Ochrana rozpočtu EU před nesprávnými výdaji: během programového období 2007–2013 došlo v souvislosti s politikou soudržnosti k nárůstu počtu preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise

Shrnutí

K politice soudržnosti

I

Cílem politiky soudržnosti je zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v Evropské unii. Jedná se o hlavní zdroj financování investic EU, který tvoří přibližně 37 % celkových výdajů z rozpočtu EU. Prostředky přidělené na politiku soudržnosti v programovém období 2000–2006 dosahovaly přibližně 230 miliard EUR, v programovém období 2007–2013 přibližně 346 miliard EUR a v programovém období 2014–2020 přibližně 349 miliard EUR.

II

Politika soudržnosti je tvořena dvěma hlavními částmi, jimiž jsou regionální a městská politika a zaměstnanost a sociální věci. Regionální a městská politika EU se z větší části provádí prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Zaměstnanost a sociální věci jsou financovány hlavně z Evropského sociálního fondu.

III

Politika soudržnosti se provádí v rámci sdíleného řízení, což znamená, že odpovědnost se dělí mezi Komisi a členské státy. Ačkoli za plnění rozpočtu EU i nadále odpovídá Komise, vlastní řízení a kontrola fondů a programů EU jsou přeneseny na orgány členských států, které vybírají příjemce a rozdělují finanční prostředky.

IV

Za zjišťování chyb, jejich nápravu a předcházení chybám nesou odpovědnost především členské státy. Pokud Komise zjistí, že došlo ke spolufinancování nesprávných výdajů, nebo je pravděpodobné, že by ke spolufinancování nesprávných výdajů mohlo dojít, může zasáhnout a provést opravu výdajů, k jejichž spolufinancování došlo, nebo zabránit jejich budoucímu spolufinancování.

V

Komise může použít preventivní opatření a/nebo finanční opravy v důsledku nesrovnalostí nebo závažných nedostatků zjištěných orgány členských států na základě vlastních kontrol a auditů, vyšetřování prováděných úřadem OLAF a na základě auditů Evropského účetního dvora.

Jak jsme audit prováděli

VI

Posuzovali jsme účinnost preventivních opatření a finančních oprav Komise při ochraně rozpočtu EU před spolufinancováním nesprávných výdajů v oblasti politiky soudržnosti. Zaměřili jsme se na programové období 2007–2013. Kromě toho jsme také provedli srovnání s programovým obdobím 2000–2006 a posoudili jsme pravděpodobný dopad změn v právních předpisech v programovém období 2014–2020. Náš audit zahrnoval:

• přezkum příslušných pokynů, publikací a zpráv Komise a hodnocení vnitřních postupů Komise v programovém období 2007–2013,
• srovnávací analýzu preventivních opatření a finančních oprav za programová období 2000–2006 a 2007–2013 a posouzení dopadů finančních oprav po skončení programového období 2000–2006,
• přezkum vzorku 72 jednotlivých případů uzavřených do konce roku 2016. Tyto případy představovaly 29 % finančních oprav v programovém období 2007–2013. Práce v terénu probíhaly v období od ledna 2016 do listopadu 2016.

Co jsme zjistili

VII

Dospěli jsme k celkovému závěru, že Komise využívala opatření, která měla v programovém období 2007–2013 k dispozici za účelem ochrany rozpočtu EU před nesprávnými výdaji, účinně.

VIII

Finanční opravy za programové období 2000–2006 činily 8 616 milionu EUR neboli 3,8 % z celkového rozpočtu. V programovém období 2007–2013 využívala Komise opatření, která měla k dispozici na ochranu rozpočtu EU, ve větší míře.

IX

Zjistili jsme, že v programovém období 2007–2013 Komise používala preventivní opatření a finanční opravy přiměřeným způsobem, a potvrdili jsme, že opatření Komise v programovém období 2007–2013 se zaměřovala na členské státy, jejichž programy byly nejvíce rizikové. Také jsme zjistili, že posouzení nedostatků vypracovaná Komisí a související finanční opravy Evropský soudní dvůr v podstatě potvrdil.

X

Nápravná opatření uložená Komisí vyvíjela tlak na členské státy, aby řešily nedostatky ve svých řídicích a kontrolních systémech. Preventivní opatření a finanční opravy se však obecně týkají složitých problémů, jejichž řešení vyžaduje značnou dobu. Výsledná přerušení platební lhůty a pozastavení plateb představují pro členské státy významné finanční riziko. V programovém období 2007–2013 se proto Komise snažila přijatá opatření postupně rušit, aby mohly být úhrady obnoveny, jakmile budou splněny nezbytné podmínky.

XI

Rovněž jsme zjistili, že Komise se při sledování a provádění finančních oprav setkávala s potížemi. Na základě informací o provádění v programovém období 2007–2013 poskytnutých členskými státy nebylo prozatím možné provést spolehlivé sledování. Zjištěné důkazy o dlouhodobém dopadu preventivních opatření a finančních oprav v programovém období 2007–2013 nebyly přesvědčivé.

XII

Způsob vykazování preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise komplikuje utvoření komplexního přehledu o situaci především proto, že informace jsou předkládány ve více zprávách a dokumentech. Současně žádná zpráva Komise za období 2007–2013 neposkytuje analytický přehled preventivních opatření a finančních oprav. Zástupci Evropského parlamentu a Rady měli také za to, že zprávy Komise neposkytují dostatečné srovnání členských států a dostatek příkladů „osvědčených postupů“ toho, jak předcházet opakujícím se problémům a jak tyto problémy zjišťovat a opravovat.

XIII

Právní předpisy v programovém období 2014–2020 významně posilují postavení Komise při ochraně rozpočtu EU před nesprávnými výdaji, a to především prostřednictvím čistých finančních oprav. Hlavním důvodem je skutečnost, že vykazování finančních oprav ze strany členských států nyní tvoří součást balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty a je kontrolováno příslušnými auditními orgány. Kromě toho právní předpisy v programovém období 2014–2020 přiznávají Komisi větší pravomoci, které mají zajistit, aby nadále nedocházelo k hrazení nesprávných výdajů z rozpočtu EU. Díky tomu, že pravidla nyní mají podobu nařízení a nikoli pokynů, se zvýšila i právní jistota pro členské státy.

XIV

Domníváme se, že tyto mechanismy představují významné zlepšení v koncepci systému.

Naše doporučení

XV

Komise by měla:

• uplatňovat k finančním opravám při uzavírání programového období 2007–2013 (od března 2017) důsledný přístup, aby bylo zajištěno, že částky hrazené z rozpočtu EU nebudou zahrnovat významnou (materiální) míru nesprávných výdajů,
• předložit (nejpozději do poloviny roku 2019) zprávu ad hoc o finančních opravách a stavu uzávěrky programů EFRR/FS a ESF podobně, jako tomu bylo u zprávy vypracované v roce 2013 za období 2000–2006. V této zprávě by měly být prezentovány a porovnány veškeré informace o preventivních a nápravných opatřeních podle jednotlivých fondů a členských států a zpráva by měla též uvádět dopad finančních oprav a míru zbytkového rizika,
• zřídit do roku 2019 integrovaný monitorovací systém pro období 2014–2020, který bude sledovat jak preventivní opatření, tak finanční opravy,
• s okamžitou platností začít účinně využívat výrazně posílených ustanovení pro programové období 2014–2020 a v případě potřeby ukládat čisté finanční opravy na základě vlastních kontrol a/nebo auditů, které provádíme.

Úvod

Politika soudržnosti je hlavním zdrojem financování investic v EU

Politické cíle, rozpočet a finanční prostředky

01

Cílem politiky soudržnosti je zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje regionů, restrukturalizovat upadající průmyslové oblasti a podporovat přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v Evropské unii.

02

Výdaje na politiku soudržnosti tvoří asi 37 % celkových výdajů z rozpočtu EU. Prostředky přidělené na politiku soudržnosti – hlavní investiční politiku EU – v programovém období 2000–2006 dosahovaly přibližně 230 miliard EUR, v programovém období 2007–2013 přibližně 346 miliard EUR a v programovém období 2014–2020 přibližně 349 miliard EUR.

03

Politika soudržnosti je tvořena dvěma hlavními částmi, jimiž jsou regionální a městská politika a zaměstnanost a sociální věci. Regionální a městská politika EU se z větší části provádí prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS), zatímco zaměstnanost a sociální věci se financují hlavně z Evropského sociálního fondu (ESF). EFRR, FS a ESF se řídí společnými pravidly s výhradou výjimek uvedených v konkrétním nařízení pro každý fond.

Popis řídicího a kontrolního systému v rámci politiky soudržnosti

04

Politika soudržnosti se provádí v rámci sdíleného řízení¹, což znamená, že odpovědnost za provádění politiky a souvisejících fondů, včetně kontrolních činností, se dělí mezi Komisi a členské státy. Ačkoli za plnění rozpočtu EU i nadále odpovídá Komise, vlastní řízení a kontrola fondů a programů EU jsou přeneseny na orgány členských států.

05

Úkoly těchto orgánů jsou vymezeny v odvětvových nařízeních:

1. řídicí orgány (jejichž úkoly mohou být přeneseny na zprostředkující subjekty) provádějí každodenní řízení projektů spolufinancovaných v rámci příslušného operačního programu (OP),
2. certifikační orgány slučují prohlášení o nákladech vypracovaná příjemci projektů do výkazu výdajů a vykazují je Komisi k proplacení a
3. auditní orgány provádějí každoroční nezávislý audit nákladů vykázaných Komisi a fungování řídicího a kontrolního systému.

06

Tyto orgány zejména vybírají projekty a rozdělují a kontrolují finanční prostředky. K odpovědnosti členských států rovněž patří, aby mezi výdaji určenými k uhrazení z rozpočtu EU nebyly žádné nesprávné výdaje, a to prostřednictvím předcházení nesrovnalostem, jejich odhalování a oprav². Komise může současně přijímat opatření za účelem zpětného získání prostředků, které byly vyplaceny neoprávněně.

07

Příjemci projektu vzniknou výdaje a ten je vykáže v žádosti o platbu řídicímu orgánu (nebo zprostředkujícímu subjektu). Žádosti jsou poté sloučeny a certifikační orgán je zašle Komisi. Komise pak uhradí částku odpovídající spolufinancované části vykázaných výdajů do rozpočtu členských států, odkud jsou finanční prostředky následně převedeny jednotlivým příjemcům (viz obrázek 1).

08

Komise vyjednává a schvaluje operační programy s členskými státy, poskytuje poradenství a pokyny orgánům členských států týkající se plnění jejich úkolů a provádí kontroly provádění politiky na úrovni členských států nebo kontroly dokumentace.

09

V programovém období 2000–2006 bylo v rámci politiky soudržnosti celkem 618 operačních programů a 1 119 projektů³, v programovém období 2007–2013 to bylo 440 operačních programů a v programovém období 2014–2020 celkem 391 operačních programů (EFRR, Fond soudržnosti, ESF nebo programy financované z více fondů).

Opatření Komise na ochranu rozpočtu EU v oblasti politiky soudržnosti

10

Cílem opatření Komise na ochranu rozpočtu EU je zajistit, aby z rozpočtu EU byly spolufinancovány pouze řádné výdaje (tj. výdaje, které byly vynaloženy v souladu s platnými evropskými a vnitrostátními/regionálními právními předpisy).

11

Za zjišťování chyb, jejich nápravu a předcházení chybám nesou odpovědnost v první řadě členské státy⁴. Pokud Komise zjistí, že došlo ke spolufinancování nesprávných výdajů, nebo je pravděpodobné, že by ke spolufinancování nesprávných výdajů mohlo dojít, může zasáhnout a provést opravu již spolufinancovaných výdajů nebo zabránit spolufinancování nesprávných výdajů v budoucích výkazech výdajů.

12

Nařízení pro programové období 2000–2006⁵ stejně jako nařízení pro programová období 2007–2013⁶ a 2014–2020⁷ umožňují Komisi uplatňovat preventivní opatření, tj. přerušení platební lhůty a pozastavení platby, a provádět finanční opravy. Pro období 2000–2006 nařízení nestanovovala přerušení platební lhůty jako součást preventivních opatření Komise. Za uplatňování těchto nápravných opatření v oblasti politiky soudržnosti jsou odpovědná GŘ pro regionální a městskou politiku a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.

13

Komise může použít preventivní opatření a/nebo finanční opravy na základě nesrovnalostí nebo závažných nedostatků zjištěných orgány členských států (např. řídicími nebo auditními orgány) nebo na základě vlastních kontrol a auditů. Sem patří i vyšetřování prováděná úřadem OLAF. Mohou být rovněž použita na základě auditů Evropského účetního dvora (viz příloha I).

Preventivní opatření: přerušení platební lhůty a pozastavení plateb

14

Preventivní opatření mají za následek odklad platby z rozpočtu EU. Tím se vytváří dodatečný tlak na členský stát, aby přijal potřebná nápravná opatření. Hlavními druhy preventivních opatření jsou přerušení platební lhůty a pozastavení plateb (viz rámeček 1).

