Prezentace výročních zpráv Evropského účetního dvora za rok 2022

Úvodní slovo předsedy

Výroční zpráva je klíčovým výstupem činnosti EÚD. Její zveřejnění vyžaduje společné úsilí a značné množství auditní a podpůrné práce. Letos jsme obdobně jako v předchozích letech dospěli k závěru, že účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci EU. Vydáváme čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky za rok 2022. Příjmy za rok 2022 byly legální, správné a nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

Dlouhodobý rozpočtový balíček EU zahrnuje víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–‍2027 v kombinaci s programem NextGenerationEU (NGEU). Ten je dočasným balíčkem na podporu oživení tvořeným dodatečnými prostředky financovanými vydáváním dluhopisů. Přibližně 90 % finančních prostředků NGEU připadá pak na Nástroj pro oživení a odolnost. Již druhým rokem předkládáme dva samostatné výroky o legalitě a správnosti výdajů za rok 2022: jeden o tradičním rozpočtu EU a druhý o Nástroji pro oživení a odolnost.

Pro rok 2022 se naše celková odhadovaná míra chyb ve výdajích rozpočtu EU zvýšila na 4,2 % (2021: 3,0 %). Proto vydáváme o výdajích záporný výrok. V hlavních oblastech výdajů, k nimž vydáváme zvláštní posouzení, je míra chyb významná (materiální). Výrazně se zvýšila u okruhu „Soudržnost, odolnost a hodnoty“, a to na 6,4 % (2021: 3,6 %). Míra chyb pro okruh „Přírodní zdroje“ je 2,2 % (2021: 1,8 %).

Rok 2022 byl druhým rokem provádění Nástroje pro oživení a odolnost a došlo v něm ke zvýšení objemu plateb, což nám umožnilo získat lepší obraz o tom, jak je nástroj prováděn. Ačkoli pokrok u tohoto nástroje byl pomalejší, než se očekávalo, 11 členských států obdrželo 13 grantových plateb v celkové výši 46,9 miliardy EUR. Kromě toho bylo zaúčtováno předběžné financování ve výši 6,8 miliardy EUR. V rámci našeho auditu jsme kontrolovali 244 z 274 milníků a všech 37 cílů souvisejících s 13 platbami provedenými v roce 2022.

Při posuzování jsme vycházeli zejména z podmínky stanovené v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost pro platby, tj. že milníky a cíle musí být nejprve uspokojivě splněny, ale posuzovali jsme rovněž soulad s hlavními podmínkami způsobilosti stanovenými v nařízení. Dospěli jsme k závěru, že 15 z 281 milníků a cílů, které jsme prověřovali, bylo ovlivněno problémy se správností. Buď nebyly uspokojivě splněny, nebo byla nezpůsobilá související opatření. Kromě toho se naše posouzení zabývá dopadem kvalitativních zjištění, jako jsou případy nevhodné koncepce opatření a na nich založených milníků nebo cílů, a také nedostatků v systémech členských států pro podávání zpráv a kontroly. Na základě kvantitativních i kvalitativních kritérií vydáváme k výdajům Nástroje pro oživení a odolnost pro rok 2022 výrok s výhradou.

Tento výrok s výhradou představuje výsledek našeho ročního auditu souladu s předpisy týkající se správnosti výdajů Nástroje pro oživení a odolnost. Posuzování správnosti je i nadále obtížné, neboť hodnocení kvalitativních výsledků s sebou nese nutnost učinit řadu závěrů, což může vést k rozdílným výkladům. Kromě toho se v rámci své auditní práce opakovaně setkáváme s milníky nebo cíli, které nejsou dostatečně konkrétně definovány, a je u nich proto obtížné posoudit, zda jich bylo dosaženo, či nikoli.

Je důležité poznamenat, že náš audit souladu s předpisy týkající se správnosti výdajů Nástroje pro oživení a odolnost je pouze jedním z aspektů komplexní práce, kterou při posuzování tohoto nového nástroje provádíme. Vypracovali jsme již řadu auditních zpráv, v nichž jsme poukázali na závažné nedostatky a obavy týkající se koncepce i provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Tyto zprávy budou doplněny dalšími jak už probíhajícími, tak plánovanými audity, které se budou týkat otázek, jakými jsou například čerpání prostředků, kontrolní systémy, digitální transformace nebo ekologická transformace. Až spojením výsledků veškeré této auditní činnosti budeme moci posoudit celkovou výkonnost Nástroje pro oživení a odolnost.

Vzhledem k tomu, že podle všeho začínáme překonávat krizi, u níž se chvílemi zdálo, že nikdy neskončí, stojí za zmínku také bezprecedentní povaha reakce EU, pokud jde o nástroje a iniciativy ve všech oblastech rozpočtu. Členské státy v současné době čerpají prostředky z několika nástrojů současně. Při uzavírání programů z období 2014–‍2020 musí začít také se zpožděným úkolem, jímž je provádění víceletého finančního rámce na období 2021–‍2027. Většina členských států nyní provádí financování z NGEU, u nějž ještě stále zbývá vyplatit značnou částku finančních prostředků.

Tlak na výdaje zároveň zvyšuje tlak na administrativní zdroje, a tudíž také riziko chyb. Navíc pokud se míra čerpání u fondů ve sdíleném řízení v letech 2024 a 2025 výrazně nezrychlí, riziko rušení přidělení prostředků na závazky se později v cyklu VFR exponenciálně zvýší.

Z našich zjištění za rok 2022 vyplývá, že musíme zachovat bdělost a že na všech úrovních jsou zapotřebí účinné kontroly, aby se zjistilo, jak jsou finanční prostředky EU vynakládány a zda je dosahováno zamýšlených výsledků. Budeme i nadále spolupracovat s ostatními orgány EU a členskými státy na zlepšení řízení finančních prostředků EU a dohledu nad nimi. Naším posláním je jako vždy posílit důvěru občanů zlepšením vyvozování odpovědnosti a transparentnosti ve všech oblastech činnosti EU, aby Unie mohla účinně reagovat na současné i budoucí výzvy.

Na závěr bych rád ocenil úsilí a odborné znalosti zaměstnanců EÚD. Jejich odhodlání a profesionalita mají zásadní význam nejen pro vypracování naší výroční zprávy, ale i pro budoucí činnost našeho orgánu.

Celkové výsledky

Hlavní zjištění

• Dospěli jsme k závěru, že účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz finanční situace EU.
• Příjmy za rok 2022 byly legální a správné a nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.
• Celkově byla odhadovaná míra chyb ve výdajích z rozpočtu EU významná (materiální) ve výši 4,2 % (2021: 3,0 %).
• V našem posouzení rizik uvádíme jako výdaje s vysokým rizikem ty výdaje EU, u nichž musí příjemci při předkládání žádostí o proplacení vynaložených nákladů často dodržovat složitá pravidla. Podíl výdajů s vysokým rizikem v našem kontrolovaném základním souboru se dále zvýšil a představoval podstatnou část výdajů: 66,0 % (2021: 63,2 %). Letos odhadujeme v této části našeho kontrolovaného základního souboru míru chyb na 6,0 % (2021: 4,7 %). Tato chyba je významná (materiální) s rozsáhlým dopadem, a výdajích z rozpočtu EU tedy vydáváme záporný výrok.
• Pokud jde o výdaje Nástroje pro oživení a odolnost, provedla Komise v roce 2022 celkem 13 grantových plateb členským státům, které zahrnovaly celkem 274 milníků a všech 37 cílů. Ke kvantitativnímu zjištění jsme dospěli u 11 plateb. Šest z těchto plateb bylo ve významném (materiálním) rozsahu zatíženo chybami, a k výdajům Nástroje pro oživení a odolnost proto vydáváme výrok s výhradou.
• Odhad chyb provedený Komisí (riziko při platbě), který byl zveřejněn ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2022, činí 1,9 %, což je výrazně pod naším rozpětím odhadované míry chyb. Omezení v kontrolách ex post prováděných Komisí a členskými státy v okruzích 1, 2 a 6 VFR ovlivňují riziko při platbě uvedené ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti, a tudíž i posouzení rizik provedené Komisí.
• V roce 2022 jsme Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nahlásili 14 případů (2021: 15 případů) podezření z podvodu, které jsme zjistili v průběhu kontroly výdajů za rok 2021 a na jejichž základě úřad OLAF již zahájil dvě vyšetřování. Šest z těchto případů jsme souběžně oznámili Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který zahájil tři vyšetřování. V průběhu kontroly výdajů za rok 2022 jsme zjistili 14 případů podezření z podvodu.
• Zbývající závazky z rozpočtu EU a grantového financování NGEU, které, nebudou‑li zrušeny, představují budoucí dluhy, dosáhly na konci roku 2022 rekordní výše 453 miliard EUR. Důvodem byly zejména nové závazky z NGEU spolu s novými závazky z fondů se sdíleným řízením na období 2021–‍2027.
• Dluh EU se v roce 2022 výrazně zvýšil na 344,3 miliardy EUR na konci roku (2021: 236,7 miliardy EUR), a to zejména kvůli novým výpůjčkám pro NGEU, evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a makrofinanční pomoc (MFA). Z těchto výpůjček představoval úrokové riziko pro rozpočet EU pouze nástroj NGEU. V roce 2022 činil zaplacený čistý úrok z výpůjček NGEU 0,5 miliardy EUR.
• Expozice rozpočtu EU sestávající ze závazků souvisejících s půjčkami vyplacenými prostřednictvím několika nástrojů financování a s podmíněnými závazky se zvýšila z 205 miliard EUR v roce 2021 na 248 miliard EUR v roce 2022. Důvodem byly zejména dodatečné půjčky z nástrojů NGEU a SURE poskytnuté členským státům a půjčky makrofinanční pomoci poskytnuté Ukrajině. Na konci roku 2022 bylo navíc poskytnuto dalších 126 miliard EUR ve formě půjček, které již byly poskytnuty, ale dosud nebyly vyplaceny. Expozice rozpočtu EU se proto bude i nadále zvyšovat.
• Expozice rozpočtu EU vůči Ukrajině se v roce 2022 oproti roku 2021 více než zdvojnásobila (ze 7 miliard EUR na 16 miliard EUR). Schválením dalších 18 miliard EUR na nástroj makrofinanční pomoci+ na konci roku 2022 se tato expozice pro budoucí rozpočty výrazně zvýší.

Úplné znění našich výročních zpráv za rok 2022 o rozpočtu EU a o činnostech financovaných devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu je k dispozici na našich internetových stránkách (eca.europa.eu).

Co jsme kontrolovali

Rozpočet EU na rok 2022 v číslech

Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočet EU v rámci dlouhodobého rozpočtu dohodnutého na období několika let (tzv. víceletý finanční rámec neboli VFR). V roce 2022 činily výdaje z rozpočtu EU celkem 196,0 miliardy EUR, což odpovídá 2,5 % celkových výdajů vládních institucí členských států EU a 1,3 % jejich hrubého národního důchodu.

V květnu 2020 přijala Rada Evropské unie nástroj NGEU, dočasný nástroj, který byl zřízen v reakci na socioekonomický dopad pandemie COVID‑19 a je financován vydáváním dluhopisů. Přibližně 90 % finančních prostředků NGEU připadá na Nástroj pro oživení a odolnost. V roce 2022 činily výdaje na nevratnou podporu z Nástroje pro oživení a odolnost (granty) 47,2 miliardy EUR.

Při zohlednění výdajů Nástroje pro oživení a odolnost činily platby z EU v roce 2022 celkem 243,3 miliardy EUR.

Odkud tyto prostředky pocházejí?

Celkově činily příjmy za rok 2022 částku 245,3 miliardy EUR. Největší podíl rozpočtu EU je financován částkami, kterými členské státy přispívají v poměru ke svému hrubému národnímu důchodu (103,9 miliardy EUR). Další zdroje zahrnují cla (25,9 miliardy EUR), příspěvek založený na dani z přidané hodnoty vybrané členskými státy (19,7 miliardy EUR), příspěvek založený na nerecyklovaných plastových obalových odpadech (6,3 miliardy EUR) a další příjmy (6,4 miliardy EUR). Dodatečné příjmy v roce 2022 činily 83,1 miliardy EUR. Tvoří je 62,2 miliardy EUR vnějších účelově vázaných příjmů na rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace (NGEU) a 20,9 miliardy EUR příspěvků a náhrad vyplývajících z dohod a programů EU.

Na co se tyto prostředky vynakládají?

Výdaje z rozpočtu EU směřují do mnoha různých oblastí, jak ukazuje obrázek 1.

Přibližně tři čtvrtiny rozpočtu jsou vynakládány v rámci tzv. „sdíleného řízení“. U této metody plnění rozpočtu členské státy rozdělují finanční prostředky, vybírají projekty a řídí výdaje EU, přičemž konečnou odpovědnost nese i nadále Komise. Tak je tomu například u okruhů VFR „Přírodní zdroje a životní prostředí“ a „Soudržnost, odolnost a hodnoty“.

