno na odvětví životního prostředí a účinnosti využívání zdrojů.

Využití dynamiky Pařížské dohody o změně klimatu

V říjnu se strany Montrealského protokolu, který dosahuje úspěchů v oblasti postupného omezování látek poškozujících ozonovou vrstvu, v Kigali (Rwanda) dohodly na tom, že do působnosti tohoto protokolu bude zahrnuta kontrola fluorovaných uhlovodíků oteplujících klima, které se používají v chladicích a klimatizačních systémech. To je rychlý a nákladově efektivní způsob, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody o změně klimatu v období do roku 2020. Změna protokolu dohodnutá v Kigali požaduje, aby rozvinuté a rozvojové země postupně omezily svou spotřebu a výrobu fluorovaných uhlovodíků, přičemž rozvinuté země by měly začít jednat jako první. EU má na světě vedoucí postavení, pokud jde o omezování používání fluorovaných uhlovodíků. Do roku 2030 budou emise těchto plynů v EU oproti současné úrovni sníženy o dvě třetiny.

Rovněž v říjnu dosáhla Mezinárodní organizace pro civilní letectví, s aktivním zapojením EU, zásadní dohody o emisích oxidu uhličitého z mezinárodní letecké dopravy. Tzv. celosvětové tržní opatření má stabilizovat emise z mezinárodní letecké dopravy na úrovních roku 2020 a leteckým společnostem ukládá povinnost vykompenzovat nárůst jejich emisí oxidu uhličitého nad tuto prahovou hodnotu. Tento systém má začít fungovat v roce 2021, přičemž účast na první fázi bude dobrovolná. Ve druhé fázi (2027–2035) bude účast povinná, s výjimkou zemí, jejichž aktivity v oblasti letectví jsou omezené. To znamená, že přibližně 80 % emisí nutných pro dosažení uhlíkové neutrality od roku 2020 bude kompenzováno v letech 2021–2035.

Infografika: Vůbec první celosvětová dohoda s cílem omezit emise z mezinárodní letecké dopravy

EU a její členské státy patřily k hlavním obhájcům řešení emisí skleníkových plynů v odvětví námořní dopravy. Na říjnovém zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace byl dohodnut globální a povinný systém shromažďování údajů o spotřebě paliva lodí. V praxi to znamená, že od roku 2019 budou lodě s kapacitou nad určitým limitem muset shromažďovat údaje o spotřebě paliva a energetické účinnosti a podávat o ní zprávu státu vlajky.

Kapitola 4

Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna

„Náš vnitřní trh je tím nejlepším aktivem, které Evropa v době sílící globalizace má. Přeji si proto, aby budoucí Komise stavěla na síle našeho jednotného trhu, a jeho potenciál tak mohl být plně využit ve všech směrech.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Komisařka Margrethe Vestagerová hovoří k zástupcům tisku po rozhodnutí Komise, že Irsko musí získat zpět protiprávní státní podporu vyplacenou podniku Apple v celkové výši 13 miliard eur, Brusel, 29. srpna 2016. © Evropská unie

Komisařka Margrethe Vestagerová hovoří k zástupcům tisku po rozhodnutí Komise, že Irsko musí získat zpět protiprávní státní podporu vyplacenou podniku Apple v celkové výši 13 miliard eur, Brusel, 29. srpna 2016.

Jednotný trh je jedním z největších úspěchů EU a její nejcennější devizou v době sílící globalizace. Tím, že umožňuje volnější pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu, otevírá nové příležitosti pro občany, pracovníky, podniky a spotřebitele, přičemž vytváří pracovní místa a zajišťuje růst, které EU tak naléhavě potřebuje. V roce 2016 pokračovaly práce v duchu strategie pro jednotný trh z roku 2015.

V březnu Komise představila cílenou revizi směrnice o vysílání pracovníků, která se týká pracovníků vyslaných jejich zaměstnavatelem, aby dočasně pracovali v jiném členském státě. V červnu předložila Komise své stanovisko týkající se toho, jak by se stávající právní předpisy EU měly uplatňovat v oblasti ekonomiky sdílení. Mezi další iniciativy patřila Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky a evropský profesní průkaz.

V dubnu vstoupila v platnost nová pravidla EU, která změnila způsob, jakým členské státy a orgány veřejné moci utratí značný podíl z částky 1,9 bilionu eur, která je každý rok vynakládána na veřejné zakázky.

Prioritou zůstává posílení průmyslové základny EU. Komise předložila legislativní návrhy, které mají zajistit, aby výrobci automobilů důsledně dodržovali všechny požadavky EU týkající se bezpečnosti, životního prostředí a výroby. S cílem posílit konkurenceschopnost automobilového průmyslu a jeho vedoucí postavení v oblasti technologií byla zřízena nová pracovní skupina na vysoké úrovni pro automobilový průmysl nazvaná GEAR 2030.

Bylo vydáno sdělení, ve kterém je popsáno, jak může evropský ocelářský průmysl s podporou EU překonat své problémy.

Komise pokračovala v budování základů unie kapitálových trhů, a to na základě akčního plánu z roku 2015.

Důležitou prioritou byl i v roce 2016 boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V lednu Komise předložila balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, včetně dvou legislativních návrhů, které byly přijaty Radou. V dubnu předložila návrh, aby nadnárodní společnosti zveřejňovaly zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí, po němž v říjnu následoval důležitý balíček týkající se reformy systému zdanění právnických osob.

Jednotný trh

Ve svém sdělení vydaném v červnu Komise vysvětlila, jak jsou stávající právní předpisy EU uplatňovány v oblasti ekonomiky sdílení, včetně aspektů, jako jsou požadavky na přístup na trh, odpovědnost a ochrana spotřebitele.

Normy snižují náklady, podporují inovace, umožňují interoperabilitu mezi různými zařízeními a službami a usnadňují podnikům přístup na trh. V červnu Komise představila balíček iniciativ zaměřených na modernizaci a vylepšení evropského systému normalizace s ohledem na technologický vývoj, politické priority a globální trendy.

Usnadnění mobility pro odborníky a pracovníky

Jedním z cílů strategie pro jednotný trh je umožnit občanům EU pracovat v kterémkoli členském státě dle vlastní volby. Evropský profesní průkaz zjednodušuje zdlouhavé postupy, se kterými se potýkají odborní pracovníci, než je jim umožněno pracovat v jiném členském státě. Tento průkaz byl zaveden v lednu 2016 u pěti profesí (všeobecné zdravotní sestry, fyzioterapeuti, farmaceuti, realitní makléři a horští vůdci), přičemž v budoucnu může být rozšířen i na jiné profese.

V březnu Komise představila cílenou revizi směrnice o vysílání pracovníků, která se týká pracovníků vyslaných jejich zaměstnavatelem, aby dočasně pracovali v jiném členském státě. Touto revizí jsou zaváděny změny ve třech hlavních oblastech: odměňování vyslaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidla týkající se zaměstnanců agentur práce a dlouhodobé vysílání pracovníků.

Vyšší efektivita v oblasti zadávání veřejných zakázek

Nová pravidla platná od dubna změnila způsob, jakým orgány veřejné moci v EU utrácejí značnou část ročního rozpočtu na veřejné zakázky ve výši 1,9 bilionu eur. Vnitrostátní právní předpisy musí být v souladu se třemi směrnicemi o veřejných zakázkách a koncesích, díky nimž je pro malé a střední podniky snazší a levnější ucházet se o veřejné zakázky, dále musí zajišťovat co nejúčinnější využívání veřejných peněz a dodržovat zásady EU týkající se transparentnosti a hospodářské soutěže. Tato pravidla také umožňují zohlednit environmentální, sociální a inovativní aspekty.

Posílení průmyslové základny EU

V dubnu Komise navrhla soubor opatření, která podporují a propojují vnitrostátní iniciativy v oblasti digitalizace průmyslu a souvisejících služeb a podněcují investice.

V červnu byla na úrovni EU zřízena platforma pro inteligentní specializaci zaměřenou na modernizaci průmyslu, jejímž úkolem je podporovat spolupráci mezi regiony, klastry, podnikatelskými sítěmi a průmyslovými partnery a vypracovat ambiciózní investiční projekty, které by mohly využívat programů EU, investičního plánu pro Evropu a soukromých finančních prostředků.

Byly zavedeny spolehlivější a realističtější zkušební metody pro emise oxidů dusíku i oxidu uhličitého z automobilů. Komise rovněž předložila legislativní návrhy na přepracování systému pro povolování uvádění automobilů na trh. Cílem navrhovaného nařízení je zvýšit nezávislost zkoušek vozidel, posílit dohled nad automobily, které jsou již v provozu, a také posílit dohled na úrovni EU.

V červenci Komise zveřejnila evropskou strategii pro nízkoemisní mobilitu s cílem vypracovat celounijní opatření týkající se vozidel s nízkými a nulovými emisemi a alternativních nízkoemisních paliv.

Infografika: Zadávání veřejných zakázek v EU

S cílem podpořit automobilový průmysl EU, aby zůstal konkurenceschopný a dokázal se vypořádat s výzvami budoucnosti, byla zřízena nová skupina na vysoké úrovni pro automobilový průmysl – GEAR 2030 –, jejímž úkolem je zabývat se výzvami budoucnosti, jako jsou automatické řízení, propojené automobily a vozidla s nulovými emisemi.

Fotografie: Komisař Günther Oettinger při prohlídce vystaveného stroje na veletrhu v Hannoveru, Německo, 25.  dubna 2016. © Evropská unie/Deutsche Messe

Komisař Günther Oettinger při prohlídce vystaveného stroje na veletrhu v Hannoveru, Německo, 25.  dubna 2016.

Ocelářský průmysl představuje 1,3 % hrubého domácího produktu EU, přičemž hraje významnou úlohu v mnoha jiných průmyslových odvětvích, jako je například automobilový průmysl. Navzdory značnému úsilí vynaloženému na inovace a modernizaci se konkurenční postavení EU na celosvětovém trhu s ocelí v posledních letech zhoršilo. Nadvýroba oceli v třetích zemích, např. v Číně, vyvolala vlnu nekalých obchodních praktik, jež narušují globální trh. V březnu Komise předložila sdělení věnované závažným výzvám, jimž toto odvětví čelí. Komise činí řadu opatření, jako je uložení prozatímních antidumpingových opatření, zavedení systému předběžného dohledu nad výrobky z oceli, poskytování finančních prostředků na podporu modernizace ocelářského průmyslu či podpora vysoce kvalifikované pracovní síly.

Fotografie: Komisařka Elżbieta Bieńkowska naslouchá výkladu o technologiích, které se rozvíjejí ve Fraunhoferově ústavu pro optroniku, systémové technologie a využití obrazů, na veletrhu v Hannoveru, Německo, 25. dubna 2016. © Evropská unie/Deutsche Messe

Komisařka Elżbieta Bieńkowska naslouchá výkladu o technologiích, které se rozvíjejí ve Fraunhoferově ústavu pro optroniku, systémové technologie a využití obrazů, na veletrhu v Hannoveru, Německo, 25. dubna 2016.

Ochrana duševního vlastnictví

Strategie pro jednotný trh zdůraznila význam ochrany duševního vlastnictví pro podporu inovace a kreativity, jež vytvářejí pracovní místa a zlepšují konkurenceschopnost.

Komise zahájila hodnocení stávajícího právního rámce pro prosazování práv duševního vlastnictví. Jde jí o to zajistit, aby právní opatření a opravné prostředky byly vhodné pro daný účel, zejména na přeshraniční úrovni a v on-line prostředí. Tím, že se zaměřuje na případy porušování práv v komerčně velkém rozsahu a uplatňuje přístup založený na „sledování toku peněz“, chce dosáhnout toho, aby se nezabývala stíháním jednotlivců, ale namísto toho od toku příjmů odřízla porušovatele práv v komerčně velkém rozsahu. Internetové platformy, vlastníci značek a obchodních sdružení podepsali v červnu s podporou Komise dobrovolnou dohodu o zastavení prodeje padělaného zboží přes internet.

Podniky v EU mají rovněž prospěch z reformy systému ochranných známek, jež vstoupila v platnost v březnu a ve větší míře zpřístupnila ochranu ochranných známek EU pro podniky v EU. Přináší nižší náklady, moderní potřebné normy pro podávání přihlášky nových druhů ochranných známek, kratší čas potřebný k registraci a silnější prostředky pro boj proti padělání.

V listopadu vydala Komise s významnou podporou Evropského parlamentu a členských států objasnění některých ustanovení směrnice o biotechnologiích, v němž se uvádí, že produkty získané za použití v podstatě biologických postupů by neměly být patentovatelné.

Lepší služby pro cestující v železniční dopravě

Video: Čtvrtý železniční balíček. © Evropská unie

Čtvrtý železniční balíček.

Parlament a Rada se v dubnu dohodly na opatření, jež zvýší inovativnost a konkurenceschopnost železniční dopravy v EU. Čtvrtý železniční balíček postupně otevře trhy vnitrostátní osobní železniční dopravy konkurenci, čímž podpoří vznik nových obchodních modelů a větší výběr pro spotřebitele (častější spoje, kvalitnější služby a nižší jízdné).

Podpora přístavů

Infografika: Lepší námořní přístavy pro silnější ekonomiku

V červnu dosáhly Parlament a Rada dohody na společném evropském rámci pro námořní přístavy. Nařízení o přístavech zaručí finanční transparentnost a optimální využívání zdrojů, což přinese větší důvěru investorů, zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž a podpoří investice. Více investic povede k většímu počtu pracovních míst a lepší prosperitě. Toto odvětví v současnosti přímo zaměstnává 469 000 lidí a přispívá k zachování dalších 3 milionů pracovních míst. Zmíněné nařízení zajistí vysoce kvalitní služby v přístavech EU a dá přístavům více autonomie – například při určování vlastních poplatků za využívání jejich infrastruktury.

Fotografie: Komisař Pierre Moscovici během návštěvy celních služeb v rotterdamském přístavu v doprovodu nizozemského státního tajemníka pro finance Erika Wiebese, Rotterdam, Nizozemsko, 31. května 2016. © Evropská unie

Komisař Pierre Moscovici během návštěvy celních služeb v rotterdamském přístavu v doprovodu nizozemského státního tajemníka pro finance Erika Wiebese, Rotterdam, Nizozemsko, 31. května 2016.

Nenarušená hospodářská soutěž

Politika hospodářské soutěže přispívá k řádnému fungování jednotného trhu, kde si podniky konkurují na základě svých kvalit a efektivnost se přenáší na spotřebitele v EU. Zdravé společnosti, jež čelí silné konkurenci na domácích trzích, jsou nejlépe připraveny na to obstát v konkurenci na globálním trhu.

Jedním ze způsobů, jak zachovat silnou hospodářskou soutěž, je boj proti kartelům. V červenci dospěla Komise k závěru, že pět výrobců nákladních vozidel jednalo po dobu 14 let v tajné dohodě, pokud jde o stanovování cen a přenášení nákladů na dodržování přísnějších emisních norem na zákazníky. Byla jim uložena pokuta v rekordní výši 2,9 miliardy eur.

Antimonopolní pravidla také zajišťují, aby chování dominantní společnosti nenarušovalo hospodářskou soutěž na konkrétním trhu. V průběhu roku vedla Komise tři probíhající vyšetřování proti společnosti Google kvůli údajnému zneužívání jejího dominantního postavení.

Pečlivé monitorování státní podpory v roce 2016 přispělo k posílení konkurenceschopnosti a inovací. Cílem bylo zabránit tomu, aby veřejné prostředky byly poskytovány společnostem v obtížích, a umožnit tak rozvoj inovativnějších společností.

Komise rovněž zveřejnila sdělení týkající se oblasti působnosti kontroly státní podpory ze strany EU, pokud jde o nakládání s veřejnými prostředky. To pomůže orgánům veřejné moci a společnostem určit, kdy opatření veřejné podpory nelze považovat za státní podporu, a nelze na ně tudíž uplatnit pravidla státní podpory.

V lednu Komise dospěla k závěru, že Belgie porušila pravidla EU pro státní podporu tím, že vybranému počtu nadnárodních společností poskytla značné daňové zvýhodnění v hodnotě nejméně 700 milionů eur. Tím došlo ke znevýhodnění menších konkurentů, kteří nemají nadnárodní charakter. Nezaplacené daně musí nyní Belgii uhradit nejméně 35 nadnárodních společností, převážně z EU. V srpnu Komise dospěla k závěru, že Irsko poskytlo společnosti Apple neoprávněné daňové zvýhodnění ve výši až 13 miliard eur, což se rovná podstatné subvenci, jež není k dispozici jiným podnikům. Koncem roku probíhala šetření dalších tří případů týkajících se daňového zacházení Lucemburska přiznávaného společnostem Amazon, McDonald’s a GDF Suez (Engie).

Jedním z cílů prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže ze strany Komise je zabránit tomu, aby konkurenční trhy byly narušovány spojováním podniků. Převážná většina oznámených spojení v roce 2016 nepředstavovala z hlediska hospodářské soutěže žádný problém a byla po běžné kontrole schválena. Komise se nicméně v květnu rozhodla zakázat navrhovanou akvizici společnosti Telefónica UK společností Hutchison, neboť měla vážné obavy, že uživatelé mobilních telefonů ve Spojeném království by v důsledku tohoto převzetí měli menší výběr a platili by vyšší ceny a že by tento obchod poškodil inovace v odvětví mobilní komunikace.

Transparentnost a boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem

V lednu Komise přijala balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jenž vyzývá členské státy, aby zaujaly důraznější a koordinovanější přístup vůči společnostem, které se chtějí vyhnout placení spravedlivého dílu daní, a zavedly mezinárodní normy proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Hlavní prvky návrhů zahrnují:

  • právně závazná opatření blokující nejběžnější metody, které společnosti používají, aby se vyhnuly placení daní (návrh směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem),
  • návrh týkající se podávání zpráv podle jednotlivých zemí mezi daňovými orgány členských států, pokud jde o výměnu daňových informací o nadnárodních společnostech působících v EU (změna směrnice o správní spolupráci v oblasti daní),
  • doporučení ohledně předcházení zneužívání daňových úmluv,
  • opatření na podporu řádné správy na mezinárodní úrovni, včetně nového postupu EU pro vytváření seznamu třetích zemí, které odmítají hrát férovou hru.

Směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem schválila Rada v červenci. Členské státy musí tato ustanovení provést do svých právních předpisů do konce roku 2018 a používat je od ledna 2019. Nová pravidla týkající se podávání zpráv podle jednotlivých zemí mezi daňovými orgány byla Radou schválena v březnu a členské státy je musí provést do vnitrostátního práva do poloviny roku 2017.

