Podpora EU určená pro uhelné regiony Její zaměření na socioekonomickou a energetickou transformaci je jen omezené

Shrnutí

I Uhlí bylo v EU po celá desetiletí klíčovým zdrojem energie. Snížení těžby uhlí vedlo hlavně před rokem 2000 k výraznému poklesu počtu zaměstnanců v tomto odvětví. Zelená dohoda EU označila postupné ukončení využívání uhlí k výrobě energie za zásadní činitel pro dosažení klimatických cílů do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

II Při auditu jsme zkoumali, zda podpora EU účinně přispěla k socioekonomické a energetické transformaci v regionech EU, jejichž uhelný průmysl je v útlumu. Audit jsme provedli na vzorku sedmi regionů EU a týkal se více než 12,5 miliardy EUR přidělených do druhé poloviny roku 2021 z fondů EU podle finančního rámce na období 2014–2020. Předpokládáme, že výsledky a doporučení přispějí k nákladově efektivnímu provádění Fondu pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je zmírnit socioekonomický a environmentální dopad přechodu ke klimatické neutralitě, včetně postupného ukončení využívání uhlí.

III Dospěli jsme k závěru, že podpora EU poskytovaná uhelným regionům měla na tvorbu pracovních míst a transformaci energetiky jen omezené zaměření a dopad a že navzdory celkovému pokroku zůstává uhlí v některých členských státech významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

IV Propuštění pracovníci v uhelném průmyslu se ve většině regionů zařazených do auditu setkávali s celkově pozitivní situací na trhu práce. Měli k dispozici kurzy odborné přípravy podporované z Evropského sociálního fondu, avšak chybí údaje o jejich účasti. Počet pracovních míst vytvořených přímo v těchto regionech díky investicím z Evropského fondu pro regionální rozvoj byl poměrně nízký, zejména ve srovnání s celkovým počtem nezaměstnaných v nich. Zjistili jsme, že ve většině regionů v našem vzorku neměly financované projekty významný dopad na úspory energie nebo na kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

V Komise od roku 2018 nabízí uhelným regionům různé druhy odborné pomoci. EU rovněž zřídila Fond pro spravedlivou transformaci ve výši 19,3 miliardy EUR, ale neposoudila rozsah potřebného financování. Zjistili jsme, že členské státy mají problémy čerpat dostupné financování ve stanoveném časovém rámci, a napomáhat tak účinné transformaci. Tyto nedostatky a problémy s sebou nesou riziko, že prostředky určené na zmínění socioekonomických a environmentálních nákladů transformace by mohly být vynaloženy, aniž transformace fakticky proběhne. Toto riziko se ještě zvýšilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

VI Zjistili jsme, že emise CO₂ ze spalování uhlí se významně snížily, ale že domácí uhlí bylo někdy nahrazeno dovozem nebo jinými fosilními palivy. Vykazování emisí metanu z uzavřených nebo opuštěných dolů není dostatečně spolehlivé. Tímto problémem se zabývá návrh Komise zveřejněný v prosinci 2021. S výjimkou Německa využívaly členské zařazené do auditu metan z uzavřených nebo opuštěných dolů k výrobě energie jen okrajově.

VII Doporučujeme Komisi, aby:

1. kontrolovala, zda se Fond pro spravedlivou transformaci využívá účinně a efektivně ke zmírňování socioekonomického dopadu přechodu ke klimatické neutralitě v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku;
2. sdílela osvědčené postupy, které se týkají měření a řízení emisí metanu z uzavřených nebo opuštěných uhelných dolů.

Úvod

Útlum uhelného průmyslu a jeho dopad na zásobování energií a zaměstnanost

01 Uhlí bylo největším jednotlivým zdrojem energie pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2013, kdy je předstihla obnovitelná energie (viz obrázek 1). V roce 2020 připadalo na uhlí téměř 14 % elektřiny a druhotného tepla vyrobených v EU¹.

02 Existují dva hlavní druhy uhlí: hnědé uhlí (včetně lignitu) a černé uhlí (včetně energetického uhlí, koksovatelného uhlí a antracitu). Hnědé uhlí se těží převážně v povrchových dolech, zatímco černé uhlí se většinou těží hlubinným způsobem. Obrázek 2 znázorňuje, jak se těžba a používání uhlí vyvíjely od roku 1990. Hnědé uhlí se těží a používá v EU a dovoz je zanedbatelný.

03 Spotřeba černého uhlí ve 27 členských státech EU klesla z 390 milionů tun v roce 1990 na 144 milionů tun v roce 2020. V roce 2020 se 61 % černého uhlí spotřebovaného v EU dovezlo, přičemž téměř 54 % tohoto dovozu pocházelo z Ruska. Příloha obsahuje informace o spotřebě a těžbě uhlí v jednotlivých členských státech v letech 2010, 2015 a 2020.

04 Podle studie z roku 2021² se v roce 2018 76 % uhlí spotřebovaného v EU používalo na výrobu elektřiny a tepla a 24 % na výrobu energie a materiálů v průmyslu (většinou v železářském a ocelářském).

05 Snížení těžby uhlí vedlo k výraznému poklesu počtu osob zaměstnaných v tomto odvětví (viz příklady v tabulce 1). Nejvíce počet zaměstnanců klesal před rokem 2000. Podle studie z roku 2021³ bylo v roce 2018 přibližně 159 000 osob zaměstnáno přímo v těžbě uhlí, 49 000 v uhelných elektrárnách a odhadovaných dalších 130 000 pracovních míst existovalo v dodavatelském řetězci. V tom roce představoval uhelný průmysl méně než 0,2 % zaměstnaných obyvatel EU.

06 Ve studii Komise z roku 2021⁴ se uvádí, že uzavírání uhelných dolů bylo výsledkem různých faktorů: neefektivní a nákladné těžby uhlí, poměrně levného dováženého černého uhlí a rostoucí nestálosti cen koksovatelného uhlí na mezinárodních trzích. Ve studii se rovněž odhadovalo, že přibližně 86 000 pracovních míst v těžbě uhlí, které představují více než polovinu celkového počtu pracovních míst v odvětví, je po roce 2020 kvůli možnému uzavření nekonkurenceschopných dolů ohroženo zánikem.

Negativní dopad těžby a spalování uhlí na zdraví, životní prostředí a klima

07 Těžba a spalování uhlí mají významné negativní dopady na zdraví, životní prostředí a klima. Ve studii z roku 2018⁵ se uvádí, že je spolehlivě doloženo, že existuje spojitost mezi těžbou uhlí a širokým spektrem onemocnění u lidí, kteří žijí v blízkosti těžebních činností.

