Data ve společné zemědělské politice Nevyužitý potenciál dat velkých objemů v hodnoceních politik

Shrnutí

I Na společnou zemědělskou politiku (SZP) připadá více než třetina rozpočtu EU. Tato politika má řadu komplexních a vzájemně propojených cílů, od životní úrovně zemědělského obyvatelstva až po aspekty v oblasti životního prostředí a klimatu a rozvoje venkovských oblastí. Uplatňování přístupu založeného na důkazech v politických rozhodnutích vyžaduje různá data z různých zdrojů a následnou analýzu.

II Cílem auditu bylo posoudit, zda Komise pro analýzu opatření SZP dobře využívá data a analýzy. Toto posouzení je relevantní jak pro SZP začínající rokem 2023, tak pro SZP po roce 2027.

III Nejprve jsme zkoumali, jak Komise v posledních letech využívala dostupná data pro analýzu opatření a zda byla tato data dostatečná. Poté jsme posuzovali, co dělá Komise pro řešení nedostatků v údajích, a to včetně využívání dat velkého objemu.

IV Zjistili jsme, že Komise disponuje velkými objemy dat pro koncipování, monitorování a hodnocení SZP. Komise používá k analýze dat, která shromažďuje od členských států, konvenční nástroje, jako jsou tabulky. Současné údaje a nástroje neposkytují určité významné prvky (např. podrobnosti o používaných postupech v oblasti životního prostředí a o příjmech z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti), které jsou zapotřebí pro tvorbu politik založených na důkladných informacích. Komise přijala několik legislativních a jiných iniciativ s cílem lépe využívat stávající data. Optimálnímu využívání shromážděných údajů však i nadále stojí v cestě různé překážky. Dostupnost a použitelnost dat limitují překážky, jako je nedostatečná standardizace a omezení v důsledku agregace dat.

V Doporučujeme, aby Komise:

• vytvořila rámec pro používání dezagregovaných dat od členských států,
• více využívala a rozvíjela zdroje dat tak, aby splňovaly politické potřeby.

Úvod

Společná zemědělská politika je široká oblast politiky

01 Společná zemědělská politika (SZP) byla zahájena v roce 1962 a připadá na ni více než třetina rozpočtu EU: v období 2014–2020 dosáhly zemědělské výdaje výše 408 miliard EUR. Obecné cíle této politiky zakotvené ve Smlouvě¹ jsou dále upřesněny v nařízeních o SZP (viz obrázek 1). Tato politika se snaží mít dopad nejen na zemědělskou produkci a zemědělce, ale také na aspekty související se životním prostředím, klimatem a sociální oblastí.

02 V rámci SZP dostávají příjemci největší část dotace na základě půdy, kterou disponují. Další část dotace může být vyplacena jako úhrada nákladů na provádění zvláštních činností a na financování investic. Právo Unie stanoví základ pro většinu plateb. Údaje o zemědělských podnicích se vytvářejí a shromažďují různými způsoby (obrázek 2).

Role dat v politickém cyklu

03 Pokyny ke zlepšování právní úpravy vydané Komisí vyžadují přístup založený na důkazech, což znamená, že politická rozhodnutí musí být podložena nejlepšími dostupnými důkazy. Komise důkazy definuje jako „údaje, informace a znalosti z různých zdrojů, včetně kvantitativních údajů, jako jsou statistiky a měření, a kvalitativních údajů, jako jsou stanoviska, informace zúčastněných stran, závěry hodnocení, jakož i vědecké a odborné poradenstv퓲. Běžný politický cyklus obsahuje různé kroky ukázané na obrázku 3. Politika založená na důkazech vyžaduje v každé fázi cyklu relevantní data.

04 Celosvětově organizace stále více využívají „data velkého objemu“, což jim umožňuje používat údaje, které byly zaznamenány, různými způsoby. Ve zprávě se „daty velkého objemu“ rozumí data, která jsou příliš komplexní nebo rozsáhlá pro tradiční systémy zpracování dat a která vyžadují pokročilé nástroje a výpočetní výkon.

05 Zemědělství je odvětvím, kde se stále více uplatňují digitální inovace a technologie – obrázek 4 ukazuje příklady digitálních technologií v zemědělství. Veřejný sektor může mnohé z těchto technologií využít. Technologický pokrok může zmenšit časový rámec pro tvorbu politik a posílit důkazní základnu pro politická rozhodnutí³. Tato zlepšení pomáhají vládám přijímat politiky řízené daty, zejména díky tomu, že umožňují⁴:

• lépe porozumět dopadům zemědělství na životní prostředí a formulovat cíle politiky, které tyto dopady řeší holisticky,
• navrhovat členěné a cílené politiky,
• uplatňovat nové monitorovací systémy založené na datech.

Ambice EU v oblasti dat

06 Evropská komise vydala několik dokumentů, které zdůrazňují potřebu zlepšit a maximalizovat využití dat pro lepší tvorbu politik nebo mají dopad na sdílení dat či na příslušné nástroje v EU (viz obrázek 5).

07 Ve svém sdělení z roku 2016 na téma „Správa dat, informací a znalostí v Komisi“ Komise zdůraznila potřebu zlepšovat získávání a poskytování informací a maximalizovat využití dat pro lepší tvorbu politik. Uvádí, že data velkého objemu „mají potenciál výrazně zvýšit schopnosti Komise tím, že umožní včasné odhalení trendů a rychlejší zpětnou vazbu na podporu zlepšování právní úpravy a lepší tvorby politik založených na důkazech a také zlepší prokazování výsledků všem zúčastněným stranám“. Komise plánovala vyvinout potřebné dovednosti, nástroje a výpočetní infrastrukturu na podporu schopností týkajících se dat velkých objemů. Zdůraznila také, že je třeba lépe předvídat potřeby v oblasti dat a mezery ve znalostech, aby bylo zajištěno, že data budou dostupná, použitelná a užitečná pro posouzení dopadů, monitorování, podávání zpráv a hodnocení⁵. Hlavním nástrojem používaným k uvedení sdělení do praxe je interní strategie EK pro data (DataStrategy@EC).

08 V listopadu 2018 přijala Komise digitální strategii Evropské komise, aby se do roku 2022 stala digitálně transformovanou administrativou zaměřenou na uživatele a využívající data. Potvrdila směr stanovený ve sdělení z roku 2016. Z devíti opatření uvedených ve strategii považujeme za nejdůležitější z hlediska rozsahu našeho auditu následující dvě:

• integrace nových technologií do IT prostředí Komise,
• usnadnění volného toku dat týkajících se politik na úrovni EU mezi evropskými orgány veřejné správy.

09 V únoru 2020 vydala Komise sdělení s názvem „Evropská strategie pro data“⁶ na období 2021–2027, jehož rozsah dalece přesahoval samotnou Komisi. Tato strategie má za cíl uskutečnit „vizi skutečného jednotného trhu s daty“ prostřednictvím opatření, jako je zřízení správního rámce pro přístup k datům a jejich využívání a investice do datové infrastruktury a dovedností. Mezi problémy, které je třeba řešit, patří dostupnost dat, interoperabilita a kvalita dat, správa dat, datová infrastruktura a technologie (např. kapacita pro zpracování dat a cloudová infrastruktura) a kybernetická bezpečnost.

10 Návrh aktu o správě dat⁷ předložený Komisí v roce 2020 měl za cíl usnadnit opakované použití určitých kategorií chráněných dat veřejného sektoru, zvýšit důvěru ve služby zprostředkování dat a podpořit datový altruismus v EU.

Rozsah a koncepce auditu

11 Náš audit měl za cíl posoudit, zda Komise pro analýzu politiky SZP dobře využívá data a datovou analytiku. Nejprve jsme zkoumali, jak Komise využívala dostupná data pro analýzu opatření a zda byla tato data dostatečná. Poté jsme zkoumali, zda se Komise zabývá nedostatky v údajích, včetně využívání dat velkých objemů, a zda v EU existují nedávné nebo probíhající výzkumné projekty, které by mohly pomoci tyto nedostatky řešit, a zlepšit tak analýzu opatření SZP.

