Evropská statistika Její kvalitu lze ještě zlepšit

Shrnutí

I Oficiální statistiky jsou veřejným statkem, jehož cílem je popisovat hospodářské, demografické, sociální a environmentální jevy. Mají zásadní význam pro rozhodování politiků a vedoucích pracovníků podniků, ale také jednotlivců a domácností, které je založeno na faktech. EU potřebuje statistiky ve všech oblastech – od přípravy návrhů, provádění, sledování a hodnocení politik EU až po získávání a přidělování finančních prostředků EU, přičemž jejich vysoká kvalita má klíčový význam. V praxi je kvalita zajišťována uplatňováním těchto kritérií: relevance, přesnost, srovnatelnost a soudržnost, včasnost a dochvilnost a dostupnost a srozumitelnost.

II V roce 2012 jsme zveřejnili zvláštní zprávu o kvalitě evropské statistiky. Při dalším sledování této oblasti v roce 2016 jsme zjistili, že některá dohodnutá zlepšení nebyla v plném rozsahu provedena. Také vzhledem k tomu, že v nedávné době došlo v oblasti evropské statistiky k vývoji, rozhodli jsme se provést nový audit na stejné téma. Byli jsme vedeni snahou, aby naše zjištění a doporučení přispěla k zefektivnění procesů řízení kvality v Eurostatu, a pomohla tak zvýšit spolehlivost evropských statistik.

III V tomto auditu jsme posuzovali, zda Komise účinně zajišťuje kvalitní evropskou statistiku. Při hledání odpovědi na tuto otázku jsme zjišťovali, zda má Komise ucelenou strategii a účinné programy (489 milionů EUR vyčleněných na období 2013–2020) pro tvorbu statistik. Posuzovali jsme také, zda Eurostat poskytuje vhodnou podporu, zda zavedl důkladné hodnocení kvality údajů a zda zajišťuje transparentní a rovný přístup všech uživatelů. Za tímto účelem jsme vybrali statistické činnosti spadající do tří tematických oblastí (práce, podniky a zdraví) a ověřovali jsme, zda hodnocení provedené Eurostatem zajišťovalo v letech 2017–2020 kvalitu pro sběr dat. Nakonec jsme zkoumali, zda byl k zajištění kvality evropské statistiky plně využit i potenciál vzájemných hodnocení.

IV Dospěli jsme k celkovému závěru, že Komisí vypracované statistiky jsou obecně dostatečně kvalitní z hlediska potřeb tvůrců politik, podniků i občanů. Je však třeba ještě odstranit některé nedostatky.

V Strategie Eurostatu v oblasti statistiky odrážejí priority stanovené v jednotlivých po sobě následujících programech, neměřily však dostatečně, jakého pokroku bylo dosaženo. Evropský statistický poradní výbor, hlavní orgán určený k zastupování uživatelů, nezastupuje účinně všechny uživatele, jako například kolektivní názory akademické obce či společenství výzkumných pracovníků. Potřeby uživatelů navíc nejsou plně uspokojeny, neboť v kontrolovaných oblastech chybí údaje.

VI Navzdory zvýšenému financování prostřednictvím evropského statistického programu je tvorba pravidelných evropských statistik stále částečně závislá na financování poskytovaném jinými útvary Komise. Z 13 projektů financovaných EU, které jsme analyzovali, některé nepřinášely přidanou hodnotu a nezaměřovaly se na inovace, nýbrž pouze financovaly povinné činnosti.

VII Podpora poskytovaná Eurostatem členským státům je do značné míry přiměřená. V oblastech, které jsme zkoumali, jsou však ověřovací pravomoci Eurostatu omezené. Zjistili jsme také, že zprávy o kvalitě zasílané členskými státy nejsou sladěné mezi jednotlivými statistickými procesy i v rámci těchto procesů a nejsou ve stejném rozsahu podrobné. Kromě toho Eurostat neprovádí hloubkové hodnocení všech aspektů kvality, jako je srovnatelnost a soudržnost. Na statistiky v oblasti zdraví a podnikové statistiky má rovněž vliv včasnost, neboť některé datové soubory mohou být předkládány až 24 měsíců po referenčním roce.

VIII Eurostat vypracoval kalendář zveřejňování statistických údajů, v němž chybí některé podrobnosti. Nemá obecnou politiku revizí, nepopisuje na svých internetových stránkách v plném rozsahu pravidla, kterými se řídí přístup před zveřejněním, ani nezveřejňuje úplný seznam uživatelů, kterým byl udělen přednostní přístup.

IX Ačkoli se podoba vzájemných hodnocení Evropského statistického systému zlepšila, jejich četnost a rozsah pokrytí vnitrostátních statistických systémů stále dostatečně nezajišťují trvalé zlepšování kvality. Kromě toho Komise a členské státy řešily klíčová doporučení vyplývající ze vzájemných hodnocení z let 2013–2015 k posílení nezávislosti a nestrannosti jen částečně.

X Na základě výsledků našeho auditu Komisi doporučujeme, aby:

• lépe reagovala na potřeby uživatelů posílením inkluzivity Evropského statistického poradního výboru,
• usilovala o posílení finanční nezávislosti evropského statistického programu a upřednostňovala inovativní projekty,
• zlepšila zprávy členských států o kvalitě a posuzování kvality evropské statistiky,
• přehodnotila současnou praxi zpřístupňování statistik před zveřejněním,
• zvážila možnost posílit mandát Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou.

Úvod

Ve znalostech je síla: úloha oficiálních statistik

01 Oficiální statistika je „nepostradatelným prvkem informačního systému demokratické společnosti, který poskytuje veřejné správě, hospodářství a veřejnosti údaje o stavu hospodářství, demografické situaci, sociální situaci a stavu životního prostřed퓹. Jsou veřejným statkem a jejich vývoj, tvorbu a šíření zajišťují národní statistické úřady a mezinárodní organizace. Oficiální evropské statistiky se týkají samotné EU, jejích členských států a regionů a zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

02 Vysoce kvalitní evropské statistiky jsou důležité, protože pomáhají tvůrcům politik navrhovat a sledovat hospodářské, demografické, sociální a environmentální politiky zaměřené na růst a udržitelný rozvoj. Mají rovněž zásadní význam pro získávání a přidělování finančních prostředků EU a jsou nezbytné pro podniky, výzkumné pracovníky i širokou veřejnost. Během pandemie COVID-19 se projevila naléhavá potřeba údajů zajišťovaných v téměř reálném čase rychlými, flexibilními a lépe koordinovanými statistickými systémy (viz příloha I).

03 Kvalita je vícerozměrný pojem, avšak jednoduše by jej bylo možné definovat jako „vhodnost k použití“ nebo „plnící svůj účel“. V kontextu evropské statistiky je kvalita zajišťována uplatňováním těchto kritérií: relevance, přesnost, srovnatelnost a soudržnost, včasnost a dochvilnost a dostupnost a srozumitelnost (viz tabulka 1). Tyto rozměry jsou propojené a některé z nich se navzájem vyvažují.

Právní rámec pro tvorbu evropské statistiky

04 Právní rámec EU se v průběhu času vyvíjel, a to především v reakci na potřeby orgánů EU. Ve Smlouvě o fungování Evropské unie² se stanoví, že „při vypracování statistik Unie se dodržuje nestrannost, spolehlivost, objektivita, vědecká nezávislost, hospodárnost výdajů a důvěrnost statistických informací; hospodářským subjektům při tom nesmějí vzniknout nadměrné náklady“.

05 Nařízení o evropské statistice³ zřizuje Evropský statistický systém (ESS) jako partnerství mezi Eurostatem (který je jedním z generálních ředitelství Komise a Statistickým úřadem EU) a národními statistickými úřady (NSÚ) a jinými vnitrostátními orgány (JVO), které v jednotlivých členských státech odpovídají za vývoj, tvorbu a šíření evropské statistiky. Partnerství zahrnuje také statistické úřady zemí ESVO.

06 Nařízení dále definuje způsob uspořádání ESS, nastiňuje hlavní povinnosti jeho partnerů a poskytuje rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropských statistik založený na společných statistických zásadách. Poskytuje rovněž právní základ pro přípravu evropských statistických programů (dále jen „programy“), které vymezují hlavní oblasti a cíle pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik na období, které odpovídá období víceletého finančního rámce.Zcelkové částky 489 milionů EUR byly v rámci předchozího programu (2013–2020) poskytnuty zemím zapojeným do ESS granty ve výši 193 milionů EUR (přičemž dalších 181 milionů EUR poskytly jako dále přenesené rozpočtových jiná generální ředitelství (GŘ)). Ve stávajícím programu (2021–2027) jsou plánovány výdaje ve výši 552 milionů EUR⁴, včetně 74 milionů EUR ve formě prostředků na závazky na rok 2021⁵. Komise v současné době zvažuje revizi nařízení, která by se zaměřila na nové zdroje údajů, technologie a poznatky, sdílení dat a statistické reakce v případě krize.

07 Statistické zásady stanovené v nařízení jsou dále rozpracovány v Kodexu evropské statistiky, jehož cílem je zajistit důvěru veřejnosti v evropskou statistiku⁶. Kodex evropské statistiky byl naposledy revidován v roce 2017 (viz obrázek 1).

Správa Evropského statistického systému

08 Odpovědnost za shromažďování údajů potřebných k vytváření evropských statistik pro veřejné použití (EU a členskými státy) nesou dva statistické systémy se samostatnými právními rámci, které odrážejí odlišné struktury řízení. Jedná se o Evropský statistický systém (ESS)⁷ a Evropský systém centrálních bank (ESCB)⁸.

09 ESS je řízen Výborem pro Evropský statistický systém, kterému předsedá Eurostat a který se skládá ze zástupců národních statistických úřadů států, jež jsou členy ESS. Výbor poskytuje ESS odborné poradenství v oblasti vývoje, tvorby a šíření statistik. Je rovněž odpovědný za Kodex evropské statistiky.