15

Přerušení platební lhůty bylo zavedeno nařízením pro programové období 2007–2013 (viz příloha II). Hlavní výhodou přerušení plateb je, že je lze použít ihned, aniž by bylo třeba zdlouhavého administrativního postupu, má-li Komise důkazy o významných nedostatcích¹². Naopak k pozastavení platby je třeba významný nedostatek nejdříve prokázat, čemuž předchází delší postup.

16

Pokud v daném okamžiku není podána žádná žádost o platbu (tj. neprobíhá žádná platební lhůta, kterou by bylo možné přerušit), Komise může rovněž vydat varování. Komise varuje členský stát, že v případě podání žádosti o platbu bude běh platebních lhůt přerušen. Tento postup však v nařízeních není stanoven.

17

Pozastavení platby se provádí prostřednictvím právně závazného rozhodnutí Komise určeného příslušnému členskému státu. Všechna ostatní preventivní opatření (varování, přerušení platební lhůty, předběžné pozastavení platby) mají formu dopisu podepsaného generálním ředitelem Komise (jednajícím z titulu funkce pověřené schvalující osoby) a adresovaného orgánům členského státu.

Finanční opravy prováděné Komisí

18

Pokud vedly závažné nedostatky v kontrolních a řídicích systémech členských států k systémovým chybám nebo pokud Komise zjistila konkrétní nesrovnalost, může Komise rovněž použít finanční opravy (viz příloha II)¹³. Účelem finančních oprav je napravit stav tak, aby všechny výdaje vykázané ke spolufinancování z EFRR, Fondu soudržnosti nebo ESF a uhrazené Komisí byly souladu s platnými předpisy¹⁴.

19

V programových obdobích 2000–2006 a 2007–2013 mohly členské státy nahradit nesprávné výdaje novými výdaji, pokud přijaly potřebná nápravná opatření a použily související finanční opravy (potvrzená finanční oprava)¹⁵. Pro programové období 2014–2020 je tato možnost stanovena také¹⁶. Zda k tomu v praxi došlo, však záviselo na schopnosti členského státu vykázat dodatečné (řádné) výdaje. Pokud členský stát tyto dodatečné výdaje nevykázal, finanční opravy vedly k čisté opravě (ztráta finančních prostředků). Finanční oprava přijatá na základě rozhodnutí Komise měla naproti tomu vždy přímý a čistý dopad na členský stát: musel vrátit uhrazenou částku a jeho finanční krytí se snížilo (to znamená, že členský stát mohl v rámci programového období vynaložit méně finančních prostředků).

20

Finanční opravy Komise nesměřuje přímo k příjemci, nýbrž orgánům členských států odpovědným za řízení operačních programů. Pokud některá finanční oprava souvisí s konkrétními projekty realizovanými příjemci, je povinností orgánů členských států zpracovat finanční opravy ve vztahu k příjemci.

21

Přehled jednotlivých scénářů dopadu finančních oprav na členské státy do konce programového období 2007–2013 je uveden v příloze III.

Stanovení výše finančních oprav

22

Komise může určit výši finančních oprav různými způsoby (viz rámeček 2).

23

Pokud bylo u nesprávného výdaje, který má za následek finanční opravu, již požádáno o úhradu z rozpočtu EU, finanční oprava koriguje, co nastalo v minulosti (následná finanční oprava). Pokud však u nesprávného výdaje dosud o úhradu z rozpočtu EU požádáno nebylo, finanční oprava řeší budoucnost (předběžná finanční oprava). V tomto případě pak členský stát při vykazování výdajů Komisi odečte finanční náhradu od způsobilých výdajů. Předběžné a následné finanční opravy mohou být v konkrétním případě stanoveny souběžně, aby byla zajištěna náprava minulé i budoucí situace.

24

V příloze I jsou popsány postupy, které vedou k přijetí preventivních opatření a/nebo finanční opravy, a jejich řešení.

Nejsou stanovena žádná preventivní opatření nebo finanční opravy za nedostatečné výsledky

25

V programových obdobích 2000–2006 a 2007–2013 neexistovala žádná právní ustanovení, která by umožňovala Komisi zahájit postup pozastavení plateb a stanovit finanční opravy na základě nedostatečných výsledků na úrovni programu nebo prioritní osy. Také možnosti těchto opatření na úrovni jednotlivých projektů byly jen omezené. Tento nedostatek v nařízeních jsme kritizovali v několika zprávách¹⁸.

Zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek podle jednotlivých členských států

26

V rámci sdíleného řízení jsou členské státy odpovědné za odhalování chyb, jejich napravování a přecházení jim, aby z rozpočtu EU byly hrazeny pouze správné výdaje. Členské státy jsou rovněž povinny získávat zpět neoprávněně vyplacené částky (z rozpočtu EU) od příjemců¹⁹. To však není možné, jestliže:

1. se chyby nedopustil příjemce, souvisí však s problémy spojenými s fungováním řídicího a kontrolního systému (např. problémy související s výběrem operací určených ke spolufinancování), nebo
2. částka je od příjemce nevymahatelná (např. pokud je příjemce v úpadku).

V těchto případech nese finanční břemeno finanční opravy rozpočet členského státu, pokud jej není možné sdílet s rozpočtem EU.

27

Podle informací, jež měla Komise k dispozici od členských států ke konci roku 2015, dosahovala celková výše částek financovaných z veřejných (EU a vnitrostátních) prostředků, které jsou nevymahatelné od příjemců, za všechny operační programy v celém programovém období 2007–2013 celkem 57 milionů EUR (což odpovídá celkovým – soukromým i veřejným – způsobilým výdajům ve výši 115 milionů EUR)²⁰.

28

Pokud jsou navíc neoprávněně vyplacené částky získány zpět od orgánu veřejné správy, který je v roli příjemce, finanční břemeno i tak fakticky nese vnitrostátní, regionální nebo místní veřejný rozpočet.

Finanční opravy jsou jedním z hlavních vstupních údajů pro stanovení zbytkového rizika pro platby z rozpočtu EU v oblasti politiky soudržnosti

29

Po roce 2000 byly schváleny nové regulatorní požadavky, které posilují odpovědnost členských států za zjišťování chyb, jejich nápravu a předcházení jim, a došlo i k příslušným změnám řídicích a kontrolních systémů operačních programů.

Roční míra chyb podle jednotlivých programů pro reprezentativní vzorek operací potvrzená Komisí

30

V programovém období 2000–2006 musely před ukončením operačních programů příslušné vnitrostátní orgány provést kontrolu 5 % způsobilých výdajů – přičemž braly v úvahu své vlastní posouzení rizika vzniku nesprávností – s cílem reprezentativního pokrytí výdajů daných OP²¹. Členské státy musely rovněž každoročně předkládat zprávu o výši částek, které měly být získány zpět²². Přitom však nebyl stanoven požadavek, aby členské státy vypočítaly roční celkovou míru chyb nebo aby vydaly výrok auditora pro daný rok.

31

Pro programové období 2007–2013 zavedlo nařízení auditní orgán členských států, který vydává výroční kontrolní zprávu společně s výrokem auditora o legalitě a správnosti příslušných operací²³. Ve výroční kontrolní zprávě se uváděla míra chyb na základě reprezentativního vzorku auditů operací, která byla kontrolována, tj. potvrzována Komisí.

Výpočet kumulativní míry zbytkového rizika Komisí

32

Členské státy rovněž poskytují Komisi podrobnější informace o finančních opravách provedených v průběhu roku, které Komisi slouží k výpočtu kumulativní míry zbytkového rizika²⁴. Ukazatel zvaný kumulativní míra zbytkového rizika Komise ve své výroční zprávě o činnosti vypočítává a zveřejňuje od roku 2012. Kumulativní míra zbytkového rizika představuje odhad zbývající části výdajů, které nejsou podle Komise v daném programovém období v jednotlivých operačních programech (nebo skupin operačních programů) legální a správné. Kumulativní míra zbytkového rizika se aktualizuje každý rok. Od svého prvního výpočtu v roce 2012 pro programové období 2007–2013 nepřesáhla celková kumulativní míra zbytkového rizika pro EFRR/FS a ESF 2% práh významnosti²⁵ (viz obrázek 2).

33

Při výpočtu kumulativního míry zbytkového rizika bere Komise v úvahu roční míru chyb oznámenou auditními orgány členských států, jak ji potvrdila Komise. Navíc používá rovněž finanční opravy provedené od začátku programového období na úrovni členských států (prostřednictvím odnětí a zpětného získání částek, jak je vykázaly členské státy) a na úrovni EU (prostřednictvím formálních rozhodnutí Komise)²⁶.

Předchozí zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o opatřeních Komise na ochranu rozpočtu EU

34

V roce 2012, v předchozí zvláštní zprávě, jsme posuzovali opatření Komise na ochranu rozpočtu EU pro programové období 2000–2006. Z našich auditů vyplývá, že Komise v případě zjištěných nedostatků obecně přijímá odpovídající opatření, že však postupy byly dlouhé a ve výsledku zajišťovaly různou míru jistoty a že nedostatky vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů byly na základě nápravných opatření Komise vyřešeny odpovídajícím způsobem²⁷.

Rozsah a koncepce auditu

35

Prostřednictvím tohoto auditu jsme posuzovali účinnost preventivních opatření a finančních oprav Komise při ochraně rozpočtu EU před spolufinancováním nesprávných výdajů v oblasti politiky soudržnosti.

36

Náš audit se zaměřil na programové období 2007–2013, provedli jsme však také srovnání preventivních opatření a finančních oprav Komise provedených v průběhu tohoto období s preventivními opatřeními a finančními opravami v programovém období 2000–2006. Rovněž jsme posuzovali pravděpodobný dopad příslušných změn v nařízeních pro programové období 2014–2020.

37

Konkrétně jsme zjišťovali, zda:

1. měly finanční opravy Komise dostatečný čistý dopad na programy EFRR a ESF během programového období 2000–2006;
2. Komise účinně využívala preventivní opatření a finanční opravy během programového období 2007–2013 v souladu s ustanoveními nařízení;
3. Komise účinně využila získaných zkušeností při přípravě mechanismů pro programové období 2014–2020, aby tak lépe chránila rozpočet EU v oblasti politiky soudržnosti.

38

Naše kontrolní činnosti zahrnovaly:

• přezkum příslušných právních předpisů EU a pokynů Komise (interních i určených členským státům) pro programová období 2000–2006, 2007–2013 a 2014–2020,
• přezkum jednotlivých publikací a zpráv Komise týkajících se opatření na ochranu rozpočtu EU (např. výročních zpráv o činnosti, ročních účetních závěrek a sdělení o ochraně rozpočtu EU) za programové období 2007–2013,
• srovnávací analýzu rozložení preventivních opatření a finančních oprav provedených Komisí za několik let za programová období 2000–2006 a 2007–2013 a posouzení dopadů finančních oprav na celkové výdaje programu po skončení v programovém období 2000–2006,
• přezkum všech rozsudků Evropského soudního dvora ve věci rozhodnutí Komise o finanční opravě za programová období 1994–1999 a 2000–2006, která byla u Evropského soudního dvora napadena,
• posouzení vnitřních postupů Komise za programové období 2007–2013 a ověření fungování těchto postupů v praxi prostřednictvím kontroly dokumentace. Posouzení zahrnovalo i analýzu jednotlivých zdrojů informací uchovávaných Komisí a potvrzení a rekonstrukci auditní stopy u konkrétních přezkoumávaných případů,
• zkoumání vzorku 72 jednotlivých případů, které byly uzavřeny do konce roku 2016 v souvislosti s 20 operačními programy ESF a EFRR/FS za programové období 2007–2013. U těchto 20 operačních programů jsme zkoumali všechna preventivní opatření a všechny finanční opravy. Tyto programy pokrývají zhruba 21 % celkového rozpočtu a byly vybrány náhodně. 72 zkoumaných případů tvoří až 29 % všech finančních oprav za uvedené období,
• srovnání rizika programů podle členských států a výše finančních oprav a analýzu Komisí potvrzené míry chyb a preventivních opatření a finančních oprav za programové období 2007–2013 a
• rozhovory se členy výborů Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu a regionální rozvoj a se zástupci členských států v pracovní skupině Rady Evropské unie pro strukturální opatření.

39

Audit pokrývá období do 31. prosince 2015, pokud není uvedeno jinak. Práce v terénu byly prováděny od ledna 2016 do listopadu 2016. Naše zkoumání preventivních opatření a finančních oprav se týkala chyb, které členské státy přijaly. Není-li uvedeno jinak, údaje uvedené v této zprávě představují následné finanční opravy uložené Komisí a přijaté členskými státy.

