Ověřování hrubého národního důchodu pro účely financování rozpočtu EU Rizika při sestavování údajů jsou celkově dobře pokryta, je zde však prostor pro větší prioritizaci opatření

Shrnutí

I Hlavním zdrojem financování rozpočtu EU je vlastní zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND), který v roce 2021 činil 116 miliard EUR. Komise vypočítává tento vlastní zdroj jako procentní podíl ročního HND členských států, což je makroekonomický ukazatel používaný k měření hospodářského bohatství země.

II Komise používá k výpočtu příspěvků členských států prognózy HND, které reviduje, jakmile jsou k dispozici přesnější údaje. Jakákoli úprava údajů pro daný členský stát má vliv na příspěvky ostatních členských států. Právní předpisy EU proto vyžadují, aby Komise ověřovala zdroje a metody používané členskými státy při sestavování jejich údajů o HND. Ověřování, která provádí Statistický úřad Evropské unie (Eurostat), musí zajišťovat, aby členské státy odváděly do rozpočtu EU příspěvky založené na HND ve spravedlivé a předvídatelné výši; samotný proces ověřování by měl být nákladově efektivní.

III Eurostat organizuje svá ověřování ve víceletých cyklech, takže příslušné procesy jsou ze své podstaty dlouhodobé. Jejich součástí je podrobná analýza údajů o HND vykazovaných členskými státy, jejímž cílem je zajistit srovnatelnost, spolehlivost a úplnost a v konečném důsledku přesnost částek hrazených do rozpočtu EU. Čím delší je tento proces a čím více problémů Eurostat zjistí, tím nižší je předvídatelnost příspěvků členských států. Pro členské státy může být úhrada jakýchkoli dodatečných částek obtížná.

IV Prověřovali jsme poslední dokončený cyklus ověřování HND (2016–2019), abychom mohli posoudit, zda jej Komise řídila účinně a efektivně. Analyzovali jsme, zda Komise účinně zjišťovala a zmírňovala největší rizika pro srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND. Rovněž jsme zvažovali, zda ověřovací cyklus HND a související komunikace byly včasné a efektivní. Současně jsme prováděli audit, jehož cílem bylo prověřit dokončený cyklus včetně změn přístupu Komise k ověřování. Očekáváme, že naše práce pomůže Komisi zlepšit její přístup k ověřování v příštím cyklu, který začne v roce 2025.

V Důkazní informace jsme shromáždili prostřednictvím dokumentárních přezkumů příslušné dokumentace, dvou průzkumů a rozhovorů s pracovníky Komise a národních statistických úřadů členských států. V rámci posuzování efektivnosti Eurostatu jsme zkoumali ověřovací spisy šesti členských států (Irska, Španělska, Francie, Malty, Nizozemska a Polska).

VI Dospěli jsme k závěru, že Eurostat celkově účinně identifikoval vysoce rizikové problémy, ale nevyřešil včas všechny.

VII Zjistili jsme, že posouzení rizik provedené Eurostatem bylo obecně dobře koncipované a že Eurostat identifikoval vysoce rizikové problémy všech členských států. Je zde však prostor pro větší upřednostnění práce na problémech s nejvyšším potenciálním dopadem. Celkově Eurostat poskytoval národním statistickým úřadům při jejich úsilí o řešení vysoce rizikových otázek dostatečnou podporu. Zahájil několik iniciativ, které se zabývají otázkou globalizace, ale na tento problém nereagoval včas.

VIII Ověřovací cyklus byl obecně dokončen podle plánu v roce 2019 a Komise poskytla členským státům včasné informace o úpravách jejich příspěvků vyplývajících z ověřování HND. Na konci cyklu však stále zůstávala otevřena řada otázek, což by mohlo ovlivnit budoucí příspěvky členských států. Zjistili jsme, že Eurostat kontroloval příliš mnoho problémů, které nakonec měly na HND malý dopad, a že v ověřovacím cyklu se vyskytly případy neefektivního postupu, jejichž příčinou byly nástroje použité Eurostatem při ověřování.

IX Na základě našeho auditu předkládáme doporučení, abychom prostřednictvím Eurostatu Komisi pomohli:

• více upřednostňovat ověřování vysoce rizikových problémů;
• zlepšit včasnost podpory poskytované členským státům a lépe odůvodňovat rozhodnutí omezit dobu uplatňování výhrad;
• dále zlepšovat efektivnost ověřovacího cyklu.

Úvod

Rozpočet EU a vlastní zdroj z HND

01 Hlavním zdrojem financování rozpočtu EU je vlastní zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND). Vypočítává se na základě HND, což je makroekonomický ukazatel používaný k měření hospodářského bohatství země. Jedná se o „zbytkový“ zdroj financování EU („vyrovnávací položku“). To znamená, že zajišťuje existenci dostatečného příjmu k pokrytí rozpočtových výdajů po zohlednění všech ostatních příjmových zdrojů. Vypočítá se jako procentní podíl ročního HND členských států, tzv. jednotná sazba. Uplatňovaná sazba např. pro rozpočtový rok 2021 činila 0,84 %. Aby byla zajištěna srovnatelnost členských států, musí být sestavování HND v souladu s Evropským systémem národních a regionálních účtů (ESA 2010)¹.

02 Původně se vlastní zdroj z HND musel vybírat pouze v případě, že ostatní vlastní zdroje nepokrývaly výdaje v plné výši. V průběhu let se však stal největším příjmovým zdrojem rozpočtu EU (viz obrázek 1). Příspěvky členských států založené na HND na rok 2021 jsou uvedeny v příloze I.

03 Absolutní hodnota vlastního zdroje z HND se od konce 90. let ztrojnásobila z přibližně 40 miliard EUR na zhruba 120 miliard EUR. Procentní podíl celkových příjmů EU, který představuje, se v té době téměř zdvojnásobil ze 40 % na 71 % v roce 2020 a v roce 2021 představoval 63 %, zejména v důsledku zavedení nového vlastního zdroje založeného na nerecyklovaných plastových obalových odpadech (viz obrázek 2). Nárůst v průběhu let byl způsoben zejména přistoupením nových členských států, postupným růstem rozpočtu a skutečností, že příjmy z ostatních vlastních zdrojů se nezvyšovaly stejným tempem jako výdaje. Je možné, že vlastní zdroj založený na HND bude v důsledku zavedení nových vlastních zdrojů v blízké budoucnosti představovat menší podíl celkových příjmů EU, zůstane nicméně i nadále primárním zdrojem příjmů EU.

04 Správa tohoto vlastního zdroje zahrnuje dva hlavní procesy, přičemž oba jsou spojeny s používáním statistik pro výpočet příspěvků členských států založených na HND. Zaprvé, roční proces sestavování rozpočtu na základě prognóz údajů o HND a, zadruhé, ověřování skutečných údajů o HND, které každoročně vykazují členské státy (viz příloha II).

05 Za roční proces sestavování rozpočtu odpovídá Generální ředitelství Komise pro rozpočet (GŘ BUDG). Za ověřování údajů o HND na ročním i víceletém základě odpovídá Statistický úřad Evropské unie (Eurostat). Podle nařízení o HND² by Eurostat měl ověřovat srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů při zohlednění zásady efektivnosti nákladů. Tato zásada (dříve nazývaná zásada poměru nákladů a přínosů) obnáší posouzení potenciální velikosti a významu konkrétních operací, které probíhaly při sestavování HND. Cílem je zabránit tomu, aby se na výpočet nepodstatných položek vynakládaly nepřiměřené zdroje³. Pojem „operace“ se běžně používá v národních účtech (viz rámeček 1).

Výpočet a převod vlastního zdroje z HND do rozpočtu EU

06 GŘ BUDG každoročně v květnu vypočítává příspěvky členských států na základě odhadů HND poskytnutých Generálním ředitelstvím Komise pro hospodářské a finanční záležitosti (GŘ ECFIN) a žádá o platbu ve 12 měsíčních splátkách. Příspěvky přepočítává následující únor za použití aktualizovaných údajů vycházejících z ověření Eurostatu. V březnu následujícího roku vybere GŘ BUDG částky splatné od členských států, které byly nebyly uhrazeny v plné výši, a rozdělí je mezi členské státy, které mají v poměru ke svému aktualizovanému podílu na celkovém HND EU⁴, přeplatek.

07 Údaje o HND jsou založeny na odhadech, které se v průběhu několika let zdokonalují, než dosáhnou očekávané úrovně přesnosti. Pravidla EU pro výpočet vlastních zdrojů proto umožňují, aby byly odhady pro daný rozpočtový rok „N“ revidovány až do 30. listopadu roku „N + 4“. Období pro přezkum lze prodloužit, pokud se Komise nebo členský stát domnívá, že kvalitu údajů o HND je třeba zlepšit⁵. Děje se tak vyjádřením „výhrad“ k údajům o HND.

08 Vzhledem k tomu, že vlastní zdroj z HND je vyrovnávací položkou, nemá nadhodnocení nebo podhodnocení údajů o HND pro konkrétní členský stát vliv na celkovou částku příjmů EU. Snižuje však nebo zvyšuje příspěvky ostatních členských států, dokud není problém odhalen a opraven. Čím delší je doba, po kterou lze údaje o HND revidovat, a čím více je výhrad, tím nižší je předvídatelnost příspěvků členských států.

