Integrace vnitřního trhu s elektřinou Složitá právní struktura, zpoždění, nedostatky ve správě a řízení a také neúplný dohled nad trhem komplikují dosažení tohoto ambiciózního cíle

Shrnutí

I Usilovat o vytvoření plně integrovaného vnitřního trhu s energií bylo vždy důležité, ale stalo se to ještě naléhavější vzhledem ke krizi v oblasti energetiky a životních nákladů, se kterou se občané EU v současné době potýkají. Dobře fungující vnitřní trh s elektřinou pomáhá:

• využívat nejlepších cen elektřiny,
• zajistit bezpečnost dodávek energie,
• dosáhnout ekologické transformace.

II Budování plně integrovaného vnitřního trhu s energií začalo v roce 1996, kdy se národní energetické monopoly postupně otevřely větší hospodářské soutěži, jak předpokládal první (1996) a druhý (2003) energetický balíček. V roce 2009 následoval třetí energetický balíček. Jedním z hlavních cílů bylo urychlit integraci trhů s elektřinou prostřednictvím harmonizace obchodních postupů na organizovaných velkoobchodních trzích, a tím podpořit přeshraniční hospodářskou soutěž. Tento balíček byl dále doplněn o soubor prováděcích nařízení Komise (kodexy sítě a pokyny), které byly nezbytné pro stanovení harmonizovaných pravidel trhu, jakož i pravidel provozu elektrizační soustavy a pravidel pro připojení k soustavě. Důležitým doplněním třetího energetického balíčku bylo nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT), které vytvořilo rámec pro monitorování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat manipulaci s trhem a odrazovat od ní.

III Tento audit jsme provedli, abychom posoudili, zda opatření na úrovni EU přispěla k účinnému, účelnému a jednotnému uplatňování předpisů pro trh s elektřinou, a napomohla tak řádnému fungování vnitřního trhu s elektřinou. Klíčovou úlohu při zajišťování hladkého fungování trhu s elektřinou hraje na úrovni EU Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), a to prostřednictvím koordinace národních regulačních orgánů na úrovni EU. Právní rámec neposkytuje agentuře nástroje k prosazování předpisů, a pokud ji v jejím úsilí o sbližování náležitě nepodpoří Komise, nemusí být schopna dosáhnout zamýšlených cílů.

IV V tomto auditu jsme posuzovali, zda regulační přístup Komise (používání pokynů) a monitorování prováděné agenturou ACER přispěly od roku 2015 ke zlepšení integrace a fungování vnitřního trhu s elektřinou v EU. Audit se zaměřil na to, jak Komise používá kodexy sítě a pokyny k zajištění integrace trhu s elektřinou, a na to, jak Komise a agentura ACER monitorují uplatňování kodexů sítě a pokynů pro trhy s elektřinou. Audit se zaměřil také na dohled agentury ACER nad zneužíváním trhu a transparentností.

V Celkově jsme zjistili, že vytvoření vnitřního trhu s elektřinou bránila volba regulačních nástrojů ze strany Komise. Ta vedla ke složité právní struktuře pravidel přeshraničního obchodu a ke zpožděním v realizaci trhu. Dosažení vnitřního trhu s elektřinou bránily rovněž nedostatky v rámci EU pro správu a řízení. Fungování trhu s elektřinou v EU dostatečně nezlepšil ani přístup Komise a agentury ACER k monitorování. Dále neexistoval úplný dohled nad trhem, který měl odhalovat zneužívání trhu a manipulaci s ním a odrazovat od nich.

VI Navzdory určitým významným úspěchům, kterých se v minulých deseti letech podařilo dosáhnout, byl pokrok v integraci trhů s elektřinou pomalý. Původním termínem stanoveným v roce 2009 byl rok 2014, ale zjistili jsme, že do konce roku 2021, tj. o sedm let později, nebyl plně proveden žádný z pokynů, úroveň jejich provedení se na jednotlivých trzích a v různých zemích lišila a nahromadila se různá zpoždění. Pokyny měly rovněž zvýšit dostupné přeshraniční přenosové kapacity, a tím podpořit účinnost propojování trhů. Navzdory úsilí agentury ACER o koordinaci mezi provozovateli soustav nebylo dosaženo žádného významného pokroku.

VII V dosažení cíle dokončení vnitřního trhu s elektřinou bránilo nedostatečné posuzování dopadů, volba regulačních nástrojů a nedostatky v rámci EU pro správu a řízení. Kodexy sítě a pokyny Komise byly sice nezbytné pro uvedení pravidel do praxe, pravidla v nich však nebyla dostatečně objasněna. Tyto kodexy a pokyny vedly ke složité a opožděné harmonizaci pravidel přeshraničního obchodu. Agentura ACER proto sehrála zásadní a jedinečnou úlohu při úsilí o dosažení závazných dohod mezi národními regulačními orgány a provozovateli soustav a organizátory trhu o technických podrobnostech (podmínkách a metodikách potřebných k provádění pokynů). Agentura ACER obecně přijímala rozhodnutí včas, pokud jde o řešení neshod ohledně obsahu těchto technických podrobností.

VIII Při monitorování jednotného provádění kodexů sítě a pokynů se Komise do značné míry spoléhá na agenturu ACER. Agentura ACER však jejich jednotné provádění v členských státech nemonitorovala dostatečně a také její zprávy byly nedostatečné. Důvodem byl zejména nedostatek informací a údajů, nedostatečná následná opatření, absence monitorovací strategie, omezené zdroje a špatná koordinace s Komisí, pokud jde o monitorování. Regulační přístup Komise výrazně a zbytečně zvýšil administrativní zátěž, potřeby v oblasti zdrojů a náklady agentury ACER, národních regulačních orgánů, provozovatelů soustav a organizátorů trhu.

IX Neúplný byl rovněž dohled nad trhem, který měl odhalovat zneužívání trhu a manipulaci s ním a odrazovat od nich. Dohled agentury ACER začal plně fungovat na konci roku 2017, ale sběr údajů nebyl komplexní a posuzování shromážděných údajů se týkalo omezeného počtu druhů zneužívajícího chování. Agentura ACER navíc nevyčlenila na analýzu shromážděných údajů dostatečné zdroje, což rovněž bránilo jejímu posuzování. Kromě toho agentura ACER nebyla schopna podpořit šetření v souvislosti s rostoucím počtem potenciálních případů přeshraničního zneužívání trhu. Agentura ACER také disponovala omezenými nástroji k zajištění řádného uplatňování pravidel dohledu nad trhem na vnitrostátní úrovni. Z výše uvedených důvodů tak dohled agentury ACER v konečném důsledku nevedl k mnoha sankcím.

X Agentura ACER rovněž neměla vhodnou řídicí a správní strukturu a potřebné pravomoci k tomu, aby mohla účinně koordinovat činnost vnitrostátních orgánů při dokončování ambiciózních integračních projektů. Klíčový nástroj agentury ACER pro transparentnost a odpovědnost – její internetové stránky – je navíc provozován neefektivně.

XI Komisi doporučujeme, aby:

• zefektivnila regulační rámec,
• posílila rámec k monitorování pokynů pro sítě,
• zlepšila řízení agentury ACER,
• posoudila potřebu rámce pro jednotné uplatňování sankcí.

XII Agentuře ACER doporučujeme, aby:

• přezkoumala zdroje přidělené na monitorování pokynů,
• posílila dohled nad integritou velkoobchodního trhu s elektřinou,
• zlepšila transparentnost a odpovědnost své práce.

XIII Připravovaná opatření EU, která mají reformovat trhy s elektřinou, jsou pro Komisi, Evropský parlament a Radu příležitostí k odstranění nedostatků zjištěných v tomto auditu.

Úvod

Popis oblasti auditu

Politické souvislosti

01 V únoru 2015 zveřejnila Evropská komise balíček týkající se energetické unie, jehož součástí byly „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ a „Plán vytváření energetické unie“. Cílem odolné energetické unie, jejímž jádrem je politika v oblasti klimatu, je zajistit spotřebitelům v EU, tedy domácnostem a podnikům, bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii.

02 Cílem zajištění fungování plně integrovaného vnitřního trhu s elektřinou v rámci druhého rozměru je umožnit volný tok energie v EU, a to zajištěním odpovídající infrastruktury a bez technických nebo regulačních překážek. Přeshraniční obchodování s elektřinou by mělo umožnit, aby podnikům a občanům byla dodávána nejlevněji vyrobená energie bez ohledu na to, kde v EU se tato energie nachází. EU má v současnosti sice stanovené předpisy upravující oblast energie na evropské úrovni, realita je však taková, že v praxi existuje 27 vnitrostátních regulačních rámců. Podle energetické strategie EU z roku 2015¹ je zapotřebí integrovaný trh s energií, který vytvoří větší konkurenci a povede k větší účinnosti trhu.

03 Před námi jsou další výzvy. Dosažení cílů EU v oblasti klimatu bude vyžadovat, aby větší část energetických potřeb EU byla pokryta z obnovitelných zdrojů energie. Rozptýlená výroba elektřiny (prostřednictvím různých energetických společenství a malých výrobců), nárazový charakter obnovitelných zdrojů energie a současná absence ekonomicky schůdných řešení v oblasti skladování vytvářejí nové výzvy pro řízení elektrizačních soustav a vyrovnávání nabídky a poptávky.

04 Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou by mělo přinést několik výhod.

• Mělo by zajistit nejlepší celkové ceny elektřiny pro evropské spotřebitele, protože k uspokojení potřeb v oblasti elektřiny bude možné využívat nejlevnější zdroje v celé EU.
• Mělo by zvýšit bezpečnost dodávek energie v EU, neboť členské státy budou moci sdílet zdroje v případě, že dojde k nepředvídanému přerušení dodávek.
• Mělo by nákladově efektivním způsobem přispět k dosažení cílů ekologické transformace EU tím, že zlepší flexibilitu dodávek energie a zajistí, aby účastníci trhu mohli upravovat své pozice podle aktualizovaných předpovědí výroby energie.

05 Navzdory snahám o integraci vnitrostátních trhů v celé EU se maloobchodní ceny elektřiny v jednotlivých zemích nadále výrazně liší. Maloobchodní ceny jsou stále silně ovlivňovány členskými státy, a to prostřednictvím vnitrostátních daní a regulovaných síťových poplatků², spíše než prostřednictvím konkurence. Viz obrázek 2.

06 Ve druhé polovině roku 2021 a první polovině roku 2022 navíc dosáhly ceny elektřiny na velkoobchodních trzích v celé Evropě nebývalých maxim (v době dokončování tohoto auditu). Tato maxima byla způsobena vysokými cenami fosilních paliv, umocněnými jak válkou na Ukrajině, tak různými sekundárními faktory, jako jsou povolenky na emise CO₂ (viz obrázek 3). Zvláště ohroženy byly členské státy, které byly špatně napojeny na elektrickou síť EU, a ty, které byly při výrobě energie do značné míry závislé na plynu.

Velkoobchodní trhy s elektřinou

07 Na velkoobchodních trzích prodávají výrobci elektřinu velkým průmyslovým spotřebitelům a dodavatelům elektřiny. Dodavatelé pak elektřinu prodávají konečným spotřebitelům na maloobchodních trzích. V závislosti na dni fyzického dodání jsou velkoobchodní trhy s elektřinou uspořádány do čtyř segmentů (časových rámců): dlouhodobé, denní, vnitrodenní a vyrovnávací trhy, jak je podrobně rozvedeno v příloze I.

08 V některých členských státech se s elektřinou obchoduje většinou na organizovaných energetických burzách. Na těchto burzách se převážná část elektřiny obchoduje pomocí standardních produktů v denním časovém rámci. Na úrovni EU se však většina energie obchoduje mimo organizované energetické burzy v rámci tzv. mimoburzovních obchodů.

Regulační rámec EU

09 Odpovědnost za energetickou politiku EU sdílí EU a její členské státy³. Existuje několik různých nástrojů politiky EU, které jsou určeny k integraci trhů s elektřinou v EU. Patří mezi ně prvky politiky hospodářské soutěže, nástroje pro regulaci konkrétních subjektů a trhů a opatření pro poskytování finančních prostředků EU na investice do sítí. Platnými zastřešujícími právními předpisy jsou směrnice o elektřině a nařízení o elektřině, které dohromady stanoví soubor společných zásad a pravidel pro integraci vnitrostátních trhů s elektřinou, jako je harmonizace aspektů velkoobchodních trhů, které mají přeshraniční dopady.

10 Kromě toho dal normotvůrce EU Komisi právo provádět pravidla stanovená v právních předpisech přijetím prováděcích nařízení Komise (kodexy sítě nebo pokyny). Pokyny dále vyžadovaly přijetí závazných dohod nazvaných podmínky a metodiky, které by mezi sebou uzavřely národní regulační orgány, nebo by je schválila Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

11 Před zahájením integrace vnitřního trhu s energií v roce 1996 dominovaly vnitrostátním trhům s energií převážně monopoly. V první fázi integrace se tyto monopoly postupně otevíraly větší hospodářské soutěži. Na to se zaměřily první (1996) a druhý (2003) energetický balíček, které komplexně změnily rámec upravující energetické trhy v EU. Cílem těchto balíčků bylo mimo jiné zavést do 1. července 2007 svobodu spotřebitelů nakupovat elektřinu od jakéhokoli dodavatele podle vlastního výběru.

12 V roce 2009 vstoupil v platnost třetí energetický balíček. Obsahoval další opatření na podporu integrace vnitřního trhu EU s energií a zřídil agenturu ACER a Evropskou síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (síť ENTSO pro elektřinu). Agentuře ACER byl rovněž svěřen úkol koordinovat činnost národních regulačních orgánů a v případě potřeby vyplnit mezeru v regulaci na úrovni EU⁴.

13 Třetí energetický balíček je doplněn nařízením o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT)⁵ z roku 2011. Toto nařízení pojednává o otázkách týkajících se integrity trhu, důvěrných informací a zneužívání trhu a zavádí právní základ pro monitorování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat manipulaci s trhem a odrazovat od ní. Nařízení REMIT svěřuje důležitou úlohu při plnění tohoto úkolu agentuře ACER.

14 Čtvrtý energetický balíček (2019) nazvaný „Čistá energie pro všechny Evropany“ dále navazuje na stávající rámec energetické politiky. Zavádí nová pravidla pro podporu hospodářské soutěže na maloobchodních trzích s elektřinou, lepší integraci obnovitelných zdrojů energie do trhu, koordinaci přiměřenosti zdrojů elektřiny na úrovni EU a řízení poptávky prostřednictvím agregace a ukládání energie. Řeší také některé nedostatky zjištěné ve třetím energetickém balíčku, například mezery v pravomocích agentury ACER.

Energetická politika EU: kdo má jaký úkol

15 V Evropské komisi odpovídá za přípravu a provádění evropské energetické politiky v rozsahu vymezeném článkem 194 SFEU Generální ředitelství pro energetiku (GŘ ENER). K jeho úkolům patří zajišťovat fungování trhu s energií a bezpečnost dodávek energie v EU a prosazovat propojování energetických sítí. Úlohou Komise je:

1. podle potřeby navrhovat dokumenty/strategie týkající se dané politiky a legislativní opatření;
2. prosazovat dodržování práva EU tím, že kontroluje, zda jsou energetické balíčky správně provedeny ve vnitrostátním právu a zda je členské státy účinně uplatňují;
3. přijímat kodexy sítě a pokyny.

16 ACER je agentura EU, která podporuje dokončení vnitřního trhu s elektřinou a vnitřního trhu s plynem a koordinuje práci národních regulačních orgánů v otázkách s přeshraničním významem⁶. K úkolům agentury ACER patří: 1) poskytovat poradenství Komisi, síti ENTSO pro elektřinu a národním regulačním orgánům v oblasti uspořádání trhu s energií a bezpečnosti dodávek energie, 2) odhalovat zneužívání při obchodu s velkoobchodními energetickými produkty a předcházet mu a 3) monitorovat, jak jsou na trzích s elektřinou a plynem uplatňovány například kodexy sítě / pokyny. Agentura ACER má rovněž výkonné pravomoci k vydávání rozhodnutí ve specifických oblastech. Tato rozhodnutí jsou přímo závazná pro národní regulační orgány nebo účastníky trhu, kterým jsou určena. Rozhodovací orgán agentury ACER, rada regulačních orgánů, se skládá ze zástupců národních regulačních orgánů jednotlivých členských států.

17 Národní regulační orgány jsou zřizovány vnitrostátními zákonodárci a musí být zcela nezávislé na státních vládách. Odpovídají mimo jiné za zajištění souladu s kodexy sítě a pokyny EU ve svých státech. V rámci své jurisdikce mají donucovací pravomoci, mohou provádět šetření a ukládat sankce. Mají také obecnou povinnost podporovat vnitřní trh s elektřinou v rámci EU.

18 Provozovatelé přenosových soustav, kteří jsou vnitrostátními regulovanými subjekty, se starají o bezpečnost a stabilitu (vyrovnávací trhy) vysokonapěťových energetických soustav a propojovacích vedení na úrovni států nebo zón a získávají příjmy ze síťových sazeb a z přetížení sítě. Vzájemně spolupracují v rámci sítě ENTSO pro elektřinu⁷, která musí jednat s cílem vytvořit dobře fungující a integrovaný vnitřní trh s elektřinou. Úkolem sítě ENTSO pro elektřinu je vytvářet kodexy sítě a pokyny, platformy a nástroje k zajištění koordinace provozovatelů soustav EU za běžných i mimořádných podmínek a monitorovat jejich uplatňování.

19 Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou vnitrostátní subjekty určené národními regulačními orgány, které mají zajišťovat propojení a řádné fungování energetických burz v EU pro denní a vnitrodenní časové rámce.