Z výdajů Nástroje pro oživení a odolnost jsou financovány investice a reformy v oblastech politiky s významem pro celou EU, které jsou strukturovány do šesti pilířů (viz obrázek 2).

Členské státy tyto reformy a investice určí předem ve svých národních plánech pro oživení a odolnost a Komise jim následně vyplácí prostředky za dosažení souvisejících milníků a cílů.

Čím jsme se zabývali?

Každoročně provádíme audit příjmů a výdajů EU a zkoumáme, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda jsou související příjmové a výdajové operace v souladu s platnými pravidly EU a členských států. Prověřujeme výdaje v okamžiku, kdy koneční příjemci finančních prostředků EU provedli činnosti nebo jim vznikly náklady, nebo v případě výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost v okamžiku, kdy členské státy zažádají o platbu za dosažení svých předem stanovených milníků nebo cílů, a v okamžiku, kdy Komise výdaje schválí. V praxi to znamená, že náš kontrolovaný základní soubor operací obsahuje průběžné a konečné platby. Zálohové platby provedené v roce 2022 jsme neprověřovali, pokud nebyly během roku také vyúčtovány.

Náš kontrolovaný základní soubor za rok 2022 pro testování příjmů měl hodnotu 245,3 miliardy EUR. Hodnota našeho základního souboru pro testování výdajů činila celkem 220,5 miliardy EUR. Při formulaci svých výroků jsme vycházeli ze samostatných kontrolovaných základních souborů pro audit výdajů z rozpočtu EU (166,8 miliardy EUR) a výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost (53,7 miliardy EUR).

Co jsme zjistili

Naše prohlášení o věrohodnosti týkající se rozpočtu EU

V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) předkládáme Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti konsolidované účetní závěrky EU a legality a správnosti operací. To je ústřední prvek naší výroční zprávy.

Nástroj pro oživení a odolnost je dočasným nástrojem realizovaným a financovaným způsobem, který se zásadně liší od výdajů z rozpočtu EU. Zatímco příjemci výdajů z rozpočtu EU jsou placeni za to, že provedli určité činnosti, nebo se jim proplácejí vzniklé náklady, v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou členským státům vypláceny prostředky za uspokojivé dosažení předem stanovených milníků nebo cílů. U Nástroje pro oživení a odolnost jsme proto zkoumali, zda bylo uspokojivě dosaženo předem stanovených milníků nebo cílů a zda byly splněny horizontální podmínky způsobilosti. Předkládáme proto dva samostatné výroky o legalitě a správnosti výdajů: jeden pro výdaje z rozpočtu EU a druhý pro výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost.

Účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz

Účetní závěrka EU za rok 2022 EU zobrazuje věrně ve všech významných (materiálních) ohledech finanční výsledky EU a její aktiva a pasiva na konci roku v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor.

Můžeme tudíž vydat čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky, jak činíme každoročně již od roku 2007.

Rozvaha EU obsahuje závazek týkající se důchodů a jiných zaměstnaneckých požitků v hodnotě 80,6 miliardy EUR ke konci roku 2022 (2021: 122,5 miliardy EUR). Snížení důchodového závazku v roce 2022 bylo způsobeno zejména tím, že se zvýšila nominální diskontní sazba, která odráží zvýšení globálních úrokových sazeb.

Dne 1. února 2020 přestalo být Spojené království členským státem EU. K rozvahovému dni byla v účetní závěrce EU vykázána čistá pohledávka za Spojeným královstvím ve výši 23,9 miliardy EUR (2021: 41,8 miliardy EUR) na základě vzájemných závazků vymezených v dohodě o vystoupení.

Dopad ruské invaze na úvěry a granty vůči Ukrajině v účetní závěrce EU byl posouzen a řádně zaúčtován a zveřejněn v souladu s požadavkem účetních pravidel.

Vydáváme čistý výrok o příjmech

Dospěli jsme k závěru, že příjmy nejsou ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami. Systémy pro řízení příjmů, které jsme prověřovali, byly obecně účinné.

Vydáváme záporný výrok o výdajích z rozpočtu EU

Chybu definujeme jako peněžní částku, která neměla být z rozpočtu EU vyplacena. K chybám dochází, když finanční prostředky nejsou použity v souladu s platnými předpisy, a nejsou tedy ve shodě s tím, čeho Rada a Parlament pomocí příslušných právních předpisů EU chtěly dosáhnout, nebo když nejsou použity v souladu s konkrétními vnitrostátními pravidly.

U výdajů z rozpočtu EU odhadujeme, že míra chyb se pohybuje v intervalu 3,1 % až 5,3 %. Střed tohoto rozpětí, dříve známý jako „nejpravděpodobnější chyba“, se ve srovnání s minulým rokem zvýšil z 3,0 % na 4,2 % – viz obrázek 3.

Více než polovina našeho kontrolovaného základního souboru je opět zatížena významnou (materiální) mírou chyb

V roce 2022 představovaly výdaje s vysokým rizikem 66,0 % našeho kontrolovaného základního souboru, což představuje nárůst z 63,2 % v předchozím roce. Znovu jsme zjistili, že výdaje s nízkým rizikem nejsou ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami, ale že výdaje s vysokým rizikem jsou i nadále zatíženy významnou (materiální) mírou chyb, a že tudíž způsob vyplácení finančních prostředků má dopad na riziko chyb. Míru chyb u výdajů s vysokým rizikem odhadujeme na 6,0 % (2021: 4,7 %) (viz obrázek 4).

K míře chyb přispěla nejvíce oblast „Soudržnost, odolnost a hodnoty“, následovaná oblastmi „Přírodní zdroje a životní prostředí“, „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ a „Sousedství a svět“ (viz obrázek 5).

Nejvíce k odhadované míře chyb u výdajů s vysokým rizikem i nadále přispívají chyby ve způsobilosti. Nárůst v odhadované míře chyb pro oblast „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ nevykazuje žádný zeměpisný vzorec. Došlo však k nárůstu konkrétních typů chyb, jako jsou nezpůsobilé náklady a nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Srovnání našich odhadů míry chyb s odhady Komise

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti, za kterou odpovídá sbor komisařů, shrnuje klíčové informace z výročních zpráv o činnosti v oblasti vnitřní kontroly a finančního řízení. Zahrnuje riziko při platbě, což je odhad Komise týkající se částky, která byla vyplacena, aniž by byla v souladu s platnými pravidly. Údaj Komise pro riziko při platbě za rok 2022 činí 1,9 %, což je pod námi odhadovanou mírou chyb 4,2 % (2021: 3,0 %) a pod naším rozpětím, tedy mezi 3,1 % a 5,3 %.

Stejně jako naše odhadovaná míra chyb ani odhad Komise nezahrnuje výdaje z Nástroje pro oživení a odolnost, u nichž zveřejňuje výsledky kontrol samostatně na základě kvalitativního posouzení. Výroční zpráva o činnosti každého generálního ředitelství Komise (GŘ) dále obsahuje prohlášení, v němž generální ředitel poskytuje ujištění, že zpráva prezentuje finanční informace řádným způsobem a že operace, za něž odpovídá, jsou legální a správné. Za tímto účelem poskytla všechna generální ředitelství odhady rizika při platbě ve svých výdajích, s výjimkou Nástroje pro oživení a odolnost, u něhož Komise posuzuje výsledky kontrol na základě kombinace výsledků auditů a kontrol členských států a svých vlastních auditů a kontrol.

U každého okruhu víceletého finančního rámce, kde předkládáme zvláštní posouzení, jsme porovnali riziko Komise při platbě za rok 2022 s naší odhadovanou mírou chyb. Ze srovnání vyplývá, že údaje Komise jsou pod našimi odhady u tří oblastí politiky. Zjistili jsme, že pokud jde o „Jednotný trh, inovace a digitální agendu“, odhad Komise týkající se rizika při platbě ve výši 1,5 % byl v dolní polovině našeho rozpětí, pod naší odhadovanou mírou chyb. U „Soudržnosti, odolnosti a hodnot“ činil odhad Komise 2,6 %, což je výrazně pod naším rozpětím pro odhadovanou míru chyb, a pro „Přírodní zdroje a životní prostředí“ byl odhad Komise týkající se rizika při platbě (1,7 %) v dolní polovině našeho rozpětí, což je pod naší odhadovanou mírou chyb.

Ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti předkládá Komise své celkové posouzení rizik ročních výdajů za rok 2022 s cílem určit vysoce rizikové oblasti a zaměřit opatření na ně. Komise odhaduje, že riziko je nízké u 63 % výdajů, střední u 12 % a vysoké u 25 %. Naše práce však odhalila omezení v kontrolách Komise ex post, která ve svém souhrnu mají dopad na spolehlivost posouzení rizik prováděného Komisí.

O výdajích Nástroje pro oživení a odolnost vydáváme výrok s výhradou

Z celkových důkazních informací, které jsme získali z naší auditní práce, vyplývá, že k 11 ze 13 plateb z Nástroje pro oživení a odolnost (a souvisejícímu zúčtování předběžného financování) se vztahovala kvantitativní zjištění. Šest z těchto plateb bylo ve významném (materiálním) rozsahu zatíženo chybami. Nalezli jsme rovněž případy nevhodné koncepce milníků nebo cílů a problémy se spolehlivostí informací, které členské státy uvedly ve svých prohlášeních řídicích subjektů.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o hlavních zjištěních jsou uvedeny v kapitole 1 a kapitole 10 naší výroční zprávy za rok 2022. Plné znění výroční zprávy je k dispozici na našich internetových stránkách (eca.europa.eu).

Podrobnější pohled na naše výsledky

Rozpočtové a finanční řízení

Při plnění rozpočtu EU bylo dosaženo vysoké míry závazků i plateb

Rok 2022 byl druhým rokem VFR na období 2021–‍2027. Obrázek 6 ukazuje celkové dostupné výdaje z rozpočtu EU včetně grantů NGEU.

V roce 2022 byla většina prostředků na závazky vyčerpána

Rozpočtový orgán schválil původní rozpočet prostředků na závazky ve výši 169,5 miliardy EUR. Během roku 2022 byl rozpočet pětkrát opraven a výsledkem byl konečný rozpočet ve výši 182,2 miliardy EUR přesahující strop VFR ve výši 179,8 miliardy EUR. Bylo to možné díky využití zvláštních nástrojů, jako je nástroj pružnosti, rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech. V konečném rozpočtu byla během roku 2022 na závazky přidělena celková částka 179,4 miliardy EUR, takže bylo vyčerpáno více než 98 % disponibilní částky.

Konečné prostředky na platby byly vyčerpány téměř v plném rozsahu

Původní rozpočet prostředků na platby byl stanoven ve výši 170,6 miliardy EUR. Nakonec byl snížen na 170,0 miliardy EUR. Došlo k dodatečným platebním potřebám, které vyplývaly z ruské útočné války proti Ukrajině a také z vysoké inflace a zvyšujících se cen energií. Bylo využito 167,3 miliardy EUR z dostupných 170,0 miliardy EUR prostředků na platby v rozpočtu EU. Viz obrázek 7.

S přihlédnutím k dodatečným platbám z účelově vázaných příjmů ve výši 71,8 miliardy EUR a prostředkům ve výši 4,2 miliardy EUR přeneseným z roku 2021 činily celkové platby v roce 2022 částku 243,3 miliardy EUR. Čerpání rozpočtu na platby tak dosáhlo 93 % všech prostředků na platby ve výši 261,3 miliardy EUR.

Čerpání z fondů ESI na období 2014–‍2020 v roce 2022 pokračovalo, avšak pomaleji než v letech 2021 a 2020

Platby z evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI), s výjimkou zdrojů NGEU, dosáhly částky 64,9 miliardy EUR, což je nižší částka než v roce 2021 (75,1 miliardy EUR) a 2020 (72,0 miliardy EUR). Na konci roku 2022 činily všechny platby na operační programy fondů ESI na období 2014–‍2020 celkem 396,1 miliardy EUR z celkového přídělu ve výši 492,6 miliardy EUR (80,4 %). V čerpání fondů ESI jsou mezi členskými státy značné rozdíly (viz obrázek 8).

Komise přijala závazky k většímu objemu prostředků z fondů ve sdíleném řízení na období 2021–‍2027 podle nařízení o společných ustanoveních, avšak zpožděné schvalování programů členských států vedlo k nízkému objemu plateb

Na začátku nového VFR se uskutečnil přechod od fondů ESI na období 2014–‍2020 k fondům ve sdíleném řízení na období 2021–‍2027. V případě těchto fondů ve sdíleném řízení přijaly členské státy v roce 2022 závazky k 65,4 miliardy EUR, tj. k 90 % disponibilních prostředků na závazky (v roce 2021 přijaly závazky jen k 2 % dostupné částky 50,1 miliardy EUR).