09 Poskytování částek značného objemu pro účely vlastního zdroje z HND v krátké lhůtě v minulosti způsobovalo členským státům problémy. Například v roce 2014 vedly revize údajů o HND k nebývalým úpravám příspěvků členských států ve výši téměř 10 miliard EUR, což mělo na některé členské státy větší dopad než na jiné. Spojené království muselo kromě svého obvyklého příspěvku do rozpočtu EU zaplatit 2,1 miliardy EUR (21 % svého celkového vnitrostátního příspěvku stanoveného v rozpočtu na daný rok).

Ověřování údajů o HND členských států

10 Za sestavování údajů o HND odpovídají národní statistické úřady členských států⁶. Poskytují Eurostatu „soupisy k HND“, v níž jsou podrobně popsány zdroje a metody použité k sestavení HND a jeho složek (viz rámeček 2) v souladu s ESA 2010.

11 Ověření Eurostatem zahrnuje přezkoumání údajů o HND používaných pro účely vlastních zdrojů. Sestává z těchto dvou dílčích procesů:

• každoročního ověřování údajů o HND a změn zdrojů a metod vykázaných členskými státy v dotaznících k HND a zpráv o kvalitě;
• víceletého ověřování (dále jen „ověřovací cyklus“) statistických zdrojů a metod používaných k výpočtu HND, které jsou popsány v soupisech k HND členských států.

12 Eurostatu je při ověřování nápomocna odborná skupina pro HND. Jedná se o skupinu zástupců všech členských států, které předsedá zástupce Komise. Poskytuje Komisi poradenství ohledně srovnatelnosti, spolehlivosti a úplnosti výpočtů HND a vyjadřuje k nim své názory. Zkoumá rovněž záležitosti týkající se provádění nařízení o HND a vydává výroční stanoviska k vhodnosti údajů o HND předkládaných členskými státy pro účely vlastních zdrojů. Do roku 2019 vykonával činnosti odborné skupiny pro HND Výbor pro HND.

Roční ověřování

13 Eurostat každoročně kontroluje údaje z národních účtů vykázané členskými státy v dotaznících k HND, což jsou tabulky s údaji o HND za několik let. Kontroly se mimo jiné týkají formální a číselné správnosti, konzistentnosti údajů v čase a zveřejněných údajů. Eurostat rovněž kontroluje změny zdrojů a metod používaných k sestavování HND, které jsou popsány ve zprávách o kvalitě. Jeho každoroční ověřování je základem pro formální stanovisko odborné skupiny pro HND k použití údajů pro účely výpočtu vlastních zdrojů.

Víceleté ověřování

14 Víceleté ověřování Eurostatu se zaměřuje na soupisy k HND, což jsou komplexní dokumenty popisující statistické zdroje a metody používané pro sestavování údajů o HND za několik let. Tato práce zahrnuje podrobnou a standardizovanou analýzu postupů sestavování HND s cílem zajistit srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů. Za tímto účelem Eurostat provádí ověřovací cykly trvající několik let (obvykle čtyři nebo pět). Výsledky víceletého ověřování jsou podkladem pro každoroční stanovisko odborné skupiny ke kvalitě údajů o HND.

15 Eurostat zahájil poslední dokončený víceletý ověřovací cyklus, cyklus 2016–2019, v roce 2016. U všech členských států, s výjimkou Francie, práci dokončil do konce roku 2019; ověření pro Francii byla dokončena v roce 2021 z důvodu pozdního předložení soupisu k HND⁷. GŘ BUDG tento ověřovací cyklus v dubnu formálně uzavřelo 2020. Ověření provedená během cyklu 2016–2019 se týkala zdrojů a metod používaných členskými státy k sestavování jejich údajů o HND od roku 2010 a v letech následujících.

16 Údaje o HND zůstávají po vznesení výhrad otevřené (viz bod 07), dokud nebudou vyřešeny problémy zjištěné při ověřování prováděném Eurostatem. To může trvat několik let, v mnoha případech může být i rámec formálního uzavření ověřovacího cyklu překročen, což ovlivňuje předvídatelnost příspěvků členských států. Je proto nutné ověřování účinně zacílení na nejdůležitější otázky a ověřovací cyklus uzavřít co nejrychleji.

17 V roce 2013 jsme zveřejnili zvláštní zprávu⁸ o našem auditu výkonnosti předchozího ověřovacího cyklu, cyklu 2007–2012. V závěru zprávy uvádíme, že víceletý cyklus ověřování je pouze částečně účinný, neboť Eurostat svou práci vhodným způsobem neplánoval, nestanovoval odpovídající priority a k členským státům nepřistupoval jednotným způsobem. V návaznosti na naše doporučení a za účelem uplatnění zásady nákladové efektivnosti provedl Eurostat ve svém přístupu k ověřování pro cyklus 2016–2019 dvě hlavní změny:

• posouzení rizik s cílem stanovit priority ověřování;
• práh významnosti (materiality) s cílem ověřování zaměřit a vznášet výhrady pouze v případě problémů s podstatným dopadem.

18 Ověřovací cyklus 2016–2019 začal předložením soupisů k HND na konci března 2016. Vyznačoval se zavedením nového účetního rámce (ESA 2010), který ve srovnání s předchozím rámcem (ESA 95⁹) zavádí několik změn, a proto vyžadoval při kontrole provádění v členských státech od Eurostatu dodatečné úsilí.

19 Následující fáze ověřovacího cyklu obsáhly posouzení rizik a ověřování prostřednictvím dokumentárních kontrol s využitím dotazníku pro hodnocení soupisů k HND (GIAQ), jakož i informační návštěvy v členských státech. Ověření vedla k vyjádření akčních bodů a výhrad, které mají dopad na údaje o HND. Přehled hlavních prvků ověřovacího cyklu 2016–2019 znázorňuje obrázek 3 a orientační harmonogram je uveden v příloze III.

20 Posouzení rizik provedené Eurostatem mělo tři hlavní výstupy:

• seznam vysoce rizikových průřezových otázek (viz příloha IV) pro účely ověřování ve všech členských státech formou „srovnávání zemí“, včetně otázek, jako je globalizace (viz rámeček 3), vývoz a dovoz a finanční služby;
• hodnocení rizika pro každý členský stát s cílem stanovit pořadí ověřování a jeho rozsah;
• soubor specifických oblastí sestavování HND, u nichž hrozí vysoké riziko a z nichž lze vybrat oblasti pro přímé ověřování v každém členském státě, aby bylo možné sledovat ověřovací stopu od vybrané složky HND ke zdrojovým údajům a znovu přezkoumat výpočet klíčových základních údajů.

21 Komise na základě své ověřovací práce vydává akční body (stanovené Eurostatem) a výhrady (stanovené GŘ BUDG na základě technického návrhu Eurostatu). Akční body určené NSÚ se týkají otázek, které vyžadují možné metodické změny nebo opravu chyb v sestavování soupisů k HND (akční body „A“) nebo vyjasnění, opravu nebo doplnění informací obsažených v soupisech k HND (akční body „B“).

22 Eurostat převede akční body „A“ na výhrady, pokud se domnívá, že mohou mít významný (materiální) dopad (nad 0,1 % HND) a členské státy je před uplynutím lhůty nevyřešily. Děje se tak obvykle na konci ověřovacího cyklu.

23 Výhrady umožňují členským státům revidovat jejich údaje o HND i po čtyřleté uzávěrce (viz bod 07). Existují dva hlavní druhy výhrad:

• obecné výhrady, které se týkají sestavování všech složek HND členského státu;
• zvláštní výhrady, které se týkají určitého aspektu výpočtu HND (výhrady týkající se jednotlivých operací) nebo problému, jenž vyžaduje srovnávací analýzu řešení přijatých členskými státy (průřezové výhrady). Komise rovněž využívá výhrady týkající se konkrétních procesů, které umožňují ponechat údaje o HND otevřené i po čtyřleté uzávěrce, dokud nebudou dokončena víceletá ověřování.

24 Jak akční body, tak výhrady mohou vést k revizím údajů o HND členských států. Revize se provádějí s cílem zvýšit přesnost údajů v případech, kdy zdroje údajů poskytují nové informace, anebo zavést metodická zlepšení¹⁰. Jednou za několik let provádějí země zásadní revize svých národních účtů označované jako revize referenčních hodnot, jejichž prostřednictvím se začleňují nové zdroje údajů a významné změny ve statistických metodách¹¹.

25 Revize referenčních hodnot mají dopad na údaje vykazované pro účely HND, HDP (hrubý domácí produkt) a několik dalších makroekonomických ukazatelů po mnoho let. V roce 2012 byla zavedena harmonizovaná evropská revizní politika s cílem zajistit koordinované a jednotné revize napříč statistickými oblastmi, zeměmi a EU. Její součástí je i doporučení provádět koordinované revize referenčních hodnot každých pět let počínaje rokem 2014. Příští koordinovaná revize referenčních hodnot by měla proběhnout v roce 2024.

