Co je to Evropská unie?
Evropská unie (EU) je jedinečná ekonomická a politická unie mezi 27 evropskými zeměmi. Ty společně pracují na tom, aby zlepšily život lidem v Evropě i mimo ni.
EU se již více než 60 let věnuje udržování míru, zachování prosperity a zajišťování blahobytu svých občanů. Ze šesti zakládajících zemí – členských států – v padesátých letech 20. století se rozrostla na unii 27 členských států s téměř 450 miliony obyvatel.
To, co začalo jako ekonomický projekt, který měl pomoci zvýšit životní úroveň v poválečné Evropě, vedlo k vytvoření největšího jednotného trhu na světě, v jehož rámci se mohou volně pohybovat lidé, zboží, služby a kapitál. V průběhu desetiletí rozšířila EU svou působnost na oblasti, v nichž spolupráce mezi zeměmi přináší lepší výsledky. Členské státy věří, že díky společné práci se stanou silnějšími a budou schopny lépe čelit velkým výzvám současnosti, jako jsou změna klimatu a digitální transformace naší společnosti, i vážným zdravotním a bezpečnostním hrozbám, jako je pandemie COVID-19 a útočná válka Ruska proti Ukrajině.
Tento průvodce obsahuje mnoho užitečných informací o EU a její činnosti a dále tipy na to, kde získáte další informace.
Evropská unie se skládá z 27 zemí, v nichž žije celkem 448,4 milionu obyvatel. Má 24 úředních jazyků a měnu euro používá 347 milionů lidí v 20 zemích EU. Vlajku EU tvoří kruh 12 žlutých hvězd uprostřed modrého pozadí. Motto EU je: „Jednotná v rozmanitosti“. Den Evropy je 9. května.
Unie hodnot
Přestože Evropané hovoří různými jazyky a mají různé tradice, sdílejí stejný soubor hodnot, na nichž byla EU postavena. Jedná se o úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv.
Tyto hodnoty jsou uvedeny ve Smlouvách EU a v Listině základních práv Evropské unie, které spojují veškerá osobní, občanská, politická, hospodářská a sociální práva, kterých lidé v EU požívají.
V roce 2022 bylo v EU 13,7 milionu lidí občany jiného členského státu než toho, ve kterém žili.
Pokud jste občanem jednoho z 27 členských států, které tvoří EU, pak jste i občanem EU. Tím získáváte důležitá zvláštní práva, jako je svoboda pohybu, života, práce a studia v kterékoli zemi EU a právo volit a kandidovat v místních a evropských volbách, a to i pokud žijete v jiné zemi EU. Také máte právo podat petici Evropskému parlamentu, obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a napsat kterémukoli orgánu EU v jednom z 24 oficiálních jazyků EU.
Vedle ochrany práv svých občanů a lidí žijících v Evropské unii prosazuje EU lidská práva a spravedlivé volby i po celém světě. Evropský parlament každoročně uděluje Sacharovovu cenu jednotlivcům nebo organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody.
Život v EU přináší některá důležitá práva a výhody, například tyto:
Jsem chráněn/a před diskriminací z jakéhokoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, náboženské vyznání, etnický nebo sociální původ, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientace.
Mám právo na ochranu svých osobních údajů.
Díky silné ochraně spotřebitele, kterou EU poskytuje, mohu s důvěrou nakupovat na internetu od obchodníků z jakéhokoli členského státu.
Moje zdraví je chráněno prostřednictvím přísných norem EU v oblasti životního prostředí, jako jsou pravidla pro kvalitu ovzduší a vody.
Zjistěte více informací o svých právech.
EU v kostce
Díky jednotnému trhu se lidé, zboží, služby a kapitál mohou pohybovat po všech 27 členských státech téměř stejně volně jako v rámci jedné země.
Dvacet tři členských států EU a čtyři země mimo EU – Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko – patří do tzv. schengenského prostoru. To znamená, že při překračování hranic mezi těmito zeměmi se nemusíte prokazovat cestovním pasem.
Na mapě jsou zobrazeny členské státy Evropské unie v kontinentální Evropě a zámořské regiony Francie (Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Mayotte, Réunion, Svatý Martin), Nizozemska (Sint Maarten), Portugalska (Madeira a Azory) a Španělska (Kanárské ostrovy). Obsahuje také kandidátské země (Albánie, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko, Ukrajina) a potenciální kandidátské země (Gruzie, Kosovo).