12 Náš rozsah auditu zahrnoval navrhování, monitorování během provádění a hodnocení politik. Audit se vztahuje na období od roku 2015 do února 2022. Hodnocení správy dat v rámci SZP je relevantní, protože naše zpráva by mohla mít dopad jak na SZP začínající rokem 2023, tak na SZP po roce 2027. Primární odpovědnost za SZP nese Generální ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI).

13 V rámci své auditní činnosti jsme:

• přezkoumávali relevantní data a dokumenty, včetně vědeckých, strategických, legislativních, politických a projektových dokumentů,
• provedli rozhovory se zaměstnanci čtyř generálních ředitelství Komise (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, Statistický úřad Evropské unie, Společné výzkumné středisko (SVS) a GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie),
• vedli rozhovory se zemědělskou zastřešující organizací COPA-COGECA zabývající se kodexem chování EU pro sdílení zemědělských dat na základě smluvního ujednání a se zástupci projektu Sen4CAP,
• provedli konzultace se všemi 27 členskými státy EU prostřednictvím průzkumu adresovaného ministerstvům / oddělením odpovědným za SZP a na základě odpovědí poskytnutých v rámci tohoto průzkumu vedli následné diskuse s orgány v Belgii, Estonsku, Německu, Irsku, Nizozemsku a Španělsku,
• provedli dokumentární prověrku tří zemí mimo EU (USA, Austrálie a Japonska) pro účely referenčního srovnávání. Auditní tým vybral tyto země na základě významného zemědělského hospodářství, inovativních nebo digitálních iniciativ pro správu zemědělství a dostupnosti veřejných údajů,
• uspořádali panelovou diskusi s vědeckými, politickými a administrativními odborníky.

Připomínky

Současné údaje a nástroje částečně poskytují informace potřebné pro tvorbu politik založených na důkladných informacích na úrovni EU

14 Komise je povinna hodnotit výkonnost SZP ve vztahu k jejím třem obecným cílům⁸ (viz obrázek 1). Důkazy, které Komise shromažďuje pro tvorbu politik, by měly být přiměřené a vhodné z hlediska poskytování informací pro možnosti politiky a řešení otázek hodnocení⁹. Podle pokynů ke zlepšování právní úpravy by hodnocení měla také zajistit, aby byly k dispozici relevantní důkazy na podporu přípravy nových iniciativ (zásada „nejprve hodnotit“).

15 Zkoumali jsme, zda GŘ AGRI používá dostatečný rozsah zdrojů dat a dat pro analýzu opatření SZP a zda používá relevantní analytické nástroje. Zkoumali jsme, jaký typ dat, IT systémů a datové analytiky Komise vlastní a používá. Abychom zjistili, zda jsou data a nástroje dostatečné, přezkoumali jsme hodnocení a dokumenty pro přípravu politik.

GŘ AGRI shromažďuje převážně administrativní data a k analýze dat používá hlavně konvenční nástroje

16 K navrhování, sledování a vyhodnocování SZP má GŘ AGRI k dispozici velké objemy převážně administrativních údajů (např. tržní ceny a platby a účetní údaje zemědělských podniků), které většinou dostává od členských států, jež tyto údaje shromažďují za účelem provádění SZP. Zemědělské statistiky na úrovni EU shromážděné Eurostatem pocházejí z různých zdrojů: statistických zjišťování, administrativních údajů, údajů zemědělských podniků a jiných podniků a rovněž údajů na úrovni zemědělských podniků na základě zemědělského sčítání a výběru¹⁰.

17 GŘ AGRI se řídí interní strategií Komise pro data Komise má k dispozici soupis údajů, který uvádí vlastnictví, dostupnost, uchovávání a opětovné použití každého datového aktiva. Tento soupis nezmiňoval informace o nedostatcích nebo překryvech.

18 Soupis údajů GŘ AGRI se k únoru 2022 sestával z 57 datových aktiv uložených v různých IT systémech a databázích (příklady viz obrázek 6). Databáze obsahují především strukturované administrativní údaje a GŘ AGRI k jejich zpracování používá v podstatě statistické nástroje. Řada dokumentů, které GŘ AGRI shromažďuje od členských států (např. výroční zprávy o provádění), obsahuje nestrukturovaná data, pro něž GŘ AGRI nemá žádné automatizované nebo poloautomatické nástroje zpracování.

19 GŘ AGRI má se SVS dohodu o analýze dat a zkoumání způsobů, jak lépe využívat stávající data. Na tomto základě používá ve své analýze opatření SZP některé pokročilé metody (například model IFM-SZP, ekonometrické modely a prediktivní analýzu). Model IFM-SZP je individuálním modelem zemědělských podniků pro analýzu společné zemědělské politiky, jehož cílem je posoudit dopady SZP na ekonomiku zemědělského podniku a její dopady na životní prostředí.

20 Naše hodnocení čtyř IT systémů (ISAMM, CATS/COMBO, AGRIVIEW a SFC) a databáze FADN dodávajících podklady do zemědělsko-potravinářského datového portálu (viz obrázek 6) ukázalo, že GŘ AGRI shromažďuje především agregovaná data. Z nich pouze systém CATS/COMBO obsahuje data dezagregovaná na úrovni zemědělského podniku.

21 GŘ AGRI zveřejňuje konsolidovaná data v zemědělsko-potravinářském datovém portálu, který nabízí informace z mnoha datových aktiv GŘ AGRI a ze zemědělských statistik, interaktivních vizualizací a přehledů ukazatelů Eurostatu. Uživatelé si mohou prohlížet časové řady, interaktivní mapy, grafy a tabulky, jakož i stahovat nezpracovaná data pro opakované použití a offline analýzu. GŘ AGRI portál průběžně aktualizuje. Tento portál považujeme za osvědčený postup pro veřejně dostupná data, protože nabízí jediný přístupový bod k velkému souboru údajů o zemědělsko-potravinářských trzích, analýzách, ukazatelích SZP a financování ze strany EU.

22 Klíčové IT systémy, které Komise a členské státy používají pro SZP, se zaměřují na deskriptivní a diagnostické analýzy, přičemž jen velmi málo z nich je prediktivních nebo preskriptivních (viz obrázek 7).

23 Na základě pohovorů a odpovědí členských států na náš průzkum jsme zjistili několik překážek, které Komisi a členským státům brání využívat data velkého objemu (viz bod 04) a pokročilé analýzy pro analýzu opatření SZP, jako například:

1. rozdíly ve standardech kvality nebo požadavcích na kvalitu mezi různými zdroji dat,
2. pravidla důvěrnosti omezující používání údajů na úrovni zemědělských podniků,
3. omezená dostupnost dat a skutečnost, že data nejsou ve stejném nebo správném formátu,
4. nízká datová gramotnost a nedostatek kvalifikovaného personálu.

24 Nedostatek společných referencí, jako je jedinečný identifikátor, ztěžuje kombinování dat na úrovni zemědělských podniků z různých zdrojů dat pro analýzu SZP. Jedinečný identifikátor nebo alternativní metody kombinace dat by umožnily propojit data z různých zdrojů dat, která se týkají stejného zemědělského podniku (viz rámeček 1).

25 GŘ AGRI obvykle ručně posuzuje textové informace, které členské státy poskytují ve svých výročních zprávách, a nepoužívá metody pro data velkého objemu, jako je textová analýza nebo automatizované extrakce. Naše analýza ukazuje, že je možná další automatizace (příklad viz rámeček 2).

Některé vlastnosti stávajících dat a systémů omezují jejich použití pro analýzu politik

26 Posoudili jsme použití a omezení tří velmi odlišných zdrojů dat, které Komise a členské státy široce využívají (viz tabulka 1).

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

27 Komise má omezený přístup k integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému členských států (IACS), který je hlavním stavebním kamenem správy plateb v rámci SZP v členských státech. Pro SZP na období 2014–2020 se systém IACS skládá z řady digitálních, vzájemně propojených databází, a to konkrétně¹¹:

1. systému identifikace všech zemědělských pozemků v zemích EU známého jako systém evidence půdy (LPIS),
2. systému, který zemědělcům umožňuje graficky označit zemědělské plochy, pro které žádají o podporu (geoprostorová žádost o podporu, GSAA),
3. systému identifikace každého příjemce, který předloží žádost o podporu nebo žádost o platbu,
4. integrovaného kontrolního systému pro kontrolu žádostí o podporu, založeného na počítačových křížových kontrolách a fyzických kontrolách v zemědělských podnicích.