Byly podepsány dohody s Andorrou a Monakem, podle nichž si členské státy EU a tyto dvě sousední země budou od roku 2018 automaticky vyměňovat informace o finančních účtech státních příslušníků s pobytem v partnerských zemích dohody.

Video: Spravedlivé zdanění: Komise předkládá nová opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob. © Evropská unie

Spravedlivé zdanění: Komise předkládá nová opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob.

V dubnu Komise navrhla, aby velké nadnárodní společnosti působící v rámci jednotného trhu EU s obratem nad 750 milionů eur byly povinny zveřejňovat odvedené daně z příjmu právnických osob v členění podle jednotlivých zemí. Navržená pravidla zajistí větší transparentnost daně z příjmu právnických osob, neboť občanům umožní posoudit daňové strategie nadnárodních společností a jejich příspěvek k všeobecnému blahobytu.

A v dubnu také Komise představila opatření k modernizaci DPH v EU. Akční plán je prvním krokem k tomu, jak v EU vytvořit jednotný prostor DPH, který bude koncipován tak, aby umožňoval řešit podvody, podpořil podnikání a pomohl digitální ekonomice a elektronickému obchodu.

V červenci Komise představila další kroky k posílení daňové transparentnosti a boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Iniciativy byly zaměřeny na odstranění stávajících nedostatků daňového rámce, které umožňují přeshraniční zneužívání daňového systému a nezákonné finanční toky.

Fotografie: Komisař Jonathan Hill (2014–2016) nastiňuje v Evropském parlamentu návrhy týkající se daňové transparentnosti ve veřejném sektoru, Štrasburk, Francie, 12. dubna 2016. © Evropská unie

Komisař Jonathan Hill (2014–2016) nastiňuje v Evropském parlamentu návrhy týkající se daňové transparentnosti ve veřejném sektoru, Štrasburk, Francie, 12. dubna 2016.

V září Komise předložila „srovnávací přehled ukazatelů“ (hospodářských a finančních ukazatelů a ukazatelů týkajících se stability a řádné správy v oblasti daní) s cílem pomoci členským státům určit jurisdikce třetích zemí, u nichž by cílené prověření mělo být v rámci sestavování společného seznamu EU provedeno přednostně. Členské státy dosáhly značného pokroku směrem k vytvoření prvního společného seznamu EU jurisdikcí třetích zemí, které odmítají dodržovat mezinárodní standardy řádné správy daní.

V říjnu Komise přijala důležitý balíček týkající se reformy systému zdanění právnických osob, který obsahuje tři nové návrhy: vytvořit moderní a spravedlivější daňový systém pro podniky, odstranit mezery a rozdíly mezi členskými státy EU a třetími zeměmi a stanovit pravidla pro řešení sporů s cílem vyřešit potíže podniků, jež pro ně představuje dvojí zdanění.

Konkrétněji řečeno, tento balíček zahrnoval obnovení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, čímž bude přepracován způsob, jakým jsou na jednotném trhu zdaňovány společnosti, a zajištěn spravedlivější systém daně z příjmů právnických osob, který bude více podporovat konkurenceschopnost a růst. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob také obsahuje důležité nové prvky, jež rozšíří jeho možnosti, pokud jde o boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a podporu růstu.

Komise rovněž navrhla dokonalejší systém pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v EU, přičemž stávající mechanismy řešení sporů budou uzpůsobeny tak, aby lépe vyhovovaly potřebám podniků, pro které je dvojí zdanění významnou překážkou.

Balíček týkající se reformy systému zdanění právnických osob rovněž zahrnuje návrh, aby již dohodnutá vnitřní pravidla EU proti hybridním nesouladům byla rozšířena na třetí země.

Finanční trhy chránící zájmy spotřebitelů

Finanční společnosti by měly co nejlépe využívat úspory z rozsahu skutečně integrovaného trhu EU, zatímco on-line služby nabízejí nové příležitosti a inovativní řešení.

Členské státy měly do března 2016 provést směrnici o hypotečních úvěrech. Na konci roku byla tato směrnice plně provedena v 19 členských státech. Nová pravidla zajistí, aby spotřebitelé, kteří kupují nemovitost nebo uzavírají hypoteční úvěr, za který ručí svým domem nebo bytem, byli odpovídajícím způsobem informováni a chráněni proti rizikům. Zmíněná směrnice by měla podpořit hospodářskou soutěž na trzích s hypotékami a nabídnout věřitelům i zprostředkovatelům nové obchodní příležitosti, což v budoucnu povede ke snížení nákladů, z čehož budou mít přímý prospěch spotřebitelé.

Do září měly členské státy také provést směrnici o platebních účtech, která zakládá právo každého spotřebitele na přístup ke službám základního platebního účtu bez ohledu na jeho finanční situaci. Do konce tohoto roku tak učinilo pouze 14 členských států (Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Litva, Maďarsko, Malta, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Spojené království). Francie a Finsko oznámily částečná prováděcí opatření.

Budování unie kapitálových trhů

Komise pokračovala v budování unie kapitálových trhů na základě akčního plánu o unii kapitálových trhů přijatého v roce 2015. Předložila sdělení o urychlení provádění akčního plánu a stanovení dalších priorit, včetně celoevropského osobního penzijního produktu.

První opatření vstoupilo v platnost v dubnu 2016. Zatraktivnilo investice do infrastruktury pro pojišťovny, jež mají prostředky na to, aby zajistily potřebné dlouhodobé financování.

V červenci Komise navrhla změny stávajících právních předpisů s cílem podpořit nárůst využívání evropských fondů rizikového kapitáluevropských fondů sociálního podnikání, přičemž má být pro soukromé investory usnadněno a zatraktivněno investování do malých a rostoucích společností.

V září Komise oznámila širší strategii pro udržitelné finance na podporu investic do čistých technologií. V listopadu Komise uvolnila až 300 milionů eur jako společnou investici do velkého celoevropského fondu fondů rizikového kapitálu. To pomůže posílit kapacitu evropského odvětví rizikového kapitálu nabízet atraktivní výnosy pro institucionální investory a rozšířit dosah tohoto způsobu financování na větší počet členských států.

Rovněž v listopadu předložila Komise legislativní návrh týkající se restrukturalizace podniků a druhé šance. Cílem návrhu je dát poctivým podnikatelům možnost využít po překonání úpadku druhou šanci, což přispěje k dynamickému podnikatelskému prostředí a k podpoře inovací.

Kapitola 5

Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie

„V příštích pěti letech budu pokračovat v reformě naší hospodářské a měnové unie s cílem zachovat stabilitu naší společné měny a posílit konvergenci hospodářské a fiskální politiky, jakož i politiky trhu práce mezi členskými státy, které sdílejí jednotnou měnu.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis poskytuje rozhovor na burze cenných papírů v New Yorku, Spojené státy, 5. října 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis poskytuje rozhovor na burze cenných papírů v New Yorku, Spojené státy, 5. října 2016.

Hospodářská integrace prostřednictvím dokončení hospodářské a měnové unie přináší hospodářství EU jako celku i ekonomikám jednotlivých členských států výhody pramenící z většího rozsahu, vnitřní efektivity a odolnosti. To zase skýtá příležitosti pro hospodářskou stabilitu, vyšší růst a zaměstnanost, ze kterých mají přímý prospěch občané EU. Přestože před námi zůstává mnoho úkolů, lze konstatovat, že práce na dokončení hospodářské a měnové unie v roce 2016 díky mnoha iniciativám Evropské komise rychlým tempem pokročila.

Hlavní úkol i nadále představovalo snižování počtu osob vystavených riziku sociálního vyloučení a podpora trendu klesající nezaměstnanosti. Ačkoli je nezaměstnanost v eurozóně stále vysoká, dosáhla v listopadu svého sedmiletého minima ve výši 9,8 %.

Kromě toho EU dále pracovala na dokončení bankovní unie, jež je základním předpokladem fungování hospodářské a měnové unie.

V průběhu roku 2016 bylo dosaženo pokroku, pokud jde o zjednodušení postupů evropského semestru – cyklu koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU. Doporučení přijatá v průběhu semestru 2016 představují pokyny pro všechny členské státy a eurozónu jako celek, přičemž jejich účelem je podpořit politiky a reformy, které vytvářejí více pracovních míst, zvyšují sociální spravedlnost a soudržnost a podněcují růst podporou investičních strategií.

Cyklus evropského semestru 2017 byl zahájen v polovině listopadu. Komise opakovaně vyzvala členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí v souladu se zásadami „magického trojúhelníku“, jež spočívají v podpoře investic, uskutečňování strukturálních reforem a zajištění odpovědné fiskální politiky, a aby se přitom zaměřily na slušné a spravedlivé vztahy mezi jednotlivcem a společností a na to, aby růst více podporoval začlenění.

Kontrola státní podpory a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže

Kontrola státní podpory má velký význam pro zajištění rovných podmínek v rámci bankovní unie. Od začátku finanční krize v roce 2008 prošlo 113 bank v EU, které z hlediska aktiv reprezentují přibližně 30 % bankovního systému EU, restrukturalizací v souladu s podmínkami státní podpory poté, co přijaly finanční prostředky z veřejných zdrojů. Členské státy tyto banky podpořily vložením kapitálu ve výši 655,3 miliardy eur (4,5 % hrubého domácího produktu EU za rok 2015) a poskytly jim 1 293,1 miliardy eur (9,2 % hrubého domácího produktu) formou záruk a další podpory likvidity. Podpora byla poskytnuta s cílem zabezpečit úspory občanů, předejít nekontrolovanému bankrotu a zabránit následnému kolapsu bankovního systému v celé Evropě. Od té doby se většina z bank, které během krize obdržely podporu, zotavila poté, co uskutečnila podstatnou část svých restrukturalizačních plánů. Ty banky, jejichž obchodní modely selhaly nenapravitelným způsobem (42 ze 113 bank), byly řádným způsobem zlikvidovány.

Infografika: Evropský semestr: nový přístup k doporučením pro jednotlivé země

V červenci Komise uzavřela antimonopolní šetření ve věci swapů úvěrových derivátů, přičemž poskytovatele datových služeb – společnost Markit – a sdružení International Swaps and Derivatives Association zavázala k přijetí závazků. Oba tyto subjekty budou po dobu 10 let poskytovat licence k základním údajům a právům duševního vlastnictví pro účely obchodování za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Toto opatření přispěje k tomu, aby obchodování se swapy úvěrových derivátů bylo pro investory bezpečnější a levnější.

V březnu Komise oznámila svůj předběžný názor, že platnost nařízení o blokové výjimce v odvětví pojišťovnictví by neměla být prodloužena. Tento názor byl následně potvrzen v prosinci na základě provedeného posouzení dopadů. Platnost zmíněného nařízení proto skončí v březnu 2017.

Podle Evropské centrální banky představovaly platby kartou v roce 2014 celkem 46 % elektronických plateb v EU. Vícestranné mezibankovní poplatky společně dohodnuté bankami, které jsou účtovány maloobchodníkům za přijímání karet, se mohou promítnout v podobě vyšších cen pro spotřebitele. To je předmětem nařízení o mezibankovních poplatcích, jež vstoupilo v platnost na konci roku 2015 a kterým byla výše těchto poplatků omezena na konkurenceschopnou úroveň. Druhým souborem pravidel v rámci tohoto nařízení, který se stal použitelným v červnu 2016, bylo dosaženo toho, že náklady na platby jsou pro maloobchodníky a spotřebitele transparentnější a umožní jim efektivně se rozhodovat.

Zároveň dále probíhalo antimonopolní řízení, jež Komise vede proti vícestranným mezibankovním poplatkům dohodnutým mezi společnostmi Visa a MasterCard v souvislosti s meziregionálními transakcemi, na které se nařízení o mezibankovních poplatcích nevztahuje. Meziregionální vícestranné mezibankovní poplatky jsou poplatky, které obchodníci v EU platí za přijímání plateb kartami vydanými mimo Evropský hospodářský prostor.

V červnu potvrdil Tribunál zjištění Komise, že sdružení Groupement des Cartes Bancaires (které spravuje systém platebních karet „CB“ ve Francii) omezilo hospodářskou soutěž na francouzském trhu vydávání platebních karet tím, že ztížilo vstup na trh novým subjektům. Proti rozsudku Tribunálu lze podat opravný prostředek.

Nové poradní subjekty na podporu prohloubení procesu

Fotografie: Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis při setkání s prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim, Brusel, 8. června 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis při setkání s prezidentem Evropské centrální banky Mariem Draghim, Brusel, 8. června 2016.

Správa ekonomických záležitostí v EU byla posílena zřízením nezávislé poradní Evropské fiskální rady. Uskutečněním návrhu obsaženého ve zprávě pěti předsedů – dokumentu vypracovaném předsedou Komise a jeho protějšky v Evropském parlamentu, Evropské centrální bance, Euroskupině a eurosummitu – a na základě rozhodnutí Komise z října 2015 zahájila tato rada činnost v listopadu 2016. Jejím úkolem je vyhodnocovat provádění fiskálního rámce EU a poskytovat Komisi poradenství ohledně vhodné orientace fiskální politiky na úrovni eurozóny jako celku. Spolupracuje také s vnitrostátními fiskálními radami jednotlivých členských států a poskytuje odborné poradenství z pověření předsedy Junckera.

Tato rada je nezávislá. Je složena z uznávaných odborníků, kteří poskytují nezávislé odborné poradenství ve svém oboru, jmenovaných po konzultaci s členskými státy, vnitrostátními fiskálními radami a Evropskou centrální bankou.

Jako další krok v rámci provádění zprávy pěti předsedů Rada v září členským státům eurozóny doporučila, aby zřídily nebo určily vnitrostátní rady pro produktivitu. Tyto rady by měly analyzovat vývoj a politiky v oblasti produktivity a konkurenceschopnosti a přispívat k posílení odpovědnosti a provádění nezbytných reforem na vnitrostátní úrovni. Tímto způsobem budou podporovat udržitelný hospodářský růst a konvergenci. Rady budou pravidelně zveřejňovat zprávy o svých analýzách.

Bankovní unie

EU dále pracovala na dokončení bankovní unie, jež je klíčovým stavebním prvkem odolné a dynamické hospodářské a měnové unie. Bankovní unie byla vytvořena s cílem zajistit silnější a lepší dohled nad bankami v eurozóně. V případě, že by se vyskytly nějaké problémy, bude možné je vyřešit snadněji a bez použití peněz daňových poplatníků.

V lednu se stal plně funkčním další milník bankovní unie – jednotný mechanismus pro řešení krizí. Tento mechanismus je zásadním doplňkem jednotného mechanismu dohledu pod vedením Evropské centrální banky, jenž má zajistit integrovanější bankovní dohled a krizové řízení v bankovní unii. Jednotný mechanismus pro řešení krizí zvyšuje odolnost finančního systému a pomáhá předcházet budoucím krizím v bankovní unii tím, že zajišťuje účinné a včasné řešení krizí bank.

V Parlamentu a Radě rovněž pokračovala jednání o třetím pilíři bankovní unie – evropském systému pojištění vkladů, který vychází ze stávajících vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Evropský systém pojištění vkladů financovaný bankami by představoval dodatečnou záchrannou síť pro střadatele v celé EU. Díky němu by se zlepšilo sdílení rizik v bankovním sektoru v rámci větší skupiny institucí. Snížila by se zranitelnost vůči velkým lokálním otřesům.

Video: Poslední pilíř bankovní unie: vytvoření fondu pro zajištění bezpečného spoření. © Evropská unie

Poslední pilíř bankovní unie: vytvoření fondu pro zajištění bezpečného spoření.

Zatímco probíhaly práce na vývoji evropského systému pojištění vkladů, členské státy uznaly, že je třeba podniknout další kroky, pokud jde o snížení a sdílení rizik ve finančním sektoru, s cílem vyřešit řadu zbývajících úkolů. Komisí navržená pravidla týkající se celkové schopnosti absorbovat ztráty jsou koncipována tak, aby pomohla zajistit, že na problémy bank nebudou doplácet daňoví poplatníci, nýbrž věřitelé.

Mimoto do konce roku 2016 většina členských států do svých vnitrostátních právních předpisů provedla a začlenila příslušná právní ustanovení jednotného souboru pravidel, jež zajistí ještě soudržnější regulaci a kvalitnější dohled v bankovní unii. Všechny členské státy vyjma osmi provedly směrnici o ozdravných postupech a řešení krize bank, která stanoví harmonizované a lepší nástroje k řešení bankovních krizí, přičemž ve 20 členských státech byla plně provedena i směrnice o systémech pojištění vkladů, díky čemuž je v těchto státech zajištěna ochrana úspor občanů EU.

Finanční trhy

Pro fungování finančního trhu mají zásadní význam referenční hodnoty. V červnu vstoupilo v platnost nařízení o referenčních hodnotách. Přispívá ke zlepšení fungování a správy referenčních hodnot a zajišťuje, aby se s nimi nemanipulovalo. Nová pravidla přispějí k zajištění ochrany investorů a spotřebitelů.

V listopadu Komise navrhla nová pravidla pro klíčové účastníky finančního trhu, jež mají zajistit, aby ústřední protistrany i vnitrostátní orgány v EU měly potřebné prostředky a byly připraveny jednat rozhodně, pokud dojde ke krizovému scénáři. Ústřední protistrany vystupují jako protistrana na obou stranách transakce v rámci finančního nástroje. Hlavním cílem návrhu je zajistit, aby kriticky významné funkce ústředních protistran byly zachovány a zároveň se udržela finanční stabilita a zamezilo se tomu, aby náklady spojené s restrukturalizací a řešením krizí ústředních protistran v úpadku dopadaly na daňové poplatníky.

V témže měsíci Komise navrhla změnu nařízení o kapitálových požadavcích, která upřesňuje obezřetnostní pravidla pro instituce, a změnu směrnice o kapitálových požadavcích s cílem upřesnit pravidla správy a dohledu nad institucemi. Navrhla také změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí, jež upřesňují pravidla týkající se ozdravných postupů a řešení krizí institucí v úpadku a zavádí jednotný mechanismus pro řešení krizí. Zmíněné pozměňovací návrhy zahrnují opatření, jejichž cílem je posílit odolnost bankovního sektoru EU, a zvýšit tak důvěru trhů v této oblasti.

Zajištění funkčnosti v praxi

V průběhu roku Komise oznámila v souvislosti s regulačním rámcem EU pro finanční služby návazná opatření týkající se hlavních zjištění a další kroky v návaznosti na výzvu ke sdělení skutečností. Účelem této iniciativy je získat zpětnou vazbu od zúčastněných stran a zhodnotit kumulativní dopad stávajících finančních pravidel a jejich vzájemné působení. Komise má v plánu zaměřit se mimo jiné na odstranění zbytečných regulačních omezení týkajících se bankovního financování a financování malých a středních podniků a na zajištění přiměřenějších předpisů v bankovnictví, v oblasti derivátových trhů, pojištění, správy majetku a v odvětví úvěrových hodnocení. Další opatření, z nichž některá již byla navržena, sníží nepřiměřenou regulační zátěž, jako je podávání zpráv pro účely dohledu a požadavky na zveřejňování informací ve finančním odvětví EU. Komise hodlá upravit pravidla tak, aby byla soudržnější a prozíravější, a zabývat se nekonzistentními interakcemi a mezerami v regulačním rámci EU.

