Kontrola státní podpory pro finanční instituce v EU: je zapotřebí prověřit její účelnost

Shrnutí

I

Státní podpora může narušit hospodářskou soutěž tím, že příjemcům poskytne výhodu vůči konkurentům. Smlouva o fungování Evropské unie zakazuje státní podporu, pokud není odůvodněna v dobře vymezených výjimečných situacích. Evropská komise je povinna zajistit dodržování této zásady.

II

Když vypukla celosvětová finanční krize v letech 2007 až 2008, byly zásahy státu považovány za nezbytné k omezení hrozby, kterou banky představovaly pro finanční stabilitu. Od té doby EU provedla ve svém rámci pro finanční sektor zásadní reformy, aby v budoucnosti nebyly rekapitalizace bank z vnějších zdrojů zapotřebí. Stále však existují případy, kdy jsou bankám poskytovány prostředky daňových poplatníků. Komise odpovídá za posouzení slučitelnosti takových opatření s vnitřním trhem EU podle pravidel, která byla stanovena v době krize a naposledy pozměněna v roce 2013.

III

Cílem auditu bylo posoudit, zda Komise během kontrolovaného období odpovídajícím způsobem prováděla kontrolu státní podpory pro finanční instituce, aby tak zajistila, že podpora bude výjimečná a bude omezena na nezbytné minimum. Zjistili jsme, že Komise měla náležité zdroje a nástroje k provádění kontroly státní podpory, ale ne vždy byla v pozici, kdy by je byla schopna s plným účinkem využít.

IV

Náš audit se týkal období od srpna 2013, tedy od data, kdy vstoupila v platnost stávající pravidla Komise pro státní podporu finančnímu sektoru, do konce roku 2018. Prověřili jsme části rámce vnitřní kontroly (zejména to, jak Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž měří výkonnost), organizační uspořádání včetně zdrojů a (právní) rámec kontroly státní podpory, včetně příslušných pravidel státní podpory. Kromě toho jsme prověřili provádění kontroly státní podpory ze strany Komise, včetně toho, zda Komise dodržuje své vnitřní procesy a postupy.

V

Zjistili jsme, že Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž stanovilo cíle pro výkon kontroly státní podpory dostatečně jasně a identifikovalo rizika z hlediska dosažení těchto cílů. Stanovilo ukazatele pro měření své výkonnosti, jak bylo požadováno, tyto ukazatele však nezachycovaly plně výkon Komise v oblasti kontroly státní podpory finančním institucím. Kromě toho v období, na které se vztahuje náš audit, formálně nevyhodnotilo účinnost svého uplatňování pravidel pro krize.

VI

Komise měla vhodné organizační uspořádání pro kontrolu státní podpory poskytované finančním institucím, které umožňovalo odpovídající tok informací a dohled nad řízením. Komise stanovila solidní etický rámec a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž prosazovalo silnou etickou kulturu, a to včetně závazku dodržovat nejvyšší profesní standardy. Komise na kontrolu státní podpory finančním institucím vyčlenila dostatečné personální zdroje. Komise měla potřebné pravomoci pro účinnou a efektivní kontrolu státní podpory. Měla tedy prostředky, jak zajistit, že její rozhodnutí budou založena na správných informacích.

VII

Pravidla Komise týkající se kontroly státní podpory finančnímu sektoru byla obecně dobře připravena a byla srozumitelná. Komise tato sdělení přezkoumala a upravila na základě toho, jak se hospodářské podmínky v letech 2010, 2011, 2013 zlepšovaly, avšak od té doby tak již neučinila. Zjistili jsme, že se během kontrolovaného období situace na trhu (až do vypuknutí pandemie covid-19) zlepšila a že došlo ke změně regulačního rámce, ale že se pravidla státní podpory přitom od roku 2013 nezměnila.

VIII

Činnosti Komise týkající se zpracování případů byly do značné míry v souladu s vnitřními procesy. Komise velmi pečlivě posoudila plány restrukturalizace, vyžádala si podrobné informace a důkladně je prozkoumala. Nezpochybnila však stanoviska členských států tvrdících, že v každém jednotlivém případě existují podmínky pro výjimečné schválení státní podpory. Stejně tak Komise schválila opatření, jejichž cílem bylo omezit narušení hospodářské soutěže, aniž by ve zveřejněných rozhodnutích analyzovala dopady.

IX

Může být proto zapotřebí zvážit zefektivnění kontroly, kterou Komise provádí u státní podpory poskytované finančnímu sektoru. Na základě připomínek v této zprávě doporučujeme, aby Komise:

• provedla hodnocení toho, zda jsou pravidla státní podpory nadále vhodná, a v případě potřeby přijala nápravná opatření,
• dále posílila dodržování interních procesů a ověřených postupů,
• zlepšila měření výkonnosti.

X

Tento audit výkonnosti je součástí činnosti EÚD v oblasti správy finančních a ekonomických záležitostí. Doplňuje již zveřejněné zprávy EÚD o finančním dohledu a politice hospodářské soutěže a může přispět k diskusím o obnově bankovního sektoru v EU. K rozhodnutí provést tento audit vedlo zjištění, že deset let po propuknutí finanční krize zůstal bankovní sektor v EU významným příjemcem státní podpory, a to i přes značné úsilí EU, aby v budoucnosti nebyly rekapitalizace bank z vnějších zdrojů zapotřebí. Naše auditní činnost byla dokončena před vypuknutím epidemie covid-19 a tato zpráva nezohledňuje nový vývoj a změny politik, k nimž došlo v reakci na pandemii. Přesto nabízí poznatky, které jsou i nadále relevantní: a) je důležité zajistit, aby podpora za účelem zmírnění krize byla omezena na škody způsobené krizí, a b) použití pravidel pro krize by mělo být přehodnoceno, jakmile krize ustoupí. Pravidla státní podpory týkající se bank, která byla předmětem tohoto auditu, zůstávají v platnosti současně s iniciativami, které Komise od konce tohoto auditu realizovala, jako např. zavedení dočasného rámce.

Úvod

Kontrola státní podpory podle SFEU

01

Cílem kontroly státní podpory, která je výlučnou pravomocí Evropské komise, je zajistit integritu vnitřního trhu prostřednictvím ochrany hospodářské soutěže před narušením trhu ze strany členských států. Společnost, která obdrží podporu od své vlády, získává výhodu oproti svým konkurentům. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) obecně zakazuje státní podporu, pokud není odůvodněna obecnými důvody hospodářského rozvoje nebo není poskytována za dobře vymezených výjimečných situací, například k nápravě vážné poruchy v hospodářství některého členského státu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (viz rámeček 1).

02

Evropská komise je povinna zajistit, aby byl tento zákaz dodržován a aby byly výjimky uplatňovány účinně a jednotně v celé EU. Komise má při vymáhání čl. 107 odst. 3 SFEU širokou posuzovací pravomoc¹, kterou může vykonávat přijetím pokynů vymezujících způsob, jakým Komise posuzuje slučitelnost určitého opatření. Toto posouzení slučitelnosti se musí opírat o uplatnění řádných ekonomických zásad. V tomto ohledu sdělení Komise ze dne 8. května 2012 o modernizaci státní podpory v EU uvedlo, že složitost stávajících pravidel představuje pro kontrolu státní podpory výzvu, a požadovalo určení a vymezení společných zásad, aby byla zajištěna jednotnost a rovné zacházení u všech opatření a hospodářských odvětví². Při posuzování toho, zda opatření členského státu představuje státní podporu, nemá Komise prostor pro uvážení, vyjma složitých ekonomických posouzení, která by Komise případně prováděla, např. za účelem zjištění toho, zda opatření zvýhodňuje příjemce.

Soudní přezkum prováděný soudy EU

03

Rozhodnutí Komise o státní podpoře a její postupy vedoucí k vydání těchto rozhodnutí podléhají soudnímu přezkumu ze strany soudů EU, a to za podmínek popsaných ve SFEU a v judikatuře soudů EU. Pokud se má za to, že akt EU porušuje Smlouvy EU, sekundární právní předpisy přijaté při jeho uplatňování nebo základní práva, může být Soudní dvůr požádán o jeho zrušení. Podle čl. 263 odst. 2 SFEU mohou žalobu na neplatnost podat „privilegovaní žalobci“, jako jsou členské státy a orgány EU, kteří nemusí prokazovat právní zájem na podání žaloby. Podle čl. 263 odst. 4 SFEU mohou fyzické osoby nebo společnosti také požádat Soudní dvůr, aby zrušil akt, který se jich bezprostředně a osobně dotýká.

04

Členské státy a příjemci tudíž mohou napadnout rozhodnutí o státní podpoře. Pokud se konkurenti domnívají, že Komise měla zahájit formální vyšetřování, mohou tvrdit, že byla porušena jejich procesní práva. Pro účely napadení opodstatněnosti rozhodnutí o státní podpoře nemají konkurenti právní postavení, pokud nemohou prokázat, že jejich postavení na trhu bylo podstatně ovlivněno způsobem, který činí jejich případ jedinečným. Žaloby jiných fyzických osob nebo společností (včetně akcionářů a držitelů dluhopisů s rekapitalizovanými závazky) obecně nejsou přípustné, pokud nemohou prokázat, že se jich rozhodnutí o státní podpoře dotýká bezprostředně a osobně.

05

Míra soudního přezkumu ze strany soudů EU se liší, pokud jde o podstatu rozhodnutí o státní podpoře. Aby posoudil, zda opatření představuje „podporu“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, musí Tribunál provést komplexní přezkum toho, zda opatření spadá do působnosti uvedeného článku. Takový přezkum je však omezenější, pokud mají hodnocení Komise technickou nebo komplexní povahu.

06

Pokud jde o přezkum slučitelnosti podle čl. 107 odst. 3 SFEU, podle něhož má Komise širokou posuzovací pravomoc, soudní přezkum se omezuje na ověření toho, zda byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se odůvodnění, a na kontrolu věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností či zneužití pravomoci. Kromě toho by Komise měla jednat jednotně. Soudní dvůr zejména potvrdil, že soudy EU prováděný soudní přezkum posouzení Komise ve věci toho, zda určitá událost má za následek vážnou poruchu v hospodářství, podléhá pouze kritériu výše popsaného zjevně nesprávného posouzení³.

Státní podpora finančním institucím – během globální finanční krize a po ní

07

Globální finanční krize v letech 2007 až 2008 vyvolala v následujících letech bezprecedentní nárůst státní podpory finančním institucím. Veřejná intervence byla považována za nezbytnou k omezení hrozby, kterou banky představovaly pro finanční stabilitu. Opatření byla také považována za klíčová pro řešení krizí bank systémového významu a krizí státního dluhu v řadě zemí EU. Využití peněz daňových poplatníků na rekapitalizaci bank z vnějších zdrojů značně převýšilo státní podporu jiným odvětvím během finanční krize. Bankovní sektor EU, který podle Evropské federace bank v roce 2017 přispěl ke kolektivnímu HDP členských států EU čtyřmi procenty⁴, zůstává významným příjemcem státní podpory. Obrázek 1 uvádí částky státní podpory schválené v letech 2008 až 2018. Obecně se částka státní podpory schválené pro finanční sektor stabilizovala.

08

Snížená potřeba zásahů státu v bankovním sektoru EU v posledních letech měla dopad na činnosti Komise v oblasti kontroly státní podpory. Pokles částek podpory se odráží v počtu případů, které musela Komise řešit. Od roku 2009 do roku 2012 Komise každoročně přijala v průměru 57,5 rozhodnutí. Tento počet klesl na osm rozhodnutí v roce 2016, 21 v roce 2017 a šest v roce 2018. V době auditu Komise předpokládala, že dojde k dalšímu snižování podpory v budoucnu.

09

V reakci na finanční krizi přijala EU řadu opatření k zajištění stability finančního sektoru. V březnu 2009 se Evropská rada dohodla na potřebě zlepšit regulaci a dohled nad finančními institucemi v EU a na základě „de Larosièrovy zprávy“⁵ zejména na zřízení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) odpovědné za makroobezřetnostní dohled (další podrobnosti viz rámeček 2).

10

Obnova po krizi rovněž vedla k revizi mikroobezřetnostního rámce EU, přičemž došlo k vytvoření rámce pro řešení krizí v celé EU a k podpoře společných přístupů v oblasti dohledu. Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (dále také „BRRD“) byla přijata na jaře 2014 s cílem poskytnout orgánům komplexní a účinná opatření k řešení selhání bank na vnitrostátní úrovni a také režimy spolupráce pro řešení přeshraničních bankovních selhání. Nový rámec se dosud uplatnil pouze v omezeném počtu případů. Při přezkumu provádění směrnice BRRD a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí Komise zjistila určité nedostatky, zejména v koordinaci mezi příslušnými aktéry, ale považovala za předčasné navrhovat a přijímat legislativní návrhy⁶.

11

Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank byla zavedena se záměrem vyhnout se budoucím rekapitalizacím bank z vnějších zdrojů a chránit daňové poplatníky v EU⁷ a není jí dotčena slučitelnost opatření se Smlouvami EU podle pravidel EU pro státní podporu. Směrnice BRRD stanoví, že pokud banka požaduje mimořádnou veřejnou podporu, má se za to, že je nebo pravděpodobně bude v selhání – což je rozhodnutí, které musí přijmout orgány dohledu nebo orgány příslušné k řešení krize s výjimkou zvláštních okolností uvedených ve směrnici – a musí být likvidována v běžném konkurzním řízení nebo za výjimečných okolností má být předmětem řešení krize. Směrnice BRRD kromě toho stanoví pro využití státní podpory při řešení krize striktní podmínky. Další podrobnosti viz rámeček 3.

12

Další reakcí na finanční krizi bylo vytvoření bankovní unie. Ačkoli je v současnosti stále neúplná, institucionální integrace mezi členskými státy eurozóny došla ještě dále⁸. Byly zřízeny první dva pilíře bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu (SSM) a jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM). Třetí pilíř, společný systém ochrany vkladů, dosud není zaveden. Podle Komise jsou navíc nezbytná další opatření k řešení zbývajících rizik bankovního sektoru (zejména rizik souvisejících s nesplácenými úvěry nebo iniciativy na pomoc bankám při diverzifikaci jejich investic do státních dluhopisů)⁹.

13

Hospodářské klima EU se od globální finanční krize výrazně zlepšilo a zůstalo obecně příznivé až do vypuknutí epidemie covid-19. Panuje všeobecná shoda, že banky v Evropě se díky opatřením přijatým po finanční krizi staly odolnější. Jejich ziskovost však zůstává nízká. Evropa má příliš mnoho bank a evropský bankovní sektor po krizi je více přeshraničně roztříštěný než před krizí¹⁰. V některých zemích stále existují zděděné problémy. Bylo dosaženo pokroku v oblasti řešení nesplácených úvěrů, současná úroveň nesplácených úvěrů v EU je však stále vyšší než v ostatních významných rozvinutých zemích¹¹. Kromě toho může objem nesplácených úvěrů znovu narůst, pokud nebude možné zmírnit dopady epidemie COVID-19 na ekonomiku.

14

Je třeba upozornit, že na úlohu Komise jako kontrolního subjektu v oblasti státní podpory nelze nahlížet izolovaně, pokud jde o finanční sektor. Komise je pouze jedním důležitým článkem v řetězci. Tento řetězec se dále skládá z členských států, které se rozhodly podpořit určitou banku, z vedení bank, externích auditorů, orgánů bankovního dohledu a orgánů pro řešení krizí, a všechny tyto subjekty mají svou úlohu. Pokud nově zavedený systém nebude fungovat správně, mohla by být uplatněna kontrola státní podpory. V předchozích zvláštních zprávách, které EÚD vydal v roce 2017¹² a v lednu 2018¹³, jsme zjistili nedostatky v přípravě na řešení krizí (Jednotný výbor pro řešení krizí) a určité vady návrhu a známky neefektivního provádění rámce pro řešení krizí (Evropská centrální banka). Kromě toho přetrvávají obavy, že bankovní sektor stále nemusí být připraven na nová, přísnější pravidla. Úloha Komise je tedy i nadále zásadní a současně náročná.

Státní podpora pro finanční instituce – pravidla státní podpory

15

Úkol Komise při provádění článků 107 a 108 SFEU spočívá v zachování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a rovných podmínek v EU. Během finanční krize byl rámec státní podpory přizpůsoben tak, aby se zaměřil na finanční stabilitu jako zastřešující cíl pro bankovní sektor, a přitom se snažil zajistit, aby podpora a narušení hospodářské soutěže mezi bankami a napříč členskými státy byly udržovány na nezbytném minimu. Posledně jmenované opatření je zásadní pro zajištění toho, aby státní podpora nebránila rovným podmínkám mezi příjemci podpory a jejich konkurenty a zdravějšími společnostmi a zároveň aby se omezilo množství peněz daňových poplatníků směřujících do finančních institucí v selhání¹⁴. Komise stanovila zvláštní pravidla státní podpory pro účely použití čl. 107 odst. 3 na podporu finančních institucí během krize (dále jen „krizová pravidla“), která byla změněna v letech 2010, 2011 a 2013 (viz rámeček 4). Sdělení o bankovnictví z roku 2013 zrušilo sdělení o bankovnictví z roku 2008 a provedlo určité revize sdělení o znehodnocených aktivech a sdělení o restrukturalizaci¹⁵.

16

Dne 19. března 2020 přijala Komise dočasný rámec, který umožní členským státům dále podporovat hospodářství v období epidemie COVID-19¹⁶. Pokud jde o banky, sdělení uvádí, že podpora nebankovním subjektům nebude považována za (nepřímou) podporu bankám a že opatření na podporu bank v případě přímých škod, které utrpí v důsledku epidemie Covid-19, by se považovala za opatření podle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a nebyla by posuzována podle stávajících pravidel. Jakákoli opatření, která nespadají do působnosti sdělení nebo na něž se nevztahuje čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU, musí být oznámena Komisi a posuzují se podle pravidel státní podpory vztahujících se na bankovní odvětví. Pravidla státní podpory, která byla předmětem tohoto auditu, tudíž zůstávají použitelná.