Připomínky

Díky finančním opravám bylo dosaženo čistých oprav u řady programů EFRR a ESF a také projektů FS už v programovém období 2000–2006

Finanční opravy za programové období 2000–2006 činily 8 616 milionů EUR neboli 3,8 % z celkového rozpočtu EFRR, FS a ESF

40

V hodnocení účinnosti Komise při ochraně rozpočtu EU před nesprávnými výdaji jsme se nejprve zaměřili na programové období 2000–2006. Pro toto období jsme byli schopni stanovit celkový dopad finančních oprav na členské státy, protože téměř všechny operační programy byly ke konci roku 2015 již uzavřeny²⁸.

41

Zjistili jsme, že v programovém období 2000–2006 uložila Komise finanční opravy ve výši celkem 8 616 milionů EUR. To odpovídá 3,8 % celkového finančního krytí rozpočtu (tabulka 1).

42

Podle Komise byly při uzavírání programového období 2000–2006 v případě všech uzavíraných operačních programů uloženy dostatečné finanční opravy, aby bylo zajištěno, že z rozpočtu EU nebudou hrazeny žádné významné nesprávné výdaje.

Tabulka 1

Hlavní údaje o provádění opatření Komise na ochranu rozpočtu EU v oblasti politiky soudržnosti

	2000-2006				2007-2013
	EFRR	FS	ESF	EFRR/FS	FEDER/FC	ESF	CELKEM
Přidělené finanční krytí (v mil. EUR)	129 607	30 215	68 521	228 344	269 879	76 617	346 496
Potvrzené/stanovené finanční opravy (v mil. EUR)	5 794	832	1 990	8 616	2 317	1 009	3 326
Potvrzené/stanovené finanční opravy z celkového přiděleného finančního krytí (v %)	4,5 %	2,8 %	2,9 %	3,8 %	0,9 %	1,3 %	1,0 %
Přerušené platby (v mil. EUR)					23 364	5 082	28 446
Přerušené platby z celkového přiděleného finančního krytí (v %)					9 %	7 %	8 %
Celkový počet OP	379		239	618	322	118	440
Počet pozastavených OP	45		11	56	32	32	64
Počet pozastavených OP z celkového počtu OP (v %)	12 %		5 %	9 %	10 %	27 %	15 %
Celkový počet projektů		1 119		1 119
Počet pozastavených projektů		2		2
Počet pozastavených projektů z celkového počtu projektů (v %)		0 %		0 %

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů Komise.

43

Komise však nezveřejnila ukazatel pro celou oblast politiky, jako např. kumulativní míru zbytkového rizika pro programové období 2007–2013, s cílem stanovit, zda dopad uvedených oprav snížil míru zbytkového rizika pod 2% práh významnosti.

44

V rámci auditů souladu jsme zkoumali konečné platby určené na 12 operačních programů EFRR nebo ESF a 15 projektů Fondu soudržnosti (celkem 101 projektů). Z celkového počtu 101 projektů 20 vykazovalo chyby s finančním dopadem, z nichž nejméně ve 13 projektech Komise použila finanční opravy poté, co členský stát dokončil postup uzávěrky. To ukazuje, že Komise musí při zkoumání prohlášení o uzavření předložených členskými státy zůstat ostražitá.

45

V tabulce 1 je uveden souhrn naší analýzy opatření Komise na ochranu rozpočtu EU v oblasti politiky soudržnosti za programová období 2000–2006 a 2007–2013.

Čisté finanční opravy za období 2000–2006 dosáhly celkové výše 2 423 milionů EUR (tj. 1,1 % celkového rozpočtu)

46

Čisté finanční opravy vycházejí jednak z rozhodnutí Komise, které standardně stanovují čisté částky finančních oprav, a jednak z potvrzených finančních oprav, které se mohou stát čistými finančními opravami v případě, že členské státy neuplatní nové výdaje.

47

Komise rozhodla o finančních opravách u EFRR v případě sedmi členských států (Belgie, Řecka, Španělska, Francie, Německa, Itálie a Spojeného království), u FS v případě šesti členských států (Španělska, Řecka, Irska, Litvy, Portugalska a Slovenska) a u ESF v případě jednoho členského státu (Francie). Výše oprav, o nichž Komise rozhodla, činí 1 037 milionů, což je přibližně 0,5 % celkového rozpočtu EFRR, FS a ESF (viz obrázek 3).

48

U potvrzených finančních oprav jsme zjistili, že v případě EFRR bylo pět z 25 členských států (Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko a Maďarsko) schopno nahradit celou částku potvrzené finanční opravy novými výdaji (na obrázku 4 vyznačeno zeleně). V případě ESF se také jednalo o pět z 25 členských států (Irsko, Lotyšsko, Litva, Portugalsko a Slovensko) a v případě FS o čtyři z 16 členských států (Lotyšsko, Litva, Maďarsko a Slovinsko) (na obrázku 5 a 6 vyznačeno zeleně). V souhrnném vyjádření tyto členské státy tvořily 3 % rozpočtu EFRR, 10 % rozpočtu ESF a 10 % rozpočtu FS. Tyto členské státy byly schopny vykázat dostatek dodatečných výdajů, aby nahradily účinek potvrzených finančních oprav, takže se potvrzené finanční opravy neprojevily na čerpání jejich rozpočtového krytí.

49

U 17 členských států v rámci EFRR, 16 členských států v rámci ESF a deseti členských států v rámci FS měly potvrzené finanční opravy dopad na využití přiděleného rozpočtového krytí (na obrázku 4, 5 a 6 vyznačeno červeně). V souhrnném vyjádření tyto členské státy tvořily 96 % rozpočtu EFRR, 88 % rozpočtu ESF a 89 % rozpočtu FS.

50

Těmto členským státům se nepodařilo použít plně náhrady a potvrzené finanční opravy se tak staly přinejmenším zčásti čistými finančními opravami. Dle našich výpočtů činí tyto čisté finanční opravy 1 386 milionů EUR. To odpovídá přibližně 0,6 % celkového rozpočtu EFRR, FS a ESF pro všech 25 členských států.

51

V rámci EFRR existovaly tři členské státy (Kypr, Malta a Slovinsko), v rámci ESF čtyři (Česká republika, Kypr, Malta a Finsko) a v rámci Fondu soudržnosti dva (Kypr a Malta), kde nebyly v programovém období 2000–2006 použity žádné potvrzené finanční opravy.

Posouzení nedostatků vypracovaná Komisí a související finanční opravy Evropský soudní dvůr v zásadě potvrdil

52

Jestliže Komise vymáhá pozastavení platby nebo finanční opravy formou rozhodnutí Komise, členský stát je oprávněn zpochybnit toto rozhodnutí před Evropským soudním dvorem. Zabývali jsme se proto otázkou, zda rozhodnutí Komise za předchozí programová období Evropský soudní dvůr obecně potvrdil.

Tabulka 2

Rozhodnutí Komise o finančních opravách (programová období 1994–1999 a 2000–2006)

Programové období	Členský stát	Rozhodnutí o finanční opravě			Počet případů napadených u Evropského soudního dvora	Stav		Rozsudek (u uzavřených případů)
		GŘ pro regionální a městskou politiku	GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování	celkem		uzavřeno	otevřeno	Rozhodnutí Komise
								potvrzeno	zrušeno
1994-1999	Belgie	1	3	4
	Německo	16	1	17	11	11		10	1
	Irsko	5	1	6
	Řecko	7		7	2	2		2
	Španělsko	14	2	16	5	5		1	4
	Francie	4	4	8
	Itálie	7		7	4	4		4
	Lucembursko		5	5
	Nizozemsko	3		3	1	1		1
	Rakousko	3		3
	Portugalsko	5		5	2	2		1	1
	Finsko	1	1	2
	Spojené království	7	2	9
	Interreg1	4		4	1	1		1
Mezisoučet za programové období 1994–1999:		77	19	96	26	26	0	20	6
2000-2006	Belgie	1		1
	Německo	1		1
	Irsko	1		1
	Řecko	2		2
	Španělsko	21		21	11	8	3	6	2
	Francie	1	2	3	1	1		1
	Itálie	3	1	4	2	1	1	1
	Litva	1		1
	Portugalsko	4		4	1	1			1
	Slovensko	1		1
	Spojené království	1		1
	Interreg1	1		1
Mezisoučet za programové období 2000–2006:		38	3	41	15	11	4	8	3
CELKEM:		115	22	137	41	37	4	28	9
		137				41		37

1 Meziregionální programy jsou prováděny více než jedním členským státem.

Zdroj: Informace poskytnuté Komisí.

53

Do konce roku 2015 bylo z celkového počtu 137 rozhodnutí o finančních opravách 41 případů vztahujících se k programovým obdobím 2000–2006 a 1994–1999 postoupeno Evropskému soudnímu dvoru (viz tabulka 2). Z těchto 41 případů bylo 37 do konce roku 2016 uzavřeno.

54

Přibližně polovina případů postoupených Evropskému soudnímu dvoru, které byly zahrnuty do naší analýzy, se týkala problémů spojených s nedodržováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek. K dalším problémům patřilo např. vykazování nákladů vynaložených mimo období způsobilosti, přesouvání prostředků mezi operačními programy a zjišťování nedostatků v postupech řízení a kontroly.

55

V devíti z 37 uzavřených případů Evropský soudní dvůr rozhodnutí Komise o finanční opravě zrušil. Ve všech devíti případech se rozhodnutí o zrušení zakládalo na procesních okolnostech, aniž by Evropský soudní dvůr dospěl k jakémukoli závěru ohledně vlastní skutkové podstaty případu. Tři ze čtyř otevřených případů se v současné době nacházejí ve fázi odvolání. Ve všech ostatních případech Evropský soudní dvůr rozhodnutí Komise potvrdil jak po formální, tak po skutkové stránce.

56

Z toho vyplývá, že výklady Komise k článkům, jimiž se řídí používání finančních oprav, byly obecně spolehlivé a že v programových obdobích 1994–1999 a 2000–2006 Komise používala přiměřené finanční opravy.

57

Prozatím se neprojednávalo žádné rozhodnutí Komise o finančních opravách za programové období 2007–2013. Pouze v jednom případě členský stát napadl rozhodnutí Komise v souvislosti s pozastavením platby za programové období 2007–2013, tento případ se však dosud projednává, a proto nebyl do naší analýzy zahrnut.

Během programového období 2007–2013 došlo k nárůstu počtu preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise

58

Hodnocení programového období 2007–2013 není prozatím možné, protože proces uzávěrky operačních programů EFRR/Fondu soudržnosti a ESF bude zahájen až v roce 2017. Zabývali jsme se proto způsobem, jímž Komise využívá na ochranu rozpočtu EU před nesprávnými výdaji ustanovení právních předpisů, která byla k dispozici pro dané programové období. Ve vhodných případech jsme provedli i případné srovnání s programovým obdobím 2000–2006.

V programovém období 2007–2013 využívala Komise opatření, která měla k dispozici na ochranu rozpočtu EU, ve větší míře než v minulosti

59

Komise by měla využít opatření na ochranu rozpočtu EU stanovená v právních předpisech, jakmile jsou zjištěny závažné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech, které by mohly mít za následek vykázání nesprávných výdajů členskými státy. Díky tomu mohou členské státy zdokonalit své systémy a zabránit tak předkládání dalších požadavků na nesprávné výdaje z rozpočtu EU. Vypracovali jsme proto srovnání preventivních opatření a finančních oprav, jež Komise použila v programovém období 2007–2013, s preventivními opatřeními a finančními opravami, které použila v předchozím programovém období.

60

Za programové období 2007–2013 byly do konce roku 2015 uloženy finanční opravy v přibližné výši 3 326 milionů EUR (viz tabulka 1). To odpovídá 1,0 % celkového finančního krytí rozpočtu. Kromě toho byly přerušeny platby přibližně ve výši 28 446 milionů EUR (8 % celkového přiděleného finančního krytí).

V programovém období 2007–2013 byla preventivní opatření používána dříve a ve větším rozsahu než v předchozím programovém období

61

Jak z naší analýzy vyplývá, Komise zahájila používání preventivních opatření v roce 2010, tj. ve čtvrtém roce programového období 2007–2013. Stalo se tak o dva roky dříve než v programovém období 2000–2006 a pět let před ukončením období způsobilosti (viz obrázek 7 a tabulka 1).

62

Kromě toho preventivní opatření pokrývala větší podíl operačních programů a Komise rovněž dříve ukládala přísnější opatření. Například v programovém období 2000–2006 bylo první pozastavení platby do operačního programu použito v roce 2007 (tj. v osmém roce programového období 2000–2006). V programovém období 2007–2013 bylo pozastavení platby použito v roce 2010 (tj. ve čtvrtém roce programového období 2007–2013). Zatímco v předchozím programovém období bylo 20 % všech operačních programů, u nichž došlo k pozastavení platby, pozastaveno v roce 2007 (tj. v osmém roce programového období), v programovém období 2007–2013 to bylo 68 % operačních programů.

63

Toto dřívější, komplexnější a přísnější používání preventivních opatření ze strany Komise umožňuje rychlejší zdokonalení většího počtu řídicích a kontrolních systémů a rovněž zvyšuje motivaci členských států k realizaci potřebných zlepšení.