08 Spalování uhlí negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší na mnoha místech v EU. Podle Evropské agentury pro životní prostředí způsobily jemné částice (PM_2,5) v roce 2019 v EU více než 300 000 předčasných úmrtí⁶. Hlavním zdrojem těchto emisí jsou kotle a kamna v obytných domech spalující pevná paliva, včetně uhlí, které v roce 2019 způsobily více než polovinu všech emisí jemných částic⁷.

09 Podle roční inventury skleníkových plynů v EU⁸, která zahrnuje i Spojené království a Island, bylo spalování uhlí v roce 2019 odpovědné za 15 % emisí skleníkových plynů (kromě emisí a propadů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a emisí z mezinárodní letecké dopravy). Těžba uhlí, zejména v hlubinných dolech, rovněž vede k emisím metanu, které – nejsou-li ztlumeny – pokračují i po uzavření dolů, i když v menším množství. Emise metanu z těžby uhlí a z uzavřených dolů v roce 2019 představovaly odhadem 0,7 % celkových emisí skleníkových plynů ve výši 4 067 milionů tun ekvivalentu CO₂⁹.

10 K možným negativním dopadům těžby na životní prostředí patří ničení krajiny a přírodních stanovišť, kontaminace podzemních vod, znečištění vody, eroze půdy a chemické znečištění a znečištění prachem. Spalování uhlí rovněž vytváří velké množství pevného odpadu obsahujícího kontaminující látky, jako je rtuť, uran, thorium, arsen a další těžké kovy.

Snižování státní podpory pro odvětví těžby uhlí

11 Státní podpora je přímá či nepřímá státní podpora pro podnik nebo organizaci, která je zvýhodňuje před konkurencí. Odvětvová pravidla na období 2003–2010¹⁰ umožňovala poskytovat uhelnému průmyslu státní podporu, aby bylo zajištěno zásobování energií v EU. Podle studie z roku 2014¹¹ byla producentům černého uhlí v EU v období 2000–2012 vyplacena státní podpora ve výši 87 miliard EUR.

12 V roce 2010 rozhodla Rada o přechodných pravidlech pro uhelný průmysl k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů v období 2011–2027¹². Podle tohoto rozhodnutí Rady se státní podpora považuje za slučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, pokud pokrývá:

• běžné výrobní ztráty uhelných těžebních jednotek („podpora na uzavření“) do roku 2018 za podmínky, že podporované doly budou do konce roku 2018 uzavřeny,
• náklady vzniklé uzavřením uhelných těžebních jednotek („podpora na pokrytí mimořádných nákladů“), k němuž došlo v minulosti nebo k němuž dojde do roku 2027. K druhům nákladů, na něž se tato státní podpora vztahuje, patří sociální dávky vyplývající z propuštění pracovníků nebo jejich nuceného odchodu do důchodu a náklady související s přeměnou nebo změnou účelu těžebních lokalit.

13 Od roku 2011 zveřejnila Komise 21 rozhodnutí týkajících se deseti členských států, pokud jde o soulad s pravidly státní podpory podle rozhodnutí Rady z roku 2010. Komise nás informovala, že v období 2011–2020 byla těžebním společnostem v osmi členských státech vyplacena státní podpora ve výši téměř 19,3 miliardy EUR.

Stále ambicióznější agenda EU v oblasti klimatu

14 V roce 2015 stanovila Pařížská dohoda celosvětový cíl v oblasti zmírňování změny klimatu, kterým je omezit globální oteplování „výrazně pod“ hranici 2 °C a usilovat o jeho udržení na 1,5 °C. EU a její členské státy dohodu ratifikovaly v roce 2016. V roce 2019 zveřejnila Komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, jejímž cílem je „transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje“. Zelená dohoda označila postupné ukončení využívání uhlí jako zásadní pro dosažení klimatických cílů do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

15 V roce 2021 přijala EU svůj právní rámec pro klima, který stanoví závazný cíl EU dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050. Stanovila rovněž průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise o nejméně 55 % (ve srovnání s rokem 1990)¹³.

16 Po ruské invazi na Ukrajinu, ke které došlo v únoru 2022, Komise uznala, že před tím, než přejdou na obnovitelné zdroje, budou země možná muset krátkodobě zvýšit spotřebu uhlí, aby se vyhnuly závislosti na fosilním plynu, a to za podmínky, že budou dodrženy cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. Komise také uvedla, že EU by měla přechod na obnovitelné zdroje energie urychlit¹⁴.

Finanční prostředky EU pro uhelné regiony

17 Těžba uhlí v EU se soustřeďuje do určitých regionů v členských státech. V roce 2018 se uhlí stále aktivně těžilo ve 29 regionech NUTS 2 v 11 zemích EU (viz obrázek 3).

18 Charakteristiky těchto uhelných regionů se liší.

• V některých regionech se uhelný průmysl rozkládá ve velké zeměpisné oblasti (například v Asturii ve Španělsku a ve Slezsku v Polsku). V jiných je více soustředěn v menších oblastech (například Palencia a León ve Španělsku a mikroregion údolí Jiu v Rumunsku).
• Některé uhelné regiony se nacházejí v zastavěných oblastech nebo v jejich blízkosti, zatímco jiné se nacházejí ve vzdálenějších venkovských oblastech.
• V některých uhelných regionech uhelný průmysl, který je často přímo napojen na výrobu energie a tepla, dominuje hospodářství, zatímco v jiných je součástí rozmanitějšího průmyslového prostředí.
• Některé uhelné regiony mají díky svým zeměpisným nebo socioekonomickým vlastnostem značný potenciál, pokud je o využívání obnovitelných zdrojů energie¹⁵.

19 Až do nedávného zavedení Fondu pro spravedlivou transformaci (viz bod 45) nenabízela EU pro bývalé či současné uhelné regiony žádný zvláštní program financování. V souvislosti se socioekonomickou a energetickou transformací, která by měla řešit cíle v oblasti klimatu a důsledky uzavírání dolů, měly členské státy kromě národního a regionálního financování přístup i ke zdrojům z následujících evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI):

• Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) s rozpočtem na období 2014–2020 ve výši 228 miliard EUR, který má posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v EU snižováním rozdílů mezi regiony. Mezi hlavní podporované oblasti patří inovace a výzkum, digitální agenda, malé a střední podniky a nízkouhlíkové hospodářství.
• Evropského sociálního fondu (ESF) s rozpočtem na období 2014–2020 ve výši 100 miliard EUR, který má podporovat udržitelnou a kvalitní zaměstnanost a mobilitu pracovních sil.
• Fondu soudržnosti (FS) s rozpočtem na období 2014–2020 ve výši 61 miliard EUR pro 15 členských států, který má zmenšovat hospodářské a sociální rozdíly a podporovat udržitelný rozvoj. Z fondu se podporuje zlepšování transevropských dopravních sítí a projekty spadající pod priority EU v oblasti životního prostředí.

