EU v roce 2020

Úvod

Nástup pandemie COVID-19 v Evropě způsobil lidskou tragédii, omezení volného pohybu osob a bezprecedentní hospodářské zpomalení. Evropská unie brzy prokázala svou solidaritu. EU ochránila životy a živobytí tím, že se zaměřila na opatření, která přinesla okamžitou a účinnou reakci na krizi. V průběhu roku 2020 bylo přijato více než 1 350 opatření ke zmírnění krize, včetně téměř 400 rozhodnutí o státní podpoře na nezbytnou pomoc evropským podnikům.

V prvních dnech a týdnech poté, co pandemie zasáhla Evropu, byly posíleny systémy zdravotní péče na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a v nemocnicích v celé EU byla poskytována léčba pacientům z jiných zemí. Byly vyslány mobilní zdravotnické týmy k řešení nejnaléhavějších potřeb. Domů bylo repatriováno více než 600 000 občanů EU, kteří uvízli v zahraničí, a byly mobilizovány veřejné a soukromé investice do vývoje bezpečných a účinných očkovacích látek pro všechny osoby na celém světě.

Clearingový systém Komise pro zdravotnické vybavení pomohl členským státům spolupracovat při překonávání nedostatků v této oblasti.

EU a členské státy mobilizovaly 4,2 bilionu eur, tj. více než 30 % hrubého domácího produktu EU, na zmírnění dopadů krize.

Z celkové částky 4,2 bilionu eur připadá 575 miliard eur na vnitrostátní opatření přijatá na základě flexibility rozpočtových pravidel EU po aktivaci obecné únikové doložky, 100 miliard eur na finanční pomoc EU určenou na režimy zkrácené pracovní doby z nástroje SURE, 70 miliard eur na přímou podporu EU včetně investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, 3,045 bilionu eur na vnitrostátní opatření v oblasti likvidity, včetně některých režimů schválených na základě dočasných, flexibilních pravidel EU pro státní podporu, 240 miliard eur na podporu v krizi způsobené pandemií, kterou získaly členské státy v rámci Evropského mechanismu stability, a 200 miliard eur na financování pro podniky poskytnuté skupinou Evropské investiční banky.

Rozpočet EU byl rovněž v plné míře mobilizován na poskytování přímé finanční podpory členským státům, které ji potřebují. V prvních dnech krize představila Komise investiční iniciativy pro reakci na koronavirus, které členským státům umožnily využít finanční prostředky fondů soudržnosti na podporu nejvíce zasažených odvětví ve svých ekonomikách. Byl aktivován nástroj pro mimořádnou podporu s cílem poskytnout přímou finanční podporu na strategické potřeby na evropské úrovni a Komise spustila nástroj podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), který má pomoci zachovat pracovní místa a podpořit rodiny.

Koronavirová pandemie způsobila globálnímu hospodářství i hospodářství EU velký otřes s vážnými sociálně-ekonomickými důsledky. Navzdory rychlé a komplexní politické reakci na úrovni EU i vnitrostátní se rychle ukázalo, že hospodářství EU zažije v roce 2020 recesi historických rozměrů.

K nápravě hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií byla proto nutná důraznější reakce. Posílený dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027 a dočasný plán obnovy Next Generation EU tvoří dohromady největší stimulační balíček, který kdy byl financován z rozpočtu EU, a činí 1,8 bilionu eur. Fondy EU pomohou, aby mohla podporovat občany, podniky a regiony, a to především ty nejvíce zasažené krizí. Tento balíček pomůže tomu, aby Evropa obnovená po pandemii COVID-19 byla ekologičtější, digitálnější a odolnější.

V rámci strategie EU pro očkovací látky uzavřela Komise dohody se šesti společnostmi (AstraZeneca, BioNTech/Pfizer, CureVac, Johnson & Johnson, Moderna a Sanofi/GlaxoSmithKline) s cílem zajistit širokou paletu bezpečných a účinných očkovacích látek proti COVID-19 pro obyvatele v EU.

Aniž by byla ohrožena bezpečnost nebo účinnost, byla první vakcína nasazena v EU před koncem roku. Dne 21. prosince udělila Evropská komise podmínečnou registraci očkovací látce proti COVID-19 vyvinuté společností BioNTech/Pfizer, která je první svého druhu registrovaná v EU. V rámci Evropských dnů očkování, které se konaly ve dnech 27. až 29. prosince, proběhla první očkování v členských státech.

Při zpětném pohledu na rok 2020 je zřejmé, jakou obrovskou daň si pandemie COVID-19 vybrala. V Evropské unii se virem COVID-19 nakazilo patnáct milionů lidí. Více než 350 000 lidí bohužel přišlo o život. Boj proti COVID-19 pokračuje i v roce 2021.

Bezprecedentní reakce na naléhavé potřeby

Na základě pověření Evropské rady koordinovala Evropská komise společnou evropskou reakci na pandemii COVID-19 a přijala opatření na posílení odvětví veřejného zdraví a zmírnění socioekonomického dopadu pandemie. EU mobilizovala veškeré prostředky, které má k dispozici, aby pomohla členským státům koordinovat jejich vnitrostátní reakce, a poskytovala objektivní informace o šíření onemocnění COVID-19 a o účinném úsilí o jeho omezení.

EU jednala rychle, aby reagovala na problémy, které pandemie přináší. Dne 28. ledna byl aktivován mechanismus civilní ochrany EU s cílem zahájit repatriaci občanů EU, kteří uvízli v zahraničí (408 letů pomohlo 90 000 občanům EU vrátit se do konce roku do jejich domovů).

Dne 13. března Komise vyzvala ke koordinované ekonomické reakci na koronavirovou krizi a dne 16. března zřídila poradní skupinu odborníků pod předsednictvím předsedkyně Ursuly von der Leyenové a komisařky pro zdraví a bezpečnost potravin Stelly Kyriakidesové, jejímž úkolem je poskytovat poradenství a pokyny k reakci EU na krizi. Činnost skupiny a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí byla později doplněna o novou platformu EU pro vědecké poradenství týkající se COVID-19. Cílem platformy, kterou tvoří vědečtí poradci členských států, pokud jde o onemocnění COVID-19, je lépe koordinovat vědecké poradenství a sdílet osvědčené postupy týkající se vnitrostátních opatření v oblasti veřejného zdraví v souvislosti s COVID-19.

Mimořádná podpora

Komise uvolnila veškeré zdroje v rámci rozpočtu EU na reakci na naléhavé potřeby, jež mohly být nejlépe uspokojeny strategickým a koordinovaným způsobem na evropské úrovni. Z nástroje pro mimořádnou podporu ve výši 2,7 miliardy eur byla financována široká škála opatření, přičemž velkou částí jeho rozpočtu byla podpořena iniciativa týkající se očkovacích látek, jíž se účastní všech 27 členských států. Komise zakoupila a distribuovala členským státům 10 milionů roušek pro zdravotnické pracovníky. Byly rovněž poskytnuty finanční prostředky na školení v oblasti testování a intenzivní péče, nákup robotů s ultrafialovým zářením pro dezinfekci nemocnic a na podporu klinických testů léčby COVID-19.

Testování má zásadní význam pro zpomalení šíření onemocnění COVID-19. Dne 28. října přijala Komise doporučení týkající se strategií testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen, a dne 18. listopadu bylo přijato zvláštní doporučení Komise týkající se rychlých testů na antigen. Dne 18. prosince Komise rovněž předložila návrh doporučení Rady o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a pro vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19. Komise v rámci tohoto nástroje uvolnila 100 milionů eur na přímý nákup rychlých testů na antigen a jejich dodání členským státům. Dne 18. prosince podepsala rámcovou smlouvu se společnostmi Abbott a Roche, která umožnila nákup více než 20 milionů rychlých testů na antigen, které budou poskytnuty z nástroje pro mimořádnou podporu. Tyto testy budou členským státům k dispozici od počátku roku 2021 jako součást podpory EU pro testování onemocnění COVID-19.

rescEU – společná rezerva zdravotnického materiálu

Dne 19. března prokázala Komise skutečnou solidaritu vytvořením rezervy zdravotnického materiálu rescEU, což je první společná evropská zásoba nouzového zdravotnického vybavení, včetně ochranných roušek a ventilátorů, jejímž cílem je pomoci členským státům, které se potýkají s nedostatkem vybavení. RescEU, umístěná v členských státech, poskytla přibližně 3 miliony vysoce kvalitních ochranných roušek pro zásahové složky v první linii, včetně zdravotnických pracovníků a pracovníků civilní ochrany, ve Španělsku, Chorvatsku, Itálii, Litvě, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Kosovu (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova).

V rámci mechanismu civilní ochrany byly zaslány ventilátory, ochranné oděvy a dezinfekční prostředky do zemí nacházejících se v nouzi, a vyslány zdravotnické záchranné týmy. Norští, polští a rumunští lékaři pomáhali léčit pacienty v Itálii a Litvě, zatímco italské, litevské a německé lékařské týmy pomáhaly svým kolegům v Arménii a Ázerbájdžánu. Balíček opatření v oblasti mobility pomohl financovat přepravu pacientů, zdravotnických týmů a základního zdravotnického vybavení.

Zajištění dostupnosti zdravotnických potřeb a potravin

Od začátku epidemie podporovala EU klíčové výrobce, aby zajistila dostupnost základních léků a zdravotnického vybavení. Komise podnikla kroky s cílem vytvořit vhodné podmínky pro to, aby průmysl mohl zvýšit nebo obnovit výrobu, mimo jiné požádala evropské normalizační organizace, aby daly bezplatně k dispozici všem zúčastněným stranám normy pro ochranné roušky a další ochranné prostředky. Mnoho podniků v celé Evropě přizpůsobilo svou výrobu tak, aby uspokojily poptávku po osobních ochranných prostředcích, dezinfekčních prostředcích a zdravotnických prostředcích.

V dubnu Komise schválila žádosti všech členských států EU a Spojeného království o dočasné osvobození od cla a DPH při dovozu zdravotnických prostředků a ochranných prostředků ze zemí mimo EU.

Evropská komise se okamžitě zabývala obavami z možného nedostatku potravin a v dubnu přijala mimořádná opatření s cílem zajistit větší flexibilitu, pokud jde o přístup k finančním prostředkům v rámci společné zemědělské politiky a Evropského námořního a rybářského fondu, a zavést opatření, která pomohou stabilizovat zemědělsko-potravinářské trhy.

Využití plné flexibility fiskálních pravidel a pravidel státní podpory

V rámci své strategie rychlé a důrazné reakce na pandemii Komise v březnu učinila bezprecedentní krok a aktivovala obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu. Poté, co byla aktivace schválena Radou, získaly členské státy možnost reagovat na krizi všemi nástroji hospodářské politiky, které mají k dispozici, a současně se odchýlit od obvyklých rozpočtových pravidel evropského fiskálního rámce.

Méně než týden poté, co Světová zdravotnická organizace prohlásila Evropu za ohnisko pandemie COVID-19, přijala Komise dočasný rámec pro státní podporu, který členským státům na podporu podniků postižených krizí umožní využít plné flexibility, kterou poskytují pravidla státní podpory. V této souvislosti Komise schválila opatření podpory oznámená všemi členskými státy EU a Spojeným královstvím. V průběhu roku 2020 přijala Komise téměř 400 rozhodnutí o schválení 500 vnitrostátních opatření v odhadované celkové hodnotě 3 bilionů eur.

Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus

Jedním z prvních opatření, která EU zahájila s cílem finančně podpořit členské státy v reakci na krizi, byla investiční iniciativa pro reakci na koronavirus z března 2020. Uvolněním nevyčerpaných finančních prostředků, které již byly přiděleny členským státům EU, tato iniciativa okamžitě zvýšila likviditu rozpočtů členských států a regionů a pomohla jim využít finanční prostředky z politiky soudržnosti k financování výdajů na zdravotní péči a režimů zkrácené pracovní doby a nabídnout malým a středním podnikům podporu ve formě provozního kapitálu. Oblast působnosti Fondu solidarity Evropské unie byla rozšířena i na závažné mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, což členským státům umožnilo získat podporu z tohoto fondu na pomoc při řešení krize způsobené onemocněním COVID-19.

Od dubna investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus zjednodušila a usnadnila postupy pro rychlé využívání stávajících evropských strukturálních a investičních fondů na krizová opatření a zvýšila příspěvek EU k programům politiky soudržnosti až na 100 % u žádostí o platby podaných mezi 1. červencem 2020 a 30. červnem 2021.

V prosinci Komise oznámila, jakých výsledků obě iniciativy dosáhly v roce 2020. Od počátku krize EU uvolnila značné finanční prostředky na boj proti dopadům pandemie. Malé a střední podniky využily většiny dostupných finančních prostředků, tj. více než 10 miliard eur, což jim pomohlo „udržet se nad vodou“. Prostředky ve výši 3 miliard eur byly vyčleněny pro fyzické osoby, například na sociální služby pro zranitelné skupiny a programy dočasného zaměstnávání pracovníků. V neposlední řadě byla poskytnuta částka 6,6 miliardy eur na podporu zdravotnictví, a to nad rámec 10,2 miliardy eur z rozpočtu EU, které byly na tuto oblast již vyčleněny na období 2014–2020 (upozorňujeme, že mezi skupinami příjemců dochází k určitému překrývání).

V 25 členských státech a ve Spojeném království bylo změněno 82 % programů politiky soudržnosti, přičemž vnitrostátním rozpočtům byly poskytnuty dodatečné finanční prostředky ve výši 3,2 miliardy eur, neboť mohou využít míru spolufinancování EU ve výši 100 %.

Nástroj se zaměřuje na ochranu pracovních míst, poskytuje dočasnou finanční podporu, umožňuje rychlé poskytnutí prostředků, doplňuje vnitrostátní opatření a je výrazem solidarity mezi členskými státy.

Podpora pracovních míst a ochrana živobytí

V dubnu 2020 Komise vytvořila podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), tj. režim na podporu zkrácené pracovní doby, který má pomoci chránit pracovní místa a pracovníky postižené pandemií. Do konce roku 2020 byla schválena finanční podpora ve výši 90,3 miliardy eur na pomoc 18 členským státům v rámci nástroje SURE a částka 39,5 miliardy eur byla rozdělena mezi 15 z nich: Belgie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko a Španělsko. Nástroj SURE má celkovou finanční kapacitu až 100 miliard eur a členské státy mohou o tuto podporu stále žádat.

Finanční pomoc v rámci nástroje SURE je poskytována ve formě půjček, které si EU vypůjčí na trzích jménem svých členských států. Pro většinu členských států jsou takové půjčky výhodnější než ty, které mohou získat na vlastních trzích. Tyto půjčky pomáhají členským státům řešit náhlé zvýšení veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti. Konkrétně pomáhají členským státům pokrýt náklady, které přímo souvisejí s vytvořením nebo rozšířením vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a dalších podobných opatření, která tyto státy zavedly, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné.

grafika k rozdělení finančních prostředků z nástroje SURE mezi členské státy EU.Dlouhý popis. Prostředky z nástroje SURE ve výši 90,3 miliardy eur byly do konce roku 2020 rozděleny takto: Belgie 7,8 miliardy eur, Bulharsko 511 milionů eur, Česko 2 miliardy eur, Irsko 2,5 miliardy eur, Řecko 2,7 miliardy eur, Španělsko 21,3 miliardy eur, Chorvatsko 1 miliarda eur, Itálie 27,4 miliardy eur, Kypr 479 milionů eur, Lotyšsko 192 milionů eur, Litva 602 milionů eur, Maďarsko 504 milionů eur, Malta 244 milionů eur, Polsko 11,2 miliardy eur, Portugalsko 5,9 miliardy eur, Rumunsko 4,1 miliardy eur, Slovinsko 1,1 miliardy eur a Slovensko 631 milionů eur. Částky jsou zaokrouhleny.

V roce 2020 se Komise jménem EU třikrát obrátila na trhy, aby v rámci nástroje SURE vydala dluhopisy. Každá emise byla více než desetinásobně nadobjednaná, což svědčí o důvěře v EU jako emitenta a dlužníka a jako významného globálního hráče na finančních trzích. Dluhopisy, které Komise vydává v rámci nástroje SURE, nesou označení „sociální dluhopisy“. Díky tomu mají investoři do těchto dluhopisů jistotu, že mobilizované finanční prostředky budou sloužit skutečně sociálnímu cíli.

Strategie EU pro očkovací látky

Komise dne 17. června předložila strategii EU pro očkovací látky k urychlení vývoje, výroby a zavádění vakcín proti COVID-19. Strategie má zajistit spravedlivý a cenově dostupný přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám pro všechny v EU v nejkratší možné době a současně vést globální úsilí o to, aby každá osoba měla přístup k cenově dostupné vakcíně. Strategií se má docílit toho, aby v členských státech probíhaly přípravy na zavedení očkovacích látek, plán přepravy a distribuce a identifikace prioritních skupin, které by měly být očkovány nejdříve.

Vývoj bezpečných a účinných očkovacích látek proti COVID-19 v tak krátké době znamenal provádění klinických hodnocení souběžně s investicemi do výrobních kapacit potřebných k výrobě milionů nebo dokonce miliard dávek úspěšné očkovací látky. Předběžné kupní smlouvy pomáhají snížit riziko spojené s investicemi výrobců do vývoje potenciálních očkovacích látek, a tím maximalizovat šance na rychlý vývoj, výrobu a distribuci bezpečných a účinných očkovacích látek a zajistit, aby k nim měli občané EU přístup. Komise jménem členských států EU jednala s farmaceutickými společnostmi, což vyústilo v podpis prvotních šesti smluv, přičemž další informativní rozhovory s dalšími výrobci očkovacích látek byly uzavřeny v roce 2020 nebo jsou plánovány na začátek roku 2021.

Komise na pomoc členským státům při přípravě jejich očkovacích strategií zveřejnila ve dnech 15. října a 2. prosince klíčové prvky, které je třeba zohlednit, v souladu s pravomocemi stanovenými ve Smlouvách EU. Zahrnovaly zajištění kapacity služeb v oblasti očkování pro podávání očkovacích látek proti COVID-19, snadný přístup cílových skupin k očkovacím látkám, zavádění očkovacích látek s různými charakteristikami a různými potřebami v oblasti skladování a přepravy a jasnou komunikaci s cílem budovat důvěru veřejnosti.

První očkovací látka, která získala dne 21. prosince podmíněnou registraci, byla vyrobena společností BioNTech/Pfizer. Její distribuce začala následně během několika dnů, tj. včas pro zahájení Dnů očkování EU konaných ve dnech 27., 28. a 29. prosince. Tato registrace následuje po kladném vědeckém doporučení, jež vychází z důkladného posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovací látky, které provedla Evropská agentura pro léčivé přípravky a schválily členské státy.

Souběžně s tím Komise projevila solidaritu s globálními partnery tím, že přispěla částkou ve výši 500 milionů eur z fondů EU (100 milionů eur ve formě grantů a 400 milionů eur zajištěných zárukou Evropského fondu pro udržitelný rozvoj) do nástroje pro globální přístup k očkovací látce COVID-19 (COVAX), což je globální iniciativa pro zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupným očkovacím látkám proti COVID-19. Do prosince přidělil tým Evropa (Evropská komise a členské státy EU) nástroji COVAX více než 850 milionů eur, čímž se Evropská unie jako celek původně stala největším dárcem v rámci nástroje COVAX. Tento příděl bude příspěvkem k dosažení cíle nástroje COVAX, kterým je zajistit pro země s nízkými a středními příjmy 1,3 miliardy dávek očkovacích látek do konce roku 2021.

Nástroj COVAX je pilířem očkovacích látek v rámci Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti COVID-19, tedy globální spolupráce, jejímž cílem je urychlit vývoj a výrobu testů, léčebných prostředků a očkovacích látek proti COVID-19 a zajistit spravedlivý přístup k nim. Tato spolupráce sdružuje vlády, vědecké pracovníky, podnikatele, občanskou společnost, filantropy a globální organizace v oblasti veřejného zdraví, jako jsou Nadace Billa a Melindy Gatsových, Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie, Foundation for Innovative New Diagnostics, Gavi, Globální fond, Unitaid, Wellcome, Světová zdravotnická organizace, Světová banka a nástroj pro globální financování.

VIDEOKLIP: První očkování proti COVID-19 v členských státech EU.

Spojování sil světového společenství

Dne 4. května 2020 zahájila předsedkyně von der Leyenová globální reakci na koronavirus, tj. globální opatření pro všeobecný přístup k cenově dostupnému očkování proti koronaviru, léčbě a testování koronaviru. Jedná se o reakci Komise na globální výzvu k akci vyhlášené Světovou zdravotnickou organizací dne 24. dubna v souvislosti s pandemií. Cílem globální reakce na koronavirus bylo rovněž posílit systémy zdravotní péče po celém světě a podpořit hospodářské oživení v nejslabších regionech a komunitách na světě..

Dárcovský summit a koncert „Globální cíl: Společně pro budoucnost“, které uspořádala Komise a organizace Global Citizen dne 27. června, představoval milník v globálním úsilí o reakci na koronavirus a vynikající příklad, jak orgány EU (v tomto případě Rada a Komise) jednají po celém světě s partnery a angažovanými občany.

Díky těmto dvěma dárcovským iniciativám bylo do konce června 2020 přislíbeno 15,9 miliardy eur na globální reakci na koronavirus, z čehož 1,4 miliardy eur přidělila Evropská komise (1 miliarda eur ve formě grantů a 400 milionů eur ve formě záruk za úvěry).

Plán na podporu oživení Evropy

Dne 27. května Komise navrhla vůbec největší balíček finančních prostředků EU na podporu oživení Evropy po pandemii, a to nad rámec 4,2 bilionu eur, které uvolnila EU a členské státy. Na svém červencovém zasedání se Evropská rada jednomyslně dohodla na celkovém financování ve výši 1,8 bilionu eur, které je výsledkem kombinace nového nástroje Next Generation EU ve výši 750 miliard eur a pozměněného rozpočtu EU na období 2021–2027 ve výši 1,074 bilionu eur. Balíček pomůže lidem, podnikům i regionům, které krize postihla nejvíce, a zároveň vytvoří ekologičtější, digitálnější a odolnější kontinent.

Dne 10. listopadu dosáhly Evropský parlament, Rada a Komise politické dohody na tomto balíčku, který zahrnoval navýšení řady klíčových programů, jako jsou Horizont Evropa, Erasmus+ a EU4Health, o 15 miliard eur.