Veřejná konzultace o evropském pilíři sociálních práv

V březnu Komise předložila první předběžný nástin plánovaného evropského pilíře sociálních práv. Jak uvedl předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2015: „Musíme zintenzivnit práci směřující ke spravedlivému a skutečně celoevropskému trhu práce. [...] V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který zohlední měnící se realitu evropských společností a světa práce a který může sloužit jako kompas pro obnovenou konvergenci v rámci eurozóny.“ Ve svém projevu z roku 2016 se předseda Juncker znovu přihlásil ke svému závazku ohledně evropského pilíře sociálních práv, když řekl, že EU není dostatečně sociální a že Komise bude nadále energicky a nadšeně usilovat o to, aby to změnila.

Pilíř určí několik základních zásad týkajících se přístupu k zaměstnání, pracovních podmínek a sociální ochrany, přičemž se zaměří na nové úkoly, které přináší stárnutí obyvatelstva, globalizace, technologické změny a sociální rozdíly v rámci hospodářské a měnové unie.

V průběhu roku 2016 se Komise zúčastnila diskuse s ostatními orgány EU a s vnitrostátními orgány, sociálními partnery, občanskou společností, akademickou obcí a občany o obsahu a úloze tohoto pilíře, pokud jde o směřování k hlubší a spravedlivější hospodářské a měnové unii. Výsledek této diskuse bude podkladem pro iniciativu, jež bude zveřejněna na jaře roku 2017.

Infografika: Evropský pilíř sociálních práv: tři priority

Pilíř by měl vycházet z pravidel EU v sociální oblasti a doplňovat je, tak aby usměrňoval politiku v řadě oblastí, které jsou zásadní pro řádně fungující a spravedlivé trhy práce a systémy sociálního zabezpečení. Až bude zaveden, měl by se stát referenčním rámcem pro analýzu výsledků zúčastněných členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, na podporu reforem na vnitrostátní úrovni a konkrétněji pak jako vodítko k novému procesu konvergence v rámci eurozóny.

Nový začátek pro sociální dialog

V červnu Komise podepsala prohlášení nazvané „Nový začátek pro sociální dialog“ společně s nizozemským předsednictvím Rady Evropské unie a evropskými mezioborovými sociálními partnery (Evropská konfederace odborových svazů, BusinessEurope, Evropské sdružení řemesel a malých a středních podniků a Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu). Toto prohlášení je součástí iniciativy nazvané „nový začátek pro sociální dialog“, kterou zahájil předseda Juncker na konferenci na vysoké úrovni v březnu 2015 spolu s evropskými, vnitrostátními a odvětvovými sociálními partnery a s ostatními orgány EU.

V prohlášení je zdůrazněna zásadní úloha evropského sociálního dialogu coby významného prvku tvorby politiky EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

Komise bude i nadále zapojovat sociální partnery do tvorby politik a právních předpisů v EU, jakož i do správy ekonomických záležitostí a evropského semestru. Členské státy se dohodly na užším zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění reforem a politik a na zlepšení sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni. Členské státy se rovněž zavázaly k tomu, že vnitrostátní sociální partnery zapojí v průběhu celého evropského semestru, aby mohli přispět k úspěšnému provádění doporučení pro jednotlivé země.

Evropa 2020, evropský semestr a lidský kapitál

Kvalifikovaní lidé jsou jednou z hlavních hnacích sil dlouhodobého hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Tato důležitá souvislost byla znovu zdůrazněna ve sdělení Komise nazvaném „Zlepšování a modernizace vzdělávání“. Má-li EU obstát v konkurenci v měřítku celosvětového hospodářství, musí se spolehnout na kvalitu svého lidského kapitálu. Investice do lidí prostřednictvím vysoce výkonných a účinných systémů vzdělávání a odborné přípravy jsou nezbytným předpokladem pro dlouhodobou prosperitu. Vysoce kvalifikovaná pracovní síla EU je hnacím motorem výzkumu a vývoje a proměňuje nové nápady v inovace. Znalosti a dovednosti získané v rámci vzdělávacího systému pomáhají zaručit pracovní místa a stabilní příjem a zároveň snižují riziko chudoby a sociálního vyloučení.

Video: Evropský semestr: nástroj k zajištění zdravých veřejných financí v členských státech EU. © Evropská unie

Evropský semestr: nástroj k zajištění zdravých veřejných financí v členských státech EU.

Proto jsou reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy ve většině členských států vrcholnou prioritou a patří jim rovněž význačné místo v rámci evropského semestru 2016. Doporučení pro jednotlivé země, pokud jde o oblast vzdělávání a odborné přípravy, obdrželo celkem 21 členských států.

Kapitola 6

Přiměřená a vyvážená dohoda o volném obchodu se Spojenými státy

„Během mého předsednictví bude Komise v duchu vzájemných a oboustranných výhod a transparentnosti jednat se Spojenými státy americkými o přiměřené a vyvážené dohodě o volném obchodu. (...) Mám však velmi jasno v tom, že na oltář volného obchodu neobětuji evropské bezpečnostní, zdravotní a sociální normy a normy na ochranu údajů ani naši kulturní rozmanitost.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Prezident Spojených států Barack Obama a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při společné tiskové konferenci na summitu NATO, Varšava, Polsko, 
8. července 2016. © Evropská unie

Prezident Spojených států Barack Obama a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při společné tiskové konferenci na summitu NATO, Varšava, Polsko, 8. července 2016.

Otevřený obchod má posilující vliv na hospodářství EU a přináší nová pracovní místa. Rovněž dává spotřebitelům v EU větší výběr a kupní sílu a podnikům pomáhá obstát v konkurenčním boji v zahraničí.

V roce 2016 existovalo v EU díky vývozu do zemí mimo EU více než 31 milionů pracovních míst.

Hospodářské partnerství mezi EU a Spojenými státy je největším na světě. Každý den mezi sebou obchodují se zbožím a službami v hodnotě 2 miliard eur, a tak by každá překážka obchodu a investic, kterou se podaří odstranit, mohla přinést značný hospodářský zisk.

Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, jež je jednou z deseti priorit Evropské komise, však nebude dohodnuta za každou cenu. EU si zachová nezávislost regulačních orgánů, zásadu předběžné opatrnosti a právo vlád přijímat právní předpisy v zájmu ochrany svých občanů a životního prostředí.

Po přirozené přestávce v jednáních následující po listopadových prezidentských volbách je EU připravena s novou vládou Spojených států spolupracovat.

V průběhu roku 2016 EU usilovala o udržení světového obchodního systému a o to, aby bylo zajištěno, že se bude dále přizpůsobovat rychle se měnícímu světu. Hrála aktivní úlohu v rámci Světové obchodní organizace za účelem zachovat světové hospodářství otevřené obchodu tak, aby byly zohledněny a respektovány potřeby a zájmy rozvojových zemí. Cílem obchodní politiky EU také bylo zajistit, aby ostatní dodržovali pravidla mezinárodního obchodu a aby byl obchod hybnou silou udržitelného rozvoje.

Podle EU musí být volný obchod spravedlivý. Z toho důvodu byly v průběhu roku podniknuty důležité kroky s cílem zavést silné nástroje na ochranu obchodu.

Obchod jako motor zaměstnanosti a růstu

Evropská unie je jednou z nejotevřenějších ekonomik světa. Otevřený obchod má posilující vliv na její hospodářství, přináší nová pracovní místa, dává občanům v pozici spotřebitelů větší výběr a kupní sílu a podnikům v EU pomáhá obstát v konkurenčním boji v zahraničí.

EU každodenně vyváží zboží v hodnotě stovek milionů eur a za další stovky milionů zboží dováží. EU je největším světovým vývozcem konečných výrobků a služeb a sama je největším vývozním trhem pro zhruba 80 zemí. Všech 28 členských států dohromady představuje 16 % světového dovozu a vývozu.

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kanadská ministryně mezinárodního obchodu Chrystia Freelandová, kanadský premiér Justin Trudeau, předseda Evropské rady Donald Tusk, komisařka Cecilia Malmströmová, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, vysoká představitelka EU a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a  předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico při příležitosti slavnostního podpisu dohody o strategickém partnerství a  Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kanadou, Brusel, 30. října 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kanadská ministryně mezinárodního obchodu Chrystia Freelandová, kanadský premiér Justin Trudeau, předseda Evropské rady Donald Tusk, komisařka Cecilia Malmströmová, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, vysoká představitelka EU a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico při příležitosti slavnostního podpisu dohody o strategickém partnerství a Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kanadou, Brusel, 30. října 2016.

V říjnu byla v Bruselu na summitu EU-Kanada podepsána Komplexní hospodářská a obchodní dohoda EU s Kanadou. Jakožto nejpokročilejší a nejprogresivnější obchodní dohoda, jakou EU doposud uzavřela, je Komplexní hospodářská a obchodní dohoda milníkem, který představuje novou normu pro budoucí dohody. Kapitoly dohody týkající se udržitelného rozvoje, pracovních sil a životního prostředí, jsou tím nejambicióznějším, co bylo kdy v rámci dvoustranných obchodních dohod v těchto oblastech vyjednáno. Tato dohoda přinese prospěch vývozcům, a to jak velkým, tak i malým, a vytvoří příležitosti pro společnosti v EU i v Kanadě, jejich zaměstnance i spotřebitele.

Infografika: Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou – progresivní mezník v rámci obchodních dohod EU

EU kromě toho dále pokračovala v jednáních o několika dalších dohodách o volném obchodu. Cílem bylo podpořit tvorbu pracovních míst a růst pro evropské občany a podniky. V roce 2016 například pokračovala jednání s Japonskem a byla zahájena jednání s Indonésií a s Tuniskem. EU byla také zapojena do vícestranných jednání s řadou členů Světové obchodní organizace o dohodě o environmentálních produktech a o dohodě o obchodu se službami.

Na cestě ke stálému mnohostrannému systému soudů pro investice

EU si přeje, aby podniky investovaly s důvěrou a vědomím, že se jim dostane ochrany, pokud nastanou potíže. Do jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství zahrnula Komise návrh týkající se systému soudů pro investice podobného typu, jaký již začlenila do obchodních dohod s Kanadou a Vietnamem a jaký bude začleňovat do jednání budoucích. Systém soudů pro investice vychází ze stejných základních prvků jako vnitrostátní a mezinárodní soudy, stvrzuje právo vlád regulovat a zajišťuje transparentnost a odpovědnost.

Volný obchod musí být obchodem spravedlivým

Podle EU musí být volný obchod spravedlivý. V průběhu roku proto byly přijaty důležité kroky s cílem zavést silné nástroje na ochranu obchodu, aby byly zajištěny rovné podmínky pro výrobce v EU a řešena újma způsobená nekalou zahraniční soutěží, jež vedla ke ztrátě tisíců pracovních míst, především v ocelářství.

Komise těchto nástrojů využívá v plném rozsahu a zavedla nebývalý počet antidumpingových a antisubvenčních opatření – 41 pro výrobky z oceli, včetně 18 pro výrobky pocházející z Číny.

Rada nakonec překonala roky trvající patovou situaci a dohodla se na vyjednávacím postoji k návrhu o modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu, což umožnilo zahájit poslední fázi jednání s Parlamentem a Komisí. Cílem tohoto Komisí předloženého návrhu je vytvořit nástroje EU na ochranu obchodu, které přinášejí větší transparentnost, rychlejší řízení a účinnější prosazování, a v některých případech ukládat vyšší cla.

V téže oblasti byl předložen další návrh, který se týká nové metody pro výpočet dumpingu při dovozu ze zemí, v nichž dochází k významným narušením trhu nebo kde má stát rozhodný vliv na ekonomiku. Cílem je zajistit, aby EU měla k dispozici nástroje na ochranu obchodu, které jsou při plném respektování mezinárodních závazků EU v rámci Světové obchodní organizace schopné řešit současný stav mezinárodního obchodního prostředí.

Co EU vyjednala se Spojenými státy

Lepší přístup na trh USA

V roce 2016 EU dále sledovala svůj cíl, jímž je vyjednat lepší přístup EU na trh USA odstraněním cel a dalších překážek obchodu a zpřístupněním nových obchodních a investičních příležitostí v nových oblastech. Týkalo by se to všech společností bez ohledu na jejich velikost.

Transatlantické obchodní a investiční partnerství by pomohlo generovat pracovní místa a růst, snížit ceny a nabídnout občanům větší výběr zboží a služeb. Současně by podporovalo vysoké standardy ochrany, které v EU existují. Toto partnerství by též EU i Spojeným státům pomohlo chránit a posilovat sdílené hodnoty, jako jsou demokracie a právní stát.

Díky partnerství by podniky v EU mohly více vyvážet do Spojených států a dovážet více zboží a služeb, jež potřebují k výrobě svých konečných produktů. Služby se na hospodářství EU podílejí téměř třemi čtvrtinami, podniky z EU však při prodeji svých služeb na trhu v USA stále čelí překážkám. Spojené státy podle Eurostatu nakupují 15 % zemědělského vývozu EU, zejména produkty s vysokou přidanou hodnotou. EU by ráda dosáhla toho, aby partnerství umožnilo tento vývoz ještě navýšit. EU rovněž chce, aby se evropské podniky mohly v rámci partnerství ucházet o veřejné zakázky v USA za rovnocenných podmínek jako tamní společnosti.

Spolupráce v oblasti regulace – omezení byrokracie a nákladů, aniž bychom se vzdali svých zásad

EU se snažila vytvořit obchodní dohodu zcela nového typu tím, že vyzvala regulační orgány z EU a USA k mnohem užší spolupráci než doposud. Chtějí-li podniky v EU vyvážet do Spojených států, musí dodržovat pravidla a normy Washingtonu. Tato pravidla a normy často zajišťují tutéž úroveň ochrany či kvality, ale liší se v technických detailech, jako je například barva vodičů v zástrčkách či zásuvkách používaných na druhém břehu Atlantiku. V některých případech kontroly technických požadavků zbytečně opakují to, co již bylo na druhém břehu Atlantiku provedeno. To může být zejména pro menší podniky a spotřebitele nákladné. Snížit tyto náklady by mohla spolupráce v oblasti regulace, přičemž se bude vycházet z přísné úrovně ochrany osob a životního prostředí platné v EU.

Obchodní pravidla, díky nimž budou vývoz, dovoz i investice jednodušší a spravedlivější

EU i nadále usilovala o zavedení nových obchodních pravidel nebo o hlubší rozpracování obchodních pravidel stávajících, aby se všem podnikům v EU dostalo pomoci a transatlantického obchodního a investičního partnerství mohly plně využívat.

Video: Příběhy vývozců: jaký je přínos obchodních dohod EU pro společnosti a komunity. © Evropská unie

Příběhy vývozců: jaký je přínos obchodních dohod EU pro společnosti a komunity.

EU chce v rámci dohody:

  • zajistit, aby z partnerství měly prospěch menší společnosti,
  • podpořit volnou a spravedlivou hospodářskou soutěž, včetně pravidel, jež podnikům zabrání uzavírat cenové dohody nebo zneužívat tržní sílu, a ustanovení týkajících se státních podniků a subvencí,
  • pomoci podnikům ušetřit čas a peníze za administrativu v rámci celních postupů,
  • umožnit podnikům přístup k udržitelným zdrojům energie a surovin, které potřebují,
  • chránit duševní vlastnictví podniků z EU,
  • vystavět dohodu na principech udržitelného rozvoje.

V rámci partnerství bude EU stejně jako ve všech svých ostatních obchodních dohodách chránit veřejné služby na všech úrovních správy, včetně místní úrovně. Partnerství nebude po zemích požadovat liberalizaci, deregulaci ani privatizaci veřejných služeb na vnitrostátní či místní úrovni. To zahrnuje veřejné zdraví, státní vzdělávání, veřejnou dopravu a shromažďování, čištění a rozvod vody a hospodaření s vodou.

Jak EU vyjednávala se Spojenými státy

Komise vyjednávala transatlantické obchodní a investiční partnerství na základě mandátu, na němž se jednomyslně dohodly vlády členských států EU. Jednání začala v červnu 2013. V roce 2016 se uskutečnila čtyři kola rozhovorů. V rámci zintenzivnění jednání se komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová sešla se svým americkým protějškem Michaelem Fromanem v průběhu roku devětkrát. Bylo dosaženo dalšího pokroku v celé řadě oblastí. EU však vždy dávala jasně najevo, že uzavřít kvalitní dohodu je pro ni důležitější, než jenom jednání co nejrychleji uzavřít.

Na zvláštní internetové stránce Komise i nadále zveřejňovala návrhy znění předložené EU – původní návrhy právního textu k tématům partnerství předložené EU – v oblastech, jako jsou například služby a spolupráce v oblasti regulace. Komise na své internetové stránce zveřejnila také podrobné zprávy z každého kola jednání. Kromě toho zveřejnila řadu dokumentů o partnerství, některé z nich ve všech úředních jazycích EU. Mezi ně patří brožury, které jednoduchým jazykem vysvětlují cíle a potenciální obsah dohody. V této činnosti Komise v průběhu jednání pokračovala, a postarala se tak o vůbec nejtransparentnější vyjednávání obchodní dohody v historii EU.

Jak je to při jednání o obchodní dohodě běžné, Komise na pravidelných zasedáních Výboru pro obchodní politiku, jež se v Radě konají každý týden, průběžně informovala vlády členských států o pokroku v jednáních. Komise o jednáních informovala také Evropský parlament, především Výbor pro mezinárodní obchod, prostřednictvím vystoupení komisařky Malmströmové i vyjednavačů partnerství před Parlamentem a jeho výbory. Členské státy a poslanci Evropského parlamentu měli přístup k dokumentům týkajícím se vyjednávání partnerství v souladu s dohodnutými postupy.

Tím byl zajištěn v celém průběhu jednání demokratický dohled. To rovněž znamenalo, že vlády členských států i přímo volení poslanci Evropského parlamentu byli plně informováni o stavu jednání a o vyjednávacích pozicích EU. Evropský parlament rozhovory i nadále pozorně sledoval.