Různé nástroje financování EU byly použity jako reakce na mimořádné události

V roce 2022 byly různé nástroje financování EU použity jako naléhavá reakce na mimořádné události. Byla zavedena nová opatření v oblasti flexibility, která měla orgánům členských států pomoci vyrovnat se s pandemii COVID‑19, ruskou útočnou válku proti Ukrajině a energetickou krizi. Viz obrázek 9.

Provádění NGEU se v roce 2022 zrychlilo, avšak pokrok byl pomalejší, než se čekalo

Přijímání závazků z nástroje NGEU se v roce 2022 zrychlilo a jejich objem se zvýšil na 306,0 miliardy EUR na konci roku (2021: 143,5 miliardy EUR). Členské státy budou muset přijmout závazky ke zbývajícím 115,1 miliardám EUR v roce 2023, protože později to již nebude možné. V roce 2022 obdržely členské státy z Nástroje pro oživení a odolnost grantové platby ve výši 47,1 miliardy EUR (2021: 46,4 miliardy EUR). Ačkoli zde došlo k mírnému zvýšení oproti roku 2021, bylo to méně než částka 63,0 miliardy EUR, kterou předpokládala Komise. Platby v roce 2022 se však téměř zcela týkaly plnění milníků a cílů, zatímco v roce 2021 především předběžného financování. Viz obrázek 10.

Zbývající závazky z rozpočtu EU a financování grantů z nástroje NGEU dosáhly rekordní výše 453 miliard EUR

Zbývající závazky z rozpočtu EU a grantového financování NGEU, které, nebudou‑li zrušeny, představují budoucí dluhy, dosáhly na konci roku 2022 rekordní výše 453 miliard EUR. To bylo hlavně výsledkem zvýšených závazků během druhého roku provádění NGEU a také zahájeného provádění prostředků ve sdíleném řízení v období 2021–‍2027. Komise uvádí, že po dalším zvýšení na přibližně 460 miliard EUR v roce 2023 by se zbývající závazky měly v letech 2024 až 2026 snížit, a to zejména proto, že po roce 2023 se nepřijímají žádné nové závazky k prostředkům z nástroje NGEU. Viz obrázek 11.

Rizika a výzvy

Výpůjční náklady na dluh EU se výrazně zvýšily

Dluh EU – konkrétně výpůjčky na trzích pro NGEU, nástroj SURE, makrofinanční pomoc, EFSM, podporu platební bilance a Euratom – se v roce 2022 zvýšil na 344,3 miliardy EUR na konci roku (2021: 236,7 miliardy EUR), a to hlavně kvůli novým výpůjčkám pro NGEU, SURE a makrofinanční pomoc. Obrázek 12 znázorňuje splatnost a efektivní úrokovou míru výpůjček.

Z těchto výpůjček představoval úrokové riziko pro rozpočet EU pouze nástroj NGEU. V roce 2022 kvůli rostoucím tržním úrokovým sazbám se náklady na nové financování NGEU zvýšily z 0,14 % v druhé polovině roku 2021 na 2,60 % v druhé polovině roku 2022. V roce 2022 činil zaplacený čistý úrok z výpůjčky NGEU 0,5 miliardy EUR.

Celková expozice rozpočtu EU byla vyšší než v roce 2021

Celková expozice rozpočtu EU na konci roku 2022 činila 248,3 miliardy EUR, což představovalo zvýšení oproti 204,9 miliardy EUR v roce in 2021. Zvýšení souviselo zejména s výpůjčkami pro dodatečné půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 27,2 miliardy EUR a ze SURE ve výši 8,7 miliardy EUR (2021: 18,0 miliardy EUR a 89,7 miliardy EUR, v uvedeném pořadí) poskytnuté členským státům a s půjčkami makrofinanční pomoci ve prospěch Ukrajiny ve výši 7,2 miliardy EUR. Obrázek 13 ukazuje rozdělení expozice podle druhu jejího zdroje a krytí rizika.

Riziko expozice rozpočtu EU částečně zmírňují záruky poskytnuté členskými státy a záruky ze společného rezervního fondu. Částky spravované ve společném rezervním fondu se zvýšily z 12,3 miliardy EUR v roce 2021 na 14,4 miliardy v roce 2022.

Útočná válka Ruska proti Ukrajině zvyšuje finanční rizika pro budoucí rozpočty EU

Expozice rozpočtu EU vůči Ukrajině se v roce 2022 oproti roku 2021 více než zdvojnásobila (ze 7 miliard EUR na 16 miliard EUR). Schválením dalších 18 miliard EUR na makrofinanční pomoc+ na konci roku 2022 se tato expozice pro budoucí rozpočty výrazně zvýší. Navíc vzhledem k tomu, že těchto dalších 18 miliard EUR nevyžaduje tvorbu žádných rezerv, riziko pro budoucí rozpočty EU ještě narůstá. Veškeré související ztráty bude třeba pokrýt z budoucích rozpočtů EU nebo z rozpočtového „manévrovacího prostoru“ mezi stropem VFR a stropem vlastních zdrojů. Viz obrázek 14.

Souběžné a opožděné provádění několika nástrojů zvyšuje riziko, že členské státy přijdou o financování

Členské státy v současné době čerpají prostředky z několika nástrojů současně: zbývajících programů fondů ESI z VFR na období 2014–‍2020, fondů ve sdíleném řízení na období 2021–‍2027 podle nařízení o společných ustanoveních a Nástroje pro oživení a odolnost. Vedle toho musí členské státy pokračovat v opatřeních zavedených v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině. Většina členských států začala přidělovat finanční zdroje podle nařízení o společných ustanoveních z fondů ve sdíleném řízení na období 2021–‍2027 na projekty až od konce roku 2022, protože se zpozdilo schvalování právních předpisů a následně i dohod o partnerství a programů. Pokud se čerpání finančních prostředků ve sdíleném řízení v letech 2024 a 2025 výrazně nezrychlí, riziko rušení přidělení prostředků na závazky se později v daném období exponenciálně zvýší. Viz obrázek 15.

Vysoká inflace má dopad na rozpočet EU

Vysoká inflace ovlivňuje rozpočet EU několika způsoby. Vzhledem k tomu, že je rozpočet EU každoročně upravován pevně stanoveným deflátorem ve výši 2 %, snižuje se jeho kupní síla o rozdíl mezi tímto údajem a průměrnou mírou inflace. Na základě prognózy Komise týkající se inflace odhadujeme, že rozpočet EU by mohl do roku 2023 ztratit téměř 10 % své kupní síly. Vysoká inflace zvyšuje zejména fixní náklady, jako jsou správní náklady a náklady na financování. Ovlivňuje rovněž podíl příjmů z různých zdrojů. Viz obrázek 16.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme, aby:

• jelikož objem zbývajících závazků, které čekají na platby z budoucích rozpočtů EU, je vysoký, určila způsoby, jak pomoci členským státům urychlit čerpání finančních prostředků EU, zejména z fondů ve sdíleném řízení podle nařízení o společných ustanoveních, a současně dodržovat řádné finanční řízení,
• posoudila, jaký dopad bude mít vysoká míra inflace pokračující během několika let na rozpočet EU, a určila nástroje ke zmírnění hlavních rizik, které z toho plynou. V této souvislosti by Komise měla chránit schopnost rozpočtu EU plnit příslušné právní a smluvní závazky, jako jsou rostoucí náklady na financování,
• jelikož expozice rozpočtu EU plynoucí z výpůjček na dodatečné platební potřeby, jako jsou potřeby vyvolané pandemií COVID‑19 a ruskou útočnou válkou proti Ukrajině, a také z rozpočtových záruk, roste, přijala veškerá vhodná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby její nástroje zmírňující rizika, jako je společný rezervní fond, měly dostatečnou kapacitu, a měla by zveřejnit svůj odhad celkové roční expozice.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu o rozpočtovém a finančním řízení jsou uvedeny v kapitole 2 naší výroční zprávy za rok 2022.

Rozpočet EU a dosahování výsledků

Každoročně analyzujeme řadu aspektů souvisejících s výkonností, tedy s výsledky, jichž bylo dosaženo pomocí rozpočtu EU, který plní Komise ve spolupráci s členskými státy. Letos jsou součástí naší analýzy:

• výsledky a klíčová sdělení z našich zvláštních zpráv o výkonnosti za rok 2022, jakož i související informace od Komise a rozpočtových a legislativních orgánů (Evropského parlamentu a Rady Evropské unie),
• provádění doporučení, která jsme předložili v naší zprávě o výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019,
• provádění doporučení, která jsme předložili v našich zvláštních zprávách zveřejněných v roce 2019.

Klíčová sdělení z našich zvláštních zpráv z roku 2022 o výkonnosti

Ve zvláštních zprávách se zabýváme tím, nakolik jsou při plnění rozpočtu EU uplatňovány zásady řádného finančního řízení. V roce 2022 jsme zveřejnili 28 zvláštních zpráv a přezkumů, které se zabývají mnoha výzvami, jimž EU čelí v různých výdajových oblastech a politikách. Naše kontrolované subjekty mají právo reagovat na naše připomínky. Naše zvláštní zprávy z roku 2022 obsahovaly 214 doporučení k široké škále témat, která byla určena v převážné míře Komisi, z nichž bylo 91 % přijato v plném rozsahu. Byly zaměřeny na pět strategických oblastí: reakci EU na pandemii COVID‑19, konkurenceschopnost EU, odolnost a evropské hodnoty, změnu klimatu, životní prostředí a přírodní zdroje a fiskální politiky a veřejné finance (viz tabulka 1).

Kontrola opatření přijatých v návaznosti na doporučení, která jsme předložili ve zprávě o výkonnosti rozpočtu EU – stav ke konci roku 2019

Naše zpráva o výkonnosti rozpočtu EU za rozpočtový rok 2019 obsahovala pět doporučení, která byla určena Komisi a Komise je přijala. Komisi bylo doporučeno, aby podávala zprávy o výkonnosti výdajových programů EU v rámci víceletého finančního rámce po celou dobu provádění plateb (plně provedeno), zvýšila spolehlivost informací o výkonnosti (provedeno v některých ohledech), zajistila šíření poznatků získaných na základě kontrol, které provádí Výbor pro kontrolu regulace (plně provedeno), lépe vysvětlila, jak jsou stanovovány cíle a ukazatele, a zlepšila několik aspektů svých zpráv o výkonnosti (provedeno v některých ohledech).

Kontrola opatření v návaznosti na doporučení ve zvláštních zprávách za rok 2019

Každoročně přezkoumáváme, do jaké míry kontrolované subjekty realizovaly naše doporučení tři roky poté, co jsme je vydali. Letos jsme analyzovali 213 doporučení z 22 zvláštních zpráv, které jsme zveřejnili v roce 2019 a kterých bylo celkově 25. Z těchto doporučení bylo 179 určeno Komisi. Zbývajících 34 doporučení bylo určeno Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie a Evropské radě, Agentuře Evropské unie pro otázky azylu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž („Frontex“). Zjistili jsme, že:

• podíl doporučení, která kontrolované subjekty přijaly v plném rozsahu, se mírně snížil z 83 % na 79 %,
• podíl doporučení provedených v plném rozsahu nebo ve většině ohledů se také mírně snížil ze 75 % na 70 %,
• 73 % doporučení určených Komisi bylo provedeno v plném rozsahu nebo ve většině ohledů,
• 56 % doporučení určených jiným kontrolovaným subjektům bylo provedeno v plném rozsahu nebo ve většině ohledů,
• podíl doporučení provedených včas se snížil z 60 % v minulém roce na 38 %, přičemž kontrolované subjekty uváděly jako hlavní důvod zpoždění pandemii COVID‑19,
• mezi mírou provedení a mírou přijetí doporučení auditu kontrolovanými subjekty existuje korelace.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu oblasti „Rozpočet EU a dosahování výsledků“ jsou uvedeny v kapitole 3 naší výroční zprávy za rok 2022.

Příjmy

245,3 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit se týkal příjmové strany rozpočtu EU, z níž se financují výdaje Evropské unie. Zkoumali jsme vybrané klíčové kontrolní systémy pro řízení vlastních zdrojů a vzorek 65 příjmových operací.

V roce 2022 připadalo na příspěvky od členských států stanovené na základě hrubého národního důchodu (HND) 42,3 % příjmů EU, příjmy odvozené z daně z přidané hodnoty (DPH) činily 8,0 %. Tyto příspěvky se vyčíslují na základě makroekonomických statistik a odhadů poskytnutých členskými státy.

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), sestávající z dovozních cel vybíraných správními orgány členských států jménem EU, přispěly k příjmům EU dalšími 10,6 %.

Vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů představoval 2,6 % příjmů EU. Vypočítává se uplatněním jednotné sazby na hmotnost plastových obalových odpadů vyprodukovaných v každém členském státě.