28 Členské státy používají IACS pro přijímání žádostí o podporu, pro správní kontroly a jiné kontroly (např. kontroly na místě a kontroly prostřednictvím sledování) a pro provádění plateb¹². Členské státy mohou pro svůj systém IACS používat různá technická řešení. Nedostatek standardizace, různí vlastníci dat (tj. ne vždy stejný typ orgánu) a nezávislý IT vývoj vytvářejí fragmentaci, ztěžují porovnávání údajů a omezují způsob sdílení nebo opakovaného použití údajů. To omezuje možnosti použití pokročilých analýz nebo jiných metod pro dat velkého objemu k posouzení dopadu fondů EU¹³. Komise má omezený přístup ke 42 různým systémům členských států (vnitrostátním nebo regionálním), které obsahují podrobné údaje o zemědělských podnicích a jiných podnicích¹⁴. To znesnadňuje například získání podrobných informací o rozdělování fondů EU.

29 Na základě našeho přezkumu různých výzkumných projektů financovaných ze strany EU¹⁵ jsme zjistili, že decentralizovaný přístup systému IACS omezuje větší integraci a propojování těchto zdrojů dat s jinými zdroji dat Komise, zejména kvůli:

1. problémům s kompatibilitou (různá technická řešení) a nedostatečné interoperabilitě mezi datovými systémy,
2. pravidlům důvěrnosti, která neumožňují propojovat data o zemědělských podnicích z různých zdrojů dat (např. IACS a FADN),
3. nízké granularitě dalších databází, tj. data vykazují nedostatečnou úroveň podrobnosti, a nedostatku společných identifikátorů umožňujících srovnání s daty ze systému IACS.

30 Aby se zlepšilo sdílení a dostupnost dat, GŘ AGRI vybízí členské státy, aby sdílely svá geoprostorová neosobní data ze systému IACS prostřednictvím společného geoportálu INSPIRE (viz obrázek 8), a to za technické podpory SVS. Portál poskytuje přístup pro stahování a zobrazování environmentálních geoprostorových dat shromážděných členskými státy.

31 Rozsah sdílení dat prostřednictvím geoportálu INSPIRE se v jednotlivých členských státech liší. Příklady počtu záznamů metadat pro tři vybraná témata jsou uvedeny na obrázku 9. Členské státy rovněž zveřejňují některá geoprostorová data prostřednictvím svých nezávislých vnitrostátních (nebo regionálních) geoportálů.

Družicová data z programu Copernicus

32 Družicová data z programu Copernicus splňují definici dat velkého objemu (viz bod 04). Komise koordinuje přístup „kontrol prostřednictvím sledování“ (založený na datech z programu Copernicus), který je příkladem automatizovaného monitorování SZP v členských státech.

33 V rámci „kontrol prostřednictvím sledování“ se analyzují nepřetržité toky družicových dat z programu Copernicus, aby se ověřilo, zda konkrétní parcely splňují kritéria způsobilosti. Od roku 2018 mohou vnitrostátní orgány používat údaje z programu Copernicus k nahrazení tradičních přehlídek porostu. Podle Komise byly v roce 2021 „kontroly prostřednictvím sledování“ uplatňovány na 13,1 % plochy, na kterou byly vypláceny přímé platby. Cílem pro rok 2024 je 50 %¹⁶. V roce 2021 uplatňovalo tento proces na alespoň jeden režim podpory alespoň na části území 10 členských států, zatímco v roce 2020, kdy jsme vydali zvláštní zprávu týkající se „kontrol prostřednictvím sledován퓹⁷ (viz rámeček 3), jich bylo pět.

Zemědělská účetní datová sít’

34 Hlavním zdrojem ekonomických dat je FADN. Komise a členské státy široce využívají síť FADN pro modelování, hodnocení a podávání zpráv.

35 Od roku 1965 se FADN zaměřuje na poskytování „objektivních a relevantních informací o příjmech […] a o hospodářské činnosti zemědělských podniků“ pro SZP¹⁹. FADN je zdrojem harmonizovaných mikroekonomických údajů dostupných pro měření dopadu SZP. Síť vychází ze statistických zjišťování realizovaných v jednotlivých státech, je pro zemědělské podniky dobrovolná a vztahuje se pouze na komerční zemědělské podniky (kritériem je přitom jejich velikost)²⁰.

36 Kvůli vyloučení nekomerčních a malých zemědělských podniků vypovídá síť FADN o příjemcích SZP pouze z menší míry. V roce 2015 statistické zjišťování zahrnovalo přibližně 83 000 zemědělských podniků. Ačkoli toto číslo představuje asi 90 % celkové využívané zemědělské půdy a celkové zemědělské produkce²¹, jedná se o 4,7 milionu z celkového počtu 10,8 milionu zemědělských podniků v EU²². Síť FADN není koncipována tak, aby byla z hlediska příjemců SZP reprezentativní. Podle Komise se v roce 2019 podíl nezastoupených příjemců přímých plateb SZP pohyboval od 5 % v Nizozemsku po 78 % na Slovensku.

Nedostatek adekvátních údajů omezuje hodnocení výkonnosti SZP

37 Hodnocení by měla využívat nejlepší dostupné důkazy získané z rozmanité a vhodné škály metod a zdrojů (triangulace)²³. Granulární data usnadňují propojení cílů politiky a výsledků/dopadu²⁴. Podle právních předpisů by informace používané k hodnocení výkonnosti SZP měly vycházet pokud možno ze zavedených zdrojů dat, jako je síť FADN a Eurostat²⁵. Dobré monitorování by mělo generovat faktické údaje o časových řadách, aby se zlepšila kvalita budoucího hodnocení a posuzování dopadů²⁶.

38 Přezkoumali jsme pět hodnocení Komise nebo podpůrných studií k hodnocení, které obsahují alespoň jedno hodnocení pro každý ze tří obecných cílů SZP na obrázku 1. Zjistili jsme, že hodnocení využívala různá data shromážděná pro správu nebo monitorování politiky, např. ukazatele SZP²⁷, FADN, CATS/COMBO, statistiky Eurostatu a Informační systém pro řízení zemědělského trhu (ISAMM). Tato data často doplňují externí údaje (např. z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Organizace spojených národů a Organizace pro výživu a zemědělství), případové studie, dotazníky a rozhovory.

39 U všech tří cílů SZP používá Komise a hodnotitelé kontrafaktuální hodnocení dopadů²⁸. To vyžaduje údaje o kontrolních skupinách, tj. subjektech, které politiku neuplatňují. Síť FADN poskytuje údaje o obou skupinách a může být pro takovou analýzu užitečná. Nedostatek kontrafaktuálních údajů omezuje například odhady míry přispívání SZP ke zmírňování dopadů změny klimatu. Podle Komise je SZP uplatňována příliš dlouho a pokrývá příliš velkou oblast na to, aby přinesla srovnávací údaje²⁹, to znamená, že neexistuje žádný prostor pro srovnání situace před politikou a po ní nebo s politikou a bez ní. Kontrafaktuální metody je také obtížné použít pro územní rozvoj, jelikož většina regionů podporu SZP dostává. K vyřešení tohoto problému SVS vyvinulo kvantitativní analytický rámec založený na kontrafaktuálních metodách hodnocení dopadů, který poskytuje vhled do příčinné souvislosti mezi politikou a jejími výsledky, s přihlédnutím k rozmanité škále opatření uplatňovaných ve venkovských oblastech³⁰.

Životaschopná produkce potravin

40 Hlavními zdroji dat pro hodnocení cíle životaschopné produkce potravin jsou síť FADN a souhrnný zemědělský účet (SZÚ) (viz tabulka 2). Komise zřídila oba tyto zdroje konkrétně proto, aby poskytovaly data pro hodnocení SZP. Například k vyhodnocení toho, jak podpora SZP ovlivňuje příjmy zemědělců, používá Komise statistiky Eurostatu o příjmu na výrobní faktor (tj. příjmu pocházejícího z půdy, kapitálu a práce) a FADN³¹.