Rozsah a koncepce auditu

17

V minulosti jsme již provedli audity politiky hospodářské soutěže, včetně kontroly státní podpory, nikdy jsme však neuskutečnili specializovaný audit výkonnosti týkající se prosazování politiky hospodářské soutěže EU v oblasti státní podpory finančním institucím. Tento audit jsme se rozhodli provést s ohledem na nový regulační rámec pro bankovní sektor EU a vývoj na trhu.

18

Náš audit se zaměřil na období od srpna 2013 do konce roku 2018. Posuzovali jsme, zda Komise řádně řídila kontrolu státní podpory finančním institucím s cílem zajistit, aby byla podpora výjimečná a omezená na nezbytné minimum. Zaměřili jsme se na GŘ COMP a položili jsme si tyto otázky:

• Měla Komise vhodné nástroje a zdroje k provádění kontroly státní podpory?
• Prosazovala Komise kontrolu státní podpory tak, aby zajistila, že podpora bude výjimečná a omezená na nezbytné minimum?

19

Pokud jde o dosažení cílů, zkoumali jsme stanovování cílů GŘ COMP, jeho hodnocení rizik, vhodnost rámce měření výkonnosti a to, zda GŘ COMP provedlo hodnocení ex post a posouzení dopadů. Analyzovali jsme organizační strukturu GŘ COMP (včetně interních kontrol a vhodnosti vyčleněných zdrojů), jakož i etický rámec GŘ COMP. Dále jsme analyzovali, zda má Komise nezbytné právní pravomoci a zda procesní rámec a vnitřní procesy usnadňují efektivní a transparentní postupy. Zkoumali jsme, zda pravidla státní podpory pro banky vycházela z hodnocení ex ante, zda byla současná pravidla vhodná pro daný účel a zda odrážela situaci v oblasti trhu a regulace.

Aby bylo možné posoudit, zda Komise při provádění kontroly státní podpory postupovala účinně, zkoumali jsme celý postup týkající se státní podpory a také jsme prověřili, zda procesy a postupy Komise zajistily správnost jejích rozhodnutí¹⁷.

20

Kontrolu státní podpory ex ante ze strany veřejného orgánu provádí pouze EU. Proto jsme k odvození standardů pro náš audit použili dokumenty EU. Shromáždili jsme důkazní informace přezkoumáním dokumentů, které dodalo GŘ COMP, jakož i prostřednictvím pohovoru se zaměstnanci. K projednání hlavních výsledků naší práce jsme využili skupinu odborníků.

Připomínky

Dosažení cílů, posouzení rizik a hodnocení

21

Rámec vnitřní kontroly Komise vyžaduje stanovení cílů, hodnocení s nimi souvisejících rizik a měření výkonnosti. Posouzení dopadů a hodnocení právních předpisů a jiných než výdajových činností, pokud se na ně nevztahuje výjimka, musí být prováděno v souladu s hlavními zásadami pokynů Komise pro zlepšování právní úpravy s cílem posoudit výkonnost zásahů EU a analyzovat možnosti a související dopady na nové iniciativy.

Stanovení cílů a měření výkonnosti

22

GŘ COMP stanovilo cíle dostatečně jasně pro účely identifikace a posouzení souvisejících rizik v souladu s rámcem vnitřní kontroly Komise¹⁸. Aktuální cíle a mandáty musí být stanoveny na každé úrovni a pro nejvýznamnější činnosti, a to až na úroveň úkolů a cílů přidělených jednotlivým zaměstnancům. Mandáty musí být v souladu s povinnostmi Komise na základě Smluv a jejích politických cílů. GŘ COMP v souladu s požadavky stanovilo ve svém strategickém plánu na období 2016–2020 cíle dostatečně jasně z hlediska identifikace rizik pro jejich dosažení a tyto cíle dále upřesnilo a aktualizovalo ve svých (ročních) plánech řízení.

23

GŘ COMP dle požadavků stanovilo ukazatele výsledků a výstupů. Používané ukazatele však neměří účinek činností GŘ COMP, a to částečně v důsledku faktorů, které jsou mimo vliv tohoto generálního ředitelství. Účelem ukazatelů výkonnosti u cílů je umožnit sledovat pokrok při dosahování těchto cílů¹⁹. GŘ COMP informovalo o dosažení svých cílů ve svých výročních zprávách o činnosti. Rámeček 5 obsahuje ukazatele projednávané v tomto odstavci pro každý příslušný cíl.

24

Použité ukazatele výsledků však odrážejí externí faktory a postrádají jasný příčinný vztah k činnostem Komise v oblasti kontroly státní podpory. Například u cíle „Lépe cílená podpora posilující růst“ použitý ukazatel výsledku „procento podpory ve srovnání s HDP“²¹ odráží skutečnost, že potřeba podpory byla menší a že HDP v posledních letech rostl. Ukazatele výsledků používané k měření úspěchu Komise při plnění cíle „Stabilita a podpora hospodářské soutěže v bankovním sektoru“ odrážejí zvýšenou odolnost bank obecně, částečně vyplývající spíše z využití peněz daňových poplatníků než z činností Komise²². Ukazatel pro cíl spočívající v zachování práva hospodářské soutěže EU v souladu se situací na trhu dále ukázal, že zainteresované subjekty jsou spokojeny s mírou svého zapojení do konzultací²³, nikoli však to, zda byla pravidla sladěna se situací na trhu.

25

Ukazatele výkonnosti Komise neměřily úspěch restrukturalizací ani dopad rozhodnutí Komise o státní podpoře na bankovní trhy v EU. Komise nevymezila ukazatele výkonnosti, které by prokazovaly, že restrukturalizace byla úspěšná, což je zásadní s ohledem na počet případů, kdy se později ukázalo, že banky nejsou životaschopné²⁴. Neexistovaly ani ukazatele pro měření dopadu státní podpory schválené Komisí na integritu vnitřního trhu obecně a na přeshraniční činnosti bank v EU konkrétně.

Posouzení rizik

26

GŘ COMP identifikovalo rizika pro dosažení cílů a určilo, jak by měla být taková rizika řízena. Rámec vnitřní kontroly Komise vyžaduje i posouzení rizik a řízení rizik²⁵. Proces posuzování rizik GŘ COMP byl založen na procesu posuzování rizik Komise a byl s ním v souladu. GŘ COMP určilo a posoudilo rizika v rámci postupu zdola nahoru, který zahrnoval provozní útvary pověřené prosazováním politiky hospodářské soutěže, koordinační oddělení a další horizontální jednotky.

27

Posouzení rizik GŘ COMP však nezahrnovalo rizika týkající se dosahování cílů významných pro kontrolu podpory finančnímu sektoru ani riziko, že by pravidla GŘ COMP již nebyla v souladu se situací na trhu. Posouzení rizik provedené GŘ COMP nepokrývalo potenciální rizika pro dosažení cílů stanovených konkrétně pro kontrolu státní podpory finančnímu sektoru. Kromě toho má pro zajištění účinného prosazování práva hospodářské soutěže EU zásadní význam zachování pravidel státní podpory, která jsou v souladu se situací na trhu²⁶. Podle našeho názoru je to zvláště důležité u pravidel určených k řešení výjimečných okolností vyvolaných globální finanční krizí²⁷. Komise však neklasifikovala riziko, že krizová pravidla již nebudou odrážet situaci na trhu, jako „klíčové riziko“ pro účinné vymáhání zákazu státní podpory.

Posuzování dopadů a hodnocení

28

Pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy vyžadují proces posuzování dopadů, který má podpořit tvorbu politik shromažďováním a analýzou důkazů. Podle pokynů by měla být příprava politiky podpořena jak hodnoceními, tak posouzeními dopadů. Oba postupy zkoumají, jak se problém řeší nebo jak by se měl řešit, aby bylo dosaženo požadovaných cílů²⁸. Komise používá hodnocení, aby určila, zda jsou politiky nebo právní předpisy EU stále odůvodněné, zda potřebují změny nebo zda by měly být prostě ukončeny. Zásady zlepšování právní úpravy rovněž zdůrazňují, že řádné provádění politik zahrnuje také sledování jejich použití v praxi. To má zajistit, aby politiky dosáhly svých zamýšlených výsledků, a pokud se tak nestane nebo pokud dojde k nezamýšleným důsledkům, aby mohla být přijata nápravná opatření.

29

Pracovní dokument útvarů Komise²⁹ a externí studie zadaná Evropským parlamentem³⁰ zkoumaly, zda krizová pravidla dosáhla v roce 2011 svých cílů. Pracovníci GŘ COMP došli k závěru, že poskytnutá státní podpora a kontrola státní podpory ze strany Komise přispěly k zachování vnitřního trhu po celou dobu krize. Autoři konstatovali, že různými způsoby došlo k narušování hospodářské soutěže, došli však k závěru, že:

• Komise účinně provozovala koordinační nástroj, který umožňoval jednotné zacházení se všemi členskými státy a bankami, a
• nejúčinnějším prostředkem, který Komisi umožnil minimalizovat rizika narušení hospodářské soutěže, byly dalekosáhlé povinnosti restrukturalizace.

Za období do roku 2011 studie EP zjistila, že podstatná část opatření k boji proti finanční krizi byla mimo oblast působnosti pravidel státní podpory a je obtížné oddělit účinek státní podpory od účinku jiných faktorů. Autoři došli k závěru, že:

• Komisi se nepodařilo udržet jednotný přístup u všech zemí a firem a
• rozdílné postupy mezi členskými státy oslabily fungování vnitřního trhu, a to navzdory úsilí Komise³¹.

Studie navíc vyjádřila obavy z nedostatečné transparentnosti a zdůraznila, že je zapotřebí, aby rozhodnutí Komise byla zveřejňována rychleji³².

30

Nebylo provedeno formální hodnocení současných krizových pravidel. Ačkoli Komise před revizí v roce 2013 konzultovala členské státy a další zainteresované subjekty, formálně účinnost krizových pravidel nezhodnotila. Aktuální verze sdělení o bankovnictví byla zveřejněna v srpnu 2013 po konzultaci s členskými státy a po dialogu s Hospodářským a finančním výborem a také s centrálními bankami. Komise provedla i určité úpravy dalších krizových pravidel, která zůstala v době našeho auditu zachována. Komise u svých krizových pravidel formálně nehodnotila ani dosažení cílů, ani přidanou hodnotu EU, s cílem je posléze změnit nebo pozastavit³³. Komise také formálně neposoudila dopad svých krizových pravidel a jejich uplatňování na hospodářskou soutěž na bankovních trzích v EU.

Struktury řízení, etický rámec a zdroje

31

Rámec vnitřní kontroly Komise vyžaduje zřízení komplexních struktur řízení. Struktury řízení musí umožňovat účinný vnitřní dohled nad všemi souvisejícími činnostmi a musí podporovat dosahování jeho cílů. Musí přenášet příslušné povinnosti a musí navrhnout a zavést řádné vztahy podřízenosti, které umožní výkon oprávnění, plnění povinností a tok informací³⁴. Kromě toho by Komise měla mít kvalifikované pracovní síly a účinně využívat své zdroje na podporu plnění svých priorit a hlavních činností³⁵.

Struktury řízení

32

Maticová struktura s řádnými vztahy podřízenosti umožňovala přiměřený tok informací a odpovídající vnitřní dohled ze strany vyššího vedení. GŘ COMP vytvořilo maticovou strukturu založenou na nástrojích a sektorech, která prosazuje znalosti o nástrojích a odvětvích. Řešením případů státní podpory pro finanční instituce byla pověřena tři specializovaná oddělení. Koordinační oddělení poskytovalo podporu týkající se věcných a procesních otázek a tým hlavního ekonoma byl do tohoto procesu zapojen, ale neexistovala žádná dokumentace o vstupech tohoto oddělení v podobě podrobné ekonomické analýzy týkající se výsledného narušení hospodářské soutěže nebo existence selhání trhu v jednotlivých případech. Obrázek 2 ukazuje organizační struktury odpovědné za kontrolu státní podpory finančním institucím.

Etický rámec

33

GŘ COMP prosazovalo silnou etickou kulturu se zaměřením na prevenci. V souladu s politikou Komise spočívající v podpoře firemní etické kultury se GŘ COMP zaměřilo na prevenci prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Zaměstnanci musí předkládat každoroční prohlášení, že budou dodržovat etická pravidla. Osoby, které zpracovávají konkrétní případy, musí podepsat formulář o střetu zájmů pro každý případ, na němž pracují. Potenciální konflikty se posuzují v každém jednotlivém případě.

34

Etický rámec GŘ COMP odkazuje na obecné povinnosti zaměstnanců EU a zdůrazňuje, že šíření vnitřních informací a obchodování zasvěcených osob zakládá trestné činy. Na rozdíl od zaměstnanců v jiných útvarech Komise mohou zaměstnanci GŘ COMP i všichni ostatní zaměstnanci Komise, kteří se podílejí na případech státní podpory, získat výsadní přístup k tržně citlivým informacím o jednotlivých účastnících trhu. Kromě toho mají rozhodnutí Komise v případech státní podpory významný dopad na finanční trhy, zejména na ceny akcií a dluhopisů příjemců. GŘ COMP však nezavedlo monitorování ani jiné mechanismy ke kontrole toho, zda zaměstnanci při provádění finančních transakcí dodržují pravidla.

Lidské a IT zdroje

35

Komise vyčlenila dostatečné personální zdroje, přilákání a udržení potřebných kvalifikovaných pracovníků se však stalo náročnější. Zaměstnanci měli obecně kvalitní vzdělání a odborné znalosti, jakož i příslušnou pracovní praxi. Dobře navržená profesní příprava na pracovišti a mentorský program a také intranetový nástroj pro sdílení znalostí umožnily novým zaměstnancům seznámit se s jejich úkoly a zkušenější pracovníci pověření vyřizováním případů mohli díky těmto prvkům své znalosti průběžně aktualizovat. Ředitelství D čelilo v letech 2015 a 2016 vlně odchodů a řada velmi zkušených pracovníků odešla nedávno³⁶. GŘ COMP se s velkými problémy snažilo najít nové uchazeče, přijalo však zmírňující opatření. Celkově byla Komise dobře vybavena, aby zvládla značně snížený počet případů v kontrolovaném období.

36

Komise plánuje zavést nové systémy informačních technologií, které vedení a zaměstnancům pomohou efektivněji provádět, dokumentovat a sledovat jejich práci. Účelem IT systémů Komise je přispět k bezpečné, efektivní a integrované správě případů v oblasti hospodářské soutěže a poskytnout nezbytnou podporu pro každodenní provoz Komise. GŘ COMP nemělo jednotný systém pro automatické shromažďování a ukládání všech dokumentů souvisejících s případem, namísto toho používalo různé aplikace. GŘ COMP se však rozhodlo vést vývoj nového společného systému správy případů, který má nahradit zastarávající systémy pro správu případů a dokumentů. Tímto způsobem hodlá modernizovat své IT systémy a řešit riziko, že nebude schopno zachovat si svou kapacitu k prosazování práva kvůli nedostatečnému výkonu jeho stávajícího IT systému³⁷.

Rámec pro kontrolu státní podpory a pravidla státní podpory

37

Předpokladem efektivní a účinné kontroly státní podpory jsou příslušné pravomoci a procesní nástroje. Pravidla státní podpory by měla být řádně vypracována, aby bylo zajištěno, že budou vhodně odrážet cíle Smlouvy a prosazovat restriktivní výklad výjimky z pravidla, které státní podporu zakazuje. Za tím účelem je rovněž zásadní, aby pravidla odrážela situaci na trhu (včetně příslušných změn v regulačním rámci) v jakémkoli daném časovém období.

Procesní rámec pro kontrolu státní podpory

38

Komise má potřebné pravomoci pro účinnou a efektivní kontrolu státní podpory. Podle čl. 108 odst. 3 SFEU musí členské státy informovat Komisi o plánovaných opatřeních a nesmí je zavést bez předchozího souhlasu Komise. Zásada loajální spolupráce vyžaduje, aby si EU a členské státy navzájem pomáhaly. Kromě toho musí členské státy učinit veškerá vhodná opatření, aby zajistily plnění svých závazků vyplývajících ze Smluv a usnadnily plnění úkolů a cílů EU³⁸.

39

Procesní nařízení stanoví vhodný rámec pro výkon pravomocí Komise. Procesní nařízení a jemu předcházející předpisy stanoví pravidla pro postupy v oblasti státní podpory. Členské státy musí dostatečně včas informovat Komisi o jakýchkoli plánech na poskytnutí podpory a v oznámení poskytnout všechny nezbytné informace, aby Komisi umožnily přijmout rozhodnutí³⁹. Komise musí oznámení posoudit ihned po jeho obdržení. Po předběžném posouzení Komise do dvou měsíců od obdržení úplného oznámení⁴⁰:

• pokud shledá, že oznámené opatření není podporou, přijme v tomto smyslu rozhodnutí;
• pokud nemá žádné pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne, že opatření je slučitelné s vnitřním trhem („rozhodnutí nevznášet námitky“)⁴¹;
• pokud má pochybnosti o slučitelnosti oznámeného opatření s vnitřním trhem, rozhodne o zahájení postupu podle čl. 108 odst. 2 SFEU („rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“)⁴².

Pokud Komise takové rozhodnutí nepřijala, považuje se souhlas Komise s podporou za udělený⁴³.

40

Komise zejména měla zákonnou pravomoc, jak zajistit, že její rozhodnutí budou založena na úplných a správných informacích. Žádosti o informace podle procesního nařízení slouží Komisi k tomu, aby ji poskytly informace nutné k provedení posouzení. Podle článku 5 procesního nařízení může Komise požádat oznamující členské státy o informace v kterékoli fázi řízení. Když Komise zahájí formální vyšetřovací řízení podle čl. 4 odst. 4 procesního nařízení, mohou zúčastněné strany předložit připomínky a Komise si za určitých okolností může vyžádat informace o trhu z jiných zdrojů⁴⁴. Kromě toho v případech, kdy rozhodujícím faktorem pro rozhodnutí byly nesprávné informace od oznamujícího členského státu, dává článek 11 procesního nařízení Komisi pravomoc toto rozhodnutí zrušit.

