Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem: Nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány

Shrnutí

I Řešení změny klimatu je klíčovou prioritou EU, která si stanovila pro oblast energetiky a klimatu náročné cíle. Patří mezi ně cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a podpory energetické účinnosti stanovené pro roky 2020 a 2030. EU si rovněž vytyčila dlouhodobý cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

II EU se zavázala na opatření v oblasti klimatu vynaložit nejméně 20 % rozpočtu na období 2014–2020. V roce 2021 Komise oznámila, že cíl splnila a na opatření související s klimatem vynaložila 216 miliard EUR (20,1 %). Rozpočet EU na období 2021–2027 zahrnuje zvýšený cíl 30 % na opatření v oblasti klimatu.

III Cílem auditu bylo zjistit, zda Komisí vykázané informace o výdajích v oblasti klimatu za období 2014–2020 jsou relevantní a spolehlivé. Zkoumali jsme, jak Komise uplatňovala svou metodiku při posuzování výdajů v oblasti klimatu a dále jak vykázané výdaje přispěly k opatřením v oblasti klimatu. Přezkoumali jsme rovněž očekávané změny ve sledování výdajů v oblasti klimatu po roce 2020. Načasování auditu bylo takové, abychom Komisi pomohli v budoucnu zlepšit vykazování výdajů a podávání souvisejících zpráv v oblasti klimatu.

IV Zjistili jsme, že vykázané výdaje nebyly vždy z hlediska opatření v oblasti klimatu relevantní. Z našeho celkového posouzení vyplývá, že Komise v oblasti klimatu nadhodnotila příspěvek klíčových složek zemědělského financování, jakými jsou podmíněnost, oblasti s přírodními omezeními a ekologické zemědělství. Publikace Komise, akademické obce i nevládních organizací toto naše hodnocení potvrzují.

V Obdobně se domníváme, že Komise nadhodnotila příspěvek z hlediska klimatu u klíčových pododvětví infrastruktury a financování soudržnosti, jako je železniční doprava, elektřina a biomasa. Komise nevycházela z konzervativních předpokladů a při podávání zpráv o těchto projektech nepostupovala konzistentně.

VI Domníváme se, že vykazování výdajů v oblasti klimatu bylo celkově nespolehlivé. Tyto vykázané výdaje byly do značné míry jen přibližné a týkaly se pouze potenciálního pozitivního dopadu na klima, aniž by posuzoval konečný přínos k cílům EU v oblasti klimatu. Existovalo rovněž riziko, že plánované nebo přidělené částky nebudou vynaloženy. To by mohlo vykázané výdaje v oblasti klimatu dále zvýšit. V jednom případě Komise zahrnula do vykazování za EU vnitrostátní příspěvek.

VII Z naší analýzy vyplynulo, že Komise nadhodnotila výdaje na oblast klimatu nejméně o 72 miliard EUR, z nichž více než 80 % připadalo na financování zemědělství. To znamená, že na opatření v oblasti klimatu bylo vynaloženo přibližně 13 % rozpočtu EU na období 2014–2020.

VIII Obáváme se, že vykázané informace o klimatu za období 2021–2027 nejsou spolehlivé. Navzdory navrhovaným zlepšením metodiky pro vykazování a podávání zpráv většina problémů pro roky 2014–2020 stále přetrvává. Nástroj financování NextGenerationEU, který byl zaveden v roce 2020, zahrnuje klíčovou zásadu „významně nepoškozovat“. Ta znamená, že hospodářské činnosti by neměly ohrožovat cíle v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Zjistili jsme však, že nástroj NextGenerationEU přináší další problémy, a to kvůli nejasné vazbě mezi platbami a cíli v oblasti klimatu.

IX Aby se v budoucnu vykazování výdajů a podávání souvisejících zpráv o výdajích v oblasti klimatu zlepšilo, doporučujeme Komisi získat vědecké důkazy, jimiž bude moci příspěvek zemědělské politiky, která je největší složkou v podávání zpráv EU v oblasti klimatu, prokázat. Doporučujeme rovněž zlepšit podávání zpráv v oblasti klimatu určením výdajů EU s potenciálně negativním dopadem na klima, vydáním pokynů k zajištění jednotného přístupu a analýzou nevyužitých finančních prostředků. Kromě toho by Komise měla posoudit přínos výdajů v oblasti klimatu k cílům EU v oblasti klimatu a energetiky.

Úvod

01 Rozsah nedávných změn v celém klimatickém systému a vliv člověka na něj jsou bezprecedentní. Mnoho změn je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu nevratných na celá staletí¹. Řešení změny klimatu prostřednictvím vnitřních politik a spolupráce s mezinárodními partnery je pro EU klíčovou prioritou². Obrázek 1 znázorňuje základní prvky politiky EU v oblasti klimatu.

Mezinárodní závazky v oblasti klimatu

02 Na základě Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost v roce 2005, se EU zavázala snížit v letech 2008 až 2012 své emise skleníkových plynů o 8 % oproti úrovni z roku 1990³. Cílem je omezit globální oteplování a podpořit zmírňování změny klimatu. Protokol se navíc zabývá adaptací na změnu klimatu – tj. přizpůsobení se změně klimatu a jejím dopadům.

03 V roce 2015 stanovila Pařížská dohoda celosvětový cíl v oblasti zmírňování změny klimatu, který spočívá v omezení globálního oteplování „výrazně pod“ hranici 2 °C a pokud možno na 1,5 °C. Jejím cílem bylo rovněž zvýšit schopnost smluvních stran přizpůsobit se změně klimatu. EU a její členské státy dohodu ratifikovaly v roce 2016.

Hlavní vývoj rámce EU v oblasti klimatu

04 V roce 2011 Komise oznámila svůj cíl zvýšit podíl rozpočtu EU souvisejícího s klimatem na nejméně 20 % v období 2014–2020⁴ V roce 2012 přijal Evropský parlament usnesení, v němž podpořil cíl, aby alespoň „20 % výdajů bylo spojených s klimatem“. V roce 2013 dospěla Evropská rada k závěru, že „cíle opatření v oblasti klimatu budou v období 2014 až 2020 představovat nejméně 20 % výdajů EU“⁵. V roce 2014 začlenila EU metodiku podpory v oblasti změny klimatu do právních předpisů týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů⁶.

05 Komise zakládá svou metodiku pro kvantifikaci výdajů v oblasti klimatu na přidělení koeficientů programovým složkám EU, jako jsou oblasti intervence nebo projekty, v návaznosti na jejich očekávaný přínos k opatřením v oblasti klimatu (viz tabulka 1). Tato metodika je upravenou verzí ukazatelů z Ria Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které byly zavedeny v roce 1998 s cílem určit činnosti, které začleňují cíle úmluv z Ria do rozvojové spolupráce⁷.