41 Trvá rok, než členské státy údaje sítě FADN shromáždí a ověří, a rok, než Komise údaje sítě FADN od členských států ověří a potvrdí. V důsledku toho trvá nejméně dva roky, než jsou data dostupná v databázi FADN. Když Komise v roce 2018 předložila legislativní návrh SZP po roce 2020, byly k dispozici pouze údaje z jednoho roku současné SZP (údaje ze statistického zjišťování FADN z roku 2015). To znamená, že Komise předložila svůj návrh před tím, než měla k dispozici nejaktuálnější data z FADN o výkonnosti a dopadech současné politiky.

Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu

42 Pokud jde o cíl SZP týkající se přírodních zdrojů a klimatu, může mezi uplatněním politického opatření a možností sledovat jeho dopad uplynout dlouhá doba. Aby bylo možné určit příčinnou souvislost mezi opatřením SZP a jeho výsledky, je třeba zkombinovat různá data a vzít v úvahu vnější faktory. Ze čtyř složek cíle (viz obrázek 1) jsme zkoumali biologickou rozmanitost. Členské státy ani Komise nebyly schopny poskytnout pádné důkazy o příčinné souvislosti mezi normami dobrého zemědělského a environmentálního stavu³² a stavem biologické rozmanitosti³³. Příklady použitých důkazů a omezení při posuzování složky biologické rozmanitosti jsou uvedeny v tabulce 3.

43 Hodnocení z roku 2019 dospělo k závěru, že celkové posouzení dopadu politiky na biologickou rozmanitost nebylo vzhledem k nedostatku vhodných údajů z monitorování možné³⁴. Několik monitorovacích ukazatelů Komise není pravidelně zásobováno údaji. Ne všechny členské státy například shromažďují a vykazují údaje o ukazateli dopadu pro odběr vody v zemědělství.

44 Dalším omezením pro hodnocení environmentálního cíle je, že nejsou k dispozici ucelené údaje o množství hnojiv a pesticidů používaných na zemědělské půdě v EU. Od roku 2021 jsou k dispozici data o množství pesticidů používaných na zemědělské půdě, ale pro méně než polovinu členských států. Komise a hodnotitelé použili jako zástupné údaje data ze sítě FADN o výdajích na hnojiva a přípravky na ochranu rostlin na hektar.

45 Veřejně dostupné statistiky EU o přípravcích na ochranu rostlin se týkají množství (kg) účinných látek obsažených v prodávaných přípravcích na ochranu rostlin³⁵. Ve zvláštní zprávě č. 5/2020³⁶ jsme uvedli, že roztřídění těchto účinných látek způsobem stanoveným právními předpisy EU omezuje informace, které může Eurostat zveřejnit nebo dokonce sdílet s ostatními generálními ředitelstvími Komise. Statistiky o používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství sestavené podle stávajících právních předpisů EU nejsou srovnatelné a Eurostat dosud nebyl s to zveřejnit statistické údaje za celou EU.

Vyvážený územní rozvoj

46 V hodnocení z roku 2021³⁷ Komise a hodnotitelé použili ukazatele výstupů SZP, údaje o platbách ze systému CATS/COMBO, databázi ARDECO GŘ REGIO a regionální databázi Eurostatu pro třetí cíl SZP. Omezená dostupnost úplných, podrobných a aktualizovaných dat o socioekonomickém stavu venkovských oblastí ovlivnila robustnost hodnocení³⁸. Dodavatelé tvrdili, že pro některé ze základních společenských aspektů je k dispozici nedostatečné množství dat, a pokud k dispozici jsou, často nejsou pravidelně aktualizována, ale jsou produkována ad hoc na základě konkrétních výzkumných projektů³⁹. V některých případech uplatnili hodnotitelé zástupné ukazatele. Celkově uváděli jako hlavní omezení kvantitativních analýz dostupnost a kvalitu ukazatelů a nedostatek údajů o malých regionech.

47 S výjimkou údajů o platbách v systému CATS/COMBO a údajů o jednotlivých zemědělských podnicích ve FADN je většina dat, která Komise shromažďuje od členských států, agregována; výsledkem agregace je pak jeden číselný údaj za celý členský stát nebo region. To omezuje možnost opakovaného použití údajů pro účely dalšího hodnocení nebo návrhu politiky. Pro některé socioekonomické aspekty (např. sociální začlenění) byly údaje k dispozici pouze na vnitrostátní úrovni nebo v nízkém geografickém rozlišení, což pro analýzy územního členění nestačí⁴⁰. Údajům z monitorování SZP rovněž schází podrobnosti pro cílenější analýzy, např. informace o věku nebo pohlaví příjemců⁴¹. Tyto údaje jsou obvykle dostupné v databázích členských států, ale nejsou přístupné Komisi.

Komise nemá dostatek důkazů pro hodnocení politických potřeb SZP

48 Na základě pokynů ke zlepšování právní úpravy by posouzení dopadů doprovázející legislativní návrh mělo začít ověřením, zda existuje nějaký problém⁴². Musí nastínit logickou souvislost problému s jeho základními příčinami a souvisejícími cíli a také nabídnout řadu možností politik směřujících k řešení problému.

49 Abychom posoudili využití údajů ve fázích návrhu politiky nebo jejího plánování, přezkoumali jsme posouzení dopadů doprovázející legislativní návrh SZP po roce 2020⁴³ a různé dokumenty Komise, které jej podporují. Zjistili jsme nedostatky ve způsobu, jakým byla poskytována relevantní data na podporu popsání problému, který konkrétní politika řeší v rámci specifického cíle „ekonomicky udržitelný zemědělský příjem“. V našem stanovisku k legislativním návrhům SZP po roce 2020 jsme uvedli, že data a argumenty, které Komise použila na podporu posouzení potřeb příjmů zemědělců, jsou nedostatečné⁴⁴. Komise nemá informace o příjmech zemědělců nebo zemědělských domácností mimo zemědělství a průměry zakrývají velké rozdíly v příjmové situaci. Kromě toho jsme v naší zprávě o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů z roku 2021 zdůraznili, že nedostupnost statistik o příjmech domácností zemědělců a čistých příjmech zemědělských podniků rozdělených podle pohlaví představuje také velký nedostatek v údajích, pokud posuzujeme účinky přímých plateb na rovnost žen a mužů⁴⁵.

50 V roce 2018 jsme doporučili, že by „před formulací případných návrhů budoucí koncepce SZP Komise měla posoudit příjmovou situaci všech skupin zemědělců a analyzovat jejich potřeby z hlediska podpory příjmů“ s ohledem na aspekty, jako je příjem z produkce potravin a jiné zemědělské produkce i příjem z jiných než zemědělských zdrojů⁴⁶. Komise toto doporučení částečně přijala a dodala, že politika je zaměřena na ty zemědělce, kteří aktivně hospodaří, aby si vydělali na živobytí. Studie z roku 2015⁴⁷ o příjmech zemědělských domácností ukázala velký nedostatek informací o výkonnosti SZP, protože v EU neexistoval žádný statistický nebo monitorovací systém pro hodnocení celkových příjmů domácností zemědělců a jejich srovnání s jinými skupinami společnosti. K únoru 2022 Komise v této oblasti nedosáhla žádného pokroku.

51 Každé tři až čtyři roky dostává Eurostat od členských států data ze „zjišťování o struktuře zemědělských podniků“ o dalších výdělečných činnostech v zemědělských podnicích. Z údajů z průzkumu uvádějí, zda je jiná výdělečná činnost hlavní nebo vedlejší činností držitele-vedoucího, nikoli však podíl nebo rozsah příjmů z ní. Nejnovější data zveřejněná na webových stránkách Eurostatu jsou za rok 2016⁴⁸.

52 Současný standardní seznam proměnných FADN nezahrnuje informace o příjmech z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti, protože zjišťování se týká zemědělských podniků, nikoli zemědělců. Samotné údaje o dani z příjmu v registrech vnitrostátních daňových orgánů k poskytnutí těchto údajů nestačí, protože neobsahují informace o charakteristikách zemědělských podniků a obsahují zemědělské příjmy i těch osob, jejichž hlavní činností není zemědělství⁴⁹.