41

Vedle formálních postupů a pravomocí stanovených v procesním nařízení vypracovala Komise postupy dobrovolné spolupráce, zejména „kontakty před oznámením“, které jsou popsány v kodexu osvědčených postupů. Kodex osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory (dále jen „kodex osvědčených postupů“)⁴⁵ byl aktualizován v roce 2018⁴⁶ po konzultaci s členskými státy a dalšími zainteresovanými subjekty. Podle Komise nabízí fáze před oznámením příležitost projednat rozsah informací, které mají být předloženy, a poskytnout členským státům pokyny, jak zajistit, aby bylo oznámení úplné. Při revizi kodexu osvědčených postupů z roku 2018 bylo uznáno, že kontakty před oznámením mohou zahrnovat neformální a důvěrné projednávání právních a ekonomických aspektů opatření před tím, než bude formálně oznámeno jako osvědčený postup, zejména pokud jde o ty aspekty, které nemusí být plně v souladu s pravidly státní podpory, včetně případů, kdy jsou nezbytné významné změny opatření⁴⁷. Obrázek 3 uvádí přehled rozdílů mezi formálními a neformálními postupy.

42

Komise se rozhodla uznat rozšířený rozsah a dobu trvání kontaktů před oznámením jako osvědčený postup. Revize z roku 2018 tedy prodloužila doporučený orientační časový rámec kontaktů před oznámením ze dvou na šest měsíců. Shrnutí odpovědí na veřejnou konzultaci⁴⁸ ukázalo, že členské státy obecně ocenily existenci této neformální konzultace. Podle názorů některých členských států však byla tato doba trvání příliš dlouhá. Dva z 21 respondentů vyzvali k větší transparentnosti. Dle našeho názoru může délka fáze před oznámením (která může být ukazatelem pochybností po oznámení) vést také ke zvýšení rizika právních námitek.

Pravidla státní podpory

43

Pravidla Komise týkající se kontroly státní podpory finančnímu sektoru jsou obecně dobře připravena a jsou srozumitelná. Sdělení o bankovnictví z roku 2013 je vypracováno jasně a srozumitelně a je do značné míry v souladu s předchozími sděleními týkajícími se krizí. Sleduje stejnou strukturu jako sdělení o bankovnictví z roku 2008, což usnadňuje pochopení obecné logiky a fungování pravidel. Ve sdělení však chybí explicitní kritéria pro určení vážné poruchy, což znamená, že Komise má velký prostor pro uvážení.

44

Komise má povinnost stanovit taková pravidla státní podpory, která jsou přiměřená svému účelu, a zajistit, aby tato pravidla byla v souladu se situací na trhu a současným hospodářským a právním uvažováním. Ve sdělení o bankovnictví z roku 2013 byla rovněž výslovně zdůrazněna zásada, že pravidla státní podpory musí být průběžně aktualizována⁴⁹. Původní krizová pravidla, včetně bankovního sdělení z roku 2008, vycházela ze závěrů Rady ECOFIN a odrážela tehdejší situaci na trhu. V roce 2008 se Rada ECOFIN na základě dopadu světové finanční krize rozhodla přijmout veškerá nezbytná opatření na podporu zdraví a stability bankovního systému, aby se obnovila důvěra v řádné fungování finančního sektoru, a to v době, kdy ani v zásadě zdravé banky neměly přístup k financování kvůli obecným turbulencím na trhu. V této době Komise ve sdělení o bankovnictví z roku 2008 zvažovala skutečně výjimečné okolnosti, které by umožnily použití bývalého čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES, nyní čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (viz rámeček 6). Stávající sdělení o bankovnictví z roku 2013 rovněž zdůrazňuje, že odchylka od čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU je možná pouze po dobu, kdy přetrvává krizová situace, v tomto ohledu však nehovoří tak konkrétně⁵⁰.

45

Komise přezkoumala a přizpůsobila svá sdělení, neboť hospodářské podmínky se v letech 2010 a 2011 postupně zlepšovaly. Komise přezkoumala sdělení o bankovnictví z roku 2008 v roce 2010 a znovu pak v roce 2011 a při obou přezkumech stanovila, že čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy je nadále použitelný. Podle revidovaných sdělení Komise odůvodňovala použití tohoto článku za situace rychlejšího než očekávaného hospodářského oživení a upravila sdělení s ohledem na přípravu na přechod na režim po krizi a na vypracování trvalých pravidel pro státní podporu při záchraně bank a restrukturalizaci za normálních tržních podmínek. V roce 2011 Komise vysvětlila, že zostření napětí na trzích státních dluhopisů, ke kterému došlo v roce 2011, vystavilo bankovní sektor v Unii zvyšujícímu se tlaku.

46

V roce 2013 Komise po konzultacích s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami pozměnila krizová pravidla. Aktuální verze sdělení o bankovnictví byla zveřejněna v srpnu 2013 po konzultaci s členskými státy a po dialogu s Hospodářským a finančním výborem. Na rozdíl od původních krizových pravidel nebyla poslední verze založena na usnesení Rady ECOFIN.

47

Od roku 2013 však nedošlo k přezkumu poslední verze a v době našeho auditu nebyl žádný ani naplánován. Sdělení o bankovnictví z roku 2013 výslovně stanovilo, že „Komise přezkoumá toto sdělení tak, jak bude považovat za vhodné, zvláště proto, aby zohlednila změny v tržních podmínkách nebo v regulačním prostředí, které mohou mít vliv na pravidla, která jsou v něm obsažena“. Evropský parlament opakovaně vyzval Komisi, aby každý rok znovu zhodnotila, zda jsou požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ve finančním sektoru i nadále plněny⁵¹. Komise formálně nehodnotila bankovní sdělení z roku 2013 ani to, zda používání čl. 107 odst. 3 písm. b) bylo po roce 2013 a do konce kontrolovaného období stále odůvodněné. Formální hodnocení nebylo ani plánováno do nejbližší budoucnosti po našem auditu. Podle Komise neexistovala žádná povinnost provést takový přezkum v předem stanovené lhůtě, ani žádný prvek, který by jej automaticky spustil.

48

Krizová pravidla byla nadále použitelná beze změn, ačkoli se hospodářské podmínky v EU a na jejích finančních trzích od poslední revize pravidel státní podpory v roce 2013 změnily a až do vypuknutí epidemie covid-19 byly obecně příznivé. Bankovní sektor v EU se stále potýkal s problémy, ale ty už nebyly tak rozšířené. Ostatní orgány EU odpovědné za finanční stabilitu během kontrolovaného období nestanovily, zda systémová rizika nadále vážně ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému EU nebo jeho části. Kromě toho Komise ve sdělení o bankovnictví z roku 2013 zdůraznila potřebu zajistit hladký přechod k budoucímu režimu směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a hladkou souhru mezi různými úlohami a povinnostmi všech dotčených orgánů⁵². Krizová pravidla nebyla po provedení směrnice BRRD k lednu 2015 a lednu 2016 revidována.

49

Kromě toho krizová pravidla neobsahovala konkrétní ustanovení pro posouzení státní podpory u zásahů státu, které jsou slučitelné se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank. Preventivní a dočasná opatření přípustná podle článku 32 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank jsou omezena na solventní instituce (viz rámeček 3). Ve sdělení o bankovnictví z roku 2013 Komise uznala, že vzhledem ke zvláštnostem úvěrových institucí a při neexistenci mechanismů umožňujících řešení problémů úvěrových institucí bez ohrožení finanční stability není vždy prakticky možné přistoupit k likvidaci úvěrové instituce v řádném konkurzním řízení. Z tohoto důvodu lze státní opatření na podporu likvidace krachujících úvěrových institucí považovat za slučitelnou podporu, je-li splněn požadavek stanovený v bodě 44. Tyto mechanismy ve formě nástrojů k řešení krize musely být zavedeny do 1. ledna 2016. Komise se domnívala, že je její přístup i nadále přiměřený.

50

Pokud jde o sdílení zátěže, je směrnice BRRD přísnější než sdělení o bankovnictví z roku 2013. Od provedení směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank ve vnitrostátním právu musela být vládní podpora v souladu s požadavky směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, přičemž musela být také slučitelná s pravidly EU pro státní podporu. Kromě toho, když Komise provádí posouzení státní podpory u vládních nástrojů stabilizace podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, měla by samostatně posoudit, zda jsou požadavky této směrnice, zejména ty, které se vztahují k požadavku na minimální absorpci ztrát ve výši 8 %, splněny, a také to, zda existuje velmi mimořádná situace systémové krize, která použití těchto nástrojů odůvodňuje⁵³. Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank stanoví přísnější požadavky na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů než sdělení, aby dosáhla jednoho z cílů zákonodárců: ochrany veřejných finančních prostředků minimalizováním toho, aby se instituce v selhání spoléhaly na mimořádnou veřejnou finanční podporu⁵⁴, což pravidla státní podpory neodrážejí. Další podrobnosti viz obrázek 4.

Výkon kontroly státní podpory

51

Dodržování vnitřních procesů a postupů zajišťuje dosažení cílů a podporuje individuální odpovědnost. Dodržování nejvyšších standardů profesionality a intelektuální důslednosti (včetně právní a ekonomické analýzy), jakož i zajištění náležitého postupu a transparentnosti mají prvořadý význam pro kvalitu výkonu činností v oblasti kontroly státní podpory. Podle svého rámce vnitřní kontroly by Komise měla definovat vlastní politiky, které stanoví očekávané výsledky, jakož i postupy pro provádění politik⁵⁵. Kontrolní činnosti musí ověřovat dodržování postupů a tím zajistit dosahování cílů.

Dodržování vnitřních procesů a postupů

52

Kontrola státní podpory v Komisi dodržovala struktury, vztahy podřízenosti a oprávnění a odpovědnosti stanovené za tímto účelem a zajišťovala odpovídající řízení a politický dohled. Vnitřní proces přípravy rozhodnutí (který probíhá předtím, než je jakékoli rozhodnutí navrženo komisaři pro hospodářskou soutěž) podléhá četným ověřením, srovnáním a kontrolám. Spolu s dalšími relevantními aktéry vedení rozhoduje o linii budoucího postupu a upřednostňovaných možnostech. Četná setkání na úrovni řízení a provozu nabízejí příležitost k diskusím, přezkumům a rozhodnutím o klíčových otázkách. Přípravné schůzky pro jednotlivé případy umožňují odpovědnému zástupci generálního ředitele zapojení v rané fázi, a to v závislosti na složitosti a fázi případu. O konkrétním případu rozhoduje společně sbor komisařů, což mu dává celkovou politickou odpovědnost.

53

Rozhodovací proces poskytoval ostatním GŘ příležitost vyjádřit své obavy. Závěrečnou konzultaci mezi různými útvary Komise před přijetím rozhodnutí představuje meziútvarová konzultace. Jejím účelem je sladit postoje útvarů a vypracovat společný přístup před předložením návrhu sboru komisařů. Pokud by tato konzultace vedla k zápornému stanovisku k návrhu, bylo by nutné návrh před předložením sboru komisařů změnit. Pokud je stanovisko kladné s připomínkami, je návrh přijat a zvážení připomínek je na hlavním útvaru, tj. GŘ COMP.

54

Ve všech případech zařazených do vzorku souhlasily ostatní útvary Komise s návrhy GŘ COMP, jak bylo požadováno. Ostatní útvary Komise, zejména Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů (GŘ FISMA) a Právní služba, byly konzultovány a poskytovaly svá stanoviska ve všech případech. Náš vzorek nezahrnoval případy, kdy jiná generální ředitelství vydala záporné stanovisko. V několika málo případech kladná stanoviska obsahovala i připomínky a otázky týkající se například poskytnutého odůvodnění nebo ekonomického posouzení.

55

Činnosti Komise týkající se řešení případů do značné míry dodržovaly její nezávazné a pravidelně aktualizované vnitřní pokyny. Vnitřní pracovní nástroje, jako je Příručka postupů⁵⁶, stanoví praktické postupy provádění vyšetřování a vnitřní mechanismy, jako jsou vztahy podřízenosti a podrobné administrativní kroky při zpracování případů, aby se zajistilo splnění procedurálních náležitostí. Příručka postupů pokrývá každý potenciální krok v průběhu doby životnosti případu, aby byl zajištěn bezchybný proces zpracování případu.

56

Komise se snaží zajistit jednotnou správu dokumentů s cílem usnadnit přístup veřejnosti k dokumentům. Přístup k dokumentům je zásadní součástí politiky transparentnosti, kterou provádějí evropské orgány. Podle Smlouvy mají toto právo na přístup všichni občané a obyvatelé EU⁵⁷. Komise zavedla standardní pravidla, aby zajistila, že bude kdykoli schopna poskytnout informace o záležitostech, za které je odpovědná. Dne 16. ledna 2015 vydal generální sekretariát sdělení o správě dokumentů a přístupu k dokumentům, a to na základě skutečnosti, že vyhledávání důležitých dokumentů často trvalo příliš dlouho, protože nebyly řádně zaregistrovány, archivovány a uchovávány. Zdůraznil, že řádná správa dokumentů v rámci Komise je nezbytná pro efektivitu a účinnost tohoto orgánu, pro usnadnění výměny a vyhledávání informací a pro zajištění souladu s použitelnými nařízeními, mimo jiné s nařízením o přístupu k dokumentům. Další podrobnosti ke správě dokumentů v Komisi viz rámeček 7.

57

Správa dokumentů GŘ COMP do značné míry vyhovovala standardům. Příručka postupů GŘ COMP pro oblast státní podpory stanoví požadavky na správu dokumentů v GŘ COMP, které doplňují a dále upřesňují jednotná pravidla Komise⁵⁹. Příručka postupů uvádí, že všechny „relevantní“ informace týkající se případů musí být uloženy v systému ISIS⁶⁰. Dodává, že požadavek registrace se vztahuje zejména na všechny dokumenty, které by mohly být relevantní v případě soudního sporu. Dokumenty nejsou zaregistrovány automaticky, ale na žádost zpracovatelů případů, pokud nebyly předloženy prostřednictvím oficiálního oznamovacího nástroje SANI. Komise obecně systematicky registrovala dokumenty v systému ISIS, jak je požadováno. Briefingy a zápisy z koordinačních schůzek a schůzek s komisařem (v souvislosti s případy) však nebyly zaregistrovány ve spisech případů, ale v samostatných spisech⁶¹. Z většiny schůzek s členskými státy byly pořízeny a zaregistrovány zápisy. V několika případech se tak ale nestalo⁶². Kromě toho jsme našli důkazy o kontaktech předcházejících fázi před oznámením, které nebyly v systému ISIS zdokumentovány.

58

Interní příručka postupů pro oblast státní podpory a kodex osvědčených postupů pro oblast státní podpory stanoví nezávazná komplexní pravidla pro kontakty před oznámením, která však nebyla vždy plně dodržena. Podle příručky postupů⁶³ by se kontakty před oznámením měly v zásadě uskutečňovat pouze na základě písemného návrhu oznámení. Tento návrh oznámení by měl být zaslán zabezpečenou elektronickou poštou a zaregistrován v systému ISIS. Pro každý postup státní podpory v našem vzorku existovala samostatná složka týkající se fáze před oznámením. Ve většině případů tyto složky zahrnovaly části přezkumu slučitelnosti, jako je analýza plánů restrukturalizace a sjednávání závazků. Neobsahovaly však písemné návrhy oznámení.

59

Fáze před oznámením nevedla vždy ke kratším celkovým řízením, jak bylo zamýšleno. Podle příručky postupů by fáze před oznámením neměla ve standardních případech trvat ideálně déle než dva měsíce, v ideálním případě by po ní mělo následovat úplné oznámení. Ve složitějších případech může být přiměřená delší fáze před oznámením⁶⁴. V jedenácti z 23 případů fáze před oznámením nepřekročila dva měsíce. V případech, kdy trvala déle, však došlo k velkým zpožděním: devět z dvanácti takových kontaktů před oznámením trvalo déle než 150 dnů (až 1 181 dnů). Ve většině případů, kdy došlo ke kontaktům před oznámením (18 z 23), byla Komise schopna přijmout rozhodnutí do dvou měsíců od oficiálního oznámení. Průměrná doba trvání řízení včetně kontaktů před oznámením však činila 253 dnů a nejdelší řízení trvalo 1 350 dnů, což lze vysvětlit technickou složitostí bankovních případů. Komise po konzultaci s členskými státy revidovala v roce 2018 kodex osvědčených postupů a orientační délka období před oznámením byla stanovena na šest měsíců. Úplný výčet dob trvání řízení v případech zařazených do našeho vzorku uvádí obrázek 5.

60

Zveřejňování rozhodnutí trvalo dlouho a některé důležité informace nebyly zveřejněny. Komise je povinna zveřejnit svá rozhodnutí nebo souhrnné oznámení v Úředním věstníku. Členské státy však mohou požádat o nezveřejnění některých informací, na které se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Obvykle mají členské státy na podání takové žádosti patnáct pracovních dnů. Pokud taková žádost není podána, bude rozhodnutí obvykle zveřejněno v plném rozsahu⁶⁵. V takových případech by ke zveřejnění mělo podle příručky postupů dojít do dvou měsíců⁶⁶. Zjistili jsme, že v devatenácti z 29 případů v našem vzorku trvalo Komisi zveřejnění nedůvěrné verze rozhodnutí v Úředním věstníku déle než 100 dnů⁶⁷. Další podrobnosti viz obrázek 6. Zjistili jsme, že v některých případech, kdy zpoždění způsobily členské státy, se Komise pokusila proces urychlit a někdy zveřejnila rozhodnutí bez souhlasu členských států⁶⁸.