10 Eurostat působí jako statistický úřad EU. Jeho úlohou je vést harmonizaci statistiky v úzké spolupráci s národními statistickými úřady. Jeho hlavním úkolem je zpracovávat a zveřejňovat srovnatelné statistické informace na evropské úrovni prostřednictvím posuzování kvality údajů předkládaných členskými státy.

11 Systém ESS využívá pomoc Evropského statistického poradního výboru⁹ (dále jen „poradní výbor“) a na jeho činnost, pokud jde o provádění Kodexu evropské statistiky, dohlíží Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB)¹⁰, což je orgán sdružující nezávislé odborníky v oblasti statistiky (viz obrázek 2).

Rozsah a koncepce auditu

12 Celkovým cílem tohoto auditu bylo posoudit, zda Komise účinně zajišťuje kvalitní evropskou statistiku. O Eurostatu v tomto dokumentu hovoříme, informujeme-li o oblastech, za které nese jakožto Statistický úřad EU výhradní odpovědnost.

13 Při hledání odpovědi na tuto auditní otázku jsme posuzovali, zda:

• má Komise zavedenu komplexní strategii a účinné programy pro tvorbu vysoce kvalitní statistiky,
• Eurostat poskytuje vhodnou podporu, zavedl důkladné hodnocení kvality údajů, které dostává, a při šíření evropských statistik zajišťuje transparentní a rovný přístup všech uživatelů,
• byla k zajištění kvality statistiky a jejího dalšího zlepšování plně využita vzájemné hodnocení.

14 V roce 2012 jsme zveřejnili zvláštní zprávu o kvalitě evropské statistiky¹¹. Při následné kontrole v roce 2016 jsme zjistili, že některá doporučení stále nebyla plně provedena. Z tohoto důvodu a vzhledem k nedávnému vývoji v oblasti evropské statistiky jsme se rozhodli provést nový audit na stejné téma. Zjišťovali jsme proto, jakého pokroku bylo dosaženo od ledna 2013 do prosince 2021. Byli jsme vedeni snahou, aby naše zjištění a doporučení přispěla k zefektivnění procesů řízení kvality Eurostatu, a pomohla tak zlepšit kvalitu evropské statistiky.

15 Vybrali jsme tři tematické oblasti (práce, podniky a zdraví) a ověřovali jsme, zda hodnotící činnost Eurostatu zajišťovala vysoce kvalitní statistiky se zaměřením na sběr údajů v letech 2017–2020, a to v souladu s kritérii kvality stanovenými v nařízení 223/2009. Ve své analýze jsme se zaměřili na tyto statistické činnosti (viz příloha II):

• šetření pracovních sil EU,
• strukturální podnikové statistiky,
• statistiky v oblasti zdraví, které zahrnují „statistiky výdajů ve zdravotnictví“, „statistiky zdravotní péče nesouvisející s výdaji“ a „statistiky příčin smrti“.

16 Ve vybraných členských státech (Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva a Finsko) jsme zkoumali všechny aspekty kvality (viz bod 03). Včasnost, dochvilnost a úplnost jsme díky snadno dostupné dokumentaci zkoumali u všech členských států EU. Výběr vzorku jsme prováděli podle šesti kritérií, abychom zajistili relevantnost, významnost, široké zeměpisné pokrytí a dobrou kombinaci různých statistických systémů, tj. na základě statistického zjišťování nebo administrativních údajů.

17 Při provádění auditu jsme se také zabývali tím, jak k tvorbě evropské statistiky přispívají další útvary Komise (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (EMPL), GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GROW), GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin (SANTE)), ESGAB a poradní výbor. Nezkoumali jsme kvalitu údajů zasílaných členskými státy, evropské statistiky vypracovávané systémem ESCB ani využívání nových zdrojů údajů.

18 Vycházeli jsme z kritérií pocházejících z různých zdrojů, jako jsou schválené zásady oficiální statistiky, příslušné prováděcí pokyny a osvědčené mezinárodní postupy (viz příloha III).

19 Kromě zkoumání údajů a statistik jsme se zabývali příslušnými právními předpisy, mezinárodními pokyny a doporučeními a dokumenty poskytnutými Komisí a vybranými členskými státy – včetně jejich odpovědí na podrobné dotazníky pokrývající celý rozsah auditu. Prověřili jsme vzorek 13 grantů spadajících do uvedených tří tematických oblastí (viz příloha IV), které řídil Eurostat v rámci programu na období 2013–2020. Tyto granty se týkají projektů, které provádí národní statistické úřady nebo jiné vnitrostátní orgány ve zvolených pěti členských státech.

20 Provedli jsme dotazování mezi pracovníky Komise, Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů v pěti členských státech a pracovníky tří mezinárodních organizací (MOP, OECD a WHO). Sledovali jsme také zasedání Výboru pro ESS a prováděli jsme dotazování mezi současnými i bývalými členy správních orgánů ESS (ESGAB a poradního výboru), zástupci Statistického úřadu ESVO, Federace evropských národních statistických společností a Královské statistické společnosti a odborníky na statistiku v oblasti práce, podniků a zdraví. Vzhledem k situaci, která nastala v důsledku pandemie COVID-19, jsme veškerá dotazování vedli pouze prostřednictvím videokonference.

Připomínky

Strategie a programy splnily očekávání, avšak nekladly dostatečný důraz na inovace a ne všechny potřeby uživatelů byly uspokojeny

21 Komise provádí své strategické priority především prostřednictvím po sobě jdoucích programů, které by měly být navrženy tak, aby odpovídaly potřebám uživatelů evropské statistiky, a případně by měly být přezkoumány s ohledem na nečekané změny (viz obrázek 3). V následujících oddílech zkoumáme, zda:

1. jsou statistické programy Komise a strategické plány Eurostatu dobře navrženy, komplexní a zda jsou účinně monitorovány;
2. programy reagují na potřeby uživatelů;
3. programy prostřednictvím grantů pro vnitrostátní statistické systémy zajišťují optimální zhodnocení prostředků.

Strategické plány a programy do značné míry splnily institucionální očekávání, ale zaostávaly v měření pokroku

22 Předmětem našeho zkoumání byl program na období 2013–2020 a strategické plány Eurostatu na období 2016–2020 a 2020–2024, statistické roční pracovní programy od roku 2013 a dokumentace týkající se sledování a hodnocení programů. Zkoumali jsme také současný program v rámci Programu EU pro jednotný trh na období 2021–2027, mechanismus použitý ke stanovení priorit v období 2013–2020 a obsah jednání v rámci ESS v průběhu roku 2019 o úpravě těchto priorit na období 2021–2027.

23 Zjistili jsme, že program na období 2013–2020 byl z velké části navržen tak, aby splňoval očekávání a reagoval na potřeby institucionálních uživatelů evropské statistiky, a že má zaveden rámec pro monitorování. Komise však později dospěla k závěru, že některé klíčové ukazatele výkonnosti, které původně sloužily k měření účinnosti programu, neměly vazbu na cíle programu nebo nebyly schopny prokázat dopad finančních prostředků EU. Tyto klíčové ukazatele výkonnosti byly nahrazeny jinými (viz obrázek 4). Toto nahrazení a změny v metodice průzkumu spokojenosti uživatelů neumožnily změřit, jakého pokroku bylo za celé osmileté období dosaženo.

Potřeby uživatelů nejsou dostatečně uspokojeny a stále chybí některé údaje

24 Aby byla zajištěna relevancestatistických údajů, musí jejich tvorba především zohledňovat potřeby uživatelů. Jejich tvorba není samoúčelná, neboť musí sloužit těm, kteří údaje využívají k lepší tvorbě politik a ke zlepšení výsledků. S ohledem na tento cíl by měl Eurostat zapojit do konzultací všechny typy uživatelů a stanovit potřeby, které musí strategické plánování zohlednit. Pomoc poradního výboru jakožto hlavního orgánu zastupujícího uživatele by měla spočívat v tom, že bude dohlížet na to, aby byly při plánování programů zohledněny požadavky uživatelů, a že bude udržovat kontakty s národními radami uživatelů statistik¹² (viz obrázek 5).

25 Eurostat zjišťuje potřeby uživatelů prostřednictvím celé řady postupů. Například každoročně pořádá slyšení za účelem konzultací s ostatními útvary Komise, dvakrát ročně provádí průzkum spokojenosti uživatelů a příležitostně provádí i méně reprezentativní konzultace o konkrétních produktech (například o evropském přehledu statistických ukazatelů oživení).

26 Poradní výbor upřednostňuje potřeby vyplývající z politik a iniciativ EU. Kromě toho dvanáct členů jmenovaných Komisí vykonává své funkce osobně, a nikoli jako zástupci vědeckých sdružení, univerzit a výzkumných ústavů, z nichž pocházejí¹³, takže ve skutečnosti nezajišťují kolektivní pohled. Další klíčoví uživatelé a zúčastněné strany, jako je občanská společnost, nevládní organizace zastupující zranitelné a marginalizované skupiny a mezinárodní organizace, se na konzultacích nepodílejí vůbec.

27 V navazování vztahů s vnitrostátními uživateli statistik nedosáhl poradní výbor od svého založení žádného významného pokroku. Teprve v roce 2021 sestavil přehled 23 národních rad uživatelů statistiky a vypracoval plány na posílení spolupráce s nimi. Během auditu jsme navíc zjistili, že činnost italské rady uživatelů byla pozastavena a v Chorvatsku žádná rada tohoto druhu nebyla dosud zřízena.