20 Klíčovými strategickými dokumenty členských států pro čerpání těchto fondů jsou dohody o partnerství a operační programy. Některé operační programy jsou řízeny centrálně v členských státech a jiné jsou řízeny regionálně. Komise poskytuje pokyny, schvaluje tyto plánovací dokumenty a dohlíží na jejich provádění. Regionální a vnitrostátní orgány odpovídají za plánování a provádění socioekonomické a energetické transformace uhelných regionů a také za využívání fondů ESI k tomuto účelu.

21 Podle informací získaných ze sedmi regionů, které byly předmětem našeho auditu (viz obrázek 4 po bodu 25), se z fondů ESI uvedených v bodě 19 budou podle finančního rámce na období 2014–2020 podporovat projekty v těchto regionech částkou vyšší než 12,5 miliardy EUR.

Rozsah a koncepce auditu

22 Tento audit pomáhá osvětlit úlohu fondů EU v socioekonomické a energetické transformaci regionů, jejichž uhelný průmysl je v útlumu. Socioekonomickou a energetickou transformací regionu se označuje změna zaměření hospodářství v uhelném regionu, jejímž cílem je nahradit pracovní místa zaniklá v důsledku postupného útlumu využívání uhlí a přejít k energetickým zdrojům slučitelným s cíli EU v oblasti klimatu. Výsledky a doporučení vzešlé z tohoto auditu mají přispět k nákladově efektivnímu provádění Fondu pro spravedlivou transformaci (FST).

23 Zkoumali jsme, zda podpora EU účinně přispěla k socioekonomické a energetické transformaci v regionech EU s uhelným průmyslem v útlumu. Zaměřili jsme se na to, zda:

• propuštěným pracovníkům v odvětvích spojených s uhlím byla poskytnuta odpovídající odborná příprava a pomoc,
• členské státy společně s Komisí určily potřeby socioekonomického rozvoje a podle toho pak na ně zaměřily finanční prostředky,
• se emise skleníkových plynů z energetického uhlí snižovaly v souladu s poklesem těžby energetického uhlí v EU.

24 Audit jsme provedli na vzorku sedmi regionů EU. Při posuzování čerpání fondů EU jsme se zaměřili na Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti na období 2014–2020. Zabývali jsme se i dalšími opatřeními na podporu uhelných regionů, včetně iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací a koncepce FST. V době auditu bylo ještě příliš brzy na to, začlenit do jeho rozsahu také plány spravedlivé územní transformace, o nichž se hovoří v bodě 47.

25 Důkazní informace jsme získali z:

• dokumentárních přezkumů a pohovorů se zástupci pěti generálních ředitelství Komise (GŘ pro hospodářskou soutěž, GŘ pro energetiku, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, GŘ pro regionální a městskou politiku a Společného výzkumného střediska) a s pracovníky sekretariátu iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací,
• přezkumu údajů o těžbě uhlí v EU, jejím využívání a souvisejících emisích skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie a o obyvatelstvu a hospodářské situaci regionů (převážně od Eurostatu),
• přezkumu různých studií posuzujících transformaci energetiky, emise metanu a celkovou situaci hospodářského rozvoje v našem vzorku sedmi uhelných regionů,
• pohovorů se zástupci sedmi vybraných uhelných regionů procházejících transformací v pěti členských státech (viz obrázek 4 níže) a také dokumentárních přezkumů strategií a dokumentů týkajících se čerpání fondů EU v období 2014–2020. Regiony jsme vybrali na základě počtu uhelných dolů uzavřených v letech 2010 až 2018 a počtu zaměstnanců těžebních společností v roce 2014.

Připomínky

Poptávka na trhu práce posílila vyhlídky na zaměstnání, avšak údaje nepostačují k posouzení toho, jak pracovníkům v uhelném průmyslu pomohla odborná příprava financovaná EU

26 Zkoumali jsme, zda orgány členských států poskytovaly propuštěným zaměstnancům v uhelném průmyslu odpovídající odbornou přípravu a podporu. Posuzovali jsme, zda:

• byla propuštěným pracovníkům nabídnuta dostatečná odborná příprava a podpora, aby si našli nové zaměstnání, a to s ohledem na počet propuštěných pracovníků a situaci na regionálních trzích práce,
• existovaly údaje umožňující posoudit přínos těchto činností.

Propuštění pracovníci v uhelném průmyslu se na trhu práce obecně setkávali s pozitivní situací

27 V uhelných regionech zařazených do našeho auditu představoval v roce 2020 počet osob zaměstnaných přímo v těžbě uhlí méně než 2 % zaměstnaného obyvatelstva s výjimkou Slezska (PL) a údolí Jiu (RO), kde představoval 4 % v prvním a 14 % ve druhém případě. Obrázek 5 znázorňuje pokles počtu osob přímo zaměstnaných v těžbě v letech 2014 až 2020. V některých regionech, například v Lužici (DE) a Slezsku (PL), se tohoto snížení počtu pracovníků dosáhlo přirozenou fluktuací zaměstnanců a odchody do důchodu, kdežto v jiných regionech, například v Moravskoslezsku (CZ), musely těžební společnosti pracovníky propustit.

28 Obrázek 6 ukazuje, jak se nezaměstnanost v uhelných regionech vyvíjela od roku 2005. Klesající míra nezaměstnanosti od roku 2014 naznačuje, že situace na trhu práce byla pro uchazeče o zaměstnání obecně pozitivní, což snižovalo pravděpodobnost, že pracovníci propuštění z uhelného průmyslu zůstanou nezaměstnaní. Do roku 2020 míra nezaměstnanosti poklesla pod 5 % ve všech regionech kromě dvou regionů ve Španělsku. Nezaměstnanost v těchto dvou regionech však byla nižší než celostátní míra (15,5 %). Přes tato zlepšení nemusí některé obtíže na trhu práce analýza míry nezaměstnanosti zachytit (viz rámeček 1).