06 Komise každoročně podává zprávy o celkových výdajích souvisejících s klimatem v návrzích rozpočtů a ve svých výročních zprávách o řízení a výkonnosti rozpočtu EU. Na vedení tohoto každoročního procesu se podílejí Generální ředitelství pro rozpočet a Generální ředitelství pro oblast klimatu. V červnu 2021 Komise uvedla, že „EU vynaložila 20,1 % svého rozpočtu na období 2014–2020, tj. 216 miliard EUR, na boj proti změně klimatu, čímž splnila svůj 20 % cíl“⁸. Na obrázku 2 jsou znázorněny hlavní výdajové programy přispívající k dosažení tohoto cíle.

07 Na období 2021–2027 si Evropský parlament, Rada a Komise stanovily celkový cíl 30% příspěvek na opatření v oblasti klimatu, což je více než v předchozím programovém období (viz obrázek 3).

08 V roce 2019 zveřejnila Komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, jehož cílem je přetvořit EU ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje. Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu stanovilo plán EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050. Evropská rada potvrdila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU⁹.

09 V roce 2021 přijala EU svůj evropský právní rámec pro klima, který stanoví závazný cíl EU dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Stanovila rovněž průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise o 55 % (ve srovnání s rokem 1990). Balíček Komise nazvaný „Fit for 55“ podporuje pokrok při plnění průběžného cíle pro rok 2030. Obsahuje seznam vzájemně propojených legislativních návrhů, revizí a změn zahrnujících oblasti politiky, jako je energetika, klima, budovy, využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví, včetně vytvoření „Sociálního fondu pro klimatická opatření“.

10 V roce 2013 zveřejnila Komise strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a v roce 2021 pak novou strategii¹⁰. Evropský právní rámec pro klima vyžaduje, aby orgány EU a členské státy usilovaly o přizpůsobení se změně klimatu.

11 Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) podporuje snižování emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích, výrobě elektřiny a tepla a letectví¹¹ (viz rámeček 1). Další hospodářská odvětví spadají do oblasti působnosti právních předpisů EU o „sdílení úsilí“, které stanoví vnitrostátní cíle pro snižování emisí na podporu cíle EU¹².

12 Cíle EU v oblasti energetiky a klimatu pro roky 2020 a 2030 zahrnují cíle týkající se snížení emisí skleníkových plynů, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a podpory energetické účinnosti (viz obrázek 4, obrázek 5 a obrázek 6). V roce 2021 stanovil evropský právní rámec pro klima závazný cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU (viz bod 09) a Komise navrhla nové cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti¹³.

13 Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí, že:

• EU splnila cíl snížení emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 a do roku 2019 již snížila emise skleníkových plynů o 24 % oproti úrovni z roku 1990 (viz obrázek 4).
• Podíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2019 činil 19,7 %, přičemž za rok 2020 se odhaduje na 21,3 % (viz obrázek 5).
• Klesající trend spotřeby energie pozorovaný od roku 2006 se v roce 2015 zvrátil, ale agentura EEA odhaduje, že EU svůj cíl na rok 2020 splnila a snížila spotřebu primární energie o 24 % (viz obrázek 6).

Pandemie COVID-19 ovlivnila v roce 2020 emise skleníkových plynů a spotřebu energie¹⁴.

14 Komise uvedla, že za většinou úspor energie na vnitrostátní úrovni byly spíše povinnosti v oblasti energetické účinnosti nebo zdanění energie než veřejné investice¹⁵. V předchozích zprávách EÚD jsme dospěli k závěru, že za použití stávajícího monitorovacího systému není možné příspěvek rozpočtu EU k cíli EU v oblasti energetické účinnosti budov a podniků posoudit. Dle našich odhadů projekty, které jsme vybrali do vzorku, by k cílům v oblasti energetické účinnosti přispěly jen skromně¹⁶.

Rozsah a koncepce auditu

15 Naše hlavní auditní otázka se zaměřila na to, zda Komise vykázala relevantní a spolehlivé informace o výdajích v oblasti klimatu za období 2014–2020. Analyzovali jsme rovněž pokrok při plnění cíle vynaložit nejméně 20 % rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu. Zkoumali jsme, jak Komise uplatnila svou metodiku pro vykazování výdajů v oblasti klimatu, prověřovali jsme rovněž spolehlivost podávání zpráv o klimatu. V neposlední řadě jsme zkoumali rámec EU pro sledování výdajů v oblasti klimatu po roce 2020.

16 Audit jsme načasovali na současné období vzhledem k tomu, že toto téma je jednou z priorit mezinárodní politické agendy i politické agendy EU. Výdaje a podávání zpráv v oblasti klimatu jsou navíc průřezovou otázkou, která pokrývá významnou část rozpočtu EU (viz obrázek 1). Naše zpráva pomůže Komisi zlepšit relevantnost a spolehlivost jejích výkazů a zpráv týkajících se klimatu v programovém období 2021–2027. Očekáváme, že naše zjištění a doporučení budou užitečná v souvislosti s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

17 Audit rozšiřuje naši předchozí práci v této oblasti, která odhalila nedostatky v metodice používané ke sledování opatření v oblasti klimatu, což vedlo k nadhodnocení výdajů v oblasti klimatu¹⁷. Důkladněji zkoumá oblasti, které byly předmětem předchozích přezkumů, a rozsah přezkumu rozlišuje o další oblasti. Naše předchozí doporučení, která jsou stále relevantní pro podávání zpráv o klimatu a doplňují naši práci, jsou uvedena v příloze.

18 Na základě tří klimatických koeficientů EU uvedených v metodice Komise (viz tabulka 2) jsme znovu posoudili příspěvek rozpočtu EU na opatření v oblasti klimatu. Za tímto účelem jsme využili dostupné vědecké důkazy, naši předchozí práci a také příslušné auditní testování. Vzhledem k povaze tohoto postupu a k omezením dostupných údajů jsou naše vyčíslení orientační. Náš audit rozsahově zahrnul všechny programy EU, jejichž příspěvek ve vykázání zpráv o oblasti klimatu činí více než 2 % (viz obrázek 2). Naši koncepci auditu a hlavní zdroje důkazních informací shrnuje obrázek 7.

Připomínky

Vykázané výdaje nejsou vždy relevantní pro opatření v oblasti klimatu

19 Pokud jsou výdaje EU vykazovány jako relevantní z hlediska klimatu, měly by usilovat o zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně, přispívat k cílům EU v oblasti energetiky a klimatu nebo řešit dopad a rizika změny klimatu. Výdaje přispívající k opatřením v oblasti klimatu by měly být vypočítány pomocí realistických klimatických koeficientů. Tento oddíl se zabývá hlavními oblastmi programů veřejných výdajů EU, které jsou považovány za relevantní z hlediska klimatu.