20 Provozovatelé distribučních soustav jsou vnitrostátní subjekty odpovědné za správu elektřiny a její distribuci konečným spotřebitelům. Úloha provozovatelů distribučních soustav se rozšiřuje, aby zahrnula optimalizaci místní výroby a spotřeby elektřiny.

21 Účastníci trhu mají různé hospodářské úlohy a tržní síly a soutěží na velkoobchodních nebo maloobchodních trzích s elektřinou. Patří mezi ně výrobci elektřiny, velcí koneční spotřebitelé, dodavatelé elektřiny, poskytovatelé podpůrných služeb pro provozovatele přenosových soustav / provozovatele distribučních soustav a zprostředkovatelé. Malí koneční spotřebitelé, tedy domácnosti a ostatní spotřebitelé se spotřebou energie nižší než 600 MWh/rok, nakupují elektřinu od dodavatelů elektřiny (podniků veřejných služeb) na maloobchodních trzích.

Nejnovější vývoj

22 V říjnu 2021 navrhla Komise⁸ řadu opatření v reakci na nedávné mimořádně vysoké ceny plynu a elektřiny v EU. V zájmu ochrany zranitelných spotřebitelů před energetickou chudobou navrhla opatření zahrnující cenové stropy a mechanismy převodu. Ke zmírnění dopadu vysokých nákladů na energii na průmysl navrhla opatření, jako jsou například změny pravidel státní podpory. V březnu 2022, kdy se situace v důsledku války na Ukrajině dále zhoršila, navrhla Komise akční plán⁹, který zahrnoval několik opatření ke snížení závislosti EU na plynu z Ruska ve střednědobém horizontu. To bylo dále vysvětleno v plánu REPowerEU, který Komise navrhla v květnu 2022¹⁰. Evropský účetní dvůr nedávno zveřejnil stanovisko¹¹ k navrhovaným změnám, jejichž cílem je zahrnout plán REPowerEU do nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

Rozsah a koncepce auditu

23 V zvláštní zprávě 16/2015 jsme dospěli k závěru, že cíl EU dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 nebyl splněn. K tomu, aby bylo možné považovat třetí energetický balíček za plně provedený, zbývala ještě dlouhá cesta¹². To byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme v tomto auditu posuzovali, zda regulační přístup Komise a dohled agentury ACER od roku 2015 přispěly ke zlepšení fungování vnitřního trhu s elektřinou v EU. Kromě toho Účetní dvůr nikdy neprováděl audit nařízení REMIT, ani kodexů sítě a pokynů.

24 Dalším důvodem pro tento audit je skutečnost, že agentura ACER hraje klíčovou úlohu při zajišťování hladkého fungování trhu s elektřinou v EU prostřednictvím koordinace národních regulačních orgánů na úrovni EU. Právní rámec neposkytuje agentuře nástroje k prosazování předpisů, a pokud ji v jejím úsilí o sbližování náležitě nepodpoří Komise, nemusí být schopna dosáhnout zamýšlených cílů.

25 Cílem naší zprávy je informovat zainteresované strany a poskytnout doporučení na podporu tvorby politiky a další integrace trhu s elektřinou.

26 Hlavní auditní otázkou bylo, zda regulační přístup Komise a dohled agentury ACER přispěly k integraci vnitřního trhu s elektřinou. Hlavními kontrolovanými subjekty byly agentura ACER a Komise.

27 Audit se zaměřil na:

• pokrok v integraci vnitřního trhu s elektřinou,
• používání kodexů sítě a pokynů ze strany Komise k zajištění integrace trhu s elektřinou,
• monitorování provádění pokynů pro sítě na trzích s elektřinou ze strany Komise a agentury ACER,
• dohled agentury ACER nad zneužíváním trhu a transparentností (nařízení REMIT),
• řídicí strukturu a pravomoci agentury ACER.

28 Zkoumali jsme opatření EU k integraci trhů s elektřinou, která se týkala především velkoobchodních trhů s elektřinou (neboť Komise ani agentura ACER nemají žádné významné pravomoci v oblasti maloobchodních trhů a přeshraniční toky se obchodují především na velkoobchodních trzích). Zabývali jsme se zejména činností agentury ACER při dohledu nad prováděním tří hlavních pokynů pro trh s elektřinou: rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení¹³, rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu¹⁴ a rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice ¹⁵, jakož i prováděním nařízení REMIT.

29 Kritéria auditu byla odvozena z platných právních předpisů, plánovacích dokumentů agentury ACER, mezinárodních osvědčených postupů, včetně postupů mezinárodních organizací, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA), a z dostupných hodnocení a studií. Další informace o použitých kritériích jsou uvedeny na začátku každého oddílu.

30 Důkazní informace byly shromážděny na základě:

• přezkumu a analýzy všech příslušných dokumentů Komise a operačních zpráv agentury ACER, interních pokynů, dokumentace odpovědnosti vedoucích pracovníků a dalších příslušných dokumentů,
• přezkumu zpráv mezinárodních organizací (Mezinárodní energetická agentura, Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie, OECD), akademického výzkumu a dostupných studií s cílem identifikovat příklady dobré praxe,
• dotazníků, rozhovorů a schůzek se zaměstnanci a externím odborníkem s příslušnými odbornými znalostmi v odvětví elektřiny, který byl vybrán v zadávacím řízení.

31 Audit se týkal období od poloviny roku 2015 do konce roku 2021. Všechna opatření, která byla přijata později ke zmírnění dopadů energetické krize, byla proto mimo rozsah tohoto auditu.

32 Náš audit se zaměřil na třetí energetický balíček. Nezabývali jsme se cíli v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, energetickou účinností, maloobchodními trhy a distribučními soustavami dopravujícími energii ke konečným spotřebitelům ani činnostmi agentury ACER, které vykonává na základě nařízení o transevropské energetické síti.

Připomínky

V porovnání s původními ambiciózními plány je pokrok v integraci trhů s elektřinou pomalý

33 Cílem integrace trhů s elektřinou je poskytnout všem spotřebitelům v EU možnost volby, zajistit nové obchodní příležitosti a odstranit překážky přeshraničního obchodu, aby se dosáhlo úspor z důvodu vyšší efektivity, konkurenčních cen a vyšších standardů služeb, a přispělo se tak k bezpečnosti dodávek energie a udržitelnosti. Vnitřní trh s elektřinou měl být dokončen do roku 2014¹⁶. Právními nástroji, které EU použila k odstranění překážek přeshraničního obchodu, jsou nařízení a směrnice o elektřině a sekundární právní předpisy (viz body 09–14).

34 V tomto oddíle jsme jako kritéria auditu použili následující legislativní záměry (viz výše):

• podpora integrace trhu prostřednictvím propojování trhů v celé EU (tj. propojení energetických burz v členských státech),
• zajištění trvale dostupné kapacity propojovacích vedení pro obchodování.

Obojí by mělo usnadnit cenovou konvergenci na velkoobchodních trzích s elektřinou v EU.

35 Normotvůrci EU pověřili Komisi, aby přijala kodexy sítě, a harmonizovala tak technická pravidla pro řízení propojování organizovaných krátkodobých trhů (denních, vnitrodenních a vyrovnávacích trhů). Předpokládá se, že propojování trhů urychlí integraci krátkodobých trhů s elektřinou. Umožňuje vypočítat tržní ceny a obchodované objemy elektřiny na základě dodávek elektřiny v celé EU a přeshraniční přenosové kapacity. V zájmu podpory dlouhodobých trhů s elektřinou bylo navíc třeba zavést systém pro přidělování budoucí přeshraniční přenosové kapacity. Zavedení tohoto systému měli na starosti provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhů s elektřinou a činili tak prostřednictvím různých technických projektů pod dohledem národních regulačních orgánů a za koordinace agentury ACER.

36 Členské státy musí zajistit, aby provozovatelé přenosových soustav zpřístupnili přenosové kapacity a investovali do propojovacích vedení v souladu s cíli integrace trhů s elektřinou v EU.

Urychlení integrace trhu prostřednictvím úplného propojování trhů nebylo ještě dosaženo

37 V posledních dvou desetiletích bylo dosaženo významného, ale pomalého pokroku prostřednictvím různých iniciativ pro propojování evropských energetických burz (viz příloha II). Cíl Evropské rady dokončit integraci trhů s energií do roku 2014 nebyl splněn ani do konce roku 2021. V roce 2015 Komise zopakovala, že dokončení vnitřního trhu s energií je klíčovým cílem, a zahrnula jej do strategického plánu GŘ ENER na období 2016–2020. Propojování trhů však bylo uvedeno jako cíl až ve strategickém plánu GŘ ENER na období 2020–2024, tedy s pětiletým zpožděním. Komise již v letech 2015 až 2017 přijala tři příslušné pokyny pro sítě (viz příloha III), ale podle informací agentury ACER nebyl do konce roku 2021 žádný z těchto pokynů v EU plně proveden.

38 Pokrok na jednotlivých trzích byl nerovnoměrný, jak ukazují rozdíly v efektivitě využívání propojovacích vedení ve třech segmentech trhu, které měly být propojeny (viz obrázek 4). Kromě toho díky propojování krátkodobých trhů dosud vznikly sociální přínosy ve výši nejméně 1 miliardy EUR¹⁷, přičemž celkové přínosy integrace trhů s elektřinou v průběhu celých desetiletí odhaduje agentura ACER na zhruba 34 miliard EUR ročně (za rok 2021). Tento odhad však vycházel ze scénáře bez přeshraničního obchodu¹⁸. Mezi regiony v Evropě zůstává významný prostor pro další integraci trhů s elektřinou.

39 Provádění bylo nerovnoměrné také v jednotlivých zemích. Na denních trzích bylo většiny ekonomických přínosů (přibližně 1 miliardy EUR ročně) dosaženo díky dobrovolnému propojení 19 západních energetických burz pokrývajících severozápadní Evropu (přibližně tři čtvrtiny objemu elektřiny v EU obchodované na energetických burzách) před rokem 2015. V důsledku rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení spočíval pokrok v ostatních sedmi zemích v řadě dvoustranných propojení, která byla vytvořena v období 2015–2022. V roce 2022 byly v tomto časovém rámci propojeny všechny energetické burzy. Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení přispěl k většímu počtu propojení na vnitrodenních trzích. Do konce roku 2021 však tato propojení nebyla navzdory úsilí agentury ACER dokončena, přestože Komise předpokládala, že budou dokončena do roku 2018. GŘ ENER stanovilo ve svém strategickém plánu na období 2020–2024 novou lhůtu do roku 2024, aniž by zpoždění jakkoli vysvětlilo.

40 Integrace vyrovnávacích trhů je menší než u ostatních krátkodobých trhů. Do konce roku 2021 nebylo přijato přibližně deset podmínek a metodik, které byly podle pokynů pro sítě k propojení vyrovnávacích trhů nutné. Kromě toho byly do konce roku 2021 v provozu pouze dvě ze čtyř plánovaných platforem pro přeshraniční obchodování vyžadovaných kodexy sítě. Tyto trhy jsou důležité jak pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie, a tedy předcházení blackoutům v celé EU, tak pro integraci kolísavých obnovitelných zdrojů energie do trhů (viz příloha I).

41 Dlouhodobé trhy jsou důležité, protože nabízejí výrobcům i spotřebitelům možnost zajistit se proti riziku extrémních výkyvů cen a potenciálně umožňují výrobcům stabilnější investiční vyhlídky. Komise přijala pokyny pro sítě, jejichž cílem nebylo propojení těchto trhů, ale pouze posílení efektivního využití přeshraniční propojovací kapacity pro budoucí obchody prostřednictvím celounijní platformy pro dražby přenosových práv. Pokrok v EU byl částečný a nerovnoměrný: provozovatelé přenosových soustav nevydávali tato práva na všech hranicích uvnitř EU¹⁹. V roce 2022 agentura ACER rovněž uvedla, že nízká likvidita dlouhodobých trhů omezuje možnosti zajištění vůči současné volatilitě cen²⁰ a uznala nedostatky v koncepci tohoto trhu²¹.

42 Navzdory pokroku v iniciativách pro propojení denních trhů nebylo dosaženo úplné přeshraniční cenové konvergence (viz obrázek 5). Od druhé poloviny roku 2021 se navíc prudce zvýšila úroveň rozdílů v cenách elektřiny mezi jednotlivými zeměmi, a to v důsledku celosvětové krize cen energií a války na Ukrajině. Jedním z hlavních důvodů je omezená přeshraniční přenosová kapacita. Stagnace přeshraničního obchodu s elektřinou v období po roce 2015 také odráží nedostatečnou cenovou konvergenci a skutečnost, že většiny propojení denních trhů bylo dosaženo před přijetím rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení v roce 2015 (viz bod 39 a příloha II).

Dostupná kapacita propojovacích vedení se i přes provádění pokynů pro sítě a navzdory úsilí agentury ACER nezvýšila

43 Provozovatelé přenosových soustav mají zákonnou povinnost zpřístupnit trhu maximální kapacitu propojovacích vedení²², neboť to je předpokladem další integrace trhů s elektřinou v EU a cenové konvergence. I když jsou trhy propojené, nemusí být dosaženo cenové konvergence, pokud existují omezení přeshraničního obchodu v důsledku přetížení na úrovni elektrizačních soustav. Dostupnou kapacitu lze zvýšit a přetížení zmírnit prostřednictvím:

• lepší koordinace výpočtu propojovací kapacity sousedními provozovateli přenosových soustav, což povede k menšímu přetížení sítě,
• investic do propojovacích vedení, které povedou k větší instalované propojovací kapacitě.

44 I přes provádění pokynů pro sítě nedošlo k žádnému významnému pokroku, pokud jde o úroveň dostupných kapacit: agentura ACER ukázala, že v roce 2020 dosáhlo několik regionů jen malé míry plnění cíle normotvůrce EU, aby bylo nejpozději do roku 2025 pro přeshraniční obchod k dispozici alespoň 70 % instalované propojovací kapacity v každém členském státě (viz tabulka 1). Podobná situace nastala i v roce 2016²³.

Poznámka: přepracované znění nařízení o elektřině zavedlo pro všechny provozovatele přenosových soustav povinnost zpřístupnit trhu alespoň 70 % své přenosové kapacity mezi zónami, přičemž tato povinnost musí být splněna nejpozději do konce roku 2025. Uvedené regiony: centrální Evropa (Rakousko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo/Lucembursko, tj. kontinentální západní Evropa, a Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, tj. kontinentální východní Evropa), Itálie sever (Rakousko, Itálie sever, Francie a Slovinsko), jihovýchodní Evropa (Bulharsko, Řecko a Rumunsko), jihozápadní Evropa (Francie, Portugalsko a Španělsko).

Zdroj: zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2020, s. 49.

45 Je to částečně způsobeno růstem kolísavých obnovitelných zdrojů energie, který nebyl strategickým cílem integrace trhu s elektřinou a který může zvýšit přetížení vnitrostátních soustav a propojovacích vedení, zvýšit náklady na řízení přetížení a snížit přenosovou kapacitu dostupnou pro přeshraniční obchod. Z údajů platformy pro transparentnost sítě ENTSO pro elektřinu vyplývá, že v letech 2015 až 2017 vzrostly náklady provozovatelů přenosových soustav na nápravná opatření k odstranění přetížení sítě přibližně o 25 %, z 999 milionů EUR na 1,27 miliardy EUR. Například v Německu tvořily kompenzace vyplacené provozovateli přenosových soustav výrobcům energie z obnovitelných zdrojů v důsledku omezení jejich výroby (tj. výrobci byli nuceni vyrábět méně) téměř polovinu celkových nákladů²⁴.

46 V roce 2002 stanovila Evropská rada cíl, že do roku 2005 musí propojení elektrických soustav činit 10 % výrobní kapacity každého členského státu. Termín byl prodloužen do roku 2020 a pro rok 2030 byl stanoven nový cíl 15 %²⁵. I přes opatření na úrovni EU nevykazují výroční zprávy o činnosti Komise žádný významný pokrok členských států: v roce 2011 mělo 11 členských států nominální propojovací kapacitu pod cílovou úrovní a do roku 2019 se tato situace nezlepšila.

Směr harmonizovaných pravidel přeshraničního obchodu je vytyčen, ale politický rámec má nedostatky

47 Jednotný trh s elektřinou a plná integrace trhu jsou možné pouze s harmonizovaným rámcem pravidel přeshraničního obchodu²⁶. Spolunormotvůrci EU vytvořili tento rámec prostřednictvím různých právních nástrojů (viz body 09–14). Kodexy sítě a pokyny Komise jsou nařízeními EU, jejichž cílem je stanovit pravidla společného trhu a pravidla provozu elektrizační soustavy a připojení k ní. Nařízení EU musí být závazná v celém rozsahu a přímo použitelná ve všech členských státech²⁷. V tomto oddíle budeme posuzovat regulační nástroje zvolené pro umožnění další integrace trhu s elektřinou.

48 Jako kritéria auditu jsme použili požadavky příslušných právních základů EU (Smlouvy, nařízení a směrnice o elektřině, osm kodexů sítě a pokynů) a soubor nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy. Při posuzování práce Komise na hodnocení ex ante týkajícího se možností politiky, pokud jde o integraci trhů s elektřinou prostřednictvím kodexů sítě a pokynů, jsme rovněž využili osvědčené postupy OECD v oblasti hodnocení dopadů regulace. Orgány veřejné správy by měly začlenit posuzování dopadů do raných fází procesu tvorby politiky při formulování nových návrhů právních předpisů, což by mohlo pomoci podpořit soudržnost politik tím, že kompromisy vlastní návrhům předpisů do nich budou začleněny transparentně²⁸.

49 V období 2015–2017 přijala Komise čtyři kodexy sítě a čtyři pokyny. Tři z těchto pokynů měly největší rozsah působnosti, neboť se týkaly trhů s elektřinou a přenosovými službami v celé EU ve všech časových rámcích (viz příloha III).