53 Některé členské státy (např. Irsko a Nizozemsko) shromažďují údaje o příjmech z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti pomocí vnitrostátních průzkumů FADN, což by mohlo napravit jeden z nedostatků v údajích týkajících se skutečných příjmů zemědělců. Irské orgány pravidelně nepřímo zveřejňují údaje o příjmech z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti, včetně „přítomnosti zaměstnání mimo zemědělský podnik“, „dnů a hodin odpracovaných mimo zemědělský podnik“ a „odvětví, ve kterém je práce vykonávána“.

Komise má různé iniciativy k lepšímu využití stávajících dat, ale přetrvávají překážky

54 Komise by měla přijmout další iniciativy k řešení stávajících nedostatků a zlepšit sběr a zpracování údajů, aby mohla SZP vyhodnocovat a podpořit rozvoj budoucí politiky. Tyto iniciativy by měly být uvedeny do praxe v souladu se stanoveným harmonogramem a výstupy. Komise musí pro novou SZP upravit a posílit stávající zdroje dat. Měla by také prozkoumat a mobilizovat nové zdroje dat, aby se snížilo zatížení zemědělců a správních orgánů a zároveň by se zlepšila základna důkazů pro politiky⁵⁰.

55 Ve svém interním akčním plánu v oblasti strategie pro data si Komise stanovila cíle zaručit přístup k datům, která jsou relevantní pro rozhodování a fungování v rámci celé organizace, a podpořit používání moderních technologií pro analýzu dat k rychlejší a účinnější identifikaci vzorců a trendů.

56 Zkoumali jsme, jaké iniciativy Komise přijala v zájmu lepšího využívání dostupných dat a nových technologií, aby se vypořádala s nedostatky v údajích a problémy identifikovanými výše. Kromě toho jsme se zabývali výzkumnými projekty a iniciativami členských států financovanými ze strany EU, které by mohly přispět k analýze opatření SZP a napravit některé nedostatky.

Komise rozšiřuje zdroje dat a podporuje sdílení údajů s cílem napravit nedostatky v údajích a splnit potřeby dat pro SZP

57 V interní strategii pro data Komise se uvádí, že „je třeba co nejvíce využívat interní a externí zdroje dat k vytváření důkazů na podporu rozhodnutí“. Náklady a administrativní zátěž dodatečného shromažďování dat pro monitorování politiky musí být úměrné potřebám dat. Podle souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy⁵¹ není nutné napravit všechny nedostatky v údajích.

58 Komise začala svou strategii pro data uvádět do praxe v roce 2018. Činnosti zahrnují mimo jiné vytváření soupisu dat (viz body 17–18) i pravidla pro správu dat, analýzu dat a školení a dovednosti. Na konci roku 2020 zřídilo GŘ AGRI radu a pracovní skupinu pro provádění této strategie. Od ledna 2022 působí zvláštní jednotka „Správa dat“, jejímž úkolem je zlepšovat koordinaci správy dat.

59 Komise spustila několik opatření, která by mohla přispět k lepší analýze politik zlepšením datové infrastruktury a využití dat pro SZP (např. digitální řešení, elektronické nástroje, algoritmy a osvědčené postupy). Příklady jsou uvedeny v příloze.

60 V hodnocení zemědělské statistiky⁵² z roku 2016 vypracované Eurostatem se závěrem uvádí, že statistiky týkající se zemědělství, lesnictví, využívání půdy a životního prostředí nejsou dostatečně sladěné a jednotné. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že právní předpisy byly vytvořené v silech, ale také to, že v různých zemědělských oblastech existují různé definice a koncepty. Komise s cílem vyřešit tento problém zavedla dvě nová nařízení a upravila jedno stávající nařízení (viz obrázek 10).

61 V roce 2019 vydal Eurostat výzvu k podávání návrhů na zřízení sítě vnitrostátních statistických úřadů, které se zabývají vývojem metod pro modernizaci zemědělské statistiky. Jedna ze dvou priorit se týkala činností, které „uplatňují nové zdroje dat pro zemědělskou statistiku (např. dat velkého objemu, družicové snímky, georeferenční informace, přesné zemědělství), včetně aspektů přístupu, důvěrnosti a kvality“. Tato výzva nepřijala žádné návrhy. Podle Komise bylo jedním z důvodů uváděných členskými státy to, že národní statistické úřady neměly dostatečné zdroje na zřízení a koordinaci takové sítě.

62 Další iniciativy k řešení nedostatků v údajích spadají do dvou širokých kategorií: sdílení dat od členských států nebo zúčastněných stran a přidávání nových proměnných ke stávajícím zdrojům dat.

63 V rámci projektu „Proces GŘ AGRI pro sdílení dat IACS v rámci iniciativy INSPIRE“ vytváří GŘ AGRI ve spolupráci se SVS, Generálním ředitelstvím pro životní prostředí a Generálním ředitelstvím pro opatření v oblasti klimatu rámec a podpůrné postupy pro sdílení neosobních geoprostorových dat ze systému IACS v celé EU. Cílem je zajistit, aby byla geoprostorová data ze systému IACS snadno vyhledatelná, efektivně přístupná (prostřednictvím jednoho správního místa) a účinně opakovaně použitelná v soudržném politickém prostředí (viz obrázek 11).

64 V Evropské strategii pro data⁵³ Komise uznává význam sdílení dat pro zlepšení dostupnosti dat. V této strategii Komise oznámila svůj plán zřídit devět celoevropských odvětvových společných datových prostorů, včetně „společného evropského datového prostoru v rámci Zelené dohody“ a „společného evropského datového prostoru pro zemědělství“. Cílem druhého jmenovaného je usnadnit sdílení, zpracování a analýzu dat o produkci, otevřených dat a případně dalších veřejných dat (údajů o půdě)⁵⁴.

65 Tato strategie uvádí dvě konkrétní přípravné činnosti pro datový prostor pro zemědělství: zhodnotit zkušenosti získané v souvislosti s „kodexem chování zúčastněných stran, pokud jde o sdílení zemědělských dat“⁵⁵ a zhodnotit stávající využití prostorů pro zemědělská data v roce 2020 a začátkem roku 2021. Komise v současnosti plánuje provádět tyto činnosti v rámci pracovního programu Digitální Evropa na období 2021–2022, který schválila v listopadu 2021. Podle Komise bude datový prostor je zahrnut do pracovního programu na období 2023–2024 s možným prototypem v roce 2024 a dalším spuštěním datového prostoru v následujících letech.

66 V rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“⁵⁶ Komise zamýšlí převést síť FADN na datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků (FSDN), aby mohla shromažďovat údaje o cílech strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a další ukazatele udržitelnosti na úrovni zemědělského podniku. Komise v červnu 2021 zveřejnila plán a zamýšlí v druhém čtvrtletí roku 2022 předložit návrh nařízení⁵⁷.

Specifická opatření v rámci SZP na období 2023–2027 se zaměřují na zlepšení dat z monitorování

67 Kromě změny z FADN na FSDN Komise neplánuje žádné významné změny v základních IT systémech uvedených na obrázku 6. Pracuje však na zvýšení funkčnosti systému ARACHNE, což je nástroj pro vytěžování údajů, který členské státy používají dobrovolně při svých správních kontrolách. Tento nástroj je užitečný například pro identifikaci projektů nebo příjemců, kteří by mohli být náchylní k riziku podvodu nebo střetu zájmů, ačkoli nepovinné používání může omezit jeho přínosy. Efektivita analýzy dat v rámci nástroje závisí na datových vstupech. To znamená, že čím kvalitnější data jsou nahrána, tím přesnější, komplexnější a informativnější jsou výstupy systému.

68 GŘ AGRI využívá ke zlepšení monitorovacích ukazatelů nové technologie a družicová data. Pro období 2023–2027 například zavedla nový ukazatel dopadu pro monitorování krajinných prvků. SZP na období 2014–2020 nezahrnovala ukazatel dopadu na krajinu, což oslabilo hodnocení dopadu SZP na stanoviště, krajinu a biologickou rozmanitost (viz tabulka 3). Pro nový ukazatel (podíl zemědělské půdy pokryté krajinnými prvky) bude Komise používat data ze služby monitorování území programu Copernicus, která obsahuje informace o lineárních živých plotech a křovinách, stromořadích a izolovaných remízcích.