Na financování oživení i nástroje Next Generation EU si Komise jménem EU vypůjčí na kapitálových trzích. Nástroj Next Generation EU tak nebude vyžadovat okamžité dodatečné vnitrostátní příspěvky od členských států. Vrácení získaných prostředků bude probíhat v dlouhodobém horizontu, a to až do roku 2058. Aby se usnadnilo splácení financování získaného na trhu, navrhne Komise nové zdroje příjmů do rozpočtu EU. První nový vlastní zdroj, který má být zaveden v roce 2021, bude založen na nerecyklovaných plastových obalových odpadech a přispěje k politickým cílům Zelené dohody pro Evropu (viz „Vytvoření klimaticky neutrální Evropy připravené pro digitální věk“). Komise v polovině roku 2021 předloží další návrhy týkající se nových vlastních zdrojů založených na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, digitálním poplatku a revidovaném systému EU pro obchodování s emisemi.

S cílem přispět k ekologickému a digitálnímu oživení budou finanční prostředky z dlouhodobého rozpočtu a nástroje Next Generation EU přidělovány v souladu s těmito dvěma politickými cíli. Nejméně 30 % finančních prostředků bude vynaloženo na boj proti změně klimatu, což z rozpočtu na období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU činí největší balíček ekologických investic, který kdy spatřil světlo světa.

Více než 50 % finančních prostředků bude určeno na nové priority. Mezi tyto programy patří výzkum a inovace (Horizont Evropa), spravedlivé klimatické a digitální transformace (Fond pro spravedlivou transformaci a Digitální Evropa), připravenost, obnova a odolnost (prostřednictvím nástroje pro oživení a odolnost), rescEU a nový program EU4Health. Ty budou doplňovat politiku soudržnosti a zemědělskou politiku, které byly samy modernizovány.

Nástroj pro oživení a odolnost je centrálním prvkem nástroje Next Generation EU. Pomůže EU vyjít ze současné krize silnější tím, že v prvních klíčových letech oživení nabídne členským státům úvěry a granty ve výši 672,5 miliardy eur.

Finanční prostředky v rámci nástroje Next Generation EU v celkové výši 750 miliard eur jsou rozděleny mezi nástroj pro oživení a odolnost (částka 672,5 miliardy eur, jež se skládá z 360 miliard eur ve formě půjček a 312,5 miliardy eur ve formě grantů), React-EU (47,5 miliardy eur), Fond pro spravedlivou transformaci (10 miliard eur), rozvoj venkova (7,5 miliardy eur), Horizont Evropa (5 miliard eur), resc-EU (1,9 miliardy eur) a InvestEU (5,6 miliardy eur).

Každý členský stát byl vyzván, aby předložil plán na podporu oživení a odolnosti, v němž nastíní svůj vnitrostátní program investic a reforem a zohlední výzvy v oblasti hospodářské politiky uvedené v nedávných doporučeních pro jednotlivé země, zejména v doporučeních vydaných v letech 2019 a 2020. Plány by měly členským státům umožnit, aby zvýšily růstový potenciál svých ekonomik, tvorbu pracovních míst a sociální odolnost a dosáhly cílů ekologické a digitální transformace.

V prosinci dosáhli vyjednavači prozatímní dohody, která umožňuje, aby tento nástroj vstoupil v platnost počátkem roku 2021. Komise poskytla členským státům pokyny při přípravě jejich plánů na podporu oživení a odolnosti a důrazně je vybídla, aby do svých plánů zahrnuly investice a reformy v sedmi stěžejních oblastech, pokročily v ekologické a digitální obnově a investovaly do lidského kapitálu.

REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy) je dalším nástrojem v rámci nástroje Next Generation EU. Pokračuje ve výjimečných pravidlech flexibility v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus a poskytuje další 47,5 miliardy eur na financování politiky soudržnosti do roku 2023 v oblastech, jako je zdravotní péče a zaměstnanost. Připraví rovněž transformaci na zelenou a digitální Evropu a bude fungovat jako most mezi krizovými a střednědobými řešeními. Kromě toho nástroj Next Generation EU přinese navýšení prostředků u několika iniciativ EU, mimo jiné Fondu pro spravedlivou transformaci, InvestEU, mechanismu civilní ochrany rescEU a programu Horizont Evropa.

Cestovní omezení a zajištění volného pohybu v Evropě

S cílem zpomalit šíření onemocnění COVID-19 a chránit zdraví a dobré životní podmínky lidí přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na právo občanů volně se pohybovat po celé EU. Tato opatření často zahrnovala omezení vstupu do jiného členského státu nebo jiné zvláštní požadavky (např. karanténu) vztahující se na přeshraniční cestující, mimo jiné na cestující z pracovních důvodů. Evropská komise podnikla kroky k zajištění volného pohybu občanů, zboží a služeb při plném respektování opatření v oblasti zdraví a bezpečnosti.

V reakci na výzvu Evropské rady z 26. března a ve spolupráci s předsedou Evropské rady předložila Komise evropský plán rušení opatření proti šíření koronaviru.

Dne 13. října přijala Rada na základě návrhu Komise ze dne 4. září doporučení o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii. Členské státy se dohodly, že budou koordinovat své úsilí ve čtyřech klíčových oblastech:

• společná kritéria pro členské státy při zvažování, zda zavést cestovní omezení;
• společná mapa znázorňující úrovně rizika v regionech v celé EU a v Evropském hospodářském prostoru s využitím systému semaforu;
• společný přístup k cestujícím přijíždějícím z rizikových oblastí (testování a domácí izolace);
• poskytování jasných a včasných informací veřejnosti.

Dne 17. března se členské státy EU rozhodly omezit cesty do EU, které nejsou nezbytně nutné, na základě doporučení Komise s cílem chránit zdraví lidí v EU a bránit dalšímu šíření viru z EU do jiných zemí a naopak. Platnost pravidel byla v závislosti na vývoj epidemiologické situace několikrát prodloužena. Seznam zemí mimo EU byl založen na transparentním souboru kritérií a pravidelně přezkoumáván, přičemž poslední změna byla provedena dne 17. prosince.

Na základě návrhu Komise přijala Rada dne 30. června doporučení o postupném rušení dočasných omezení. To zahrnovalo seznam zemí mimo EU, jejichž rezidenti byli od těchto omezení osvobozeni, a seznam kategorií cestujících s nezbytnou funkcí nebo potřebou, kterým bylo povoleno vstoupit do EU bez ohledu na místo jejich původu. Dne 28. října zveřejnila Komise pokyny, které mají členským státům pomoci zajistit jednotné provádění doporučení Rady. Komise rovněž poskytla pokyny pro členské státy s cílem zajistit, aby obnovení vízového režimu v zahraničí bylo dobře koordinováno s postupným rušením cestovních omezení.

Tato opatření pomáhají omezit šíření koronaviru, snadněji sledovat jeho šíření a zefektivňovat společnou reakci EU. Tato zdravotní krize zdůraznila potřebu větší koordinace v oblasti zdraví v rámci směřování k evropské zdravotní unii (více informací lze nalézt v „Ochrana osob a svobod“).

Po prudkém nárůstu případů onemocnění COVID-19 v některých částech Spojeného království na konci roku 2020, z nichž velká část připadla na novou variantu viru, přijala Komise 22. prosince doporučení o koordinovaném přístupu k opatřením v oblasti cestování a dopravy s cílem omezit další šíření nové varianty.

Pomoc uvízlým občanům EU s návratem domů

Mnoho občanů EU se ocitlo mimo domov, když došlo k pozastavení letů a uzavírání hranic. EU a členské státy repatriovaly více než 600 000 osob. Mechanismus civilní ochrany EU usnadnil spolufinancování 408 repatriačních letů za účelem dopravení domů více než 100 300 osob, včetně 90 000 občanů EU, kteří uvízli v zahraničí.

Členské státy projevily solidaritu organizováním dopravy, v rámci níž byli vedle vlastních občanů dopravováni i státní příslušníci jiných členských států. Každá třetí repatriovaná osoba byla občanem EU s jinou státní příslušností, než je země, která let organizovala. Francie například repatriovala občany 26 členských států EU. Let z čínského Wu-chanu měl počátkem února na palubě 64 francouzských občanů a 135 občanů jiných členských států.

Zajištění volného pohybu zboží a pomoc pracovníkům při překračování hranic

Pandemie způsobila vážné narušení cestování a dopravy v Evropě. Různá omezující zdravotní opatření zavedená členskými státy v březnu a dubnu vedla k uzavření hranic nebo přísným kontrolám na nich a tisíce nákladních automobilů byly uvězněny v dlouhých kolonách. V zájmu zachování toku zboží přes vnitřní hranice EU, ochrany základních dodavatelských řetězců a ochrany pracovníků v dopravě Komise rychle spolupracovala s členskými státy na určení hraničních přechodů se „zelenými pruhy“ napříč transevropskou dopravní sítí tak, aby nákladní automobily mohly překročit hranice nejdéle do 15 minut. Programy pro pozorování Země a navigaci Copernicus a Galileo pomohly určit problematická místa a udržet dopravu v pohybu. V říjnu Komise rozšířila přístup „zelených pruhů“ na multimodální dopravu, včetně železniční a vodní nákladní dopravy a letecké nákladní dopravy, a zdůraznila potřebu zajistit základní propojení pro cestující.

Od počátku pandemie Komise úzce spolupracovala s členskými státy na zajištění koordinovaného přístupu k otázkám souvisejícím s hranicemi a postupným návratem k volnému pohybu. EU přijala pokyny, které mají zaměstnavatelům a pracovníkům pomoci vrátit se do práce v bezpečném a zdravém prostředí, a pokyny ke zlepšení ochrany sezónních pracovníků. Rovněž aktualizovala právní předpisy EU s cílem zohlednit nová rizika na pracovišti a poskytnout dodatečnou ochranu všem pracovníkům, zejména těm, kteří pracují v přímém kontaktu  s koronavirem. Další praktické pokyny byly vydány s cílem zajistit, aby kritičtí pracovníci, kteří zajišťují bezpečnost a zdraví a zásobování potravinami, mohli překračovat hranice EU a dostat se na pracoviště.

V březnu vydala Komise pokyny pro opatření v oblasti správy hranic s cílem chránit zdraví a zajistit dodávky zboží a základních služeb, včetně léků a zdravotnického vybavení pro zdravotnické pracovníky v přední linii. V květnu následovaly pokyny a doporučení s cílem pomoci členským státům postupně zrušit dočasné hraniční kontroly a cestovní omezení, přičemž byla zavedena veškerá nezbytná bezpečnostní opatření.

Význam cestovního ruchu v EU. Každé 1 euro generované cestovním ruchem vytvoří 0,56 eura přidané hodnoty. V cestovním ruchu působí 2,4 milionu podniků, z nichž více než 90% tvoří malé a střední podniky. EU je světovým lídrem v cestovním ruchu, podíl příjezdů zahraničních návštěvníků činí 40%. 85% Evropanů tráví letní dovolenou v EU.

Aby měli lidé úplné informace o rychle se měnící situaci, Komise v červnu spustila internetové stránky Re-open EU s jasnými a spolehlivými informacemi v reálném čase o možnostech cestování a souvisejících zdravotních a bezpečnostních omezeních ve všech členských státech EU. Jen v létě je využilo téměř 8 milionů lidí. Vzhledem k jejich úspěchu se tyto stránky staly v říjnu jednotným kontaktním místem pro informace o pandemii, opatřeních v oblasti veřejného zdraví, cestovních omezeních a službách cestovního ruchu. Dne 14. prosince byly tyto stránky dostupné ve formě bezplatné mobilní aplikace pro Android a iOS.

Digitální řešení pro boj s pandemií

Digitální řešení hrála klíčovou úlohu při řešení mnoha problémů, které doprovázely rychlý nástup koronavirové pandemie. Aplikace pro trasování kontaktů a varování, které doplňují stávající manuální trasování kontaktů, mohou hrát klíčovou úlohu při přerušení přenosu viru a mohou přispět k záchraně životů.

EU pomohla zajistit koordinovaný přístup mezi členskými státy, které spustily aplikace pro trasování kontaktů a varování, v souladu s pravidly ochrany údajů a soukromí. Z rozpočtu EU byl financován vývoj a zavádění evropského řešení interoperability aplikací pro trasování kontaktů, které jsou založeny na decentralizované architektuře, což je případ téměř všech vnitrostátních aplikací vyvinutých v EU. Díky tomu mobilní aplikace pro trasování kontaktů a varování dosáhly svého plného potenciálu, a to i v případě, že lidé překračují hranice.

S podporou Komise přijaly členské státy nezbytné kroky k zajištění interoperability svých vnitrostátních aplikací, zatímco v říjnu Komise spustila službu evropské brány, která aplikace propojuje. Stále více vnitrostátních aplikací se připojuje, jakmile jsou na to připraveny.

Evropská datová platforma COVID-19 byla spuštěna v dubnu s cílem shromažďovat a sdílet výzkumné údaje a rychle shromáždila obdivuhodné množství údajů, včetně více než 25 000 virových sekvencí a více než 100 000 vědeckých publikací. Platforma obdržela více než 2,9 milionu žádostí o údaje od více než 92 000 jedinečných uživatelů ve více než 170 zemích.

Umělá inteligence a roboti pomáhali v nemocnicích. Nástroj pro umělou inteligenci financovaný Komisí pomáhá lékařům, kteří diagnostikují COVID-19 ze snímků CT, a byl již zaveden v celé EU, zatímco v nemocnicích byli nasazeni dezinfekční roboti s ultrafialovým zářením pro účely rychlého čistění místností, čímž se omezilo šíření koronaviru a odstranila zátěž a riziko infekce na straně zaměstnanců.

Kosmický program EU, zejména prostřednictvím svého programu pro pozorování Země (Copernicus) a svého satelitního navigačního systému, poskytl významný příspěvek. Od počátku krize monitorovaly družice EU dopravní přetížení na hraničních přechodech mezi členskými státy a zmapovaly zdravotnická zařízení, nemocnice a další kritickou infrastrukturu. Údaje shromážděné ze satelitů v kombinaci s umělou inteligencí poskytly veřejným orgánům na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni modely umožňující jim lépe pochopit a účinněji řešit mimořádné situace.

Dne 5. června Komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou spustila nástroj rychlé reakce na koronavirus využívající pozorování Země. Využívá družicové údaje k měření dopadu opatření omezujících volný pohyb osob a monitoruje situaci během oživení pomocí hospodářských a environmentálních údajů.

Boj proti dezinformacím souvisejícím s onemocněním COVID-19

Ukázalo se, že současné klima je živnou půdou pro konspirační teorie, které oslabují vědecké a faktické poznatky o původu, šíření a léčbě onemocnění COVID-19. Pandemie rovněž vedla k častějším nenávistným projevům na internetu a rasistickým a antisemitským útokům a k nárůstu počtu nepoctivých obchodníků, kteří prodávají padělané výrobky online s tvrzením, že tyto výrobky tomuto viru brání nebo jej léčí.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost v této záležitosti úzce spolupracovaly s dalšími orgány EU a členskými státy a s mezinárodními partnery z G7 a NATO. Dne 10. června Komise a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Komise Josep Borrell představili řadu opatření pro boj proti dezinformacím spojeným s onemocněním COVID-19. Patří mezi ně posílení komunikace a veřejné diplomacie v bezprostředním sousedství EU a na celém světě, jakož i podpora nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů. Komise naléhavě vyzvala všechny aktéry, včetně internetových tržišť a sociálních médií, aby pomohli bojovat proti dezinformacím o koronaviru. Do konce roku byly zveřejněny čtyři soubory zpráv o přijatých opatřeních.

Platformy v reakci na to odstranily nebo zablokovaly miliony klamavých reklam a zařazení produktů do nabídky. V roce 2020 bylo na internetových stránkách EUvsDisinfo odhaleno, zveřejněno a aktualizováno více než 700 dezinformačních zpráv o koronaviru.

Tato opatření jsou příspěvkem k další činnosti EU v oblasti boje proti dezinformacím, zejména k evropskému akčnímu plánu pro demokracii a aktu o digitálních službách. Komise využívá všechny nástroje, které má k dispozici, a financuje výzkum, aby pomohla v boji proti zavádějícím informacím a dezinformacím týkajícím se onemocnění COVID-19.

Podpora výzkumu v oblasti diagnostiky, léčby a očkovacích látek

Komise rovněž uvolnila 400 milionů eur z finančního nástroje rámcového programu Horizont 2020 InnovFin. Z této částky bylo 178,5 milionu eur přiděleno na urychlení vývoje očkovacích látek (včetně těch od BioNTech a CureVac) a další intervence, léky, lékařská a diagnostická zařízení nebo nový kritický výzkum a infrastrukturu pro inovace, mimo jiné výrobní zařízení. Dalších 221,6 milionu eur finančních prostředků bude přiděleno z nástroje financování InnovFin v oblasti infekčních onemocnění.

EU reaguje po celém světě

EU uvolnila 38,5 miliardy eur na boj proti COVID-19 v celosvětovém měřítku. Reakce EU vycházela z přístupu Týmu Evropa, který kombinoval zdroje EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, s cílem podpořit každou partnerskou zemi a zvýšit dopad v praxi. Finanční prostředky byly použity na reakci na mimořádné události a na řešení naléhavých humanitárních potřeb, k posílení zdravotnických, vodohospodářských, sanitárních či výživových systémů a zmírnění hospodářských a sociálních dopadů koronavirové pandemie na celém světě. EU společně s jejími členskými státy zůstává i nadále jedním z největších finančních přispěvatelů do Světové zdravotnické organizace, což je přední partner v boji proti pandemii a jejím dopadům.

Financování Komise ve výši 1 miliardy eur bylo v roce 2020 rozděleno mezi různé výzkumné a inovační projekty zaměřené na boj proti Covid-19. Z této částky je 400,1 milionu eur určeno na finanční nástroje, 235,8 milionu eur na výzvy k podávání návrhů v rámci programu Horizont 2020, 165,6 milionu eur na nástroj Accelerator Evropské rady pro inovace, 100 milionů eur na Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie, 72 milionů eur na Iniciativu pro inovativní léčiva, 25,3 milionu eur na Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních, 15 milionů eur na evropskou datovou platformu Covid-19, 6 milionů eur na Evropský inovační a technologický institut a 3,5 milionu eur na informační a komunikační technologie ve zdravotnictví. Částky jsou zaokrouhleny.

Pandemie nastolila pro humanitární společenství zásadní logistické výzvy. Neexistence komerčních letů způsobila zpoždění při poskytování dodávek životně důležité pomoci, zatímco v mnoha oblastech potřeby exponenciálně narostly. V reakci na to byl v květnu zřízen unijní humanitární letecký most, což byla dočasná iniciativa na pomoc při poskytování humanitární pomoci a základního zdravotnického vybavení. Lety v rámci leteckého mostu přepravovaly základní zdravotnické vybavení, humanitární náklad a personál a pomáhaly s repatriací organizovanou členskými státy EU. Všechny lety financovala EU a byly provozovány v koordinaci s členskými státy, humanitárními organizacemi a přijímajícími státy. Do konce roku přepravilo 67 letů leteckého mostu 1 150 tun zdravotnického vybavení a materiálu a téměř 1 700 zdravotnických a humanitárních pracovníků do kritických oblastí Afriky, Asie a Latinské Ameriky..

Aby se zajistilo, že nejzranitelnější osoby nebudou nejvíce postiženy, vydala Komise v květnu první pokyny k tomu, jak by mohla být humanitární pomoc související s koronavirem zaslána do zemí a oblastí, na něž se vztahují sankce EU, s cílem pomoci lidem v nouzi bez ohledu na to, kde se nacházejí. Komise rovněž pomohla zachovat obchod s léčivými přípravky a osobními ochrannými prostředky se zeměmi mimo EU během krize a navrhla v rámci Světové obchodní organizace mnohostrannou obchodní dohodu o zdravotnickém zboží.

Pandemie bezprostředně ovlivnila způsob, jakým členské státy prováděly pravidla EU v oblasti azylu a navracení, a měla rušivý dopad na přesídlování osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Komise vydala pokyny týkající se zachování těchto postupů při současném zajištění ochrany zdraví a základních práv osob.

Podpůrná opatření EU rovněž konkrétně pomohla 79,5 milionu násilně vysídlených osob po celém světě, z nichž mnohé byly zasaženy v době mezi válkou a pandemií.

Klimatická krize zůstává určující výzvou naší doby. Nebude-li zvládnuta, bude mít pro naše životní prostředí, zdraví a životní podmínky větší důsledky než pandemie koronaviru. Období 2010–2019 bylo nejteplejším desetiletím, které bylo dosud zaznamenáno. Ničivé dopady změny klimatu v celé Evropě a ve světě zdůrazňují naléhavou potřebu urychlit zelenou transformaci. Digitální technologie, které byly během pandemie tak nepostradatelné, budou mít v tomto ohledu zásadní význam. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace společně podpoří zaměstnanost a růst v Evropě, zlepší naše životní prostředí a zvýší odolnost naší společnosti.

Zelená dohoda pro Evropu

EU již začala pracovat na tom, aby Evropa byla do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Tohoto cíle, který je jádrem Zelené dohody pro Evropu, bude dosaženo zejména snížením emisí skleníkových plynů, investicemi do ekologických technologií a ochranou životního prostředí.

Mezi politiky a opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu patří: klimatický pakt a právní rámec pro klima; investice do inteligentnější a udržitelnější dopravy; zelenější průmysl; eliminace znečištění; spravedlivá transformace pro všechny; financování zelených projektů; zvýšení energetické účinnosti domácností; světový lídr zelené transformace; od zemědělce ke spotřebiteli; ochrana přírody; podpora čisté energie.

Vyšší ambice Evropy a světa v oblasti klimatu

V prosinci schválili vedoucí představitelé EU ambicióznější cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 1990 nejméně o 55 %. Komise tento cíl navrhla v září jako nezbytný krok k tomu, aby se EU dostala na vyváženou cestu ke klimatické neutralitě do roku 2050. V příštím desetiletí bude EU i nadále stavět na dobrých výsledcích opatření v oblasti klimatu a souběžného hospodářského růstu: do roku 2019 se emise EU snížily o 24 % ve srovnání s rokem 1990; ekonomika pak ve stejném období ekonomika vzrostla o více než 60 %.

V období 1990 až 2019 klesly emise skleníkových plynů v EU o 24%. Předchozím cílem pro rok 2030 bylo snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40% ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Novým cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55% ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Dlouhodobou strategií EU je dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050.

Podle vzoru EU, která se ujala vedoucí úlohy, učinily vlády na celém světě řadu důležitých prohlášení na podporu boje proti změně klimatu. Nový cíl EU globálním lídrům představila předsedkyně von der Leyenová spolu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a dalšími evropskými lídry na summitu o ambicích v oblasti klimatu. Ten se konal u příležitosti pětiletého výročí Pařížské dohody a před blížící se konferencí OSN o změně klimatu (COP26), jež se uskuteční v roce 2021 v Glasgow.

Opatření EU k provádění Pařížské dohody

Pařížská dohoda, kterou v roce 2015 přijalo 195 zemí, stanoví globální rámec, který má nebezpečné změně klimatu zabránit. Každá strana dohody si sama vytyčí své vlastní úkoly k dosažení společných cílů. Dne 18. prosince předložily EU a její členské státy aktualizovaný společný vnitrostátně stanovený příspěvek – akční plán na omezení emisí skleníkových plynů. EU již měla jeden z nejambicióznějších cílů na světě, když se zavázala do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Ambiciózní nový cíl snížit emise o 55 % ukazuje odhodlání EU být celosvětovým lídrem v oblasti klimatu.