Spoléhání se na podmínky a metodiky vedlo ke složité a opožděné harmonizaci pravidel přeshraničního obchodu

50 Nařízení o elektřině vyžadovalo, aby Komise přijala kodexy sítě za účelem harmonizace pravidel přeshraničního obchodu s elektřinou. V zájmu přijetí těchto kodexů sítě se síť ENTSO pro elektřinu, Komise a agentura ACER v období 2009–2017 zapojily do složitých procesů přípravy návrhů a konzultací se zúčastněnými stranami (viz obrázek 6), ale přesto nebyly projednány všechny technické podrobnosti. Komise se proto rozhodla přijmout pokyny (místo kodexů sítě), které vyžadovaly další specifikace technických podrobností prostřednictvím podmínek a metodik, spíše než kodexy sítě pro všechna pravidla trhu, a pověřit následným přijímáním rozhodnutí o různých podmínkách a metodikách národní regulační orgány nebo agenturu ACER.

51 V důsledku toho se regulační rámec pro pravidla trhu stal složitějším a pokyny Komise nemohly být plně a okamžitě uplatňovány, přičemž nebyl stanoven žádný termín, do něhož by pokyny vstoupily v plném rozsahu v platnost. To znamenalo, že pokyny přesunuly velkou část tvorby pravidel do pozdější fáze, což na jedné straně umožnilo větší flexibilitu, ale na druhé straně zpomalilo nebo zkomplikovalo provádění pokynů a celkovou integraci trhů. Kromě toho podmínky a metodiky sice objasnily pokyny, ale nebyly u nich uplatněny stejné standardy přípravné práce, neboť postrádaly posouzení dopadů ex ante.

52 Postupy schvalování podmínek a metodik byly složité, zdlouhavé a časově náročné a vytvářely nadměrnou administrativní zátěž. Zjistili jsme, že agentura ACER a národní regulační orgány schválily v období 2016–2021 pro čtyři zmíněné pokyny 161 podmínek a metodik; většinu z nich schválily národní regulační orgány. U některých podmínek a metodik bylo nutné přijmout změny, a to stejným postupem jako při původním schválení (celkem 35 změn). Některé změny rovněž vyžadovaly, aby národní regulační orgány přijaly provozní normy na vnitrostátní úrovni. Nadcházející revize rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení navíc může vyvolat novou vlnu změn podmínek a metodik²⁹.

53 Přijímání podmínek a metodik začalo v roce 2016 a na konci roku 2021 jsme zjistili, že na schválení stále čeká 11 podmínek a metodik. Navzdory tomu, že agentura ACER pravidelně monitorovala zpoždění a systematicky je hlásila Komisi, nedodrželi provozovatelé přenosových soustav a národní regulační orgány u mnoha podmínek a metodik lhůty pro jejich přijetí stanovené v pokynech.

54 Zdlouhavé přijímání podmínek a metodik bylo způsobeno mimo jiné těmito faktory:

• neshody mezi národními regulačními orgány různých členských států, které sledovaly své národní zájmy, nebo mezi národními regulačními orgány a provozovateli přenosových soustav, umocněné neefektivním rozhodovacím postupem stanoveným v pokynech. Komise reagovala na některé nedostatky, ale k legislativním změnám pokynů pro sítě buď došlo pozdě (v roce 2019 nebo v roce 2021), nebo ještě nebyly zahájeny,
• dominový efekt zpoždění. Vzhledem k vzájemným závislostem mezi podmínkami a metodikami vedla některá zpoždění u jedněch podmínek a metodik k opožděnému přijetí následujících podmínek a metodik: např. opožděné přijetí podmínek a metodik pro regiony pro výpočet kapacity odložilo přijetí návrhu podmínek a metodik pro koordinovaný výpočet kapacity.

55 Pokud národní regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody, musí na jejich společnou žádost nebo v případě celounijních podmínek a metodik (od roku 2019) přijmout rozhodnutí o předloženém návrhu podmínek a metodik agentura ACER, a to do šesti měsíců³⁰. Agentura ACER obecně přijímala tato rozhodnutí včas. I přes skutečnost, že agentura ACER musela rozhodovat o stálé větším počtu podmínek a metodik, z 50 rozhodnutí přijatých za celé období 2016–2021 zveřejnila pouze dvě rozhodnutí s dvouměsíčním zpožděním.

56 Relativně vysoký počet rozhodnutí agentury ACER o podmínkách a metodikách byl napaden odvoláním k odvolacímu senátu. Mnoho právních námitek se týkalo nedostatečné jasnosti, pokud jde o postupy, kritéria a pravomoci uvedené v pokynech.

Nedostatky v posouzení dopadů prováděcích nařízení, které provedla Komise, narušily politický rámec

57 Před přijetím pokynů pro sítě Komise konzultovala zúčastněné strany a vypracovala posouzení dopadů, jak to vyžadují interní pravidla³¹. Komise však zveřejnila posouzení dopadů až na konci konzultačního procesu, čímž oslabila jejich užitečnost. Výbor Komise pro posuzování dopadů navíc neprovedl kontrolu kvality posouzení dopadů rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu. Kromě toho se dokumenty nezabývaly některými klíčovými aspekty provádění a správy a řízení. Nebylo například provedeno posouzení zátěže a nákladů souvisejících s prováděním pro příslušné subjekty a nebyly diskutovány důsledky volby regulačních nástrojů (např. podmínek a metodik) pro provádění pokynů a jejich následné monitorování.

58 Zjistili jsme také, že v posouzeních dopadů byly uvedeny určité monitorovací ukazatele pro výsledky pokynů, které však nebyly jasně definovány a neměly stanovené cíle (pro měření dopadů ex post právních předpisů na trhy a na dobré sociální podmínky). To potenciálně oslabilo monitorování pravidel a vedlo k nedostatečným pokynům agentury ACER k tomuto typu monitorování. Agentura ACER tyto ukazatele postupně rozvinula (viz bod 80). Komise zmínila některé ukazatele, které agentura ACER nemonitorovala (např. vývoj cen služeb na vnitrodenním trhu a cen služeb výkonové rovnováhy). Komise nezmínila některé klíčové ukazatele pro monitorování výkonnosti, například ukazatele výkonnosti algoritmů používaných nominovanými organizátory trhu s elektřinou k propojování energetických burz, které byly později zahrnuty do podmínek a metodik.

59 Dalším klíčovým aspektem, který nebyl v posouzení dopadů rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu plně analyzován, byla volba metod stanovení cen energie obchodované na propojených energetických burzách a v propojených nabídkových zónách. Stanovené metody nebyly analyzovány a diskutovány (např. odmítnutí hromadných objednávek³²), neboť o klíčových technických podrobnostech rozhodla agentura ACER prostřednictvím podmínek a metodik v pozdější fázi. Podmínky a metodiky však nejsou podloženy posouzením dopadů.

60 Současná energetická krize ukazuje nedostatečnou připravenost, pokud jde o pravidla pro metody stanovení cen v krizových situacích, kdy metoda může vést k nadměrným ziskům (viz rámeček 1). Jedním z krizových opatření, která Komise navrhla k nápravě těchto deformací, je zdanění neočekávaných zisků, avšak Komise nezkoumala jejich dopady na hospodářskou soutěž na vnitřních trzích EU s energií³³.

61 Jedním chybějícím prvkem, který Komise v posouzení dopadů neanalyzovala a který by umožnil lepší fungování trhů s elektřinou, je flexibilita poptávky po elektřině v reakci na velkoobchodní tržní ceny. Lze jí dosáhnout pomocí různých nástrojů, jako je agregace poptávky, ukládání energie, kompenzované omezování poptávky nebo koordinace mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přenosových soustav. Nedávná studie Komise³⁴ zdůraznila problémy, které existují v souvislosti s integrací velkoobchodního trhu, pokud jde o flexibilitu poptávky malých spotřebitelů. Mezi tyto problémy patří například nejasný rámec pro agregaci dat a předávání údajů mezi provozovateli soustav a organizátory trhu. Konzervativní odhady sociálních přínosů vzniklých díky flexibilitě poptávky se pohybují mezi 3 a 5 miliardami EUR za rok³⁵.

Monitorování integrace trhu a podávání zpráv o ní na úrovni EU nenapomáhá včasnému odhalování problémů

62 Vzhledem k povolené flexibilitě a složitosti provádění pokynů pro sítě (vysvětleno v předchozím oddíle) je klíčovou metodou kontroly průběžné a systematické monitorování ze strany agentury ACER a Komise, aby se zajistilo soudržné a jednotné provádění v členských státech a včasné odhalení problémů při provádění. Komise i agentura ACER mají zákonné pravomoci, pokud jde o monitorování provádění kodexů sítě a pokynů a jejich hospodářských dopadů. K posouzení rámce Komise a agentury ACER pro monitorování a podávání zpráv jsme použili právní základ a standardy OECD (viz rámeček 2).

63 Podle současného právního uspořádání má agentura ACER mandát monitorovat provádění a hospodářské dopady kodexů sítě a pokynů EU a podávat Komisi zprávy o zjištěných problémech při provádění. V tomto oddíle analyzujeme rámec agentury ACER pro monitorování a podávání zpráv s ohledem na: uplatňování právního rámce národními regulačními orgány, provozovateli přenosových soustav a nominovanými organizátory trhu s elektřinou a účinky uplatňování na integraci trhu⁴¹.

64 Kromě toho jsme jako jedno z kritérií auditu použili právní požadavky, podle nichž musí agentura ACER zajistit, aby tam, kde je to vhodné, byly veřejnosti a všem zúčastněným stranám poskytnuty objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména o výsledcích její činnosti⁴².

65 Jedním z hlavních nástrojů agentury ACER pro posuzování účinků integrace trhu a poskytování poradenství Komisi a normotvůrci EU jsou výroční zprávy o monitorování trhu týkající se monitorování velkoobchodních a maloobchodních trhů s elektřinou a zemním plynem, které by měly odhalit případné překážky bránící dokončení vnitřního trhu a podnítit nápravná opatření⁴³. Slouží tedy také jako nástroj pro monitorování účinků kodexů sítě / pokynů na integraci trhu s elektřinou (viz také bod 63). Na tomto základě může agentura ACER předkládat svá stanoviska k možným opatřením pro odstranění těchto překážek.

66 Výsledkem monitorovacích činností může být doporučení agentury ACER národním regulačním orgánům ohledně provádění pravidel nebo doporučení Komisi ohledně změny kodexů sítě a pokynů nebo přijetí donucovacích opatření vůči členským státům v případě nedostatečného provádění pravidel. Agentura ACER nemá žádné donucovací pravomoci, ale má obecnou úlohu spočívající v koordinaci národních regulačních orgánů při uplatňování a prosazování práva EU.

67 Kontrolovali jsme také, jak Komise a agentura ACER koordinovaly své monitorování právních předpisů. Komise má zákonnou povinnost monitorovat provádění nařízení o elektřině a kodexů sítě / pokynů a prosazovat jejich jednotné a přesné provádění členskými státy. Komise by měla zajistit uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě⁴⁴. Důsledné provádění a přísné prosazování stávajících právních předpisů v oblasti energetiky a souvisejících právních předpisů má prvořadý význam pro vytvoření energetické unie⁴⁵. Úlohou Komise je rovněž podporovat agenturu ACER a přijímat opatření v návaznosti na její doporučení.

Významné nedostatky v rámci agentury ACER pro monitorování a podávání zpráv

68 Právní předpisy EU nespecifikují, jak by měla agentura ACER monitorovat celkové provádění kodexů sítě / pokynů a jejich účinky (např. četnost, očekávané výstupy), ani jak by měla podávat zprávy Komisi. Komise takový rámec pro podávání zpráv nestanovila (např. četnost a obsah zpráv). Agentura ACER navíc nepřijala žádnou konkrétní strategii pro monitorování.

69 Počínaje rokem 2016 je v ročních pracovních programech agentury ACER důsledně zmiňováno, že monitorování je zásadním úkolem. Pracovní programy však nejsou dostatečně explicitní a neobjasňují, jak je monitorování a podávání zpráv plánováno, a to navzdory povinnosti agentury ACER uvádět všechny očekávané výstupy⁴⁶. Hrozí, že to oslabí odpovědnost agentury ACER, a také by to mohlo bránit zúčastněným stranám v pochopení potřeb agentury ACER v oblasti údajů a ztížit jejich zapojení do monitorování provádění.

70 Zjistili jsme, že agentura ACER používala k získávání informací potřebných k provádění monitorovacích činností různé zdroje, například:

• pravidelné výměny informací s odborníky z národních regulačních orgánů v pracovní skupině agentury ACER pro elektřinu a v souvisejících pracovních skupinách,
• konzultace v rámci evropských výborů zúčastněných stran⁴⁷, florentského fóra⁴⁸ a skupiny pro provádění a monitorování kodexů sítě⁴⁹,
• monitorovací zprávy sítě ENTSO pro elektřinu⁵⁰ a další informace zveřejněné na jejích internetových stránkách,
• účast na schůzích zúčastněných stran věnovaných pokroku při provádění různých projektů týkajících se kodexů sítě / pokynů (v rámci jednotlivých regionů nebo EU),
• dotazníky/průzkumy zaslané národním regulačním orgánům,
• internetový nástroj, který národním regulačním orgánům umožňoval podávat zprávy a zveřejňovat informace o přijímání podmínek a metodik (od roku 2019)⁵¹; tento nástroj nebyl k dispozici pro nominované organizátory trhu s elektřinou nebo provozovatele přenosových soustav pro účely přijímání návrhů podmínek a metodik.

71 Některé z těchto zdrojů informací nebyly zcela účinné a bránily agentuře ACER v získávání včasných a komplexních informací, což ovlivňovalo její schopnost odhalovat problémy. Například zapojení nebo přítomnost odborníků z jednotlivých států v pracovní skupině pro elektřinu je dobrovolná a vychází z dohody s národními regulačními orgány; menší národní regulační orgány bývají méně aktivní (viz příloha VI). Účast zaměstnanců agentury ACER na schůzích zúčastněných stran věnovaných pokroku byla kvůli nedostatečným zdrojům sporadická⁵².

72 Informace dostupné na internetových stránkách agentury ACER nepředstavují pravidelný a uživatelsky přívětivý soupis projektů a podmínek a metodik určených k přijetí nebo provádění ani nesrovnávají cíle a termíny provádění se současnými výsledky.

73 Veřejné zprávy agentury ACER o provádění kodexů sítě / pokynů nevycházejí ze žádného výslovného posouzení rizik ani nejsou systematické, ať už z hlediska jejich vypracovávání nebo z hlediska počtu zpráv. Pokud jde o tři tržní pokyny, které mají dopad na největší okruh zúčastněných stran, byla zveřejněna pouze jedna zpráva o monitorování provádění v roce 2019, která se netýkala rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice. Tato zpráva však neobsahuje ani ucelený přehled všech podmínek a metodik, ani popis fáze realizace projektu v jednotlivých členských státech. Zpráva je také méně jasná, pokud jde o předložená doporučení. Zejména není jasné, která z doporučení byla určena Komisi. Agentura ACER a Komise v roce 2021 realizaci doporučení z této zprávy částečně kontrolovaly.

74 Pokyny umožňovaly odchylky od obecných požadavků v případě, že rozhodnutí národních regulačních orgánů o výjimce byla řádně odůvodněna. Agentura ACER nemonitorovala, jak národní regulační orgány uplatňují odchylky, ani jim nevydávala doporučení, jak je jednotně uplatňovat, což může vést k tomu, že se odchylky stanou prostředkem k obcházení právních požadavků.

75 Vzhledem k tomu, že agentura ACER nemá donucovací pravomoci, mohlo systematické podávání zpráv z její strany zvýšit včasnou informovanost veřejnosti i Komise o nedostatcích při provádění kodexů sítě / pokynů, podpořit vzájemný tlak ze strany národních regulačních orgánů a koordinovaně je vést, pokud jde o jejich vlastní monitorování a prosazování.

Monitorování a podávání zpráv ze strany agentury ACER bylo ztíženo omezenými zdroji

76 Klíčovým oddělením, které v agentuře ACER monitoruje integraci trhu s energií, je oddělení elektřiny (viz příloha IV). Hlavní zvýšení počtu zaměstnanců, ke kterým v tomto oddělení došlo, schválila Komise v letech 2019 a 2020, aby bylo možné zvládnout nové úkoly stanovené ve čtvrtém energetickém balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. V období 2016–2020 agentura ACER nevznesla žádné zásadní požadavky na dodatečné personální zajištění tohoto oddělení.

77 Velmi významná část zaměstnanců pověřených monitorováním provádění byla několikrát přeložena za účelem schvalování podmínek a metodik, změn a odvolání týkajících se podmínek a metodik. To bylo částečně způsobeno neočekávaně vysokým počtem těchto postupů.

78 Také další činnosti oddělení elektřiny se potýkaly s omezeními z hlediska rozsahu kvůli nedostatku zdrojů, například:

• omezení rozsahu zpráv o monitorování trhu (viz bod 80),
• zpoždění a omezení rozsahu, pokud jde o zprávy agentury ACER o srovnávání síťových sazeb v EU.

79 Podotýkáme, že agentura ACER nezměnila své roční pracovní programy tak, aby odrážely neočekávané změny v pracovní zátěži a přidělování zdrojů (jak to vyžaduje její finanční nařízení).

Zprávy agentury ACER o monitorování trhu jsou užitečné, ale oslabují je obtíže při sběru údajů a nedostatečná následná opatření

80 Zjistili jsme, že agentura ACER postupem času zvýšila relevanci zpráv o monitorování trhu tím, že do nich zahrnula více ukazatelů integrace trhu, vysvětlila metodiky a poskytla větší analýzu překážek bránících dokončení vnitřního trhu. Zjistili jsme také, že některé oblasti je třeba ještě analyzovat (např. investice do propojení, objemy přeshraničních obchodů, cenová konvergence ve všech časových rámcích). Kromě toho nebylo monitorováno sedm tržních překážek, které agentura ACER identifikovala (např. režimy podpory pro obnovitelné zdroje energie). Agentura ACER oznámila, že v roce 2022 nevypracuje úplnou zprávu, což představuje riziko, že nebudou splněny zákonné požadavky.