Vnější účelově vázané příjmy, které se většinou týkají částek vypůjčených za účelem poskytnutí nevratné finanční podpory členským státům v rámci NGEU, představovaly 25,4 % příjmů EU.

EU má příjmy i z dalších zdrojů. Nejvýznamnější položkou těchto příjmů jsou příspěvky a náhrady plynoucí z dohod a programů Unie (8,5 % příjmů EU).

Co jsme zjistili

Z celkových důkazních informací vyplývá, že míra chyb v příjmových operacích nebyla významná (materiální). Systémy pro řízení příjmů, které jsme prověřovali, byly obecně účinné. Některé z hlavních vnitřních kontrol TVZ, které jsme posuzovali v některých členských státech, a správa odpisů TVZ, výhrad k DPH a otevřených případů týkajících se TVZ v Komisi byly však jen částečně účinné.

Zjistili jsme zpoždění ze strany Komise při přehodnocení případů odpisu celního dluhu, které nepodléhají lhůtám stanoveným v předpisech. Některé z těchto žádostí čekají na odpověď od roku 2015. Zjistili jsme také, že se mírně snížil počet výhrad k DPH a otevřených případů týkajících se tradičních vlastních zdrojů, a že se mírně snížily nedostatky v jejich řízení.

Jak jsme uvedli v nedávné zvláštní zprávě o HND, rizika při sestavování údajů Komise celkově dobře pokryla svým ověřováním, mohla však lépe stanovit priority svých opatření. Tato zvláštní zpráva uvádí doporučení, jak cyklus ověřování HND počínaje rokem 2025 zlepšit.

Rovněž jsme dospěli k závěru, že provádění vybraných opatření v akčním plánu Komise v celní oblasti, která mají přispět ke snížení výpadku cel, se dále zpozdilo. Tento nedostatek nemá na náš výrok o příjmech vliv, neboť se netýká operací, na nichž se zakládá účetní závěrka, nýbrž rizika, že TVZ jsou neúplné.

Informace o správnosti ve výročních zprávách o činnosti za rok 2022 zveřejněných GŘ BUDG a Eurostatem naše připomínky a závěry obecně potvrzují.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme, aby:

• přezkoumala své postupy pro řešení případů neuplatňování směrnice o DPH, které by mohly mít dopad na rozpočet EU, a to:
  • systematickým monitorováním včasnosti různých kroků obou řízení o nesplnění povinnosti a dalších donucovacích opatření, jejichž cílem je zajistit dodržování předpisů, a přijetím včasných opatření, která zabrání nadměrným zpožděním,
  • posouzením toho, zda má nesoulad s dopadem na vlastní zdroj odvozený z DPH zjištěný v jednom členském státě průřezovou povahu, a může se tedy vztahovat i na jiné členské státy,
  • přijetím včasných opatření, případně stanovením průřezových výhrad, které zajistí správné úhrady národních příspěvků založených na DPH do rozpočtu EU,
• bez odkladu dokončila opětovné posouzení žádostí členských států (které obdržela do května 2022, na něž se tedy nevztahují lhůty dané předpisy), v nichž státy vyjadřují nesouhlas s původním posouzení případů odpisů TVZ Komisí.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu příjmů EU jsou uvedeny v kapitole 4 naší výroční zprávy za rok 2022.

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

Celkem: 17,3 miliardy EUR (okruh 1 VFR)

Co jsme kontrolovali

Programy financované v rámci okruhu „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ jsou různorodé a jejich cílem je financovat projety, které mimo jiné přispívají k výzkumu a inovacím, rozvoji transevropských dopravních sítí, sektoru komunikací, energetice, digitální transformaci a jednotnému trhu a politice pro oblast vesmíru. Hlavním programem v oblasti výzkumu a inovací je i nadále Horizont 2020, neboť na jeho nástupnický program Horizont Evropa zatím stále připadá jen velmi malá část našeho kontrolovaného základního souboru za rok 2022. V rámci tohoto okruhu VFR jsou financovány i velké infrastrukturní projekty, jako je Nástroj pro propojení Evropy, vesmírné programy jako Galileo, evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a evropský program monitorování Země Copernicus. Jeho součástí je rovněž fond InvestEU, který společně s programem Horizont Evropa může využívat dodatečné financování z nástroje NGEU.

V roce 2022 byla předmětem auditu v této oblasti částka ve výši 17,3 miliard EUR. Většinu výdajů řídí přímo Komise (GŘ pro výzkum a inovace (GŘ RTD), GŘ pro obranný průmysl a vesmír (GŘ DEFIS)), včetně řízení prováděného prostřednictvím výkonných agentur, a výdaje mají podobu grantů poskytovaných příjemcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří se projektů účastní. Komise poskytuje příjemcům po podpisu grantové dohody předběžné financování a následně proplácí náklady financované EU po odečtení předběžného financování. U vesmírných programů se většinou uplatňuje nepřímé řízení na základě pověřovacích dohod a dohod o přiznání příspěvku uzavřených Komisí a specializovanými prováděcími subjekty (jako například Evropskou kosmickou agenturou a Agenturou EU pro kosmický program). Finanční nástroje InvestEU provádí především Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond, které zase využívají finančních zprostředkovatelů.

Co jsme zjistili

Celkově odhadujeme, že míra chyb v oblasti „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ je významná (materiální). Ze 127 operací v roce 2022, jež jsme prověřovali, bylo 43 (34 %) zatíženo chybami.

Výdaje v rámci programu Horizont 2020 jsou i nadále vysoce rizikové a jsou hlavním zdrojem odhalených chyb. U 35 z 92 operací v oblasti výzkumu a inovací ve vzorku jsme zjistili vyčíslitelné chyby v důsledku nezpůsobilých nákladů. Představuje to 98 % námi odhadované míry chyb v tomto okruhu v roce 2022.

V případě ostatních programů a činností jsme zjistili vyčíslitelné chyby u jedné z 35 operací ve vzorku. Týkala se nesprávnosti v zadávacím řízení jednoho projektu Nástroje pro propojení Evropy.

Pravidla pro vykazování osobních nákladů v rámci programu Horizont 2020 zůstávají nadále složitá. Ze 35 operací zatížených vyčíslitelnými chybami v našem vzorku operací z oblasti výzkumu nebyla u 25 operací metodika výpočtu osobních nákladů uplatněna správně. Další chyby v souvislosti s osobními náklady zahrnovaly nesprávný výpočet hodinových sazeb, nedostatky ve vykazování pracovní doby a porušení pravidla dvojího stropu. Zjistili jsme také chyby související s nezpůsobilými subdodávkami a přímými náklady.

Jednou ze strategií, jak povzbudit evropský výzkum, je zvýšit účast soukromého sektoru. Malé a střední podniky a noví účastníci jsou však náchylní k chybám. Malé a střední podniky se na našem auditním vzorku podílely 11 % (14 ze 127 operací), ale připadalo na ně 29 % odhadované míry chyb. Vyčíslitelné chyby zjištěné ve výkazech nákladů tří nových účastníků ze soukromého sektoru navíc představovaly téměř polovinu odhadované míry chyb.

Postupy Komise pro financování výzkumu jednorázovými částkami

Cílem financování výzkumu pomocí jednorázových částek, u nichž jsou platby založeny na provedených činnostech namísto na vzniklých nákladech, je snížit administrativní zátěž příjemců, a tím i míru chyb. Jednorázové částky se testovaly v rámci programu Horizont v letech 2018 až 2020.

Pro rok 2022 jsme přezkoumali postupy a pokyny Komise týkající se výzkumných grantů financovaných jednorázovými částkami a zkoumali jsme příslušné dokumenty Komise týkající se jednorázových příspěvků, zejména rozhodnutí o jednorázových částkách. Prověřovali jsme také postup použitý ke stanovení konečného rozpočtu deseti grantů financovaných jednorázovými částkami s rozpočty v rozmezí od 0,5 milionu EUR do 11 milionů EUR. Zaměřili jsme se při tom na posouzení vypracovaná externími hodnotiteli.

Zjistili jsme, že rozhodnutí o jednorázové částce neuvádí odůvodnění vyžadované podle finančního nařízení ohledně rizika nesprávnosti a podvodu a že v této souvislosti neexistují žádná konkrétní pravidla, která by ve fázi provádění projektu vyžadovala dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Během přezkumu deseti vybraných projektů financovaných jednorázovou částkou jsme zjistili, že pokyny poskytnuté Komisí odborným hodnotitelům jim neukládají povinnost používat při posuzování rozpočtů projektů požadované „relevantní referenční hodnoty“. K dispozici byla navíc jen omezená dokumentace dokládající posouzení odborníků ohledně rozpočtu.

Výroční zprávy Komise o činnosti a jiné správní mechanismy

Výroční zprávy o činnosti, které jsme prověřovali (GŘ RTD a GŘ DEFIS), odrážely informace dostupné v příslušných generálních ředitelstvích a věrně posuzovaly finanční řízení ve vztahu ke správnosti uskutečněných operací týkajících se výdajů okruhu 1 VFR.

Přezkoumali jsme informace uvedené ve výroční zprávě Komise o řízení a výkonnosti za rok 2022 týkající se odhadovaného rizika při platbě v oblastech politiky spadajících do okruhu 1 VFR. Komise pro okruh 1 VFR vypočítala míru chyb 1,5 %. Tento procentní podíl je na spodní hranici naší odhadované míry chyb a pod prahem významnosti (materiality).

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

• v rámci hodnocení v polovině období programu Horizont Evropa provést hodnocení financování jednorázovými částkami a posoudit, zda jsou určité typy projektů (z hlediska obsahu, velikosti atd.) pro financování jednorázovými částkami nevhodné, a také pokrýt riziko nesrovnalostí a podvodů,
• před příštími výzvami programu Horizont Evropa posoudit, zda je vhodné používat granty financované jednorázovými částkami u projektů s velkým rozpočtem, a stanovit maximální částku pro tyto granty,
• u jednorázových grantů zajistit, aby hodnocení žádostí o grant odborníky, zejména návrhů rozpočtu v nich uvedených, byla prováděna s náležitým ohledem na relevantní referenční hodnoty a aby byla řádně zdokumentována,
• dále u jednorázových grantů specifikovat požadavky na řádné provádění, včetně prvků každého pracovního balíčku, jejichž provedení povede k platbě, a poskytnout podrobné pokyny zúčastněným stranám, které se účastní hodnocení provádění projektů,
• u jednorázových grantů vymezit rozsah svých kontrol ex post, které by měly zahrnovat kontroly vysoce rizikových oblastí, jako jsou pravidla pro zadávání veřejných zakázek, neexistence střetu zájmů a využívání zdrojů uvedených v grantové dohodě.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU na okruh „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“ jsou uvedeny v kapitole 5 naší výroční zprávy za rok 2022.

Soudržnost, odolnost a hodnoty

Celkem: 79,1 miliardy EUR (okruh 2 VFR)

Co jsme kontrolovali

Výdaje v rámci tohoto okruhu se zaměřují na snižování rozdílů v rozvoji mezi jednotlivými členskými státy a regiony EU (podokruh 2a) a na opatření na podporu a ochranu hodnot EU, díky nimž se EU stává odolnější vůči současným i budoucím výzvám (podokruh 2b). Financování podokruhu 2a (hospodářská, sociální a územní soudržnost) probíhá prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS), Evropského sociálního fondu (ESF) a Nástroje pro propojení Evropy (CEF). V podokruhu 2b (odolnost a hodnoty) se financování poskytuje prostřednictvím programů, jako je Erasmus+, řady menších programů a zvláštních nástrojů vytvořených v reakci na pandemii COVID‑19.

Většina výdajů připadá na fondy politiky soudržnosti (EFRR, FS a ESF), u nichž Komise a členské státy řízení fondů sdílejí. Víceleté operační programy (OP) nebo opatření, z nichž se financují projekty, EU spolufinancuje. V Komisi odpovídá za provádění EFRR a FS Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a za provádění ESF Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL). Finanční prostředky EU na programy, které nespadají do sdíleného řízení, jsou řízeny buď přímo generálními ředitelstvími Komise, nebo nepřímo s podporou partnerských organizací nebo jiných orgánů.

Provádíme audit výdajů, jakmile je Komise schválí. Pokud jde o výroční zprávu za rok 2022, kontrolovali jsme v této oblasti související výdaje ve výši 66,9 miliardy EUR, z čehož výdaje ve výši 63,5 miliardy EUR v podokruhu 2a a ve výši 3,4 miliardy EUR v podokruhu 2b (2021: celkem 47,9 miliardy EUR). V souladu s naším přístupem zahrnovala tato částka výdaje z předchozích programových období ve výši 872 milionu EUR, které Komise schválila nebo zúčtovala v roce 2022.

Co jsme zjistili

Celkově odhadujeme, že míra chyb v okruhu Soudržnost, odolnost a hodnoty je významná (materiální).