Polovina vykázaných výdajů EU na oblast klimatu je v zemědělství, ke snížení emisí ze zemědělských podniků ale nedošlo

20 Dvěma hlavními složkami společné zemědělské politiky EU jsou Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Jejich hlavní prvky a příspěvky k vykázaným informacím o klimatu za období 2014–2020 jsou shrnuty v rámečku 2 a rámečku 3.

21 Polovina vykázaných výdajů EU na oblast klimatu souvisí se zemědělstvím (viz obrázek 2). Zpráva EÚD z roku 2021 uvádí, že emise skleníkových plynů ze zemědělství v EU se od roku 2010 nesnížily¹⁸. Modelové studie o  zmírňování změny klimatu naznačují, že bez přímých plateb by byly emise skleníkových plynů EU ze zemědělství o 2,5–4,2 % nižší. Byl by to důsledek poklesu zemědělské činnosti a největší podíl by připadal na chov skotu¹⁹. Snížení emisí skleníkových plynů v EU v důsledku snížení přímých plateb / zemědělské činnosti v EU by bylo do určité míry kompenzováno zvýšením emisí mimo EU (únik uhlíku)²⁰.

22 Některé zemědělské postupy, jako je pěstování krycích plodin nebo zachování úrovně organické hmoty v půdě, mohou být přínosné jak pro zmírňování změny klimatu, tak pro přizpůsobení se této změně²¹. Pokud jde o  přizpůsobení se změně klimatu, příjem z přímých plateb zvyšuje schopnost zemědělských podniků čelit negativním dopadům způsobeným změnou klimatu²². Závislost na přímých platbách však může zachovat neživotaschopné zemědělské podniky, což zpomalí strukturální změny, jež by mohly být nezbytné pro přizpůsobování se změně klimatu²³.

23 Komise vypočítává příspěvek přímých plateb v oblasti klimatu z jejich ekologizačních i neekologizačních složek²⁴. Ekologizací se rozumí přijetí zemědělských postupů, které jsou prospěšné pro klima a životní prostředí. Drobní zemědělci mohou mít prospěch z ekologizace, aniž by museli splňovat požadavky týkající se ekologizace²⁵. Požadavky na ekologizaci se nevztahují ani na podniky považované za „ekologické ze své podstaty“ (např. ekologické zemědělce). Příspěvky z  neekologizačních složek jsou většinou odůvodněny podmíněností, která stanoví pravidla pro životní prostředí, bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a hospodaření s půdou.

24 Vzhledem k tomu, že součástí ekologizace jsou odkazy na cíle v oblasti klimatu²⁶, je podle metodiky Komise relevantní z hlediska klimatu, přičemž celkový příspěvek činí 28 miliard EUR. Z tohoto důvodu lze posoudit, že příspěvek z ekologizace je v souladu s metodikou. V hodnotící studii zveřejněné Komisí však bylo zjištěno, že dopad ekologizace na zmírňování změny klimatu je „vysoce nejistý, ale pravděpodobně nízký“²⁷. Obdobně jiné studie poukazují na pouze minimální dopad ekologizace, kdy změny v zemědělských postupech probíhají na 2–5 % zemědělské půdy²⁸. Důvodem je skutečnost, že požadavky na ekologizaci do značné míry odpovídají již existujícím zemědělským postupům. V předchozí zprávě jsme zjistili, že ekologizace zajišťuje jen omezenou ochranu uhlíku uloženého na pastvinách a emise skleníkových plynů ovlivnila jen marginálně²⁹.

25 Podle Komise 20 % rozpočtu, které nepřipadají na ekologická opatření, přispívá na opatření v oblasti klimatu mírným dílem (koeficient 40 %) a představuje 17,5 miliardy EUR. Výsledkem je čistý 8 % příspěvek z neekologické složky. Komise odůvodňuje váhový koeficient 20 % jako zástupnou hodnotu sankce za porušení podmíněnosti. Příspěvek neekologizační složky k opatřením v oblasti klimatu jsme vyhodnotili jako zanedbatelný (tabulka 2).

26 Dopad financování rozvoje venkova na zmírňování změny klimatu je nejasný. Podle jedné studie Komise by bez výdajů na rozvoj venkova zemědělská produkce klesla a emise skleníkových plynů ze zemědělství v EU by mohly být do roku 2030 o 1,6 % nižší³⁰. Snížení emisí skleníkových plynů v EU by mohlo být kompenzováno zvýšením v zemích mimo EU (viz bod 21). Další hodnocení Komise odhaduje, že některá opatření pro rozvoj venkova (většinou síť Natura 2000) snižují emise skleníkových plynů ze zemědělství o 1,1 %. Hodnocení však uznává, že jeho odhad nadhodnocuje dopad plateb v rámci sítě Natura 2000 a pracuje s údaji, kde jsou možné dvojí zápočty³¹. V předchozí zprávě EÚD jsme zjistili, že podpora rozvoje venkova byla jen zřídka využívána pro účinné postupy zmírňování³². Platby na rozvoj venkova mohou přispět k  přizpůsobení se změně klimatu (viz bod 22 a tabulka 3).

27 Pro výpočet podílu výdajů na rozvoj venkova přispívajících k opatřením v oblasti klimatu přiděluje Komise různým prioritám a prioritním oblastem EZFRV klimatické koeficienty. Například priorita 4 EZFRV „Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím“ a priorita 5 „Ekonomika efektivně využívající zdroje a odolná vůči změně klimatu“ mají klimatický koeficient 100 %. Zatímco priorita 5 má za stanovený cíl klimatickou oblast, priorita 4 nikoli, ačkoli Komise má za to, že se očekává významný dopad na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Jak uvádí předchozí zpráva EÚD, k odůvodnění 100 % klimatického koeficientu pro prioritu 4 lze v případových studiích, přezkumu literatury nebo interních sděleních Komise dohledat jen málo podpůrných informací³³. Tabulka 3 ukazuje naše posouzení nejvýznamnějších opatření v rámci priority 4.

28 Ve zprávě z roku 2016 jsme zkoumali „posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech“ (priorita 6B) a zjistili jsme, že celkově k cílům v oblasti klimatu významně nepřispělo³⁴. Naše analýza projektů (viz tabulka 4) potvrzuje, že klimatický koeficient 40 % nebyl odůvodněný.

Určité nekonzistentní předpoklady při posuzování přínosu financování infrastruktury a soudržnosti v oblasti klimatu

29 Většina výdajů EU na infrastrukturu a soudržnost je poskytována prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS). Jejich hlavní prvky a příspěvky k vykazování informací o výdajích týkajících se klimatu za období 2014–2020 jsou shrnuty v rámečku 4 a rámečku 5.