81 Agentura ACER se potýkala s omezeními při tvorbě relevantních ukazatelů, protože měla potíže se sběrem potřebných údajů (např. pro zprávu o monitorování trhu za rok 2020⁵³). Kromě toho neexistuje žádná ucelená strategie EU v oblasti údajů o energetice, která by mohla vyvolat systematický a komplexní sběr údajů o trzích s energií, ať už ze strany Komise, nebo ze strany agentury ACER. Ve Spojených státech existuje federální agentura, která má na starosti sběr a šíření údajů o trzích s energií v USA⁵⁴. Eurostat, GŘ ENER a agentura ACER zveřejňují různé toky údajů v různých časových řadách, s různou délkou přístupnosti a různými ověřovacími postupy, což brání systematickému využívání údajů.

82 Klíčovou platformou pro shromažďování a zveřejňování údajů o velkoobchodních trzích s elektřinou v EU je platforma pro transparentnost, kterou od roku 2015 spravuje síť ENTSO pro elektřinu⁵⁵. Agentura ACER je klíčovým uživatelem této platformy. Studie Komise z roku 2017 ukazuje, že platforma pro transparentnost má potenciál stát se účinným zdrojem komplexních údajů o energetice v EU, ale její současné používání má několik nedostatků, které se týkají kvality a dostupnosti údajů⁵⁶. Komise na tuto studii nenavázala žádnými opatřeními. Teprve v roce 2018 podepsala agentura ACER dohodu o spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu týkající se poskytování údajů pro monitorování pokynů pro sítě. V roce 2021 se agentura ACER stále potýkala s obtížemi s přístupem k údajům⁵⁷.

83 Nedostatečné informace týkající se účinků pokynů pro sítě na integraci a fungování velkoobchodních trhů mohou ovlivnit přesnost zpráv agentury ACER podávaných národním regulačním orgánům, Komisi a veřejnosti a včasné odhalování problémů při provádění pokynů a podmínek a metodik.

84 Jednou z klíčových předností zpráv o monitorování trhu je formulace doporučení. Od roku 2016 zprávy o monitorování trhu pravidelně obsahují doporučení nebo priority pro větší opatření za účelem integrace velkoobchodních trhů s elektřinou. Podle nařízení o elektřině mohou po doporučeních zpráv o monitorování trhu následovat stanoviska. V období 2015–2021 však agentura ACER nepředložila žádné oficiální stanovisko ani Komisi, ani Evropskému parlamentu⁵⁸.

85 Jednotlivá vydání a ročníky zpráv o monitorování trhu se liší co do zahrnutí doporučení – neexistuje žádný systematický přístup. Doporučení často pouze opakují cíle politiky a někdy jsou zbytečná, protože opakují zákonné povinnosti, které jsou již zakotveny v právních předpisech EU. Jejich dopad dále oslabuje nejasnost, pokud jde o to, komu jsou doporučení určena, absence jasných představ o tom, jak řešit zjištěné překážky na trhu prostřednictvím politiky EU, a nedostatek termínů. Jejich dopad je rovněž oslaben nedostatkem návaznosti v následných zprávách o monitorování trhu. Tyto nedostatky jsme zaznamenali ve vydáních zpráv o monitorování trhu z let 2019 a 2020.

Monitorování provozovatelů přenosových soustav agenturou ACER nevedlo k podstatnému pokroku v propojování elektrizační infrastruktury

86 Monitorování je hlavním nástrojem agentury ACER pro podporu další integrace elektrizačních soustav, i když samotné monitorování nevede k jednotnému uplatňování kodexů sítě a pokynů ze strany členských států. Zkoumali jsme tři aspekty monitorování, které mají klíčový význam pro podporu kapacity sítě (jak je vysvětleno v bodech 43–46):

• pravidelný přezkum konfigurace nabídkových zón,
• monitorování investic do propojovacích vedení,
• pravidelné podávání zpráv o dostupnosti přeshraničních přenosových kapacit.

87 Jak investice, které rozšiřují přeshraniční přenosovou kapacitu, tak vhodná konfigurace nabídkových zón vedou k udržitelné maximalizaci kapacity dostupné pro obchod ve všech časových rámcích. To je klíčové pro růst přeshraničního obchodu a integraci obnovitelných zdrojů energie do vnitřního trhu. Rozdíly v dostupných kapacitách mezi zónami v EU představují riziko, že účastníci trhu nebudou mít rovné podmínky, pokud jde o přístup k obchodním příležitostem. Jedná se hlavně o to, že provozovatelé přenosových soustav mohou strukturálně omezit dostupné kapacity mezi zónami, aby tak vyřešili přetížení sítě uvnitř zóny vzniklé v důsledku nevhodných nabídkových zón.

88 Agentura ACER monitorovala konfiguraci nabídkových zón EU a poskytla důkazy o tom, že současná konfigurace není vhodná. Vzhledem k nedostatečným rozhodovacím pravomocem (konečné rozhodnutí musí učinit členské státy na základě analýzy sítě ENTSO pro elektřinu), metodickým nedostatkům, nejasným ustanovením v rámcovém pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a nedostatečným důkazům (kvůli nedostatku údajů) však toto monitorování nevedlo k žádné změně konfigurace nabídkových zón ani k žádosti ze strany agentury ACER o provedení přezkumu⁵⁹ (viz příloha V).

89 Agentura ACER prostřednictvím stanovisek vydávaných jednou za dva roky monitoruje investice do přeshraniční přenosové kapacity v desetiletých plánech rozvoje sítě, které vypracovává síť ENTSO pro elektřinu. Zjistili jsme však, že v roce 2019 došlo ke zpoždění realizace přibližně poloviny investičních projektů s přeshraničním významem, a to i přes monitorování ze strany agentury ACER⁶⁰.

90 Počínajíc první zprávou o monitorování trhu v roce 2012 agentura ACER také pravidelně monitoruje dostupnost přenosových kapacit mezi zónami u provozovatelů přenosových soustav. Provozovatelé přenosových soustav mají zákonnou povinnost zpřístupnit trhu maximální kapacitu propojovacích vedení a přenosových soustav ovlivňujících přeshraniční toky. Agentura ACER při monitorování zjistila, že provozovatelé přenosových soustav nesprávně počítají přenosovou kapacitu mezi zónami, ale nedokázala zabránit nepatřičnému snižování kapacit (viz bod 44).

91 V reakci na nedostatky rámce zjištěné agenturou ACER přijal normotvůrce EU prostřednictvím nového nařízení o elektřině (2019) závazný cíl v oblasti minimální rezervy propojovací kapacity dostupné pro obchod (tj. 70 % instalované kapacity v každém členském státě nejpozději do roku 2025⁶¹).

92 Vzhledem k tomu, že uplatňování požadavku 70 % nebylo jasné, přijala agentura ACER řadu omezených opatření ke koordinaci harmonizovaného výpočtu rezervy ze strany provozovatelů přenosových soustav a národních regulačních orgánů⁶². Navzdory skutečnosti, že agentura ACER není ze zákona povinna uplatňování tohoto požadavku monitorovat⁶³ a síť ENTSO pro elektřinu nesouhlasila s výpočty:

• agentura ACER vydala doporučení národním regulačním orgánům a provozovatelům přenosových soustav, aby cíl objasnila⁶⁴,
• jelikož doporučení nebylo závazné, někteří provozovatelé přenosových soustav a také omezený počet národních regulačních orgánů s ním nesouhlasili a rozhodli se zvolit odlišný přístup. V roce 2021 zveřejnila agentura ACER ohledně cíle 70 % ještě dvě monitorovací zprávy. Agentura ACER nezaznamenala viditelné zlepšení dostupných kapacit mezi zónami.

Nedostatky v monitorování ze strany Komise představují riziko nedodržování pravidel přeshraničního obchodu EU

93 Klíčovým prvkem pro Komisi při monitorování toho, jak se provádí pravidla, byly zprávy agentury ACER. Agentura ACER nemá žádnou povinnost zjišťovat a nahlašovat případy neplnění přeshraničních pravidel EU. V prosinci 2021 přijala agentura ACER rámec pro monitorování souladu s cílem koordinovat donucovací opatření národních regulačních orgánů s ohledem na subjekty na úrovni EU (jako je síť ENTSO pro elektřinu) a povinnosti provozovatelů přenosových soustav s přeshraničními účinky. Komise se proto potýkala s mezerou v monitorování, neboť spoléhání se na agenturu ACER nebylo dostatečné pro monitorování toho, jak členské státy dodržují kodexy sítě / pokyny a nařízení o elektřině. Mezi agenturou ACER a Komisí neexistovala žádná dohoda o spolupráci ani plán spolupráce, které by objasnily úlohy v oblasti monitorování a zabránily nadbytečným činnostem. Posouzení dopadů pokynů pro sítě, která provedla Komise, zmiňují pouze agenturu ACER a síť ENTSO pro elektřinu a neuvádějí úlohu Komise v rámci monitorování.

94 Komise se jako pozorovatel pravidelně účastnila schůzí řídících orgánů a pracovních skupin agentury ACER, jakož i schůzí příslušných zúčastněných stran, ale do konce roku 2021 nevypracovávala vlastní zprávy o kontrolách dodržování předpisů nebo souladu s nimi.

95 Ve výročních zprávách o činnosti za období 2016–2020 monitorovalo GŘ ENER jen několik ukazatelů integrace trhu (cenová konvergence a cíl v oblasti propojení) a pro cenovou konvergenci nebyl stanoven žádný cíl. Agentura ACER monitorovala jiný ukazatel cenové konvergence. Podle nového strategického plánu GŘ ENER na období 2020–2024 se navíc tyto ukazatele již monitorovat nebudou.

96 Komise a agentura ACER nemonitorovaly, jak členské státy provedly vhodné a srovnatelné sankce ve vnitrostátním právu, ani jak národní regulační orgány prosazovaly kodexy sítě / pokyny a další právní předpisy EU. Předchozí nařízení o elektřině (2009) nestanovilo žádnou povinnost členských států sankcionovat nedodržování kodexů sítě / pokynů. Směrnice o elektřině 2009/72/ES stanoví ukládat za neplnění povinností „vyplývající[ch] z této směrnice nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo agentury [sankce] nebo uložení takových sankcí navrhnout příslušnému soudu“⁶⁵. Přepracované znění nařízení o elektřině (z roku 2019) stanoví přesná pravidla k povinnosti členských států stanovit pravidla pro sankce pro případ porušení kodexů sítě přijatá v souladu s článkem 59 a pokyny přijaté v souladu s článkem 61.

97 Neexistence jasného oddělení úloh v oblasti monitorování mezi Komisí a agenturou ACER může vést k neefektivitě, pokud jde o kontrolu dodržování pravidel EU v oblasti energetiky. To může narušit sbližování postupů národních regulačních orgánů při monitorování a prosazování pravidel trhu s elektřinou v EU, a tím bránit pokroku při integraci regionálních trhů.

Po deseti letech není provádění dohledu nad trhem stále úplné

98 Aby byla hospodářská soutěž na evropských velkoobchodních trzích s energií otevřená a spravedlivá, je nanejvýš důležité, aby ceny odrážely poptávku a nabídku a nebyly narušovány obchodováním zasvěcených osob nebo jinými formami manipulace s trhem. Taková narušení by otřásla důvěrou účastníků trhu v jeho integritu a vedla by k tomu, že někteří z nich by trh zcela opustili, což by narušilo hospodářskou soutěž na trhu. To by vedlo ke zvýšení cen a v konečném důsledku ke zvýšení účtů za elektřinu pro domácnosti a podniky. Trhy by proto měly být koncipovány s pravidly, která odrazují od zneužívajícího chování a odhalují je⁶⁶.

99 Nařízení REMIT vytvořilo rámec pro monitorování velkoobchodních trhů s energií s cílem odhalovat manipulaci s trhem a odrazovat od ní. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 o oznamování údajů v souvislosti s nařízením REMIT dále upřesnilo povinnosti v oblasti oznamování údajů o transakcích a základních údajů. Požadavky tohoto nařízení jsme použili jako kritéria auditu pro tento oddíl, abychom posoudili, jak byl prováděn dohled nad velkoobchodními trhy s elektřinou.

100 Účastníci trhu musí agentuře ACER podávat zprávy o všech transakcích na velkoobchodním trhu s energií na úrovni EU. Agentura ACER pak tyto informace prověřuje, aby zjistila možné zneužití trhu, a v případě potřeby upozorňuje národní regulační orgány, které jsou odpovědné za vymáhání dodržování předpisů a ukládání sankcí, a koordinuje s nimi své kroky. S cílem zajistit, aby národní regulační orgány prováděly své činnosti podle nařízení REMIT koordinovaně a jednotně, zveřejňuje agentura ACER pokyny k uplatňování nařízení REMIT, které však nejsou závazné.

101 Členské státy jsou odpovědné za to, že národním regulačním orgánům budou uděleny pravomoci, které jim umožní ukládat všem účastníkům trhu porušujícím nařízení REMIT účinné, odrazující a přiměřené sankce⁶⁷. Komise by měla zajistit, aby sankce byly ve všech členských státech stanoveny jednotně, aby se zabránilo regulatorní arbitráži ze strany účastníků trhu.

Dohled nad trhem začal fungovat až šest let po schválení nařízení REMIT a byl ztížen kolapsem systému IT

102 Zjistili jsme, že rok 2017 byl prvním úplným rokem podávání zpráv o transakcích. Ve druhé polovině roku 2017 začala agentura ACER pravidelně používat svůj software pro dohled k automatickému prověřování hlášených údajů. Na obrázku 7 je znázorněna časová osa nařízení REMIT.

103 Již po dvou a půl letech činnosti dohledu nad trhem zkolaboval prvek informačního systém nařízení REMIT (ARIS), který poskytuje informace o nahlášených transakcích do databáze ARIS, protože byl přetížen rostoucím počtem hlášených transakcí a trpěl chronickým nedostatkem investic. Opakované výpadky vedly k tomu, že údaje potřebné pro dohled nad trhem nebyly k dispozici od července 2020 do března 2021. V tomto období prakticky neexistoval účinný dohled nad trhem a potenciální případy zneužití trhu mohly zůstat neodhaleny. Dohled nad trhem byl postupně obnoven v polovině roku 2021, ale nevyřízené případy z období od července do prosince 2020 byly posuzovány za použití statistických metod, tj. mírnější formy posuzování používané pro upozornění s nízkou prioritou. Výsledky statistické analýzy však nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možné požádat národní regulační orgány o zahájení vyšetřování.

Sběr údajů není komplexní, nezabývá se hlavními oblastmi rizik a má malou přidanou hodnotu pro transparentnost trhu

104 Nařízení REMIT vyžaduje, aby účastníci trhu podávali agentuře ACER zprávy o všech transakcích na velkoobchodním trhu s energií a v zájmu transparentnosti zveřejňovali důvěrné informace a základní údaje. Nařízení REMIT rovněž vyžaduje, aby agentura ACER za určitých podmínek shromážděné údaje sdílela. Posuzovali jsme, zda byl sběr údajů a informací týkajících se transakcí prováděných na trhu komplexní a zda byly dodržovány požadavky na transparentnost. Kontrolovali jsme také, zda agentura ACER sdílí shromážděné údaje, jak je požadováno, a zda sdílí shromážděné údaje, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, pro výzkumné účely, což by přispělo k podpoře transparentnosti.

105 Podle údajů, které poskytlo GŘ ENER⁶⁸ a které pocházejí od významných poskytovatelů údajů, připadalo na mimoburzovní obchody 68 % objemu elektřiny obchodované v roce 2019 a 74 % objemu obchodovaného v roce 2020 (mimoburzovní dvoustranné obchodování představovalo v roce 2019 44 % tohoto objemu a v roce 2020 46 %.) Většina velkoobchodního trhu s elektřinou se tedy realizuje na méně transparentních trzích, a je tudíž náchylnější k manipulaci. Zjistili jsme, že agentura ACER neprovádí systematické sesouhlasení údajů shromažďovaných v souvislosti s nařízením REMIT o ročních objemech elektřiny obchodované na energetických burzách nebo v rámci mimoburzovních obchodů s údaji zveřejňovanými DG ENER. Znamená to, že agentura ACER není schopna odhalit, zda informační systém nařízení REMIT zachycuje všechny mimoburzovní obchody, nebo přijmout opatření v případě nesrovnalostí.

106 Údaje nahlášené agentuře ACER a týkající se obchodování mimo energetické burzy provází celá řada problémů s kvalitou⁶⁹. Účastníci trhu mají povinnost vykazovat údaje, ale nejsou již povinni dodržovat nezávazné pokyny agentury ACER pro vykazování údajů. Agentura ACER proto nemůže zaručit, že jsou předložené údaje úplné nebo že mají dostatečnou kvalitu. V důsledku toho agentura ACER nemůže shromážděné údaje plně zpracovat. Skutečnost, že největší část velkoobchodního trhu s elektřinou není plně monitorována, snižuje účinnost nařízení REMIT.

107 Transakce související se smlouvami o službách výkonové rovnováhy je třeba vykazovat pouze na žádost agentury ACER⁷⁰. K dnešnímu dni si agentura ACER žádné takové informace nevyžádala⁷¹. K manipulaci s trhem však dochází i na vyrovnávacím trhu. Ve třech případech uplatnil britský národní regulační orgán sankce v celkové výši 50 milionů GBP, což představuje 99,3 % všech konečných sankcí dosud uvalených na velkoobchodním trhu s elektřinou za porušení předpisů (viz příloha VII). Tento nedostatečný sběr údajů se promítá do nedostatečného posuzování, což snižuje komplexnost dohledu nad trhem prováděného agenturou ACER.