26 Ověřování prováděná Eurostatem mají dopad na načasování revizí referenčních hodnot, které dále ovlivňují začátek příštího ověřovacího cyklu, protože ten vychází z aktualizovaných soupisů k HND po těchto revizích. Členské státy obvykle potřebují relevantní informace týkající se akčních bodů vydaných Eurostatem nejméně jeden rok před provedením revizí referenčních hodnot, aby je mohly zohlednit při sestavování národních účtů. Včasné vydání akčních bodů závisí na včasném předložení soupisů k HND členskými státy i na efektivnosti ověřovacího cyklu.

Rozsah a koncepce auditu

27 Tento audit výkonnosti se zaměřil na ověřovací cyklus 2016–2019 týkající se údajů o HND pro účely vlastních zdrojů. Toto téma jsme vybrali, protože vlastní zdroj založený na HND je největším zdrojem příjmů EU a je důležité zajistit, aby příspěvky členských států do tohoto zdroje byly v souladu se zásadou nákladové efektivnosti spravedlivé a předvídatelné.

28 Audit jsme provedli v dané době, abychom mohli přezkoumat dokončený cyklus, v němž se již projevily dvě hlavní změny přístupu Komise k ověřování (posouzení rizik a práh významnosti (materiality)). Očekáváme, že naše práce pomůže Komisi zlepšit její přístup k ověřování v příštím cyklu, který začne v roce 2025.

29 Naší hlavní auditní otázkou bylo, zda Komise řídila ověřovací cyklus 2016–2019 účinně a efektivně. V první části této zprávy zkoumáme účinnost posouzení rizik provedeného Komisí a její opatření ke zmírnění nejvyšších rizik pro srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND. Ve druhé části posuzujeme, zda ověřovací cyklus a komunikace jeho výsledků byly včasné a efektivní.

30 Audit se týkal řídicích a kontrolních systémů Komise pro ověřování a posuzování údajů o HND poskytnutých členskými státy pro účely vlastních zdrojů. Zkoumali jsme zejména vhodnost ověřovacího modelu stanoveného Eurostatem pro ověřovací cyklus 2016–2019. Audit jsme provedli na úrovni Komise a zaměřovali jsme se na činnosti Eurostatu související s ověřovacím cyklem 2016–2019 prováděné do ledna 2022.

31 Důkazní informace jsme shromažďovali prostřednictvím dokumentárních přezkumů příslušné dokumentace (postupů, pokynů, ověřovacích spisů atd.). Přezkoumali jsme ověřovací spisy Eurostatu u vzorku šesti členských států (Irska, Španělska, Francie, Malty, Nizozemska a Polska). Tyto země jsme vybrali s ohledem na rozmanitost níže uvedených kategorií: výše příspěvků založených na HND, počet výhrad a akčních bodů, kategorie rizik určené Eurostatem (nízké, střední a vysoké), úředníci Eurostatu odpovědní za ověřování, a zeměpisné rozložení.

32 Vedli jsme rovněž pohovory se zástupci GŘ BUDG a s oddělením Eurostatu odpovědným za ověřování, s dalšími odděleními zapojenými do souvisejících činností týkajících se národních účtů a se statistickými odborníky z NSÚ šesti vybraných členských států.

33 Výše uvedené zdroje důkazů jsme doplnili průzkumem zaslaným 28 NSÚ (26 respondentů, odpovědělo 93 % dotázaných) a 28 vnitrostátním orgánům odpovědným za poskytování vlastních zdrojů do rozpočtu EU ve všech členských státech (10 respondentů, odpovědělo 36 % dotázaných). Cílem průzkumů bylo získat informace o názorech respondentů na to, jak Komise řídí ověřovací cyklus a proces sdělování rozpočtových úprav po revizích údajů o HND.

34 Kvalitu zdrojů a metod používaných k sestavování HND jsme neposuzovali přímo. Konzultovali jsme však dva nezávislé odborníky ohledně konkrétních otázek, jako je potenciální dopad akčních bodů na HND, a přezkoumali jsme několik publikací na témata týkající se národních účtů (zejména globalizace a používání prahu významnosti (materiality) pro kontrolu kvality statistických údajů).

35 V případech, kdy konkrétně neuvádíme, že odkazujeme na šest vybraných členských států, se zjištění týkají všech členských států, na něž se vztahuje ověřovací cyklus 2016–2019.

Připomínky

Komise účinně identifikovala vysoce rizikové problémy související se sestavováním údajů o HND, je zde však stále prostor pro větší prioritizaci ověřování

Při hodnocení rizik prováděném Eurostatem byly účinně identifikovány vysoce rizikové problémy

36 Má-li být ověřování ze strany Eurostatu (a následně úsilí NSÚ o zlepšení údajů o HND) účinné, mělo by se zaměřovat na problémy, které budou mít s největší pravděpodobností významný dopad („vysoce rizikové problémy“). Zaměření tak umožňuje řešit tyto problémy přednostně. V své zprávě z roku 2013 proto doporučujeme, aby Eurostat zavedl model posuzování rizik pro stanovení priority položek, které mají být kontrolovány¹².

37 Zkoumali jsme model Eurostatu pro posuzování rizik a způsob, jakým byl použit v ověřovacím cyklu 2016–2019, s cílem identifikovat vysoce rizikové průřezové otázky, složky členských států a HND.

38 Zjistili jsme, že Eurostat vypracoval a zavedl strukturovaný a formalizovaný postup hodnocení rizik pro ověřovací cyklus 2016–2019 využívající příslušná kritéria pro posuzování rizik. Ta v souladu s naším doporučením zahrnovala specifická rizika související se sestavováním národních účtů členských států a relativní velikost dotčených složek HND. Kritéria použitá k určení průřezových otázek a při výběru oblastí pro přímé ověřování zohledňovala jak pravděpodobnost rizik, tak jejich dopad.

39 Eurostat postupoval podle svého plánu a na začátku ověřovacího cyklu v roce 2016 zjistil 18 vysoce rizikových průřezových otázek (viz příloha IV). Dále rovněž rozdělil členské státy do tří kategorií rizik (sedm vysoce rizikových, devět středně rizikových a 12 nízkorizikových), které byly určující pro minimální počet přímých ověření v každém členském státě. Eurostat také provedl a aktualizoval posouzení rizik, jehož výsledkem byl výběr oblastí pro přímé ověřování.

40 Abychom otestovali úplnost seznamu vysoce rizikových průřezových problémů zjištěných Eurostatem, porovnali jsme údaje o HND za roky 2010–2019 zveřejněné na vnitrostátní úrovni s údaji o HND pro účely vlastních zdrojů. Tyto roky jsme vybrali, neboť se jednalo o období, na které se vztahoval ověřovací cyklus 2016–2019. Srovnání nám umožnilo určit, zda členské státy zjistily zásadní problémy (vyžadující revizi jejich údajů o HND), které nebyly zjištěny při posouzení rizik provedeném Eurostatem. Žádné takové případy jsme nenašli.

41 Eurostat předložil Výboru pro HND svůj model posuzování rizik spolu se seznamem zjištěných průřezových otázek a hodnocením rizika jednotlivých členských států. Výbor pro HND s použitím tohoto modelu i s jeho výsledky souhlasil. Po dokončení ověřovacího cyklu se téměř všichni (96 %) respondenti našeho průzkumu z řad NSÚ domnívali, že Eurostat správně identifikoval většinu nebo všechny vysoce rizikové průřezové problémy.

42 Z výše uvedených skutečností (body 40 a 41) vyplývá, že Eurostat do svého posouzení zahrnul všechny relevantní vysoce rizikové otázky. Vhodné určení rizikových oblastí poskytlo dobrý základ pro plánování a určení priorit pro ověřování prováděná Eurostatem i pro účinné zmírňování rizik.

Eurostat plně nevyužíval výsledky posouzení rizik k tomu, aby upřednostnil ověřování u nejrizikovějších položek

43 Prověřovali jsme, zda Eurostat prováděl svá ověřování v souladu s výsledky svého posouzení rizik a zda postupoval podle plánu a upřednostnil položky s vyšším rizikem. Očekávali jsme, že Eurostat provede ověření u položek (nebo u členských států) s vyšším rizikem dříve než u položek (nebo u členských států) s nižším rizikem. Rovněž jsme očekávali, že v průběhu cyklu bude u vysoce rizikových položek provedeno více práce než u položek se středním nebo nízkým rizikem. Takový přístup by členským státům poskytl více času na řešení rizikovějších položek před uzavřením cyklu ověřování. Mohl by potenciálně snížit počet výhrad k těmto položkám, což by zvýšilo předvídatelnost příspěvků členských států do rozpočtu EU.

Upřednostnění průřezových otázek

44 V roce 2017 použil Eurostat informace shromážděné při prvotních ověřeních k přehodnocení úrovně rizika a k odhadu potenciálního dopadu 18 průřezových otázek zjištěných v roce 2016 (viz bod 39). Na základě této analýzy Eurostat ze seznamu odstranil dvě položky a omezil plánovanou práci u tří položek, u nichž se má za to, že mají nižší úroveň rizika. Potvrdil předchozí vysokou úroveň priority pro zbývajících 13 položek, přičemž čtyři byly z hlediska potenciálního dopadu hodnoceny jako problémy „s velmi vysokou prioritou“ a devět jako problémy „s vysokou prioritou“.