V programovém období 2007–2013 došlo k poměrnému nárůstu finančních oprav v porovnání s výší odhalených nesprávných výdajů

64

Z naší analýzy vyplývá, že v programovém období 2007–2013 byly výše finančních oprav a míra provádění uložených finančních oprav podobné, jaké byly zaznamenány v předchozím programovém období 2000–2006 (viz obrázek 8). Na úroveň finančních oprav v obou programových obdobích je však třeba nahlížet v širších souvislostech a je třeba je srovnat s příslušnou úrovní nesprávných výdajů. Z našich auditů od roku 2009 vyplývá, že míra chyb za programové období 2007–2013 je výrazně nižší než za programové období 2000–2006²⁹. To znamená, že v programovém období 2000–2006 bylo množství nesprávných výdajů podstatně větší než v programovém období 2007–2013. Současně to znamená, že v relativních číslech zaznamenala úroveň finančních oprav nárůst.

Konečný dopad finančních oprav za období 2007–2013 lze stanovit až po uzávěrce

65

Konečný dopad potvrzených finančních oprav u operačních programů v programovém období 2007–2013 (tj. zda finanční opravy vedly ke ztrátě finančních prostředků) lze nicméně určit až po předložení žádosti o konečnou platbu členským státem a po jejím posouzení Komisí. Za programové období 2007–2013 se konečné žádosti o platbu předkládají nejpozději do 31. března 2017³⁰, takže v době přípravy této zprávy je příliš brzy na posouzení dopadů finančních oprav za programové období 2007–2013 na členské státy.

66

V příloze IV jsou uvedeny podrobnější informace o provádění opatření Komise za programové období 2007–2013 do konce roku 2015, rozdělené podle jednotlivých členských států.

Komise v programovém období 2007–2013 používala preventivní opatření a finanční opravy přiměřeným způsobem

Opatření Komise v programovém období 2007–2013 se zaměřovala na členské státy s nejrizikovějšími programy

67

Počínaje programovým obdobím 2007–2013 vypočítává Komise pro každý program „rizikovou částku“. Tyto částky jsou následně sloučeny na úrovni členských států a zveřejněny ve výroční zprávě o činnosti. Uvedené ukazatele vyjadřují, jaké riziko program představuje v daném roce, a ukazují potenciální částku nezpůsobilých výdajů spolufinancovaných v každém programu nebo členském státě na základě informací, které má Komise k dispozici.

68

Jelikož opatření Komise by se měla dotýkat především nejrizikovějších programů, je pravděpodobné, že mezi rozložením rizikové částky a rozložením finančních oprav stanovených Komisí bude existovat vzájemný vztah. Provedli jsme proto analýzu, abychom zjistili, zda tento vzájemný vztah existuje.

Indikátor rizika programů podle jednotlivých členských států je ve vzájemném poměru s potvrzenými/stanovenými finančními opravami

69

Rozdíl mezi „rizikovou částkou“ a finančními opravami tvoří kumulativní míru zbytkového rizika (viz body 32–33). Komise při posuzování operačních programů požaduje, aby finanční opravy byly dostatečně vysoké, čímž se zajistí, že tento ukazatel bude nižší než 2% práh významnosti³¹.

70

Obrázek 9 znázorňuje úroveň rizika programů rozdělenou podle členských států, jak vyplývá z rizikové částky stanovené Komisí, a úroveň finančních oprav stanovených Komisí podle jednotlivých členských států za programové období 2007–2013. Tato korelační analýza rovněž znázorňuje trendovou přímku (celkový vztah u členských států mezi rizikem souvisejícím s programem a čistými finančními opravami stanovenými Komisí) a přímku 45 stupňů (úroveň, kdy by se finanční opravy rovnaly úrovni rizika souvisejícího s programem).

71

Z naší korelační analýzy vyplývá, že trendová přímka nepřesahuje hranici 45 stupňů (viz obrázek 9). To znamená, že finanční opravy stanovené Komisí jsou obecně na nižší úrovni než riziková částka. To lze vysvětlit dvěma faktory:

• riziko spolufinancování nezpůsobilých výdajů (tj. riziková částka) je částečně řešeno finančními opravami stanovenými na základě kontrol provedených členskými státy, tedy aniž by se Komise o daných případech dozvěděla;
• Komise vyžaduje, aby v důsledku finančních oprav klesla kumulativní míra zbytkového rizika pod 2% práh významnosti (materiality) (ale nikoli na nulu).

72

Většina členských států se od trendové přímky příliš nevzdaluje. Z toho vyplývá, že výše finančních oprav uložených Komisí je obecně ve vzájemném poměru s hodnocením rizikové částky provedeným Komisí³².

73

Pokud se členský stát nachází výrazně nad trendovou přímkou, výše finančních oprav je vyšší než potenciální riziková částka uvedená pro programy členského státu. To je případ např. Slovenska, Rumunska a Irska.

74

Pokud se členský stát nachází výrazně pod trendovou přímkou, výše finančních oprav uložených Komisí je nižší než potenciální riziková částka uvedená pro programy členského státu. To je případ např. Francie a Španělska – oba tyto státy uplatnily finanční opravy z vlastní iniciativy, čímž se vyhnuly dodatečným finančním opravám, které by stanovila Komise.

75

Na vztah mezi úrovní finančních oprav a objemem rizikové částky mají rovněž vliv neuzavřené případy. Případy, které doposud nedospěly do konečné fáze postupu, jsou do rizikové částky zahrnuty, zatímco případné budoucí finanční opravy vyplývající z těchto případů se zatím v uvažovaných hodnotách neprojevily. To je zejména příklad Španělska, kde bylo pozastaveno 20 operačních programů a u dalších sedmi programů jsou od konce roku 2015 přerušeny platební lhůty žádostí o platbu (což představuje 70% všech probíhajících preventivních opatření).

Vnitřní postupy Komise pro programové období 2007–2013 mají za cíl zajistit harmonizovaný přístup k řešení případů v rámci všech programů a členských států

76

Komise by měla zajistit, aby přístup k řešení případů v rámci všech programů a členských států byl harmonizovaný a aby před obnovením plateb byla provedena preventivní opatření a finanční opravy. Provedli jsme proto analýzu vnitřních postupů Komise pro ukládání preventivních opatření a finančních oprav a pro přijímání preventivních opatření a finančních oprav jako provedených a ověřili jsme fungování těchto postupů v praxi.

Rozhodnutí o přerušení či pozastavení platební lhůty a o finančních opravách jsou projednávána a schvalována ve výborech vrcholného vedení

77

Pro programové období 2007–2013 založila GŘ pro regionální a městskou politiku a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování vlastní Výbory pro přerušení platebních lhůt, pozastavení plateb a finanční opravy. Tyto výbory představují fórum v rámci každého generálního ředitelství, kde jsou projednávány problémy a přijímána rozhodnutí v souvislosti s vydáváním varování, přerušením platební lhůty, pozastavením plateb a finančními opravami (viz též příloha I). Oba výbory zasedají pravidelně a jsou složeny z generálního ředitele, náměstka/náměstků generálního ředitele, příslušných ředitelů a zástupců právního oddělení.

78

Zasedání Výboru pro přerušení platebních lhůt, pozastavení plateb a finanční opravy zajistila lepší přehled o všech případech a jejich lepší projednávání i postupy související s preventivními opatřeními a finančními opravami v rámci generálního ředitelství a napomohla tak harmonizaci řešení případů a informování vrcholného vedení o probíhajících případech.

Řízení a následné sledování preventivních opatření a finančních oprav bylo značně časově náročné a vyžádalo si i značné nasazení lidských zdrojů

79

Ke zrušení preventivních opatření a obnovení plateb musí orgány členských států obvykle navrhnout opatření upravující systém tak, aby se zabránilo vzniku chyb do budoucna. Tato opatření se nazývají akční plány nápravných opatření (viz příloha II). Z našeho vzorku 20 programů Komise požadovala vytvoření akčního plánu nápravných opatření ve 44 ze 72 zkoumaných případů (viz bod 38).

80

Členské státy následně musí informovat Komisi o provedení akčního plánu nápravných opatření. Posouzení, zda došlo ke splnění podmínek pro zrušení, může Komise provést několika způsoby:

1. za prvé Komise systematicky přezkoumává informace zaslané orgány členských států (zpravidla řídicími orgány příslušných operačních programů);
2. za druhé může Komise rovněž požádat auditní orgán, aby potvrdil informace poskytnuté řídicím orgánem. Z uvedených 44 případů bylo potvrzení auditního orgánu požadováno v 31 případech, které se týkaly 18 z celkového počtu 20 programů. V těchto případech Komise získala dodatečnou jistotu ohledně vhodnosti opatření navrhovaných orgány členských států;
3. za třetí Komise může vést vlastní následné sledování případu v členských státech. Případy pro následný audit jsou vybírány na základě analýzy rizika: jestliže se Komise nemůže spoléhat na činnost auditního orgánu nebo jsou-li zapotřebí dodatečné informace. Celkově Komise provedla 63 následných auditů akčních plánů v souvislosti se 70 operačními programy z programového období 2007–2013.

81

Řízení a následné sledování preventivních opatření a finančních oprav bylo značně časově náročné a vyžádalo si i značné nasazení lidských zdrojů z řad pracovníků generálních ředitelství. Zadržování velkých plateb z rozpočtu EU členským státům je rovněž politicky citlivé a Komise při zajišťování podmínek pro odstranění zavedených opatření udržuje úzký kontakt s členskými státy. Některé případy jsou dokonce předmětem jednání ministrů nebo hlav států a generálních ředitelů a komisařů.

Nápravná opatření uložená Komisí vyvíjela tlak na členské státy, aby řešily nedostatky ve svých řídicích a kontrolních systémech

Preventivní opatření a finanční opravy se obecně týkají složitých problémů, jejichž řešení vyžaduje značnou dobu

82

Postupy Komise v souvislosti s preventivními opatřeními a finančními opravami by měly být co nejrychlejší a současně by měly přihlížet ke složitosti problému. V rámci našeho vzorku jsme proto analyzovali 72 případů, abychom stanovili celkové trvání a délku jednotlivých fází postupu.

83

Trvání postupu Komise není stejné jako délka zablokování platby (viz bod 93). Postup Komise spouští rozhodná událost a trvá buď do zrušení preventivních opatření, nebo do provedení finanční opravy. Trvá tedy déle než zablokování platby, které je zahájeno prvním preventivním opatřením a trvá do zrušení preventivního opatření (viz příloha II).

V programovém období 2007–2013 trvaly postupy, které měly za následek finanční opravy, až 21 měsíců

84

Na obrázku 10 jsou znázorněny výsledky analýzy případů z našeho vzorku, pokud jde o čas potřebný k provedení postupů preventivních opatření a finančních oprav. Průměrná délka postupů od rozhodné události do zrušení preventivního opatření nebo provedení finanční opravy se pohybovala od 10 do 21 měsíců. Nejdelší případy zahrnovaly jak preventivní opatření, tak finanční opravy a nejkratší postupy byly u případů, kde byla použita jen preventivní opatření.

Postupy, které mají za následek preventivní opatření, byly většinou zahájeny na základě vlastních auditů členských států, a jejich trvání je obvykle poloviční

85

Podle Komise byly dvě třetiny preventivních opatření zavedeny na základě výsledků vnitrostátních auditů³³. Bylo tomu tak i ve 12 z 16 případů v našem vzorku. Trvání těchto postupů je podstatně kratší, neboť není třeba trávit čas určováním problémů, pouze jejich řešením.

86

Většina zbývajících finančních oprav je přijímána na základě auditů Komise. V 17 z 28 případů z našeho vzorku, kdy byly přijaty pouze finanční opravy, a v 13 z 28 smíšených případů byly opravy přijaty na základě auditu Komise. Řešení těchto případů je mnohem delší, zejména pokud Komise uloží finanční opravy. Jedním z důvodů delšího trvání postupů spojených s finančními opravami je, že se obvykle týkají složitých problémů a že členské státy závěry Komise téměř vždy nejprve zpochybní. Aby mohla být stanovena chyba, je nejprve potřeba, aby zjištěný problém prošel postupem vyjasnění skutečností mezi členským státem a Komisí, což vyžaduje čas.

87

V nařízení jsou stanoveny lhůty pro odpověď členských států na žádost Komise o informace. Ve 34 % případů v našem vzorku Komise nepřijala první odpověď členského státu, v níž byla popsána podrobná opatření přijatá členským státem za účelem řešení nedostatku, protože členské státy neposkytly Komisi informace v dostatečném objemu a kvalitě. To znamená, že kvůli odpovědi členských států je potřeba postup opakovat.

88

Prověřovali jsme rovněž, zda dalším důvodem dlouhých postupů může být skutečnost, že Komise neformuluje své požadavky dostatečně konkrétně. Z naší analýzy však vyplývá, že v devíti z deseti případů byly požadavky Komise dostatečně konkrétní, aby mohly členské státy přijmout požadovaná opatření.