108 Agentura ACER nemůže monitorovat nové způsoby obchodování, které se vyvinuly v posledních letech. Právní rámec nařízení REMIT nebyl od svého přijetí aktualizován. V důsledku toho již nejsou právní požadavky spojené s údaji, které mají být oznamovány, vhodné, což brání úplnosti dohledu.

109 Nařízení REMIT vyžaduje⁷², aby účastníci trhu v zájmu transparentnosti zveřejňovali důvěrné informace⁷³ a základní údaje⁷⁴. Prováděcí nařízení stanoví⁷⁵, že zveřejňování důvěrných informací lze provádět buď na internetových stránkách účastníků trhu, které by měly poskytovat webové informační kanály (web feeds), aby mohla agentura ACER tyto informace efektivně shromažďovat, nebo prostřednictvím platforem pro důvěrné informace provozovaných třetími stranami.

110 Agentura ACER musí průběžně posuzovat fungování a transparentnost různých kategorií trhů a různých způsobů obchodování a informovat o nich ve výroční zprávě o svých činnostech podle nařízení REMIT⁷⁶. Zveřejňování této zprávy však bylo v roce 2017 přerušeno (vykazování bylo provedeno v roce 2016), jakmile začal dohled podle nařízení REMIT fungovat.

111 Místo výroční zprávy zveřejnila agentura ACER ve čtvrtletních zprávách v rámci nařízení REMIT informace o fungování a transparentnosti jednotlivých kategorií trhů a různých způsobů obchodování. Zveřejněné informace jsou však méně podrobné. Jejich součástí například nejsou informace o objemech obchodu či výrobcích ani o tom, zda provozovatelé přenosových soustav plní povinnosti týkající se požadavků na zveřejnění informací. Čtvrtletní zprávy v rámci nařízení REMIT neobsahují ani doporučení, což liší od praxe uplatňované ve výročních zprávách o činnosti v rámci nařízení REMIT, které byly zveřejňovány v předchozích letech. Kromě toho zveřejnila agentura ACER v roce 2018 jeden otevřený dopis⁷⁷, v němž informovala o výsledcích své analýzy týkající se činností účastníků trhu v oblasti zveřejňování. Agentura ACER dospěla k závěru, že je zapotřebí větší transparentnosti, pokud jde o zveřejňování důvěrných informací.

112 Ve svých pokynech k uplatňování nařízení REMIT v roce 2019 agentura ACER v zájmu zvýšení transparentnosti proaktivně doporučila používání platforem pro důvěrné informace jako nejefektivnější řešení⁷⁸. Od roku 2020 vede agentura ACER rejstřík platforem pro důvěrné informace, které splňují minimální požadavky na kvalitu pro účinné zveřejňování důvěrných informací⁷⁹. Seznam zapsaných platforem pro důvěrné informace je zveřejněn na internetových stránkách agentury ACER. Pokyny agentury ACER k uplatňování nařízení REMIT však nejsou právně závazné⁸⁰. Účastníci trhu proto stále mohou učinit méně efektivní krok, a to zveřejnit důvěrné informace na vlastních internetových stránkách podniku.

113 Agentura ACER musí sdílet informace, které shromažďuje, s národními regulačními orgány a dalšími příslušnými orgány, jako jsou vnitrostátní finanční orgány, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)⁸¹, pokud tyto orgány splňují určité bezpečnostní požadavky na předávání údajů⁸². Agentura ACER v současné době sdílí shromážděné údaje s deseti národními regulačními orgány⁸³, které splňují její požadavky na zabezpečené spojení. Probíhají práce na vytvoření zabezpečeného spojení s dalšími pěti⁸⁴. Sdílení informací s dalšími institucemi je omezené a probíhá pouze ad hoc. Zejména nedochází k systematickému sdílení informací s GŘ COMP⁸⁵, přestože při porušení nařízení REMIT může dojít rovněž k porušení práva hospodářské soutěže, například v případě zadržování kapacity. Zájem o údaje shromažďované v souvislosti s nařízením REMIT projevily pouze dva finanční regulační orgány. Tento nedostatek zájmu brání příslušným orgánům dostupné informace plně využít.

114 Agentura ACER musí zpřístupnit informace ze své databáze, které nejsou z obchodního hlediska citlivé k výzkumným účelům, a může se rozhodnout je zveřejnit v zájmu zvýšení transparentnosti trhu⁸⁶. Z důvodu nedostatku zdrojů však agentura ACER⁸⁷ dosud žádné údaje nezveřejnila a informace sdílela jen ve velmi omezené míře. Zveřejněním a sdílením informací by se zvýšila transparentnost velkoobchodního trhu s elektřinou, neboť by to umožnilo zainteresovaným třetím stranám provádět analýzy trhu, které by mohly doplnit vlastní dohled agentury ACER.

115 Zaznamenali jsme také, že agentura ACER nebyla kvůli problémům s kvalitou údajů schopna získat ze své obchodní databáze informace, které jsou užitečné pro vypracování její zprávy o monitorování trhu. Jedná se například informace o objemu elektřiny obchodované na organizovaných trzích a v rámci mimoburzovních obchodů a také podle časového rámce. Agentura ACER nepoužívá informace, které již má k dispozici, a místo toho získává informace za poplatek od externích poskytovatelů údajů. To znamená, že shromážděné údaje jsou v současné době pro samotnou agenturu ACER, GŘ ENER nebo třetí strany jen málo užitečné pro úkoly, které přesahují odhalování manipulace s trhem. Podle agentury ACER mají poplatky podle nařízení REMIT (viz bod 139) poskytnout agentuře ACER zdroje potřebné k podpoře využívání údajů shromažďovaných v souvislosti s nařízením REMIT, a tím zvýšit jejich hodnotu⁸⁸.

Dohled nad trhem vykonávaný agenturou ACER není komplexní

116 Posuzovali jsme, zda je monitorování oznámených transakcí za účelem identifikace případů manipulace s trhem komplexní, což je předpokladem účinného dohledu. Agentura ACER používá k monitorování obchodní činnosti s velkoobchodními energetickými produkty dvoustupňový proces (prvním krokem je automatické prověřování a druhý krok se skládá z manuálního počátečního posouzení a z analýzy – viz obrázek 8), jehož cílem je odhalovat manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob a zabraňovat jim⁸⁹ pomocí specializovaného softwaru pro dohled (SMARTS) a specializovaných týmů.

117 Podle průzkumů monitorovacích činností národních regulačních orgánů, které se provádějí každoročně od roku 2016, je úloha agentury ACER důležitá, neboť národní regulační orgány jsou schopny pokrýt jen malý podíl trhu s elektřinou a při monitorování zbytku trhu se spoléhají na agenturu ACER.

118 Agentura ACER vypracovala upozornění na základě zjištěných rizikových postupů, které mohou naznačovat protiprávní jednání. V roce 2017 zveřejnila agentura ACER první seznam 20 takových postupů, které považovala za nezbytné vzít v úvahu, aby bylo monitorování účinné⁹⁰. Tento seznam byl na základě konzultací s odborníky poprvé aktualizován v roce 2021. Současná verze seznamu obsahuje podrobnosti o 29 takových podezřelých postupech pro kontinuální trhy. Seznam agentury ACER obsahuje rovněž podrobnosti o 15 takových postupech pro aukční trhy.

119 Na základě posouzení rizik provedeného agenturou ACER se předpokládá, že zjištěné postupy mají největší dopad a vyskytují se nejčastěji. Zjistili jsme, že upozornění používaná za účelem odhalování manipulace pokrývají méně než polovinu vysoce a středně rizikových podezřelých postupů uvedených na seznamu agentury ACER. To znamená, že je třeba učinit ještě více, než bude možné považovat monitorování prováděné agenturou ACER za dostatečně účinné.

120 Tento úkol, který má zásadní význam pro to, aby agentura ACER mohla plnit svůj mandát, vykonává pouze 5,5 % z celkového počtu jejích zaměstnanců (v roce 2021 to bylo 108 zaměstnanců, viz tabulka 4). Za zpracovávání rostoucího počtu transakcí byl zodpovědný stabilní, ale personálně nedostatečně obsazený tým (od roku 2017 šest analytiků a v roce 2019 pět analytiků včetně dvou vedoucích týmů). Tím se značně zvyšuje průměrný počet upozornění s vysokým rizikem, která analytici zpracovávají ručně (viz tabulka 2), což s sebou nese riziko snížení kvality a úplnosti dohledu.

121 Vzhledem k omezeným lidským zdrojům se agentura ACER musela uchýlit k určování priorit: ručně byl posouzen pouze malý zlomek přijatých upozornění⁹¹. Výrazně se zpomalilo vylepšování stávajících upozornění a tvorba dalších upozornění (viz bod 118), což oslabilo rozsah dohledu nad trhem⁹² a v konečném důsledku i účinnost nařízení REMIT. Počet potenciálních porušení nařízení REMIT zjištěných v důsledku dohledu agentury ACER je v současné době nízký (v období 2017–2021 agentura ACER odhalila pouze 20 ze 431 zjištěných případů, viz také příloha VIII), což omezuje přínos agentury ACER⁹³.

Agentura ACER není oprávněna zajistit jednotné vymáhání pravidel v jednotlivých státech, a předcházet tak zneužívání trhu

122 Posuzovali jsme, zda agentura ACER disponuje vhodnými nástroji k zajištění řádného uplatňování nařízení REMIT na vnitrostátní úrovni, zda je schopna zajistit koordinaci národních regulačních orgánů a poskytovat jim podporu při jejich šetření a jaký dopad má dohled agentury ACER z hlediska sankcí ukládaných za zneužívání trhu.

123 Podle stávajícího právního rámce nemá agentura ACER pravomoc provádět šetření ani prosazovat pravidla proti zneužívání trhu. Tyto povinnosti přísluší národním regulačním orgánům v rámci jejich vnitrostátních právních rámců⁹⁴. Agentura ACER informuje národní regulační orgány o podezřelém chování, které zjistí. Na základě vlastního posouzení pak národní regulační orgány rozhodnou, zda zahájí šetření či nikoli. Národní regulační orgány poskytují agentuře ACER zpětnou vazbu k případům, které se rozhodly zamítnout.

124 V případě potřeby může agentura ACER rovněž formálně požádat národní regulační orgány o zahájení šetření⁹⁵, nemá však žádné prostředky, jak tyto žádosti vymáhat, což brání tomu, aby se jednalo o plně účinný nástroj. V kontrolovaném období agentura ACER nikdy tuto pravomoc nevyužila.

125 Úlohou agentury ACER je zajistit, aby národní regulační orgány plnily své úkoly podle nařízení REMIT koordinovaně a důsledně⁹⁶. Za tímto účelem má agentura ACER za úkol vypracovávat pokyny, které však nejsou závazné⁹⁷. Zjistili jsme, že agentura ACER vydává a pravidelně aktualizuje své pokyny k uplatňování nařízení REMIT a v současné době existuje již šesté vydání. Agentura ACER rovněž vydává pokyny, které poskytují podrobné informace o konkrétních typech zneužití⁹⁸. Během pravidelných zasedání stálého výboru pro monitorování trhu jsou zástupcům národních regulačních orgánů předkládány technické pokyny a jsou s nimi projednávány.

126 Sankce stanoví zákonodárné orgány jednotlivých států. Nařízení REMIT stanoví pouze určité obecné zásady; zároveň vyžaduje, aby členské státy informovaly Komisi o ustanoveních týkajících se sankcí a jejich změnách⁹⁹. Zjistili jsme, že GŘ ENER nepřijalo opatření, která by zajistila jednotnost sankcí ve všech členských státech. V důsledku toho se pokuty mohou pohybovat od tisíců až po desítky milionů eur (viz příloha VII).

127 Vzhledem k výše uvedeným volným podmínkám vymáhání a značným rozdílům v sankcích uplatňovaných v členských státech se domníváme, že existuje riziko, že účastníci trhu mohou zneužívat mezer v právních předpisech, nebo ještě hůře, že členské státy mohou soutěžit o to, kdo poskytne účastníkům trhu nejpříznivější prostředí, pokud jde o sankce a vymáhání. To by bylo na škodu integritě trhu.

128 Počet přeshraničních transakcí vzrostl, zatímco v roce 2017 činily 51,5 % všech transakcí oznámených účastníky trhu, v roce 2021 to bylo 69 %. Roste také počet podezření z přeshraničního zneužívání trhu, a to z 20 případů v roce 2017 (24 % z celkového počtu nových případů) na 51 případů v roce 2021 (47 % z celkového počtu nových případů). Vzrostl také počet nevyřízených přeshraničních případů (viz tabulka 3).

129 Mnohé národní regulační orgány nejsou vhodně vybaveny pro analýzu složitých trhů nebo pro zohlednění nadnárodních rozměrů¹⁰⁰. Vzhledem k rozdílným prioritám jednotlivých států jsou někdy přeshraniční případy, které mají dopad na rozvoj vnitřního trhu EU, upozaděny.

130 Agentura ACER nemůže poskytnout podporu, přestože má přehled o přeshraničním obchodu, což teoreticky představuje cennou výhodu. Podle agentury ACER¹⁰¹ je to způsobeno nedostatkem zdrojů. Koordinační podpora se skutečně omezuje na pořádání schůzek ohledně případů (maximálně dvě za rok) a diskusí během zasedání stálého výboru pro monitorování trhu (šest ročně). Agentura ACER může zřizovat a koordinovat vyšetřovací skupiny, které by reagovaly na porušení předpisů s přeshraničním dopadem. Účast agentury ACER v přeshraničních vyšetřovacích skupinách však byla přerušena kvůli nedostatku zdrojů¹⁰².

131 Dopad činnosti agentury ACER v oblasti odhalování zneužívání trhu na velkoobchodním trhu s elektřinou a ukládání sankcí byl až dosud nízký. Až na dvě výjimky¹⁰³ se všechny dosud uložené pokuty za manipulaci s trhem týkaly buď zneužití v tržních odvětvích, které agentura ACER nemonitoruje (viz bod 107), nebo porušení, která předcházela poslednímu čtvrtletí roku 2017, kdy agentura ACER zahájila svůj dohled nad trhem (viz bod 102 a příloha VII).

Agentura ACER pravidelně upozorňovala na nedostatek rozpočtových prostředků na provádění dohledu nad trhem, ale nepřidělovala zdroje správně

132 Podle právního rámce by agentura ACER měla mít k dispozici dostatečné zdroje, aby mohla plnit své úkoly¹⁰⁴. Posuzovali jsme, zda Komise poskytla agentuře ACER odpovídající zdroje a zda je agentura ACER správně přidělila tak, aby mohla vykonávat svůj mandát.

133 Agentura ACER ve svých programových dokumentech na období 2016–2021 pravidelně vyjadřovala obavy, že nemá dostatek zaměstnanců nebo zdrojů, což by mohlo ohrozit její schopnost vykonávat svůj mandát. Ačkoli nedostatek lidských a finančních zdrojů byl označen za riziko u většiny činností, Komise a agentura ACER jej považovaly za kritické riziko pouze u činností souvisejících s nařízením REMIT. Podle agentury ACER byl nedostatek lidských a finančních zdrojů důvodem upozadění mnoha činností podle nařízení REMIT a příčinou kolapsu systému ARIS v roce 2020 (viz bod 103).

134 Nezávislá studie¹⁰⁵ zadaná Evropským parlamentem zjistila, že existoval přetrvávající nesoulad mezi rozpočtovými požadavky agentury ACER a částkou poskytnutou Komisí. Studie naznačuje, že tento nesoulad je důsledkem podcenění potřeb v oblasti zdrojů v době, kdy byly agentuře ACER přiděleny nové povinnosti (například nařízením REMIT), a rozdílného výkladu mandátu agentury ACER ze strany samotné agentury a ze strany rozpočtových orgánů.

135 Komise ve svých stanoviscích k návrhům programových dokumentů agentury ACER na období 2017–2021 doporučila, aby se agentura ACER vypořádala s rozpočtovými omezeními tím, že se zaměří na své zákonem stanovené úkoly, sníží počet zaměstnanců pracujících na podpůrných činnostech a zvýší počet zaměstnanců pověřených vykonáváním stěžejních činností.

136 Zjistili jsme však, že v období 2016–2021 se oddělení podnikových služeb zvětšilo o 47 %, přestože agentura ACER zadala mnoho horizontálních činností externím dodavatelům¹⁰⁶, a toto oddělení se opíralo o většinu dočasných zaměstnanců najatých agenturou ACER. Ve stejném období se celkový počet zaměstnanců agentury ACER zvýšil o 17 %. Dvě oddělení věnující se činnostem podle nařízení REMIT, tedy oddělení, která nejvíce potřebují zdroje, se v tomto období zvětšila pouze o 14 % (viz tabulka 4).

137 V prosinci 2021 navíc počet pracovních míst odpovídajících plnému pracovnímu úvazku přidělených týmu agentury ACER pro realizaci strategie a komunikaci v rámci kanceláře ředitele (šest pracovních míst odpovídajících plnému pracovnímu úvazku a dva dočasní zaměstnanci) převyšoval počet pracovních míst přidělených týmu pro dohled nad trhem (šest pracovních míst odpovídajících plnému pracovnímu úvazku a dva stážisté). Agentura ACER uznává, že tým odpovědný za dohled nad trhem nemá dostatek zaměstnanců (viz bod 120). Přidělování pracovních míst agenturou ACER je v rozporu s čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) 2019/942, který stanoví, že přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí ohrozit hlavní činnosti agentury ACER.

138 Agentura ACER několikrát upozornila na nedostatečné zdroje informačního systému nařízení REMIT. Zjistili jsme, že v průběhu let vedlo nedostatečné financování k problémům v několika oblastech (například zastaralá a nedostatečná infrastruktura a software, nedostatečná podpora uživatelů a nedostatek služeb dlouhodobého ukládání dat).