29 S výjimkou Lužice (DE) a Asturie (ES) zaznamenaly ostatní regiony v našem vzorku v období 2013–2020 záporné migrační saldo. Jinými slovy, více lidí z regionu odešlo, než se v něm usadilo (viz obrázek 7). To rovněž částečně přispělo ke snížení míry nezaměstnanosti, neboť někteří nezaměstnaní se rozhodli z regionů přestěhovat a hledat si nová pracovní místa jinde.

Propuštění pracovníci v uhelném průmyslu měli k dispozici odbornou přípravu financovanou EU, avšak chybí údaje o jejich účasti

30 Obrázek 8 shrnuje podporu poskytnutou z Evropského sociálního fondu na vzdělávací kurzy a činnosti nabízené nezaměstnaným osobám, včetně propuštěných zaměstnanců těžebních společností v regionech, které jsou předmětem našeho auditu. Ve většině regionů byly na odbornou přípravu a rekvalifikaci nezaměstnaných osob a pracovníků v těžebním průmyslu čerpány i vnitrostátní prostředky.

31 V rámečku 2 jsou popsány dva projekty, které se zaměřily na bývalé pracovníky v uhelném průmyslu. Účastníci těchto projektů představovali méně než 2 % zrušených pracovních míst v odvětví těžby uhlí v kontrolovaných regionech. U těchto dvou podporovaných projektů v Moravskoslezsku (CZ) a Palencii a Leónu (ES) lze pozorovat, že se původně zaměřovaly na vyšší počet účastníků, než kolik se jich nakonec zúčastnilo.

32 Právní předpisy o ESF neukládaly členským státům povinnost vykazovat údaje týkající se bývalých zaměstnanců uhelného průmyslu samostatně. Příslušné orgány ve vybraných regionech nebyly schopny získat informace o bývalých zaměstnancích v uhelném průmyslu. Nebylo tedy možné stanovit počet propuštěných zaměstnanců v uhelném průmyslu, kteří se účastnili opatření financovaných EU, ani nakolik tato opatření pomohla účastníkům nalézt práci. Informace byly k dispozici pouze o velmi malém počtu cílených opatření, jako jsou opatření popsaná v rámečku 2 výše.

Členské státy čerpaly finanční prostředky EU určené na územní soudržnost bez zaměření na transformaci uhelných regionů

33 Zkoumali jsme, zda členské státy společně s Komisí určily potřeby socioekonomického rozvoje a podle toho pak na ně zaměřily finanční prostředky. Posuzovali jsme, zda:

• členské státy identifikovaly útlum těžby uhlí v analýze silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) ve svých operačních programech a vypracovaly strategické dokumenty zabývající se socioekonomickou transformací,
• členské státy s podporou Komise investovaly prostředky EU do opatření přispívajících k transformaci energetiky a rozvoji hospodářské struktury dotčených uhelných regionů a vytvářejících jednoznačné přínosy, jako je tvorba pracovních míst, zvyšování kapacit obnovitelných zdrojů a snižování spotřeby energie,
• po přijetí Pařížské dohody provedla Komise opatření na podporu uhelných regionů procházejících transformací v souladu s jejich konkrétními potřebami.

Většina transformačních strategií byla vypracována v nedávné době

34 Žádný předpis na úrovni EU nevyžadoval vypracovat socioekonomickou strategii nebo strategii transformace energetiky pro uhelné regiony na období 2014–2020. Domníváme se však, že vypracování takové strategie by bylo osvědčeným postupem, zejména proto, že všechny vybrané regiony s výjimkou Braniborska čelily výraznému poklesu těžby uhlí, která již nebyla životaschopnou činností. Tabulka 2 uvádí přehled socioekonomických strategií ve vybraných uhelných regionech. Při přezkumu transformačních strategií jsme zjistili, že ty z nich zveřejněné v letech 2018 až 2021 obsahují analýzu SWOT nebo jinou podobnou analýzu a že na jejich vypracování se podílely klíčové zúčastněné strany.

35 Oficiální závazky postupně utlumit využívání uhlí byly přijaty v letech 2016 až 2022 (viz obrázek 9) a přispěly k vypracování nedávných transformačních strategií ve vybraných regionech. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030 popisují, jak se členské státy hodlají zabývat otázkami jako energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a snižování emisí skleníkových plynů. Naposledy byly aktualizovány v roce 2019, takže dopad nejnovějších závazků se ve stávajících plánech ještě neodráží. Členské státy budou muset do června 2023 Komisi předložit návrh aktualizace svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu¹⁷.

Podpora z EFRR a FS byla k dispozici, ale její dopad na transformaci energetiky a zaměstnanost byl omezený

36 Obrázek 10 znázorňuje čerpání prostředků z EFRR ve vybraných uhelných regionech, včetně čerpání v rámci celostátních programů. V Lužici (DE), Palencii a Leónu (ES) a Malopolsku (PL) směřovala velká část finančních prostředků z EFRR do výzkumu, inovací a rozvoje podnikání. V údolí Jiu (RO), Slezsku (PL) a Moravskoslezsku (CZ) se značný podíl prostředků investoval do zlepšení sociální, zdravotní, vzdělávací a dopravní infrastruktury. Ve všech regionech kromě Lužice se více než 18 % financováni z EFRR vynaložilo na opatření, jejichž cílem bylo zlepšit životní prostředí, jako jsou čistírny odpadních vod, nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Do posledního čtvrtletí roku 2021 sedm regionů zařazených do našeho auditu schválilo podporu EU na financování projektů EFRR ve výši 9,5 miliardy EUR.

37 Ve čtyřech regionech bylo kromě financování z EFRR na podporu projektů čerpáno 2,5 miliardy EUR z Fondu soudržnosti. V údolí Jiu (RO) byl objem tohoto financování značný, neboť představoval 46 % celkových výdajů v tomto regionu z Fondu soudržnosti a EFRR. Podporované projekty byly zaměřeny na renovaci a modernizaci vodovodního a kanalizačního systému v župě Hunedoara. Ve Slezsku (PL) představoval Fond soudržnosti 28 % a v Malopolsku (PL) 22 % celkového objemu těchto dvou fondů, přičemž většina prostředků z nich byla vynaložena na výstavbu železnic, dálnic a silnic spadajících pod transevropskou dopravní síť. V Moravskoslezsku (CZ) představoval Fond soudržnosti 14 % těchto dvou fondů dohromady a byl také z velké části využíván na podporu projektů v oblasti dopravní infrastruktury.