89

Kromě toho v případech, kdy jsou stanoveny finanční opravy, je poté, co členský stát chybu přijme, zapotřebí čas na stanovení odpovídající výše oprav. V řadě případů Komise souhlasí s dotčeným členským státem, že v zájmu určení závažnosti chyb a stanovení vhodné opravy je třeba provést dodatečné kontroly.

Přerušení platební lhůty a pozastavení plateb představují pro členské státy významné finanční riziko

90

Opatření Komise by měla vést k tomu, že řídicí a kontrolní systém operačního programu bude účinněji předcházet chybám, odhalovat je a napravovat. Těchto zlepšení se často dosahuje rychleji, pokud je pomalý postup spojen s finančními náklady. Provedli jsme proto posouzení dopadu preventivních opatření na úrovni Komise a členských států.

Platební lhůty byly přerušeny nebo došlo k pozastavení plateb významného podílu programů na dobu tří až devíti měsíců

91

Do konce roku 2015 Komise použila přerušení platební lhůty na částku odpovídající 10 % všech plateb v rámci EFRR/FS a ESF³⁴. Rozhodnutí o pozastavení platby bylo vydáno u 15 % všech programů. Kromě toho dosahovala v programovém období 2007–2013 délka přerušení platební lhůty a/nebo pozastavení platby do programů nebo částí programů v průměru více než 8 měsíců. Pouze v pěti členských státech nedošlo k přerušení platební lhůty nebo pozastavení žádné platby do operačních programů (Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Finsko a Irsko).

92

U převážné většiny členských států se průměrná doba, po kterou byly platby alespoň do jednoho z jejich programů Komisí zastaveny z důvodu přerušení platební lhůty a/nebo pozastavení platby, pohybovala mezi třemi až devíti měsíci. Celkový medián zablokování platby podle našich výpočtů činí 146 dní. V Itálii a ve Španělsku však průměrná délka tohoto zablokování dosahuje téměř jednoho roku (viz tabulka 3).

Tabulka 3

Tabulka průměrné délky zablokování plateb do OP v programovém období 2007–2013 podle členských států

	do 3 měsíců	3–6 měsíců	6–9 měsíců	více než 9 měsíců
Členské státy	Estonsko, Řecko, Litva, Polsko, Švédsko	Francie, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Spojené království, přeshraniční spolupráce	Belgie, Bulharsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Rakousko, Slovensko	Španělsko, Itálie
CELKEM	5	10	7	2

Poznámka: V tabulce jsou uvedeny údaje o blokaci plateb podle operačních programů jako průměr za jednotlivé členské státy. Neznamená to však, že byly blokovány všechny operační programy v daném členském státě, nebo že ke všem blokacím došlo ve stejnou dobu.

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů Komise.

Preventivní opatření rovněž motivují členské státy, aby zdokonalily své systémy

93

Za předpokladu rovnoměrného čerpání vyplácela Komise z EFRR, Fondu soudržnosti a ESF v programovém období 2007–2013 v úhrnu za všech 28 členských států průměrně 110 milionů EUR každý den³⁵. Zde je patrný potenciální peněžní dopad opoždění plateb z rozpočtu EU členským státům, což platí zejména v zemích, do nichž směřuje převážná část výdajů na politiku soudržnosti.

94

Pokud byl běh platebních lhůt u některé žádosti o platbu přerušen nebo byla některá průběžná platba či její část pozastavena, členské státy nezískají úhradu od Komise, ani když předloží žádost o platbu. V tomto období musí členské státy financovat projekty prostřednictvím vlastních rozpočtů nebo se platby určené projektům zastaví.

95

To nemusí nutně znamenat, že členský stát o finanční prostředky EU přišel, protože Komise vyplatí výdaje nahromaděné během zablokování plateb, jakmile jsou preventivní opatření zrušena. Pokud však členský státy musí financovat projekty z vnitrostátního rozpočtu, způsobí mu to pravděpodobně problémy s peněžními toky kvůli sníženému objemu příchozích finančních prostředků. Situaci může ještě zhoršit, je-li objem projektů určených k financování velký a/nebo pokud jsou důvody přerušení platební lhůty či pozastavení platby složité a vyžadují zdlouhavá nápravná opatření. Kromě toho na konci programového období vzrůstá riziko, že o zablokované výdaje mohou členské státy skutečně přijít.

96

Nejistota ohledně žádostí o platby může rovněž způsobit Komisi problémy při rozpočtovém řízení. Na jedné straně Komise s přidělenými prostředky na platby nemůže nakládat. Na straně druhé, pokud dojde ke zrušení několika přerušení platební lhůty nebo pozastavení plateb současně, může mít Komise problém s plněním svých platebních povinností, a tím pádem i s peněžními toky. Komise se kromě toho může potýkat s problémy při plánování plateb a přípravě rozpočtu. Přezkoumávali jsme, zda může existovat riziko, že ve snaze zabránit podobným případům nejistoty bude zablokování platby před koncem roku zrušeno, aby nedošlo ke ztrátě finančních prostředků ze strany členského státu. U žádného ze zkoumaných případů však k tomuto nedošlo.

Opatření jsou ze strany Komise postupně rušena s cílem zajistit co nejrychlejší hrazení výdajů

97

Zablokování platby se obvykle vztahuje na celý program nebo jeho část (např. některou prioritu nebo několik opatření). To může rovněž vést k zadržení úhrady výdajů souvisejících s projekty, které nemusí být dotčeny problémy, kvůli kterým byla přijata preventivní opatření, ale u nichž je nedostatek jistoty o legalitě a správnosti výdajů vzhledem k tomu, že členský stát ještě nedodal odpověď.

98

Během přezkumu dokumentace jsme nalezli několik případů, kdy Komise na základě informací členských států na problémy spojené s omezením prostředků uplatnila přiměřený přístup a preventivní opatření postupně zrušila, aby mohly být co nejdříve obnoveny úhrady výdajů z rozpočtu EU pro tu část programu, jehož se netýkají nedostatky, které původně vedly k přerušení nebo pozastavení plateb (rámeček 3). Je vhodné, aby Komise v programovém období 2014–2020 v tomto přiměřeném přístupu pokračovala³⁶.

Komise se při sledování provádění finančních oprav a hodnocení dlouhodobých dopadů nápravných opatření Komise potýkala s problémy

Na základě informací o provádění finančních oprav v programovém období 2007–2013 poskytovaných členskými státy nebylo možné provádět spolehlivé sledování

Komise by měla zajistit, aby uložené finanční opravy byly členskými státy provedeny ve všech případech v plném rozsahu

99

V programovém období 2007–2013 se Komise při zjišťování, zda členský stát schválené částky finančních oprav ze své platby odečetl, aby tak mohla být povolena následná průběžná platba, spoléhala na certifikáty nebo dopisy zaslané certifikačními orgány. Formát ani obsah těchto dokumentů není upraven žádnými pravidly ani pokyny; dokumenty obsahují informace, které příslušný certifikační orgán považuje za důležité. V některých zkoumaných případech nebyly informace, které Komise obdržela, dostatečné, aby na jejich základě bylo možné zkontrolovat, že došlo k provedení finančních oprav.

100

Kromě toho nařízení na období 2007–2013 nevyžadují, aby auditní orgány kontrolovaly obsah těchto certifikátů a posuzovaly, zda byly uložené finanční opravy odečteny v plné výši. Komise to od nich dosud ani systematicky nevyžadovala. V důsledku toho Komise nedisponovala nezávislým posouzením toho, jak se finanční opravy realizovaly v praxi. Týkalo se to zejména počátečních let tohoto programového období.

Komise ve vykazování odňatých a zpětně získaných částek členskými státy v programovém období 2007–2013 zjistila nedostatky

101

V programovém období 2007–2013 měly členské státy povinnost zasílat Komisi každoročně výkaz s uvedením odňatých částek a částek získaných zpět, částek, které mají být získány zpět, a částek, které zpět získat nelze³⁷. Tato zpráva obsahovala údaje o finančních opravách uložených Komisí i finančních opravách uložených samotnými členskými státy. V roce 2010 požádaly Evropský parlament a Rada Komisi o informace týkající se kapacity členských států zajišťovat nápravu v programovém období 2007–2013³⁸.

102

Mezi lety 2011 a 2015 provedla Komise 47 auditů týkajících se navrácených částek v 19 členských státech a u 113 operačních programů vybraných na základě analýzy rizika. U 72 z těchto 113 operačních programů Komise zjistila výrazné nedostatky.

103

Z naší analýzy, která pokrývala všechny zprávy související s těmito audity, vyplynulo, že uvedené nedostatky se týkaly zejména:

1. řízení nesrovnalostí ze strany vnitrostátních orgánů (60 %). V řadě členských států byla doba od zjištění nesrovnalosti a jejího zanesení do informačního systému pro vedení a/nebo registraci nesrovnalostí a rozhodnutí o odnětí nebo zpětném získání příslušné částky považována za příliš dlouhou;
2. úplnosti a správnosti zpráv podle článku 20 předkládaných členskými státy (40 %). V těchto případech členské státy buď neuvedly výše všech příslušných odňatých částek, částek zpětně získaných, částek určených ke zpětnému získání a částek, které nelze získat zpět, nebo uvedly částky, které nebyly nikdy certifikovány a vykázány Komisi, případně částky, které nesouvisely s nesrovnalostmi, nýbrž s administrativními chybami či projekty, které už nebyly (nebo nebyly nikdy) součástí operačního programu, a
3. nedostatečných postupů pro zpětné získání částek (15 %). Byly objeveny případy, při nichž nebyly nesprávné částky získány od příjemců zpět, nebo kdy certifikační orgán nezajistil řádné následné sledování zpětného získání řídicím orgánem.

104

Konstatujeme, že Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku a Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování uplatňují při evidování nespolehlivých údajů o finančních opravách vykázaných členskými státy podobnou metodiku. Za rok 2015 Komise celkově odhaduje, že 9 % částek vykázaných za EFRR/FS a 4 % částek vykázaných za ESF není spolehlivých.

105

Z auditů Komise vyplynul obecný závěr, že členské státy musí v programovém období 2007–2013 vykazování odňatých částek, částek zpětně získaných, částek určených ke zpětnému získání a částek, které zpětně získat nelze, výrazně zlepšit. Z našich vlastních šetření rovněž vyplývá, že ani oznamování členských států v oblasti finančních oprav není dostatečně spolehlivé³⁹. Toto riziko je však v programovém období 2014–2020 zmírněno (viz body 124–126).

Důkazy o dlouhodobém dopadu preventivních opatření a finančních oprav na chybovost programu v programovém období 2007–2013 nebyly přesvědčivé

106

Míru chyb, kterou oznamují auditní orgány členských států za každý operační program (nebo skupinu operačních programů) a kterou každoročně potvrzuje Komise, lze považovat za ukazatel účinnosti řídicích a kontrolních systémů členských států v úsilí o předcházení chybám a jejich odhalování. Pokud tyto systémy fungují účinně, výše nesprávných výdajů by neměla překročit práh významnosti. Údaje o míře chyb se uvádějí ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství a tvoří jednu z hlavních součástí hodnocení řídicích a kontrolních systémů ze strany Komise.

107

Pokud jsou preventivní opatření a finanční opravy Komise účinné, potvrzená míra chyb operačního programu (nebo skupiny operačních programů) by se měla po opatření Komise v dlouhodobé perspektivě celkově snižovat.

108

U vybraných 20 operačních programů jsme proto zkoumali vztah mezi vývojem potvrzené míry chyb a preventivních opatření a potvrzených finančních oprav Komise (viz tabulka 4).

109

Z naší analýzy vyplývá, že dlouhodobý dopad preventivních opatření a finančních oprav na chybovost operačního programu (nebo skupiny operačních programů) není přesvědčivý. Na základě naší analýzy jsme zkoumané operační programy roztřídili do tří kategorií:

1. zhruba u jedné třetiny programů byla ověřená míra chyb operačních programů (nebo skupiny operačních programů) pod 2% prahem významnosti stanoveným Komisí (sedm z 20);
2. u jedné pětiny byla míra chyb podstatně nižší než v době před opatřením Komise (čtyři z 20) a
3. u téměř poloviny programů neexistuje žádný důkaz, že by opatření Komise vedlo ke snížení potvrzené míry chyb (devět z 20).

Tabulka 4

Dopad opatření Komise na míru chyb programů v následujících letech

Kategorie	Počet OP
1. Počet operačních programů, které nepředstavují žádné zvláštní riziko, protože jejich poslední míra chyb byla menší než 2 %	7
2. Míra chyb po zahájení preventivních opatření a/nebo finančních oprav zřetelně klesá	4
3. Míra chyb se zvýšila nebo kolísá navzdory zahájení preventivních opatření a/nebo finančních oprav	9
Celkem	20

Zdroj: Evropský účetní dvůr na základě údajů Komise.