139 V roce 2021 agentura ACER úspěšně provedla rozhodnutí Komise¹⁰⁷ o výběru poplatků na financování činností podle nařízení REMIT („poplatků REMIT“). To agentuře přineslo dodatečné příjmy ve výši 8,8 milionu EUR. Tyto dodatečné příjmy, částečně kompenzované snížením příspěvku z rozpočtu EU do rozpočtu agentury ACER o 2,5 milionu EUR, umožnily agentuře ACER zvýšit v rámci rozpočtu na rok 2021 částku určenou na operační výdaje informačního systému nařízení REMIT na 6,2 milionu EUR, tj. o 88 % více než v konečném rozpočtu na rok 2020. Přenesené prostředky související s operačními výdaji na informační systém nařízení REMIT však byly v roce 2021 čtyřikrát vyšší než v roce 2020 (4,0 milionu EUR v roce 2021 oproti 1,1 milionu EUR v roce 2020). Ačkoli míra čerpání disponibilních prostředků na závazky pro projekt REMIT činila 97,58 %, většina peněžních toků plynoucích z poplatků podle nařízení REMIT zůstala v prvním roce nevyužita.

140 V roce 2020 agentura ACER zdůraznila nedostatek finančních prostředků jako důvod pro odložení investic do informačního systému nařízení REMIT¹⁰⁸. Agentura ACER navíc pozdržela plnění svého rozpočtu na rok 2021 a odůvodnila to nejistotou ohledně účinného výběru poplatků podle nařízení REMIT. To následně oddálilo zahájení několika operačních projektů až na dobu po 30. dubnu 2021, což byl den vypořádání první splátky poplatků podle nařízení REMIT za rok 2021¹⁰⁹. Do konce dubna 2021 však byly vybrány dvě třetiny poplatků podle nařízení REMIT a oblasti, kde je třeba zlepšit informační systém nařízení REMIT, byly známy již několik let. Vyžadovalo by to lepší plánování a rychlejší přijímání opatření.

Nástroje sbližování a řídicí struktura agentury ACER nepřispívají k její účinnosti a odpovědnosti

141 Podle nařízení o agentuře ACER je jejím hlavním úkolem koordinovat práci národních regulačních orgánů s cílem dosáhnout jednotného provádění pravidel přeshraničního obchodu na trzích s elektřinou. V tomto oddíle jsme posuzovali pravomoci agentury ACER ve srovnání s právním rámcem EU a referenčními hodnotami EU, jako jsou pravomoci podobných agentur EU a Komise. Agentura ACER by měla mít potřebné pravomoci pro účinné, transparentní, odůvodněné a především nezávislé plnění regulačních funkcí¹¹⁰. Posuzovali jsme také řídicí strukturu agentury ACER, a to na základě doporučení OECD, podle kterých je třeba zajistit, aby rozhodnutí regulačních agentur byla přijímána objektivně, nestranně a konzistentně, bez střetu zájmů, zaujatosti nebo nepatřičného ovlivňování¹¹¹. OECD rovněž doporučuje, aby veřejné organizace a úřední osoby zajistily otevřenost v procesu řešení nebo řízení situace střetu zájmů¹¹².

142 Orgány, instituce a jiné subjekty EU musí rovněž jednat co nejotevřeněji, aby zajistily účast občanské společnosti, a podpořily tak řádnou správu věcí veřejných¹¹³. Agentura ACER je ze zákona povinna transparentně informovat o své práci veřejnost a všechny zúčastněné strany¹¹⁴. Posuzovali jsme také online transparentnost agentury ACER ve srovnání s referenčními hodnotami EU, jako jsou nástroje podobných agentur EU a Komise.

Nástroje sbližování agentury ACER neumožňují plnou koordinaci národních regulačních orgánů

143 Jedním z opakujících se problémů, na které agentura ACER narážela během monitorovacích činností, byla její pravomoc mít přístup k důvěrným údajům (např. viz body 81, 82). Přepracované znění nařízení o agentuře ACER jí udělilo pravomoc vydávat závazná rozhodnutí o vyžádání informací od národních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav, sítě ENTSO pro elektřinu a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou (článek 3). Agentura ACER však nemá pravomoc ukládat sankce v případě nedodržení těchto rozhodnutí. Komise takové pravomoci má, v případě, že jí členské státy poskytnou nedostatečné informace¹¹⁵.

144 Agentura ACER může přijímat a přijímala stanoviska a doporučení určená klíčovým subjektům, jako je síť ENTSO pro elektřinu a národní regulační orgány. Nařízení o agentuře ACER obecně nestanoví povinnost agentury ACER jejich realizaci kontrolovat. Adresáti (např. národní regulační orgány, Komise, síť ENTSO pro elektřinu) nejsou povinni podávat agentuře ACER zprávy o souladu s těmito stanovisky/doporučeními nebo vysvětlovat důvody nesouladu. Takový přístup (tj. „zajisti soulad nebo vysvětli“) je stanoven v nařízení o orgánu ESMA pro doporučení tohoto orgánu¹¹⁶.

145 Podobně nařízení o agentuře ACER nestanoví povinnost agentury monitorovat dodržování jejích závazných rozhodnutí (např. rozhodnutí o přijetí podmínek a metodik). Agentura nemá pravomoc dodržování rozhodnutí vynucovat. U podmínek a metodik navíc Komise nikdy nevyužila své donucovací pravomoci.

146 Kromě toho nařízení o agentuře ACER neposkytuje agentuře některé nástroje pro sbližování dohledu, které mají k dispozici jiné agentury EU (např. EBA, ESMA), například vzájemné hodnocení národních regulačních orgánů nebo šetření týkající se porušování práva EU z vlastní iniciativy. Tyto výsady by mohly podpořit uplatňování poradenských a regulačních výstupů agentury ACER a účinnost koordinace postupů dohledu ze strany národních regulačních orgánů nebo zajistit lepší sladění práce sítě ENTSO pro elektřinu se zájmy EU.

147 Provozovatelé přenosových soustav získávají značné příjmy z přetížení z přeshraničního obchodu na denních trzích (viz bod 18). Národní regulační orgány musí kontrolovat, zda provozovatelé přenosových soustav investují tyto příjmy do propojovací kapacity v souladu s nařízením o elektřině. Agentura ACER nemá žádný zvláštní mandát k tomu, aby posuzovala, jak provozovatelé přenosových soustav využívají příjmy z přetížení, ani ke koordinaci postupů dohledu národních regulačních orgánů v této oblasti.

Řídicí struktura agentury ACER brání její účinnosti a nezávislosti

148 Ke klíčovým výstupům v oblasti regulace (rozhodnutím agentury ACER o přijetí podmínek a metodik, osvědčeným postupům, doporučením a stanoviskům) má ředitel agentury ACER povinnost získat kladné stanovisko od rady regulačních orgánů, která se skládá z jednoho zástupce národního regulačního orgánu za každý členský stát. Rada regulačních orgánů také schvaluje jmenování ředitele agentury ACER, který takové regulační návrhy předkládá radě regulačních orgánů ke schválení. Ačkoli se požaduje, aby rada regulačních orgánů jednala výhradně v zájmu EU jako celku, nařízení o agentuře ACER neobsahuje žádné legislativní záruky, které by zabránily zapojení zástupců do rozhodování rady regulačních orgánů, jež by bylo v rozporu s rozhodnutími konkrétních národních regulačních orgánů nebo s národními zájmy (pokud je národní regulační orgány hájí v souladu se svým právním postavením). Je tomu tak proto, že posouzení čistých přínosů, které plynou z intervencí agentury ACER, pro blahobyt na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU se může lišit. Pro srovnání lze uvést, že v revizi nařízení o orgánu ESMA z roku 2019 některé záruky zakotveny jsou¹¹⁷.

149 Během auditu jsme také zaznamenali nedostatky v uplatňování interních pravidel¹¹⁸ agentury ACER týkajících se správy a zveřejňování prohlášení o zájmech členů rady regulačních orgánů a správní rady. K veřejné kontrole protichůdných zájmů by mohla přispět větší transparentnost rozhodovacích procesů rad a pracovních skupin agentury ACER (např. zveřejňování zápisů ze zasedání a výsledků hlasování, viz příloha IX).

150 Vzhledem k tomu, že rada regulačních orgánů vydává svá stanoviska dvoutřetinovou většinou, vyjádřila Komise obavu, že by malá menšina mohla vetovat návrhy ředitele agentury ACER, což může vést k neúspěšným nebo opožděným regulačním iniciativám, a také obavy týkající se opakovaných problémů s nezávislostí národních regulačních orgánů na vládách a přiměřeností jejich zdrojů (požadavek směrnice o elektřině)¹¹⁹. Do přepracovaného znění nařízení o agentuře ACER však nebyly zahrnuty žádné zmírňující reformy. V roce 2021 vyvolala diskuse rady regulačních orgánů obavy ohledně nezávislosti národních regulačních orgánů a vymezení odpovědnosti mezi národními regulačními orgány a vládami členských států¹²⁰. Externě zajišťované odborné znalosti v agentuře ACER navíc do značné míry závisí na zapojení odborníků z národních regulačních orgánů do pracovních skupin. Odborníci z národních regulačních orgánů mohou být rovněž vystaveni výše zmíněným střetům zájmů. Nemají však povinnost podepisovat žádné prohlášení o střetu zájmů.

151 Přestože jsou na realizaci strategie a komunikaci vyčleněny značné prostředky, klíčový komunikační nástroj agentury ACER – její internetové stránky – je provozován neefektivně. Například zásadní dokumenty nejsou snadno dostupné nebo nejsou zveřejňovány vůbec. Internetovým stránkám chybí transparentnost, která je pro nástroj řádné správy věcí veřejných nezbytná. V některých případech dokonce nesplňují regulatorní požadavky (viz příloha IX).

Závěry a doporučení

152 Ambiciózní a komplexní projekt vytvoření vnitřního trhu s elektřinou byl ztížen tím, jaké regulační nástroje Komise zvolila. Ty vedly ke složité právní struktuře pravidel přeshraničního obchodu a ke zpožděním. Projekt komplikovaly i nedostatky v rámci EU pro správu a řízení. Přístup Komise k regulaci a přístup Komise a Agentury EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) k monitorování dostatečně nepřispěly ke zlepšení fungování trhu s elektřinou v EU. Také dohled nad trhem, který má odhalovat zneužívání trhu a manipulaci s ním a odrazovat od nich, nebyl úplný.

153 Pokrok v integraci trhů s elektřinou prostřednictvím propojování všech vnitrostátních trhů s elektřinou, které vyžadují pokyny EU pro sítě, byl v období 2015–‍2021 pomalý. Pokrok v integraci byl v jednotlivých časových rámcích (segmentech) trhu různorodý a do konce roku 2021 nebyla tato integrace ještě dokončena. To bylo sedm let po původním termínu, přestože klíčové projekty v oblasti propojování byly zahájeny dobrovolně ještě před přijetím pokynů. Žádný z pokynů nebyl ve skutečnosti plně proveden. Stále existují nevyužité ekonomické přínosy z většího sbližování cen, jež přináší růst přeshraničního obchodu. Účinnost integrace trhů s elektřinou byla rovněž omezena nedostatečným pokrokem v oblasti dostupné kapacity propojovacích vedení mezi zónami (viz body 37–46).

154 Kodexy sítě a pokyny přijaté Komisí v období 2015–2017 byly klíčovým krokem při realizaci cílů normotvůrce EU, jimiž je podpora přeshraniční hospodářské soutěže v oblasti výroby elektřiny a odstranění regulačních překážek přeshraničního obchodu. Regulační přístup Komise, tj. volba podmínek a metodik, které mají být přijaty národními regulačními orgány a agenturou ACER, však vedl k příliš složitému a opožděnému provádění většiny těchto pravidel.

155 Přestože agentura ACER včas schválila podmínky a metodiky v rámci své působnosti, došlo ke zpoždění při provádění kodexů/pokynů, zejména v důsledku vysokého počtu podmínek a metodik, opožděných dohod o podmínkách a metodikách mezi národními regulačními orgány a provozovateli přenosových soustav a neúčinných schvalovacích procesů stanovených v pokynech pro sítě (viz body 50–56). Ve svém hodnocení dopadů Komise dostatečně neanalyzovala dopady zavedené koncepce trhu a správy a řízení, zejména pokud jde o klíčové aspekty související s delegováním regulační činnosti na národní regulační orgány a agenturu ACER a soudržnost koncepce trhu, např. důsledky metod stanovení cen v krizových situacích při narušení trhů se vstupy a s ohledem na vzestup energie z obnovitelných zdrojů (viz body 57–61).

Doporučení 1 – Zefektivnit uplatňování regulačního rámce

Komise by měla:

1. při přípravě nových kodexů sítě a pokynů systematicky posoudit náklady a přínosy stanovení jejich dalšího provádění prostřednictvím přijetí podmínek či metodiky, a to zejména s ohledem na administrativní zátěž, kterou by to mohlo přinést agentuře ACER, národním regulačním orgánům a dalším zúčastněným stranám;
2. přehodnotit pravidla EU upravující tvorbu velkoobchodních cen elektřiny s ohledem na současnou energetickou krizi a vzestup energie z obnovitelných zdrojů;
3. stanovit pravidla motivující k flexibilitě poptávky.

Cílové datum provedení: rok 2023 pro 1 a) a 1 b) a rok 2025 pro 1 c).

156 Rozhodnutí Komise spoléhat se při provádění pravidel trhu na pokyny pro sítě a podmínky a metodiky, posílené vzájemným tlakem zúčastněných stran, ponechává členským státům větší volnost při provádění než v případě přímé regulace. To si následně vyžádalo výraznou monitorovací úlohu odpovědných orgánů EU (Komise a agentury ACER), aby se zajistil jednotný pokrok v provádění v jednotlivých členských státech.

157 Agentura ACER a Komise společně odpovídají za koordinaci jednotného prosazování kodexů sítě / pokynů národními regulačními orgány. Agentura ACER monitorovala přijímání podmínek a metodik, upozorňovaly na zpoždění a obecně schvalovala podmínky a metodiky v rámci své působnosti včas (viz bod 54). Nepodařilo se jí však hodnotit provádění požadavků pokynů pro sítě a podmínek a metodik a pravidelně o něm podávat zprávy Komisi a národním regulačním orgánům, a to z důvodu absence jasné strategie monitorování a omezených zdrojů (viz body 68–78). Monitorování účinků pravidel trhu ze strany agentury ACER bylo rovněž ztíženo nedostatečnými údaji a nevedlo ke spolehlivým doporučením pro národní regulační orgány. Agentura ACER neposkytla možná opatření na podporu integrace trhu vydáním stanovisek pro Komisi a Parlament (viz body 80–85).

158 Komise a agentura ACER postrádaly společný rámec pro monitorování kodexů/pokynů (viz body 93–97). Monitorování agentury ACER nepřispělo ke koordinovaným donucovacím opatřením ze strany národních regulačních orgánů. Částečně kvůli nejasným ustanovením v pokynech pro sítě nebo nekvalitním či chybějícím údajům (např. platforma pro transparentnost) nepřispělo monitorování prováděné agenturou ACER k pokroku v klíčových aspektech provádění, tj. přezkumu nabídkových zón a maximalizaci propojovacích kapacit (body 86–92). V důsledku toho agentura ACER nenaplnila svůj potenciál podporovat včasné a jednotné prosazování pokynů národními regulačními orgány a v konečném důsledku integraci trhu s elektřinou v EU.

Doporučení 2 – Posílit rámec k monitorování pokynů pro sítě

1. Komise a agentura ACER by měly vyjasnit svou strategii pro monitorování provádění a účinků kodexů sítě / pokynů a jednotně ji uplatňovat v průběhu času a ve všech členských státech.
2. Komise by měla s podporou agentury ACER přezkoumat nedostatky platformy pro transparentnost a rámce EU pro údaje o energetice a v případě potřeby přijmout nápravná legislativní opatření.

Cílové datum provedení: rok 2023 pro 2 a) a rok 2025 pro 2 b).

159 Monitorování integrity velkoobchodních trhů s elektřinou (nařízení REMIT), které provádí agentura ACER, není úplné (viz body 117–121). Sběr údajů nebyl kompletní a nezabýval se hlavními rizikovými oblastmi (viz body 105–108) a informační systém nařízení REMIT byl omezován nedostatečnými investicemi (viz bod 103). Kromě toho bylo nejednotné prosazování pravidel proti zneužívání trhu, a to kvůli rozdílným přístupům jednotlivých států a kvůli omezeným pravomocím a zdrojům agentury ACER. Národní regulační orgány mají rozhodující úlohu, pokud jde o nejdůležitější aspekty procesu prosazování (viz body 123–127), a agentura ACER nemá prostředky, které by jí umožnily poskytovat přidanou hodnotu při koordinaci přeshraničních šetření, která jsou stále častější (viz body 128–130). Dohled agentury ACER nevedl k mnoha sankcím (viz bod 131).

160 Největší důraz byl dosud kladen na sběr kvalitních údajů. Jedná se o klíčový aspekt nařízení REMIT, který je však druhořadý vzhledem k hlavnímu účelu tohoto nařízení, jímž je zajistit, aby byl prováděn dohled nad trhem (viz bod 100) a aby získané údaje byly využívány ke zvýšení transparentnosti trhu (viz body 113–115).

161 Deset let po vstupu nařízení REMIT v platnost a navzdory dosaženému pokroku se z výše popsaných důvodů zatím nepodařilo plně využít jeho potenciálu předcházet zneužívání trhu a podporovat transparentnost na velkoobchodním trhu s elektřinou. V důsledku toho hrozí, že trh s elektřinou v EU bude narušován manipulací s trhem na úkor konečných spotřebitelů (viz body 102–140).