Komise velmi aktivně informovala o diskusích o navrhované dohodě a vysvětlovala, čeho by v nich EU chtěla dosáhnout. Rovněž rozptylovala obavy z údajných negativních dopadů partnerství. Komise se zejména usilovně snažila zajistit, aby se kterákoli zainteresovaná zúčastněná strana mohla s vyjednavači přímo spojit, a informace o jednáních se snažila zveřejňovat on-line. Během každého kola jednání pořádali vyjednavači EU a USA společná setkání se stovkami zúčastněných stran zastupujících širokou škálu zájmů. K informování občanů využívala Komise sociální média, včetně zvláštního účtu na Twitteru, který měl na konci roku 2016 přes 26 500 followerů.

Během jednání Komisi i nadále pomáhala poradní skupina, kterou zřídila proto, aby vyjednavačům EU poskytovala doplňkové odborné informace. Tvoří ji muži a ženy zastupující zájmy v oblasti životního prostředí, zdraví, spotřebitelů a zaměstnanců a také různá odvětví podnikání.

Po jednáních

Poté, co bude jeho znění schváleno, bude navrhovaný dokument o transatlantickém obchodním a investičním partnerství zveřejněn on-line. Následně bude předložen k ratifikaci prostřednictvím příslušných postupů.

Kapitola 7

Prostor spravedlnosti a základních práv založený na vzájemné důvěře

„Mám v úmyslu využít výsadního práva Komise prosazovat v rámci našich pravomocí naše společné hodnoty, právní stát a základní práva při řádném zohlednění různorodosti ústavních a kulturních zvyklostí v 28 členských státech.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Pokládání květin a zapalování svíček na uctění památky obětí teroristických útoků v Bruselu, 22. března 2016. © Evropská unie

Pokládání květin a zapalování svíček na uctění památky obětí teroristických útoků v Bruselu, 22. března 2016.

V roce 2016 bezpečnostní unie okamžitě a pevně odpověděla na teroristické útoky a také bylo dosaženo pokroku v otázkách práv občanů a vnitřního trhu v oblasti civilního soudnictví.

EU se v současnosti potýká s velmi vážnou hrozbou terorismu. Útoky na evropské půdě, navracející se zahraniční terorističtí bojovníci a měnící se povaha terorismu staví členské státy EU před nové a bezprecedentní výzvy.

Evropská komise proto trvala na vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie. V roce 2016 byla přijata řada opatření k řešení všech rozměrů teroristické hrozby: předcházení radikalizaci, a to i na internetu; kriminalizace a odhalování cest za účelem teroristické činnosti a podpory teroristů; výměna informací; boj proti financování terorismu; omezení přístupu k palným zbraním a výbušninám a podpora partnerských zemí, zejména ve Středomoří.

Kromě toho se EU dohodla na nových směrnicích, které mají posílit procesní práva občanů účastnících se trestního řízení. V oblasti civilního soudnictví byly přijaty právní předpisy na pomoc rodinám a párům, které zjednodušují rodinné a občanské právo.

Co se týče správy a řízení společností, byla dohodnuta pravidla, která posilují práva akcionářů. Komise rovněž navrhla přiměřenější pravidla odměňování v úvěrových institucích a investičních podnicích.

Dále Komise podnikla kroky ke zlepšení ochrany základních práv v oblasti ochrany údajů, sdílení osobních informací a práv spotřebitelů a zintenzivnila úsilí v podpoře rovnosti žen a mužů, boji proti diskriminaci a zamezení obchodování s lidmi.

Řešení bezpečnostních hrozeb v EU

Fotografie: Belgický předseda vlády Charles Michel (zapaluje svíčku) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (uprostřed) při uctění památky obětí teroristických útoků v Bruselu, 22. března 2016. © Evropská unie

Belgický předseda vlády Charles Michel (zapaluje svíčku) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (uprostřed) při uctění památky obětí teroristických útoků v Bruselu, 22. března 2016.

V roce 2016 zahájila EU řadu iniciativ s cílem napomoci boji proti terorismu na svém území i v zahraničí.

Návrh Komise kontrolovat občany EU na základě příslušných databází, kdykoli překročí vnější hranice, byl předmětem politické dohody mezi Parlamentem a Radou v prosinci. Systematické kontroly státních příslušníků zemí mimo EU jsou již povinné.

Video: Názory na boj proti terorismu. © Evropská unie

Názory na boj proti terorismu.

V lednu zahájilo v ústředí Europolu v Haagu činnost Evropské centrum pro boj proti terorismu. Hlavním cílem centra je podporovat účinnější operační spolupráci a zdokonalit předávání bezpečnostních informací mezi členskými státy. Kromě toho Komise přijala akční plán pro boj proti financování terorismu, jenž má sloužit k odříznutí teroristů od jejich zdrojů příjmů a ke sledování teroristů prostřednictvím jejich finančních činností. V prosinci Komise přijala balíček opatření, jejichž cílem je posílit kapacitu EU v boji proti financování terorismu a organizované trestné činnosti. Návrhy, které Komise předkládá, doplní a posílí právní rámec EU v oblastech praní peněz, nelegálních hotovostních toků a vzájemného uznávání rozhodnutí o zmrazení a zabavování majetku.

V návaznosti na přijetí směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu v roce 2015 Komise zvýšila svou podporu členským státům, aby mohly směrnici účinněji provést do svých vnitrostátních právních předpisů. V červenci Komise přijala nový návrh na změnu směrnice o boji proti praní peněz v zájmu dalšího posílení právního rámce EU po teroristických útocích, k nimž došlo v letech 2015 a 2016, a odhaleních obsažených v Panamských dokumentech („Panama Papers“). Komise rovněž zvýšila svou podporu členským státům v zájmu účinnějšího provedení čtvrté směrnice o boji proti praní peněz a dala členským státům více pravomocí v boji proti terorismu. V červenci Komise schválila seznam zemí mimo EU, které vykazují strategické nedostatky v oblastech boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu.

Další prioritou byla práce na zlepšení výměny informací, zejména pro účely prosazování práva. Komise označila za prioritu prosazování stávajícího prümského rámce (nástroje pro výměnu informací, který nabízí automatizované srovnávání profilů DNA, údajů o otiscích prstů a údajů o registraci vozidel) a předložila návrhy na zlepšení výměny informací o odsouzeních v trestním řízení prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů.

V červenci byla přijata směrnice o jmenné evidenci cestujících v EU. Směrnice ukládá leteckým dopravcům povinnost předávat údaje o cestujících na mezinárodních letech členským státům příjezdu nebo odjezdu. Údaje budou analyzovány a využívány pro účely boje proti terorismu a závažné trestné činnosti. Komise začala pracovat s členskými státy na zajištění rychlého provedení uvedené směrnice.

Ke konečnému přijetí revidovaného nařízení o Europolu došlo na podzim roku 2016. Nařízení zvyšuje odpovědnost, účinnost a efektivitu Europolu a zajišťuje kontrolu jeho činnosti Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty.

Infografika: Zlepšení výměny informací a operativní spolupráce

Na internetovém fóru EU konaném v prosinci vznikl rámec pro společné úsilí zástupců průmyslových odvětví a donucovacích orgánů v boji proti teroristickým materiálům na internetu, a to za účasti a se zapojením občanské společnosti do vytváření účinnějších protiteroristických a alternativních zpráv. Ke snižování množství teroristického materiálu na internetu přispívá jednotka EU pro oznamování internetového obsahu založená při Europolu.

Za účelem posílení podpory určené odborníkům v dané oblasti a poskytování individualizovaných podpůrných služeb členským státům a zemím mimo EU bylo zřízeno Centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci.

V září přijala Komise sdělení o posílení bezpečnosti ve světě mobility. V listopadu navrhla vytvoření systému EU pro cestovní informace a povolení pro určování způsobilosti všech státních příslušníků zemí mimo EU, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, k cestování do schengenského prostoru a pro posuzování, zda tato cesta představuje bezpečnostní nebo migrační riziko. Tento systém přispěje k účinnější správě vnějších hranic EU a zvýší vnitřní bezpečnost, a současně usnadní legální cestování přes hranice schengenského prostoru.

Infografika: Řešení problému nenávistných verbálních projevů a diskriminace on-line i off-line

V zájmu ochrany menšin a boje proti narůstajícímu rasismu a xenofobii Komise v květnu dosáhla dohody se společnostmi Facebook, YouTube, Twitter a Microsoft o kodexu chování s cílem zamezit šíření nezákonných nenávistných projevů on-line.

V dubnu Komise začala pracovat na účinné bezpečnostní unii EU, která by měla řešit potřebu společného přístupu k nadnárodním hrozbám. V prosinci Komise předložila svou třetí zprávu o pokroku při provádění bezpečnostní unie, v níž představila nový balíček opatření pro boj proti financování terorismu, což je důležitý krok k omezení finančních zdrojů, které terorismus podporují. Zpráva rovněž vítá přijetí souboru návrhů k posílení účinnosti a efektivity Schengenského informačního systému. Ve zprávě se dále zdůrazňuje významný pokrok, pokud jde o klíčové legislativní návrhy EU v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti a pro posílení bezpečnosti na hranicích EU. Parlament a Rada dosáhly politické dohody na směrnici o boji proti terorismu, revizi směrnice o palných zbraních a revizi Schengenského hraničního kodexu s cílem umožnit systematické kontroly občanů EU.

Prosazování právního státu

Fotografie: Komisařka Věra Jourová vítá předsedu Soudního dvora Evropské unie Koena Lenaertse, Brusel, 28. dubna 2016. © Evropská unie

Komisařka Věra Jourová vítá předsedu Soudního dvora Evropské unie Koena Lenaertse, Brusel, 28. dubna 2016.

V průběhu roku Komise pokračovala ve svém úsilí prosazovat a hájit dodržování zásad právního státu v Evropské unii.

Komise rovněž nadále povzbuzovala členské státy ke zvýšení kvality, nezávislosti a účinnosti jejich vnitrostátních soudních systémů, neboť účinné soudní systémy podporují hospodářský růst a ochranu základních práv. Komise přijala srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2016, který ukazuje, že navzdory celkově pozitivnímu vývoji se některé členské státy v této oblasti stále potýkají se značnými problémy.

V červenci Komise přijala doporučení na podporu právního státu týkající se situace v Polsku, které prezentuje obavy Komise a její doporučení, jak je lze rozptýlit. Na základě podezření, že v Polsku dochází k systémovému ohrožení právního státu, Komise posoudila celkovou situaci a dospěla k závěru, že významné problémy, pokud jde o právní stát, v Polsku přetrvávají. Komise adresovala polským orgánům v prosinci další konkrétní doporučení, jak na tyto obavy reagovat.

Fotografie: První místopředseda Komise Frans Timmermans hovoří na půdě Evropského parlamentu o nedávném vývoji v Polsku a o tom, jaký má tento vývoj dopad na základní práva, Štrasburk, Francie, 13. září 2016. © Evropská unie

První místopředseda Komise Frans Timmermans hovoří na půdě Evropského parlamentu o nedávném vývoji v Polsku a o tom, jaký má tento vývoj dopad na základní práva, Štrasburk, Francie, 13. září 2016.

Trestní soudnictví

Posílení procesních práv a justiční spolupráce

Parlament a Rada přijaly tři nové směrnice o procesních právech podezřelých a obviněných osob:

V oblasti justiční spolupráce v trestních věcech dokončila EU přezkum dohody o vzájemné právní pomoci se Spojenými státy americkými z roku 2010 a obě strany se shodly na krocích ke zlepšení a zrychlení spolupráce.

Video: První směrnice EU o ochraně nezletilých osob v trestním řízení. © Evropská unie

První směrnice EU o ochraně nezletilých osob v trestním řízení.

A konečně, členské státy se dohodly, že začnou pracovat na zlepšení přístupu k digitálním důkazům při vyšetřování trestných činů, a to v závěrech Rady o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru, jež byly přijaty v červnu.

Civilní soudnictví

Zjednodušení rodinného a občanského práva

V roce 2016 přijala EU právní předpisy, které pomohou mezinárodním párům spravovat jejich majetek a podělit se o něj v případě rozvodu či úmrtí jednoho z páru.

EU rovněž přijala právní předpisy, které zjednodušují volný oběh určitých veřejných listin mezi členskými státy. Veřejné listiny, například rodné listy, již nebude potřeba opatřit vyznačením apostily a bude zjednodušen postup pro získání ověřené kopie a ověřeného překladu.

Komise navrhla zlepšení pravidel EU na ochranu dětí v rámci přeshraničních sporů o rodičovskou odpovědnost, která se týkají péče o dítě, práva na styk s dítětem a únosu dítěte. Nová pravidla urychlí právní a správní řízení a zajistí, aby byl vždy brán v potaz nejlepší zájem dítěte.

Komise rovněž předložila legislativní návrh týkající se včasné restrukturalizace a druhé šance, jakož i dalších záležitostí souvisejících s platební neschopností. Tato iniciativa se týká nejdůležitějších překážek volného toku kapitálu na základě vnitrostátních režimů.

Zlepšení pravidel pro správu a řízení společností

Jednání mezi Parlamentem a Radou o revizi směrnice o právech akcionářů vedla v roce 2016 k politické dohodě, jež musí být oběma orgány ještě formálně schválena.

Pokud jde o úvěrové instituce a investiční podniky, Komise posoudila pravidla odměňování ve směrnici o kapitálových požadavcích a přijala cílené změny zohledňující otázky přiměřenosti, které z posouzení pravidel vyplynuly.

Základní práva a soudní systémy

Prosazování základních práv EU

V květnu Komise zveřejnila svou zprávu o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2015, v níž vyzdvihla, jakým způsobem byla základní práva zohledňována a podporována v její politické a legislativní činnosti.

Zpráva se zaměřila na první výroční kolokvium o základních právech na téma „Tolerance a respekt: prevence a boj proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům v Evropě“. Výsledkem kolokvia byl seznam konkrétních opatření v oblasti boje proti rasismu, xenofobii, verbálním projevům nenávisti a trestným činům z nenávisti a podpory tolerance, rozmanitosti a nediskriminace.

Druhé výroční kolokvium o základních právech se zaměřilo na „Pluralitu a demokracii ve sdělovacích prostředcích“ a vedlo Komisi k definování následných opatření zaměřených na ochranu sdělovacích prostředků vůči politickému nátlaku a zaručení jejich finanční nezávislosti, na podporu ochrany novinářů, kteří čelí hrozbám a verbálním projevům nenávisti, a na sledování svobody projevu v členských státech.

Zlepšení ochrany údajů

V dubnu 2016 byl přijat balíček opatření pro reformu ochrany údajů. Platit začne v roce 2018. Obecné nařízení o ochraně údajů je základním krokem k posílení základních práv občanů v digitálním věku a usnadnění podnikání, díky němuž se zjednoduší pravidla pro společnosti na jednotném digitálním trhu. Jediným právním předpisem se také překoná současná roztříštěnost i nákladná administrativní zátěž, což podnikům přinese úspory. Mimoto zvláštní směrnice o ochraně údajů pro policii a trestní soudnictví zajistí jednotnou vysokou úroveň ochrany údajů, a usnadní tak výměnu informací a spolupráci mezi policejními a justičními orgány členských států.

Fotografie: Evropský inspektor ochrany údajů Giovanni Buttarelli při setkání s komisařem Julianem Kingem, Brusel, 24. listopadu 2016. © Evropská unie

Evropský inspektor ochrany údajů Giovanni Buttarelli při setkání s komisařem Julianem Kingem, Brusel, 24. listopadu 2016.

Video: Ochrana údajů: problémy a řešení. © Evropská unie

Ochrana údajů: problémy a řešení.

Ochrana osobních údajů občanů EU při jejich předávání do USA pro účely vymáhání práva

V červnu byla podepsána zastřešující dohoda o ochraně údajů mezi EU a USA. Tato dohoda stanoví přísné normy pro ochranu osobních údajů předávaných donucovacími orgány. Evropský parlament vyjádřil souhlas s uzavřením dohody v prosinci.

Zvyšování bezpečnosti předávání údajů mezi EU a USA

V červenci přijala Komise rozhodnutí o zavedení systému EU-USA na ochranu soukromí, který umožňuje bezpečné předávání osobních údajů z EU společnostem ve Spojených státech. Systém na ochranu soukromí zavádí pro společnosti důrazné povinnosti při nakládání s údaji, jasné záruky a povinnosti týkající se transparentnosti při přístupu vlády Spojených států, účinnou ochranu práv fyzických osob a mechanismus společného ročního přezkumu.

Práva spotřebitelů

Důslednější dodržování pravidel na ochranu spotřebitelů ve světě on-line

Komise předložila návrh na revizi nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, tak aby prosazování právních předpisů EU na ochranu spotřebitelů odpovídalo situaci ve světě on-line. Evropská spotřebitelská centra pravidelně informují donucovací orgány o klíčových problémech pro spotřebitele.

Na trojstranné vrcholné schůzce mezi EU, Čínou a Spojenými státy o bezpečnosti spotřebních výrobků v červnu se orgány dohodly na posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti výrobků, zejména u výrobků prodávaných on-line.

Nový internetový nástroj pro řešení sporů

V roce 2016 zahájila Evropská komise činnost platformy pro řešení sporů on-line. Tato platforma napomáhá mimosoudnímu, on-line řešení sporů týkajících se nákupů na internetu mezi spotřebiteli v EU a obchodníky.

Zajišťování bezpečnosti spotřebitelů v EU

Systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky umožňuje rychlou výměnu informací na úrovni EU o nebezpečných výrobcích, které se objevily na trhu, a o opatřeních přijatých k tomu, aby se nedostaly ke spotřebitelům. V roce 2016 si 31 evropských vnitrostátních orgánů zapojených do tohoto systému a Evropská komise vyměnily 2 126 varování o nebezpečných výrobcích. To představuje mírný nárůst oproti 2 072 varováním v roce 2015. Tato varování se většinou týkala výrobků, které představují riziko poranění (například motorových vozidel) nebo chemické riziko (například hračky obsahující ftaláty).

Fotografie: Komisař Vytenis Andriukaitis hovoří na zasedání 14. Evropského podnikatelského summitu na téma „Potraviny a nápoje: oslovit uvědomělého spotřebitele“, Brusel, 2. června 2016. © Evropská unie

Komisař Vytenis Andriukaitis hovoří na zasedání 14. Evropského podnikatelského summitu na téma „Potraviny a nápoje: oslovit uvědomělého spotřebitele“, Brusel, 2. června 2016.

Ochrana spotřebitele před klamavými a agresivními obchodními praktikami

Aby zajistila, že mají vnitrostátní donucovací orgány vhodné nástroje k lepší ochraně spotřebitelů v on-line i off-line světě, přijala Komise aktualizované znění pokynů z roku 2009 k uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách. Dokument má zjednodušit uplatňování směrnice.

Rovnost žen a mužů

Podpora rovnosti žen a mužů

V prosinci 2015 vydala Komise Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů a vymezila tak svoji politiku, pokud jde o rovnost žen a mužů, do roku 2019. V červnu 2016 přijala Rada závěry ohledně strategického závazku Komise.