V roce 2022 jsme testovali 260 operací. Zjistili a vyčíslili jsme 50 chyb a zohlednili zjištění auditních orgánů, které zaznamenaly 58 takových chyb. Kromě toho jsme zohlednili finanční opravy v celkové hodnotě 618 milionů EUR, které uplatnily programové orgány. U okruhu 2 VFR odhadujeme míru chyb na 6,4 %. Odhadovaná míra chyb pouze u podokruhu 2a činí 6,6 %.

K naší odhadované míře chyb přispěly nejvíce nezpůsobilé náklady a projekty a porušení pravidel vnitřního trhu (zejména nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podpory).

V tomto roce byly jak náš odhad míry chyb, tak počet chyb, které jsme zjistili, vyšší než v předchozích letech. Tato zvýšení nevykazují žádný zeměpisný vzorec. Zjistili jsme však nárůst konkrétních typů chyb, například nezpůsobilých nákladů a nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Rovněž jsme zaznamenali, že s blížícím se koncem období způsobilosti (31. prosince 2023) vzniká určitý tlak na čerpání. Kromě toho byla členským státům od roku 2020 poskytnuta značná flexibilita při změně plánování finančních prostředků a vykazování výdajů. Během období pandemie COVID‑19 se mohla snížit účinnost kontrol a ověřování prováděných řídicími a auditními orgány.

Řádné finanční řízení

Rozpočet EU musí být plněn zákonným a řádným způsobem v souladu se zásadami řádného finančního řízení, které zahrnují zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti. Při kontrole jsme odhalili 11 případů v Německu, Chorvatsku, Itálii, Litvě a Maďarsku, kdy tyto zásady předtím dodrženy nebyly. Například v jednom operačním programu v Itálii příjemci čtyř operací správně vykázali způsobilé náklady na základě standardních stupnic jednotkových nákladů stanovených řídicím orgánem na základě článku 67 nařízení o společných ustanoveních. Částka vykázaná řídicím orgánem Komisi však byla vypočtena na základě jiného modelu s použitím standardní stupnice jednotkových nákladů Komise (podle čl. 14 odst. 1 nařízení o ESF). V důsledku toho byly částky certifikované Komisi a vyplacené z rozpočtu EU na každou operaci o 16 % až 30 % vyšší než částky schválené a vyplacené příjemcům.

Posouzení práce auditních orgánů

Řídicí orgány jsou „první obrannou linií“. Jejich účinná kontrola je nezbytná pro zajištění souladu operací s právním rámcem i jejich výkonnosti. Z výsledků našich auditů za posledních šest let vyplývá, že tyto kontroly zatím dostatečně nevyvažují vysoké přirozené riziko chyb v oblasti soudržnosti. Auditní orgány jsou „druhou obrannou linií“, která na základě výběrového souboru ověřuje správnost výdajů, které řídicí orgány vykázaly Komisi. Tyto orgány musí být funkčně nezávislé na řídicích orgánech.

Posuzovali jsme práci 24 ze 116 auditních orgánů v 18 členských státech a ve Spojeném království. Náš vzorek tvořilo 34 balíčků pro poskytnutí jistoty a jeden soubor dokumentů týkající se uzávěrky. S výjimkou tří případů vykázaly auditní orgány Komisi míru zbytkových chyb ve výši 2 % nebo nižší. S přihlédnutím k dalším chybám zjištěným Komisí a k našim vlastním auditním zjištěním ukázala naše kontrola letošního vzorku, že 2% míra zbytkových chyb byla překročena u 16 z 34 kontrolovaných balíčků pro poskytnutí jistoty.

Opatření pro boj proti podvodům s dopadem na rozpočet EU a jejich hlášení

Podle práva EU musí Komise a členské státy chránit rozpočet EU před podvody a nesrovnalostmi. Za tímto účelem jsou povinny zavést účinné kontrolní systémy.

Zjistili jsme, že v období 2014–‍2020 se auditní orgány výslovně zabývaly rizikem podvodu u 65 % kontrolovaných operací (145 z 222). To je sice zlepšení oproti 38 %, které jsme zjistili v loňském roce, ale stále je to nedostatečné.

Zjistili jsme tři případy probíhajících vyšetřování podvodů, které nebyly nahlášeny do systému pro řízení nesrovnalostí (IMS), který provozuje OLAF. Programové orgány v členských státech buď o probíhajících vyšetřováních ze strany příslušného vyšetřovacího orgánu nebo orgánu zajišťujícího trestní stíhání nevěděly, nebo zanedbaly svou zákonnou povinnost je nahlásit.

Činnosti Komise za účelem získávání jistoty a vykazování zbytkové chybovosti ve výročních zprávách Komise o činnosti

Pro oblast soudržnosti Komise ve svých výročních zprávách o činnosti zveřejňuje míru zbytkových chyb, kterou vykazuje jako klíčový ukazatel výkonnosti týkající se legality a správnosti. Pro účetní rok 2021/2022 vykázalo GŘ REGIO klíčový ukazatel výkonnosti ve výši 1,9 % a „maximální míru“ ve výši 2,7 %. Míra GŘ EMPL činila 1,9 % u klíčového ukazatele výkonnosti a 2,8 % u maximálního rizika. Tyto klíčové ukazatele výkonnosti se poprvé ocitly mimo námi odhadovaný rozsah chyby. Podobně i v případě výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2022 jsou ukazatele uváděné Komisí mimo náš rozsah chyby.

Přezkumy dokumentace prováděné Komisí, které posuzují práci auditních orgánů, jsou ze své podstaty omezené, pokud jde o potvrzení zbytkové celkové míry chyb. To dokazují dodatečné chyby, které jsme v průběhu kontrol zjistili.

Uzavírání programového období 2007–‍2013 stále probíhá

Do konce roku 2022 uzavřelo GŘ REGIO 276 z 322 operačních programů za programové období 2007–‍2013. U dalších 44 operačních programů provedlo GŘ REGIO platby před dokončením uzávěrky, které pokrývají pouze nesporné částky, zatímco dosud nevyřešené záležitosti se nadále řeší. GŘ EMPL uzavřelo 101 ze 117 operačních programů a předběžně uzavřelo 13 operačních programů. Šest programů zůstává plně otevřených kvůli nevyřešeným záležitostem. Vzhledem k tomu, že konečná lhůta pro uzávěrku není v právním rámci stanovena, nelze předpovědět, kolik času si uzavření všech operačních programů z programového období 2007–‍2013 vyžádá.

Co doporučujeme

Komisi kromě jiného doporučujeme:

• posílit opatření určená k řešení opakujících se chyb, zejména v souvislosti s nezpůsobilými náklady a projekty, zajistit dostatečný rozsah vlastní auditní činnosti ve vztahu ke všem auditním orgánům a informovat o výsledcích, aby se snížil výskyt a dopad neoprávněných výdajů,
• při uzavírání programů na programové období 2014–‍2020 ověřovat, zda byly schváleny pouze výdaje spojené s oznámenými velkými projekty,
• plánovat a provádět cílené tematické audity zaměřené na střet zájmů u programů v programovém období 2021–‍2027 na základě vlastního posouzení rizik a s ohledem na zjištěné nedostatky,
• provádět zvláštní cílené kontroly v rámci auditů uzávěrky za programové období 2014–‍2020 s cílem zajistit, aby členské státy uplatnily nezbytné finanční opravy chyb zjištěných v jednom účetním období, které mají vliv i na výdaje v dalších účetních obdobích,
• zajistit, aby auditní orgány zavedly vhodné metody pro kontrolu platnosti a spolehlivosti vlastních prohlášení, a sdílet osvědčené postupy,
• plánovat a provádět cílené tematické audity zaměřené na informovanost řídicích orgánů o rizicích a na využívání nástrojů pro vytěžování údajů a hodnocení rizik v programech na období 2021–‍2027, stanovit minimální požadavky na auditní orgány, aby ve svých kontrolních seznamech a auditní činnosti zohledňovaly riziko podvodu, znovu upozornit členské státy na jejich povinnosti týkající se ohlašování podvodů,
• posunout datum zavedení jednotného integrovaného informačního systému pro vytěžování dat a hodnocení rizik z roku 2028 na rok 2025, tedy na první rok, kdy se očekává vykázání významné částky výdajů za programové období 2021–‍2027. Mezitím poskytnout úřadům OLAF a EPPO a EÚD přístup do systému Arachne.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU na „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ jsou uvedeny v kapitole 6 naší výroční zprávy za rok 2022.

Přírodní zdroje

Celkem: 58,1 miliardy EUR (okruh 3 VFR)

Co jsme kontrolovali

Do této výdajové oblasti patří společná zemědělská politika (SZP), společná rybářská politika a část výdajů EU na životní prostředí a opatření v oblasti klimatu.

V okruhu „Přírodní zdroje a životní prostředí“ připadá 97 % výdajů EU na zemědělství a rozvoj venkova. Tyto výdaje se provádějí prostřednictvím SZP, která má tři obecné cíle:

• životaschopnou produkci potravin se zaměřením na příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu,
• udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu se zaměřením na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu,
• vyvážený územní rozvoj.

Ačkoli konečnou odpovědnost za SZP má Komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI)), její řízení sdílí s platebními agenturami v členských státech. Od roku 2015 vydávají nezávislé certifikační subjekty v členských státech každý rok výrok o legalitě a správnosti výdajů platebních agentur.

Tento okruh víceletého finančního rámce se rovněž vztahuje na výdaje EU na Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), jež spadá do působnosti Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), a na program LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, jež spadá do působnosti Generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENV) a Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA). Část programu LIFE ve VFR na období 2021–‍2027 také poprvé provádí Generální ředitelství pro energetiku (GŘ ENER).

Co jsme zjistili

Celkově odhadujeme, že míra chyb v okruhu 3 víceletého finančního rámce je významná (materiální).

Ze 218 operací, které jsme kontrolovali, 46 (21 %) obsahovalo chyby. Na základě 32 chyb, které jsme vyčíslili, odhadujeme míru chyb v okruhu 3 VFR na 2,2 %.

Z našich výsledků vyplývá, že míra chyb nebyla významná (materiální) u přímých plateb, které představují 66 % plateb v tomto okruhu víceletého finančního rámce, zatímco u jiných výdajových oblastí (rozvoj venkova, tržní opatření, námořní záležitosti, rybolov, životní prostředí a klimatická opatření), na něž připadá v rámci tohoto okruhu 34 % plateb, byla míra chyb stále významná (materiální). Dále konstatujeme, že počet mírného nadhodnocování plochy, jak u přímých plateb, tak u opatření pro rozvoj venkova, se zvýšil, a to ze čtyř chyb v roce 2021 na 16 chyb v roce 2022, což může ukazovat na určité nedostatky ve správě systému evidence půdy v některých členských státech.

Většina vyčíslených chyb, které jsme zjistili, se týkala operací v oblasti rozvoje venkova (21). Zjistili jsme sedm vyčíslitelných chyb v přímých platbách, dvě v tržních opatřeních a dvě ve výdajích, které nespadají do SZP. Hlavním zdrojem odhadované míry chyb bylo poskytnutí nepřesných informací o ploše nebo zvířatech.

Orgány členských států a Komise uplatnily nápravná opatření, která měla přímý dopad na 49 operací, jež jsme vybrali do vzorku. Tato opatření byla pro naše výpočty relevantní, neboť snížila náš odhad míry chyb pro tuto kapitolu o 0,9 procentního bodu. V 19 případech vyčíslitelných chyb měly orgány členských států a Komise dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešly, odhalily je a před schválením výdajů je napravily. Pokud by orgány členských států a Komise řádně využily všechny informace, které měly k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,3 procentního bodu nižší.

Přímé platby

V 88 testovaných operacích přímých plateb jsme zjistili šest menších vyčíslitelných chyb, které vznikly v důsledku toho, že zemědělci nadhodnotili způsobilou plochu zemědělské půdy. Rovněž jsme zjistili jednu významnou vyčíslitelnou chybu spočívající v tom, že vykázaná zemědělská činnost neproběhla.

Rozvoj venkova, tržní opatření a jiné platby

Prověřovali jsme

• 56 plateb v oblasti rozvoje venkova, které byly vázané na plochu nebo počet zvířat podle údajů vykázaných zemědělci, včetně plateb na plnění specifických agroenvironmentálně-klimatických závazků, vyrovnávacích plateb na ekologické zemědělství a plateb vyplácených zemědělcům hospodařícím v oblastech s přírodním omezením. 15 z těchto plateb obsahovalo chyby, z nichž devět bylo vyčíslitelných a týkalo se vykázání nadměrné způsobilé plochy,
• 52 plateb na investiční projekty pro rozvoj venkova, jako jsou investice do hmotného majetku, rozvoje zemědělských podniků a podnikání a řízení rizik. Vyčíslili jsme chyby v osmi platbách, které vznikly v důsledku toho, že příjemci vykázali výdaje nebo činnosti, jež nesplňovaly podmínky způsobilosti,
• ve 14 testovaných operacích tržního opatření jsme zjistili dva případy, v nichž platební agentury proplatily nezpůsobilé náklady,
• osm operací v oblasti námořních záležitostí, rybolovu, životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a zjistili jsme dvě vyčíslitelné chyby v operacích podléhajících přímému řízení.