Rakousko vstoupilo do EU v roce 1995. Má 9,1 milionu obyvatel a používá euro. Belgie vstoupila do EU v roce 1958. Má 11,8 milionu obyvatel a používá euro. Bulharsko vstoupilo do EU v roce 2007. Má 6,4 milionu obyvatel a používá měnu bulharský lev. Není součástí schengenského prostoru. Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013. Má 3,9 milionu obyvatel a používá euro. Kypr vstoupil do EU v roce 2004. Má 0,9 milionu obyvatel a používá euro. Není součástí schengenského prostoru. Česko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 10,8 milionu obyvatel a používá českou korunu. Dánsko vstoupilo do EU v roce 1973. Má 5,9 milionu obyvatel a používá dánskou korunu. Estonsko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 1,4 milionu obyvatel a používá euro. Finsko vstoupilo do EU v roce 1995. Má 5,6 milionu obyvatel a používá euro. Francie vstoupila do EU v roce 1958. Má 68,1 milionu obyvatel a používá euro. Německo vstoupilo do EU v roce 1958. Má 84,4 milionu obyvatel a používá euro. Řecko vstoupilo do EU v roce 1981. Má 10,4 milionu obyvatel a používá euro. Maďarsko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 9,6 milionu obyvatel a používá forint. Irsko vstoupilo do EU v roce 1973. Má 5,2 milionu obyvatel a používá euro. Není součástí schengenského prostoru. Itálie vstoupila do EU v roce 1958. Má 58,9 milionu obyvatel a používá euro. Lotyšsko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 1,9 milionu obyvatel a používá euro. Litva vstoupila do EU v roce 2004. Má 2,9 milionu obyvatel a používá euro. Lucembursko vstoupilo do EU v roce 1958. Má 0,7 milionu obyvatel a používá euro. Malta vstoupila do EU v roce 2004. Má 0,5 milionu obyvatel a používá euro. Nizozemsko vstoupilo do EU v roce 1958. Má 17,8 milionu obyvatel a používá euro. Polsko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 36,8 milionu obyvatel a používá měnu zlotý. Portugalsko vstoupilo do EU v roce 1986. Má 10,5 milionu obyvatel a používá euro. Rumunsko vstoupilo do EU v roce 2007. Má 19,1 milionu obyvatel a používá měnu rumunský leu. Není součástí schengenského prostoru. Slovensko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 5,4 milionu obyvatel a používá euro. Slovinsko vstoupilo do EU v roce 2004. Má 2,1 milionu obyvatel a používá euro. Španělsko vstoupilo do EU v roce 1986. Má 48,1 milionu obyvatel a používá euro. Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995. Má 10,5 milionu obyvatel a používá švédskou korunu.
Co dělá EU pro to, aby se vypořádala s velkými problémy, kterým v současné době čelíme?
EU čelila v poslední době bezprecedentním výzvám: finanční krizi a celosvětové pandemii, po níž následovala ruská útočná válka proti Ukrajině a související energetická krize. Tyto historické události ukázaly, že je nutné umět rychle a s odhodláním společně reagovat na nové situace. Zároveň EU pokračovala v úsilí o splnění svých ekologických a digitálních cílů, a dokonce tyto snahy zintenzivnila.
ONEMOCNĚNÍ COVID-19
Pandemie koronaviru způsobila lidskou tragédii a vedla k omezením volného pohybu a zpomalení ekonomiky, což samotnou EU i zbytek světa vystavilo zkoušce.
Kromě toho, že EU přijala opatření na omezení šíření viru pomocí programů očkování, podporovala vnitrostátní systémy zdravotní péče a pomáhala Evropě postavit se zpět na nohy. EU je jedním z hlavních přispěvatelů nástroje COVAX, globální iniciativy pro spravedlivý přístup k očkovacím látkám proti COVID-19, a spolupracuje s mezinárodními partnery v zájmu zajištění toho, aby byl svět připraven na budoucí pandemie.
Zavedla také společný systém certifikátů o očkování, který lidem v EU usnadnil opětovné cestování. Na jeho základě nyní Světová zdravotnická organizace zřídila celosvětový systém certifikátů, který lidem usnadňuje cestování a současně je chrání. Nový Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) zajistí, aby v případě, že dojde k dalšímu ohrožení zdraví, měla EU k dispozici potřebné léky a zdravotnické vybavení.
Pro zajištění rychlého hospodářského oživení po pandemii zřídila EU zvláštní fond na podporu oživení s prostředky ve výši přes 800 miliard EUR, který je znám pod názvem NextGenerationEU. Fond na podporu oživení investuje do projektů a iniciativ, které budují ekologičtější a digitálnější EU, čímž zlepšuje její připravenost na řešení budoucích výzev. Například v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a globální energetickou krizí již fond podporuje členské státy v jejich úsilí o postupné ukončení používání ruských fosilních paliv a přechod na čistou energii.
Celkovou částku 2 018 miliard eur tvoří sedmiletý rozpočet EU (1 211 miliard eur) a 807 miliard eur z nástroje NextGenerationEU, což je balíček na podporu oživení po krizi COVID-19.
Ruská útočná válka proti Ukrajině
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 EU rychle zareagovala v zájmu podpory Ukrajiny a jejího lidu. Tato reakce zahrnovala poskytování humanitární pomoci, mimořádné pomoci, finanční a operativní podpory, vojenské pomoci a podpory na hranicích EU a v Moldavsku.