28 Během auditu jsme zjistili nedostatky ve statistikách „ zdravotní péče nesouvisejících s výdaji“ a ve statistikách „nemocnosti“. Statistiky zdravotní péče nesouvisející s výdaji, jako jsou zdroje a činnosti v oblasti zdravotní péče, jsou dobrovolné a datové soubory jsou stále neúplné, protože ne všechny členské státy předkládají Eurostatu veškeré dohodnuté údaje. V roce 2023 by měl být přijat návrh prováděcího nařízení, který stanoví minimální seznam požadavků, a mělo by proběhnout první předání údajů. Pokud nebudou některým členským státům uděleny výjimky, očekává se, že dojde ke zlepšení kvality (včetně úplnosti). Na statistikách nemocnosti se pracuje již více než 10 let a stále nejsou dokončeny.

29 Další důležitá mezera, kterou jsme zjistili, se týká definice malých a středních podniků v EU, kterou Eurostat nepoužívá správně kvůli obtížím při získávání všech finančních údajů v některých členských státech. Klasifikace malých a středních podniků v evropských statistikách vychází pouze z počtu zaměstnanců (méně než 250 osob) a pomíjí finanční kritéria (roční obrat a bilanční sumu).

Financování statistiky EU není vhodně zajištěno a dostatečně neupřednostňuje inovativní projekty

30 Komise by měla řešit klíčové potřeby uživatelů a doplnit vnitrostátní financování tím, že poskytne vnitrostátním statistickým systémům odpovídající finanční zdroje, jak plyne z doporučení mezinárodních pokynů (viz příloha III). Financování programu se přiděluje prostřednictvím ročních pracovních programů, které vypracovává a přijímá Komise a které pokrývají financování prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek a dalších dohod. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 je na program vyčleněno 552 milionů EUR, tj. přibližně 78,9 milionu EUR ročně (o +29 % více oproti ročnímu průměru v období 2013–2020). Roční příspěvek EU na systém ESS představuje 2,4 % celkových odhadovaných nákladů na tvorbu oficiálních statistik (přibližně 3 miliardy EUR v roce 2020 podle průzkumu za účelem odhadu nákladů, který provedl Eurostat¹⁴).

31 Nejrozšířenějším a nejlépe zavedeným prostředkem podporujícím vývoj nových statistik v reakci na potřeby uvedené institucionálními uživateli jsou granty. Jsou řízeny poptávkou a financují přibližně 70 % nákladů na projekty rozvoje statistických činností, jako je tvorba nových modulů statistického zjišťování, osobní sběr dat a telefonické dotazování.

32 Eurostat rovněž řídí granty financované jinými útvary Komise (například GŘ EMPL a GŘ SANTE) mimo program (viz obrázek 6). Stejně jako v případě grantů financovaných v rámci programu je cílem těchto grantů podpořit rozvoj statistiky odpovídající specifickým potřebám generálních ředitelství – někdy však slouží i pro statistické činnosti, které jsou již povinné. V této souvislosti jsme v roce 2012 vydali toto doporučení: „Aby dosáhla plného dodržování Kodexu evropské statistiky, Komise by měla: e) […] postupně opustit mechanismus provozních prostředků na základě dalšího pověření určených na tvorbu statistik“. Domníváme se, že stávající režim, v němž je Eurostat finančně závislý na jiných generálních ředitelstvích, není plně v souladu s mezinárodními doporučeními a osvědčenými postupy týkajícími se odpovídajícího financování a nepodporuje institucionální nezávislost.

33 Zjistili jsme, že granty EU z velké části pokrývají institucionální potřeby, přičemž značná část z nich je používána k financování povinných statistických činností a v některých případech k financování běžných nákladů na zaměstnance vnitrostátních statistických systémů. Pouze z několika grantů jsou financovány inovativní projekty (například pilotní studie týkající se statistiky nemocnosti) se značnou přidanou hodnotou, které by jinak na vnitrostátní úrovni nebyly financovány.

34 U financovaných projektů je třeba posoudit, jestli dosahují svých cílů a zda jejich přínosy odpovídají investovaným prostředkům. Ačkoli jednotlivé granty byly posouzeny, kvalitativní posouzení výsledků nebylo obecně zdůvodněno, což by mohlo omezit prostor pro následná opatření a snížit udržitelnost výsledků.

Eurostat poskytuje vnitrostátním statistickým systémům vhodnou podporu, ale přetrvávají nedostatky v hodnocení a šíření informací

35 Úkolem Eurostatu je vyvíjet, vytvářet a šířit evropské statistiky¹⁵. Za tímto účelem poskytuje podporu národním statistickým úřadům, posuzuje kvalitu údajů získaných od členských států podle stanovených kritérií (viz bod 03) a následně je konsoliduje a zveřejňuje. Kritérii kvality „relevance“ se zabýváme v bodech 24–29 a kritérii „přístupnosti a srozumitelnosti“ v bodech 59–69.

36 Eurostat by měl mít zaveden účinný systém řízení kvality s písemnými postupy pro posuzování kvality každé tematické oblasti¹⁶ (viz obrázek 7).

37 V následujících oddílech zkoumáme, zda Eurostat:

1. poskytuje národním statistickým úřadům náležitou podporu;
2. důkladně posuzuje kvalitu příchozích údajů;
3. při šíření statistik zajišťuje, aby všichni uživatelé měli transparentní a rovný přístup.

Eurostat poskytuje národním statistickým systémům náležitou podporu

38 Ve své úloze koordinátora pro zlepšování kvality evropské statistiky by měl Eurostat poskytovat členským státům včasnou a vhodnou podporu a rozvíjet sítě spolupráce na podporu sdílení znalostí¹⁷. Na základě dostupných dokumentů jsme dospěli k závěru, že podpora Eurostatu pro členské státy je obvykle vhodná a včasná. Například nástup pandemie COVID-19 vyvolal nebývalou poptávku veřejné správy, sdělovacích prostředků a veřejnosti celkově po rychlých a spolehlivých statistikách v řadě oblastí (viz příloha I). Krátce po vypuknutí pandemie vydal Eurostat pokyny a metodické poznámky k tvorbě datových souborů, jako v případě šetření pracovních sil.

39 Eurostat však nemá stanoveny písemné vnitřní postupy pro poskytování podpory, zejména pokud jde o časový rámec. Nalezli jsme příklady složitých metodologických problémů, jejichž řešení trvalo dlouho. Například problém, jak nakládat s údaji o dlouhodobé péči (rozdíl mezi sociálními a zdravotními hledisky) přetrvává už od provedení Systému zdravotních účtů z roku 2011 v roce 2015¹⁸. Problém postihuje úplnost a srovnatelnost údajů v této oblasti. Pracovní skupina se začala tímto problémem zabývat v únoru 2022 a očekává se, že do konce roku 2023 předloží zprávu.

Zprávy členských států o kvalitě nejsou plně sladěny a podloženy

40 Příručka pro ESS poskytuje partnerům ESS pokyny pro vypracování zpráv pro tvůrce i uživatele statistiky o kvalitě všech statistických procesů a výstupů. Pro každý statistický datový soubor by tyto zprávy měly být harmonizovány mezi jednotlivými statistickými procesy i v rámci těchto procesů, aby byly v souladu s pokyny, které zajišťují zpřístupnění základních informací o procesech sběru a potvrzení údajů uživatelům a tvůrcům.

41 Zjišťovali jsme, zda zprávy o kvalitě předložené členskými státy ve třech tematických oblastech, jichž se týkal náš audit, byly v souladu s příručkou pro ESS a obsahovaly informace, které byly vhodné a harmonizované, a umožňovaly tak řádně posoudit příslušné statistické výstupy a porozumět jim.

42 Odvětvové předpisy vyžadují, aby členské státy zasílaly Eurostatu zprávy o kvalitě a metadata v intervalech až pěti let. Dlouhý interval mezi dvěma zprávami zvyšuje riziko, že popisy zdrojů a metod se v období mezi dvěma datovými soubory změní. Navíc jeden z pěti členských států v našem vzorku (Chorvatsko) dosud nepředložil očekávanou zprávu o kvalitě údajů o „příčinách smrti“. Neexistuje žádná právní povinnost předložit zprávu o kvalitě údajů o zdravotní péči nesouvisejících s výdaji; od členských států se však očekává, že budou předkládat soubor metadat, což neodpovídá struktuře zpráv o kvalitě.

43 Mezi jednotlivými statistickými činnostmi, a dokonce i v rámci těchto činností, existují rozdíly ve vykazování. Míra podrobnosti se mezi členskými státy v našem vzorku liší; některé neposkytují dostatek informací pro správné porozumění kvalitě údajů a její posouzení. S výjimkou „příčin smrti“ se navíc struktura zpráv o kvalitě neřídí pokyny. Tyto nesrovnalosti mají za následek neúplné informace, které by mohly být pro uživatele matoucí.

Posuzování kvality prováděné Eurostatem nezajišťovalo plnou spolehlivost údajů

44 Eurostat je ze zákona oprávněn provádět ověřování na místě v členských státech v oblastech statistiky, jako je postup při nadměrném schodku či hrubý národní důchod. Ve třech oblastech, jichž se týkal náš audit, však srovnatelné pravomoci nemá. Vzhledem k tomu, že příspěvky EU poskytované prostřednictvím řady nástrojů financování, jako je nový Fond pro oživení a odolnost, jsou vypočítávány na základě evropských statistik, u nichž Eurostat nemá žádné ověřovací pravomoci (například v oblasti práce a stavu obyvatelstva) a nemůže tedy zajistit jejich spolehlivost, existuje riziko, že jakékoli přidělení finančních prostředků EU na základě těchto údajů může být nepřesné.

45 Eurostat vypracoval písemné postupy pro ověřování údajů v každé z tematických oblastí, které jsme zkoumali. Tyto postupy však nezahrnují hloubkové ověřování kvality údajů v členských státech, například na místě.

46 Eurostat rovněž vypracoval uživatelské příručky a pokyny pro sledování, jak jsou dodržovány právní předpisy EU v oblasti statistiky. Jedním z aspektů, který v těchto pokynech chybí, je časový plán postupu Eurostatu, pokud zjistí, že některý členský stát nedodržuje lhůty stanovené v pravidlech.