Kontroly konzistentnosti kontrolních statistik členských států a jejich údajů o platbách

Členské státy každoročně předkládají Komisi údaje o svých kontrolách vyplácené podpory (tzv. kontrolní statistiky) a údaje o prostředcích vyplacených příjemcům. Na základě těchto údajů Komise členským státům vyplácí finanční prostředky EU. Za rozpočtový rok 2022 jsme kontrolovali kvalitu a konzistentnost kontrolních statistik a údajů o platbách vykázaných šesti platebními agenturami, které jsme vybrali do svého vzorku přímých plateb. Zjistili jsme, že navzdory určitým nesrovnalostem systémy vybraných platebních agentur spolehlivě vypočítaly platby podpory a správně zohlednily úpravy vyplývající z kontrolních údajů.

Výroční zpráva o činnosti a jiné správní mechanismy

GŘ AGRI s přihlédnutím k práci certifikačních orgánů a vlastním auditům vypočítalo „odhad rizikové částky při platbě“ na 996 milionů EUR, tj. přibližně 1,8 % celkových výdajů na SZP v roce 2022. U přímých plateb činí podle odhadů GŘ AGRI riziko při platbě (upravená míra chyb) asi 1,3 %, v případě opatření na rozvoj venkova 2,7 % a u tržních opatření 2,9 %.

V omezeném rozsahu jsme také přezkoumali informace o správnosti obsažené ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE. Zjistili jsme, že metodika výpočtu konečného rizika při platbě (nebo uzávěrce) pro GŘ AGRI a GŘ MARE byla v souladu s pokyny Komise.

Odhad Komise týkající se rizika při platbě pro „Přírodní zdroje“ uvedený v její výroční zprávě o řízení a výkonnosti činí 1,8 %. To je v rozmezí námi odhadovaného rozsahu chyb.

Co doporučujeme

Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha bude představovat hlavní základ pro ukazatele výkonnosti nové SZP na období 2023–‍2027, doporučujeme Komisi nadále monitorovat, jak přesně členské státy v systému evidence půdy posuzují způsobilou plochu.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Přírodní zdroje“ jsou uvedeny v kapitole 7 naší výroční zprávy za rok 2022.

Migrace a správa hranic, Bezpečnost a obrana

Celkem: 4,6 miliardy EUR (okruh 4 a 5 VFR)

Co jsme kontrolovali

Vzhledem k rostoucímu významu migrace a správy hranic v posledních letech vytvořila Evropská unie pro VFR 2021–‍2027 speciálně pro tyto oblasti politiky vlastní okruh 4.

Důležitá část této výdajové oblasti se v roce 2022 stále týkala dokončení projektů a režimů zbývajících z víceletého finančního rámce na období 2014–‍2020.

Cílem Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) na období 2014–‍2020 bylo napomáhat účinnému řízení migračních toků a rozvíjet společný přístup EU k azylu a migraci. Cílem Fondu pro vnitřní bezpečnost – nástroje hranice a víza (ISF‑BV) bylo přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v EU a usnadnit legální cestování prostřednictvím jednotné a vysoké úrovně ochrany vnějších hranic a účinného zpracování schengenských víz.

Tyto fondy z období 2014–‍2020 byly ve VFR na období 2021–‍2027 nahrazeny novým fondem AMIF a Nástrojem pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) Fondu pro integrovanou správu hranic (IBMF). Součástí okruhu 4 je také financování tří decentralizovaných agentur, konkrétně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) a Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu‑LISA).

Okruh 5 je ve VFR na období 2021–‍2027 zaměřen na bezpečnost a obranu. Složka „bezpečnost“ zahrnuje Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), finanční podporu EU na vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku a financování tří decentralizovaných agentur EU v oblasti bezpečnosti (Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)). Složka „obrana“ zahrnuje Evropský obranný fond, z něhož jsou podporovány kooperativní obranné projekty ve všech fázích výzkumu a vývoje.

Řízení většiny prostředků z fondů AMIF a ISF na období 2014–‍2020 a většiny finančních prostředků z AMIF, BMVI a ISF na období 2021–‍2027 sdílí členské státy (nebo země přidružené k Schengenu) s Generálním ředitelstvím Komise pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME). V rámci tohoto typu řízení provádějí členské státy víceleté národní programy, které schválila Komise.

Co jsme zjistili

Správnost operací

Při prověřování operací jsme zjistili, že výdaje jsou ovlivněny problémy se způsobilostí a zadáváním zakázek. Ačkoli jsme nekontrolovali dostatek operací na to, abychom mohli pro tyto okruhy víceletého finančního rámce odhadnout míru chyb, z výsledků našeho auditu vyplývá, že se jedná o oblast s vysokým rizikem. Výsledky testování operací přispějí k našemu prohlášení o věrohodnosti.

Ze 23 operací, které jsme kontrolovali, bylo 11 (48 %) zatíženo chybami. Vyčíslili jsme devět chyb, které měly dopad na částky účtované na vrub rozpočtu EU. Tyto chyby se týkaly nezpůsobilých výdajů (například některých osobních nákladů a nákladů na vybavení, daně z přidané hodnoty) a zadávání veřejných zakázek.

Prověrka prvků systémů vnitřní kontroly

V souvislosti s fondy AMIF, BMVI a ISF na období 2021–‍2027 jsme posuzovali činnost auditních orgánů v šesti členských státech (Německu, Španělsku, Rumunsku u AMIF, Litvě u BMVI, České republice a Chorvatsku u ISF). Tyto auditní orgány již měly jasnou představu o hlavních vyžadovaných změnách v auditní strategii, auditech systémů a auditech operací ve srovnání s programovým obdobím 2014–‍2020. Vzhledem k tomu, že žádný z nich v době našich návštěv nedokončil popis řídícího a kontrolního systému, nebyly prozatím schopny schválit své auditní strategie. Také jsme zjistili, že šest auditních orgánů pokročilo ve svých přípravách na AMIF, BMVI a ISF na období 2021–‍2027, přestože jejich auditní strategie dosud nebyly schváleny.

Výroční zpráva o činnosti a jiné správní mechanismy

Za rozpočtový rok 2022 jsme přezkoumávali výroční zprávu o činnosti GŘ HOME. Naše analýza se zaměřila na to, zda GŘ HOME ve své výroční zprávě o činnosti předložilo informace o správnosti v souladu s pokyny Komise a zda byly tyto informace v souladu s poznatky, které jsme získali v průběhu našich auditů. Nezjistili jsme žádné informace, které by odporovaly našim zjištěním. Zjistili jsme, že odhady rizikových částek při platbě a při uzávěrce vypracované GŘ HOME byly vypočítány v souladu s interní metodikou a byly ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti správně vykázány.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme provádět lépe zacílené kontroly ex ante týkající se způsobilosti výdajů na opatření EU se zvláštním zaměřením na potenciální rizika související například s typem výdajů (např. osobní náklady, náklady na vybavení, zadávání veřejných zakázek) nebo s typem příjemce. Komise by při vypracovávání hodnocení rizik měla zohledňovat skutečnost, že používání auditních osvědčení jako podpůrných dokumentů u žádostí příjemců o platbu má svá omezení.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU v oblasti „Migrace a správa hranic, Bezpečnost a obrana“ jsou uvedeny v kapitole 8 naší výroční zprávy za rok 2022.

Sousedství a svět

Celkem: 14,5 miliardy EUR (okruh 6 VFR)

Co jsme kontrolovali

Součástí této výdajové oblasti je několik nástrojů financování. Jsou jimi zejména Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa („NDICI – Globální Evropa“) a Nástroj předvstupní pomoci. Tato výdajová oblast zahrnuje i rozpočet na humanitární pomoc.

Obecným cílem nástroje NDICI – Globální Evropa je prosazovat a podporovat hodnoty, zásady a základní zájmy EU na celém světě a napomáhat při prosazování multilateralismu a silnějšího partnerství se třetími zeměmi. Ve srovnání s VFR na období 2014–‍2020 tento nástroj odráží dvě hlavní změny ve způsobu, jakým EU financuje vnější činnost (zahraniční politiku):

• spolupráce s africkými, karibskými a tichomořskými partnerskými zeměmi, která byla předtím financována z evropských rozvojových fondů, nyní přešla pod souhrnný rozpočet EU,
• tato spolupráce je nyní financována v rámci stejného nástroje jako politika sousedství EU, ale nástroj zachovává u obou typů podpory jejich specifické prvky.

Obecným cílem Nástroje předvstupní pomoci je podporovat země, které jsou příjemci, při zavádění a realizaci reforem, které jsou pro členství v Unii vyžadovány pro dosažení souladu s jejími hodnotami. Reformy tak zároveň přispívají ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě těchto zemí.

V roce 2022 dosáhly platby v okruhu „Sousedství a svět“ 14,5 miliardy EUR (předběžné financování, průběžné a konečné platby) a byly vyplaceny prostřednictvím několika nástrojů a metod poskytování podpory, jako je například financování zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dále grantů, zvláštních úvěrů, úvěrových záruk a finanční podpory, rozpočtové podpory a jiných cílených forem rozpočtové pomoci ve třetích zemích.

K hlavním generálním ředitelstvím, která se podílejí na provádění vnější činnosti EU, patří Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA), Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI).

Co jsme zjistili

Naše kontrola operací a systémů poukázala na čtyři oblasti, které je možno zlepšit. Ačkoli jsme nekontrolovali dostatek operací na to, abychom mohli pro tento okruh víceletého finančního rámce odhadnout míru chyb, z výsledků našeho auditu vyplývá, že se jedná o oblast s vysokým rizikem. Výsledky testování operací přispějí k našemu prohlášení o věrohodnosti.

Ze 72 operací, které jsme kontrolovali, bylo 34 (47 %) zatíženo chybami. Vyčíslili jsme 25 chyb, které měly finanční dopad na částky účtované na vrub rozpočtu EU. Tyto chyby se týkaly nezpůsobilých nákladů, chybějících podkladů, zadávání veřejných zakázek a výdajů, které nevznikly.

Rovněž jsme zjistili 17 případů nesouladu s právními a finančními ustanoveními, které však neměly na rozpočet EU žádný finanční dopad. Týkaly se například nedodržování povinných postupů, nedostatečných důkazních informací, nejasného rozdělení nákladů a chybějící auditní stopy.

Prověrka prvků systémů vnitřní kontroly

Navštívili jsme čtyři delegace EU ve třetích zemích (Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Rwanda a Srbsko) a prověřovali jsme prvky jejich systémů vnitřní kontroly. Posuzovali jsme také, zda se mezi zaměstnanci delegace zvyšuje povědomí o oblastech předcházení podvodů, etiky a integrity. Zjistili jsme určité nedostatky u fungování prvků systémů vnitřní kontroly, které jsme zkoumali. Tyto nedostatky se týkaly ověřování výdajů, školení pro oblast předcházení podvodů a také informačního systému Komise OPSYS.

Výroční zpráva o činnosti a jiné správní mechanismy

Za rozpočtový rok 2022 jsme přezkoumávali výroční zprávu o činnosti GŘ NEAR. Zaměřili jsme se na to, zda GŘ NEAR ve své výroční zprávě o činnosti předložilo informace o správnosti v souladu s pokyny Komise, a zda důsledně uplatňovalo metodiku pro odhad budoucích oprav a zpětně získaných částek. GŘ NEAR využívá k přípravě základních údajů své výroční zprávy o činnosti studii vypracovanou externím dodavatelem známou pod názvem studie míry zbytkových chyb. Naše předchozí výroční zprávy popsaly limity studie míry zbytkových chyb. Zjistili jsme také, že údaj o nápravné kapacitě GŘ NEAR byl nadhodnocen kvůli neodhaleným chybám. Jednalo se konkrétně o to, že do výpočtu byly zahrnuty inkasní příkazy vztahující se k nečerpanému předběžnému financování.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme, aby:

• posílila kontroly, aby nedocházelo k neoprávněným změnám v návrzích ve fázi zadávání při udělování grantů na základě výzvy k podávání návrhů,
• provedla posouzení rizik, jako je vyžadováno v příručce postupů, k zajištění toho, aby platby předběžného financování v rozmezí od 60 000 EUR do 300 000 EUR byly prováděny bez bankovní záruky pouze tehdy, bude‑li riziko vyhodnoceno jako nízké,
• stanovila vhodný časový rámec, aby zprávy o ověření výdajů vydané dodavateli pro grantové smlouvy byly k dispozici před zpracováním plateb nebo zúčtováním výdajů,
• zlepšila kontroly, aby byly inkasní příkazy týkající se nečerpaného předběžného financování vyloučeny z výpočtu nápravné kapacity GŘ NEAR.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU v okruhu „Sousedství a svět“ jsou uvedeny v kapitole 9 výroční zprávy o rozpočtu EU za rok 2022.