EU je společně se svými členskými státy největším poskytovatelem veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu na světě. V roce 2019 přispěla částkou 21,9 miliardy eur; je to o 7,4 % více než v roce 2018. EU od roku 2013 neustále zvyšuje svůj roční příspěvek na financování opatření v oblasti klimatu, aby podpořila rozvojové země při snižování emisí skleníkových plynů a zvládání dopadů změny klimatu.

Zelené oživení

Ambiciózní nový cíl v oblasti klimatu do roku 2030 pomůže zaměřit hospodářské oživení EU po pandemii a bude vyžadovat, aby byly v zájmu udržitelnosti tohoto oživení uskutečněny významné ekologické investice. Výdaje EU by měly být v souladu s cíli Pařížské dohody a se zásadou „neškodit“ uvedenou v Zelené dohodě, podle níž by finanční prostředky neměly být investovány způsobem, který je v rozporu s cíli EU v oblasti klimatu.

K podtržení závazku EU by mělo být z 1,8 bilionu eur dohodnutých v rámci dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027 a nástroje Next Generation EU nejméně 30 % vynaloženo na politiky a programy v oblasti klimatu. Financování musí být v souladu s cíli Pařížské dohody. Jedná se o dosud největší balíček ekologických investic na světě. Pro jeho uskutečnění bude třeba, aby se členské státy zavázaly, že do svých plánů na podporu oživení a odolnosti zahrnou nejméně 37 % zelených investic, což jim zpřístupní převážnou část finančních prostředků v rámci nástroje Next Generation EU (viz Společná reakce na COVID-19).

Komise má v úmyslu získat 30 % finančních prostředků nástroje Next Generation EU vydáváním zelených dluhopisů, které jsou stále oblíbenější, neboť investoři hledají způsoby, jak pomoci financovat přechod na hospodářství udržitelné z hlediska životního prostředí. Tyto dluhopisy jako takové budou mít zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Ještě významněji přispějí k uvolnění potenciálu soukromého sektoru řešit změnu klimatu a podporovat udržitelné hospodářské oživení po pandemii.

Na boji proti změně klimatu se musí podílet každý. Cílem evropského klimatického paktu, který byl zahájen v prosinci, je přispět ke změně chování: jednotlivci počínaje a největšími nadnárodními společnostmi konče. Všem občanům, kteří bojují proti změně klimatu, a zejména mladým lidem, umožňuje zapojit se do koncipování nových opatření v oblasti klimatu, sdílení informací a podpory stávajících i nových činností a řešení.

Videoklip Evropský klimatický pakt.

Výzkum a inovace napomáhající plnění Zelené dohody pro Evropu

Inovační fond: uvádění nízkouhlíkových technologií na trh: zachycování, využívání a ukládání uhlíku; ukládání energie; energeticky náročná průmyslová odvětví; obnovitelná energie.

Inovační fond je jedním z největších světových programů financování pro demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Nejedná se o výzkumný program; jeho cílem je spíše uvádět na trh vysoce inovativní technologie. Příjmy fondu pocházejí z dražby 450 milionů povolenek vydaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi v letech 2020 až 2030. V závislosti na ceně uhlíku mohou prostředky fondu dosáhnout až 10 miliard eur. V roce 2020 byla v rámci první výzvy k podávání návrhů na rozsáhlé projekty z inovačního fondu nabídnuta více než 1 miliarda eur na projekty v oblasti čistých technologií. Další výzva, určená pro návrhy na malé projekty, v hodnotě 100 milionů eur byla zahájena dne 1. prosince se zaměřením na průlomové technologie pro obnovitelné zdroje energie, energeticky náročná průmyslová odvětví, skladování energie a zachycování, využívání a ukládání uhlíku.

V poslední a největší výzvě k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020 bude 1 miliarda eur investována do projektů, které pomohou realizovat Zelenou dohodu pro Evropu, poskytnou větší ochranu biologické rozmanitosti a přírodním stanovištím v Evropě a urychlí udržitelné oživení.

Financování udržitelné transformace

Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 vyžaduje rozsáhlé veřejné investice a zvýšené úsilí o směrování soukromého kapitálu do opatření v oblasti klimatu a životního prostředí. Přeorientování soukromého kapitálu na udržitelnější investice si žádá nové celkové přehodnocení způsobu, jakým náš finanční systém funguje. Jde o nutný předpoklad toho, aby EU mohla dosáhnout udržitelnějšího hospodářského růstu, zajistit stabilitu finančního systému a podpořit v ekonomice větší míru transparentnosti a zohledňování dlouhodobé perspektivy v ekonomice. Tato myšlenka rovněž ústředním prvkem projektu unie kapitálových trhů EU.

V lednu Komise oznámila investiční plán Zelené dohody pro Evropu, který využije veřejné investice a pomůže uvolnit soukromé finanční prostředky prostřednictvím finanční podpory EU, což povede k udržitelným investicím ve výši nejméně 1 bilionu eur během 10 let.

Plán má tři dimenze. Zaprvé, financování ze soukromých zdrojů přiláká podíl výdajů na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí z rozpočtu EU, který je vyšší než kdykoli předtím, přičemž klíčovou úlohu bude hrát Evropská investiční banka. Kromě financování přinese plán pobídky k uvolnění a přesměrování veřejných a soukromých investic.

Zadruhé, EU investorům poskytne možnosti tím, že postaví udržitelné financování do centra finančního systému. Bude také usnadňovat udržitelné investice veřejných orgánů tím, že bude podporovat ekologické sestavování rozpočtu a zadávání veřejných zakázek a navrhovat způsoby, jak zjednodušit schvalování státní podpory pro regiony v rámci spravedlivé transformace. Zatřetí, Komise bude veřejným orgánům i předkladatelům projektů poskytovat praktickou podporu při plánování, přípravě a realizaci udržitelných projektů.

Finanční prostředky, které budou potřebovat všechny regiony, zajistí investiční plán pro udržitelnou Evropu. Mechanismus pro spravedlivou transformaci pak nabídne cílenou podporu a pomůže v letech 2021 až 2027 mobilizovat nejméně 100 miliard eur pro regiony, odvětví a pracovníky, kteří budou při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku čelit největším výzvám. Evropská komise podporuje členské státy při přípravě územních plánů spravedlivé transformace, jejichž vypracování je podmínkou pro přístup k příslušným finančním prostředkům.

Díky novým právním předpisům (nařízení o taxonomii) se pracuje na vytvoření prvního světového klasifikačního systému pro udržitelné hospodářské činnosti. Jedná se o zásadní změnu, neboť to znamená, že investoři a průmysl budou mít nyní společnou definici toho, co je „zelené“, a to bude skutečným impulsem pro investice do ekologických a udržitelných projektů.

Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství

Aby Evropa splnila své cíle v oblasti klimatu do roku 2050, musí transformovat svůj energetický systém, který je odpovědný za 75 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v EU. V průběhu roku Komise zahájila několik iniciativ na dekarbonizaci odvětví energetiky.

Komise konstatovala, že energetický systém EU je příliš rigidní a nehospodárný, a v červenci zveřejnila strategii pro integraci energetického systému. Ta se zaměřuje na tři hlavní pilíře: rozsáhlou elektrifikaci, větší oběhovost a rozvoj zelených plynů a paliv (jako je vodík).

Tyto kroky zvýší flexibilitu systému, umožní dekarbonizaci náročných odvětví a pomohou integrovat rostoucí množství energie z obnovitelných zdrojů, která vstoupí do sítě v příštích letech. Takový propojený a pružný systém bude účinnější a sníží náklady pro společnost. Například elektřina k pohonu evropských automobilů by mohla pocházet ze solárních panelů umístěných na domech.

Souběžně s tím Komise zahájila strategii na podporu rozvoje vodíku z obnovitelných zdrojů, který bude hrát důležitou úlohu při plnění cíle klimatické neutrality do roku 2050, zejména v hospodářských odvětvích, kde je elektrifikace obtížnější, jako je těžký průmysl a některé oblasti dopravy.

Komise rovněž zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík, jejímž cílem je směrovat investice do výroby čistého vodíku a sdružovat průmysl, veřejné orgány, občanskou společnost a další zúčastněné strany.

Zvýšení udržitelnosti budov

Obnovitelná energie

Komise v hodnoceních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu, která byla zveřejněna v říjnu, zdůraznila, že pro dosažení cílů EU je zapotřebí být ambicióznější. Dekarbonizace odvětví energetiky prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu..

Příklady projektů a elektráren (ve směru hodinových ručiček): elektrárna ukotvená k mořskému dnu, mořský větrný park Kårehamn, 48 megawattů; pěstování řas pro výrobu biopaliv, Macro Fuels, plánované uvedení na trh v roce 2030; elektrárny, převodníky energie, uzly a hřídele; energie mořských vln, ISWEC, 50 kilowattů; plovoucí větrný park, Wind Float Atlantic, 25 megawattů; slapová energie, Hydroquest Ocean 1000 kilowattů; plovoucí solární elektrárna, Oceans of Energy, 17 kilowattů (očekává se 50 kilowattů do konce roku 2020); elektrárna ukotvená k mořskému dnu, Horns Rev 3, 406,7 megawattu.

Energie z obnovitelných mořských zdrojů patří k technologiím s největším potenciálem k dalšímu rozšíření – přímořských oblastí nejrůznějšího typu má EU na svém území k dispozici velmi mnoho a náklady na nová zařízení neustále klesají. Strategie EU pro obnovitelnou energii na moři, která byla zveřejněna v listopadu, hodnotí potenciál tohoto odvětví a navrhuje způsoby, jak podpořit jeho dlouhodobý rozvoj. Cílem strategie je do roku 2050 dosáhnout 300 gigawattů větrné energie na moři a 40 gigawattů energie z oceánů, např. vln a přílivu. Rozvoj energie z bohatých přírodních a čistých mořských zdrojů ukáže, že posílení modré ekonomiky a ochrana mořské přírody mohou jít ruku v ruce.

V posledních deseti letech EU zlepšila přeshraniční energetickou infrastrukturu díky transevropským energetickým sítím (TEN-E). Devadesát pět projektů energetické infrastruktury (tzv. projekty společného zájmu) bylo financováno částkou 4,7 miliardy eur z Nástroje pro propojení Evropy. Návrh Komise z prosince 2020 uvádí pravidla pro energetické sítě do souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Navrhované nové nařízení pomůže EU dosáhnout cíle snížení emisí tím, že podpoří začlenění obnovitelných zdrojů energie a nových technologií pro čistou energii do energetického systému.

EU oznámila investice ve výši téměř 1 miliardy eur do deseti projektů energetické infrastruktury v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Převážná část finančních prostředků poslouží na vybudování kabelového propojení Litvy a Polska přes Baltské moře „Harmony Link“, které sníží nadměrnou závislost regionu na jediném zdroji dovozu energie tím, že jej spojí se zbytkem Evropské unie.

Udržitelná výroba a spotřeba

Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství

Zelená dohoda pro Evropu se netýká pouze snižování emisí, ale také modernizace hospodářství, společnosti a průmyslu a budování silnějšího a udržitelnějšího světa. V březnu Komise v rámci balíčku evropské průmyslové strategie zveřejnila nový akční plán pro oběhové hospodářství, který má zajistit, aby hospodářství EU bylo připraveno na zelenou budoucnost, posílit jeho konkurenceschopnost a zároveň chránit životní prostředí a dát spotřebitelům nová práva. Zabývá se celým životním cyklem výrobků, od návrhu a výroby až po spotřebu, opravu, opětovné použití, recyklaci a návrat zdrojů do hospodářství.

Potraviny a obaly: špatná zpráva – v roce 2017 dosáhlo množství obalových odpadů v Evropě rekordních 174 kg na obyvatele; dobrá zpráva: bude předložena nová legislativní iniciativa s cílem nahradit jednorázové obaly. Plasty: špatná zpráva: očekává se, že v příštích 20 letech se spotřeba plastů zdvojnásobí; dobrá zpráva: výrobky na jedno použití budou postupně stahovány z trhu a nahrazovány trvanlivými výrobky pro vícenásobné použití. Textilie: špatná zpráva: každou vteřinu někde na světě vyjíždí nákladní automobil plně naložený textilními výrobky určenými ke spálení nebo na skládku; dobrá zpráva: zavádění nových podnikatelských modelů podpoří třídění, opětovné použití a recyklaci textilních výrobků a umožní spotřebitelům vybrat si udržitelné textilní výrobky. Odpady: špatná zpráva: každý člověk vyprodukuje v průměru téměř půl tuny komunálního odpadu ročně; dobrá zpráva: budou zavedena opatření pro předcházení vzniku odpadů a snižování jejich množství.

Až 80 % dopadu výrobku na životní prostředí se určuje ve fázi návrhu. Výrobky prodávané v EU by proto měly být navrženy tak, aby vydržely déle, byly snáze znovu použitelné, opravitelné a recyklovatelné. Měly by obsahovat co nejvíce recyklovaných materiálů. Akční plán se zaměřuje na oblasti, v nichž existuje největší potenciál pro oběhovost, jako jsou elektronika, baterie a vozidla, obaly, plasty, textil, stavebnictví a potraviny. Komise realizovala první iniciativu mezi opatřeními plánu a v prosinci navrhla povinné požadavky na to, aby byly všechny baterie udržitelnější a bezpečnější během celého svého životního cyklu. Cílem akčního plánu pro oběhové hospodářství je rovněž zajistit, aby spotřebitelé měli informace o opravitelnosti a trvanlivosti výrobků, jakož i právo na opravu.

Proč potřebujeme udržitelné baterie? Celosvětová poptávka po bateriích se do roku 2030 zvýší čtrnáctinásobně (ve srovnání s rokem 2018), zejména z důvodu elektrické dopravy. Poptávka EU by do roku 2030 mohla tvořit 17% z celosvětové poptávky, což je druhý nejvyšší podíl na světě. EU se stane druhým největším světovým trhem s bateriemi, a to i pokud jde o jejich výrobu.

V roce 2020 byl rovněž spuštěn Evropský fond pro oběhové biohospodářství, který získal 175 milionů eur, aby stimuloval udržitelné inovace na podporu Zelené dohody pro Evropu. Iniciativa Komise a Evropské investiční banky, do níž Komise přispívá 100 miliony eur z programu Horizont 2020, je prvním investičním fondem zaměřeným výhradně na oběhové biohospodářství v EU.

Zajištění přístupu ke kritickým surovinám

Pro úspěch zelené a digitální transformace je nezbytný spolehlivý přístup k surovinám. Poptávka po řadě druhů surovin v EU v důsledku toho dramaticky vzroste. Například poptávka po lithiu – klíčové surovině pro baterie elektromobilů a telefonů – by se mohla do roku 2050 zvýšit šedesátkrát; desetkrát by se mohla zvýšit poptávka po magnetech na bázi vzácných zemin používaných v elektromobilech, digitálních technologiích a větrných generátorech. Spuštěním akčního plánu pro kritické suroviny a zahájením působení Evropské aliance pro suroviny se Komise snaží snížit závislost na zemích mimo EU, diverzifikovat zdroje dodávek a zlepšit účinné využívání zdrojů a zároveň podporovat zodpovědné získávání zdrojů po celém světě.

Udržitelné potraviny a zemědělství

Cílem strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která byla navržena v květnu, je učinit potravinové systémy EU do roku 2030 udržitelnějšími a odolnějšími a zajistit, aby zemědělství, rybolov a akvakultura odpovídajícím způsobem přispívaly k cílům EU v oblasti klimatu. Strategie má odměnit zemědělce, rybáře a další subjekty v potravinovém řetězci, kteří již přešli na udržitelné postupy. Jejím cílem je rovněž umožnit přechod pro ostatní a vytvořit další příležitosti pro jejich podniky.

Přechod ke zdravějšímu a udržitelnějšímu potravinovému systému EU – základ Zelené dohody pro Evropu. Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je: zajištění zdravých, cenově dostupných a udržitelných potravin pro Evropany; řešení změny klimatu; ochrana životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti; zajištění spravedlivé ekonomické návratnosti v dodavatelském řetězci a rozšíření ekologického zemědělství.

EU chce vytyčením ambiciózních cílů pro prioritní oblasti v celém potravinovém řetězci zaujmout vedoucí postavení na cestě ke zdravějšímu a udržitelnějšímu světu. Strategie zahrnuje kroky zlepšující informace poskytované spotřebitelům a pobízející výrobní odvětví, aby zvýšilo dosažitelnost a dostupnost výživných a udržitelných potravin.

Cílem strategie je snížit do roku 2030 jak používání pesticidů, tak riziko úniků živin o 50 %. Usiluje také o snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 % a o to, aby 25 % zemědělské půdy bylo využíváno pro ekologické zemědělství. Mezi další cíle strategie patří zlepšení životních podmínek zvířat a snížení environmentální stopy EU. Do výzkumu a inovací souvisejících s potravinami, biohospodářstvím, přírodními zdroji, zemědělstvím, rybolovem, akvakulturou a životním prostředím se v rámci programu Horizont Evropa investuje 10 miliard eur.

CO₂ není jediným skleníkovým plynem, jehož emise se musí snížit. Methan stojí svým podílem na změně klimatu hned za CO₂. Nová strategie pro methan má proto z hlediska dosažení cíle EU snížit do roku 2030 emise nejméně o 55 % zásadní význam. Tato strategie se zaměřuje na snižování emisí methanu v zemědělství, odpadu a energetice. Bude kombinovat meziodvětvová a odvětvová opatření v rámci EU i na mezinárodní úrovni.

Ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti

Biologická rozmanitost

Ambiciózní nová strategie v oblasti biologické rozmanitosti, navržená v květnu, se zabývá klíčovými faktory úbytku biologické rozmanitosti, jako je neudržitelné využívání půdy a moří, nadměrné využívání přírodních zdrojů, znečištění a invazní nepůvodní druhy.

Cílem nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti je: jednak zřídit v Evropě chráněné oblasti, a to nejméně na 30% pevniny a 30% plochy moří v EU s tím, že bude zajištěna přísnější ochrana zbývajících primárních a původních lesních porostů v EU a v roce 2021 budou navrženy právně závazné cíle v oblasti obnovy přírody; jednak obnovit poškozené ekosystémy na pevnině a na moři v celé EU, a to rozšířením ekologického zemědělství a krajinných prvků s bohatou biologickou rozmanitostí na zemědělské půdě, zastavením úbytku opylovačů a zvrácením tohoto trendu, obnovením přirozeného toku na nejméně 25000 kilometrů evropských řek, snížením používání pesticidů a omezením jejich rizik o 50% do roku 2030 a vysazením 3 miliard stromů do roku 2030.

Strategie navrhuje stanovit závazné cíle, pokud jde o obnovu poškozených ekosystémů a řek, zlepšení zdraví chráněných stanovišť a druhů v EU, návrat opylovačů na zemědělskou půdu, snížení znečištění, ekologizaci našich měst, posílení ekologického zemědělství a zlepšení zdraví evropských lesů. Jejím smyslem je dostat biologickou rozmanitost Evropy na cestu k obnově do roku 2030. Patří sem kroky, jako je přeměnit nejméně 30 % půdy a moře v EU na účinně spravované chráněné oblasti a obnovit na nejméně 10 % zemědělské plochy krajinné prvky pro vysokou biologickou rozmanitost.

V březnu Komise zahájila celosvětovou koalici pro biologickou rozmanitost. Stovky národních parků, akvárií, botanických zahrad, zoologických zahrad a přírodních muzeí spojují síly s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o krizi v přírodním světě. Na zářijovém summitu OSN o biologické rozmanitosti více než 70 hlav států a předsedů vlád, předsedkyně Komise von der Leyenové, podpořilo příslib vedoucích představitelů ve prospěch přírody a zavázalo se k deseti rozhodným opatřením k řešení mimořádné situace v oblasti přírody.

Videoklip Strategie pro udržitelnost chemických látek.

Životní prostředí bez toxických látek

V zájmu lepší ochrany lidí a životního prostředí a pro posílení inovací v oblasti bezpečných a udržitelných chemických látek předložila Komise v říjnu strategii pro udržitelnost chemických látek. Chemické látky mají zásadní význam pro moderní život a používají se v mnoha odvětvích, včetně zdravotnictví, energetiky, dopravy a bydlení. Některé však mohou poškozovat životní prostředí a lidské zdraví. EU již zavedla sofistikované právní předpisy týkající se chemických látek, ale předpokládá se, že se jejich celosvětová výroba do roku 2030 zdvojnásobí a že se zvýší i jejich používání ve spotřebitelských výrobcích. Strategie je prvním krokem k dosažení cíle nulového znečištění a životního prostředí bez toxických látek, který je stanoven v Zelené dohodě pro Evropu.

Udržitelná a inteligentní mobilita

Doprava a mobilita hrají zásadní úlohu v životě lidí a v hospodářství EU. Obnáší to však i nemalé náklady pro společnost. Negativní dopady – jako jsou emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vody, nehody, dopravní zácpy, hluk a ztráta biologické rozmanitosti – ovlivňují zdraví a životní podmínky. V současnosti připadá na dopravu přibližně čtvrtina emisí skleníkových plynů v EU. Aby bylo možné dosáhnout cíle klimatické neutrality EU, musí se tyto emise do roku 2050 snížit o 90 %. To bude vyžadovat změnu způsobu pohybu osob a zboží v Evropě. Při dosahování tohoto cíle budou hrát klíčovou úlohu inovace a digitalizace.

Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, která byla zveřejněna v prosinci, vytyčuje cestu k vybudování ekologického, digitálního a odolného dopravního systému pro příští generace. Tato strategie rovněž stanoví tolik potřebné reformy, politiky a opatření na podporu oživení odvětví dopravy, které bylo jedním z nejhůře zasažených pandemií. Konkrétní milníky zajistí, aby evropský dopravní systém směřoval k inteligentní a udržitelné budoucnosti.

Čistší a bezpečnější vozidla

V lednu začala platit přísnější pravidla pro množství CO₂ z nových osobních automobilů a dodávek. Osobní automobily vyprodukují přibližně 12 % celkových emisí CO₂ v EU. Na dodávky připadají zhruba 2,5 % emisí. Mezi očekávané přínosy do roku 2030 patří 23% snížení emisí ze silniční dopravy ve srovnání s rokem 2005 a vznik 60 000 nových pracovních míst (až 80 000, pokud se budou baterie vyrábět v EU). V souladu s ambicióznějším cílem celkového snížení emisí do roku 2030 byl na rok 2021 oznámen návrh přísnějších norem pro emise CO₂. Komise rovněž pracuje na ambiciózních nových normách pro emise znečišťujících látek z automobilů, které byly oznámeny na rok 2021.