45 Podle plánu provedl u vysoce rizikových průřezových otázek srovnání mezi jednotlivými zeměmi, analyzoval soupisy k HND a v některých případech rozeslal dotazníky NSÚ. Pokud jde o tři položky s nižší prioritou, Eurostat omezil svá ověření na analýzu informací ze soupisů k HND a vypracoval k nim méně zpráv o pokroku než u ostatních položek. Zbývajících 13 průřezových otázek nebylo seřazeno podle priority, ačkoli Eurostat měl za to, že čtyři jsou rizikovější než ostatní.

46 Analyzovali jsme dopad akčních bodů „A“ vznesených Eurostatem v souvislosti s průřezovými otázkami, jež se týkaly šesti členských států, na které se tento audit vztahoval, abychom zkontrolovali, zda se posouzení potenciálního dopadu provedené Eurostatem materializovalo. Vzali jsme v úvahu i ty akční body, z nichž se staly výhrady po té, kdy byly k dispozici údaje o jejich dopadu. Akční body, které jsme analyzovali, představovaly jednu čtvrtinu celkového počtu akčních bodů „A“ vznesených v souvislosti s průřezovými otázkami, a vypovídají tedy o obecném významu těchto otázek.

47 Zjistili jsme, že Eurostat vznesl akční body „A“ u 14 z 18 průřezových otázek. Z naší analýzy vyplynulo, že vysoký nebo velmi vysoký potenciální dopad očekávaný Eurostatem se projevil pouze u jednoho průřezového problému (služby bydlení), který měl průměrný dopad ve výši 0,39 % HND v šesti členských státech. Akční body u zbývajících 13 problémů označených jako „vysoce rizikové“ měly relativně malý dopad (průměrný dopad 0,08 % HND). Kromě toho 27 % respondentů NSÚ v našem průzkumu uvedlo, že některé průřezové otázky nejsou relevantní pro všechny členské státy nebo mají na jejich údaje o HND jen malý dopad. Některé z těchto otázek byly předmětem výhrad týkajících se konkrétních specifických operací nebo průřezových výhrad, mohou tedy mít významný dopad na dokončení probíhajících prací.

48 I když je obtížné odhadovat potenciální dopad konkrétní položky před zahájením ověřovacích prací, Eurostat má lepší předpoklady k posuzování dopadu během cyklu, kdy bude z analýzy soupisů k HND k dispozici více informací. Tyto informace nicméně nevedly k další prioritizaci práce.

Stanovení priorit na základě úrovně rizika členských států

49 Jak je uvedeno v bodě 20, Eurostat plánoval prioritizovat svá ověření na základě úrovně rizika členských států. Podle plánu měly být priority stanoveny v rámci portfolií členských států přidělených jednotlivým referentům. Očekávali jsme tedy, že Eurostat v první části ověřovacího cyklu zaměří svá ověřování na vysoce rizikové a středně rizikové členské státy a ověřování u členských států s nízkým rizikem proběhne v pozdější části cyklu (viz příloha III).

50 Analyzovali jsme pořadí, v němž referenti stanovovali na základě svých ověření akční body, abychom určili, zda upřednostnili členské státy s vyšším rizikem. Stanovení akčních bodů je klíčovým momentem ověřovacího cyklu, neboť tímto krokem Eurostat upozorňuje členské státy na zjištěné problémy a ony mohou začít pracovat na jejich řešení. Vyloučili jsme akční body týkající se průřezových otázek, neboť některé z nich mohly být vzneseny v pozdější fázi ověřovacího cyklu z důvodu potřeby porovnat různé metodiky používané členskými státy.

51 Zjistili jsme, že referenti provedli ověření u tří ze sedmi vysoce rizikových členských států v rané fázi ověřovacího cyklu, před ostatními členskými státy s nižším rizikem, které měli ve svém portfoliu. Pokud jde o ostatní čtyři, zjistili jsme, že:

• u dvou vysoce rizikových členských států začali referenti stanovovat akční body poté, co tak učinili u jiných členských států (jeden členský stát s nízkým rizikem a jeden s vysokým rizikem);
• u jednoho vysoce rizikového členského státu provedl referent ověření současně i u členského státu s nízkým rizikem, čímž se snížil čas alokovaný na tuto vysoce rizikovou zemi;
• ve zbývajícím vysoce rizikovém členském státě začal referent stanovovat akční body v poměrně pozdější fázi ověřovacího cyklu (červen 2017), přestože ve svém portfoliu nemá žádné jiné členské státy.

52 Referenti obecně upřednostňovali ověřování u středně rizikových členských států před ověřováním u zemí s nízkým rizikem. Identifikovali jsme však jeden případ, kdy referent musel zkontrolovat tři členské státy (jeden členský stát s nízkým rizikem a dva státy se středním rizikem) a upřednostnil ověřování u členského státu s nízkým rizikem.

53 Zjistili jsme, že přibližně čtvrtina výhrad k jednotlivým operacím, které Eurostat vznesl na konci ověřovacího cyklu, se týkala čtyř vysoce rizikových členských států, které nebyly účinně upřednostněny (viz bod 51). Ačkoli některé metodické otázky mohou být ze své podstaty složité a mohou vyžadovat výhrady, i kdyby byly upřednostněny, vysoce rizikové členské státy by měly – pakliže by byly tyto otázky identifikovány v dřívější fázi – lepší perspektivu, pokud jde o jejich vyřešení před uzavřením cyklu.

Stanovování priorit prostřednictvím přímého ověřování

54 Jak je uvedeno v bodě 20, Eurostat plánoval vybrat oblasti pro přímé ověřování ze souboru konkrétních oblastí pro sestavování HND, které jsou náchylné k vysokému riziku, jak je uvedeno v jeho modelu posuzování rizik. Vyhradil si právo změnit složení souboru vyplývající z modelu posuzování rizik na základě kvalitativního hodnocení. Postup posuzování rizik stanoví minimální počet přímých ověření takto:

• členské státy s nízkým rizikem: jedno;
• středně rizikové členské státy: tři;
• vysoce rizikové členské státy: čtyři.

55 Zkontrolovali jsme, zda Eurostat použil model posouzení rizik k určení souboru oblastí pro přímé ověření, vybral oblasti ze souboru oblastí (nebo poskytl odůvodnění, pokud tomu tak nebylo) a provedl alespoň minimální počet přímých ověření požadovaných pro každou kategorii rizik.

56 Zjistili jsme, že Eurostat použil model posuzování rizik k určení souboru oblastí pro přímé ověřování podle plánu. U osmi z 28 členských států se však referenti Eurostatu rozhodli provádět přímá ověření oblastí, které v dokumentaci nebyly vybrány k posouzení rizik, aby bylo dosaženo minimálního počtu ověření. Ačkoli postup umožňuje kvalitativní přehodnocení, odůvodnění tohoto rozhodnutí nebylo zdokumentováno. Eurostat tak nemá přehled o důvodech referentů, které vedly k úpravě výsledků posouzení rizik, a jeho analýza potenciálu pro zlepšení modelu kvalifikací některých těchto důvodů jako kritérií rizik je tím oslabena.

57 Eurostat provedl alespoň minimální počet přímých ověření daných na základě míry rizika každého členského státu. Z toho vyplývá, že Eurostat zajistil dobré pokrytí rizikových oblastí a přidělil více času a zdrojů na přímé ověřování ve vysoce rizikových členských státech, jak bylo plánováno. U 11 z 28 členských států provedl Eurostat více přímých ověření, než je požadovaný minimální počet, přičemž pro ověření vybíral jednu až čtyři další oblasti.

Stanovení priority akčních bodů

58 Eurostat nestanovil ani orientačně neuvedl míru priority, kterou mají NSÚ přikládat rizikovějším akčním bodům, jež by mohly mít větší dopad, například tím, že by NSÚ požádal, aby zahájily práci dříve nebo stanovily kratší lhůty. Bylo na každém NSÚ, aby na základě lhůt, na nichž se dohodl s Eurostatem, rozhodl o pořadí řešení akčních bodů.

59 Vzhledem k tomu, že Eurostat se k prioritám nevyjádřil, mohou se NSÚ rozhodnout, že přidělí své zdroje na akční body, které lze řešit snáze, a odloží ty, které jsou složitější a vyžadují významnější metodické změny. Podle Eurostatu lze předpokládat, že se akční body, z nichž se staly výhrady, týkají složitějších anebo rozsáhlejších problémů než body, které by mohly být řešeny a uzavřeny rychleji, a povedou proto k rozsáhlejším revizím.

Eurostat poskytl členským státům při řešení vysoce rizikových otázek odpovídající podporu, ale na problém globalizace nereagoval včas

Podpora a pokyny pro národní statistické úřady

60 Aby mohly členské státy včas řešit vysoce rizikové otázky, měl by Eurostat národním statistickým úřadům poskytovat odpovídající podporu a pokyny.

61 Zjistili jsme, že Eurostat celkově účinně podporoval NSÚ v jejich úsilí o řešení průřezových otázek. Jednalo se zejména o: zřízení dílčích skupin za účelem vyjasnění metodických aspektů v rámci odborné skupiny pro HND, koordinaci práce na vypracování pokynů s ostatními odděleními v rámci Eurostatu a s mezinárodními organizacemi, organizaci semináře a zahájení pilotního projektu zaměřeného na analýzu činností nadnárodních podniků. Vypracoval zprávy o pokroku a závěrečné zprávy s informacemi o práci, kterou provedl na řešení těchto problémů, a o řešeních, která přijaly různé NSÚ.