30 Obecné cíle Nástroje pro propojení Evropy odkazují na cíle EU v oblasti energetiky a klimatu (viz body 12–14), a zahrnují tedy zmírňování změny klimatu³⁶. Komise však uznává, že Nástroj pro propojení Evropy financuje převážně projekty, které „zajistí řádné fungování vnitřního trhu EU“³⁷. Cíle a kritéria opatření v oblasti klimatu nejsou pro schválení projektu nezbytné: pouze 4 % dopravních projektů Nástroje pro propojení Evropy (v hodnotě 0,9 miliardy EUR) uvádělo jako svůj hlavní cíl financování udržitelnou a efektivní dopravu, uvádí Komise³⁸. Doprava však představuje přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU, přičemž největší podíl produkuje silniční doprava³⁹.

31 Pokud jde o  přizpůsobení se změně klimatu, modernizované železniční projekty mohou zahrnovat cílené investice do prevence povodní podél železničních tratí, posílení hrází nebo opatření pro přizpůsobení se změně klimatu prostřednictvím monitorovacích systémů pro tunely a mosty⁴⁰. Vzhledem k dostupným údajům není možné tyto investice kvantifikovat.

32 Pro výpočet podílu výdajů Nástroje pro propojení Evropy označených jako výdaje na oblast klimatu na období 2014–2020 Komise se zpětnou účinností uplatnila klimatické koeficienty z nařízení o Nástroji pro propojení Evropy po roce 2020⁴¹, ačkoli s podobnými projekty v rámci politiky soudržnosti se zachází odlišně (viz bod 40). Z naší analýzy vyplynulo, že koeficienty, které Komise použila pro nejvýznamnější pododvětví Nástroje pro propojení Evropy, byly velkorysé (viz tabulka 5).

33 Rámec pro účtování výdajů v oblasti klimatu v rámci fondů politiky soudržnosti poskytují právní předpisy EU⁴². Komise a členské státy řídí EFRR a FS společně. Za výběr projektů a podávání zpráv Komisi odpovídají členské státy. Komise obdrží od členských států konsolidované informace rozdělené podle příslušných oblastí intervence vymezených v právních předpisech. Těm jsou jim přiřazeny specifické klimatické koeficienty.

34 Komise má k dispozici komplexní veřejně dostupnou platformu, která shromažďuje informace o klimatu podle jednotlivých fondů politiky soudržnosti, členských států a programů⁴³. V jedné studii se uvádí, že klimatické koeficienty EFRR a FS na období 2014–2020 obecně odrážely jejich příspěvek ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně⁴⁴. Zaznamenali jsme však některé problémy týkající se projektů v oblasti biomasy a plynárenské infrastruktury (viz obrázek 8).

Vykazování výdajů na oblast klimatu je celkově nespolehlivé

35 Metodika použitá pro podávání zpráv o výdajích v oblasti klimatu by měla zahrnovat veškeré příslušné finanční prostředky na opatření v oblasti klimatu. Měla by používat spolehlivé odhady založené na prokázaných přínosech k cílům v oblasti klimatu. Neměla by být spojena s velkou administrativní zátěží. Komise a členské státy by ji měly uplatňovat jednotně v celém rozpočtu EU. Komise by měla zavést kontroly a prověrky, aby se zajistila spolehlivost vykazování výdajů za oblast klimatu a podávání souvisejících.

Omezení v metodice a její nejednotné uplatňování

36 Výbor OECD pro rozvojovou pomoc (OECD DAC) navrhl ukazatele z Ria (viz bod 05) k monitorování pomoci rozvojovým zemím na základě vazby mezi cíli financování a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně. Ukazatele jsou kvalitativní povahy, neboť Výbor pro rozvojovou pomoc OECD neměl v úmyslu poskytnout přesné údaje, ale poskytnout orientační údaje o výši financování opatření v oblasti klimatu.

37 Komise upravila model OECD a použila jej ve všech svých veřejných výdajích na vyčíslení výdajů na oblast klimatu z rozpočtu EU (viz obrázek 2). Komise poukazuje na to, že hlavními výhodami této metody jsou nízká administrativní zátěž a snadné uplatňování⁴⁵. Metodika založená na stanovených cílech nebo očekávaném přínosu k opatřením v oblasti klimatu však zahrnuje významné aproximace: ukazatele z Ria „neumožňují přesné vyčíslení“ sledovaných výdajů⁴⁶.

38 Součástí rozpočtu EU je mnoho cílů, které musí existovat souběžně s cíli v oblasti klimatu, jako je podpora sociální, hospodářské a územní soudržnosti. Je ze své podstaty obtížné vyhnout se rozporům mezi cíli a zvážit příspěvek určitého programu ke každému z nich. Cílem financování soudržnosti je například snížit rozdíly mezi členskými státy a regiony, ale financování infrastruktury na podporu hospodářského rozvoje může zvýšit emise skleníkových plynů. Metodika sledování výdajů v oblasti klimatu zohledňuje pouze potenciální pozitivní dopad na klima a nesleduje už potenciální negativní dopad na klima v důsledku opatření, která slouží jiným cílům EU (viz obrázek 9).

39 Stávající metoda sledování je metodou a priori, která nevyhodnocuje konečný příspěvek k cílům EU v oblasti klimatu. Metodika nevyžaduje kvantifikaci dopadu výdajů na emise skleníkových plynů ani nestanoví žádné konkrétní ukazatele týkající se přizpůsobení změně klimatu. Komise uznává, že monitorování výsledků je klíčem k zajištění účinnosti úsilí o začleňování problematiky klimatu⁴⁷, ale nezavedla systém pro monitorování výsledků v oblasti klimatu.

40 Komise upozornila na potřebu společných postupů sledování výdajů v oblasti klimatu⁴⁸. Naše práce odhalila různé další nesrovnalosti při uplatňování metodiky pro výpočet výdajů v oblasti klimatu:

• Právní základ pro metodiku: použitelné koeficienty (a odůvodnění jejich použití) byly stanoveny v právních předpisech pro evropské strukturální a investiční fondy (viz bod 04), nikoli však v případě jiných fondů (např. EZZF, Nástroj pro propojení Evropy a Horizont 2020). Bylo tedy možné upravit koeficienty se zpětnou účinností (viz bod 46).
• Volba koeficientů: podobným projektům byly přiděleny různé koeficienty. Například projekty železniční dopravy v rámci transevropské sítě získaly v rámci Nástroje pro propojení Evropy vyšší hodnotu než v rámci EFRR a FS (40 %). Identifikovali jsme deset projektů letecké dopravy v rámci programu Horizont 2020, které získaly různé koeficienty, přestože mají podobné popisy a cíle. Stejné opatření pro rozvoj venkova může obdržet různé koeficienty v závislosti na prioritních oblastech, k nimž je přiděleno.
• Granularita (tj. úroveň podrobnosti v datovém souboru): koeficienty se přidělují na různých úrovních podrobnosti, např. na úrovni projektů (CEF), oblasti intervence (EFRR), prioritní oblasti nebo priority (EZFRV) a rozpočtové položky (EZZF).