Nová pravidla, která platí od ledna, vyžadují, aby nové modely automobilů byly od července 2022 vybaveny moderními technologickými prvky, jejichž smyslem je přispět ke zvýšení bezpečnosti a snížení počtu nehod. Kromě toho se od září 2020 začala používat nová pravidla, která mají zajistit, aby všechny automobily splňovaly požadavky na bezpečnost, ochranu životního prostředí a výrobu, ještě než jsou uvedeny na trh. Tato pravidla zahrnují více kontrol automobilů, které již jsou na trhu, a zavádí dohled Evropské unie, včetně toho, že Komise může nařídit stažení z oběhu v celé EU a ukládat výrobcům automobilů, kteří porušují právní předpisy, sankce a pokuty až do výše 30 000 eur za automobil.

Digitální transformace EU

Digitální technologie nebyly v našem životě nikdy důležitější než v současnosti. Během koronavirové krize se ukázaly jako neocenitelné pro udržování mezilidských kontaktů a fungování podniků; zažili jsme zlom ve způsobu, jak se digitální technologie používají ve vzdělávání a odborné přípravě. Superpočítače pomáhají předvídat vývoj pandemie a aplikace pro sledování kontaktů a varování mohou pomoci přerušit řetězec přenosu viru.

Pandemie rovněž vyzdvihla význam rozvoje digitálních dovedností všech občanů EU a zlepšení přístupu domácností, podniků a veřejných služeb k vysokorychlostnímu internetu. Evropské začínající podniky založené na digitálních technologiích mají potenciál objevit inovativní řešení pro další malé a střední podniky, jakož i pro větší průmyslová odvětví, která jsou pro tuto transformaci nezbytná. Digitální technologie mají rovněž zásadní význam pro dosahování cílů EU v oblasti klimatu, mimo jiné prostřednictvím inteligentních energetických systémů, přesného zemědělství a inteligentní mobility.

Evropská digitální strategie

Základy digitální transformace již byly položeny a stabilní pokrok na jednotném digitálním trhu je pro spotřebitele a podniky v celé EU i mimo ni skutečně prospěšný. Komise je odhodlána učinit dvacátá léta jednadvacátého století digitálním desetiletím Evropy. Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie vyzvala, aby EU zaujala vedoucí postavení v oblasti digitálních inovací a měla společný plán a jasně vymezené cíle do roku 2030, například pokud jde o konektivitu, dovednosti a digitální veřejné služby. V rámci nástroje EU na podporu oživení (Next Generation EU) se členské státy žádají, aby investovaly 20 % své finanční podpory z Nástroje pro oživení a odolnost do digitální transformace (viz Společná reakce na COVID-19).

Úspěch digitální transformace EU bude záviset na zavedení účinných rámců, které zajistí důvěryhodné technologie a dodají podnikům jistotu a prostředky k digitalizaci. Prvními pilíři nové digitální strategie jsou Datová strategie a bílá kniha o umělé inteligenci. Zaměřují se na potřebu zohlednit při vývoji technologií v prvé řadě zájmy lidí a nutnost bránit a prosazovat evropské hodnoty a práva už tím, jak se technologie navrhují, rozpracovávají a zavádějí.

Pravidla EU týkající se internetu připravená pro digitální věk

V prosinci Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru – komplexní soubor nových pravidel pro všechny digitální služby, včetně sociálních médií, internetových tržišť a dalších on-line platforem, které působí v Evropské unii: jde o akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích. Podle aktu o digitálních službách budou všem digitálním službám, které spojují spotřebitele se zbožím, službami nebo digitálním obsahem, uloženy v celé EU závazné povinnosti, včetně nových postupů pro rychlejší odstraňování nezákonného obsahu a komplexní ochrany základních práv uživatelů na internetu. Nový rámec obnoví vyváženost mezi právy a povinnostmi uživatelů, zprostředkovatelských platforem a veřejných orgánů. Staví občany EU do středu zájmu a opírá se o hodnoty EU, mimo jiné dodržování lidských práv, svobody, demokracie, rovnosti a právního státu. Návrh je doplněn Evropským akčním plánem pro demokracii, jehož cílem je zvýšit odolnost demokratických systémů.

Akt o digitálních trzích se zabývá negativními důsledky některých způsobů chování platforem, které působí jako „digitální strážci“ na jednotném trhu. Tyto platformy mají zásadní dopad na vnitřní trh, slouží jako vstupní brána pro firemní uživatele, kteří díky nim oslovují a získávají zákazníky, a využívají zavedeného postavení. Mohou se tak dostávat do pozice síly, díky níž mohou jednat jako soukromí tvůrci pravidel a klást překážky mezi podniky a spotřebitele. Nová pravidla v podobě aktu o digitálních trzích tyto nekalé praktiky ze strany „digitálních strážců“ definuje a zakáže. Cílem je vytvořit rovné podmínky pro velké on-line platformy a umožnit začínajícím podnikům v EU růst, rozšiřovat své aktivity a konkurovat, a v důsledku toho nabídnout uživatelům lepší ceny, kvalitu, výběr a inovace.

V prosinci Komise rovněž přijala Akční plán pro média a audiovizuální odvětví na podporu oživení a digitální transformace médií EU. Doplní stávající opatření na podporu svobody sdělovacích prostředků a médií a digitální kultury.

V průběhu roku se v celé EU začalo uplatňovat několik důležitých právních předpisů. Patří mezi ně vůbec první soubor pravidel pro menší podniky a obchodníky na on-line platformách a pravidla upravující celounijní koordinaci vnitrostátních právních předpisů týkajících se všech audiovizuálních médií a přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru. V platnost vstoupila rovněž pravidla pro telekomunikace, která poskytují spotřebitelům větší ochranu a podporují investice do sítí nové generace.

Kybernetická bezpečnost a ochrana údajů

S rostoucími kybernetickými hrozbami během pandemie navrhla EU opatření na několika frontách. V únoru přijala Komise sdělení o formování digitální budoucnosti Evropy, které staví vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti do středu digitální transformace EU, a dne 16. prosince oznámila novou strategii kybernetické bezpečnosti EU.

Strategie kybernetické bezpečnosti pro digitální dekádu popisuje, jak může EU využít a posílit všechny své nástroje a zdroje, aby byla v technologicky suverénní a aby posílila svou spolupráci s partnery z celého světa. Vyzývá k začlenění kybernetické bezpečnosti do všech digitálních investic plánovaných na rozpočtové období 2021–2027 spolu s iniciativami ve třech oblastech činnosti EU, kam patří: odolnost, technologická suverenita a vedoucí postavení, dále budování operační kapacity pro prevenci, odrazování a reakci a konečně prosazování globálního a otevřeného kyberprostoru. Mezi tyto iniciativy patří společná kybernetická jednotka, tzv. „kybernetický štít“ propojených bezpečnostních středisek pro odhalování prvních známek útoku, a posílení vedoucího postavení při zajišťování globálního a otevřeného internetu.

Předsedkyně von der Leyenová rovněž oznámila návrh na vytvoření společné kybernetické jednotky, která by dále koordinovala operační schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé EU. Evropská digitální strategie rovněž zahrnuje přezkum nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, v souvislosti s nímž byly v roce 2020 dokončeny otevřené veřejné konzultace. Strategii doprovázel přezkum směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů, prvního právního předpisu EU o kybernetické bezpečnosti.

Sankce jsou jednou z dostupných možností v souboru nástrojů EU pro diplomacii v oblasti kybernetiky, kterými se má předcházet nepřátelským činnostem v kyberprostoru namířeným proti EU nebo jejím členským státům, odrazovat od nich a reagovat na ně. V červenci Rada poprvé uložila sankce šesti osobám a třem subjektům v souvislosti s různými kybernetickými útoky. Uložené sankce zahrnovaly zákaz cestování a zmrazení majetku. Kromě toho fyzické osoby a subjekty z EU nesmí osobám a subjektům uvedeným na seznamu zpřístupňovat finanční prostředky.

Ve zprávě Komise o prvních dvou letech obecného nařízení o ochraně osobních údajů se uvádí, že splnilo většinu svých cílů, zejména tím, že občanům nabídlo silný soubor vymahatelných práv a vytvořilo nový systém EU pro správu a prosazování.

Využití síly dat

Data poskytují základní zdroj pro konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a zlepšení společnosti obecně. Inovace založené na datech budou mít pro občany obrovské výhody: například zlepšení personalizované medicíny, inteligentní mobilita a přínos k uskutečnění cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

Přístup ke stále rostoucímu objemu dat a schopnost je využívat mají zásadní význam pro inovace a hospodářský růst. Cílem Evropské strategie pro data je vytvořit skutečný evropský datový prostor, jednotný trh, na němž mohou data volně proudit v rámci EU a napříč odvětvími. Společné evropské datové prostory v různých odvětvích, jako je zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, zajistí, že bude k dispozici více dat pro použití v hospodářství a ve společnosti, a zároveň umožní podnikům a jednotlivcům udržet si kontrolu nad daty, která vytvářejí. To rovněž zvýší technologickou suverenitu EU v technologiích a infrastruktuře klíčových pro ekonomiku založenou na datech a přispěje k rozvoji důvěryhodných aplikací umělé inteligence. Za tímto účelem EU v listopadu navrhla regulační rámec pro správu dat, přístup k nim a jejich opětovné použití mezi jednotlivými podniky, mezi podniky a vládami a v rámci správních orgánů.

Umělá inteligence a superpočítače

Rychlejší a lepší propojení pro občany v EU

Komise v září zveřejnila doporučení, v němž vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do infrastruktury širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou, včetně sítí 5G, což je nejdůležitější předpoklad digitální transformace a základní pilíř oživení. Doporučení vyzývá členské státy, aby do konce března 2021 vymezily společný přístup v podobě souboru osvědčených postupů.

Je nezbytné zajistit bezpečnost sítí 5G EU. V lednu EU potvrdila společný soubor opatření, na nichž se členské státy dohodly s cílem řešit bezpečnostní rizika související se zaváděním sítí 5G. Podle zprávy zveřejněné v prosinci je provádění doporučených opatření ve většině členských států na dobré cestě. Bude pokračovat koordinovaná práce na zabezpečení sítí 5G na úrovni EU.

Dovednosti pro digitální věk

Digitální dovednosti potřebuje každý člověk nejen proto, aby zvládl situaci současné pandemie, ale také kvůli nutnosti digitální gramotnosti na současných pracovištích a ve společnosti. Každý pátý mladý člověk v celé EU nedosáhne základní úrovně digitálních dovedností a mnoho domácností s nízkými příjmy nemá přístup k počítači. Evropská agenda dovedností stanovila několik cílů, jichž má být dosaženo do roku 2025. Jedním z nich je, že 70 % osob ve věku 16–74 let by mělo mít alespoň základní digitální dovednosti, což je nárůst oproti roku 2019, kdy tyto dovednosti mělo v této věkové skupině 56 % osob.

Na základě zkušeností získaných z koronavirové pandemie podpoří nový akční plán digitálního vzdělávání vypracovaný Komisí lidi, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy a členské státy v jejich úsilí přizpůsobit se digitální transformaci. (Další informace viz Budování spravedlivé a sociální Evropy.)

Ústředním prvkem úsilí o obnovu jsou rovněž investice a reformy zaměřené na přizpůsobení vzdělávacích systémů tak, aby podporovaly digitální dovednosti a vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny věkové skupiny. Komise vybízí členské státy, aby tyto investice a reformy zahrnuly do svých plánů na podporu oživení a odolnosti.

Digitální finance

Přínosy digitálních financí: lepší finanční produkty pro spotřebitele a nové způsoby poskytování finančních prostředků zejména malým a středním podnikům v EU; podpora strategie hospodářského oživení Evropy a nové možnosti mobilizace finančních prostředků na podporu Zelené dohody a Nové průmyslové strategie pro Evropu; přeshraniční digitální finance posílí integraci finančních trhů do bankovní unie a unie kapitálových trhů; posílení schopnosti Evropy udržet si a upevnit svou otevřenou strategickou autonomii v oblasti finančních služeb.

Spotřebitelé a podniky v EU stále více využívají digitální provozní odolnost k mnoha různým účelům; v době pandemie byl tento trend ještě silnější. Cílem Komise je podpořit odpovědné inovace ve finančním sektoru EU, zejména pokud jde o vysoce inovativní začínající digitální podniky, a zároveň zmírnit veškerá potenciální rizika související s ochranou investorů, praním peněz a kyberkriminalitou.

V září Komise přijala soubor opatření, jejichž cílem je zvýšit „digitální vstřícnost“ finančních služeb v EU a stimulovat odpovědné inovace a hospodářskou soutěž mezi jejich poskytovateli. Jde o strategii pro maloobchodní platby a legislativní návrhy týkající se kryptoaktiv a digitální finanční odolnosti. Cílem těchto opatření je posílit konkurenceschopnost EU ve finančním sektoru a poskytnout lidem přístup k inovativním finančním produktům a platebním metodám a zároveň zajistit ochranu spotřebitelů a finanční stabilitu. V souladu s širší strategií Komise v oblasti dat a zaváděním důvěryhodných blockchainových aplikací pro veřejné služby je cílem podporovat sdílení dat a otevřené financování při současném zachování velmi vysokých standardů EU v oblasti soukromí a ochrany údajů. Tato opatření budou mít zásadní význam pro hospodářské oživení EU, neboť uvolní nové způsoby financování pro podniky a zároveň přispějí k realizaci Zelené dohody pro Evropu, digitální transformace Evropy a nové průmyslové strategie pro Evropu.

Pandemie COVID-19 způsobila v Evropské unii závažný hospodářský otřes. V jeho důsledku pravděpodobně vzroste chudoba, sociální vyloučení a nerovnost. Sociální dopady pandemie v EU pociťují miliony lidí. Evropská unie měla v roce 2020 při svém rozhodování na srdci občany a podnikla kroky k zajištění inkluzivního a spravedlivého hospodářského oživení s důrazem na zdraví a bezpečnost. V průběhu roku EU zahájila řadu nových iniciativ v oblasti zdravotní péče, sociální integrace a boje proti bezpečnostním hrozbám.

Vytvoření evropské zdravotní unie

K ponaučení z pandemie Covid-19 patří nutnost posílit spolupráci a vytvořit na úrovni EU odolné struktury, provádět společná posouzení rizik a sdílet údaje, abychom získali více informací a lepší zdroje pro plánování připravenosti a reakce.

Předsedkyně von der Leyenová ve svém zářijovém projevu o stavu Unie oznámila, že v nadcházejících letech bude jednou z priorit silnější evropská zdravotní unie. Zlepší se tak nejen naše reakce na krize. Záběr projektu bude mnohem širší, aby se podařilo zlepšit všechny aspekty zdraví občanů. Bude zahrnovat evropský plán proti rakovině (má být přijat v roce 2021) a farmaceutickou strategii, která se zaměří na dosažitelnost a cenovou dostupnost léků. Silnější evropská zdravotní unie maximálně posílí snahy o odstranění slabin v systémech zdravotní péče.

Příprava a reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví

Prvním krokem k evropské zdravotní unii bylo, že Evropská komise v listopadu předložila návrhy, které mají zlepšit připravenost a reakci EU na přeshraniční zdravotní hrozby. Vyhlášení nouzového stavu na úrovni EU by tak v budoucnu mohlo vést k zahájení příslušných úzce koordinovaných opatření. Lepší připravenost se musí opírat o lepší údaje, dobře naplánované zdroje a odborné znalosti. Komise proto navrhla, aby výraznější úloha připadla zdravotnickým agenturám EU: Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentuře pro léčivé přípravky. Komise rovněž hodlá navrhnout zřízení specializované agentury pro reakci na mimořádné situace v oblasti biomedicíny – úřad pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí se během této pandemie musí potýkat s problémem nedostatečného přístupu k údajům a omezených kapacit, které neumožňují náležitě reagovat na výskyt rozsáhlých ohnisek nákazy. Se silnějším mandátem by Evropská agentura pro léčivé přípravky mohla lépe zabezpečovat dodávky léčivých přípravků, poskytovat poradenství k nově vyvíjené léčbě a koordinovat klinická hodnocení během zdravotní krize.

Farmaceutická strategie pro Evropu

grafika popisující rozsah farmaceutické strategie, jež zahrnuje celý životní cyklus léčivého přípravku.Dlouhý popis. Strategie zahrnuje celý životní cyklus léčivého přípravku: 1) výzkum a inovace, 2) registraci, hodnocení zdravotnických technologií a uvádění na trh, 3) zajišťování dodávek léčivého přípravku a 4) dodávání pacientům.

Posílení demokracie

Ve zdravé a prosperující demokracii mohou občané svobodně vyjadřovat své názory, volit si politické představitele a rozhodovat o své budoucnosti. Smysluplná účast na občanském životě ale předpokládá možnost vytvořit si vlastní názor. Občané by měli mít možnost činit svá volební rozhodnutí ve veřejné sféře, v níž může otevřeně zaznívat pluralita názorů a kde svobodné sdělovací prostředky, akademická obec a občanská společnost hrají úlohu při podněcování diskuse, bez nepřátelského vměšování z domova či ze zahraničí. Demokracie v EU čelí v posledních letech velkým výzvám, počínaje rostoucím extremismem, přes zasahování do voleb až po šíření zavádějících a manipulativních informací a vyhrožování novinářům.

Evropský akční plán pro demokracii posílí postavení občanů a upevní demokracii v celé EU. Tento plán hodlá řešit problémy, jimž čelí naše demokratické systémy, a také pociťovanou propast mezi politickými představiteli a veřejností. Stanoví proto opatření na podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Tato opatření pomohou odstranit problémy v oblastech, kde jsou demokratické systémy a občané nejzranitelnější.

Akční plán kupříkladu ohlašuje nové legislativní návrhy k zajištění větší transparentnosti politické reklamy a úpravě pravidel financování evropských politických stran, jež mají přispět k ochraně integrity voleb a podpořit demokratickou účast. Prostřednictvím evropské sítě pro volební spolupráci zavede Komise rovněž společný mechanismus proti rizikům, jimž jsou vystaveny volební procesy.

V oblasti svobody a plurality sdělovacích prostředků vydá Komise také doporučení ke zlepšení internetové a fyzické bezpečnosti novinářů, a sice se zaměřením na nové hrozby, jejichž terčem jsou zejména ženy z řad novinářů, a předloží iniciativu na ochranu novinářů a občanské společnosti před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti.

K dalším opatřením na podporu plurality sdělovacích prostředků patří vznik Monitoru vlastnictví sdělovacích prostředků, pokyny ohledně transparentnosti vlastnictví médií, podpora průhledného a spravedlivého zadávání státní reklamy, prosazování mediální rozmanitosti a uplatňování celoevropského přístupu k upřednostňování audiovizuálních mediálních služeb obecného zájmu. Komise bude podporovat spolupráci mezi vnitrostátními radami pro sdělovací prostředky, nezávislými regulačními orgány pro média, dalšími samoregulačními orgány v této oblasti a sítěmi novinářů, jakož i iniciativy na podporu novinářských partnerství a standardů.

V neposlední řadě Komise zintenzivní své úsilí v boji proti dezinformacím a zásahům ze zahraničí. Činnost EU na tomto poli bude i nadále pevně zakotvena v evropských hodnotách a zásadách a lidem plně zajistí právo vyjadřovat své názory a získávat přístup k zákonnému obsahu na internetu. Konkrétně bude Komise řídit práce na posílení stávajícího kodexu zásad boje proti dezinformacím. Platformám vydá jasné pokyny, jak důrazněji postupovat proti dezinformacím, a zavede pevný rámec pro monitorování a dohled. Komise bude rovněž spolupracovat s členskými státy na vytvoření a posílení souboru nástrojů EU pro boj proti zahraničnímu vměšování a vlivovým operacím.

Zdravá demokracie závisí na zapojení občanů a aktivní občanské společnosti, a to nejen v době voleb. V celém akčním plánu se klade velký důraz na posílení postavení občanů a občanské společnosti.

Pozornost je věnována rozvoji mediální gramotnosti, aby se lidé všech věkových skupin dokázali lépe orientovat ve zpravodajství, a podpoře účasti na místní, vnitrostátní a unijní úrovni.

V červnu zahájilo činnost Evropské středisko pro sledování digitálních médií, aby podporovalo práci nezávislých ověřovatelů faktů a akademických badatelů a spolupracovalo s mediálními organizacemi a odborníky na mediální gramotnost. Cílem je vybudovat z tohoto střediska evropské centrum pro boj s dezinformacemi na internetu.

Ochrana právního státu

V září Komise zveřejnila svou první výroční zprávu o právním státu. Všem členským státům je v ní věnována vlastní kapitola a zpráva posuzuje pozitivní i negativní vývoj v celé EU. Je zřejmé, že v mnoha členských státech se uplatňují vysoké standardy právního státu, na druhé straně přetrvávají i nemalé problémy. Zpráva rovněž zohledňuje vývoj vyplývající z mimořádných opatření přijatých členskými státy v důsledku koronavirové krize. Ve zprávě se popisují čtyři hlavní pilíře se silným dopadem na právní stát: vnitrostátní systémy soudní moci, protikorupční rámce, pluralita a svoboda sdělovacích prostředků a další institucionální otázky související se systémem brzd a protivah, které jsou zásadní pro fungování demokracie.

Cílem nové zprávy o právním státu je obohatit stávající opatření EU o nový preventivní nástroj a zahájit diskusi o kultuře právního státu v celé EU. Zpráva by měla pomoci všem členským státům prověřit, jak lze problémy řešit a jak se mohou navzájem poučit ze svých zkušeností, a ukázat, jak lze právní stát dále upevňovat při plném respektování vnitrostátních tradic a ústavních systémů.

V lednu 2020 Komise v souvislosti s probíhajícím případem ohledně disciplinárního režimu polských soudců požádala Soudní dvůr, aby Polsku uložil prozatímní opatření a nařídil mu přerušit činnost kárného kolegia Nejvyššího soudu v disciplinárních řízeních proti soudcům. Toto rozhodnutí bylo přijato s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce z 19. listopadu 2019 týkající se nezávislosti tohoto nového kárného kolegia a na následné rozhodnutí polského Nejvyššího soudu z prosince 2019 v tom smyslu, že kolegium nesplňuje požadavky unijního práva na nezávislost soudů, a není tudíž nezávislým soudem ve smyslu unijního práva. Pokračující činností kárného kolegia v disciplinárních řízeních proti soudcům vzniklo riziko nenapravitelné újmy polským soudcům a oslabení nezávislosti polského soudnictví. Soudní dvůr ve svém rozhodnutí z 8. dubna 2020 žádosti Komise vyhověl.