Doporučení 3 – Posílit dohled agentury ACER nad integritou velkoobchodních trhů

V zájmu zlepšení dohledu nad trhem a prevence možného narušování trhu by agentura ACER měla plně provádět nařízení REMIT, například tím, že doplní rozsah údajů v rámci dohledu nad trhem prováděného podle nařízení REMIT, rozšíří okruh zneužívajícího chování, které monitoruje, a bude podporovat přeshraniční spolupráci při šetření prostřednictvím zřizování vyšetřovacích skupin.

Cílové datum provedení: rok 2025.

162 V období 2016–2021 agentura ACER opakovaně upozorňovala, že nemá dostatek zdrojů a že tento nedostatek bude mít negativní dopad na plnění jejího mandátu. Agentura ACER skutečně trpěla strukturálními nedostatky v rozpočtu (viz body 133–134), nalezli jsme však také důkazy, které naznačují, že tyto problémy zhoršuje špatné přidělování lidských a finančních zdrojů agenturou ACER (viz body 135–140).

163 V roce 2021 se agentuře ACER podařilo úspěšně zavést výběr poplatků podle nařízení REMIT, což jí přineslo nové příjmy ve výši 8,8 milionu EUR. Většina peněžních toků plynoucích z poplatků podle nařízení REMIT však zůstala v roce 2021 nevyužita. V budoucnu bude pro agenturu ACER zásadní, aby co nejlépe využila značné dodatečné finanční zdroje, které má k dispozici, k rychlému řešení strukturálních problémů.

Doporučení 4 – Urychlit využívání poplatků podle nařízení REMIT k řešení nedostatků v dohledu nad trhem prováděném agenturou ACER

Agentura ACER by měla urychlit využívání dodatečných finančních zdrojů získávaných z poplatků podle nařízení REMIT na řešení nedostatků ve svých činnostech vykonávaných na základě tohoto nařízení (například zastaralý informační systém, nedostatek zaměstnanců). Agentura ACER by měla na základě svých stanovených priorit zlepšit monitorování potřeb zaměstnanců v jednotlivých odděleních.

Cílové datum provedení: do konce roku 2023

164 Navzdory iniciativám Komise pro aktualizaci nařízení o agentuře ACER se agentura ACER stále potýká s omezeními, pokud jde o účinnost pravomocí a řízení, které jsou potřebné k podpoře jednotného provádění pravidel trhu s elektřinou v EU ze strany národních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou (viz body 143–150).

Doporučení 5 – Zlepšit řízení agentury ACER

Komise by měla vyhodnotit řízení agentury ACER a navrhnout jeho zlepšení tím, že posílí její nezávislost na národních regulačních orgánech a národních zájmech a její donucovací pravomoci a nástroje sbližování.

Cílové datum provedení: rok 2025.

165 Klíčový komunikační nástroj agentury ACER – její internetové stránky – je provozován neefektivně. Klíčové dokumenty pro zúčastněné strany a širokou veřejnost nejsou snadno dostupné nebo nejsou zveřejňovány vůbec. Internetovým stránkám chybí transparentnost, která je pro komunikační nástroj nezbytná. V některých případech dokonce nesplňují regulatorní požadavky (viz bod 151).

Doporučení 6 – Zlepšit transparentnost a vyvozování odpovědnosti agentury ACER

Agentura ACER by měla zlepšit transparentnost své práce a vyvozování odpovědnosti v této oblasti tím, že usnadní přístup veřejnosti k dokumentům a údajům na svých internetových stránkách, zajistí úplné a včasné zveřejňování svých rozhodnutí a údajů v souladu s právními požadavky a zavede jasně definovanou politiku transparentnosti vycházející z osvědčených postupů.

Cílové datum provedení: rok 2024.

166 Důležitým nástrojem pro zajištění souladu s právními požadavky EU jsou sankce. Pro zaručení rovných podmínek v EU je nezbytné zajistit, aby sankce byly ve všech členských státech jednotné.

167 Komise ani agentura ACER nemonitorovaly, jak členské státy provedly vhodné a srovnatelné sankce ve vnitrostátním právu, ani jak národní regulační orgány prosazovaly kodexy sítě / pokyny a další právní předpisy EU. Nařízení REMIT stanoví pouze určité obecné zásady, kdežto sankce stanoví zákonodárné orgány jednotlivých států. Zjistili jsme, že ani v případě kodexů sítě a pokynů, ani v případě nařízení REMIT Komise nezajistila, aby sankce byly ve všech členských státech jednotné (viz body 96–‍ 126).

Doporučení 7 – Posoudit potřebu rámce pro jednotné uplatňování sankcí

V zájmu podpory dodržování pravidel EU a předcházení regulatorní arbitráži by Komise měla:

1. posoudit, zda jsou sankce za porušení pravidel EU stanoveny v předpisech a uplatňovány ve všech členských státech jednotně;
2. je-li to opodstatněné, vypracovat rámec stanovující minimální společné požadavky na sankce.

Cílové datum provedení: rok 2023.

Tuto zprávu přijal senát IV, jemuž předsedá Mihails Kozlovs, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 13. prosince 2022.

Přílohy

Příloha I – Velkoobchodní trhy s elektřinou

Elektřina je zvláštní komodita. Kvůli jejím různým vlastnostem je nutné mít čtyři typy velkoobchodního trhu s elektřinou.

• Jednou vyrobenou elektřinu nelze hospodárně skladovat. Některé elektrárny mohou navíc měnit svůj výkon jen pomalu, protože jejich spuštění trvá několik hodin, což může způsobit značné cenové skoky, které se pak přenášejí na spotřebitele. Proto je nutné mít denní trhy, kde lze výrobu plánovat a obchodovat s ní den předem.
• Vzhledem k rostoucímu podílu energie z obnovitelných zdrojů se může výrobní kapacita rychle měnit. Například skutečný výkon větru a slunečního záření nelze předpovídat a lze jej znát až téměř v reálném čase. Navíc vzhledem k tomu, že vyrobenou elektřinu nelze skladovat, výpadky infrastruktury vedou k okamžitému poklesu dodávek. Proto je nutné mít trhy, kde lze plánovanou poptávku v krátké době upravit: vnitrodenní trhy.
• Aby se předešlo riziku blackoutu, musí být poptávka a nabídka v elektrizační soustavě vždy sladěny. Proto je nutné mít trhy, na kterých mohou provozovatelé přenosových soustav v době blízké času fyzického dodání získávat energii potřebnou k udržení rovnováhy v soustavě: vyrovnávací trhy.
• Vzhledem k volatilitě spotových cen způsobené nedostatečným skladováním je pro maloobchodníky a výrobce důležité zajistit svá rizika na dlouhodobých trzích (může se jednat o roky, měsíce nebo týdny před datem dodání).

Vzhledem k tomu, že sítě musí být provozovány v souladu s bezpečnými kapacitními limity, přidělují provozovatelé přenosových soustav obchodům pro dodávky mezi nabídkovými zónami propojovací kapacitu. Nabídkové zóny jsou oblasti sítě, které by neměly být ovlivněny strukturálním přetížením. V závislosti na typu velkoobchodních trhů se používají různé metody přidělování. Na denních trzích prodávají provozovatelé přenosových soustav přenosovou kapacitu implicitně pomocí algoritmu, který porovnává nabídku elektřiny a poptávku po ní a kapacitu mezi zónami. Na dlouhodobém trhu se s přenosovými právy obchoduje odděleně od elektřiny. Provozovatelé přenosových soustav mohou rovněž přijímat nápravná opatření k řešení neplánovaných přetížení sítě (např. redispečink a protiobchod).

Příloha II – Nejdůležitější vývoj v oblasti propojování energetických burz

Dobrovolné propojování trhů:

• 1996–2000: propojení norského a švédského spotového trhu s elektřinou (Nord Pool – denní, vnitrodenní a vyrovnávací časový rámec); Finsko a Dánsko se připojují k Nord Pool,
• 2006: propojení trhů Belgie, Francie a Nizozemska (třístranné propojení trhů (Trilateral Market Coupling, tj. TMC),
• 2010: k třístrannému propojení trhů se připojují Německo a Lucembursko (vzniká propojení kontinentální západní Evropa (Continental Western Europe, tj. CWE),
• 2012: propojení České republiky, Maďarska a Slovenska,
• 2013: ke kontinentální západní Evropě se připojuje Rakousko;
• 2014: propojení kontinentální západní Evropy, Spojeného království, Nord Pool, Estonska, Lotyšska a Litvy; propojení Španělska a Portugalska s kontinentální západní Evropou; propojení Maďarska s Rumunskem (vzniká propojení trhů 4M (4M MC)),
• 2015: propojení Itálie s Francií, Rakouskem a Slovinskem (vzniká oblast multiregionálního propojení (Multi Regional Coupling, MRC) s 19 propojenými členskými státy),
• 2015: kontinentální západní Evropa zavádí propojení trhů na základě toků.

Povinná opatření (po přijetí pokynů pro trhy / podmínek a metodik):

• 2018: propojení vnitrodenních trhů 15 členských států (kontinentální západní Evropa a další kontinentální členské státy),
• 2019: k propojení vnitrodenních trhů se připojuje dalších sedm členských států,
• 2020: propojení denních trhů Itálie a Řecka,
• 2021: propojení denních trhů Řecka a Bulharska; projekt prozatímního propojení denních trhů států propojených v rámci propojení 4M a multiregionálního propojení; propojení denních trhů Rumunska a Bulharska; propojení vnitrodenního trhu Itálie s trhy ostatních 22 takto propojených členských států.

Příloha III – Přehled hlavních požadavků obsažených v pokynech pro sítě

Příloha IV – Organizační schéma agentury ACER

Příloha V – Přehled monitorování nabídkových zón ze strany agentury ACER

Nabídkové zóny jsou zeměpisné oblasti, v rámci nichž jsou účastníci trhu schopni obchodovat s elektřinou, aniž by museli pro své transakce získat přenosovou kapacitu. Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení stanoví, že přidělování kapacity účastníkům trhu by mělo být založeno na volném stanovení cen za přetížení přenosové soustavy na hranicích mezi nabídkovými zónami. Vhodná konfigurace nabídkových zón může zvýšit přenosovou kapacitu dostupnou pro obchod a v konečném důsledku i posílit přeshraniční obchod a hospodářskou soutěž. Nabídkové zóny lze změnit tak, že se rozdělí či spojí nebo že se upraví jejich hranice.

Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení požaduje, aby agentura ACER:

• každé tři roky vyhodnotila vliv konfigurace nabídkových zón na efektivitu trhu („zpráva o stavu trhu“) na základě technické zprávy sítě ENTSO pro elektřinu,
• v případě zjištění neefektivnosti trhu vyvolala přezkum stávajících konfigurací nabídkových zón příslušnými provozovateli přenosových soustav.

Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení nestanoví konfiguraci nabídkových zón, ale umožňuje, aby agentura ACER, národní regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav a členské státy v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity požádali příslušné provozovatele přenosových soustav o zahájení přezkumu stávajících konfigurací nabídkových zón. Na základě tohoto přezkumu předloží provozovatelé přenosových soustav společný návrh, o kterém rozhodnou příslušné členské státy.

Agentura ACER poskytla dvě zprávy o stavu trhu (v roce 2018 a 2021), jak vyžaduje rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení. Kromě toho agentura ACER vedla společný pilotní projekt se sítí ENTSO pro elektřinu týkající se posuzování a přezkumu nabídkových zón (který byl zahájen v roce 2012 před přijetím rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a dokončen v roce 2018).

Přestože agentura ACER po tři roky (2015–2017) poskytovala důkazy o neefektivnosti, jak je stanoveno v pokynu, její celkové posouzení z roku 2018 nedošlo k závěru, pokud jde o potřebu změnit konkrétní nabídkovou zónu. V návaznosti na své posouzení agentura ACER v roce 2018 přezkum nevyvolala a poskytla obecná doporučení k dalším šetřením.

Zjistili jsme dva druhy příčin absence jasných závěrů:

• Agentura ACER tvrdila, že je to způsobeno nedostatečnými údaji a informacemi, včetně nedostatečných důkazů poskytnutých sítí ENTSO pro elektřinu.
• Posouzení agentury ACER vycházelo ze zprávy o přezkumu sítě ENTSO pro elektřinu z roku 2018, která se týkala pouze některých regionů EU (agentura ACER si tuto zprávu vyžádala v rámci pilotního projektu), namísto technické zprávy sítě ENTSO pro elektřinu (dodané v říjnu 2018), a to z důvodu zpoždění sítě ENTSO pro elektřinu s touto zprávou (zákonná lhůta byla překročena o tři měsíce). /li>

K jasnosti argumentů a závěrů agentury ACER nepřispěly navíc ani mezery v právním rámci. Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení nedefinuje koncepci nabídkové zóny a nestanoví konkrétní kritéria pro posuzování nabídkových zón ze strany agentury ACER. Není jasné, zda zpráva o stavu trhu plně posoudila vliv konfigurace na efektivitu trhu: agentura ACER nepoužila kritéria, jako je likvidita trhu a tržní síla (přestože jsou uvedena v rámcovém pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení, viz článek 33).

V roce 2021 provedla agentura ACER druhé posouzení nabídkových zón (týkalo se období 2018–2020). Bylo neefektivní a nevyvodilo žádný závěr. Ve skutečnosti se překrývalo s probíhajícím přezkumem nabídkových zón, který vyvolalo provádění nařízení o elektřině a byl zahájen v roce 2020 (článek 14). Agentura ACER navíc zopakovala závěr, že „konfigurace nabídkových zón dosud neodráží základní strukturální přetížení, ale většinou se řídí spíše státními hranicemi“. Zpráva ukázala, že některé regiony si z hlediska efektivity trhu vedly špatně. Tato druhá zpráva však opět nedoporučila žádné změny konfigurace, pouze podrobnější studie.

Neexistuje žádný právní požadavek, aby agentura ACER poskytovala hodnocení ex post přezkumů nabídkových zón. Její zpráva o stavu trhu vydaná v roce 2018, jakož i zpráva o monitorování provádění rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (2019) však poskytly Komisi návrhy na změny procesu přezkumu nabídkových zón na základě poznatků získaných z pilotního projektu. Návrhy agentury ACER měly dopad: nové nařízení o elektřině (článek 14) vyžaduje zahájení procesu přezkumu s konkrétnějšími rysy (např. jasnější kroky a lhůty, schválení metodiky ze strany agentury ACER atd.). Zůstává však nejasné, do jaké míry jsou postupy a kritéria pro proces přezkumu definované v rámcovém pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení stále použitelné, a to jak pro tento přepracovaný přezkum, tak pro další v blízké budoucnosti. Rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení nebyl na základě těchto nových požadavků podle nařízení o elektřině změněn.

Tento nový proces přezkumu (vyvolaný článkem 14 přepracovaného znění nařízení o elektřině) se značně opozdil (o více než jeden rok) kvůli dodatečným žádostem agentury ACER o informace, aby bylo možné rozhodnout o alternativních konfiguracích, které mají být zváženy při nadcházejícím přezkumu nabídkových zón ze strany provozovatelů přenosových soustav.

Příloha VI – Účast národních regulačních orgánů v pracovní skupině agentury ACER pro elektřinu (2019–2021)

Příloha VII – Rozhodnutí národních regulačních orgánů o prosazování nařízení REMIT – velkoobchodní trh s elektřinou (stav k 4. červnu 2022)

Příloha VIII – Celkový počet nových případů potenciálního porušení nařízení REMIT za rok a podle jednotlivých národních regulačních orgánů

Příloha IX – Internetové stránky agentury ACER: neefektivně provozovaný klíčový nástroj pro transparentnost

Při srovnání s internetovými stránkami Komise nebo jiných agentur EU internetové stránky agentury ACER nesplňují očekávání. Například:

• Internetové stránky nejsou uživatelsky přívětivé. V porovnání s internetovými stránkami Komise nebo orgánu ESMA je vyhledávací nástroj pro celé internetové stránky nepřesný a při vyhledávání konkrétního dokumentu často nezobrazí žádné výsledky. Jelikož nejsou k dispozici žádné možnosti filtrování, nemohou externí uživatelé zobrazovat skupiny dokumentů na základě konkrétních kritérií. Nástroj pro filtrování, který má externím uživatelům umožnit vyhledávat konkrétní oznámení národních regulačních orgánů týkající se podmínek a metodik, nefunguje¹²².
• Na internetových stránkách agentury ACER nejsou veřejně dostupné všechny podmínky a metodiky a není uvedeno, které verze jsou platné a které byly nahrazeny.
• Na internetových stránkách nejsou uvedeny podrobnosti o tom, jak požádat agenturu ACER o přístup k dokumentům, které nejsou přímo dostupné.
• Agentura ACER nezveřejňuje dokumenty týkající se činnosti jejích pracovních skupin nebo skupin odborníků: například zápisy ze zasedání nebo programy zasedání, seznamy účastníků zasedání, akční plány, výstupy nebo zprávy. Interní pravidla agentury ACER vyžadují transparentnost, pokud jde o schůze s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými¹²³.
• Zápisy ze zasedání rady regulačních orgánů nedokumentují, které národní regulační orgány hlasovaly proti konkrétním rozhodnutím a stanoviskům a proč.
• Některé dokumenty, jejichž zveřejnění je zákonnou povinností, se nezveřejňují vůbec¹²⁴. Například podkladové dokumenty pro zasedání správní rady nebo rady regulačních orgánů¹²⁵. Kromě toho nebyla k dispozici některá rozhodnutí ředitele nebo správní rady¹²⁶ a rada regulačních orgánů v roce 2022 nezveřejnila žádné oficiální dokumenty¹²⁷.
• Údaje pro každou zprávu o monitorování trhu jsou například připojeny k příslušnému vydání této zprávy, místo aby se vytvořila jedna databáze, v níž by bylo možné vyhledávat na základě filtrů a která by mohla vytvářet časové řady¹²⁸.
• Agentura ACER nezveřejňuje žádné údaje z databáze nařízení REMIT (viz bod 114) a nejsou zveřejňovány ani některé údaje zpráv o monitorování trhu¹²⁹ (není veřejně dostupné žádné odůvodnění).