69 Pro SZP na období 2023–2027 Komise vymezí nový rámec, včetně prováděcího aktu, jehož prostřednictvím bude získávat data o jednotlivých transakcích pro monitorování, hodnocení a navrhování politiky. Podle Komise se shromažďováním jednotlivých údajů o žádostech/nárocích a informací o příjemci a jeho zemědělském podniku pokusí vyřešit problém dezagregace dat.

Výzkumné iniciativy zkoumají prostor pro modernizaci dat a nástrojů

70 V rámci programu Horizont 2020 (H2020) Komise financuje výzkumné a inovační projekty. Identifikovali jsme řadu nedávných nebo probíhajících projektů v rámci H2020 a dalších výzkumných projektů, které by mohly přispět ke zlepšení datové infrastruktury a využití dat (např. digitální řešení, elektronické nástroje a algoritmy), jež je zapotřebí k poskytování lepších dat pro SZP (viz obrázek 12). Některé projekty (jako NIVA a Sen4CAP) již přinesly relevantní výsledky, které by mohly být užitečné pro budoucí vývoj.

71 Projekt NIVA (New IACS Vision in Action, Vize nového systému IACS v akci) řeší některá omezení IACS (viz body 28–29), zejména snížením administrativní zátěže a využitím potenciálu dat. Cílem tohoto projektu je modernizovat systém IACS efektivním využíváním digitálních řešení a elektronických nástrojů, a tím vytvořit spolehlivé metodiky a harmonizované datové soubory pro monitorování zemědělské výkonnosti.

72 Další projekt financovaný ze strany EU s názvem FLINT (Farm-Level Indicators for New Topics in policy evaluation, Ukazatele na úrovni zemědělského podniku pro nová témata v hodnocení politik) řešil propast mezi potřebami dat pro hodnocení politik a dostupnými zemědělskými statistikami⁵⁸. Tento projekt je potenciálně relevantní pro plánovanou revizi sítě FADN, protože se zabýval ukazateli udržitelnosti a používal FADN jako rámec. Projekt navrhl 33 témat nebo ukazatelů souvisejících s environmentálními, sociálními, ekonomickými a inovačními aspekty, které mají být v budoucnu shromažďovány⁵⁹. Komise ve svém plánu⁶⁰ uvedla, že přechod na FSDN bude stavět na projektu FLINT. V únoru 2022 však bylo na posouzení tohoto tvrzení příliš brzy.

Členské státy mají své vlastní iniciativy v oblasti dat pro SZP

73 Naše zjišťování v rámci všech 27 členských států došlo k závěru, že většina z nich uznává přidanou hodnotu pokročilé analýzy, přičemž většina z nich z poskytnutého seznamu možných prvků volí rychlejší rozhodování, prediktivní a mezioborovou analýzu, snížení nákladů a efektivnější komunikaci se zemědělci a zúčastněnými stranami.

74 Více než polovina členských států ve svých odpovědích na naše zjišťování navrhla jako priority na podporu využívání dat velkého objemu z jejich strany následující opatření: více finančních prostředků Komise na IT nástroje a projekty analýzy dat (67 %), další pokyny/příručky (56 %) a podpora vývoje nových metodik nebo standardizace (52 %). Méně členských států zvolilo podporu pro analytické technologie (48 %), řešení pro přístup k údajům (41 %) a podporu výzkumu a společné výzkumné projekty (48 %).

75 Naše zjišťování a následné rozhovory ukázaly rozdíly mezi členskými státy v tom, jak začleňují nové zdroje dat a pokročilé techniky datové analýzy. Rámeček 4 a rámeček 5 obsahují příklady opatření ze strany členských států.

Některé významné nedostatky v údajích a problémy je třeba ještě vyřešit

76 Komise uznává, že křížové propojování stávajících zdrojů dat je klíčovou výzvou pro zajištění vhodných dat pro hodnocení SZP⁶¹. Pracuje na opakovaném použití údajů ze systému IACS a rozšiřování sítě FADN, ale nespustila konkrétní opatření, která by napravila nedostatky v údajích o příjmech zemědělců mimo zemědělství („příjmy z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti“) nebo kombinovala různé zdroje dezagregovaných dat za účelem zvýšení hodnoty dat, která již byla shromážděna.

77 Komise vyjádřila potřebu zavést společný jedinečný identifikátor pro zemědělské podniky, který by umožnil propojit údaje na úrovni zemědělských podniků z různých zdrojů dat (např. správních registrů a statistických zjišťování)⁶². Identifikátor by musel zohledňovat různé systémy členských států a složité struktury zemědělských podniků s různými kombinacemi a lokalitami. To vyžaduje společnou definici zemědělského podniku a taková definice má dopad na finanční ukazatele, jako je příjem zemědělských podniků⁶³. Jedinečný identifikátor by mohl pomoci zvýšit dostupnost dat a poskytnout spolehlivější informace o dopadu politiky. K únoru 2022 nedošlo u takovéhoto identifikátoru k žádnému pokroku.

78 Data na úrovni zemědělského podniku ze správních aplikací a systémů jsou novým a bohatým zdrojem informací. Existuje mnoho komerčních řešení, která nabízejí různé služby pro digitální uchovávání záznamů, monitorování v terénu a sledování práce, a mnoho aspektů činností zemědělských podniků lze těmito prostředky zlepšit (viz příklad v rámečku 6). Komise neví, kolik zemědělců používá software pro řízení zemědělských podniků, ale kampaň Integrovaná statistika zemědělských podniků⁶⁴ plánovaná na rok 2023 by mohla pomoci získat informace o používání řídicích informačních systémů a vybavení pro přesné zemědělství.

79 Digitální vedení provozní dokumentace, kam zemědělci registrují své činnosti, by bylo krokem vpřed pro digitalizaci zemědělských podniků a zlepšení sledování spotřeby a dopadu, pokud jde data o pesticidech, hnojivech, vodě a půdě. Nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin (FaST) navržený Komisí je nástrojem s flexibilní architekturou, který poskytuje moderní analýzu a interoperabilitu s mnoha zdroji dat. Nástroj FaST staví na několika zdrojích dat, které jsou buď s platformou propojené (živé zdroje) nebo na platformu importované (statické zdroje). Aby zemědělci měli přístup ke svým vlastním datům, připojuje se nástroj FaST k regionálnímu/vnitrostátnímu systému IACS (nebo ekvivalentnímu registru zemědělských podniků), kde jsou data zemědělců uložena.

80 Data z přesného zemědělství mohou být hodnotným zdrojem dat⁶⁵. Mezi příklady takových údajů patří data z čidel a strojních zařízení o vlhkosti půdy a živinách v půdě a data o používání pesticidů specifické pro danou lokalitu. Výše zmíněný projekt NIVA zkoumá možnosti elektronického registru zemědělských podniků, který by bylo možné propojit se systémem IACS. Rovněž má za cíl integrovat data ze strojních zařízení / data z přesného zemědělství do systému IACS. Existují však překážky, které tomu brání, jako je různorodá povaha zemědělských strojních zařízení a nedostatečná standardizace.

81 Přístup k jednotlivým údajům pro analýzu politiky může být obtížný a neexistuje žádný právní ani technický rámec pro použití komerčních informací k analýze politiky. Podle jedné studie⁶⁶ se zemědělci zdráhají sdílet data z důvodů, jako je riziko sdílení dat pro jiné účely, nejasnost v tom, co „osobní údaje“ znamenají, a obecný „odpor vůči moderním technologiím datových platforem“. V rámci SZP na období 2023–2027 jsou poradenské služby pro zemědělství povinny pokrývat digitální technologie⁶⁷.

82 Obrázek 13 níže shrnuje hlavní problémy související s daty, jimž Komise čelí, a naše hodnocení, do jaké míry byly tyto problémy řešeny.

83 V naší dokumentární prověrce srovnatelných činností mimo EU jsme se zaměřili na tři země mimo EU: Austrálii, Japonsko a USA. Tyto země informace o zapojování moderních datových technik do zemědělství veřejně prezentují; rámeček 7 představuje některé z jejich iniciativ.

Závěry a doporučení

84 Zkoumali jsme, zda Komise dobře využívá data a datovou analytiku pro analýzu společné zemědělské politiky (SZP). SZP má mnoho komplexních, vzájemně propojených cílů. Určení, zda jsou nástroje politiky relevantní a zda tyto cíle účinně řeší, vyžaduje data a informace z řady zdrojů, interních i externích.