61

Komise zamítala neodůvodněné žádosti o zachování důvěrnosti informací, zřídkakdy však zveřejnila úplné znění svých rozhodnutí. Příručka postupů pro oblast státní podpory popisuje obecné zásady pro zveřejňování rozhodnutí, které stanoví sdělení Komise ze dne 1. prosince 2003 o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách, a zdůrazňuje prvořadý zájem na zveřejnění plné podstaty rozhodnutí Komise, při plném respektování obchodních tajemství. V důsledku toho Komise málokdy souhlasila se zachováním důvěrnosti všech požadovaných informací. Většina rozhodnutí o státní podpoře byla nicméně upravena a informace důležité pro pochopení jejich důsledků nebyly zveřejněny v plném rozsahu⁶⁹. Členské státy často včas neuvedly, jaké informace považují za důvěrné, nebo nepředložily přiměřené důvody. Ve skutečnosti jsme nalezli řadu případů, kdy zpracovatelé případu měli za to, že takové žádosti nesplňují kritéria stanovená ve sdělení (příklady toho, co Komise považuje za obchodní tajemství, uvádí rámeček 8). Kromě toho Komise nebyla ve svém přístupu vždy jednotná. Například buď zveřejnila údaje částečně, nebo zveřejnila určitá rozmezí, nebo nebyly uvedeny vůbec žádné informace.

62

Komise monitorovala provádění svých rozhodnutí prostřednictvím dohlížejících správců. Komise jmenuje správce, kterého platí banky, aby u každého případu sledoval plnění závazků. Závazky mohou být přijaty buď s cílem omezit narušení hospodářské soutěže, nebo zajistit, aby se z vnějších zdrojů rekapitalizovaná banka stala opět životaschopnou. Sledování proto zahrnovalo finanční výkonnost příjemců a dodržování dalších závazků. Tento postup sledování navíc Komisi poskytuje mnoho cenných poznatků, včetně informací o případném neúspěchu při provádění předchozích opatření, jakož i informace o jakýchkoli nových opatřeních podpory, která členské státy plánují, aniž by o tom informovaly Komisi, jak se požaduje.

63

Výsledky monitorování nebyly zveřejněny a závazky byly někdy upraveny. Komise nezveřejňovala informace ani nevedla statistiky o počtu případů, v nichž závazky byly, nebo nebyly dodrženy. Komise někdy schválila změny závazků a prodloužila lhůty pro jejich provedení, přestože by tyto změny měly být podle požadavků Komise výjimečné a měly by být omezeny na případy významného nového faktického vývoje. Komise zdůraznila, že v takových případech vždy zajišťuje, aby nově navrhované závazky zachovaly vyváženost původního rozhodnutí. Zjistili jsme však, že vysvětlení toho, jak by se tohoto stavu dalo dosáhnout, nebyla vždy dostatečně podrobná a u některých zveřejněných rozhodnutí Komise nebyla vysvětlení dostatečně zevrubná.

Rozhodnutí o státní podpoře pro finanční instituce na základě podstaty věci

64

Rozhodnutí o státní podpoře musí být založena na právně a ekonomicky spolehlivých posouzeních. Smlouva a jednací řád Komise⁷⁰ obecně vyžadují, aby Komise uváděla důvody, tj. aby svá rozhodnutí odůvodňovala. To zahrnuje požadavek, aby rozhodnutí byla založena na právně a ekonomicky spolehlivých posouzeních a odůvodněna podkladovými skutečnostmi. Základní zásady GŘ COMP zdůrazňují, že pro kvalitu jeho hodnocení má klíčový význam usilovat o maximální důslednost a kvalitu v oblasti právních hodnocení a ekonomických analýz. Komisi v tomto ohledu slouží jako nejdůležitější zdroj pokynů její praxe týkající se případů a judikatura soudů EU. Koordinovaný rozhodovací proces, kontrolní a vyvažující opatření, která Komise zavedla, mají zajistit, aby posouzení Komise vyhovovalo těmto požadavkům v každém jednotlivém případě.

65

Komise velmi pečlivě posuzovala plány restrukturalizace, vyžadovala podrobné informace a důkladně je zkoumala. Sdělení o restrukturalizaci stanoví velmi podrobné požadavky na informace, které mají být zahrnuty do plánu restrukturalizace. Komise požaduje, aby plány restrukturalizace byly komplexní, podrobné a založené na ucelené koncepci. Mělo by z nich být patrné, jak by banka co nejdříve obnovila svou dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory. Rozsáhlost a hloubka informací, které musí členské státy předkládat, dokládají vysokou úroveň kontroly, které Komise plány restrukturalizace podrobuje (viz rámeček 9). V případech, které jsme šetřili, požádala Komise v případě potřeby o další nebo vhodnější informace.

66

Komise má výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost státní podpory a v této funkci má za to, že podmínka existence vážné poruchy v hospodářství členského státu byla ve všech případech splněna. Komise ve svém posuzování vážné poruchy v hospodářství v každém jednotlivém případě zohledňovala stanovisko daného členského státu. Přijetím sdělení o bankovnictví se Komise zavázala posuzovat státní podporu na podpoření likvidity, životaschopnosti nebo řádného odchodu bank z trhu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, a to důsledku krizové situace a rizika pro celkovou finanční stabilitu, které se rovnají vážné poruše v hospodářství. Komise se v té době domnívala, že členské státy jsou nejlépe situovány k tomu, aby mohly prvotně posoudit, zda neřízené opuštění trhu určitou bankou ohrozí finanční stabilitu (nebo v daném členském státě způsobí další vážnou poruchu v hospodářství). V souladu s tím Komise nezpochybňovala, zda v každém jednotlivém případě došlo k vážné poruše v hospodářství. Ani krizová pravidla nestanoví, jaké informace by měl členský stát předložit. S výjimkou případů v zemích, na které se vztahuje ekonomický ozdravný program, jsme ve složkách s případy jen zřídka nalezli ekonomické nebo (podle nás) jiné relevantní údaje na podporu tvrzení, že k takové poruše došlo.

67

Ne všechna zveřejněná rozhodnutí obsahovala podrobnosti takových posouzení existence vážné poruchy v hospodářství⁷². Komise se obecně odvolávala na sdělení o bankovnictví z roku 2013, aniž by zpochybňovala argumenty příslušného členského států o jednotlivých okolnostech daného konkrétního případu (viz rámeček 10). Takový obecný odkaz však nevysvětluje, proč se Komise domnívala, že v dotčených případech došlo k vážné poruše v hospodářství, s výjimkou zemí, na které se vztahoval ekonomický ozdravný program. Domníváme se, že takovéto závěry nebyly ani podloženy odpovídajícími posouzeními Rady nebo ESRB (podrobnosti o úloze ESRB viz rámeček 2)⁷³.

68

Pro případy podpory na likvidaci Komise nezpochybňovala tvrzení členských států, že potenciální selhání banky představuje hrozbu pro finanční stabilitu. Sdělení o bankovnictví z roku 2013 nevymezuje situace, kdy by nebylo možné provést likvidaci úvěrové instituce v řádném konkurzním řízení bez ohrožení finanční stability, ani nedefinuje, jaké informace musí členské státy předložit jako důkaz takové hrozby. Rozhodnutí o podpoře na likvidaci v našem vzorku vycházela z prohlášení o potenciálních hrozbách pro finanční stabilitu, která poskytly členské státy⁷⁴ (viz rámeček 11). Všechna rozhodnutí se týkala bank s podíly na trhu v rozmezí 0,02 % až 2 %. Existuje celá řada možných důvodů, proč by selhání i jiné než systémově významné banky mohlo představovat potenciální hrozbu pro finanční stabilitu. U případů, které jsme přezkoumávali, máme za to, že Komise ve zveřejněných rozhodnutích tyto důvody nevysvětlila⁷⁵.

69

Krizová pravidla vyžadují účinná opatření omezující narušení hospodářské soutěže. Sdělení o bankovnictví z roku 2013 stanoví požadavky, jež mají zajistit, aby byla výše podpory byla omezena na nezbytné minimum. Tyto požadavky zahrnují sdílení nákladů ze strany akcionářů a držitelů podřízených dluhopisů, bránění odlivu prostředků, omezení plateb akcionářům a držitelům dluhopisů, jakož i omezení odměn. Patří k nim také zákazy akvizic a cenového dumpingu, aby se omezila narušení hospodářské soutěže. Naše analýza rozhodnutí zjistila, že se členské státy přijaly závazky k provádění takových opatření. Nebylo však vždy jasné, jak byly tyto závazky „kalibrovány“ úměrně narušujícímu účinku konkrétního opatření⁷⁶. Ve zveřejněných rozhodnutích, které jsme přezkoumali, jsme nezjistili, že Komise předtím analyzovala dopad opatření na struktury trhu a překážky pro vstup na trh, jak vyžaduje sdělení o bankovnictví z roku 2013⁷⁷. Podle Komise taková hodnocení nejsou u jiných odvětví vyžadována ani prováděna.

70

Sdělení o restrukturalizaci výslovně požaduje, že „oznámení případného plánu restrukturalizace by mělo zahrnovat srovnání s alternativními možnostmi včetně rozdělení banky či převzetí banky jinou bankou, aby Komise mohla posoudit, zda jsou k dispozici více tržně orientovaná, méně nákladná a hospodářskou soutěž méně narušující řešení, a to při současném zachování finanční stability“⁷⁸. Ve vzorku jsme zjistili, že Komise neověřovala, zda k opatření neexistují méně nákladné nebo hospodářskou soutěž méně narušující alternativy. Komise zdůraznila, že v souladu s judikaturou nemůže členským státům navrhovat alternativní opatření, ale může pouze posuzovat slučitelnost navrhovaného opatření.

Závěry a doporučení

71

Komise měla odpovídající zdroje a nástroje k zajištění účinné kontroly státní podpory. Komise má dobře vymezené vnitřní procesy a postupy, které napomáhají dosahování cílů a podporují individuální odpovědnost. Má vhodné organizační struktury s řádnými vztahy podřízenosti, které umožňují přiměřený tok informací a odpovídající vnitřní dohled ze strany vyššího vedení (viz body 31–32). Má solidní etický rámec, jakkoli s určitými nedostatky, pokud jde o nakládání s tržně citlivými informacemi, a komplexní soubor základních zásad, které prosazují integritu a dodržování nejvyšších profesních standardů (viz body 33–34). Pro účinné vymáhání práva existovaly nezbytné lidské zdroje a informační technologie (viz body 35–36). Komise má potřebné pravomoci pro účinnou a efektivní kontrolu státní podpory a vhodný procesní rámec (viz body 37–42). Komise tudíž měla veškeré potřebné prostředky pro zajištění toho, aby její rozhodnutí byla založena na správných informacích.

72

Máme za to, že pravidla státní podpory v období našeho auditu neodpovídala plně účelu, kterým je kontrola státní podpory pro finanční instituce v souladu s cíli Smlouvy (viz bod 48). Cílem pravidel státní podpory pro finanční sektor je zajistit finanční stabilitu a zároveň omezit narušování hospodářské soutěže na minimum. Krizová pravidla jsou obecně dobře vypracovaná a jasná, ačkoli nevymezují kritéria pro vážnou poruchu v hospodářství (viz bod 43). Krizová pravidla však během kontrolovaného období nebyla revidována, aby odrážela zlepšení situace na trhu a přepracování regulačního rámce po finanční krizi, včetně toho, že směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank omezila možnosti poskytování pomoci bankám, aniž by to vedlo k řešení krize bank (viz body 48–50).

Doporučení 1 – Provést hodnocení toho, zda jsou pravidla státní podpory nadále vhodná, a v případě potřeby přijmout nápravná opatření

Aby zajistila, že pravidla EU v oblasti státní podpory pro finanční sektor budou i nadále odpovídat situaci na trhu a budou v souladu s platným regulačním rámcem, měla by Komise:

1. provést hodnocení stávajících krizových pravidel (včetně celkového účinku kontroly státní podpory na hospodářskou soutěž na bankovních trzích v EU) a rozhodnout o vhodných opatřeních.
2. Pokud by hodnocení zjistilo nutnost revidovat krizová pravidla, Komise by měla mimo jiné zvážit, zda:
   1. stanovit kritéria posuzování „vážné poruchy“ v hospodářství v souvislosti s uplatňováním čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU,
   2. začlenit společné zásady posuzování,
   3. upravit podmínky slučitelnosti preventivních opatření a podpory při řešení krize,
   4. přesněji stanovit úroveň podrobnosti informací, které mají být předkládány.

Časový rámec: 2023 (pro hodnocení)

73

Komise řídila postupy v oblasti státní podpory do značné míry v souladu se svými nezávaznými interními postupy. Při výkonu kontroly státní podpory Komise dodržovala struktury, vztahy podřízenosti a oprávnění a odpovědnosti stanovené za tímto účelem (viz bod 52). Sbor komisařů přijímal svá rozhodnutí poté, co měla ostatní generální ředitelství možnost vznést připomínky (viz body 53–54). Činnosti Komise týkající se řešení případů většinou dodržovaly vnitřní procesy (viz bod 55). Správa dokumentů do značné míry dodržovala standardy Komise (viz body 56–57). Řízení týkající se státní podpory však byla zdlouhavá a ne vždy zcela transparentní, zčásti kvůli rozsáhlému využívání neformálních kontaktů před oznámením (viz body 58–59). Zveřejňování rozhodnutí bylo často zpožděno v důsledku diskusí s členskými státy týkajícími se práva na neuvedení důvěrných informací ve veřejných verzích rozhodnutí (viz body 60–61).

Doporučení 2 – Dále posílit dodržování interních procesů a ověřených postupů

Aby zvýšila efektivitu, odpovědnost a transparentnost, měla by Komise:

1. zlepšit svou správu dokumentů a zajistit, aby všechny relevantní dokumenty byly evidovány,
2. vyzvat členské státy, aby kontakty před oznámením nepřesáhly orientační lhůtu uvedenou v kodexu osvědčených postupů, která činí šest měsíců, a byly založeny na písemných návrzích oznámení,
3. rozšířit spolupráci s členskými státy, aby se urychlilo zveřejňování nedůvěrných verzí rozhodnutí a zajistit jednotný přístup týkající se toho, jaké informace se nezveřejňují.

Časový rámec: 2022

74

Rozhodnutí o státní podpoře musí být založena na právně a ekonomicky spolehlivých posouzeních (viz bod 64). Komise pečlivě posuzovala plány restrukturalizace (viz bod 65), nezpochybňovala však posouzení členských států, zda v každém jednotlivém případě došlo k vážné poruše v hospodářství, včetně hrozeb pro finanční stabilitu (viz body 66–67). Komise uložila opatření, jež měla omezit narušení hospodářské soutěže, neanalyzovala však skutečné dopady každého opatření na hospodářskou soutěž (viz bod 69). Ukazatele výkonnosti nebyly úplně vhodné pro daný účel, protože odrážely externí faktory, které Komise nemohla ovlivnit, a nikoli vždy činnosti Komise (viz body 23–24). Komise rovněž formálně nehodnotila, jak dobře její odvětvová pravidla státní podpory fungovala nebo zda by měla svůj přístup změnit nebo prostě ukončit (viz body 28-30).

Doporučení 3 – Zlepšit měření výkonnosti

Aby prokázala účinky kontroly státní podpory a zvýšila svou transparentnost a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu a občanům EU, měla by Komise:

1. stanovit vhodné a relevantní ukazatele v oblasti kontroly státní podpory pro finanční instituce, které budou odrážet výsledky činnosti GŘ COMP, aby v kontextu svého ročního podávání zpráv účinně monitorovala pokrok při dosahování cílů, a monitorovat vhodnost ukazatelů.

Časový rámec: 2022

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Alex Brenninkmeijer, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 28. července 2020.

Glosář

Bankovní unie: jeden ze stavebních kamenů nutný k dokončení hospodářské a měnové unie, který spočívá v integrovaném finančním rámci s jednotným mechanismem dohledu, jednotným mechanismem pro řešení krizí bank a jednotným souborem pravidel.

De Larosièrova zpráva: zpráva z února 2009, která vyzvala k přepracování evropského systému finanční regulace.

Fond pro řešení krizí: fond zřízený na pomoc financování řádného řešení případů selhání finančních institucí.

Jednotný mechanismus dohledu: systém EU pro dohled nad finančními institucemi, který se skládá z ECB a vnitrostátních orgánů dohledu zúčastněných zemí.

Jednotný mechanismus pro řešení krizí: mechanismus, v jehož rámci mají Jednotný výbor pro řešení krizí a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize centralizovanou pravomoc k řešení krizí, přičemž jsou přímo odpovědné za řešení krizí všech finančních institucí v členských státech, které se účastní bankovní unie.

Jednotný soubor pravidel: soubor legislativních textů, které musí dodržovat všechny finanční instituce v EU.

Jednotný výbor pro řešení krizí: ústřední orgán příslušný k řešení krize v rámci bankovní unie, jehož úkolem je zajišťovat řádné řešení krize finančních institucí v selhání s minimálními náklady pro daňové poplatníky a ostatní části hospodářství.

Obchodování zasvěcených osob: nákup nebo prodej akcií za účelem dosažení zisku nebo minimalizace ztráty s využitím výhod informací, které by ovlivnily jejich hodnotu, pokud by byly obecně známy.

Rekapitalizace z vnitřních zdrojů: postup, který má odvrátit selhání banky, kdy se banka rekapitalizuje prostřednictvím stávajících akcionářů (a nevyužívá záchranu z veřejných peněz).

Řešení krize bank: řádná likvidace finanční instituce v selhání, která má zajistit kontinuitu základních funkcí instituce, zachovat finanční stabilitu a chránit veřejné prostředky minimalizací potřeby veřejné finanční podpory.

Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD): směrnice, kterou se stanoví pravidla a postupy pro ozdravné postupy a řešení krizí různých druhů finančních institucí.

Státní dluhopis: dluhový cenný papír, který vydala vládní instituce na podporu výdajů veřejné správy.

Státní podpora: přímá či nepřímá státní podpora pro podnik nebo organizaci, která je zvýhodňuje před konkurencí.