62 Respondenti našeho průzkumu z řad NSÚ ocenili podporu, pokyny a informace Eurostatu poskytnuté během ověřovacího cyklu. Všechny NSÚ informovaly o dobré nebo vynikající spolupráci s Eurostatem a 88 % NSÚ souhlasilo s tím, že Eurostat ve většině případů poskytoval přiměřené a včasné pokyny. Všechny NSÚ dále souhlasily s tím, že Eurostat poskytl dostatečné informace o rozsahu a pokroku ověřování.

63 Dva NSÚ zdůraznily, že Eurostat poskytl pokyny k denním příspěvkům po uložení výhrady, nikoli dříve, jako tomu bylo i v případě marží u obchodovatelných finančních aktiv. NSÚ by rovněž uvítaly jasnější anebo praktičtější pokyny ze strany Eurostatu; navrhly také, aby pořádal více dvoustranných setkání referentů a NSÚ a ve větší míře poskytoval technickou podporu.

Reakce Eurostatu na výzvy globalizace

64 Globalizace znamená, že firmy organizují svou činnost na mezinárodním základě a přemísťují své činnosti nebo aktiva, aby mohly využívat výhodných daňových režimů. Pro Eurostat a NSÚ je obtížné tyto činnosti správně zohlednit ve výpočtech HND, neboť NSÚ jsou schopny sledovat pouze hospodářské činnosti organizací působících v jejich jurisdikci.

65 Kontrolovali jsme, zda Eurostat reagoval na tento problém včas a zda byl jeho přístup (poskytování pokynů a podpory NSÚ a nakonec vznesení výhrady) účinný při získávání přiměřené jistoty, pokud jde o vhodnost systémů národních účtů zřízených k měření dopadu globalizace na HND.

66 Zjistili jsme, že problémy týkající se měření činností nadnárodních podniků v národních účtech předcházely zahájení ověřovacího cyklu HND na období 2016–2019 a Eurostat je mohl řešit dříve. Již v roce 2011 se objevilo několik náznaků, že globalizace a související změny účetních rámců budou mít významný dopad na národní účty a že bude nutné provést hlubší analýzu s cílem nalézt praktická řešení, jako např. profilování nadnárodních podniků koordinované na úrovni EU (viz rámeček 4).

67 Ačkoli Eurostat identifikoval riziko spojené s globalizací a již poskytl členským státům podporu v souvislosti s některými aspekty globalizace, neměl před rokem 2016 zaveden systém, který by členským státům pomáhal odhalovat přemísťování činností nadnárodních podniků a zajišťoval účinnou spolupráci při jejich profilování.

68 V červenci 2016 oznámilo Irsko v údajích o HND za rok 2015 ve srovnání s rokem 2014 zvýšení o 24 % (39 miliard EUR); tento nárůst byl důsledkem přemístění aktiv několika velkých nadnárodních podniků. Eurostat přezkoumal metodiku, z níž vycházejí údaje o HND vykázané Irskem, a Výbor pro HND tyto údaje potvrdil.

69 Po zjištění tohoto problému v Irsku se Eurostat začal více zabývat otázkou činností nadnárodních podniků po praktické stránce. Zřídil nové pracovní skupiny pro toto téma a zahájil sběr informací a pilotní projekt (viz bod 60) a snažil se určit spolehlivost účtování o prvcích souvisejících s globalizací v údajích o HND a související problémy. Rovněž navrhl zavedení systému včasného varování umožňující odhalovat restrukturalizaci nadnárodních podniků. Pokud by tyto iniciativy zahájil dříve, národní statistické úřady mohly shromáždit příslušné informace od nadnárodních podniků v rané fázi.

70 Na konci ověřovacího cyklu dospěl Eurostat k závěru, že všechny členské státy musí na problémech souvisejících s účtováním o globalizaci dále pracovat. Komise za tímto účelem vznesla průřezovou výhradu s lhůtou v září 2022. Vzhledem k její složitosti a širokému rozsahu jde o nejdůležitější výhradu z pěti průřezových výhrad vznesených na konci ověřovacího cyklu 2016–2019 (viz příloha V). Zatímco ostatní čtyři průřezové výhrady se vztahují na údaje o HND od roku 2010, Komise se rozhodla omezit uplatňování průřezové výhrady ke globalizaci na rok 2018 a následující roky.

71 Toto omezení doby platnosti této výhrady oslabuje srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů členských států o HND vykazovaných za období 2010–2017¹³. Některé členské státy nemusely tento jev ve svých národních účtech před rokem 2018 řádně zohlednit, zatímco jiné (např. Irsko) vykázaly za toto období spolehlivé údaje.

72 Komise (Eurostat a GŘ BUDG) odůvodnila omezení této doby praktickými obtížemi při získávání požadovaných informací za předchozí roky od nadnárodních podniků. Měla za to, že rozpočtová nejistota vyplývající z dlouhodobé výhrady k HND není úměrná možnému dopadu na HND¹⁴. I když je při rozhodování o rozsahu výhrady použití zásady nákladové efektivnosti odůvodněné, mělo by vycházet z odpovídajících informací o možném dopadu daného problému. Komise uvedla, že její rozhodnutí zohledňuje závěr pilotního projektu Eurostatu týkajícího se nadnárodních podniků, v jehož rámci nebyla zjištěná závažná zkreslení HND. Tento pilotní projekt se nicméně týkal malého vzorku nadnárodních podniků a probíhal pouze po dobu jednoho roku (2016). Výsledné informace nepředstavují dostatečné důkazy o letech předcházejících roku 2018.

73 Jsou zde signály, že globalizace měla na národní účty před rokem 2018 podstatný dopad, což by bývalo mohlo vést ke změnám HND. Například tři členské státy Eurostatu v roce 2017 oznámily, že od roku 2010 zaznamenaly konkrétní případy přemístění sídla společností s významným majetkem (více než 100 milionů EUR) do své země nebo z ní. V září 2021 poskytl jeden členský stát informace o významných revizích svých údajů o HND v souvislosti se třemi výhradami k HND, včetně výhrady týkající se globalizace (která byla v té době částečně provedena). Kombinovaný dopad těchto tří revizí se v letech 2010 až 2019 pohyboval od –2,0 % (2010) do 16,3 % HND (2012).

74 Ve výroční zprávě za rok 2020 jsme doporučili, aby v případě, že se dopad zrušení výše uvedené výhrady v jednotlivých členských státech výrazně liší, Komise znovu posoudila kvalitu údajů o HND za předchozí roky a informovala rozpočtový orgán o možných důsledcích výsledné revidované statistiky pro příjmový rozpočet od roku 2010. Komise toto doporučení nepřijala, protože se domnívala, že načasování výhrady ke globalizaci, tj. pro roky 2018 a dále, je vhodné.

75 Téměř polovina NSÚ, které odpověděly na náš průzkum, se domnívala, že rozsah průřezové výhrady ke globalizaci nezajišťuje srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů členských států o HND. Některé z uvedených důvodů se týkaly složitosti a specifické povahy této otázky (relevantnější pro země s daňově konkurenčními režimy), malého počtu dotčených nadnárodních podniků a skutečnosti, že se výhrada netýká let před rokem 2018, což může snižovat srovnatelnost odhadů HND členských států.

Cyklus ověřování HND byl dokončen podle plánu, ale jeho účinnost ovlivnilo několik nedostatků

Komise celkově dokončila většinu ověřování podle plánu a včas komunikovala jejich výsledky

76 Předvídatelnost příspěvků založených na HND závisí na včasnosti postupu v rámci ověřovacího cyklu a na tom, jak rychle Komise informuje členské státy o jeho výsledcích (úpravy uhrazených příspěvků) ve srovnání se lhůtou pro platbu příspěvků. Kontrolovali jsme, zda Eurostat dokončil ověřovací cyklus HND podle plánu (v roce 2019) a zda GŘ BUDG včas informovalo členské státy o úpravách jejich příspěvků založených na HND, a umožnilo tak účinné rozpočtové plánování.

77 Navzdory značnému počtu metodických problémů souvisejících se zavedením nového účetního rámce (ESA 2010) dokončil Eurostat plánovaná ověření pro cyklus 2016–2019 v roce 2019, s výjimkou Francie. Důvodem bylo pozdní předložení francouzského soupisu k HND (viz bod 15). Jsou zde však stále nevyřešené položky v podobě výhrad, které prodlužují ověřování za rámec oficiální uzávěrky ověřovacího cyklu (viz body 07 a 08).

78 Na základě ověřování Komise vydala přibližně 1 200 akčních bodů a 300 výhrad, což oproti předchozímu ověřovacímu cyklu představuje nárůst (viz obrázek 4). Výhrady se týkají údajů o HND za více než deset let a mohou mít podstatný dopad na budoucí příspěvky členských států. Členské státy by měly všechny tyto výhrady vyřešit nejpozději do září 2022. Eurostat zrušil většinu výhrad týkajících se předchozího ověřovacího cyklu (obecně s dopadem na údaje od roku 2002 do roku 2010) do roku 2017.