Zasláním výzvy v témže měsíci zahájila Komise proti Polsku řízení o nesplnění povinnosti ve věci zákona o soudnictví ze dne 20. prosince 2019, který vstoupil v platnost 14. února 2020. Komise měla za to, že tento zákon ohrožuje nezávislost polských soudců a je neslučitelný s předností unijního práva. Podle tohoto nového zákona nemohou polské soudy přímo použít určitá ustanovení práva EU na ochranu soudní nezávislosti a předkládat Soudnímu dvoru v této věci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Komise odpověď polské vlády na výzvu analyzovala a vzhledem k tomu, že odpověď nerozptýlila její obavy, přistoupila Komise k dalšímu kroku v řízení o nesplnění povinnosti a 30. října 2020 zaslala Polsku odůvodněné stanovisko.

Kromě toho Komise 3. prosince 2020 zaslala Polsku v rámci řízení o nesplnění povinnosti dodatečnou výzvu, jež se týkala mimo jiné nedávných rozhodnutí kárného kolegia Nejvyššího soudu ohledně zrušení imunity soudců v souvislosti s vyšetřováním trestných činů.

Kontakt s občany

V prosinci se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na posílení rejstříku transparentnosti, který slouží všem třem orgánům. Zvýší se tím transparentnost a veřejná kontrola toho, jak orgány EU jednají se zástupci zájmových skupin.

Konference o budoucnosti Evropy

Úspěch a odolnost EU závisí na podpoře a zapojení občanů. Jednou z politických priorit předsedkyně Ursuly von der Leyenové je, aby Evropané mohli více promlouvat do budoucnosti Unie. V roce 2020 byla EU připravena zahájit konferenci o budoucnosti Evropy, aby se lidé mohli zapojit do utváření politik EU. V lednu Komise předložila své návrhy a během roku přípravy dále postupovaly.

Konference umožní Evropanům ze všech společenských vrstev a všech koutů EU vyjádřit jejich názor a přijít s návrhy týkajícími se budoucnosti kontinentu. Cílem je zapojit co nejvíce obyvatel, zejména mladých a lidí, kteří se evropským otázkám obvykle nevěnují. Diskuse budou probíhat na všech úrovních – místní, regionální, vnitrostátní i na evropské. Předsedkyně von der Leyenová se zavázala, že dohodnutými věcmi se bude dále zabývat.

VIDEOKLIP: „Zeptejte se předsedkyně“ sbližuje občany EU více než kdy jindy: nyní může kdokoli nahrát krátké video se svým dotazem a s trochou štěstí dostat odpověď od samotné předsedkyně Ursuly von der Leyenové.

Evropská občanská iniciativa

Parlament a Rada podnikly v červenci kroky k řešení dopadů pandemie COVID-19 na fungování evropské občanské iniciativy. Kvůli omezením pohybu zavedeným ze zdravotních důvodů v členských státech nemohli organizátoři pořádat akce v rámci kampaní za své iniciativy a fyzicky shromažďovat podpisy. U občanských iniciativ, jichž se dotkla pandemie, umožňují nová pravidla prodloužit období pro sběr podpisů.

Lepší podmínky pro spotřebitele

Nový program pro spotřebitele, který Komise přijala v listopadu, uvádí opatření, jež EU přijme v reakci na nové výzvy, jež přinesla pandemie COVID-19 a digitální a ekologická transformace, včetně otázek životního prostředí a udržitelnosti, účinného prosazování práv spotřebitelů a ochrany zranitelných spotřebitelů. Uvedení těchto návrhů do praxe se neobejde bez těsnější spolupráce mezi EU a vnitrostátními orgány a vylepšení správy spotřebitelské politiky EU. V listopadu Parlament a Rada přijaly směrnici, která vytvoří nový evropský systém kolektivního odškodnění, díky němuž budou moci organizace snáze bránit kolektivní zájmy spotřebitelů žalobami u soudů nebo příslušných orgánů jménem spotřebitelů, kteří byli poškozeni porušením právních předpisů EU.

Zdokonalení chodu celních záležitostí EU

Základní fakta o clech EU. V roce 2019 činil podíl EU na světovém obchodu 15,3%, přičemž denně bylo podáno více než 850000 celních prohlášení. 27 členských států měsíčně vyveze do ostatních zemí světa nebo z nich doveze zboží v hodnotě přibližně 339 miliard eur. Evropský úřad pro boj proti podvodům doporučil v letech 2017 až 2019 zpětně získat nezaplacené clo ve výši více než 2,7 miliardy eur za podhodnocené zboží a 300 milionů eur v případech antidumpingových cel v odvětví solárních panelů, bionafty a dalších sektorech. V roce 2018 celníci zabavili téměř 27 milionů kusů zboží, které porušovalo práva duševního vlastnictví a jehož prodejní hodnota činila téměř 740 milionů eur.

Celní orgány jsou nepostradatelné v tom, že usnadňují hladký a bezpečný tok zboží a zároveň zabraňují vstupu nebezpečných nebo nelegálních výrobků do EU. Příjmy z cel rovněž přispívají do rozpočtu EU. V září Komise představila nový akční plán pro celní unii, který stanoví řadu opatření, díky nimž mají celní orgány EU pracovat inteligentnějším, inovativnějším a efektivnějším způsobem. Jejich cílem je lépe chránit prostředky občanů a veřejné rozpočty a zároveň odstranit zbytečnou zátěž pro podniky, obchodníky a správní orgány. V říjnu Komise představila první hmatatelný výsledek akčního plánu. Jednotný celní portál zlepší propojení všech orgánů na hranicích EU a podnikům umožní vyřizovat formality na hranicích přes jediný portál v členském státě.

Nový pakt o migraci a azylu

V září Komise navrhla nový pakt o migraci a azylu. Reaguje na potřebu provést strukturální reformu migrační politiky EU, aby dokázala řešit současné i budoucí výzvy a přitom plně respektovala evropské hodnoty a základní práva. Zajišťuje, že osoby, které skutečně potřebují ochranu, budou mít právo v EU zůstat, kdežto ostatní budou muset být účinným a důstojným způsobem vráceni.

Nový pakt obsahuje všechny prvky potřebné k tomu, aby EU k migraci přistupovala komplexně, včetně účinnějšího azylového řízení a řízení o navracení, zdokonalené správy hranic, jistějších možností legální migrace do EU, integrace migrantů do společnosti a pevnějších partnerství se zeměmi mimo EU. Pakt také prohloubí solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, posílí spolupráci a koordinaci při pátracích a záchranných akcích a zavede systém reakce na krizové situace a stálý systém monitorování migrace. Navrhovaný mechanismus solidarity zajistí, aby všechny členské státy obdržely pomoc v případě, že budou čelit migračnímu tlaku, nebo budou-li pomoc potřebovat v návaznosti na pátrací a záchranné operace.

Pakt má rovněž upevnit vzájemně prospěšná partnerství se zeměmi původu a tranzitu na podporu řešení společných výzev, jako je pomoc hostitelským společenstvím, odstraňování základních příčin nelegální migrace, boj proti převaděčství migrantů, podpora správy hranic a hledání legálních způsobů migrace.

Rychlé a integrované postupy vyjasní povinnosti a závazky a pomohou obnovit důvěru mezi členskými státy. Dalšími přínosy řádného řízení migrace a azylu jsou jistota a ochrana pro migranty a uprchlíky, účinné fungování systému a důvěryhodné uplatňování pravidel.

Ochrana lidí v nouzi

Nový pakt o migraci a azylu obsahuje několik návrhů na zajištění ochrany lidí v nouzi, včetně nejzranitelnějších osob. Prvním krokem bude přijetí návrhů Komise z roku 2016 na změnu směrnice o podmínkách přijímání, nařízení o rámci pro znovuusídlování a kvalifikačního nařízení. Pakt rovněž zajišťuje, aby v souvislosti s azylovým řízením, řízením o navracení a řízením na hranicích dostal přednost nejlepší zájem dětských migrantů. V roce 2020 se tak stalo, když se za podpory Evropské komise podařilo relokovat celkem 2 209 dětí bez doprovodu, rodin, zranitelných žadatelů o azyl a uznaných uprchlíků z území Řecka do jiných členských států EU.

Po požárech, které v září zničily přijímací a identifikační středisko Moria, Komise okamžitě zareagovala. Financovala přesun všech 406 nezletilých osob bez doprovodu z Morie na pevninu a pokračovala v koordinaci a financování dobrovolných relokací z Řecka do 13 jiných členských států, na Island, do Norska a Švýcarska. Kromě toho Komise v naprosté shodě s řeckými orgány zřídila zvláštní pracovní skupinu, aby podpořila udržitelnost řízení migrace v Řecku. Její první prioritou bylo realizovat společný pilotní projekt s řeckými orgány na vybudování nového přijímacího zařízení na ostrově Lesbos, jež přispěje k účinnému řízení migrace.

Bezpečné a legální možnosti migrace do Evropy

V paktu se zdůrazňuje, že je třeba dokončit probíhající reformu směrnice EU o modré kartě, aby se dařilo získávat vysoce kvalifikované osoby, jež hospodářství EU potřebuje, a oznamuje se v něm, že v roce 2021 bude přijat soubor opatření pro kvalifikované a talentované osoby. Na podporu programů mobility a migrace s klíčovými zeměmi mimo EU navrhuje Komise uzavírat rovněž partnerství zaměřená na talentované osoby. EU bude partnerství usnadňovat a koordinovat poskytováním finančních prostředků a podpory.

V roce 2020 žilo v EU celkem 34 milionů lidí, kteří se na jejím území nenarodili (tj. 8 % obyvatel). Ke zdravému a spravedlivému systému řízení migrace patří schopnost zajistit, aby se každý, kdo je v EU legálně, mohl podílet na blahobytu, prosperitě a soudržnosti evropské společnosti a přispívat k nim. Takový systém podporuje sociální soudržnost a hospodářskou dynamiku a uvádí pozitivní příklady toho, jak může EU zvládnout dopady migrace a rozmanitosti budováním otevřené a odolné společnosti.

Za integrační politiku sice odpovídají v prvé řadě členské státy, Komise jim však prostřednictvím nového akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027 nabízí intenzivnější podporu. Na základě rozsáhlých konzultací se zabývá integrací a sociálním začleňováním v oblastech, jako je zaměstnanost, vzdělávání, zdravotnictví, bydlení, rovnost, kultura a sport.

Talentová partnerství nabízejí lepší pracovní příležitosti doma i legální cesty do EU. Talentová partnerství posílí stávající spolupráci a podpoří v koordinaci s klíčovými partnery legální migraci. Jejich součástí budou programy pracovní a vzdělávací mobility realizované díky finančním prostředkům EU a budou usilovat o propojení volných pracovních míst s dovednostmi v EU. Systém talentových partnerství zahrnuje budování kapacit pro odbornou přípravu a integraci vracejících se migrantů, jakož i spolupráci s ministerstvy, zaměstnavateli, sociálními partnery, školstvím a diasporou.

Nová pravidla pro vízové postupy

Členské státy EU patří k předním turistickým destinacím na světě. Počet vyřízených žádostí o víza se každoročně zvyšuje a tento trend bude pravděpodobně pokračovat, jakmile budou ve světě zrušena omezení související s pandemií COVID-19. V únoru začala platit nová pravidla pro krátkodobá víza. Legální cestující si díky nim mohou snáze podat žádost o vízum do EU a na druhou stranu poskytují nová pravidla více nástrojů k boji s nelegální migrací. Kromě toho může EU nyní přizpůsobovat uplatňování některých pravidel tomu, nakolik země mimo EU spolupracuje při navracení a zpětném přebírání svých státních příslušníků, kteří v EU pobývají nelegálně.

Bezpečnost a obrana

V červenci Komise představila novou strategii bezpečnostní unie EU na období 2020–2025, která se zaměřuje na oblasti, v nichž může EU účinněji podporovat členské státy při zvyšování bezpečnosti všech obyvatel Evropské unie. Strategie stanoví nástroje a opatření, které je třeba připravit v příštích pěti letech, aby se všichni mohli těšit z bezpečnosti ve fyzickém i digitálním prostředí. Záběr strategie sahá od boje proti terorismu a organizované trestné činnosti až k předcházení hybridním hrozbám a jejich odhalování, zvyšování odolnosti kritické infrastruktury, zdokonalování kybernetické bezpečnosti a podpoře výzkumu a inovací.

VIDEOKLIP: Bezpečnostní unie EU pomáhá chránit všechny v Evropě.

Boj proti organizované a přeshraniční trestné činnosti

Boj proti organizované trestné činnosti a mezinárodním zločincům zintenzivnila Komise v roce 2020 tím, že zahájila iniciativy v několika různých oblastech. V posledních letech došlo ve všech členských státech k dramatickému nárůstu zpráv o pohlavním zneužívání dětí na internetu. V důsledku pandemie se závažnost tohoto problému patrně ještě zvýšila. V červenci přijala Komise novou strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí. Soustřeďuje se především na to, aby byl k dispozici správný právní rámec, který posílí schopnost donucovacích orgánů reagovat, a vybídne ke koordinované reakci na poli prevence, vyšetřování a pomoci obětem, na níž se budou podílet všichni příslušní aktéři. V září Komise rovněž navrhla prozatímní právní předpisy, které mají zajistit, aby poskytovatelé on-line komunikačních služeb mohli i nadále uplatňovat dobrovolná opatření k odhalování a hlášení pohlavního zneužívání dětí na internetu a odstraňování materiálů spojených s pohlavním zneužíváním dětí.

EU již několik let koordinuje opatření v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, avšak stále je třeba reagovat na nové hrozby. V červenci přijala Komise nový akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025, který se zaměřuje na omezení přístupu na černý trh s palnými zbraněmi a zdokonalení kapacit v oblasti vymáhání práva a mezinárodní spolupráce. Novou protidrogovou agendou a akčním plánem EU na období 2021–2025 hodlá Komise řešit nárůst objemu obchodu s drogami a jejich užívání v Evropě. K problematice drog přistupuje z hlediska vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovně a důraz klade na větší bezpečnost (všechny aspekty obchodu), intenzivnější prevenci, lepší dostupnosti léčby a omezování rizik a škod.

V červnu zřídila Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) Evropské středisko pro finanční a hospodářskou trestnou činnost, které má reagovat na exponenciální nárůst finanční a hospodářské trestné činnosti a organizované trestné činnosti velkého rozsahu a na žádosti členských států o operativní podporu.

Předcházení terorismu a radikalizaci a boj proti nim

Komise přišla s několika iniciativami, aby posílila provádění právního rámce EU v oblasti boje proti terorismu. V červnu Komise zveřejnila pokyny, které mají pomoci vnitrostátním orgánům, podnikům a internetovým tržnicím s prováděním pravidel pro chemické látky, jež lze zneužít k pořizování podomácku vyrobených výbušnin (prekurzory výbušnin). Byl rovněž zahájen internetový monitorovací program, který má sledovat dopad těchto pravidel. V září Komise vydala zprávu, v níž posuzuje opatření, která členské státy přijaly k dosažení souladu s pravidly EU pro boj proti terorismu. Tato pravidla jsou na úrovni EU hlavním nástrojem trestního soudnictví při potírání terorismu.

Pro zvýšení odolnosti EU vůči terorismu navrhla Komise v prosinci novou protiteroristickou agendu. Tato agenda navazuje na práci z posledních let a obsahuje opatření, která členským státům poskytují podporu při předvídání teroristických hrozeb, jejich prevenci, ochraně před nimi a reakci na ně. Prostřednictvím revize nařízení o Europolu navrhla Komise rovněž posílit mandát této agentury. Cílem této iniciativy je zdokonalit podporu, kterou Europol poskytuje členským státům v boji proti terorismu a závažné trestné činnosti, a měla by ještě více podpořit spolupráci a sdílení informací.

Potírání vyvíjejících se hrozeb: EU poskytuje vnitrostátním donucovacím a justičním orgánům nástroje, jež umožňují reagovat na nové hrozby, bojovat proti kyberkriminalitě, potírat nezákonný obsah na internetu a bojovat proti hybridním hrozbám.

Byla završena jednání o nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online, na jehož základě se bude z internetu promptně odstraňovat teroristická propaganda a zároveň bude zajištěna svoboda projevu a větší transparentnost. Souběžně pokračuje práce v rámci internetového fóra EU, které bojuje proti šíření teroristické propagandy na internetu. Prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci Komise rovněž poskytla cílenější podporu v již dříve určených prioritních oblastech členským státům a odborníkům v první linii.

Ochrana kritické infrastruktury

Fungování základních služeb pro obyvatelstvo se opírá o nepostradatelnou fyzickou i digitální infrastrukturu, jako jsou letiště, elektrárny, zdravotnická zařízení nebo telekomunikační sítě. Tato infrastruktura musí odolat veškerým rizikům, ať už přírodním, nebo způsobeným člověkem, náhodným či vedeným zlým úmyslem. V prosinci Komise navrhla novou směrnici o odolnosti kritických subjektů, které jsou základem životně důležitých služeb v mnoha odvětvích.

Praní peněz a financování terorismu

Cílem nového akčního plánu Komise pro boj proti praní peněz a financování terorismu je odstranit veškeré mezery a slabá místa v pravidlech EU pro potírání těchto hrozeb. Akční plán je založen na šesti pilířích, z nichž každý má přispět k tomu, aby mohla EU efektivněji bojovat proti praní peněz a financování terorismu a aby se zároveň upevnila její globální úloha v této oblasti. Celkově těchto šest pilířů zajistí, že se pravidla EU zharmonizují, a budou tudíž účinnější. Uplatňování pravidel bude pod intenzivnějším dohledem a počítá se s lepší koordinací mezi orgány členských států.

grafika týkající se bezpečnostního prostředí, které obstojí i v budoucnosti.Dlouhý popis. Bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti: EU podporuje ochranu kritické infrastruktury před širokou škálou hrozeb a zvyšování její odolnosti vůči nim. Příslušné kroky se zaměřují zejména na posílení kybernetické bezpečnosti a ochranu veřejných prostor.

Obranný průmysl

Roztříštěnost obranného průmyslu může stát Evropské unii v cestě při budování nové generace kritických obranných schopností. To by bylo na úkor strategické nezávislosti a svrchovanosti EU a její schopnosti vystupovat jako zajišťovatel bezpečnosti. V roce 2020 byly pro EU významným krokem vpřed dva inovativní pilotní programy – přípravná akce zaměřená na obranný výzkum s rozpočtem ve výši 90 milionů eur a Evropský program rozvoje obranného průmyslu s rozpočtem 500 milionů eur. Z přípravné akce bylo během roku uvolněno 23 milionů eur na 10 výzkumných projektů v oblasti obrany. Z programu rozvoje bylo poskytnuto 200 milionů eur na 16 projektů. Tyto programy připravují půdu pro plnohodnotný Evropský obranný fond, který od roku 2021 pomůže vytvořit integrovanou základnu obranného průmyslu v EU.

Souběžně s tím členské státy a Evropská služba pro vnější činnost pokračovaly v práci na provádění obranných iniciativ, včetně stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany. Rada pověřila vysokého představitele, místopředsedu Josepa Borrella, aby vypracoval Strategický kompas pro upevnění společné evropské kultury bezpečnosti a obrany a definoval politické směry v oblasti řešení krizí, odolnosti, rozvoje schopností a partnerství.

Náročné období pro hospodářství EU

Koronavirová pandemie představuje pro světovou i unijní ekonomiku dosud nevídaný otřes s velmi závažnými hospodářskými a sociálními důsledky. Podzimní prognóza Komise předpokládala, že hospodářství EU v roce 2020 poklesne o 7,4 % a že následně v roce 2021 poroste o 4,1 % a v roce 2022 o 3 %. Pandemie zasáhla hospodářství všech členských států, avšak míra dopadu a síla oživení se v jednotlivých regionech výrazně liší.

Míra nezaměstnanosti v EU jako celku se má zvýšit z 6,7 % v roce 2019 na 7,7 % v roce 2020, přičemž neúměrně postihne ženy, mladé lidi, pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby zaměstnané na dobu určitou. Pravděpodobně vzroste chudoba, sociální vyloučení a nerovnost, a proto získává na významu inkluzivní a spravedlivé hospodářské oživení ve prospěch všech obyvatel.

Pandemie v roce 2020 nás postavila před úkoly, díky nimž jsme si znovu uvědomili důležitost koordinace hospodářských politik v EU. Evropský semestr poskytuje zavedený rámec pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti a má Evropské unii a členským státům pomoci s řešením problémů spojených s oživením a zelenou a digitální transformací. Evropský semestr a nový Nástroj pro oživení a odolnost jsou tudíž neoddělitelně spjaty. Plány členských států na podporu oživení a odolnosti budou posuzovány ve světle předchozích doporučení pro jednotlivé země, neboť tato doporučení odrážejí hlavní výzvy, s nimiž se jednotlivé členské státy musí vyrovnat. Vzhledem ke zmíněnému propojení byl harmonogram evropského semestru na období 2020–2021 dočasně přizpůsoben spuštění nového nástroje.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu začala Komise do evropského semestru v roce 2020 rovněž začleňovat cíle udržitelného rozvoje OSN jakožto součást své strategie zaměřené na konkurenceschopnou udržitelnost a budování ekonomiky, jež bude sloužit lidem a nebude na úkor planety.

Navzdory hospodářské nejistotě, kterou způsobila pandemie, se v první polovině roku 2020 v celé EU investovalo ze čtyř fondů politiky soudržnosti více než 23 miliard eur, což je od konce roku 2019 nárůst o více než 5 %. V rámci dvou investičních iniciativ pro reakci na koronavirus, které byly zahájeny v březnu a dubnu díky okamžitému návrhu Komise a rychlému schválení ze strany Evropského parlamentu a Rady, probíhá výrazné přeprogramování, díky němuž bude možné ve všech členských státech finanční prostředky uvolnit a přidělit na opatření, jež přímo souvisí s aktuální krizí (viz také Společná reakce na COVID-19).

Finanční prostředky poskytnuté v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus podpořily nouzové nákupy zdravotnického vybavení a pomohly podnikům udržet se nad vodou. Zde je uvedeno několik příkladů (ve směru hodinových ručiček). Polsko zakoupilo 536 ventilátorů a 120 záchranných vozidel. Slovensko zakoupilo dalších 110 záchranných vozidel. V Rumunsku bylo poskytnuto 800 milionů eur na podporu pracovního kapitálu malých a středních podniků. Bulharsko zakoupilo 317 ventilátorů a více než 2 miliony roušek. V Řecku bylo poskytnuto 1,3 miliardy eur na podporu pracovního kapitálu malých a středních podniků. Itálie podpořila 470 laboratoří a financovala 2,5 milionu testů na Sars Co V 2. Španělsko zřídilo dalších téměř 3800 lůžek na jednotkách intenzivní péče a zakoupilo 1,8 miliardy osobních ochranných prostředků a 2170 ventilátorů. Portugalsko podpořilo výrobu zdravotnických prostředků, testů a osobních ochranných prostředků. V Maďarsku bylo poskytnuto 320 milionů eur na podporu pracovního kapitálu malých a středních podniků. Francie poskytla více než 3200 malým a středním podnikům 223 milionů eur ve formě grantů a finančních nástrojů. Irsko financovalo nákup 65 milionů kusů osobních ochranných prostředků pro zdravotnické pracovníky.