EU poskytuje v rámci své humanitární pomoci potraviny, přístřeší a lékařskou pomoc lidem, kteří jsou konfliktem zasaženi. Zavedla rovněž výjimečné opatření, jímž poskytla milionům lidí prchajících z Ukrajiny dočasnou ochranu a zajistila jim přístup k ubytování, školní docházce, zdravotní péči a pracovním místům v EU. Finanční pomoc EU pomohla stabilizovat ukrajinské hospodářství, obnovit infrastrukturu a zlepšit obranné a bezpečnostní schopnosti této země.
Dále se EU postavila do čela mezinárodního odsouzení ruské válečné agrese proti Ukrajině a uvalila na Rusko a na osoby, které se na válce podílejí, tvrdé sankce. Cílem těchto opatření je Rusko hospodářsky izolovat a omezit jeho kapacity pro vedení vojenské agrese.
Na celkovou podporu Ukrajiny uvolnila EU spolu s členskými státy a finančními institucemi více než 50 miliard EUR.
Zjistěte více informací o podpoře, kterou EU poskytuje Ukrajině.
Zmírnění energetické krize
Ruská agresivní válka výrazně narušila světový energetický systém, jelikož způsobila zvyšování cen a nejistotu ohledně dodávek plynu, čímž zhoršila již tak obtížnou situaci na trhu s energiemi po pandemii.
Jak EU tento problém řeší?
Postupně ukončuje používání ruských fosilních paliv.
Zintenzivňuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů (vodík, větrná energie, solární energie), což je důležitou součástí jejího závazku být do roku 2050 klimaticky neutrální.
Snižuje ceny pro občany i pro podniky.
Snižuje poptávku po energii.
Zvětšuje objem zásob plynu na zimu.
Umožňuje členským státům nakupovat energii společně, aby dosáhly nižších cen.
Zpřísňuje pravidla s cílem zajistit, aby se v případě mimořádné situace dostalo pomoci kterémukoli členskému státu.
Investuje do infrastruktury, aby všechny členské státy měly k dispozici alespoň dva zdroje dodávek plynu.
Zjistěte více informací o úsilí EU zajistit bezpečné, čisté a cenově dostupné energie.
Změna klimatu
Zelená dohoda pro Evropu je strategie EU pro vybudování moderního a konkurenceschopného evropského hospodářství. Jejím cílem je učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, který již neprodukuje více skleníkových plynů, než mohou naše ekosystémy přirozeně absorbovat.
Prvním milníkem, který si EU na této ambiciózní cestě stanovila, je nový cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Svou roli budou muset sehrát všechny články společnosti a hospodářství počínaje průmyslem, energetikou a dopravou až po výrobu potravin, zemědělství a stavebnictví. Regionům, průmyslovým odvětvím a pracovníkům, kteří čelí největším problémům, bude poskytnuta finanční podpora. V červenci 2021 navrhla Evropská komise balíček opatření k zajištění toho, aby EU v rámci Zelené dohody pro Evropu svých cílů dosáhla.
Nejméně 30 % výdajů EU v letech 2021 až 2027 bude použito na řešení změny klimatu a jejích dopadů.
Co to znamená pro vás?
Výhody plynoucí z cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti úrovni z roku 1990.
- Do roku 2030 nejméně 42,5 % obnovitelné energie ve skladbě zdrojů energie EU.
- Ochrana a obnova evropských lesů, do roku 2030 výsadba tří miliard dalších stromů.
- Čistší veřejná doprava a udržitelnější pohonné hmoty.
- Do roku 2030 jeden milion dalších zelených pracovních míst v EU.
- Do roku 2030 minimálně o 55 % méně úmrtí v důsledku znečištění ovzduší.
- Spravedlivý přechod zakládající se na evropské solidaritě.
- Do roku 2025 jeden milion elektrických nabíjecích stanic v celé EU.
- Modernizovaná a odolná ekonomika EU.
Každý může něčím přispět – méně plýtvat potravinami a více recyklovat, jet na kole namísto autem, případně i zasadit strom. Pokud se chcete zapojit, podívejte se na evropský klimatický pakt, který spojuje lidi a organizace za účelem sdílení informací o opatřeních v oblasti klimatu. Pomozte nám vybudovat zelenější Evropu!
Natura 2000 je největší síť chráněných oblastí na světě, která zajišťuje ochranu tisíců útočišť nejcennějších a nejohroženějších evropských druhů a přírodních stanovišť.
© LIFE06 NAT/E/000209/Aixa SOPEÑA.
Rys pardálový je – poté, co se ve Španělsku a Portugalsku ocitl na pokraji vyhynutí – zpět, a to díky mnohostrannému úsilí, včetně práce na projektech financovaných z programu EU LIFE. Návrat tohoto druhu představuje jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany zvířat.