38 Tabulka 3 uvádí počet pracovních míst, která mají být vytvořena přímo s podporou z EFRR, podle údajů obdržených od řídicích orgánů. Jejich počet (méně než 5 %) je ve srovnání s průměrnou nezaměstnaností ve vybraných regionech nízký. Tím že EFRR stimuluje poptávku po výrobcích a službách pro dotované projekty také nepřímo vytváří pracovní místa, avšak údaje o takto nepřímo vytvořených pracovních místech nejsou k dispozici.

39 Ve zprávě Evropské komise z roku 2020¹⁸ se posuzoval potenciál bývalých uhelných regionů na úrovni NUTS 2 investovat do obnovitelných zdrojů energie a vytvářet díky těmto čistým technologiím pracovní místa. Sedm vybraných regionů bylo posouzeno následovně.

• Braniborsko (Lužice) (DE), Asturie (ES) a Kastilie a León (Palencia a León) (ES) jsou regiony s vysokým potenciálem zaměstnanosti díky zavádění čistých technologií.
• Malopolsko (PL) a region Západ (údolí Jiu) by mohly do roku 2030 pomalu rozvíjet zaměstnanost díky čistým technologiím, ale potenciál těchto technologií vytvářet pracovní místa by mohl být zcela naplněn až v roce 2050.
• Moravskoslezsko (CZ) a Slezsko (PL) jsou schopny nahradit pracovní místa související s uhlím zaměstnaností v odvětví čistých technologií jen v omezeném rozsahu.

40 Fondy EU obvykle nedotují větší projekty instalace vyspělých technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, neboť ty by v současné době měly vytvářet dostatečné toky příjmů a grant by nezískaly¹⁹. Z fondů ESI se tak obvykle podporují menší zařízení. To potvrdila i naše analýza výdajů z EFRR v sedmi vybraných regionech, které se většinou používají na nová zařízení solárních panelů. V údolí Jiu (RO) se nefinancovala žádná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ve čtyřech vybraných regionech se na obnovitelné zdroje energie vynaložilo méně než 1 % financování z EFR, na něž byly uzavřeny smlouvy. Ve Slezsku (PL) se uzavřely smlouvy na výdaje z EFRR s nejvyšším podílem obnovitelných zdrojů energie (3 %), které poskytnou novou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů a podle zprávy z roku 2020, o níž je zmínka v předchozím bodě, představují 2,3 % možné technické kapacity pro region.

41 Zásada EU „energetická účinnost v první řadě“ znamená, že před investicemi do dodatečného zásobování energií se nejprve řeší energetická účinnost. V prověřovaných regionech se výdaje z EFRR na projekty energetických úspor ve veřejné infrastruktuře, stávajícím bytovém fondu, malých a středních podnicích a velkých podnicích pohybovaly od 2,4 % výdajů z EFRR s uzavřenými smlouvami v Palencii a Leónu (ES) po 15 % v Asturii (ES).

42 Předpokládaný dopad těchto opatření v oblasti energetické účinnosti financovaných EU jsme byli schopni stanovit pouze v Moravskoslezsku (CZ), kde mají projekty v období 2014–2020 přinést roční úspory energie představující téměř 5 % celkové spotřeby tepla v regionu. Ve Slezsku (PL) a Malopolsku (PL) poskytly orgány údaje o dopadu regionálních programů, avšak nikoli o dopadu celostátních programů. Předpokládá se, že v obou těchto regionech budou úspory energie financované EU nižší než 3 % roční spotřeby tepla a méně než 1 % roční spotřeby elektřiny. Zbývající regiony v našem vzorku nám neposkytly dostatečně úplné údaje, abychom mohli odhad provést.

43 Ve zprávě o energetické účinnosti v podnicích jsme rovněž konstatovali, že projekty v oblasti energetické účinnosti financované EU přispějí k plnění cílů EU jen skromnou měrou²⁰. Ze studie Komise z roku 2020²¹ vyplývá, že většina úspor energie na národní úrovni²² pochází z povinností v oblasti energetické účinnosti nebo zdanění energie.

EU nedávno podporu transformace uhelných regionů výrazně zvýšila

44 V prosinci 2017 Komise oznámila zahájení iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací s rozpočtem 3,1 milionu EUR. Iniciativa spočívala v otevřené platformě sdružující všechny příslušné zúčastněné strany a podporující výměnu znalostí a zkušeností mezi uhelnými regiony. Poskytla rovněž technickou pomoc sedmi konkrétním uhelným regionům (včetně Asturie (ES), Slezska (PL), Malopolska (PL) a údolí Jiu (RO)). V červnu 2020 spustila Komise platformu pro spravedlivou transformaci, která vycházela ze zkušeností získaných z platformy iniciativy pro uhelné regiony procházející transformací. Řada těchto regionů byla označena ve zprávách publikovaných Společným výzkumným střediskem²³, které obsahovaly jejich profil.

45 V rámci Zelené dohody pro Evropu navrhla Komise mechanismus pro spravedlivou transformaci, který se zaměřuje na regiony a odvětví, které jsou přechodem na klimaticky neutrální hospodářství nejvíce postiženy a které jsou závislé na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a roponosné břidlice, a průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů (dále jen „regiony postižené transformací“). Skládá se ze tří pilířů:

• Fondu pro spravedlivou transformaci²⁴ s financováním ve výši 19,3 miliardy EUR určeným hlavně na granty, který ve sdíleném řízení provádí Komise a členské státy (viz obrázek 11),
• režimu pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU, který poskytuje rozpočtové záruky, aby přilákal soukromé investice,
• úvěrového nástroje pro veřejný sektor, díky němuž by se úvěry od EIB kombinovaly s granty EU.

46 Ve stanovisku²⁵ k návrhům nařízení o FST předloženým Komisí jsme uvedli, že Komise komplexně neanalyzovala, čeho bylo pomocí předchozích finančních prostředků EU v těchto regionech dosaženo, ani jejich zbývající potřeby. Zdůraznili jsme význam koordinace a doplňkovosti různých zdrojů financování. Zejména jsme vyzdvihli riziko, že prostředky určené na zmírnění socioekonomických a environmentálních nákladů transformace budou vynaloženy, aniž transformace fakticky proběhne, neboť některé regiony netransformují svůj průmysl produkující vysoké emise uhlíku. K tomuto riziku přispívá i omezený časový rámec programu. Prostředky z nástroje EU na podporu oživení ve výši 10,87 miliardy EUR budou muset být přiděleny na závazky do konce roku 2023 a čerpány do konce roku 2026.