V březnu Komise také navrhla přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která stanoví právně závazné normy pro předcházení násilí, ochranu obětí a potrestání pachatelů.

Mapování činností na podporu rovnosti žen a mužů

Zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2015 ukazuje, že bylo dosaženo určitého pokroku v zaměstnávání a rozhodovacích procesech. Přetrvávají nicméně značné rozdíly mezi ženami a muži v platech a důchodech.

Komise usiluje o vyřešení problémů týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Zajištění lepší rovnováhy mezi rodinným životem dané osoby a jejími profesními povinnosti podpoří lepší sdílení pečovatelských povinností mezi ženami a muži, posílí rovnost žen a mužů, sníží rozdíly v platech a důchodech, přispěje k řešení demografických výzev v EU a umožní podnikům plně využít veškerých dostupných talentů.

V roce 2016 přidělila Komise finanční prostředky na zvyšování povědomí a vzdělávací činnosti zaměřené na prevenci a boj proti násilí na ženách, které budou prováděny vnitrostátními orgány.

Boj proti diskriminaci

Komise začala realizovat seznam činností, které zvýší rovnost lesbických, gay, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob, včetně činností v oblastech, jako je zákaz diskriminace, vzdělávání, zdravotnictví, trestná činnost z nenávisti a verbální projevy nenávisti.

Zpráva o Romech za rok 2016 odhalila závažné nedostatky, jako je segregace v bydlení a vzdělávání a nucené vystěhovávání Romů.

Práva zdravotně postižených osob

Asi 80 milionů osob v EU má určitý stupeň zdravotního postižení. Přijetí Evropského aktu o přístupnosti, o kterém se začalo jednat v Parlamentu a v Radě v roce 2016, by zlepšilo přístupnost běžných výrobků a služeb, jako jsou mobilní telefony či dopravní a bankovní služby. V říjnu Parlament a Rada formálně schválily první celounijní pravidla pro zpřístupnění internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru nevidomým, neslyšícím a sluchově postiženým. Subjekty veřejného sektoru jsou stát, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty, jako jsou veřejné nemocnice, univerzity a knihovny. Komise jako součást balíčku o autorském právu v září předložila legislativní návrh k provedení Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k vydaným dílům pro osoby nevidomé, zrakově postižené nebo s jinou poruchou čtení.

S cílem pomoci lidem se zdravotním postižením snáze cestovat mezi členskými státy zahájila EU iniciativu evropský průkaz osoby se zdravotním postižením. Tento průkaz zajistí svému držiteli rovný přístup k některým konkrétním výhodám, zejména v oblasti kultury, volného času, sportu a dopravy, a to na základě systému vzájemného uznávání.

Boj proti obchodování s lidmi

V květnu Komise předložila svou první zprávu o pokroku v oblasti boje proti obchodování s lidmi. To má zásadní význam pro zvýšení počtu vyšetřování a stíhání, pro zavedení vhodných mechanismů včasné identifikace a ochrany obětí a pro posílení opatření proti obchodování s lidmi.

Komise zveřejnila studii o genderových otázkách obchodu s lidmi, a to v souladu s požadavky právního a politického rámce EU.

Komise bude rozvíjet poznatky o genderových otázkách obchodu s lidmi, včetně genderových rozdílů v následcích různých forem obchodování s lidmi a případných rozdílů v ohrožení žen a mužů viktimizací a jejího dopadu na ně. Konkrétními cíli a úkoly, kterými je třeba se zabývat, jsou: genderové otázky, pokud jde o ohrožení, nábor a viktimizaci; genderové otázky týkající se obchodníků a těch, kdo vytvářejí poptávku, a přezkoumání právních a politických reakcí na obchodování s lidmi z genderového hlediska.

Kapitola 8

Na cestě k nové migrační politice

„Nedávné hrozné události v oblasti Středomoří nám ukázaly, že Evropa potřebuje lépe řídit migraci, a to ve všech ohledech. Jedná se především o imperativ humanitární povahy. Jsem přesvědčen, že musíme v duchu solidarity úzce spolupracovat.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Komisař Dimitris Avramopoulos při zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže na hraničním přechodu Kapitan Andreevo, Bulharsko, 6. října 2016. © Evropská unie

Komisař Dimitris Avramopoulos při zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže na hraničním přechodu Kapitan Andreevo, Bulharsko, 6. října 2016.

V letech 2015 a 2016 zažila EU nebývalý příliv uprchlíků a migrantů. Podle údajů Eurostatu požádal v roce 2015 o mezinárodní ochranu v Evropské unii více než jeden milion lidí a očekává se, že konečné číslo za rok 2016 rovněž překročí 1 milion. Většina z nich byla na útěku před válkou a terorem v Sýrii a dalších zemích.

V roce 2016 byla zavedena řada nových opatření s cílem tuto situaci řešit. Zaměřila se mimo jiné na záchranné operace při provádění ostrahy hranic s podporou evropských agentur a na záchranu většího počtu životů na moři, na zabezpečení vnějších hranic EU, zejména prostřednictvím přístupu založeného na hotspotech, zvýšení úsilí v oblasti relokace a přesídlování osob, jež potřebují ochranu, a tvorbu nových opatření v boji proti převaděčství migrantů. Kromě toho Komise navrhla revizi právních předpisů EU v oblasti azylu a zvýšila své úsilí s cílem úplně a správně provádět stávající právní rámec EU.

EU se zaměřila rovněž na otevření nových cest pro legální migraci. Cílem bylo zlepšit schopnost EU přitáhnout vysoce kvalifikované pracovníky a udržet si jejich zájem a také lépe integrovat státní příslušníky třetích zemí, aby se posílila konkurenceschopnost ekonomiky EU a vyřešily se demografické problémy.

V roce 2016 došlo také k posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu s cílem pomoci jim účinně řešit základní příčiny nelegální migrace.

Kromě toho EU prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost zvýšila svou finanční podporu pro členské státy, aby se vytvořil společný přístup k otázkám migrace a zajistilo se účinné řízení migračních toků.

Evropský program pro migraci

V roce 2016 navrhla Evropská komise v návaznosti na evropský program pro migraci opatření k řešení bezprostředních problémů způsobovaných pokračující migrační a uprchlickou krizí. Také se snažila poskytnout EU nástroje pro lepší řízení migrace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu v oblastech nelegální migrace, hranic, azylu a legální migrace.

Video: Evropský program pro migraci – po 2 letech. © Evropská unie

Evropský program pro migraci – po 2 letech.

Ochrana osob, které potřebují mezinárodní ochranu

V dubnu vydala Komise sdělení, v němž předkládá možnosti, jak provést reformu stávajících předpisů EU v oblasti migrace a azylu.

Na základě obdržených reakcí předložila Komise v květnu první balíček legislativních návrhů o reformě jednoho aspektu společného evropského azylového systému, v němž navrhuje nová pravidla pro reformu dublinského systému, jenž určuje, který členský stát je příslušný k posouzení žádosti o azyl. Současně navrhla Komise přeměnit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu do podoby plnohodnotné Agentury Evropské unie pro azyl, která bude usnadňovat provádění a zlepšovat fungování společného evropského azylového systému.

Fotografie: Komisař Christos Stylianides při návštěvě uprchlického tábora v obci Elaionas, Řecko, 19. dubna 2016. © Evropská unie

Komisař Christos Stylianides při návštěvě uprchlického tábora v obci Elaionas, Řecko, 19. dubna 2016.

V červenci dokončila Komise navrhovanou reformu společného evropského azylového systému prostřednictvím druhého balíčku návrhů na revizi tří zbývajících právních předpisů, jež tvoří azylový systém EU. Tyto reformy zjednoduší, vyjasní a zkrátí azylová řízení a vytvoří spravedlivější a účinnější postup EU pro vyřizování žádostí o azyl, který bude velkorysý k těm nejzranitelnějším, avšak přísný vůči těm, kdo se jej pokoušejí zneužít. Reformy rovněž umožní jednak rychlou identifikaci osob, které skutečně potřebují mezinárodní ochranu, a poskytnou jim ochranu po nezbytně dlouhou dobu, a zároveň umožní vracet osoby, které nemají právo ochranu v EU získat. Reformy rovněž zajistí, aby se žadatelům o azyl bez ohledu na to, kam dorazí, dostalo stejných důstojných podmínek při přijímání.

V prosinci přijala Komise své čtvrté doporučení týkající se konkrétních opatření, jež musí přijmout Řecko, aby plně provedlo azylové normy EU podle dublinského nařízení. V tomto doporučení se uvádí, že navzdory obtížné situaci, se kterou se Řecko potýkalo, učinilo významný pokrok při zavádění základních institucionálních a právních struktur pro řádně fungující azylový systém a že existují dobré vyhlídky, že azylový systém bude v blízké budoucnosti plně fungovat. Z toho důvodu bylo doporučeno, aby byly transfery do Řecka podle dublinského nařízení obnoveny postupně po 15. březnu 2017, a to na základě individuálních záruk pro každého žadatele a s vyloučením zranitelných skupin migrantů. Cílem je podpořit úsilí o relokaci a obnovit plné fungování dublinského systému jakožto zásadního prvku, který obnoví běžné fungování schengenského prostoru, a s ohledem na budoucí reformu tohoto systému.

Fotografie: Komisaři Tibor Navracsics a Dimitris Avramopoulos hovoří s mladými uprchlíky a fotbalisty, Kraainem, Belgie, 2. března 2016. © Evropská unie

Komisaři Tibor Navracsics a Dimitris Avramopoulos hovoří s mladými uprchlíky a fotbalisty, Kraainem, Belgie, 2. března 2016.

Relokace a přesídlování

V březnu a říjnu vyzvala Evropská rada k rychlejšímu provádění relokací, aby se zmírnil velký tlak na Řecko a Itálii.

V roce 2015 byl zřízen dočasný nouzový mechanismus pro relokaci, v jehož rámci se členské státy zavázaly relokovat do září 2017 celkem 98 255 osob z Itálie a Řecka. V roce 2015 se členské státy rovněž dohodly přesídlit z oblastí mimo Evropskou unii 22 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.

Do konce roku 2016 bylo relokováno 9 602 uprchlíků – 7 198 z Řecka a 2 404 z Itálie – do 24 zúčastněných států. Kromě toho byly do konce roku téměř 14 000 osobám poskytnuty bezpečné a legální cesty do EU v rámci přesídlování v 21 státech, které jsou zapojeny do procesu přesídlování.

V březnu se členové Evropské rady a jejich turecké protějšky dohodly ukončit nelegální migraci z Turecka do EU a nahradit ji legálními způsoby pro přesídlení uprchlíků do Evropské unie. V prohlášení EU a Turecka bylo mimo jiné dohodnuto, že všichni noví nelegální migranti nebo žadatelé o azyl, kteří přijíždějí z Turecka na řecké ostrovy, budou navráceni do Turecka po individuálním posouzení jejich žádostí o azyl v souladu s mezinárodním právem a právem EU a na základě toho, že získají ochranu v Turecku. Kromě toho za každého Syřana vráceného z řeckých ostrovů zpět do Turecka bude jiný Syřan přímo přesídlen z Turecka do EU. Do konce roku bylo podle tohoto ustanovení z Turecka přesídleno 2 672 syrských uprchlíků.

Infografika: Tvorba bezpečných a legálních cest pro žadatele o azyl

V září předložila Komise zprávu o prudkém poklesu počtu osob, které nelegálně překračují Egejské moře nebo na něm přicházejí o život. Od června začalo přicházet průměrně 80 osob denně, zatímco v říjnu 2015 to bylo více než 10 000 osob denně.

Komise ve spolupráci s Řeckem a Itálií vypracovala postupy potřebné k usnadnění relokace, včetně odpovídajících bezpečnostních kontrol uchazečů o relokaci s pomocí Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Europolu. V Řecku i v Itálii byl v červnu 2016 všemi členskými státy, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizací pro migraci a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu přijat relokační protokol.

Video: Svědectví osob, které využily výhod relokace. © Evropská unie

Svědectví osob, které využily výhod relokace.

Navracení a zpětné přebírání

Jako součást balíčku reforem společného evropského azylového systému navrhla Komise posílit unijní databázi otisků prstů sloužící ke zjišťování totožnosti žadatelů o azyl a osob nelegálně překračujících hranice. Tento návrh umožňuje členským státům ukládat a vyhledávat údaje o státních příslušnících třetích zemí nebo osobách bez státní příslušnosti, kteří nejsou žadateli o mezinárodní ochranu a u kterých se zjistí, že v EU pobývají nelegálně. Nové nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži posílilo úlohu této agentury při podpoře členských států v průběhu návratových operací. Kromě toho přijala Rada návrh Komise na zavedení evropského cestovního dokladu, jímž se zavádí jednotný formát se zdokonalenými ochrannými prvky, aby se usnadnilo navracení státních příslušníků třetích zemí pobývajících v EU nelegálně.

V rámci schengenského hodnotícího mechanismu Komise společně s odborníky ze zemí Schengenu vyhodnotila systémy navracení fungující v deseti členských státech EU a přidružených zemích v letech 2015 a 2016. Komise přijala šest hodnotících zpráv a zaslala doporučení Radě s cílem řešit nedostatky odhalené ve vnitrostátních systémech navracení.

Lepší navracení a zpětné přebírání osob je rovněž jedním z nejdůležitějších cílů nového rámce pro migrační partnerství, který Komise zavedla v červnu 2016, aby bylo možné řešit základní příčiny nelegální migrace a migraci lépe řídit ve spolupráci se třetími zeměmi. (Pro více informací o partnerském rámci viz kapitola 9).

Boj proti převaděčství migrantů

V únoru bylo v Europolu zřízeno Evropské středisko pro boj proti převaděčství a bylo dosaženo dohody o užší operativní spolupráci mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Europolem. Jednalo se mimo jiné o sdílení osobních údajů získaných při dobrovolných pohovorech s migranty, kteří se účastní společných operací koordinovaných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v zájmu lepšího vyšetřování převaděčů.

Záchrana životů na moři a provádění přístupu založeného na hotspotech

Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž napomohla jen ve středním Středomoří v roce 2016 k záchraně více než 169 000 lidí.

Na konci roku 2016 měla evropská pohraniční a pobřežní stráž více než 1 550 příslušníků, kteří byli nasazeni na vnějších hranicích na pomoc členským státům a doplnili stávající vnitrostátní kapacity pohraniční stráže členských států, která činí více než 100 000 příslušníků.

V návaznosti na návrh z prosince 2015 bylo v červnu 2016 dosaženo politické dohody o nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži, které vstoupilo v platnost v říjnu. Evropská pohraniční a pobřežní stráž se skládá ze dvou pilířů – posílené Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která vznikla ze „staré“ agentury Frontex, a orgánů správy hranic členských států, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém se zabývá úkoly v oblasti ochrany hranic.

V rámci nového mandátu byla výrazně rozšířena úloha a činnosti agentury. Od října došlo k výraznému pokroku v uvádění nové agentury do plného provozu, včetně zavedení povinných rezervních týmů pro rychlé nasazení pro příslušníky pohraniční stráže a rezervy vybavení pro rychlé nasazení a nových týmů jednotek pro návratové zásahy. Lze je nasadit na pomoc členským státům, které mají primární úlohu v oblasti posílení kontrol vnějších hranic a nesou za ně odpovědnost.

Hotspoty

Jako součást úsilí o zvládnutí migrační krize pokračovalo v Řecku a Itálii i nadále provádění přístupu založeného na hotspotech. Provozní a finanční podporu poskytla EU a příslušné agentury EU (Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Europol), mimo jiné prostřednictvím nasazování odborníků a vyslaných příslušníků pohraniční stráže z členských států.

Hotspoty se nacházejí na nejvytíženějších místech příchodu migrantů v členských státech, jež jsou zasaženy nejvíce, jako je Itálie a Řecko, a jedná se o prostory pro příjem, kde jsou všechny přicházející osoby identifikovány, zaregistrovány a jejich žádosti jsou řádně zpracovány. Fungování hotspotů a proces relokace rovněž zahrnují integrované a systematické bezpečnostní kontroly a vyžadují zajištění vhodných přijímacích podmínek, aby se předešlo přeplnění, se zvláštním zřetelem ke zranitelným skupinám, včetně dětí.

Při uplatňování přístupu založeného na hotspotech má primární odpovědnost dotčený členský stát. Avšak od března 2016 provádějí zaměstnanci Europolu v řeckých hotspotech sekundární bezpečnostní kontroly. Aby se posílil bezpečnostní postup na vnějších hranicích, zřídil Europol skupinu 116 vyslaných příslušníků – odborníků vyslaných vnitrostátními službami – na podporu členským státům v nouzi. První dvě skupiny vyslaných příslušníků byly nasazeny v řeckých hotspotech na pomoc zaměstnancům Europolu. V roce 2016 fungovalo pět hotspotů v Řecku a čtyři v Itálii a další přístavy vylodění v Itálii plnily podobné funkce.

Lepší kontrola vnějších hranic EU

Plán návratu k Schengenu

V březnu představila Komise podrobný plán s konkrétními kroky, které jsou nutné pro návrat k normálně fungujícímu schengenskému prostoru, neboť migrační a uprchlická krize byla pro tento systém těžkou zkouškou.

Velký počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl přicházejících do Řecka způsobil obrovský tlak na vnější hranice EU v zemi, odhalil závažné nedostatky a měl důsledky pro schengenský prostor jako celek. Vzhledem k tomu bylo Řecko vyzváno, aby přijalo a provedlo akční plán v reakci na doporučení Rady a Komise, a ostatní členské státy byly požádány, aby převzaly odpovědnost a poskytly Řecku okamžitou podporu.

V květnu přijala Rada doporučení pro Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko, jež jim umožnilo dočasné kontroly na vnitřních hranicích. I přes postupnou stabilizaci celkové situace v schengenském prostoru Komise v listopadu doporučila Radě, aby těmto zemím povolila zachovat si kontroly na vnitřních hranicích, avšak za přísných podmínek a po omezenou dobu.

Balíček týkající se inteligentních hranic

V dubnu navrhla Komise balíček týkající se inteligentních hranic, jehož cílem je modernizovat správu vnějších hranic schengenského prostoru, pomoci členským státům zvládat sílící toky příchozích a zároveň přispívat k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti.

Ústředním prvkem tohoto balíčku je zřízení systému vstupu/výstupu za účelem modernizace hraničních kontrol a poskytování přesných a automatizovaných informací příslušníkům pohraniční stráže při hraničních kontrolách. Tento systém rovněž umožňuje přístup pověřeným vnitrostátním donucovacím orgánům a Europolu, aby mohli přispět k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.