Tým hlavního ekonoma: tým v rámci Generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, který vyvíjí, koordinuje a vypracovává ekonomickou analýzu s cílem zajistit, aby iniciativy generálního ředitelství byly založeny na spolehlivých ekonomických důkazech.

Úvěry se selháním: úvěr, u něhož jsou platby stanovenou dobu (obvykle 90 dnů) po splatnosti nebo existuje důkaz, že úplné splacení úvěru je nepravděpodobné.

Zlepšování právní úpravy: koncepce, z níž vychází příprava politik a právních předpisů EU a která je založena zásadách, podle nichž by právní úprava by měla dosáhnout svých cílů při minimálních nákladech a měla by být navržena transparentním způsobem založeným na důkazech se zapojením občanů a zainteresovaných subjektů.

Seznam zkratek

AAR: výroční zpráva o činnosti

BRRD: směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank

CET: tým hlavního ekonoma

EBA: Evropský orgán pro bankovnictví

ECB: Evropská centrální banka

ECOFIN: Rada pro hospodářské a finanční věci

EP: Evropský parlament

ESA: Evropské orgány dohledu

ESRB: Evropská rada pro systémová rizika

GŘ COMP: Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž

GŘ FISMA: Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů

ISC: meziútvarová konzultace

NPL: úvěr se selháním

SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie

SRB: Jednotný výbor pro řešení krizí

SRM: Jednotný mechanismus pro řešení krizí

SSM: Jednotný mechanismus dohledu

Odpovědi Komise

Shrnutí

Souhrnná odpověď Komise k bodům I–X.

Od roku 2008 uplatňuje Evropská komise na základě zvláštních pokynů pravidla státní podpory finančnímu sektoru podle Smlouvy. Na základě těchto pokynů přijala Komise během posledního desetiletí více než 500 rozhodnutí.

Během kontrolovaného období (2013–2018) přispělo jednotné uplatňování kontroly státní podpory ve finančním sektoru prováděné Komisí společně s prováděním unijního rámce pro řešení krizí od roku 2015 k zajištění finanční stability Unie tím, že zabránilo neřízenému úpadku jinak životaschopných bank a usnadnilo řádný odchod neživotaschopných subjektů z trhu. Došlo také k posílení robustnosti unijního bankovního sektoru prostřednictvím očištění rozvah bank, podněcování zásadních restrukturalizací a odchodu nejméně efektivních hráčů z trhu. Rovněž byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž díky požadavku, aby banky, kterým byla poskytnuta podpora, provedly opatření ke zmírnění narušení hospodářské soutěže. A konečně, bylo vyžadováno, aby banky, kterým byla poskytnuta podpora, sdílely soukromé ztráty s akcionáři a podřízenými věřiteli. Komise má za to, že své zdroje a nástroje využívala efektivně a v souladu se svými pravidly a postupy.

Evropský účetní dvůr (dále jen „EÚD“) si uvědomuje, že Smlouva přiznává Komisi široký prostor pro uvážení při výkladu kritérií, na jejichž základě může považovat opatření státní podpory za slučitelná. Z tohoto důvodu musí Komise pečlivě zvážit různé ekonomické a právní prvky, než dospěje k závěru, že zvláštní situace odůvodňuje poskytnutí státní podpory konkrétnímu příjemci. Posouzení, které Smlouva svěřila Komisi, zahrnuje nalezení rovnováhy, zda je podpora odůvodněná pro dosažení cíle společného evropského zájmu, včetně nápravy vážné poruchy v hospodářství.

V rámci tohoto posouzení Komise v roce 2013 revidovala své pokyny, které stanovují kritéria pro slučitelnou podporu finančním institucím ovlivněným dopady krize. Učinila tak po konzultacích se zainteresovanými subjekty, včetně konzultací se členskými státy jako poskytovateli podpory. Tato kritéria zůstávají v platnosti až doposud, protože dopady krize na bankovní sektor přetrvávají v celé EU. V řadě členských států nebylo hospodářské oživení dostatečné a situace bankovního sektoru se nevrátila do stavu před rokem 2008. Některé členské státy byly kromě toho donedávna součástí ekonomických ozdravných programů.

V roce 2014 byl zaveden nový unijní bankovní regulační rámec, zejména směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (dále jen „BRRD“)⁷⁹, nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (dále jen „SRMR“)⁸⁰ a směrnice o systému pojištění vkladů (dále jen „DGSD“)⁸¹.

V tomto novém regulačním prostředí převzaly nově vytvořené subjekty své povinnosti v rámci bankovní unie, konkrétně v Evropské centrální bance (dále jen „ECB“) jakožto centrálním orgánu dohledu nad bankami v rámci jednotného mechanismu dohledu (dále jen „SSM“) a jednotného výboru pro řešení krizí (dále jen „SRB“), který plní úlohu v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí (dále jen „SRM“)⁸². Je třeba poznamenat, že ačkoli bylo od roku 2015 dosaženo značného pokroku, provádění BRRD stále pokračuje⁸³, např. pokud jde o vytváření nástrojů, které nelze použít k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů. Kromě toho v některých částech evropského bankovního sektoru stále existují zranitelná místa, např. kvůli velkému množství úvěrů se selháním a nízké ziskovosti tohoto odvětví.

Veškeré plány na poskytnutí státní podpory musí členské státy předložit Komisi. Podobně, pokud má SRB v úmyslu použít jednotný fond pro řešení krizí, vyžaduje SRMR⁸⁴, aby SRB předložila svůj návrh na poskytnutí podpory z fondu ke schválení Komisi. Úloha Komise jakožto subjektu zodpovědného za prosazování pravidel hospodářské soutěže v podstatě spočívá v posouzení, zda pozitivní účinky poskytnutí podpory převažují nad negativními dopady na hospodářskou soutěž. Komise provádí toto posouzení ex ante, tj. když jí je návrh na poskytnutí podpory oznámen a ještě před jeho provedením dotčeným členským státem. To znamená, že výkonnost finančních institucí ex post, tj. po obdržení státní podpory, nelze připisovat výhradně Komisi, protože důležitou roli zde hrají také další subjekty a jiné faktory, což ztěžuje stanovení ukazatelů výkonnosti, které jednoznačně odrážejí přínos kontroly státní podpory. Členské státy se mohou plně v souladu s unijním rámcem pro řešení krizí rozhodnout, zda poskytnou státní podporu za účelem pomoci při předcházení nebo mírnění možných nepříznivých důsledků toho, že banky se ocitají v problémech nebo selhávají.

Minimalizací narušení hospodářské soutěže při poskytování veřejné podpory zajišťují pokyny pro státní podporu ve finančním sektoru rovné podmínky bez ohledu na to, zda jsou členské státy členy bankovní unie nebo ne. V novém regulačním prostředí spolunormotvůrci svěřili dalším subjektům důležité povinnosti, například každodenní dohled nad bankami, stanovení kapitálových požadavků, provádění zátěžových testů a přezkumy kvality aktiv, rozhodnutí, zda je banka „v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí“, bez ohledu na to, zda jsou na banku uplatněny postupy pro řešení krize. V neposlední řadě je za rozhodnutí o poskytnutí podpory a za navržení opatření podpory odpovědný členský stát. Úloha Komise byla a je omezena na posouzení slučitelnosti oznámeného opatření státní podpory s vnitřním trhem.

Komise má za to, že pravidla státní podpory konkrétně navržená za účelem řešení dopadů finanční krize na banky byla v období, na které se audit vztahuje, stále v souladu se situací na trhu. Je důležité, aby Komise uplatňovala stejná pravidla pro všechny členské státy. Z těchto důvodů Komise považuje zahájení formálního hodnocení pokynů pro státní podporu ve finančním sektoru za předčasné. To platí i pro nejbližší období, protože hospodářské dopady probíhající krize COVID-19, včetně dopadů na banky, jasně představují vážnou poruchu v hospodářství členských států.

Pravidla státní podpory by měla odrážet situaci na trhu a zároveň by měla účastníkům trhu poskytovat stabilní vodítko pro výkon kontroly státní podpory. V případě potřeby Komise rychle upraví svá pravidla státní podpory, aby odrážela dramatické změny v ekonomickém prostředí, jak to právě učinila v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19. Dočasný rámec pro reálnou ekonomiku byl rychle přijat a vstoupil v platnost již 19. března 2020. Tento rámec mimo jiné umožňuje členským státům směrovat podporu do reálné ekonomiky prostřednictvím bank. V prvních třech měsících po vstupu tohoto dočasného rámce v platnost již Komise přijala více než 160 rozhodnutí,⁸⁵ kterými schválila více než 200 vnitrostátních opatření oznámených všemi 27 členskými státy a Spojeným královstvím. Na základě toho jsou členské státy schopny poskytnout podporu ve výši 2,2 bilionu EUR na pomoc společnostem s řešením dopadů COVID-19 na jejich podnikání. Kontrola státní podpory tímto způsobem významně přispívá k celkovému úsilí EU o zmírnění hospodářských dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a o umožnění úspěšného zotavení při současném zajištění rovných podmínek.

Pokud jde o pravidla státní podpory pro finanční sektor, aplikovala Komise během kontrolovaného období svá společná pravidla jednotně s ohledem na specifické okolnosti asi u 200 případů. Zásahy Komise, které jsou občas prováděny pod obrovským časovým tlakem, s cílem zachovat důvěru vkladatelů a finanční stabilitu, významně přispěly k udržení rovných podmínek ve finančním sektoru EU a k omezení narušení hospodářské soutěže. V jednotlivých rozhodnutích, která přijala, Komise pokaždé na základě vyvážených kritérií vyjádřených v pokynech ověřila, zda byly splněny podmínky pro schválení státní podpory navržené členským státem a zda posuzovaná opatření státní podpory byla nezbytná, přičemž výše podpory byla omezena na minimum nezbytné k dosažení dotčených cílů společného zájmu. Z každého rozhodnutí o státní podpoře je zřejmé, že Komise při posuzování státní podpory zohlednila nové regulační prostředí vždy, když to bylo ze zákona požadováno.

Rozhodnutí Komise o státní podpoře podléhají řadě interních i externích kontrolních a vyvažujících opatření. V první řadě je přezkum toho, zda je uplatňování pravidel státní podpory ze strany Komise slučitelné se Smlouvou, ve výlučné pravomoci Soudního dvora Evropské unie, jak stanoví články 263 a 267 SFEU. Při výkonu této pravomoci přísluší Soudnímu dvoru Evropské unie, aby posoudil právní odůvodnění, postupy a skutečnosti, na nichž je opatření Komise založeno.

Na základě výše uvedených skutečností Komise v reakci na doporučení EÚD:

• přijímá doporučení vyhodnotit pravidla státní podpory pro banky v souladu se svými pokyny pro zlepšování právní úpravy. Hospodářský dopad krize způsobené rozšířením onemocnění COVID-19 představuje vážnou poruchu v hospodářství členských států a v ekonomickém výhledu panuje značná nejistota. Komise proto provede hodnocení, až se ekonomika zotaví, nejpozději však v roce 2023;
• přijímá doporučení dále zvyšovat efektivitu vnitřních procesů a Komise bude případně připomínat členským státům, aby dodržovaly osvědčené postupy;
• přijímá doporučení vymezit vhodné a příslušné ukazatele výkonnosti, které mohou být zahrnuty do jejího ročního plánu řízení, s cílem zohlednit výsledky činnosti GŘ pro hospodářskou soutěž a sledovat jejich vhodnost.

Úvod

Souhrnná odpověď Komise k bodům 01-16:

Státní podpora je objektivním pojmem vymezeným Smlouvou, jehož výklad přísluší Soudnímu dvoru Evropské unie, přičemž tímto výkladem je Komise vázána.⁸⁶ Na druhou stranu Smlouva uděluje Komisi výlučnou pravomoc k posouzení slučitelnosti opatření státní podpory navržené členským státem s vnitřním trhem. Pro účely toto posouzení provádí Komise „ověření vyváženosti“, kdy se zváží pozitivní účinky opatření oproti jeho negativním účinkům na obchod a hospodářskou soutěž na společném trhu.

Obecné zásady tohoto ověření vyváženosti jsou podrobně popsány v řadě pokynů pro jednotlivé kategorie podpory, a to s ohledem na situaci v jednotlivých odvětvích. Při posuzování opatření podpory podle příslušných pokynů (s ohledem na cíl této podpory) proto Komise v každém případě uplatňuje ověření vyváženosti. Komise v této souvislosti připomíná, že pokud dané opatření podpory vzhledem k povaze svého cíle spadá do oblasti působnosti stávajících pokynů, a musí být proto podle těchto pokynů posuzováno, použijí se pouze hodnotící kritéria uvedená v těchto pokynech.

Pokud jde o státní podporu bankám, Komise naposledy zohlednila zásady ověření vyváženosti ve sdělení o bankovnictví z roku 2013. Tyto pokyny, jelikož mají za cíl řešit velmi rozdílné situace, stanoví zásady, které Komise uplatňuje ve všech členských státech jednotně, přičemž zohledňuje příslušné zvláštnosti daného případu. Kritéria pro posouzení kompatibility lze seskupit do tří „klíčových pilířů“:

1. minimalizace narušení hospodářské soutěže po poskytnutí podpory s cílem v maximální míře zachovat spravedlivou hospodářskou soutěž (např. omezením růstu rozvahy bank, kterým byla poskytnuta podpora, vyžadováním prodeje určitých činností či aktiv nebo zákazem agresivních obchodních praktik);
2. sdílení nákladů s cílem omezit výši nezbytné státní podpory a tím snížit morální hazard (např. skrze účast akcionářů bank a podřízených věřitelů na ztrátě, ale také prodejem aktiv a prostřednictvím požadavků na odměňování nebo stanovení cen) a v důsledku toho také snížit náklady daňových poplatníků;
3. prokázání dlouhodobé životaschopnosti bank s přihlédnutím k opatřením požadovaným v rámci ostatních dvou pilířů. Banka, jejíž životaschopnost nelze prokázat, by měla řádným způsobem odejít z trhu.

Posouzení slučitelnosti Komisí jsou vždy prováděna ex ante a na základě skutečností, které má Komise v době posuzování oznámeného opatření k dispozici.

Pravidla státní podpory vztahující se na bankovní odvětví rozlišují tři druhy podpory:

1. „pomoc v oblasti likvidity“ k řešení dočasných problémů s likviditou jinak solventních subjektů;
2. „pomoc v oblasti restrukturalizace“ na pomoc subjektům v problémech s cílem obnovit jejich dlouhodobou životaschopnost a podpořit je tak při snaze o zachování jejich hospodářské činnosti;
3. „pomoc v oblasti likvidace“ na podporu řádného odchodu subjektů v problémech, jejichž dlouhodobou životaschopnost nelze obnovit, z trhu.

Poté co vstoupily v platnost, byly nový unijní regulační rámec pro řešení krizí bank a specifická pravidla státní podpory pro bankovní sektor Komisí konzistentně a bez diskriminace uplatňovány. V souladu s judikaturou Tribunálu a Soudního dvora Evropské unie, dle níž jsou ustanovení unijních pravidel pro řešení krizí bank vnitřně spjata s cílem podpory do té míry, že je nelze posuzovat samostatně, provedla Komise posouzení těchto ustanovení v příslušném rozhodnutí o státní podpoře. Protože unijní pravidla pro řešení krizí bank a kapitálová nařízení jsou prováděna jinými orgány, Komise kromě toho úzce spolupracuje s ECB, SRB a vnitrostátními orgány pro dohled a řešení krizí.⁸⁷ Přestože každý z těchto subjektů působí v rámci svého vlastního mandátu, všichni sdílejí cíl, jímž je zajistit zdravý a stabilní finanční sektor. Za účelem řešení složitých a naléhavých situací a vyvarování se neřízeného úpadku bank, který představuje rizika pro finanční stabilitu, Komise pravidelně spolupracuje a koordinuje svou činnost s orgány pro dohled a řešení krizí na unijní a vnitrostátní úrovni. V novém regulačním prostředí jsou však role a povinnosti rozděleny, což by mělo být zohledněno při projednávání kontroly státní podpory v bankovním sektoru.

Prohlášení, že banka je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, přísluší konkrétně ECB nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu. Po tomto prohlášení musí orgán odpovědný za řešení krizí (v bankovní unii je to pro významné instituce SRB⁸⁸) rozhodnout, zda je ve veřejném zájmu uplatnit na banku postupy pro řešení krize, nebo zda by mohla být banka likvidována podle vnitrostátního insolvenčního práva. Pro případ, že SRB nebo vnitrostátní orgán pro řešení krizí mají za to, že by opatření k řešení krize nebylo ve veřejném zájmu, unijní právo stanoví, že banka bude likvidována v souladu s vnitrostátním insolvenčním právem. Komise vstupuje do své role subjektu zodpovědného za prosazování pravidel hospodářské soutěže tehdy, pokud řešení krize banky vyžaduje použití např. Jednotného fondu pro řešení krizí⁸⁹ nebo pokud členský stát považuje za nezbytné poskytnout v rámci vnitrostátního insolvenčního řízení státní podporu⁹⁰. V obou typech situací musí být opatření podpory oznámena Komisi za účelem posouzení podle unijních pravidel státní podpory.

Komise uplatňuje čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU coby právní základ svých rozhodnutí týkajících se bank od roku 2008.⁹¹ Tento právní základ představuje i nadále platné odůvodnění takových rozhodnutí, protože stále existují důkazy, že finanční sektor nedokončil svůj ozdravný cyklus po krizi, že stále existují zranitelná místa a že se objevila nová rizika pro toto odvětví.