47 Eurostat provádí ověřovací kontroly pomocí řady nástrojů IT (například kontroly logiky, věrohodnosti, konzistentnosti, četnosti revizí a roční míry změn). Některé z těchto kontrol tvoří součást souborů, které obsahují dotazník, jehož vyplnění umožní členským státům před odesláním odhalit a opravit případné chyby. Po ověření obdrží členské státy ověřovací zprávu ke schválení a teprve poté mohou být jejich údaje šířeny dále.

48 Eurostat, OECD a WHO shromažďují „údaje o výdajích ve zdravotnictví“ a „údaje o zdravotní péči nesouvisející s výdaji“ a dělí se o jejich ověřování, přičemž kontroly provádějí stejným způsobem. Ověřování údajů o šetření pracovních sil, „příčinách smrti“ a „výdajích ve zdravotnictví“ je ve všech členských státech podobné. Konečná posouzení kvality pro jednotlivé členské státy však nejsou strukturovaná a nedokumentují ani nenavrhují řešení všech zjištěných problémů. U ostatních tematických oblastí („údaje o zdravotní péči nesouvisející s výdaji“ a strukturální podnikové statistiky) jsme obdrželi datové soubory, ale žádná závěrečná posouzení kvality. Zjistili jsme, že Eurostat si byl problémů s kvalitou údajů, které vyplývají z jeho ověřovací činnosti nebo z informací poskytnutých členskými státy, vědom. Vyřešení některých problémů s kvalitou údajů trvá dlouho (viz například pojednání o údajích o dlouhodobé péči v bodě 39).

49 Během období, na které se vztahuje náš audit, jsme ve všech třech kontrolovaných oblastech zjistili nedostatky týkající se přesnosti údajů (viz rámeček 1).

50 Zjišťovali jsme, zda Eurostat analyzoval soulad s koncepčními rámci a míru srovnatelnosti a soudržnosti údajů, a nalezli jsme nedostatky ve všech tematických oblastech, kterých se náš audit týkal (viz rámeček 2).

51 Zjistili jsme také, že údaje o „příčinách smrti“ vykazují značné rozdíly, což je důsledkem toho, že navzdory řadě pokynů k harmonizaci nejsou ve všech členských státech tyto údaje kódovány stejným způsobem. Obrázek 8 znázorňuje špatnou srovnatelnost údajů o „příčinách smrti“ v případě demence: ukazuje značné rozdíly v kódování, jež členské státy uplatňují pro demenci, jednu z nejdražších nemocí¹⁹ a druhou nejčastější příčinu smrti v zemích s vysokými příjmy²⁰. Ačkoli Alzheimerova choroba představuje celosvětově 60–70 % všech případů demence²¹, její podíl v kategorii „demence“ v „příčinách smrti“ se v roce 2018 pohyboval v rozmezí od 3,4 % na Maltě po 99,9 % v Rumunsku. Značné rozdíly jsme zjistili také v podílu úmrtí v důsledku respiračních onemocnění, jako je zápal plic a chřipka.

52 Rozdíly ve výsledcích týkajících se oblasti zdraví lze přičíst nejen rozdílům v systémech zdravotní péče nebo zdravotnímu stavu obyvatelstva, ale také vnitrostátním anebo automatickým kódovacím postupům, které mohou vést k údajům, jež jsou nesrovnatelné.

53 Ve statistice je pro účinné rozhodování důležitá včasnost a dochvilnost. Pro tři kontrolované oblasti jsou v odvětvových nařízeních uvedena referenční období a konkrétní data, do kterých musí členské státy předložit Eurostatu údaje a zprávy kvalitě a metadatové soubory (viz obrázek 9). Většina členských států předkládá údaje pouze tehdy, pokud to vyžadují předpisy, a jen v předepsaném rozsahu.

54 Jak je patrné z obrázku 9, statistiky v některých oblastech mohou být předkládány až 24 měsíců po referenčním období, což snižuje jejich přínos pro uživatele. V letech 2018, 2019 a 2020 zaslalo dobrovolně údaje o výdajích ve zdravotnictví pouze šest (2018), devět (2019) a osm (2020) členských států do čtyř měsíců po skončení referenčního roku, což odpovídá včasnějším údajům. Kromě toho nemá systém ESS v případě vzniku nových potřeb potřebnou procesní flexibilitu, aby mohl rychle reagovat nabídkou nových datových souborů. To se projevilo zejména v souvislosti s pandemií COVID-19, o níž nebyly rychle k dispozici údaje pro statistiky v oblasti zdraví a pro podnikové statistiky. Zejména u údajů o příčinách smrti bylo nutné nalézt alternativní způsoby výpočtu míry úmrtnosti, totiž zorganizovat dobrovolný sběr údajů o týdenní úmrtnosti, aby bylo možné vypočítat měsíční nadúmrtnost (viz příloha V).

55 Nedostatky týkající se dochvilnosti jsme zaznamenali ve všech statistických oblastech, které byly předmětem našeho auditu. Zpoždění při odevzdávání údajů, které jsou už zastaralé, činí celý proces z hlediska potřeb uživatelů neúčinným. Z dostupných informací o skutečných datech, kdy byly údaje předloženy členskými státy, vyplývá, že docházelo ke zpožděním oproti zákonným lhůtám u šetření pracovních sil a u statistik v oblasti zdraví. Příklady zpoždění ve statistikách v oblasti zdraví jsou uvedeny v rámečku 3. O strukturálních podnikových statistikách nebyly tyto informace k dispozici, takže situaci v této oblasti jsme nemohli posoudit.

56 Při sestavování souhrnných ukazatelů za EU by měl Eurostat v případě potřeby údaje členských států odhadnout. Při auditu jsme zjistili, že za tři sledované tematické oblasti členské státy často údaje neposkytly vůbec, nebo že je poskytly pozdě. V takových případech (například u statistik v oblasti zdravotní péče nesouvisejících s výdaji a strukturálních podnikových statistik) použil Eurostat k získání souhrnného ukazatele EU odhady. Jednou výjimkou byl souhrnný ukazatel EU „příčiny smrti“ za rok 2018, který nebyl stanoven, protože Eurostat neprovedl odhad pro Francii (viz rámeček 3).

Ve zprávách určených Parlamentu a Radě chybí harmonizované informace a monitorovací ukazatele

57 Komise je povinna každé tři roky předkládat Parlamentu a Radě zprávu o kvalitě statistik, které šíří, s výjimkou statistik v oblasti zdraví. Analyzovali jsme dvě poslední zaslané zprávy, které se týkaly šetření pracovních sil a strukturální podnikové statistiky. Zjistili jsme, že míra podrobnosti se v obou zprávách lišila a informace byly nedostatečné a neumožňovaly vytvoření lepší představy o existujících nedostatcích (viz rámeček 4).

58 Ani jedna ze zpráv neobsahovala podrobné monitorovací ukazatele, z nichž by byl patrný pokrok v oblasti nařízení o šetření pracovních sil a strukturální podnikové statistice. Každý statistický výstup vyžaduje vhodné ukazatele, které umožní řádně sledovat provádění nařízení a sestavovat harmonizované informace o kvalitě údajů.

Postupy šíření statistických údajů nejsou dostatečně harmonizovány

59 Aby byla zajištěna dostupnost a srozumitelnost při šíření statistik, měl by Eurostat mimo jiné zavést vhodné písemné postupy společně s politikou zveřejňování statistických údajů a kalendářem termínů jejich zveřejňování²². Politika zveřejňování statistických údajů by měla rozlišovat mezi různými druhy publikací a členění a kalendář termínů zveřejňování statistických údajů a politika a kalendář revizí by měly být známy předem.

60 Dokumenty, které jsme zkoumali, ukazují, že Eurostat zavedl soubor nástrojů a postupů, jako jsou redakční pravidla, které uplatňuje v procesu šíření údajů. Neexistují však žádná pravidla, která by vymezovala časový rámec od sběru údajů po jejich zveřejnění Eurostatem, včetně stanovení požadavku na zveřejnění údajů všech členských států ke stejnému datu. Od poloviny roku 2021 Eurostat vypracovává a zveřejňuje roční kalendář termínů zveřejňování klíčových výstupů v souladu s Kodexem evropské statistiky.

61 Kontrolovali jsme data zveřejnění údajů o šetření pracovních sil a výdajích ve zdravotnictví, což byly jediné soubory, k nimž jsme měli přístup. V letech 2018–2020 Eurostat nezveřejnil údaje o šetření pracovních sil všech členských států ve stejném termínu. Totéž se týkalo údajů o výdajích ve zdravotnictví, protože některé členské státy (viz bod 54 a rámeček 3) předkládaly údaje a odpovídaly na dotazy Eurostatu během procesu ověření se zpožděním. Zpoždění v šíření údajů prodloužilo období mezi referenčním vykazovaným rokem a datem zveřejnění.

62 Eurostat v souladu s Kodexem evropské statistiky vypracoval a vydal roční kalendář termínů zveřejňování klíčových výstupů na rok 2022. Pokud však jde o tři tematické oblasti našeho auditu, některé podrobnosti (ukazatele, členění podle úrovně klasifikace, referenční období, položky, na které se vztahuje revize, atd.) se nezveřejňují.

63 Jedním z účelů politiky a kalendáře revizí je informovat uživatele o předpokládaném dopadu plánovaných změn na srovnatelnost, a umožnit jim tak lépe předvídat a řídit přerušení časových řad (viz příloha III). Zjistili jsme, že Eurostat aktualizuje údaje podle toho, kdy přijme podání, a podle toho, kde jsou nutné revize a opravy. Eurostat nemá obecnou politiku revizí, ale pro oblasti, jako jsou podnikové statistiky, byly vypracovány zvláštní politiky. V jiných oblastech, jako jsou „výdaje ve zdravotnictví“ a „příčiny smrti“, se údaje revidují, ale neuplatňuje se žádná společná politika; revize závisí na politice každého členského státu.