Nová průmyslová strategie pro Evropu

V březnu Komise zveřejnila novou průmyslovou strategii pro Evropu, která nastiňuje, jak vytvořit správné podmínky, aby si mohl průmysl udržet celosvětovou konkurenceschopnost a vést ekologickou a digitální transformaci. Pandemie tyto trendy urychlila a jasně ukázala, jak může globální závislost EU ovlivnit její schopnost reagovat na krizi. Strategie napomůže oživení v Evropě a zajistí odolnost jejímu hospodářství.

Zelená dohoda pro Evropu je novou evropskou strategií pro růst. Jejím ústředním bodem je cíl stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Jsou zapotřebí správné podmínky pro to, aby podnikatelé mohli přetvářet své nápady v produkty a služby a podniky všech velikostí prosperovaly a rostly. EU musí maximálně využít vlivu, velikosti a integrace jednotného trhu, aby měla ve světě váhu a stanovila globální normy. Digitální technologie mění tvář průmyslu i způsob podnikání. Umožňují, aby hospodářské subjekty byly iniciativnější, pracovníci získávali nové dovednosti a v hospodářství se postupně snižovaly emise uhlíku.

Od března Komise předložila několik návrhů, které souvisí s cíli strategie: akční plán EU pro oběhové hospodářství, akční plán pro kritické suroviny, strategii EU pro vodík na podporu čisté a digitální transformace evropského průmyslu (viz také Vytvoření klimaticky neutrální Evropy připravené pro digitální věk) a akční plán pro duševní vlastnictví na podporu technologické svrchovanosti a průmyslové odolnosti EU. Zároveň Komise pracovala na umocnění role průmyslových ekosystémů tím, že analyzovala jejich investiční potřeby. EU musí být schopna zaručit rovné podmínky na jednotném trhu, v zájmu čehož zveřejnila Komise bílou knihu a vedla rozsáhlé konzultace o nepříznivých účincích zahraničních dotací a o tom, jak se s nimi vyrovnat.

Strategie pro malé a střední podniky, která je připojena k balíčku průmyslové strategie, si klade za cíl plně využít potenciál 25 milionů malých a středních podniků v Evropě. Aby se tyto podniky dokázaly přizpůsobit průmyslové transformaci a mohly v ní hrát klíčovou roli, jsou jim k dispozici iniciativy, jako jsou poradci pro udržitelnost a investiční přístup v rámci iniciativy Escalar, jejichž cílem je získat až 1,2 miliardy eur rizikového a soukromého vlastního kapitálu na investice do průlomových inovací.

Průmyslová transformace Evropy závisí rovněž na integrovaném a řádně fungujícím jednotném trhu. Za účelem překonání zbývajících překážek navrhla Komise opatření k lepšímu prosazování stávajících pravidel jednotného trhu, včetně zřízení pracovní skupiny pro prosazování pravidel jednotného trhu, která sehrála důležitou úlohu při odstraňování omezení souvisejících s pandemií. Také díky novým pravidlům pro vzájemné uznávání zboží budou moci podniky prodávat své výrobky po Evropě rychleji a jednodušeji.

Politika pro oblast vesmíru

Kosmické technologie, data a služby mohou průmyslové základně EU dodat na síle tím, že podpoří vývoj inovativních výrobků a služeb, včetně vzniku špičkových inovativních technologií. Například Galileo, navigační složka kosmického programu EU, v roce 2020 rozšířil svou přítomnost na trhu, když počet chytrých telefonů pracujících s tímto systémem, přesáhl 1,7 miliardy. Mobilní zařízení se systémem Galileo poskytují přesnější a spolehlivější informace o poloze, zejména v městských oblastech.

V prosinci 2020 dosáhly Parlament a Rada předběžné politické dohody o nařízení EU o vesmíru, které všechny složky kosmického programu EU soustřeďuje pod jednu střechu s celkovým rozpočtem 13 miliard eur (dosud největší rozpočet pro vesmír na úrovni EU). V novém nařízení se odráží rostoucí zájem EU o vesmír a její ambice, které se neomezují pouze na stěžejní programy Copernicus a Galileo a zahrnují nová opatření na podporu vesmírné bezpečnosti, nezávislého přístupu do vesmíru a podnikání ve vesmíru. Zároveň pokračovala také jednání o dohodě o finančním rámcovém partnerství mezi Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a budoucí Agenturou EU pro kosmický program s cílem rozdělit úkoly mezi tyto dvě agentury v souladu s nařízením o vesmíru.

Letectví

Úpravou návrhu o jednotném evropském nebi 2+ Komise v září odhalila své plány na modernizaci evropského vzdušného prostoru. Cílem iniciativy je zlepšit účinnost uspořádání letového provozu a přispět k omezení zpoždění a dopadu letů na životní prostředí takovým způsobem, aby byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti a podařilo se udržet pod kontrolou náklady, které hradí uživatelé vzdušného prostoru.

Prvotřídní výzkum a inovace

Ve svém říjnovém sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru stanovila Komise své plány pro výzkum a inovace ve prospěch hospodářského oživení v EU a ekologické a digitální transformace. Sdělení uvádí podmínky pro vznik konkurenceschopného a otevřeného Evropského výzkumného prostoru, jehož dynamiku budou utvářet talentovaní lidé. Čtrnáct navrhovaných opatření pomůže stanovit priority investic, zlepšit přístup k prvotřídní úrovni, vyškolit a přilákat nejnadanější osoby, přetvořit inovativní nápady v nové produkty a služby a zpřístupnit svět vědy.

V červnu 2020 zřídila Komise fond Evropské rady pro inovace, jehož úkolem je provádět přímé kapitálové a kvazikapitálové investice do začínajících podniků a malých a středních podniků. Je to vůbec poprvé, co Komise takto přímo kapitálově investovala do podniků. Pro kapitálové investice ve výši téměř 600 milionů eur bylo předběžně vybráno 140 firem z mnoha technologicky náročných odvětví (včetně zdravotnictví, digitálních technologií a energetiky).

V červnu oznámila Komise, Evropská investiční banka a Investitionsbank Berlin první kolo financování z fondu EU proti malárii, který má podporovat inovativní řešení prevence a léčby tohoto onemocnění. Vědecky slibné projekty, jimiž se farmaceutický průmysl dosud nezabýval, budou podpořeny částkou ve výši 70 milionů eur. Fond se opírá o InnovFin EU a Evropský fond pro strategické investice, což jsou společné iniciativy Komise a Evropské investiční banky.

VIDEOKLIP: Nový Evropský výzkumný prostor.

Bankovní unie a unie kapitálových trhů

Krize způsobená koronavirem ovlivňuje také poskytování úvěrů a naše finanční trhy a síla oživení závisí na řádně fungujících kapitálových trzích a přístupu k financování. V červnu Parlament schválil rychlou úpravu nařízení o kapitálových požadavcích, aby povzbudil banky k poskytování úvěrů podnikům a domácnostem. V červenci pak Komise oznámila opatření, díky nimž budou kapitálové trhy moci snáze podporovat podniky v EU, které se zotavují z krize.

Aby se podařilo ještě více zmírnit dopad pandemie na životy občanů a podniky, byl v červenci v návaznosti na dvě setkání, jež uspořádala Komise se zástupci spotřebitelů a podniků, evropských bank, dalších úvěrových institucí a pojišťoven, vytvořen seznam osvědčených postupů. Uvádí se v něm, jakým způsobem mohou tito tržní aktéři během krize podpořit občany a podniky. Jednání jsou součástí širšího úsilí Komise o zvýšení objemu poskytovaných úvěrů.

V září Komise oznámila nový akční plán pro vytvoření unie kapitálových trhů, která bude sloužit občanům a podnikům. Navzdory tomu, že se jedná o dlouhodobý projekt, mohou už i krátkodobá opatření přinést výsledky – například zjednodušit požadavky na kotaci pro malé a střední podniky, podpořit dlouhodobější kapitálové investice prováděné pojistiteli a bankami, vybízet banky k většímu využívání sekuritizace a zlepšit přístup investorů k informacím.

Mnoho domácností a podniků se v důsledku pandemie dostalo pod značný finanční tlak. Prioritou Komise je proto zajistit, aby měli občané a podniky nadále přístup k bankovním úvěrům. Koncem roku 2020 navrhla Komise strategii pro úvěry v selhání, která dlužníkům zajišťuje ochranu, zároveň však může pomoci k tomu, aby se podařilo zabránit nárůstu počtu nesplácených úvěrů, k němuž došlo po poslední finanční krizi. Cílem je podpořit rychlé a udržitelné oživení hospodářství po odeznění pandemie a zároveň zachovat stabilitu evropského finančního sektoru a schopnost bank poskytovat úvěry reálné ekonomice.

Přijetím nařízení o taxonomii udržitelného financování v roce 2020 se posiluje ekologický rozměr unie kapitálových trhů, a EU může plnit cíle v oblasti klimatu podporou investic soukromého sektoru do ekologických a udržitelných projektů. (Viz také Vytvoření klimaticky neutrální Evropy připravené pro digitální věk.)

Spravedlivé, jednoduché a moderní daně a cla

Spravedlivé zdanění je zásadní pro ochranu veřejných příjmů, vytvoření rovných podmínek a zajištění sociální spravedlnosti. V roce 2020 zahájila Komise práci na změně daňového prostředí v Evropě, aby bylo spravedlivější a podporovalo růst hospodářství. Nový daňový balíček obsahující akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění, který Komise předložila v červenci, zjednoduší daně poctivým poplatníkům a naopak omezí prostor pro daňové podvody. V návaznosti na červencový návrh Komise se členské státy v listopadu dohodly na nových pravidlech daňové transparentnosti pro digitální platformy. V reakci na sdělení Komise z 15. července přijala Rada také závěry o spravedlivé daňové soutěži v EU i mimo její území.

V září Komise přijala nový akční plán pro celní unii, který stanoví řadu opatření, díky nimž mají celní orgány EU pracovat inteligentnějším, inovativnějším a efektivnějším způsobem. V říjnu přijala iniciativu na vytvoření jednotného celního portálu EU, což je digitální řešení, které do budoucna umožní rychlejší a účinnější sdílení elektronických údajů mezi různými vládními orgány, jež se podílejí na celním odbavení zboží na hranicích.

Spravedlivá hospodářská soutěž

Budoucí evropská průmyslová, ekologická a digitální strategie musí být založena na spravedlivé hospodářské soutěži. Politika hospodářské soutěže zajišťuje rovné podmínky, které podnikům poskytují pobídky k investicím, inovacím a růstu. Podporuje konkurenceschopnost hospodářství EU a evropských firem a chrání jejich přístup k vysoce kvalitním vstupům za atraktivní ceny, aby si udržely konkurenceschopnost doma i ve světě. Správně nastavená pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže umožňují spolupráci ve prospěch hospodářské soutěže, napomáhají růstu a rozvoji silných firem, ať už větších, nebo malých a středních podniků, a umožňují a podporují ekologizaci hospodářství.

V roce 2020 Komise pokračovala v kontrole dodržování pravidel poskytování státní podpory, kontrole spojování podniků a dodržování antimonopolních pravidel na všech trzích, včetně digitálních, farmaceutických, základních a dalších trhů.

Důležité je, že v souvislosti s hospodářskou reakcí na COVID-19 přijala Komise v březnu dočasný rámec upravující státní podporu, který členským státům umožní beze zbytku využít flexibilitu, již poskytují pravidla EU pro státní podporu, ve prospěch společností, které v důsledku nákazy pociťují nebývale vážné důsledky. V průběhu roku přijala Komise téměř 400 rozhodnutí, jimiž schválila celkem 500 vnitrostátních opatření, která 27 členských států a Spojené království oznámily v souvislosti s pandemií koronaviru.

Tempo změn se v posledních několika letech neustále zrychluje a svět se ve stále větší míře digitalizuje a propojuje. V této souvislosti se Komise nadále zabývala úvahami o tom, jakým způsobem se uplatňují pravidla hospodářské soutěže. Současně, v souladu s ekologickými a digitálními prioritami předsedkyně von der Leyenové, pokračoval přezkum pravidel hospodářské soutěže v oblasti kontroly státní podpory, kontroly spojování podniků a antimonopolních pravidel.

Kromě toho Komise 15. prosince předložila akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách, aby účinněji řešila problémy vznikající na digitálních trzích, které jsou náchylné k selháním trhu, jako je například postavení některých digitálních platforem, jež mají sílu jednat jako „strážci“. (Více informací o těchto iniciativách lze nalézt ve Vytvoření klimaticky neutrální Evropy připravené pro digitální věk.)

Silná sociální Evropa připravená na ekologickou a digitální transformaci

Pouze 1 z 25 pracovníků s nízkou kvalifikací těží z celoživotního učení. V roce 2018 činil rozdíl v odměňování žen a mužů 14,1%. Pouze 50% osob se zdravotním postižením, které chtějí pracovat, má práci. Více než každé páté dítě je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. 40% případů rakoviny lze předejít. Nezaměstnanost mladých lidí v evropských regionech se pohybovala mezi 2,8% a 64%.

Hospodářské oživení po koronavirové pandemii musí být spravedlivé a inkluzivní a zároveň musí občany připravit na ekologickou a digitální transformaci. EU upřednostní sociální dimenzi hospodářství, a to zejména tím, že bude členské státy podporovat v tom, aby plně provedly Evropský pilíř sociálních práv. V roce 2020 zahájila Evropská komise iniciativy pro silnou sociální Evropu, přičemž tento pilíř využívala jako základ. Členské státy EU, regiony a partneři byli vyzváni, aby v rámci příprav na nový akční plán v roce 2021 představili své názory na to, jak dosáhnout cílů pilíře.

Zdroj: výpočty Eurofound na základě EU-SILC 2018.

Jednou ze zásad pilíře a prioritou předsedkyně Ursuly von der Leyenové je zajistit, aby každý pracovník v EU měl přiměřenou minimální mzdu, která mu umožní důstojný život. Proto Komise v říjnu navrhla zlepšit přiměřenost a dosah ochrany minimální mzdy v Evropě. Cílem navrhované směrnice je zajistit, aby byli všichni pracovníci v EU chráněni přiměřenou minimální mzdou, která jim umožní důstojný život bez ohledu na to, kde pracují. Podporuje rovněž kolektivní vyjednávání o stanovení mezd ve všech členských státech a usiluje o snížení mzdové nerovnosti a chudoby pracujících při současném respektování rozmanitosti vnitrostátních podmínek a tradic.

Rozvoj dovedností

Ekologická a digitální transformace mění naše způsoby práce, učení, fungování ve společnosti i každodenní život. Pandemie hluboce poznamenala miliony lidí v EU, kteří přišli o práci nebo značnou část příjmů. Evropa může řešit tyto výzvy a využít příležitostí, které nabízejí, pouze tehdy, osvojí-li si lidé správné dovednosti.

Evropská agenda dovedností je pětiletý plán, který má pomoci jednotlivcům a podnikům rozvíjet a využívat dovednosti, které budou lépe odpovídat současným požadavkům. Agenda mobilizuje veřejné a soukromé partnery tím, že vytyčuje soubor ambiciózních cílů pro rozvoj dovedností, jichž má být dosaženo do roku 2025.

Agenda dovedností zahrnuje 12 akcí organizovaných kolem čtyř základních prvků: pakt pro dovednosti na podporu společné činnosti, aby se maximalizoval dopad investic na zlepšení dovedností pracovní síly; opatření, která zajistí, aby lidé měli pro vykonávanou práci správné dovednosti; nástroje a iniciativy na podporu celoživotního učení a rámec pro investice do dovedností.

Program byl zahájen 1. července 2020 a činnost v rámci sedmi z jeho dvanácti stěžejních iniciativ již probíhá. Zbývajících pět stěžejních iniciativ bude zahájeno v roce 2021.

Vytváření příležitostí pro mládež

Graf znázorňuje vývoj nezaměstnanosti mladých lidí v EU od roku 2008 do roku 2020. Nezaměstnanost mladých lidí postupně stoupala z necelých 16% v roce 2008 na 24,9% v roce 2013, kdy dosáhla vrcholu. Poté začala setrvale klesat a po mírném nárůstu se v listopadu 2020 pohybovala na úrovni 17,7%.

Pandemie jasně ukázala, jak těžké pro mnohé mladé lidi bývá najít pracovní uplatnění. Prostřednictvím balíčku na podporu zaměstnanosti mladých lidí, který byl zahájen v červenci, chce EU podporovat mladé lidi tím, že zpřístupní více učňovských míst a zajistí, aby všichni mladí lidé do 30 let obdrželi nabídku zaměstnání, odborné přípravy nebo dalšího vzdělávání do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stanou nezaměstnanými nebo ukončí vzdělávání. Cílem této iniciativy je rovněž odborné vzdělávání a přípravu zmodernizovat, zatraktivnit a lépe uzpůsobit pro digitální a zelenou ekonomiku.

Balíček na podporu zaměstnanosti mladých lidí rovněž navrhuje posílit záruky pro mladé lidi, aby se v budoucnu dostalo pomoci ještě většímu počtu mladých. V listopadu přijala Rada návrh Komise, který zahrnuje zlepšení, jako je větší zaměření na zranitelné mladé lidi a zvýšení maximálního věku na 29 let. Členským státům jsou proto k dispozici finanční prostředky EU na posílení podpory zaměstnanosti mladých lidí, přičemž celkovým cílem je investovat prostřednictvím nástroje Next Generation EU a rozpočtu na období 2021–2027 celkem 22 miliard eur.

Vytvoření Evropského prostoru vzdělávání

Více příležitostí pro mladé lidi rovněž znamená zlepšování kvality, inkluzivnosti a digitální a ekologické dimenze vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu zveřejnila Komise v září v úzké spolupráci s členskými státy sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025. Sdělení ukazuje, jak mohou členské státy společně vytvářet takovou EU, v níž se studenti a učitelé budou moci svobodně učit a pracovat po celém kontinentu a kde se vzdělávací instituce budou moci volně sdružovat, a to jak v Evropě, tak mimo ni. K dosažení tohoto cíle si EU a její členské státy stanovily jasné milníky a získají podporu z nástroje Next Generation EU a programu Erasmus+.

Digitální vzdělávání a odborná příprava

Krize způsobená koronavirem postavila do centra vzdělávacích postupů distanční vzdělávání a odhalila naléhavou potřebu zlepšit digitální vzdělávání. V rámci úsilí o podporu digitální transformace přijala Komise v září nový akční plán digitálního vzdělávání, v němž navrhla soubor iniciativ pro vysoce kvalitní, inkluzivní a přístupné digitální vzdělávání v EU. Vyzývá k užší spolupráci mezi členskými státy a mezi zúčastněnými stranami, čímž chce zajistit, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy skutečně odpovídaly digitálnímu věku. Komise vytvoří Evropské centrum digitálního vzdělávání, které podpoří spolupráci mezi příslušnými oblastmi politiky, vytvoří síť vnitrostátních poradenských služeb a posílí dialog mezi veřejnými a soukromými subjekty.

Intenzivnější úsilí o vytvoření Unie rovnosti

EU se aktivně podílí na vytváření Unie rovnosti. To znamená zavádění politik a opatření pro vymýcení stereotypů, které stále ve společnosti přetrvávají, a vytváření podmínek, které každému umožní projevit svůj talent bez ohledu na pohlaví, rasový nebo etnický původ, věk, zdravotní postižení, sexuální orientaci nebo náboženské přesvědčení. Spravedlivější EU rovněž zajistí, aby při rozhodování byly zohledněny potřeby všech občanů ve společnosti.

U příležitosti 20. výročí vzniku Listiny základních práv Evropské unie přijala Komise v prosinci novou strategii pro zlepšení jejího uplatňování. Zpráva Komise z června 2019 a konzultace uskutečněné za účelem přípravy strategie zdůraznily, že listina není v členských státech plně využívána. Lidé mají o svých právech malé povědomí a potřebují vědět, jak se domáhat nápravy, jsou-li jejich práva porušována. Strategie navrhuje způsoby, jak zajistit účinné uplatňování listiny, mimo jiné posílením pravomocí soudů a organizací občanské společnosti, a zlepšit povědomí občanů o jejich právech.

Rovnost žen a mužů

Vytvoření Unie rovnosti je pro Komisi jednou z hlavních priorit a předpokladem spravedlivé, silné a prosperující EU pro všechny její nejrůznější obyvatele, ženy i muže, dívky i chlapce. Je třeba odstranit rozdíly a dát Evropské unii možnost, aby rozvinula svůj potenciál napříč celou společností, a to i v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, podnikání a politiky. Proto Komise v březnu představila strategii pro rovnost žen a mužů. Je v ní stanovena vize, politické cíle a opatření k dosažení skutečných výsledků, pokud jde o rovnost žen a mužů v EU a plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Uvedená opatření zahrnují iniciativu zaměřenou na předcházení specifickým formám genderově podmíněného násilí a boj proti nim, vyvracení genderových stereotypů, prosazování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zásady stejné odměny a prosazování vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech a politice.

33% žen v EU zažilo fyzické nebo sexuální násilí. 22 % žen v EU zažilo násilí ze strany svého partnera. 55% žen v EU bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování, přičemž ženy jsou pravděpodobnějším terčem sexuálního obtěžování na internetu než muži. V EU je zaměstnáno pouze 67% žen oproti 78% mužů. Pouze 7,8% předsedů správních rad a 8,2% výkonných ředitelů tvoří ženy.

Karanténní opatření a restrikce zpomalily šíření onemocnění COVID-19, ale v mnoha případech se oběti domácího násilí ocitly ve svých domácnostech uzavřené spolu se svými agresory. Na získání spolehlivých údajů je zatím příliš brzy, ale Světová zdravotnická organizace již oznámila významný nárůst počtu případů domácího násilí v důsledku karanténních opatření. Komise uspořádala s členskými státy on-line semináře o aspektech pandemie týkajících se rovnosti žen a mužů. Tyto akce se zaměřovaly na osvědčené postupy v oblasti boje proti domácímu násilí, genderových aspektů práce a péče a vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech, a to vše v souvislostech pandemie COVID-19. Na řešení násilí páchaného na ženách a dívkách během pandemie bylo přesměrováno téměř 18 milionů eur finančních prostředků z iniciativy Spotlight. Iniciativa Spotlight byla zahájena v roce 2017 ve spolupráci s Organizací spojených národů, přičemž EU přispěla částkou 500 milionů eur na úsilí o odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách.