110

Z našeho hlediska však potvrzená míra chyb není dokonalým ukazatelem dlouhodobé účinnosti preventivních opatření a finančních oprav Komise zejména proto, že se týkají celého operačního programu (nebo skupiny operačních programů). Vzhledem k tomu, že pravidla provádění (např. pravidla způsobilosti, pravidla pro zadávání veřejných zakázek, pravidla pro poskytování státní podpory) jsou poměrně složitá, může se v rámci operačního programu vyskytnout mnoho různých druhů chyb. Kromě toho se opatření Komise obvykle zaměřují na určité priority nebo zprostředkující subjekty, skupiny projektů nebo konkrétní výzvy k předkládání návrhů v rámci operačního programu. Opatření navíc řeší konkrétní druhy chyb (např. konkrétní omezující výběrová kritéria nebo problémy s metodou výběru projektů, které mají být spolufinancovány). Opatření Komise proto v řadě případů opravují chyby nebo zabraňují vzniku chyb, jež souvisejí s určitou částí operačního programu a týkají se tedy konkrétního druhu chyb.

111

Komise vyvinula úsilí s cílem zvýšit účinnost svých preventivních opatření a finančních oprav tím, že tato opatření rozšířila na další programy, kde byly zjištěny podobné nedostatky. To mělo za následek větší dopad (viz rámeček 4).

Způsob vykazování preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise komplikuje utvoření komplexního a analytického přehledu

Informace o preventivních opatřeních a finančních opravách jsou předkládány ve více zprávách a dokumentech

112

Způsob, kterým Komise podává zprávy o preventivních opatřeních a finančních opravách, by měl být komplexní a ucelený, aby zajišťoval, že informace budou pro zúčastněné strany přístupné a srozumitelné. V této souvislosti jsme proto provedli revizi veškerých publikací za programové období 2007–2013 obsahujících informace v souvislosti s opatřeními na ochranu rozpočtu EU.

113

Komise zveřejňovala informace o svých opatřeních na ochranu rozpočtu EU v několika publikacích. Nejdůležitější z nich byly výroční zprávy o činnosti operačních generálních ředitelství, konsolidované účetní závěrky EU a každoroční sdělení o ochraně rozpočtu EU. Tyto publikace doplňují čtvrtletní zprávy o finančních opravách a výroční zpráva o řízení a výkonnosti (do roku 2014 Shrnutí výsledků řídicí činnosti Komise) (viz tabulka 5).

Tabulka 5

Publikace Komise v souvislosti s preventivními opatřeními a finančními opravami

Název publikace	Komu je určena	K jakému datu se předkládá	Rozsah tématu	Obsah	Zveřejňuje se od roku
Výroční zprávy o činnosti	Evropskému parlamentu a Radě	31. března1	konkrétní oblasti politiky	Výroční zpráva o činnosti podrobně popisuje dosažené výsledky a iniciativy realizované v průběhu roku a stanovené v plánu řízení společně s vynaloženými prostředky. Obsahuje rovněž podrobné informace o kontrolních činnostech Komise a souvisejících preventivních opatřeních a finančních opravách na úrovni členských států.	2007
Roční účetní závěrka	Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru	31. července	celý rozpočet	Roční účetní závěrku EU tvoří finanční výkazy (s přílohami) a konsolidované zprávy o plnění rozpočtu. Obsahuje souhrnné informace o finančních opravách rozdělené podle jednotlivých fondů. Informace o preventivních opatřeních byly do roku 2012 (včetně) poskytovány za členský stát, od roku 2013 jsou však publikovány pouze souhrnné údaje za jednotlivé fondy. Od roku 2015 už informace o preventivních opatřeních netvoří součást účetní závěrky, ale jsou zveřejňovány pouze ve sděleních.	2007
Sdělení	Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru	31. října2	celý rozpočet	Sdělení podrobně popisuje fungování preventivních a nápravných mechanismů, které se používají k ochraně rozpočtu EU před protiprávními a nesprávnými výdaji, a poskytuje co nejlepší odhad číselných údajů vyplývajících z jejich uplatňování. Obsahuje souhrnné informace o preventivních opatřeních i souhrnné informace o finančních opravách, stejně jako informace na úrovni členských států.	2012
Čtvrtletní zpráva	Evropskému parlamentu	na konci každého čtvrtletí	konkrétní oblasti politiky	Čtvrtletní zprávy poskytují pravidelné informace o finančních opravách za každý fond v rámci politiky soudržnosti.	2008
Souhrnná zpráva3	Evropskému parlamentu a Radě	15. června	celý rozpočet	Souhrnná zpráva obsahuje podrobné informace o výsledcích řídicí činnosti za předchozí rok vycházející z výročních zpráv o činnosti předložených jednotlivými generálními řediteli.	2007

1 Od rozpočtového roku 2015 se výroční zprávy o činnosti předkládají do 30. dubna.

2 Od rozpočtového roku 2015 se dokument sdělení předkládá v rámci tzv. integrovaného balíčku účetního výkaznictví společně s konsolidovanou roční účetní závěrkou do 31. července.

3 Od rozpočtového roku 2015 tvoří souhrnná zpráva součást výroční zprávy o řízení a výkonnosti.

Zdroj: Evropský účetní dvůr.

114

Všechny zprávy kromě výročních zpráv o činnosti zpracovalo Generální ředitelství pro rozpočet na základě informací poskytnutých Generálním ředitelstvím pro regionální a městskou politiku a Generálním ředitelstvím pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování v souladu s pokyny či hlavními směry (pro výroční zprávy o činnosti generálních ředitelství), které vydalo Generální ředitelství pro rozpočet.

Žádná zpráva Komise dosud neposkytla analytický přehled preventivních opatření a finančních oprav za programové období 2007–2013

115

Výdaje na soudržnost jsou založeny na víceletém programování. Domníváme se proto, že Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat konsolidovanou zprávu obsahující stěžejní informace o preventivních opatřeních a finančních opravách od začátku programového období k danému datu⁴⁰.

116

Z analýzy příslušných zpráv uvedených v tabulce 5 však vyplývá, že tyto zprávy souborně informují o preventivních opatřeních a finančních opravách týkajících se více let. Nepočítá se však s žádnou specifickou zprávou, která by poskytla analytický přehled za programové období jako celek.

117

Pokud jde o programové období 2000–2006, bereme na vědomí, že Komise vydala ad hoc zprávu o finančních opravách a stavu uzavírání programů EFRR a projektů Fondu soudržnosti v roce 2013. Pro programové období 2007–2013 se zatím žádná taková zpráva neplánuje.

Ve zprávách Komise není provedeno dostatečné srovnání mezi členskými státy a neobsahují dostatek příkladů osvědčených postupů toho, jak předcházet opakujícím se problémům a jak tyto problémy zjišťovat a opravovat

118

Ve zprávách Komise by měly být obsaženy relevantní informace, které zlepší porozumění situaci preventivních opatření a finančních oprav tak, aby mohla být přijata odpovídající opatření za účelem zdokonalení řídicích a kontrolních systémů. Požádali jsme proto členy výborů Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu a regionální rozvoj a zástupce členských států v pracovní skupině Rady Evropské unie pro strukturální opatření, aby vyjádřili svůj názor na užitečnost dostupných zpráv.

119

Většina dotázaných považuje informace poskytované Komisí za dostatečné, někdy dokonce až příliš objemné. Dotázaní zástupci členských států považovali za nejužitečnější zdroj informací výroční zprávy o činnosti, protože obsahují informace, které mohou použít ke srovnání vlastních programů s programy v ostatních členských státech. Jen velmi málo dotázaných vědělo o existenci čtvrtletních zpráv.

120

Zatímco většina dotázaných se domnívá, že sdělení Komise týkající se systému a podoby opatření na ochranu rozpočtu EU jsou přehledná, polovina z nich by ocenila více informací o vlastním uplatňování opatření a jejich důsledcích v praxi. Během našich rozhovorů byly nastoleny tyto otázky: vysvětlení opakujících se problémů v souvislosti s vykazováním nesprávných výdajů, příčiny typických či opakujících se chyb a osvědčené postupy, pokud jde o předcházení chybám, jejich odhalování nebo opravy. Takovéto informace by členským státům pomohly ke zlepšení vlastních řídicích a kontrolních systémů.

Informační systémy Komise neposkytují žádný ucelený přehled preventivních opatření a finančních oprav

121

Generální ředitelství Komise uchovávají informace potřebné pro sledování a vykazování preventivních opatření a finančních oprav ve svých účetních systémech a různých elektronických tabulkách. Zjistili jsme, že tyto tabulky trpí různými nedostatky, které komplikují snahy o získání přehledu a provádění hloubkových analýz:

1. ednotlivé systémy nejsou propojeny a údaje je třeba zadávat ručně;
2. neexistuje přehled jednotlivých případů všech opatření na ochranu rozpočtu EU přijatých Komisí. Informace pro preventivní opatření a finanční opravy jsou namísto toho uchovávány odděleně. Nejsou-li obě oblasti propojené, je sledování vývoje jednotlivých případů od rozhodné události po odstranění preventivních opatření nebo provedení finančních oprav obtížné; a
3. databáze neobsahují vždy informace potřebné k provedení srovnávací analýzy jednotlivých případů. To by usnadnilo práci výboru pro přerušení platebních lhůt, pozastavení plateb a finanční opravy (ISFC) při zajišťování toho, aby se v podobných případech postupovalo podobným způsobem.

Právní předpisy v programovém období 2014–2020 významně posilují postavení Komise při ochraně rozpočtu EU před nesprávnými výdaji

122

Při přípravě a koncipování systému preventivních opatření a finančních oprav pro nové programové období by Komise měla vycházet ze získaných zkušeností a měla by zmírňovat nedostatky zjištěné při provádění programů v předchozích programových obdobích. Provedli jsme proto přezkum příslušných právních předpisů EU a jejich srovnání se zjištěnými nedostatky, abychom posoudili, jak se zkušenosti z předchozích období odrazily při přípravě programového období 2014–2020.

Vykazování finančních oprav je součástí každoročního balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty a je kontrolováno auditním orgánem

123

V programovém období 2007–2013 Komise zjistila nedostatky týkající se správnosti a úplnosti informací uváděných ve zprávách podle článku 20 a naše vlastní audity rovněž odhalily rizika související se zprávami členských států, v nichž vykazují finanční opravy a na jejichž základě Komise provádí výpočet kumulativní míry zbytkového rizika (viz body 103–106).

124

V nařízeních pro programové období 2014–2020 se zavádí každoroční zkoumání a přijetí účetní závěrky ze strany Komise. V rámci každoročního schvalovacího postupu pro každý operační program (nebo skupinu operačních programů) budou členské státy předkládat každý rok balíček dokumentů k poskytnutí jistoty. Součástí tohoto balíčku je roční účetní závěrka, včetně informací o výši odňatých částek a částek získaných zpět⁴¹, prohlášení řídicího subjektu a roční souhrn provedených kontrol. Auditní orgány vydávají výrok auditora a výroční kontrolní zprávu. První balíček byl vypracován v první polovině roku 2016.

125

Na rozdíl od předchozích období se nyní informace o odňatých a zpětně získaných částkách vykazují v roční účetní závěrce a zahrnují do výpočtu kumulativní míry zbytkového rizika členského státu pro operační program (nebo skupinu operačních programů). Úplnost a spolehlivost těchto informací nyní rovněž podléhá ověření ze strany auditních orgánů členského státu⁴².

126

Komise je povinna provést na základě těchto dokumentů roční zkoumání operačního programu, při kterém stanoví výši způsobilých výdajů pro daný rok. Před provedením každoročního schvalovacího postupu jsou členské státy povinny opravit veškeré nesrovnalosti (tj. odejmout nebo získat zpět nesprávné výdaje a případně je nahradit výdaji novými). V případě, že k tomu nedojde, může Komise přistoupit k finančním opravám.

Právní předpisy pro programové období 2014–2020 Komisi přiznávají větší pravomoci k ochraně rozpočtu EU před nesprávnými výdaji

Zadržení 10 % všech průběžných plateb v programovém období 2014–2020

127

Legislativní rámec pro programové období 2014–2020 zřídil nástroj zadržení 10 % průběžných plateb⁴³. To znamená, že v průběhu rozpočtového roku Komise uhradí pouze 90 % vykázaných průběžných výdajů. Zbývajících 10 % je schváleno až po předložení a přijetí balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty. Toto 10% zadržení Komisí lze přirovnat k jakémusi všeobecnému podmínečnému předběžnému opatření, které může být uhrazeno členskému státu, jestliže je po schválení účetní závěrky vše v pořádku.

128

Vzhledem k množství chyb zjištěných během programového období 2007–2013 se domníváme, že tato praxe může zajistit lepší ochranu rozpočtu EU, neboť Komisi poskytuje dostatečnou rezervu k přijetí nápravných opatření i v situaci, kdy členský stát neprovede vůbec žádné finanční opravy.