Evropská unie financovala přeměnu pohonu dvou trajektů pro osobní a nákladní přepravu z těžkých topných olejů na elektrický pohon z baterií, který je šetrnější vůči životnímu prostředí. Tyto trajekty jsou provozovány na vytížené trase mezi Helsingørem (Dánsko) a Helsingborgem (Švédsko). Přestavěné trajekty přispívají v těchto hustě obydlených oblastech ke zlepšování kvality ovzduší.
Optimalizace přínosů digitální transformace
V dnešní společnosti musíme být všichni vybaveni digitálními dovednostmi, ať už pro internetové bankovnictví a online nákupy z domova, nebo pro používání technologií v zaměstnání. Aby mohli všichni držet krok a Evropa si zajistila pozici světového lídra v oblasti technologií, investuje EU do všech oblastí, od digitální gramotnosti a superpočítačových zařízení až po vysokorychlostní připojení a vyspělejší kybernetickou bezpečnost.
EU usiluje o to, aby byl online svět bezpečný a spravedlivý pro občany i podniky. Díky pravidlům EU máme dnes větší kontrolu nad svými osobními údaji a tím, jak je používají ostatní.
Zjistěte více informací o pravidlech EU pro bezpečnější digitální prostor.
Pomoc při hledání práce
Evropský sociální fond plus pomáhá lidem získat zaměstnání (nebo lepší zaměstnání), včetně těch, kteří čelí znevýhodněním. Fond každoročně pomáhá přibližně 10 milionům lidí najít zaměstnání nebo zlepšit své dovednosti.
Mladým lidem EU pomáhá při vstupu na trh práce. Například systém záruk pro mladé lidi má za cíl zajistit, aby každý, komu je méně než 30 let, obdržel nabídku na kvalitní zaměstnání, vzdělávání, učňovskou přípravu nebo praktickou přípravu, a to do čtyř měsíců od chvíle, co se stal nezaměstnaným nebo ukončil vzdělávání.
Dobrovolnictví je skvělý způsob, jak přispět místním komunitám doma nebo v zahraničí a současně rozvíjet nové dovednosti a navazovat přátelství. Evropský sbor solidarity dává mladým lidem příležitost přihlásit se jako dobrovolník nebo pracovat na projektech ve své zemi či v zahraničí. Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU přináší dobrovolníkům starším 18 let možnost účastnit se humanitárních projektů po celém světě.
Zvýšení úsilí v boji proti rakovině
EU je odhodlána zvrátit vývoj situace, pokud jde o rakovinu. Díky financování ve výši 4 miliard EUR vytyčuje Evropský plán boje proti rakovině nový přístup EU k prevenci rakoviny, její léčbě a péči o pacienty s rakovinou. Financování ze strany EU již umožnilo realizaci průlomového výzkumu v oblastech, jako je 3D modelování nádorů nebo rozpoznávání rakoviny z dechu pacienta.
Unie rovnosti
EU buduje Evropu rovnosti. To znamená, že ženy i muži by měli dostávat za stejnou práci stejnou odměnu, lidé se zdravotním postižením by měli mít možnost se bez rozdílu podílet na všech oblastech života a projevy rasismu jsou nepřípustné. To znamená, že by nikdo neměl být vyloučen ze společnosti ani vytlačován na její okraj a každý by měl mít svobodnou volbu při výběru partnera.
Migranti a občané EU přistěhovaleckého původu hrají v evropské společnosti klíčovou roli, a to i jako kritičtí pracovníci. EU usiluje o to, aby se každý mohl plně zapojit do společnosti, a zasazuje se v tomto ohledu o lepší přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení.
Zjistěte více informací o prioritách Evropské komise.
Ochrana obyvatel
Bezpečnost a ochrana lidí žijících v Evropě – jak ve fyzickém, tak v digitálním světě – je pro EU nejvyšší prioritou. Denně proto pracuje na řešení hrozeb, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, obchod s nelegálními drogami a obchodování s lidmi.
Krize COVID-19 a ruská útočná válka proti Ukrajině rovněž zvýraznily hrozby a výzvy, které pro naši společnost představují dezinformace. EU spolupracuje se společnostmi v oblasti sociálních médií a s online platformami na omezení šíření zavádějících informací a falešných zpráv v Evropě. Evropské středisko pro sledování digitálních médií podporuje práci nezávislých ověřovatelů faktů a jejím cílem je stát se evropským centrem pro boj proti dezinformacím v online prostoru.
Evropa znamená kulturu
Co mají společného oscarové filmy Milionář z chatrče, Saulův syn, Otec a Chlast? Všechny získaly podporu z programu EU Kreativní Evropa – dílčího programu MEDIA.
Je vaše město příštím Evropským hlavním městem kultury? Tento prestižní titul byl již udělen více než 50 městům v celé EU. Zaměřuje se na místní umělce a jedinečné kulturní bohatství každého města.