79 Pokud jde o komunikaci, zjistili jsme, že GŘ BUDG informovalo členské státy o úpravách příspěvků založených na HND včas, zejména proto, že změny příslušných právních předpisů EU poskytly více času na platbu.

80 V roce 2016 prodloužila změna nařízení EU o poskytování částek vlastních zdrojů¹⁵ dobu mezi datem, kdy GŘ BUDG informuje členské státy o splatných částkách (1. února daného roku), a datem, kdy tyto částky musí být poskytnuty (1. června téhož roku). V dubnu 2022 byla přijata nová změna tohoto nařízení¹⁶. Tato změna znovu prodloužila lhůtu pro poskytnutí částek plynoucích z úprav vlastních zdrojů založených na HND z června daného roku na březen následujícího roku. Tuto změnu jsme podpořili, neboť dále snižuje rozpočtovou nejistotu členských států a současně je z hlediska rozpočtu EU neutrální¹⁷.

81 Odpovědi na průzkum, který jsme zaslali vnitrostátním orgánům odpovědným za poskytování vlastních zdrojů do rozpočtu EU, potvrzují, že po zohlednění změny nařízení z roku 2022 jsou informace o úpravách poskytnuté Komisí včasné a umožňují (podle 9 z 10 vnitrostátních orgánů, které odpověděly) účinné rozpočtové plánování na národní úrovni.

Eurostat kontroloval mnoho položek, které nakonec měly na HND malý dopad

82 V zájmu zvýšení účinnosti lze k zacílení ověřování na otázky, které pravděpodobně budou mít na HND velký dopad, použít práh významnosti (materiality). Eurostat stanovil pro ověřovací cyklus 2016–2019 práh významnosti (materiality) ve výši 0,1 % HND. Měl za to, že problémy, jejichž dopad se pohybuje pod touto prahovou hodnotou, nevyžadují další opatření. Prověřovali jsme východisko Eurostatu pro stanovení prahu významnosti (materiality) na 0,1 % HND, a nakolik byl tento práh zohledněn při jeho ověřováních.

Úroveň prahu významnosti (materiality)

83 Eurostat nevycházel při stanovení hodnoty prahu významnosti (materiality) 0,1 % z žádného konkrétního modelu ani mezinárodní statistické praxe. Z našeho přezkumu literatury a průzkumu v řadách NSÚ vyplynulo, že pojem významnosti (materiality) se ve statistikách příliš nepoužívá. Použití prahové hodnoty je odůvodněno jedinečnou povahou cyklu ověřování HND. Cyklus ověřování HND musí poskytnout jistotu ohledně kvality statistických údajů, neboť ty mají finanční dopad na příspěvky členských států do rozpočtu EU. Navrhovaná míra významnosti (materiality) byla prezentována Výboru pro HND, který souhlasil s tím, že se bude používat jako prostředek uplatňování zásady efektivnosti nákladů (viz body 05 a 17).

84 Skutečnost, že Eurostat zvolil práh významnosti (materiality) ve výši 0,1 % HND vypovídá o vysoké míře kontroly údajů o HND a nízké toleranci všech nepřesností nebo metodických nedostatků, které mohou být zjištěny během ověřovacího cyklu. Literatura, kterou jsme přezkoumali¹⁸, zdůrazňuje skutečnost, že národní účty jsou velmi složitým souborem hospodářských statistik. Protože kombinují velký počet interních a externích zdrojů údajů pokrývajících různé aspekty hospodářství, aby stanovily výši HND a dalších klíčových ukazatelů, je zajištění velmi vysoké úrovně přesnosti obtížné. Učebnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o národních účtech¹⁹ uvádí, že by bylo iluzí domnívat se, že míra přesnosti, pokud jde o hodnotu HDP, je nižší než několik procentních bodů. U některých složek HND může být implicitní rozpětí odchylky (chyba měření) v odhadovaných údajích mnohem vyšší než 0,1 %.

85 V ekonomikách, jejichž HND je ve srovnání s průměrem EU relativně malý, ale které jsou exponovány ve vztahu ke světové ekonomice, 0,1% prahová hodnota fakticky znamená, že téměř veškeré finanční transakce nebo činnosti prováděné velkými mezinárodními společnostmi budou významné (materiální). Například na Maltě dosáhl práh významnosti v roce 2019 13 milionů EUR, zatímco v Německu byl téměř 300krát vyšší (3,6 miliardy EUR). Úsilí potřebné k prošetření problémů, které se nacházejí nad prahem významností (materiality), proto může být ve vztahu ke zdrojům, které jsou v některých členských státech k dispozici, nepřiměřené.

86 85 % NSÚ se ve svých odpovědích na náš průzkum uvedlo, že za vhodný práh významnosti (materiality) považuje 0,1 %, zatímco 11 % má za to, že tato hodnota je příliš nízká. 39 % respondentů však uvedlo, že ověřovací cyklus je částečně efektivní (35 %) nebo neefektivní (4 %). Nejčastěji uváděným důvodem pro odpověď „částečně efektivní“ (90 % případů) byla skutečnost, že ověřování Eurostatu se týkalo příliš mnoha otázek s nízkým dopadem na HND.

Použití prahu významnosti (materiality)

87 Očekávali jsme, že Eurostat uplatní práh významnosti (materiality) všude tam, kde jsou k dispozici dostatečné informace k provedení přiměřeného posouzení potenciálního dopadu na HND. Tím by se odstranily podrobné kontroly položek, které by se mohly ukázat jako nevýznamné (nemateriální).

88 Podle postupů Eurostatu by se měl být práh významnosti (materiality) zohledňovat v několika fázích ověřovacího cyklu. Členské státy nejsou povinny přijímat opatření, pokud prokáží, že dopad problému není významný (materiální) (viz tabulka 1):

89 Zjistili jsme, že při sestavování soupisů k HND se NSÚ obecně rozhodly předložit úplný popis složek HND bez ohledu na jejich významnost (materialitu). Vzhledem k tomu, že soupisy k HND používá široká škála zúčastněných stran (včetně Eurostatu), které se zajímají o různé předložené informace, je tento přístup s ohledem na řešení jejich potřeb přiměřený.

90 Při analýze soupisů k HND, jejímž cílem bylo zjistit nedostatky, případně si vyžádat vysvětlení od NSÚ, úředníci Eurostatu nebrali významnost (materialitu) v úvahu, pokud NSÚ tyto informace výslovně neposkytly. Šesti členských států, které jsme vybrali, položili referenti NSÚ více než 1 100 otázek, aby si v návaznosti na analýzu soupisů k HND objasnili některé aspekty. Většina těchto otázek byla objasněna před tím vydáním souvisejících akčních bodů, a to buď proto, že NSÚ poskytly požadované informace, nebo proto, že prokázaly, že příslušná položka je nevýznamná (nemateriální). K problémům souvisejícím se zbývajícími otázkami (přibližně jedna čtvrtina) byly vydány akční body a z některých akčních bodů se staly výhrady (viz obrázek 5).

91 Pokud jde o prověřované akční body, referenti neposuzovali potenciální dopad na HND na základě stávajících informací ze soupisu HND (jako je významnost (materialita) dotčené složky HND), veřejně dostupných informací ani jiných dokumentů či zpráv, které má Eurostat k dispozici. Ověřovací postupy Eurostatu nevyžadovaly, aby referenti systematicky od NSÚ shromažďovali předběžné informace o očekávaném dopadu akčních bodů. Ze šesti členských států, které jsme vybrali, poskytlo tento druh předběžných informací ke všem akčním bodům pouze Nizozemsko; jiné NSÚ tak učinily ve velmi omezeném počtu případů. Důvodem může být skutečnost, že jednoznačně prokázat dopad akčního bodu, aniž by byl nejprve vyřešen související metodický problém, je obtížné.

92 Abychom zjistili, zda byly tyto předběžné odhady potenciálního dopadu spolehlivé, shromáždili jsme nejaktuálnější dostupné informace o konečných odhadech pro daných šest členských států. U akčních bodů, u nichž NSÚ předpověděly nevýznamný dopad, se konečný dopad v 75 % případů skutečně pohyboval pod prahem významnosti (materiality). To značí, že předběžné odhady byly ve velké míře spolehlivé. V případech, kdy Eurostat takové odhady obdržel, pokračovali referenti v ověřování a požádali o dodatečné informace, dokud nedospěli k závěru, že metodický problém byl dostatečně vyřešen, a dokud národní statistické úřady neposkytly veškeré informace o konečném dopadu na HND.

93 U šesti členských států, které jsme analyzovali, Eurostat většinou uplatňoval práh významnosti (materiality) v konečné fázi ověřování akčních bodů, aby rozhodl o tom, zda by NSÚ měly revidovat své údaje o HND a odstranit zjištěné nedostatky. Tento přístup ovlivnil efektivnost ověřovacího cyklu, neboť Eurostat i NSÚ vyčlenily zdroje na řešení problémů, které podle předběžných informací pravděpodobně nejsou významné (materiální).