Evropská veřejná správa

Celkem: 11,6 miliardy EUR (okruh 7 VFR)

Co jsme kontrolovali

Náš audit se týkal správních výdajů orgánů, institucí a subjektů EU: Evropského parlamentu, Rady Evropské unie, Komise, Soudního dvora Evropské unie, EÚD, Evropské služby pro vnější činnost, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropského výboru regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů.

V roce 2022 vynaložily orgány, instituce a subjekty EU na správu celkem 11,6 miliardy EUR. Tato částka zahrnovala výdaje na lidské zdroje a důchody (přibližně 70 % celkové částky), budovy, vybavení, energii, komunikaci a informační technologie.

Naše vlastní finanční výkazy kontroluje externí auditor. Výrok a zprávu auditora každoročně zveřejňujeme v Úředním věstníku Evropské unie a na svých internetových stránkách.

Co jsme zjistili

Zkoumali jsme 60 operací v rámci všech institucí. Stejně jako v předchozích letech odhadujeme, že míra chyb je pod prahem významnosti (materiality).

V případě Rady Evropské Unie, Soudního dvora Evropské unie, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů jsme nezjistili žádné konkrétní nedostatky. Náš externí auditor na základě svého auditu neshledal žádné zvláštní nedostatky.

Pro rok 2022 jsme prověřovali vybrané systémy dohledu a kontroly Soudního dvora Evropské unie a nezjistili jsme žádné významné problémy.

Evropský parlament

V platbách provedených Evropským parlamentem evropským politickým skupinám a evropské politické nadaci jsme zjistili tři vyčíslitelné chyby. Vnitřní pravidla Evropského parlamentu, která musí politické skupiny dodržovat, nejsou v souladu s finančním nařízením, neboť omezují hospodářskou soutěž u veřejných zakázek. Politické skupiny se navíc v plném rozsahu těmito vnitřními pravidly neřídily, neboť vždy nevyhledaly dostatečné množství nabídek. Odhalili jsme rovněž další případy nesouladu v postupech pro zadávání zakázek.

Evropská komise

V platbách Komise jsme neodhalili žádné vyčíslitelné chyby, ale důchodové spisy u dvou z osmi důchodových plateb, které jsme prověřovali, neobsahovaly nedávné potvrzení o žití.

Evropská služba pro vnější činnost

V platbách provedených Evropskou službou pro vnější činnost jsme nalezli dvě vyčíslitelné chyby. Jedna z nich se týkala chybějící související platné smlouvy na bezpečnostní služby, které pořídila jedna z delegací EU. Druhá souvisela s přídavky na dítě vyplacené zaměstnanci z jiných zdrojů, které však nebyly odečteny z jeho platu.

Co doporučujeme

Doporučujeme, aby správa Evropského parlamentu posílila své pokyny určené evropským politickým skupinám, pokud jde o využívání rozpočtových prostředků, a navrhla předsednictvu Parlamentu opatření vyžadující, aby politické skupiny účinně uplatňovaly vnitřní pravidla a zajišťovaly dodržování postupů pro zadávání zakázek.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu výdajů EU na okruh „Evropská veřejná správa“ jsou uvedeny v kapitole 10 naší výroční zprávy za rok 2022.

Nástroj pro oživení a odolnost

Celkem: 53,7 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Nástroj pro oživení a odolnost podporuje reformy a investiční projekty v členských státech od vypuknutí pandemie COVID‑19 v únoru 2020 a bude v tom pokračovat do 31. prosince 2026. Nástroj byl financován částkou 723,8 miliardy EUR na půjčky (385,8 miliardy EUR) a nevratné finanční příspěvky označované jako „granty“ (338 miliard EUR). Jeho hlavním cílem je zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID‑19 a současně posílení odolnosti hospodářství členských států vůči budoucím výzvám, včetně urychlení jejich cesty k zelené a digitální transformaci.

Nástroj pro oživení a odolnost provádí Komise v přímém řízení, což znamená, že Komise je přímo odpovědná za provádění programu.

Členské státy mají povinnost vypracovat plány pro oživení a odolnost a navrhnout vhodné řídicí a kontrolní systémy. Plány pro oživení a odolnost by měly obsahovat ucelený soubor veřejných investic a reforem seskupených do jednotlivých složek a stanovovat vhodné milníky anebo cíle.

Vyplácení finanční pomoci v rámci Nástroje pro oživení a odolnost je podmíněno tím, že členské státy uspokojivě splní milníky a cíle. Cíle nebo milníky, které byly uspokojivě splněny již dříve, nesmí být zrušeny a nesmí být porušena zásada zamezení dvojímu financování. Musí být také dodrženy příslušné podmínky způsobilosti.

Před provedením platby Komise hodnotí, zda byly uspokojivě splněny milníky a cíle, na nichž se žádost o platbu zakládá. Pokud Komise dospěje k závěru, že milník nebo cíl nebyl uspokojivě splněn, bude platba celého finančního příspěvku nebo jeho části pozastavena, a to na nejvýše šest měsíců.

Po provedení platby Komise provede následné audity milníků a cílů. Provede také audity souvisejících systémů a audity, které jsou zaměřené na ochranu finančních zájmů EU.

Členské státy mohou požádat o předběžné financování, které je následně zúčtováno poměrně prostřednictvím následných plateb. Ke konci roku 2022 schválila Rada plány pro oživení a odolnost všech 27 členských států a 21 členských států obdrželo předběžné financování. Členské státy předložily Komisi 27 žádostí o platbu a Komise provedla 14 plateb (jednu v roce 2021 a 13 v roce 2022). 13 grantových plateb a zúčtování předběžného financování provedených Komisí 11 členským státům v roce 2022 souviselo se splněním 274 milníků a 37 cílů.

Náš kontrolovaný základní soubor v roce 2022 dosahoval celkové hodnoty 53,7 miliardy EUR a zahrnoval všech 13 plateb grantů ve výši 46,9 miliardy EUR a zúčtování souvisejícího předběžného financování ve výši 6,8 miliardy EUR. Náš audit se netýkal půjček z Nástroje pro oživení a odolnost. Zkoumali jsme uspokojivé splnění 244 milníků a všech 37 cílů včetně předběžných posouzení Komise. Zkontrolovali jsme 20 cílů na místě v pěti členských státech.

Co jsme zjistili

Z celkových důkazních informací, které jsme získali z naší auditní práce vyplývá, že:

1. 15 z 281 milníků a cílů bylo ovlivněno problémy se správností. Vzhledem k povaze výdajového modelu Nástroje pro oživení a odolnost a k tomu, že podle metodiky Komise pro pozastavení plateb je nutné učinit celou řadu závěrů, což může vést k rozdílným výkladům, neuvádíme míru chyb srovnatelnou s jinými výdajovými oblastmi EU. Po zohlednění těchto omezení odhadujeme, že se minimální finanční dopad těchto zjištění blíží našemu prahu významnosti (materiality). Tato zjištění se týkala neuspokojivého splnění milníků a cílů, financování opakujících se výdajů státního rozpočtu, opatření zahájených před obdobím způsobilosti, dvojího financování a zrušení opatření;
2. vyskytly se případy nevhodné koncepce opatření a na nich založených milníků nebo cílů. Pokud nejsou jasně definovány milníky a cíle, je obtížné posoudit jejich splnění a původního cíle nemusí být dosaženo.
3. vyskytly se problémy se spolehlivostí informací, které členské státy uvedly ve svých prohlášeních řídicích subjektů;
4. rozsah předběžných posouzení a následných auditů ze strany Komise systematicky nezahrnuje klíčové podmínky pro provedení platby, jako je dodržování období způsobilosti a nenahrazování opakujících se výdajů ze státního rozpočtu. Postupy následných auditů nestanovují kontroly toho, zda kontrolované cíle, které byly již dříve vyhodnoceny jako splněné, nebyly po provedení platby zrušeny;
5. zavedení kontrolních milníků znamená, že příslušné systémy členských států nebyly v době zahájení provádění plánů pro oživení a odolnost plně funkční, což tedy představuje riziko pro správnost výdajů Nástroje pro oživení a odolnost a ochranu finančních zájmů EU. Zjistili jsme také, že kontrolní milníky se výrazně liší ve své úrovni podrobnosti a požadavcích, aniž by to bylo náležitě odůvodněno;
6. v systémech pro podávání zpráv a kontroly členských států přetrvávají nedostatky. Dále jsme identifikovali horizontální problém spojený s omezením dostupnosti údajů o skutečných majitelích zahraničních společností. Neexistuje totiž centralizovaná databáze EU poskytující úplné údaje o všech skutečných majitelích společností registrovaných v EU.

Také jsme kontrolovali informace GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti (ECFIN) o správnosti výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost za rok 2022, které byly součástí výroční zprávy o činnosti, a způsob, jakým jsou tyto informace prezentovány ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti. Naše zjištění a závěry nejsou v souladu s prohlášením schvalující osoby GŘ ECFIN.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

• zlepšit předběžná posouzení a následné audity:
  • do předběžných posouzení a následných auditů zahrnout podmínku dodržení období způsobilosti a zásadu nenahrazovat opakující se výdaje ze státního rozpočtu,
  • revidovat postupy následných auditů tak, aby obsahovaly kontroly toho, zda auditované cíle, které byly již dříve vyhodnoceny jako splněné, nebyly zrušeny,
• na základě zkušeností získaných během provádění Nástroje pro oživení a odolnost ověřit, zda přezkoumávané plány pro oživení a odolnost jasně definují všechny milníky a cíle a zda pokrývají všechny klíčové prvky daného opatření.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o našem auditu Nástroje pro oživení a odolnost jsou uvedeny v kapitole 11 naší výroční zprávy za rok 2022.

Evropské rozvojové fondy

Celkem: 2,4 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Evropské rozvojové fondy (ERF), jejichž činnost byla zahájena v roce 1959, byly hlavními nástroji spravovanými mimo souhrnný rozpočet, jejichž prostřednictvím EU financovala pomoc na rozvojovou spolupráci s africkými (subsaharskými), karibskými a tichomořskými (AKT) zeměmi a regiony a se zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) do konce roku 2020. Jedenáctý ERF se vztahuje na VFR na období 2014–‍2020. Rámcem upravujícím vztahy EU se zeměmi AKT a zámořskými zeměmi a územími byla dohoda o partnerství podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 na období 20 let. Uplatňování jejích ustanovení bylo prodlouženo, v současné době do 30. června 2023. Hlavním cílem ERF je snížit a výhledově i vymýtit chudobu v souladu s hlavním cílem rozvojové spolupráce, který je stanoven v článku 208 SFEU. Ve VFR na období 2021–‍2027 se na pomoc při rozvojové spolupráci se zeměmi a regiony AKT vztahuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a spolupráce se ZZÚ je integrována do rozhodnutí o přidružení zámoří, včetně Grónska. Samotný 9., 10. a 11. ERF však nebyly začleněny do souhrnného rozpočtu EU a jsou a až do své uzávěrky i nadále prováděny a vykazovány odděleně.

Evropské rozvojové fondy téměř výhradně řídí Komise (GŘ INTPA). Malou část (5 %) plateb ERF za rok 2022 spravovalo GŘ ECHO.

V roce 2022 činila celková hodnota výdajů, na něž se náš audit v této oblasti vztahoval, 3,0 miliardy EUR. Tyto výdaje se týkají 9., 10. a 11. ERF a realizují se v 78 zemích pomocí celé řady metod, jako jsou zakázky na stavební práce, dodávky a služby, granty, rozpočtová podpora, programové odhady a dohody o příspěvcích a pověřovací dohody.

Co jsme zjistili

Dospěli jsme k závěru, že účetní závěrka není zatížena významnými (materiálními) nesprávnostmi.

Příjmové operace nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

O výdajích za rozpočtový rok 2022 vydáváme záporný výrok.

Abychom zkontrolovali správnost operací, prověřili jsme vzorek 140 operací (všechny platby proběhly prostřednictvím GŘ INTPA), které byly reprezentativní pro celé rozpětí výdajů z ERF. Skládal se z 27 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem pro Afriku, 98 operací schválených 20 delegacemi EU a 15 operací schválených ústředím Komise. Pokud jsme v operacích zjistili chyby, analyzovali jsme jejich příčiny, abychom určili potenciální nedostatky.

Ze 140 operací, které jsme kontrolovali, 57 (40,7 %) obsahovalo chyby. Na základě 48 chyb, které jsme vyčíslili, odhadujeme míru chyb na 7,1 %. Ke třem nejčastějším typům chyb patřily výdaje, které nevznikly (51 %), nezpůsobilé výdaje (24 %) a závažné porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (16 %).