Připomínky

Společná odpověď Komise na body 21–25 (Stanovení cílů a měření výkonnosti)

Každý útvar Komise vytváří roční plán řízení na nadcházející rok, který odráží činnosti útvaru a to, jak tyto činnosti přispívají k plnění cílů Komise stanovených ve strategickém plánu útvaru. Ukazatele výkonnosti slouží ke sledování pokroku při plnění cílů v souvislosti s každoročním podáváním zpráv. Komise zdůrazňuje, že v rámci stávajících omezení vždy usiluje o existenci co nejlepších ukazatelů výkonnosti, jako je dostupnost nejnovějších spolehlivých a jednotných údajů, obecně uznávané metodiky a zavedené jedinečné příčinné souvislosti, na nichž se tyto ukazatele zakládají. Komise je otevřená zlepšení svého měření výkonnosti, ale ukazatele výsledků by měly být vhodné pro účely ročního plánu řízení. Proto spatřuje mnoho výzev, pokud jde o provádění měření jednoduchým, funkčním způsobem s jednoznačným příčinným směrem a o vyhodnocování ročních pracovních výsledků založených na obecných jevech, jako je „integrita vnitřního trhu obecně“, jak zdůraznil EÚD.

Ve světle výše uvedeného má Komise za to, že úspěch restrukturalizace bank nemůže být shrnut do jednoduchého a vhodného ukazatele pro výroční zprávy útvarů Komise o řízení. Komise ve své úloze subjektu prosazujícího státní podporu nutně posuzuje životaschopnost a související závazky členského státu z perspektivy ex ante. Komise je rovněž průběžně informována o plnění konkrétních závazků, které členský stát může poskytnout prostřednictvím zvláštních monitorovacích zpráv nezávislých správců jmenovaných Komisí. Existuje však mnoho faktorů odlišných od právně sledovatelných závazků vztahujících se ke konkrétním opatřením, které mohou ovlivnit úspěch pětiletého období restrukturalizace a které nejsou těmito závazky pokryty, jako je zejména makroekonomický nebo obchodní vývoj. Komise nepřevzala kontrolu nad podniky, kterým byla poskytnuta podpora, a provádění závazků tak zůstává na odpovědnosti členského státu. Komise také nepůsobí jako orgán dohledu, a proto nemůže sledovat každodenní výkonnost bank nebo širší vývoj na trhu.

V kontrolovaném období schválila Komise individuální podporu restrukturalizace ve více než 25 případech a pouze v malém počtu z nich byla kapitálová podpora poskytnuta opakovaně. Podle EÚD několik bank z těch, které takovou podporu obdržely, vyžadovalo další vládní intervence i poté, co Komise zjistila, že jsou životaschopné. Aniž by bylo namístě se podrobněji zabývat jednotlivými případy, je třeba zdůraznit, že každý případ představuje komplexní posouzení za velmi rozdílných okolností.⁹² U vzorku 175 bank navíc útvary Komise posoudily návrat k životaschopnosti bank, kterým byla poskytnuta podpora, ve srovnání s bankami, kterým podpora poskytnuta nebyla. Ze zjištění, která byla zveřejněna v roce 2015, vyplývá, že výkonnost⁹³ restrukturalizovaných bank se v průměru blíží k hodnotám bank, které podporu neobdržely, i když pouze na konci restrukturalizačního období.⁹⁴ Z těchto důvodů by dodatečné vládní intervence neměly být v pozdější fázi vykládány tak, že odporují posouzení životaschopnosti, které Komise provedla ex ante.

Souhrnná odpověď Komise na body 26–27 (Posouzení rizik)

Komise poukazuje na to, že proces určení a výběru rizik zavedený GŘ pro hospodářskou soutěž je odvětvově neutrální, a zdůrazňuje jak významná rizika řešitelná pomocí opatření tam, kde je třeba použít zmírňující opatření, tak přijatá rizika tam, kde již jsou zmírňující opatření v souladu s vnitřními pokyny Komise, které se použijí na všechny její útvary, zavedena.

Aby bylo zajištěno účinné prosazování hospodářské soutěže v EU, Komise pravidelně provádí vyhodnocování a přezkum svých právních nástrojů, s cílem zachovat je nadále v souladu se situací na trhu a současným ekonomickým a právním myšlením. Komise při tom postupuje buď tak, jak stanoví samotný právní nástroj nebo rámec, anebo provede posouzení na základě svých znalostí trhu a interakce se zúčastněnými subjekty a v současnosti na základě rámce pro zlepšování právní úpravy vyhodnotí, kdy zahájit hodnocení a případně přezkum pravidel, pokud se nepoužije výjimka. Zachování právních nástrojů v souladu se situací na trhu a současným ekonomickým a právním myšlením je proto používáno jako obecná zásada, přičemž politika zvláštních pokynů pro dané odvětví, jako je tomu v oblasti státní podpory finančním institucím, nebyla konkrétně určena jako významné riziko. Nicméně vývoj na trhu je neustále sledován. Rovněž je třeba mít na paměti, že pravidla hospodářské soutěže, konkrétně pokyny, poskytují účastníkům trhu a členským státům stabilitu a právní jistotu, a proto je třeba změny pravidel pečlivě zvažovat.

Jak již bylo uvedeno, Komise má zaveden komplexní rámec politiky pro státní podporu ve finančním sektoru, který jednotně uplatňuje. GŘ pro hospodářskou soutěž proto nemělo důvod odchýlit se od svého sektorově neutrálního přístupu a kvalifikovat tento sektor/nástroj, odlišně od ostatních sektorů/nástrojů, jako významné riziko s potenciálem ohrozit dosažení cílů GŘ.

Souhrnná odpověď Komise na body 28–30 (Posuzování dopadů a hodnocení)

Rámec pro zlepšování právní úpravy představuje důležitý nástroj pro vývoj politiky Komise. Vstoupil v platnost v roce 2015, po přijetí sdělení o bankovnictví z roku 2013. Komise nicméně získala značné zkušenosti s uplatňováním pravidel státní podpory specifických pro finanční sektor již v roce 2013, a přesto pečlivě posoudila významné faktory, které byly konzultovány se všemi členskými státy a dalšími zainteresovanými subjekty. Komise dále poznamenává, že pokyny pro zlepšování právní úpravy nestanoví konkrétní časový okamžik, ke kterému by měly být politiky hodnoceny, ale popisují, jak provést hodnocení v případě, že bylo učiněno politické rozhodnutí o zahájení hodnocení určitých politik nebo pokud právní předpisy týkající se konkrétní politiky obsahují ustanovení o provádění hodnocení.

Komise má v každém případě za to, že její pravidla použitelná pro posouzení slučitelnosti státní podpory ve finančním sektoru jsou – a byla po celé kontrolované období – přiměřená a vhodná pro daný účel. Jak již bylo objasněno, v průběhu kontrolovaného období nebylo vyžadováno formální hodnocení sdělení o bankovnictví z roku 2013 a Komise se domnívá, že tato pravidla byla v souladu se situací na trhu a zároveň poskytovala stabilní a osvědčené vodítko pro všechny členské státy a účastníky trhu.

Odpověď Komise na bod 32 (Struktury řízení)

Komise bere s uspokojením na vědomí hodnocení EÚD, dle něhož struktury řízení GŘ pro hospodářskou soutěž byly odpovídající. Hlavní ekonom a jeho tým v GŘ pro hospodářskou soutěž významně přispívají ke kontrole státní podpory ze strany Komise a GŘ pro hospodářskou soutěž toto zohledňuje při přípravě svých rozhodnutí v této oblasti.

Souhrnná odpověď Komise na body 33–34 (Etický rámec)

Komise vítá obecné uznání silného etického rámce a má za to, že jeho pravidla jsou vhodná i pro zaměstnance, kteří nakládají s citlivými informacemi o trhu. Komise poukazuje na to, že ustanovení článku 11 až čl. 26 písm. a) jejího služebního řádu představují etický rámec stanovený spolunormotvůrci pro zaměstnance evropských orgánů. Na jejich základě orgány přijímají podrobnější pravidla pro své zaměstnance. Na základě posouzení rizik provedeného GŘ pro hospodářskou soutěž by povinnost zaměstnanců požadovat předchozí schválení některých soukromých finančních transakcí představovala nepřiměřenou kontrolu, a to i s ohledem na zpracování (citlivých) osobních údajů podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení 2018/1725, že zpracování osobních údajů musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).

Komise dále poznamenává, že v posledním předchozím auditu týkajícím se etického rámce pro unijní orgány vydal EÚD kladné připomínky k pokynům a postupům GŘ pro hospodářskou soutěž v oblasti etiky.⁹⁵

Komise konečně poukazuje na to, že v případech týkajících se bank (nebo obecnějších) nebyly příslušnými orgány, které jsou pro tento účel v EU určeny, oznámeny žádné případy protiprávního jednání.

Souhrnná odpověď Komise na body 35–36 (Lidské a IT zdroje)

Komise vítá závěr EÚD o kvalitě zaměstnanců Komise, kteří pracují v oblasti, která byla předmětem auditu. Komise připomíná, že díky zmírňujícím opatřením, která přijala, GŘ pro hospodářskou soutěž vždy mělo (a má) vysoce kvalifikované zaměstnance schopné plnit své úkoly.

Souhrnná odpověď Komise na body 38–42 (Procesní rámec pro kontrolu státní podpory)

Komise a její útvary provádějí kontrolu státní podpory v souladu s mandátem vyplývajícím ze Smlouvy a s pomocí formálních a neformálních procesů. Formální postupy jsou stanoveny v nařízeních Rady,⁹⁶ zatímco Komise a členské státy jako poskytovatelé podpory uznaly také osvědčené postupy v oblasti neformální spolupráce, které jsou transparentním způsobem stanoveny v Kodexu osvědčených postupů⁹⁷. Tato neformální spolupráce, nazývaná fáze před oznámením, nabízí členským státům možnost konzultovat s Komisí plánovaná opatření neformálním a nezávazným způsobem. Délka a hloubka takových neformálních výměn informací závisí na tom, jak rozvinutý je plán členského státu. Obecnější představa o potenciálním opatření přirozeně vyžaduje více výměn informací, dokud Komise nezjistí dostatečné podrobnosti nezbytné pro to, aby poskytla členskému státu smysluplnou zpětnou vazbu. Výsledky veřejných konzultací provedených v souvislosti s revizí kodexu osvědčených postupů z roku 2018 – který není specifický pro žádné odvětví – ukazují, že prodloužená fáze před oznámením byla většinou respondentů vnímána pozitivně a představuje osvědčené postupy. Komise nadto nemůže odmítnout zahájit takové neformální diskuse s členskými státy, i když se tyto členské státy rozhodnou nedodržovat osvědčené postupy uvedené v kodexu osvědčených postupů. Konečně, protože i v případě takovýchto neformálních kontaktů před oznámením může být jakékoli rozhodnutí Komise týkající se opatření podpory učiněno pouze po formálním oznámení, procesní práva třetích stran stanovená v procesním nařízení⁹⁸ jsou chráněna stejným způsobem jako v případě, kdy v rámci postupu týkajícího se státní podpory není tato neformální fáze před oznámením využita. Komise v této souvislosti poukazuje na to, že Tribunál Evropské unie shledal, že pouhou délku kontaktů před oznámením nelze považovat za ukazatel pochybností o slučitelnosti.

Souhrnná odpověď Komise na body 43–50 (Pravidla státní podpory)

Komise potvrzuje, že vypracování pokynů pro posuzování slučitelnosti státní podpory v určitém odvětví spadá do její výlučné pravomoci v oblasti kontroly státní podpory stanovené Smlouvou. Výběr právního základu je součástí výkonu této pravomoci a Komise má za to, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU zůstal během kontrolovaného období vhodným právním základem pro posouzení slučitelnosti opatření podpory pro finanční instituce. To platí obzvláště v současné době, protože rozšíření onemocnění COVID-19 představuje pro unijní ekonomiky vskutku velký šok.

Komise má zejména za to, že její rozhodnutí i) ponechat čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU jako právní základ pro státní podporu bank v kontrolovaném období a ii) prozatím nepřezkoumávat sdělení o bankovnictví z roku 2013 byla z hlediska následujících úvah vhodná:

• nezanedbatelné nedostatky v ekonomikách během kontrolovaného období přetrvávaly a přetrvávají doposud, i když to nemusí mít na všechny členské státy stejný dopad.⁹⁹ V některých členských státech jsou například stále patrné negativní dopady krize (např. ve formě vysokého počtu úvěrů se selháním). Je třeba poznamenat, že tyto staré problémy představují hrozbu pro životaschopnost bank. Komise má za to, že rozhodnutí členských států o tom, že opatření podpory jsou pro řešení těchto problémů nezbytná, představují stále důsledek krize. Komise se proto domnívá, že hodnocení týkající se obecného uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, které provedla v roce 2013 v rámci přijímání svých pokynů a které je shrnuto v bodě 6 sdělení o bankovnictví z roku 2013, zůstává i nadále platné. Použití stejných zásad ve sdělení o bankovnictví z roku 2013 navíc zajistilo rovné zacházení se všemi členskými státy. Regulační rámec pro řešení krizí je samozřejmě použitelný od jeho vstupu v platnost.
• Pro vyhodnocení a případné přezkoumání sdělení o bankovnictví z roku 2013 by byly přínosné zkušenosti ohledně nakládání se selhávajícími bankami podle rámce pro řešení krizí. Je třeba poznamenat, že unijní rámec pro řešení krizí, a zejména SRB, se staly plně funkčními v roce 2016, zatím však řešily jen málo případů¹⁰⁰.

Pravidla státní podpory a rámec pro řešení krizí se aplikují paralelně. Kontrola státní podpory představuje výlučnou pravomoc svěřenou Komisi Smlouvou, na kterou nemá přijetí sekundárních právních předpisů v oblasti obezřetnostních požadavků a řešení krizí přímý dopad. Komise rovněž nemůže využít své pravomoci v oblasti kontroly státní podpory k vymáhání dodržování jiných ustanovení unijního práva s výjimkou případů, kdy se taková ustanovení použijí při řešení slučitelnosti konkrétního opatření podpory a jsou s ním vnitřně spjata. Text BRRD přímo odkazuje na unijní rámec státní podpory a je z něho zřejmé, že spolunormotvůrci uznali použitelnost rámce státní podpory (a sdělení o bankovnictví z roku 2013), přičemž si v BRRD sami stanovili podmínky pro využití mimořádné veřejné podpory ve výjimečných případech (např. pro preventivní rekapitalizaci a vládní nástroje finanční stabilizace) v mezích nového rámce pro řešení krizí. BRRD nadto nevylučuje poskytnutí podpory v rámci opatření k financování řešení krizí nebo státní podpory mimo řešení krize (např. v rámci vnitrostátních konkurzních řízení). Za typ použitého postupu (tj. řešení krizí nebo vnitrostátní konkurzní řízení) je v konečném důsledku odpovědný orgán pro dohled a řešení krizí, přičemž kompetence Komise v oblasti hospodářské soutěže samozřejmě zůstávají významné.

Obecně platí, že sdělení o bankovnictví z roku 2013 rozlišuje mezi bankami, u nichž lze prokázat návrat k životaschopnosti, a bankami, pro něž toto prokázat nelze a které by z hlediska hospodářské soutěže měly odejít z trhu. V rámci pravidel státní podpory je proto důležité oddělit pojmy „podpora restrukturalizace“ (pro banky, které jsou dlouhodobě životaschopné) a „podpora při likvidaci“ (pro usnadnění řádného odchodu dlouhodobě neživotaschopných bank z trhu). Pokud jde o možnost poskytnout podporu s cílem usnadnit odchod banky z trhu, příslušná ustanovení sdělení o bankovnictví z roku 2013 jsou zaměřena na zmírnění narušení hospodářské soutěže. Slučitelnost ustanovení o podpoře při likvidaci z hlediska pravidel hospodářské soutěže nezávisí na žádném konkrétním právním režimu, a proto se tato ustanovení použijí jak na řešení krizí, kdy jsou používány veřejně spravované fondy, tak mimo něj (tj. na vnitrostátní konkurzní řízení).

V reakci na připomínku, že přísnější požadavky BRRD na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů se neodrazily v pravidlech státní podpory, je důležité poznamenat, že v rozhodnutích o státní podpoře přijatých během kontrolovaného období Komise posoudila úzce související ustanovení BRRD v rámci posouzení slučitelnosti. Toto posouzení by rovněž zahrnovalo požadavek na rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v případech, kdy by zasáhl Jednotný fond pro řešení krizí nebo vnitrostátní fondy pro řešení krizí.¹⁰¹

Souhrnná odpověď Komise na body 52–63 (Dodržování vnitřních procesů a postupů)

Meziútvarová konzultace je důležitým prvkem rozhodování Komise. Zatímco GŘ pro hospodářskou soutěž připravuje návrh rozhodnutí (což je interní návrh dokumentu, a tudíž ještě není dokončen), meziútvarová konzultace zajišťuje zapojení dalších útvarů Komise s ohledem na jejich příslušné oblasti odpovědnosti. Podle vnitřních procesních pravidel Komise vyjadřuje kladné stanovisko s připomínkami jiného útvaru souhlas s výhradou zohledněných připomínek. Vedoucí útvar (zde GŘ pro hospodářskou soutěž) poté zapracuje do návrhu rozhodnutí řešení poskytnutých připomínek, přičemž rozhodnutí je předloženo Komisi až tehdy, bylo-li dosaženo souhlasu připomínkujících útvarů. V této souvislosti Komise poznamenává, že připomínek uvedených v bodě 54 bylo málo a v souvislostech příslušných případů byly samozřejmě velmi specifické. Konstruktivní připomínky, které si navzájem vytvářejí útvary Komise, jsou v každém případě běžnou součástí rozhodovacího procesu Komise a tyto připomínky jsou v rámci uvedeného procesu řádně řešeny. V každém z kontrolovaných případů byl konečný návrh rozhodnutí o státní podpoře dohodnut s konzultovanými útvary, takže mohl být předložen sboru komisařů k formálnímu přijetí.

Pokud jde o registraci dokumentů, politika Komise pro správu dokumentů stanoví, že dokumenty, které mají význam pro rozhodovací proces, musí být zaregistrovány. Tato registrace je prováděna v jednom ze systémů správy dokumentů GŘ pro hospodářskou soutěž. Komise má za to, že systematicky nechyběly žádné příslušné dokumenty a že pokračující modernizace infrastruktury registrace případů GŘ pro hospodářskou soutěž usnadní dosažení souladu s vnitřními pokyny pro tuto oblast.