85 Zjistili jsme, že ačkoli Komise používá značné množství dat o ekonomických, environmentálních, klimatických a sociálních aspektech, současné údaje a nástroje neposkytují v některých oblastech určité významné prvky informací, které jsou potřebné pro tvorbu politik založených na důkladných informacích (body 16–53). Komise přijala několik iniciativ s cílem lépe využívat stávající data (body 57–69), ale kromě zpoždění v dostupnosti údajů (bod 41) přetrvávají překážky (body 76–81).

86 Mezi hlavní překážky v oblasti dat podle fází sběru a zpracování údajů, patří:

• údaje se nesbírají: například o zemědělských vstupech (např. množství použitých chemických a nechemických pesticidů, množství aplikovaných minerálních/organických hnojiv a na kterou plodinu) a zemědělských postupech s dopadem na životní prostředí (viz tabulka 3, body 42–45),
• údaje nejsou dostupné: informace na úrovni zemědělského podniku jsou vlastněny, spravovány a uchovávány v místním integrovaném administrativním a kontrolním systému členských států (IACS), ke kterému má Komise omezený přístup (viz body 27–29),
• nadměrná agregace: Komise většinou od členských států získává agregované údaje, čímž se omezuje rozsah, v jakém z nich může extrahovat hodnotu (viz tabulka 2, bod 47),
• omezení kombinování zdrojů dat, např. kvůli chybějícímu společnému identifikátoru (viz bod 24).

87 V důsledku toho má Komise pouze částečné informace o výchozím stavu nebo dopadu politiky v oblastech, jako jsou příjmy zemědělců z jiných zdrojů než ze zemědělské činnosti, informace/postupy v oblasti životního prostředí a socioekonomický rozvoj. Tyto nedostatky v dostupnosti mají dopad na kvalitu důkazů u některých hodnocení (viz body 39–47) a posouzení dopadu (viz body 48–53).

Doporučení 1 – Vytvořit rámec pro používání dezagregovaných dat ze systému IACS

Komise by měla vytvořit technický a administrativní rámec pro sdílení a opakované použití dezagregovaných dat ze systému IACS (nad rámec údajů potřebných pro výroční zprávy o výkonnosti), aby bylo možné sledovat, hodnotit a v konečném důsledku i navrhovat politiku. Ten by měl dodržovat zásadu efektivnosti, a tím minimalizovat administrativní zátěž a náklady příjemců a orgánů členských států.

Časový rámec: 2024

Doporučení 2 – Více využívat a rozvíjet zdroje dat tak, aby byly splněny politické potřeby

Komise by měla řešit nedostatky v údajích zjištěné v hodnoceních SZP na období 2014–‍2020 a posouzeních dopadu SZP po roce 2020 tím, že bude:

1. více využívat stávající zdroje dat (např. administrativní údaje a statistická zjišťování a data z programu Copernicus), zvažovat nové zdroje dat nebo kombinovat stávající,
2. prozkoumávat možnosti použití zástupných ukazatelů nebo nepřímých zdrojů dat, když použití přímých zdrojů není možné pro posouzení klíčových ukazatelů nebo aspektů,
3. posoudit možnosti využití dat ze zemědělských strojních zařízení ve větším měřítku.

Časový rámec: 2025

88 V rámci Komise má Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova dohodu se Společným výzkumným střediskem o analýze dat a zjišťování lepších způsobů využití stávajících dat. Na základě této dohody Komise používá pokročilé kvantitativní analýzy a modely pro analýzu opatření SZP. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova však nepoužívá metody pro velké objemy dat, jako je textová analýza, vytěžování textových dat a vlastní automatizovaná extrakce. Nahrazení manuálních a časově náročných postupů automatizovanými nástroji přináší potenciální výhody (viz body 19, 25 a rámeček 2).

89 Napříč EU existuje několik iniciativ, někdy financovaných ze strany EU v rámci programu Horizont 2020 nebo jiných programů, které zkoumají možnosti modernizace dat a IT nástrojů pro navrhování, monitorování a hodnocení SZP. Některé z těchto iniciativ již přinesly výsledky v oblasti interoperability a nové a komplexnější ukazatele. Tyto projekty jsou v různých fázích a mohou řešit podobné problémy z různých úhlů pohledu (body 70–75). Komise dosud neidentifikovala prvky, které by mohly být v souvislosti se SZP uvedeny do praxe.

90 Komise má proto značný prostor pro začlenění nákladově efektivní pokročilé analýzy a souvisejících nástrojů do stávajících IT systémů a/nebo jiných IT řešení pro automatizované zpracování informací (např. nahrazení ručních nebo nereprodukovatelných postupů) a lepší využití datových aktiv (např. nárůst výsledků zpracování dat) pro analýzu politiky.

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá Joëlle Elvingerová, členka Účetního dvora, v Lucemburku dne 18. května 2022.

Příloha – Vybraná opatření a cíle Komise související s daty

 – dokončeno – příliš brzy na posouzení nebo zpoždění méně než rok – zpoždění více než rok

Zkratková slova a zkratky

AMS: systém sledování plochy

ATLAS: systém interoperability a analýzy v zemědělství

CATS: systém auditní stopy pro schvalování účetní závěrky (Clearance of Accounts Audit Trail System)

CROP-CASMA: analýza stavu plodin a vlhkosti půdy (Crop Condition and Soil Moisture Analytics)

FADN: zemědělská účetní datová sít’

FaST: nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin

FSDN: datová síť pro udržitelnost zemědělských podniků

GSAA: geoprostorová žádost o podporu

IACS: integrovaný administrativní a kontrolní systém

IFM-SZP: individuální model zemědělských podniků pro analýzu společné zemědělské politiky

IFS: integrovaná statistika zemědělských podniků

ISAMM: informační systém pro řízení zemědělského trhu

LPIS: systém evidence půdy

LUCAS: rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu

MEF4CAP: rámec pro sledování a hodnocení pro společnou zemědělskou politiku

NIVA: vize nového systému IACS v akci

SAIO: statistika zemědělských vstupů a výstupů

SEN4CAP: družice Sentinel pro společnou zemědělskou politiku

SFC: systém správy fondů

Glosář

Analýza dat: proces shromažďování, modelování a zkoumání dat za účelem získání poznatků, které podporují rozhodování.

Data: konkrétní, objektivní fakta, měření nebo pozorování, které je třeba zpracovat, aby vznikly informace.

Databáze: strukturovaný soubor dat uložený elektronicky a dostupný pro nahlížení a extrakci.

Datová analytika: věda o analýze dat pomocí systematizovaných výpočetních metod za účelem vytváření statistik.

Datové aktivum: IT systém, aplikace nebo databáze ve vlastnictví subjektu.

Geoprostorová data: data týkající se konkrétní lokality nebo zeměpisné oblasti a jejích přírodních nebo umělých prvků.

Hluboké učení: technika na základě umělé inteligence, která zahrnuje trénování softwarového systému pomocí milionů příkladů.

Interoperabilita: schopnost systému komunikovat a pracovat s ostatními systémy, včetně výměny dat.

Nedostatek v údajích: jakákoli data, která jsou vyžadována pro konkrétní účel, ale nejsou dostupná.

Nestrukturovaná data: informace uložené ve svém původním formátu bez předem definované kategorizace nebo organizace, což často ztěžuje jejich analýzu. může se jednat o kvantitativní i kvalitativní informace, jako jsou obrázky, text, data, e-maily nebo čísla.

Opakovatelná použitelnost dat: jednoduchost, s jakou lze data shromážděná pro jeden účel použít pro jiný.

Pokročilá analýza: použití technicky vyspělých metod, jako je prediktivní modelování a strojové učení, k analýze velkých objemů dat.

Rámcový průzkum využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS): pravidelný, harmonizovaný průzkum prováděný na místě ve všech členských státech EU s cílem získat informace o tom, jak je půda využívána a co na ní roste, včetně analýzy podkladové půdy.

Strukturovaná data: standardizované kvantitativní informace, které se řídí předem definovanou datovou strukturou, takže je lze snadno analyzovat.