Jsou možné čisté finanční opravy za každý rok, pokud jsou zjištěny závažné nedostatky, které nebyly odhaleny členským státem

129

V programovém období 2007–2013 závisela kritéria pro uplatňování čistých finančních oprav na tom, zda členský stát přijal připomínku (tj. chybu) a potvrdil související dopad (tj. provedl částku finanční opravy) či nikoli⁴⁴. Pokud se tak nestalo, Komise musela přijmout rozhodnutí o finanční opravě. Přímý čistý dopad mělo pouze rozhodnutí Komise (viz bod 19).

130

Tento mechanismus byl nahrazen systémem, ve kterém členské státy provádí opravy samy a musí použít finanční opravy jako první. V programovém období 2014–2020 Komise v případě zjištění závažných systémových nedostatků, které nebyly odhaleny v rámci ověřování nebo auditů před schválením roční účetní závěrky (ať už prostřednictvím auditu Komise, nebo auditu Evropského účetního dvora), použije čistou finanční opravu, jež má za následek ztrátu finančních prostředků pro členský stát⁴⁵.

131

Záměrem tohoto systému je vytvořit pobídky pro členské státy a zejména jejich auditní orgány, aby zajistily, že finanční prostředky EU budou vynakládány legálním a řádným způsobem a že na vnitrostátní úrovni budou uplatňovány veškeré finanční opravy na ochranu rozpočtu EU před nesprávnými výdaji. Tato odpovědnost spočívá především na řídicích orgánech. Auditní orgány však budou tvořit poslední linii obrany, která bude předcházet ztrátám finančního krytí členského státu v průběhu provádění programu. Finanční opravy budou navíc prováděny každoročně a budou jednoznačně vázány na uvolňování dalších průběžných plateb. Porovnání mechanismů pro období 2007–2013 a 2014–2020 je uvedeno v příloze V.

132

Rovněž jsme zjistili, že řešení postupů, které měly za následek finanční opravy, trvalo v programovém období 2007–2013 příliš dlouho (viz bod 87). Na podobné problémy v programovém období 2000–2006 upozornil Účetní dvůr v jedné ze svých předchozích zvláštních zpráv⁴⁶.

133

Domníváme se, že délka těchto postupů se významně zkrátí díky požadavku na dokončení účetní závěrky a předložení balíčku dokumentů k poskytnutí jistoty ve stanovené lhůtě (do 15. února následujícího roku). Tím se vytvoří pobídka pro členské státy, aby zajišťovaly nápravu problémů rychleji a mohly tak zahrnout příslušné výdaje do účetní závěrky, a pravděpodobně to přispěje k výraznému urychlení postupu v porovnání s programovým obdobím 2007–2013.

Pozastavení plateb a finanční opravy při ukončení lze ukládat i kvůli nedosažení výkonnostních cílů

134

V programovém období 2014–2020 bude možné zahájit řízení o pozastavení plateb a ukládat finanční opravy i v případě, že nejsou splněny stanovené ukazatele výkonnosti. Tato nedostatečná výkonost však musí být důsledkem jednoznačně určených nedostatků v provádění a Komise je povinna tyto nedostatky sdělit členskému státu⁴⁷. Jestliže členský stát nepřijme nápravné opatření k řešení těchto nedostatků, Komise může tomuto členskému státu pozastavit platby. Pokud na konci programového období členský stát stále nepřijal nápravné opatření k řešení uvedených nedostatků, Komise může použít finanční opravy.

135

Domníváme se, že se jedná o první krok v reakci na naši dlouhodobou kritiku, že neexistují žádné odpovídající právní předpisy, které by stanovily finanční náhrady za nedostatečné plnění ukazatelů v programovém období 2007–2013 (viz bod 25). Ani ve finančním rámci na období 2014–2020 však nejsou s výsledky dosaženými pomocí prostředků EU spojeny žádné skutečné finanční pobídky ani sankce⁴⁸.

Opatření související s otázkami řádné správy ekonomických záležitostí jsou zavedena, jejich provádění v praxi je však obtížné

136

Kromě toho může Komise v programovém období 2014–2020 rovněž uplatnit pozastavení plateb v souvislosti s problémy, které se týkají řádné správy ekonomických záležitostí obecně⁴⁹. Komise může zejména navrhnout Radě, aby pozastavila platby nebo závazky v případech, kdy členský stát nepřijme odpovídající opatření ke změně dohody o partnerství⁵⁰, nebo pokud členský stát nepřijme účinná opatření k nápravě nadměrného schodku.

137

V záležitostech spojených se správou ekonomických záležitostí však nespočívá rozhodnutí o pozastavení plateb výhradně na Komisi. Pakliže taková situace nastane, musí Komise informovat Evropský parlament, a je-li o to požádána, musí zahájit strukturovaný dialog. Komise musí následně předložit Radě návrh na pozastavení platby a Rada přijímá rozhodnutí formou prováděcího aktu. Pro pozastavení plateb souvisejících se správou ekonomických záležitostí je v nařízení rovněž stanovena maximální výše pozastavení platby, vyjádřená jako procentní podíl platby nebo závazku.

138

Poprvé uvažovala Komise o předložení návrhu na pozastavení platby v souvislosti se správou ekonomických záležitostí (jmenovitě kvůli nadměrnému schodku) v případě Španělska a Portugalska v roce 2016⁵¹. V listopadu 2016 se Komise rozhodla návrh na pozastavení platby ve výše uvedených případech nepředložit, a to s ohledem na složitou hospodářskou a fiskální situaci. Namísto toho Komise vydala doporučení, aby Portugalsko odstranilo svůj nadměrný schodek do roku 2016 a Španělsko do roku 2018. Díky tomu může být použití tohoto ustanovení v programovém období 2014–2020 v praxi obtížné.

Právní jistota by mohla být posílena tím, že pravidla budou stanovována formou nařízení a nikoli pokynů

139

Platná pravidla pro finanční opravy v programovém období 2014–2020 mají jinou právní formu (a v důsledku toho i příslušnou přísnější právní hodnotu). Například:

1. způsob určování finančních oprav a orientačních sazeb oprav, které mají být používány pro chyby při zadávání veřejných zakázek, je od programového období 2000–2006 stanoven v pokynech Komise⁵². V těchto pokynech je popsána metoda, kterou Komise použila v příslušných případech, a její použití se doporučuje i členským státům. Aktualizace těchto pravidel, vydaná Komisí v roce 2013, měla formu rozhodnutí Komise⁵³;
2. metodika Komise pro používání oprav paušální částkou pro programové období 2007–2013 byla stanovena v rozhodnutí Komise z roku 2011⁵⁴. Podobná pravidla pro programové období 2014–2020 byla stanovena v nařízení v přenesené pravomoci⁵⁵.

140

Komise tak získává silnější postavení při vymáhání těchto ustanovení a zajištění toho, aby v programovém období 2014–2020 byl ve všech členských státech uplatňován soudržnější přístup. Stanovení platných pravidel ve formě nařízení nebo rozhodnutí Komise namísto pokynů rovněž ponechává Komisi menší prostor pro uvážení při rozhodování o výši opravy, čímž se zvyšuje právní jistota pro členské státy.

Závěry a doporučení

141

Komise do konce roku 2015 (tj. před uzávěrkou programového období 2007–2013) využívala opatření, která měla v programovém období 2007–2013 k dispozici na ochranu rozpočtu EU před nesprávnými výdaji, obecně vzato účinně.

142

Náš audit prokázal, že finanční opravy za programové období 2000–2006 činily 8,616 milionu EUR neboli 3,8 % z celkového rozpočtu EFRR, FS a ESF. Při uzávěrce byly u řady programů EFRR a ESF a projektů FS použity čisté finanční opravy – v 17 členských státech v rámci EFRR, v 16 členských státech v rámci ESF a 11 členských státech v rámci FS. Celková částka těchto čistých oprav činila 2 423 milionů EUR (tj. 1,1 % z celkového rozpočtu). Také jsme zjistili, že posouzení nedostatků vypracovaná Komisí a finanční opravy Evropský soudní dvůr v podstatě potvrdil. Ačkoli předpokládáme, že situace v programovém období 2007–2013 bude podobná, konečný dopad finančních oprav bude možné určit až při uzávěrce. Na základě našeho zkoumání plateb při uzávěrce za programové období 2000–2006 se rovněž domníváme, že Komise by měla zůstat ostražitá při kontrole prohlášení o uzavření předkládaných členskými státy.

143

V programovém období 2007–2013 Komise používala pozastavení plateb ve větší míře než v minulosti, přičemž dalším užitečným nástrojem bylo nově zavedené přerušení platební lhůty. Preventivní opatření byla také uplatňována dříve než v předchozím období. Očekáváme, že v programovém období 2007–2013 bude ve srovnání s předchozím obdobím provedeno více finančních oprav.

144

Zjistili jsme rovněž, že Komise ukládala preventivní opatření a finanční opravy přiměřeným způsobem. Cílem vnitřních postupů Komise pro programové období 2007–2013 bylo zajistit harmonizovaný přístup k řešení případů v rámci všech programů a členských států. Naše analýza potvrdila, že opatření Komise v programovém období 2007–2013 se zaměřovala na členské státy s nejrizikovějšími programy.

145

Nápravná opatření uložená Komisí vyvíjela tlak na členské státy, aby řešily nedostatky ve svých řídicích a kontrolních systémech. Preventivní opatření a finanční opravy se však obecně týkají složitých problémů, jejichž řešení vyžaduje značnou dobu. Výsledná přerušení platební lhůty a pozastavení plateb představují pro členské státy významné finanční riziko. V programovém období 2007–2013 se proto Komise snažila přijatá opatření postupně rušit, aby mohly být úhrady výdajů co nejdříve obnoveny pro tu část programu, jehož se netýkají nedostatky, které původně vedly k přerušení nebo pozastavení plateb.

146

Zjistili jsme ovšem také, že Komise při sledování a provádění finančních oprav naráží na potíže. Na základě informací o provádění finančních oprav v programovém období 2007–2013 poskytnutých členskými státy není dosud možné provést spolehlivé sledování. Zjištěné důkazy o dlouhodobém dopadu preventivních opatření a finančních oprav na četnost výskytu chyb v programech v programovém období 2007–2013 rovněž nebyly přesvědčivé.

Doporučení 1

Komise by měla k finančním opravám při uzavírání programového období 2007–2013 uplatňovat důsledný přístup, aby bylo zajištěno, že celkové částky hrazené z rozpočtu EU nebudou zatíženy významnou (materiální) mírou nesprávných výdajů.

Cílové datum provedení: od března 2017 (tj. začátek procesu uzávěrky).

147

Způsob vykazování preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise komplikuje utvoření komplexního a analytického přehledu. To je způsobeno zejména tím, že informace o preventivních opatřeních a finančních opravách jsou předkládány ve více zprávách a dokumentech, z nichž jeden zúčastněné strany ani neznaly. Současně žádná zpráva Komise neposkytuje analytický přehled preventivních opatření a finančních oprav za programové období 2007–2013 jako celek. Zástupci Evropského parlamentu a Rady měli také za to, že zprávy Komise neposkytují dostatečné srovnání členských států a dostatek příkladů „osvědčených postupů“ toho, jak předcházet opakujícím se problémům a jak tyto problémy zjišťovat a opravovat.

Doporučení 2

Komise by měla předložit zprávu ad hoc o finančních opravách a stavu uzávěrky programů EFRR/FS a ESF podobně, jako tomu bylo u zprávy vypracované v roce 2013 za období 2000–2006. V této zprávě by měly být prezentovány a porovnány veškeré informace o preventivních a nápravných opatřeních podle jednotlivých fondů a členských států a zpráva by měla též uvádět dopad finančních oprav a míru zbytkového rizika.

Cílové datum provedení: nejpozději v polovině roku 2019.

148

Zjistili jsme nedostatky v informačních systémech používaných Komisí k monitorování preventivních opatření a finančních oprav souvisejících s programy období 2007–2013 a k podávání zpráv o těchto opatřeních a opravách. Jde zejména o to, že informační systémy nejsou integrované a že u jednotlivých případů neposkytují přehled o všech preventivních opatřeních a finančních opravách.

Doporučení 3

Komise by měla pro období 2014–2020 zřídit integrovaný monitorovací systém, který bude sledovat jak preventivní opatření, tak finanční opravy.

Cílové datum provedení: 2019.

149

Právní předpisy v programovém období 2014–2020 významně posilují postavení Komise při ochraně rozpočtu EU před nesprávnými výdaji. Hlavním důvodem je skutečnost, že vykazování finančních oprav ze strany členských států nyní tvoří součást balíčku schvalování účetní závěrky a je kontrolováno auditním orgánem. Kromě toho právní předpisy v programovém období 2014–2020 Komisi přiznávají větší pravomoci, které mají zajistit, aby nadále nedocházelo k hrazení nesprávných výdajů z rozpočtu EU. Díky tomu, že pravidla nyní mají podobu nařízení a nikoli pokynů, se zvýšila i právní jistota pro členské státy.

150

Domníváme se, že tyto mechanismy pro programové období 2014–2020 obecně představují významné zlepšení v koncepci systému.