47 Plány spravedlivé územní transformace jsou ústředním prvkem provádění FST. Do srpna 2022 bylo schváleno deset plánů spravedlivé územní transformace. Odklon od uhlí může pozdržet a provádění plánů transformace může ovlivnit také ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a její dopady na trh s energií.

48 Nařízení o FST stanoví řadu prvků, které musí členské státy ve svých plánech spravedlivé transformace popsat, včetně procesu transformace na vnitrostátní úrovni, výzev spojených s transformací v nejvíce postižených regionech a očekávaného přínosu FST²⁶. Názor útvarů Komise na programové požadavky vyjadřuje pracovní dokument útvarů Komise o plánech spravedlivé územní transformace²⁷. Pokud jde o podmínky akceptování plánů, dokument popisuje situace, v nichž by bylo možno očekávat, že Komise návrhy členských států akceptuje nebo zamítne. Tyto podmínky by mohly některá rizika uvedená v našem stanovisku částečně omezit, avšak v době auditu bylo příliš brzy na to posoudit, jak se budou uplatňovat v praxi.

Navzdory celkovému pokroku zůstává uhlí v některých členských státech významným zdrojem emisí skleníkových plynů

49 Zkoumali jsme vývoj emisí skleníkových plynů z uhlí. Posuzovali jsme, zda:

• využívání uhlí k výrobě elektřiny a tepla (a související emise CO₂) klesají v souladu s poklesem těžby energetického uhlí v EU,
• byly k dispozici spolehlivé odhady emisí metanu z aktivních a opuštěných uhelných dolů spolu s pravidly a pobídkami, které mají omezovat emise metanu z uzavřených dolů.

Emise CO₂ ze spalování uhlí se snížily, avšak domácí uhlí bylo někdy nahrazeno dovozem nebo jinými fosilními palivy

50 Emise CO₂ z využívání uhlí k výrobě elektřiny a tepla v EU-27 pokleslo v letech 1990 až 2020 o 59 %. Obrázek 12 ukazuje, že podíl hrubé výroby elektřiny a tepla z uhlí byl v roce 2020 v šesti zemích EU stále vyšší než 15 %. V šesti zemích EU uvedených na obrázku 12 bylo spalování uhlí k výrobě elektřiny a tepla odpovědné za 9 % až 32 % jejich celkových emisí skleníkových plynů (kromě emisí a propadů z využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví a emisí z mezinárodní letecké dopravy)²⁸.

51 Podíl elektřiny a tepla vyráběných z uhlí v EU se v letech 2013 až 2020 snížil o 11 procentních bodů z 25 % na 14 %. Zatímco podíl elektřiny a tepla vyráběných z obnovitelných zdrojů energie se ve stejném období zvýšil o 11 procentních bodů, podíl vyrobený z fosilního plynu rovněž vzrostl o čtyři procentní body (viz obrázek 1). Zjistili jsme, že v regionech zařazených do našeho auditu a v příslušných členských státech obecně uhlí nenahradily pouze udržitelné zdroje energie.

• V České republice poklesla těžba černého uhlí v Moravskoslezsku (CZ) v letech 2014 až 2019 o 60 %. V důsledku zvýšeného dovozu černého uhlí klesly emise CO₂ způsobené spalováním černého uhlí v České republice pouze o 32 %.
• V Lužici (DE) se v aktivních dolech vytěžilo více uhlí, aby se nahradily ztráty z uzavření dolu v Chotěbuzi.
• Ve Španělsku se emise CO₂ ze spalování uhlí k výrobě elektřiny a tepla snížily v letech 2013 až 2019 o 63 %. Přibližně 40 % tohoto poklesu emisí CO₂ však bylo nahrazeno zvýšeným využíváním fosilního plynu.
• V Polsku těžba černého uhlí poklesla v letech 2014 až 2020 o 25 %, avšak jeho užívání se snížilo jen o 15 %, protože domácí výrobu částečně nahradil dovoz.
• V údolí Jiu (RO) byl pokles těžby uhlí částečně kompenzován zvýšeným dovozem fosilního plynu.

52 Obrázek 13 ukazuje členské státy EU, které dovážely nejvíce uhlí, přičemž v roce 2019 připadalo 91,5 % tohoto dovozu na černé uhlí. Německo a Polsko v posledních 15 letech dovoz uhlí výrazně zvýšily, zatímco dovoz uhlí ve zbytku EU obecně klesá.

Členské státy dosud věnovaly jen málo pozornosti emisím metanu z uzavřených nebo opuštěných uhelných dolů

53 Obrázek 14 ukazuje, že Polsko je zdaleka největším zdrojem emisí metanu z těžby uhlí a manipulace s ním, následováno Rumunskem a Českou republikou, přičemž společně na ně připadá 89 % všech těchto emisí metanu²⁹. Z diagramu rovněž vyplývá, že k emisím metanu přispívají nejvíce aktivní hlubinné doly. Vzhledem k tomu, že koncentrace metanu v těchto dolech je ze zdravotních a bezpečnostních důvodů průběžně kontrolována, považují se odhady emisí metanu vykázané v národních inventurách skleníkových plynů z aktivních hlubinných dolů za spolehlivé.

54 Emise z povrchových dolů nelze průběžně měřit, neboť jsou rozptýleny na rozsáhlém území. Proto je nejpřesnějším způsobem odhadu vynásobit množství uhlí vytěženého v každém aktivním dole emisním faktorem. Nejméně přesné jsou odhady emisí metanu z uzavřených nebo opuštěných hlubinných dolů, neboť v těchto uzavřených dolech se metan průběžně neměří, což by umožnilo vypočítat spolehlivější emisní faktory. Studie z roku 2020³⁰ předpověděla, že podíl emisí metanu v celém uhelném průmyslu pocházejících z uzavřených (nezaplavených) nebo opuštěných dolů se v budoucnosti výrazně zvýší hlavně v důsledku nižších emisí z aktivních dolů a hlubších šachet v nedávno uzavřených dolech.

55 Některé členské státy, včetně České republiky, Německa a Polska, zavedly pro investice do systémů využívajících metan z uzavřených nebo opuštěných dolů pro výrobu elektřiny a tepla pobídky v podobě dotací, státní podpory nebo daňových úlev. Avšak metan z uzavřených či opuštěných dolů využívá k výrobě elektřiny pouze několik fungujících projektů v zemích zařazených do našeho auditu s výjimkou Německa, kde funguje více než 50 takových projektů³¹.