Příručka postupů GŘ pro hospodářskou soutěž obsahuje nezávazné pokyny, které stanoví vnitřní zásady pracovních postupů zaměstnanců GŘ pro hospodářskou soutěž. Jak již bylo uvedeno výše, Kodex osvědčených postupů stanoví nezávazné osvědčené postupy pro neformální spolupráci s členskými státy. Ačkoli osvědčený postup ve skutečnosti spočívá v tom, že členské státy předloží návrh oznámení ve fázi před oznámením, Komise nemůže odmítnout diskusi s členským státem, pokud se tak nestane. Je tomu tak zejména v případech týkajících se bank, kde neformální kontakty mohou být užitečné, i když opatření se stále nacházejí v předběžné, rané fázi plánování. Netřeba dále vysvětlovat, že by k tomu mělo dojít za přísného utajení. Pokud se však členské státy rozhodnou tyto nezávazné osvědčené postupy neuplatňovat, nepředstavuje to porušení procesních pravidel GŘ pro hospodářskou soutěž.

Komise by se chtěla vymezit vůči prohlášení v bodě 60, že „některé důležité informace nebyly zveřejněny“. Komise musí sladit dvě povinnosti, a sice splnit požadavek na odůvodnění svých rozhodnutí podle článku 296 SFEU, a zajistit tak, aby její rozhodnutí obsahovala všechny podstatné prvky, na nichž jsou založena, a zaručit splnění povinnosti zachovávat profesní tajemství.¹⁰² Z uvedeného vyplývá, že mohou existovat informace, které mají význam pro posouzení Komise, avšak které nelze zveřejnit v plném rozsahu. Bez ohledu na to může být dle zkušeností Komise proces hledání shody s členskými státy stran důvěrných informací někdy náročný.

Komise zdůrazňuje, že neexistuje zákonná povinnost, dle níž by byla povinna zveřejňovat výsledky monitorování předložených opatření. Závazky tvoří součást oznámení členského státu a jsou posuzovány a zveřejňovány jako součást rozhodnutí. Následné sledování závazků, obvykle prováděné s podporou nezávislého správce, však slouží Komisi jako zdroj důvěrných informací. Pokud porušení závazků vyžaduje, aby Komise podnikla další kroky, bude její rozhodnutí zveřejněno. Naproti tomu, pokud taková porušení neexistují, Komise poznamenává, že informace získané monitorováním jsou chráněny jako důvěrně.

Stejně tak může členský stát kdykoli navrhnout následnou změnu závazků, které předložil, aby umožnil Komisi provést ověření vyváženosti opatření podpory. Komise poté posoudí, zda navrhovaná změna závazků nezmění vyváženost původního rozhodnutí, a za tímto účelem přijme a zveřejní odůvodněné rozhodnutí. Komise nesdílí názor EÚD vyjádřený v bodě 63. Komise má za to, že ve svých rozhodnutích odpovídajícím způsobem vysvětlila, proč změna závazků nemění vyváženost původního rozhodnutí.

Souhrnná odpověď Komise na body 64–70 (Rozhodnutí o státní podpoře pro finanční instituce na základě podstaty věci)

Komise má za to, že vždy ověřovala existenci vážné poruchy. Přijetím pokynů (tj. sdělení o bankovnictví z roku 2013) se Komise zavázala k tomu, že bude posuzovat státní podporu určenou bankám podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU s ohledem na krizovou situaci a riziko pro finanční stabilitu v širokém slova smyslu, které představuje vážnou poruchu v hospodářství. Pokud jde o uplatňování těchto pokynů na daný případ, Komise zdůrazňuje, že jsou to orgány členských států, které jsou zodpovědné za rozhodnutí, zda chtějí poskytnout podporu za účelem zabránění nekontrolovanému odchodu určité banky z trhu, což by mohlo ohrozit finanční stabilitu. Pokud se členský stát rozhodne, že by taková podpora měla být poskytnuta, oznámí plánovanou podporu Komisi, přičemž za posouzení slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem je potom zodpovědná Komise. Komise poznamenává, že je to dotčený členský stát, který musí prokázat, že státní podpora je nezbytná z důvodu ohrožení finanční stability, které by nastalo v případě neposkytnutí této podpory. Komise v této souvislosti posuzovala, zda argumenty předložené vnitrostátními orgány byly dostačující, nebo pokud to bylo možné a nezbytné, zda bylo zapotřebí dalších důkazů. Komise má navíc za to, že důsledky krize minimálně v částech unijního bankovního sektoru přetrvávají, a proto i nadále uplatňovala stejný soubor pravidel pro všechny členské státy. V této souvislosti Komise zdůrazňuje povinnost loajální spolupráce dotyčného členského státu v souladu s čl. 4 odst. 3 SEU. Komise rovněž poznamenává, že proti žádnému z jejích rozhodnutí nebylo z těchto důvodů podáno odvolání.

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrzuje, že při posuzování vážné poruchy v každém jednotlivém případě zohlednila podání členského státu. Tato podání Komise posuzovala ve spojení se svými znalostmi obecné hospodářské situace dotčeného členského státu, které nemusí být zaregistrovány ve spise případu.¹⁰³ Komise dále zdůrazňuje, že Rada při každém schvalování (nebo změně) ekonomického ozdravného programu (např. pro Řecko) připustila existenci rizik pro finanční stabilitu.

Konkrétně co se týče podpory při likvidaci, Komise poznamenává, že EÚD si uvědomuje, že neočekávané selhání byť malé banky může představovat riziko pro finanční stabilitu. Co se týče oznámených opatření souvisejících s podporou při likvidaci, Komise shledala, že důkazy poskytnuté členskými státy jsou dostatečné. Tyto důkazy Komise v případě potřeby posuzovala ve spojení se svými znalostmi obecné hospodářské situace dotčeného členského státu. Komise uznává, že sdělení o bankovnictví z roku 2013 nepopisuje důkazy, které jsou členské státy povinny předložit, pokud plánují poskytnout podporu při likvidaci. Komise má však za to, že nebylo nutné, aby do svých pokynů zahrnovala takovéto podrobné požadavky. Procesní nařízení představuje dostatečný základ pro to, aby Komise mohla od členských států požadovat další informace nezbytné pro provedení posouzení slučitelnosti. Jak již bylo vysvětleno výše, Komise posuzuje, zda jsou argumenty předložené vnitrostátními orgány dostačující, a pokud je to nezbytné, vyžádá si další důkazy.

Závazky jsou navrhovány členskými státy a odpovídají konkrétním okolnostem daného případu. Jsou posuzovány v rámci rozhodnutí o státní podpoře jako součást ověření vyváženosti s cílem zajistit zmírnění neoprávněného narušení hospodářské soutěže, které vyplývá z navrhovaného opatření podpory. Mnohé závazky jsou binární (např. zákaz výplaty dividend nebo zákaz akvizic se buď uplatní, nebo ne). Jiné závazky (jako prodej aktiv nebo ukončení obchodní činnosti) zjevně uvolňují tržní prostor pro konkurenty a Komise v takovém případě posuzuje, zda je závazek z hlediska výše podpory přiměřený. Zmírňující účinek závazků příjemce jednat v souladu s tržními zvyklostmi, například při stanovování cen, je rovněž zřejmý. Pokud Komise sleduje dodržování konkrétních závazných opatření, činí tak v souvislosti s platností podpory, nikoli však s ex post posouzením účinků prováděných opatření na trh. Již bylo vysvětleno, že posouzení slučitelnosti je prováděno ex ante, tj. předtím, než členský stát provede opatření podpory, na základě informací dostupných v daném okamžiku. Proto byla v každém případě provedena úprava závazků úměrná narušujícímu účinku a Komise má za to, že ve svých rozhodnutích předložila dostatečné posouzení.

Bod 9 sdělení o restrukturalizaci z roku 2009, týkající se srovnání s alternativními možnostmi, včetně rozdělení banky či převzetí banky jinou bankou, odkazuje na možný obsah oznámení o restrukturalizačním plánu, tj. podání členského státu, nejedná se tedy o povinnost Komise. V souladu s judikaturou soudů EU¹⁰⁴ je Komise povinna posoudit opatření pouze na základě oznámení členského státu. Pro účely prohlášení oznámeného opatření za slučitelné proto nemůže analyzovat všechna potenciální alternativní opatření, která umožňují dosáhnout stejného cíle. A fortiori nemá Komise pravomoc nahradit oznámené opatření alternativním opatřením, které může považovat za vhodnější, přiměřenější nebo méně narušující. Volba konkrétního opatření podpory navíc často spadá do oblasti požadavků dohledu nebo rozhodnutí orgánu pro řešení krizí (v případě finančních prostředků ze SRF nebo národního fondu pro řešení krizí), kterou Komise, jakožto orgán příslušný ve věcech státní podpory, posuzuje s ohledem na slučitelnost s pravidly státní podpory.

Závěry a doporučení

Odpověď Komise na bod 71

Z důvodů uvedených výše v reakci na body 33–34 má Komise za to, že její etický rámec, který je podle EÚD robustní, je rovněž vhodný k minimalizaci rizika nevhodného nakládání s citlivými informacemi o trhu.

Odpověď Komise na bod 72

Z důvodů uvedených výše v první části a v podrobné reakci na body 30 a 43–50 má Komise za to, že pravidla státní podpory byla během kontrolovaného období plně v souladu s účelem kontroly státní podpory finančním institucím, a proto nemusela být revidována.

Doporučení 1 – Provést hodnocení toho, zda jsou pravidla státní podpory nadále vhodná, a v případě potřeby přijmout nápravná opatření

Komise toto doporučení přijímá.

Pokud jde o doporučení 1, Komise souhlasí se zahájením hodnocení v souladu se svými pokyny pro zlepšení právní úpravy. Hospodářský dopad krize způsobené rozšířením onemocnění COVID-19 představuje vážnou poruchu v hospodářství členských států a ekonomický výhled je velmi nejistý. Komise proto provede hodnocení, až se ekonomika zotaví, nejpozději však v roce 2023.

Odpověď Komise na bod 73

Komise zdůrazňuje, že vždy dodržovala závazné procesní nařízení a prováděcí nařízení. To by mělo být přísně odděleno od dodržování vnitřních (nezávazných) a podrobnějších pokynů Komise pro zaměstnance. Nicméně žádná odchylka od těchto vnitřních pokynů nebyla významná a neovlivnila výsledek posouzení Komise. Délka řízení o státní podpoře v některých případech týkajících se bank je výsledkem citlivosti a složitosti takových opatření podpory, která závisí na rozhodnutích jiných subjektů. Mezi tyto subjekty patří zejména orgány pro dohled a řešení krizí, které stejně jako Komise musí v těchto případech chránit důvěrné diskuze a citlivé informace o trhu. Rovněž je třeba připomenout, že Komise nemůže odmítnout poskytnout členským státům radu ohledně dopadů státní podpory na potenciální plány v jakékoli fázi procesu, i když členské státy ne vždy plně dodržují kodex osvědčených postupů. Komise konečně připomíná, že zveřejnění rozhodnutí se musí vyhnout prozrazení obchodních tajemství a zároveň zajistit maximální transparentnost, jak je vysvětleno výše v reakci na body 58–61, a že včasnost tohoto zveřejnění závisí především na dobré spolupráci členských států.

Doporučení 2 – Dále posílit dodržování interních procesů a postupů

Komise toto doporučení přijímá.

Pokud jde o doporučení 2(1), Komise poznamenává, že zavede nový nástroj pro správu případů (Case@EC), který usnadní správu dokumentů i v případech státní podpory. V této souvislosti Komise rovněž připomene svým zaměstnancům platná pravidla týkající se registrace dokumentů a zreviduje své vnitřní pokyny v souladu s novým nástrojem pro správu dokumentů.

Pokud jde o doporučení 2(2), Komise připomene členským státům osvědčené postupy pro kontakty před oznámením popsané v kodexu osvědčených postupů. Komise toto učiní zejména v pracovní skupině členských států pro modernizaci státní podpory.

Pokud jde o doporučení 2(3), Komise připomíná, že zajištění včasného zveřejnění jejího rozhodnutí je silně závislé na spolupráci členských států, což uznává i EÚD. Ačkoli Komise používá nástroje umožňující zveřejnit rozhodnutí o státní podpoře bez souhlasu členských států, jejich okamžité nasazení ve všech případech by mohlo být nepřiměřené. Komise se proto nemůže sama zavázat k tomu, že tento proces v praxi urychlí. Komise však členským státům v rámci pracovní skupiny členských států pro modernizaci státní podpory připomene postup pro podávání žádosti o důvěrné nakládání s informacemi. Komise rovněž zváží poskytnutí dalších vnitřních pokynů svým zaměstnancům za účelem zajištění efektivního a jednotného vyřizování žádostí členských států o důvěrné nakládání s informacemi.

Odpověď Komise na bod 74

Komise potvrzuje, že všechna její rozhodnutí o státní podpoře jsou založena na právně a ekonomicky přesvědčivých posouzeních, a vítá závěr EÚD ohledně pečlivé analýzy plánů restrukturalizace. Z důvodů uvedených výše v podrobné reakci na body 64–70 má Komise za to, že její přístup k posuzování existence vážné poruchy byl přiměřený. Pokud jde o dopad opatření, jejichž cílem je omezit narušení hospodářské soutěže, Komise zdůrazňuje, že tato opatření (která mají formu závazků) v každém jednotlivém případě upravovala vzhledem k úměrně narušujícímu účinku v rámci testu vyváženosti. Komise má za to, že v každém rozhodnutí poskytla dostatečné odůvodnění. Pokud jde o ukazatele výkonnosti pro účely ročního řízení, Komise připomíná, že jak je uvedeno výše v podrobné reakci na odstavce 21–25, existuje řada problémů s vytvářením spolehlivých a významných ukazatelů. Konečně, Komise již vysvětlila, že během kontrolovaného období nevyvstaly žádné důvody pro zahájení formálního hodnocení sdělení o bankovnictví z roku 2013. Komise v tomto ohledu odkazuje na argumenty uvedené výše ve shrnutí a v odpovědích na body 28–30 a 43–50.

Doporučení 3 – Zlepšit hodnocení výkonnosti

Komise toto doporučení přijímá.

S ohledem na toto doporučení se Komise dohodla zrevidovat své ukazatele výkonnosti v souvislosti se strategickým plánem na období 2020–2024 a plánem řízení na rok 2020, které se v současné době připravují. Tyto ukazatele se nutně dotýkají výstupů a výsledků vyplývajících z činností GŘ pro hospodářskou soutěž, nad nimiž může mít GŘ pro hospodářskou soutěž kontrolu a které jsou měřitelné spolehlivým a efektivním způsobem. Komise bude sledovat, zda tyto ukazatele výkonnosti zůstávají vhodné.

Poznámky na konci textu

¹ Viz C-290/07 P Komise v. Scott EU:C:2010:480, body 64–66.

² Viz 6. bod odůvodnění sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Modernizace státní podpory v EU, COM(2012) 209 final: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0209:FIN:CS:PDF

³ Viz spojené věci C-57/00 P a C-61/00 P, body 99–100.

⁴ Banking in Europe: EBF Facts & Figures (Bankovnictví v Evropě: fakta a čísla EBF), 2018, s. 12: https://www.ebf.eu/wp-content/uploads/2018/09/Banking-in-Europe-2018-EBF-Facts-and-Figures.pdf

⁵ Zpráva, skupina na vysoké úrovni pro finanční dohled, Brusel, 25. února 2009, https://ec.europa.eu/economy_finance/publications/pages/publication14527_en.pdf.

⁶ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování a přezkumu směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí, s. 5: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52019DC0213&qid=1590496251846&from=CS.

⁷ Evropská komise, Nová opatření krizového řízení: vyhnout se budoucím rekapitalizacím bank z vnějších zdrojů, červen 2012: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_12_570.
Viz také Evropská rada – Brusel – 12.–13. prosince 2012 – Závěry, bod 11.

⁸ Komplexní přehled viz ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o uplatňování a přezkumu směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí – Úvod: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52019DC0213&qid=1590496251846&from=CS.

⁹ Komise EU, Completing the banking union (Dokončení bankovní unie): https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/banking-union/what-banking-union_cs#completing-the-banking-union.

¹⁰ Viz například Mario Draghi, předmluva výroční zprávy ECB o činnosti dohledu 2018: https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/publications/annual-report/html/ssm.ar2018~927cb99de4.en.html#toc1.
Zpráva o FINANČNÍM FÓRU EUROFI 2019 uvádí podrobný výčet stanovisek, která vyjádřili zástupci veřejného a soukromého sektoru ohledně posledního vývoje regulace ve finančním sektoru a možných způsobů, jak zlepšit fungování finančního trhu v EU: http://helsinki2019.eurofi.net.

¹¹ Objem (658 miliard EUR) a podíl nesplácených úvěrů ve výši 3,2 % dosáhly nejnižší úrovně v 4. čtvrtletí roku 2018, přičemž rozptyl mezi země EU/EHP zůstal vysoký (0,45 % až 41,2 %). Viz EBA, Přehled ukazatelů rizik za 4. čtvrtletí 2018: https://eba.europa.eu/sites/default/documents/files/documents/10180.2666948.5836f313-b390-4f24-99bf-815fc036a7ce/EBA%20Dashboard%20-%20Q4 %202018.pdf.

¹² Zvláštní zpráva č. 23/2017: Jednotný výbor pro řešení krizí: náročná práce na projektu bankovní unie začala, ale k jejímu dokončení ještě zbývá dlouhá cesta: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR17_23/SR_SRB-BU_CS.pdf.

¹³ Zvláštní zpráva č. 02/2018: Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_02/SR_SSM2_CS.pdf.

¹⁴ Webové stránky Komise, Competition policy and economic recovery, Tackling the financial crisis, State aid: https://ec.europa.eu/competition/recovery/financial_sector.html (poslední aktualizace: 16.4.2012).