Ve stejné době navrhla Komise sdělení nazvané „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, které uvádí opatření, jež mají zlepšit fungování a interoperabilitu stávajících informačních systémů a případných nových systémů za účelem odstranění informačních nedostatků.

V listopadu předložila Komise návrh na vytvoření systému EU pro cestovní informace a povolení, aby se posílily bezpečnostní kontroly osob cestujících bez víz.

V prosinci navrhla Komise posílit provozní efektivnost a účinnost Schengenského informačního systému, aby se zdokonalila schopnost tohoto systému bojovat proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, zlepšila se správa hranic a řízení migrace a zajistila se účinná výměna informací mezi členskými státy pro zvýšení bezpečnosti občanů EU.

Týdenní videokonference vedoucích představitelů západního Balkánu

Výsledkem týdenních videokonferencí vedoucích představitelů západního Balkánu byla posílená koordinace a lepší sdílení informací mezi členskými státy EU a jejich bezprostředními sousedy na další významné migrační trase.

Lepší možnosti legální migrace

Návrh revize modrých karet, který Komise předložila v červnu, se snaží zvýšit schopnost EU přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky, aby se zlepšila konkurenceschopnost ekonomiky EU a vyřešily se demografické problémy. Držitelé modrých karet budou mít flexibilnější přístup k vysoce kvalifikované práci v EU, s možností samostatné výdělečné činnosti, okamžitého sloučení rodiny a rychlejšího přístupu k postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v EU.

Integrace státních příslušníků třetích zemí

V oblasti integrace přijala Komise v červnu akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Cílem tohoto plánu je podpořit členské státy v jejich úsilí o integraci státních příslušníků třetích zemí. Tento akční plán stanoví společný rámec politiky, který by členským státům měl pomoci při dalším rozvíjení a posilování jejich vnitrostátních integračních politik. Obsahuje 50 konkrétních opatření v zásadních oblastech, jako je integrace před odjezdem a před příjezdem, vzdělávání, zaměstnanost a odborná příprava, přístup k základním službám, aktivní zapojení a sociální začleňování.

Víza

Komise předložila počátkem roku 2016 legislativní návrhy na převedení Gruzie, Kosova (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 (1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova), Turecka a Ukrajiny na seznam zemí s bezvízovým stykem pro krátkodobé pobyty v návaznosti na pozitivní posouzení akčních plánů těchto zemí na uvolnění vízového režimu. Návrhy pro Kosovo a Turecko byly učiněny s podmínkou, že kosovské a turecké orgány splní zbývající kritéria svých plánů na uvolnění vízového režimu ještě před přijetím příslušných návrhů Parlamentem a Radou. Komise rovněž navrhla legislativní změnu k posílení mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, který EU umožní pozastavit bezvízový styk pro občany ze zemí mimo EU v případě významného nárůstu rizik v oblasti migrace nebo bezpečnostních rizik. Bylo dosaženo politické dohody mezi Parlamentem a Radou ohledně revidovaného mechanismu pozastavení a o uvolnění vízového režimu v případě Gruzie.

V průběhu roku podepsala EU dohody o zrušení vízové povinnosti s Kiribati, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Peru, Šalomounovými ostrovy a Tuvalu.

V říjnu byla zahájena jednání s Tuniskem o dohodě o usnadnění vydávání krátkodobých víz a o dohodě o stanovení postupů pro zpětné přebírání nelegálních migrantů.

V listopadu byla zahájena jednání s Jordánskem o zjednodušení vízového režimu a o zpětném přebírání osob.

Kanadská vláda v roce 2016 oznámila, že má v úmyslu zrušit vízovou povinnost pro všechny bulharské a rumunské občany cestující do Kanady s platností od prosince 2017.

Finanční podpora pro účinné řízení migrace

EU také zvýšila svou finanční podporu pro členské státy za účelem vytvoření společného přístupu k otázkám migrace a účinného řízení migračních toků, zejména prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Složka těchto fondů určená pro mimořádnou pomoc umožnila EU rychle a pružně reagovat na problémy spojené s migrací tím, že uvolnila dodatečné finanční prostředky pro ty členské státy, které čelí velkým migračním tlakům. V březnu navrhla Komise nástroj pro mimořádnou podporu, který se má použít v rámci EU a zajistit rychlejší a cílenější řešení závažných krizí a také pomoci členským státům vypořádat se s velkým počtem uprchlíků. Do roku 2018 bude pomocí tohoto nástroje prostřednictvím partnerských organizací, jako jsou agentury OSN, Červený kříž a nevládní organizace, zpřístupněno přibližně 700 milionů eur z finančních prostředků EU. Celkem 198 milionů eur již bylo přiděleno organizacím na projekty uskutečňované v Řecku, v úzké spolupráci s řeckými orgány.

Kromě toho EU navýšila rozpočty Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Europolu na období 2015–2016, aby se posílila jejich kapacita pro zajišťování praktických řešení problémů migrace.

Infografika: Financování v rámci Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost 2014–2020

Kapitola 9

Silnější pozice na mezinárodní scéně

„Pokud jde o zahraniční politiku, potřebujeme silnější Evropu. Krize na Ukrajině a znepokojující situace na Blízkém východě ukazují, jak je důležité, aby Evropa byla navenek jednotná.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při společné tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO, Brusel, 6. prosince 2016. © Evropská unie

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při společné tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO, Brusel, 6. prosince 2016.

EU potřebuje silnou společnou zahraniční politiku, aby mohla účinně reagovat na globální výzvy, včetně krizí v sousedních zemích, šířit své hodnoty a přispívat k míru a prosperitě ve světě.

S ohledem na výše uvedené byla v průběhu roku 2016 v centru zahraniční a bezpečnostní politiky EU podpora mezinárodního míru a bezpečnosti, rozvojová spolupráce, lidská práva a řešení humanitárních krizí.

Na mezinárodní úrovni využívala EU svého diplomatického a hospodářského vlivu a vyvíjela tlak k přijetí politického řešení konfliktů v Sýrii, Libyi a na Ukrajině. Pokračovala také v intenzivní práci směřující k urovnání vztahů mezi Kosovem a Srbskem.

Na jaře roku 2016 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a několik dalších evropských komisařů navštívili Írán, aby zahájili jednání o spolupráci v oblasti obchodu, investic, energetiky a změny klimatu a lidských práv.

V červnu předložila vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová Globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tato strategie vytyčuje priority a cíle, které jsou podmínkou toho, aby EU mohla maximalizovat schopnost řešit mezinárodní problémy. Obzvláště rychle následovala opatření v oblasti bezpečnosti a obrany, která vedla k přijetí důležitých rozhodnutí Rady Evropské unie (v listopadu) a návrhů pro oblast spolupráce EU a NATO (v prosinci). V listopadu Evropská komise dále navrhla evropský obranný akční plán s cílem vytvořit Evropský obranný fond. Tento komplexní balíček podpořila Evropská rada v prosinci, včetně konkrétních návazných úkolů pro rok 2017.

V průběhu roku zahájila EU provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Vznikl též nouzový svěřenský fond EU pro Afriku a s pěti africkými zeměmi byla uzavřena dohoda o užší spolupráci v oblasti migrace.

Humanitární krize si nepřestaly vybírat oběti. V roce 2016 vyčlenila EU pomoc přesahující 2,1 miliardy eur na potraviny, přístřeší, ochranu a zdravotní péči pro 120 milionů lidí ve více než 80 zemích.

Sousedství EU

Vztahy se zeměmi ležícími na jih a na východ od EU mají zásadní význam. Řídí se evropskou politikou sousedství, která byla v roce 2016 revidována. Tato politika nabízí těmto sousedním zemím skutečné partnerství s EU založené na dobré správě věcí veřejných, společném řešení politických, hospodářských a bezpečnostních otázek a na účinných migračních opatřeních.

Východní sousedství

Politiky EU zaměřené na její východní sousedy jsou komplexní a vytvořené podle specifik těchto zemí. Proto mají široký záběr a zaměřují se na řadu prioritních oblastí, například na sociální a hospodářský rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a energetickou účinnost, ale usnadňují občanům EU a zemí východního sousedství také vzájemně se setkávat v rámci pracovních, studijních a soukromých cest mezi regiony.

S Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou uzavřela EU dohody o přidružení, včetně prohloubených a komplexních zón volného obchodu. Dohody s Gruzií a Moldavskem vstoupily v platnost v červenci. Unie také usilovala o užší vztahy s Arménií, Ázerbájdžánem a Běloruskem. Významného pokroku bylo dosaženo při schvalování bezvízového režimu pro občany Ukrajiny a Gruzie.

Celoroční prioritou EU byla podpora politických a hospodářských reforem na Ukrajině, přičemž významná finanční podpora byla poskytnuta prostřednictvím evropského nástroje sousedství (200 milionů eur na nové programy zaměřené na transparentní a odpovědnou správu věcí veřejných), humanitární pomoci (22,4 milionu eur) a makrofinanční pomoci (2,21 miliardy eur).

EU nadále trvá na mírovém urovnání konfliktu na východní Ukrajině prostřednictvím úplného provedení minských dohod. EU nadále uplatňuje sankce proti Rusku za jeho protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu a jeho angažovanost při destabilizaci Ukrajiny.

Rusko

Počátkem roku 2016 potvrdily členské státy EU zásady, jimiž se má řídit přístup EU k Rusku. Patří mezi ně úplné provedení minských dohod, posílení vztahů s východními partnery a dalšími sousedy, především ve střední Asii, posílení vnitřní odolnosti Unie, selektivní jednání EU s Ruskem o otázkách s významem pro EU, jako je zahraniční politika a globální otázky, a posílení podpory, kterou EU poskytuje ruské občanské společnosti, a kontaktů mezi občany EU a Ruska. Vzhledem k tomu, že k úplnému splnění minských dohod nedošlo, zůstaly v platnosti sankce uložené v roce 2014 v reakci na kroky Ruska na Ukrajině. Dále se zhoršující situace v oblasti lidských práv v Rusku a rostoucí omezování občanské společnosti zaujímá v agendě EU nadále přední místo.

Jižní sousedství

Politika EU zaměřená na region jejích jižních sousedů se zaměřuje na podporu jednotlivých zemí v oblastech, ve kterých může EU poskytnout konkrétní a pozitivní přínos.

Zvláštní pozornost je věnována zemím zasaženým uprchlickou krizí. V rámci řešení migrační krize Komise pokračovala v provádění regionálního svěřenského fondu Evropské unie zřízeného v reakci na krizi v Sýrii a zahájila činnost v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku. V návaznosti na konferenci konanou na podporu Sýrie a okolního regionu v únoru v Londýně bylo dosaženo dohody s Jordánskem a Libanonem. Hlavním cílem bylo pomoci jim vypořádat se s obrovským přílivem syrských uprchlíků. S Jordánskem EU navýšila obchodní aktivity, aby pomohla vytvořit více pracovních míst, a to především pro syrské uprchlíky nacházející se v zemi.

Zvláštní pozornosti se v roce 2016 dostalo Tunisku, které EU podpořila při jeho přechodu k demokracii.

Sýrie

Krize v Sýrii byla i nadále jedním z nejzávažnějších problémů, kterým mezinárodní společenství v roce 2016 čelilo. EU dále vyvíjela diplomatické a humanitární úsilí v úzké koordinaci s OSN a zvláštním vyslancem OSN Staffanem de Misturou. Navýšila též svoji finanční pomoc a od počátku krize tak poskytla více než 9 miliard eur. Svoji podporu pro Sýrii potvrdila na schůzce vedoucích představitelů EU, kteří o Sýrii jednali v říjnu. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová se angažovala při podpoře vzájemného porozumění v regionu v otázce budoucnosti Sýrie při plnění své vedoucí role v rámci regionální iniciativy EU. Cílem této iniciativy je najít společný základ s regionálními aktéry a prozkoumat prostor pro usmíření a obnovu, které mohou následovat po dokončení přesvědčivé politické transformace.

Libye

V průběhu celého roku zůstala EU nadále plně odhodlána podpořit Libyi při přechodu k inkluzivní a stabilní demokracii a OSN při jejím zprostředkovatelském úsilí v tomto procesu. EU poskytuje na projekty a činnosti v Libyi značné finanční prostředky, a to v šesti oblastech podle priorit dvoustranné spolupráce: občanská společnost; demokratická správa věcí veřejných; veřejné zdraví; mládež, aktivní občanství a sociálně-ekonomická integrace; migrace a ochrana; a politický proces, bezpečnost a mediace.

Západní Balkán a jednání o rozšíření

Proces rozšiřování EU má pro stabilitu na západním Balkáně zásadní význam. Podporovat bezpečnost a prosperitu na západním Balkáně je investicí do budoucnosti této oblasti a je v zájmu EU. Bosna a Hercegovina požádala o členství v EU a Rada její žádost přijala. Albánie přijala s podporou EU klíčové zákony k reformě svého soudnictví. Reforma by měla nejen zlepšit život občanů Albánie, ale také posunout zemi dále směrem k členství v EU. EU a Kosovo uzavřely dohodu o stabilizaci a přidružení. V Bývalé jugoslávské republice Makedonii umožnily mediační aktivity ze strany EU a dalších mezinárodních aktérů vznik dohody, která vedla ke klidnému a řádnému průběhu parlamentních voleb konaných v prosinci.

Pokročily rovněž rozhovory mezi Kosovem a Srbskem o normalizaci vztahů. Plynule pokračovala přístupová jednání EU s Černou Horou a Srbskem.

Turecko

Fotografie: Komisař Johannes Hahn při návštěvě supermarketu pro uprchlíky spravovaného v rámci Světového potravinového programu, Turecko, 26. dubna 2016. © Evropská unie

Komisař Johannes Hahn při návštěvě supermarketu pro uprchlíky spravovaného v rámci Světového potravinového programu, Turecko, 26. dubna 2016.

V roce 2016 zaznamenaly vztahy mezi EU a Tureckem vývoj v mnoha oblastech, jak bylo dohodnuto na summitu EU-Turecko v listopadu 2015. K nejdůležitější dohodě EU s Tureckem došlo v březnu. Řešila migrační toky a boj s převaděčstvím a obchodováním s lidmi. Na podporu syrských uprchlíků a jejich přetížených hostitelských komunit byl zřízen nástroj pro uprchlíky v Turecku. V období 2016–2017 koordinoval finanční prostředky ve výši 3 miliard eur.

Video: Návštěva předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze v Turecku. © Evropská unie

Návštěva předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze v Turecku.

Po červencovém pokusu o převrat vyjádřila EU podporu turecké demokracii a vyzvala orgány k dodržování nejvyšších standardů v oblasti právního státu a základních práv.

Západní Evropa

Země západní Evropy, které nejsou členy Unie, mají na EU úzkou vazbu. Norsko a Švýcarsko patří mezi naše hlavní obchodní a investiční partnery a jsou také důležitými partnery v oblasti výzkumu a inovací. Ve vztazích se Švýcarskem však nadále existují určité výzvy. I když prosincové hlasování Švýcarského federálního shromáždění o změnách cizineckého zákona bylo krokem správným směrem, institucionální rámec pro správu a aktualizaci komplexního systému odvětvových dohod, který by umožnil plně využít potenciálu dvoustranných vztahů, stále chybí.

Severní Amerika

Spojené státy

Priority ve vztazích mezi EU a Spojenými státy v roce 2016 představoval boj proti terorismu, posilování hospodářského růstu a řešení celosvětové uprchlické krize. To se odrazilo při jednáních mezi Barackem Obamou, prezidentem Spojených států, Donaldem Tuskem, předsedou Evropské rady, a Jeanem-Claudem Junckerem, předsedou Evropské komise, v červenci ve Varšavě.

Proběhlo několik kol jednání o dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

V červnu podepsaly EU a Spojené státy zastřešující dohodu o ochraně údajů mezi EU a USA, která zajistí ucelený rámec zabezpečení ochrany údajů při předávání údajů do Spojených států v rámci soudní a policejní spolupráce. V prosinci přijala Rada rozhodnutí, kterým Evropskou unii zmocňuje dohodu uzavřít.

Fotografie: Místopředseda Komise Maroš Šefčovič, vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, ministr zahraničí USA John Kerry a tajemník USA pro energetiku Ernest Moniz na zasedání Rady pro energetiku EU-USA na ministerstvu zahraničních věcí USA ve Washingtonu DC, Spojené státy, 4. května 2016. © Evropská unie

Místopředseda Komise Maroš Šefčovič, vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, ministr zahraničí USA John Kerry a tajemník USA pro energetiku Ernest Moniz na zasedání Rady pro energetiku EU-USA na ministerstvu zahraničních věcí USA ve Washingtonu DC, Spojené státy, 4. května 2016.

V červenci byl přijat návrh systému na ochranu soukromí pro oblast obchodních styků mezi USA a EU, který poslouží k ochraně osobních údajů občanů a zavede jasnější prostředí pro podniky.

Washington a Brusel rovněž spolupracovaly na projektu evropské pohraniční a pobřežní stráže a na řešení uprchlické krize.

V prosinci podepsaly Spojené státy a EU dohodu o akvizici a vzájemném poskytování služeb týkající se logistické podpory pro jejich vojenské operace.

Kanada

Uplynulý rok byl rovněž významným z hlediska vztahů EU s Kanadou. Došlo k podpisu dvou průlomových dohod – dohody o strategickém partnerství a Komplexní hospodářské a obchodní dohody. Jakmile tyto dohody vstoupí v platnost, zkvalitní celkový rámec spolupráce mezi EU a Kanadou. Dohoda o strategickém partnerství posílí politický dialog v širokém spektru oblastí, včetně světového míru a bezpečnosti, udržitelného hospodářského rozvoje, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda podpoří zaměstnanost a růst a zajistí významný hospodářský přínos na obou stranách Atlantiku. Posílí obchod a investice, ale i proces stanovování celosvětových norem na ochranu práv pracovníků a životního prostředí.

Čína

Nová strategie EU týkající se Číny byla dohodnuta v červenci. EU bude s Čínou jednat zásadově, prakticky a pragmaticky a zůstane věrná svým zájmům a hodnotám, zejména mezinárodním pravidlům a normám a respektování lidských práv.

Summit EU-Čína konaný v červenci v Pekingu poskytl příležitost pro strategické diskuse o otázkách společného zájmu, například o hospodářských reformách a nadměrné kapacitě ocelářského odvětví.

Základem pro vzájemné vztahy je od roku 2013 strategická agenda pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020. Politický dialog v oblasti životního prostředí probíhá již od roku 2005.

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, čínský prezident Si Ťin-pching a předseda Evropské rady Donald Tusk na 18. summitu EU–Čína, Peking, Čína, 12. července 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, čínský prezident Si Ťin-pching a předseda Evropské rady Donald Tusk na 18. summitu EU–Čína, Peking, Čína, 12. července 2016.