Přístup před zveřejněním by mohl ohrožovat rovnost a umožňovat únik informací

64 V zájmu budování důvěry v oficiální statistiky stanoví právní rámec EU i mezinárodní statistické zásady, že se všemi uživateli musí být zacházeno stejně²³. Příslušné mezinárodní pokyny jsou dokonce ještě jednoznačnější, neboť hovoří i o současném přístupu (viz příloha III).

65 Ve vzájemném hodnocení z roku 2014 dospěla poradní komise ESGAB k názoru, že existují pádné důvody pro úplný zákaz uplatňování přístupu před zveřejněním, a doporučila provést komplexní šetření dopadu tohoto postupu (viz příloha VI: 2014/11). Od té doby poradní komise ESGAB formulovala čtyři další doporučení, mimo jiné ohledně snížení četnosti a počtu statistik podléhajících přístupu před zveřejněním a ohledně harmonizace a transparentnosti postupů předběžného zveřejnění mezi partnery systému ESS (2015/5, 2015/6, 2015/7, 2018/1²⁴). Zjistili jsme, že Eurostat při provádění těchto doporučení dosáhl určitého pokroku. V roce 2021 poradní komise ESGAB požadovala, aby Eurostat provedl kritický přezkum své praxe přístupu ke statistikám před zveřejněním v rámci Komise (viz příloha VI: 2021/4). V reakci na tento požadavek bylo dosaženo dohody s Eurostatem, že podá přehled současného stavu v rámci stávajících memorand o porozumění s ostatními útvary Komise.

66 Přístup před zveřejněním je na úrovni systému ESS odůvodněn na základě Kodexu evropské statistiky²⁵. Eurostat poskytuje přístup před zveřejněním k některým klíčovým údajům svému vrcholnému vedení, GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a ECB, jakož i sdělovacím prostředkům. Akreditované tiskové agentury dostávají tiskové zprávy předem elektronickou cestou, přičemž informace podléhají embargu²⁶. Naproti tomu italský národní statistický úřad poskytuje novinářům přístup před zveřejněním pouze během informační schůzky bez jakéhokoli vnějšího kontaktu (systém „zamčených dveří“)²⁷. Domníváme se, že režim uplatňovaný Eurostatem nezajišťuje, aby nedošlo k úniku údajů.

67 Zpřístupnění makroekonomických údajů EU před zveřejněním vytváří riziko, že ti, kteří k nim získají přístup dříve, je mohou využít k ekonomickému zisku (viz rámeček 5). Možnost přístupu před zveřejněním by mohla dát vzniknout příležitosti k ekonomickému zisku, který by mohl vážně narušovat trhy.

68 V zájmu transparentnosti se v rámci mezinárodních osvědčených postupů doporučuje připojit k tiskovým zprávám seznam poskytnutých přístupů před zveřejněním. Internetové stránky Eurostatu však neposkytují vyčerpávající informace o všech uživatelích a určených funkcích, které využívají přístup před zveřejněním.

69 Nejméně deset zemí v rámci ESS (Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Polsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko, Island a Norsko) zrušilo praxi poskytování přístupu před zveřejněním vládním institucím anebo sdělovacím prostředkům. Postupy poskytování přístupu před zveřejněním v rámci ESS jsou proto nadále neharmonizované (viz bod 65).

Možnosti vzájemných hodnocení přinášet zlepšení nejsou plně využity

70 Při vzájemných hodnoceních se posuzuje, zda Eurostat a vnitrostátní statistické systémy postupují obecně v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky, který je základem společného rámce kvality ESS. Vzájemné hodnocení vnitrostátních statistických systémů provádí tým odborníků a poradní komise ESGAB provádí vzájemné hodnocení Eurostatu. Od přijetí Kodexu evropské statistiky v roce 2005 uspořádal ESS tři kola samoregulovaných vzájemných hodnocení, což znamená, že rozhodnutí o nich přijímá interně Výbor pro Evropský statistický systém (viz obrázek 2). V následujících oddílech zkoumáme, zda:

1. Komise účinně provedla doporučení druhého vzájemného hodnocení;
2. Eurostat sledoval pokrok vnitrostátních statistických systémů při provádění doporučení druhého vzájemného hodnocení účinně;
3. je koncepce třetího kola vzájemných hodnocení vnitrostátních statistických systémů vhodná pro daný účel.

Komise dosáhla značného pokroku při plnění většiny doporučení vzájemného hodnocení

71 Má-li být zajištěn maximální dopad doporučení poradní komise ESGAB, je třeba, aby je Komise provedla co nejdříve a v co největším rozsahu. Pokud doporučení neprovede, měla by to řádně odůvodnit v souladu s mezinárodními pokyny, doporučeními a osvědčenými postupy v oblasti statistiky.

72 V roce 2014 provedla poradní komise ESGAB druhé vzájemné hodnocení Eurostatu a vydala 16 doporučení spadajících do šesti hlavních oblastí: právní předpisy, jimiž se řídí postupy pro jmenování a odvolání vrcholného vedení, struktura právních předpisů v oblasti statistiky, soudržnost evropské statistiky, šíření, komunikace a uživatelé a koordinace (viz příloha VI). V reakci na to vypracoval Eurostat prováděcí plán obsahující 20 opatření ke zlepšení²⁸.

73 Zjistili jsme, že Komise dosáhla pokroku při plnění většiny doporučení vzájemného hodnocení, zejména v oblasti struktury právních předpisů a komunikace a uživatelů. Některá klíčová doporučení v oblasti nezávislosti a nestrannosti (právní předpisy, jimiž se řídí jmenování a odvolání vrcholného vedení, a přístup před zveřejněním – viz body 64–69) však nebyla přijata anebo nebyla účinně řešena²⁹.

74 V rámci vzájemného hodnocení v roce 2014 vydala poradní komise ESGAB čtyři doporučení týkající se celé škály právních předpisů EU, jimiž se řídí nábor, jmenování a odvolání vrcholného vedení Eurostatu (viz příloha VI: 2014/1–2014/4). Eurostat však tato doporučení nepřijal a nenavrhl žádná odpovídající opatření ke zlepšení. Eurostat uvedl, že doporučení buď přesahují rámec Kodexu evropské statistiky (2014/1, 2014/2 a 2014/4), nebo jsou dostatečně řešena v platném právním rámci EU (2014/3). V dalším vzájemném hodnocení (2021) poradní komise ESGAB řadu svých doporučení v této oblasti zopakovala (viz příloha VI: 2021/1 a 2021/2), ani poté však nebyla přijata.

75 V roce 2012 jsme také doporučili následující³⁰: „Aby dosáhla plného dodržování Kodexu evropské statistiky, Komise by měla: […] d) posílit profesionální nezávislost hlavního statistika Evropské unie tím, že bude jmenován na pevný mandát poté, co jeho jmenování získá kladné stanovisko od Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou a bude schváleno Evropským parlamentem a Radou“. Navzdory podpoře Evropského parlamentu nebylo naše doporučení provedeno, protože Komise se domnívala, že stávající právní rámec je vhodný a potřebné záruky jsou již zavedeny.

Hodnocení Eurostatu týkající se způsobu, jimž členské státy provádějí zlepšovací opatření vyplývající ze vzájemného hodnocení, je do značné míry založeno na vzájemné důvěře mezi statistickými úřady

76 Součástí koordinační úlohy Eurostatu je účinně sledovat doporučení, která byla členským státům vydána na základě vzájemných odborných hodnocení. Po druhém vzájemném hodnocení (2013–2015) sledoval Eurostat, jak národní statistické úřady provádějí dohodnutá zlepšovací opatření, pomocí každoročních dotazníků (2016–2019). Celé sledování bylo v zásadě do značné míry založeno na důvěře, neboť za provádění zlepšovacích opatření odpovídaly národní statistické úřady, které měly za úkol zajistit, aby byla tato opatření vhodná, úplná a náležitě zdokumentovaná. Teprve v posledním kole sledování v roce 2019 se Eurostat pokusil ověřit vykázaný pokrok tím, že členským státům zaslal žádosti o vysvětlení.

77 Obrázek 10 ukazuje pokrok, kterého národní statistické úřady postupně dosahovaly při dokončování zlepšovacích opatření, která vyplynula z druhého vzájemného hodnocení. Podle poslední dostupné monitorovací zprávy nebylo na konci roku 2019 stále dokončeno 155 z 910 stanovených opatření (17 %) (podrobný rozpis viz příloha VII).

78 Zjistili jsme, že provádění zlepšovacích opatření bylo brzděno tam, kde závisela na jiných orgánech než na národních statistických úřadech, nebo tam, kde chyběla politická vůle anebo podpora. Opatření tohoto druhu obvykle spočívala v legislativních změnách (například jmenování a odvolávání vedoucích pracovníků národních statistických úřadů, přístup ke správním údajům, vytvoření orgánů dohledu), některá se však týkala lidských či finančních zdrojů nebo dokonce rozvoje IT.

79 V Itálii a ve Finsku se legislativní postup zastavil a více než sedm let po druhém vzájemném hodnocení nejsou opatření stále dokončena. V Chorvatsku a na Kypru byly nezbytné legislativní změny provedeny se značným zpožděním přibližně pěti let. Vysocí představitelé klíčových zúčastněných stran (ministerstva, parlament) nebyli zapojeni do procesu vzájemného hodnocení dostatečně včas, aby mohli napomáhat při provádění klíčových opatření týkajících se institucionálního uspořádání a správy (profesionální nezávislost).