94 S podporou nezávislých odborníků jsme důkladněji analyzovali 15 akčních bodů. Zjistili jsme, že informace, které měl Eurostat k dispozici při vydávání akčních bodů (nebo krátce poté), referentům umožňovaly rozhodnout, zda se budou danou otázkou dále zabývat. Tyto informace byly buď veřejně dostupné, byly prezentovány v soupisech k HND nebo byly poskytnuty NSÚ krátce po vydání akčních bodů. Příklady akčních bodů, u nichž byly tyto informace k dispozici a jejichž dopad pravděpodobně nebude významný, uvádí rámeček 5.

95 V našem průzkumu hodnotila většina NSÚ pracovní zátěž související s žádostmi Eurostatu o objasnění, akčními body a výhradami jako vysokou nebo velmi vysokou (viz obrázek 6).

Konečný dopad akčních bodů a výhrad

96 Informace o konečném dopadu akčních bodů a výhrad by Eurostatu umožnily posoudit efektivnost jeho přístupu k ověřování a přijímat řídící rozhodnutí v této oblasti. Součástí by mohlo být i doladění posouzení rizik nebo způsobu používání prahu významnosti (materiality). Zjistili jsme, že Eurostat nesestavil přehled dopadu akčních bodů na HND. Informace o dopadu výhrad byly poskytnuty v omezeném počtu případů v souboru s přehledem obsahujícím podrobnosti o všech výhradách.

97 Analyzovali jsme dostupné informace o dopadu 130 akčních bodů „A“ vydaných pro šest vybraných členských států a o době potřebné k jejich řešení. Z naší analýzy vyplynulo, že 106 akčních bodů, u nichž byl znám konečný dopad, mělo medián dopadu 0,02 % HND a 75 % nebylo významné (materiální). Uzavření více než poloviny ze 130 akčních bodů trvalo nejméně dva roky a 24 akčních bodů bylo v době auditu stále otevřeno ve formě výhrad. To značí, že NSÚ musely odvést hodně práce. Dopad 106 akčních bodů, u nichž byly tyto informace k dispozici v době auditu, a dobu potřebnou k jejich řešení uvádí obrázek 7.

98 Eurostat vede seznam položek, které byly během ověřovacích cyklů označeny za nevýznamné (nemateriální) (na základě otázek, akčních bodů nebo výhrad). Eurostat vyžaduje, aby členské státy tento seznam přezkoumaly v rámci každého ověřovacího cyklu a u každé položky ověřovaly, zda je její potenciální dopad stále pod prahem významnosti (materiality). Pro NSÚ to může představovat dodatečnou zátěž, neboť musí aktualizovat informace týkající se položek, které byly dříve považovány za nevýznamné (nemateriální). V dubnu 2022 podnikl Eurostat v návaznosti na náš audit kroky ke snížení počtu položek na tomto seznamu a ke zjednodušení procesu odstraňování položek v budoucích ověřovacích cyklech.

99 Z naší analýzy dopadu 39 výhrad zrušených do konce roku 2021 (z celkového počtu 300 výhrad) vyplývá, že 41 % nemělo významný (materiální) dopad a medián jejich dopadu činil 0,15 %. To značí, že výhrady mají tendenci řešit problémy s mírně vyšším dopadem než akční body, které byly uzavřeny během ověřovacího cyklu.

Případy neefektivnosti v ověřovacím cyklu v souvislosti s použitými dokumentačními nástroji

100 Analyzovali jsme nástroje, které Eurostat použil k dokumentaci svého ověřování s cílem posoudit, zda přispěly k hladkému průběhu ověřovacího cyklu a přezkumu jeho výsledků a zlepšily efektivnost a omezily administrativní zátěž.

101 Zjistili jsme, že národní statistické úřady předkládaly klíčové informace pro analýzu Eurostatu v několika typech dokumentů a používaly šablony programů Microsoft Word a Excel. Referenti Eurostatu dokumentovali ověřování v souborech ve formátu Word a Excel a ve věci otázek, akčních bodů a výhrad a následné kontroly práce NSÚ kontaktovali NSÚ prostřednictvím elektronické pošty.

102 Vzhledem k počtu dokumentů a nástrojů tak vznikl složitý systém, který vyžadoval, aby referenti sledovali a aktualizovali veškeré relevantní informace týkající se zemí nebo záležitostí, za něž byli odpovědní. Tento systém komplikoval posuzovatelům, interním/externím auditorům a dalším zaměstnancům Eurostatu vyhledávání a analýzu příslušných informací bez konzultace s referenty. Navzdory používání šablon k zajištění jednotného přístupu jsme zjistili několik rozdílů v prezentaci informací ze strany NSÚ a dokumentaci práce prováděné referenty Eurostatu (viz rámeček 6). To ohrožuje efektivnost a ucelenost interního přezkumu Eurostatu.

103 Referenti Eurostatu si museli s NSÚ vyjasnit řadu otázek, což by nebylo nutné, pokud by existoval standardizovanější nástroj podporovaným integrovaným informačním systémem přizpůsobeným potřebám ověřování HND. Další nevýhodou nástrojů, které Eurostat používá, je skutečnost, že pokud jde o automatické kontroly a upomínky ke kontrole akčních bodů, jsou možnosti těchto nástrojů omezené. Zjistili jsme, že referenti Eurostatu neměli společný přístup k zasílání upomínek NSÚ, což mohlo zlepšit včasnost, neboť lhůty nebyly vždy dodržovány.

104 Případy neefektivnosti související s dokumentačními nástroji ovlivňují včasnost ověřovací činnosti, neboť provádění manuálních kontrol, zasílání upomínek, vyhledávání příslušných informací při přezkumu akčních bodů atd. zabírá čas. To může vést ke zpožděním při řešení akčních bodů a provádění nezbytných revizí údajů o HND.

Závěry a doporučení

105 Cyklus ověřování hrubého národního důchodu (HND) za období 2016–2019 se vyznačoval zavedením nového účetního rámce pro národní účty (ESA 2010) a významnou změnou v přístupu Eurostatu k ověřování. Tento přístup byl poprvé založen na formalizovaném posouzení rizik a jeho součástí bylo i uplatnění prahu významnosti (materiality). Tyto změny pomohly Eurostatu určit a zmírnit rizika pro sestavování údajů o HND tím, že se při ověřování zaměřil na nejdůležitější problémy. Eurostat však tyto nové prvky ověřovacího cyklu plně nevyužil k tomu, aby své úsilí i úsilí národních statistických úřadů lépe zaměřil na včasné řešení otázek s vyšším rizikem.

106 Zjistili jsme, že posouzení rizik provedené Eurostatem bylo dobře koncipováno a že odhalilo vysoce rizikové problémy ovlivňující sestavování HND. Eurostat však výsledky plně nevyužíval k tomu, aby upřednostnil ověřování průřezových otázek a vysoce rizikových členských států. Prováděl přímá ověření podle úrovně rizika pro každý členský stát, vyskytly se však případy, kdy referenti nezdokumentovali odůvodnění pro ověření oblastí, u nichž nutnost provést ověření neplynula z posouzení rizik. Eurostat nestanovoval prioritu akčních bodů na základě rizika a neoznamoval ji NSÚ. Zvyšuje se tak riziko, že řešení metodických otázek s větším dopadem přijde na řadu až po vyřešení otázek s menším dopadem, což ovlivňuje předvídatelnost příspěvků členských států do rozpočtu EU (viz body 36–59).

Doporučení 1 – Více upřednostňovat vysoce rizikové položky

Komise by prostřednictvím Eurostatu měla:

1. v situaci, kdy existuje mnoho průřezových otázek, které je třeba řešit, upřednostnit práci zaměřenou na průřezové otázky, u nichž je největší pravděpodobnost, že budou mít velmi vysoký dopad ve většině členských států, a řešit problémy s nižším potenciálním dopadem později v ověřovacím cyklu nebo v budoucích cyklech;
2. systematicky upřednostňovat ověřování vysoce rizikových členských států tím, že zajistí, aby se ověřování prováděla co nejdříve v ověřovacím cyklu;
3. lépe dokumentovat důvody pro výběr oblastí pro přímé ověřování v případech výběru na základě kvalitativního uvážení a analyzovat tyto důvody, aby bylo možné určit, zda by do stávajícího posouzení rizik zahrnuta měla být zahrnuta další relevantní kritéria;
4. ve spolupráci s NSÚ analyzovat způsoby, jak zlepšit prioritizaci práce na akčních bodech a přitom zohledňovat jejich míru rizika.

Cílové datum provedení: 2025 (zahájení ověřovacího cyklu po cyklu 2020–2024)

107 Celkově Eurostat odpovídajícím způsobem podporoval NSÚ v jejich úsilí o řešení vysoce rizikových průřezových otázek, ačkoli ve dvou případech byly nezbytné pokyny poskytnuty se zpožděním. Nejdůležitější průřezovou otázkou ověřovacího cyklu 2016–2019 byl vysoce rizikový problém globalizace. Eurostat zahájil v oblasti globalizace několik iniciativ. Nereagoval však na tento vznikající problém včas a uplatnění příslušné průřezové výhrady omezil bez dostatečných důkazů o jejím možném dopadu. Nemáme proto přiměřenou jistotu, pokud jde o dopad globalizace na údaje o HND před rokem 2018. V souvislosti s touto otázkou jsme ve výroční zprávě za rok 2020 doporučili, aby Komise v případě, že se dopad zrušení výhrady ke globalizaci bude v jednotlivých členských státech výrazně lišit, znovu posoudila kvalitu údajů o HND za předchozí roky (viz body 60–75).