41 Při podávání zpráv o výdajích na oblast klimatu Komise nerozlišuje mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně. Agregace přizpůsobení a zmírňování v rámci společného ukazatele znamená, že není možné vypočítat podíl rozpočtu EU, který připadá na jednotlivé položky. Podávání zpráv Komise o rozvojové pomoci a pomoci v oblasti spolupráce je výjimkou, neboť mezi nimi rozlišuje. V souladu s metodikou OECD Komise přiděluje samostatné klimatické koeficienty pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně a podává OECD zprávy o obou rozměrech. Obrázek 10 uvádí prvky metodiky Komise.

42 Komise konstatuje, že některé členské státy – Irsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a do určité míry Dánsko – podávají zprávy o své rozpočtové politice z hlediska životního prostředí nebo klimatu⁴⁹. Francouzská vláda používá komplexní metodu pro podávání zpráv o dopadu svého státního rozpočtu na životní prostředí (tj. ekologické sestavování rozpočtu), zahrnující příjmy i výdaje. Francouzský model sleduje jak pozitivní, tak negativní environmentální příspěvky státního rozpočtu. V tabulce 6 je uvedena srovnávací analýza francouzského a unijního modelu.

43 Komise uznává význam stanovení cílů v oblasti klimatu ve všech příslušných oblastech politiky⁵⁰, avšak ne všem příslušným programům byl přidělen cíl. Tabulka 7 uvádí příklady oblastí politiky týkajících se klimatu a jejich výdajových cílů stanovených v právních předpisech na období 2014–2020. Tyto cíle by mohly směrovat rozpočet EU k ekologičtějším výdajům, ale nebyly stanoveny konzistentně v rámci celého rozpočtu.

Vykázané výdaje na oblast klimatu nemusí být nutně vynaloženy

44 Za období 2014–2020 Komise vykázala přibližně 216 miliard EUR jako „výdaje na oblast klimatu“⁵¹. Obecně však zakládá své vykazování na plánovaných částkách nebo částkách, k nimž byl přijat závazek (viz obrázek 11). Výjimkou je ESF, neboť v tomto případě Komise používá skutečně vynaložené částky, i když kombinuje výdaje EU a členských států (viz rámeček 6).

45 Pokud jsou vykazované údaje založeny na plánovaných částkách nebo částkách, k nimž byl přijat závazek, jsou zvýšeny o nevyužité nebo nevyplacené prostředky (např. zpoždění projektů, opožděné platby nebo nedostatečná pokročilost projektů)⁵², viz obrázek 12. Ve zprávě z roku 2018 jsme zaznamenali dopad, který to mělo na období 2007–2013⁵³.

46 V některých případech Komise zpětně přehodnotila výdaje a číselné údaje o výdajích v oblasti klimatu odpovídajícím způsobem upravila. Například v rámci Nástroje pro propojení Evropy Komise se zpětnou účinností znovu posoudila projekty v oblasti dopravy a energetiky za použití metodiky na období 2021–2027. Následně zvýšila příspěvek Nástroje pro propojení Evropy v oblasti klimatu na období 2014–2020 o 91 % z 11 miliard EUR na 21 miliard EUR (viz bod 32). Podobně v roce 2018 vedla dodatečná hodnocení témat a projektů programu Horizont 2020 k nárůstu příspěvku z programu Horizont 2020 na výdaje na oblast klimatu v roce 2017 o 41 %. Zjistili jsme, že klimatické koeficienty použité pro devět z 24 projektů programu Horizont 2020, které jsme prověřovali, nebyly přiměřené, neboť měly slabší vazbu na opatření v oblasti klimatu, než bylo uvedeno. U těchto projektů jsme zjistili nadhodnocení přibližně o 0,3 miliardy EUR (1 % částky programu Horizont 2020 související s klimatem).

Ve vykazování informací o klimatu na období 2021–2027 se očekávají jen omezená zlepšení

47 Finanční podpora EU na období 2021–2027 má dvě hlavní složky: rozpočet VFR a nástroj NGEU (viz obrázek 3). Sledování klimatu a podávání zpráv by mělo vycházet ze zkušeností získaných v období 2014–2020 a poskytovat spolehlivé údaje o výdajích na oblast klimatu.

Vykazování informací o klimatu v rámci nového víceletého finančního rámce

48 Na podporu vyšší cílové hodnoty 30 % u příspěvku z rozpočtu EU na cíle v oblasti klimatu na období 2021–2027 stanovily právní předpisy EU cíle pro příspěvky konkrétních programů na opatření v této oblasti (např. Nástroj pro propojení Evropy – 60 %, EFRR – 30 %, FS – 37 %, Horizont Evropa – 35 %, nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – 30 %)⁵⁴. Celkově tyto cíle vedou k většímu zaměření na opatření v oblasti klimatu v různých oblastech politiky.

49 V mnoha oblastech politiky (např. Nástroj pro propojení Evropy, ESF, DCI) zůstává sledování problematiky klimatu v rámci VFR na období 2021–2027 v zásadě stejné jako v období 2014–2020. V jiných oblastech (např. EZZF, EZFRV, EFRR, FS) Komise u některých programů financování upravila nebo objasnila klimatické koeficienty s cílem zlepšit soulad s jejich skutečným příspěvkem k opatřením v oblasti klimatu (viz obrázek 13). Komise konstatuje, že své vykazování informací o klimatu dál rozvíjí: zohledňuje očekávané účinky výdajů a zajišťuje konzistentnost při uplatňování koeficientů na podobné projekty⁵⁵.

50 Navrhované změny s sebou nesou další rizika a výzvy pro spolehlivé vykazování výdajů v oblasti klimatu (viz obrázek 14).

Výzvy v souvislosti s NGEU

51 Jádrem NGEU je Nástroj pro oživení a odolnost, který má cílovou hodnotu 37 % pro výdaje v oblasti klimatu (viz obrázek 3). Má přispět k cílům EU v oblasti klimatu do roku 2030 a 2050 a nyní je jeho součástí i zásada „významně nepoškozovat“ (viz obrázek 13)⁵⁶. Ve výjimečných případech mohou členské státy stále podporovat investice do fosilních paliv⁵⁷.

52 Zásada „významně nepoškozovat“ je součástí systému EU pro definování udržitelných finančních produktů (taxonomie EU)⁵⁸. Zpráva EÚD z roku 2021 upozornila na riziko, že výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost v oblasti klimatu nebudou splňovat normy taxonomie EU. Jelikož se tyto standardy vztahují na zelené dluhopisy EU, mohlo by to ovlivnit ochotu finančního trhu tyto dluhopisy koupit a Nástroj pro oživení a odolnost financovat⁵⁹.