Prozkoumejte evropské umění a kulturu z pohodlí svého domova! Digitální platforma Evropská digitální knihovna (Europeana) nabízí přístup k více než 58 milionům položek ze sbírek více než 4 000 kulturních institucí.
EU ve světě
EU úzce spolupracuje se svými sousedy a zeměmi po celém světě na budování nových partnerství a prosazování svých hodnot a zájmů. Společným úsilím v oblastech, jako je digitalizace, klima, energetika, doprava, zdravotnictví a vzdělávání, se EU snaží řešit globální výzvy a vytvořit propojenější a více prosperující globální společenství.
EU také uzavírá obchodní dohody s jinými zeměmi, naposledy s Novým Zélandem. Tyto dohody rozšiřují obchod, který podporuje hospodářství EU a vytváří pracovní místa.
EU a její členské státy jsou společně největším dárcem rozvojové pomoci na světě. V roce 2021 poskytly 71,6 miliardy EUR, tj. 41 % celkové pomoci (poslední dostupné údaje). Společně také poskytují více než polovinu celosvětové pomoci na vzdělávání ve více než 100 zemích světa.
Zjistěte více informací o strategii EU k propojení světa.
Co pro mne EU dělá?
Můžete žít a pracovat v jiném členském státu. Volná pracovní místa a praktické rady najdete na portálu EURES.
Můžete odejít do důchodu v kterémkoli členském státu (a dále i na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku) a pobírat svůj starobní důchod tam.
Můžete studovat nebo absolvovat vzdělávací kurz v jiném členském státu. Programu Erasmus se od jeho zahájení v roce 1987 zúčastnilo více než 10 milionů lidí.
EU v roce 2017 zrušila poplatky za roaming, aby lidé na cestách po EU měli možnost zůstat v kontaktu se svými přáteli a rodinou za nižší náklady. Cestuje s vámi i vaše digitální předplatné!
Pokud při návštěvě jiného členského státu onemocníte, díky evropskému průkazu zdravotního pojištění vám bude poskytnuta státem hrazená zdravotní péče. Bude k vám přistupováno stejně a v rámci stejně vysokých nákladů jako v případě lidí, kteří jsou v dané zemi pojištěni.
Hotspoty WiFi4EU na veřejných prostranstvích v tisících obcí po EU znamenají, že se můžete zdarma připojit k internetu. Všímejte si tohoto symbolu:
Ve 20 členských státech můžete používat jednu měnu – euro.
Při cestování po EU můžete zůstat v klidu. Ať už cestujete letecky, po železnici, lodí, autobusem nebo autokarem, jste chráněni celým souborem práv cestujících.
Hračky musí vyhovět přísným bezpečnostním pravidlům, než se mohou začít v EU prodávat.
Pravidla EU stanoví, že online nákupy můžete stornovat, popřípadě zboží zakoupené na internetu vrátit, a to do 14 dnů bez udání důvodu.
Lidé v EU těží z výhod, které jim poskytují jedny z nejpřísnějších světových norem pro bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin.
Bankovní úspory do výše 100 000 EUR jsou vždy chráněny.
Více informací na téma „co pro mne EU dělá“.
Co dělá EU pro to, aby zlepšila situaci v místě, kde žiji?
V letech 2021 až 2027 EU plánuje investovat do svých regionů 378 miliard EUR. Díky dodatečným investicím členských států dosáhne celková výše této podpory 550 miliard EUR.
EU investuje na místní úrovni ve městech a v regionech, aby podpořila zaměstnanost a hospodářství a zlepšila kvalitu života. Jejím cílem je dosáhnout změny v pěti klíčových oblastech:
modernizace dopravy a energetického systému v zájmu boje proti změně klimatu,
pomoc lidem získat zaměstnání a vzdělání, popřípadě pomoc při jejich začleňování do společnosti,
malé a střední podniky,
výzkum a inovace,
ochrana a zlepšování životního prostředí.
Investice do lidí a míst
Rozhlédněte se ve svém okolí a brzy narazíte na školu, most, nemocnici nebo jiný projekt, u kterého bylo využito financování z EU. Podporu z regionálních programů EU získaly v průběhu let tisíce projektů. Níže uvádíme jen některé z těchto projektů v celé EU, které mají – nebo brzy budou mít – vliv na životy lidí.
Zvýšení standardů zdravotní péče v Polsku
Největší státní nemocnice v Toruni se díky renovaci za 52,7 milionu EUR podpořené EU změnila v jedno z předních zdravotnických zařízení v Polsku. Díky centralizované a kvalitní zdravotní péči nyní pacienti čekají na léčbu kratší dobu.
Lepší silniční propojení v Řecku
Obyvatelé, turisté i podniky v Řecku budou moci využívat důležitou novou část dálnice. Finančními prostředky EU v hodnotě 255 milionů EUR podporována výstavba chybějícího spojení mezi městy Lamia a Xyniada. Tím se regiony Střední Řecko a západní Thesálie napojí na hlavní dálniční síť.