Boj proti rasismu

Rasismus a rasová diskriminace v EU navzdory zákazu v mnoha podobách stále přetrvávají, a to někdy ve spojení s diskriminací na základě náboženského vyznání nebo víry, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení nebo přistěhovaleckého původu. Komise v září představila akční plán EU pro boj proti rasismu na období 2020–2025 s cílem sdružit aktéry na všech úrovních v zájmu účinnějšího řešení rasismu, včetně rasismu strukturálního. Nabádá členské státy k přísnějšímu uplatňování stávajících právních předpisů EU. Kromě toho stanoví jmenování koordinátora EU pro boj proti rasismu a opatření na podporu členských států při zajišťování spravedlivějšího dohledu v zájmu předcházení diskriminačním postojům, včetně rasového a etnického profilování. Členské státy budou rovněž muset do konce roku 2022 předložit vnitrostátní plány boje proti rasismu.

Rovnost, začleňování a účast Romů

Podle průzkumu z roku 2019 se 45 % Romů v posledních 12 měsících setkalo s diskriminací. Největší evropská etnická menšina je v každodenním životě nadále vystavena nepřípustné diskriminaci a socioekonomickému vyloučení a negativní stereotypy a předsudky vůči ní jsou stále běžné. V říjnu Komise předložila posílený strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů na příštích 10 let.

VIDEOKLIP: Rovné příležitosti #EU4Roma.

Všichni Romové by měli mít možnost plně rozvinout svůj potenciál a zapojit se do politického, společenského, hospodářského a kulturního života. Předchozí rámec se zaměřil především na sociálně-ekonomickou integraci. Nový strategický rámec EU pro romskou menšinu stanoví řadu minimálních cílů, jichž má být dosaženo do roku 2030. Těchto cílů bude dosaženo komplexnějším přístupem, který bude doplňovat začleňování marginalizovaných Romů prostřednictvím podpory rovnosti a zapojení všech. Komise rovněž navrhla Radě doporučení o rovnosti, začleňování a účasti Romů se seznamem konkrétních opatření, která mají členské státy přijmout za účelem dosažení společných cílů na úrovni EU. Strategický rámec je provázán s činností Komise v dalších oblastech, včetně rozpočtu EU na období 2021–2027, akčního plánu EU proti rasismu na období 2020–2025, strategie EU v oblasti práv obětí a strategie EU pro rovnost žen a mužů.

Rovnost LGBTIQ osob

První strategie Komise pro rovnost LGBTIQ osob, která byla zveřejněna v listopadu, stanoví opatření EU k řešení diskriminace a problémů, s nimiž se potýkají lesbické, gay, bisexuální, transgender, intersexuální a queer osoby. Komise plánuje iniciativu na rozšíření seznamu trestných činů tzv. „eurozločinů“ tak, aby zahrnoval homofobní nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti, a navrhuje podpořit členské státy při přípravě národních akčních plánů, pořádání osvětových kampaní v celé EU, financování organizací občanské společnosti a začleňování rovnosti LGBTIQ osob do politik EU.

Vůbec první strategie Evropské komise pro rovnost LGBTIQ osob stanoví v rámci čtyř pilířů řadu klíčových cílů, jichž má být dosaženo do roku 2025. Těmito pilíři jsou: boj proti diskriminaci LGBTIQ osob; zajištění bezpečnosti LGBTIQ osob; budování inkluzivních společností pro LGBTIQ osoby a vedoucí roli při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě.

Práva osob se zdravotním postižením

Osobám se zdravotním postižením častěji hrozí chudoba, dosahují nižšího vzdělání, narážejí na překážky, které brání jejich plnému zapojení do společnosti, a potýkají se s nedostatkem nezávislosti a autonomie, což může narušovat jejich důstojnost a základní práva. Pandemie COVID-19 tyto nerovnosti dále prohloubila. Komise v listopadu zveřejnila své hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020. Bylo zjištěno, že ačkoli je stále co zlepšovat, měla strategie pozitivní dopad na začlenění otázek zdravotního postižení do právních předpisů a politik EU. Mezi příklady patří přijetí Evropského aktu přístupnosti, směrnice o přístupnosti internetových stránek a právních předpisů o právech cestujících.

Strategie EU v oblasti práv obětí

V červnu Komise zveřejnila první strategii EU v oblasti práv obětí. Hlavním cílem je zajistit, aby se všechny oběti trestných činů mohly plně spolehnout na svá práva bez ohledu na to, kde v EU k trestnému činu došlo nebo za jakých okolností. Strategie navrhuje opatření, která obětem umožní oznamovat trestné činy, usilovat o odškodnění a překonávat následky, jakož i podporu vzdělávání zaměstnanců soudních a donucovacích orgánů. V květnu zveřejněná zpráva o provádění směrnice o právech obětí odhalila ve většině členských států nedostatky v oblasti práv, jako je přístup k informacím, podpůrné služby a ochrana. Strategie má za úkol tyto nedostatky odstranit.

Anticipace budoucích výzev ke zvýšení odolnosti EU

V zájmu řešení budoucích výzev je zapotřebí kultivovat schopnost anticipace a připravenost. Komise se ve své první zprávě o strategickém výhledu soustředí na začlenění strategických prognóz do tvorby politik EU, přičemž stanoví rámec pro celou Komisi a navrhuje, aby se strategický výhled stal nástrojem pro posílení odolnosti EU ve čtyřech rozměrech: sociálním a hospodářském, geopolitickém, ekologickém, a digitálním. Anticipace budoucích trendů je zásadní, má-li se zajistit, aby tvůrci politik zohledňovali dlouhodobé otázky, jako jsou demografické výzvy.

VIDEOKLIP: Jak strategický výhled pomůže zelené, digitální a spravedlivé transformaci a posílí odolnost Evropy.

Demografické změny mění evropskou společnost. V červnu zveřejnila Komise vůbec první zprávu o dopadech demografických trendů v celé EU. Zdůrazňuje vazby mezi demografickými trendy a dopady a potenciálem k zotavení z koronavirové krize. Zpráva zahajuje činnost Komise v této oblasti a pomůže určit, jakým způsobem lze co nejlépe podpořit obyvatele, regiony a komunity, které jsou nejvíce postiženy. Slouží rovněž jako základ zelené knihy o stárnutí obyvatelstva a dlouhodobé vize pro venkovské oblasti, která se očekává v roce 2021. Budeme-li tyto demografické výzvy chápat jako příležitost, pomůže nám to uskutečnit ekologickou a digitální transformaci, která má zásadní význam pro prosperující a udržitelnou budoucnost. Bude to vyžadovat přezkoumání zdravotní péče, sociální péče, veřejných rozpočtů a přístupu ke službám s ohledem na měnící se demografické prostředí, aby se mohly politiky lépe přizpůsobit potřebám a realitě v praxi.

V roce 2018 dosáhla naděje dožití při narození 78,2 let u mužů a 83,7 let u žen. Předpokládá se, že se bude i nadále zvyšovat: muži, kteří se narodí v roce 2070, by se měli dožít 86,1 let a ženy 90,3 let. V roce 2018 činil průměrný počet porodů na jednu ženu 1,55 a medián věku při porodu byl 31,3 let. Očekává se, že v roce 2070 počet porodů vzroste na 1,66 a medián věku dosáhne 31,7 let. Předpokládá se, že do roku 2070 bude podíl osob starších 65 let představovat 30,3% populace (oproti 20,3% v roce 2019) a podíl osob starších 80 let bude představovat 13,2% populace (oproti 5,8% v roce 2019).

Budování silnější a hlubší spolupráce s Afrikou

V roce 2020 jsme zaznamenali rostoucí dynamiku ve vztazích s Afrikou, které jsou pro EU hlavní prioritou. Koncem února se předsedkyně von der Leyenová a většina členů Komise zúčastnili 10. zasedání Komise EU a Komise Africké unie v etiopské Addis Abebě.

Zasedání bylo součástí probíhajícího dialogu s Africkou unií a kromě zahájení příprav na šestý summit v roce 2021 bylo příležitostí k diskusi o společných výzvách, jako je mír a správa věcí veřejných, změna klimatu, udržitelná pracovní místa a investice, digitalizace a mobilita a migrace.

V březnu vydala Komise a vysoký představitel Josep Borrell společné sdělení nazvané „Na cestě ke komplexní strategii s Afrikou“, jehož cílem je posunout partnerství mezi oběma kontinenty na další úroveň. Navrhla silnější partnerství v pěti klíčových oblastech: ekologická transformace, digitální transformace, udržitelný růst, mír a správa věcí veřejných a migrace a mobilita.

Infografika obsahuje číselné údaje z roku 2018, jež se týkají oficiální rozvojové pomoci Africe a afrického obchodu se zbožím podle jednotlivých partnerů. EU a jejích 27 členských států poskytly Africe 46% oficiální rozvojové pomoci, což odpovídá 19,6 miliardy eur. Na druhém místě jsou Spojené státy, které nabídly 25%, což odpovídá 10,7 miliardy eur. Zdroj: OECD DAC2A 2018. Údaje pro Čínu nejsou k dispozici. Afrika realizovala 32% svého celkového obchodu, což odpovídá částce 235 miliard eur, s Evropskou unií, 17%, což odpovídá částce 125 miliard eur, s Čínou a 6%, což odpovídá částce 46 miliard eur, se Spojenými státy. Zdroj: Mezinárodní měnový fond, 2018.

VIDEOKLIP: Na cestě ke komplexní strategii s Afrikou.

V listopadu učinila Evropská komise významný krok při podpoře investic v Africe a v sousedství EU a pomohla stimulovat celosvětové oživení po pandemii uzavřením 10 dohod o finančních zárukách s partnerskými finančními institucemi v hodnotě 990 milionů eur. Očekává se, že tyto záruky společně vygenerují celkové investice ve výši až 10 miliard eur. Tyto záruky jsou součástí reakce týmu Evropa na pandemii COVID-19.

Rozšíření EU

Politika rozšíření EU získala nový impuls v únoru, kdy Komise předložila návrhy na posílení procesu přistoupení, aby byl tento proces důvěryhodnější, předvídatelnější a dynamičtější a obnovil se důraz na základní reformy a silnější politické vedení. EU učinila v březnu historický krok, když rozhodla o zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Členské státy znovu potvrdily svou jednoznačnou podporu evropské perspektivě západního Balkánu na květnovém summitu EU a zemí západního Balkánu.

Na podporu dlouhodobého hospodářského oživení a urychlení konvergence s EU předložila Komise v říjnu hospodářský a investiční plán pro západní Balkán, v němž uvolnila až 9 miliard eur ve formě grantů, zatímco nový záruční nástroj pro západní Balkán by měl podpořit investice až do výše 20 miliard eur. Plán rovněž podporuje silnou regionální integraci prostřednictvím společného regionálního trhu, který vedoucí představitelé západního Balkánu potvrdili na listopadovém summitu v Sofii v rámci berlínského procesu. Na summitu byly učiněny důležité kroky k posílení regionální spolupráce s cílem podpořit sociálně-ekonomickou obnovu a konvergenci, kdy se vedoucí představitelé západního Balkánu zavázali k dalšímu posílení regionální spolupráce jakožto kroku na cestě do EU.

VIDEOKLIP: EU financuje inovativní cestovní ruch v příhraničních regionech Elbasan v Albánii a Polog v Severní Makedonii.

grafika s přehledem vztahů mezi EU a západním Balkánem.Dlouhý popis. Infografika obsahuje informace o vztazích EU se západním Balkánem. Bosna a Hercegovina je potenciální kandidátskou zemí a má 3,5 milionu obyvatel. Evropská komise vydala stanovisko k žádosti o členství v EU v květnu 2019 a Rada pak ve svých závěrech z prosince 2019 potvrdila 14 klíčových priorit. Černá Hora je kandidátskou zemí. Má 0,6 milionu obyvatel. V rámci přístupových jednání je aktuálně otevřeno 33 kapitol. Tři kapitoly byly předběžně uzavřeny. Albánie má 2,9 milionu obyvatel a od března 2020, kdy EU rozhodla o zahájení přístupových jednání, je kandidátskou zemí. Srbsko je kandidátskou zemí. Má 7 milionů obyvatel. V rámci přístupových jednání je aktuálně otevřeno 18 kapitol. Dvě kapitoly byly předběžně uzavřeny. Kosovo je potenciálním kandidátem. Má 1,8 milionu obyvatel. V dubnu 2016 vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení. Severní Makedonie má 2,1 milionu obyvatel a od března 2020, kdy EU rozhodla o zahájení přístupových jednání, je kandidátskou zemí.

V reakci na krizi způsobenou koronavirem poskytla EU zemím západního Balkánu balíček pomoci ve výši 3,3 miliardy eur na řešení mimořádné situace v oblasti zdraví a na zmírnění jejího socioekonomického dopadu. V případě Turecka bylo uvolněno 98 milionů eur na poskytnutí naléhavě potřebného ochranného vybavení a na podporu nejzranitelnějších uprchlíků.

V únoru se v Bruselu konala mezinárodní dárcovská konference pod vedením EU s názvem „Společně pro Albánii“ na podporu úsilí o obnovu po zemětřesení, které zemi postihlo v listopadu 2019. EU, členské státy a Evropská investiční banka přispěly 400 milionů eur k celkovému příslibu ve výši 1,15 miliardy eur.

Politika sousedství

VIDEOKLIP: Někdy mohou i maličkosti hodně změnit. Díky humanitární pomoci EU na Ukrajině získala tato zdravotní sestra kolo a zdravotnické vybavení. Nyní se může dostat k více lidem a zajistit jim potřebné léky a léčbu.

Činnost EU v jejím východním a jižním sousedství musí mít pružné a propojené dlouhodobé politické cíle, které mohou reagovat na nové priority. Společné sdělení Komise a vysokého představitele Josepa Borrella o politice Východního partnerství zveřejněné v březnu poukazuje na další postup k posílení odolnosti při řešení společných výzev, podpoře udržitelného rozvoje a dosahování výsledků pro občany. Na svém červnovém zasedání vedoucí představitelé členských států EU a zemí Východního partnerství potvrdili strategickou povahu tohoto partnerství i svůj závazek dosáhnout další integrace a poskytnout občanům hmatatelnější výhody. Na podporu východních sousedů EU v boji proti pandemii COVID-19 byla přesměrována více než 1 miliarda eur ve formě grantů.

Další klíčové otázky v roce 2020

V průběhu roku 2020 EU nadále upřednostňovala geopolitický vývoj zemí a regionů sousedících s EU tím, že spojila všechny své nástroje na podporu řízení a řešení konfliktů. To zahrnovalo například pokračující politickou podporu svrchovanosti a územní jednoty Ukrajiny, posilování systému zdravotní péče v Libyi a podporu občanské společnosti v Sýrii.

Stabilita a prosperita partnerů EU má zásadní význam nejen pro země samotné a jejich obyvatele, ale i pro bezpečnostní a strategické zájmy EU. Úsilí EU o podporu míru a stability se týká i oblasti Sahelu (Burkina Faso, Čad, Mali, Mauritánie a Niger), což je dobrý příklad toho, jak EU prostřednictvím integrovaného přístupu mobilizuje diplomatické, civilní a vojenské mise a humanitární a rozvojovou pomoc. Dobrým příkladem je poskytnutí podpory EU zprostředkovatelskému úsilí po vojenském převratu v Mali.

Platnost dohody z Cotonou, kterou se řídí vztahy mezi EU a členskými státy Organizace afrických, karibských a tichomořských států, měla původně skončit dne 29. února 2020. Po dočasném prodloužení dosáhla Komise dne 3. prosince politické dohody s touto organizací, která posune partnerství na další úroveň, s větším důrazem na různé regiony a aktualizované normy ve velkém počtu oblastí, od udržitelného rozvoje a růstu až po lidská práva, migraci, mír a bezpečnost. Formální uzavření a podpis dohody se očekává v roce 2021.

Čína

V roce 2020 se EU snažila upevnit své partnerství s Čínou prostřednictvím spolupráce, kdykoli to bylo možné, a vyjednávání či asertivního vystupování, kdykoli to bylo zapotřebí. EU usilovala o vytvoření pevnějšího základu vztahů s větší reciprocitou a rovnými podmínkami ve vztahu k hospodářství, obchodu, investičním vztahům a dalším otázkám. Prvním krokem k obnovení rovnováhy vztahů je politická dohoda o komplexní dohodě o investicích, jíž bylo dosaženo dne 30. prosince. Summit EU-Čína a obě zasedání vedoucích představitelů v září a prosinci byly příležitostí k prohloubení spolupráce – od koronavirové krize až po opatření v oblasti klimatu – a k projednání neshod, mimo jiné v otázce lidských práv a situace v Hongkongu. EU vyjádřila Číně znepokojení ohledně obou těchto otázek při několika příležitostech v průběhu roku a pokračovala ve svém důsledném a realistickém přístupu a v provádění opatření navržených ve sdělení z roku 2019 nazvaném „EU-Čína – strategický výhled“.

Spolupráce EU s Čínou. EU vyzývá Čínu, aby byla v jejich obchodních a investičních vztazích zajištěna plná reciprocita a rovné podmínky. Důležitým krokem v tomto ohledu je politická dohoda o komplexní dohodě o investicích dosažená 30. prosince 2020. EU a Čína by měly úžeji spolupracovat na řešení výzev, mezi něž patří změna klimatu, pirátství a situace v Afghánistánu. Spolupráce mezi EU a Čínou byla hlavním faktorem při uzavírání jaderné dohody s Íránem a při zajišťování jejího plného a účinného provádění. V Jihočínském moři podporuje EU mírové řešení sporů v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu a zachování svobody plavby a přeletu. EU bude Čínu i nadále vyzývat, aby převzala větší odpovědnost za prosazování mezinárodního systému založeného na pravidlech a dodržování lidských práv.

Libanon

Městem Bejrút otřásl dne 4. srpna ničivý výbuch. EU projevila solidaritu s libanonským lidem tím, že zmobilizovala mechanismus civilní ochrany a poskytla okamžitou humanitární a krizovou pomoc v celkové výši 63 milionů eur. Sedmnáct členských států a Norsko a Turecko vyslaly pátrací a záchranný personál a zdravotnické týmy poskytly značnou pomoc při záchraně životů.

Bělorusko

V návaznosti na prezidentské volby v Bělorusku konané dne 9. srpna a následné protesty EU jasně uvedla, že výsledky voleb neuznává a že plně podpoří demokratické ambice země, mimo jiné sankcemi vůči subjektům odpovědným za volební podvody a následné násilí. Od té doby EU uvalila sankce na 55 osob, které jsou považovány za odpovědné za násilí, neoprávněné zatýkání a falšování výsledků voleb, včetně bývalého prezidenta Alexandra Lukašenka. Komise přesměrovala finanční prostředky, které poskytuje Bělorusku, na přímou podporu občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků, zatímco členské státy se dohodly na přezkumu vztahů mezi EU a Běloruskem a pověřily Komisi vypracováním komplexního balíčku hospodářské podpory pro demokratické Bělorusko. EU je i nadále odhodlána podporovat práva pokojných demonstrantů a trvá na své výzvě běloruským orgánům, aby ukončily násilí a represi, propustily všechny zadržované osoby a politické vězně, respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a občanskou společnost a zahájily inkluzivní národní dialog.

Východní Středomoří

Napětí s Tureckem ve východním Středomoří v průběhu roku nadále rostlo. Zatímco EU jedná v plné solidaritě s Řeckem a Kyprem s cílem zastavit eskalaci, vztahy mezi EU a Tureckem jsou i nadále předmětem hlubokého společného zájmu. Evropská rada se dohodla, že za předpokladu, že bude pokračovat konstruktivní a vytrvalé úsilí o zastavení protiprávních činností namířených proti Řecku a Kypru, bude pokračovat v pozitivním politickém programu EU–Turecko. Ale v případě, že znovu dojde k jednostranným krokům nebo provokacím porušujícím mezinárodní právo, využije EU k obraně vlastních zájmů i zájmů svých členských států veškerých nástrojů a možností, které má k dispozici.

EU je i nadále plně odhodlána prosazovat prohlášení EU a Turecka z roku 2016, které bylo nadále prováděno, mimo jiné v důsledku zvýšeného migračního tlaku na hranicích EU s Tureckem v únoru a březnu 2020. Prohlášení přineslo konkrétní výsledky při snižování přílivu nelegálních migrantů z Turecka, ztrát na životech v Egejském moři a tlaku na hranice EU. Prostřednictvím přesídlení rovněž poskytlo bezpečné a legální cesty do EU více než 28 000 osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Je třeba urychleně pokročit, pokud jde o obnovení a urychlení navracení migrantů z řeckých ostrovů. Ve všech těchto otázkách pokračovala otevřená a aktivní komunikace s Tureckem.

Spojené státy

Výsledek listopadových prezidentských voleb představuje jedinečnou příležitost navrhnout nový transatlantický program spolupráce založený na společných hodnotách, zájmech a globálním vlivu. Toto nové partnerství, předložené v prosincovém společném sdělení „Nový program EU a USA pro globální změnu“, umožní EU a Spojeným státům spolupracovat v oblasti zdraví, demokracie, změny klimatu a hospodářské prosperity, technologií a obchodu.

EU a Spojené státy jsou rovněž hlavními obchodními partnery. V srpnu se dohodly na zrušení nebo snížení cel na obchod v hodnotě 168 milionů eur. Balíček představuje první snížení cel v jejich obchodních vztazích za více než dvě desetiletí a je prvním krokem ke zmírnění napětí v oblasti obchodu, který připravuje půdu pro širší opatření k usnadnění obchodu mezi oběma bloky.

EU a Spojené státy pojí globální partnerství, které nemá obdoby. Mají dohromady téměř jednu miliardu obyvatel a každoročně na ně připadá třetina světového hrubého domácího produktu, třetina světového obchodu a 60% přímých zahraničních investic na světě. Jsou rovněž největšími dárci humanitární pomoci na světě a hlavními poskytovateli rozvojové pomoci.

Podpora lidských práv a demokracie na celém světě

Činnost EU po celém světě se řídí hodnotami dodržování lidských práv, demokracie a právního státu.

Na březnový návrh Komise a vysokého představitele Josepa Borrella Rada v listopadu schválila nový akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020 až 2024. Plán se zaměřuje na ochranu a posílení postavení jednotlivců, budování odolných, inkluzivních a demokratických společností a na podporu globálního systému pro lidská práva a demokracii. Členské státy se neshodly na usnadnění hlasování kvalifikovanou většinou v případě rozhodnutí o provádění plánu. Konkrétněji bude EU podporovat a chránit ty, kdo brání lidská práva, bude usilovat o zrušení trestu smrti a vytvoří nástroje pro rychlou reakci v případě ohrožení stávajících práv a svobod. Jednou z hlavních nových iniciativ v akčním plánu je zavedení globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, který Rada přijala v prosinci na základě právních aktů navržených vysokým představitelem Josepem Borrellem a Komisí.

Komise v listopadu přijala nový akční plán pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025 s cílem urychlit pokrok na tomto poli a posílit postavení žen v rámci vnější činnosti EU. Stanoví operační plán pro spolupráci EU se všemi zúčastněnými stranami (včetně mnohostranných, regionálních a vnitrostátních partnerů, partnerských vlád, občanské společnosti a soukromého sektoru) na prosazování rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen. Metou je dosáhnout rovného postavení žen a mužů, které bude zásadním předpokladem dosažení spravedlivého, udržitelného a inkluzivního celosvětového oživení, růstu a prosperity.