Blízký východ

Írán

V návaznosti na historickou jadernou dohodu, které bylo dosaženo v červenci 2015 mezi mezinárodním společenstvím a Íránem, navštívila vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová v dubnu 2016 společně se sedmi evropskými komisaři Teherán. Účelem návštěvy bylo posílení spolupráce v oblastech, jako jsou hospodářské vztahy, doprava, věda, humanitární otázky, energetika a lidská práva.

Fotografie: Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a íránský ministr zahraničních věcí Mohammad Džavád Zaríf na společné tiskové konferenci v Teheránu, Írán, 16. dubna 2016. © Evropská unie

Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová a íránský ministr zahraničních věcí Mohammad Džavád Zaríf na společné tiskové konferenci v Teheránu, Írán, 16. dubna 2016.

Irák

Úsilí EU v Iráku se zaměřilo na podporu vládních orgánů při provádění palčivě nutných politických a ekonomických reforem a reforem v oblasti lidských práv, zejména v rámci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem. Spolupráce pokračovala i v boji s Islámským státem v Iráku a Levantě. EU poskytuje humanitární pomoc na pokrytí nejnaléhavějších potřeb vysídlených Iráčanů a podporuje stabilizaci v osvobozených oblastech.

Latinská Amerika

V roce 2016 posílila EU své vztahy s Latinskou Amerikou a Karibikem. Byla zahájena jednání s Mexikem o modernizaci globální dohody, která má mimo jiné posílit rámec pro dvoustranný dialog o globálních otázkách (zejména o otázkách týkajících se změny klimatu, energetiky, zajištění potravin, globální ekonomiky a bezpečnosti) a upravit vztahy mezi EU a Mexikem v reakci na aktuální vývoj globálních obchodních a investičních politik a toků. Pokračoval formální politický dialog mezi EU a Kubou a v prosinci byla podepsána dohoda o politickém dialogu a spolupráci, která představuje nový právní rámec pro tyto vztahy. V květnu obnovili zástupci EU a Společného jihoamerického trhu (Mercosur) jednání o biregionální dohodě o přidružení. Došlo k první výměně nabídek od roku 2004.

EU poskytla politickou podporu mírovému procesu v Kolumbii. Klíčovým prvkem úsilí EU při podpoře provádění mírové dohody bude svěřenský fond EU, který zahájil činnost v prosinci 2016.

V říjnu se v Santo Domingu v Dominikánské republice konalo zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Společenství latinskoamerických a karibských států. Přispělo k posílení strategického partnerství a připravilo půdu pro společný summit EU a společenství zmíněných států, který se uskuteční v roce 2017.

Partnerství mezi EU a Afrikou

Pokud jde o oblast Afrického rohu, EU schválila novou politickou a hospodářskou dohodu s Etiopií a poskytla důležitou podporu volbám v Somálsku. V tomto regionu, ale i v oblasti Sahelu pokračovala v podpoře boje proti terorismu. V roce 2016 došlo také k podpisu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Jihoafrickým společenstvím pro rozvoj a dohoda vstoupila v platnost.

Fotografie: Komisař Neven Mimica při setkání s místními obyvateli v regionu Matam, Senegal, 27. dubna 2016. © Evropská unie

Komisař Neven Mimica při setkání s místními obyvateli v regionu Matam, Senegal, 27. dubna 2016.

Migrace

V roce 2016 usilovala EU o individualizovaná partnerství se zeměmi původu a tranzitu mimo EU a snažila se využít všechny politiky, jež má k dispozici. V červnu Evropská rada přijala návrh vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise a Komise na zavedení nového rámce pro partnerství v oblasti migrace s klíčovými partnery v Africe, aby bylo možné společně situaci lépe zvládat.

Jako součást evropského programu pro migraci jsou prioritními cíli záchrana životů na moři, zvyšování počtu navrácených osob, umožnění, aby migranti a uprchlíci zůstali blíže svým domovům, a v dlouhodobém horizontu pomoc zemím řešit základní příčiny nelegální migrace.

Infografika: Podpora EU pro partnerské země mimo EU na řešení migrační krize

V souladu s rámcem pro partnerství byla zahájena činnost s pěti prioritními zeměmi – Etiopií, Mali, Nigerem, Nigérií a Senegalem. Souběžně probíhá dialog o migraci se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi a provádí se opatření dohodnutá na summitu ve Vallettě z roku 2015.

V průběhu roku 2016 začal nouzový svěřenský fond EU pro Afriku realizovat konkrétní projekty a spolupráce s partnery EU začíná přinášet první výsledky.

Lidská práva

V roce 2016 došlo ve světě nejen k vážnému porušování lidských práv, ale také k hrozbám a útokům směřovaným na obhájce lidských práv a nevládní organizace. Globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, která začala platit v červnu, potvrdila, že lidská práva jsou ústředním prvkem vnější činnosti EU a jsou plně v souladu se zájmy Unie. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová zahájila kampaň #EU4HumanRights, která má zvýšit povědomí o úsilí EU a členských států při naplňování priorit stanovených na období 2015–2019 v akčním plánu pro lidská práva a demokracii. Patří mezi ně prosazování, ochrana a propagace lidských práv na celém světě.

Fotografie: © V roce 2016, u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách (25. listopadu), zahájila Evropská komise kampaň za odstranění násilí páchaného na ženách. Evropská unie

V roce 2016, u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách (25. listopadu), zahájila Evropská komise kampaň za odstranění násilí páchaného na ženách.

Agenda 2030: cíle udržitelného rozvoje

EU se nadále agendou 2030 řídí a je odhodlána cíle udržitelného rozvoje splnit. Komisař Karmenu Vella a nizozemská ministryně Sharon Dijksmaová se v květnu zúčastnili druhého Environmentálního shromáždění OSN v Keni. Přítomní ministři vyjádřili souhlas s plněním cílů udržitelného rozvoje v otázkách, jako je udržitelná výroba, spotřeba, chemické látky, odpad, změny klimatu a ochrana oceánů.

Komise vytyčila strategický přístup pro dosažení udržitelného rozvoje v EU i ve světě. Návrhy předložila 22. listopadu vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, první místopředseda Frans Timmermans a komisař Neven Mimica. V této souvislosti vydala Komise sdělení o dalších krocích na cestě k udržitelnosti v Evropě, které spojuje cíle udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a politický rámec EU a priority Komise. V rámci těchto dalších kroků Komise posoudí dosažený pokrok, určí nejpalčivější otázky z oblasti udržitelnosti a bude se snažit zajistit, aby všechna opatření a politické iniciativy přijímané v EU i na celosvětové úrovni již od samého počátku cíle udržitelného rozvoje zohledňovaly.

Mezinárodní rozvoj

V roce 2016 začala EU v oblasti mezinárodní spolupráce provádět cíle udržitelného rozvoje.

V září Unie zahájila evropský plán vnějších investic, kterým se realizují závazky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, pokud jde o financování rozvoje.

V listopadu Komise navrhla revizi Evropského konsensu o rozvoji a předložila vizi a akční rámec rozvojové spolupráce pro EU a její členské státy. Navrhuje plán, jak rozvojovou politiku Unie harmonizovat s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Ten je součástí dohodnuté reakce mezinárodního společenství na nové trendy a výzvy spojené s globalizací. První významnou mezinárodní příležitostí, kde se o tomto tématu diskutovalo, byly Evropské rozvojové dny. EU rovněž pokračovala v práci na novém partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi po roce 2020. Navrhla zastřešující dohodu, kterou doplní individualizovaná regionální partnerství pro africké, karibské a tichomořské země zaměřená na specifické regionální příležitosti a výzvy, jimž čelí.

V rámci trvalé podpory pro Afghánistán zorganizovala EU k tématu v říjnu v Bruselu významnou mezinárodní konferenci. V listopadu se konala konference věnovaná Středoafrické republice, na níž mezinárodní dárci přislíbili více než 2 miliardy eur.

Výzkum a inovace

Vědecká diplomacie je klíčovou součástí činnosti EU na mezinárodní scéně. V roce 2016 byl ve společném sdělení „Integrovaná politika EU pro Arktidu“ zmíněn výzkum Arktidy a zdůrazněna role vědy v oblasti mezinárodní spolupráce.

Zástupci platformy Globální spolupráce ve výzkumu připravenosti na infekční onemocnění zmobilizovali investory z celého světa, aby bezodkladně zahájili výzkum epidemie viru Zika. Na základě zvláštní výzvy k předkládání návrhů byly v roce 2016 vybrány výzkumné projekty v hodnotě 30 milionů eur, které obdrží finanční prostředky z programu Horizont 2020.

Důstojné pracovní podmínky jako součást globální agendy EU

Na Mezinárodní konferenci práce konané v červnu přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker závazek a přislíbil důraz na sociální Evropu, zaměstnanost mládeže a sociální dialog. Podpořil též iniciativu Komise týkající se evropského pilíře sociálních práv. Spolu s komisařkou Marianne Thyssenovou zdůraznili význam norem Mezinárodní organizace práce a dále nutnost zamyslet se nad budoucím obecným vývojem v této oblasti. EU významně přispěla k přípravě i výsledkům konference. Byly přijaty komplexní pokyny týkající se důstojné práce v rámci globálních dodavatelských řetězců. Řeší náležitou péči, přeshraniční sociální dialog, obchodní otázky a transparentnost.

Bezpečnost a obrana

V listopadu se ministři zahraničních věcí a ministři obrany EU dohodli na zavedení globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Jejich závěry vycházely z prováděcího plánu pro oblast bezpečnosti a obrany, který ministrům předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a vedoucí Evropské obranné agentury Federica Mogheriniová.

Strategie obsahuje návrhy na posílení civilních a vojenských kapacit, na prohloubení spolupráce v oblasti obrany, zlepšení schopnosti EU rychle reagovat na krize, zřízení stálých struktur pro plánování a řízení na strategické úrovni pro vojenské mise bez výkonných pravomocí, prozkoumání potenciálu pro intenzivnější spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany s partnerskými zeměmi a další činnost zaměřenou na budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje.

Jedná se o první ze tří částí nového evropského obranného balíčku, který Evropská rada schválila v prosinci. Druhou částí byl evropský obranný akční plán navržený Komisí, jehož účelem je zřízení Evropského obranného fondu na podporu investic do společného výzkumu a společného rozvoje obranného vybavení a technologií. Komise také navrhla opatření v zájmu posílení jednotného trhu v oblasti obrany. Třetí část se týká spolupráce mezi EU a NATO v návaznosti na společné prohlášení podepsané ve Varšavě v červenci 2016.

V dubnu se členské státy EU dohodly na větší koordinaci, aby se posílila reakce EU na hybridní hrozby, jako jsou kybernetické útoky, narušení dodávek energie či finančních služeb, propaganda k podrývání důvěry veřejnosti ve státní instituce a zneužívání sociálního napětí.

Reakce na humanitární krize a mimořádné události

Video: Přetváření podoby humanitární pomoci na Světovém humanitárním summitu. © Evropská unie

Přetváření podoby humanitární pomoci na Světovém humanitárním summitu.

I v roce 2016 EU pomáhala v různých částech světa těm, kteří byli zasaženi přírodními či člověkem způsobenými katastrofami. Rozdělila humanitární pomoc ve výši 2,1 miliardy eur určenou na potraviny, přístřeší, ochranu a zdravotní péči pro více než 120 milionů lidí ve více než 80 zemích.

Infografika: Poskytování humanitární pomoci po celém světě

EU nadále stojí v čele financování humanitární pomoci ve všech oblastech nejzávažnějších konfliktů, kde dochází k vysídlení obrovského počtu lidí – v Iráku a Sýrii, Středoafrické republice, Jižním Súdánu nebo v Jemenu.

Poprvé v historii poskytovala EU humanitární pomoc také uvnitř svých hranic. Šlo o podporu pro Řecko, aby mohlo lépe zvládnout příliv uprchlíků. Na období 2016–2018 je z finančních zdrojů EU vyčleněno 700 milionů eur, které jsou k dispozici prostřednictvím humanitárních partnerů.

Konkrétní podobu dostaly i nové iniciativy. V přímé návaznosti na poučení z krize v souvislosti s epidemií viru Ebola, která postihla západní Afriku v roce 2014, zřídila EU evropský zdravotnický sbor. Bude zajišťovat rychlou reakci na mimořádné události, u nichž existuje riziko pro veřejné zdraví, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.

Přibližně 4 % celkového rozpočtu EU vyčleněného na humanitární účely šlo na vzdělávání dětí postižených krizovými situacemi. Jde o jednu z nejvíce podfinancovaných oblastí humanitární pomoci. Více než 3,8 milionu dětí ve 47 zemích tak získalo přístup ke vzdělávacím činnostem. Komisař Christos Stylianides rovněž oznámil, že tento podíl bude v roce 2017 navýšen na 6 %.

Mezinárodní spolupráce

EU a OSN

Delegace EU na vysoké úrovni se zúčastnila ministerského týdne Valného shromáždění OSN a summitu věnovaného rozsáhlým přesunům uprchlíků a migrantů. Na obou akcích EU úspěšně hájila globální odpovědnost. Diskusím dominovala syrská krize, změny klimatu a provádění Agendy 2030. V průběhu celého roku spolupracovaly OSN a EU na koordinaci řady oblastí: na mírových misích, při diplomatickém úsilí, v oblasti lidských práv, při boji proti hladu, při budování inkluzivních společností, řádné správě věcí veřejných a boji proti trestné činnosti. Úzké vazby mezi oběma organizacemi zdůraznila také vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová ve svém projevu na červnovém zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Fotografie: Předseda Evropské rady Donald Tusk, generální tajemník OSN Pan Ki-mun a první místopředseda Komise Frans Timmermans na 71. plenárním zasedání Valného shromáždění OSN, New York, Spojené státy, 18. září 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské rady Donald Tusk, generální tajemník OSN Pan Ki-mun a první místopředseda Komise Frans Timmermans na 71. plenárním zasedání Valného shromáždění OSN, New York, Spojené státy, 18. září 2016.

EU a NATO

V červenci podepsali ve Varšavě předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vůbec první společné prohlášení EU a NATO, které představuje nový impuls pro toto vzájemné partnerství. V prohlášení zdůraznili společné odhodlání spolupracovat při boji proti hybridním hrozbám; v rámci operativní spolupráce, včetně námořních záležitostí; v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany; na poli obranného průmyslu a výzkumu; na cvičeních a obraně a při budování kapacit v oblasti bezpečnosti. V prosinci schválily EU a NATO souběžně společný soubor návrhů k realizaci uvedeného společného prohlášení.

Spolupráce na mezinárodní scéně

EU aktivně spolupracovala s partnery po celém světě v rámci fór, jako jsou skupiny G7 a G20, na řešení globálních politických a ekonomických problémů. V komuniké ze zářijového summitu v Chang-čou vedoucí představitelé skupiny G20 zdůraznili potřebu větší inkluzivnosti, aby hospodářského růstu mohli využít k naplnění svých potřeb skutečně všichni a aby byl přínosem pro všechny země a národy.

Fotografie: (Ve směru hodinových ručiček zleva) francouzský prezident François Hollande, předseda vlády Spojeného království David Cameron, kanadský premiér Justin Trudeau, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, italský předseda vlády Matteo Renzi, německá kancléřka Angela Merkelová, prezident Spojených států Barack Obama a předseda vlády Japonska Shinzō Abe na summitu skupiny G7, Ise, Japonsko, 26. května 2016. © Evropská unie

(Ve směru hodinových ručiček zleva) francouzský prezident François Hollande, předseda vlády Spojeného království David Cameron, kanadský premiér Justin Trudeau, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, italský předseda vlády Matteo Renzi, německá kancléřka Angela Merkelová, prezident Spojených států Barack Obama a předseda vlády Japonska Shinzō Abe na summitu skupiny G7, Ise, Japonsko, 26. května 2016.

Kapitola 10

Unie demokratické změny

„Návrh a výběr předsedy Evropské komise na základě výsledku voleb do Evropského parlamentu je jistě významným pokrokem, avšak jen prvním krokem na cestě k posílení demokratické povahy celé Evropské unie. Evropská komise pod mým vedením bude usilovat o oživení myšlenky zvláštního partnerství s Evropským parlamentem... Budu také oddán zásadě zdokonalené transparentnosti, pokud jde o kontakt se zúčastněnými stranami a lobbisty.“

Jean-Claude Juncker, politické směry, 15. července 2014

Fotografie: Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (vpravo) uděluje Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2016 Nádije Murádové, celým jménem Nádija Murád Básí Táhá, a Lamíji Adží Bašárové, 13. prosince 2016, Štrasburk, Francie. © Evropská unie

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (vpravo) uděluje Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2016 Nádije Murádové, celým jménem Nádija Murád Básí Táhá, a Lamíji Adží Bašárové, 13. prosince 2016, Štrasburk, Francie.

V září 2016 předseda Komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie zhodnotil úspěchy dosažené v uplynulém roce a představil své priority pro nadcházející rok. Nastínil, jak bude Komise řešit nejnaléhavější úkoly související např. s migrací, terorismem, hospodářským růstem a zaměstnaností. V čele prezentovaných opatření Komise stál návrh zdvojnásobit trvání a hodnotu investičního plánu. Tento návrh získal širokou podporu Evropského parlamentu a Rady.

O dva dny později se čelní představitelé všech členských států EU s výjimkou Spojeného království sešli v Bratislavě, Slovensko, aby zahájili politickou reflexi týkající se dalšího vývoje EU s 27 členskými státy. Toto zasedání reagovalo na výsledky vnitrostátního referenda o členství Spojeného království v EU, které se konalo v červnu a v němž voliči rozhodli o vystoupení z EU.

Bratislavské prohlášení a plán, na kterých se dohodli vedoucí představitelé EU, stanovilo cíle do března 2017. Plán zahrnoval také obnovení plné kontroly na vnějších hranicích, zajištění vnitřní bezpečnosti a boj proti terorismu, posílení spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany, posílení jednotného trhu a nabídku lepších příležitostí mladým lidem.

Evropský parlament

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednáší na půdě Evropského parlamentu svůj projev o stavu Unie v roce 2016, Štrasburk, Francie, 14. září 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přednáší na půdě Evropského parlamentu svůj projev o stavu Unie v roce 2016, Štrasburk, Francie, 14. září 2016.

V roce 2016 se Evropský parlament zabýval všemi důležitými otázkami politiky EU a projednával témata sahající od uprchlické a migrační krize po referendum ve Spojeném království a od bezpečnosti a teroristických hrozeb po zdanění právnických osob. Přijal důležitá legislativní rozhodnutí, jež umožňují EU podnikat kroky mimo jiné v oblasti jmenné evidence cestujících, ochrany údajůjednotného digitálního trhu. Na půdě Evropského parlamentu vystoupila během roku řada vážených hostů: nizozemský král Vilém-Alexandr, estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, bulharský prezident Rosen Plevneliev, izraelský prezident Reuven Rivlin a prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, jakož i představitelé orgánů EU a mnozí další.