Udržitelné plavání v Belgii
Renovace plaveckého bazénu na Svobodné univerzitě v Bruselu (Vrije Universiteit Brussel) je průlomovým počinem v oblasti udržitelnosti. Nové zařízení spotřebovává oproti původnímu bazénu o 60 % méně energie a jeho roční produkce CO2 je nižší o 500 tun. Je otevřeno i plavcům mimo univerzitní půdu. Na projekt byly z finančních prostředků EU poskytnuty více než 2 miliony EUR.
Ekologičtější města a regiony
Spolehlivější a efektivnější dodávky energie v České republice, 21 nových elektrických vlaků k modernizaci chorvatské železniční sítě a opatření na zvýšení bezpečnosti pro případ povodní v Maďarsku patří mezi 14 zelených projektů, které budou pro občany EU přínosem. Více než 1,4 miliardy EUR z fondů EU je investováno do sedmi členských států v oblastech, jako je životní prostředí, zdraví, doprava a energetika.
Rumunský venkov se napojuje na vysokorychlostní širokopásmové připojení
V rámci projektu RO-Net podpořeného EU bylo 400 000 lidí, více než 8 500 podniků a téměř 3 000 veřejných institucí v odlehlých venkovských oblastech Rumunska připojeno k širokopásmovému internetu. Na 665 vesnic a měst má nyní přístup k on-line zdravotní péči, vzdělávání a nakupování. Lidé mohou rovněž přes internet prodávat výrobky z místních domácností a hospodářství.
Zelená hřiště v Paříži
Betonové školní dvory napříč Paříží se mění v chladivé zelené ostrůvky, které mají schopnost zadržovat vodu a snižovat horko. Projekt OASIS, který byl podpořen částkou ve výši téměř 5 milionů EUR z finančních prostředků EU, pomáhá chránit obyvatele Paříže před dopady změny klimatu a současně vytvářet místa, kde se mohou bavit děti.
Získejte informace o projektech ve vašem regionu, které byly financovány z prostředků EU.
Jak získám pomoc s financováním? Výzkumní pracovníci, zemědělci, podnikatelé nebo umělci – zjistěte, kdo se může o financování ucházet.
Průkopníci evropského projektu
Od bojovníků hnutí odporu a politických vůdců až po světoznámé herce – zde se můžete dozvědět více o ženách a mužích, kteří se stali inspirací pro vznik Evropy, v níž dnes žijeme.
Milníky Evropské unie
1950
9. května
Schumanova deklarace. Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman navrhuje společně koordinovat těžbu uhlí a výrobu oceli tak, aby žádná země nedokázala sama vyrobit zbraně a obrátit je proti jiné zemi.
Robert Schuman podepisuje Pařížskou smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Paříž, Francie, 18. dubna 1951.
1952
23. července
Je založeno Evropské společenství uhlí a oceli.
1957
25. března
Šest zemí – Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko – podepisuje Římské smlouvy. Od 1. ledna 1958 vytvářejí společný trh – Evropské hospodářské společenství.
1962
30. července
Je zahájena společná zemědělská politika, která pomáhá zajišťovat dodávky potravin a podporuje zemědělce a venkovské oblasti.
1968
1. července
Mezi šesti členskými státy dochází ke zrušení cel.
1979
7. až 10. června
Evropští občané mají poprvé v historii možnost volit své zástupce v Evropském parlamentu.
1987
15. června
Je zahájen výměnný program Erasmus.
Pád Berlínské zdi, Německo, 11. listopadu 1989.
1989
Pád komunismu spouští vlnu demokratických změn ve střední a východní Evropě.
1993
1. ledna
1993. Zavedení jednotného trhu, v rámci kterého se mohou volně pohybovat lidé, zboží, služby a kapitál.
1. listopadu
Vznik Evropské unie.
1995
26. března
Schengenská dohoda ruší hraniční kontroly mezi některými členskými státy. Této výhody nyní využívá dvacet tři z nich.
2002
1. ledna
Poprvé se objevuje euro (bankovky a mince), které se nyní používá v 20 členských státech.
2012
1. dubna
Je zahájena evropská občanská iniciativa.
10. prosince
Evropské unii je udělena Nobelova cena za mír.
2015
12. prosince
Celkem 195 zemí, včetně všech členských států EU, přijímá Pařížskou dohodu o změně klimatu.
Konference OSN o změně klimatu (COP21), Paříž, Francie, 1. prosince 2015.
2017
15. června
Končí roamingové poplatky.
2020
Leden
Do Evropy se dostává onemocnění COVID-19, které vyvolalo největší reakci na mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví v historii EU.
2021
9. května
Zahájení Konference o budoucnosti Evropy, která dává občanům EU příležitost utvářet svou společnou budoucnost.
2022
EU a její mezinárodní partneři odsuzují útočnou válku Ruska proti Ukrajině a nabízejí Ukrajině silnou politickou, finanční a humanitární pomoc.