80 Kromě profesionální nezávislosti potřebují vnitrostátní statistické úřady k provádění svých statistických programů odpovídající lidské, finanční a technické zdroje (viz příloha III). Zkoumali jsme výroční zprávy poradní komise ESGAB, vzájemná hodnocení členských států a informace o zdrojích a provedli jsme dotazování v pěti zemích v našem vzorku a mezi dalšími zúčastněnými stranami a zjišťovali jejich názor na řízení ve vnitrostátních statistických systémech.

81 Zjistili jsme, že profesionální nezávislost není stále ještě všude zaručena, zejména pokud jde o jmenování a odvolávání vedoucích národních statistických úřadů. Vzhledem k tomu, že jiné vnitrostátní orgány jsou obvykle součástí některého ministerstva, jejich nezávislost je ještě nejistější. Naše pozorování potvrzuje zjištění Eurostatu, že 25 ze 72 zlepšovacích opatření (35 %) týkajících se profesionální nezávislosti nebylo k prosinci 2019 ještě dokončeno (viz příloha VII).

82 Několik národních statistických úřadů nám rovněž sdělilo obavy ohledně své finanční závislosti a zmínilo se o nedostatku svých zdrojů ve světle rostoucí poptávky po nových statistikách a potřeby značných technologických investic. V tomto ohledu Rada v listopadu 2021 uznala, že je třeba, aby měly Eurostat a vnitrostátní systémy k dispozici dostatečné lidské a finanční zdroje, jež jim umožní dále využívat nové zdroje údajů a digitální technologie³¹.

Koncepce vzájemného hodnocení se postupem času zlepšuje, některé významné nedostatky však přetrvávají

83 Cílem vzájemných hodnocení je posoudit, zda partneři ESS dodržují zásady Kodexu evropské statistiky, který je základním kamenem společného rámce kvality, jehož účelem je zajišťovat kvalitu evropské statistiky. Naproti tomu většina vyspělých statistických systémů mimo Evropu uplatňuje pouze sebehodnocení. Kromě dodržování předpisů je dalším účelem vzájemného hodnocení poskytnout doporučení, která pomohou statistickým úřadům zlepšovat a rozvíjet statistické systémy. Klíčové fáze vzájemného hodnocení ukazuje obrázek 11.

84 Tabulka 2 ukazuje, jak se v průběhu času vyvíjely klíčové prvky koncepce vzájemného hodnocení. Záměrem prvního vzájemného hodnocení (2005–2007) bylo především zvýšit povědomí o Kodexu evropské statistiky a pro všechny účastníky se stalo příležitostí k seznámení se s tímto druhem hodnocení. Mělo však značné slabiny³². Koncepce druhého kola (2013–2015) byla už vylepšena, do druhého kola byli zapojeni externí odborníci a dostalo se mu většího mezinárodního uznání. Ve třetím kole (2021–2023) byla už také provedena některá další doporučení poradní komise ESGAB. Členské státy v našem vzorku byly obecně spokojeny s příspěvkem Eurostatu při přípravě koncepce a zdůrazňovaly, že se od počátku podílely na vypracování metodiky.

85 Během našich setkání se zúčastněnými stranami jsme zjistili, že panuje shoda v tom, že vzájemná hodnocení je třeba provádět dostatečně často, aby bylo možné průběžně zlepšovat kvalitu ESS. Průměrná doba mezi druhým a třetím kolem bude sedm a půl roku, v případě Slovenska to bude téměř deset let. Při takovém časovém odstupu není možné řádně zachytit dopady změn, jako je technologický pokrok či nové zdroje dat, které musí systém ESS trvale sledovat a jimž se musí přizpůsobovat.

86 Aby bylo vzájemné hodnocení komplexní a spravedlivé vůči všem zemím, musí také hodnotit podstatné rysy každého vnitrostátního statistického systému jako celku. Metodika pro rok 2020 však stanovila maximální počet šesti jiných zúčastněných vnitrostátních orgánů v každé zemi, což je subjektivně zvolená hranice, která nezohledňuje míru decentralizace tvorby evropských statistik v jednotlivých zemích (viz příloha VIII). Doporučená metodika byla navíc nejednoznačná a subjektivní a neuplatňovala ve všech zemích srovnatelná kvalifikační kritéria pro výběr. Kromě toho jsou jiné zúčastněné vnitrostátní orgány vybírány národními statistickými úřady, a nikoli na úrovni EU, jak by to vyžadovala důvěryhodnost a konzistentnost tohoto úkolu. Poradní komise ESGAB ani odborníci na vzájemné hodnocení se na výběru jiných vnitrostátních orgánů nijak nepodíleli.

87 Řada národních statistických úřadů omezila počet jiných vnitrostátních orgánů na tři. To je další subjektivně zvolená hranice, která přináší riziko vyloučení jiných klíčových vnitrostátních orgánů pro evropskou statistiku. Jeden národní statistický úřad dokonce výslovně uvedl, že jeho výchozím záměrem byl výběr pouze tří jiných vnitrostátních orgánů. Tímto přístupem nezahrnul do výběru jiný vnitrostátní orgán odpovědný za údaje o „příčinách smrti“, který ve dvou po sobě jdoucích letech nepředložil Eurostatu požadované údaje.

88 Poradní komise ESGAB byla zřízena s cílem zlepšit nezávislost, integritu a odpovědnost Eurostatu a ESS³³, a reagovat tak na nedostatky ve vnitrostátních systémech³⁴. Úloha poradní komise ESGAB se však omezuje na předkládání výroční zprávy Parlamentu a Radě, která obsahuje nezávislé hodnocení provádění Kodexu evropské statistiky v systému ESS jako celku, přičemž důraz je kladen spíše na Eurostat než na vnitrostátní statistické systémy. V roce 2012 jsme doporučili rozšířit působnost poradní komise ESGAB o funkci dohledu³⁵. Přestože bylo toto doporučení přijato, nebylo účinně provedeno.

89 Důsledkem „samoregulované“ povahy vzájemných hodnocení systému ESS, která jsou v současnosti uplatňována, je, že jejich podoba (načasování, rozsahu, koncepci, postupu výběru jiných vnitrostátních orgánů a složení a výběru odborných týmů) se dohodne na základě konzultací mezi partnery zastupujícími různé vnitrostátní pohledy, a nikoli na základě širšího pohledu EU. Navzdory své nezávislosti na národních zájmech poradní komise ESGAB o klíčových aspektech návrhu nerozhoduje.

Závěry a doporučení

90 Dospěli jsme k celkovému závěru, že Komisí vypracované evropské statistiky jsou obecně dostatečně kvalitní z hlediska potřeb tvůrců politik, podniků i občanů. Je však třeba ještě odstranit některé nedostatky.

91 Strategické plány Eurostatu odrážejí především institucionální priority stanovené v jednotlivých po sobě následujících evropských statistických programech. Neměří však dostatečně, jakého pokroku bylo dosaženo při plnění cílů (viz body 22–23).

92 Evropský statistický poradní výbor, hlavní orgán určený k zastupování uživatelů, ve svém současném složení nezastupuje účinně všechny uživatele, jako například mezinárodní organizace, ani kolektivní názory akademické obce či společenství výzkumných pracovníků. Kromě toho Evropský statistický poradní výbor nedosáhl žádného významného pokroku ve vztazích s národními radami uživatelů statistik. Potřeby uživatelů nejsou plně uspokojeny, neboť v kontrolovaných oblastech chybí údaje. Evropský statistický program ne vždy upřednostňuje opatření k odstranění těchto nedostatků v zájmu vyšší relevance evropské statistiky a Eurostat nepoužívá definici malých a středních podniků správně (viz body 24–29).

Doporučení 1 – Lépe reagovat na potřeby uživatelů

Má-li být Komise schopna lépe reagovat na potřeby uživatelů, měla by Evropský statistický poradní výbor učinit inkluzivnějším tím, že v něm budou vyváženým a účinným způsobem zastoupeni všichni uživatelé, kterým by byla poskytnuta podpora ze strany odborníků na konkrétní oblasti.

Cílové datum provedení: 2023

93 Navzdory zvýšenému financování prostřednictvím evropského statistického programu je tvorba evropských statistik stále částečně závislá na financování poskytovaném jinými útvary Komise. Poskytnuté finanční prostředky pokrývají z velké části institucionální potřeby. Ačkoli z několika grantů EU se financují inovativní projekty, značná část grantů se ve skutečnosti používá k financování povinných statistických činností. Přidaná hodnota, kterou by mohl evropský statistický program přispět k realizaci inovativních projektů, je proto omezená. Ačkoli jednotlivé granty byly posouzeny, kvalitativní posouzení výsledků nebylo obecně zdůvodněno, což by mohlo omezit prostor pro následná opatření a snížit udržitelnost výsledků (viz body 30–34).

Doporučení 2 – Usilovat o posílení finanční nezávislosti evropského statistického programu a upřednostňovat inovativní projekty

Komise by měla:

1. posoudit, nakolik je možné snížit závislost příštího evropského statistického programu na více zdrojích financování;
2. upřednostňovat inovativní projekty s jasnou přidanou hodnotou pro EU.

Cílové datum provedení: 2024

94 Eurostat má zavedený dostatečný systém řízení kvality. Jeho podpora poskytovaná členským státům je do značné míry přiměřená. Neexistují však žádné interní pokyny, které by stanovily rámec pro poskytování podpory, a řešení složitých metodických problémů může trvat dlouho, což má dopad na řadu aspektů kvality údajů, včetně srovnatelnosti (viz body 35–39).

95 Zjistili jsme, že zprávy členských států o kvalitě nejsou vždy v souladu s pokyny a mezi jednotlivými statistickými procesy ani v rámci těchto procesů nejsou harmonizovány. Míra podrobnosti se v jednotlivých členských státech liší, což ztěžuje správné pochopení a posouzení kvality údajů. Četnost podávání zpráv o kvalitě se u jednotlivých statistických činností liší a podávání zpráv není ve všech případech povinné. Tyto nedostatky mají za následek neúplné informace pro uživatele (viz body 40–43).