53 Podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost jsou Komise a členské státy povinny koordinovat a podporovat součinnost s jinými fondy EU⁶⁰. To může vytvářet příležitosti pro účinná doplňková opatření, ale také představovat riziko, pokud bude koordinace neúčinná.

54 Financování z Nástroje pro oživení a odolnost bude založeno na národních plánech pro oživení a odolnost. Členské státy tyto plány vypracují, Komise je posoudí a Rada je schválí na základě návrhu Komise. Příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost na výdaje v oblasti klimatu vypočítá Komise předem na základě odhadovaných nákladů uvedených v plánech⁶¹.

55 Koncepce plánů a odpovídajících plateb je spojena s určitými riziky a problémy, jak ukazuje obrázek 15 níže. Kontrola dodržování podmínek pro platby je hlavní odpovědností Komise.

Závěry a doporučení

56 Na podporu opatření v oblasti klimatu přijala EU právní předpisy pro řadu oblastí politiky. Zavázala se vynaložit nejméně 20 % svého rozpočtu na období 2014–2020 na opatření v oblasti klimatu, snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a zlepšení energetické účinnosti. V roce 2021 Komise oznámila, že tento cíl splnila (body 01-14).

57 Zjistili jsme, že v některých případech neexistovaly žádné důkazní informace, které by odůvodňovaly příspěvek výdajů EU v oblasti klimatu. V jiných případech byl pak tento příspěvek nadhodnocen. Z naší analýzy vyplynulo, že Komise nesprávně vykázala jako výdaje v oblasti klimatu přibližně 72 miliard EUR (viz obrázek 16). Přiměřenější koeficienty, které jsme použili, snížily pravděpodobný podíl rozpočtu EU, který má význam pro oblast klimatu, na přibližně 13 % (přibližně 144 miliard EUR) namísto 20 %.

58 Komise uvedla, že 26 % finančních prostředků na zemědělství je z hlediska klimatu relevantní, což představuje přibližně polovinu výdajů EU na oblast klimatu. Emise skleníkových plynů ze zemědělských podniků v EU se však od roku 2010 nesnížily. Podle naší analýzy, přezkumu příslušné literatury a hodnotících studií Komise pravděpodobně nadhodnotila příspěvky ze zemědělské politiky o téměř 60 miliard EUR, což je více než 80 % námi zjištěných pravděpodobných nadhodnocení (body 19–34). Financování by nemělo být považováno za relevantní z hlediska klimatu, pokud pro to neexistují žádné důkazy.

Doporučení 1 – Odůvodnit význam financování zemědělství z hlediska klimatu

Komise by měla při kvantifikaci příspěvku zemědělské politiky na období 2021–2027 k opatřením v oblasti klimatu vycházet z vědeckých důkazů. Měla by odpovídajícím způsobem upravit příspěvek v oblasti klimatu v souladu s čl. 100 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány v rámci společné zemědělské politiky.

Cílové datum provedení: červen 2026.

59 Vykazované informace Komise o výdajích na oblast klimatu byly nekonzistentní. Například k železničním projektům a projektům v oblasti elektřiny bylo přistupováno odlišně v rámci Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Mimo jiné jsme zjistili, že Komise nesledovala možné negativní účinky výdajů na klima a nerozlišovala mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně (viz body 35–43).

60 Komise při výpočtu celkového objemu výdajů na oblast klimatu kombinovala nesrovnatelné údaje (plánované částky, částky, k nimž byly přijaty závazky, a vynaložené částky z různých výdajových oblastí). Komise rovněž nadhodnotila příspěvek z Evropského sociálního fondu, kdy do výdajů EU zahrnula výdaje členských států. Kromě toho zpětně přehodnotila vykázané výdaje na oblast klimatu v rámci Nástroje pro propojení Evropy. To vedlo k výraznému nárůstu dříve vykázaných údajů (body 44–46).

Doporučení 2 – Zlepšit podávání zpráv o klimatu

1. Komise by měla identifikovat výdaje EU s potenciálně negativním dopadem na klima a podávat o nich zprávy. Přitom by měla vycházet ze zásady „významně nepoškozovat“, jak je definována v taxonomii EU.
2. Komise by měla vydat pokyny platné pro všechny oblasti politiky týkající se výdajů v oblasti klimatu. Přitom by měla stanovit a jasně uvést koherentní základ pro podávání zpráv a zavést jednotné zacházení s podobnými projekty (např. přidělovat jim stejný klimatický koeficient) v rámci rozpočtu EU a nástroje NextGenerationEU.
3. Pro každé programové období by Komise měla rozšířit stávající informace o oblasti klimatu o zhodnocení nevyužitých finančních prostředků (tj. nevynaložených částek a částek, k nimž byly zrušeny závazky).

Cílové datum provedení: červen 2025.

61 Na období 2021–2027 si EU klade za cíl vynaložit 30 % svého rozpočtu na opatření v oblasti klimatu. Komise zachovala stejnou metodiku, ale provedla určité změny. Některé změny představují zlepšení, například koeficienty jemného doladění a zvýšení cílových příspěvků k cílům v oblasti klimatu. Jiné vytvářejí další rizika a problémy, jako jsou nedostatečné odůvodnění klimatických koeficientů, nejednotnost ve vykazování projektů v oblasti železniční dopravy, možnosti využívání fosilních paliv. To vyvolává otázky ohledně spolehlivosti budoucích vykazovaných informací o klimatu (body 47–50).

62 Zlepšením oproti víceletému finančnímu rámci na období 2014–2020 je to, že Nástroj na podporu oživení a odolnosti zahrnuje zásadu „významně nepoškozovat“ a dobrovolné používání kritérií taxonomie EU. Zjistili jsme však potenciální problémy v jeho koncepci a financování, zejména v případech, kdy milníky a cíle, po jejichž splnění budou provedeny platby, nemají jasnou vazbu na cíle v oblasti klimatu (body 51–55).

63 Rozpočet EU na období 2021–2027 usiluje o větší zaměření na opatření v oblasti klimatu. Není však jasné, kolik mohou cíle u výdajů v této oblasti dosáhnout, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů a podporu energetické účinnosti. V konečném důsledku záleží na tom, zda výdaje EU mohou účinně přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky. Rozpočet zaměřený na oblast klimatu vyžaduje silnou vazbu na snížení emisí skleníkových plynů.

Doporučení 3 – Provázání rozpočtu EU s cíli v oblasti klimatu a energetiky

Komise by měla podávat zprávy o tom, jak výdaje v oblasti klimatu přispívají k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Měl by se zaměřit zejména na to, jak měřit dopad rozpočtu na zmírňování změny klimatu.

Cílové datum provedení: prosinec 2025.

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Joëlle Elvingerová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 27. dubna 2022.