56 V současné době neexistují žádné předpisy platné pro celou EU, které by omezovaly emise metanu z těžby uhlí a manipulace s ním. Komise nicméně v roce 2021 zveřejnila návrh nařízení, aby získala lepší informace o emisích metanu z aktivních, uzavřených nebo opuštěných uhelných dolů a aby se tyto emise snížily³². Prvky tohoto návrhu s významem pro uhelný průmysl popisuje obrázek 15.

Závěry a doporučení

57 Při auditu jsme posuzovali, zda podpora EU v období 2014–2020 účinně přispěla k socioekonomické a energetické transformaci v sedmi vybraných regionech EU, v nichž je uhelný průmysl v útlumu. Dospěli jsme k závěru, že podpora EU poskytovaná uhelným regionům měla na tvorbu pracovních míst a transformaci energetiky jen omezené zaměření a dopad a že navzdory celkovému pokroku zůstává uhlí v některých členských státech významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

58 Zaprvé jsme zkoumali, zda se propuštěným pracovníkům v uhelném průmyslu dostalo vhodné odborné přípravy a podpory, která by jim pomohla nalézt nové zaměstnání. Regionální orgány mohly k tomuto účelu čerpat jak vnitrostátní prostředky, tak fondy EU. Zjistili jsme, že propuštění pracovníci v uhelném průmyslu mají k dispozici kurzy odborné přípravy podporované z ESF, ale že chybí údaje o účasti této konkrétní skupiny. Riziko, že propuštění pracovníci v uhelném průmyslu zůstanou nezaměstnaní, snižuje celkově pozitivní situace na trhu práce ve většině regionů, které byly předmětem našeho auditu (body 26–32).

59 Zadruhé jsme posuzovali, zda členské státy společně s Komisí určily socioekonomické potřeby uhelných regionů a podle toho pak na ně zaměřily finanční prostředky. Vybrané uhelné regiony čerpaly prostředky EU různými způsoby s cílem řešit vlastní konkrétní potřeby, avšak se slabým zaměřením na socioekonomickou a energetickou transformaci. Zjistili jsme, že většina regionů vypracovala své transformační strategie ke konci období 2014–2020.

60 Konstatovali jsme, že počet pracovních míst vytvořených přímo v těchto regionech díky investicím z EFRR byl poměrně nízký. Zjistili jsme, že ve většině regionů v našem vzorku neměly financované projekty významný dopad na úspory energie nebo na kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů (body 33–43).

61 Komise od roku 2018 nabízí uhelným regionům různé druhy odborné pomoci a v roce 2020 předložila návrhy na zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci ve výši 19,3 miliardy EUR. Ve stanovisku k návrhům nařízení o FST předloženým Komisí jsme uvedli, že Komise komplexně neanalyzovala, čeho bylo pomocí předchozích finančních prostředků EU v těchto regionech dosaženo, ani jejich zbývající potřeby. Zjistili jsme také, že členské státy mají problémy čerpat dostupné financování ve stanoveném časovém rámci, a napomáhat tak účinné transformaci. Tyto nedostatky s sebou nesou riziko, že prostředky určené na zmínění socioekonomických a environmentálních nákladů transformace mohou být vynaloženy, aniž transformace fakticky proběhne. Toto riziko se ještě zvýšilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 (body 44–48).

Doporučení 1 – Kontrolovat, zda se Fond pro spravedlivou transformaci využívá účinně a efektivně ke zmírňování socioekonomického dopadu přechodu ke klimatické neutralitě v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku

Při schvalování plánů a programů spravedlivé územní transformace a jejich změn a při monitorování a informování o jejich provádění by Komise měla ověřovat, zda členské státy:

1. stanovily a naplánovaly opatření a časový rámec pro odklon od uhlí a transformaci uhlíkově náročných činností v souladu s cíli EU v oblasti klimatu;
2. zajistily, aby plánované zdroje nepřekračovaly finanční potřeby určené v souladu s rychlostí transformace;
3. zajistily doplňkovost a koordinaci mezi různými unijními a vnitrostátními zdroji financování.

Cílový termín provedení: 2022 u přijetí plánů a programů spravedlivé územní transformace a 2026 u monitorování a informování

62 Posuzovali jsme také, zda se emise skleníkových plynů z uhlí snižovaly v souladu s poklesem těžby uhlí v EU. Zjistili jsme, že emise CO₂ ze spalování uhlí se významně snížily, ale že domácí uhlí bylo někdy nahrazeno dovozem nebo jinými fosilními palivy. Podíl hrubé výroby elektřiny a tepla z uhlí byl v roce 2020 v šesti zemích EU stále vyšší než 15 %.

63 Rovněž jsme zjistili, že vykazování emisí metanu z uzavřených nebo opuštěných dolů není dostatečně spolehlivé a že s výjimkou Německa se metan z těchto dolů využívá jen okrajově. Vykazování a zmírňování těchto emisí není v současné době dobře upraveno, ale těmito problémy se zabývá návrh Komise zveřejněný v prosinci 2021 (body 49–56).

Doporučení 2 – Sdílet osvědčené postupy pro měření a řízení emisí metanu

Vycházejíc z návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o snižování emisí metanu v odvětví energetiky z roku 2021 by Komise měla shromažďovat a sdílet příklady osvědčených postupů v členských státech, které se týkají měření a řízení emisí metanu z uzavřených nebo opuštěných uhelných dolů.

Cílový termín provedení: 2025

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Joëlle Elvingerová, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 21. září 2022.

Příloha

Těžba a spotřeba uhlí v EU

(v tisících tun)

Zkratková slova a zkratky

CO₂: oxid uhličitý.

EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj

ESF: Evropský sociální fond

Fondy ESI: evropské strukturální a investiční fondy

FS: Fond soudržnosti

FST: Fond pro spravedlivou transformaci

JRC: Společné výzkumné středisko

OP: operační program

PM_2,5: jemná částice

SWOT: silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats).

Glosář

Analýza SWOT: posouzení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb subjektu, jurisdikce nebo programu.

Dohoda o partnerství: dohoda mezi Komisí a členským státem nebo třetí zemí v souvislosti s výdajovým programem EU, která stanoví například strategické plány, investiční priority nebo podmínky obchodu či poskytování rozvojové pomoci.

Energetické uhlí: uhlí používané především v elektrárnách k výrobě elektřiny a tepla.

Evropské strukturální a investiční fondy: pět hlavních fondů EU, které v období 2014–2020 společně podporovaly hospodářský rozvoj v celé EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Klimatická neutralita: situace, kdy lidské činnosti nemají žádný čistý vliv na klima.