Video: Evropský parlament udělil v roce 2016 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Nádije Murádové, celým jménem Nádija Murád Básí Táhá, a Lamíji Adží Bašárové, dvěma jezídským aktivistkám, které se staly obětí brutality ze strany ISIL/Dá’iš. © Evropská unie

Evropský parlament udělil v roce 2016 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Nádije Murádové, celým jménem Nádija Murád Básí Táhá, a Lamíji Adží Bašárové, dvěma jezídským aktivistkám, které se staly obětí brutality ze strany ISIL/Dá’iš.

Evropská rada

V roce 2016 se Evropská rada setkala pětkrát: v únoru, v březnu, v červnu, v říjnuv prosinci. Hlavy států a předsedové vlád se zabývali klíčovými otázkami a poskytli k nim pokyny. Probírala se témata, jako je posílení růstu, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, dokončení jednotného trhu, obchodní politika EU, vnitřní a vnější aspekty migrační politiky, bezpečnost a energetika a změna klimatu. Vedoucí představitelé EU se rovněž sešli na neformálním zasedání v Bratislavě, kde diskutovali o stavu Unie a  o společné budoucnosti po výsledcích referenda ve Spojeném království.

Infografika: Bratislavský plán

Rada Evropské unie

V roce 2016 vykonávalo rotující předsednictví Rady NizozemskoSlovensko. Hlavními tématy, která Rada během roku projednávala, byla pokračující migrační krize, ozbrojené konflikty po celém světě a boj proti terorismu. Rada dosáhla výsledků mimo jiné v oblasti daní, energetiky a změny klimatu, financování ekonomiky a prohloubení jednotného trhu.

Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vpravo) vítá na návštěvě předsedu Evropského hospodářského a sociálního výboru Georgese Dassise, Brusel, 26. září 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vpravo) vítá na návštěvě předsedu Evropského hospodářského a sociálního výboru Georgese Dassise, Brusel, 26. září 2016.

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal v roce 2016 významné stanovisko k uprchlické krizi. Na žádost Komise také poskytl průzkumné stanovisko k evropskému pilíři sociálních práv. V září výbor přijal na žádost Komise průzkumné stanovisko na téma udržitelného rozvoje.

V červenci Evropský výbor regionů uspořádal evropský summit regionů a měst, jenž se konal v Bratislavě, Slovensko. Přijal prohlášení, v němž vyzývá k vypracování dlouhodobé vize pro Evropu, která bude vycházet z posílení investic na podporu soudržnosti, udržitelného růstu a vytváření pracovních míst ve městech a regionech EU. V říjnu výbor také uspořádal Evropský týden regionů a měst.

Fotografie: Komisařka Corina Crețuová a předseda Evropského výboru regionů Markku Markkula na 14. ročníku Evropského týdne regionů a měst, Brusel, 10. října 2016. © Evropská unie

Komisařka Corina Crețuová a předseda Evropského výboru regionů Markku Markkula na 14. ročníku Evropského týdne regionů a měst, Brusel, 10. října 2016.

Zlepšování právní úpravy

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

V dubnu pak Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise podepsaly novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů, která vychází z návrhu Komise, s cílem zlepšit uplatňování zásad zlepšování právní úpravy ve všech institucích. To znamená, že k řešení problémů v EU je nutné v případě potřeby přijmout ambiciózní opatření, která budou koncipována co nejúčinněji, nejúčelněji a nejotevřeněji. Dohoda podporuje fakty podloženou tvorbu politik v celém legislativním cyklu a systematické hodnocení toho, jak právní předpisy fungují v praxi. Dohoda přispěje k tomu, že legislativní proces EU bude transparentnější, otevřenější podnětům zúčastněných stran a srozumitelnější.

Infografika: Jednodušší pravidla, ale stejně vysoké standardy

Pracovní program Evropské komise na rok 2017

V říjnu Komise přijala svůj pracovní program na rok 2017, který obsahuje seznam opatření, jež Komise přijme v nadcházejícím roce, a stanoví oblasti, ve kterých hodlá stáhnout již předložené návrhy či přezkoumat stávající právní předpisy. Pracovní program na rok 2017 vychází z deseti politických priorit Komise.

Srovnávací přehled programu REFIT

Práci Komise na celé řadě opatření zaměřených na hodnocení, revizi a zjednodušení právních předpisů EU a snížení regulační zátěže reflektoval srovnávací přehled programu REFIT, jenž byl předložen společně s pracovním programem na rok 2017. Srovnávací přehled programu REFIT informoval o aktuálním stavu 231 iniciativ zaměřených na zjednodušení a snížení administrativní zátěže vyplývající ze stávajících právních předpisů. Komise rovněž zveřejnila shrnutí srovnávacího přehledu, jež obsahuje hlavní body srovnávacího přehledu programu REFIT a podrobné informace o prvních 22 stanoviscích platformy REFIT a o tom, jak na ně Komise hodlá reagovat.

Platforma REFIT

Platforma REFIT sdružuje 48 odborníků na vysoké úrovni z nejrůznějších zúčastněných stran, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropského výboru regionů a vlád všech členských států. Platforma radí Komisi, jak učinit právní předpisy EU účinnějšími a efektivnějšími a zároveň snížit administrativní zátěž, aniž by byly ohroženy cíle jednotlivých politik. Činnost platformy je z velké části založena na podnětech zúčastněných stran (často poskytnutých prostřednictvím internetových stránek „Lighten the load – Have your say“). Platforma zasedala v lednu, dubnu, květnu, červnu, září a v listopadu a přijala 24 stanovisek týkajících se široké oblasti témat, jež jsou regulována na úrovni EU.

Výbor pro kontrolu regulace

Výbor pro kontrolu regulace je nezávislým útvarem Komise, jenž zkoumá kvalitu návrhů posouzení dopadů a rozsáhlých zpětných hodnocení a kontrol účelnosti. Výbor byl zřízen v červenci 2015 a nahradil Výbor pro posuzování dopadů. V průběhu roku 2016 výbor přezkoumal 60 posouzení dopadů a sedm hodnocení a vydal k nim stanoviska.

Nové webové stránky a mechanismy zpětné vazby

V průběhu roku Komise podnikla další kroky k otevření rozhodovacího procesu EU podnětům od zúčastněných stran a občanů. Od konce června může veřejnost po dobu čtyř týdnů předkládat připomínky k návrhům aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Do konce roku bylo zveřejněno 106 návrhů aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Od července 2015 jsou zveřejněny plány a prvotní posouzení dopadů nových iniciativ, hodnocení a legislativní návrhy, aby k nim mohly zúčastněné strany vyslovit své připomínky a příspěvky. Do konce roku 2016 bylo za tímto účelem zveřejněno 338 plánů a prvotních posouzení dopadů a 147 legislativních návrhů.

Kontrola uplatňování práva EU

V červenci Komise přijala svou 33. výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU, která přezkoumala, jak členské státy uplatňovaly právo EU, a zdůraznila hlavní trendy politiky vymáhání práva v roce 2015. Ze zprávy vyplynulo, že celkový počet řízení o nesplnění povinnosti byl ve srovnání se situací před pěti lety na trvale nižší úrovni.

Komise posílila svou preventivní činnost na podporu členských států při provádění právních předpisů Unie. V případech, kdy členské státy neprovedou směrnici v dohodnuté lhůtě, Komise nadále plně využívá systém finančních sankcí, včetně ustanovení, které pro pozdní provádění směrnic zavedla Lisabonská smlouva.

V prosinci Komise ve svém sdělení nazvaném „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ stanovila, jak zesílí své úsilí o uplatňování, provádění a vymáhání práva EU ve prospěch všech občanů, spotřebitelů a podniků v EU.

Transparentnost a odpovědnost

Návrh na zřízení povinného rejstříku transparentnosti

V září Komise předložila návrh na zřízení povinného rejstříku transparentnosti, který se bude vztahovat na Evropský parlament, Komisi a poprvé také na Radu.

Přístup k dokumentům

Právo veřejnosti na přístup k dokumentům je důležitým nástrojem v oblasti transparentnosti. V srpnu Komise přijala svoji zprávu ohledně žádostí o přístup k dokumentům za rok 2015. Počet žádostí se zvýšil o více než 8 % (6 752 žádostí v roce 2015 oproti 6 227 v roce 2014). Požadované dokumenty byly zcela nebo částečně poskytnuty v 84 % případů.

Kontrola rozpočtu EU

Na základě kladného doporučení Rady vyslovil Parlament v dubnu konečný souhlas se způsobem, jakým Komise plnila rozpočet EU v roce 2014.

V červenci představila Komise integrovaný balíček finančních zpráv o rozpočtu EU, který obsahuje všechny dostupné informace o příjmech, výdajích, řízení a plnění rozpočtu EU v roce 2015. Zprávy ukázaly, že rozpočet EU přinesl výsledky v souladu s prioritami Komise a byl náležitě plněn. Rovněž poskytly důležitý podklad pro každoroční postup udělování absolutoria za rok 2015.

Fotografie: Předseda Evropského účetního dvora Klaus-Heiner Lehne (vpravo) předkládá Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu výroční zprávu Účetního dvora za rok 2015, Brusel, 13. října 2016. © Evropská unie

Předseda Evropského účetního dvora Klaus-Heiner Lehne (vpravo) předkládá Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu výroční zprávu Účetního dvora za rok 2015, Brusel, 13. října 2016.

Při rozhodování o tom, zda absolutorium udělit, odložit nebo zamítnout, bere Parlament v úvahu výroční zprávu Evropského účetního dvora. Svou výroční zprávu týkající se plnění rozpočtu EU v roce 2015 předložil Účetní dvůr v říjnu. Externí auditor Komise již devátým rokem v řadě vydal účetnictví EU dobré vysvědčení a rovněž potvrdil, že se na straně příjmů ani správních výdajů ani nyní nevyskytly významné chyby. Kromě toho Účetní dvůr odhadl, že celková míra chyb se snižuje již třetím rokem po sobě na současných 3,8 %.

Je důležité si uvědomit, že u přibližně 80 % ročního rozpočtu EU, a to zejména v oblasti zemědělské politiky a politiky soudržnosti, jsou za každodenní správu finančních prostředků EU primárně zodpovědné členské státy, přičemž Komise vykonává důležitou kontrolní funkci.

Vnitrostátní parlamenty

V červenci Komise přijala dvě výroční zprávy za rok 2015 o subsidiaritě a proporcionalitě a o vztazích s vnitrostátními parlamenty.

Otázky týkající se subsidiarity v roce 2016

V průběhu roku obdržela Komise v rámci mechanismu kontroly subsidiarity 68 odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů, v nichž se uvádělo, že legislativní akty předložené Komisí nejsou v souladu se zásadou subsidiarity. Celkem 14 těchto odůvodněných stanovisek se týkalo návrhu Komise na přezkum směrnice o vysílání pracovníků. Po pečlivé analýze dospěla Komise k závěru, že dotčený návrh zásadu subsidiarity dodržuje, a rozhodla se jej zachovat. Své rozhodnutí zdůvodnila v červenci.

Vztahy s vnitrostátními parlamenty

Komise v roce 2016 nadále posilovala vztahy s vnitrostátními parlamenty. Počet stanovisek obdržených od vnitrostátních parlamentů se zvýšil z 350 v roce 2015 na 613 v roce 2016, což představuje nárůst o 75 %. Komisaři se scházeli s poslanci vnitrostátních parlamentů během svých četných návštěv členských států, na meziparlamentních schůzích a při dalších akcích.

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský veřejný ochránce práv se zabývá stížnostmi na nesprávný úřední postup orgánů a institucí Evropské unie. Šetření, která proběhla v roce 2016, se týkala celé řady témat: od složení expertních skupin Komise po pravidla přístupu lobbistů z tabákového průmyslu do Komise, zvláštní poradce Komise, kodex chování komisařů a transparentnost trialogu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí během legislativního procesu.

Fotografie: Prezident asociace OxyRomandie Pascal Diethelm, komisař Vytenis Andriukaitis, zpravodaj internetového portálu EurActiv James Crisp, evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová a vedoucí vědecký pracovník a zástupce Světové zdravotnické organizace při EU Roberto Bertollini při účasti na akci veřejné ochránkyně práv zaměřené na zvyšování transparentnosti, pokud jde o lobbování v souvislosti s tabákem, Brusel, 27. dubna 2016. © Evropská unie

Prezident asociace OxyRomandie Pascal Diethelm, komisař Vytenis Andriukaitis, zpravodaj internetového portálu EurActiv James Crisp, evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová a vedoucí vědecký pracovník a zástupce Světové zdravotnické organizace při EU Roberto Bertollini při účasti na akci veřejné ochránkyně práv zaměřené na zvyšování transparentnosti, pokud jde o lobbování v souvislosti s tabákem, Brusel, 27. dubna 2016.

Evropská občanská iniciativa

Díky evropské občanské iniciativě mohou občané EU, je-li jich alespoň jeden milion a pocházejí-li alespoň ze čtvrtiny všech členských států, vyzvat Komisi k předložení návrhu právního aktu, pokud má k tomu Komise v dané oblasti pravomoc. V roce 2016 Komise zaregistrovala tři nové iniciativy a ve svém pracovním programu na rok 2017 oznámila, že plánuje přijmout právní předpisy v oblasti, na kterou poukázala jiná dříve předložená iniciativa (Right2Water).

Dialogy s občany

V průběhu roku Komise pokračovala v kontaktech s veřejností prostřednictvím dialogů s občany. Do dialogů se během roku zapojili předseda Komise, místopředsedové a komisaři, ale také řada poslanců Evropského parlamentu a vnitrostátních politiků. Díky 73 dialogům měli občané jedinečnou příležitost osobně diskutovat s politiky s rozhodovací pravomocí o dění v Evropské unii či o tom, jak EU řeší klíčové otázky a jaký mají z jejích činností prospěch občané. EU a vnitrostátní politici měli naopak možnost vyslechnout názory občanů z celé Unie na širokou škálu témat a poučit se z nich.

Fotografie: Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při dialogu s občany v belgickém městě St. Vith, 15. listopadu 2016. © Evropská unie

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker při dialogu s občany v belgickém městě St. Vith, 15. listopadu 2016.

Kontakt s EU

NA INTERNETU

Informace ve všech úředních jazycích Evropské unie najdete na portálu Europa: europa.eu

OSOBNĚ

Po celé Evropě byly zřízeny stovky místních informačních středisek EU. Adresu vašeho nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: europa.eu/contact

TELEFONICKY NEBO POŠTOU

Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Na tuto službu se můžete obrátit prostřednictvím bezplatné telefonní linky 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mobilních sítí neumožňují volání na čísla s předvolbou 00 800 nebo tyto hovory zpoplatňují) či prostřednictvím placené telefonní linky mimo EU: +32 22999696. Můžete také využít elektronické pošty v rámci: europa.eu/contact

PUBLIKACE O EVROPĚ

Publikace o EU jsou na dosah jednoho kliknutí na internetových stránkách EU Bookshop: bookshop.europa.eu

Publikace o Evropské unii v češtině můžete získat zde:

EVROPSKÁ KOMISE

Zastoupení v České republice

Evropský dům

Jungmannova 24

111 21 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 224312835

E-mail: comm-rep-cz@ec.europa.eu

http://www.evropska-unie.cz

EVROPSKÝ PARLAMENT

Informační kancelář v České republice

Evropský dům

Jungmannova 24

111 21 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 255708208

E-mail: eppraha@europarl.europa.eu

http://www.evropsky-parlament.cz

http://www.europarl.europa.eu

ÚŘAD VLÁDY ČR

Eurocentrum Praha

Evropský dům

Jungmannova 24

111 21 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 222517526

E-mail: eurocentrum.praha@euroskop.cz

Eurofon 800 200 200

http://www.euroskop.cz

O této publikaci

EU v roce 2016 – Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Informace pro občany
1049 Brusel
BELGIE

Evropská komise přijala EU v roce 2016 – Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie dne 24. února 2017 pod značkou COM(2017) 1289.

Identifikační znaky

Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

Print ISBN 978-92-79-62739-2ISSN 1725-6895doi:10.2775/92127
PDF ISBN 978-92-79-62648-7ISSN 1977-3390doi:10.2775/048382
EPUB ISBN 978-92-79-62730-9ISSN 1977-3390doi:10.2775/047714
HTML ISSN 1977-3390doi:10.2775/852825

Hlavní výsledky

Print ISBN 978-92-79-62797-2ISSN 2443-9061doi:10.2775/269178
PDF ISBN 978-92-79-62796-5ISSN 2443-9290doi:10.2775/62168
EPUB ISBN 978-92-79-62807-8ISSN 2443-9290doi:10.2775/497384
HTML ISSN 2443-9290doi:10.2775/040223

Lucemburk
Úřad pro publikace Evropské unie
2017

Na obálce

  1. Zástupci EU, Francie, OSN a Slovenska při slavnostním aktu ratifikace Pařížské dohody ze strany EU. (© Evropská unie)
  2. Mladí v tričku Evropského sboru solidarity. (© Evropská unie)
  3. Předseda Komise při zasedání EU a Turecka. (© Evropská unie)
  4. Záchranáři pomáhají přeživším obětem silného zemětřesení, které zasáhlo italské město Amatrice. (© Associated Press)
  5. Prezident Spojených států a předseda Komise na společné tiskové konferenci. (© Evropská unie)
  6. Pokládání květin a zapalování svíček na uctění památky obětí teroristických útoků v Bruselu. (© Associated Press)
  7. Předseda Komise při setkání s producenty mléčných výrobků. (© Evropská unie)
  8. Zástupci EU, Kanady a Slovenska u příležitosti slavnostního podpisu dohody o strategickém partnerství a Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kanadou. (© Evropská unie)
  9. Demonstrace pro EU před britským parlamentem. (© Associated Press)
  10. Slovenský premiér, předseda Evropské rady a předseda Komise na společné tiskové konferenci. (© Evropská unie)
  11. Komisařka pro hospodářskou soutěž oznamuje rozhodnutí EU, že Irsko musí získat zpět protiprávní státní podporu vyplacenou podniku Apple. (© Evropská unie)
  12. Vojenský konflikt v Sýrii přetrvává. (© Associated Press)
  13. Vysoká představitelka a místopředsedkyně Komise a generální tajemník NATO na společné tiskové konferenci. (© NATO/OTAN)

© Evropská unie, 2017

Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. K použití nebo reprodukci jednotlivých fotografií je třeba si vyžádat svolení přímo od držitelů autorských práv.

FOTOGRAFIE

Všechny snímky a videa © Evropská unie, kromě:

EU v roce 2015