Zkratková slova a zkratky

ACER: Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů

ESMA: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

GŘ COMP: Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž

GŘ ENER: Generální ředitelství Komise pro energetiku

OECD: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

REMIT: nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií

Síť ENTSO pro elektřinu: evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

Glosář

Denní trh: trh, na kterém obchod s elektřinou a přenosovou kapacitou probíhá den před dnem dodávky.

Dlouhodobý trh: trh, na kterém obchod s elektřinou a přenosovými právy probíhá několik dní, týdnů nebo měsíců před dodávkou.

Energetická burza: virtuální trh pro velkoobchodní obchodování s elektřinou podle formálních pravidel.

Mimoburzovní obchod: obchodování mezi účastníky trhu, bilaterálně nebo přes zprostředkovatele, bez účasti energetické burzy.

Nabídková zóna: největší zeměpisná oblast, v rámci které jsou účastníci trhu schopni si vyměňovat energii, aniž by museli získat přenosovou kapacitu.

Podmínky a metodiky: technické specifikace, které doplňují kodexy sítě a pokyny a které jsou nezbytné pro jejich provádění.

Propojovací vedení: fyzické propojení přenosových soustav dvou nabídkových zón nebo zemí.

Provozovatel přenosové soustavy: podnik odpovědný za vnitrostátní vysokonapěťovou síť.

Přenosová kapacita: množství energie, které lze přepravovat mezi nabídkovými zónami v elektrizační soustavě.

Přetížení sítě: situace, kdy dodávky elektřiny překračují kapacitu elektrizační soustavy.

Velkoobchodní trh s elektřinou: trh, na kterém probíhá obchod s elektřinou mezi výrobními a maloobchodními podniky a který zahrnuje také finanční zprostředkovatele, obchodníky s energií a velké spotřebitele.

Vnitrodenní trh: trh, na kterém obchod s elektřinou a přenosovou kapacitou probíhá ve stejný den jako dodávka elektřiny.

Vyrovnávací trh: trh pro obchodování s energií potřebnou k vyvážení nabídky a poptávky v elektrizační soustavě v reálném čase, který řídí provozovatelé přenosových soustav.

Odpovědi Komise

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63214

Odpovědi agentury ACER

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63214

Harmonogram

https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=63214

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát IV, který odpovídá za oblast regulace trhů a konkurenceschopného hospodářství a jemuž předsedá člen EÚD Mihails Kozlovs. Audit vedl člen EÚD Mihails Kozlovs a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Edite Dzalbeová a tajemnice kabinetu Laura Graudinaová, vyšší manažeři Valeria Rotaová a Juan Ignacio González Bastero, vedoucí úkolu Stefano Sturaro, zástupce vedoucího úkolu Adrian Savin a auditoři Marc Hertgen a Satu Levelä‑Ylinenová. Jazykovou podporu poskytovali Richard Moore a Laura Mcmillanová. Podporu v oblasti údajů zajišťoval Zsolt Varga.

Zleva doprava: Adrian Savin, Stefano Sturaro, Laura Graudinaová, Mihails Kozlovs, Edite Dzalbeová, Juan Ignacio González Bastero.

Poznámky na konci textu

¹ Energetická strategie EU (2015), s. 3.

² Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zpráva o stavu energetické unie podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu za rok 2020“, 14.10.2020 COM(2020) 950 final, s. 10.

³ Článek 194 SFEU.

⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.

⁵ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.

⁶ https://www.acer.europa.eu/.

⁷ https://www.entsoe.eu/.

⁸ COM(2021) 660 final ze dne 13. října 2021: Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor.

⁹ COM(2022) 108 final ze dne 8. března 2022: REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii.

¹⁰ https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_3131.

¹¹ Stanovisko 04/2022 – REPowerEU.

¹² Zvláštní zpráva EÚD 16/2015, body 113 a 115.

¹³ Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

¹⁴ Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu.

¹⁵ Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice.

¹⁶ Závěry přijaté Evropskou radou dne 4. února 2011.

¹⁷ Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2013, bod 288.

¹⁸ Závěrečné posouzení agentury ACER týkající se uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU, duben 2022, s. 22.

¹⁹ Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2020 – velkoobchodní trh s elektřinou, s. 53.

²⁰ Závěrečné posouzení agentury ACER týkající se uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU (2022), s. 37 a 44.

²¹ https://www.ceer.eu/documents/104400/-/-/8fca26ef-8791-7da0-1fa2-e64518b4ebf8.

²² Čl. 16 odst. 3 předchozího nařízení o elektřině a bod 1.7 jeho přílohy I; čl. 16 odst. 4 stávajícího nařízení o elektřině.

²³ Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2016.

²⁴ https://eepublicdownloads.entsoe.eu/clean-documents/Publications/ENTSO-E general publications/ENTSO-E_PowerFacts_2019.pdf.

²⁵ Závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 15.–16. března 2002 a 23.–24. října 2014.

²⁶ 74. bod odůvodnění nařízení o elektřině.

²⁷ Článek 288 SFEU.

²⁸ OECD Recommendation of the Council on Regulatory Policy and Governance, 2012.

²⁹ https://www.acer.europa.eu/events-and-engagement/news/acer-provides-recommendation-reasoned-amendments-capacity-allocation-and congestion management regulation.

³⁰ Viz například čl. 9 odst. 11 rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

³¹ „Soubor nástrojů pro zlepšování právní úpravy“ Komise.

³² Adapting market design to high shares of variable renewable energy, oddíl 2.2.

³³ REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (COM(2022) 108 final).

³⁴ https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/38fbccf2-35de-11eb-b27b-01aa75ed71a1/language-en.

³⁵ Zpráva agentury ACER o monitorování trhu za rok 2013, bod 237.

³⁶ https://documents.acer.europa.eu/en/The_agency/Organisation/Documents/ Energy Prices_Final.pdf.

³⁷ Investment perspectives in electricity markets (SWD(2015) 142).

³⁸ https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/be5268ba-3609-11ec-bd8e-01aa75ed71a1/language-cs.

³⁹ OECD Best Practice Principles for Regulatory Policy: Regulatory Enforcement and Inspections, 2014.

⁴⁰ OECD Recommendation of the Council on Regulatory Policy and Governance, 2012.

⁴¹ Čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2019/942 (nařízení o agentuře ACER) a čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) 713/2009 (předchozí nařízení o agentuře ACER).

⁴² Čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942 (nařízení o agentuře ACER) a čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) 713/2009 (předchozí nařízení o agentuře ACER).

⁴³ Článek 11 předchozího nařízení o elektřině a článek 15 stávajícího nařízení o elektřině.

⁴⁴ Článek 17 SEU.

⁴⁵ COM(2015) 80 final.

⁴⁶ Článek 32 Rozhodnutí 8/2019 správní rady o finančním nařízení agentury ACER.

⁴⁷ Evropské výbory zúčastněných stran byly zřízeny, aby v období provádění kodexů/pokynů pro elektrické sítě informovaly zúčastněné strany o požadavcích v nich obsažených a konzultovaly tyto požadavky s nimi. Od roku 2015 ACER agentura ACER a síť ENTSO pro elektřinu společně organizují tři evropské výbory zúčastněných stran, po jednom pro každou skupinu kodexů (trh, provoz soustavy, připojení k soustavě).

⁴⁸ https://ec.europa.eu/info/events/european-electricity-regulatory-forum-florence-forum_en#past-events.

⁴⁹ https://www.entsoe.eu/network_codes/esc/#network-code-implementation-and-monitoring-group.

⁵⁰ Síť ENTSO pro elektřinu každoročně zveřejňuje zprávu o provádění rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu s názvem „Market report“ (Zpráva o trhu) (2016–2021) a zveřejnila dvě zprávy týkající se rámcového pokynu pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (2020, 2022): https://www.entsoe.eu/network_codes/monitoring/.

⁵¹ https://surveys.acer.europa.eu/eusurvey/runner/ACERnotification.

⁵² Viz bod 123 zprávy agentury ACER o provádění rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení a rámcového pokynu pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu: Vzhledem k nedostatku zdrojů nemohla agentura ACER aktivně sledovat všechny diskuse ve všech regionech pro výpočet kapacity.

⁵³ Zpráva o monitorování trhu – velkoobchodní trhy s elektřinou 2020, s. 15 (tabulky i a ii).

⁵⁴ https://www.eia.gov/.

⁵⁵ V souladu s nařízením Komise (EU) č. 543/2013.

⁵⁶ A review of the ENTSO-E Transparency Platform - Output 1 (2017).

⁵⁷ Zpráva agentury ACER o výsledku monitorování rezervy dostupné pro obchod s elektřinou v EU mezi zónami ve druhé polovině roku 2020.

⁵⁸ Čl. 11 odst. 3 předchozího nařízení o elektřině a čl. 15 odst. 3 nového nařízení o elektřině.

⁵⁹ Čl. 34 odst. 7 rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

⁶⁰ Stanovisko agentury ACER č. 6/2019.

⁶¹ Článek 16 přepracovaného znění nařízení o elektřině.

⁶² Doporučení agentury ACER č. 1/2019 o uplatňování minimální rezervy dostupné pro obchod mezi zónami; dvě zprávy agentury ACER o výsledku monitorování rezervy dostupné pro obchod s elektřinou v EU mezi zónami (zveřejněné v letech 2020 a 2021).

⁶³ Článek 15 přepracovaného znění nařízení o elektřině vyžaduje pouze to, aby provozovatelé přenosových soustav předkládali agentuře ACER roční posouzení souladu a plány týkající se souladu.

⁶⁴ Doporučení agentury ACER č. 1/2019 o uplatňování minimální rezervy dostupné pro obchod mezi zónami podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943.

⁶⁵ Čl. 37 odst. 4 písm. d) směrnice 2009/72/ES.

⁶⁶ Nařízení (EU) č. 1227/2011, 1., 2. a 3. bod odůvodnění.

⁶⁷ Článek 18 nařízení REMIT.

⁶⁸ Quarterly Report on European electricity markets – 4. čtvrtletí 2020.

⁶⁹ REMIT Quarterly Q2/2022; 6th REMIT Forum, snímek 86 prezentace.

⁷⁰ Článek 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014.

⁷¹ Oznámení o neuplatnění postupu ze dne 7. ledna 2015 (ACER-VZ-pp 2015-3), 15. prosince 2016 (ACER-VZ-MG-mm-up-201 6-662) a 14. prosince 2017 (ACER-VZ-MG-tl-653). Od roku 2018 se „oznámení o neuplatnění postupu“ (no-action relief letters) přestala vydávat, ačkoli tato politika zůstala zachována. Byla jednoduše přidána do programového dokumentu (PD), například do oddílu 2.10 na str. 115 PD z roku 2019: „Kromě toho agentura nebude v roce 2019 požadovat oznamování smluv, které podléhají oznamování na žádost agentury podle čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 1348/2014“.

⁷² Článek 4 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁷³ Čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁷⁴ Tj. informace týkající se kapacity a využití zařízení pro výrobu, skladování, spotřebu nebo přenos elektřiny, včetně plánované či neplánované nedostupnosti těchto zařízení.

⁷⁵ Článek 10 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014.

⁷⁶ Čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁷⁷ Otevřený dopis o zveřejňování důvěrných informací a používání platforem pro důvěrné informace ze dne 30. května 2018 – ACER-VZ-az-jws-tl-2018-266.

⁷⁸ Pokyny agentury ACER k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, 6. vydání, oddíl 4.2.1.

⁷⁹ https://www.acer-remit.eu/portal/list-inside-platforms.

⁸⁰ Čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁸¹ Článek 10 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁸² Čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁸³ AT, FR, Sl, DK, DE, SE, NL, HU, FI, BE.

⁸⁴ IT, LT, RO, LV, CZ – prezentace agentury ACER ze dne 4. března 2021.

⁸⁵ Fórum věnované nařízení REMIT 2021 – Zvláštní zasedání: „Údaje shromažďované v souvislosti s nařízením REMIT a technologie“ – Prvky údajů shromažďovaných v souvislosti s nařízením REMIT – snímek 3.

⁸⁶ Čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁸⁷ Programový dokument agentury ACER na období 2020–2022, s. 79.

⁸⁸ Fórum věnované nařízení REMIT 2021, Zvláštní zasedání „Údaje shromažďované v souvislosti s nařízením REMIT a technologie“ – Správa informací a technologie, snímek 7.

⁸⁹ Výroční zpráva o činnostech podle nařízení REMIT z roku 2016, s. 25.

⁹⁰ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2017, s. 8.

⁹¹ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020, s. 34.

⁹² Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020, s. 33.

⁹³ Agentura ACER zahájila dohled nad trhem v posledním čtvrtletí rok 2017.

⁹⁴ Článek 13 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁹⁵ Čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁹⁶ Čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁹⁷ Čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1227/2011.

⁹⁸ Pokyn 1/2017 – Prací obchody (wash trades), pokyn 1/2018 – Hromadění přenosové kapacity, pokyn 1/2019 – Vrstvení a fingování (layering and spoofing).

⁹⁹ Článek 18 nařízení (EU) č. 1227/2011.

¹⁰⁰ „1/3 národních regulačních orgánů upozornila na nedostatek zdrojů (financování), který podle jejich názoru není v souladu se zásadami nezávislosti národních regulačních orgánů“ Zpráva Rady evropských energetických regulačních orgánů o monitorování nezávislosti národních regulačních orgánů, duben 2021, s. 7.

¹⁰¹ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020, s. 17.

¹⁰² Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020, s. 33.

¹⁰³ Rozhodnutí BNETZ (německého národního regulačního orgánu) ze dne 30. září 2021 o uložení pokuty Energy Denmark A/S (Dánsko) ve výši 200 000 EUR a Optimax Energy GmbH (Německo) ve výši 175 000 EUR.

¹⁰⁴ Nařízení 2019/942 (přepracované znění nařízení o agentuře ACER), 37. bod odůvodnění.

¹⁰⁵ Budget and staffing needs for the Agency for the Cooperation of Energy Regulators (ACER) , PE 658.177, listopad 2020.

¹⁰⁶ Od září 2010 zadává agentura ACER výpočty platů a nároků zaměstnanců Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků a od září 2017 svěřila své účetnictví GŘ BUDG. Externě zajišťuje rovněž podporu, údržbu a vývoj informačních technologií, které zadává částečně externím dodavatelům (software a infrastruktura systému ARIS) a částečně Komisi (ABAC, ARES, SYSPER).

¹⁰⁷ Rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 ze dne 17. prosince 2020.

¹⁰⁸ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2020.

¹⁰⁹ Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2021, s. 84.

¹¹⁰ Nařízení (EU) 2019/942 (nařízení o agentuře ACER), 33. bod odůvodnění.

¹¹¹ OECD Recommendation of the Council on Regulatory Policy and Governance, 2012.

¹¹² OECD Recommendation of the Council on OECD Guidelines for Managing Conflict of Interest in the Public Service, 2003.

¹¹³ Článek 15 SFEU.

¹¹⁴ Čl. 14 odst. 2 nařízení 2019/942 (přepracované znění nařízení o agentuře ACER).

¹¹⁵ Článek 22 předchozího nařízení o elektřině a článek 66 nařízení o elektřině.

¹¹⁶ Nařízení (EU) 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), články 14, 15, 16. Podobná ustanovení lze nalézt v nařízeních o orgánech EBA a EIOPA.

¹¹⁷ Národní regulační orgány již například nemohou hlasovat v komisích o případech „porušení práva Unie“, které se týkají jich samotných (článek 41 nařízení o orgánu ESMA).

¹¹⁸ Rozhodnutí 02/2015 správní rady agentury ACER.

¹¹⁹ Viz také hodnocení třetího energetického balíčku ze strany Komise: SWD(2016) 412 final, oddíl 7.1.1.

¹²⁰ https://documents.acer.europa.eu/Official_documents/BoR/Meeting_Docs/A21-BoR-98-02.pdf.

¹²¹ Čistá přenosová kapacita představuje ex ante vypočtené maximální množství energie, které lze přenést propojovacím vedením v určitém směru, po odečtení spolehlivostní rezervy (tj. bezpečnostního faktoru).

¹²² https://surveys.acer.europa.eu/eusurvey/publication/ACERnotification.

¹²³ Rozhodnutí ředitele 2017-35 o zveřejňování informací o schůzích s organizacemi nebo osobami samostatně výdělečně činnými.

¹²⁴ Čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2019/942 a čl. 10 odst. 4 předchozího nařízení (ES) č. 713/2009.

¹²⁵ Například zpráva agentury ACER o využití příjmů z přetížení z roku 2020.

¹²⁶ Nebylo například zveřejněno žádné oficiální rozhodnutí ředitele o zřízení výboru pro nařízení REMIT.

¹²⁷ https://acer.europa.eu/the-agency/organisation-and-bodies/board-of-regulators/bor-official-documents.

¹²⁸ Například https://ec.europa.eu/energy/data-analysis/energy-union-indicators/scoreboard_cs.

¹²⁹ Zpráva o monitorování trhu – velkoobchodní trhy s elektřinou 2020, s. 15 (údaje pro tabulky i a ii).

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023

PDF	ISBN 978-92-847-9356-3	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/357376	QJ-AB-23-003-CS-N
HTML	ISBN 978-92-847-9328-0	ISSN 1977-5628	doi:10.2865/946112	QJ-AB-23-003-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2022

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné soukromé osoby, např. na obrázcích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je-li takové povolení získáno, zruší a nahradí výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv.

Software nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako jsou patenty, ochranné známky, zapsané průmyslové vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD týkající se opakovaného použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

PDF

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.