Velké objemy dat: datové soubory s narůstajícím objemem, rychlostí a rozmanitostí: tyto tři charakteristiky vs. velké objemy dat jsou často z velké části nestrukturované.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61415

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=61415

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát I, který se zaměřuje na udržitelné využívání přírodních zdrojů a jemuž předsedá členka EÚD Joëlle Elvingerová. Audit vedla členka EÚD Joëlle Elvingerová a podporu jí poskytovali vedoucí úkolu Liia Laanesová, zástupce vedoucího úkolu Dimitrios Maniopoulos, vedoucí kabinetu Ildikó Preissová, tajemníci kabinetu Paolo Pesce a Charlotta Törnelingová, vyšší manažer Emmanuel Rauch, auditorka a datová specialistka Claudia Albaneseová, auditorka zajišťující zároveň grafickou podporu Marika Meisenzahlová a auditor Michał Szwed. Jazykovou podporu zajišťoval Mark Smith.

Poznámky na konci textu

¹ Článek 39 Smlouvy o fungování Evropské unie.

² Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, 2021, s. 20.

³ Höchtl, J., Parycek, P. a Schöllhammer, R., Big data in the policy cycle: Policy decision making in the digital era, Journal of Organizational Computing and Electronic Commerce, 2016, 26(1–2), s. 147–169.

⁴ OECD: Digital Opportunities for Better Agricultural Policies, 2019, OECD Publishing, p. 13.

⁵ C(2016) 6626, sdělení Data, Information and Knowledge Management at the European Commission.

⁶ COM(2020) 66.

⁷ COM(2020) 767.

⁸ Článek 110 nařízení (EU) č. 1306/2013.

⁹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, s. 20.

¹⁰ Důvodová zpráva COM(2016) 786.

¹¹ Článek 68 nařízení (EU) č. 1306/2013.

¹² Články 67–78 nařízení (EU) č. 1306/2013.

¹³ Digitalisation of European reporting, monitoring and audit, výzkumná služba Evropského parlamentu. Září 2021.

¹⁴ Plán projektu NIVA pro transformaci systému IACS , s. 24.

¹⁵ Výstupy projektů NIVA a IoF2020 dokumenty projektů ATLAS a DEMETER, Digitalisation of European reporting, monitoring and audit, výzkumná služba Evropského parlamentu. Září 2021.

¹⁶ Výroční zpráva o činnosti GŘ AGRI, příloha 2, s. 25.

¹⁷ Zvláštní zpráva č. 04/2020 – Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší.

¹⁸ Tamtéž, doporučení 2.

¹⁹ Nařízení Rady č. 79/65/EHS.

²⁰ Zemědělská účetní datová sít’.

²¹ Asistenční služba pro hodnocení (Evaluation Helpdesk), Best Use of FADN for the Assessment of RDP Effects on Fostering the Competitiveness in Agriculture, 2021, s. 9.

²² Komise, EU Farm Economics Overview based on 2015 (and 2016) FADN data, 2018, s. 5.

²³ Pokyny ke zlepšování právní úpravy, s. 6 a 26.

²⁴ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, s. 572.

²⁵ Článek 110 nařízení (EU) č. 1306/2013.

²⁶ Pokyny ke zlepšování právní úpravy, s. 45.

²⁷ Pro rozvoj venkova, příloha IV prováděcího nařízení (EU) č. 808/2014.

²⁸ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, kapitola VIII – nástroj 68.

²⁹ SWD(2021) 115, s. 20.

³⁰ Dumangane, M. a kol., An Evaluation of the CAP impact: a discrete policy mix analysis, 2021.

³¹ Podpůrná studie k hodnocení týkající se „životaschopné produkce potravin“, s. 30–32.

³² Příloha II nařízení (EU) č. 1306/2013.

³³ Zvláštní zpráva č. 13/2020 – Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil, body 48–50.

³⁴ Hodnocení dopadu SZP na přírodní stanoviště, krajinu a biologickou rozmanitost, shrnutí, 2019.

³⁵ Zvláštní zpráva č. 5/2020 – Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený

³⁶ Tamtéž.

³⁷ Hodnocení dopadu SZP na územní rozvoj venkovských oblastí.

³⁸ SWD(2021) 394.

³⁹ Podpůrná studie k hodnocení dopadu SZP na územní rozvoj venkovských oblastí, 2020.

⁴⁰ Podpůrná studie k hodnocení dopadu SZP na územní rozvoj venkovských oblastí, 2020.

⁴¹ SWD(2021) 394 a Podpůrná studie k hodnocení dopadu SZP na územní rozvoj venkovských oblastí: socioekonomické aspekty, zvláštní zpráva č. 10/2021 – Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy, bod 90.

⁴² Pokyny ke zlepšování právní úpravy, s. 10.

⁴³ SWD(2018) 301.

⁴⁴ Stanovisko č. 07/2018, bod 2.

⁴⁵ Zvláštní zpráva č. 10/2021 – Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy, body 89 a 90.

⁴⁶ Zvláštní zpráva č 10/2018 – Režim základní platby pro zemědělce – provozně funkční, ale s omezeným dopadem na zjednodušení, cílení a sbližování úrovní podpory, doporučení 3.

⁴⁷ Hill, B. a Dylan Bradley, B. (2015) Comparison of farmers’ income in the EU Member States. Studie vypracovaná pro Evropský parlament.

⁴⁸ Datový soubor týkající se jiných výdělečných aktivit (ef_oga_main).

⁴⁹ Hansen, H. a Forstner, B. (2021), A differentiated look at the economic situation of German farmers, prezentace na 27. zasedání sítě OECD pro analýzu na úrovni zemědělských podniků.

⁵⁰ SWD(2018) 301, s. 51.

⁵¹ Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy, s. 363.

⁵² SWD(2017) 96, Hodnocení doprovázející dokument Strategy for Agricultural Statistics 2020 and beyond and subsequent potential legislative scenarios.

⁵³ COM(2020) 66.

⁵⁴ C(2021) 7914, Příloha k prováděcímu rozhodnutí Komise o financování programu Digitální Evropa a přijetí víceletého pracovního programu na období 2021–2022, s. 54.

⁵⁵ Kodex chování EU pro sdílení zemědělských dat na základě smluvního ujednání.

⁵⁶ COM(2020) 381.

⁵⁷ Plán: Převedení sítě FADN na datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků (FSDN).

⁵⁸ Poppe, K., Vrolijk, H., Dolman, M. a Silvis, H., 2016, FLINT – Farm-level Indicators for New Topics in policy evaluation: an introduction. Studies in Agricultural Economics, 118, s. 116–‍122.

⁵⁹ Shrnutí závěrečné zprávy projektu FLINT.

⁶⁰ Plán: Převedení sítě FADN na datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků (FSDN).

⁶¹ SWD(2018) 301 , část I, s. 51.

⁶² Viz například Strategie pro zemědělskou statistiku pro rok 2020 a další období, s. 8, 12 a 16–‍17.

⁶³ Poppe, K. J. a Vrolijk, H.C.J. (2019), How to measure farm income in the era of complex farms, příspěvek připravený pro prezentaci na 171. semináři EAAE.

⁶⁴ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2286.

⁶⁵ Punt, T. a Snijkers, G., Exploring precision farming data: a valuable new data source? A first orientation, 2020. Příspěvek prezentovaný na workshopu EHK OSN v roce 2019 o shromažďování statistických údajů „Nové zdroje a nové technologie“.

⁶⁶ Internet potravin a zemědělských podniků 2020: Politická doporučení z projektu IoF2020.

⁶⁷ Článek 15 nařízení (EU) 2021/2115.

⁶⁸ Agricultural Data Integration Project.

⁶⁹ Hughes, N. a kol. (2020), The Agricultural Data Integration Project, výzkumná zpráva úřadu ABARES, Canberra.

⁷⁰ Digital Opportunities for Better Agricultural Policies, 2019, OECD.

⁷¹ Webová stránka platformy WAGRI.

⁷² Uživatelská příručka aplikace Crop-CASMA.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2022

PDF	ISBN 978-92-847-8266-6	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/933270	QJ-AB-22-014-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-8264-2	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/308814	QJ-AB-22-014-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

Obrázky 1, 4, 8, 11: Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

Loga u obrázku 12: Všechna práva vyhrazena.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
• e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: https://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (https://data.europa.eu/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.