Jak EU funguje?
Vše, co EU dělá, vychází ze smluv, které obsahují pravidla fungování EU. Na těch se všechny členské státy dobrovolně a demokraticky dohodly.
Smlouvy EU stanoví, kdo a ve kterých oblastech může přijímat právní předpisy: Evropská unie, vlády jednotlivých států, nebo oba subjekty. Členské státy jsou odpovědné za přijímání vlastních rozhodnutí a zákonů v určitých oblastech vnitrostátní politiky, jako je průmysl, zdravotnictví a vzdělávání, a EU poskytuje podporu.
Smlouvy stanoví mnoho oblastí, kde může jednat jak EU, tak i vlády jednotlivých zemí. V těchto případech jsou rozhodnutí vždy přijímána na úrovni, která je co nejblíže občanům. To znamená, že pokud lze danou záležitost vyřešit na místní, regionální nebo celostátní úrovni, EU nezasáhne.
EU přijímá opatření v oblastech, v nichž ji k tomu členské státy zmocnily a v nichž má smysl postupovat společně, například v oblasti změny klimatu nebo při celosvětovém obchodování. Aby členské státy lépe dosáhly svých cílů, vytvořily řadu institucí, které mají přijímat rozhodnutí na úrovni EU a poté je provádět.
Rozdělení činností
Evropský parlament, který má sídlo ve Štrasburku a v Bruselu, zastupuje zájmy občanů EU. Společně s Radou Evropské unie je hlavním orgánem EU s rozhodovací pravomocí.
Celkem 705 poslanců Evropského parlamentu, kterým se rovněž říká europoslanci, je voleno přímo voliči EU, a to každých pět let. Příští volby se budou konat v roce 2024. Každý členský stát volí určitý počet poslanců v poměru k počtu obyvatel. Europoslanci nezasedají ve skupinách podle své státní příslušnosti, nýbrž v rámci politických skupin, které zahrnují několik zemí, popřípadě jako nezávislí. Současnou předsedkyní Evropského parlamentu je Roberta Metsolová.
Evropský parlament tvoří 705 poslanců. Jsou rozděleni do politických skupin. Tyto skupiny jsou (v sestupném pořadí podle počtu členů): poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů); skupina Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu; skupina Renew Europe skupina Identita a demokracie; skupina Zelených / Evropské svobodné aliance; skupina Evropských konzervativců a reformistů; skupina Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice; nezařazení poslanci.
Rada Evropské unie, známá též jako Rada, se skládá z ministrů vlád všech zemí EU. Spolu s Evropským parlamentem je hlavním orgánem EU s rozhodovací pravomocí. Každých šest měsíců předsedá Radě jiný členský stát. Aby byla zajištěna návaznost, členské státy vykonávající předsednictví úzce spolupracují v rámci tříčlenných skupin na společném programu na období 18 měsíců.
Radu EU nelze zaměňovat s Evropskou radou, kterou tvoří vedoucí představitelé všech zemí EU. Určuje politický směr a priority EU. Současným předsedou Evropské rady je Charles Michel.
Evropská komise je veřejnou službou EU. Má právo navrhovat nová opatření a nové právní předpisy, o nichž následně rozhoduje Parlament a Rada. Odpovídá též za zajišťování správného uplatňování pravidel EU. V čele Komise stojí předsedkyně Ursula von der Leyenová a její tým komisařů – jeden z každého členského státu.
Všechny členské státy musí dodržovat pravidla EU a plnit cíle, k nimž se zavázaly, jinak proti nim může Komise zasáhnout.
Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby právo EU bylo v každé zemi EU prosazováno a uplatňováno stejným způsobem.
Evropská centrální banka spravuje euro. Jejím hlavním cílem je udržet ceny v eurozóně na stabilní úrovni.
Kdo za EU platí?
Finanční prostředky vynakládané EU (rozpočet EU) pocházejí z několika zdrojů: celních poplatků, příspěvků na základě daně z přidané hodnoty (DPH) vybrané členskými státy a přímých příspěvků členských států. V lednu 2021 byl zaveden nový zdroj příjmů – poplatek z nerecyklovaného plastového obalového odpadu.
Rozpočet EU pomáhá v dosahování cílů, které jsou pro občany EU významné – počínaje příspěvky na budování nových a lepších silnic, železnic a letišť až po rozvoj venkovských oblastí a poskytování příležitostí ke studiu v zahraničí. Kromě řízení procesu digitální transformace a boje proti změně klimatu pomáhá také zmenšovat nerovnosti v rámci jednotlivých členských států a mezi těmito státy navzájem.
Jak se mohu zapojit?
Chtěli byste se podílet na formování budoucnosti Evropy? Chcete se aktivně účastnit rozhodovacího procesu? Existuje mnoho způsobů, jak můžete pomoci utvářet a zdokonalovat EU.