Doporučení 4

Komise by měla účinně využívat výrazně posílených ustanovení pro programové období 2014–2020 a v případě potřeby ukládat čisté finanční opravy na základě vlastních kontrol a/nebo auditů Evropského účetního dvora.

Cílové datum provedení: neprodleně.

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana IVANOVA, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 8. března 2017.

Glosář a zkratky

Akční plán: Akční plány jsou dokumenty, které vypracovaly členské státy na základě zjištěných systémových nesrovnalostí nebo závažných nedostatků ve svých systémech. Popisují nápravná opatření, jejichž prostřednictvím budou tyto nesrovnalosti a/nebo systémové nedostatky řešeny.

Auditní orgán: Auditní orgány poskytují Komisi jistotu ohledně účinného fungování systémů řízení a vnitřních kontrol operačního programu (a v důsledku toho ohledně legality a správnosti certifikovaných výdajů). Tyto orgány musí být provozně nezávislé na útvarech odpovědných za řízení fondů. Auditní orgány podávají zprávu o zjištěních svých auditů systémů a auditů operací řídicímu a certifikačnímu orgánu dotčeného operačního programu. Svou činnost každoročně vykazují Komisi prostřednictvím výroční kontrolní zprávy. Jestliže má auditní orgán za to, že řídicí orgán nepřijal náležité nápravné opatření, musí na danou věc upozornit Komisi.

Certifikační orgán: Certifikační orgány provádějí primární kontroly u výdajů vykázaných řídicím orgánem a osvědčují legalitu a správnost daného výdaje.

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii odstraňováním zásadních regionálních rozdílů prostřednictvím finanční podpory určené na vytváření infrastruktury a pomocí produktivních investic do tvorby pracovních míst, především pro podniky.

Evropský sociální fond (ESF): Cílem Evropského sociálního fondu je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii zlepšováním situace v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí (zejména opatřeními v oblasti odborné přípravy), podporou vysoké míry zaměstnanosti a vytvářením většího počtu lepších pracovních míst.

Finanční oprava: Účelem finančních oprav je chránit rozpočet Evropské unie před zátěží v podobě chybných nebo nesprávných výdajů. U výdajů, které spadají do režimu sdíleného řízení, nesou za zpětné získání neoprávněně vyplacených prostředků odpovědnost členské státy.

Finanční opravy může členský stát realizovat prostřednictvím odpočtu nesprávného výdaje z žádosti o platbu členského státu, uhrazením inkasního příkazu vydaného Komisí, nebo zrušením závazku. Odpočet může mít dvě formy: odnětí částky nebo zpětné získání od příjemců.

Finanční oprava – potvrzená, stanovená nebo provedená: „Potvrzená“ finanční oprava je finanční oprava, která byla dotčeným členským státem přijata.

„Stanovená“ finanční oprava je finanční oprava, která byla přijata rozhodnutím Komise. Jedná se vždy o čistou opravu, kdy se od členského státu požaduje uhrazení neoprávněně získaných prostředků do rozpočtu EU, což v důsledku znamená konečné snížení přiděleného finančního krytí pro dotčený členský stát.

„Provedenou“ finanční opravou, která byla předtím potvrzena nebo stanovena, došlo k nápravě zjištěné nesrovnalosti (částka byla odňata nebo získána zpět).

Finanční oprava: předběžná nebo následná: Předběžné finanční opravy se provádějí před tím, než jsou nesprávné výdaje vykázány Komisi.

Následné finanční opravy se provádějí poté, co byly nesprávné výdaje vykázány Komisi.

Fond soudržnosti (FS): Fond soudržnosti má posilovat hospodářskou a sociální soudržnost Evropské unie financováním projektů v oblasti životního prostředí a dopravy v členských státech, jejichž HNP na obyvatele je nižší než 90 % průměru dosahovaného v EU.

Kumulativní míra zbytkového rizika: Odhad části vykázaných výdajů za každý program v průběhu celého programového období, které nebyly legální a správné. Kumulativní míra zbytkového rizika zahrnuje veškeré finanční opravy provedené od zahájení programového období a celkové výdaje vykázané při uzávěrce.

Nesrovnalost: Nesrovnalost je akt, který je v rozporu s pravidly EU a který má potenciálně nepříznivý dopad na finanční zájmy EU, může však být důsledkem skutečných omylů, jichž se dopustili příjemci žádající o finanční prostředky nebo orgány odpovědné za provádění plateb. Je-li nesrovnalost způsobena záměrně, jedná se o podvod.

Odnětí částky: Členský stát odejme částky nesprávných výdajů z programu, ihned jak zjistí nesrovnalost, a to tak, že je odečte z příštího výkazu výdajů a tím uvolní finanční prostředky EU pro další operace. Jeden ze způsobů provedení finanční opravy (viz též zpětné získání částek).

Opatření na ochranu rozpočtu EU: Opatření na ochranu rozpočtu EU zahrnují preventivní opatření (přerušení platební lhůty, pozastavení plateb) a finanční opravy (s peněžním dopadem). Tato opatření jsou doplněna akčním plánem, který je výsledkem dohody mezi Komisí a členským státem.

Operační program (OP): Operační program stanoví priority členského státu a specifické cíle a popisuje, jak budou finanční prostředky (EU i vnitrostátní prostředky z veřejných zdrojů a spolufinancování ze soukromého sektoru) v daném období (v současnosti sedm let) využity k financování projektů. Projekty v rámci operačního programu musí přispívat k určitému počtu cílů. Financování z OP může pocházet z EFRR, Fondu soudržnosti nebo ESF. Operační program připravuje členský stát a před provedením jakýchkoli plateb z rozpočtu EU ho musí schválit Komise. V průběhu programového období je možné operační programy měnit pouze tehdy, pokud s tím obě strany souhlasí.

Pozastavení plateb: Komise může pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část (viz článek 92 nařízení (ES) č. 1083/2006), jestliže ve fungování řídicího a kontrolního systému členského státu existují závažné nedostatky nebo v případě neopraveného nesprávného výdaje, který byl potvrzen ve výkazu výdajů, nebo pokud členský stát závažným způsobem porušil své povinnosti řízení a kontroly.

Preventivní opatření: Preventivní opatření používá Komise k ochraně rozpočtu EU, jestliže si je vědoma možných nedostatků. Zahrnují pozastavení a přerušení plateb z rozpočtu EU do operačních programů.

Prioritní osa: Jedna z priorit strategie v operačním programu skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle.

Programové období: Víceletý rámec pro plánování a provádění výdajů z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

Předpokládaná míra chyb: Odhad části ročních výdajů, které v každém operačním programu (nebo skupině operačních programů) nebudou legální a správné, provedený auditním orgánem. Tato míra chyb by měla být stanovena na základě statistické metody výběru vzorků. Předpokládaná míra chyb musí být reprezentativní pro výdaje uskutečněné v rámci operačního programu (nebo skupiny operačních programů). Může se rovněž jednat o míru chyb stanovenou na základě jiné než statistické metody výběru vzorků (zejména u malých souborů), pokud jsou reprezentativní pro vzorek jako celek.

Přerušení platební lhůty: Komise může přerušit běh platebních lhůt určitého výkazu výdajů až na šest měsíců (viz článek 91 nařízení (ES) č. 1083/2006), jestliže existují důkazy o možných závažných nedostatcích ve fungování řídicího a kontrolního systému v členských státech nebo nesprávném výdaji, který byl potvrzen ve výkazu výdajů a nebyl opraven.

Jestliže Komise na základě vlastní činnosti nebo informací auditních orgánů shledá, že některý členský stát nenapravil závažné nedostatky řídicího a kontrolního systému a/nebo neopravil nesprávné výdaje, které byly vykázány a schváleny, může přerušit nebo pozastavit platby. V případě, že členský stát nenapraví zjištěná selhání systému nebo neodejme nesprávné výdaje (které mohou být nahrazeny výdaji, jež jsou způsobilé), Komise sama může použít finanční opravy, které povedou k čistému snížení finančních prostředků EU na operační program.

Přidělené finanční krytí: Přiděleným finančním krytím se rozumí celková částka přidělená členskému státu nebo operačnímu programu v daném programovém období představující teoretické maximum, které může být vyplaceno.

Případ: Úplný sled událostí, které spojují preventivní opatření a finanční opravy s příslušnou rozhodnou událostí.

Rozhodná událost: Nesrovnalosti nebo vážné nedostatky zjištěné orgány členských států, Komise nebo Evropským účetním dvorem během provádění kontrol, pro něž jsou stanovena preventivní opatření a finanční opravy.

Řídicí a kontrolní systém: Řídicí a kontrolní systém je struktura, která provádí a realizuje kontrolní činnosti operačního programu. V rámci politiky soudržnosti jej tvoří řídicí orgán (a zprostředkující subjekty), certifikační orgán a auditní orgán na úrovni členských států a Komise.

Řídicí orgán: Řídicí orgán je celostátní, regionální nebo místní veřejný orgán (nebo jakýkoli jiný veřejný či soukromý subjekt) určený členským státem k řízení operačního programu. Jeho úkolem je vybírat projekty k financování, sledovat realizaci projektů a informovat Komisi o finanční stránce a dosažených výsledcích projektů. Řídicí orgán je rovněž orgánem, který příjemcům ukládá finanční opravy na základě auditů provedených Komisí, Evropským účetním dvorem (EÚD) nebo jakýmkoli orgánem v členském státě.

Výbor pro přerušení platebních lhůt, pozastavení plateb a finanční opravy (ISFCC): Zvláštní vnitřní výbor, který v rámci generálních ředitelství Komise představuje fórum pro projednávání otázek a přijímání rozhodnutí v souvislosti s vydáváním varování, přerušením platebních lhůt, pozastavením plateb a finančními opravami.

Výroční zpráva o činnosti: Výroční zprávy o činnosti uvádějí výsledky operací v porovnání např. se stanovenými cíli, souvisejícími riziky či formou vnitřní kontroly. Počínaje rozpočtovým rokem 2001 pro Komisi a rokem 2003 pro všechny orgány Evropské unie (EU) musí pověřená schvalující osoba předkládat výroční zprávu o výkonu své činnosti svému orgánu společně s finančními informacemi a informacemi o správě finančních prostředků.

Závazek: Právní závazek poskytnout financování po splnění určitých podmínek. EU se zavazuje k uhrazení svého podílu na nákladech projektu financovaného Evropskou unií, jakmile bude projekt dokončen. Současné závazky jsou budoucí platby. Současné platby jsou předchozí závazky.

Zpětné získání částky: Členský stát ponechává výdaje v programu, dokud nejsou neoprávněně vyplacené částky získány od příjemce zpět a odečteny od příští žádosti o platbu, jakmile je zpětné získání provedeno. Jeden ze způsobů provedení finanční opravy (viz též odnětí částky).

Zpráva podle článku 20: Výroční výkaz částek, jež byly odňaty nebo získány zpět, částek, které je třeba získat zpět, a částek, které nelze získat zpět, podle ustanovení čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 1828/2006 za programové období 2007–2013. Odráží schopnost řídicího a kontrolního systému zajistit nápravu pro jednotlivé programy souhrnně vyjádřenou na úrovni prioritní osy a nezávisle na zdroji nápravy.

Zprostředkující subjekt: Zprostředkující subjekt je veřejný či soukromý subjekt nebo služba, za jejichž činnost odpovídá řídicí orgán nebo které z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace.

Zrušení závazku: Akt, kterým se ruší předchozí závazek (nebo jeho část).

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů výkonnosti a auditů souladu s předpisy zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu či témata z oblasti správy a řízení. EÚD vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II EÚD, kterému předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová a který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování. Audit vedl člen odpovědný za tuto zprávu Henri Grethen, kterému poskytovali podporu vedoucí úkolu a tajemnice kabinetu Ildikó Preissová, vyšší manažer Niels-Erik Brokopp a auditoři Marcel Bode, Nicholas Edwards, Johan Adriaan Lok a Ágota Marczinkóová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Ochrana rozpočtu EU před nesprávnými výdaji: během programového období 2007–2013 došlo v souvislosti s politikou soudržnosti k nárůstu počtu preventivních opatření a finančních oprav ze strany Komise
(podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce SFEU)

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

PDF	978-92-872-7216-4	1977-5628	10.2865/12192	QJAB17005CSN
HTML	978-92-872-7726-8	1977-5628	10.2865/32818	QJAB17005CSQ

© Evropská unie, 2017

Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU

Bezplatné publikace:

• jeden výtisk:
  • prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);
• více výtisků, plakáty či pohlednice:
  • na zastoupeních Evropské unie (http://ec.europa.eu/represent_cs.htm)
  • a na delegacích Evropské unie v zemích mimo EU (http://eeas.europa.eu/delegations/index_cs.htm);
  • můžete se také obrátit na síť Europe Direct na adrese http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm
  • nebo na telefonní lince 00 800 6 7 8 9 10 11 (zdarma v rámci EU) (*).

(*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).

Placené publikace:

• prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).