Podobně jako v minulosti se Komise a její prováděcí partneři dopustili více chyb v operacích týkajících se programových odhadů a grantů a dohod o příspěvcích a pověřovacích dohod uzavřených s mezinárodními organizacemi a agenturami členských států než u jiných forem podpory (například u dohod na stavební práce, dodávky a služby). Z 99 operací tohoto typu, které jsme kontrolovali, obsahovalo 46 vyčíslitelné chyby, které představovaly 86 % odhadované míry chyb.

Stejně jako v předchozích letech nám některé mezinárodní organizace poskytovaly požadovanou dokumentaci se zpožděním, což následně zpozdilo naši kontrolu. Tyto organizace poskytly k dokumentům jen omezený přístup (např. ve formátu určeném pouze ke čtení), což znesnadňovalo plánování, provádění a kontrolu kvality našeho auditu. Tyto potíže přetrvávaly i přesto, že je Komise snažila průběžnou komunikací s danými mezinárodními organizacemi řešit.

Studie míry zbytkových chyb GŘ INTPA

V roce 2022 zadalo GŘ INTPA externímu dodavateli vypracování 11. studie míry zbytkových chyb. Účelem studie je odhadnout míru chyb, které nebyly odhaleny po provedení všech správních kontrol GŘ INTPA, jež mají chybám předcházet, odhalovat je a napravovat v celé oblasti, za niž toto GŘ odpovídá, a dospět tak k závěru o účinnosti těchto kontrol.

U studie míry zbytkových chyb za rok 2022 použilo GŘ INTPA podobně jako v předchozích letech vzorek o velikosti 480 operací (některé operace zařazené do vzorku však měly hodnotu vyšší, než je výběrový interval; konečná velikost vzorku tedy byla 407 operací). Podle odhadu uvedeného ve studii činí celková míra zbytkových chyb 1,15 % – tedy již sedmým rokem pod 2% prahem významnosti (materiality) stanoveným Komisí.

Studie míry zbytkových chyb není ověřovací zakázkou ani auditem. Vychází z metodiky pro výpočet míry zbytkových chyb a manuálu, který poskytlo GŘ INTPA. Již v předchozích výročních zprávách o ERF jsme popsali limity studií, které mohly přispět k podhodnocení míry zbytkových chyb.

Přezkoumali jsme metodu výpočtu použitou ve studii zbytkových chyb za rok 2022 a zjistili, že příslušná metodika pro extrapolaci položek vysoké hodnoty není dostatečně jasná. Externí dodavatel v důsledku toho u vzorku správně neextrapoloval položky vysoké hodnoty (tj. položky s hodnotou vyšší, než je výběrový interval). Dle našeho názoru byla míra zbytkových chyb podhodnocena. Z našeho výpočtu vyplývá míra zbytkových chyb ve výši 1,35 %.

Přezkum výroční zprávy o činnosti za rok 2022

Prohlášení generálního ředitele ve výroční zprávě o činnosti za rok 2022 neobsahuje žádné výhrady. Považujeme neuvedení výhrad ve výroční zprávě o činnosti za rok 2022 za neopodstatněné a domníváme se, že je zčásti důsledkem limitů studie míry zbytkových chyb.

V důsledku nesprávné extrapolace položek vysoké hodnoty přesáhla míra chyb ve výdajích souvisejících s nepřímým řízením s třetími organizacemi 2% práh významnosti (materiality). Komise tedy měla k této kategorii výdajů, na něž připadá 42,7 % příslušných výdajů GŘ INTPA, vznést výhradu.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme, aby:

• dbala na to, aby všechny účetní zůstatky u uzavřených ERF byly zúčtovány včas a aby informace v roční účetní závěrce byly včas aktualizovány,
• dbala na to, aby byly včas zúčtovány předběžné financování a faktury,
• přijala vhodná opatření k tomu, aby se zkvalitnily kontrolní systémy delegací EU, aby tak bylo možné zjišťovat částky, které dosud nebyly vynaloženy, ale které byly vykázány jako vynaložené náklady, ještě před provedením plateb nebo zúčtováním výdajů,
• příjemcům projektů EU připomínala jejich povinnost plnit smluvní podmínky týkající se způsobilosti DPH a provádět nezbytné kontroly, aby na vrub projektů nebyla účtována odpočitatelná DPH,
• před schválením výdajů zohledňovala všechny technické a finanční informace umožňující předcházet chybám nebo je zjišťovat a opravovat,
• zlepšila metodiku používanou pro studii míry zbytkových chyb, aby se správně extrapolovaly položky vysoké hodnoty, a ověřovala, zda ji smluvní dodavatel řádným způsobem uplatňuje.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu ERF jsou uvedeny ve výroční zprávě za rok 2022 o činnostech financovaných z devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu.

Základní informace

Evropský účetní dvůr a jeho činnost

Evropský účetní dvůr (EÚD) je nezávislý externí kontrolní orgán EU. Sídlíme v Lucemburku a zaměstnáváme přibližně 900 pracovníků ze všech členských států EU. Naším posláním je přispívat ke zdokonalování správy a finančního řízení EU, podporovat vyvozování odpovědnosti a transparentnost a vystupovat jako nezávislý ochránce finančních zájmů občanů EU. Naše auditní zprávy a stanoviska tvoří jeden ze základních prvků v hierarchii vyvozování odpovědnosti EU. Využívají se při vyvozování odpovědnosti subjektů odpovědných za provádění politik a programů EU: Komise, ostatních orgánů a subjektů EU a veřejných orgánů v členských státech. Varujeme před riziky, poskytujeme ujištění, poukazujeme na nedostatky a osvědčené postupy a nabízíme tvůrcům politik a norem EU pomoc v podobě pokynů, jak řízení politik a programů EU zlepšit. Díky naší práci jsou evropští občané informováni o tom, jak jsou jejich peníze vynakládány.

Stručně ke koncepci auditu pro naše prohlášení o věrohodnosti

Výroky uvedené v našem prohlášení o věrohodnosti vycházejí z objektivních důkazních informací, které se získávají testováním v průběhu auditu, jež se provádí v souladu s mezinárodními auditorskými standardy.

Jak jsme uvedli ve své strategii na období 2021–‍2025, v průběhu víceletého finančního rámce 2021–‍2027 budeme svoji koncepci auditu dále rozvíjet a využívat dostupné údaje a informace, které nám umožní i nadále poskytovat velkou míru jistoty, a to na základě našeho mandátu stanoveného Smlouvou a v plném souladu s mezinárodními auditorskými standardy pro veřejný sektor.

Spolehlivost účetní závěrky

Uvádí roční účetní závěrka EU úplné a přesné informace?

• Hodnotíme, zda je účetní systém dobrým základem pro poskytování spolehlivých údajů.
• Posuzujeme, zda klíčové účetní postupy fungují správně.
• Provádíme analytické kontroly účetních údajů, abychom se přesvědčili, že údaje jsou prezentovány jednotně a jeví se jako přiměřené.
• Přímo kontrolujeme vzorek účetních záznamů, abychom se přesvědčili, že příslušné operace existují a jsou správně zaúčtovány.
• Kontrolujeme, zda finanční výkazy věrně zobrazují příslušnou finanční situaci.

Správnost operací

Jsou operace související s příjmy a s platbami zaúčtovanými do výdajů, na nichž se zakládá účetní závěrka EU, v souladu s pravidly?

• Posuzujeme systémy pro příjmy a výdaje, abychom zjistili, zda účinně zajišťují správnost operací.
• Při podrobném testování, které provádějí naši auditoři, vycházíme ze vzorků operací vybraných statistickými metodami. Operace vybrané do vzorku podrobně prověřujeme, a to i u konečných příjemců (například zemědělců, výzkumných ústavů či společností provádějící práce nebo služby na základě veřejné zakázky), abychom získali důkazní informace, že každá účetní událost existuje, byla řádně zaznamenána a je v souladu s pravidly pro provádění plateb.
• Analyzujeme chyby a klasifikujeme je jako vyčíslitelné nebo nevyčíslitelné. Operace jsou zatíženy vyčíslitelnou chybou, pokud podle příslušných pravidel neměla být platba schválena. Vyčíslitelné chyby extrapolujeme, abychom získali odhadovanou míru chyb pro každou oblast, k níž vydáváme zvláštní posouzení. Odhadovanou míru chyb pak srovnáváme s 2% prahem významnosti (materiality) a posuzujeme, zda mají chyby rozsáhlý dopad.
• Naše výroky zohledňují tato posouzení a další relevantní informace, jako jsou výroční zprávy o činnosti a zprávy jiných externích auditorů.
• O všech svých zjištěních diskutujeme jak s orgány členských států, tak s Komisí, abychom potvrdili správnost našich skutečností.

Jaká je naše koncepce auditu a metodika pro prohlášení o věrohodnosti ohledně správnosti výdajů Nástroje pro oživení a odolnost?

• Ke správnosti výdajů Nástroje pro oživení a odolnost vydáváme samostatný výrok jako součást našeho prohlášení o věrohodnosti rozpočtu EU. Důvodem je to, že model provádění Nástroje pro oživení a odolnost považujeme za odlišný a tento nástroj považujeme za dočasný. Cílem tohoto výroku je poskytnout přiměřenou jistotu ohledně plateb a poskytnout podrobné informace založené na tomto výroku v prohlášení o věrohodnosti (viz obrázek 17).
• Většinu naší jistoty získáváme z testování věcné správnosti a hodnocení systémů dohledu a kontroly. Naši jistotu doplňují výroční zprávy o činnosti, výroční zpráva o řízení a výkonnosti a zprávy Útvaru interního auditu.
• V naší práci se řídíme mezinárodními auditorskými standardy a dbáme na to, aby byly naše auditní výroky podloženy dostatečnými a vhodnými důkazními informacemi.

Všechny naše výstupy se zveřejňují na našich internetových stránkách: www.eca.europa.eu. Více informací o procesu auditu nebo prohlášení o věrohodnosti uvádí příloha 1.1 naší výroční zprávy za rok 2022.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (https://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023

PRINT	ISBN 978-92-849-0842-4	doi:10.2865/941442	QJ-09-23-357-CS-C
PDF	ISBN 978-92-849-0905-6	doi:10.2865/57333	QJ-09-23-357-CS-N
HTML	ISBN 978-92-849-0868-4	doi:10.2865/444158	QJ-09-23-357-CS-Q

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2023

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6‑2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). Je proto pravidlem, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Osoby opakovaně používající obsah EÚD nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

Pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například na fotografiích zaměstnanců EÚD, nebo zahrnuje díla třetích stran, je nutno získat další povolení.

Je‑li povolení poskytnuto, toto povolení ruší a nahrazuje výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

U následujících fotografií je opakované použití povoleno pod podmínkou uvedení držitele autorských práv a zdroje, případně jména fotografů:

*, *: © Evropská unie, 2023, zdroj: Evropský účetní dvůr.

K použití nebo reprodukci obsahu, který není ve vlastnictví EU, může být nezbytné požádat o svolení přímo držitele autorských práv:

*: tento obrázek byl vytvořen s použitím ikon z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

*: tabulka 1 byla vytvořena s použitím ikon z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena.

*: © Getty Images, 2017 / Miorag Gajic.

*: © stock.adobe.com / Bits and Splits.

*: vlastněno a upraveno agenturou AGEA – © CGR SpA (Compagnia Generale Ripreseaeree), všechna práva vyhrazena.

*: © stock.adobe.com / BillionPhotos.com.

*: © depositphotos.com.

*: © stock.adobe.com / bluedesign.

*: © stock.adobe.com / RioPatuca Images.

*: © stock.adobe.com / Andrii Yalanskyi.

*: obrázek 17 byl vytvořen s použitím ikon z platformy Flaticon.com. © Freepik Company S.L. Všechna práva vyhrazena, taktéž u ikony ozubeného kola upravené EÚD, © stock.adobe.com / Ramziia.

Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny.

Internetové stránky orgánů a institucí Evropské unie využívající doménu europa.eu obsahují odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga EÚD

Logo EÚD nesmí být použito bez předchozího souhlasu EÚD.

OBRAŤTE SE NA EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete online (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Telefonicky nebo písemně
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

• prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
• na standardním telefonním čísle: +32 22999696,
• prostřednictvím tohoto formuláře: european-union.europa.eu/contact-eu/write-us_cs.

VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O EU

Online
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa (european-union.europa.eu).

Publikace EU
Publikace EU si můžete prohlédnout nebo objednat na adrese op.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska (european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1951 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex (eur-lex.europa.eu).

Veřejně přístupná data EU
Portál data.europa.eu poskytuje volný přístup k datovým souborům orgánů, institucí a jiných subjektů EU. Data lze zdarma stáhnout a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely. Portál rovněž poskytuje přístup k velkému množství datových souborů z evropských zemí.