¹⁵ Viz oddíl 7 sdělení o bankovnictví z roku 2013.

¹⁶ SDĚLENÍ KOMISE Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 (2020/C 91 I/01): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020XC0320(03).

¹⁷ Audit výkonnosti je nezávislým, objektivním a spolehlivým posouzením toho, zda podniky, systémy, operace, programy, činnosti nebo organizace fungují v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti a zda existuje prostor pro zlepšení (ISSAI 300). Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) vykládá právo EU, aby zajistil, že bude ve všech zemích EU uplatňováno stejným způsobem, a vypořádává právní spory mezi vládami členských států a orgány EU. Za určitých okolností jej mohou využít i jednotlivci, společnosti nebo organizace k podání žaloby proti orgánu EU, pokud se domnívají, že nějakým způsobem porušil jejich práva.

¹⁸ Zásada 6 SDĚLENÍ KOMISAŘE OETTINGERA KOMISI Revision of the Internal Control Framework (Internal Control Framework) (Revize rámce vnitřní kontroly (rámec vnitřní kontroly)): https://ec.europa.eu/budget/library/biblio/documents/control/C_2017_2373_Revision_ICF_en.pdf.

¹⁹ Zásada 6 rámce vnitřní kontroly – monitorování.

²⁰ Viz roční plány řízení GŘ COMP v období 2013–2018.

²¹ Viz například roční plány řízení GŘ COMP v období 2013–2015.

²² Viz roční plán řízení GŘ COMP, 2016, specifický cíl 9: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/comp_mp_2016_en.pdf.

²³ Viz Standardní kvalitativní studie Eurobarometru – průzkum GŘ pro hospodářskou soutěž mezi zainteresovanými subjekty (2014), souhrnná zpráva, s. 27: „Konzultace GŘ pro hospodářskou soutěž o nových pravidlech byla celkově přijata s velkou spokojeností, jakkoli někteří účastníci měli za to, že jejich názory nejsou vždy brány v úvahu“: http://ec.europa.eu/competition/publications/reports/surveys_en.html.

²⁴ Účelem požadavku Komise na předložení plánů restrukturalizace a jejich hodnocení ex ante je zajistit, aby bylo možné obnovit životaschopnost v přiměřeném časovém rámci a na pevném a trvalém základě (bod 8 sdělení o bankovnictví z roku 2013). Několik bank v našem vzorku, které byly příjemci podpory, však vyžadovalo další státní intervence v podobě dodatečné likvidity nebo dodatečného kapitálu poté, co Komise konstatovala jejich životaschopnost. Jedna banka po dvou po sobě jdoucích rekapitalizacích vyžadovala další podporu při své likvidaci (ve třetím roce pětiletého restrukturalizačního období). Přetrvávající vysoké úrovně úvěrů v selhání a expozice vůči státnímu dluhu jsou dalšími důvody k pochybnostem o úspěchu restrukturalizace.

²⁵ Zásada 7 rámce vnitřní kontroly.

²⁶ Strategický plán GŘ COMP 2016–2020, s. 39.

²⁷ Sdělení o bankovnictví z roku 2008 zdůraznilo, že odvolat se na čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy lze pouze za skutečně výjimečných okolností (viz bod 44).

²⁸ Pokyny pro zlepšování právní úpravy, oddíl 3.3, s. 8.

²⁹ Pracovní dokument útvarů Komise: The effects of temporary State aid rules adopted in the context of the financial and economic crisis, Brusel, 5.10.2011 SEC(2011) 1126 final: https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/working_paper_en.pdf.

³⁰ Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Tematická sekce A: Studie oddělení hospodářské a vědecké politiky, hospodářské a měnové záležitosti State Aid Crisis Rules for the Financial Sector and the Real Economy: https://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201107/20110714ATT24010/20110714ATT24010EN.pdf (studie EP).

³¹ Studie EP, kapitola 2.4.2. Zachovávání jednotného přístupu u všech zemí a firem a 2.5 Hlavní zjištění.

³² Studie EP, s. 39.

³³ Jediným dostupným dokumentem, který se zabývá dopady státní podpory schválené Komisí, je publikace Competition State aid brief „State aid to European banks: returning to viability. Tento dokument, který předkládá pouze názor autorů, nikoli Komise, se snaží prokázat, že plány restrukturalizace schválené Komisí podle pravidel státní podpory pomohly zachránit mnoho evropských bank a obnovit jejich životaschopnost.

³⁴ Zásada 3 rámce vnitřní kontroly.

³⁵ Roční plán řízení GŘ COMP, 2018, cíl 2.

³⁶ Plán správy případů, duben a listopad 2018, s. 23.

³⁷ Tabulka registru rizik: riziko vyžadující opatření č. 22.

³⁸ Čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

³⁹ Článek 2 procesního nařízení.

⁴⁰ Čl. 4 odst. 5 procesního nařízení stanoví, že „oznámení se považuje za úplné, pokud si Komise do tří měsíců od jeho obdržení nebo od obdržení případných vyžádaných dalších informací nevyžádá žádné další informace. Lhůta může být prodloužena se společným souhlasem Komise a dotyčného členského státu. Komise může případně stanovit kratší lhůty.

⁴¹ Článek 4 procesního nařízení.

⁴² Čl. 4 odst. 4 procesního nařízení.

⁴³ Čl. 4 odst. 6 procesního nařízení (také známo jako postup podle věci Lorenz).

⁴⁴ Viz článek 7 procesního nařízení.

⁴⁵ Kodex osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory (2009/C 136/04): https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:136:0013:0020:CS:PDF.

⁴⁶ Kodex osvědčených postupů pro řízení ve věcech kontroly státní podpory (2018/C 253/05): https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52018XC0719(01)&from=IT.

⁴⁷ Viz bod 11 kodexu osvědčených postupů z roku 2018.

⁴⁸ Shrnutí podání v reakci na veřejnou konzultaci o Kodexu osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory: https://ec.europa.eu/competition/consultations/2016_cbp/submissions_summary_en.pdf.

⁴⁹ Bod 93 sdělení o bankovnictví z roku 2013: „Komise přezkoumá toto sdělení tak, jak bude považovat za vhodné, zvláště proto, aby zohlednila změny v tržních podmínkách nebo v regulačním prostředí, které mohou mít vliv na pravidla, která jsou v něm obsažena.“

⁵⁰ Bod 6 sdělení o bankovnictví z roku 2013.

⁵¹ Například bod 33 usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže (2017/2191(INI).

⁵² Body 13 a 14 sdělení o bankovnictví z roku 2013.

⁵³ Viz 57. bod odůvodnění směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

⁵⁴ Viz 45. bod odůvodnění směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

⁵⁵ Zásada 12 rámce vnitřní kontroly – Kontrolní činnosti: Provádí se prostřednictvím politik a postupů.

⁵⁶ Veřejná verze je k dispozici na webové stránce Komise – EU Competition law State Aid Manual of Procedures – interní pracovní dokumenty GŘ pro hospodářskou soutěž týkající se postupů použití článků 107 a 108 SFEU, revize ze dne 10.7.2013: https://ec.europa.eu/competition/state_aid/studies_reports/sa_manproc_en.pdf.

⁵⁷ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 0043–0048.

⁵⁸ Generální sekretariát, NOTE TO DIRECTORS GENERAL, HEADS OF CABINET AND DIRECTORS OF EXECUTIVE AGENCIES Subject: Document management and access to documents: https://www.asktheeu.org/de/request/2786/response/9713/attach/6/Ares%202015 %20182108 %20persdataremoved%20Redacted.pdf?cookie_passthrough=1
Tyto pokyny byly aktualizovány v roce 2018, aby poskytovaly aktualizovaný návod, co má být evidováno, včetně aktualizovaných praktických kritérií pro evidenci pro zajištění toho, aby všechny relevantní dokumenty byly evidovány a bylo je možné dohledat. Aktualizovaný seznam obsahuje všechny dokumenty zařazené do seznamu z roku 2015.

⁵⁹ Příručka postupů, oddíl 2.2 Správa dokumentů – ISIS.

⁶⁰ ISIS je systém správy dokumentů používaný pro činnosti související se zpracováním případů. GŘ COMP používá různé aplikace pro shromažďování a ukládání dokumentů. ISIS je jen jedním z takových systémů. K dalším aplikacím patří DECIDE, systém pro sledování a zaznamenávání rozhodovacího procesu v rámci celé Komise, a SANI, jejímž prostřednictvím členské státy zasílají formuláře oznámení o státní podpoře. Pracovní dokumenty související s případy a soubory vytvořené týmem pro zpracování případů, které nejsou přímo relevantní, jsou uloženy v elektronické knihovně případů (sdílená disková jednotka).

⁶¹ Tyto soubory nebyly zahrnuty do našeho přezkumu, který byl omezen na soubory týkající se případů.

⁶² To není v souladu s pokyny Komise, které zdůrazňují, že zápisy ze schůzek, zejména s jinými institucemi nebo externími zainteresovanými subjekty, a zápisy týkající se důležitých zasedání, briefingů/projevů/obhajob atd. jsou důležité a musí být zaregistrovány. Komise tvrdila, že se dokumenty týkaly informací, které nebyly relevantní a měly krátkodobou platnost a ke každému z těchto případů poskytla vysvětlení.

⁶³ Příručka postupů, oddíl 5.3 Předběžné oznamování – kroky.

⁶⁴ Příručka postupů, oddíl 5.4. Předběžné oznamování – časový rozvrh.

⁶⁵ Článek 4.2 sdělení Komise ze dne 1.12.2003 o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52003XC1209(02)&from=EN.

⁶⁶ Příručka postupů, oddíl 1.1.1 – 1.2. Nedůvěrná verze.

⁶⁷ Vyskytly se i případy, kdy zveřejnění trvalo déle než jeden rok, včetně jednoho případu, kdy Komisi trvalo více než dva roky, než zveřejnila rozhodnutí, které přijala za pouhé dva měsíce.

⁶⁸ Bod 26 sdělení o profesním tajemství: „Pokud dotyčný členský stát neoznačí ve lhůtě stanovené Komisí, na jaké informace by se měla podle jeho názoru vztahovat povinnost zachovávat profesní tajemství, zveřejní se celé rozhodnutí.“

⁶⁹ Například informace o cílech restrukturalizace, např. o budoucí návratnosti vlastního kapitálu, které má být dosaženo, jsou zřídka zveřejňovány tak, aby zainteresované subjekty mohly posoudit, zda byly cíle restrukturalizace splněny.

⁷⁰ Přílohu jednacího řádu Komise tvoří kodex řádné správní praxe.

⁷¹ https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52009XC0819(03)&from=EN

⁷² Včetně případů, kdy země nepocítila negativní růst a její banky se během finanční krize vyhnuly vážným problémům.

⁷³ V rámci své výlučné pravomoci na kontrolování státní podpory není Komise ani vázána těmito posouzeními, ani tato posouzení nejsou podmínkou uplatnění čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

⁷⁴ Podle Komise jsou orgány členských států nejlépe schopny posoudit, zda by nekontrolovaný odchod určité banky z trhu ohrozil finanční stabilitu, protože právě členské státy mají údaje o expozici vůči jiným bankám, o propojenosti nebo přelévání.

⁷⁵ To zahrnovalo případy, kdy Jednotný výbor pro řešení krizí již dříve odmítl tvrzení, že banky nelze likvidovat v rámci běžného konkurzního řízení, aniž by byla ohrožena finanční stabilita, a odmítl použít nástroje k řešení krize.

⁷⁶ Bod 20 sdělení o bankovnictví z roku 2013: „Opatření na omezení narušení hospodářské soutěže by měla být v každém případě „kalibrována“ tak, aby v co největší míře navodila takovou situaci na trhu, která by nastala, kdyby příjemce podpory na trhu bez podpory skončil.“

⁷⁷ Bod 11 sdělení o bankovnictví z roku 2013: „Komise při posuzování sdílení nákladů a opatření k omezení narušení hospodářské soutěže posuzuje proveditelnost navrhovaných opatření, včetně prodeje aktiv, a jejich dopad na strukturu trhu a překážky pro vstup na trh. Zároveň Komise musí zajistit, aby řešení navržená v konkrétním případě nebo členském státě byla v souladu s cílem předcházet velkým asymetriím mezi jednotlivými členskými státy, které by mohly dále rozmělňovat jednotný trh a způsobovat finanční nestabilitu, jež by mařila hospodářské ozdravení v Unii.“

⁷⁸ Bod 9 sdělení o restrukturalizaci.

⁷⁹ Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.

⁸⁰ Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.

⁸¹ Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149.

⁸² Kromě toho Komise schvaluje systémy řešení problémů bank vytvořených SRB a uděluje jim právní účinky v případech, kdy SRB rozhodne, že řešení selhání banky je ve veřejném zájmu.

⁸³ Viz zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování a přezkumu směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí, COM(2019) 213 final, ze dne 30. dubna 2019. Online dostupné na: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/190430-report-bank-recovery-resolution_en.pdf

⁸⁴ Zejména článek 19.

⁸⁵ Seznam všech přijatých rozhodnutí o státní podpoře týkajících se opatření COVID-19 lze nalézt zde: https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/covid_19.html

⁸⁶ Komise ve Sdělení o pojmu podpora vyložila, jak rozumí judikatuře soudů EU. Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1.

⁸⁷ ESRB má jiný cíl a mandát, který Komise nepovažuje za významný pro konkrétní účel posouzení slučitelnosti státní podpory podle čl. 107 odst. 3 SFEU.

⁸⁸ Mimo bankovní unii a pro méně významné instituce v rámci bankovní unie přijímají toto rozhodnutí vnitrostátní orgány pro řešení krizí.

⁸⁹ Rámec EU pro řešení krizí vyžaduje, aby ztráty banky byly před použitím jednotného fondu pro řešení krizí (nebo vnitrostátních fondů pro řešení krizí) rekapitalizovány ze zdrojů akcionářů a věřitelů a případně i z prioritního dluhu.

⁹⁰ V případech, kdy členské státy poskytují podporu v rámci vnitrostátních konkurzních řízení, se uplatní požadavky na sdílení nákladů, tj. akcionáři a držitelé podřízených nástrojů jsou povinni plně přispívat na náklady opatření, ale vkladatelé a přednostní věřitelé přispívat nemusí.

⁹¹ V březnu 2020 přijala Komise s ohledem na stávající rozšíření onemocnění COVID-19 dočasný rámec stojící na stejném právním základě (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1).

⁹² V případě, kdy členský stát tvrdil, že další zásah vlády byl nutný, může hrát roli řada faktorů. V některých případech byla počáteční podpora poskytnuta během makroekonomického ozdravného programu v situaci, kdy docházelo k vysokému kolísání. V jiných případech byla opakovaná podpora poskytnuta před rokem 2013 nebo byla před následnou intervencí vrácena. V řadě případů vedla opakovaná kapitálová podpora k odchodu dotčených bank z trhu, což představuje z hlediska hospodářské soutěže důležitý výsledek. Z pohledu hospodářské soutěže je rozdíl v tom, zda banky dostávají kapitálovou podporu na restrukturalizaci, nebo jako podporu při likvidaci. Záleží také na tom, zda banky dostávají kapitálovou podporu, nebo podporu likvidity (ve formě záruk na přednostní financování). Bez posouzení konkrétního případu není možné určit, zda úrovně NPL nebo státní expozice ovlivňují úspěch restrukturalizací.

⁹³ Měřeno pomocí provozních a rizikových ukazatelů, ziskovosti, financování a solventnosti.

⁹⁴ Evropská Komise: Hospodářská soutěž, stručná informace o státní podpoře (2015/1): Státní podpora evropským bankám: návrat k životaschopnosti: https://ec.europa.eu/competition/publications/csb/csb2015_001_en.pdf

⁹⁵ Viz body 37 a 71 zvláštní zprávy EÚD 13/2019 – Etické rámce v kontrolovaných orgánech EU: zlepšení je možné. Online dostupné na: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR19_13/SR_ethical_frameworks_CS.pdf

⁹⁶ Zejména „procesní nařízení“ (nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9) a „prováděcí nařízení“ (nařízení Komise (EU) 2015/2282 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, pokud jde o formuláře pro oznamování státní podpory a informační listy, Úř. věst. L 325, 10.12.2015, s. 1).

⁹⁷ Sdělení Komise o kodexu osvědčených postupů při řízeních v oblasti kontroly státní podpory, Úř. věst. C 253, 19.7.2018, s. 14.

⁹⁸ Viz poznámka pod čarou č. ⁹⁶.

⁹⁹ Viz například oddíl 4.1 evropského semestru 2020. Online dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1584543632863&uri=CELEX%3A52020DC0150

¹⁰⁰ Podrobněji viz poznámka pod čarou č. ⁸²

¹⁰¹ Komise poznamenává, že k dnešnímu dni nebyly zaznamenány žádné případy, kdy by tento požadavek musel být kontrolován

¹⁰² Bod 18 sdělení Komise C(2003) 4582 ze dne 1. prosince 2003 o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách, Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6.

¹⁰³ Komise poznamenává, že ze strany ESRB jí nebylo předloženo žádné doporučení stran toho, zda došlo k vážné poruše související s bankou v problémech, a nemůže se tedy vyjádřit k tomu, zda by ESRB učinila totéž.

¹⁰⁴ Věci T-135/17, SCOR v. Komise, body 94 a 123; T-57/11, Castelnou Energía v. Komise, bod 171; C-159/94, Komise v. Francie, bod 101.

Harmonogram

Událost	Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu	22. 1. 2019
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu)	14. 5. 2020
Přijetí konečné verze zprávy po sporném řízení	28. 7. 2020
Oficiální odpovědi Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) byly obdrženy ve všech jazycích	27. 8. 2020

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2020

PDF	ISBN 978-92-847-5137-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/75813	QJ-AB-20-018-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-5110-5	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/729384	QJ-AB-20-018-CS-Q

COPYRIGHT

© Evropská unie, 2020.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

Obrázek 3 a 4: Ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.