Malý a střední podnik: podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a jehož roční obrat je nižší než 50 milionů EUR nebo jehož roční bilanční suma je nižší než 43 milionů EUR.

NUTS: klasifikace územních statistických jednotek (nomenclature des unités territoriales statistiques) – systém klasifikace regionů EU do tří skupin podle počtu obyvatel pro statistické účely a tvorbu regionálních politik, přičemž NUTS 1 je největší a NUTS 3 nejmenší.

Operační program: základní rámec pro provádění projektů soudržnosti financovaných EU ve stanoveném období, který odráží priority a cíle stanovené v dohodách o partnerství mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Pařížská dohoda: mezinárodní dohoda podepsaná v roce 2015, jejímž cílem je omezit globální oteplování na méně než 2 °C, přičemž je vynaloženo veškeré úsilí, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C.

Regiony s vysokými emisemi uhlíku: regiony, v nichž se fosilní paliva široce využívají k výrobě elektřiny a tepla a v průmyslových procesech, což vede k vysokému objemu emisí skleníkových plynů.

Skleníkový plyn: plyn v atmosféře, například oxid uhličitý nebo metan, který pohlcuje a emituje záření, zadržuje teplo a ohřívá zemský povrch prostřednictvím tzv. skleníkového efektu.

Státní podpora: přímá či nepřímá státní podpora pro podnik nebo organizaci, která je zvýhodňuje před konkurencí.

Zelená dohoda pro Evropu: strategie EU pro růst schválená v roce 2019, jejímž cílem je zajistit, aby EU dosáhla do roku 2050 klimatické neutrality.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62373

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=62373

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zároveň zohledňuje rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá členka EÚD Joëlle Elvingerová. Audit vedl člen Účetního dvora Nikolaos Milionis a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Kristian Sniter a tajemník kabinetu Matteo Tartaggia, vyšší manažer Emmanuel Rauch, vedoucí úkolu Jindřich Doležal a auditoři Gareth Roberts, Kurt Bungartz, Krzysztof Zalega, Pekka Ulander, Maria Eulàlia Reverté i Casas a Mihaela Vacarasuová. Grafickou podporu zajišťovala Marika Meisenzahlová. Jazykovou podporu poskytovali Richard Moore a Laura Mcmillanová.

Zleva doprava: Kristian Sniter, Emmanuel Rauch, Maria Eulàlia Reverté i Casas, Nikolaos Milionis, Matteo Tartaggia, Pekka Ulander, Jindřich Doležal.

Poznámky na konci textu

¹ Eurostat.

² Evropská komise – JRC, Recent trends in EU coal, peat and oil shale regions, 2021, s. 61.

³ Evropská komise – JRC, Recent trends in EU coal, peat and oil shale regions, 2021, s. 2–4.

⁴ Evropská komise – JRC, Recent trends in EU coal, peat and oil shale regions, 2021, s. 50 a 65.

⁵ Cortes-Ramirez a kol. BMC Public Health, Mortality and morbidity in populations in the vicinity of coal mining: a systematic review, 2018, s. 1.

⁶ EEA, Air quality in Europe 2021, 2021.

⁷ EEA, National Emission reduction Commitments (NEC) Directive emission inventory, údaje za rok 2019.

⁸ EEA, Annual European Union greenhouse gas inventory 1990–2019 and inventory report 2021, 2021.

⁹ EEA, Annual European Union greenhouse gas inventory 1990–2019 and inventory report 2021, 2021, s. 344.

¹⁰ Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1).

¹¹ Jonek-Kowalska, Izabela, State aid and competitiveness of the hard coal mining industry in the European Union, 2014.

¹² Rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (2010/787/EU) (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).

¹³ Články 1, 2 a 4 nařízení (EU) 2021/1119 kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

¹⁴ Remarks by EVP Frans Timmermans on the war in Ukraine and the impact on EU climate and energy policy in the ENVI Committee, 7. března 2022.

¹⁵ Evropská komise – JRC, Clean energy technologies in coal regions: Opportunities for jobs and growth: Deployment potential and impacts, 2020, s. 5.

¹⁶ Evropská komise, Regional profile Jiu Valley, iniciativa pro uhelné regiony procházející transformací, 2020.

¹⁷ Článek 3 a 14 nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

¹⁸ Evropská komise – JRC, Clean energy technologies in coal regions: Opportunities for jobs and growth, 2020, s. 5–6.

¹⁹ Článek 61nařízení (EU) č. 1303/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

²⁰ Zvláštní zpráva 02/2022: Energetická účinnost v podnicích – některé úspory energie, ale nedostatky v plánování a výběru projektů, body 117–120.

²¹ Evropská komise, Posouzení pokroku, jehož členské státy dosáhly při plnění svých vnitrostátních cílů energetické účinnosti pro rok 2020 a při provádění směrnice o energetické účinnosti 2012/27/EU, požadované podle čl. 24 odst. 3 uvedené směrnice, za rok 2019, 2020, obrázek 3, COM(2020) 326 final.

²² Úspory podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti.

²³ Evropská komise – JRC, EU coal regions: opportunities and challenges ahead, 2018,Clean energy technologies in coal regions: Opportunities for jobs and growth, 2020, Evropská komise – JRC, Recent trends in EU coal, peat and oil shale regions, 2021.

²⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

²⁵ Stanovisko č. 5/2020 k návrhům Komise 2020/0006 (COD) ze dne 14. ledna 2020 a 28. května 2020, které se týkají nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci.

²⁶ Článek 11nařízení (EU) 2021/1056.

²⁷ Pracovní dokument útvarů Komise o plánech spravedlivé územní transformace, SWD(2021) 275 final.

²⁸ EEA, Annual European Union greenhouse gas inventory 1990–2020 and inventory report 2022, 2022, s. 80 a 102.

²⁹ EEA, Annual European Union greenhouse gas inventory 1990-2019 and inventory report 2021, 2021, s. 346.

³⁰ N. Kholod a kol., Global methane emissions from coal mining to continue growing even with declining coal production, Journal of Cleaner Production, svazek 256, 120489, 2020.

³¹ Databáze projektů využití metanu z uhelných dolů, kterou na žádost uhelného podvýboru Globální iniciativy pro využití metanu vypracoval Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických v rámci programu pro využití slojového metanu.

³² Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942, COM(2021) 805 final.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-8803-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/08	QJ-AB-22-020-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-8795-1	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/493976	QJ-AB-22-020-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Obrázky 10, 15 – ikony: tyto obrázky byly vytvořeny s použitím zdrojů z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.