Doporučení 2 – Zlepšit včasnost podpory poskytované členským státům a lépe odůvodňovat rozhodnutí omezit dobu uplatňování výhrad

Komise by prostřednictvím Eurostatu měla:

1. rychle reagovat, pokud je zjištěn nový vysoce rizikový problém, poskytnutím včasných pokynů a podpory národním statistickým úřadům;
2. je-li třeba rozhodnout o omezení doby uplatňování budoucích výhrad, provést řádnou analýzu nákladové efektivnosti založenou na dostatečných kvantitativních anebo kvalitativních informacích a na konkrétním riziku v každém dotčeném členském státě.

Cílové datum provedení: 2025 (zahájení ověřovacího cyklu po cyklu 2020–2024)

108 Ověřovací cyklus byl obecně dokončen podle plánu v roce 2019. Komise poskytla členským státům včasné informace o úpravách vyplývajících z ověřování HND, přičemž zohlednila nedávné legislativní změny, které lhůtu pro poskytnutí příspěvků do rozpočtu EU prodloužily. Tyto kroky umožnily účinnější rozpočtové plánování na vnitrostátní úrovni (viz body 76–81).

109 Na konci cyklu však stále nebyly vyřešeny četné položky v podobě výhrad, což by mohlo ovlivnit budoucí příspěvky členských států. Ačkoli se Eurostat snažil zaměřit svá ověřování pomocí prahu významnosti (materiality), kontroloval mnoho problémů, které nakonec měly na HND malý dopad. Je zde prostor pro lepší využívání dostupných informací o potenciálním dopadu, aby se tyto problémy mohly řešit dříve. V ověřovacím cyklu se vyskytly případy neefektivního postupu, jejichž příčinou byly nástroje používané pro dokumentaci ověřování (viz body 82–104).

Doporučení 3 – Dále zlepšovat efektivnost ověřovacího cyklu

Komise by prostřednictvím Eurostatu měla:

1. na základě zkušeností s vyjadřováním a uzavíráním / rušením akčních bodů a výhrad v ověřovacím cyklu 2016–2019 analyzovat vhodnost stávající úrovně prahu významnosti (materiality);
2. ve spolupráci s NSÚ analyzovat způsoby, jak do práce na akčních bodech lépe začlenit koncept významnosti (materiality), včetně možného dopadu na HND, je-li to relevantní. Tento postup by měl být v rámci procesu ověřování uplatněn co nejdříve, aby mohly být akční body uzavřeny;
3. analyzovat možnost zlepšení stávajících nástrojů nebo zavedení nových nástrojů IT (které budou využívat referenti a vedení Eurostatu, případně i zaměstnanci NSÚ) umožňujících integrované sledování všech příslušných informací o soupisech k HND v reálném čase, plánovaných a dokončených ověření, opatření a výhrad.

Cílové datum provedení: 2025 (zahájení ověřovacího cyklu po cyklu 2020–2024)

Tuto zprávu přijal senát V, jemuž předsedá Jan Gregor, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 26. října 2022.

Přílohy

Příloha I – Příspěvky členských států do rozpočtu EU na rok 2021 odvozené z HND (v miliardách EUR)

Příloha II – Klíčové procesy pro výpočet vlastního zdroje z HND

Příloha III – Orientační harmonogram ověřovacího cyklu Eurostatu pro období 2016–2019

Příloha IV – Seznam vysoce rizikových průřezových otázek

Příloha V – Průřezové výhrady

Použité zkratky

ESA: evropský systém účtů

Eurostat: Statistický úřad Evropské unie

GIAQ: dotazník k hodnocení soupisů k HND

GNI: hrubý národní důchod

GŘ BUDG: Generální ředitelství Evropské komise pro rozpočet

HDP: hrubý domácí produkt

NSÚ: národní statistické úřady

VAT: daň z přidané hodnoty

Slovníček

Cyklus ověřování HND: ověřování statistických zdrojů a metod používaných k výpočtu HND za dané období.

Dotazník k HND: dotazník s údaji o HND členských států za předchozí rok a s případnými změnami údajů za předchozí roky každoročně předkládaný Eurostatu.

Dotazník k posouzení soupisu k HND: kontrolní seznam, který Eurostat používá k zajištění konzistentnosti informací, na jejichž základě posuzuje spolehlivost, srovnatelnost a úplnost odhadů HDP a HND členských států.

Hrubý domácí produkt: standardní ukazatel bohatství země vycházející z celkové hodnoty zboží a služeb v ní vyrobených (zpravidla během jednoho roku).

Hrubý národní důchod: standardní měřítko bohatství země založené na příjmech z domácích zdrojů a ze zahraničí.

Národní účty: soubor statistických údajů poskytující informace o hospodářské činnosti země.

Práh významnosti (materiality): limit, který Eurostat používá k rozhodování o závažnosti problémů týkajících se dodržování předpisů nebo problémů s kvalitou zjištěných při ověřování HND.

Průřezová otázka: aspekt národních účtů, který Eurostat považuje za problematický ve všech členských státech.

Průřezová výhrada: výhrada k HND týkající se průřezové otázky a vyžadující srovnávací analýzu řešení přijatých členskými státy.

Revize referenčních hodnot: změny provedené v národních účtech s cílem začlenit nové zdroje údajů a zásadní změny ve statistické metodice.

Skupina odborníků na HND: orgán složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise; v roce 2019 převzal některé povinnosti Výboru pro HND.

Soupis k HND: seznam postupů, statistik a dalších prvků používaných pro výpočet HND.

Srovnání jednotlivých zemí: podrobná srovnávací analýza řešení přijatých členskými státy k řešení problému, který se týká všech členských států.

Tabulka k postupu sestavování HND: způsob prezentace číselných informací o každé fázi procesu sestavování HND, od statistických zdrojů až po konečné národní účty.

Výbor pro HND: orgán složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise; existoval do roku 2019 a pomáhal Komisi při ověřování HND a při výkonu jejích prováděcích pravomocí.

Výhrada k HND: bod, v souvislosti s nímž Komise členskému státu oznámila nutnost změny metodiky, kterou používá k sestavování údajů o HND. Výhrady se od akčních bodů opatření liší tím, že dotčené údaje o HND mohou být revidovány i po legislativní čtyřleté uzávěrce.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62634

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62634

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát V, který se zaměřuje na financování a správu EU a jemuž předsedá člen EÚD Jan Gregor. Audit vedl člen Účetního dvora Marek Opioła a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Kinga Wisniewska‑Daneková a tajemník kabinetu Bernard Witkoś, vyšší manažer Alberto Gasperoni, vedoucí úkolu Diana Voineaová a auditoři Mircea‑Cristian Martinescu a Anthony Balbi. Alexandra‑Elena Maziluová a Jesús Nieto Muñoz poskytovali grafickou podporu.

Zleva doprava: Alberto Gasperoni, Kinga Wisniewska-Danek, Marek Opioła, Diana Voinea, Bernard Witkos, Anthony Balbi.

Poznámky na konci textu

¹ Nařízení (EU) č. 549/2013.

² Článek 5 nařízení (EU) 2019/516.

³ Čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003.

⁴ Čl. 10b odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

⁵ Čl. 10b odst. 4 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.

⁶ Čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2019/516.

⁷ Body 4.18 výroční zprávy za rok 2018, bod 3.21 výroční zprávy za rok 2019 a bod 3.9 výroční zprávy za rok 2020.

⁸ Zvláštní zpráva 11/2013: „Zajištění správnosti údajů o hrubém národním důchodu (HND): strukturovanější a cílenější koncepce by zlepšila účinnost ověřování Komise“.

⁹ Nařízení (ES) č. 2223/96.

¹⁰ Provádění ESA 2010.

¹¹ A Harmonised European Revision Policy for Macroeconomic Statistics, Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance.

¹² Zvláštní zpráva č. 11/2013, doporučení 4.

¹³ Výroční zpráva za rok 2020, bod 3.11.

¹⁴ Evropská komise, poznámka ke spisu, výhrada k HND týkající se globalizaci, 24.9.2020.

¹⁵ Nařízení (EU, Euratom) 2016/804.

¹⁶ Nařízení (EU, Euratom) 2022/615.

¹⁷ Stanovisko 2/2021, bod 13.

¹⁸ Klíčové studie a dokumenty: Understanding National Accounts, OECD, 2006 a 2014; Independent review of UK economic statistics, C. Bean, 2015; Documentation of statistics for National Accounts 2020, Dánské statistiky; Quality Dimensions of the Australian National Accounts, Australský statistický úřad, 2007; Assessing Accuracy and Reliability: A Note Based on Approaches Used in National Accounts and Balance of Payments Statistics, pracovní dokument MMF, 2002; Statistical quality by design: certification, rules and culture, Nizozemské statistiky, 2018.

¹⁹ Understanding National Accounts, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 2014.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-9024-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/105128	QJ-AB-22-024-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9087-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/944193	QJ-AB-22-024-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Icons rámeček 5: V tomto rámečku byly použity zdroje Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.