96 Ve třech námi kontrolovaných oblastech není Eurostat oprávněn k provádění kontrol na místě. Ověřuje údaje předložené členskými státy, ale výsledky svých posouzení ne vždy řádně dokumentuje. Eurostat neprovádí hloubkové hodnocení všech aspektů kvality, jako je srovnatelnost a soudržnost (viz body 44-52).

97 Včasnost je problémem zejména u statistik v oblasti zdraví a podnikových statistik, neboť některé datové soubory mohou být předkládány 14 až 24 měsíců po referenčním vykazovaném roce. Vzhledem k absenci údajů v reálném čase o „příčinách smrti“ se odhad míry úmrtnosti v důsledku onemocnění COVID-19 provádí alternativními způsoby. Zpoždění při poskytování údajů činí celý proces z hlediska potřeb uživatelů neúčinným. Eurostat má pokyny pro posuzování souladu s předpisy, ty však nezahrnují stanovení časového rámce. ESS není dostatečně flexibilní, aby mohl rychle reagovat. V případě chybějících údajů o „příčinách smrti“ na vnitrostátní úrovni Eurostat neprovedl odhady, takže nejsou k dispozici souhrnné údaje za EU (viz body 53–56).

98 Pokud to vyžadují právní předpisy, předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávy o kvalitě statistiky. Tyto zprávy však neposkytují přesný obraz existujících nedostatků a chybí v nich podrobné monitorovací ukazatele, které by umožnily prokázat pokrok v dodržování nařízení. Některá klíčová odvětvová nařízení, například v oblasti zdraví, předložení takových zpráv nevyžadují (viz body 57–58).

Doporučení 3 – Zlepšit zprávy členských států o kvalitě a posuzování kvality evropské statistiky

Komise by měla:

1. zajistit, aby zprávy o kvalitě, které dostává od členských států, byly založeny na společných standardech a obsahovaly úplné a srovnatelné informace;
2. provádět důkladnější a lépe zdokumentovaná hodnocení statistiky v oblasti práce, podnikání a zdraví, aby se zvýšila přesnost, včasnost a dochvilnost, srovnatelnost a soudržnost údajů.

Cílové datum provedení: 2024

99 I když Eurostat vypracoval kalendář termínů zveřejňování statistik, chybí v něm některé podrobnosti. Kromě toho Eurostat dosud nemá obecnou politiku revizí a nezveřejňuje údaje z šetření pracovních sil ani údaje o výdajích na zdravotní péči všech členských států ve stejný den (viz body 59–63).

100 Eurostat poskytuje některým útvarům Komise a sdělovacím prostředkům před zveřejněním statistik přístup k údajům, které mohou přinést ekonomický prospěch a umožňovat únik informací. Ustanovení, jimiž se řídí přístup před zveřejněním, nejsou na internetových stránkách Eurostatu plně popsána a není zveřejněn ani seznam uživatelů, kterým byl udělen přednostní přístup (viz body 64–69).

Doporučení 4 – Přehodnotit současnou praxi zpřístupňování statistik před zveřejněním

Komise by měla:

1. pečlivě posoudit nezbytnost a přidanou hodnotu poskytování přístupu před zveřejněním;
2. v případě, že bude zachován, zveřejnit úplné informace o přístupu před zveřejněním a posílit ochranná opatření proti případnému úniku informací.

Cílové datum provedení: 2023

101 Komise dosáhla pokroku při plnění většiny doporučení ze vzájemného hodnocení, například doporučení v oblasti struktury právních předpisů a komunikace a uživatelů. Nepřijala však některá klíčová doporučení týkající se nezávislosti a nestrannosti (viz body 70–75).

102 Hodnocení Eurostatu týkající se způsobu, jimž členské státy provádějí zlepšovací opatření vyplývající ze vzájemného hodnocení, je do značné míry založeno na vzájemné důvěře mezi statistickými úřady. Provádění některých zlepšovacích opatření bylo ztíženo, protože záviselo na jiných orgánech než na národních statistických úřadech a chyběla politická podpora. Klíčová zlepšovací opatření, jako je změna vnitrostátních právních předpisů v oblasti statistiky, byla provedena pouze částečně. Kromě toho ve všech členských státech stále není zajištěna profesionální nezávislost, zejména na úrovni jiných vnitrostátních orgánů (viz body 76–82).

103 Koncepce nástroje pro vzájemné hodnocení, kterým se posuzuje soulad Eurostatu a ESS s Kodexem evropské statistiky, se od prvního použití nástroje zlepšila. Vzájemná hodnocení však nejsou dostatečně častá, aby umožnila průběžné zlepšování kvality, a ne vždy pokrývají vnitrostátní statistické systémy uceleně. Navzdory své nezávislosti na národních zájmech má Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou při koncipování vzájemných hodnocení jen omezenou úlohu (viz body 83–89).

Doporučení 5 – Posoudit, zda je proveditelné posílit mandát Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou

Komise by měla posoudit, zda je proveditelné a vhodné rozšířit stávající mandát Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou tak, aby zahrnoval i rozhodování o všech klíčových prvcích koncepce vzájemných hodnocení.

Cílové datum provedení: 2023

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 26. října 2022.

Přílohy

Příloha I – Oficiální statistiky v kontextu koronavirové krize

Pandemie COVID-19 představovala pro statistické systémy nemalou výzvu, která vystavila orgány odpovědné za statistické činnosti značné zátěži. Největším problémem bylo zajištění včasného poskytování statistik v oblasti veřejného zdraví a poskytování odpovídajících informací o odvětví reálné ekonomiky, konkrétně o domácnostech a malých a středních podnicích.

Pandemie zpočátku narušila toky údajů z podniků a domácností, což představovalo problémy pro oficiální statistiku. Tradiční metody osobního sběru údajů již nebyly reálné, takže některá šetření nebylo možno provádět a musela být odložena. Pandemie COVID-19 také představovala výzvu pro stávající normy v oblasti interpretace a přiměřenosti. Oficiální statistika se proto musela rychle přizpůsobit měnícím se podmínkám. Začaly se hojně využívat alternativní metody sběru dat, jako jsou telefonické dotazování, internetové aplikace nebo data velkého objemu. Tato změna však může ovlivnit kvalitu a srovnatelnost údajů. Zpočátku tvůrci politik a sdělovací prostředky reagovali na poptávku po globálních epidemiologických údajích téměř v reálném čase především prostřednictvím přehledů statistických ukazatelů, jako je například srovnávací přehled vyvinutý Univerzitou Johnse Hopkinse, který fungoval nezávisle na oficiálních statistických systémech. Později WHO a ECDC vytvořily vlastní přehledy statistických ukazatelů, čímž překlenuly tuto mezeru, avšak způsobem, který provázely problémy se srovnatelností.

Podle poradní komise ESGAB byla reakce ESS na krizi COVID-19 pozitivní. Přestože pandemie vážně postihla několik fází tvorby statistických údajů, země systému ESS a Eurostat dokázaly pokračovat v tvorbě klíčových ukazatelů bez přerušení. Aby zajistil trvalou kvalitu a srovnatelnost statistik ve změněných podmínkách, vydal Eurostat více než 30 pokynů, které se zabývají obecnými i odvětvovými metodickými otázkami. Eurostat rovněž vytvořil na svých internetových stránkách zvláštní oddíl, jehož prostřednictvím poskytuje uživatelům nejnovější informace. Poskytl seznam datových souborů týkajících se onemocnění COVID-19 a spustil evropský přehled statistických ukazatelů oživení, který v současné době obsahuje 27 ukazatelů o oživení, které se týkají zdravotních a sociálních, hospodářských, obchodních a environmentálních témat. Eurostat rovněž zavedl několik nových krizových ukazatelů (například týdenní úmrtnost a měsíční nadúmrtnost), aby bylo možné lépe posoudit dopady pandemie. V listopadu 2020 se vedoucí pracovníci NSÚ a Eurostatu dohodli na koordinované reakci na budoucí krize postihující ESS, označované jako „Wiesbadenské memorandum“, které by mohlo usnadnit společný postup v budoucích krizích.

Příloha II – Vybrané statistické činnosti

Příloha III – Příklady mezinárodních statistických pokynů, doporučení a osvědčených postupů

Příloha IV – Seznam projektů vybraných k auditu

Příloha V – Hledání alternativ pro včasnější údaje o úmrtích na onemocnění COVID-19

První úmrtí na onemocnění COVID-19 v Evropě byla potvrzena v únoru 2020. Úplné evropské statistiky „příčin smrti“ za rok 2020 však nebudou zveřejněny dříve než v roce 2023 (viz obrázek 10). Za účelem řešení informačních potřeb během pandemie byly shromažďovány dva soubory údajů téměř v reálném čase: denní počet úmrtí na onemocnění COVID-19 a týdenní úmrtí jako demografické události přirozené měny.

Počet úmrtí na onemocnění COVID-19: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejňuje počty úmrtí na onemocnění COVID-19 v Evropě ze zdrojů, jako jsou ministerstva zdravotnictví a ústavy veřejného zdraví. WHO a Univerzita Johnse Hopkinse zveřejňují stejné statistiky celosvětově. Vzhledem k rozdílům v klasifikaci „příčin smrti“ mezi jednotlivými státy a k několika problémům s neúplným pokrytím nebo nadměrným pokrytím se však údaje mohou značně lišit a komplikovat porovnání mezi jednotlivými zeměmi. Například Belgie na začátku pandemie registrovala všechna úmrtí, u nichž se předpokládalo, že je mohlo způsobit onemocnění COVID-19, jako skutečně způsobená onemocněním COVID-19, aniž by vyžadovala laboratorní testy. Itálie naproti tomu vyžadovala pozitivní výsledek testů, aby bylo úmrtí připsáno onemocnění COVID-19, a Kypr používal kombinaci obou přístupů.