Tisíce Evropanů již vyjádřily své naděje a očekávání pro nadcházející roky v rámci Konference o budoucnosti Evropy – největší konzultace, která kdy v EU proběhla. Jedním z hlavních prvků konference byla série debat vedených občany, které se nyní stávají pravidelnou součástí demokratického života v EU.
Evropské panelové diskuse občanů
- 150 občanů náhodně vybraných z 27 členských států
- z různého prostředí (různé pohlaví, věk, vzdělání, příjem, z městských/venkovských oblastí)
- 1/3 účastníků jsou mladí lidé (16–25 let)
Zjistěte více informací o Evropských panelových diskusích občanů.
Svůj postoj můžete dát jasně najevo také hlasováním v evropských volbách, které se konají každých pět let.
Zjistěte více informací o příštích volbách do Evropského parlamentu.
Váš poslanec Evropského parlamentu zastupuje vaše zájmy a zájmy vašeho města nebo regionu v Evropě a hlasuje vaším jménem o právních předpisech, které se uplatňují v celé EU.
Zjistěte, kteří europoslanci zastupují vaši zemi.
Napadlo vás někdy, že právo EU by se dalo vylepšit? Ano, i vy můžete přispět k tomu, aby se pravidla EU více přizpůsobila budoucím potřebám, a to prostřednictvím návrhů, jak by se stávající právní předpisy daly zjednodušit a zmodernizovat. Také můžete sdílet své názory na obsah nových politik. Příspěvky můžete podávat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU.
Podělte se o svůj názor na problémy, jejichž řešení je pro vás důležité.
V rámci evropské občanské iniciativy můžete požádat Komisi, aby předložila návrh nového právního předpisu. Nejprve musíte pro svou věc získat podporu. Jakmile v rámci iniciativy nasbíráte jeden milion podpisů, Komise rozhodne, jaká opatření v dané souvislosti přijme. Požadovaného počtu podpisů dosáhlo prozatím devět občanských iniciativ.
Vůbec první úspěšná evropská občanská iniciativa Právo na vodu (Right2Water) vedla k zavedení nových pravidel pro zajištění bezpečnosti a kvality pitné vody a snazšího přístupu zranitelných skupin k ní.
Nedávná iniciativa Konec doby klecové (End the Cage Age) vyústí již brzy v legislativní návrh na postupné zrušení používání klecí pro řadu druhů hospodářských zvířat.
Kde najdu další informace?
Po celé Evropské unii se nacházejí stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact/meet-us_cs
Středisko Europe Direct můžete kontaktovat:
— prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
— na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
— e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou k dispozici na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu
Stáhnout nebo objednat publikace EU si můžete na adrese: https://op.europa.eu/cs/publications Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní dokumentační střediska: https://european-union.europa.eu/contact-eu/meet-us_cs
Pomoc či rady pro občany EU a podniky získáte na portálu Your Europe: https://europa.eu/youreurope/index.htm
Výukové materiály, hry a kvízy naleznete na portálu Evropa pro školy: https://europa.eu/learning-corner/home_cs S Evropským portálem pro mládež
se můžete seznámit na adrese: https://europa.eu/youth/EU_cs
Evropská komise ve vaší zemi: https://ec.europa.eu/info/about-european-commission/contact/representations-member-states_cs
Evropský parlament ve vaší zemi: https://www.europarl.europa.eu/at-your-service/cs/stay-informed/liaison-offices-in-your-country
Síť evropských spotřebitelských center:
facebook.com/EuropeanCommission
instagram.com/europeancommission
facebook.com/europeanparliament
| ISBN 978-92-68-07134-2 | doi:10.2775/986069 | NA-05-22-433-CS-C | |
| ISBN 978-92-76-60515-7 | doi:10.2775/204332 | NA-05-22-433-CS-N | |
| HTML | ISBN 978-92-76-60544-7 | doi:10.2775/356915 | NA-05-22-433-CS-Q |
Stručný průvodce EU
Evropská komise
Generální ředitelství pro komunikaci
Redakční služba a cílená komunikace
1049 Bruxelles/Brussel
BELGIQUE/BELGIË
Kontakt: COMM-A2@ec.europa.eu
Tento dokument nelze považovat za oficiální stanovisko Evropské komise.
Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2023
© Evropská unie, 2023
Politika opakovaného použití dokumentů Evropské komise se provádí na základě rozhodnutí Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o opakovaném použití dokumentů Komise (Úř. věst. L 330, 14.12.2011, s. 39). Není-li uvedeno jinak, je opakované použití tohoto dokumentu povoleno v rámci licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0) (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/). To znamená, že opakované použití se povoluje za předpokladu, že je řádně uveden zdroj a jakékoli změny.
K veškerému použití nebo reprodukci prvků, které nejsou ve vlastnictví Evropské unie, může být nutné získat svolení přímo od příslušných držitelů práv.
Veškeré fotografie © Evropská unie, pokud není uvedeno jinak.