V roce 2020 mělo placené zaměstnání méně než 50% žen oproti 76% mužů. Ženy představují 80% osob vysídlených v důsledku dopadů změny klimatu V roce 2019 představovala rovnost žen a mužů jeden z cílů u 64,25% všech nových projektů (v hodnotě 8,7 miliardy eur). Do roku 2025 bude k rovnosti žen a mužů a k posílení postavení žen přispívat 85% všech nových vnějších činností.

V roce 2020 mělo placené zaměstnání méně než 50% žen oproti 76% mužů. Ženy představují 80% osob vysídlených v důsledku dopadů změny klimatu V roce 2019 představovala rovnost žen a mužů jeden z cílů u 64,25% všech nových projektů (v hodnotě 8,7 miliardy eur). Do roku 2025 bude k rovnosti žen a mužů a k posílení postavení žen přispívat 85% všech nových vnějších činností.

Humanitární a rozvojová pomoc

Rozpočet Komise na rozvojovou pomoc v roce 2020 činil celkem 15 miliard eur. Největší prioritou letošního roku bylo zmírnění dopadu pandemie COVID-19 v nejzranitelnějších zemích. EU se však rovněž angažovala v jiných oblastech, jako je boj proti invazi sarančí pustinných ve východní Africe nebo odpuštění dluhu pro některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa.

Evropský plán vnějších investic ve výši 5,1 miliardy eur má v zemích sousedících s EU a v Africe přinést investice ve výši více než 50 miliard eur. Z plánu již profitují jednotlivci, komunity a malé podniky a v roce 2020 byl plán přeorientován tak, aby pomohl reagovat na pandemii COVID-19. To zahrnovalo 400 milionů eur ve formě záruk pro nástroj pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19, celosvětovou iniciativu pro zajištění spravedlivého a rovného přístupu k očkovacím látkám proti tomuto onemocnění.

Navzdory mnoha komplikacím v letošním roce se humanitární pomoc EU i nadále dostala k milionům zranitelných osob. Na tuto pomoc byly vynaloženy 2 miliardy eur, přičemž největší podíl připadá na subsaharskou Afriku, kde v současné době potřebuje humanitární pomoc více než 18 milionů lidí, a následně na Sýrii, kde se nachází v nouzi více než 11 milionů lidí. EU je spolu s členskými státy i nadále největším světovým poskytovatelem humanitární pomoci.

Obchod

Přezkum obchodní politiky

Přístup EU k obchodu se musí řídit reakcí na nové globální výzvy a zkušenostmi získanými z koronavirové krize. V tomto kontextu zahájila Komise v létě přezkum stávající obchodní politiky, který zahrnoval veřejnou konzultaci a jehož cílem bylo dosáhnout konsenzu ohledně nové střednědobé strategie pro obchod EU.

Silná obchodní a investiční politika má zásadní význam pro podporu hospodářského oživení, vytváření kvalitních pracovních míst a ochranu podniků v EU před nekalými praktikami doma i v zahraničí. Podporuje rovněž širší priority v oblasti udržitelnosti, změny klimatu, digitální ekonomiky a bezpečnosti. EU je silným zastáncem obchodního systému založeného na pravidlech. V roce 2020 vedla proces vytvoření mnohostranného prozatímního ujednání o odvolání při rozhodčím řízení, aby členové Světové obchodní organizace mohli pokračovat v řešení sporů, i když odvolací orgán této organizace stále není schopen fungovat. Toto ujednání vstoupilo v platnost v dubnu a do konce roku 2020 se k němu připojilo 23 členů Světové obchodní organizace a EU.

Prosazování obchodní politiky

V červenci Komise jmenovala svého prvního vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod s cílem posílit agendu EU v oblasti provádění a prosazování pravidel, a to v rámci EU i celosvětově. Úředník zajistí, aby partneři plně dostáli svým závazkům a aby vývozci z EU, zejména malé a střední podniky, mohli plně využívat výhod obchodních dohod EU. Rovněž posílí prosazování závazků v oblasti udržitelného rozvoje, zejména v souvislosti s klimatem a pracovními právy.

V červenci EU aktualizovala balíček opatření na ochranu ocelářského průmyslu EU. Ochranná opatření, která vyplývají z přezkumu z roku 2018, mají chránit výrobní odvětví před možnými dopady, které mohou způsobit mimo jiné zahraniční výrobci oceli, kteří přesměrovávají přebytečnou výrobu do EU v návaznosti na omezení dovozu oceli a hliníku ze strany USA.

EU a Mexiko

Dne 28. dubna byla uzavřena jednání mezi EU a Mexikem o nové obchodní dohodě. Dohodu ještě musí EU a Mexiko podepsat a ratifikovat.

Mexiko je největším obchodním partnerem EU v Latinské Americe, představuje bilaterální obchod se zbožím v hodnotě 66 miliard eur (2019) a obchod službami ve výši 19 miliard eur (2018). Od roku 2001, kdy původní dohoda vstoupila v platnost, se obchod se zbožím mezi EU a Mexikem téměř ztrojnásobil a roční objem vývozu zboží z EU dosáhl téměř 40 miliard eur.

Podle nové dohody bude prakticky veškerý obchod se zbožím mezi EU a Mexikem osvobozen od cla. Nová dohoda obsahuje progresivní pravidla pro udržitelný rozvoj a závazek účinně provádět Pařížskou dohodu o klimatu. Jedná se rovněž o první dohodu mezi EU a latinskoamerickými zeměmi, která zahrnuje ochranu investic. Obchodní dohoda je součástí širší globální dohody mezi EU a Mexikem, která zahrnuje rovněž lidská práva a politickou a rozvojovou spolupráci. Jedná se o první obchodní dohodu EU, která obsahuje ustanovení o boji proti korupci, včetně opatření proti úplatkářství a praní peněz.

Obchodní dohoda mezi EU a Vietnamem

Dne 1. srpna vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Vietnamem. Obchodní dohoda postupně zruší cla na 99 % veškerého zboží, s nímž se obchoduje mezi oběma ekonomikami, a společnosti z EU budou nyní moci ve Vietnamu investovat a ucházet se o státní zakázky za stejných podmínek jako jejich místní konkurenti. Dohoda rovněž obsahuje silná, právně závazná a vymahatelná ustanovení o udržitelném rozvoji s cílem zaručit dodržování pracovních práv, ochranu životního prostředí a provádění Pařížské dohody o klimatu.

Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem rok od uzavření

Dne 1. února jsme oslavili první výročí dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem. Díky této dohodě již posílil obchod, přičemž vývoz z EU do Japonska se v prvních 12 měsících provádění (do konce ledna 2020) meziročně zvýšil o 5 %. Dohoda odstraňuje většinu cel ve výši 1 miliardy eur, která Japonsko každoročně ukládá na dovoz z EU. Od prvního dne mohlo více než 90 % vývozu EU vstoupit do Japonska bezcelně. Jakmile bude dohoda plně provedena, zruší Japonsko cla na 97 % zboží dováženého z EU a roční objem obchodu mezi EU a Japonskem by se mohl zvýšit o téměř 36 miliard eur.

Ostatní probíhající obchodní jednání

EU pokračovala v jednáních o obchodních dohodách s Austrálií a Novým Zélandem. V prvním případě proběhla čtyři kola jednání, v druhém případě tři. EU uspořádala jedno kolo jednání s Indonésií a tři kola jednání s Komorami, Madagaskarem, Mauriciem, Seychelami a Zimbabwe s cílem prohloubit s nimi stávající dohody o hospodářském partnerství.

EU jako mnohostranný partner

K řešení stále rostoucího počtu globálních výzev potřebuje EU účinný a silnější mnohostranný systém. Ačkoli multilateralismus byl v posledních letech oslaben, EU je i nadále neochvějným zastáncem mezinárodního řádu založeného na pravidlech, v jehož středu stojí OSN.

V tomto ohledu byl rok 2020 představující 75. výročí OSN klíčovým rokem, neboť celosvětový dopad pandemie ukázal, že je třeba posílit mezinárodní spolupráci mezi vědci, ekonomy a tvůrci politik v rámci OSN, Světové zdravotnické organizace a Mezinárodního měnového fondu a v rámci G7, G20 a dalších mezinárodních fór.

EU podpořila výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese k celosvětovému příměří s ohledem na pandemii COVID-19 a nadále zastávala vedoucí úlohu při mobilizaci mezinárodního společenství ve znepokojivých situacích, spoluorganizovala důležité konference o Súdánu, Sýrii a Venezuele.

Zdravotní politiky EU a Světové zdravotnické organizace se vzájemně doplňují, neboť spolupracují v oblasti COVID-19, prevence budoucích pandemií a dalších zdravotních problémů. Spolupráce se například vztahuje na oblasti, jako je boj proti rakovině, inovace ve zdravotnických systémech a bezpečnost potravin.

EU se rovněž zasazuje o hlubokou reformu Světové obchodní organizace (WTO), aby Evropa mohla i nadále využívat příležitosti, které nabízí globální otevřenost a integrace, a zároveň odstraňovat slabá místa našich ekonomických a politických systémů.

Spojené království vystoupilo z Evropské unie dne 31. ledna 2020 poté, co EU a Spojené království ratifikovaly dohodu o vystoupení. Dohoda, která stanoví podmínky řádného vystoupení Spojeného království z EU v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii, vstoupila v platnost dne 1. února 2020. Znamenala začátek přechodného období do 31. prosince 2020, během něhož Spojené království zůstalo členem jednotného trhu a celní unie. Cílem bylo poskytnout čas k jednání o novém a spravedlivém partnerství pro budoucnost na základě politického prohlášení dohodnutého mezi EU a Spojeným královstvím v říjnu 2019.

Dne 25. února Rada schválila zahájení jednání se Spojeným královstvím, formálně jmenovala Komisi vyjednavačem za EU a přijala směrnice pro jednání, které stanoví rozsah budoucího partnerství a zahrnují oblasti, jako je obchod, rybolov, bezpečnost a obrana, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech. Michel Barnier, vedoucí pracovní skupiny Evropské komise pro vztahy se Spojeným královstvím, pokračoval ve své úloze hlavního vyjednavače EU.

Jednání mezi EU a Spojeným královstvím byla zahájena v Bruselu dne 2. března o většině témat, na něž se vztahuje politické prohlášení, s výjimkou zahraniční a bezpečnostní politiky, o níž Spojené království odmítlo zahájit jednání. Jednání pokračovala navzdory obtížím, které způsobilo vypuknutí koronavirové pandemie. Jednací kola probíhala v dubnu, květnu a červnu prostřednictvím videokonference.

Dne 18. března zveřejnila Komise návrh právní dohody o ambiciózním, moderním a komplexním budoucím partnerství mezi EU a Spojeným královstvím, v němž byl mandát Rady ze dne 25. února převeden do právního textu.

Souběžně s jednáními o budoucím partnerství mezi EU a Spojeným královstvím pokračovala EU v činnosti s cílem zajistit, aby všechny podniky, občané a orgány veřejné správy byli připraveni na nevyhnutelná narušení, která by 1. ledna 2021 v důsledku rozhodnutí Spojeného království opustit jednotný trh EU a celní unii vznikla.

Dne 24. prosince dosáhli vyjednavači EU a Spojeného království dohody o znění nové dohody o obchodu a spolupráci upravující jejich vzájemné vztahy.

Dne 29. prosince Rada přijala rozhodnutí o podpisu dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím a jejím prozatímním provádění ode dne 1. ledna 2021 až do doby, kdy Evropský parlament udělí svůj souhlas a dohoda bude rozhodnutím Rady uzavřena.

Obě strany dohodu podepsaly dne 30. prosince 2020. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel dohodu podepsali v Bruselu jménem Evropské unie před úplnou ratifikací ze strany EU v roce 2021 a předseda vlády Boris Johnson dohodu podepsal v Londýně jménem Spojeného království.

Ačkoli nová dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nebude v žádném případě odpovídat úrovni spolupráce, která existovala v době, kdy bylo Spojené království členem EU, jde značně nad rámec tradičních dohod o volném obchodu a představuje pevný základ pro zachování dlouhodobého přátelství a pokračující spolupráce.

Sestává z:

1. bezprecedentní dohody o volném obchodu,
2. ambiciózní spolupráce v hospodářských, sociálních, environmentálních a rybolovných otázkách jakožto nedílné součásti nového hospodářského partnerství,
3. úzkého partnerství pro bezpečnost občanů a
4. zastřešujícího správního rámce.

Dohoda odráží skutečnost, že Spojené království opouští unijní prostředí společných pravidel, dohledu a donucovacích mechanismů, a proto již nemůže požívat výhod plynoucích z členství v jednotném trhu.

Dohoda každé straně uděluje práva a povinnosti, přičemž plně respektuje jejich regulační a rozhodovací samostatnost.

Na žádost Spojeného království se dohoda nevztahuje na spolupráci v oblasti zahraniční politiky, vnější bezpečnosti a obrany, přestože to politické prohlášení původně předpokládalo.

Jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v červenci, Komise v prosinci navrhla vytvořit rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu s celkovým rozpočtem ve výši 5 miliard eur, která by pomohla čelit nepříznivým hospodářským a sociálním důsledkům v nejvíce postižených členských státech a odvětvích.

Pandemie COVID-19

V první polovině roku 2020 se Evropský parlament a Rada zaměřily na rozhodnutí související s pandemií, která byla většinou přijímána prostřednictvím schůzí na dálku. Vedoucí představitelé se v průběhu roku setkali prostřednictvím videokonference, aby koordinovali reakci EU na koronavirus, a mnoho zásadních návrhů bylo přijato v rekordním čase. Kromě toho uspořádala Evropská rada několik osobních setkání za účelem projednání reakce na pandemii a dalších otázek, včetně dlouhodobého rozpočtu EU, vztahů mezi EU a Spojeným královstvím, bezpečnosti, změny klimatu a zahraničních věcí.

Na straně Parlamentu zahrnovala některá rozhodnutí přijatá v rekordním čase schválení investiční iniciativy pro reakci na koronavirus a mimořádné finanční podpory pro odvětví zdravotní péče a zároveň zajistila, aby se Fond solidarity EU vztahoval na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Od března se všechna plenární zasedání konala v Bruselu. Od října byly schůze hybridní, přičemž účastníci, kteří nemají sídlo v Bruselu, se připojili na dálku k účastníkům, kteří byli přítomni v jednacím sále. Komise byla na těchto zasedáních vždy fyzicky přítomna. Řadu fyzických zasedání Rady nahradily v první polovině roku videokonference. Výbor stálých zástupců se v průběhu roku scházel osobně, aby zajistil kontinuitu práce Rady. Parlament i Rada jednaly mimořádně rychle, aby přijaly opatření, která měla okamžitý pozitivní dopad na občany, podniky a regiony.

Pandemie rovněž silně ovlivnila činnost Evropského hospodářského a sociálního výboru a Evropského výboru regionů. Oba výbory přijaly několik příslušných stanovisek a v dubnu 2020 zahájil Výbor regionů platformu pro výměnu názorů na podporu spolupráce mezi regiony a městy v celé Evropě. Evropský hospodářský a sociální výbor začal udělovat Cenu za občanskou solidaritu a ocenil 28 iniciativ, které řeší následky koronavirové krize.

Dohoda o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027 a Next Generation EU

Koncem podzimu 2020 Evropský parlament a Rada s podporou Evropské komise dosáhly dohody a následně přijaly největší balíček, který kdy byl financován z rozpočtu EU, ve výši 1,8 bilionu eur. V reakci na krizi COVID-19 a její následky pomůže balíček k tomu, aby Evropa po obnově byla ekologičtější, digitálnější a odolnější a lépe připravená na současné i budoucí výzvy.

Základní fakta a čísla

• Dlouhodobý rozpočet na období 2021–2027 ve výši 1,074 bilionu eur (v cenách roku 2018) ve spojení s dočasným nástrojem pro zpětné získání prostředků Next Generation EU ve výši 750 miliard eur.
• Více než 50 % rozpočtové částky bude použito na podporu modernizace prostřednictvím politik, které zahrnují podporu výzkumu a inovací, a to s využitím programu Horizont Evropa, spravedlivou klimatickou a digitální transformaci z Fondu pro spravedlivou transformaci a programu Digitální Evropa a připravenost, oživení a odolnost z facility na podporu oživení a odolnosti, kapacit rescEU a nového programu v oblasti zdraví EU4Health.
• Dlouhodobé politiky, jako je soudržnost a společná zemědělská politika, budou modernizovány a budou i nadále dostávat značné finanční prostředky z rozpočtu EU s cílem podpořit ekologickou a digitální transformaci.
• Celkem 30 % finančních prostředků EU v rámci iniciativy Next Generation EU i dlouhodobého rozpočtu musí být vynaloženo na boj proti změně klimatu. Balíček rovněž věnuje zvláštní pozornost ochraně biologické rozmanitosti a začleňování hlediska rovnosti žen a  mužů.
• Klíčové programy, včetně programů Erasmus+, EU4Health a Horizont Evropa, budou ve srovnání s dohodou přijatou na zvláštním zasedání Evropské rady v červenci 2020 posíleny na 15 miliard eur.

Poprvé bude mít EU zvláštní mechanismus na ochranu svého rozpočtu před porušováním zásad právního státu – návrh nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Poskytne dodatečnou úroveň rozpočtové ochrany. Komise přijme pokyny k některým aspektům uplatňování nařízení. Nařízení se mezitím použije ode dne 1. ledna 2021. Tímto mechanismem nebudou negativně ovlivněni koneční příjemci finančních prostředků EU v dotčeném členském státě.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Dlouhodobý rozpočet EU bude i nadále hrát klíčovou úlohu při podpoře hospodářského oživení a zajišťování toho, aby tradiční příjemci finančních prostředků EU měli dostatek prostředků ke své další práci během velmi náročného období pro všechny. Na jednotný trh, inovace a digitální oblast je vyčleněno 132,8 miliardy eur ve víceletém finančním rámci a 10,6 miliardy eur v nástroji Next Generation EU. Celková částka pro tento okruh tedy činí 143,4 miliardy eur. Na soudržnost, odolnost a hodnoty je vyčleněno 377,8 miliardy eur ve víceletém finančním rámci a 721,9 miliardy eur v nástroji Next Generation EU. Celková částka pro tento okruh tedy činí 1099,7 miliardy eur. Na přírodní zdroje a životní prostředí je vyčleněno 356,4 miliardy eur ve víceletém finančním rámci a 17,5 miliardy eur v nástroji Next Generation EU. Celková částka pro tento okruh tedy činí 373,9 miliardy eur. Na migraci a správu hranic je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 22,7 miliardy eur. S financováním z nástroje Next Generation EU se nepočítá. Celková částka pro tento okruh tedy činí 22,7 miliardy eur. Na bezpečnost a obranu je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 13,2 miliardy eur. S financováním z nástroje Next Generation EU se nepočítá. Celková částka pro tento okruh tedy činí 13,2 miliardy eur. Na sousedství a svět je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 98,4 miliardy eur. S financováním z nástroje Next Generation EU se nepočítá. Celková částka pro tento okruh tedy činí 98,4 miliardy eur. Na evropskou veřejnou správu je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 73,1 miliardy eur. S financováním z nástroje Next Generation EU se nepočítá. Celková částka pro tento okruh tedy činí 73,1 miliardy eur. Celková výše prostředků pro všechny okruhy ve víceletém finančním rámci činí 1074,3 miliardy eur a celková výše prostředků pro všechny okruhy v nástroji Next Generation EU činí 750,0 miliardy eur. Souhrnná výše finančních prostředků, jež je k dispozici ve víceletém finančním rámci, činí tedy 1824,3 miliardy eur. Zdroj: Evropská komise.

Souběžně s tím pokročila práce na odvětvových právních předpisech zavádějících nové programy EU. Koncem roku 2020 byly uzavřeny politické dohody o většině iniciativ, včetně nástroje na podporu oživení a odolnosti, programu Horizont Evropa, nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nového programu EU4Health. Očekává se, že programy budou formálně přijaty počátkem roku 2021.

Institucionální záležitosti

Radě předsedalo Chorvatsko a poté Německo. Chorvatské předsednictví úspěšně zajistilo rychlé přijetí návrhů souvisejících s onemocněním COVID-19 v rámci okamžité reakce na krizi, včetně investičních iniciativ pro reakci na koronavirus, podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v rámci iniciativy pro mimořádné události a doporučení Rady o cestách do EU, které nejsou nezbytně nutné. Dalším klíčovým milníkem v první polovině roku bylo březnové zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. Za německého předsednictví byly klíčovými úspěchy finalizace víceletého finančního rámce/balíčku pro obnovu a uzavření jednání o obchodní dohodě se Spojeným královstvím. Evropská rada rovněž dosáhla dohody o ambicióznějším cíli v oblasti klimatu do roku 2030 a zabývala se napjatou situací v Bělorusku, v jehož případě třikrát uložila sankce.

Po létě se pozornost Parlamentu zaměřila na institucionální záležitosti, počínaje prvním projevem o stavu Unie, který dne 16. září pronesla předsedkyně von der Leyenová. Po odstoupení Phila Hogana z Komise schválil Parlament v říjnu jako komisařku Mairead McGuinnessovou. Mairead McGuinnessová je nyní komisařkou pro finanční služby, finanční stabilitu a unii kapitálových trhů.

Rok 2020 byl rokem obměny Evropského hospodářského a sociálního výboru a Evropského výboru regionů. Po brexitu se počet členů snížil z 350 na 329 a vyměnilo se přibližně 40 % členů. Předsedou Evropského výboru regionů byl 12. února zvolen Apostolos Tzitzikostas a do čela Evropského hospodářského a sociálního výboru byla dne 28. října zvolena Christa Schweng.

Obraťte se na EU

Osobně

Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Telefonicky nebo e-mailem

Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

— prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),

— na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo

— e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs

Vyhledávání informací o EU

On-line

Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs

Publikace EU

Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty

Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu

Veřejně přístupná data od EU

Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.

O této publikaci

IDENTIFIKÁTORY

EU v roce 2020 - Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie

Interaktivní verze této publikace, která obsahuje odkazy na obsah on-line, je ke stažení ve formátech PDF, EPUB a HTML na adrese:
http://europa.eu/general-report/cs

EU v roce 2020 - Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie
Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Redakční služba a cílená osvěta
1049 Brusel
BELGIE

Evropská komise přijala EU v roce 2020 – Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie dne 15. února 2021 pod značkou C(2021) 1002.

Evropská komise neodpovídá za jakékoli následky plynoucí z opakovaného použití této publikace.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

© Evropská unie, 2021

Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39).

Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC-BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.

K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.

FOTOGRAFIE

Veškeré fotografie © Evropská unie, pokud není uvedeno jinak.