Příloha – Předchozí doporučení EÚD týkající se podávání zpráv o klimatu

Tato předchozí doporučení jsou stále relevantní pro podávání zpráv o klimatu a doplňují doporučení uvedená v této zprávě.

Zkratková slova a zkratky

CEF: Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility)

DCI: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument)

EEA: Evropská agentura pro životní prostředí

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF: Evropský sociální fond

ETS: systém obchodování s emisemi

EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EZZF: Evropský zemědělský záruční fond

FS: Fond soudržnosti

GŘ: generální ředitelství

NGEU: Next Generation EU

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

SZP: společná zemědělská politika

VFR: víceletý finanční rámec

Glosář

Agroenvironmentálně-klimatické opatření: jakýkoli soubor volitelných postupů, který jde nad rámec obvyklých environmentálních požadavků a který dává zemědělcům nárok na platbu z rozpočtu EU.

Biomasa: palivo získané z organických produktů a zbytků odpadu, které se používá k výrobě elektřiny.

Efekt mrtvé váhy: situace, kdy by určitá činnost financovaná z prostředků EU pokračovala i bez veřejné podpory.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které v období 2014–2020 společně podporovaly hospodářský rozvoj v celé EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Horizont 2020: program EU pro výzkum a inovace na období 2014–2020.

Hrubý národní důchod: standardní měřítko bohatství země založené na příjmech z domácích zdrojů a ze zahraničí.

Klimatická neutralita: situace, kdy lidské činnosti nemají žádný čistý vliv na klima.

Klimatický koeficient EU: váha přidělená výdajům EU na projekty, opatření nebo akce s ohledem na to, do jaké míry zohledňují klimatické aspekty.

Natura 2000: síť oblastí ochrany pro vzácné a ohrožené druhy a některé typy vzácných přírodních stanovišť, které jsou chráněny podle předpisů EU.

Next Generation EU: balíček financování s cílem pomoci členským státům EU se zotavit z hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID-19.

Oblast intervence: kategorie činností financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti nebo Evropského sociálního fondu.

Opatření v oblasti klimatu: opatření k řešení změny klimatu a jejího dopadu.

Prioritní oblast: jeden z prvků, do nichž jsou rozděleny hlavní priority EU v oblasti rozvoje venkova.

Přímá platba: platba zemědělské podpory, jako například podpora na plochu, poskytovaná přímo zemědělcům, označovaná také jako podpora příjmu.

Přizpůsobování se změně klimatu: snižování zranitelnosti zemí a komunit vůči změně klimatu zvyšováním jejich schopnosti zvládat dopady této změny.

Skleníkový plyn: plyn v atmosféře, například oxid uhličitý nebo metan, který pohlcuje a emituje záření, zadržuje teplo, a ohřívá tak povrch Země tzv. skleníkovým efektem.

Sledování klimatu: sledování pokroku při plnění cílů výdajů na opatření v oblasti klimatu.

Společná zemědělská politika: jednotná společná zemědělská politika EU sestávající z dotací a různých dalších opatření, které mají zaručit potravinové zabezpečení, zajistit přiměřenou životní úroveň zemědělců v EU, podporovat rozvoj venkova a chránit životní prostředí.

Ukazatel z Ria: ukazatel, definovaný OECD, o tom, do jaké míry určitá činnost přispívá k cílům úmluv z Ria.

Úmluvy z Ria: tři dohody vyplývající ze summitu Země Organizace spojených národů konaného v roce 1992 v Riu de Janeiru: Úmluva o biologické rozmanitosti, Rámcová úmluva o změně klimatu a Úmluva o boji proti desertifikaci.

Únik uhlíku: zvýšení emisí skleníkových plynů v důsledku přesunu výroby ze země s přísnými emisními omezeními do země, kde nejsou předpisy tak přísné.

Víceletý finanční rámec: výdajový plán EU, v němž jsou stanoveny priority (na základě cílů příslušných politik) a stropy financování, povětšinou na sedm let. Je strukturou, v jejímž rámci se stanovují roční rozpočty EU a jež omezuje výdaje v každé kategorii.

Výdaje v oblasti klimatu: veškeré výdaje přispívající (přímo či nepřímo) k cílům v oblasti klimatu.

Zelená dohoda pro Evropu: strategie EU pro růst schválená v roce 2019, jejímž cílem je zajistit, aby EU dosáhla do roku 2050 klimatické neutrality.

Změna klimatu: změny v klimatu Země, které vedou k novým dlouhodobým vzorcům počasí.

Zmírňování změny klimatu: snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů kvůli jejich vlivu na klima.

Zohledňování oblasti klimatu: začlenění aspektů týkajících se klimatu do všech politik, nástrojů, programů a fondů.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61103

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61103

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zároveň zohledňuje rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá členka EÚD Joëlle Elvingerová. Audit vedla členka EÚD Joëlle Elvingerová a podporu jí poskytovala vedoucí kabinetu Ildikó Preissová a tajemníci kabinetu Paolo Pesce a Charlotta Törnelingová, vyšší manažeři Ramona Bortnowschiová a Emmanuel Rauch, vedoucí úkolu Antonella Stasiaová, auditoři Ernesto Roessing a Jonas Kathage a auditorka Marika Meisenzahlová, která rovněž zajišťovala grafickou podporu. Administrativní podporu zajišťovala Judita Frangežová.

Poznámky na konci textu

¹ IPCC, shrnutí pro tvůrce politik v Climate Change 2021: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Sixth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, 2021, s. 21.

² Viz internetové stránky Komise, GŘ pro oblast klimatu, EU Action.

³ Rozhodnutí 2002/358/ES o schválení Kjótského protokolu.

⁴ Komise, Rozpočet – Evropa 2020, COM(2011) 500, 2011, část II, s. 13.

⁵ Evropská rada, Závěry – víceletý finanční rámec, EUCO 37/13, 2013, bod 10.

⁶ Nařízení (EU) č. 215/2014, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu.

⁷ OECD, OECD DAC Rio Markers for Climate Handbook, s. 2.

⁸ Komise, 2020 Annual Management and Performance Report for the EU budget, svazek I.

⁹ Závěry Evropské rady, EUCO 29/19, 2019.

¹⁰ Komise, Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82.

¹¹ Příloha I směrnice 2003/87/ES o systému EU ETS.

¹² Rozhodnutí č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 a nařízení (EU) 2018/842o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030.

¹³ Komise, návrh směrnice, kterou se mění některé směrnice o obnovitelných zdrojích, COM(2021) 557; Komise, návrh směrnice o energetické účinnosti (přepracované znění), COM(2021) 558.

¹⁴ EEA Report No 13/2021 Trends and projections in Europe 2021 pro prognózu za rok 2020.

¹⁵ Komise, Posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění svých vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020, za rok 2019, COM(2020) 326.