Úmrtí a nadúmrtnost: Tuto metodu, za kterou jsou odpovědné národní statistické úřady, považují odborníci za vhodnější měřítko celkového dopadu pandemie na počet úmrtí, i když nezohledňuje nedávné demografické změny, jako je stárnutí obyvatelstva. Zachycuje úmrtí v důsledku onemocnění COVID-19, která nebyla správně diagnostikována a hlášena, a také úmrtí z jiných příčin, která lze přičíst celkové situaci během pandemie. Systém ESS zavedl sběr údajů o týdenní úmrtnosti v dubnu 2020 a informace o nadúmrtnosti začal zveřejňovat v prosinci 2020. Národní statistické úřady nadále zasílaly Eurostatu týdenní údaje o úmrtnosti dobrovolně.

Vnásledující tabulce jsou uvedeny údaje za roky 2020 a 2021 v zemích EU a ESVO vypočtené podle obou metodik. Míra nadúmrtnosti je přibližně o 34 % vyšší než údaje ECDC o úmrtích v důsledku onemocnění COVID-19.

Příloha VI – Doporučení ESGAB, 2014 a 2021

Příloha VII – Souhrn zlepšovacích opatření národních statistických úřadů – stav k 31. prosinci 2019

Příloha VIII – Zahrnutí vnitrostátních statistických systémů do třetího kola vzájemných hodnocení

Použité zkratky

ECB: Evropská centrální banka

ECDC: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

ESP: evropský statistický program

ESS: Evropský statistický systém

ESVO: Evropské sdružení volného obchodu

GŘ EMPL: Generální ředitelství Komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování

GŘ GROW: Generální ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

GŘ SANTE: Generální ředitelství Komise pro zdraví a bezpečnost potravin

JVO: jiný vnitrostátní orgán

MOP: Mezinárodní organizace práce

NSÚ: národní statistické úřady

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

WHO: Světová zdravotnická organizace

Glosář

Data: soubor hodnot odpovídajících kvalitativním nebo kvantitativním proměnným, jako jsou fakta nebo měření, z nichž lze získávat informace.

Chybějící údaje: nedostupnost údajů potřebných pro určitý účel.

Institucionální uživatel statistiky: vnitrostátní nebo mezinárodní organizace, jako je vnitrostátní vládní instituce, národní centrální banka nebo některý orgán, subjekt či útvar EU.

Klíčový ukazatel výkonnosti: kvantifikovatelné měřítko prokazující výkonnost ve srovnání s klíčovými cíli.

Malé a střední podniky: definice velikosti, která se vztahuje na společnosti a jiné organizace a vychází z počtu zaměstnanců a určitých finančních kritérií. Malé podniky mají méně než 50 zaměstnanců a obrat nebo bilanční sumu nepřesahující 10 milionů EUR. Střední podniky zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a mají obrat do 50 milionů EUR nebo bilanční sumu do 43 milionů EUR.

Metadata: údaje, které definují a popisují jiné údaje.

Mikrodata: údaje o jednotlivých osobách, domácnostech, podnicích nebo organizacích.

Nadúmrtnost: zvýšený počet úmrtí ze všech příčin, měřený během určité krize, vůči počtu úmrtí, který by nastal za „běžných“ podmínek.

Nemocnost: stav onemocnění.

Nestrannost: zásada, podle níž musí být statistiky vyvíjeny, tvořeny a šířeny neutrálním způsobem a tak, aby se všem uživatelům dostalo rovného zacházení.

Nezaměstnaný: nezaměstnaná osoba ve věku od 15 nebo 16 do 74 let, která v referenčním týdnu neměla práci, je připravena nastoupit do práce v příštích dvou týdnech (nebo si již našla práci s nástupem v příštích třech měsících) a aktivně hledala zaměstnání v některém z předcházejících čtyř týdnů.

Občanská společnost: část společnosti, jež nespadá mezi vládní instituce ani podniky a kterou tvoří sdružení a jiná seskupení zastupující společné zájmy ve veřejné sféře.

Příčina smrti: nemoc nebo úraz, které zahájily sled událostí souvisejících s nemocí, jež přímo vedly ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, které způsobily smrtelný úraz.

Relativní směrodatná chyba: míra statistické přesnosti odhadu. Menší relativní směrodatná chyba svědčí o spolehlivějších výsledcích a větší relativní směrodatná chyba o méně spolehlivých výsledcích.

Standardizovaná úmrtnost: úmrtnost populace upravená tak, aby zohledňovala standardní věkové rozložení pro lepší srovnatelnost v čase a mezi různými komunitami.

Systém zdravotních účtů: standardní ekonomický rámec pro zdravotní účetnictví v zemích systému ESS, který používá účetní pravidla, jež jsou metodologicky kompatibilní se systémem národních účtů, s cílem vytvořit komplexní, konzistentní a mezinárodně srovnatelné účty, které splňují klíčové potřeby uživatelů.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62590

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62590

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zároveň zohledňuje rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhu a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedla členka EÚD Ildikó Gáll-Pelczová a podporu jí poskytovali vedoucí kabinetu Claudia Kinga Baraová a tajemník kabinetu Zsolt Varga, vyšší manažerka Sabine Hiernaux-Fritschová, vedoucí úkolu Athanasios Kustulidis a auditoři Maria Isabel Quintelaová a Ezio Guglielmi. Jazykovou podporu zajišťoval Thomas Everett.

Poznámky na konci textu

¹ Hospodářská a sociální rada OSN, Rezoluce Hospodářské a sociální rady ze dne 24. července 2013 č. 2013/21: 2013/21 – Fundamental Principles of Official Statistics, 2013.

² Článek 338 SFEU.

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009), ve znění nařízení (EU) 2015/759.

⁴ Čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/690 ze dne 28. dubna 2021.

⁵ Článek 03 02 05 „Tvorba a šíření vysoce kvalitní statistiky o Evropě“ schváleného rozpočtu na rok 2021, k dispozici na adrese https://data.europa.eu/eli/budget/2021/1/oj.

⁶ Článek 11 nařízení (ES) č. 223/2009.

⁷ Jak je popsáno v článku 4 nařízení 223/2009.

⁸ Statistická funkce ESCB má základ v článku 5 statutu ESCB a ECB.

⁹ Zřízen rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 234/2008/ES.

¹⁰ Zřízen rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 235/2008/ES.

¹¹ Zvláštní zpráva EÚD č. 12/2012: „Podařilo se Komisi a Eurostatu zkvalitnit proces tvorby spolehlivé a důvěryhodné evropské statistiky?“

¹² Viz články 1 a 3 rozhodnutí č. 234/2008/ES ze dne 11. března 2008.

¹³ Viz článek 4 rozhodnutí č. 234/2008/ES ze dne 11. března 2008.

¹⁴ Eurostat, Support for the Final Evaluation of the European Statistical Programme 2013–2020, červenec 2021, s. 43.

¹⁵ Článek 6 nařízení (EU) 223/2009.

¹⁶ Rozhodnutí Komise 2012/504/EU a Kodex evropské statistiky.

¹⁷ Čl. 6 odst. 3 a články 7, 15 a 18 nařízení (EU) 223/2009, rozhodnutí Komise 2012/504/EU.

¹⁸ Nařízení Komise (EU) 2015/359, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1338/2008.

¹⁹ El-Hayek, Y., Tip of the Iceberg: Assessing the Global Socioeconomic Costs of Alzheimer’s Disease and Related Dementias and Strategic Implications for Stakeholders, Journal of Alzheimer’s Disease, 70, 2019, s. 323–341.

²⁰ WHO, 10 nejčastějších „příčin smrti“, 9. prosince 2020.

²¹ WHO, Demence: klíčové údaje, 2. září 2021.

²² Jak je uvedeno v Kodexu evropské statistiky z roku 2017.

²³ Článek 2 a čl. 18 odst. 1 nařízení č. 223/2009, v platném znění, čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Komise o Eurostatu z roku 2012 a kodifikované zásady OSN (základní zásady oficiální statistiky OSN a zásady upravující mezinárodní statistické činnosti).

²⁴ Výroční zpráva ESGAB za rok 2015 a Opinion of the ESGAB concerning the implementation of the Commission’s commitment on confidence (2018).

²⁵ Zásada 6: „Všichni uživatelé mají ke zveřejněným statistikám stejný přístup ve stejnou dobu. Jakýkoli přednostní přístup před zveřejněním statistik pro jakéhokoli vnějšího uživatele je omezen, řádně odůvodněn, řízen a zveřejněn.“

²⁶ Protocol on impartial access to Eurostat data for users, leden 2014.

²⁷ ISTAT, Embargo: a policy for transmitting correct information.

²⁸ Doporučení poradní komise ESGAB a opatření ke zlepšení přijatá Eurostatem v reakci na tato doporučení.

²⁹ Výroční zpráva poradní komise ESGAB za rok 2021.

³⁰ Zvláštní zpráva EÚD č. 12/2012.

³¹ Závěry Rady o statistice EU, které schválila Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), 9. listopadu 2021.

³² Viz zvláštní zpráva EÚD č. 12/2012: „Podařilo se Komisi a Eurostatu zkvalitnit proces tvorby spolehlivé a důvěryhodné evropské statistiky?“ a Výroční zpráva poradní komise ESGAB za rok 2011.

³³ Zřízen rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady č. 235/2008/ES.

³⁴ COM(2005) 217 v konečném znění a W. Radermacher (2011), European Statistics: People Count.

³⁵ Zvláštní zpráva EÚD č. 12/2012: „Podařilo se Komisi a Eurostatu zkvalitnit proces tvorby spolehlivé a důvěryhodné evropské statistiky?“

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-9038-8	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/006218	QJ-AB-22-023-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9069-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/685244	QJ-AB-22-023-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Obrázek 2 – ikony: tyto obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.