¹⁶ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 11/2020: Energetická účinnost budov: je třeba klást větší důraz na nákladovou efektivnost; Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 2/2022: Energetická účinnost v podnicích – některé úspory energie, ale nedostatky v plánování a výběru projektů.

¹⁷ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 17/2013: Financování opatření v oblasti klimatu Evropskou unií v kontextu vnější pomoci; zvláštní zpráva č. 31/2016: Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, 2016; přezkum č. 1/2020: Sledování výdajů v oblasti klimatu v rozpočtu EU.

¹⁸ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 16/2021: Společná zemědělská politika a klima: polovina výdajů EU v oblasti klimatu, avšak emise ze zemědělských podniků neklesají.

¹⁹ Brady, M. a kol.: Impacts of Direct Payments, 2017, s. 70, 88-89; M’barek, R. a kol.; Scenar 2030 - Pathways for the European agriculture and food sector beyond, 2020, s. 144.

²⁰ Tamtéž.

²¹ Chahal, I. a kol. Cumulative impact of cover crops on soil carbon sequestration and profitability in a temperate humid climate, 2020.

²² Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 23/2019: Stabilizace příjmů zemědělců: komplexní soubor nástrojů, je však zapotřebí řešit nízkou míru využívání nástrojů a nadměrné náhrady.

²³ Komise, Evaluation study of the impact of the CAP on climate change and greenhouse gas emissions, Alliance Environnement, 2019, s. 113.

²⁴ Evropský účetní dvůr, přezkum č. 1/2020: Sledování výdajů v oblasti klimatu v rozpočtu EU, obrázek 7.

²⁵ Nařízení (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům.

²⁶ 42. a 44. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1307/2013 kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům.

²⁷ Komise, Evaluation study of the payment for agricultural practices beneficial for the climate and the environment, Alliance Environnement a Thünen Institute, 2017.

²⁸ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 21/2017: Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků, bod 24 a obrázek 5; Gocht, A. a kol.: Economic and Environmental Impacts of CAP Greening: I, 2017; Louhichi, K. a kol.: Economic impacts of CAP greening: application of an EU-wide individual farm model for CAP analysis (IFM-CAP), 2017.

²⁹ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 21/2017: Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků, body 43–46.

³⁰ M’barek, R. a kol.; Scenar 2030 - Pathways for the European agriculture and food sector beyond, 2020, s. 115, 144.

³¹ Commission Staff Working Document on Evaluation of the impact of the Common Agricultural Policy on climate change and greenhouse gas emissions, s. 23-24.

³² Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 16/2021: Společná zemědělská politika a klima: polovina výdajů EU v oblasti klimatu, avšak emise ze zemědělských podniků neklesají, bod VII.

³³ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 31/2016: Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, příloha.

³⁴ Tamtéž.

³⁵ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 10/2022 o programu LEADER a komunitně vedeném místním rozvoji.

³⁶ Čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy.

³⁷ Hodnocení Nástroje pro propojení Evropy provedené Komisí v polovině období, SWD(2018) 44.

³⁸ Komise, Investing in European networks – The Connecting Europe Facility. Five years supporting European infrastructure, p. 21.

³⁹ Komise, EU transport in figures — statistical pocketbook 2020.

⁴⁰ Quinn, A. a kol. Rail Adapt: Adapting the railway for the future. UIC (International Union of Railways), listopad 2017.

⁴¹ 5. bod odůvodnění nařízení (EU) 2021/1153, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy.

⁴² Nařízení (EU) č. 215/2014, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu.

⁴³ Public dashboard for European Structural and Investment Funds.

⁴⁴ Nesbit, M. a kol. Documenting climate mainstreaming in the EU budget: making the system more transparent, stringent and comprehensive. Evropský parlament, 2020, s. 18–20.

⁴⁵ Evropský účetní dvůr, přezkum č. 1/2020: Sledování výdajů v oblasti klimatu v rozpočtu EU, obrázek 5.

⁴⁶ Cremins, A. a Kevany, L., An Introduction to the Implementation of Green Budgeting in Ireland, Staff Paper 2018, s. 12.

⁴⁷ Komise, Rozpočet – Evropa 2020, COM(2011) 500, část II, s. 15.

⁴⁸ Tamtéž.

⁴⁹ Komise, Green Budgeting Practices in the EU: A First Review, diskusní dokument, 2021, s. 22.

⁵⁰ Komise, Rozpočet – Evropa 2020, COM(2011) 500, část II, s. 15.

⁵¹ Komise, Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2020,, svazek I, 2021, s. 8-9.

⁵² Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 19/2019: INEA: přínosy byly realizovány, ale nedostatky CEF je třeba řešit, bod IV.

⁵³ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 17/2018: Opatření Komise a členských států v posledních letech programů v období 2007–2013 řešila otázku nízkého čerpání prostředků, ale málo se zaměřovala na výsledky.

⁵⁴ 5. bod odůvodnění nařízení (EU) 2021/1153, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy; čl. 6 odst. nařízení (EU) 2021/1060 o společných ustanoveních mj. pro EFRR a FS; čl. 7 odst. 10 nařízení (EU) 2021/695, kterým se zavádí program Horizont Evropa; 49. bod odůvodnění nařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

⁵⁵ Komise, Sdělení o výkonnostním rámci pro rozpočet EU v rámci VFR na období 2021–2027, COM(2021) 366, s. 7.

⁵⁶ Články 4 a 5 nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost.

⁵⁷ Sdělení Komise, Technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, C(2021) 1054, s 7–8.

⁵⁸ Nařízení (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic.

⁵⁹ Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 22/2021: Udržitelné financování: k přesměrování finančních prostředků směrem k udržitelným investicím je zapotřebí soudržnější opatření EU, bod 90.

⁶⁰ Článek 28 nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost.

⁶¹ Čl. 18 odst. 4 písm. e) a příloha VI nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-7826-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/06765	QJ-AB-22-007-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-7799-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/7082	QJ-AB-22-007-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Obrázek 2: vpravo nahoře, obrázek 11: vpravo nahoře, ikona vytvořená Pixel perfect z  https://flaticon.com.

Obrázek 4: ikona nalevo vytvořená Pixel perfect z https://flaticon.com.

Obrázek 5: ikona nalevo vytvořená Pixel perfect z https://flaticon.com.

Obrázek 6: ikona nalevo vytvořená Pixel perfect z https://flaticon.com.

Obrázek 12: vlevo nahoře, obrázek 13: vlevo nahoře, obrázek 16: vlevo nahoře, rámeček 3: vlevo, tabulka 7 ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Tabulka 2: ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Tabulka 3: ikony vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Tabulka 4: ikony nahoře vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Tabulka 5: ikona vlevo nahoře vytvořená Pixel perfect z https://flaticon.com.

Tabulka 6: ikony vlevo nahoře vytvořené Pixel perfect z https://flaticon.com.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.